casopis profex 2/2000 · 2. tyto ceny může poplatník použít pro účely stanovení výdajů za...

Vydává PROFEX AM, spol. s r. o., Fügnerova 263, 388 01 Blatná, tel. 0344/423521, fax 0344/423835

Ročník 2000

Časopis pro uživatele programů ZEISOBSAH

1. Oznámení o právních předpisech (2)Změny diskontní sazby ČNB.

Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot za zdaňovací období roku 1999.

2. Zdaňování vypořádacích podílů daní z příjmů v roce 2000 (4)Vypořádací podíly v družstvu, které je povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb.

Vypořádací podíly v družstvu, které není povinnou osobou podle zákona č. 42/1992 Sb.

3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000 (5)Zvýšení minimální mzdy, minimální mzdové tarify, snížení roční sazby daně

pro zdaňovací období roku 2000, zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změna redukčních částek, stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely

důchodového pojištění.Cestovní náhrady od 1. 1. 2000.

4. Zajímavosti ve mzdové účtárně (9)Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžším

zdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kč v daňovém přiznání.Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské za část dne.

Roční zúčtování.

5. Roční účetní závěrka a uzávěrka (11)Inventarizace, účetní a daňové pojetí škod a vypořádání inventurních rozdílů.

Opravy investičního majetku x technické zhodnocení.Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999.

Odpis pohledávek, opravné položky k pohledávkám, opravné položky k pohledávkámza dlužníky v konkursním a vyrovnacím řízení, jednorázový odpis pohledávek

daňově účinný, prodej pohledávek.Cestovní náhrady, účty časového rozlišení, finanční leasing.

Rezervy na opravu hmotného majetku.

6. Dotazy a odpovědi (29)Způsob výpočtu a zaúčtování vypořádacího podílu člena družstva.

Lze využít restituční rezervu na dotaci nedělitelného fondu?

7. Okénko uživatelů (35)Finance - změny od verze 9.039 do verze 10.14.

PřílohyOpatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele.

© PROFEX AM, spol. s r. o., 2000Tisk: MAKO Blatná, spol. s r. o., vyšlo 15. února 2000

Obsahuje pouze vybrané právní předpisy s dopadem na většinu podnikatelských subjektů.

Sbírka zákonůročník 1999

Zákon Název zákona, případně stručná charakteristika

Částka 83 247 Nařízení vlády, kterým se pro účely nemocenského pojištění (péče) upravují částkypro stanovení výpočtových základů. - viz čl. č. 3

Částka 93 283 Nařízení vlády o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovníneschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravěnáhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě(úprava náhrady za ztrátu na výdělku). - viz čl. č. 3

Částka 102 312 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 333/1993 Sb., o stanoveníminimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíženém a zdravíškodlivém pracovním prostředí a za práci v noci, ve znění pozdějších předpisů. - vizčl. č. 3

313 Nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě,ve znění pozdějších předpisů. - viz čl. č. 3

Částka 104 319 Vyhláška Ministerstva financí, kterou se stanoví základní sazby stravného v cizíměně pro rok 2000.

Částka 108 333 Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se pro účely poskytovánícestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad zapoužívání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.V § 5 odst.1 zákona činí sazby stravného:a) 54,- Kč až 66,- Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hod.,b) 83,- Kč až 99,- Kč, trvá-li prac. cesta déle než 12 hod., nejvýše však 18 hod.,c) 130,- Kč až 155,- Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.Účinnost 1. leden 2000. - viz čl. č. 3

Částka 111 350 Zákon, kterým se mění zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve zněnípozdějších předpisů. Účinnost 1. duben 2000.

356 Zákon, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání(živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Sbírka zákonůročník 2000

Zákon Název zákona, případně stručná charakteristika

Částka 1 3 Nález Ústavního soudu ze dne 1. prosince 1999 ve věci návrhu na zrušení zákonač. 144/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkovýchvztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějšíchpředpisů, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů,a zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve zněnípozdějších předpisů.

Finančnízpravodaj

Pořadovéčíslo

Název, případně stručná charakteristika

11 57 Opatření, kterým se upravují postupy účtování pro podnikatele. - viz příloha60 Informace pro poplatníky daně silniční (daňové přiznání lze podat na disketě).

12 61 Vyhláška č. 319/1999 Sb. ze dne 1. prosince 1999, kterou se stanoví základnísazby stravného v cizí měně.

1/2000 6 Pokyn č. D - 203 o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít provýpočet výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovenízákladu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999 (uvádíme v plném znění).

7 Pokyn č. D - 204 - Stanovení jednotných kursů za zdaňovací období 1999.8 Přehled platných smluv ČR o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu,

resp. z příjmu a majetku. - viz příloha

��1. Oznámení o právních předpisech

PROFEX 1-2000

1

Změny diskontní sazby ČNBDATUM DISKONTNÍ SAZBA 140 %

Od vzniku ČNB v roce 1993 9,5 % 13,310. června 1993 8,0 % 11,224. října 1994 8,5 % 11,926. června 1995 9,5 % 13,321. června 1996 10,5 % 14,727. května 1997 13,0 % 18,214. srpna 1998 11,5 % 16,127. října 1998 10 % 1423. prosince 1998 7,5 % 10,512. března 1999 6 % 8,43. září 1999 5,5 % 7,727. října 1999 5 % 7

Pokyn č. D - 203o průměrných cenách pohonných hmot, které lze použít pro výpočet

výše náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ke stanovení základu daně z příjmů za zdaňovací období roku 1999

Referent: Ing. Hladký Č.j.: 153/1 565/2000 I. Netřebská

Na základě zmocnění podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve zněnípozdějších předpisů (dále jen „zákon“), Ministerstvo financí sděluje:

1. Průměrné ceny pohonných hmot v Kč/l včetně DPH uplatňované jejich rozhodujícími prodejci v České republice vezdaňovacím období roku 1999 u jednotlivých druhů činily:

Benzin Speciál BA - 91 23,07 KčBenzin Super BA - 96 23,99 KčBenzin Natural BA - 95 23,37 KčBenzin Super plus (Natural) BA - 98 27,59 KčBenzin Natural BA - 91 23,10 KčNafta motorová 19,11 KčBionafta 15,26 Kč

2. Tyto ceny může poplatník použít pro účely stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty ve výši náhrady výdajů zaspotřebované pohonné hmoty podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona, t.j. u vlastních silničních motorových vozidelbezplatně vypůjčených ve smyslu § 659 občanského zákoníku.

3. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu, jak to vyplývá z § 24 odst. 2 písm. k)zákona.

4. V případě, že poplatník nakupoval jiný druh benzinu, který není uveden v bodu 1, platí cena toho druhu benzinu, kterýmá shodné oktanové číslo. Pokud benzin se shodným oktanovým číslem bod 1 neobsahuje, uplatní cenu benzinus nejbližším oktanovým číslem.

5. Tímto pokynem nejsou dotčeny ceny pohonných hmot stanovené na základě § 8 odst. 1 zákona č. 119/1992 Sb.,vyhláškami Ministerstva práce a sociálních věcí, které se používají výhradně pro stanovení výše náhrady za pohonnéhmoty, na kterou má nárok zaměstnanec, použije-li pro pracovní cestu jiné vozidlo než vozidlo zaměstnavatele.

Náměstek ministra financí: JUDr. Pavel Dvořák, v.r.

PROFEX 1-2000

2

Vypořádací podílyv družstvu, které je

povinnou osobou podlezákona č. 42/1992 Sb.

Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešenov níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o da-ních z příjmů takto:§ 10 odst.1 písm. g)

Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce.§ 10 odst. 6

Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacíhopodílu je při naturálním vydání hodnota vkladu (vloženéhomajetkového podílu). U peněžního plnění je nabývacíhodnotou vnosová část vloženého majetkového podílu.§ 10 odst. 8

Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle § 36.§ 36 odst. 2 písm. a) bod 6.

Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní.Touto daní se zdaňuje počínaje 1. 1. 2000, kdy došlo kesnížení sazby z 25 % na 15 %. Podle tohoto ustanovení sezdaňuje, jestliže je vypořádací podíl větší než vklad.Zdaňuje se peněžní i naturální plnění.§ 36 odst. 2 písm. c) bod 3.

Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní.Touto daní se zdaňuje, jestliže je výše vypořádacíhopodílu rovna nebo menší než vklad a vydává se v pe-nězích. 15 % srážkovou daní se zdaňuje pouze trans-formační část vypořádacího podílu (další podíl). Týká sepouze původních povinných osob. Za zdaňování a odvodsrážkové daně zodpovídá družstvo.

Vzhledem k tomu, že se ve zdaňování vypořádacíchpodílů od 1. 1. 2000 objevily dvě stejné sazby srážkovédaně v různých ustanoveních § 36, vysvětlím je na nížeuvedeném příkladu:

Příklad:

Příklad:

Vypořádací podílyv družstvu, které není

povinnou osobou podlezákona č. 42/1992 Sb.

Zdaňování vypořádacího podílu daní z příjmů je řešenov níže uvedených ustanoveních paragrafů zákona o da-ních z příjmů takto:§ 10 odst.1 písm. g)

Vypořádací podíl je ostatním příjmem příjemce.§ 10 odst. 6

Nabývací cenou (nezdaněnou částí) vypořádacíhopodílu je při naturálním vydání hodnota vkladu.§ 10 odst. 8

Vypořádací podíl je zdaněn srážkovou daní podle § 36.§ 36 odst. 2 písm. a) bod 6. Zdaňování vypořádacího podílu 15 % srážkovou daní.Touto daní se zdaňuje, jestliže je hodnota vypořádacíhopodílu větší než vklad. Zdaňuje se při vydávání v jakékolivformě, peněžně i naturálně.

Příklad:

Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč,je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,-Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Celýje vložen do jmění družstva (povinné osobypodle zákona č. 42/1992 Sb). V zá- kladnímjmění na účtu 411 je vklad 90.000,- Kč,10.000,- Kč je vloženo do nedělitelnéhofondu. Vypořádací podíl byl vypočítán95.000,- Kč (stejné zdanění nastane aždo výše vypořádacího podílu 100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech,nepodléhá žádnému zdanění daní z příjmů.Při peněžním výdeji až do výše 60.000,- Kčbude vyplaceno bez zdanění, zbývajících35.000,- Kč bude sníženo o 15 % srážkovoudaň.

Majetkový podíl má hodnotu 100.000,- Kč,je tvořen vnosovou částí ve výši 60.000,-Kč a transformační částí 40.000,- Kč. Ce-lý je vložen do jmění družstva (povinnéosoby podle zákona č. 42/1992 Sb.). V zá-kladním jmění na účtu 411 je vklad90.000,- Kč, 10.000,- Kč je vloženo donedělitelného fondu. Vypořádací podíl bylvypočítán 110.000,- Kč (stejné zdaněnínastane pokud vypořádací podíl přesáhne100.000,- Kč). Bude-li vypořádací podíl vydán ve věcech,nepodléhá do výše 100.000,- Kč žádnémuzdanění daní z příjmů. Podíl ve výši10.000,- Kč, který přesahuje vklad(nabývací hodnotu) bude zdaněn od 1. 1.2000 15 % srážkovou daní a to i přinaturálním vydání. Při peněžním výdeji aždo výše 60.000,- Kč bude vyplaceno bezzdanění, zbývajících 50.000,- Kč budesníženo o 15 % srážkovou daň.

Fyzická osoba vložila svoji pohledávku(majetkový podíl získaný v transformaci)ve výši 15.000,- Kč do jmění nově založe-ného družstva, které není povinnou osoboua stala se jeho členem. Základní vklad je13.000,- Kč, 2.000,- Kč je vloženo do ne-dělitelného fondu. Po několika letech členz družstva vystoupil a byl mu vypočítánvypořádací podíl 20.000,- Kč. Nabývacícenou tohoto vypořádacího podílu je15.000,- Kč vkladu, bez ohledu na to,z jakých částí byl tvořen majetkový po-díl vkladatele. Nemá ani smysl v družstvututo skutečnost dále sledovat. 15 %srážkovou daní bude zdaněna od 1. 1. 2000částka převyšující vklad tj. 15 %z 5.000,- Kč = 750,- Kč. Zdaněno budenaturální i peněžní plnění.

PROFEX 1/2000

3

��2. Zdaňování vypoř. podílů daní z příjmů v roce 2000Ing. Ivana Mašková, auditor, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o., [email protected]

Zvýšení minimální mzdy

Tato výše je platná pro všechny pracovní doby v orga-nizacích (42,5; 40,- atd.). V případě, že si zaměstnaneczažádá o zkrácení pracovní doby v organizaci, např. na35,- hod., sníží se pro něho i výše minimální mzdy (4.000,-: 42,5 (40,-) x 35,-).

Tato výše platí pro týdenní pracovní dobu 42,5 hodin.V případě kratší pracovní doby je nutné hodinovou mini-mální mzdu přepočítat podle vzorce 42,5 : týdennípracovní doba x 22,30 Kč.

Minimální mzda u zaměstnanců (nevztahuje se nadohody mimo pracovní poměr):

- ve věku 18 až 21 let (90 % minimální mzdy, tj. 3.600,-Kč, 20,10 Kč po dobu 6 měsíců po vzniku pracovníhopoměru),

- mladiství do 18 let (80 % minimální mzdy, tj. 3.200,- Kč,17,80 Kč),

- částečně invalidní důchodci (75 % minimální mzdy, tj.3.000,- Kč, 16,70 Kč),

- plně invalidní důchodci (50 % minimální mzdy, tj. 2.000,-Kč, 11,20 Kč).

S účinností od 1. ledna 2000 se zvyšuje výše minimálnímzdy na 4.000,- Kč.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou činí minimálnímzda 22,30 Kč.

PROFEX 1/2000

4

��3. Změny ve mzdové účtárně od 1. 1. 2000Anna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o., [email protected]

Zvýšení minimální mzdy (nařízení vlády č. 313/99 Sb.) a minimálních mzdových tarifů, vytvoření dvanácti mzdovýchskupin, dopad zvýšení minimální mzdy do zdravotního pojištění, zvýšení zvýhodnění za práci v noci a ve ztíženéma zdraví škodlivém pracovním prostředí (nařízení vlády č. 312/99 Sb.). Zvýšení odměny za pohotovost v podnikatelskésféře.

Změna zákona o daních z příjmů.- Změna daňového pásma v § 16 (zákon č. 129/99 Sb.).- Osvobození příspěvku zaměstnavatele na penzijní připojištění od daně z příjmů (zákon č. 586/92 Sb., doplněním pís-

mene w) do § 6 odst. 9 - viz PROFEX 4/99, str. 8.- Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění je daňově uznatelný výdaj (zákon č. 586/92 Sb. - doplněním písm.

zj) v § 24 odst. 2) - viz PROFEX 4/99, str. 8.- Za zdaňovací období 2000 je možné odečítat platbu příspěvků na penzijní připojištění sníženou o 6.000,- Kč (zákonč. 586/92 Sb. - doplněním odst. 12 v § 15) - viz PROFEX 4/99, str. 8.

Zvýšení státního příspěvku na penzijní připojištění za kalendářní měsíc (zákon č. 170/99 Sb.) viz PROFEX 4/99, str. 8.

Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění (nařízení vlády č. 228/99 Sb. a zvýšení redukčních částekv nemocenském pojištění (nařízení vlády č. 247/99 Sb.).

Stanovení výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 pro účely důchodového pojištění (nařízení vládyč. 228/99 Sb.).

Zvýšení možnosti vyšších výdělků u poživatelů částečně invalidních důchodů.

Povinnosti dodržování povinného procenta zaměstnanců se změněnou pracovní schopností (zákon č. 167/99 Sb.)a sankce za nedodržení povinného podílu zaměstnanců se změněnou pracovní schopností.

Zvýšení průměrných výdělků od 1. 12. 1999, které jsou rozhodné pro výpočet náhrad za ztrátu na výdělku po skončenípracovní neschopnosti (nařízení vlády č. 283/99 Sb.).

Změna stravného při tuzemských pracovních cestách, výše sazeb základních náhrad za používání silničních moto-rových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot (vyhláška MPSV č. 333/99 Sb.).

Změna některých základních sazeb stravného v cizí měně pro rok 2000 (vyhláška MF č. 319/99 Sb.).

Vliv novely zákona č. 218/99 Sb. - branného zákona na odpočet nezdanitelné částky ze základu daně od 1. 12. 1999.

Minimální mzdové tarify

Výše minimálních mzdových tarifů při stanovenépracovní době 42,5 hodiny činí:

Tarifní stupeň Minimální mzdový tarif v Kč za hodinu v Kč za měsíc

1 22,30 4.000,- 2 23,20 4.150,- 3 24,30 4.350,- 4 25,70 4.600,- 5 27,30 4.900,- 6 29,30 5.250,- 7 31,50 5.650,- 8 34,00 6.100,- 9 36,80 6.600,- 10 40,20 7.200,- 11 44,60 8.000,- 12 50,20 9.000,-

Charakteristika prací v jednotlivých tarifních stupních jeuvedena v nařízení vlády č. 312/99 Sb. včetně příkladůprací v jednotlivých tarifních stupních.

Dopad změny minimální mzdy do zdravotního pojištění

U zaměstnavatelů:- při provádění doplatků do minima u těch zaměstnanců,

kde je vyměřovací základ pro zdravotní pojištění nižšínež minimální mzda a nejedná se o zaměstnance, kdenení nařízen minimální vyměřovací základ,

- při odvodu pojistného za období neplaceného volnau zaměstnanců, kde je stanoven odvod z poměrné částiminimální mzdy za počet kalendářních dnů nepla-ceného volna,

- při odvodu pojistného za období neomluvené absence.

Za dny neplaceného volna se vyměřovací základ ne-zvyšuje o poměrnou část minimimální mzdy za kalen-dářní dny tohoto neplaceného volna u zaměstnanců, kteří:- v tomto období vykonávají veřejnou funkci,- jsou osobou, za kterou je plátce stát,- jsou osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo men-

tálním postižením, kterým se poskytují mimořádnévýhody II., III. stupně podle předpisů o sociálnímzabezpečení,

- jsou osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárokna starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky projeho přiznání,

- jsou osobou, která celodenně, osobně a řádně pečujealespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméněo dvě děti do patnácti let věku (otec, matka, osoba, kterápřevzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů),

- jsou osobou, která současně vedle zaměstnání vykoná-vá samostatnou výdělečnou činnost a odvádí z ní mě-síčně zálohy na pojistné vypočtené alespoň z mini-málního vyměřovacího základu,

- se zdržují dlouhodobě v cizině (nepřetržitě nejméně 6měsíců), a kteří provedli u zdravotní pojišťovny pí-semně prohlášení o této skutečnosti.

Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny odplatby zálohy za měsíc leden 2000 (splatnost do 8. února2000) platit zálohy ze zvýšené minimální mzdy tj. 540,- Kč.

Osoby bez zdanitelných příjmů (t.j. osoby s trvalýmpobytem na území ČR, za které není plátcem pojistnéhozaměstnavatel ani stát, ani nevykonávají samostatnouvýdělečnou činnost) jsou povinny od platby pojistného zaměsíc leden 2000 zvýšit pojistné z dřívějších 486,- Kč na540,- Kč.

Od 1. 1. 2000 se stávají osobami, za které je plátcempojistného stát, osoby s trvalým pobytem na území ČR,které i když dosáhly věku potřebného pro přiznání nárokuna starobní důchod, nesplňují podmínky pro jeho přiznání,a přitom nemají žádný příjem ze zaměstnání ani ze samo-statné výdělečné činnosti, pouze pobírají důchod z cizinydo výše 4.000,- Kč v přepočtu podle aktuálního kurzukoruny.

Mzdové zvýhodnění za prácive ztíženém a zdraví škodlivémpracovním prostředí a příplatku v noci,odměna za pracovní pohotovost

S účinností od 1. ledna 2000 se opět zavádí dvanácttarifních stupňů, kterými se řídí organizace, kde neníuzavřena kolektivní smlouva nebo vnitřní mzdový předpis.

Měsíční pojistné vypočtené z minimálního vyměřo-vacího základu činí od 1. 1. 2000 - 540,- Kč.

UPOZORNĚNÍOdpočet z vyměřovacího základu zdravotního pojištěníu osob, za které je plátcem pojistného stát, se neměnía činí stále 2.900,- Kč.

Od 1. 1. 2000 dochází ke zvýšení mzdového zvý-hodnění za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pra-covním prostředí a mzdové zvýhodnění za práci v noci na4,80 Kč. V kolektivní smlouvě může být stanovena jinávýše těchto příplatků.

Od 1. 1. 2000 se zvyšuje odměna za pracovní pohoto-vost v podnikatelské sféře z důvodu zvýšení minimálnímzdy. Je stanovena ve výši minimálně jedné desetinyhodinové minimální mzdy, tj. v současné době na 2,20Kč. Odměna za pracovní pohotovost může být v ko-lektivní smlouvě stanovena ve vyšší sazbě.

PROFEX 1/2000

5

Snížení roční sazby daně pro zdaňovacíobdobí roku 2000

Od 1. 1. 2000 je stanovena roční sazba daně prozdaňování příjmů fyzických osob v § 16 odst. 1 zákonao daních z příjmů. Oproti zdaňovacímu období roku 1999je základ daně pro zdaňovací období roku 2000 rozdělendo čtyř daňových pásem (dříve pět):

Páté pásmo daňové sazby ve výši 40 % se zrušilo.Měsíční sazba daně pro výpočet daňových záloh u za-

městnavatele zůstává v roce 2000 stejná jako pro rok1999.

Daňový přeplatek, který z tohoto důvodu vznikne za rok2000 pouze u zaměstnanců s vysokou měsíční mzdou, sevrátí na žádost poplatníka při ročním zúčtování daňovýchzáloh nebo v rámci přiznání k dani po skončení zdaňo-vacího období.

Zvýšení vyměřovacího základu u nemocenského pojištění a změnaredukčních částek

Nařízením vlády č. 228/99 Sb. stanovuje vláda výšivšeobecného vyměřovacího základu za rok 1998 ve výši11.693,- Kč, přepočítací koeficient pro úpravu tohotozákladu má hodnotu 1,0850. Redukční částky pro výpočetdenního vyměřovacího základu 360,- Kč a 540,- Kč sevynásobí tímto koeficientem a při zaokrouhlení nadesetikoruny směrem nahoru dosáhneme novýchredukčních částek 400,- Kč a 590,- Kč (nařízení vládyč. 247/99 Sb.).

Maximální denní vyměřovací základ bude od 1. 1. 2000514,- Kč. Maximální výše nemocenské dávky bude při50 % 257,- Kč a při 69 % 355,- Kč.

Všechny dávky nemocenského pojištění, které bylypřiznány před 1. 1. 2000 a nárok na ně trvá i po 31. 12.1999, budou přepočteny, jestliže byly vypočítány z vyš-šího denního vyměřovacího základu než 360,- Kč.

Příklad:

Změny v zákonu o zaměstnanosti -zaměstnávání občanů se ZPS

Zákonem č. 167/99 Sb. se mění zákon č. 1/91 Sb. o za-městnanosti. Změnami v § 24 dochází k podstatnémuzpřísnění v dodržování povinnosti zaměstnavatele zamě-stnávat občany se změněnou pracovní schopností (ZPS).V případě nedodržení podílu občanů se ZPS, budou protiněmu uplatněny sankce, které zaměstnavatel odvede dostátního rozpočtu za každé nenaplněné pracovní místozaměstnancem se ZPS částku ve výši 0,6 násobkuprůměrné mzdy. Jedná se o průměrnou mzdu v národnímhospodářství za I. a III. čtvrtletí roku, kdy podíl nebyldodržen. Tato sankce platí od 1. 1. 2000. Průměrnoumzdu v národním hospodářství vyhlásí Český statistickýúřad.

Zaměstnavatel každoročně do 15. 2. následujícího rokupísemně oznámí příslušnému úřadu práce plnění povin-ného podílu za uplynulý rok. V případě nedodržení podíluzaměstnanců se ZPS a ZPS s těžším zdravotním posti-žením je povinen zaměstnavatel vypočítat si výši sankcea odvést ji do státního rozpočtu. Při oznamovací po-vinnosti o splnění podílu prokáže zaměstnavatel zároveňi zaplacení sankce.

Zaměstnavatel splní podíl občanů se ZPS:- zaměstnáváním těchto občanů,- odebíráním výrobků od zaměstnavatelů zaměstnávají-

cích více než 55 % zaměstnanců se ZPS, ne zadávánímvýrobních programů těmto zaměstnavatelům.Pro účely zjišťování povinného podílu občanů se ZPS se

používá skutečný přepočtený průměrný evidenční početzaměstnanců na kalendářní rok (nařízení vlády č. 384/91Sb., § 2). Při zjišťování podílu se počet za- městnancůzaokrouhluje na celá čísla dle statistiky, tj. od polovinysměrem nahoru.

Zdanitelná mzda Daň Ze základuod Kč do Kč přesahujícího

0 102.000 15 % 102.000 204.000 15.300 Kč + 20 % 102.000 204.000 312.000 35.700 Kč + 25 % 204.000 312.000 a více 62.700 Kč + 32 % 312.000

Od 1. 1. 2000 se bude denní vyměřovací základ do400,- Kč započítávat celý a z částky nad 400,- Kč do 590,-Kč se započte 60 %. K částce nad 590,- Kč se nepřihlíží.

Peněžitá pomoc v mateřství od 25. 9. 1999.Denní vyměřovací základ neredukovaný je410,- Kč .Denní vyměřovací základ od 25. 9. - 30. 9.1999 je 270,- Kč .Denní vyměřovací základ od 1. 10. 1999 do31. 12. 1999 je 390,- Kč, tj. 360,- Kč +60 % z 50,- Kč = 360,- Kč + 30,- Kč.Denní vyměřovací základ od 1. 1. 2000 do7. 4. 2000 = 406,- Kč, tj. 400,- Kč + 60 %z 10,- Kč = 400,- Kč + 6,- Kč.

Podíl občanů se ZPS je stanoven nařízením vládyč. 384/91 Sb. a týká se zaměstnavatelů s více než 20zaměstnanci:- 4,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS,- 0,5 % zaměstnanců, kteří jsou občany se ZPS s těž-

ším zdravotním postižením.

PROFEX 1/2000

6

Příklad:

Stanovení výše všeobecnéhovyměřovacího základu za rok 1998 proúčely důchodového pojištění

Od 1. 1. 2000 se v tomto nařízení zvyšují částky prostanovení výpočtového základu:- do výpočtového základu se započte částka 6.300,- Kč

(dříve 6.100,- Kč) celá,- z částky 6.300,- Kč až 14.200,- Kč se započte 30 %

(dříve 6.100,- Kč až 13.000,- Kč),- z příjmů nad 14.200,- Kč se započte z veškerých příjmů10 % (dříve 13.000,- Kč).

Zvýšení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti v roce 1999

- Čistý průměrný výdělek se zvyšuje, když nárok na ná-hradu za ztrátu na výdělku vznikl před 1. 1. 1993.

- Hrubý průměrný výdělek se zvyšuje v případě, kdy nárokna náhradu za ztrátu na výdělku vznikl po 31. 12. 1992.

- Zvýšení není u nároku na náhradu za ztrátu na výdělkupo 31. 12. 1998.

Úprava náhrady za ztrátu na výdělku se provádí bezžádosti zaměstnance. Na žádost zaměstnance se provedeúprava pouze, když mu náhrada za ztrátu na výdělkunepříslušela pouze v důsledku zvýšení invalidního nebočástečného invalidního důchodu nebo to neumožňovaloustanovení § 195 odst. 2 ZP platné před 1. červnem 1994.

Cestovní náhrady od 1. 1. 2000Vyhláška č. 333/99 Sb. zrušila vyhlášku č. 324/98 Sb. -

sazby cestovních náhrad v r. 1999.

Dolní hranice stravného je třeba vždy dodržet, výšistravného stanoví zaměstnavatel zaměstnanci předvysláním na pracovní cestu, dále ji může sjednat vevnitřním předpisu nebo kolektivní smlouvě.

Sazby základních náhrad za používání silničních moto-rových vozidel se nemění a činí:- 0,90 Kč u jednostopých vozidel a tříkolek,- 3,30 Kč u osobních silničních motorových vozidel.

Základní sazby stravného v cizí měněOd 1. ledna 2000 nabývá účinnosti také vyhláška

Ministerstva financí č. 319/99 Sb., kterou se stanovízákladní sazby stravného v cizí měně pro rok 2000. Rušíse vyhláška č. 294/98 Sb., která stanoví tyto sazby pro rok1999.

Vliv novely branného zákona na odpočet nezdanitelné částky

Vojenská činná služba dle nového branného zákonač. 218/99 Sb. již nezahrnuje další službu.

Studenti, kteří se v další činné službě na vysoké školepřipravují na budoucí povolání a se zvláštním druhemvojenské činné služby nesouhlasí, stávají se civilnímistudenty na vysoké škole dnem 1. 12. 1999 s tím, že sevznik služebního poměru po skončení vysoké školy zacho-vává. Poplatník si může odpočet nezdanitelné částky zezákladu daně na toto dítě nadále uplatňovat.

Průměrný přepočtený evidenční počet zamě-stnanců - 54.4,5 % občanů se ZPS = 2,43 tj. 2 ZPS0,5 % občanů se ZPS s těžším zdr. posti-žením = 0,27 tj. 0

Nařízení vlády č. 228 /99 stanovuje výši všeobecnéhovyměřovacího základu za rok 1998 ve výši 11.393,- Kča přepočítací koeficent pro úpravu všeobecného vyměřo-vacího základu za rok 1998 ve výši 1,0850.

Nařízením vlády v částce 93 Sbírky zákonů č. 283/99se od 1. 12. 1999 zvyšuje náhrada za ztrátu na výdělkupo skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovnímúrazem nebo nemocí z povolání za 2. pololetí 1998 a za1. pololetí 1999 tak, že se průměrný čistý nebo hrubývýdělek rozhodný pro výpočet náhrady zvýší o 8,5 %.

Sazby stravného při tuzemských pracovních cestáchčiní od 1. 1. 2000:

Délka pracovní cesty Výše stravného v roce 2000v jednom kalendářním dnu

5 - 12 hodin 54,- Kč až 66,- Kč 12 - 18 hodin 83,- Kč až 99,- Kč nad 18 hodin 130,- Kč až 155,- Kč

Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty:- 24,90 Kč u benzinu 91 0 Speciál,- 25,90 Kč u benzinu 96 0 Super,- 25,30 Kč u benzinu 95 0 Natural,- 20,50 Kč u motorové nafty.

Poplatník od 1. 12. 1999 nemůže již u zaměstnavateleuplatňovat odpočet nezdanitelné částky ze základu daněna dítě, které studuje v další činné službě na vysokévojenské škole. Dnem 1. 12. 1999 se stávají se svýmsouhlasem vojáky z povolání a již se nejedná o sou-stavnou přípravu na budoucí povolání.

PROFEX 1/2000

7

1. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtuzaměstnanců se ZPS a zaměstnanců se ZPS s těžšímzdravotním postižením pro účely odpočtu 9.000,- Kčv daňovém přiznání za tyto občany.(zákon č. 586/92 Sb., § 35 odst. 1)

Tento přepočtený stav zaměstnanců se ZPS se podle§ 35 zákona o daních z příjmu vypočte jako podíl celko-vého počtu hodin odpracovaných těmito zaměstnanci,zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpánídovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovníneschopnosti, za které se poskytují nemocenské dávkya celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího najednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

Příklad:

2. Nepřetržitý a trojsměnný provoz a nemocenské začást dne.

Délka týdenní pracovní doby a její rozvržení není proposkytování nemocenského rozhodující, nemocenské seposkytuje za kalendářní dny. Problém vzniká za první,popř. za poslední den pracovní neschopnosti a posky-tování podpory při ošetřování člena rodiny.

Poskytování nemocenského za první pracovní den.

Zaokrouhlování poměrné částky nemocenského nenízákonem řešeno, systém zaokrouhlování je založen naprincipu zaokrouhlování směrem nahoru, poměrná částnemocenského se tedy zaokrouhluje také na celou korunusměrem nahoru.

Příklad:

Poskytování nemocenského za poslední den pracovníneschopnosti.

U zaměstnavatele pracují 2 zaměstnanci seZPS.2785 - počet odprac. hod. zaměstnanců ZPS 180 - počet hodin dovolené zaměst. ZPS 90 - počet hod. neodprac. v důsledku nemoci u zaměstnanců se ZPS 5 - počet hod. překážek v práci zam. ZPS3060 - celkový počet hodin_________________________________________2167,5 hodiny - roční fond pracovní dobyna jednoho zaměstnance v organizaci (týd.úvazek = 42,5 hodiny )= 1,41 podíl celkového počtu hodinzaměstnanců ZPS a ročního fondu pracovnídoby na jednoho zaměstnance při plnémúvazku v organizaci.

Sleva na dani v daňovém přiznání činí:9.000,- x 1,41 = 12.690,- Kč.

Zaměstnanec - týden. prac. doba - 40 hod.Rozvržení pracovní doby - týdenní cyklyv denních, odpoledních a nočních směnách.

a) Noční směna trvá od 22 hodin do 6 hodinnásledujícího dne, po skončení noč- níslužby šel k lékaři a byl uznán práceneschopen. V tento den měl nastoupit ve 22hodin opět noční službu, z tohoto důvoduse mu poskytne nemocenská za tentokalendářní den ve výši dvou osmin z dennívýše nemocenského.b) Zaměstnanec utrpěl při noční směně ve 3hodiny ráno pracovní úraz, byl uznán práceneschopen, do zaměstnání tento den neměljiž nastoupit. Za tento den mu náležínemocenské ve výši tří šestin den- ní výšenemocenského. Při stanovení po- měrnéčásti nemocenského se vždy vychází zpracovní doby, která připadá na kalen-dářní den a nikoli z délky směny, v je-jímž průběhu zaměstnanec onemocněl.c) Zaměstnanec má odpracovanou noční směnua v tento den nenastupuje na další nočnísměnu, nemocenské za tento den jižnenáleží. Pracovní neschopnost začínápodle § 3 vyhlášky č. 31/93 Sb. dnem, kdyji lékař zjistí. Po sdělení zaměstnance,že má již odpracovanou směnu vystaví lékařpracovní neschopnost dne, kdy ji zjistil,a do rubriky "Práce neschopen od" uvede ažnásledující kalendářní den.

V případě, že je vznik pracovní neschop-nosti lékařem chybně stanoven od kalen-dářního dne, kdy má již odpracovanou celoupracovní dobu v tento den, je tře- ba, abyzaměstnanec lékaře požádal o o- pravu.V případě, že lékař neschopnost neopravínebo bude chybně vystavena, ne- mocenskéza tento kalendářní den nená- leží. Náležínemocenské až od násle- dujícího dne (3 x50 % ND), protože v den vzniku pracovníneschopnosti měl za- městnanec za celoupracovní dobu, která na tento den připadá,započitatelný příjem.

POZOR: Zaměstnanec má vystavenou neschop-nost 31. března 2000 (vznik pracovní ne-schopnosti) s datem v rubrice práce ne-schopen s datem 31. března. Zaměstnanecodpracoval v tento den celou směnu, nemo-censká náleží od 1. dubna 2000 vypočtenáz průměru pro nemocenské za I. čtvrtletíroku 2000 (nikoli z IV. čtvrtletí r.1999).

PROFEX 1/2000

8

��4. Zajímavosti ve mzdové účtárněAnna Červenková, mzdová auditorka, MAKO Blatná s. r. o., [email protected]

Příklad:

Podpora při ošetřování rodiny:Podpora při ošetřování rodiny se poskytuje vždy za celékalendářní dny.

Příklad:

3. Přestupný rok 2000 - peněžitá pomoc v mateřstvía stanovení podpůrčí doby k vzniklým pracovnímneschopnostem.

Upozorňujeme na stanovení délky peněžité pomociv mateřství např. koncem r. 1999 dle tabulek nebos opomenutím, že rok 2000 je přestupný. Tím by došlok přeplatku peněžité pomoci mateřství o jeden den.

Správné stanovení podpůrčí doby.

Zaměstnanec byl uznán práce neschopným dne17. dubna 1999 a od tohoto dne mu také začne běžetpodpůrčí doba, která činí jeden rok. Za předpokladu, žepracovní neschopnost stále trvá, skončí podpůrčí doba16. dubna po 366 kalendářních dnech, rok 2000 jepřestupným rokem.

Předchozí období pracovní neschopnosti, která spadajído doby jednoho roku před vznikem nové pracovníneschopnosti se odčítají od 365 nebo v přestupném roceod 366 kalendářních dnů,a tím se zjistí počet kalendářníchdnů podpůrčí doby k poslední vzniklé pracovní ne-schopnosti. Více mzdových účetních tyto neschopnostipřičítá k dalším dnům vzniklé poslední pracovní ne-schopnosti a končí dnem, kdy dosáhnou jednoho roku =365 KD. Tím dochází v přestupném roce k nedoplatku zajeden kalendářní den.

Příklad:

Roční zúčtování

Základní zásady pro provedení ročního zúčtování bylyuveřejněny v PROFEXU č. 4/98.Víte, že...- Opravu záloh daně z příjmu ze závislé činnosti nelze

provést provedením ročního zúčtování. Například sizaměstnanec neoprávněně uplatňoval nezdanitelnoučástku na dítě, v tomto případě je třeba nejprvepřepočítat daňové zálohy. Zjištěný rozdíl na daňovýchzálohách se vybere od zaměstnance a potom seprovede roční zúčtování.

- V případě, že neoprávněné uplatnění nezdanitelnéčástky se zjistí až po provedení ročního zúčtování, setéž nejdříve přepočtou daňové zálohy a potom sepřepočte i roční zúčtování a zjistí se nová výšepřeplatku. Je-li nově stanovený přeplatek nižší nežpůvodní přeplatek, vybere se tento rozdíl odzaměstnance. Jestliže je vyšší než původní přeplatek,vrátí se rozdíl zaměstnanci. Pokud by nová výšepřeplatku činila 50,- Kč a méně, vybere se celý tentopřeplatek od zaměstnance.

- Jestliže předchozí zaměstnavatel (postupný) chybněsrážel měsíční zálohy, je povinen dovybrat rozdíl nadaňových zálohách a vystavit nové potvrzení. V pří-padě, že nebude moci rozdíl srazit, předá řešenífinančnímu úřadu, jehož prostřednictvím nedoplatekvybere.

- Při ročním zúčtování se zjistí rozdíl mezi předpo-kládanou a skutečnou výší úroků z úvěrů ze stavebníhospoření. Pokud je skutečná výše úroků nižší nežpředpokládaná výše uplatněná pro měsíční odpočty,měly by být přepočteny výše záloh a rozdíl vybrán odzaměstnance.

- Roční zúčtování u hypotéčních úvěrů na bytové potřebyse neprovádí, vzniká povinnost daňového přiznání.

- Při chybném provedení ročního zúčtování, kdy bylvrácen nižší přeplatek, se tento rozdíl může vrátitzaměstnanci do třech let od konce roku, v jehož průběhubylo roční zúčtování chybně provedeno.

- Při chybném provedení ročního zúčtování bylo zamě-stnanci vráceno více než mělo být správně vráceno.Rozdíl lze do 12 měsíců od provedené nesprávné vratkysrazit zaměstnanci i bez jeho souhlasu a bez ohledu,kdo zavinil chybu. Po uplynutí 12 měsíců se můžezaměstnanci srazit rozdíl jen v případě, že chybu zavinilzaměstnanec a to do 3 let od konce roku, v jehožprůběhu bylo roční zúčtování chybně provedeno.

Tyto situace se musí promítnout ve "Vyúčtování daní" zarok, v němž ke změnám došlo.

Zaměstnanec si musí podat daňové přiznání v případě,že jeho jiné příjmy přesáhnou v úhrnu 4.000,- Kč v roce1999. Jedná se o tyto příjmy: příjmy z podnikání,

příjmy z kapitálového majetku,příjmy z pronájmu (nemovitostí i movitých věcí),ostatní příjmy.

Příjmy z příležitostních činností nebo příležitostnéhopronájmu movitých věcí a ze zemědělské výroby, jsouv roce 1999 u poplatníka osvobozeny, nepřesáhnou-liv úhrnu 10.000,- Kč.

Zaměstnanec končí pracovní neschopnosta nastoupí ve 22 hodin na noční směnu,nemocenské dávky za tento den již nená-leží ani v poměrné výši, protože poskyt-nutí nemocenského v poměrné části je umo-žněno pouze za první den pracovní ne-schopnosti.

Vdané zaměstnankyni byl po skončení nočnísměny dne 19. 1. 2000 vystaven tiskopis"Žádost o podporu při ošetřování členarodiny" s potřebou ošetřování od 19. 1.2000 po dobu devíti kalendářních dnů. Tatodávka náleží při splnění ostatníchstanovených podmínek od 20. 1. 2000 podobu osmi kalendářních dnů.

Zápočet předchozích pracovních neschop-ností = 73 KD.Pracovní neschopnost vznikla 1. 11. 1999.Podpůrčí doba činí ke dni vzniku poslednípracovní neschopnosti, tj. 1. 11. 1999 -293 kalendářních dnů (366-73) a skončídnem 19. 8. 2000.Špatně: 73 + (od 1. 11. 1999)+30+31+31+29+31+30+31+30+31+18=365tj. 18. 8. 2000

PROFEX 1/2000

9

InventarizaceNení cílem tohoto článku popisovat postup při

inventarizaci majetku a závazků. Jejich zásadní význampro věrné zobrazení majetku a závazků v účetní závěrcetím však v žádném případě nemůže být zpochybněn.Nedovolím si ovšem neuvést alespoň dva základní účely,ke kterým inventarizace musí sloužit:- zjistit, zda skutečný stav odpovídá stavu účetnímu

(fyzická nebo dokladová inventura),- posoudit ocenění majetku - zda ocenění v účetnictví

není vyšší než reálná hodnota aktiv.

Především na druhý účel provádění inventarizací býváv praxi zapomínáno.

Účetní a daňové pojetí škoda vypořádání inventurních rozdílů

A. PřebytkyO přebytcích majetku se účtuje jako o mimořádném

daňovém výnosu na účtu 688. Výjimku tvoří pouze nověnalezený HIM, kde přebytek zaúčtujete 02/08 jakoodepsaný majetek a nalezený pozemek 031/413. Přebytkyse účtují v reprodukční ceně. Platí zákaz kompenzacemank a přebytků s výjimkou zdokladované opravychybného zaúčtování.

B. Manka a škodyObecný rozdíl mezi mankem a škodou

Škoda je většinou zjištěna jindy než při inventarizacia známe u ní den, příčinu i konkrétní položku, na které keškodě došlo (např. 5. 6. 1999 spadla z regálu láhev a roz-bila se).

U manka většinou víme, že něco chybí, ale nevíme kdya proč se to ztratilo (např. při inventarizaci v malo-obchodě zjistíme, že chybí zboží za 1.000,- Kč).

Shrnutí jednotlivých druhů škod a mank na vlastnímmajetku:

- manko v pokladně musí být vždy předepsáno k ná-hradě účetním zápisem pohledávka/211, výjimku tvořípouze krádež hotových peněz neznámým pachatelem,o které účtujete na účtu 582 - Manka a škody a jedaňově uznatelným nákladem.

- škoda ze živelních pohrom je daňovým náklademv plné výši zůstatkové ceny na úču 582, úhrada tétoškody (většinou pojišťovnou) je daňový výnos na účtu

688. Řeší § 24 odst. 2 písm. 1 zákona č. 586/92 Sb.o daních z příjmů.

- škoda opravitelná podle daňových a účetních předpisůnení chápána jako škoda. Pokud poškozený majetekuvedete do původního stavu, aby mohl být dálepoužíván, jak externí náklady na účtu 511 - Opravya udržování, tak vnitropodnikové, např. na účtu 521 -Mzdové náklady nebo 501 - Spotřeba materiálu jsounáklady daňové a na účtu škod se vůbec neúčtuje.Případná náhrada od "škůdce" nebo pojišťovny jedaňovým mimořádným výnosem. Řeší § 25 odst. 3zákona č. 586/92 Sb. o daních z příjmů.

- škody neopravitelné. To znamená, že pracovník např.nabourá auto tak, že ho nelze vůbec opravit a půjde došrotu. Zůstatková cena takto vyřazeného auta jedaňovým nákladem jen do výše přijatých náhrad odškůdce nebo pojišťovny. Účtuje se na účtu 582 - Mankaa škody, náklad musíte rozdělit na daňovou část do výšepřijatých náhrad a nedaňovou část - zůstatková cenanad výši přijatých náhrad. Řeší § 25 odst. 3 zákonač. 586/92 Sb. o daních z příjmů.

- technologické ztráty jsou přirozené úbytky zásoba pokud máte v podniku platnou vnitropodnikovou směr-nici upravující výši těchto přirozených úbytků, kde jsoustanovena ekonomicky zdůvodnitelná procenta těchtoztrát, účtujete o spotřebě. Např. účetním zápisem501/112, 504/132, 613/123, 614/124. Jedná se o da-ňové náklady. Vnitropodniková směrnice musí býtzpracována s maximální péčí (podle zdokladovanéskutečnosti v minulosti, s využitím již neplatných norem,dle stanoviska odborného pracoviště, podle standartův daném oboru). Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb.o daních z příjmů.

- úhyn dospělých zvířat (zařazených do HIM) je da-ňovým nákladem pokud máte potvrzení od veterináře, žejste úhyn nezavinili. Účtujete 582/086, 086/026 daňově.Řeší § 25 odst. 3 zákona č. 586/92 Sb. o da- ních zpříjmů.

- ZTRATNÉ v maloobchodních prodejnách je od roku1995 daňovým nákladem, a to opět do výše ekonomickyzdůvodnitelné vnitropodnikové normy.

- škoda způsobená podle potvrzení policie neznámýmpachatelem - od 1. 1. 1995 je rovněž daň. nákladem.

- všechny ostatní škody a manka jsou nedaňovýmnákladem. Řeší § 25 odst. 1 písm. n) zákona č. 586/92Sb. o daních z příjmů.

PROFEX 1/2000

10

��5. Roční účetní závěrka a uzávěrkaIng. Jiří Pavel, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o., [email protected]

Poznámka: Použité zkratky:ÚOPÚPP - Účtová osnova a postupy účtování pro podnikatele, opatření MF čj. V/20 100/1992 v platnémzněníZDP - zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb. v platném zněníZDHP - zákon o dani z přidané hodnoty č. 588/1992 Sb. v platném znění

Shrnutí problematiky do jednoduché tabulky:

Typ úbytku (přebytku) Účetně Daňověmanko do normytechnol. úbytky, ztratnéúhyny neHIM zvířat

běžná spotřebaúčt. skupina 50, 61

uznatelný náklad

manko nad normu škoda účet 582náhrada škody účet 688

uznatelný náklad pouze do výšepřijaté náhrady

inventurní přebytek mimořádný výnos účet 688, 61x daňový výnosformální přebytek z chybyúčtování při vyskladnění nakoupených zásob

DAL účet 50x snížení daňových nákladů

formální manko z chybyúčtování doložené účetním dokladem

účtová skupina 50, 61 uznatelný náklad

dočasné znehodnocení 559/19x neuznatelný nákladtrvalé znehodnocení škoda účet 582 neuznatelný nákladneznámý pachatel škoda účet 582 uznatelný nákladživelní pohroma škoda účet 582 uznatelný náklad

Účtová třída 0

Účty účtových skupin 01 až 05 a 07 až 09

Základní informaceZ hlediska ZDP i zákona o účetnictví (§ 26/2a, 26/3c,

26/4 ZDP, postupy účtování pro podnikatele ÚT0, čl. 1/3)platí hranice pro zařazení do HM a HIM 40.000,- Kč,hranice pro zařazení do NM a NIM 60.000,- Kč. Platípouze jedna výjimka a tou jsou zřizovací výdaje (není NM,NIM do 20.000,- Kč).

Rozdíl mezi daňovým a účetním chápánímmajetku v účtové třídě 0

Co je podstatné a musíme si uvědomit:

ZDP stanovuje, že pro zjištění základu daně z příjmůse vychází z HV v účetnictví.

Celou oblast hmotného a nehmotného majetku ovšemmáme v ZDP samostatně upravenu v § 26 - § 33 a je tedynezbytně nutné ji vždy posuzovat nezávisle z hlediskadaňového a z hlediska účetního. Teprve pokud si tutoskutečnost uvědomíme, můžeme kalkulovat s tím, žekolem 99 % případů je z hlediska účetního i daňovéhořešeno stejně nebo obdobně.

Zjednodušeně řečeno účty 011 až 032 označujeme proúčely účetnictví jako investiční majetek a rozdělujeme jejna nehmotný investiční majetek a hmotný investiční

majetek. Zákon o daních z příjmů rozděluje majetektohoto charakteru na nehmotný majetek a hmotnýmajetek. Měli bychom tedy i při uvažování o tomtomajetku odlišit od sebe účetní a daňové pojetí.

Typické příklady majetku, který je HIM nebo NIM z hledis-ka účetního, ale není HM nebo NM z hlediska daňového:

- nehmotné výsledky výzkumné a obdobné činnosti,- pozemky,- zřizovací výdaje nad 20.000,- Kč vzniklé po 1. 1. 1998

(ÚT0, čl. 1/3, čl. VIII/1),- DHIM a DNIM - účty 028 a 018.

U tohoto majetku jsou vždy účetní odpisy ze zákonapovažovány i za daňové (§ 24/2v), pokud ZDP nestanovíjinak. Pozemky se nikdy neodepisují. Zřizovací výdajevzniklé do 31. 12. 1997 se daňově doodepisují podlezákona platného k 31. 12. 1997 ve 2. odpisové skupině.Účetně se odepisují dle § 28/3 zákona o účetnictví do 5let. U zřizovacích výdajů doporučujeme odepisovatalespoň 2 roky, pokud je jejich částka významná.

DHIM nebo DNIM ze zákona:

- předměty z drahých kovů (s výjimkou jedná-li se o zbo-ží) dle postupů účtování se považují vždy za DHIM(Tř. 0, čl. 1/6),

- od 1. 1. 1996 nelze za zásoby považovat ani věci nabyténájemcem z finančního leasingu - vždy pokud je kupnícena nižší než 40.000,- Kč nebo je kupní cena nulováa reprodukční cena nižší než 40.000,- Kč, je taktonabytý majetek považován za DHIM,

- zřizovací výdaje do 20.000,- Kč (PÚ ÚT0, čl. 1/4)a drobný nehmotný majetek jsou vždy DNIM (účet 018).

PROFEX 1/2000

11

Drobný majetek je možné odepsat jednorázově donákladů, ať už na účet 501 nebo na účet 551. Pokud byovšem částka takto zúčtovaná výrazně ovlivnila HV,doporučuji uplatňovat odpisy postupně. Pokud účtujemeo drobném majetku jako o zásobách, jsme povinni použítčasového rozlišení - účet 381. Do nákladů nemůžemezúčtovat drobný majetek, který jsme ještě nezačalipoužívat (tzv. nákupy na sklad).

Samostatnou kategorií je opravná položka k nabytémumajetku (účet 097), která není ani NIM ani NM a přesto jiúčetně odepisujeme 098/557 nebo 557/098 podle jejíhocharakteru. Pokud vznikla opravná položka k úplatněnabytému majetku, chová se obdobně jako DNIMa pravidelné účetní odpisy po dobu 15 let se uznávají zaodpisy daňové. V ostatních případech odepisujeme pouzeúčetně (např. vklad).

Shrnutí:Máme 3 kategorie odepisovaného majetku:

1) HM a NM dle ZDP = HIM a NIM dle ÚOPÚPP - účetnía daňové odpisy,2) HIM a NIM dle ÚOPÚPP, ne HM a NM dle ZDP - účetníodpis = DO,3) není ani HIM nebo NIM ani HM nebo NM - opravnápoložka k nabytému majetku - nutno rozlišit důvod jejíhovzniku.

Výhrada vlastnictvíPodstata: vlastnictví věci přechází až úplným zapla-

cením - v ceně (v úplatě za věc) je obsaženo právo užívatvěc (mělo by to být součástí smlouvy). Ve smlouvě bymělo být i uvedeno co se stane, pokud vlastnictvínepřejde. Účetně o tomto majetku účtujeme jako by bylnáš (ÚT0, čl. 1/9a), daňově nejsme jeho vlastníky, a protojej nemůžeme odepisovat (§ 28/1).

Opravy investičního majetku x technickézhodnocení

Daňově i účetně lze zúčtovat do nákladů pouze výdajesouvisející s investičním majetkem, které mají charakteropravy nebo údržby.

Opravou (ÚT0, čl. VII/2) se odstraňuje částečné fyzickéopotřebení nebo poškození za účelem uvedení dopředchozího nebo provozuschopného stavu.Udržováním (ÚT0, čl. VII/2) se zpomaluje fyzickéopotřebení, předchází se následkům a odstraňují sedrobnější závady.

Za opravu nelze považovat odstranění úplnéhoopotřebení či poškození majetku ani morální opotřebení =tech. zhodnocení.

Technické zhodnocení (nelze účtovat do nákladů)!Právní fikce! - jedná se o termín, který byl stanovenpouze pro účely daní a účetnictví a je třeba se oprostit odtoho, co si normální člověk pod tímto pojmem představuje.§ 33 ZDP a ÚT0, čl. III/5 ÚOPÚPP

Technické zhodnocení jsou VÝDAJE na dokončenénástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukcea modernizace, pokud překročily částku 40.000,- Kč.Pokud tuto částku nepřekročí, záleží na účetní jednotce,zda je bude za technické zhodnocení považovat. Částkarozhodná pro posouzení se hodnotí vždy souhrnně zajednu položku majetku a jedno zdaňovací období. Pokudúčetní jednotka rozhodne, že nebude pod 40.000,- Kčúčtovat o technickém zhodnocení, zúčtuje se do nákladůproti účtu 548 v případě hmotného majetku nebo proti účtu518 v případě nehmotného majetku (ÚOPÚPP, ÚT0,čl. III/5) - není možné účtovat jako o opravě!

Je třeba si uvědomit, že technické zhodnocení = výdaje,proto nelze z právního hlediska technické zhodnocenísamostatně zcizovat (prodat, darovat, vložit), protoženejde o reálný majetek v právním slova smyslu. Tato faktasi je nutné uvědomit především tehdy, pokud bysteprováděli technické zhodnocení na pronajatém majetku.Pronajímateli je možné přefakturovat náklady na prove-dené technické zhodnocení, ale nemůžete mu prodattechnické zhodnocení jako takové - majetek, na němž jeprovedeno, je jeho majetkem a tudíž i technickézhodnocení (jako právní fikce) je součástí jeho majetku.Technické zhodnocení pronajatého majetku je velmikomplikovanou záležitostí a vydalo by na samostatnýčlánek.

K jednotlivým druhům technického zhodnocení:- nástavby, vestavby a přístavby jsou definovány ve sta-

vebním zákoně,- rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za

následek změnu jeho účelu nebo technickýchparametrů,

- modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebopoužitelnosti majetku.

Drobné poznámky k technickému zhodnocení:

Stavební úprava nerovná se oprava. Stavební úpravaje technickým zhodnocením, oprava je nákladem. Většinouna stavební úpravu musíme mít stavební povolení a naopravu ne, ale rozhodně to neplatí obecně.

Změna parametrů - nemusí jít pouze o jejich zlepšení.Pokud by v důsledku nějakého zásahu došlo ke zhoršenítech. parametrů, jednalo by se paradoxně také o tech-nické zhodnocení. Tech. zhodnocením je např. zlepšeníizolačních vlastností střechy či oken, zvýšení či sníženívýkonu motoru.

Pouhá záměna materiálu není technickým zhod-nocením (D - 190, k § 33).

Změna účelu užívání - např. změna bytu na nebytovéprostory - v tomto případě se může stát i vymalovánítěchto prostor technickým zhodnocením, pokud se malujev souvislosti se změnou účelu užívání.

Za rekonstrukci je nutno považovat i např. opravumotoru u nákladního automobilu, pokud motor vyměníme,a protože se původní již nevyrábí, nahradíme jej novějšíms lepšími parametry.

PROFEX 1/2000

12

Příkladem modernizace může být např. montážzávěsného zařízení na automobil, pokud s ostatnímipoložkami za rok přesáhne 40.000,- Kč.

Pokud není technické zhodnocení ke konci rokudokončeno, musíme jej nechat na účtu 042 - Pořízeníhmotných investic až do doby jeho dokončení (týká sepředevším stavebních prací).

Pokud byla na pořízení tech. zhodnocení poskytnutadotace, tato dotace snižuje vstupní cenu. Pro rozhodnutí,zda se jedná o technické zhodnocení, se ovšem berehodnota před odečtením dotace. Obdobně to platí i propořízení investičního majetku (§ 29/1 konec a ÚOPÚPPÚT0, čl. 1/13).

Příklad:

Doporučení: Pokud si nejsme jisti, zda celková částka přesáhne

40.000,- Kč u jedné položky majetku a máme snahuuplatnit do nákladů co nejvíce, účtujeme na zvláštníanalytiky účtů 518 a 548 a posuzujeme u jednotlivéhomajetku, zda jsme překročili stanovenou hranici. Tytoanalytiky podrobíme ke konci roku inventarizaci podlejednotlivých položek.

Některé poznámky k vyřazování majetkuPokud dojde k vyřazení v souvislosti s novou investicí

(např. zbourání jedné stavby pro výstavbu jiné), účetní ZCvstupuje na účet 042 a je součástí vstupní ceny novéinvestice. Náklady na zbourání samozřejmě také.Výjimkou je likvidace v důsledku živelní pohromy. Např.stavba zbouraná v důsledku živelní pohromy budezúčtována na účet 582, i když na jejím místě budepostavena nová. Obdobně to platí i pro nedokončenéinvestice na účtu 042 poškozené živelní pohromou.

Účtování: 582/042 škoda 221/688 náhrada 042/321 obnova investice, po- kračování v investici

Při prodeji pozemku (neodepisovaného majetku) lzedaňově uznat do nákladů cenu pořízení, pouze však dovýše tržeb.

Zmařená investice (např. cena projektu, pokud bylorozhodnuto, že se stavba nerealizuje) účtujeme na účet588 - Ostatní mimořádné náklady. Náklad bude daňověúčinný, pokud prokážeme, že plánovaná investice mělasloužit k dosažení, udržení či zajištění příjmů. Pokud např.máme projekt na výstavbu výrobní haly, ale v důsledkuzměny cen na trhu by pro nás výroba byla nerentabilnía investici jsme zastavili - daňově. Pokud jsme si nechalivypracovat projekt na rekreační zařízení pro zaměstnancea došly peníze - nedaňově. O nedaňový náklad by sepravděpodobně jednalo i tehdy, pokud se investice týkalačinnosti, již nemáme zapsánu v OR.

Pokud dojde k vyřazení v důsledku škody a můžemezůstatkovou cenu daňově uplatnit pouze do výše náhrady,musíme posuzovat jednotlivé případy samostatně, i kdyby

celkový zůstatek účtu 688 - Přijaté náhrady byl vyšší nežzůstatek účtu 5829 - Škody daňově neúčinné.

Při likvidaci majetku účtujeme až při fyzické likvidaci,nikoliv ke dni, kdy bylo o likvidaci rozhodnuto. Likvidacibychom měli vždy být schopni prokázat (doklad zesběrných surovin, protokol o likvidaci, doklad ze skládky,doklad od organizace zabývající se likvidací odpadů).

Účetní chyby související s účtem 624 -Aktivace hmotného investičního majetku

Nejčastější chybou je neprovedená aktivace investičníchzakázek. Pokud stavíte investice ve vlastní režii a celý rokúčtujete vše do nákladů, je třeba nejpozději při uzávěrceaktivovat tyto náklady do výnosů účetním zápisem042/624.

V praxi se používají dva způsoby účtování o vlastníchinvesticích:

1) Všechny výdaje na investice se účtují rovnou na účet042. Tento způsob je výhodný hlavně pro investicebudované převážně formou subdodávek (dodavatelskýmzpůsobem včetně práce). Účet 042 je praktické rozdělit najednotlivé analytiky dle jednotlivých investic. Pokud tentozpůsob používáme, častou chybou je, že zapomínámeaktivovat práci vlastních zaměstnanců (042/624) ve výšiskutečných nákladů.2) Tzv. zakázkový způsob účtování, vhodný především proautomatizované zpracování na počítači. Veškeré nákladyúčtujeme na příslušné nákladové účty a smě- rujeme je načíslo příslušné investiční zakázky (jedna z kalkulačníchpoložek určená pro směrování nákladů). Jednou měsíčněnebo minimálně vždy na konci roku aktivujeme nákladytak, aby se celkový součet nákladů, zúčtovaných vúčetním období na investiční zakázky, rovnal hodnotěaktivace 042/624. Některé programy mohou tuto aktivaciprovádět automaticky.

Účty účtové skupiny 06x

Obecně řečeno, ztráta z prodeje finančních investic jedaňově neúčinná. Tato zásada je speciálně upravena projednotlivé druhy finančních investic:

akcie a cenné papíry s výjimkou směnek (dluhopisyapod.) - § 24/2 r

Hodnotí se v úhrnu za zdaňovací období, lze tedykompenzovat ztrátu při jednom obchodu se ziskem přijiném obchodu. Pokud celkově v jednom období vyjdeztráta, je daňově neúčinná. Tuto ztrátu lze uplatnit protiziskům z prodeje těchto cenných papírů v následujícíchtřech letech. Tuto ztrátu si může uplatnit i případný právnínástupce poplatníka. Případný časově rozlišený úrok naúčtu 385 - Příjmy příštích období (u dluhopisů roz-dělujeme kupní cenu na cenu pláště a alikvótní úrokovývýnos) se v případě prodeje cenného papíru, ke kterémuse váže, zahrne do ceny pořízení a zúčtuje také proti účtu561 - Prodané cenné papíry a vklady.

Např. 100.000,- Kč - 70.000,- Kč dotace =30.000,- Kč - přesto se jedná o tech.zhodnocení.

PROFEX 1/2000

13

Zdaňování výnosů z některých finančních investic v roce 1999 (ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění)

akcie a podíly v obchodní společnosti dividenda, podíl na ziskukonečná srážková daň 25 %(od 1. 1. 2000 15 %)

§ 36 odst. 2 písm. a)

termínované vklady úrok je zahrnován do obecného základudaně,sražená daň se započítá na celkovoudaňovou povinnost

§ 23 odst. 4 písm. a)§ 36 odst. 2 písm. a)§ 36 odst. 6

depozitní směnky konečná srážková daň 15 % § 36 odst. 2 písm. c) bod 5.§ 36 d odst. 4

státní dluhopisy emitované do 31. 12.1996

úroky osvobozeny od daně z příjmu § 19 odst. 1 písm. i) ve znění 1996přechodné ustanovení 316/1996 Sb. bod 8.

dluhopisy emitované do 31. 12. 1997 s vyjímkou uvedenou výše

konečná srážková daň 25 % § 24 odst. 4 písm. a)ve znění 1997, § 38d odst. 4přechodná ustanovení 210/1997 Sb. bod 4.

dluhopisy emitované od 1. 1. 1998 úrok je zahrnován do obecného základudaně,sražená daň se započítá na celkovou daň.povinnost

§ 23 odst. 4 písm. a)§ 36 odst. 2 písm. a)§ 36 odst. 6

hypotéční zástavní listy úroky osvobozeny od daně z příjmu § 19 odst. 1 písm. l)

podíly na obchodních společnostech a družstvechs výjimkou akcií - § 24/2 w

Ztráta je také daňově neuznatelná a navíc se musíkaždý obchod posuzovat zvlášť - nelze kompenzovat.Ztrátu nelze v budoucnosti uplatnit.

prodej směnek - § 24/2 ze

Totéž platí při prodeji směnek. Ztráta je také daňověneuznatelná a navíc se musí každý obchod posuzovatzvlášť - nelze kompenzovat. Ztrátu nelze v budoucnostiuplatnit.

Nezapomeňte posoudit reálnost ocenění finančníchinvestic a v případech, kdy je reálná hodnota nižší nežhodnota, ve které vykazujete investici v účetnictví, vytvořteopravnou položku účetním zápisem 559/096. Jedná seo daňově neúčinný náklad.

Na účtech účt. skupiny 06 se účtuje v ceně pořízení,nikoliv v nominální hodnotě. Cenné papíry musíte evidovatodděleně podle nominálních hodnot. Při úbytcích lzepoužít průměrnou cenu nebo metodu FIFO obdobně jakou zásob. Stanovené oceňování úbytků by mělo býtpopsáno ve vnitropodnikové směrnici.

Účtová třída 1Zůstatek účtu 111 - Pořízení materiáluke konci roku

Způsob účtování Aa) pokud máme materiál a nedošla faktura, převedeme naDAL účtu 389 - Dohadné účty pasivní,b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, převedeme namateriál na cestě (účet 119).

Způsob účtování Ba) pokud máme materiál a nedošla faktura, spotřebovanýmateriál zaúčtujeme 501/389, nespotřebovaný 112/389,

b) pokud máme fakturu a nedošel materiál, zaúčtujeme119/501 (stornujeme spotřebu materiálu, který dosudnemáme).

ZásobyNakoupené zásoby - pořizovací cena vždy včetně

nákladů souvisejících s pořízením.

I když účtujete způsobem B, jste povinni vést skladovékarty, na konci roku udělat inventuru a ocenit včetněnákladů souvisejících. Manko = rozdíl mezi kartou a sku-tečným fyzickým stavem.

Při inventarizaci zaúčtujete: 112 (132)/501 (504) dle skladových karet 582 /112 (132) manko dle inventury

PROFEX 1/2000

14

Pokud jsou při inventarizaci zjištěny nepoužitelnézásoby, např. z důvodu zdravotní závadnosti apod. a mu-síme je fyzicky zlikvidovat, ve většině případů se jednáo nedaňovou škodu 582/112 (132). Pravděpodobně by sepouze vyjímečně podařilo prokázat, že se jedná o tech-nologický úbytek. Pokud nepotřebné zásoby prodáme seztrátou, je nutno prokázat reálný důvod této ztráty, pokudse nám to podaří, většinou správce daně tento nákladnezpochybňuje.

Ocenění zásob vlastní výroby (včetně zvířat) ve výšivlastních nákladů bychom měli být schopni doložitplánovou nebo skutečnou kalkulací.

Stejným způsobem musíme doložit i nedokončenouvýrobu (dle výkonů, zakázek - i nehmotné povahy).Většinou nelze respektovat vysoké přijaté zálohy na účtu324 a nízkou nebo nulovou NV (správci daně bychommuseli zdůvodňovat).

Časté chyby na účtech 611 a 622účet 611 - Změna stavu nedokončené výroby

Málo aktivovaná NV příštích let, chybné použití výkonů100 a 400. Pokud máte velký rozdíl mezi PS účtu 121 -Nedokončená výroba a zůstatkem tohoto účtu (zůstatek jemenší), zkontrolujte výsledovku výkonů, zda máte u všechvýkonů, které ovlivňují stav NV, zaseto, pohnojeno, mzdyapod. (výkony 400 - 699).

účet 622 - Aktivace vnitropodnikových služebNeprovedená aktivace dopravy nakoupeného majetku,

např. zvířat. Doprava vlastními auty patří do pořizovacíchcen.

Účtová třída 2Nezapomeňte proúčtovat kurzové rozdíly k 31. 12. u úč-

tových skupin 21, 22, 25, 26 proti účtům 563, 663.Přepočet provádíme kurzem ČNB platným k 31. 12. 1999.

Příklad:

V souvislosti s kurzovými rozdílyÚOPÚPP úvodní ustanovení, čl. XIII, umožňují použí-

vání denních nebo stálých kurzů. Tyto kurzy si však účetníjednotka v žádném případě nemůže stanovovat sama, alemusí používat pro oceňování majetku i závazků vždy kurzČNB ke stanovenému dni. Účetní jednotka se můžerozhodnout, zda bude používat denní nebo stálý kurz,nikdy však nemůže rozhodnout o jeho výši!

Účtová třída 3účet 311 - Odběratelé

Existuje několik možností, jak dostat do daňově uzna-telných nákladů hodnotu neuhrazených pohledávek.Důležité přitom je, abychom se drželi v rámci platnýchzákonů.

1) Pohledávky starého bloku - splatné do 31. 12. 1994

Tyto pohledávky je možné odepisovat do nákladů, toznamená snižovat absolutní hodnotu příslušného účtu, nakterém pohledávku evidujeme. V rozvaze tuto skutečnostnepoznáme, úbytek pohledávky v rozvaze se navenek jevíobdobně jako kdyby došlo k úhradě - ve sloupci BRUTTObude vykázán zůstatek pohledávky po provedenémodpisu.

V roce 1999 je možno odepsat proti účtu 546 - Odpispohledávky daňově 20 % (čl. II/2, přechodná ustanovení586/92 Sb.) z neuhrazené části pohledávek nebo z cenypořízení u pohledávek nabytých postoupením. Nelzeodepisovat pohledávky mezi spřízněnými osobami,pohledávky z titulu úvěrů a půjček a vzniklé dle § 33a zákona č. 229/1991 Sb. Přesně neodepisovatelné pohle-dávky specifikuje výše uvedený článek - odepisovat lzei promlčené pohledávky.

U pohledávek starého bloku, pokud jsou evidoványv cizí měně, se neúčtují kurzové rozdíly k 31. 12.

Původní nominální hodnotu pohledávky máme po-vinnost (podle postupů účtování) sledovat v podrozvahovénebo analytické evidenci pro případ, kdyby někdo ještěnáhodou zaplatil.

Čl. XVII úvodních ustanovení postupů účtováníumožňují dvě metody odpisu:

a) odpis jednotlivých pohledávekNapř. jednotlivé pohledávky máme převedeny na zvláštníanalytický účet 311094, odpis v jednotlivých letechúčtujeme 546/311 na jiný analytický účet (např. 311894).Na účtu 311094 máme nesplacenou část pohledávky, naúčtu 311894 část pohledávky, kterou jsme již odepsali.Analyticky evidujeme v saldokontu podle čísel jednotlivýchfaktur. Pokud v průběhu roku dojde k celkové nebočástečné úhradě některých pohledávek, na konci rokumusíme u jednotlivých pohledávek zkontrolovat, zdazůstatek DAL účtu 311894 není větší než MD účtu 311094.Pokud by se tak stalo, je nutno zúčtovat mimořádný výnosna účtu 646 - Výnosy z odepsaných pohledávek(311894/6461) ve výši rozdílu. Odepisujeme od roku 199820 % z neuhrazené části k 31. 12. maxi- málně do výšezůstatku. K 31. 12. 1999 můžeme mít odepsáno max. 70% hodnoty pohledávky za předpokladu, že jsme vminulých letech uplatnili max. možný odpis daný zákonem.

b) odpis tzv. krabicovou metodou hromadně Pohledávky jsme převedli na zvláštní analytiku účtu 311 -např. účet 311094 a odepisujeme souhrnně ve výši 20 %celkové neuhrazené hodnoty pohledávek např. 5461/311894. Na konci roku kontrolujeme, zda celková hodnota

V pokladně máme 1.000,- DEM, na účtu 211je máme v účetní měně v částce 18.563,-Kč, kurz k 31. 12. = 18,96.

- hodnota účtu k rozvahovému dni musí být 18,96 x 1.000,- DEM = 18.960,- Kč- zaúčtujeme rozdíl 18.960,- Kč -18.563,- Kč = 397,- Kč účetním zápisem 211/663

PROFEX 1/2000

15

účtu 311894 není vyšší než hodnota účtu 311094, rozdílúčtujeme opět 311894/6461. Jinak účtujeme odpis ve výši20 % z celkové neuhrazené částky účtu 311094. V tomtopřípadě nesledujeme v saldokontu jednotlivé faktury na311894 (prakticky to ani není možné).

Pokud bychom chtěli využít možnosti tvorby 100 %opravné položky v případě, že jsme pohledávku přihlásilido konkurzního řízení dle bodu 3), musíme odepsanoučást této pohledávky opět "aktivovat" proti účtu 646,abychom ji neuplatňovali v nákladech několikrát.

Zaúčtování: 546/311 odpis v minulých letech311/646 ve stejné výši výnosy v roce

přihlášení do konkurzu 558/391 tvorba 100 % opravné položky

2) Pohledávky se splatností po 31. 12. 1994Na tyto pohledávky lze vytvářet daňově uznatelné

opravné položky - principielně podobně jako odepisujemeinvestiční majetek (§ 8 a zákona č. 593/92 Sb., zákono rezervách). V rozvaze se tvorba opravné položky projevíjinak než odpis v předchozím případě. Ve sloupci BRUTTObude vykázána pohledávka v původní výši, ve sloupciKOREKCE uvidíme hodnotu vytvořené opravné položky ateprve ve sloupci NETTO hodnotu pohledávky po odečtenívytvořené opravné položky. Pro uživatele výkazu je tedyna první pohled patrné, jak kvalitní pohledávky jsou vaktivech účetní jednotky.

Opravné položky se vytvářejí účetním zápisem 558/391zásadně a vždy k jednotlivým pohledávkám (nelze použítkrabicovou metodu).

Opravné položky lze vytvářet pouze k nepromlčenýmpohledávkám. Nesmíme je tvořit k pohledávkám za"spřízněnými" osobami a k pohledávkám vzniklým z tituluúvěrů, půjček a záloh. Přesně je specifikováno v § 8 odst.3 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základudaně.

Promlčení pohledávek (ve zkratce):Pohledávky vzniklé dle obchodního zákoníku § 397(§ 387 - § 408)- obecná promlčecí doba 4 roky,- pokud dlužník uzná písemně svůj závazek, běží nováčtyřletá promlčecí doba a to i kdyby uznal závazek již popromlčení,

- pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zasta-vuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení,

- placení úroků se považuje za uznání dluhu v částce, zekteré se platí úroky,

- částečně plnění závazku lze uznat za uznání dluhu,jestliže lze usuzovat, že plněním dlužník uznává i zbytekzávazku,

- promlčecí doba končí nejpozději po 10 letech.

Pohledávky vzniklé dle občanského zákoníku § 101(100 - 114)- obecná promlčecí doba tříletá,- pokud je podána žaloba, běh promlčecí doby se zasta-

vuje po dobu soudního nebo rozhodčího řízení,- pokud dlužník písemně uzná závazek (co do důvodu

i výše), promlčuje se za 10 let ode dne, kdy k uznánídošlo. Totéž platí, pokud pravomocně rozhodl soud.

Pokud byla v minulosti vytvořena zákonná opravnápoložka k pohledávce, která je k 31. 12. promlčena,musíme opravnou položku rozpustit do výnosůúčetním zápisem 391/658!

Obdobně musíme opravnou položku rozpustit vždy, kdyžpominou důvody pro její existenci (zánik pohledávkyúhradou, zápočtem, prominutím dluhu, odpisem). Musímetedy v rámci inventarizací provést důkladnou prověrkuvšech pohledávek, ke kterým jsme v minulosti vytvořiliopravnou položku, a posoudit jejich promlčenost.

Maximální možná výše tvorby opravných položek závisína tom, jak dlouho má pohledávka po splatnosti k datutvorby (k 31. 12.):- 20 % 6 měsíců po splatnosti,- 33 % 12 měsíců po splatnosti,- dále lze opravné položky tvořit pouze pokud bylo za-

hájeno soudní nebo rozhodčí řízení a poplatník se jejřádně účastní a řádně a včas činí úkony potřebnék uplatnění jeho práva,

- 50 % 18 měsíců po splatnosti,- 66 % 24 měsíců po splatnosti,- 80 % 30 měsíců po splatnosti,- 100 % 36 měsíců po splatnosti.

U pohledávek, ke kterým se tvoří opravná položka,pokud jsou evidovány v cizí měně, se neúčtuje o kurzo-vých rozdílech k 31. 12.

Podle bodu 4) lze za daňově účinný náklad považovatnáklad spojený s odpisem pohledávky do výše vytvořenézákonné opravné položky.

Příklad:

Z tohoto důvodu je vhodné tvořit "zákonné" opravnépoložky i v letech, kdy účetní jednotka nepotřebujesnižovat daňový základ, a to k pohledávkám, o nichž neví,zda v dalším roce nedojde k jejich promlčení. V dalšímroce potom může využít možnosti dostat legálně část tétopohledávky do daňově účinných nákladů.

V minulých letech jsme k pohledávcev hodnotě 100 vytvořili zákonnou opravnoupoložku ve výši 33.účetní zápis: 558/391 33

V roce 1999 došlo k promlčení této pohle-dávky a opravnou položku musíme roz-pustit.účetní zápis: 391/658 33

Pokud inventurní komise rozhodne o odpisutéto pohledávky jako pohledávky nevymaha-telné, provedeme odpis pohledávky. účetní zápis: 546/311 100

Do výše 33 je tento náklad daňově účinný,protože v této výši byla vytvořena opravnápoložka v souladu se zákonem.

PROFEX 1/2000

16

3) Opravné položky k pohledávkámza dlužníky v konkurzním a vyrovnacímřízení (§ 8, 593/1992 Sb. - zákon o rezervách)

Od 1. 1. 1998 se přitvrdily podmínky pro tvorbu a tytopodmínky platí i v roce 1999:

Opravné položky lze tvořit do výše pohledávekpřihlášených u soudu ve stanovené lhůtě a pouze vezdaňovacím období, v němž byly pohledávky přihlášeny.Pokud byly pohledávky přihlášeny po uplynutí stanovenélhůty, nelze tvořit daňově uznatelné opravné položky.Tvorbu opravné položky účtujeme obdobně jako v před-chozím případě, ale z důvodu přehlednosti na jinéanalytické účty.

Opravná položka se zúčtuje do výnosů v návaznosti navýsledek konkurzu nebo pokud je oprávněným orgánempopřena (správce konkurzní podstaty, soud, příslušnýsprávní orgán).

Při zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetkuopravnou položku rozpustíme a pohledávku odepíšeme dodaňově uznatelných nákladů:

Zaúčtování: 391/658 100 546/311 100Na základě rozvrhového usnesení nám bylo uhrazeno 5 %hodnoty pohledávky:Zaúčtování: 221/311 5 391/658 100

546/311 95 daňově účinné

4) Jednorázový odpis pohledávek daňověúčinný (§ 24/y)

Hodnotu pohledávky nebo cenu pořízení u pohledáveknabytých postoupením lze zúčtovat 546/311D u těchtopohledávek:- pokud soud zamítl návrh na prohlášení konkurzu nebo

zrušil konkurz pro nedostatek majetku - bez ohledu nato, zda byla pohledávka přihlášena,

- po ukončení konkurzu na základě jeho výsledku (ne-uhrazenou část),

- pokud dlužník zemřel a pohledávka nemohla být uspo-kojena ani vymáháním na dědicích (např. pokud sevzdali dědictví),

- pokud dlužník zanikl bez právního nástupce (právnickáosoba) a nebyli jsme s ním ekonomicky ani personálněspojeni (např. pokud byl dlužník zlikvidován i přesto, ženám dlužil),

- pokud jsme vytvořili zákonnou opravnou položku v sou-ladu se zákonem a pohledávka se mezitím promlčela,musíme ji rozpustit do výnosů, ale zároveň tuto pohle-dávku můžeme do výše vytvořené opravné položkydaňově odepsat. Toto ustanovení platí obecně - pokudbychom rozpouštěli daňovou opravnou položku, do jejívýše lze uznat náklad spojený s jejím odpisem za nákladdaňově účinný.

5) Nedaňový odpis pohledávek

Proti účtu 546 - Odpis pohledávky lze odepsat např.pohledávky u nichž je zřejmé, že náklady na vymáhání bypřesáhly výtěžek, pokud soud nebo policie sdělili, žedlužník je neznámého pobytu...

Pohledávky, které jsou tímto způsobem odepsány, nelzejiž v budoucnu uplatnit jako položku snižující základ daně.Tyto pohledávky nelze odepisovat podle bodu 1) ani bodu4), pokud již bylo odepsáno na vrub HV (§ 24/2 y a čl. IIbod 2, přechodná ustanovení k zákonu č. 210/1997 Sb.).

6) Prodej pohledávek(postoupení pohledávky za úplatu)

Pokud pohledávku prodáme, účtujeme na účtu 546 -Odpis pohledávky a náklad je daňově účinný pouze dovýše tržeb s jedinou výjimkou - pokud byla k pohledávcevytvořena tzv. zákonná opravná položka, je za daňovýnáklad uznána prodejní cena + vytvořená zákonnáopravná položka (§ 24/2 s). V praxi budeme postupovattak, že při posuzování daňově uznatelných nákladůporovnáme účetní hodnotu pohledávky s dosaženýmivýnosy (tržba a rozpuštěná opravná položka).

Příklad:Pohledávka na účtu 311 má hodnotu 100 a jeprodána za 80.

Zaúčtování:546/311 80 daňový náklad546/311 20 nedaňový náklad378/646 80 tržba

Pokud byla vytvořena zákonná opr. polož-ka:

Zaúčtování:558/391 33 pohledávka 12 měsíců po

splatnosti546/311 80 daňový náklad546/311 20 daňový náklad - vytvořena

opravná položka ve výši 33 - uplatnit možno pouze do výše účetní hodnoty(80 + 20 = 100)

391/658 33 rozpuštění opravné položky -pohledávka přestala v účet-

nictví existovat378/646 80 tržba

PROFEX 1/2000

17

ZaměstnanciChyby při daňovém posuzování výdajůzaměstnavatele ve prospěch zaměstnanců

V praxi se někdy setkáváme s chybným posouzenímdaňových dopadů těchto výdajů nebo daňového po-souzení nejrůznějších zvýhodnění zaměstnanců ze stranyzaměstnavatele. Abychom mohli tyto dopady správněposoudit, musíme každý případ nejdříve zařadit dosprávné "škatulky" a posoudit daňový dopad z hlediskazaměstnavatele (§ 24 a § 25 ZDP) i z hlediskazaměstnance (§ 3, § 4, § 6 ZDP).

Existují čtyři skupiny těchto výdajů či zvýhodnění (z hle-diska zaměstnavatele náklad, z hlediska zaměstnancepříjem):

1) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance zdaňované

Typickým příkladem jsou vyplácené hrubé mzdy.Zaměstnavatel zahrne tento výdaj do daňově uznatelnýchnákladů a zaměstnanci tento jejich příjem zdaní.

Druhým příkladem je bezplatné poskytnutí vozidlazaměstnanci. Zaměstnavatel má odpisy i výdaje spojenés provozem vozidla (s výjimkou pohonných hmot) v daňo-vých nákladech, zaměstnanci zvyšujeme každý měsíczáklad daně o 1 % vstupní ceny vozidla - vždy včetněDPH, minimálně však 1.000,- Kč (§ 6/6 ZDP, D - 190k § 24/2 bod 24).

2) U zaměstnavatele daňově uznatelné, u zaměstnance nezdaňované

Jedná se například o:- příspěvky na obědy do výše 55 % dle § 24 odst. 2 písm.

j) bod 4 (55 % hodnoty stravenky, fakturace od doda-vatele, vlastních nákladů kromě hodnoty potravin, max.do 70 % stravného 5 až 12 hodin).Pozor na DPH! I když nakoupíme jídlo od neplátce,z částky, kterou platí zaměstnanec jsme povinni od-vádět DPH!

- cestovní náhrady do výše zákona č. 119/1992 Sb.,o cestovních náhradách.

3) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance nezdaňované

Jedná se například o:- příspěvky na obědy nad 55 % dle § 24 odst. 2 písm. j)

bod 4,- příspěvek zaměstnanci 10.000,- Kč při vyhlášení nou-

zového stavu dle § 6 odst. 9 písm. w).

4) U zaměstnavatele daňově neuznatelné, u zaměstnance zdaňované

Jedná se například o:- stravné a cestovné nad rámec zákona o cestovních

náhradách (§ 6 odst. 3 ZDP, § 25 odst. 1 písm. j),- při prodeji výrobků, služeb, zboží nebo nájmu za ceny

nižší než jsou obvyklé, zaměstnavatel zdaňuje rozdíl(zvyšuje se mu o tuto částku základ daně na ř. 20

daňového přiznání) a zároveň se o částku tohoto nepe-něžního příjmu zvyšuje základ daně i u zaměstnance.Navíc je nutno z této částky odvádět DPH (§ 6 odst. 3ZDP, § 23 odst. 7 ZDP, § 14 odst. 6 ZDPH).

V praxi je velmi důležité zařadit nejrůznější výhodyposkytované zaměstnancům do některé z těchto skupinv souladu s platnými zákony. Nejčastější chybou, sekterou se setkáváme, je tento názor účtáren: "My jsme tovyhodili z daňových nákladů, tak co bychom se vícestarali". Správci daně při kontrolách mají samozřejměprávo prověřovat i tzv. nedaňové náklady. A to činí právěz toho důvodu, aby mohli zjistit, zda neměly být zdaněnypříjmy u někoho, kdo tyto výdaje podniku spotřeboval.

Cestovní náhrady

Daňově na účet 512 - Cestovné pouze cestovnínáhrady vlastních zaměstnanců, případně společníků s. r.o., z hlediska bezpečnosti raději pouze v případě, že měliv průběhu roku příjem podle § 6.

Ke změně došlo u cestovních náhrad členů sta-tutárních orgánů a jednatelů s. r. o.. Nový pokyn D - 190,který nahradil pokyn D - 132, umožňuje zahrnovat dodaňových nákladů všechny cesty statutárních orgánůvykonaných v souvislosti s výkonem funkce.

Cestovní náhrady jsou daňově uznatelným nákladempouze do výše stanovené zákonem. Náhrady nad limitnejsou daňově účinné a navíc u zaměstnance podléhajízdanění daní z příjmu i odvodům pojištění.

Pokud zaměstnanec vykoná v průběhu dne např. 2pracovní cesty kratší než 5 hodin a nebylo mu tímznemožněno stravovat se obvyklým způsobem, nevznikámu nárok na stravné.

Pokud zaměstnavatel vyplácí cestovní náhradypaušálem, musí být schopen předložit kalkulaci paušáluvycházející ze skutečně vyplácených náhrad předstanovením paušálu. Výši paušálu musí prokázat.

Pracovníkům ve vedlejším pracovním poměru a nadohodu o pracovní činnosti smíme poskytnout daňověuznatelné cestovní náhrady pouze pokud je to stanovenopísemně ve smlouvě.

Pokud si uplatňuje cestovní náhrady podnikatel - FO,postupuje se jinak než u zaměstnance. Např. nárok nastravné při tuzemských cestách má podnikatel až po 12hodinách (§ 24 odst. 2 písm. k) bod 2), nelze paušalizovat.

Pokud vykoná zaměstnanec služební cestu vy-půjčeným vozidlem, má nárok pouze na náhradu zapohonné hmoty (§ 24 odst. 2 písm. k).

Pokud zaměstnavatel dopravuje zaměstnance dozaměstnání, jedná se o případ, kdy zaměstnavatel nemátyto náklady daňově uznatelné a zaměstnanec je dodaňujejako nepeněžní příjem!

PROFEX 1/2000

18

Přehled plateb penzijnímu fondu ve prospěch účastníka penzijního připojištění, jejich zdaňování a zvýhodnění platné od 1. 1. 2000

(skladba možných měsíčních příspěvků penzijnímu fondu při plném využití poskytovaných výhod)

Výše měsíčníhopříspěvku

Kdo platí Podnikový Náklad nákl. účet daňově účinný

Zdaněníu zaměstnance

OdvodSP, ZP

Státnípříspěvek

nad 5 % zákl. SP PODNIK

528 NE ANO dle § 6 NE NE

3 - 5 % zákl. SP 528 NE

OSVOBOZENO§ 6 odst. 9 písm. w) NE NE

do 3 % zákl. SP 527 ANO

OSVOBOZENO§ 6 odst. 9 písm. w) NE NE

více než 1.500,- Kč ZA-

MĚST-

NANEC

521 ANO ANO dle § 6 ANO NE

od 500,- Kč do1.500,- Kč

521 ANO

max. 12.000,- Kčročně odpoč. pol. ANO NE

do 500,- Kč 521 ANO ANO dle § 6 ANO

max. 150,- Kčměsíčně

Změny v penzijním připojištění pro rok 2000Novela zákona o penzijním připojištění č. 170/1999 Sb.

přinesla některá zvýhodnění z hlediska daně z příjmu.Novelizovala s účinností od 1. 1. 2000 tato ustanovenízákona č. 586/1992 Sb.§ 6 odst. 9 písm. w)

Od daně z příjmu mají zaměstnanci osvobozenpříspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištěnípoukázaný na svůj účet u penzijního fondu a to do výšemax. 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro pojistnéna sociální zabezpečení a příspěvek na státní politikuzaměstnanosti.§ 15 odst. 12

Od základu daně si může poplatník - fyzická osoba -odečíst platby odeslané poplatníkem na svůj účet u pen-zijního fondu dle smlouvy snížené o 6.000,- Kč, maximálněsi může odečíst 12.000,- Kč. Jde o zvýhodnění plateb nadrámec těch, na které dostává státní příspěvek.§ 24, odst. 2, písm. zj

Daňovým nákladem zaměstnavatele je částka jehopříspěvku na penzijní připojištění jeho zaměstnancepoukázaná na jeho účet u penzijního fondu a tomaximálně do výše 3 % vyměřovacího základuzaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a přís-pěvek na státní politiku zaměstnanosti.

Tento systém výhod vypadá na první pohled velmisložitě, ale má svou logiku. Popravdě řečeno, velmi těžkosi dovedu představit jeho využití bez prostředků výpočetnítechniky. Pro snazší pochopení je nutno rozdělit částky,odesílané každý měsíc na účet penzijního fondu, doněkolika dílčích částí. Na každou tuto část je uplatňovánjiný náhled z hlediska poskytovaných výhod a úlev.

Od povinnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění jsouzproštěny pouze příspěvky placené zaměstnavatelempřímo na účet penzijního fondu (§ 3 odst. 3 zákonač. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotnípojištění a § 5 odst. 2, písm. c) bod 6 zákona č. 589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku nastátní politiku zaměstnanosti).

Některá další důležitá ustanovení zákona č. 42/1994 Sb.o penzijním připojištění:

§ 27 odst. 2Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní

připojištění u více penzijních fondů.§ 27 odst. 4

Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změnapříspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijnímplánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, kterávšak nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dnedoručení oznámení o změně výše příspěvku.

§ 27 odst. 5... Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo

zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státnípříspěvek.

PROFEX 1/2000

19

Příklad:

§ 37 odst. 1 Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav

příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníkův rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníkanárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmůúčastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placenézaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené veprospěch účastníka....

Co z těchto ustanovení vyplývá:- nelze čerpat státní příspěvek, pokud zaměstnanci

přispívá pouze zaměstnavatel. Aby zaměstnanec mohlčerpat státní příspěvek, musí platit příspěvky ze svýchzdaněných příjmů alespoň v rozmezí 100,- až 500,- Kčměsíčně,

- zaměstnavatel nemůže jaksi hromadně zřídit penzijnípřipojištění pro všechny své zaměstnance u jím vybra-ného penzijního fondu, ale zaměstnancům lze přispívataž po dohodě s každým z nich,

- pokud se zaměstnavatel rozhodne přispívat přesně vevýši 3 % vyměřovacího základu zaměstnance propojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státnípolitiku zaměstnanosti, nemusí penzijní fond tyto částkyvůbec přijmout. Je totiž velmi pravděpodobné, žehodnota platby v Kč bude každý měsíc jiná. Tutomožnost musí zaměstnavatel předem projednat sevšemi penzijními fondy, u nichž jsou jeho zaměstnancipenzijně připojištěni,

- zaměstnavatel bude muset oddělovat platby za-městnanců (srážky ze mzdy) od podnikových platebz důvodu evidence v penzijním fondu.

Jak by mohly v praxi vypadat příspěvky do penzijního fondu při maximálním využití výhoddaných zákony v roce 2000 (zaměstnanec s průměrnou hrubou mzdou 12.000,- Kč = přibližněcelostátní průměr, uplatňující pouze základní odpočitatelnou položku):

1) Pokud nebude mít tento zaměstnanec zřízeno penzijní připojištěníHrubý roční příjem zaměstnance: 144.000,- KčZdravotní pojištění hrazené zaměstnancem: 6.480,- Kč (12.000,- Kč x 0,045 x 12)Sociální pojištění hrazené zaměstnancem: 11.520,- Kč (12.000,- Kč x 0,08 x 12)Daň z příjmu (144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 34.920,- Kč = 91.080,- Kč) (91.000,- Kč x 0,15) 13.650,- Kč----------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem 112.350,- Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele144.000,- Kč + (144.000,- Kč x 0,09 + 144.000,- Kč x 0,26) 194.400,- Kč

2) Pokud zaměstnanec poukáže příspěvek penzijnímu fondu 1.500,- Kč měsíčně a za-městnavatel mu navíc poukáže na jeho účet u penzijního fondu 5 % ze základu pro SP, to je600,- Kč (při výpočtu nebereme v úvahu výnos z hospodaření penzijního fondu). Na 500,- Kč se vztahuje státní příspěvek, 1.000,- Kč se odečítá od daňového základua 600,- Kč je u zaměstnance od daně osvobozeno. Pokud zaměstnavatel platí přímo na účetfondu, neodvádí se SP a ZP.Hrubý roční příjem zaměstnance: 144.000,- Kč (+ 600,- Kč měsíčně od zaměstnavatele do PF) 7.200,- Kč (+ 150,- Kč měs. příspěvek od státu) 1.800,- KčZdravotní pojištění hrazené zaměstnancem: 6.480,- Kč (12.000,- Kč x 0,045 x 12)Sociální pojištění hrazené zaměstnancem: 11.520,- Kč (12.000,- Kč x 0,08 x 12)Daň z příjmu (144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 34.920,- Kč - 12.000,- Kč = 79.080,- Kč) (79.000,- Kč x 0,15) 11.850,- Kč----------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem včetně příspěvků 123.150,- KčZ toho uloženo v PF 27.000,- Kč----------------------------------------------------------------------------------------Čistý příjem k okamžitému použití(144.000,- Kč - 6.480,- Kč - 11.520,- Kč - 11.850,- Kč - 18.000,- Kč) 96.150,- Kč

Mzdové náklady zaměstnavatele(144.000,- Kč + (144.000,- Kč x 0,09 + 144.000,- Kč x 0,26)) 194.400,- Kč(3 % = 360,- Kč + 2 % = 240,- Kč + daň z příj. 31 % z 240,- Kč) x 12 8.093,- Kč----------------------------------------------------------------------------------------Celkem 202.493,- Kč

PROFEX 1/2000

20

Výsledný efekt:Zaměstnanec má celkový čistý příjem o 10.800,- Kč

vyšší, zaměstnavatele to stojí pouze 8.093,- Kč (v pří-padě, že by vykázal daňovou ztrátu, pouze 7.200,- Kč).U zaměstnanců s vyššími příjmy bude tento rozdíl vlivemprogresivního zdanění ještě větší. Rozdíl ve výši 2.707,-Kč ve prospěch zaměstnance de facto hradí "stát".

Zaměstnanec má u penzijního fondu uloženo 27.000,-Kč a teoreticky by se mu měly tyto prostředky v budoucnuzhodnocovat, jeho čistý příjem se snížil pouze o 16.200,-Kč.

Zdá se tedy, že penzijní připojištění je veskrze výhodnýzpůsob ekonomického zajištění na "horší časy". Jedinouotázkou je bezpečnost takto uložených prostředků.Domnívám se, že penzijní fondy budou ze strany státu i dobudoucna jedním z nejvíce dozorovaných podni-katelských subjektů a tím by měla být zajištěna vysokábezpečnost a vyšší pravděpodobnost návratnosti vlože-ných úspor.

Úsporné vklady zaměstnanců

§ 8 odst. 7 a § 36 odst. 2 písm. c) umožňují zdaňovatúroky z tzv. zaměstnaneckého spoření 20 % konečnousrážkovou daní. Podle dostupných informací připra-vovaná novela zákona o daních z příjmů již tuto možnostnebude obsahovat. Jedna z pravděpodobných variant je,že tyto úroky budou zdaňovány jako příjem ze závisléčinnosti v § 6, tedy spolu se mzdou.

Účet 336 - Daňové důsledky neplacenízdravotního a sociálního pojištění

Je nutno zkontrolovat, zda bylo zaplaceno veškerézákonné zdravotní a sociální pojištění. Daňové sankce zaneplacení pojistného se zavedly od 1. 1. 1997, od roku1998 byly rozšířeny a v této podobě platí i v roce 1999.

Od 1. 1. 1997 platí, že pojistné zúčtované na účet 524(podnikový odvod) je daňově účinným nákladem pouzepokud je zaplaceno do 31. 1. následujícího roku, tedy do31. 1. 2000. Pokud nebude zaplaceno, je nutno zvýšito tuto částku základ daně - uvádíme do ř. 40 daňovéhopřiznání. Pokud pojistné za rok 1997 nebo 1998 nebylo uhrazenodo data podání přiznání za rok 1997 nebo do 31. 1. 1999,§ 24 odst. 2 písm. f) umožňuje, abychom si tento nákladv roce 1997 nebo 1998 vyloučený ze základu daněuplatnili v roce, kdy dojde k úhradě - na ř. 160 daňovéhopřiznání.

Od 1. 1. 1998 platí další sankce za nezaplacení po-jistného, které sráží a odvádí zaměstnavatel za za-městnance (§ 23 odst. 3). Pokud toto pojistné není odve-deno do 31. 1. následujícího roku, musíme o neuhrazenépojistné zvýšit základ daně (do nákladů se nám dostaloprostřednictvím účtu 521, kam účtujeme mzdy brutto předsrážkou tohoto pojištění) - uvádíme do ř. 60. Pokudv následujících letech zaplatíme, platí obdobné usta-novení jako v případě podnikového pojištění - v roce kdyuhradíme, snížíme základ daně (§ 23 odst. 4 písm. d) - doř. 160 daňového přiznání.

Jak zkontrolovat zůstatky účtu 336

V ideálním případě vyžádat výkaz nedoplatků u OSSZa ZP a provést kontrolu na účetnictví k 31. 1. 2000.Zůstatek účtu 336 i výkazu nedoplatků k 31. 1. 2000 musíbýt roven závazku z titulu zdravotního nebo sociálníhopojištění zúčtovaného z titulu přiznaných mezd za leden2000. Jakýkoliv jiný stav je pro Vás signálem, že něconení v pořádku. Výkaz nedoplatků může v případě kontrolysloužit i jako důkazní prostředek. Podle prak- tickýchzkušeností nebývá větším problémem získat tento výkazod OSSZ, pravděpodobně ani od VZP.

Pozor na úhradu pokut a penále: pro úhrady ZP a SPplatí určité priority. Vámi poukázané platby ze zákonapoužijí příslušné instituce na úhradu nedoplatků v tomtopořadí:SP - pokuty, přirážky k pojistnému, nejstarší nedoplatkypojistného, běžné platby pojistného, penále.ZP - pokuty, penále, přirážka k pojistnému, nejstaršínedoplatky pojistného

Může se tedy stát, že podle vaší evidence máte pojistnéuhrazeno, Vámi poukázaná platba však byla použita projiný účel než jste zamýšleli (např. někde ve vašem stoleleží nezúčtovaný výměr pokuty).

Kromě daňových sankcí hrozí při neplacení pojistnéhoještě jedno nebezpečí. Podle § 147 trestního zákona je od1. 1. 1998 trestným činem neodvedení zákonného po-jistného, případně daně, kterou plátce odvádí za po-platníka ve větším rozsahu (více než 40.000,- Kč).Trestnímu stíhání a případnému odsouzení se lzevyhnout, pokud je pojistné nebo daň zaplacena dříve nežsoud prvního stupně započal vyhlašovat rozsudek -§ 147 a trestního zákona.

Účet 341 - Daň z příjmuS účinností od 1. 1. 1998 se do základu daně zahrnují

i úroky z vkladů, výher a jiných výnosů na vkladníchknížkách a vkladových účtech a dále i úroky z dluhopisůa vkladových listů emitovaných po 1. 1. 1998 (§ 23 odst. 4písm. a). Týká se to pouze podnikatelských subjektů, kterémají tento majetek zařazen v obchodním majetku. V praxito znamená, že se tyto úroky tzv. BRUTTUJÍ. Do výnosůse zahrnou brutto, tedy před srážkou daně.

Příklad:

Sražená daň se započítává na celkovou daňovoupovinnost - sražená daň je považována za zálohu na daňz příjmů (§ 36 odst. 6). Pokud ji nelze započítat nacelkovou daňovou povinnost z důvodu, že celkovápovinnost je nižší než sražená daň, po podání daňovéhopřiznání vzniká daňový přeplatek a je možno požádato jeho vrácení. Musí existovat řádný doklad o zaplacenísrážkové daně - doklad vystaví plátce této daně (banka) -§ 38 d odst. 7. Za tento doklad lze považovat i výpis z účtus uvedením výše daně nebo jeho kopii.

PROFEX 1/2000

21

Účtování: 221 /665D 75 341200/665D 25 musí existovat doklad

Z této "zálohové daně vybrané srážkou" se nepočítajízálohy na příští zálohové období. To znamená, že přizjišťování výše záloh v příštím zdaňovacím období podle §38 a se nebere tato sražená záloha na daň v úvahu (§ 38a odst. 1) - nezahrnuje se do poslední známé daňo- vépovinnosti, protože pokud by výnosy plynuly i v dalšímroce, záloha na daň by opět byla vybrána srážkou u zdroje- odvedla by ji banka. Tomuto mechanismu je při

způsoben i formulář daňového přiznání. Posledníznámá daňová povinnost se objevuje na ř. 360.

Je vhodné účtovat o těchto zálohách na daňovoupovinnost vybraných srážkou na jiném analytickém účtunež účtujeme o běžných zálohách na daň.

Z tohoto způsobu zdaňování jsou některé příjmyvyjmuty: do základu daně se nezahrnují příjmy zdaněnésrážkovou daní v případě dividend, úroky z dluhopisů,hypotéčních zástavních listů a vkladních listů emi-tovaných do 31. 12. 1997 (čl. II, odst. 4 přechodnýchustanovení 210/1997 Sb). V těchto případech sepostupuje stejně jako v roce 1997 - účtuje se netto (bezohledu na to, zda byla daň vybrána srážkou nebo bylpříjem od daně osvobozen) a vylučuje se z daňovýchvýnosů.

Vyúčtování daně:a) zaplacené zálohy dle povinnosti minulého roku účet 341100 800 tis. Kč

sražená daň (§ 36 odst. 6) 100 tis. Kčvypočítaná daňová povinnost 1.100 tis. Kčdoplatek daně 30. 6. 1999 200 tis. Kčzálohy na další období (1.100 tis. Kč - 100 tis. Kč)/4 = 250 tis. Kč čvrtletní

zálohy na daň

b) zálohy na daň neplacenysražená záloha (§ 36 odst. 6) účet 341200 25 tis. Kčpřiznaná daňová ztrátapřeplatek na dani (§ 36 odst. 6, § 64 337/1992 Sb.) 25 tis. Kč

Kontrola zaplacených záloh na daň

Pokud pomineme zálohy vybírané srážkou u zdroje, mělby zůstatek účtu 341 k 31. 12. 1999 odpovídat zálohámzaplaceným v průběhu roku. Tyto zálohy si také uplat-níme v daňovém přiznání. Po zaúčtování daně musízůstatek odpovídat nedoplatku či přeplatku daně. Veškerépřípadné rozdíly musíte mít zdokladovány.

Účet 343 - DPHÚčet 343 je účet rozvahový a v průběhu roku je účto-

váno na více analytických účtech. V praxi se osvědčilopřeúčtovat zůstatky těchto analytických účtů k roz-vahovému dni na jeden účet, případně na několik účtůpodle neuhrazených nároků na odpočet nebo daňovýchpovinností podle zdaňovacích období.

Zůstatek tohoto účtu se musí rovnat daňovému přiznánípodávanému k 25. 1. 2000 za předpokladu:- že nebyl nadměrný odpočet v daň. přiznání za listopad,- že máte v pořádku DPH,- že DPH na vstupu nebyla pokrácena koeficientem podle

§ 20 zákona o DPH,- neexistují staré nedoplatky či přeplatky.

Pokud vzniknou drobné zaokrouhlovací rozdíly (do 10,-Kč) zúčtujte je jako daňový náklad na účet 548 nebodaňový výnos na účet 648.

Pokud jste alespoň 1 x v roce při zpracování přiznáník DPH použili výpočet s koeficientem, byl nárok na od-počet daně na vstupu pokrácen, ale v účetnictví na účtu343 MD byla proúčtována DPH v plné výši. Tím došlov průběhu roku k nesouladu mezi zůstatkem účtu 343a přiznáním k DPH. Pokud jste museli krátit nárok na od-počet DPH na vstupu i při ročním vyúčtování (ročníkoeficient < 0,95), zůstane tento rozdíl mezi přiznáníma účetnictvím i ke 31. 12. a stává se daňově uznatelnýmnákladem roku 1999 - zúčtujete jej účetním zápisem548/343 a tím srovnáte účetní stav na skutečnost vyplý-vající z podaných, ale neuhrazených přiznání.

V posledním daňovém přiznání jste povinni provést ročnívyúčtování DPH, pokud jste v průběhu roku použili krácenídaně na vstupu pomocí koeficientu. Tímto koeficientembere stát část daně na vstupu plátcům, kteří mají navýstupu osvobozená plnění - "trestá je za to, žez některých výnosů neodvádí DPH" (např. výnosy z pro-nájmu bytů a nebytových prostor dle § 30 zákona o DPH).

Na základě celoročních hodnot čitatele a jmenovatelez jednotlivých daňových přiznání se propočítává celoročníkoeficient zaokrouhlený na 4 desetinná místa nahoru.Vzoreček je stejný jako v běžném měsíci.

ř. 32 + 33 + 34 + 35 + 36 K = ------------------------------------------ ř. 31 + 32 + 33 + 34 + 35 + 36

Celoroční daň na vstupu x celoroční koeficient = nárokna odpočet z ročních hodnot. Nárok na základě zálo-hových hodnot z jednotlivých přiznání podléhá ročnímuzúčtování.

PROFEX 1/2000

22

Příklad propočtu:

Součet hodnot z běžných přiznáníMěsíc Čitatel Jmenovatel Koeficient Daň na vstupu Nárok na odpočetLeden 900 000 1 000 000 0,9000 120 000 108 000Únor 750 000 950000 0,7895 100 000 78 950

Březen 910 000 1 060 000 0,8585 120 000 103 020....

Za rok 12 000 000 15 000 000 xxxxxx 2 000 000 1 604 406

Celoroční koeficient 12.000.000,- Kč : 15.000.000,- Kč = 0,8000

Roční nárok na odpočet DPH na vstupu 0,8 x 2000000 = 1.600.000,- Kč

Nárok na základě Nárok na základě Rozdíl nároků ročních hodnot zálohových plateb na odpočet 1.600.000,- Kč - 1.604.406,- Kč = - 4.406,- Kč

Tento rozdíl se vyplní do řádku 41 daňového přiznání zaprosinec 1999. V našem příkladu tento záporný rozdílsníží nárok na prosincový odpočet. Pokud celoročníkoeficient vyjde 0,95 včetně a výše, plátce má nárok nacelý odpočet. Pokud bude koeficient 0,05 včetně a méně,plátce nemá nárok na žádný odpočet. Koeficient sezaokrouhluje na 4 desetinná místa matematicky (§ 20odst. 1).

V § 28 zákona o DPH se hovoří o finančních čin-nostech, které jsou od DPH osvobozeny. Tyto činnostijsou prováděny finančními institucemi (banka, po-jišťovna).

Běžný plátce DPH se může stát finanční institucí vesmyslu tohoto paragrafu, jestliže osvobozené výnosyzúčtované na účtu 661 - Tržby z prodeje cenných papírůa vkladů přesáhnou 20 % z upravených výnosů. Upravenévýnosy pro účel tohoto ustanovení zjistíte, když od součtuúčtové třídy 6 odečtete účet 699 a výnosy na účtu 641,pokud se týkají tržeb z prodeje odpisovaného hmotnéhonebo nehmotného majetku.

V případě, že jste se stali finanční institucí, budeteněkteré tržby dosažené na účtu 661 prohlašovat zaosvobozené, dosazovat je do řádku 31 prosincovéhopřiznání a přepočítávat DPH stejně jako ti, kdo fakturujíosvobozené nájmy. Do řádku 31 se nezahrnují výnosyz prodeje akcií, takže i v případě, že jste se stali finančníinstitucí, pokud jste pouze prodávali akcie, daň na vstupukrátit nebudete.

Pokud prodáte majetek, který se nenachází na územírepubliky, nedochází ke zdanitelnému plnění.

Účet 345 - ostatní daněDaňově uznatelné jsou daň silniční a DPH bez ohledu

na to, kdy byly zaplaceny, platí i pro doměrky těchto daní.

O silniční dani účtujeme předpisem. O zálohách 31. 3.,30. 6., 30. 9. a 15. 12. účtujeme 531/345, platbyzúčtujeme 345/221. K 31. 1. 2000 budeme podávatpřiznání. Nedoplatek či přeplatek daně, který vyplynez tohoto přiznání zvyšuje či snižuje náklady roku 1999.

Vždy daňově neuznatelnými náklady jsou daň dědická,darovací a daň z příjmů.

Daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí,poplatky za znečištění, místní poplatky, poplatky soudu,dálniční známka jsou daňově účinné při zaplacení. Dlepokynu D - 190 (k § 24 odst. 2 bod 7) bude správce daněrespektovat i časové rozlišení poplatků dle časovésouvislosti.

Kromě obecně známého faktu, že daňově uznatelnýmnákladem nejsou pokuty a penále (s výjimkou smluvních)jsou daňově neuznatelné i další náklady podobnéhocharakteru: např. zvýšení daní (např. 10 % za pozdnípodání přiznání), exekuční náklady související s vymá-háním daní, úroky z odložených částek daní za dobuposečkání a přirážky k základním sazbám poplatků.Detailně řeší náklady obdobného charakteru § 25 odst. 1písm. f, g, h, y.

Účtová skupina 38 - účty přechodnýchaktiv a pasiv

Pomocí účtů přechodných aktiv a pasiv se zajišťujevěcná a časová souvislost nákladů a výnosů, zajišťuje sei věrný obraz účetnictví. Patří sem účty časového roz-lišení, kurzových rozdílů a dohadných položek.

Účty časového rozlišeníNa účtech časového rozlišení účtujeme pouze tehdy,

známe-li přesně částku, účel a období, do kterého účetnípřípad patří. Pokud neznáme jednu nebo více těchtopoložek, účtujeme na účtech dohadných položek(nevyfakturovaná elektřina, plyn, voda). Účty časovéhorozlišení:

PROFEX 1/2000

23

381 - náklady příštích období382 - komplexní náklady příštích období (385/665)383 - výdaje příštích období (např.nájemné roku 1999 platíme v roce 2000)384 - výnosy příštích období (příjem nájemného dopředu)385 - příjmy příštích období (provize za rok 1999 přijatá v roce 2000)

Principielně platí:- pokud víme, že se událost stane nebo už se stala, víme

kdy a známe přesné vyčíslení, účtujeme o časovémrozlišení,

- pokud víme, že se událost stane a známe pouze při-bližnou hodnotu, účtujeme o dohadné položce,

- pokud zjistíme dočasné znehodnocení aktiva, účtujemeo opravné položce,

- pokud se nám zdá pravděpodobné, že někdy v bu-doucnu budeme muset vynaložit nějaký náklad neboexistuje určité riziko, účtujeme o rezervě,

- pokud se nám nezdá pravděpodobné, ale je teoretickymožné, že v budoucnu budeme muset uhradit poten-ciální závazek, uvádíme tuto skutečnost do přílohyk účetní závěrce - např. zástavy majetku apod.

Pro letošní rok i nadále platí určitá úleva při účtovánío časovém rozlišení (čl. VIII/5 úvodní ustanovení postupůúčtování):Časové rozlišení není nutno používat v případech,- kdy se jedná o nevýznamné částky, kdy jejich pone-

cháním v nákladech či výnosech bez časového rozlišenínení dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotkatím prokazatelně nesleduje záměrné upravování HV,

- jde-li o pravidelně se opakující výdaje nebo příjmy.

Postup při časovém rozlišení nákladů a výnosů účetníjednotka upraví interní směrnicí a nesmí jej každoročněměnit. Ke změně může dojít jen zcela vyjímečně a jenutné přitom postupovat podle ustanovení § 8 odst. 2Zákona o účetnictví (z důvodu věrného zobrazení, musíbýt uvedeno v příloze k účetní závěrce, v průběhuúčetního období nelze způsob měnit).

Daňové dopady tohoto ustanovení řeší pokyn D - 190(k § 23 bod 2). Zásadně lze toto zjednodušení uplatnitpouze u částek, které by časově rozlišovaly pouze dvěúčetní období - nelze tedy časové rozlišení zanedbat např.u předplatného zaplaceného na 3 roky dopředu, i když byse jednalo o naprosto nevýznamnou částku.

Tento pokyn také vyjmenovává příklady, kdy lze časovérozlišení zanedbat pro účely daně z příjmu. Jedná senapř. o předplatné novin a časopisů, nákup kalendářů,diářů, časových jízdenek na MHD, placené pojistné,činnost auditorů a daňových poradců.

Naopak vymezuje případy, kdy tento zjednodušenýpostup nelze uplatnit: o dohadných položkách musímeúčtovat vždy (na plyn, elektřinu, vodu), vždy musímeprovádět časové rozlišení finančního leasingu, nájem-ného a nákladů na přípravu a záběh výroby.

Domnívám se, že u zákonného pojištění z provozuvozidel (na rok 2000 musíme bez sankce zaplatit do 31.12. 1999) půjde využít úlevy v časovém rozlišování a tytonáklady nebudeme muset rozlišovat, pokud nám internísměrnice umožňuje časově nerozlišovat pravidelně seopakující platby. V nákladech roku 1999 budeme sice mítpojistné roku 1999 i 2000, to je ovšem fakt, který jsmeo své vůli nemohli ovlivnit a v budoucnu lze očekávatpravidelné opakování těchto plateb.

Finanční leasing1) Předčasné ukončení leasingu bez odkoupení předmětu nájmu

Pokud se nájemce dohodne s leasingovou společností,předčasně ukončí leasing a neodkoupí předmět nájmu(ten zůstane ve vlastnictví leasingové společnosti),považuje se tento vztah od začátku za smlouvu o pro-nájmu a daňově uznatelným nákladem je pouze poměrnáčást nájemného, připadající na skutečnou dobu nájmu(§ 24 odst. 6 ZDP). Praktickým dopadem tohoto ustano-vení je, že na straně MD účtu 381 většinou u původníhonájemce zůstane část časově rozlišeného nájemného.Tento zůstatek účtu není možné zúčtovat do daňověúčinných nákladů. Ideálním řešením by bylo dohodnout ses leasingovou společností, aby nám "nevyčerpané"nájemné vrátila. Potom bychom účtovali 378/381 mimookruh hospodářského výsledku. Jinak odúčtujemezůstatek 381 účetně do nákladů, ale v daňovém přiznánímusíme vyloučit tento náklad na ř. 40.

2) Předčasné ukončení leasingu s odkoupením předmětu nájmu

Kromě problému uvedeném v bodě 1) vznikne ještějeden problém. Pokud nesplníme minimální dobu nájmupodle § 24 odst. 4 ZDP (20 % doby odepisovánístanovené podle § 30, minimálně však 3 roky), musímesplnit podmínku uvedenou v § 24 odst. 5 ZDP. Tatopodmínka stanoví, že kupní cena předmětu nájmunebude nižší než zůstatková cena, kterou by mělmajetek při rovnoměrném odepisování. Sankce zanedodržení této podmínky je tvrdá - při jejím porušení sestává daňově neuznatelným nákladem nájemné za celoudobu nájmu. V praxi by to znamenalo většinou podatdodatečná daňová přiznání na zdaňovací období, vekterých jsme část těchto nákladů zúčtovali.

Navíc pokud nedojde k vyrovnání s leasingovouspolečností, zůstatek časově rozlišeného nájemného naúčtu 381 je daňově neuznatelným nákladem (§ 24 odst. 6)- viz bod 1).

Tento způsob ukončení leasingu se někdy používá přitotální havárii automobilu, když zůstane z automobiluneopravitelný vrak. Pokyn D - 190 k § 24 odst. 2 bod 30umožňuje takto stanovenou minimální kupní cenu snížito přijatou náhradu škody. Problémem je, že v těchtopřípadech pojišťovna vyplácí pojistné plnění většinouleasingové společnosti jako majiteli a nájemce žádnounáhradu neobdrží.

PROFEX 1/2000

24

Příklad:

Doporučuji, abyste se tomuto způsobu ukončení smlouvy o finančním leasingu pokud možno vyhnuli.

3) Cese (postoupení) leasingových smluv na straně nájemce Tento způsob není posuzován jako předčasné ukončení leasingové smlouvy, ale jako změna osoby nájemce (z hle-

diska ZDP i ZDPH).

Příklad:

Velmi špatně řešitelné jsou v praxi případy, kdy docházík odkoupení ke konci doby nájmu, např. osobní automobil,u kterého by při rovnoměrném odepisování bylazůstatková cena rovna hodnotě (100 % -14,2 % - 28,6 % -14,3 %) = 42,9 % pořizovací ceny. Předmět nájmu jepřitom formou splátek nájemného téměř zaplacen a nenípravděpodobné, že by kupní cena byla takto vysoká.

V praxi je nutné řešit každý takovýto případ individuálně.Řešení je obtížné a nelze dát obecně platný ideální návod.Je v zájmu nájemce, aby v dohodě s lea- singovouspolečností bylo uvedeno, jakým způsobem dojde kevzájemnému vyrovnání u jednotlivých položek.

Teoretický příklad ze strany nájemce

1) dohodnout náhradu za "nevyčerpané" nájemné uhrazené předem 378/3812) pokud možno přeúčtovat z leas. spol. na nájemce pojistné plnění od pojišťovny 378/6883) dohodnout kupní cenu, aby byla splněna podmínka § 24 odst. 5 042/3794) rozhodnout se jak naložit s investicí na účtu 042 (zda je opravitelné, prodat...)

Leasing osobního automobilu na 36 měsíců je po 30 měsících postoupen za úplatu jinémusubjektu. Celková hodnota 1. splátky byla 360.000,- Kč, dále pravidelné měsíční splátky,cena za postoupení byla dohodnuta 160.000,- Kč.

Dohodnutou částku je třeba rozdělit na dvě části:

1) část odpovídající zůstatku účtu 381 (čas. rozlišení 1. splátky) v našem případě 360.000,- Kč/36 x 6 = 60.000,- Kč

2) odstupné - částka vyjadřující skutečnost, že životnost předmětu leasingu je delší než 36měsíců a tedy skutečná hodnota automobilu je vyšší než 60.000,- Kč plus 6 měsíčníchsplátek. V našem případě je hodnota odstupného 100.000,- Kč.

Co se týče zůstatku časového rozlišení - nečiní žádné problémy. Na straně původníhonájemcem zúčtujeme pouze rozvahově, dle pokynu D - 171 se nejedná o zdanitelné plnění. Nastraně nového nájemce časově rozlišíme po zbývající dobu nájmu. Odstupné (pokyn D - 171 používá termín provize) je zdanitelným plněním z hlediska DPH.Fakticky se jedná o převod práva a převod práva dle § 2 odst. 2 písm. b) ZDPH je službou.Pokyn D - 171 ale používá pro odstupné termín P R O V I Z E , z čehož lze odvodit, že je totplnění posuzováno správci daně jako zprostředkování a použili bychom sazbu 22 %. Doporučujizdaňovat základní sazbou daně. Z hlediska daně z příjmů je odstupné na straně původního nájemce daňovým výnosem, nastraně nového nájemce nedaňovým nákladem.

Zaúčtování: Původní nájemce Nový nájemce

315/381 60.000,- Kč 381/325 60.000,- Kč 315/602 100.000,- Kč 518/325 100.000,- Kč daň. neúčinné 343 22.000,- Kč 343/325 22.000,- Kč

PROFEX 1/2000

25

Kurzové rozdílyV průběhu roku se kurzové rozdíly ze zaplacených

pohledávek a závazků účtují do nákladů nebo výnosů naúčty 563, 663. K datu roční závěrky se musí majeteka závazky vyjádřené v cizí měně přepočítat kurzem ČNBplatným k 31. 12., abychom měli v účetnictví co nejvěrnějizachycen stav majetku a závazků. Postupujeme takto:- kurzové rozdíly zjištěné na účtech účtových skupin 21,

22, 25, 26 zúčtujeme do nákladů nebo výnosů na účty563, 663.

- u pohledávek, závazků, úvěrů a finančních výpomocía finančních investic se účtuje proti účtům 386 - kurzováztráta nebo účet 387 - kurzový zisk.Toto ustanoveníneplatí pro pohledávky splatné do 31. 12. 1994odepisované tzv. salámovou metodou a pro pohle-dávky, k nimž jsou vytvářeny zákonné opravné položky.

Pohledávky 386/311 ztráta 311/387 zisk Závazky 386/321 ztráta 321/387 zisk

Při zúčtování kurzové ztráty je vhodné vytvořit rezervuna kurzové ztráty účetním zápisem 574/454. Tvorbarezervy sníží disponibilní zisk a tím odstraní rizikoneoprávněného rozdělení prakticky neexistujícího zisku nadividendy. U auditovaných podniků doporučuji tuto rezervutvořit, pokud není nevýznamná. Na počátku dalšího obdobístornujeme tvorbu rozvahových kurzových rozdílů arozpustíme i případnou rezervu 454/674. Tvorba, anirozpuštění rezervy neovlivňuje základ daně z příjmu(daňově neúčinné).

Pokud máme kurzové riziko zajištěno finančnímderivátem (např. forwardovou smlouvou - máme smluvenpevný kurz), rezervu netvoříme.

Ve Finančním zpravodaji č. 11/1999 je publikovánoopatření MF čj. 281/78 180/1999, kterým se upravujípostupy účtování pro podnikatele od 1. 1. 2000. Jednou zezměn pro rok 2000 je, že rezervu na kurzové ztrátu budetetvořit povinně. Další změny se týkají účtování o kurzovýchrozdílech obecně.

Dohadné účtyAbychom mohli účtovat o časovém rozlišení na účtech

381 až 385, musíme znát ÚČEL, DOBU, ČÁSTKU. Jestliženěkterý z těchto údajů neznáte, použijete dohadné účty.

Zaúčtování:

- nevyfakturované, dodané zásoby 111/389 nebo 131/389,

- nevyúčtovanou, spotřebovanou elektřinu, plyn, vodu...502/389 tvorba je daňově uznatelným nákladem,

- poskytnuté, nevyúčtované služby 518/389, daňově účinný náklad,

- pokud jste v minulosti tvořili dohadnou položku nanevyčerpanou dovolenou (doporučuje se tvořit nadovolenou, u které je předpoklad, že bude proplacena)nebo na roční odměny řídícím pracovníkům, je nutno siuvědomit změnu v souvislosti s daňovou uznatelnostísociálního a zdravotního pojištění. Neuhrazené pojistnéna účtu 524 není daňově účinným nákladem a tvorbadohadné položky na podnikový odvod pojištění nemůže

být daňově uznatelným nákladem. Pokud se nejednáo významné částky, doporučuji netvořit ani účetní(nedaňovou) dohadnou položku na podnikové pojištění.

Účtová třída 4Účet 451 - Rezervy na opravu hmotnéhomajetku dle § 7 zákona č. 593/1992 Sb.Princip rezerv:

Pokud předpokládáme v budoucnu větší opravu, státnám umožňuje, abychom si část nezdaněného ziskuschovali do budoucna a použili jej na opravy (náklady,které by v budoucnu snižovaly náš zisk).

Zaúčtování:

- tvorba rezervy552/451 - snížení daňového základu v letech tvorby

- oprava 511/xxx

- čerpání 451/652 - v roce, kdy by došlo v důsledku opravy kesnížení daňového základu o náklady vynaložené naopravy, jsou tyto náklady kompenzovány čerpánímrezervy a dopad do HV je nulový - náklady jsme sivyčerpali v roce tvorby rezervy.

Pokud není oprava provedena a pouze se rozpustírezerva, fakticky dochází k přesunu daňové povinnosti dobudoucích let.

Základní zásady tvorby rezerv na opravu hmotnéhomajetku

Lze tvořit pouze na majetek ve vlastnictví poplatníka,případně na majetek najatý, pokud je poplatník k prová-dění oprav písemně zavázán dle uzavřené smlouvy.

Lze tvořit pouze na majetek zařazený do 2. nebo vyššíodpisové skupiny.

Nesmí se tvořit na pravidelné opravy opakující sekaždý rok a v žádném případě na technické zhodnocení.

Nesmí se tvořit na majetek, který je určen k likvidacinebo na opravy majetku v důsledku škody.

Rezerva se tvoří ke konkrétnímu majetku a kekonkrétní opravě (na opravu střechy, další na opravufasády, na opravu oken...). Ve většině případů je lépetvořit více menších rezerv na jednotlivé opravy než jednurezervu velkou na celkovou opravu. Tento systém ovšempředpokládá dobrou evidenci.

Obecně platí, že rezervu tvoříme podle znění zákonaplatného v roce zahájení tvorby rezervy, pro rozpouštěnírezervy se vždy použijí pravidla uvedená v platném zněnízákona.

PROFEX 1/2000

26

minimální dobatvorby rezervy

maximální doba tvorby,tvorba zahájena v roce 1998

maximální doba tvorby,tvorba zahájena v roce

19992. odpisová skupina 2 zdaň. období 5 zdaňovacích období 3 zdaňovací období3. odpisová skupina 2 zdaň. období 8 zdaňobacích období 6 zdaňovacích období4. odpisová skupina 2 zdaň. období 12 zdaňovacích období 8 zdaňovacích období5. odpisová skupina 2 zdaň. období 16 zdaňovacích období 10 zdaňovacích období

Při zjištění skutečnosti odůvodňující změnu výše rezervy, se musí provést úprava tvorby od toho roku, kdy byl zjištěndůvod (např. nárůst nákladů na základě nového rozpočtu apod.).

Opravu je nutno zahájit nejpozději ve zdaňovacím období následujícím po období, v němž bylo plánováno zahájeníopravy. Pokud se nám to nepodaří, musíme rezervu rozpustit do výnosů.

Rezerva musí být rozpuštěna v roce ukončení opravy, nejpozději však v roce následujícím po roce zahájení opravy.

Příklad:

rok 1999 rok 2000 rok 2001tvorba

500 tis. Kčtvorba

500 tis. Kčplán.

zahájení

Možné varianty

1) Opravu v roce 2001 zahájímev roce 2001 dokončíme

Rezervu v roce 2001 rozpustíme2) Opravu v roce 2001 zahájíme

v roce 2002 dokončíme Rezervu v roce 2001 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných

v roce 2002 rozpustíme zbytek3) Opravu v roce 2001 zahájíme

v roce 2002 do konce roku nedokončíme Rezervu v roce 2001 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných


v roce 2002 dokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme5) Opravu v roce 2002 zahájíme

v roce 2003 dokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných


v roce 2003 do konce roku nedokončíme Rezervu v roce 2002 rozpustíme ve výši nákladů v tomto roce proopravovaných

v roce 2003 rozpustíme zbytek7) Opravu nezahájíme ani v roce 2002. Rezervu v roce 2002 rozpustíme a správci daně budeme muset zdůvodnit, pročjsme plánovali opravu, která se neuskutečnila.

Potřebné podklady pro tvorbu rezerv- vnitropodniková směrnice upravující obecně postup

tvorby rezerv,- věcný podklad pro opravu - rozpočet, kalkulace (nejlépe

od externí firmy, lze použít i vlastní rozpočet),- rozhodnutí účetní jednotky o konkrétní rezervě (kolik let

budeme rezervu tvořit, plánované zahájení opravy -rezervu je nutno tvořit pravidelně a rovnoměrně),

- interní účetní doklad, účetní zápis,- karta rezervy.

Inventarizace rezerv- dokladová - administrativní kontrola zůstatku,- technická - věcné posouzení částky, doby, čerpání.

Tvorba a čerpání rezervy

Rezerva se musí tvořit rovnoměrně a minimálně dvaroky od data zahájení tvorby do data plánované opravy,přičemž rok zahájení tvorby se počítá, rok plánovanéopravy nikoliv. Výjimkou je možnost tvořit rezervu i v zá-vislosti na opotřebení - například u nákladního automobilulze tvořit rezervu na opravu podle počtu ujetých km.

Zároveň je stanovena maximální doba tvorby rezervypodle zařazení opravovaného majetku do odpisovéskupiny.

Opravu plánujeme zahájit v roce 2001, tvorbu rezervy zahájíme v roce 1999, plánovanýrozpočet 1 mil. Kč.

PROFEX 1/2000

27

DOTAZ : Zemře člen, výši jeho členského podílu v ZD nahlásíme notářce, takže je součástí dědictví.Dědic nám přinese soudní rozhodnutí, na základě toho mu vyplácíme vypořádací podíl. Jak setento podíl zdaňuje? Majetkový podíl byl podíl z transformace.

ODPOVĚĎ : Pokud se dědic nestal členem, má nárok na vypořádací podíl, který se zdaňuje od 1. 1. 2000 15 %srážkovou daní. Základem pro tuto daň je výše vypořádacího podílu, od které se odečte hodnota,která byla nahlášena notářce. V praxi přichází v úvahu tři situace:1. Notářce bylo nahlášeno např. 50 tis. Kč podílu (tyto jsou součástí dědictví) a vypořádací podíl vyjderovněž 50 tis. Kč. Základem daně je nula - nezdaňuje se. Dědic dostane celých 50 tis. Kč, které jsoujiž zdaněny dědickou daní.2. Notářce bylo nahlášeno 50 tis. Kč podílu a vypořádací podíl vyjde méně než 50 tis. Kč, např. 45 tis.Kč. Základem daně je nula - nezdaňuje se. Dědic dostane 45 tis. Kč, které jsou zdaněny dědickoudaní.3. Notářce bylo nahlášeno 50 tis. Kč podílu a vypořádací podíl vyjde 60 tis. Kč. Základem srážkovédaně je 10 tis. Kč (60 tis. Kč - 50 tis. Kč). Srážková daň je 15 %. Dědic dostane 50 tis. Kč zdaněnýchdědickou daní a 8,5 tis. Kč zdaněných 15 % srážkovou daní.

DOTAZ : Jakým způsobem se vypočítá vypořádací podíl člena družstva? Družstvo mělo v letech 1993až 1997 ztrátu, která byla vedena na účtu 429 - Neuhrazená ztráta minulých let. V roce 1998 bylvytvořen zisk, který byl po rozhodnutí členské schůze použit na úhradu ztráty. Členství byloukončeno výpovědí k 31. 12. 1998. Zajímalo by nás, zda se posuzuje ztráta z minulých let,jestliže v roce výpovědi členství zemědělské družstvo vytvořilo zisk?

ODPOVĚĎ : Dotaz není zcela přesný, vzhledem k tomu, že vypořádací podíl se počítá podle pravidel zakotvenýchve stanovách družstva. Tazatelka se o těchto pravidlech nezmiňuje, proto budu předpokládat, žestanovy určují nárok na vypořádací podíl jako podíl na čistém obchodním jmění sníženém o ne-dělitelný fond. Dále předpokládám, že ve stanovách je určeno, že se jedná o čisté obchodní jmění zezávěrky roku, ve kterém člen ukončil členství.

Příklad: Rozvaha k 31. 12. 1998

----------------------------------------------------------------------------------- ------------------411 základní jmění 6.000,- Kč

422 nedělitelný fond 1.000,- Kč 423 FKSP 2.000,- Kč 429 ztráty - 3.000,- Kč 431 zisk 1998 4.000,- Kč------------------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy je 10.000,- Kč

Čisté obchodní jmění pro vypořádací podíl snížené o nedělitelný fond je 10.000,- Kč - 1.000,- Kč = 9.000,- Kč. Z této částky se počítá vypořádací podíl, bez ohledu na to, v kterých letech byla ztrátanebo zisk, protože hodnoty ztráty i zisku jsou obsaženy v čistém obchodním jmění.

Postup:a) Zjistěte, jaký způsob výpočtu máte zakotven ve stanovách a porovnejte s příkladem. Pokud jsoustanovy obdobné postupujte podle bodu b).

b) Zjistěte ČOJ z rozvahy sestavené při roční závěrce roku 1998 (jestliže je ve stanovách uvedeno, žese za základ pro výpočet bere ČOJ ze závěrky roku, ve kterém členství zaniklo). V rozvaze v pl- némrozsahu se jedná o řádek 62 - Vlastní jmění. Od této částky se odečte nedělitelný fond. Zjištěnáhodnota je základ pro výpočet vypořádacího podílu.

��6. Dotazy a odpovědiIng. Ivana Mašková, auditor, daňový poradce, MAKO AUDIT s. r. o., [email protected]

PROFEX 1/2000

28

DOTAZ : Při transformaci družstva byla vytvořena restituční rezerva, která je účtována na účtě 427. Tatorezerva nebyla dosud čerpána. Bylo by možné tuto rezervu využít na dotaci nedělitelnémufondu?

ODPOVĚĎ : Zákon č. 42/1992 Sb., transformační zákon stanovil, že část čistého jmění družstva bude rozdělenamezi oprávněné osoby. Čisté jmění se snižovalo o částky stanovené zákonem. Jednou ze snižujícíchčástek byla restituční rezerva vytvářená podle § 7 odst. 2. Protože se jednalo o nerozdělovanou částčistého jmění, byla, a je restituční rezerva zaúčtována na účtech vlastního jmění, většinou na účtu427. Výše restituční rezervy byla obsažena v transformačním projektu, který byl schválen valnouhromadou oprávněných osob. Částka těchto ponechaných a nerozdělených vlastních zdrojů bylapřipravena na případné další restituční nároky. Pokud takové nároky vznikly, restituční rezerva bylasnižována ve prospěch nových závazků 427/479. V řadě družstev má v současné době restitučnírezerva zůstatek a žádné závazky již nevzniknou. Je tedy na místě otázka, jak je možno s tímtozůstatkem nakládat. Transformační zákon ani jiný právní předpis tuto situaci neřeší. Nestanoví, že mábýt restituční rezerva rozpuštěna mezi jednotlivé oprávněné osoby, nestanoví ani kritéria, podlekterých by se postupovalo.

Podle mého názoru je restituční rezerva vlastním zdrojem družstva, a proto může být po schváleníčlenskou schůzí převedena do nedělitelného fondu.

DOTAZ : Vypořádací podíly v našem družstvu jsou splatné po sedmi letech. Od roku 1993 jsme o těchtovypořádacích podílech neúčtovali. Jak máme postupovat, abychom tuto situaci napravili?Stanovy určují nárok na vypořádací podíl jako podíl na čistém obchodním jmění sníženémo nedělitelný fond a další zajišťovací fondy. Dále je ve stanovách určeno, že se jedná o čistéobchodní jmění ze závěrky roku, ve kterém člen ukončil členství, k délce členství se nepřihlíží.

ODPOVĚĎ : Nejprve je třeba vypořádací podíly vypočítat a poté proúčtovat. Pokusím se celou situaci vysvětlit navzorovém příkladu družstva, které má 10 členů, kteří získali v transformaci majetkové podíly a celé jevložili do jmění družstva. Minimální základní vklad je 20 (18 na účet 411 - Základní jmění a 2 na účet422 - Nedělitelný fond).

Člen Majetkovýpodíl

Vkladdo ZJ

Vkladdo NF

Celkovýsplacený vklad

1 100 90 10 100 2 20 18 2 20 3 200 90 10 200 4 800 720 80 800 5 400 360 40 400 6 60 54 6 60 7 100 90 10 100 8 500 450 50 500 9 70 63 7 70

10 200 180 20 2002 450 2 115 235 2 450

Na účet 411 - Základní jmění bylo v roce 1993 zaúčtováno 2.115 tis. Kč, na účet 422 -Nedělitelný fond bylo zaúčtováno 235 tis. Kč. Dále má družstvo ve vlastním jmění na účtu 427restituční rezervu (zajišťovací fond) ve výši 1.000 tis. Kč a FKSP ve výši 200 tis. Kč.

PROFEX 1/2000

29

Rozvaha k 31. 12. 1993--------------------------------------------------------------------------------------

411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 1.000 tis. Kč 431 ztráta 1993 -200 tis. Kč--------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 3.350 tis. Kč

1) V roce 1993 zemřel člen č. 1, jeho dědic se členem nestal. Výpočet vypořádacího podílu se provede z rozvahy12/93 takto:

ČOJ 3.350 tis. Kč - 235 tis. Kč NF - 1.000 tis. Kč restituční rezerva = 2.115 tis. Kč je základ pro výpočet vypořádacíhopodílu.Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 2.115 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad zemřelého člena : součtem všech splacených vkladů

100 tis. KčK = -------------------- = 0,04082 (koeficient doporučuji na 5 desetinných míst). 2.350 tis. Kč

Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 2.115 tis. Kč x 0,04082 = 86,33. Dědic po členovi č. 1 má nárokna vypořádací podíl ve výši 86,33 tis. Kč.

V roce 1994 mělo být zaúčtováno: 411/479 86,33 tis. Kč411/428(427) 3,67 tis. Kč

Z vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 86,33 tis. Kč. Zaúčtování rozdílu 3,67 tis. Kč mezi 90 tis. Kč základníhojmění a hodnotou vypořádacího podílu 86,33 tis. Kč výši ČOJ neovlivní.

2) V roce 1994 zemřel člen č. 2, jeho dědic se členem nestal. Výpočet VP se provede z rozvahy 12/94. ČOJ z tétorozvahy se musí snížit o nezaúčtovaný vypořádací podíl člena č. 1.

Rozvaha k 31. 12. 1994---------------------------------------------------------------------------------------- 411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 1.000 tis. Kč 429 ztráta 93 -200 tis. Kč 431 ztráta 94 -100 tis. Kč-----------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 3.250 tis. Kč

Oprava ČOJ o nezaúčtovaný vypořádací podíl 3.250 tis. Kč - 86,33 tis. Kč = 3.163,67 tis. KčČOJ pro vypořádací podíl = 3.163,67 tis. Kč - 235 tis. Kč - 1.000 tis. Kč = 1.928,67 tis. Kč

Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 1.928,67 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad zemřelého člena: součtem všech splacených vkladů

(zde je třeba odečíst splacený vklad člena 1, který již neexistuje, výsledek je 2.350 tis. Kč)

20 tis. KčK = -------------------- = 0,00851 2.350 tis. Kč

Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.928,67 tis. Kč x 0,00851 = 16,41 tis. Kč. Dědic po členovi č. 2má nárok na vypořádací podíl ve výši 16,41 tis. Kč.

V roce 1995 mělo být zaúčtováno: 411/479 16,41 tis. Kč 411/428 1,59 tis. KčZ vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 16,41 tis. Kč.

PROFEX 1/2000

30

3) V roce 1995 nezemřel ani nevystoupil žádný člen. Ztráta roku 1993 a 1994 byla zlikvidována z restituční rezervy.

Rozvaha k 31. 12. 1995---------------------------------------------------------------------------------------

411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 93,94 0 tis. Kč 431 ztráta 95 - 100 tis. Kč--------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 3.150 tis. Kč

4) V roce 1996 zemřel člen č. 3 a jeho dědic se stal místo něho členem. V tomto případě nevzniká nárok navypořádací podíl, pouze se změní analytická evidence členské základny.

Rozvaha k 31. 12. 1996--------------------------------------------------------------------------------------- 411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč 427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95 - 100 tis. Kč 431 ztráta 96 - 200 tis. Kč---------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.950 tis. Kč

5) V roce 1997 vystoupil člen č. 4 a vznikl mu nárok na vypořádací podíl z rozvahy 12/97. Tato rozvaha musí býtupravena o nezaúčtované vypořádací podíly člena 1 a 2.

Rozvaha k 31. 12. 1997------------------------------------------------------------------------------------------ 411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč

427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95,96 - 300 tis. Kč 431 ztráta 97 - 200 tis. Kč------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy (řádek 62) 2.750 tis. Kč

Oprava ČOJ o nezaúčtovaný VP 2.750 tis. Kč - 86,33 tis. Kč - 16,41 tis. Kč = 2.647,26 tis. KčČOJ pro vypořádací podíl = 2.647,26 tis. Kč - 235 tis. Kč - 700 tis. Kč = 1.712,26 tis. Kč

Dále je třeba vypočítat koeficient, kterým bude 1.712,26 tis. Kč vynásobeno. K = splacený vklad člena : součtem všech splacených vkladů

(zde je třeba odečíst splacené vklady členů 1 a 2, které již neexistují, výsledek je 2.330 tis. Kč)

800 tis. KčK = ----------------------- = 0,34335

2.330 tis. Kč

Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.712,26 tis. Kč x 0,34335 = 587,90 tis. Kč. Vystoupivší člen č. 4má nárok na vypořádací podíl ve výši 587,90 tis. Kč.

V roce 1998 mělo být zaúčtováno: 411/479 587,90 tis. Kč 411/428 132,10 tis. Kč

Z vlastního jmění se mělo přesunout do závazků 587,90 tis. Kč.

PROFEX 1/2000

31

6) V roce 1998 nezemřel ani navystoupil žádný člen. Rozvaha k 31. 12. 1998--------------------------------------------------------------------------------------- 411 základní jmění 2.115 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč

427 restituční rezerva 700 tis. Kč 429 ztráta 95,96,97 - 500 tis. Kč 431 zisk 98 100 tis. Kč---------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.850 tis. Kč

7) V roce 1999 budou opravovány všechny chyby z nezaúčtovaných vypořádacích podílů.

a) bude provedena inventura členské základnyČlen Majetkový

podílVkladdo ZJ

Vkladdo NF

Vypořádacípodíl

Celkovýsplacený vklad

1 100 0 10 86,33 2 20 0 2 16,41 3 200 90 10 zděděné členství 200 4 800 0 80 587,9 5 400 360 40 400 6 60 54 6 60 7 100 90 10 100 8 500 450 50 500 9 70 63 7 70

10 200 180 20 2002 450 1 287 235 690,64 1 530

b) oprava zaúčtování na účtu 411 - Základní jměnístav účtu v účetnictví 2.115 tis. Kčstav účtu dle inventury 1.287 tis. Kč---------------------------------------------------------------rozdíl 828 tis. Kč

na účtu 479 - Vypořádací podílystav účtu v účetnictví 0 tis. Kčstav účtu dle inventury 690,64 tis. Kč ---------------------------------------------------------------rozdíl 690,64 tis. Kč

c) doúčtování411/479 690,64 tis. Kč

411/428(427) 137,36 tis. Kč

Rozvaha k 31.12.1999---------------------------------------------------------------------------------------------

411 základní jmění 1.287 tis. Kč422 nedělitelný fond 235 tis. Kč423 FKSP 200 tis. Kč427 restituční rezerva 700 tis. Kč429 ztráta 95,96,97 - 500 tis. Kč428 zisk 98 100 tis. Kč428,427 rozdíl z VP 137,36 tis. Kč431 ztráta 1999 - 100 tis. Kč479 vypořád. podíly 690.64 tis. Kč

--------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.059.36 tis. Kč

PROFEX 1/2000

32

8) Pokud v roce 1999 vystoupí člen č. 5 bude mu vypočítán vypořádací podíl z opraveného účetnictví 12/99.

ČOJ = 2.059,36 tis. Kč - 235 tis. Kč - 700 tis. Kč = 1.124,36 tis. Kč. Výpočet i zaúčtování bude provedeno v roce 2000, ažbude k dispozici závěrka roku 1999.

400 tis. KčK = ---------------------- = 0,26144

1.530 tis. Kč

Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1.124,36 tis. Kč x 0,26144 = 293,95 tis. Kč. Vystoupivší člen č. 5má nárok na vypořádací podíl ve výši 293,95 tis. Kč.

Pro úplnost uvádím výpočet pro tohoto člena za předpokladu, že členská schůze z roku 1999 rozhodla o likvidaci ztrátroku 1995,1996,1997 z restituční rezervy. Toto bylo proúčtováno v roce 1999 s níže uvedeným dopadem do rozvahy.

Rozvaha k 31. 12. 1999-------------------------------------------------------------------------------------------- 411 základní jmění 1.287 tis. Kč 422 nedělitelný fond 235 tis. Kč 423 FKSP 200 tis. Kč

427 rest. rez. 200 tis. Kč 429 ztráta 95,96,97 0 tis. Kč 428 zisk 98 100 tis. Kč 428,427 rozdíl z VP 137.36 tis. Kč 431 ztráta 1999 - 100 tis. Kč--------------------------------------------------------------------------------------------Čisté obchodní jmění z této rozvahy 2.059.36 tis. Kč

Pokud v roce 1999 vystoupí člen č. 5 bude mu vypočítán vypořádací podíl z účetnictví 12/99.ČOJ = 2059,36 tis. Kč - 235 tis. Kč - 200 tis. Kč = 1624,36 tis. Kč. Výpočet i zaúčtování bude provedeno v roce 2000 ažbude k dispozici závěrka roku 1999.

400 tis. KčK = ---------------------- = 0,26144

1.530 tis. Kč

Čisté obchodní jmění k rozdělení na vypořádací podíly je 1624,36 tis. Kč x 0,26144 = 424,67 tis. Kč.

Člen má nárok na vypořádací podíl ve výši 424,67 tis. Kč. Z výše uvedeného je patrné, jaký dopad má likvidace ztráty zvlastních zdrojů, které se nezapočítávají do ČOJ na výpočet vypořádacích podílů.Zaúčtování: 411/479 360,00 tis. Kč 429/479 64,67 tis. Kč

Z vlastního jmění se přesune do závazků 424,67 tis. Kč.

Stanovy jednotlivých zemědělských družstev se v části vypořádacích podílů liší, proto je nutné při dotazech navypořádací podíly uvádět, jaká je konkrétní úprava u tazatele. Pro výpočty je potřebná rozvaha, ze které má býtvypořádací podíl vypočítán. Rozvaha je zaokrouhlena na celé tisíce Kč, pokud chce družstvo postupovat naprosto přesně,bude podkladem pro výpočet hlavní kniha, kde čisté obchodní jmění je součet účtů 411 až 431 (ztráty se odčítají).Průběžně je nutno aktualizovat evidenci vkladů jednotlivých členů a změny členské základny. V rámci uzávěrkových pracíprovést inventuru závazků za vypořádací podíly a v souvislosti s tím inventuru členské základny a správnost zaúčtovánína účtu 411 - Základní jmění.

PROFEX 1/2000

33

��7. Okénko uživatelůNa základě změnové dokumentace ing. Bělíka zpracovala Dana Červenková, MAKO Blatná s. r. o., [email protected]

Financezměny od verze 9.039 do verze 10.14

V tomto souboru jsou pouze vybrané změny. Kompletní popis změn naleznete ve změnové

dokumentaci po stisknutí kláves <ALT_N>.

Přijaté faktury

Úpravy pro rok 2000

1. Číslo faktury na deset znaků - při pořízení, veformulářích, v sestavách.

2. Dynamický výpis dokladů zaúčtování - programakceptuje názvy a platnost podnikových jednotek. Je tedymožné nahradit dosavadní názvy Podnik, Závod,Středisko, Výkon atd. vlastními názvy při dodržení max.délky původních názvů (např. Podnik, Dílna, Provoz atd.).Tuto úpravu je nutné zatím provést v souboru f_global.iniv kořenovém adresáři programu Finance. DoporučujemeVám svěřit úpravu tohoto souboru obchodnímu zástupci.

3. Formuláře - doplnění proměnných typu podnikový klíč,které doplňují upravený text popisu podnikové jednotky.

@XSTR - plný text (středisko), @XVY - plný text (výkon),@XZA - plný text (zakázka), @XSJ - plný text (stroj),@XPOZ - plný text (pozemek), @XO - plný text (OJ2).

@NSTR - zkrácený nadpis (středisko), @NVY - zkrácenýnadpis (výkon), @NZA - zkrácený nadpis (zakázka),@NSJ - zkrácený nadpis (stroj), @NPOZ - zkrácenýnadpis (pozemek), @NO - zkrácený nadpis (OJ2).

4. Rok v pořízení dokladu rozšířen na čtyři místa.

Úprava importu v DBF tvaru

Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvarudokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na6 znaků). Tato úprava umožní importovat faktury z cizíchprogramů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouzepůvodní délka pole čísla faktury na 6 znaků.Při zapnutém mikrosaldu a po uložení importované fakturyvytvoří současně záznam do mikrosalda stejně, jako přiručním pořízení. Stejným způsobem je řešen import vevnitřním tvaru.

Oprava druhu faktury

Program si nepamatoval posledně použité číslo druhufaktury - opraveno.

Při kopírování faktur klávesou <F5 - Kopie> v pořízenípřijatých faktur, program nepřevzal z kopírované faktury donové faktury údaj <Druh faktury> - opraveno.

Oprava zaúčtování - klávesa <+> - opakování údajepředchozího řádku

Při použití klávesy <+> nad položkou <SuAu> v případěsaldokontního účtu nepovolil program vstup na položku<Faktura> - opraveno.

Oprava příkazů k úhradě

Do podmínek výběru pro příkaz k úhradě nešlo uvést10-ti místné číslo faktury - opraveno.

Vystavené fakturyÚpravy pro rok 2000

1. Číslo faktury na deset znaků - v pořízení, veformulářích, v sestavách.

2. Dynamický výpis dokladů zaúčtování - programakceptuje názvy a platnost podnikových jednotek. Vizpřijaté faktury.

3. Formuláře - doplnění proměnných typu podnikový klíč,které doplňují upravený text popisu podnikové jednotky.

@XSTR - plný text (středisko), @XVY - plný text (výkon),@XZA - plný text (zakázka), @XSJ - plný text (stroj),@XPOZ - plný text (pozemek), @XO - plný text (OJ2).

@NSTR - zkrácený nadpis (středisko), @NVY - zkrácenýnadpis (výkon), @NZA - zkrácený nadpis (zakázka),@NSJ - zkrácený nadpis (stroj), @NPOZ - zkrácenýnadpis (pozemek), @NO - zkrácený nadpis (OJ2).

- rok v pořízení faktury rozšířen na čtyři místa. 4. Automatické vytváření dokladů:- inteligentní přidělování čísel faktur, dokladů ... - možnostzměnit počáteční číslo faktury, dokladu ...

Oprava fakturace dodacích listů

Jestliže bylo číslo cílové faktury na deset míst, programpři fakturaci ohlásil "V cílovém souboru není v číselné řadědostatek místa" - opraveno.

Program při zapnutém mikrosaldu po uložení fakturynevytvořil záznam do mikrosalda - opraveno.

Po ukončení fakturace program nereagoval na funkčníklávesy F3, F4, .... - opraveno.

PROFEX 1/2000

34

Poznámka: Pro úplnost ještě citace zákona: Zákon č. 588/1992 Sb. §12 - Vystavování daňových dokladů, dokladů o použití a jejich obsah

Odst.(9) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úhradou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem

je povinen jinému plátci na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečněnízdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen na zdanitelná plnění v ceně celkem včetně daně

nejvýše 10.000,- Kč. Na zjednodušeném daňovém dokladu musí plátce, který uskutečňuje zdanitelnéplnění, uvést údaje podle odstavce 2 písm. a), b), e), f), h) a j) a cenu včetně daně celkem. Za správnostvypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného dokladu odpovídá plátce, pro něhož sezdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na zjednodušeném daňovém dokladu uvedena plátcemuskutečňujícím zdanitelné plnění. Daň vypočte podle ustanovení § 17 odst. 3 a uvede na zjednodušenýdaňový doklad.Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat:a) obchodní jméno, sídlo nebo místo podnikání, popř. bydliště nebo místo podnikání plátce, kterýuskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, e) pořadové číslo dokladu, f) rozsah a předmět zdanitelného plnění, h) datum uskutečnění zdanitelného plnění, j) základní nebo sníženou sazbu daně, případně sdělení, že se jedná o zdanitelné plnění osvobozené odpovinnosti uplatnit daň na výstupu podle § 46 nebo § 47, a cenu včetně daně celkem.

Řádky dokladu: 1. @# - První řádek s nadpisem položek 2. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13 3. @CNASDPH - Cena za jednotku včetně DPH 4. @CLKSDPH - Cena x množství včetně DPH

Poznámka: Pro odzkoušení nových vlastností jako je výpočet DPH z ceny s daní a pořizování prodejek pomocísnímače čárového kódu je dobré použít distribuční formuláře, které si můžete upravit.

Úprava importu v DBF tvaru

Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvarudokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo fakturyna 6 znaků). Tato úprava umožní importovat fakturyz cizích programů, beze změny DBF struktury. Omezenímje pouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků.Při zapnutém mikrosaldu, po uložení importované faktury,vytvoří současně záznam do mikrosalda, stejně tak, jakopři ručním pořízení. Obdobně je vyřešení import vevnitřním tvaru.

Oprava zarovnávání čísla faktury ve vystavenýchfakturách, dodacích listech

Po změně čísla faktury program nedoplnil mezery zleva- opraveno.

Nové položky pořizovacího formuláře provystavené faktury, dodací listy, prodejna ...

Hlavička dokladu

1. @TYPDOKLDPH - Typ daňového dokladu DPH<0-úplný DD, 1-zjednodušený DD>

Tato proměnná umožňuje při nastavení na hodnotu<1-zjednodušený> počítat DPH za celý doklad z cenys daní.

Čárový kód - pořízení ve vystavených fakturách,dodacích listech, prodejny ........

Konverze po načtení znakůNěkteré snímače čárového kódu posílají přes port

klávesnice místo číslic (jako na numerické klávesnici)znaky, které odpovídají současnému stisku kláves<SHIFT> a příslušného čísla na alfanumerické částiklávesnice. Program byl upraven tak, aby v případě položky <Čárový kód> převáděl tyto znaky na odpovídajícíčíslice, přičemž není důležité, zda je používána současnědiakritika nebo je ještě držena klávesa <SHIFT>.

Dekódování množstvíČárové kódy, které mají prefix (první dvě místa kódu)

v rozsahu <21..29> nesou uvnitř kódu také další údaj,kterým může být cena, kusy nebo hmotnost. Program bylupraven tak, aby v těchto případech současně doplnili dekódované množství do řádku dokladu.

PROFEX 1/2000

35

Úprava dat po naplnění polePo naplnění celého pole <Čárový kód> snímač

čárového kódu vyšle ještě znak, odpovídající stiskuklávesy <ENTER>. Kurzor pak přeskočí pole<MNOŽSTVÍ>. Z tohoto důvodu byl program upraven tak,že po naplnění pole <Čárový kód> provede vynulovánívyrovnávací paměti klávesnice. To znamená, že programpřevezme pouze 13 znaků EAN kódu a případné dalšíznaky ignoruje.

Uložení dokladu Po stisku klávesy <F9-Konec> ukončení nákupu,

program zkontroluje doklad, uloží jej na disk nakonecnabídne k zadání hodnotu <PLACENO> - hodnotapřijatých peněz a potom vypočítá údaj <VRACENO> -hodnota vrácených peněz.

Čárový kód - nové položky do formuláře pro tisk1. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13 2. @PLACENO - Hodnota přijatých peněz 3. @VRACENO - Hodnota vrácených peněz

Přímý tisk z pořízení dat vystavené faktury,dodacího listu, prodejny...

Přímo v pořízení dokladu je možno používat sdruženouklávesu <F9-Konec>. Po stisku této klávesy programprovede kontrolu dokladu, jeho uložení na disk (stejně tak,jako po stisku <F2-Ulož>) a navíc provede i tisk dokladubez ukončení pořízení dat.

Všechny parametry tisku (formulář, výstup tisku, početvýtisků atd.), které je možno ihned změnit, si program uložído souboru <F_TISK_A.INI> pro další tisk.

V některých případech se touto úpravou snížil početúkonů, nutných pro výstup dat na tiskárnu, z 10 na 2.

Nastavení startovacího pole

Všechny soubory pořizovacích formulářů <SCR_FAKT.F??> je možno doplnit o údaj <!STARTPOLE=XX>,kde <XX> je pořadové číslo vstupního pole pořizovacíhoformuláře, na kterém bude stát kurzor po otevření for-muláře v režimu pořízení nového dokladu.

Při opravě dokladu program začíná na prvním poliformuláře, startovací pole není akceptováno. Řádek souboru formuláře, který obsahuje proměnnou

<StartPole> musí začínat znakem <!>.

Příklad:

Poznámka: Příklad použití nastavení startovacíhopole najdete v souboru pořizovacíhoformuláře <SCR_PROD.F03>.

Oprava čárový kód - pořízení dat

Při vynulování hodnoty čárového kódu programpřetahoval do formuláře údaje z posledně použité skl.položky.

Oprava výpočtu prodejní ceny

Jestliže uživatel používá ve skladové kartě přirážkuv [Kč], a současně má nulovou přirážku v [%], nelzezměnit prodejní cenu za jednotku. Program pořád přidávápřirážku v [Kč] - opraveno.

Oprava knihy vystavených faktur

Nešlo vypsat faktury podle podmínek výběru - opra-veno.

Oprava Upomínky

Program nevypisoval data v řádcích upomínky. Chyba jeve verzích 10.10. a 10.11. - opraveno.

Úprava : Kód měny - seznam faktur

V seznamu byl do detailu faktury přidám "Kód a kurzměny" - upraveno.

Úprava : Kód měny - rekonstrukce faktur

Jestliže při rekonstrukci je nulová položka "Kód měny" a současně je kurz nenulový a různý od jedné, programdoplní "Kód měny".

V případech, kdy je kurz menší, než hodnota řádkutabulky, program doplní odpovídající měnu.

0.10 ... 'ITL' 0.20 ... 'GRD' 0.30 ... 'ESP' 0.40 ... 'JPY' 1.00 ... 'SKK' 3.00 ... 'ATS' 6.00 ... 'FRF' 7.00 ... 'FIM' 9.00 ... 'PLN' 17.00 ... 'NLG'20.00 ... 'DEM' 23.00 ... 'CHF' 26.00 ... 'CAD' 36.00 ... 'EUR' 37.00 ... 'USD' 46.00 ... 'IEP' 50.00 ... 'XDR' 99.00 ... 'GBP'

Tato úprava umožňuje do starých faktur doplnithromadně kód měny. Potom je ještě nutné projít seznamfaktur a provést kontrolu.

BankaMínus před částkou

Do řádku dokladu nešlo pořídit zápornou hodnotu -opraveno.

Import souborů bankovních transakcí

Při importu dat z GPC souboru program nepárovalvystavené faktury - opraveno.

Úhrada vystavených faktur

Program po zadání variabilního symbolu nenašelvystavenou fakturu - opraveno.

Účtovací předpisy - Banka

V nabídce <Číselníky> <Účtové> <Účtovací před-pisy> je nový číselník <Banka>. Tento číselník slouží k u-kládání vzorů zaúčtování řádků dokladu banky.

PROFEX 1/2000

36

! StartPole=10

Program je využívá při importu bankovních transakcík doplnění údajů automatického zaúčtování bankovníchdokladů. V případech, kdy v souborech přijatých faktur,vystavených faktur nebo příkazů k úhradě programnenajde vhodný vzor pro zaúčtování, hledá dál v číselníku<Účtovacích předpisů banky>.

Klíč pro nalezení záznamu tvoří <Variabilní symbol> +<Text úhrady>+ <Částka>. Je-li záznam nalezen,program doplní hodnoty zaúčtování do řádku bankovníhodokladu. V opačném případě se program ještě pokusí najítzáznam se zaúčtováním, který má stejný variabilní symbol,text úhrady, ale nulovou částku. Je-li záznam nalezen,program opět doplní hodnoty zaúčtování z čí- selníku dořádku bankovního dokladu.

Z uvedeného vyplývá, že tento způsob vyhledáváníumožňuje automaticky zaúčtovávat řádky dokladů, u kte-rých se opakuje variabilní symbol a text úhrady, případněčástka (např. leasing, kdy v bance trvalý příkaz..........).

Uložení dokladu

Program po uložení dokladu nenatáhl do dalšího novéhodokladu počáteční stav účtu a ostatní údaje - opraveno.

Přepínač <Automatické oddělení předčíslí a číslaúčtu>

V nabídce <Nastavení> <Konfigurace> <Programovévybavení> <Banky> přepínač <Automatické oddělenípředčíslí a čísla účtu>. V poloze <Zapnuto> budeprogram automaticky vkládat pomlčku mezi předčíslía číslo účtu.

Poznámka: Verze 8.22 až 10.10 tuto akci provádělyvždy.

PokladnaImport v DBF tvaru

Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvarudokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizíchprogramů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouzepůvodní délka pole čísla faktury na 6 znaků.

Změna pořizovacího formuláře

V řádcích pořízení dat došlo ke změně v pořadí položekúčtování. Na prvním dvou místech je <SuAu> a <Hod-nota>. Podle charakteru účtu (množiny účtů) jsou pakzpřístupňovány další položky řádku.

Je-li v řádku saldokontní účet, nejsou přístupnépodnikové jednotky. Program zobrazí pole <Variabilnísymbol> a <Faktura>, obě pole jsou na deset znaků.Jeden pořizovací řádek má na monitoru dva řádky fyzické.

Tisk generátorem sestav

Nové položky řádků dokladu: 1. Variabilní symbol (10) 2. Faktura (10)

Nové položky v tiskovém formuláři:1. @RVARSYMB - Variabilní symbol (10) 2. @RCISFAKT - Faktura (10)

Uskutečněná zdanitelná plnění

Program v sestavě "Uskutečněná zdanitelná plnění"v části "Účetní doklady a pokladna" usekával posledníznak z čísla dokladu - opraveno.

ZásobyGenerátor sestav nad skladovými kartami

Položka <Umístění> je numerická, v podmínkách výpisunešlo zadat čísla - opraveno.

Nová položka <Další údaje> umožňuje vypsat dosestavy prázdný údaj pro vlastní poznámky.

Import v DBF tvaru

Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvarudokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury na6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizíchprogramů, beze změny DBF struktury. Omezením je pouzepůvodní délka pole čísla faktury na 6 znaků.

Kontrolní sestavy

Některé kontrolní sestavy hlásily chybějící doklady(faktury, DL) - opraveno.

Skladová karta - nové položky pořizovacího a tis-kového formuláře

1. @CNASDPH - Cena za jednotku včetně DPH 2. @CAROVYKOD - Čárový kód - EAN13

Skladová karta - nové položky třídění

1. Čárový kód - EAN13 2. Poznámka

Program přidává u těchto položek záznamy doindexového souboru pouze v případě, jsou-li nenulové.

Kontrola spotřeby surovin

Program nenašel kalkulaci - opraveno.

Karty pohybů zásob

Program nevypisoval do sestavy číslo skladové položky- opraveno.

Skladová karta - čárový kód

Program byl upraven tak, aby v případě položky<Čárový kód> konvertoval znaky (+ěščřžýáíé) naalfanumerické klávesnici na odpovídající číslice, přičemžnení důležité, zda je používána současně diakritika neboje ještě držena klávesa <SHIFT>.

Pohyb zásob - datum vzniku dokladu

Do hlavičky dokladu pohybu zásob byla přidána položka<Systémové datum vzniku dokladu>. Toto datum jezobrazováno v seznamu dokladů - pole <POŘÍZENO>.Datum vzniku dokladu program zapisuje automaticky,nelze jej změnit.

Analýza prodeje a přehled realizace

Nové podmínky tisku.

PROFEX 1/2000

37

Datum [03.02.2000] Období [02-2000] Čas [23:16:06] Finance 10.12 Vstupy Výstupy Číselníky Servis Nastavení Různé Program Analýza prodeje zásob Období : 02-00 až 02-00 Druh pohybu : 0 až 99 Sklad. položka od : ......-......... do : 999999-999999999 Závod : 0..99............... Skupina stř : 0..9................ Středisko : 0..99999............ Výkon : 0..9999............. [ ]. Výpis podmínek na konec sestavy [ ]. Pouze součty za skladovou položku > Tisk < > Podmínky < > Zpět < F1-Pomoc F2, Ctrl+Enter-Hotovo, ESC-Únik

Skladové karty

Program před výpisem skladové karty nenuluje položky<Příjem celkem> a <Výdej celkem>, následující kartamá tyto údaje napočteny z karet předcházejících -opraveno.

SestavySestavy DPH

Formátování řádků výpisu

Do sestav se nevypisoval plný počet (10) míst faktury -opraveno.

Karty účtů

Výpis sestavy

Výpis sestavy ukončen chybou "10125: Klíč je přílišdlouhý" - opraveno.

Výsledovky

Nová nabídka definovatelných výsledovek

V nabídce <Výstupy> <Podvojné účetnictví><Výsledovky> nová nabídka <Definovatelné>. Tytovýsledovky využívají výhodných vlastností způsobu práces definovatelnými formuláři (výkazy, rozbory ...). Názvyformulářů musí být tvořeny podle masky: <VYSLEDxx.FRM>, kde <xx> je pořadové číslo formuláře.

Datum [03.02.2000] Období [02-2000] Čas [23:33:23] Finance 10.12 Vstupy Výstupy Číselníky Servis Nastavení Různé Program Výsledovky 1. Podnik 2. Závod 3. Skupina středisek 4. Středisko 5. Výkon 6. Zakázka 7. Stroj 8. Pozemek-stáj 9. OJ2 >A< Definovatelné B. Nastavení výpisu F1-Pomoc Tab-Historie Alt_X-Konec práce Výsledovka je definována formulářem

VýkazyVýkaz za závody

Při zpracování výkazu za závody došlo k chybě za běhuprogramu 216 - opraveno.

Definice účtů s otazníkem

Při zpracování výkazu program hlásil chyby u definicmnožin účtů, které obsahují nahrazovací znak <?>,například : <599?9> - opraveno.

Změna struktury indexového souboru proměnných

Po instalaci dat nové verze, které jsou již bez inde-xových souborů, došlo k tomu, že program při otevřenívýkazu nahlásil chyby, které byly způsobeny čtením datproměnných podle původního, starého indexu. Program poreinstalaci si automaticky upraví starý indexový soubor.

PROFEX 1/2000

38

Saldokonto Výpisy podle splatnosti

Do podmínek výpisu v množině čísel faktur nešlo zadatdeset míst - opraveno.

Výpis součtových řádků

Výpis součtových řádků byl posunut o jedno místodoleva - opraveno.

Podmínky výpisu - cizí měna

Podmínky výpisu saldokonta byly rozšířeny o přepínač<Rozbor podle měny>, základní nastavení <Vypnuto>.Jestliže je tento přepínač v poloze <Zapnuto>, je v se-stavě saldokonta podle SuAu vypisována i cizí měna.

Výpis saldokonta podle SuAu - cizí měna

Je-li v podmínkách výpisu saldokonta podle SuAu -přepínač <Rozbor podle měny> v poloze <Zapnuto>,program v sestavě vypisuje i cizí měnu.

Program při výpisu součtu za párovací znak<SuAu+Faktura> zjistí, zda <SuAu> patří do množinyúčtů odběratelů nebo dodavatelů. Pokud ano, pak podletypu (odběratelé, dodavatelé) hledá v seznamu fakturpříslušnou fakturu.

Je-li faktura nalezena a současně ve faktuře je kurznenulový a různý od jedné, pak program převezmez faktury do výpisu saldokonta hodnotu kurzu (při vysta-vení faktury) i kód měny.

Součty hodnot MD i DAL za párovací znak<SuAu+Faktura> v účetní měně pak vydělí zjištěnýmkurzem a zaokrouhlí na dvě desetinná místa matematicky.Do sestavy pak vypíše vypočítané hodnoty v cizí měněspolu s kódem měny.

Tímto způsobem program vyčíslí stav faktury (zbýváuhradit) i v cizí měně.

Dále pak program provádí součtování podle <SuAu>a <kódu měny> podle nastavení pro součtování měnyúčetní. Je-li v součtované položce více cizích měn,program vypíše součty podle všech měn, které jsou v po-ložce obsaženy.

Není-li faktura v knize faktur (dodavatelé i odběratelé)nalezena, program nemůže zjistit, zda se jedná o za-hraniční fakturu. V tomto případě je do sestavy vypsán text"Faktura [xxx] nenalezena." a z tohoto důvodu už nejsouúdaje, týkající se cizích měn, průkazné. Na konec sestavyje ještě vypsán text : "Výpisy v cizích měnách nejsouplatné - chybí některé faktury".

************************************************************************************************************************************* MAKO Blatná s.r.o. *** SALDOKONTO - období [12-99] *** Strana : 1 ** 07.02.2000 Všechny položky Finance 10.14 ** 12:15 hod Za účty [311], faktury od [0] do [9999999999] SW-Bel c2000 ************************************************************************************************************************************* SUAU FAKTURA DOKLAD DATUM OBDOBÍ DNY MD DAL ROZDÍL Text - poznámka 311100 30076 6936 31.12.99 12-99 38 0,-- -96,56 Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30076 6936 31.12.99 12-99 38 0,-- 356.741,34 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30076 30076 28.01.00 12-99 10 356.644,78 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30076] Kurz: 18.468 .............. .... 19.311,50 .... 19.311,50 ......... 0,-- DEM-[311100][ 30076]----------------------------- --- 356.644,78 --- 356.644,78 --------- 0,-- 311100 30077 6937 31.12.99 12-99 38 0,-- -439,-- Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30077 6937 31.12.99 12-99 38 0,-- 405.483,27 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30077 30077 28.01.00 12-99 10 405.044,27 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30077] Kurz: 18.453 .............. .... 21.950,05 .... 21.950,05 ......... 0,-- DEM-[311100][ 30077]----------------------------- --- 405.044,27 --- 405.044,27 --------- 0,-- 311100 30078 6937 31.12.99 12-99 38 0,-- 404.430,31 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30078 30078 28.01.00 12-99 10 404.430,31 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30078] Kurz: 18.473 .............. .... 21.893,05 .... 21.893,05 ......... 0,-- DEM-[311100][ 30078]----------------------------- --- 404.430,31 --- 404.430,31 --------- 0,-- 311100 30079 6937 31.12.99 12-99 38 0,-- -2.044,63 Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 311100 30079 6937 31.12.99 12-99 38 0,-- 320.088,14 Komerční banka, AAAAAAA GmbH und Co. 311100 30079 30079 28.01.00 12-99 10 318.043,51 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30079] Kurz: 18.355 .............. .... 17.327,35 .... 17.327,35 ......... 0,-- DEM-[311100][ 30079]----------------------------- --- 318.043,51 --- 318.043,51 --------- 0,-- 311100 30080 30080 28.01.00 12-99 10 445.041,74 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30080] Kurz: 18.317 .............. .... 24.296,65 ......... 0,-- .... 24.296,65 DEM-[311100][ 30080]----------------------------- --- 445.041,74 --------- 0,-- --- 445.041,74 311100 30081 30081 28.01.00 12-99 10 381.556,33 0,-- AAAAAAA GmbH und Co., *** DEM [ 30081] Kurz: 18.404 .............. .... 20.732,25 ......... 0,-- .... 20.732,25 DEM-[311100][ 30081]----------------------------- --- 381.556,33 --------- 0,-- --- 381.556,33 -[311100-DEM]..................................... ... 193.170,05 ... 148.141,14 .... 45.028,91 DEM-[311100]----------------------------------------- - 3.551.514,35 - 2.724.916,09 --- 826.598,26 ODBERATELE ZAHRANICI 311200 40017 6071 10.12.99 12-99 59 0,-- 8.510,80 Komercni banka, AGcomp, s.r.o. 311200 40017 40017 04.12.99 11-99 65 8.510,80 0,-- AGcomp, s.r.o. -[311200][ 40017]----------------------------- ----- 8.510,80 ----- 8.510,80 --------- 0,-- 311200 40018 6072 31.12.99 12-99 38 0,-- 8.510,80 Komercni banka, PROFEX AM s.r.o. 311200 40018 40018 20.12.99 11-99 49 8.510,80 0,-- PROFEX AM s.r.o. -[311200][ 40018]----------------------------- ----- 8.510,80 ----- 8.510,80 --------- 0,-- 311200 40019 6334 28.12.99 12-99 41 0,-- 68.275,-- Komerční banka, PROFEX AM, s.r.o. 311200 40019 40019 05.01.00 12-99 33 68.275,-- 0,-- PROFEX AM, s.r.o. -[311200][ 40019]----------------------------- ---- 68.275,-- ---- 68.275,-- --------- 0,-- -[311200]----------------------------------------- ---- 85.296,60 ---- 85.296,60 --------- 0,-- ODBERATELE TUZEMSKO -[311-DEM]........................................ ... 193.170,05 ... 148.141,14 .... 45.028,91 DEM=[311]============================================ = 3.636.810,95 = 2.810.212,69 === 826.598,26 Za výpis celkem : 3.636.810,95 2.810.212,69 826.598,26 193.170,05 148.141,14 45.028,91 DEM

PROFEX 1/2000

39

************************************************************************************************************************************* MAKO Blatná s.r.o. *** SALDOKONTO - období [12-99] *** Strana : 1 ** 30.01.2000 Všechny položky Finance 10.14 ** 12:47 hod Za účty [321100], faktury od [0] do [9999999999] SW-Bel c2000 ************************************************************************************************************************************* SUAU FAKTURA DOKLAD DATUM OBDOBÍ DNY MD DAL ROZDÍL Text - poznámka 321100 10058 10058 09.07.99 06-99 205 0,-- 253.152,80 OPEL OMEGA Kombi, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10058] Kurz: 18.892 .............. ......... 0,-- .... 13.400,-- ... -13.400,-- DEM-[321100][ 10058]----------------------------- --------- 0,-- --- 253.152,80 -- -253.152,80 321100 10109 10109 15.10.99 10-99 107 0,-- 642.012,84 Zboží, PROFEX *** USD [ 10109] Kurz: 35.095 .............. ......... 0,-- .... 18.293,57 ... -18.293,57 USD-[321100][ 10109]----------------------------- --------- 0,-- --- 642.012,84 -- -642.012,84 321100 10110 10110 15.10.99 10-99 107 0,-- 73.392,42 Zboží, PROFEX *** USD [ 10110] Kurz: 35.095 .............. ......... 0,-- ..... 2.091,25 .... -2.091,25 USD-[321100][ 10110]----------------------------- --------- 0,-- ---- 73.392,42 --- -73.392,42 321100 10111 10111 15.10.99 10-99 107 0,-- 6.574,88 Zboží, PROFEX *** USD [ 10111] Kurz: 35.066 .............. ......... 0,-- ....... 187,50 ...... -187,50 USD-[321100][ 10111]----------------------------- --------- 0,-- ----- 6.574,88 ---- -6.574,88 321100 10112 10112 15.10.99 10-99 107 0,-- 17.132,55 Zboží, PROFEX *** USD [ 10112] Kurz: 35.066 .............. ......... 0,-- ....... 488,58 ...... -488,58 USD-[321100][ 10112]----------------------------- --------- 0,-- ---- 17.132,55 --- -17.132,55 321100 10120 6936 31.12.99 12-99 30 44.445,11 0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 321100 10120 6936 31.12.99 12-99 30 245,41 0,-- Kurzový zisk - zaúčtováno programem. 321100 10120 10120 01.12.99 11-99 60 0,-- 44.690,52 Náhradní díly, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10120] Kurz: 18.575 .............. ..... 2.405,95 ..... 2.405,95 ......... 0,-- DEM-[321100][ 10120]----------------------------- ---- 44.690,52 ---- 44.690,52 --------- 0,-- 321100 10123 6936 31.12.99 12-99 30 50.800,75 0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 321100 10123 6936 31.12.99 12-99 30 -22,-- 0,-- Kurzová ztráta - zaúčtováno programem. 321100 10123 10123 09.12.99 11-99 52 0,-- 50.778,75 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10123] Kurz: 18.465 .............. ..... 2.750,-- ..... 2.750,-- ......... 0,-- DEM-[321100][ 10123]----------------------------- ---- 50.778,75 ---- 50.778,75 --------- 0,-- 321100 10124 6936 31.12.99 12-99 30 35.098,70 0,-- Komerční banka, AAAAAAA Gmbh 321100 10124 6936 31.12.99 12-99 30 -15,20 0,-- Kurzová ztráta - zaúčtováno programem. 321100 10124 10124 09.12.99 11-99 52 0,-- 35.083,50 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10124] Kurz: 18.465 .............. ..... 1.900,-- ..... 1.900,-- ......... 0,-- DEM-[321100][ 10124]----------------------------- ---- 35.083,50 ---- 35.083,50 --------- 0,-- 321100 10129 10129 28.01.00 12-99 2 0,-- 13.848,75 Mezinárodní doprava, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10129] Kurz: 18.465 .............. ......... 0,-- ....... 750,-- ...... -750,-- DEM-[321100][ 10129]----------------------------- --------- 0,-- ---- 13.848,75 --- -13.848,75 321100 10130 10130 28.01.00 12-99 2 0,-- 30.853,55 Náhradní díl fréza, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10130] Kurz: 18.386 .............. ......... 0,-- ..... 1.678,10 .... -1.678,10 DEM-[321100][ 10130]----------------------------- --------- 0,-- ---- 30.853,55 --- -30.853,55 321100 10131 10131 28.01.00 12-99 2 0,-- 6.091,72 Náhradní díly, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10131] Kurz: 18.404 .............. ......... 0,-- ....... 331,-- ...... -331,-- DEM-[321100][ 10131]----------------------------- --------- 0,-- ----- 6.091,72 ---- -6.091,72 321100 10132 10132 28.01.00 12-99 2 0,-- 48.298,49 Reklamace, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10132] Kurz: 18.437 .............. ......... 0,-- ..... 2.619,65 .... -2.619,65 DEM-[321100][ 10132]----------------------------- --------- 0,-- ---- 48.298,49 --- -48.298,49 321100 10133 10133 14.01.00 12-99 16 0,-- 9.218,50 Leasing auto LB-JK, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10133] Kurz: 18.437 .............. ......... 0,-- ....... 500,-- ...... -500,-- DEM-[321100][ 10133]----------------------------- --------- 0,-- ----- 9.218,50 ---- -9.218,50 321100 10134 10134 14.01.00 12-99 16 0,-- 17.717,96 Poradenská činnost, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10134] Kurz: 18.437 .............. ......... 0,-- ....... 961,-- ...... -961,-- DEM-[321100][ 10134]----------------------------- --------- 0,-- ---- 17.717,96 --- -17.717,96 321100 10135 10135 28.01.00 12-99 2 0,-- 32.264,75 Leasing hobl.automat, AAAAAAA Gmbh *** DEM [ 10135] Kurz: 18.437 .............. ......... 0,-- ..... 1.750,-- .... -1.750,-- DEM-[321100][ 10135]----------------------------- --------- 0,-- ---- 32.264,75 --- -32.264,75

-[321100-DEM]..................................... ..... 7.055,95 .... 29.045,70 ... -21.989,75 DEM-[321100-USD]..................................... ......... 0,-- .... 21.060,90 ... -21.060,90 USD-[321100]----------------------------------------- --- 130.552,77 - 1.281.111,98 -1.150.559,21 DODAVATELE ZAHRANICI ************************************************************************************************************************************ Za výpis celkem : 130.552,77 1.281.111,98 -1.150.559,21 7.055,95 29.045,70 -21.989,75 DEM 0,-- 21.060,90 -21.060,90 USD

PROFEX 1/2000

40

Výstup tisku do souboru

Je-li nastaven výstup tisku do souboru, pak po uložení sestavy do souboru program hledá v aktuálním adresáři soubor<EXEC_PRN.BAT>. Pokud je tento soubor nalezen, program <FINANCE> jej spustí a jako parametr mu předá jménosouboru, do kterého byla sestava uložena. Tímto způsobem lze po uložení sestavy do souboru zavolat libovolný konverzníprogram (filtr), jehož úkolem je například převod do jiného formátu či znakové sady.

Příklad:

Mikrosaldo Import počátečního stavu

Program neumožňoval při vytvoření PS importovat datapočátečního stavu mikrosalda - opraveno.

Poznámka: Importované věty PS mají vždy označení:<M> mikrosaldo. - soubor počátečníhostavu slouží ke korekcím hlavníhosouboru dat mikrosalda

Převod dat

Při převodu dat z předchozích verzí program nepřevzalčíslo faktury - opraveno.

Datum úhrady

Původní algoritmus dával do datumu úhrady nejvyššídatum ze všech pohybů. Po úpravě je datum úhradyzjišťováno jako nejvyšší datum ze všech pohybů, kterémají hodnotu na straně opačné, než je přepis faktury, t.j.úhrady.

Import v DBF tvaru

Program byl upraven tak, aby při importu v DBF tvarudokázal přijmout DBF soubory z verzí 9.xx (číslo faktury

na 6 znaků). Tato úprava umožní importovat data z cizíchprogramů, beze změny DBF struktury. Omezením jepouze původní délka pole čísla faktury na 6 znaků.

Jednoduché účetnictvíPeněžní deník

Oprava formátování řádků výpisu. Délka řádku přesa-hovala 132 znaků - opraveno.

Peněžní deník

Program při zaúčtování odkazem přes účetní dokladynenašel příslušný účetní doklad a hlásil chybu zaúčtování.

OstatníTisk z prohlížeče sestav ...

Podmínky tisku (klávesa <F9-Tisk>) byly rozšířenyo možnost změny výstupu tisku, případně všech dalšíchparametrů tisku, bez nutnosti opustit okno prohlížečesestav.

Datum [03.02.2000] Období [02-2000] Čas [23:43:29]

Tisk Výstup tisku (*). Laserovka .............. {LPT1} ( ). Inkoustova.............. {LPT2} ( ). Pokladni................ {LPT3} ( ). ........................ {Soubor} Tisk Od řádku : 1..... Po řádek : 65.... > Tisk < > Změna < > Nastavení < > Zpět <

Příklad použití : Obsah souboru <EXEC_PRN.BAT> TYPE %1 > LPT1 ... odešle soubor, který je zadán jako parametr <1%>, na tiskárnu LPT1 ... nebo KONV %1 VYSTUP.TXT TYPE VYSTUP.TXT > LPT1 ... zavolá konverzní program KONV.EXE a předá mu název vstupního souboru pro konverzi i název výstupního souboru, upravený soubor potom odešle na tiskárnu ...

PROFEX 1/2000

41

Číselník <Cenové korekce> - sleva nebo přirážka

podle čísla odběratele a skladu

Použití číselníku cenových korekcí je rozšířeno o mož-nost zadávání cenové korekce, která je klíčována podlečísla odběratele a čísla skladu. Původní algoritmus, kdypro natažení výše korekce bylo určující číslo odběratele,čísla skladu a skladové položky, přitom zůstává zacho-ván.

Jestliže program v číselníku korekcí nenajde klíč podleodběratele, skladu a skladové položky, provede vynu-lování skladové položky a hledá záznam pouze podle číslaskladu a čísla odběratele. Jestliže jej najde, pak do řádkufaktury přetáhne hodnotu slevy či přirážky z číselníku.

Ceník fakturace - formát JKPOV

U položky JKPOV byly programem odstraňovány nulyzleva - opraveno. Program teď doplňuje nuly zleva naplnou délku pole.

Seznam dostupných zařízení

Program při vyhledávání dostupných zařízení (rozšířenézálohování) nenalezl disky s 32bitovou FAT, které majívětší kapacitu, než 2GB - opraveno.

Kompletní záloha dat - změna obsahu dávkovéhosouboru

Při kompletní záloze dat volá program FinanceALL_ARC1.BAT. Pokud soubor neexistuje, program jejzaloží a naplní. Úprava jeho obsahu zahrnuje použitíprogramu Finance v chráněném režimu.

Číselník <Číselné řady>

V nabídce <Číselníky> <Fakturační> je nový číselník<Číselné řady>. Tento číselník slouží k automatickémuukládání posledně použitých čísel faktur a dokladů.Číselník není určen k přímému pořizování, ale pouzek prohlížení a případné editaci dat.

AA_NET - soubor síťového provozu

Při chybě přihlášení (duplicitní uživatel), programuzamkne soubor dat, a to po celou dobu čekání na stiskklávesy. Po tuto dobu nelze na ostatních stanicíchpracovat. Uzamčení záznamu uživatele bylo zkráceno nadobu nezbytně nutnou - opraveno.

Hledání v seznamu akcí

Při pokusu o hledání v seznamu akcí byl program veW98 ukončen chybou nedovolená operace - opraveno.

Poznámka: Za lokalizaci chyby děkuji kocourkovijménem Riki, který přeběhl klávesnicipočítače, v době kdy jsem testovalFinance. V hlavní nabídce šlápl naklávesu <TAB> a potom se vrátil zpětpřes klávesy D, G a H.

Nový instalační program SETUP V2.0 - bližší popisnaleznete ve změnové dokumentaci v programu.

Poznámka: UpozorněníNepoužívejte pro instalaci i reinstalacistarou verzi programu <SETUP.EXE> ,nový instalační program poznáte podledata <EXE> souboru. Datum vytvoření<EXE> souboru nesmí být menší než<31.1.2000> (velikost souboru je cca75kB).

Reinstalace programu Finance

Tato funkce programu byla rozšířena o možnostreinstalace z volitelného adresáře. Bližší popis nalezneteve změnové dokumentaci v programu.

PROFEX 1/2000

42

Opatření,kterým se upravují

postupy účtování pro podnikatele(ve zkráceném znění, pouze nejdůležitější změny)

Ministerstvo financí podle § 4 odst. 2 zákona č. 563/1991Sb., o účetnictví, stanoví:

Čl. I

(1) Tímto opatřením se upravují postupy účtování propodnikatele.

(2) Podle tohoto opatření postupují účetní jednotky, kteréúčtují podle Účtové osnovy a postupů účtování propodnikatele, vydané FMF čj. V/20 100/1992 ze dne15. července 1992, ve znění pozdějších změn a doplňkůuvedených v příloze k tomuto opatření.

Čl. II

(1) Toto opatření bude vyhlášeno oznámením o jehovydání ve Sbírce zákonů.

(2) Toto opatření nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2000.

Ministr financí České republiky Doc. Ing. Mertlík, CSc., v. r.

Úvodní ustanovení

Čl. XDaňový náklad - odložený daňový závazek,

popř. pohledávka

(6) Daňová povinnost odložená se zjišťuje u účetníchjednotek, které tvoří skupinu podniků, v případě, kdydochází k rozdílům mezi daňovým základem a hospo-dářským výsledkem před zdaněním zjištěným v účetnictvíz titulu rozdílu mezi odpisy hmotného a nehmotnéhoinvestičního majetku podle zákona o daních příjmů (dálejen "daňový odpis") a odpisy uvedeného majetku podleodpisového plánu účetní jednotky (dále jen "účetní odpis").Účetní jednotky mohou při výpočtu odložené daněvycházet i z ostatních dočasných rozdílů.

(10) V prvním roce účtování o odložené dani je nutnézohlednit celkové dočasné rozdíly, vzniklé za celoudobu existence účetní jednotky. Z toho důvodu se prostanovení dočasných rozdílů vychází z rozdílůbilančních stavů, nikoli jen z nákladové a výnosovézměny stavu.

(11) O odložené daňové pohledávce je možné účtovatjen v případech, kdy neexistují pochybnosti o jejímmožném daňovém uplatnění v následujících účetníchobdobích. Tuto skutečnost je nutno popsat v přílozek účetní závěrce.

Čl. XIIIKursové rozdíly

(1) Majetek a závazky, vyjádřené v cizí měně, sepřepočítávají na českou měnu směnným kursemdevizového trhu vyhlašovaných Českou národníbankou. Pro přepočet cizí měny na českou měnu lzepoužívat denních kursů nebo pevného kursu k ur-čitému datu pro období vymezené účetní jednotkou.V rámci téže účetní jednotky lze používat denní kursyi pevné kursy, jejich použití pro příslušné účetnípřípady stanoví účetní jednotka ve svém předpisu. Připoužívání pevných kursů může účetní jednotka změnitsvým rozhodnutím pevný kurs i v průběhu vyme-zeného období, v případech vyhlášené devalvace čirevalvace koruny české musí být změněn vždy.

(2) Pro potřeby oceňování cizoměnových pohledáveka závazků ke dni jejich vzniku lze za den uskutečněníúčetního případu považovat u dodavatele denvystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odbě-ratele den dojití faktury nebo obdobného dokladu.

(3) Kurzové rozdíly, které vznikají v průběhu účetníhoobdobí ke dni uskutečnění příslušných účetníchpřípadů na účtech pohledávek a závazků (z účtovétřídy 3 a 4) a na účtech úvěrů a finančních výpomocí(z účetové třídy 2 a 4), se účtují do finančních nákladůnebo do finančních výnosů, pokud nejsou součástípořizovací ceny nehmotného a hmotného investičníhomajetku.

PROFEX 1/2000

43

(4) Uskutečněním účetního případu podle odstavce 3se rozumí zejména:a) úhrada závazku a inkaso pohledávky,b) postoupení pohledávky a vklad pohledávky,c) převzetí dluhu u původního dlužníka,d) dílčí úhrady závazku a dílčí inkasa pohledávky,e) vzájemné započtení pohledávek, při započtenípohledávek v různých měnách se vychází z kursu,stanoveného příslušnými ustanoveními obchodníhozákoníku,f) úhrada úvěru nebo půjčky novým úvěrem nebopůjčkou,g) převod záloh na úhradu pohledávek a závazků,h) převod deviz mezi devizovými účty.

(5) Kursové rozdíly nevznikají přia) změně věřitele, resp. dlužníka včetně případnézměny měny,b) dohodě o změně měn pro úhrady nebo inkasa bezpohybu peněžních prostředků,c) splácení peněžitých vkladů do obchodníchspolečností a družstev.

(6) Pro ocenění nakoupených nebo prodaných valuta deviz je možno použít kurs komerční banky, s kteroubyl obchod uskutečněn.

(7) Při postupném vzniku závazku z úvěru nebopůjček, např. v rámci smluvního úvěrového rámce,a následném postupném splácení uvedených závazků,lze použít pro vyčíslení kursových rozdílů metodu FIFOnebo průměrný kurs za období poskytování úvěrunebo půjčky. Postup stanoví účetní jednotka ve svémpředpisu.

(8) Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženyv kursech devizového trhu vyhlašovaných Českounárodní bankou, se pro přepočet použijí oficiálnístřední kursy centrálních bank, popř. aktuální kursy namezibankovním trhu, k americkému dolaru neboněmecké marce, resp. EURu.

(9) Kursové rozdíly zjištěné při uzavírání účetních knihke dni sestavení účetní závěrky se účtují:a) na účtech účtových skupin 21, 22, 25 a 26 s vy-jímkou účtu 222 - Bankovní účty klientů do finančníchnákladů nebo do finančních výnosů, takto se postu-puje i u devizového účtu vedeného formou konto-korentního účtu v případě, kdy má tento účet pasivnízůstatek,b) u obchodníka s cennými papíry se kursové rozdílyvzniklé na účtu 222 - Bankovní účty klientů zúčtují naúčet 326 - Závazky vůči klientům,c) na účtech pohledávek a závazků, úvěrů a finančníchvýpomocí a na účtech finančních investic na pří-slušné účty aktiv a pasív v účtové skupině 38.

(10) Při vyúčtování kursové ztráty na účtu 386 -Kursové rozdíly aktivní se vytvoří rezerva na kursovéztráty na vrub účtu 574 - Tvorba rezerv a ve prospěchúčtu 454 - Rezerva na kursové ztráty, není-li tato ztrátazajištěna např. finančními deriváty.

Čl. XVOceňování cenných papírů

(4) U dlužných cenných papírů se naběhlý alikvotníúrokový výnos za dobu držby účtuje na vrub účtu 385 -Příjmy příštích období a ve prospěch účtu 665 - Výnosyz finančních investic, popř. 666 - Výnosy z krátkodobéhofinančního majetku. V případě pořízení dlužnýchcenných papírů s naběhlým alikvotním úrokovýmvýnosem do doby pořízení se tento úrok účtuje naúčtech dlužných cenných papírů. Úrokovým výnosemse rozumí:a) u dlužných cenných papírů s úrokovou sazbouvýnos stanovený touto sazbou, při respektování věcnéa časové souvislosti,b) u diskontovaných dlužných cenných papírů rozdílmezi jmenovitou hodnotou dluhopisu a jeho nižšímemisním kursem, při respektování věcné a časovésouvislosti nebo rozdíl mezi jmenovitou hodnotoua cenou pořízení. Účetní jednotka použije zvolenoumetodu ocenění pro všechny diskontované dlužnécenné papíry v rámci příslušné účtové třídy. Změnu vezpůsobu ocenění v bezprostředně následujícímúčetním období z důvodu dosažení věrného zobrazenípředmětu účetnictví lze provést jen u nově nabytýchcenných papírů.

(5) U dlužných cenných papírů v majetku podílových fondůa investičních fondů je naběhlý alikvotní výnosový úrok zadobu držby součástí ocenění cenných papírů v účetnictví,vyúčtovaný souvztažným zápisem ve pro- spěch účtu 665- Výnosy z finančních investic, popř. 666 - Výnosy zkrátkodobého finančního majetku.

Cena pořízení dluhopisů včetně naběhlého úrokuvyjadřuje hodnotu cenných papírů, která se mění v zá-vislosti k průměrné hodnotě stanovené podle vyhlášky MFč. 207/1998 Sb., o výpočtu hodnoty cenných papírův majetku v podílovém fondu nebo v investičnímfondu. Změna hodnoty cenných papírů se zachytí nasamostatném analytickém účtu k syntetickému účtucenných papírů souvztažně s účtem 414 - Oceňovacírozdíly z přecenění majetku.

(6) V případech snížení základního jmění sníženímnominální ceny akcií s výplatou uvedené částkyakcionářům, se přijatá částka vyúčtuje jako ostatnífinanční výnos. Případné snížení hodnoty těchto akciípod cenu pořízení, se vyjádří vytvořením opravnépoložky.

PROFEX 1/2000

44

Čl. XVIIIDotace ze státního rozpočtu a ostatní dotace

(1) Dotací pro účely tohoto opatření se rozumí bez-úplatné plnění přímo nebo zprostředkovaně posky-tované ze státního rozpočtu, z rozpočtu vyššíhoúzemního celku, města nebo obce, ze státního fondu,z rozpočtových prostředků Grantové agentury, z ve-řejného rozpočtu cizího státu a z programu PHAREnebo programu obdobného (dále jen "dotace").

(2) Dotace k úhradě nákladů se účtuje do ostatníchprovozních výnosů ve věcné a časové souvislostis účtováním nákladů na stanovený účel.

(3) Dotace na pořízení nehmotného nebo hmotnéhoinvestičního majetku a technického zhodnocenísnižuje jejich pořizovací cenu nebo vlastní náklady,pokud příslušný orgán nestanoví, že dotace seposkytuje na kapitálové dovybavení. Majetek a tech-nické zhodnocení s takto sníženou cenou nebovlastními náklady se účtuje na účtech, na kterých by seúčtoval bez dotace. Při dotaci ve výši 100% se majeteka technické zhodnocení účtují v pod- rozvahovéevidenci.

(4) Umožňuje-li právní předpis prominout částpoplatků (například zákon č. 58/1998 Sb., o poplatcíchza vypouštění odpadních vod do vod povrchových),může příslušný orgán prominutou část poplatkůprohlásit za dotaci.

Účtová třída 0

Investiční majetek

Čl. IInvestiční majetek

(3) Nehmotným investičním majetkem jsou v čl. VIIIstanovené majetkové položky s dobou použitelnostidelší než jeden rok a v ocenění jedné položkypřevyšující 60.000,- Kč, pokud se tímto opatřenímnestanoví jinak. Dobou použitelnosti delší než jedenrok se rozumí doba, po kterou je majetek využitelnýpro současnou nebo uchovatelný pro další činnostnebo může sloužit jako podklad nebo součástdokonalejších nebo jiných postupů nebo řešení včetnědoby praktického ověřování nebo osvojovánínehmotných výsledků.

(4) Drobným nehmotným investičním majetkem jsouúčetní jednotkou určené majetkové položky uvedenév čl. VIII, pokud jejich doba použitelnosti je delší nežjeden rok a ocenění jedné položky nepřevyšuje částkustanovenou v odstavci 3.

(8) Finančními investicemi se rozumí:

d) soubory movitých a nemovitých věcí pronají-maných jako celek podle § 28 odst. 2 zákona o daníchz příjmů.

Čl. IIPořizování investičního majetku

(1) Investiční majetek se pořizuje zejména koupí, vy-tvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkůmduševní tvořivé činnosti, bezúplatným nabytím (daro-váním) vkladem investičního majetku od jiné osoby,převodem podle právních předpisů nebo přeřazenímz osobního užívání do podnikání. Nehmotným nebohmotným investičním majetkem se stává též technickézhodnocení drobného nehmotného nebo hmotnéhomajetku [čl. I odst. 10 písm. c)], který účetní jednotkav souladu s tímto opatřením zaúčto- vala do nákladůnebo zásob.

(8) při pořízení hmotného investičního majetkusměnnou smlouvou je nákladem každé stranyzůstatková cena majetku ke směně předaného a vý-nosem je cena majetku směnou pořízeného, tj. buďpořizovací cena, jsou-li ceny ve smlouvě sjednányanebo reprodukční pořizovací ceny, nejsou-li ceny vesmlouvě sjednány.

Čl. IIIOcenění investičního majetku

(5) Ocenění jednotlivého odpisovaného hmotnéhoinvestičního majetku a jednotlivého nehmotnéhoinvestičního majetku se zvyšuje o technickézhodnocení, jehož hodnotové vymezení částkoustanoví § 33 zákona o daních z příjmů. Nákladynepřevyšující uvedenou částku lze účtovat jako:

a) technické zhodnocení,b) ostatní provozní náklady v případě hmotného in-vestičního majetku,c) ostatní služby v případě nehmotného investičníhomajetku.

Pořizovací cena souboru movitých věcí se zvýší o po-řizovací cenu věci do souboru dodatečně zařazené. Přivyřazení části souboru movitých věcí se pořizovací cenasouboru sníží o pořizovací cenu vyřazené části, přičemžmíra odepsanosti vyřazené části je shodná s mírouodepsanosti souboru.

(6) Cenné papíry a majetkové účasti se v souladu sezákonem oceňují cenou pořízení (včetně emisního ážia),jsou-li však cenné papíry a majetkové účasti nabytyprotihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodníspolečnosti nebo družstva, jejich oceněním u vkladatele jezůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu, a to bezohledu na ocenění tohoto vkladu v obchodní společnostinebo družstvu. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšujeo daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané

PROFEX 1/2000

45

hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění.Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky,přecházející současně s vkladem, dosáhla zá- pornýchhodnot, je na účtech cenných papírů a vkladů nulovéocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír avklad je účtován na podrozvahových účtech).

Čl. IVOdpisování investičního majetku

(3) Sazby účetních odpisů si stanoví účetní jednotka např.z hlediska času, doby upotřebitelnosti nebo ve vztahuk výkonům (např. u dopravních prostředků), pokud tímtoopatřením není stanoven pravidelný (rovno- měrný)odpis po stanovenou dobu. Drobný nehmotný a hmotnýinvestiční majetek může být odepsán též jedno- rázově,pokud se však výrazněji nenaruší věcná a časovásouvislost nákladů a výnosů.

Čl. VIIPořízení hmotných investic

(1) Na účtu 042 - Pořízení hmotných investic se účtujepořizovaný hmotný investiční majetek do doby jehouvedení do užívání včetně výdajů spojených s jehopořízením zejména na

g) zkoušky, kterými zhotovitel prokazuje řádnéprovedení díla. Vzniknou-li při zkouškách použitelnévýrobky nebo výkony, které podle smlouvy patříobjednateli, sníží se o výnosy z těchto výrobků nebovýkonů náklady na pořízení hmotných investic.

(2) Na účtu 042 - Pořízení hmotných investic se neúčtují,součástí pořizovací ceny hmotných investic nejsou, alesoučástí provozních nákladů jsou

f) výdaje na opravy a udržování hmotného investičníhomajetku. Opravami se odstraňuje částečné fyzické opo-třebení nebo poškození za účelem uvedení do před-chozího nebo provozuschopného stavu. Uvedením doprovozuschopného stavu se rozumí provedení opravys použitím jiných než původních materiálů, dílů,součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k tech-nickému zhodnocení. Udržováním se zpomaluje fyzickéopotřebení, předchází jeho následkům a odstraňují drob-nější závady.

Čl. VIIINehmotný investiční majetek

(1) Zřizovacími výdaji (náklady) na účtu 011 - Zřizovacívýdaje se rozumějí výdaje spojené se zřízením (zalo-žením) nového podniku (např. soudní a notářské poplatkya jiné úřední výlohy, náklady na pracovní cesty, mzdy,odměny za zprostředkování, nájemné). Zřizovacími výdajijsou též výdaje, které vzniklá účetní jednotka následněuhradí jiným osobám (např. mateřské společnosti) v sou-vislosti se svým zřízením. Zřizovacími výdaji není pořízeníinvestičního majetku nebo zásob a výdaje na repre-zentaci.

Účtová třída 1 Zásoby

Čl. IZásoby

(2) Do materiálu náleží suroviny (základní materiál),pomocné a provozovací látky, náhradní díly, obaly, pokudnejsou hmotným investičním majetkem, apod.

(7) Zbožím jsou movité věci koupené za účelem pro-deje. Zbožím jsou i výrobky vlastní výroby, které bylyaktivovány a předány do vlastních prodejen. Zbožím jsoutéž nemovitosti s výjimkou pozemků, které účetní jed-notka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemo-vitostí, nakupuje za účelem prodeje v nezměněné podoběa sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nichtechnické zhodnocení.

Účtová třída 2 Finanční účty

Čl. IIIObsahové vymezení náplně syntetických

účtů

(2) 213 - Ceniny(2.1.) Na tomto účtu se účtuje stav a pohyb cenin(poštovní známky, dálniční nálepky, kolky, telefonnía ostatní karty, mají-li hodnotu, ze které bude moci být povydání do užívání čerpáno) před jejich vydáním. Jakoceniny se účtují i zakoupené stravenky do provozovenveřejného stravování apod.

Účtová třída 3 Zúčtovací vztahy

Čl. IXPřechodné účty aktiv a pasiv

(5) 384 - Výnosy příštích období(5.1.) Účtují se zde příjmy v běžném účetním období, kterévěcně patří do výnosů v příštích obdobích, např. nájemnépřijaté předem, částky přijatých paušálů předem nazajištění servisních služeb, přijaté předplatné. Vlastníkrozvodného zařízení může časově rozlišovat po dobunejdéle 20 let (dříve 30 let) přijaté úhrady podle zákonač. 222/1994 Sb. za účelně vynaložené náklady spojenés připojením a se zajištěním požadovaného příkonua v případě přeložek rozvodných zařízení za samostatnéstavby s nimi souvisejícími.

PROFEX 1/2000

46

Účtová třída 4 Kapitálové účty

a dlouhodobé závazkyČl. II

Vlastní jmění

(8) Účet 414 - Oceňovací rozdíly z přecenění majetkumohou použít pouze podílové fondy, investiční fondy,penzijní fondy, které vznikly podle zvláštních zákonů,tj. zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společ-nostech a investičních fondech ve znění pozdějšíchpředpisů, a zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připo-jištění se státním příspěvkem a o změnách některýchzákonů souvisejících s jeho zavedením, ve zněnípozdějších předpisů. Na tomto účtu se účtuje změnahodnoty majetku v souladu s výše uvedenými zákony.Změna hodnoty majetku se během roku nemusí účtovatv případech, kdy tyto změny jsou samostatně běžně sle-dovány v operativním informačním systému účetníjednotky. Přírůstek, resp. úbytek hodnoty tohoto majetkuse zachytí souvztažně na vrub, resp. ve prospěch samo-statného analytického účtu k příslušnému syntetickémuúčtu majetku, a to minimálně jednou ročně při uzavíráníúčetních knih. Pro účely odpisování hmotnéhoinvestičního majetku se k těmto změnám hodnoty majetkunepřihlíží. Při vyřazení majetku se ve prospěch resp. navrub tohoto samostatného analytického účtu k synte-tickému účtu majetku vyúčtuje část přírůstku, resp. úbytkuhodnoty majetku, a to souvztažně s účtem 414 - Oce-ňovací rozdíly z přecenění majetku. Podíl oceňovacíhorozdílu se rozpouští způsobem závazně stanovenýmúčetní jednotkou.

Účtová třída 6 Výnosy

Čl. IÚvodní ustanovení

(3) V případě úrokových výnosů (příjmů), které sepodle zákona o daních z příjmů zdaňují zvláštnísazbou daně a sraženou daň je možno započíst nacelkovou daňovou povinnost, se sražená daň vyúčtujena vrub účtu 341 - Daň z příjmů. V ostatních případechse úrokový výnos (příjem) účtuje v netto částce, pokudse uvedený úrokový výnos (příjem) účtuje v bruttočástce, je nutno vyúčtovat částku srážkové daněodpovídající vyúčtovanému úroko- vému výnosu naúčet 59 - Daň z příjmů z běžné činnosti - splatná.Dividendy, podíly na zisku, vypořádací podíly, podílyna likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plněníplynou-li ze zahraniční, se účtují v brutto částcea plynou-li z tuzemska, se účtují v netto částce.

(4) Právě zaniklé závazky se vyúčtují na příslušný účetostatních výnosů.

PROFEX 1/2000

47

Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a majetku(podle stavu k 1. 1. 2000)

Referent: M. Kamanová, tel. 5704 3398 Č. j. 251/98 191/1999 ze dne 3. ledna 2000

Smluvní stát Platnost ode dne Vyhlášeno ve Sb.zákonů pod č.

Finanční zpravodajuplatnění úlev

Poznámka

AlbánieAustrálieBelgieBěloruskoBrazílieBulharskoČínaDánskoEgyptEstonskoFinskoFrancieIndieIndonésieIrskoItálieIzraelJaponskoJARSFR JugoslávieKanadaKazachstánKoreaKyprLitvaLotyšskoLucemburskoMaďarskoMalajsieMaltaMongolskoNěmeckoNigérieNizozemí

NorskoPolskoPortugalskoRakousko

RumunskoRuskoRVHP- fyzické osobyRVHP- právnické osobyŘeckoSAE

10. 9. 199627. 11. 199517. 12. 197715. 1. 199814. 11. 1990 2. 7. 199923. 12. 198727. 12. 1982 4. 10. 1995 26. 5. 199512. 12. 1995 25. 1. 1975 27. 9. 1999 26. 1. 1996 21. 4. 1996 26. 6. 198423. 12. 199425. 11. 1978 3. 12. 199717. 4. 198322. 7. 199229. 10. 1999 3. 3. 199530. 12. 1980 8. 8. 199522. 5. 199530. 12. 199227. 12. 1994 9. 3. 1998 6. 6. 199722. 6. 199817. 11. 1983 2. 12. 1990 5. 11. 1974

28. 12. 197920. 12. 1993 1. 10. 199712. 2. 1979

11. 8. 199418. 7. 1997 1. 1. 1979

1. 1. 1979

23. 5. 1989 9. 8. 1997

270/1996 Sb.5/1996 Sb.

24/1978 Sb.31/1998 Sb.

200/1991 Sb.203/1999 Sb.

41/1988 Sb.53/1983 Sb.

283/1995 Sb.184/1995 Sb.

43/1996 Sb.73/1975 Sb.

301/1999 Sb.67/1996 Sb.163/1996 Sb.17/1985 Sb.21/1995 Sb.46/1979 Sb.

7/1998 Sb.99/1983 Sb.

537/1992 Sb.

124/1995 Sb.30/1981 Sb.

230/1995 Sb.170/1995 Sb.

79/1993 Sb.22/1995 Sb.71/1998 Sb.164/1997 Sb.18/1999 Sb.18/1984 Sb.

339/1991 Sb.138/1974 Sb.

35/1980 Sb.31/1994 Sb.

275/1997 Sb.48/1979 Sb.

180/1994 Sb.278/1997 Sb.

30/1979 Sb.

49/1979 Sb.

98/1989 Sb.276/1997 Sb.

č. 12/96č. 2/96č. 5/80č. 5/98, č. 11/98

č. 6/88, č. 11/97č. 4/83č. 1/96č. 12/2/95č. 2/98č. 5/80

č. 4-5/99č. 5/98č. 4-5/87, 12/97, 4-5/99č. 1/95, 4/95č. 5/80č. 3/99č. 3-4/84, 7-8/93, 5/94č. 11/94

č. 10/95č. 3/82č. 12/2/95, č. 12/97č. 9/95, 5/96č. 10-11/93č. 1/95č. 4-5/99č. 11-/97č. 2/99č. 3-4/84

č. 5/80, č. 9/97č. 1/98, 7-8/99č. 1/81č. 2/96č. 3/99č. 5/80, 7/82č. 10-11/93č. 12/1/94č. 12/98, 1/2/99č. 5/80, 6-7/91a č. 7-8/1993č. 5/80, 6-7/91a č. 7-8/1993č. 11-12/89

Protokol č. 249/93 Sb.

*bude publikováno v nejbližší době

redakční oprava č. 371/1999 Sb.



dále viz sdělení ve FZ č. 4/96,č. 11/97 a č. 7-8/98dále viz sdělení ve FZ č. 4/96č. 11/97 a č. 7-8/98

PROFEX 1/2000

48

Smluvní stát Platnost ode dne Vyhlášeno ve Sb.zákonů pod č.

Finanční zpravodajuplatnění úlev

Poznámka

SingapurSlovenskoSlovinskoSrí LankaŠpanělskoŠvédskoŠvýcarskoThajskoTuniskoUkrajinaUSAVelká BritánieVenezuela Vietnam

21. 8. 1998 1. 7. 199328. 4. 199819. 6. 1979 5. 6. 1981 8. 10. 198023. 10. 199614. 8. 199525. 10. 199120. 4. 199923. 12. 199320. 12. 199112. 11. 1997 3. 2. 1998

224/1998 Sb.257/1993 Sb.214/1998 Sb.132/1979 Sb.

23/1982 Sb.9/1981 Sb.

281/1996 Sb.229/1995 Sb.419/1992 Sb.103/1999 Sb.

32/1994 Sb.89/1992 Sb.

6/1998 Sb.108/1998 Sb.

č. 1/2/99č. 1/94č. 10/98č. 5/80č. 3/82č. 1/81, č. 2/98č. 12/96č. 1/98č. 10/95

č. 11/94, 3/96č. 6/92, 12/96č. 4-5/99č. 6/98

redakční oprava č. 370/1999 Sb.redakční oprava č. 37/1992 Sb.

Ředitel odboru 25:Ing. Václav Grammetbauer, v. r.

PROFEX 1/2000

49

casopis profex 2/2000 · 2. tyto ceny může poplatník použít pro účely stanovení výdajů za...

Documents