5. tÉma rŮst veŘejnÝch vÝdajŮ – jeho projevy a pŘÍČiny
DESCRIPTION
5. TÉMA RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – JEHO PROJEVY A PŘÍČINY. Omezování růstu veřejných výdajů na konci 20. století a v současnosti. Faktory růstu veřejných výdajů:. sociální a demografické faktory prahové efekty, válečné události inflační tendence, vyšší nákladovost služeb technologické změny - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
5. TÉMA
RŮST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ – JEHO PROJEVY A PŘÍČINY.
Omezování růstu veřejných výdajů na konci 20. století a v současnosti
Faktory růstu veřejných výdajů:
• sociální a demografické faktory
• prahové efekty, válečné události
• inflační tendence, vyšší nákladovost služeb
• technologické změny
• měkké rozpočtování
• politické zájmy a vlivy
Government spending, % of GDP
1870 1913 1920 1937 1960 1980 1990 1996
Austria - - 14.7 15.2 35.7 48.1 48.6 51.7
Belgium - - - 21.8 30.3 58.6 54.8 54.3
Canada - - 13.3 18.6 28.6 38.8 46.0 44.7
France 12.6 17.0 27.6 29.0 34.6 46.1 49.8 54.5
Germany 10.0 14.8 25.0 42.4 32.4 47.9 45.1 49.0
Italy 11.9 11.1 22.5 24.5 30.1 41.9 53.2 52.9
Japan 8.8 8.3 14.8 25.4 17.5 32.0 31.7 36.2
Netherlands 9.1 9.0 13.5 19.0 33.7 55.2 54.0 49.9
Norway 3.7 8.3 13.7 - 29.9 37.5 53.8 45.5
Spain - 8.3 9.3 18.4 18.8 32.2 42.0 43.3
Sweden 5.7 6.3 8.1 10.4 31.0 60.1 59.1 64.7
Switzerland - 2.7 4.6 6.1 17.2 32.8 33.5 37.6
Britain 9.4 12.7 26.2 30.0 32.2 43.0 39.9 41.9
United States 3.9 1.8 7.0 8.6 27.0 31.8 33.3 33.3
AVERAGE 8.3 9.1 15.4 18.3* 28.5 43.3 46.1 47.1
Australia - - - - 21.2 31.6 34.7 36.6
Ireland - - - - 28.0 48.9 41.2 37.6
New Zealand - - - - 26.9 38.1 41.3 47.1
AVERAGE - - - - 25.4 39.5 39.1 40.4
TOTAL AVERAGE 8.3 9.1 15.4 20.7 27.9 42.6 44.8 45.9
Source: IMF *Average without Germany, Japan and Spain undergoing war or war preparations at his time
1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Australia 35.2 34.8 35.2 35.9 35.4 34.6 35.1 34.8 34.5 34.2 34.0 37.4 37.4
Austria 54.0 53.7 52.2 51.6 51.0 51.6 54.1 50.0 49.5 48.7 48.7 52.3 53.1
Belgium 50.4 50.2 49.2 49.2 49.9 51.2 49.6 52.1 48.4 48.3 50.0 53.9 55.2
Canada 44.8 42.7 41.1 42.0 41.2 41.2 39.9 39.3 39.4 39.1 39.7 43.0 44.1
Czech Republic 43.1 42.3 41.6 44.2 46.2 47.1 44.8 44.7 43.1 41.6 41.7 43.9 44.2
Denmark 56.0 55.1 53.3 53.9 54.2 54.7 54.3 52.5 51.3 50.7 51.3 56.1 56.6
Finland 52.6 51.5 48.3 47.9 49.0 50.1 50.1 50.3 48.6 47.3 48.4 54.1 55.4
France 52.7 52.6 51.6 51.6 52.6 53.2 53.3 53.4 52.7 52.3 52.7 55.4 55.8
Germany 48.1 48.2 45.1 47.5 48.0 48.4 47.3 46.9 45.3 44.1 44.0 47.7 48.6
Greece 44.4 44.4 46.7 45.3 45.1 45.0 45.4 43.3 42.2 44.0 44.9 46.5 46.5
Hungary 52.4 50.0 46.6 47.3 51.3 49.1 48.9 50.1 51.9 49.6 49.6 49.6 50.0
Ireland 34.5 34.1 31.5 33.4 33.6 33.4 33.7 33.7 34.0 35.7 41.0 46.8 49.3
Italy 49.3 48.2 46.1 48.0 47.4 48.3 47.8 48.1 48.7 47.9 48.7 51.7 51.6
Japan 42.5 38.6 39.0 38.6 38.8 38.4 37.0 38.4 36.2 36.0 37.1 42.3 42.1
Korea 23.5 22.7 22.6 24.2 23.8 29.2 26.7 27.3 28.4 28.9 30.3 33.8 33.7
Luxembourg 41.1 39.2 37.6 38.2 41.5 41.8 42.4 41.6 38.6 37.2 40.7 45.6 47.7
Netherlands 46.7 46.0 44.2 45.4 46.2 47.1 46.1 44.8 45.6 45.3 45.5 49.2 51.0
New Zealand 41.5 41.2 39.2 38.6 37.6 38.5 38.0 39.1 40.2 40.3 41.1 45.3 46.4
Norway 49.2 47.7 42.3 44.2 47.1 48.3 45.6 42.3 40.6 41.0 40.0 44.1 44.6
Poland 44.3 42.7 41.1 43.8 44.2 44.6 42.6 43.4 43.8 42.1 43.1 44.0 44.7
Portugal 42.8 43.2 43.1 44.4 44.3 45.5 46.5 47.6 46.3 45.8 45.9 51.1 51.4
Slovak Republic 45.8 47.8 50.9 44.5 45.0 40.1 37.6 38.2 36.9 34.4 34.9 38.9 39.5
Sweden 58.5 60.2 57.0 61.2 55.8 56.0 54.4 54.0 52.9 51.3 51.9 57.0 57.9
Switzerland 35.8 34.3 35.1 34.8 36.2 36.4 35.9 35.3 33.7 32.9 32.9 35.2 36.1
United Kingdom 39.5 38.8 36.6 39.9 40.9 42.4 43.2 44.2 44.3 44.1 48.1 52.4 54.1
United States1 34.7 34.3 34.2 35.3 36.3 36.8 36.4 36.6 36.5 37.4 39.0 41.6 42.8
Euro area 48.6 48.2 46.3 47.3 47.6 48.1 47.7 47.4 46.7 46.1 46.8 50.4 51.1
Total OECD 40.7 39.7 38.9 40.0 40.5 41.0 40.4 40.6 40.1 40.2 41.5 44.8 45.7
VEŘEJNÉ VÝDAJE
Veřejné výdaje(G) „ujídající“(exhaustive)
Transfery (Tr)
Analytické modely dvou typů:
MAKROMODELY
MIKROMODELY
Model rozvoje – ROSTOW, MUSGRAVEV celkovém společenském a ekonomickém vývoji jsou 3 fáze:raná fáze – velké investiční výdaje veřejného sektoru nutné k rozvoji ekonomikystřední fáze – investice veřejného sektoru jsou komplementem soukromých investictřetí fáze – veřejné výdaje přecházejí od infrastruktury k výdajům na sociální služby
EMPIRICKÝ FAKT:
Veřejné výdaje rostou
Alfred Wagner – (1890):
„S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“
WAGNER: Tři hlavní důvody růstu veřejných výdajů•industrializace a modernizace vyvolávají regulační aktivity;•poptávka po veřejných a smíšených veřejných statcích roste se zvýšenými příjmy•stát přebírá operace monopolů, kterých podle W. přibývá
Stát blahobytu (welfare state)• veřejné (státní) starobní důchody
• úrazové a invalidní pojištění
• pojištění v nezaměstnanosti
• nemocenské pojištění
• rodinné přídavky
• sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva
• veřejné zdravotnictví
• podpora bydlení, potravinové programy
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930
85+80-8475-7970-7465-69
55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14
5-90-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990
85+80-8475-7970-7465-69
55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14
5-90-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030
85+80-8475-7970-7465-69
55-5950-5445-4940-4435-3930-3425-2920-2415-1910-14
5-90-4
200 400 600200400600Populace (v tisících)
60-64
mužiženymužiženy
Prahový efekt
Státní výdaje
Čas
vývoj státních výdajů
A. T. PeacockJ. Wiseman
Práh
začátek války, krize apod.
konec války, krize apod.
MIKROEKONOMICKÉ MODELYcílem je najít mikroekonomické příčiny rostoucí poptávky po veřejných statcích
Užitek i-tého spotřebitele
Ui = Ui (G, P)G...vektor výstupů veř. sektoruP... vektor výstupů soukr. sektoru
Je nutné uspokojit poptávku po k-tém veřejném statku Gk.
Vztah mezi konečnými výstupy veřejného sektoru a množinou aktivit veřejného sektoru pro jejich produkci:Xk = Xk (Lk, Mk)Gk = Gk (Xk, N)X... aktivity k produkci GL... vstup prac. sílyM... vstup materiáluN... velikost populace
Změny veřejných výdajů mohou být vysvětleny pomocí:•změn v poptávce po konečných
výstupech veřejného sektoru•změn v množině produkčních činnost
použitých k vyprodukování výstupů veřejného sektoru a tím změn v kombinaci vstupů použitých v produkčním procesu•změn v kvalitě výstupů veřejného
sektoru•změn v cenách vstupů.
Určení úrovně výstupuPodle voliče mediána – politik se bude snažit uspokojit poptávku (i úroveň daní) voliče mediánaMediánový volič maximalizuje svůj užitek:max Ui (G, P)s rozpočtovým omezenímpP + tBi Yi
kde:i mediánový voličG, P vektory veřejných a soukromých statkůp vektor relativních cen statků soukromého sektoruYi důchod mediánového voličet daňová sazbaBi daňový základ mediánového voliče Bi celkový daňový základ ekonomikyek jednotkové náklady produkce k-tého veřejně zabezpečovaného statkuTi celková daň zaplacená mediánovým voličem, tj. Ti = tBi
Pro jednoduchost platí, že v ekonomice je jen jedna daňová sazba a jeden daňový základ:
t eG/ Bi
kde e je celková jednotková cena veřejného sektoru pro všechny výstupy
Poptávka mediánového voliče po celkovém veřejném výstupu:
DiG = Di
G ( p, Bi, Yi, t, Bi)
William BAUMOL:(The Cost Disease of the Personal Services)
LbeXaLX
Pt
rt
Pt
VtVt
XVt, XPt … celk. výstup veřejného a soukromého sektoru v čase t, L … množství pracovní síly v sektorech
a, b ... konstanty, r … exponent růstu pro-duktivity v soukr.sektoru, t … čas
Potom náklady na jednotku výstupu
ve veřejném a v soukromém sektoru:
Předpoklad: mzdy v obou sektorech rostou
s růstem produktivity v soukromém sektoru:
ewwrt
0t
aew
LaLew
XCc
rt
0
Vt
Vt
rt
0
Vt
VtVt
bw
LbeLew
XCc 0
Pt
rtPt
rt
0
Pt
PtPt
Tady je ten
rozdíl!
… pro oba sektory