Drustevnictv

v kostce Ji Guth a kol.

1) Podstatadrustevnictv

2) Hlavntypydrustev

3) Historiedrustevnictvsdrazemnaeskzem

4) SouasnstavdrustevnictvvesvtavR

5) Drustvaaekonomickrecese

6) PkladydrustevvR

a. VrobnDUP,DDL,1.SDZP

b. SpotebnKonzum

c. BytovBorovany

d. ZemdlskBrassicaaChaloupky

e. JinPodmokly,ROH,Kulturnnoviny,

fanoukovBohemians

7) Pouitadoporuenliteraturaadalzdroje

Obsah

3

3

Redakce: Ji Guth a Kateina VojtkovAutoi text: Zbynk Fiala, Ji Guth, Magdalena Hunov, Milan Taraba, Kateina VojtkovDal zdroje: webov strnky nkterch popisovanch institucSpoluprce: Vclav Exner, Vlastimil Paourek, Frantiek Stoes, Ilona vihlkovGrafika: Michal ern

Drustevnictv v kostceJi Guth, Kateina Vojtkov a kol.

2., rozen vydn

Tato broura slou jako prvn strun seznmen s drustev-nictvm, jeho histori a souasnm stavem, a to s drazem na situaci v esk republice. Tuzemsk jsou tak pklady dru-stev popsan v zvru.Pro dal, podrobnj a aktulnj informace meme doporu-

it webov strnky Drustevn asociace R (www.dacr.cz) a na nich zejmna knihu 160 let drustevnictv v esk republice (voln ke staen na adrese http://dacr.cz/_dokumenty/doc/kniha.pdf). Tak web Svazu eskch a moravskch vrobnch drustev (www.scmvd.cz), dle pslunou sekci webu netsocan.cz (http://www.netsocan.cz/druzstvo.html#druz-stvo), sbornk Prask koly alternativ Drustevnictv pro 21. stolet (zdarma ke staen na adrese http://aa.ecn.cz/img_upload/c4e56783c55554248b7d9cefc26859ea/psa_sbornik_5_web.pdf), informan dokument institutu Glopolis Drustevnictv nepa-t jen do historie (zdarma ke staen na adrese http://glopolis.org/soubory/19c0/druzstevnictvi-nepatri-do-historie.pdf) a konen rzn publikace dr. Magdaleny Hunov, napklad Drustva a je-jich role v trn ekonomice, vyd. Univerzita J.E.Purkyn v r. 2006. Ze zahraninch zdroj napklad web Mezinrodn drustevn aliance (ICA, www.ica.coop) nebo Evropskho vzkumnho stavu dru-stevnch a socilnch podnik (EURICSE, www.euricse.eu).

4 vod

4

vod

Drustva jako zvltn spoleenskoekonomick forma podnikn historicky vznikala jako inn nstroj k een hromadcch se hospodskch a so-cilnch problm, kter s sebou koncem prvn poloviny 19. stolet pinesla prmyslov revoluce a s n nstup kapitalistickho trnho hospodstv.Jestlie na potku vznikala drustva jako z-

chrann s pro sociln nejslab vrstvy, postu-pem doby zaala bt drustevn forma podnik-n vyuvna i dalmi spoleenskmi vrstvami. Drustevn forma podnikn, fakticky star vce ne jeden a pl stolet, dodnes inn pomh milionm lid na celm svt i v souasnosti pi zlepovn jejich ivotnch podmnek.Podstatou drustevnictv je sdruovn se,

spojovn, dvn dohromady sil nebo nkterch forem kapitlu. Tm lze pe-konat nevhody i slabost (i v ekonomickm nebo penesenm smyslu slova) jed-notlivc. Nejzkladnj principy jsou svpomoc, spoluprce a sociln solidarita.Mezinrodn drustevn svaz1 naposledy v roce 1995 formuloval sedm zklad-

nch princip drustevnictv:

dobrovoln a oteven lenstv demokratick kontrola (rozhodovn) ekonomick spoluast len autonomie a nezvislost (pedevm na sttu a na veejn sprv vbec, ale obecn na jinch subjektech vn drustva) vchova, kolen a informace (pe o sebevzdlvn len, vzdlvn veden a managementu) spoluprce mezi drustvy spoluodpovdnost za spoleensk vvoj.

Tat instituce formulovala patrn nejuniverzlnj definici drustva: je to sa-mosprvn sdruen osob, kter se dobrovoln sjednotily, aby zajistily sv spo-len ekonomick, sociln a kulturn poteby a tuby prostednictvm spolen

1 Organizace International Co-operative Alliance byla zaloena v Londn v roce 1895 z iniciativy francouzskch a britskch drustev. Dnes sdl v enev a jedn se o jednu z nejvtch mezinrodnch nevldnch organizac sdruujcch kolem miliardy jednotlivch len z 272 lenskch organizac z 94 zem svta (k 20. jnu 2013) (http://ica.coop/).

5Podstata drustevnictv

Podstata drustevnictv1

5

Podstatou drustevnictv je sdruovn, spojovn, dvn sil dohromady

6vlastnnho a demokraticky zenho podniku.2

Z destek rznch definic drustva je vhodn pipomenout tu z Novho ilustrova-nho slovnku naunho (1930): je to spolek, jeho elem je poskytovati lenm v nm seskupenm urit vhody a navzjem lenov jsou zavzni sv drustvo podporovati. Tm se rozliuje v zsad od podnik kapitlovch (na p. spol. akc.), u nich se tto souinnosti nevyaduje.Koncept ranho (obnovenho) kapitalismu v eskch zemch pinesl v r. 1991

nov obchodn zkonk, kter pznan potlail vzjemnou podporu a solidaritu a zdraznil podnikn: bylo to spoleenstv neuzavenho potu osob zaloenm za elem podnikn nebo zajiovn hospodskch, socilnch nebo jinch poteb svch len. Definice drustva v souasnm zkon o obchodnch korporacch (. 90/2012

Sb., zkon o obchodnch spolenostech a drustvech) je v tomto smyslu vyve-nj ( 552, odst. 1): Drustvo je spoleenstv neuzavenho potu osob, kter je zaloeno za elem vzjemn podpory svch len nebo tetch osob, ppadn (zdraznil JG) za elem podnikn.

2 http://ica.coop/en/whats-co-op/co-operative-identity-values-principles

Podle pedmtu innosti lze drustva rozliit na zemdlsk, (prmyslov) vrobn, spotebn, bytov a penn. V eskch zemch bylo toto rozlien kodifikovno ji zkonem o vdlkovch a hospodskch spoleenstvech z roku 1873. Psn vzato nen toto lenn pln korektn, ale osvdilo se. Na-pklad zemdlsk drustva existuj za elem spolenho nkupu (jako drustva spotebn), anebo naopak spolen vroby (v tom jako specifick soust tak spolen skladovn komodit) a odbytu jako drustva vrobn. Spotebn drustva se pvodn oznaovala eji jako potravn a naopak u pennch byla rozepsna funkce zlon (spoiteln) a vrov.Drustva vrobn mohou fakticky zahrnovat irok spek-

trum innost vetn slueb a tak innost nevdlench (napklad v oblasti kultury a sdlovacch prostedk). Vznik a innost drustva me pedstavovat potvrzen zjmu

o uritou vc, vrobu, slubu a nen, zejmna v minulosti nebylo vjimen, e po uritm budovatelskm a rozjezdovm psoben je drustevn innost nebo zazen podle sv povahy bu zespoleentno (typic-ky do obecnho, ale tak sttnho, zemskho i krajskho majetku) nebo naopak privatizovno, pokud lenov drustva chtj sv sil a prostedky vnovat ne-mu jinmu. Z eskch djin lze pipomenout Drustvo Nrodnho divadla v Praze,

Drustvo rozhledny na Petn, Hospodsk, nkupn a stavebn drustvo Zoologick zahra-da v Praze, nebo Drustvo pro vstavbu mstn drhy eranyModanyDob.1

Pt hlavnch pedmt innosti drustev se v souasn dob odr v existenci pti, resp. esti celosttnch drustevnch svaz v R:

Svaz eskch a moravskch vrobnch drustev Svaz eskch a moravskch spotebnch drustev Svaz eskch a moravskch bytovch drustev Zemdlsk svaz esk republiky2

Asociace drustevnch zloen3

1 Vce napklad v lnku Nadi Johanisov Zmizel svt v tmatickm sle asopisu A2 (23/2007), viz http://www.advojka.cz/archiv/2007/23/zmizely-svet 2 sdruuje i mnoho nedrustevnch podnik3 ta jedin stoj mimo Drustevn asociaci R a v souasn dob jen 2014 se potk s vnmi vnitnmi problmy, nap. vzjemnou nedvrou len. V srpnu 2014 ji opustilo pt z jedencti len a chystaj vznik paraleln Asociace vrovch instituc.

Hlavn typy drustev2

7

6 Podstata drustevnictv 7Hlavn typy drustev

Rozliovat lze drustva zemdlsk, vrobn, spotebn, bytov a penn

Zdroj: www.freeimages.com, autor: juliaf

8 Historie drustevnictv v eskch zemch3

9

8 Historie drustevnictv 9Historie drustevnictv

Akoliv innost drustev byla zpotku orientovna zejmna na oblast spoteby i vzjemn finann vpomoci a je nutno konstatovat, e bez potebnch znalost a zkuenost nebyly prvn pokusy vdy spn, pesto se drustevn mylenka a podnikn prokzaly jako velmi ivotaschopn a zaaly se rychle it a postupn zasahovat takka do vech oblast spoleensk innosti a materiln vroby.

Rakousko-Uhersko (do 1918)Kdy vynechme stedovk cechy (nesly vtinu znak drustev, ale obvykle byly zvisl na mstsk samosprv), drustevn spoluprce se postupn rozvjela v 18. a 19. stolet v Anglii (mlny, sklady a pekrny), Francii (vinai) a ve vcarsku (srai). Za prvn drustvo modernho typu je povaovno Rochdalsk spoleen-stv spravedlivch prkopnk, zaloen v Rochdale u Manchesteru v roce 1844. Spoleenstv, fungujc v zsad jako spo-tebn drustvo, se dilo promylenmi, dohodnutmi a hlavn publikovanmi z-sadami, kter vzpt inspirovaly mnoh dal. U v roce 1847 vznikl Prask po-travn a spoiteln spolek.Vznamnm spoleenskm impulsem

pro dal vvoj bylo zruen poddanstv a roboty v revolunm roce 1848. Pines-lo svobodu, ale i odpovdnost pro statis-ce rolnk a zcela prakticky, tak ttn vlastnictv vrobn prostedk v zemdl-stv (a zsti ve zpracovn produkt). Lo-gickou reakc bylo sdruovn. Frantiek Ladislav Chlebord, oznaovan nkdy za prvnho eskho ekonoma, inicioval v roce 1868 vznik soustavy spotebnch drustev Oul. Brzy zskala nkolik tisc len, ale dolo ke sporm, mon i prv-nm tunelm a u v roce 1875 vyhlsil Oul padek.V penn oblasti se nejdve rozvjely ivnostensk resp. stavovsk zlony:

jejich koncept zpracoval Franz Hermann Schulze-Delitzsch v roce 1848 a na tom-to principu vznikla Zlon kasa ve Vlaimi (1858, jako prvn v eskch zemch). Lka, publicista a buditel Frantiek Cyril Kampelk vyzval v roce 1861 k zakld-n malch vrovch drustev, organizovanch po farnch obvodech (kolaturch) ili zhruba eeno po obcch. Nezvisle na tom a hlavn o nco pozdji rozvinul Friedrich Raiffeisen v Nmecku systm zpjnch pokladnch spolk, kter sdru-

ovaly vklady pouze malch skupin lid z obc o 600 a 2 000 obyvatelch (a s neo-mezenm ruenm).V roce 1873 byl v Rakousku-Uhersku schvlen zkon o vdlkovch a hospod-

skch spoleenstvech, kter pak v eskoslovensku platil do roku 1954 a v Rakous-ku plat dodnes (po nkolika novelizacch). Tato prava zsadn napomohla rychlmu rozvoji drustev v rznch oblastech innosti a prak-ticky ve vech regionech. Jen pro ilustraci toho-to rozvoje v oboru spotebnho drustevnictv: v roce 1918 bylo v stednm svazu sdrueno 208 konzumnch drustev, 127 108 len a 438 prodejen.

eskoslovensko prvn republika (1918-1938)Pzniv vvoj poslze pokraoval v takov me, e obdob tzv. prvn republiky meme oznait za zlatou dobu drustev v eskch zemch. Ve 30. letech tu exi-stovalo kolem 15 000 drustev (vysok poet byl ovem zpsoben tak tm, e se oddlen sdruovali et Nmci a ei), piem jen samotn spotebn drustva mla kolem jednoho milinu len. Drustva byla mj. vznamnm initelem elek-trifikace, zejmna venkova (vce ne 2 000 drustev a 100 000 len). Neexistovala ovem funkn centrla, drustva byla sdruena v plnch 82 svazech.

eskoslovensko od protektortu do roku 1989 (1939 1989)Po obdob omezovn samostatnosti drustev v obdob tzv. Protektortu echy a Morava byla ji 17. kvtna 1945 (!) zaloena stedn rada drustev, kter mla pekonat rozttnost drustevnho hnut. Krtce po norovm pevratu byl schvlen nov zkon (25. 7. 1948), u poplatn

novmu reimu. Pro drustva zaala tk a komplikovan lta: stt i vldnouc komunistick strana sice slovn a ideologicky drustevnictv podporovaly, ale z-rove nutily drobn vrobce a ivnostnky do kolektivizace a tak soustavn faktic-ky omezovaly a pokozovaly autentick drustva. Direktivn zakldan drustva poruovala hned nkolik drustevnch princip, zejmna dobrovolnost, nezvis-lost a samosprvu. Nejvt deformace drustevnictv probhly v letech 1952 1960, zatmco spoleensk pohyb ve druh polovin 60. let 20. stolet (1964 1969) pinesl snahy o obrodu charakteru a innosti drustev. V nsledujcm normali-zanm dvacetilet pokraovaly negativn zsahy reimu do innosti vech dru-stev a dle byla specificky omezovna jejich samostatnost. Ve srovnn s druhmi dvma formami spoleenskho vlastnictv vrobnch prostedk, tedy se sttnm a komunlnm sektorem, se ale drustva vyznaovala iniciativou, vt prunost a podnikavost. A to navzdory horm podmnkm a sloitmu institucionlnmu vvoji. Drustva byla podzena centrlnmu plnu, ale uritou mru samostatnosti

FrantiekCyrilKampelk

Obdob prvn republiky meme oznait za zlatou dobu drustev

10 11

10Historie drustevnictv 11Historie drustevnictv

V roce 1989 existovalo v SSR celkem 1660 zemdlskch drustev s vce ne milionem len

a nkter dal principy si uchovala i za totality. Meme celkov ci, e se dru-stvm podailo vybudovat solidn fungujc s vroby a slueb.Zkon . 69/1949 Sb., o jednotnch zemdlskch drustvech (JZD) jednak

deformoval zemdlsk drustevnictv v zjmu byrokratick diktatury (mj. prvn pipravil nsilnou kolektivizaci), jednak, mon se srovnatelnmi dsled-ky, zavedl rozdlen drustev na zemdlsk a nezemdlsk. Krtce nato (1952)

byla sprva JZD penesena z drustevn struk-tury na ministerstvo zemdlstv. Postupn byla likvidovna (zesttnna) odbytov, zpracova-telsk a lesn drustva. Pes poten excesy a nsledn peripetie se zemdlsk drustva stala poslze vznamnm initelem nejen v produkci potravin a jinch komodit, ale i v komplexnm rozvoji venkova a zvyovn ivotn rovn jeho

obyvatel. V ervenci roku 1968 vznikl Svaz drustevnch rolnk, kter plnil funkci jakchsi odbor mj. prosadil nrok na dovolenou pro leny drustev na stejnch zsadch jako u ostatnch zamstnanc. V roce 1989 existovalo v tehdej SSR celkem 1660 zemdlskch drustev s vce ne jednm milinem len (pi cca 15 mil. obyvatel celkem).Koncem roku 1947 psobilo v eskch zemch 4 248 vrnch drustev

s 1 305 800 leny, co pedstavovalo 16 % obyvatelstva. Bhem padestch let byla postupn sluovna a nakonec nucen pevedena pevn pod eskou stt-n spoitelnu (stt mj. pevzal zruky za vklady).Spotebn drustva byla

vce i mn direktivn koncen-trovna, reglementovna (po okresech) a zsti nucen ze-sttovna. V letech 1958-1960 se tlak reimu soustedil na vel-koobchod a pekrny a napklad a v roce 1981 byly zlikvidovny drustevn maloprodejny ovoce a zeleniny. Uvolnn v edes-tch letech se specificky tkalo restaurac. Postupn byly dru-stevn prodejny vcemn vytlaeny z mst, ale je teba uznat, e naopak v tzv. akci Z (prce zadarmo) bylo na venkov vybudovno mnoho novch prodejen.Drustevn bytov vstavba byla po roce 1948 utlumovna a v roce 1954

prakticky zastavena. Postupn se ale obnovovala, a masivnho rozmru doshla v obdob tzv. normalizace, kdy se stavlo se asi 20 000 byt ron. Vznikala jak dru-

stva oban, tak drustva pi podnicch, kter eila bytov poteby zamstnanc. Rozvjela se pedevm velik kvazi drustva: v r. 1990 bylo v R asi 800 bytovch drustev, kter ale vlastnila zhruba jeden milin (!) byt. Specifickm fenomnem byla vrobn drustva invalid, kter vznikala od pa-

destch let. Jejich spoleensky pnos je nepochybn a je zajmav, e stla pomrn mimo zjem sttnch a stranickch orgn (v t dob vce dusiv ne podprn).Zcela vjimenm drustevnm podnikem bylo pvodn JZD, poslze Agrokombint

Sluovice, jeho pedsedou byl v letech 1963-1990 Frantiek uba. Zavedl racionln a efektivn zpsob zen a motivace len a zamstnanc. Nelze vylouit inspiraci v baovsk organizaci prce, protoe Sluovice le nedaleko od Zlna. Vztah dru-stva i jeho veden ke komunistick stran byl komplikovan a promoval se v ase. Na konci osmdestch let 20. stolet dosahoval ron obrat agrokombintu asi sedm miliard korun. Zahrnoval asi dvacet pvodn samostatnch drustev, ml a 6 000 zamstnanc, rozshlou pidruenou vrobu vetn pota a vlastn zahranin obchodn vazby. Na jeho troskch vzniklo po roce 1989 podle rznch daj 42 - 101 soukromch obchodnch spolenost. Vznamn inovnk drustevnho hnut, politik Ladislav Feierabend, napsal

v roce 1952 v americkm exilu: Duch solidarity a spoluprce, kter je vlastn drustevnmu hnut, zstv skutenm zkladem kad demokracie a vech demokratickch instituc kdekoliv na svt. Le v srdci vech lid dobr vle a nelze jej zniit, a to ani komunisty v eskoslovensku. ije.

IlonavihlkovsFrantikemubou

12 13

12Souasn stav 13Souasn stav

Vysok podl len drustev mezi obyvateli je v Nmecku, Kanad, Hondurasu, Keni

Souasn stav ve svt a v R4

Drustevnictv je rozeno globln. Na svt je celkem skoro miliarda dru-stevnk. Mezinrodn drustevn svaz sdruuje 249 lenskch organizac z 93 zem svta. Vjimen vysok podl len drustev mezi obyvateli je napklad v Nmecku, Kanad, Hondurasu, Singapuru a v Keni. V absolutnch po-tech vede Indie (239 milin) ped nou (180 milin). V Evrop existuje 160 tisc drustevnch podnik, je vlastn 123 milion jejich len a kter poskytuj pracovn msta pro 5,4 milionu osob.Dostupn daje podle Svtovho drustevnho monitoru (za rok 2012) ukazuj

stl rst drustevnho sektoru, jeho odolnost vi svtov finann krizi (viz tak nsledujc kapitola) a pspvek k hospodskmu a spoleenskmu prospchu lid. Nejvt ekonomick vznam maj drustva v oborech jednak zemdlstv a po-

travinstv, jednak pojiovnictv. V tchto oborech se uskuteuje 27% resp. 45% obratu, hodnocenho u t set nejvtch drustev. Celkov obrat tto top 300 vzrostl za roky 2010-2012 o 11,6 %. Absolutn poet drustev roste nejvc v Asii a Africe.Snad nejslavnjm drustevnm podnikem je baskick skupina Mondragon.

V nkolika sttech m celkem 74 tisc zamstnanc a z nich je asi 40 procent podlnickch len. Nejvc j pomh jej hodno-tov orientace (dlouhodobost, kvalita, solidarita) a vlastn finann zzem v podob drustevn banky Caja Laboral, kter spravuje kapitlov podly zamstnanc a je schopn nabdnout po-radenskou a finann pomoc tm drustvm ve skupin, kter se ocitnou v potch.

esk drustevnictv m bohatou, vce ne stopadestiletou historii a Drustev-n asociace R (DA R, zjmov sdruen prvnickch osob) navazuje na tradi-ce drustevnch hodnot a princip s clem slouit lenm a zrove pispvat ke zlepen ekonomickch a socilnch podmnek ivota spolenosti. Spolen s len-skmi organizacemi spolupracuje s vldou a jednotlivmi ministerstvy, prosazuje zjmy a poteby drustev a jejich svaz a napomh vestrannmu rozvoji dru-stevnictv.DA R sdruuje Svaz eskch a moravskch bytovch drustev (624 lenskch

drustev), Svaz eskch a moravskch spotebnch drustev (52), Svaz eskch a moravskch vrobnch drustev (206) a Zemdlsk svaz R (ten sdruuje i ne-drustevn podniky, piem drustev 348). Dohromady tedy DA R zasteuje

1230 drustev, na em lze pedvst jednu z jejch hlavnch slabin: je to mn ne 1/10 vech drustev existujcch v R.Nsledujc tabulka uvd v oborov klasifikaci NACE jednak poty vech ekono-

micky aktivnch subjekt, jednak poty drustev (zdroj: esk statistick ad):

Pevaujc innostpoet vech subjekt

poet drustev

A Zemdlstv, lesnictv a rybstv 107 613 1 313

B Tba a dobvn 671 4

C Zpracovatelsk prmysl 292 656 629

D Vroba a rozvod elektiny, plynu, tepla a klimatizovanho vzduchu 18 123 11

E Zsobovn vodou; innosti souvisejc s odpadnmi vodami, odpady a sanacemi 10 531 28

F Stavebnictv 312 879 972

G Velkoobchod a maloobchod; opravy a drba motorovch vozidel 602 578 577

H Doprava a skladovn 67 491 55

I Ubytovn, stravovn a pohostinstv 140 928 67

J Informan a komunikan innosti 50 887 49

K Pennictv a pojiovnictv 117 073 47

L innosti v oblasti nemovitost 154 661 10 649

M Profesn, vdeck a technick innosti 329 196 386

N Administrativn a podprn innosti 46 954 220

O Veejn sprva a obrana; povinn sociln zabezpeen 15 776 P Vzdlvn 42 637 17

Q Zdravotn a sociln pe 34 649 16

R Kulturn, zbavn a rekrean innosti 63 601 28

S Ostatn innosti 203 462 38

T innosti domcnost U innosti exteritorilnch organizac a orgn 66 Nezaazeno 105 268 23

Celkem 2 717 700 15 129

innost eskch vrobnch drustev zahrnuje obory ve strojrenstv, staveb-nictv, automobilovm prmyslu, vyrbj roboty pro zpracovatelsk prmysl, elektro-instalan materily, nbytek vech typ, kosmetiku a drogistick zbo,

14 15

14Souasn stav 15Souasn stav

Zemdlsk drustva obhospodauj asi ptinu zemdlsk pdy

mdn pnsk, dmsk a dtsk odvy, ale tak kuchysk poteby, nad pro za-hrdke, vybaven pro myslivce, rybe, policii a vojsko, vyrbj perky, vnon ozdoby a hraky. Jsou to pevn stedn podniky.Vrobn drustva jsou rovn poskytovateli mnoha slueb, a se jedn o autoo-

pravrenstv, sprvu a drbu nemovitost, bezpenostn, fotografick, kadenic-k, holisk a pedikrsk sluby, zakzkov it, ale i provoz socilnch slueb pro seniory a osoby se zdravotnm postienm.Vedouc pedstavitel drustev se kadoron spn prosazuj v prestinch

podnikatelskch a profesnch soutch. Napklad v souti Manaer roku, es-kch 100 nejlepch, Podnikatel roku se ji mnohokrt umstili na pednch pozi-cch.

Podle daj ze 194 drustev v SMVD jejich hospodsk vsledek i zisk po zdann v roce 2013 poprv po recesi vzrostl. Celkem v nich bylo asi 11 500 pracovnch mst (pepoten cel vazky).Zemdlsk drustva obhospodauj asi pti-

nu zemdlsk pdy, prmrn velikost podniku je 1 400 hektar. I s ohledem na nedvn vvoj

(viz kapitola o historii) v mnoha z nich nkter drustevn principy (demokratick spolurozhodovn len, vnitrodrustevn vzdln a tok informac nebo vzjemn podpora a spoluprce len) nejsou pli vrazn rozvinuty. Maj nicmn po-tencil dky vy osobn angaovanosti len a socilnmu aspektu drustevn innosti prosazovat ekologick, sociln a etick hlediska jako svou konkurenn vhodu (zejmna oproti obchodnm spolenostem).Spotebn drustva jsou v souasn dob asi nejlpe zorganizovan. Skupi-

nu COOP tvo: 50 spotebnch drustev sdruench ve Svazu eskch a moravskch spoteb-nch drustev (SMSD), 2 n-kupn aliance - COOP Centrum (Praha) a COOP Morava (Brno), Manaersk institut COOP a 11 drustevnch kol. Tak dcei-n spolenosti (s majetkovou ast SMSD) Czech Rent a Car, Drustevn leasingov spolenost, COOP energy a COOP Mobil. Skupina m tm 2 800 prodejen, cca 15 000 zamstnanc a 250 000 len. Bytov drustva v R byla podobn jako ta zemdlsk postiena problema-

tickou transformac. Jejich podl se zmenil na cca 9% bytovho fondu (380 000 byt) a mnoh drustva pijala do svch dokument celou adu prvk z vlastnic-

kho bydlen. Pvodn ti zsady, t.j. rovnost prv, rozhodovn vtiny a solidarita, ji plat v lepm ppad jen sten. Jen nkter drustva napklad dokou svm sociln potebnm lenm nabdnout i tzv. vnitn pjky. Vtina bytovch drustev vykonv v souasn dob jen funkci sprvc bytovho fondu. Nkter men, zdola vznikl drustva (viz pklad v kapitole . 6) ale mohou a dokou navazovat na ty nejlep tradice bytovho drustevnictv.Po mlo regulovanm boomu drustevnch zloen v R na konci 90. let 20.

stolet nsledovala vlna konkurz (poet kampeliek poklesl ze 127 v r. 1999 na 19 v r. 2007) vetn nkolika destek soudnch proces. V letech 2010-2013 celkov objem vklad rostl, ale zrove jednotliv krachy dle pokraovaly a pokrau-j. V souasn dob (jen 2014) se chyst dal zkonn regulace, kter zpsn podmnky fungovn pennch drustev a patrn povede k zniku mench z-loen a k pemn velkch (a zdravch) na banky. Pstup esk nrodn banky k pennm drustvm je hodnocen velmi kriticky.V roce 2014 psob v R pouze jedenct drustevnch zloen. Pt z nich se

sdruuje v Asociaci drustevnch zloen. Jejm lenem je z historickch dvod i Fio banka, kter pvodn zanala jako kampelika, ale v r. 2010 ji drustevnci prodali personln propojen akciov spolenosti, kter zskala bankovn licenci. Podle veejnch daj maj dobr hospodsk vsledky prv nejmen dru-

stva, napklad Drustevn zlona PSD, esk spoiteln drustvo a drustevn zlona Kredit, kter vechna maj do 500 len. Lze pedpokldat, e u nich dob-e funguje sociln kontrola (lenov do znan mry navzjem znaj sv sociln postaven, majetkov pomry a ivotn styl).

Zdroj: www.freeimages.com, autor: ZoofyTheJi

16 17

16Drustva a krize 17Drustva a krize

Drustva a krize5

Evropsk parlament (dle EP), tedy politicky velmi relevantn orgn, schvlil 2. ervence 2013 zprvu, kter pregnantn zhodnotila vvoj a roli drustev ve svtov hospodsk recesi, kter zaala v roce 2008. Zprva se doslova jmenuje o pispn drustev k pekonn krize, m slo 2012/2321(INI) a ped-loila ji italsk sociln demokratka Patrizia Toia.Zvry tto zprvy a obsah schvlenho usnesen bohuel nebyly pli iroce

publikovny v postkomunistickch zemch stedn a vchodn Evropy, kde by moh-ly pomoci pekonat tradovan myln pedstavy o drustevnictv.

Z hlavnch analytickch zvr vybrme:

v obdob krize se drustva ukzala jako odolnj v porovnn s a-dou konvennch podnik. Drustva jsou schopna reagovat na nov poteby a podporovat vytven novch pracovnch mst lpe ne ostatn modely. drustevn model zen je zaloen na spolenm vlastnictv, demokratick hospodsk asti a kontrole a na organizaci a zen ze strany len drustev; pomh udrovat zakotven v mstnm hospodstv, co mj. zajiuje, e se nepe-mst, pestoe jejich innost zsk mezinrodn rozmr. zpsob akumulace kapitlu v drustvech je mn zvisl na vvoji finan-nch trh;

pevod podnik zamstnancm prostednictvm vytven dru-stev a dalch forem zamstnaneckho podlu na vlastnictv by mohl bt nejlep zpsob, jak zajistit petrvn podnik.

Obecn drustva a dal podniky sociln ekonomiky, kter spojuj ziskovost a solidaritu, hraj zejmna v obdob krize vznamnou lohu v evropskm hospo-dstv tm, e vytv kvalitn pracovn msta, posiluj sociln, hospodskou a zemn soudrnost a vytv sociln kapitl.V jednom z usnesen k tto zprv EP

nalhav d Komisi, aby pehod-notila lohu evropskch drustev-nch spolenost a to tm, e podpo zakldn novch drustev v cel EU.Evropsk parlament tak vslovn de-

klaroval, e programy a fondy ustanoven ve vceletm finannm rmci 20142020 by se mly stt vznamnmi nstroji podpory drustev. Pi stanovovn operanch progra-m je teba se zamit na podporu snazho zakldn novch drustev, udritelnho rozvoje podnik a odpovdn restrukturalizace, jej soust budou opaten zabvajc se pede-vm pevody podnik zamstnancm a socilnmi drustvy, v mstnm rozvoji a v oblasti socilnch, technologickch a procesnch inovac.V pasi adresovan lenskm sttm EU vyzv Evropsk parlament k od-

strann jakchkoli prvnch, administrativnch a byrokratickch pekek, kter brn rstu drustev nebo jej omezuj. Nalhav d, aby lensk stty zavedly opaten k usnadnn pstupu drustev k vrm, zejmna se zamenm na za-mstnaneck drustva, sociln drustva, drustva emeslnk a drustva tvoen mikropodniky, a vyzv je, aby soustavn politicky podporovaly model drustev-nho podnikn a vytvoily prvn prosted naklonn uznvn lohy drustev a jejich dcch organizac a rozvoji drustev.

18 19

18Pklady 19Pklady

Pklady drustev v R6

a. Vrobn drustva

DUP drustvo Pelhimov zaloili domt kovovrobci ji v roce 1945 v n-vaznosti na pedvlen drustevn boom. Po roce 1990 bylo podnikn firmy DUP - drustvo Pelhimov diverzifikovno do t hlavnch obor: 1. Kovovroba (nstro-je pro manikru a pedikru, mal kovov dly pro zkaznky z rznch prmyslo-vch obor), 2. Koedln a galantern vroba (pouzdra, brany, obaly), 3. Od roku 2001 (koup mstskho pivovaru) vroba piva Poutnk. DUP - drustvo Pelhimov pat k zakldajcm lenm SMVD. Psobnost drustva je primrn

v mst sdla Pelhimov (podniko-v prodejny), v kraji, ale tak celore-publikov (s partner, internetov obchod). V souasnosti m drustvo 40 len-zamstnanc a cca dalch 90 zamstnanc-nelen. Clem drustva je zajistit prci lidem ve vrob i obchodu, udret se na trhu a

bt v zisku, tedy mt zdroje na investice a inovace. Fungovat se sprvnmi lidmi a podnikatelsky, sociln i environmentln udriteln.

Devozpracujc drustvo Lukavec je stedn velk firma (590 zamstnan-c) se stabilnmi vlastnky drustevnky (120 len), kte se aktivn podlej na zen a provozu firmy. Je vznamnm vrobcem eziva a deskovch materil na bzi deva. Sama za sv pednosti oznauje rychl a spolehliv dodvky, ovenou kvalitu, vysokou flexibilitu, individuln pstup ke kadmu zkaznkovi, schop-nost vyrbt mal srie a pestrou nabdku exkluzivnch dekor. V roce 1953 drustvo zanalo ve dvou devnch klnch vrobou eziva. Dnes

jsou titm vroby nbytkov dlce. Ron trby dosahuj necel dv miliardy korun. Drustvo m ti dcein spolenosti (s. r. o.), z nich obchodn firmu Lukaform zaloilo samo a prodejn etzec Kili (12 prodejen) a vrobnu v nedalekm Humpolci (DH dekor) koupilo. Ped-seda drustva Ji Majer se v roce 2002 stal manaerem roku (v R).Drustvo je lenem SMVD a tak

nejvtm zamstnavatelem v jedenc-

tisethlavm mstysi Lukavec (okres Pelhimov). Znaku DDL (Devozpracujc drustvo Lukavec) vykld alternativn jako Devo Dovednost Lid. Sociln rozmr drustevnho podnikn tak dobe ilustruje, e tetm volenm orgnem drustva je vedle devtilennho pedstavenstva a tlenn kontroln komise tak sedmilenn komise pro pi o leny.

1. SDZP1 drustvo bylo zaloeno v roce 2003. Je typickm socilnm podni-kem, jednou z nejvtch firem poskytujcch nhradn plnn. U zrodu drustva stla skupina lka, lid se zkuenostmi z prce se zdravotn postienmi spo-luobany a nkolik odbornk z oblasti informanch technologi. V souasn dob zamstnv kolem stovky pracovnk, z nich tm vichni maj zdravotn posti-en. Drustvo tvo sedm len drustevnk.Sdlo drustva je umstn v Dn, stediska le v esk Kamenici a ve luk-

nov (ic dlny; dcein firmy s.r.o.), st nad Labem, Liberci, Jablonci, Praze, Jaromi a Brn. Drustvo psob v nsledujcch oblastech: 1. sluby (provoz kon-taktnch center), 2. obchod (IT a dal komodity). Na webovch strnkch mezi slubami figuruj: callcentrum, bezpenostn agentura, helpdesk, outsourcing slu-eb.Drustvo se zapojilo do profesnch orga-

nizac SMVD, Asociace zamstnavatel zdravotn postiench a Tematick s pro sociln ekonomiku (TESSEA), spolupra-cuje se Svazem invalid a dalmi orga-nizacemi sdruujcmi skupiny zdravotn postiench. Zamstnanci oceuj individulnj, vstcnj jednn ne v bnm podniku,

a tak skutenost, e kolegov postien zamstnance neikanuj, ale ani nelituj.

b. Spotebn drustvo

Tradice KONZUMu, obchodnho drustva v st nad Orlic (sdlo firmy, asi 14 500 obyvatel) sah ji do 19. stolet, kdy 84 zakldajcch len 6. 11. 1898 zaloilo po vzoru Chocn a esk Tebov Konzumn jednotu pro st nad Orlic. V roce 1945 mlo drustvo u 62 prodejen. V nsledujcm obdob bylo rzn regle-mentovno a zaleovno do vtch celk, ale kvantitativn rostlo. Transformo-valo se a emancipovalo v r. 1993. lensk zkladna na potku roku 2014 peshla 4,2 tisce osob a drustvo m 583 pepotench zamstnanc (z nich cca polovina je zrove i leny). Drustvo v souasn dob provozuje vce ne 100 prodejen, kter nabzej potraviny a spotebn zbo svm zkaznkm a lenm drustva v okresech st nad Orlic, Rychnov nad Knnou, Nchod a Svitavy. Drustvo d-

1 SDZP je zkratkou ze Severoesk drustvo zdravotn postiench

20 21

20Pklady 21Pklady

sledn uplatuje zsadu: co je mon koupit lokln, skuten lokln nakoupit. Tm polovinu obratu tvo regionln sortiment. Stalo se soust drustevn skupiny COOP, je tak zapojeno do DA R2 a je le-

nem mstn akn skupiny Orlicko. Nejvym orgnem je sedmilenn ped-

stavenstvo, kontrolnm orgnem ptilenn kontroln komise. Funkce pedsedy ped-stavenstva a editele jsou oddleny. editel drustva je vd osobnost, kter pracuje v drustvu ji 23 let. Clem drustva je lep ivot pro komunitu

(nejen) len a posilovn regionlnho uvdomn3. Podporovat ekologickou dis-tribuci a mstn zamstnanost. Vedle potravin nabzet vhodn lenm ir sor-timent jako pohonn hmoty, energie, telekomunikace a potovn sluby. Obecn pi zachovvn drustevnch princip usilovat o dlouhodob kladn hospodsk vsledek, ovem v dob krize mlo udren zamstnanosti pednost ped dosae-nm zisku.

lenov drustva znaj a uplatu-j drustevn principy s rozmanitmi formami spolurozhodovn vetn an-ket. lenstv splnilo jejich oekvn, oceuj jak nvrat zisku do regionu, tak monost nkupu kvalitnch es-kch potravin za dobr ceny. Zkaznci drustva se logicky rekrutuj z mst-nch obyvatel (drustvo je dobe zn-m) pedevm z dvod dobr dostup-nosti a ptelskch vztah, na zklad doporuen nebo na zklad dlouho-dob zkuenosti. Tak pedstavitel mstn samosprvy pozitivn hodnot

psoben drustva v lokalit (vetn spoluprci v pi o veejn prostranstv (ped obchody), principu vzjemnosti a solidarity a podporu mstnch vrobc.

c. Bytov drustvo

Bytov drustvo Borovany vzniklo v roce 1999 v jihoeskm mst Borova-ny (okres esk Budjovice, cca 4000 obyvatel) a formln bylo zaloeno o rok 2 Drustevn asociace esk republiky, viz tak kap. . 4 3 Nejen posilovnm mstn ekonomiky, viz ve, ale st zisku tak drustvo kadoron vnuje veejn prospnm organizacm v regionu.

pozdji. Jeho clem je vstavba dvou bytovch dom po 13 bytovch jednotkch a nsledn spolen sprva a drba. Iniciativa vznikla zdola, ze zjmu lid byd-let, a sten na popud obce jako alternativa k obecn vstavb. Msto je lenem drustva a vloilo do jeho majetku pozemky pod domy. Pirozen zk spoluprce drustva s mstem existuje mj. pi drb veejnho prostranstv okolo dom a v pi o dtsk hit v bezprostednm sousedstv. Drustevn forma byla zvolena tak s ohledem na tradici. Drustvo psob v-

hradn lokln, na samotnou sprvu domu m najatou firmu z J. Hradce.Drustvo se sna splatit hypotku a udret fungovn bez finannch problm,

co se zatm da. Oekvn len, tedy zajitn bydlen s pimenmi nklady a tak s monost spolurozhodovat, se da naplovat.

d. Zemdlsk drustva

Brassica odbytov drustvo je jednm z nkolika stovek odbytovch drustev zemdlc v R. Sdruuje soukrom zemdlce producenty obilovin a epky olejn, kterm zajiuje skladovn a odbyt produkt, jejich ppravu na prodej a pekldku. Drustvo vzniklo v roce 1999 a poet len vzrostl ze zakldajcch 15 na souasnch 45. lenov obhospodauj vmru cca 9 000 ha zemdlsk pdy v okresech Litomice, Teplice, Louny a Kladno. Drustvo sdl v Lovosicch (okres Litomice, cca 8 500 obyvatel), kde se podailo v roce 2000 odkoupit obiln silo, kter je materiln zkladnou drustva. Drustvo nen organizovno v DA R ani v dnm svazu, nekooperuje s jinmi

drustvy ani s mstn samosprvou (jednotliv lenov v mst hospodaen zsti ano). Tomu odpovd i nzk povdom o drustvu mezi mstnmi obyvateli. Hlav-nm konkurentem na trhu je Agrofert, a.s. editel nen lenem drustva, odpovd pedstavenstvu. Ldry drustva byli pi

vzniku pedseda a mstopedseda jako soukro-m zemdlci, kte vybudovali obchodn vztahy. Vichni maj vysokokolsk zemdlsk vzdl-n a praxi v zemdlsk prvovrob, zkuenosti s zenm organizac a provoz, podnikatelsk zkuenosti. Ani ostatn zamstnanci nejsou le-ny drustva; oceuj pedevm zajmav, slu-n placen a relativn stabiln zamstnn.

Chaloupky, zemdlsk drustvo vzniklo v roce 2011 vylennm zemdl-sk vroby (mln vrobky) z aktivit zkladn organizace eskho svazu ochrn-c prody Knice. Tato organizace peuje o maloplon zvl chrnn zem mj. pastvou dobytka. Jozef Zetk je stedn osobnost nejen v drustvu a v ZO SOP, ale i v Chaloupkch, o.p.s., kter se ji dv desetilet zabv environmentl-n vchovou, vzdlvnm a osvtou. Drustvo sdl v obci Zaovice (okres Teb,

Drustvo vzniklo v roe 1999, poet len vzrostl ze zakldajcch 15 na souasnch 45

22 23

22Pklady 23Pklady

asi 120 obyvatel) a zatm psob vhradn lokln v tto obci a nejblim okol. M est len a tyi zamstnance.Prvnm vtm spchem bylo zskn krajskho certifiktu pro mln vrob-

ky Vysoina regionln produkt. Zisk zatm drustvo nevykzalo; vznamnou slokou financovn jsou ptilet smlouvy na odbr produkt. Clem je ziskovost a dal rozvoj vroby, rozvjen stabiln regionln distribun odbratelsk st do cca 40 km, rekonstrukce hospodskch budov, rozen pastvin pro krvy a ovce co nejble farm.Drustvo zatm nen soust organizovanho drustevnho hnut. Spolupracu-

je s drobnmi producenty mlka, mstnmi obchody a ekologickmi organizacemi z Brna. st produkce dv mstnm obyvatelm za umonn pastvy na jejich po-zemcch. Cel etzec se odehrv v mst a okol (zamstnanci, pozemky, vroba, odbr). lenov drustva oceuj drustevn principy s monost podlet se na podni-

kn, souhlas s principem pouvat zisk pro rozvoj drustva. Soud, e drustvo m pozitivn ohlas u veejnosti i svoj dosavadn ekologicko-vrobn orientac. Za-mstnanci si v prce v drustvu jak pro jej smysluplnost a vldn zachzen, tak pro monost spolurozhodovn. Zkaznky se stali lid vtinou na zklad osobn zkuenosti s panem Zekem.

e. Jin drustva

Drustvo ROH drustevn kavrna (nzev odkazuje na polohu i na Revolu-n odborov hnut) zaloilo v roce 2014 deset vesms mladch lid vesms z Prahy 3 (ikova a Vinohrad). Zskali do pronjmu od mstsk sti nebytov prostory, v nich po sporn rekonstrukci zdili kavrnu s bohatm kulturnm a spoleen-skm programem koncerty, autorsk ten, pednky a besedy. Pi rekonstrukci i v provozu hraje velikou roli dobrovoln prce len a pi zajitn programu (a tm nepmo i v nvtvnosti) pak vysok sociln kapi-tl (osobn znmosti, kontakty na socilnch stch atd.) drustevnk.Vzhledem k dopravn obslunosti v Praze je psobnost

drustva vcelku soustedn, vyznvajc bez ohledu na administrativn hranice. Ppadn zisk pispje do urit mry ke kolobhu penz v rmci Prahy 3.

Vydavatelsk drustvo Kulturn noviny (KN) po-souv cl svho snaen z bnch oblast drustevnch aktivit (emesla, zemdlstv, alternativn bankovnictv aj.) do prostoru medilnho. V souasnosti nem v esk republice vzor, avak v Nmecku funguje od roku 1978

denk die tageszeitung (taz), kter je velkou inspirac. Je dokladem toho, e i ve fi-nann nronm medilnm svt je mono zdit kvalitn veden a respektovan mdium, kter nevznik z vle bohatho podnikatele i korporace, nbr z poteby uritho prosted, je m jednotnou ideu a kad jeho jednotliv pslunk je ochoten svm dlem k realizaci tto ideje pispt. Dleitm momentem je demo-kratick mechanismus, jm se tak dje plat zsada jeden len, jeden hlas bez ohledu na vi lenskho podlu. Drustvo bylo zaloeno (devatencti lidmi) 10. jna 2009, v roce 2010 vydalo

dv ukzkov sla novin a uspodalo konferenci na tma Angaovan m-dia. Od ervna 2011 vychzel jeden rok titn trnctidenk, ale nepodailo se zskat vznamnj poet pedplati-tel. Od poloviny roku 2012 funguj KN jako on-line tdenk.Vtina penz na provoz pochz

z elovch grant a z daru od dru-stva taz. Aktuln m drustvo 61 len s vraznm podlem Jihomoravan, uml-c a intelektul. Neformlnm ldrem, formlnm pedsedou a tak fredakto-rem je Ji Plocek.

Komunitn drustvo Podmokly vzniklo v roce 2012 a jeho hlavn innost je provoz baru Bodenbach v Podmoklech, levoben tvrti Dna. Zkladn lensk vklad in 25 000 K, v souasn dob m drustvo 8 len. Nco pes rok byl bar ve ztrt, nyn u mrn vydlv, msn obrat se stabilizoval na 60-80 000 K. Krom obvyklho sortimentu nabz i bylinn aje, maso a lihoviny z mstn resp. regionln produkce. Msn je v baru podno 4 6 akc jako jsou kon-certy, pednky, autorsk ten, besedy a tanen zbavy. Je mstem setkvn nkolika spolk i mstem podn politickch debat. S barem spolupracuj orga-niztoi Ukraden galerie, kte zde podaj pednky a autorsk ten umlc vystavujcch v rmci projektu. Dle se zde ko-naj pten veery v rmci literrnho festivalu Zarafest. Bar m stlou klientelu cca. 100-150 host, informan je organizovn pes facebook (nem ani vlastn webov strnky). Role host, personlu i podlnk jsou celkem promnli-v. Z host se rekrutuje personl, drustevnci zde sami pracuj a organizuj akce, potenciln vkladatel se vybrali ze znmch host. Lid z komunity kolem baru tam slav narozen dt, maturity, narozeniny atp. Podnik ml u od potku vhodu, e s podlnky zskal i okruh jejich znmch klient.

Drustvo Podmokly vzniklo v roce 2012, hlavn innost je provoz baru Bodenbach

24 25

24Pklady 25

Komunitn drustvo Podmokly do budoucna chyst rozen zkladnho vkladu spojen s rozvojem slueb. Ve je domlouvno tak, aby odpovdalo monostem ko-munity a jejm potebm. Diskutovno je sociln podnikn, participace na rozvoji cestovnho ruchu i sociln bydlen. Drustvo fanouk Bohemians (DFB) vzniklo v roce 2005. Tehdy se mu podail jednak v krtk dob shromdit pes dva miliny korun, jednak vyvolat urit podprn hnut (promjen dluh), dky ktermu tehdy fotbalov klub Bohe-mians vbec peil. leny je i nkolik znmch osobnost, napklad herec Ivan Trojan nebo politik Ji Dienstbier. V souasn dob m drustvo pes 2000 len a celkov ve lenskch vklad pesahuje 7 300 000 K. Zkladn lensk vklad in 1 000 K, ale uvauje se o jeho snen (protoe prvotnho cle, zchrany klubu, ji bylo dosaeno).Clem innosti DFB je podpora fotbalovho klubu Bohemians 1905 v nejirm

smyslu slova, tj. vykonvn rznorodch aktivit sledujcch stanoven cl, jejich zajitn bude v silch DFB. Nejpodstatnjmi innostmi jsou vkon akcion-skch prv ve spolenosti Bohemians Praha 1905, a.s. (drustvo vlastn 10,24% ak-ci), zajitn innosti fanklubu (vetn poboek v rznch regionech R) a provoz webovch strnek klubu.

Pouit a doporuen literatura a dal zdroje7

Nov velk ilustrovan slovnk naun. Svazek 6. Praha: Gutenberg. 1930Bezecn, Eva. 2007. Francouzsk a esk sociln ekonomika. A2, . 23. Dostupn na: http://www.advojka.cz/archiv/2007/23/francouzska-a-ceska-social-ni-ekonomikaHunov, Magdalena, 2006. Drustva a jejich role v trn ekonomice. st nad Labem: Univerzita Jana Evangelisty Purkyn v st nad Labem.Hunov, Magdalena, 2010. Ekonomick rozmr obansk spolenosti, 2. vyd-n. Praha: Wolters Kluwer R.Johanisov, Naa. 2007. Zmizel svt. A2, . 23. Dostupn na: http://www.advoj-ka.cz/archiv/2007/23/zmizely-svetKampelk, Frantiek Cyril. 1865. Prostedky proti zlm asm. Hradec Krlov: F.C. Kampelk.Rkosnk, Jakub. 2007. Svpomoc k blahobytu nroda. A2, . 23. Dostupn na: http://www.advojka.cz/archiv/2007/23/svepomoci-k-blahobytu-naroda

Svaz eskch a moravskch vrobnch drustev. http://www.scmvd.cz/Svaz eskch a moravskch spotebnch drustev. http://www.skupina.coop/cz/O-skupine/Clanek/210-Svaz-ceskych-a-moravskych-spotrebnich-druzstevSvaz eskch a moravskch bytovch drustev. http://www.scmbd.cz/Zemdlsk svaz esk republiky. http://www.zscr.cz/Asociace drustevnch zloen. http://asociacedz.dnh.cz/1. SDZP drustvo. http://www.1sdzp.cz/Drustevn asociace R (DA R). http://www.dacr.cz/Drustvo fanouk Bohemians. http://www.bohemians.cz/International Co-operative Alliance. http://ica.coop/DUP drustvo Pelhimov. http://www.dup.cz/Devozpracujc drustvo Lukavec. http://www.ddl.cz/

Zkon . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech, ze dne 20. 4. 1995. innost od 1. 1. 1996Zkon o obchodnch korporacch: Zkon . 90/2012 Sb., o obchodnch spolenos-tech a drustvech ze dne 25. 1. 2012. innost 1. 1. 2014.Evropsk parlament. 2013. Zprva o pispn drustev k pekonn krize, . 2012/2321. Zpravodajka: Patrizia Toia. Dostupn na: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//NONSGML+REPORT+A7-2013-0222+0+-DOC+PDF+V0//CS

26

26

Projekt Inecon je financovan z Mezinrodnho visegrdskho fondu. Projektovmi partnery jsou nevldn organizace z R (iniciativa Alternativa zdola), Slovenska (sdruen Utopia), Pol-ska (nadace Instytut Spraw Publicznych) a Maarska (drustvo Sza-tyor, Taka). V rmci projektu probhl v letech 20132014 vzkum (stav drustevnictv a socilnho podnikn, legislativn podmnky a obraz ve sdlovacch prostedcch), vmna zkuenost a posle-n celkov kapacity pro podporu alternativn ekonomiky. Vstupy slou jak dalm zjemcm, tak napklad orgnm veejn sprvy v oblasti mstnho rozvoje a pedchzen socilnmu vylouen. Vstupem je tak nkolik osvtovch brour a sada pspvk pro sbornk na uveden tmata. Dlouhodobm clem je poslen st po-dobn zamench organizac nejen ve stedn Evrop.

Iniciativa Alternativa zdola vznikla v lt roku 2010 v reakci na vznik vldy ODS, TOP09 a Vci veejnch s pedsedou Petrem Ne-asem. Sna se penet systmov alternativy z celho svta (od Latinsk Ameriky po Ruomberok) do eskch pomr. Tyto alterna-tivy pinej rozkvt loklnch ekonomik, nulovou nezamstnanost, skutenou ast oban na rozhodovn, zavdn modernch tech-nologi a ekologickou udritelnost. innost v komunitch ukazuje, e jin svt je mon.Demokracie se mus tkat vech sfr ivota, nen

jen pasivnm pihlenm velkm politickm hrm. Proto Alternativa zdola podporuje spoluast oban na politickm i ekono-mickm ivot. Proto se vnuje tmatm, kter neprvem zstvaj mimo hlavn smr politiky, a si bez jejich naplovn lze tko pedstavit fungujc spolenost, jako jsou sociln bydlen, decentralizace v oblasti energetiky, rozvoj mstnch eko-nomik, drustevnictv, alternativn finan-n systmy i podpora zamstnaneck participace. Mezi leny iniciativy pat vc i nevc, pslunci rznch po-

litickch stran a hnut, eny a mui, mlad i zralej. Pes vechny rozdly maj jedno spolen: nespokojit se s tm, jak vypad situace v esk republice, nehledat zapomnn v hospod i u nekonench seril, ale pokusit se situaci zmnit zdola.

Ilonavihlkov,hlavnkoordintorkaobansk

iniciativyAlternativazdola