agrotechnika hlavních polních plodin ii. semenářství

90
Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin Ing. Miroslav Hýbl, PhD.

Upload: others

Post on 03-Nov-2021

8 views

Category:

Documents


0 download

TRANSCRIPT

Page 1: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství luskovin

Ing. Miroslav Hýbl, PhD.

Page 2: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Množství bioprodukce luskovin v ČR (rok 2011)

Bioprodukt Produkce (t) Výnos (t/ha)

Hrách setý - polní 734 2.26Hrách setý - polní 734 2.26

Peluška setá 149 1.24

Bob obecný 544 2.33

Lupina ssp. 220 1.62

Sója luštinatá 828 1.94

Zdroj: SVZ 2012

Page 3: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rod Pisum L.

Hrách setý – polní Pisum sativum subsp. hortense

Hrách setý - polní

Hrách setý – krmný, peluška

Hrách setý - dřeňový

s redukovanou listovou plochou

s konvenční listovou plochou

zelená

žlutá

Page 4: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rod Pisum L.

Hrách setý – krmný, peluška - Pisum sativum subsp. arvense

Hrách setý - polní

Hrách setý – krmný, peluška

Hrách setý - dřeňový

tmavohnědá

světlehnědá

Page 5: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rod Pisum L.

Hrách setý – dřeňový Pisum sativum subsp. hortense var. medullare

Hrách setý - polní

Hrách setý – krmný, peluška

Hrách setý - dřeňový

s redukovanou listovou plochou

s konvenční listovou plochou

žlutá

zelená

Page 6: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rod Lupinus L.Lupina, syn. = vlčí bob

Lupinus albus L. Lupinus angustifolius L. Lupinus luteus L.

Lupina bílá Lupina úzkolistá Lupina žlutá

Page 7: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rod Vicia L.Bob obecný – Vicia faba L.

krmný

zahradní

Page 8: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Význam luskovin

• zlepšují půdní úrodnost • přerušovač osevních sledů s vysokým zastoupením obilovin

potravina krmivo

agrotechnika

• přerušovač osevních sledů s vysokým zastoupením obilovin • příznivé fytosanitární účinky• poutání vzdušného dusíku pro svoji plnou potřebu i pro následné plodiny• rozšiřují koloběh živin, kořenový systém zlepšuje fyzikální stav půdy• % zastoupení luskovin na orné půdě:

USA 32 %; Kanada 12,5 % ; EU 3,3 %; ČR <1 %

Zdroj: M.Houba a kol., 2009

Page 9: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Obsahy N-látek u luskovin

Hrách 22-25%

Bob 30-34 %

Lupina 34-40 %

Sója 36-42 %

Fazol 26-29 %

Čočka 22-26%

Cizrna 28-30 %

Vigna 22-28%

Obsah inhibitorů trypsinu u různých plodin

Zdroj: M.Houba, 2011

Nutriční charakteristiky

Druh TIA (TIU / mg suš.) Průměr Variabilita

Sója

zrno 50 40 – 70

extrudovaná 8 4 – 14

mouka 5 3 – 8

Bob 4 3 – 5

Hrách 3 2 – 12

Lupina < 1 < 1

Obsah inhibitorů trypsinu u různých plodin

Zdroj: INRA – UCAAB, 1995

Inaktivace

tepelným zpracováním materiálů. Snížení aktivity inh. závisí na teplotě, době zahřívání, velikosti

částic materiálu a obs. vody.

Page 10: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hrách setý

Nejvýznamn ější druhy luskovin

Hrách setýBob obecnýLupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá))

Page 11: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

2 000

2 500

3 000

3 500

4 000

Pro

dukc

e (1

000

t)

Kanada

Francie

Ruská federace

Čína

Indie

HRÁCH - produkce v 10 státech s nejv ětší produkcí

0

500

1 000

1 500

2 000

Pro

dukc

e (1

000

t)

Indie

Ukrajina

USA

Australie

Německo

Spojené království

Zdroj: Eurostat, 2012

Page 12: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Předplodinová hodnota hrachu

• zlepšující vliv jen částečně kompenzovat zvýšeným hnojením

• středně - hlubokokořenící (30-150 cm),

• provzdušnění, vsakování vody, biologické zpracování půdy (proti zhutňování)• provzdušnění, vsakování vody, biologické zpracování půdy (proti zhutňování)

• specifita výživy– z hlubších vrstev „vytáhnou“až 15,5 kg P(36 kg/ha P2O5)– exkrece N , 20-40 kg N + 5 kg z posklizňových zbytků– přibližně stejné množství K– zvýšení výnosu obilovin o 0,3 - 1 t/ha

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 13: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Fytosanitární účinky

snížení výskytu černání pat stébel

redukuje výskyt háďátka ovesného

Výhody

reziduální dusík může zvýšit výskyt listových chorob (padlí, braničnatka, rzivost)

nízký odplevelující účinek - pozor malá konkurenční schopnost hrachu

Zdroj: M.Hýbl. 2002

X

Rizika

Page 14: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Volba vhodné odrůdy

Věstník ÚKZÚZSEZNAM ODRŮD zapsaných ve Státní odrůdové knize k 15. 6. 2012 zahrnuje 39 odrůd. 23 DOMÁCÍCH + 16 ZAHRANIČNÍCH23 DOMÁCÍCH + 16 ZAHRANIČNÍCH

Pro lepší orientaci! Seznam doporučených odrůd pro rok 2013 10 ODRŮD

Ekologické osivo – pouze hrách setý - zahradní odrůda OSKARwww.ukzuz.cz

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 15: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

FRANCIE

Listový typ

1993 1997

Trendy ve šlechtění hrachu Volba vhodné odrůdy

DÁNSKO

NĚMECKO

Listový typ

Afila typ

Afila typ odolný k poléhání

Zdroj: Grain Legumes

Page 16: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Základní principy zkoušení pro Seznam doporu čených odr ůd (SDO)

Zkoušení registrovaných odr ůd podle § 38 zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadbyCíl: poskytnutí nezávislých informací o vlastnostech jednotlivých odrůd v půdně-klimatických podmínkách ČRPlodiny (19):Plodiny (19):

– pšenice ozimá, pšenice jarní, ječmen ozimý, ječmen jarní, oves, žito ozimé, tritikaleozimé, hrách polní , řepka ozimá, řepka jarní, brambor pro výrobu škrobu, brambor, cukrovka, len přadný, jetel luční, jetel plazivý, vojtěška, jílek vytrvalý, sója

Pokusná místa- ZS ÚKZÚZ- privátní zkušební stanice, šlechtitelské stanice, university výzkumná pracoviště atd.

Ustanoveny odborné komise SDO pro jednotlivé plodiny nebo skupiny plodin - vydávají doporučení k zařazení odrůd, metodikám, výsledkům, publikaci výsledků SDO.

Zdroj: T. Mezlík, 2008

Page 17: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hrách polní

MetodikaPokusy založeny v neúplných znáhodn ěných blocích typu αααα-design ve třech opakováníchtřech opakováníchVýsev 1 mil. klí čivých semen, mo řené osivo, mezi řádková vzdálenost 12,5 cm, skliz ňová plocha parcely 10 m 2

Užití herbicid ů a insekticid ů dle pot řeby, fungicidy se nepoužívajíHodnocení - stupnice 1-9CAS, JAR, CHR, STV, ZAT, UHO, LIB, PJA, VER, CH, LU , SU

Zdroj: T. Mezlík, 2008

Page 18: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

ATLAS CPG - st ředně raná zelenosemenná odr ůda, semeno válcovitého tvaru.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: SG-L 905 x TernoUdržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2010

AUDIT CPG - st ředně raná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.Přednosti: St ředně vysoká odolnost proti poléhání p řed sklizní, st ředně vysoký až Přednosti: St ředně vysoká odolnost proti poléhání p řed sklizní, st ředně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: 93206 x LuminaUdržovatel: Limagrain Nederland B.V., NizozemskoZástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace : 2010

PO - udělena ochranná práva k odrůdě podle zákona č. 408/2000 Sb.CPG - udělena odrůdová práva Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94)CPA - podána žádost o udělení odrůdových práv Společenství (nařízení Rady (ES) 2100/94

Page 19: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

AVANTGARDE CPG - st ředně raná žlutosemenná odr ůda, semeno koso čtvere čného tvaru.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: 93206 x ArosaUdržovatel: Limagrain Nederland B.V., NizozemskoZástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace : 2011Zástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace : 2011

GAMBIT PO - st ředně raná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.Přednosti: Vysoký výnos semene v první zkušební oblas ti, st ředně vysoká odolnost proti napadení plísní šedou, st ředně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek, velmi nízká aktivita trypsin-inhibitoru.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: 1943/1289 x KamelotUdržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2011

Page 20: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

PROPHET CPG - středně raná zelenosemenná odr ůda, semeno kulovitého tvaru.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: Cebeco 1162 x ToskanaUdržovatel: Limagrain Nederland B.V., NizozemskoZástupce v ČR: Limagrain Central Europe Cereals, s.r.o. Registrace : 2007

SALAMANCA CPG - středně raná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.SALAMANCA CPG - středně raná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.Přednosti: Vysoký výnos semene ve druhé zkušební obla sti, st ředně vysoká odolnost proti poléhání p řed sklizní.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KG, N ěmeckoPůvod: (UN.M1057 x (Santana x Laser)Zástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2011

Page 21: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

SLOVAN PO - poloraná žlutosemenná odr ůda, semeno koso čtvere čného tvaru.Pěstitelská rizika: Menší odolnost proti napadení plí sní hrachu a plísní šedou, nízký obsah dusíkatých látek.Původ: Classic x 5209/2141Udržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2008

STARTER CPG - poloraná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.STARTER CPG - poloraná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: Univert x HardyUdržovatel: SERASEM, FrancieZástupce v ČR: SAATEN - UNION CZ s.r.o. Registrace: 2009

Page 22: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

TERNO CPG - středně raná žlutosemenná odr ůda, semeno koso čtvere čného tvaru.Přednosti: St ředně vysoký až vysoký obsah dusíkatých látek.Pěstitelská rizika: Výrazná nemá.Původ: LU-134 x RusticUdržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2004

Odrůda předběžně doporu čenáOdrůda předběžně doporu čená

ESO CPA - st ředně raná žlutosemenná odr ůda, semeno vej čitého tvaru.Přednosti: Vysoký výnos semene v první a druhé zkušeb ní oblasti, st ředně vysoká odolnost proti napadení plísní hrachu.Původ: Catania x StabilUdržovatel: SELGEN, a.s. Registrace: 2012

Page 23: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hodnocené parametry

Odolnost k poléhání před sklizníprůměrná hodnota 5

Afila typy odolnější než listové typy a Afila typy odolnější než listové typy a pelušky

PadlíErysiphe polygoniExistují rezistentní odrůdy; v ČR prozatím pouze odrůda TUDOR

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 24: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hodnocené parametry

Komplex antraknózMycosphaerella pinodes + Ascochyta pisi

Domácí materiály většinou odolné

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Domácí materiály většinou odolnéněkteré zahraniční mohou být problém

Page 25: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hodnocené parametry

Komplex kořenových chorobRhizoctonia solaniFusarium solani f.sp.pisi

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Fusarium solani f.sp.pisiF. oxysporum f.sp.pisi

Testy na F. ox. f.sp.pisi rasa 1 a 2 jsou prováděny

Page 26: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

… šlechtění hrachu …

na odolnost ke kořenovým chorobám

je problematické (nicméně možné)

proto jsou důležitá preventivní opatření

a dostatek informací pro rozhodování …

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 27: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Kolikrát byl na daném honu za posledních 11 let vyset hráchZískáte hodnotu mezi 0 – 8

Půdní typ – hloubka ornice a obsah jílových částic

Hodnota 0 – 4, nízké riziko,pěstovat hrách je možné

Jak postupovat p ři rozhodování…

jílových částic Získáte hodnotu mezi 0 – 2

Jaký byl výskyt symptomů kořenových chorob v osevním postupu předchozích letech.Získáte hodnotu mezi 0 - 10

Sečtěte získané koeficienty

Hodnota 5 – 9, střední riziko,Rozhodněte se zda necháte provést test na kořenové choroby v autorizované laboratoři

Hodnota 10 – 20, vysoké riziko, pěstování hrachu se nedoporučuje

Page 28: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hodnocené parametry

Komplex virózŽlutá fazolová mozaika Výrůstková mozaika hrachu

Rezistentní odrůdy nejsou - nutnost Rezistentní odrůdy nejsou - nutnost zásahu proti vektorům (mšice, třásněnky, molice)

S výjimkou odrůdy zahradního hrachu Twinset – rezist. PSbMV, citl. PEMV

Kyjatka hrachováZdroj: M.Hýbl, 2008

Page 29: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

U luskovin/hrachu není tak propracován systém kvality jako např. u obilovin

Podíl na sítě nad 7 mmPodíl na sítě 6-7 mm

Kvalitativní parametry

Podíl na sítě 6-7 mm Výnos/obsah N-látekAktivita trypsin inhibitoruFinometrické stanovení vařivosti, zralosti (zahradní h.)

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 30: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Kvalitativní parametry

98

100

102

104

Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 1. oblastV

100 % = 6,49 t/ha

88

90

92

94

96

Zdroj: ÚKZÚZ, 2013

Page 31: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

98

100

102

104

Kvalitativní parametry

Výnos semene hrachu SDO 2009 – 2012 - 2. oblastV

100 % = 5,75 t/ha

88

90

92

94

96

Zdroj: ÚKZÚZ, 2013

Page 32: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Osivo, příprava osiva, setí

Pro setí používat vždy uznané osivo u kterého jsou ÚKZÚZ zaručeny osivové hodnoty.Pokud je používáno vlastní osivo nechat přezkoušet. Zkouší se i výskyt chorob a škůdců.Hrách je plastická plodina - nejvhodnější podmínky v mírných polohách s dobře rozdělenými srážkami ŘVT, BVTPro zajištění dobré polní vzcházivosti je nutné zajistit výsev do hloubky 6 cm.zabezpečení vláhy (105 % hmotnosti semene)zabezpečení vláhy (105 % hmotnosti semene)menší nebezpečí poškození ptactvemVýsevní množství.0,9 - 1,1 MKS / ha listového typu1,0 - 1,2 MKS / ha afila typuTermín výsevu - časný výsev - první dekáda jarních prací.zlepšený vývoj kořenového systémuvytvoření 2. někdy 3. větvípevný porost s dostatečnou hustotou a tím i velkým počtem úponků

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 33: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Požadavky na prostředí

min. teplota pro klíčení 3°C, po vyklíčení poškozován mrazem až při poklesu na -4 až -6°Cpůdy středně těžké, neutrální - mírně kyselé. Nesnáší těžké, zamokřené, kyselé půdytěžké, zamokřené, kyselé půdypři výběru pozemku respektovat požadavky sklizně

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 34: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Možnosti pěstování hrachu• afila typy hrachu mají menší konkurenční schopnost vůči plevelům než listové

typy• při pěstování hrachu v monokultuře bez použití pesticidů hrozí nebezpečí

nadměrného výskytu plevelů • větší konkurenční schopnost vůči plevelům vykazuje směs: hrách listového • větší konkurenční schopnost vůči plevelům vykazuje směs: hrách listového

typu + oves• výsevní norma pro ŘVT, BVT - 0,5 MKS hrách + 2 MKS oves • do směsí odrůdy hrachu: Adept, Komet• vhodné je použít odrůdu ovsa s kratší délkou stébla: Leo • izolace k zamezení mechanické příměsi (vyhl. 369/2009) – 2 m• izolace různých odrůd hrachu a pelušky – 200 m

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 35: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

…pěstování hrachu ve sm ěskách s obilovinou

V organických i konven čních podmínkách ukázaly:

• vyšší výnos plodin ve sm ěsce (IC) než v čistosevu

• vyšší výnos N -látek u obiloviny • vyšší výnos N -látek u obiloviny nehnojených podmínkách

• zrno pšenice z IC dosáhlo vždy pekařských parametr ů, ačkoli nebylo použito N hnojení a pesticidy

• podobné ekonomické výsledky IC• lepší dopad na životní prost ředí

(jedná se o ozimý hrách)

Zdroj: M.Hýbl, 2008

Page 36: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zařazení v osevním sledu, zdravotní stav

• k závažným chorobám hrachu patří komplex kořenových chorob

• oomycety přežívají v půdě až 4 roky, Aphanomyces až 9 let• oomycety hrachu neškodí na jiných druzích luskovin - bob, fazol atd. a opačně• hrách by neměl být řazen po sobě častěji než 1 krát za 7 let• toto omezující kriterium neplatí pokud střídáme různé druhy luskovin

(hrách za 4 roky po něm bob)• významně snižuje obsah půdních oomycetů (až o 50 %) zařazení řepky do

osev. sledu, zvyšuje se však zamoření fuzárii.

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 37: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Škůdci hrachu• okamžitě po vzejití listopas čárkovaný - okus listů, palistů• v pozdějších fázích mšice - kyjatka hrachová - přenos viróz

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 38: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Škůdci hrachu• ve stejném období jako kyjatka hrachová se vyskytuje

mšice maková - přenos viróz

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 39: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Škůdci hrachu • ve fázi začátku kvetení zrnokaz hrachový -znehodnocuje osivo částečná ochrana výsev raných odrůd (Menhir)

Zdroj: M.Hýbl. 2002

Page 40: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Možnosti biologické ochrany proti škůdcůmPredáto řiPredáto řiBejlomorka (Aphidoletes aphidimyza) – larvy - loví různé druhy mšicKlopuška skleníková (Macrolophus caliginosus) – loví molice, mšice, svilušky

Hladěnka (Orius laevigatus) – loví třásněnky, drobné housenky motýlů, roztoče

Využití: většinou ve sklenícíchVyužití: většinou ve sklenícíchVyužití: většinou ve sklenícíchVyužití: většinou ve sklenících

ParazitoidiMšicomar ((AphidiusAphidius colemanicolemani) ) –– samičky kladou vajíčka do těla mšicsamičky kladou vajíčka do těla mšicMšicovník ((EncarsiaEncarsia formosaformosa) ) –– samičky kladou vajíčka do larev molicsamičky kladou vajíčka do larev molicDrobněnka ((TrichogrammaTrichogramma brassicaebrassicae, , pintoipintoi, , evanescensevanescens ) ) –– parazituje larvy parazituje larvy

motýlů motýlů -- (fazol (fazol –– černopáskačernopáska bavlníková)bavlníková)Využití: většinou ve sklenících, v kombinaci s dalšími druhyVyužití: většinou ve sklenících, v kombinaci s dalšími druhy Hrudová, 2013

Page 41: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Možnosti biologické ochrany proti škůdcůmDraví rozto čiDraví rozto čiAmblyseius cucumeris – loví přednostně třásněnky, při nedostatku svilušky a

pylPhytoseiulus persimilis – potrava - sviluška chmelová, třásněnky a medoviceHypoaspis aculeifer – živí se larvami smutnic, muchnic a třásněnekHypoaspis aculeifer – živí se larvami smutnic, muchnic a třásněnek

Úskalí použití insekticid ůÚskalí použití insekticid ů

Vybudování rezistence trvá Vybudování rezistence trvá ±± 5 generací, tzn. poměrně krátce, protože některé 5 generací, tzn. poměrně krátce, protože některé druhy mšic mohou mít 17 generací / rokdruhy mšic mohou mít 17 generací / rok

Hrudová, 2013

Page 42: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Přehlídky množitelských porostů• vyhláška č. 369/2009 • nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání

• platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2)• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů• limitován nejvyšší výskyt semen:• komonice – 0,3 % ve stupni C• šťovík 2 ks ve stupni SE, E

5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího• Ascochyta ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E

– max. 15 % ve stupni C• Fusarium ssp. – max. 10 % ve stupni SE, E

– max. 15 % ve stupni C

Page 43: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Sklizeň a posklizňová úprava• sklizeň v plné zralosti – rostlina je celá suchá až na vrcholové části

osivo je odrůdově vybarveno – tvrdé• optimální vlhkost 21 – 16 % vlhkosti semen• pod 16 % narůstá makro i mikro poškození, ztráty výdrolem• při nepříznivém počasí lze sklízet do vlhkosti 25 %• při nepříznivém počasí lze sklízet do vlhkosti 25 %• sklízet kombajnem, vybaveným zvedáky (nejlepší palalelogramové)• proti směru polehnutí• otáčky 500-600 ot./min., • mezera mez košem a bubnem 25-34 mm - vstup; 14-18 mm – výstup• síta 10 – 14 mm• nutno dodatečné seřízení• po sklizni nutno provést předčištění Zdroj:Houba, 2007

Page 44: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Dosoušení osiv• u osiv nutno provádět dosoušení• nejefektivnější aktivní větrání vrstvy semen studeným, nebo předehřátým

vzduchem (o vlhkosti 60-65%) na vyšší nepohyblivé vrstvě• normovaná hodnota vlhkosti osiva 16 %• sušení při vyšších teplotách může způsobit pukání osemení• sušení při vyšších teplotách může způsobit pukání osemení• k poškození může dojít i pádem z výšky vyšší než 1,5 m

např. v dopravnících Zdroj:Houba, 2007

Page 45: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hrách setý

Nejvýznamn ější druhy luskovin

Hrách setýBob obecnýLupina ssp. (bílá, úzkolistá, žlutá)

Page 46: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Bob obecný

• Tradiční luskovina, vhodná do vlhčích pěstitelských oblastí• Plocha 600 ha.• Příčiny poklesu zájmu o jeho pěstování:• pokles stavů hospodářských zvířat• náchylnost k lámavosti lodyh a poléhání rostlin• citlivost k nepříznivým půdním a klimatickým podmínkám• Od roku 2001 jsou registrovány - odrůdy s nízkým obsahem taninů - Albi, Merlin, Mistral, Gloria• nízký obsah taninu• zdravotní stav srovnatelný s klasickými odrůdami• kratší délka lodyhy – neláme se – menší výnos píce• větší odolnost k lámavosti lodyh a poléhání

• Současný trend je získat bělokvěté odrůdy s nízkým obsahem vicinu/konvicinuZdroj: Hýbl, 2012

Page 47: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Ve střední Evropě se pěstuje hlavně na zelené krmení, pro produkci na proteiny bohatých semen, odrůdy zahradního bobu jsou konzumovány jako zelenina.Zlepšující a přerušující plodina v osevních sledech.Význam pro ekologické zemědělství.

Důvody pro pěstování bělokvětého bobu

Tradiční, barevně kvetoucí odrůdy obsahují tanin -hořká chuť může snižovat chuťovou atraktivitu

Šlechtěním byly získány tzv. beztaninové, bělokvěté odrůdy, u kterých je tento nedostatek eliminován.hořká chuť může snižovat chuťovou atraktivitu

semen. odrůdy, u kterých je tento nedostatek eliminován.

Page 48: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

V našich podmínkách je bob využíván jako krmná plodina jak na semeno, tak i k produkci píce. Je vhodným bílkovinným komponentem do krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat.

Semena obsahují 30–34% N-látek, 6–7% vlákniny, 47–51% bezdusíkatých látek výtažkových, 47–51% bezdusíkatých látek výtažkových, 33–40% škrobu, 0,9% tuku a 3,3–3,7% popelovin.

Stravitelnost všech organických živin bobu je vysoká.Bob lze zkrmovat jako šrotovaný, nebo tepelně upravený.Tepelná úprava snižuje stupeň degradace proteinu v bachoru.

Page 49: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

1.72

1.60

1.80

2.00

Ob

sah

tan

inu

(%

)

… šlechtění bobu … na kvalitu

• nízký obs. taninů• nízký obs. vicinu/konvicinu

• 00 typy - FEVITA® typ

0.06

0.48

0.10

0.00

0.20

0.40

0.60

0.80

1.00

1.20

1.40

1.60

MISTRAL MERLIN MERKUR STABIL

1 2 3 4

Ob

sah

tan

inu

(%

)

Ascochyta fabae, Botrytis fabae, Cercospora zonata

Největší plochy bobu UK

Šlechtění probíhá: FRA, AUT, GER, neprobíhá v CZE

odolnost k chorobám

Zdr

oj: H

ýbl,

2008

Page 50: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

80

100

120

Výnos ZUH bobu SDO 2009 – 2012

100 % = 5,37 t/ha

0

20

40

60

80

Fuego Albi Borek Merkur

Zdro

j: Ú

KZÚ

Z, 2

013

Page 51: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Nejvhodnější půdní podmínky:těžší, jílovito-hlinité až hlinito-jílovité půdy v řepařské, příp. bramborářské výrobní oblastiDobré půdní podmínky:půdy hlinité a písčito-hlinité s dobrou vodní jímavostí ve srážkové bohatších oblastech

PoPožžadavky na prostadavky na prostřředíedí

Teplo:Menší nároky než ostatní luskoviny - klíčí již od teploty 1°C a rostliny snášejí pokles teplot až do –4°C.

Půdní reakce:Neutrální (optimální podmínky pro činnost hlízkových bakterií). Půdní pH by nemělo poklesnout pod 5,5• snížení symbiotické fixace dusíku a poruchy

ve výživě.

Zdroj: I. Huňady, 2008

Page 52: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

•Předplodinová hodnota je obdobná jako u běžných odrůd hrachu•Obvyklé je zařazení do 3. tratě, obvykle mezi dvě obiloviny - posiluje antifytopatogenní potenciál půdy•Nejvhodnější následná plodina je ozimá pšenice•Minimální časový odstup v osevním sledu po sobě je 4 roky

Zařazení bobu v osevních sledech

Příprava půdy a hnojení

• Po sklizni předplodiny: podmítka a do příchodu prvních mrazů střední až hluboká orba. • Jarní předseťová příprava: prokypření půdy kompaktorem do hloubky seťového lůžka (8-10 cm).• Hnojení musí být provedeno alespoň týden před setím.• Dávky NPK živin podle agrochemického zkoušení půd činí: • N - 20–40 kg/ha; P – 16–32 kg (36–72 kg P2O5) a K – 50–100 kg (60–120 kg K2O) na 1 ha. • Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu

200 m pro zamezení cizosprášení1 m pro zamezení mechanické příměsi

Příprava půdy a hnojení

Zdroj: Hýbl, 2008

ÚKZÚZ, 2009

Page 53: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

• 200 m pro zamezení cizosprášení• 1 m pro zamezení mechanické příměsi

Minimální izolační vzdálenosti množitelských porostů bobu

Zdroj: ÚKZÚZ, 2009

Page 54: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

• Co nejdříve na jaře, nejlépe v první dekádě jarních prací• Včasný výsev -lepší využití zimní vláhy

- zajištění dobrého zdravotního stavu - omezení působení některých škůdců- stimulační vliv na nasazení vyššího počtu plodných lusků.

Termín výsevu

Výsevní množství

Optimální výsevní množství: kolem 0,5 miliónu klíčivých semen (MKS)/ha.Bělokvětý bob - tradičně 0,7 MKS/haBarevně kvetoucí bob - 0,5 MKS/ha.Bramborářský výrobní typ 0,42-0,48 MKS.Sušší oblasti řepařského výrobního typu 0,48-0,55 MKS.V Německu, Rakousku, Francii a Dánsku 0,4 MKS/ha.Stanovení výsevní normy: hmotnost 1000 semen (HTS, rozmezí obvykle 450-600 g), užitné hodnoty osiva (klíčivost x čistota) a normovaného počtu semen na ha. Obvyklé jsou výsevky v rozmezí 230-380 kg/ha. Zd

roj:

I. H

uňad

y, 2

008

Page 55: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Metodika zkoušení

Pokusy založeny v úplných znáhodněných blocích ve třech opakováních, podbloky podle výšky

Odrůdy bobu obecného

výšky

Výsev 0,5; 0,7 mil. klíčivých semen, mořené osivo, meziřádková vzdálenost 12,5 cm, počte řádků 10, sklizňová plocha parcely 10 m2

Užití herbicidů a insekticidů dle potřeby, fungicidy se nepoužívají

Hodnocení - stupnice 1-9

JAR, LED, PJA, VER, STV, SU

Zdro

j: Ú

KZÚ

Z, 2

013

Page 56: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

FUEGO – je raná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce semen středně vysoká až vysoká. Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná až odolná proti poléhání před sklizní. Středně odolná proti napadení antraknózou bobu, méně odolná proti napadení rzí bobu, méně odolná proti napadení komplexem listových skvrnitostí. Výnos semene velmi vysoký. Obsah dusíkatých látek nízký. Udržovatel: Norddeutsche Pflanzenzucht Hans-Georg Lembke KGNZástupce: SAATEN - UNION CZ s.r.o.

ALBI – poloraná bělokvětá odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny nízké. Hmotnost tisíce semen nižší. Středně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, méně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký až vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až vysoký, semeno neobsahuje tanin.

Udržovatel: ELITA semenářská, a.s.

Zdro

j: Ú

KZÚ

Z, 2

013

Page 57: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

BOREK – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst rychlý. Rostliny středně dlouhé až dlouhé. Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Méně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, méně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až vysoký.Udržovatel: ELITA semenářská, a.s.

MERKUR – poloraná barevně kvetoucí odrůda. Počáteční růst středně rychlý. Rostliny středně dlouhé až dlouhé. Hmotnost tisíce semen středně vysoká. Středně až méně odolná proti lámání lodyh, středně odolná proti poléhání před sklizní, vhodná pro přímou kombajnovou sklizeň. Středně odolná proti napadení strupovitostí, středně odolná proti napadení kořenovými chorobami, středně odolná proti napadení rzí bobovou, středně odolná proti napadení hnědou skvrnitostí. Výnos semene středně vysoký. Obsah N-látek středně vysoký až nízký. Udržovatel: Selgen, a.s.

Zdro

j: Ú

KZÚ

Z, 2

013

Page 58: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Nejzávažnější houbová choroba bělokvětých bobůpřenosná osivem.Příznaky:světlehnědé skvrny s tmavěhnědým ohraničením (častos hnědočernými plodničkami – pyknidami – uprostředskvrn) na listech, lodyhách, luscích a semenech.

Antraknóza bobu, strupovitost bobu (Ascochyta fabae)

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

skvrn) na listech, lodyhách, luscích a semenech.Antraknóza při silném výskytu (v chladnějších, srážkověvydatných letech) významně snižuje výnos (až o 30-50%)a kvalitu sklizených semen.V našich podmínkách byl zjištěn přenos choroby pouzeosivem.

Ochrana: Nejúčinnější ochranou je výsev zdravého osiva bez napadení.

Page 59: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Příznaky:okrouhlé černohnědé skvrny na listech (často sežlutým, resp. chlorotickým ohraničením).Skvrny jsou často s koncentrickou zonací.Při dozrávání tvoří velké černé skvrny na

Cercosporióza bobu (Cercospora zonata)

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

Při dozrávání tvoří velké černé skvrny nalistech, zčernání listů a jejich opad (defoliačníefekt), přechází na lodyhy a lusky, na kterých tvořípodlouhlé černé nekrotické skvrny bez ohraničení.Houba přežívá v půdě ve formě chlamydospor.Choroba způsobuje předčasné dozrávání rostlin.

Ochrana: zdravé osivo, výsev do houbou nezamořených půd.

Page 60: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Rzivost postihuje listy a lodyhy bobu ve fázi po odkvětu a při dozrávání. Příznaky: Na listech se zpočátku tvoří světle hnědooranžové kupky letních výtrusů

Rzivost bobu (Uromyces fabae)

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

hnědooranžové kupky letních výtrusů(uredospor), později hnědočerných kupek zimních výtrusů (teleutospor). Rzivost se více vyskytuje v letech suchých a teplých. Při silném výskytu listy rychle zasychají a opadávají (defoliační efekt).

Ochrana: Rzivost ovlivňuje výnosové parametry minimálně.

Page 61: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Botrytidy bobu (Botrytis cinerea, Botrytis fabae)

V našich podmínkách se nejčastěji vyskytuje Botrytis

cinerea. Botrytis fabae se v posledních letech vyskytuje jen ojediněle. Příznaky: na listech zpočátku drobné rudohnědé

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

skvrny, tmavě ohraničené, později (za podmínek delšího srážkového období) vytváří na listech rychle se zvětšující černé skvrny. Listy zčernají a opadávají (defoliační efekt). Choroba přechází na lodyhy, lusky a dozrávající semena. Houba přežívá v půdě ve formě sklerocií.

Page 62: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Virová výrůstková mozaika hrachu PEMV (pea enation mosaic virus)

Příznaky: žlutozelené až bělavé protáhlé skvrny podél žilek listů a palistů, později se mohou vyskytovat výrůstky – enace. Lusky deformují a mají méně semenPřenos: mšice

Patří k ekonomicky významným chorobám bobu. Jsou přenášeny hlavně savým hmyzem (mšice, třásněnky) a osivem.

Virózy

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

Ochrana: spočívá v použití zdravého osiva.

Virová svinutka bobu BLRV (bean leaf roll virus)

Příznaky: listy jsou žlutozelené, svinují se podle hlavní žilky, jsou tuhé a křehké; rostliny jsou zakrnělé, nasazují málo na květ a výnos semene je nízkýPřenos: mšice maková, kyjatka hrachová, mšice broskvoňová

Page 63: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

ŠkodlivostImaga vykusují na listech krátce po vzejití rostlin polokruhovité výkusy a tím významně snižují asimilační plochu rostlin v raných růstových fázích. Význam škůdce je větší v letech, kdy bob vzchází pomalu v důsledku sucha. Škodí také larvy, které vyžírají rhizobiální hlízky. Rostliny s poškozenými kořeny jsou náchylnější k napadení

Listopasi rodu Sitona spp.

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

s poškozenými kořeny jsou náchylnější k napadení houbovými chorobami.

Ochrana:Preventivní: včasné setí (březnové termíny).

Aphidius ervi + Ervipar – parazitoid kyjatek

Page 64: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Škodlivost: saje na listech, stoncích a generativních orgánech bobu. Dochází k poškození květů a k poruchám v nasazování lusků. Přenáší virové choroby.

Mšice maková (Aphis fabae)

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

Včasná a účinná ochrana proti mšicím = snížení rizika výskytu virových chorob.

Page 65: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zrnokaz (Bruchus rufimanus)

OchranaPreventivní: brzká orba sklizeného pole

Zdro

j: I.

Huň

ady,

200

8

Page 66: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Přehlídky množitelských porostů• vyhláška č. 369/2009 • nařizuje přehlídku ve fázi kvetení a dozrávání

• platí i pro lusko-obilní směsky (100 a více rostl. na 100 m2)• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů• nejsou limitovány počty rostlin plevelů konkrétních druhů

• limitován nejvyšší výskyt semen:• komonice – 0,3 % ve stupni C• šťovík 2 ks ve stupni SE, E

5 ks ve stupni C – kromě přímořského a menšího• Ascochyta fabae – max. 10 % ve stupni SE, E

– max. 15 % ve stupni C

Page 67: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

SklizeSklizeňň a poskliza posklizňňové ošetové ošetřřeníení

Termín sklizněJe dán účelem pěstování. -Přímá sklizeň: hlavní technologie sklizně bobu při průměrné vlhkosti semen 15-20%. -Při nízké vlhkosti - ztráty pukáním lusků a ztráty při sklizni. sklizni. -Při nepříznivých povětrnostních podmínkách lze bob sklízet až do vlhkosti do 30% - zvýšené náklady na dosoušení semen.

DosoušeníOptimálním způsobem sušení semen je systém aktivního provětrávání nepohyblivé vrstvy semen na roštových sušárnách. Proces sušení urychluje provětrávání předehřátým vzduchem.

Zdroj: I. Huňady, 2008

Page 68: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Hrách setý

Nejvýznamn ější druhy luskovin

Hrách setýBob obecnýLupina ssp . (bílá, úzkolistá, žlutá)

Page 69: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

velký počet planých druhů lupiny okolo 500

význam pro zemědělství

l. bílá l. žlutál. úzkolistá [ l. proměnlivá ]

??„hořká“„hořká“

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Hospodářsky významné druhyHospodářsky významné druhy

na semenona zelenona zelené hnojení (?)

l. bílá l. žlutál. úzkolistá [ l. proměnlivá ]

na semenona zelenona siláž

pro farmaceut.účelyna olej

„sladké“„sladké“

Page 70: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Hospodářské vlastnosti - obsah AMK a N-látek lupiny bílé a sóji

Odrůda / název

Fe

nyla

lan

in

Iso

leu

cin

asp

ara

go

glu

tam

ová

Th

reo

nin lá

tek

(%

)

lupina je často srovnávána se sójoulupina je často srovnávána se sójou

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Odrůda / název AMK

Ala

nin

Arg

inin

Fe

nyla

lan

in

Gli

cin

His

tid

in

Iso

leu

cin

K.a

spa

rag

ová

K.g

luta

mo

Le

ucin

Lysi

n

Pro

lin

Se

rin

Th

reo

nin

Tyro

sin

Va

lin

Ob

s. N

-lá

tek

(%

)

Průměr lupina 1.2 4.6 1.1 1.5 0.9 1.4 4.0 10.8 2.8 1.6 1.3 1.5 1.1 1.0 1.3 36

Průměr sója 1.5 2.8 1.6 1.5 0.9 1.5 5.2 9.4 2.9 2.2 1.9 1.8 1.4 0.9 1.5 46.6

+ nízký obsah nutričně aktivních + nízký obsah nutričně aktivních faktorů lupinyfaktorů lupiny

Page 71: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Botanická charakteristika

lupina ssp.

�kůlový kořen, vzpřímená, nepoléhavá

Zdroj: M.Hýbl, 2009

�kůlový kořen, vzpřímená, nepoléhavá �lodyha, dlouze řapíkaté, dlanitě dělené listy �květy jsou bílé, žluté, modré, fialové barvykvetení trvá 19 – 22 dní�HTS 100 – 400 g, barva osemení bílá, žlutá až hnědá s hnědými,

nebo černými skvrnami�vzchází epigeicky Foto: M

.Vrabec

Page 72: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Limitující faktor pěstováníLimitující faktor pěstování

délka vegetační dobydélka vegetační doby

bezpečná délka vegetační doby:

Zdroj: M.Hýbl, 2009

l. bílá132 – 136 dní

l. úzkolistá103 – 106 dní

neměla by přesáhnout 140 dní

Page 73: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Volba vhodného stanoviště

lupina bílá

vhodné půdy: Porost l. bílé, Szelejewo, Polskovhodné půdy:

� písčito-hlinité, hlinité, hlinito-jílovité s přiměřeným obsahem humusu a vápna

� doporučovaná hodnota pH 6 – 7, tzn. slabě kyselá až neutrální

� nevhodné jsou půdy těžké, kamenité s nadbytkem vláhy, příp. nedostatkem základních

živin

Porost l. bílé, Szelejewo, Polsko

v rámci stanoviště je důležitá volba vhodného pozemkuv rámci stanoviště je důležitá volba vhodného pozemku

Page 74: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Volba vhodného stanovištěVolba vhodného stanoviště

lupina bílá

vhodné oblasti:

Antraknóza na l. bílé

Foto: L.Odstrčilová

� řepařská a obilnářská výrobní oblast

� výše položené oblasti bramborářské jsou pro pěstování velmi rizikové, zejména z důvodu zhoršeného zdravotního stavu (antraknóza) a kratšího vegetačního období

� ve vhodných podmínkách je schopna dát až o 50 % vyšší výnos než na půdách písčitých, které jsou pro tento druh vysloveně nevhodné

Antraknóza na l. bílé

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Page 75: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Volba vhodného stanovištěVolba vhodného stanoviště

vhodné půdy:

� vlhčí, středně těžké, hlinito-písčité až hlinité půdy

lupina úzkolistá

l. úzkolistá (modrý květ)

Zdroj: M.Hýbl, 2009

� vlhčí, středně těžké, hlinito-písčité až hlinité půdy

� doporučovaná hodnota pH 5 – 6, tzn. slabě kyselá

� nevhodné jsou půdy zamokřené, těžké, jílovito-hlinité, nebo naopak písčité

vhodná oblast:

� obilnářská a bramborářská výrobní oblast

l. úzkolistá (modrý květ)

riziko výskytu kořenových chorob

Page 76: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Volba vhodného stanovištěVolba vhodného stanoviště

vhodné půdy:

� písčité, hlinito-písčité, propustné – VÝHRADNĚ – velmi lehké půdy

lupina žlutá

Zdroj: M.Hýbl, 2009

� písčité, hlinito-písčité, propustné – VÝHRADNĚ – velmi lehké půdy

� doporučovaná hodnota pH 4,5 – 6, tzn. kyselá až slabě kyselá

� velmi citlivá na vyšší obsah vápna v půdě, což se projevuje listovými chlorózami a růstovými depresemi

vhodná oblast:

� kukuřičná a bramborářská výrobní oblast

l. žlutá

Page 77: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Zařazení v osevním sleduZařazení v osevním sledu

lupina bílá, úzkolistá, žlutá

� obvykle do 3-4 tratě, mezi 2 obiloviny

� na čistý vytrvalými plevely nezaplevelený pozemek

Zlepšující

plodina

Rizika:

antraknóza lupiny

komplex chorob kořenové spály

POZOR na předplodiny: cukrovka a kukuřice

� po sobě nejdříve po 4 letech, na lehkých půdách po 6

� na zeleno i po sobě; na zelené hnojení po čemkoliv … Zdroj: M.Hýbl, 2009

Page 78: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

OsivoOsivo

lupina bílá, úzkolistá, žlutá

minimálně minimálně 80%80% a a 7575 % klíčivost% klíčivost Vyhl.384/2006 Sb.Vyhl.384/2006 Sb.

Požadavky na množitel. porosty, osivo lusk…

Požadavky na m

nožitel. porosty, osivo lusk…

neexistuje komerční odrůda rezistentní k antraknóze

antraknóza je přenosná osivem

používat výhradně certifikované osivoantraknóza v porostu l. úzkolisté

max. 2 % u kat. Cmax. 2 % u kat. C 0 % u kat. SE +E0 % u kat. SE +E

Požadavky na množitel. porosty, osivo lusk…

Požadavky na m

nožitel. porosty, osivo lusk…

15 rostl. u kat. C15 rostl. u kat. C 5 rostl. u kat. SE+E5 rostl. u kat. SE+E

Zdroj: ÚKZÚZ, 2006

Page 79: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Registrace SOKRegistrace SOK

OsivoOsivo lupina bílá, úzkolistá, žlutá

� izolační vzdálenost porostů kat. SE, E, C = 1 m

požadavky na vlastnosti osiv:

• vlhkost 16%

� počet hořkých semen ve vzorku jiné než hořké odrůdy

u kat. C = 2,5 % u kat. SE+E = 1 %

• vlhkost 16%• tvrdá semena max. 20• čistota 98 %

!!

l.bílá: l.bílá: AmigaAmiga, , ZulikaZulika

l. úzkolistá: l. úzkolistá: BoregineBoregine, ,

ProborProbor, , GalantGalant

Zdroj: ÚKZÚZ, 2006, 2012

Page 80: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

význam pro zemědělství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Inokulace osivaInokulace osiva

lupina bílá, úzkolistá, žlutá

porovnání významu inokulace u l. bílé a žlutéporovnání významu inokulace u l. bílé a žluté

Zdroj: M.Hýbl, 2009

OdrůdaHmotnost nadzemní hmoty (g)

Hmotnost kořenů

(g)

Počet lusků

Počet semen

Hmotnost semen (g)

Počet hlízek

Hmotnost hlízek (g)

L.bílá -inokulováno 60 11 18 68 45 3 8

L.bílá -neinokulováno 45 10 10 33 21 2 1

L.žlutá - inokulováno 85 11 11 37 5 5 2L.žlutá neinokulováno 75 9 5 12 3 1 0

doporučení doporučení -- inokulovat!inokulovat!NITRAZON NITRAZON ®®

HiStickHiStick®®

Zdroj: AGRITEC, 1998

Page 81: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

VýživaVýživa lupina bílá, úzkolistá, žlutá

nároky nároky NN--hnojení hnojení l. bílé jsou vl. bílé jsou věětší, netší, nežž napnapřř. nároky hrachu a bobu. nároky hrachu a bobu

obecně…obecně…

odpovídají intenzitodpovídají intenzitěě N hnojení fazolu obecnéhoN hnojení fazolu obecného

Zdroj: M.Hýbl, 2009

kkromroměě dusíku potdusíku potřřebuje hodnebuje hodněě draslíku, je povadraslíku, je považžována za plodinu ována za plodinu draslomilnoudraslomilnou

přímé organické hnojení není vhodnépřímé organické hnojení není vhodné

Page 82: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

VýživaVýživa lupina bílá, úzkolistá, žlutá

oodbdběěr r žživin na produkci jedné tuny semenivin na produkci jedné tuny semen:: 7070--80 kg N80 kg N;; 99--1010 kgkg P a 37P a 37-- 40 kg K40 kg K

konkrétně…konkrétně…

Zdroj: M.Hýbl, 2009

ppřřesto, esto, žže pe přřijímá dusík ze vzduchu, reaguje pijímá dusík ze vzduchu, reaguje přříznivíznivěě výnosem semen na výnosem semen na hnojení dusíkem vhnojení dusíkem v dávce 60dávce 60--80 kg / ha80 kg / ha

hnojení P a K se řídí zásobou živin v půděhnojení P a K se řídí zásobou živin v půdě

pokud nutno vápníme k předplodině pokud nutno vápníme k předplodině

oodbdběěr r žživin na produkci jedné tuny semenivin na produkci jedné tuny semen:: 7070--80 kg N80 kg N;; 99--1010 kgkg P a 37P a 37-- 40 kg K40 kg K

Page 83: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Předseťová příprava a setí lupina bílá, úzkolistá, žlutá

konvenční i minimalizační postupy jsou možnékonvenční i minimalizační postupy jsou možné

důležité jedůležité je

Zdroj: M.Hýbl, 2009

dokonalé urovnání povrchu půdydokonalé urovnání povrchu půdy

dodržení hloubky kypření 6dodržení hloubky kypření 6--8 cm8 cm

při teplotě 3-4°C [klíčí]

řádky 125-250 mm; 30-50 mm hluboko

700 – 900 tis. klíčivých semen na hektar

setí…setí…

Page 84: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Škůdci na lupiněŠkůdci na lupině lupina bílá, úzkolistá

listopaslistopas, mšice… podobně jako na hrachu a bobu, mšice… podobně jako na hrachu a bobu

Foto: Foto:

významný„škůdce“

Foto: Foto: MM

.Vrabec.Vrabec

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Page 85: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Choroby a ochrana proti nim lupina bílá, úzkolistá, žlutá

�� zdrojem napadení je osivozdrojem napadení je osivo

�� není přenosná půdounení přenosná půdou

�� tvoří okrovětvoří okrově--oranž. nekrózyoranž. nekrózy

�� již 0,1 % napadení semen může způsobit silný již 0,1 % napadení semen může způsobit silný

pozor na farmářská osivapozor na farmářská osiva

Antraknóza lupiny Antraknóza lupiny ((ColletotrychumColletotrychum lupinilupini))

�� již 0,1 % napadení semen může způsobit silný již 0,1 % napadení semen může způsobit silný rozvoj rozvoj patogenapatogena

�� ZDRAVÉ osivo = zásadní opatřeníZDRAVÉ osivo = zásadní opatření

díky delší vegetační době je l. bílá napadána díky delší vegetační době je l. bílá napadána více než l. úzkolistávíce než l. úzkolistá

Page 86: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

�� zdrojem napadení je půdazdrojem napadení je půda

�� nerizikovější období od fáze vzcházení do kvetenínerizikovější období od fáze vzcházení do kvetení

�� způsobuje vadnutí, zasychání a odumírání rostlinzpůsobuje vadnutí, zasychání a odumírání rostlin

Choroby a ochrana proti nim lupina bílá, úzkolistá, žlutá

�� ztráty mohou dosahovat úrovně 20 ztráty mohou dosahovat úrovně 20 –– 60 %60 %

v podstatě se netýká l. bílé napadá více l. v podstatě se netýká l. bílé napadá více l. úzkolistouúzkolistou

Komplex chorob kořenové spályKomplex chorob kořenové spály((RhizoctoniaRhizoctonia, , FusariumFusarium, , ThielaviopsisThielaviopsis))

Foto: R.D

ostálová

Page 87: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Choroby a ochrana proti nim [KKCH] lupina bílá, úzkolistá, žlutá

� volba TOLERANTNÍ odrůdy

� dodržování rotačního cyklu

� výsev do vhodných půdních podmínek� výsev do vhodných půdních podmínek

� používání konvenční agrotechniky

(minimalizace má negat. vliv)

Zdroj: Ondřej, Odstrčilová, Rostlinolékař, 6/2006

informace o odrůdách:informace o odrůdách:

www.www.ukzuz.czukzuz.cz

polní dnypolní dny

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Page 88: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

SklizeňSklizeň lupina bílá, úzkolistá, žlutá

lupina dozrává nerovnoměrnělupina dozrává nerovnoměrně

sklízíme přímou skliznísklízíme přímou sklizní

Zdroj: M.Hýbl, 2009

pokud 85pokud 85--90% lusků na větvích I. řádu je zralých90% lusků na větvích I. řádu je zralých

otáčky mlátícího bubnu: 300-500 ot. / min.

mezera mezi košem a mlátícím bubnem: 15 mm

otvory žaluziových sít 14 mm

průměry otvorů na sítě 11 mm

otáčky ventilátoru 800-900 ot. / min.

Page 89: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

Posklizňové zpracování lupina bílá, úzkolistá, žlutá

po sklizni okamžité předčištění po sklizni okamžité předčištění –– zbavení hrubých nečistotzbavení hrubých nečistot

po předčištění po předčištění –– okamžité dosoušení na 15 % okamžité dosoušení na 15 % -- bezpbezp. vlhkost. vlhkost

ekonomicky i biologicky nejvhodnější je aktivní studený vzduch na vyšší ekonomicky i biologicky nejvhodnější je aktivní studený vzduch na vyšší nepohyblivé vrstvěnepohyblivé vrstvě

Zdroj: M.Hýbl, 2009

Page 90: Agrotechnika hlavních polních plodin II. semenářství

Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009Zdroj: M.Hýbl, 2009

DĚKUJI za pozornost!

Materiály pro sepsání této prezentace poskytli:Ing. Miroslav HochmanIng. Igor HuňadyIng. Tomáš MezlíkIng. Tomáš MezlíkIng. Miroslav Vrabecza což jim patří poděkování.

Dedikace: uváděné výsledky a navrhované postupy jsou výstupem řešení výzkumného záměru MŠMT ČR číslo: MSM 267842601, nazvaného: „Studium a využití biotechnologických a molekulárních metod v geneticko-šlechtitelském výzkumu rodu Pisum a Linum“.