početnost a věková struktura zimujících havranů polních ... · 191 sylvia 45 / 2009...

191

Sylvia 45 / 2009

Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007

Numbers and age structure of wintering Rooks (Corvus frugilegus) at Ráby near Pardubice in 1982–2007

Jiří Česák

Ráby 81, CZ-533 52 Staré Hradiště; e-mail: [email protected]

Česák J. 2009: Početnost a věková struktura zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v období 1982–2007. Sylvia 45: 191–207.

V zimním období během let 1982–2007 jsem u obce Ráby u Pardubic odchytil a okroužkoval celkem 15 908 havranů polních (Corvus frugilegus), což představuje zhruba polovinu odchy-cených havranů v celé České republice. K odchytům jsem používal stabilní odchytové voliéry (samočinné odchytové zařízení). Cílem odchytů bylo okroužkovat co nejvyšší počet zimujících havranů a tím získat informace o jejich tahu, místě původu a zimování, délce a věrnosti pobytu na zimovišti. Počet odchycených havranů během pětadvaceti zimních sezón kolísal v pravi-delných cca pětiletých cyklech a průměrný počet havranů na úspěšný odchytový den během stejného období lineárně rostl. Během sezóny se nejvíce ptáků chytilo v období od prosince do února. Z celkového počtu ptáků bylo 61 % mladých a 39 % starých ptáků a poměr věko-vých kategorií kolísal v letech i během sezóny. Zastoupení mladých ptáků v sezóně pozitivně korelovalo se zimním indexem NAO. Na základě celkem 425 zpětných hlášení je popsán tah havranů přes naše území mezi hnízdišti v Rusku a Polsku a nejzazšími zimovišti v Německu a Francii, věrnost lokalitě zimování v různých letech a délka pobytu na lokalitě během jedné zimy. Kroužkováním byl zjištěn vysoký věk dvou havranů: 19 a 17 let. Mimo havrany se chytilo dalších osm druhů ptáků.

In the winters of 1982–2007, altogether 15,908 Rooks (Corvus frugilegus) were captured and ringed at Ráby near Pardubice (eastern Bohemia), making up about one half of Rooks captured in the Czech Republic. Automatic catching device (modified Helgoland trap) was used. The aim was to catch as many wintering Rooks as possible and in this way to obtain information on their migration, position of breeding and wintering sites, time spent at the wintering ground and wintering site fidelity. During 25 winter seasons, the numbers of captured Rooks fluctuated in regular approx. five-year cycles and the mean number of Rooks per successful catching day increased linearly. During winter, most individuals were caught in the period Decem-ber–February. Of the total number of captured individuals, 61% were juveniles and 39% were adults; the ratio of age categories fluctuated both inter- and intraseasonally. The proportion of juveniles was positively correlated with the winter NAO index. Altogether 425 recoveries were obtained, showing passage of Rooks through the Czech Republic between breeding sites in Russia and Poland and the most distant wintering grounds in Germany and France, and documenting wintering site fidelity as well as time spent at the site during one winter. Maximum recorded age of the Rooks was 19 and 17 years. Besides Rooks, eight other bird species were captured.

Kewords: bird ringing, Eurasian Jackdaw, migration, weather, winter climate

192

Česák J. / Početnost zimujících havranů

ÚVOD

Havran polní (Corvus frugilegus) hníz-dí téměř v celé Evropě mimo její nej-severnější a jižní části. Ačkoliv Evropa tvoří sotva polovinu jeho areálu, hnízdí zde víc než 10 milionů párů (Šťastný et al. 2006). Zimoviště havranů leží v již-ních částech hnízdního areálu a někte-ré populace jsou tedy stálé. U tažných populací je směr tahu na zimoviště v Evropě jihozápadní; pouze část ptáků z východu Ukrajinské republiky táhne na jihovýchod a zimuje v Předkavkazí. Skandinávští ptáci táhnou až do Dánska, Nizozemí a do Velké Británie. Havrani hnízdící v evropské části Ruska táh-nou přes střední Evropu až do Francie. Do České republiky přilétají zimovat nebo tudy protahují převážně ptáci ze středního Povolží, severní Ukrajiny, jihu Běloruska a z Polska (Hudec 1983, Cepák et al. 2008). První malá hejna havranů se u nás začínají objevovat již začátkem října a s ochlazováním v seve-rovýchodní Evropě k nám přilétají tisíci-kusová hejna havranů. Počet zimujících havranů v České republice byl v letech 1982–1985 odhadnut na 2–4 miliony je-dinců (Bejček et al. 1995). Časování tahu u nás zimujících havranů souvisí s poča-sím (Hubálek 2003). Populace hnízdící v České republice (viz Šťastný et al. l.c.) jsou z větší části tažné a na zimoviště ve střední a jižní Francii odlétají během září až října a na hnízdiště se vracejí kon-cem února až začátkem března.

Pardubicko, coby nížinná zeměděl-ská oblast s roztroušenými lesíky a hus-tým lidským osídlením, je oblíbeným zimovištěm tohoto druhu a dlouhodo-bě i hnízdištěm 30–400 párů (Musílek 1946, Obhlídal 1946, Lemberk et al. 1998, Vránová et al. 2007). V zimních měsících se v Pardubicích pravidelně shromažďují havrani ze širokého okolí na společném nocovišti, které čítá i přes 30 tisíc je-

dinců (Kalousková 1998, Vránová et al. l.c., V. Lemberk in litt., vlastní údaje). Zimní nocoviště byla na konci 20. stole-tí převážně přímo ve městě Pardubice, ať již u vlakového nádraží, u zimního stadionu na sídlišti Polabiny a nebo v le-síku u Rosic n. L. V okolí Pardubic se již několik ornitologů věnovalo od-chytu zimujících havranů. S odchytem na Pardubicku začali K. Harant a J. Horák, postupně jsem se přidal já s J. Hruškou v Rábech, J. Zavřel v Pardubicích, L. a H. Štanclovi v Rohovládové Bělé a V. Cibulka v Chrudimi (viz Česák 2000). Mým cílem bylo okroužkovat co nejvíce zimujících havranů a tím získat informa-ci o jejich tahu, místě původu a zimová-ní, věrnosti a délce pobytu na zimovišti. Odchytem jsem chtěl stanovit odhad početnosti a zjistit poměr věkových ka-tegorií v jednotlivých zimách (zimních měsících). V neposlední řadě mě zajíma-ly obecné otázky ohledně věku, jehož se havrani polní ve volné přírodě dožívají. V této práci prezentuji výsledky založené na 25 letech vlastního odchytu zimují-cích havranů polních na Pardubicku.

MATERIÁL A METODIKA

Sběr materiálu

V letech 1982–2007 jsem prováděl pravi-delný odchyt zimujících havranů poblíž obce Ráby, která leží pod Kunětickou ho-rou 4 km severním směrem od Pardubic (kvadrát 5960, koordináty 50°05' N 15°49' E, nadmořská výška 220 m n. m.). V prv-ních třech letech jsme prováděli odchy-ty havranů společně s Jiřím Hruškou, v dalších letech jsem pokračoval sám. Odchytové stanoviště se nacházelo v pol-ním biotopu ve vzdálenosti cca 250 me-trů od západního okraje obce a cca 50 metrů od nejbližšího stromořadí.

K odchytu jsem používal stabilní vo-liéry vlastní konstrukce. Prototypem odchytové voliéry je helgolandská past

193

Sylvia 45 / 2009

(Bub 1977). Prvních šest let jsem od-chyt prováděl jen do jedné rozebíratelné voliéry, v dalších letech bylo chytáno do dvou voliér. První voliéra byla zhoto-vena z lešenářských trubek a potažena „králíkářským“ pletivem. Měla rozměry (délka × šířka × výška) 4×2×3 m. Vletový žebříček (tj. vlastní odchytové zařízení) s otvory 20×40 cm byl umístěn uprostřed voliéry ve výšce 2 m nad zemí. Krmení bylo předkládáno do krmítka na zemi. Po pět let byla tato voliéra umístěna přímo na poli, což se ukázalo jako ne-výhodné kvůli každoročnímu stavění a rozebírání. Šestou zimu (1987/1988) jsem postavil jinou voliéru o rozměrech 2×2×2 m doma na zahradě (Ráby), ale to se neosvědčilo. Havrani se téměř ne-chytali nejspíše kvůli rušení a nevhodné konstrukci s rovnou střechou. Od sedmé zimy (1988/1989) jsem chytal do dvou voliér, které byly trvale postaveny na pol-ní mezi ve vzdálenosti 250 m od obce. Voliéry byly vyrobeny ze smrkové tyčo-viny potažené plotovým pletivem o veli-kosti oka 5,5×5,5 cm. První měla rozměry 4×2,5×3 m, druhá 3,5×2,2×2,4 m. Vletový žebříček s otvory 30×17 cm byl umístěn ve stropu uprostřed voliéry o půl metru níže než její horní okraj, přičemž strop byl k žebříčku z obou stran zešikmen. Mechanismus odchytu spočíval právě v šikmé střeše a níže umístěných vleto-vých otvorech, protože chycení havrani se vždy snažili vylétnout v nejvyšším bodě voliéry. Přesto se některým havra-nům podařilo uniknout. Uvnitř voliéry byla instalována alespoň dvě bidélka a krmítko o rozměrech 150×50 cm. To bylo umístěno 50 cm nad zemí, aby byla potrava vidět z větší vzdálenosti a byl znesnadněn přístup hrabošům polním (Microtus arvalis).

Odchyty probíhaly od října do dub-na, ale hlavní odchytové období bylo od listopadu do března. Délka odchy-tové sezóny (tj. období mezi odchy-

cením prvního a posledního havrana v roce) i počet úspěšných odchytových dní (dny, v kterých se chytil alespoň jeden havran) se lišil mezi roky (tab. 1). Potravu jsem do voliér začal předkládat v čase příletu prvních větších hejnek havranů na okolní pole. Jako potrava bylo předkládáno obilí, kukuřice, su-šené pečivo, řepa a jablka. Někdy byla použita také zvěř sražená na silnici nebo slepičí vejce. Voda byla předkládána podle potřeby – při mrazech a absenci sněhu každý den. K přilákání havranů byli kromě potravy používáni také vola-ví ptáci. Na začátku sezóny byli příleži-tostně odchytáváni do sklopek ve městě nebo na polích, výjimečně jsem získal poraněného havrana od silnice nebo jsem použil straku obecnou (Pica pica). Volavého ptáka jsem umístil do voliéry společně s potravou a většinou hned následující dny se začali chytat první havrani. Během odchytové sezóny jsem vždy po úspěšném odchytu nechal ve voliérách několik volavých (1–5) ptá-ků a při každém následujícím úspěšném odchytu jsem je obměňoval. Havrany jsem kroužkoval na levou nohu, ale vola-vé ptáky na pravou, aby mohli být mezi odchycenými ptáky okamžitě rozpozná-ni. Prvních osm let jsem havrany nosil v pytlích domů, kde probíhalo měření a kroužkování. Poté jsem přestal měřit a ptáky jsem kroužkoval přímo ve vo-liérách. Kroužkování bylo prováděno jednou až dvakrát denně vždy, když celé hejno odlétlo. Získaná zpětná hlášení okroužkovaných havranů jsem rozdě-lil do dvou hlavních kategorií: a) kont-rolní odchyty vlastních kroužkovanců (Ráby / ČR mimo Ráby / zahraničí) a b) v Rábech pořízené kontrolní od-chyty ptáků kroužkovaných na jiných lokalitách (ČR mimo Ráby / zahraničí). Hodnotil jsem vzdálenost mezi místem kroužkování a místem kontroly a také uplynulý čas.

194


Zpracování dat

Graficky jsem vyjádřil počet ptáků od-chycených v jednotlivých zimách a po-čty ptáků chycených v jednotlivých mě-sících zimní sezóny za všechny roky dohromady. Pro každou zimu byla spočí-tána frekvence úspěšných odchytových dní během odchytové sezóny (kromě zimy 2006/2007, kdy byl jen jeden úspěš-ný odchytový den) a průměrný počet ptáků při úspěšném odchytu – obojí bylo vyjádřeno graficky a trend během pětadvacetiletého sledovaného období byl testován lineární regresí (program JMP SAS). Vliv zimních meteorologic-kých podmínek na celkový počet odchy-cených havranů během zimy i počet ha-vranů na úspěšný odchyt byl testován li-neární regresí, kde závislou proměnnou byl počet havranů a nezávislou proměn-nou index NAO pro zimní období pro-sinec až březen (http://www.cgd.ucar.edu/cas/jhurrell/nao.stat.winter.html). Index NAO je zjednodušená klimatic-ká charakteristika založená na rozdílech normalizovaného tlaku při hladině moře mezi Portugalskem a Islandem a vyšší hodnoty tohoto indexu jsou prováze-ny celkově vlhčími a teplejšími zimami v Evropě (Najmanová & Adamík 2007). Taktéž byly provedeny jednoduché Pearsonovy korelace mezi průměrnou teplotou v jednotlivých zimních měsí-cích (oficiální data ČHMÚ o průměr-ných teplotách v ČR) a indexem NAO a stejné korelace s počtem odchycených havranů (během celé zimy i na jeden úspěšný odchytový den).

Byl také testován vliv zimního kli-matu (NAO) a průměrné teploty v jed-notlivých zimních měsících na délku odchytové sezóny a datum odchytu prv-ního a posledního havrana v sezóně, při-čemž kalendářní datum bylo převedeno na počet dní od prvního října (např. 1. října = 1, 1. listopadu = 32, atd.). Vyjádřil jsem poměr starých a mladých ptáků,

a to a) z celkového počtu odchycených jedinců, b) z dílčích počtů za jednotlivé roky a c) z počtů ptáků odchycených v jednotlivých měsících zimní sezóny. Mladým ptákem je zde přitom míněn pták ve věku první zimy. Vliv zimního klimatu (NAO) na poměr věkových ka-tegorií byl testován lineární regresí, kde závislou proměnnou byl počet mladých ptáků v dané zimě a nezávislou pro-měnnou index NAO a navíc byl kont-rolován počet odchycených dospělých ptáků v dané zimě. Byly také provedeny jednoduché Pearsonovy korelace mezi proporcí mladých ptáků a průměrnou teplotou v jednotlivých měsících zimní sezóny.

Sezónní početnost a její rozložení bě-hem jednotlivých měsíců byla hodnoce-na i pro tři další hojnější chytané druhy ptáků (kavka obecná Corvus monedula, káně lesní Buteo buteo a jestřáb les-ní Accipiter gentilis) a byla provedena neparametrická Spearmanova korelace mezi počty odchycených havranů bě-hem zimy a počty dalších odchycených druhů ptáků.

VÝSLEDKY

Počet odchycených havranů

Celkem jsem odchytil 15 908 jedinců havrana polního (některé jedince jsem ale chytil opakovaně, proto celkový sou-čet havranů chycených v jednotlivých zimách činí 16 094). Počet odchycených havranů během zimy kolísal v cca pětile-tých cyklech, ovšem bez dlouhodobého trendu (obr. 1). Průměrně se během zimy chytilo 644 havranů (SD = 413, medián = 648, n = 25). Nejvíce havranů (1 777 ex.) bylo odchyceno v zimní se-zóně 1994/1995 a nejméně (3 ex.) v se-zónách 1987/1988 a 2006/2007. Nebyl zjištěn vliv indexu NAO na celkový počet odchycených havranů během zimy (R2 = 0,09, b = 60,8, SE = 39,4, p = 0,136, n = 25)

195

Sylvia 45 / 2009

Obr. 1. Celkový počet odchycených havranů polních (Corvus frugilegus) (plné body, plná čára) a délka odchytové sezóny ve dnech (prázdné body, přerušovaná čára) v Rábech u Pardubic v zimních sezónách v období 1982–2007.Fig. 1. Total number of captured Rooks (Corvus frugilegus) (filled circles, solid line) and the length of the catching season in days (open circles, dashed line) at Ráby near Pardubice in the winters of 1982–2007.

1982

-83

1984

-85

1986

-87

1988

-89

1990

-91

1992

-93

1994

-95

1996

-97

1998

-99

2000

-01

2002

-03

2004

-05

2006

-07

2000

1800

1600

1400

1200

1000

800

600

400

200

0

180

160

140

120

100

80

60

40

20

0

odchytová sezóna / catching season

poče

t hav

ranů

/ nu

mbe

r of

Roo

ks

a ani průměrné teploty jednotlivých zim-ních měsíců neměly statisticky význam-ný vliv na počet odchycených havranů, ačkoli korelační koeficienty pro okrajové měsíce sezóny (XII, II, III) jsou poměrně vysoké (tab. 1). Průměrná početnost ha-vranů během úspěšného odchytu rostla během sledovaného období (R2 = 0,22, b = 0,58, SE = 0,23, p = 0,019, n = 25; obr. 2) a taktéž nebyla ovlivněna hodnotou in-dexu NAO (R2 < 0,01, b = 0,13, SE = 0,92, p = 0,892, n = 25) ani průměrnými měsíč-ními teplotami, ačkoli i zde jsou některé korelační koeficienty poměrně vysoké (tab. 1). Průměrně se v jeden úspěšný odchytový den chytilo 18 havranů (SD = 22, medián = 11, n = 884) a vůbec nej-více havranů za jeden odchytový den – 204 ex. – se chytilo dne 21. 11. 1988. Počet odchycených havranů se lišil mezi jednotlivými měsíci zimní sezóny (obr. 3A) – nejvíce havranů bylo odchyce-

no v měsíci lednu, nejméně v dubnu. Ve třech hlavních měsících odchytové sezóny – prosinci, lednu a únoru – bylo odchyceno 70 % všech havranů.

Při odchytech převažovali mladí ptáci – z celkového počtu bylo 61 % mladých a 39 % starých ptáků (základ = 16 094). V jednotlivých sezónách kolísalo zastou-pení mladých ptáků mezi 29 a 89 % (obr. 4). Pouze ve třech sezónách (1992/1993, 2003/2004 a zejména 2004/2005) se chy-tilo více starých ptáků. Vyšší zastoupe-ní mladých ptáků bylo zjištěno v letech s vyšší hodnotou indexu NAO (R2 = 0,42, b = 46,8, SE = 21,2, p = 0,038, n = 25) a v letech s vyššími březnovými teplota-mi (tab. 1). Zastoupení mladých ptáků v jednotlivých měsících zimní sezóny kolísalo od 36 do 90 % – v měsících lis-topad, prosinec, leden, březen a duben bylo celkově odchyceno více mladých havranů než starých a jen v měsících

196


říjen a únor se chytilo více starých než mladých havranů (obr. 3B).

V průběhu dvaceti pěti odchytových sezón bylo provedeno celkem 2 425 od-chytových dnů (tab. 2), z nichž bylo 884 úspěšných (frekvence = 36 %). Počet odchytových dní v jednotlivých zimách kolísal od jednoho do 155, průměrně bylo v jedné zimě provedeno 97 od-chytových dní (SD = 37, medián = 104). Frekvence úspěšných odchytových dní během zimy meziročně kolísala od 16 do 61 % a během sledovaného období se výrazně neměnila (R2 = 0,03, b = –0,003, SE = 0,003, p = 0,396, n = 24; obr. 2). Délka odchytové sezóny nebyla ovlivněna zimním klimatem (NAO; R2 < 0,01, b = 1,6, SE = 3,8, p = 0,683, n = 25).

Rovněž nebyl nalezen vliv zimního kli-matu na datum odchycení prvního (R2 = 0,01, b = -1,4, SE = 2,8, p = 0,613, n = 25) ani posledního havrana během sezóny (R2 < 0,01, b = –0,5, SE = 2,8, p = 0,866, n = 25). Pro všechny tři proměnné ne-byla nalezena žádná signifikantní kore-lace s průměrnými měsíčními teplota-mi, ačkoli mnohé korelační koeficienty jsou poměrně vysoké (tab. 1). Počet odchytových dní v jednotlivých měsí-cích kolísal od 7 (říjen) do 653 (leden) a byl nejvyšší právě uprostřed zimy (XII–III), zatímco okrajové měsíce měly výrazně méně odchytových dní (tab. 1). Frekvence úspěšných odchytových dní v jednotlivých měsících odchytové se-zóny kolísala od 20 do 50 %.

Obr. 2. Frekvence úspěšných odchytových dní během zimy (prázdné body, přerušovaná čára) a průměrný počet havranů chycených během úspěšných odchytových dní (plné body, plná čára) v zimních sezónách v období 1982–2007. Hodnota frekvence úspěšných odchytových dní v poslední sezóně 2006/2007 nebyla spočítána, protože jen jeden odchytový den byl úspěšný (viz tab. 1).Fig. 2. Frequency of successful catching days during winter (open circles, dashed line) and the mean number of Rooks caught during successful catching days (filled circles, solid line) in the winters of 1982–2007. The frequency value for the last season 2006/2007 was not calculated since only one catching day was successful (see Table 1).

0,0

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

1982

-83

1984

-85

1986

-87

1988

-89

1990

-91

1992

-93

1994

-95

1996

-97

1998

-99

2000

-01

2002

-03

2004

-05

2006

-07

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

frek

venc

e ús

pěšn

ých

odch

yt. d

ní

freq

uenc

y of

suc

cesf

ul c

atch

ing

poče

t hav

ranů

na

úspě

šný

odch

yt. d

en

num

ber

of R

ooks

per

suc

cess

ful c

atch

ing

day


197

Sylvia 45 / 2009

Tab. 1. Pearsonovy korelace průměrné teploty vzduchu v dílčích měsících zimní odchytové sezóny s počtem odchycených havranů, průměrným počtem havranů na úspěšný odchytový den, podílem mladých jedinců, délkou odchytové sezóny (dny), začátkem a koncem odchytové sezóny (dny od začátku října) a indexem NAO (XII–III) v zimních sezónách v letech 1982–2007. Byla použita oficiální data ČHMÚ o průměrných teplotách v ČR. Statisticky významné (p<0,05) korelační koeficienty jsou uvedeny tučně, okrajově významné koeficienty (p<0,1) podtrženě.Table 1. Pearson’s correlations of mean temperature in the particular months of the catching season with the number of captured Rooks, mean number of Rooks per successful catching day, proportion of juveniles, length of the catching season (days), beginning and end of the catching season (days from the beginning of October) and NAO index (December–March) in the winters of 1982–2007. Official data of the Czech Hydrometeorological Institute on mean monthly temperatures in the Czech Republic were used. Statistically significant (p<0.05) correlation coefficients are given in bold, marginally significant coefficients (p<0.1) are underlined.

průměrná teplota v měsíci / mean monthly temperature

X XI XII I II III

počet odchycených havranů v sezóně number of caught Rooks

–0,34 –0,01 –0,02 –0,08 0,35 0,24

průměrný počet havranů na úspěšný odchyt mean number of Rooks per succesful catching day

–0,17 0,12 –0,16 –0,05 0,30 0,26

podíl mladých jedinců proportion of juveniles

0,30 –0,18 –0,01 0,26 0,19 0,43

délka odchytové sezóny length of catching season

–0,38 –0,20 –0,28 –0,33 0,05 <–0,01

začátek odchytové sezóny beginning of catching season

0,39 0,01 0,10 0,34 –0,05 0,08

konec odchytové sezóny end of catching season

–0,11 –0,27 –0,30 –0,18 –0,01 0,02

index NAO / NAO index –0,27 –0,17 0,41 0,62 0,47 0,64

Výsledky kroužkování

Z 15 908 odchycených jedinců bylo 15 880 havranů mnou nově okroužková-no a 28 ex. se poprvé chytilo již okrouž-kovaných, většinou jako kontrolní od-chyty ptáků kroužkovaných jinde v ČR (23 ex.), případně v zahraničí (5 ex.). Od 169 mnou okroužkovaných ptáků jsem získal 173 zpětných hlášení z ji-ných míst než z Rábů – 97 ptáků bylo hlášeno (101 zpětných hlášení) ze zahra-ničí z osmi evropských zemí, 72 ptáků (72 hlášení) z území ČR mimo Ráby.

Z uvedených 101 zahraničních hlášení mnou okroužkovaných ptáků bylo 32 z Polska, 19 z Ruska, 15 z Běloruska, 12 z Německa, 11 z Francie, osm z Ukrajiny, tři z Maďarska a jedno z Rakouska. Tito ptáci byli ze zahraničí většinou hlášeni jen jednou, pouze od dvou jedinců při-šla dvě hlášení a od jednoho tři. V těch-to zahraničních hlášeních jsou zahrnuty i nálezy ptáků přímo na hnízdištích, kte-rých bylo 13 – šest z Běloruska (Brest, Mogilyov), pět z Ruska (Oryol, Kaluga, Vladimírská oblast a Tataria) a dvě

198


z Polska (Varšava). Největší vzdálenost mezi místem zimování v Rábech a mís-tem nálezu na hnízdišti byla 2 583 km (Rusko, Tataria).

Z uvedených 72 hlášení z jiných míst v České republice bylo 35 ze vzdálenosti do 10 km, 17 ze vzdálenosti 11–50 km, devět ze vzdálenosti 51–100 km a 11 nad 100 km. Nejdelší vzdálenost mezi místem kroužkování v Rábech a místem nálezu v rámci ČR činila 170 km (Břeclav).

Z mnou okroužkovaných ptáků v Rábech jsem 186 ptáků kontroloval na stejném místě (224 hlášení). Z tohoto počtu se 146 havranů opětovně chytilo ještě tutéž zimu (172 hlášení), 34 ex. hned druhý den po okroužkování, 54 ex. od dvou dní do jednoho týdne, 30 ex. po měsíci, 16 ex. po dvou měsících, 11 ex. po třech měsících a jeden havran se chy-til v téže zimě po 115 dnech. Dvanáct havranů kroužkovaných v Rábech a ještě v téže zimě kontrolovaných tamtéž se během stejné zimy chytilo opakovaně: pět havranů dvakrát, čtyři třikrát, jeden čtyřikrát, jeden pětkrát a jeden dokonce sedmkrát v téže zimě. Dvanáct mnou okroužkovaných havranů jsem kontro-loval v následujících zimních sezónách (pokaždé jen jednou) na stejném mís-tě v Rábech – nejbližší zimní sezónu po okroužkování se chytilo osm havra-nů, jeden se chytil po dvou letech, jeden po třech, jeden po šesti a jeden po deseti letech.

Odchytil jsem 28 havranů okroužko-vaných jinde než v Rábech, z toho 23 ha-vranů bylo okroužkováno na území ČR mimo Ráby a pět havranů v zahraničí – tři v Německu, jeden v Litvě a jeden v Belgii. Jeden z těchto ptáků byl krouž-kován jako mládě na hnízdišti (Litva), zbývající čtyři byli kroužkováni na zimo-vištích ve Francii a v Německu. Z ptáků kroužkovaných v České republice byl jeden havran kroužkován v Praze (cca 90 km), dva v Rohovládové Bělé (12 km) a 20 havranů v Pardubicích (6 km od Rábů). Všichni havrani kroužkovaní jinde v ČR a kontrolovaní v Rábech byli chyceni ještě tutéž zimu po okroužko-vání a 15 z nich se chytilo v téže zimě dvakrát.

Kontrolou ptáka kroužkovaného jin-de v České republice byl zjištěn nejvyš-ší věk 19 let. Z ptáků kroužkovaných v Rábech je zahraničním odchytem do-ložen vysoký věk havrana: sedmnáct let;

48105

1982

3790

2615

3136

4418

0

1000

2000

3000

4000

5000

0

25

50

75

100

X XI XII I II III IV

měsíc / month

A

B

podí

l jed

inců

(%

)

perc

enta

ge o

f ind

ivid

uals

poče

t jed

inců

/ nu

mbe

r of

indi

vidu

als

Obr. 3. Celkový počet (A) a poměr mladých a starých jedinců (B; bíle – staří, šedě – mladí jedinci) havrana polního během zimní sezó-ny v období 1982–2007.Fig. 3. Total number (A) and proportion of juvenile and adult Rooks (B; white – adults, grey – juveniles) during the winters of 1982– 2007.

199

Sylvia 45 / 2009

Obr. 4. Poměr odchycených mladých (šedě) a starých (bíle) havranů polních v zimních sezó-nách v období 1982–2007.Fig. 4. Proportion of juvenile (grey) and adult (white) Rooks captured during the winters of 1982–2007.

0

25

50

75

100

1982

-83

1984

-85

1986

-87

1988

-89

1990

-91

1992

-93

1994

-95

1996

-97

1998

-99

2000

-01

2002

-03

2004

-05

2006

-07


podí

l jed

inců

(%

)

perc

enta

ge o

f ind

ivid

uals

tohoto ptáka jsem kroužkoval ve třetím roce života v Rábech 2. března 1990 a poté byl 13. října 2005 nalezen mrtev ve Skoroszowu v Polsku (po 15 letech, sedmi měsících a 11 dnech).

Další chytané druhy ptáků

Kromě havranů se chytaly i další dru-hy ptáků, nejčastěji kavky obecné. Z celkem odchycených 448 ex. patřilo 435 ex. k středoevropskému poddruhu (C. m. spermologus). Také se podařilo okroužkovat 13 ex. kavek obecných vý-chodoevropských (C. m. soemmerrin-gii). Počet odchycených kavek v daném roce (0–66 ex. za zimu; obr. 5) pozitivně koreloval s počtem odchycených havra-nů, tj. více kavek se chytalo v letech, kdy se chytilo více havranů (Spearmanova korelace: rs = 0,57, p = 0,003, n = 25). Celkové zastoupení kavek ve „společ-ných hejnech“ s havrany činilo 2,7 % (základ = 16 542) a kolísalo mezi lety v rozmezí 0–9,15 %. Byla získána tři zahraniční zpětná hlášení mnou krouž-

kovaných kavek – jedno z Běloruska (Minsk, 906 km, po jednom roce osmi měsících) a dvě z Polska – jedna z Pulawy (457 km, po třech letech a sed-mi měsících) a druhá z Podkarpackie (419 km, po čtyřech letech a devíti mě-sících). Odchytil jsem celkem osm strak obecných (0–6 ex. za zimu). Posledním odchyceným zástupcem krkavcovi-tých ptáků byla jedna sojka obecná (Garrulus glandarius). Mimořádně od-chyceným druhem v počtu 4 ex. byl špa-ček obecný (Sturnus vulgaris). Z dravců se nejčastěji v počtu 24 ex. chytala káně lesní a dále v počtu 13 ex. jestřáb les-ní. Počet odchycených jestřábů lesních během zimy (0–3 ex. za zimu) pozitiv-ně koreloval s počtem odchycených havranů (rs = 0,40, p = 0,048, n = 25), u káně lesní (0–17 ex.) tato korelace nebyla nalezena (rs = 0,08, p = 0,692, n = 25). Osmkrát se chytla poštolka obecná (Falco tinnunculus; 0–2 ex.) a čtyřikrát krahujec obecný (Accipiter nisus; 0–2 ex.)

200


Tab

. 2. V

ynal

ože

né

od

chyt

ové

úsi

lí v

jed

no

tliv

ých

zim

níc

h s

ezó

nác

h. J

e u

ved

en c

elko

vý p

oče

t o

dch

yto

vých

dn

í a (

z to

ho

) p

oče

t ú

spěš

nýc

h o

dch

y-to

vých

dn

í (v

závo

rce)

. Dél

ka

od

chyt

ové

sez

ón

y zn

amen

á d

atu

m o

dch

ycen

í prv

níh

o a

po

sled

níh

o h

avra

na

v d

ané

sezó

ně.

Tab

le 2

. Ca

tch

ing

effo

rt i

n t

he

pa

rtic

ula

r w

inte

r se

aso

ns.

Tot

al n

um

ber

of c

atc

hin

g d

ays

an

d (

of t

hem

) th

e n

um

ber

of s

ucc

essf

ul c

atc

hin

g d

ays

(in

br

ack

ets)

are

giv

en. L

engt

h o

f th

e ca

tch

ing

sea

son

is

def

ined

by

the

da

tes

of c

atc

hin

g of

th

e fi

rst

an

d la

st R

ook

in t

he

give

n s

easo

n.

zim

ní s

ezó

na

/

win

ter

sea

son

po

čet

od

chyt

ový

ch d

ní /

nu

mbe

r of

ca

tch

ing

da

ysd

élk

a o

dch

yto

vé s

ezó

ny

hav

ran

a

/ le

ngt

h o

f ca

tch

ing

sea

son

X

XI

X

III

IIII

IIV

celk

em /

tot

al

1982

/198

3

23

(8)

31(3

)28

(7)

13(6

)

95

(24)

9. 1

2.–1

3. 3

.19

83/1

984

19(7

)31

(11)

29(3

)25

(14)

104

(35)

13. 1

2.–2

5. 3

.19

84/1

985

5(5

)31

(28)

31(2

0)28

(9)

30(1

4)12

5(7

6)26

. 11.

–30.

3.

1985

/198

624

(13)

31(6

)5

(1)

60(2

0)7.

11.

–5. 1

.19

86/1

987

8(2

)31

(4)

31(7

)5

(3)

75(1

6)23

. 11.

–5. 2

.19

87/1

988

8(2

)6

(1)

14(3

)24

. 12.

–6. 1

.19

88/1

989

25(9

)31

(7)

31(9

)28

(7)

31(1

4)9

(2)

155

(48)

6. 1

1.–9

. 4.

1989

/199

016

(9)

31(1

5)31

(16)

28(1

9)3

(2)

109

(61)

15. 1

1.–3

. 3.

1990

/199

122

(12)

31(1

1)28

(18)

14(1

0)95

(51)

10. 1

2.–1

4. 3

.19

91/1

992

20(1

3)31

(14)

31(1

1)29

(8)

13(5

)12

4(5

1)11

. 11.

–13.

3.

1992

/199

33

(2)

31(1

2)28

(7)

24(9

)86

(30)

29. 1

2.–2

4. 3

.19

93/1

994

12(7

)31

(12)

10(2

)53

(21)

17. 2

.–10

. 4.

1994

/199

515

(8)

31(1

9)31

(13)

28(8

)17

(12)

122

(60)

16. 1

1.–1

7. 3

.19

95/1

996

23(1

0)29

(8)

31(9

)22

(4)

105

(31)

9. 1

.–22

. 4.

1996

/199

716

(1)

31(9

)31

(11)

28(9

)2

(1)

108

(31)

15. 1

1.–2

. 3.

1997

/199

89

(5)

31(7

)31

(15)

28(6

)31

(12)

6(1

)13

6(4

6)22

. 11.

–6. 4

.19

98/1

999

22(1

7)31

(11)

31(9

)28

(21)

18(7

)13

0(6

5)9.

11.

–18.

3.

1999

/200

012

(9)

31(1

2)31

(10)

29(4

)18

(1)

121

(36)

19. 1

1.–1

8. 3

.20

00/2

001

31(1

1)28

(7)

10(1

)69

(19)

1. 1

.–10

. 3.

2001

/200

229

(17)

28(1

)14

(2)

71(2

0)3.

1.–

14. 3

.20

02/2

003

15(7

)31

(0)

28(5

)16

(2)

90(1

4)17

. 12.

–16.

3.

2003

/200

47

(3)

30(5

)31

(6)

31(7

)29

(7)

21(9

)14

9(3

7)25

. 10.

–21.

3.

2004

/200

519

(10)

31(7

)31

(9)

28(1

3)13

(12)

122

(51)

12. 1

1.–1

3. 3

.20

05/2

006

11(9

)31

(13)

31(8

)31

(6)

2(1

)10

6(3

7)20

. 11.

–2. 4

.20

06/2

007

1(1

)

1

(1)

16. 1

.–16

. 1.

celk

em7

(3)

232

(115

)52

4(1

96)

653

(223

)55

4(1

77)

406

(160

)49

(10)

2425

(884

)25

. 10.

–22.

4.

201

Sylvia 45 / 2009

DISKUSE

Výskyt a tah havranů

V Rábech u Pardubic jsem odchy-til 15 908 havranů, což je cca polovi-na počtu odchycených havranů z celé České republiky, kde bylo od roku 1934 do roku 2006 celkem okroužkováno 31 928 havranů polních (včetně mla-dých havranů na hnízdech; Klvaňa et al. 2007). Nicméně, i přes vysoký počet od-chycených havranů se z geografického hlediska jedná o jeden datový bod, což omezuje možnost interpretace uvádě-ných trendů početnosti u tohoto druhu, který hledá potravu na velkých rozlo-hách krajiny a jednotlivé potravní loka-lity zřejmě často mění. Pro spolehlivější závěry by tudíž bylo vhodné zahrnout data z dalších lokalit, popř. nezávislá

data ze sčítání na nocovištích, kterých je v krajině málo, a proto je jejich sčítání reprezentativní pro celou širokou oblast (Hudec 1983).

Celková početnost havranů výrazně kolísala mezi roky. Počet odchycených ptáků nesouvisel se zimním klimatem, přestože takový vztah by bylo možno očekávat. V jiné studii byl např. zjiš-těn vliv zimního klimatu (NAO) na ča-sování odletu u nás zimujících havranů (Hubálek 2003). Počty odchycených ha-vranů v prvních šesti letech jsou niž-ší nejspíše proto, že jsem chytal jen do jedné voliéry. Přestože při odchytu do dvou voliér se vždy do jedné z voliér chytalo víc ptáků, určitá výhoda odchytu do dvou voliér byla ve větším počtu vo-lavých ptáků, kteří byli tím pádem více nápadní (obr. 6). Meziroční průběh po-

0

2

4

6

8

10

1982

-83

1984

-85

1986

-87

1988

-89

1990

-91

1992

-93

1994

-95

1996

-97

1998

-99

2000

-01

2002

-03

2004

-05

2006

-07


podí

l kav

ek /

perc

enta

ge o

f Jac

kdaw

s

poče

t kav

ek /

num

ber

of J

ackd

aws

0

10

20

30

40

50

60

70

Obr. 5. Celkový počet odchycených kavek obecných (Corvus monedula) (plné body, plná čára) a odhad jejich procentického zastoupení ze společných „hejn“ (základ pro výpočet = odchycení havrani + kavky; prázdné body, přerušovaná čára) v zimních sezónách v období 1982–2007.Fig. 5. Total number of captured Eurasian Jackdaws (Corvus monedula) (filled circles, solid line) and estimate of their percentage in mixed flocks (based on the number of captured Rooks and Eurasian Jackdaws; open circles, dashed line) during the winters of 1982–2007.

202


četnosti v těchto letech ale zřejmě nebyl ovlivněn (viz obr. 1). Vynaložené odchy-tové úsilí bylo různé v různých zimách (viz tab. 1), ale úzce souviselo s nača-sováním výskytu havranů na studované lokalitě – když byli havrani na lokalitě přítomni, mohli se i chytit. Rozdílné po-čty odchycených havranů proto nejsou metodickým artefaktem.

Zatímco celkové počty odchycených havranů nevykazovaly během pětadva-ceti let žádný trend, průměrný počet havranů na úspěšný odchytový den li-neárně rostl. Právě tato charakteristika nasvědčuje dlouhodobému nárůstu skutečné početnosti zimujících havranů na Pardubicku, neboť vzhledem k za-hrnutí jen úspěšných odchytových dnů (tj. dnů, kdy byli havrani s jistotou pří-tomni) není ovlivněna přesuny ptáků

mezi různými potravními lokalitami jako celkový počet odchycených havranů. Dlouhodobý nárůst početnosti havrana polního je v souladu se zjištěnou zvy-šující se návštěvností krmítek havrany ve Velké Británii za období 1970–2000 (Chamberlain et al. 2005). Naproti tomu dlouhodobý pokles početnosti zimují-cích havranů v letech 1988–2003 byl zaznamenán sčítáním ve třech parcích Varšavy a je zde vysvětlován změnou migrační trasy (Mazgajski et al. 2008). Trend početnosti zimujících havranů se mění latitudinálně mezi jednotlivými ev-ropskými státy a souvisí s dlouhodobou tendencí havranů ke zkracování tahové cesty (Cramp & Perrins 1994).

Počet odchycených havranů se lišil mezi jednotlivými měsíci odchytové se-zóny. V půli října havrani teprve v ma-

Obr. 6. Pohled na odchytové voliéry v obci Ráby u Pardubic (Foto: J. Česák).Fig. 6. Catching device used at Ráby near Pardubice (photo: J. Česák).

203

Sylvia 45 / 2009

lých hejnech přilétají a v dubnu jsou již zimující ptáci mimo naše území a chytají se proto pravděpodobně místní hnízdící ptáci (Hudec 1983, Kalousková 1998). V uvedených měsících lze navíc předpo-kládat dostatek potravy v okolní krajině a tudíž i nižší atraktivitu návnady v od-chytových voliérách. Odchytová sezóna začínala a končila různě, ale vždy byla odvislá od přítomnosti havranů ve sledo-vané oblasti. Nebyl zjištěn vliv zimního klimatu na délku odchytové sezóny ani na časování odchytu prvního a posled-ního havrana. Hubálek (2003) zjistil čas-nější jarní odlet u nás zimujících havranů v letech s vyšší hodnotou indexu NAO. Krajní data odchytu v mé studii zřejmě nejsou reprezentativními odhady příletu / odletu havranů.

Byl zjištěn vysoký podíl mladých ptá-ků (61 %). Publikované studie udávají podíl mladých ptáků 5–69,7 % (jen mini-mum hodnot ale přesahuje 40 %) s tím, že podíl mladých vzrůstá od severový-chodu k jihozápadu (Jadczyk & Jakubiec 1995, Töpfer 2004), protože mladí ptáci táhnou dále než staří (Cramp & Perrins 1994). Poměrné zastoupení mladých je-dinců bylo vyšší v zimách, kdy bylo teplejší počasí charakterizované vyšší hodnotou indexu NAO (příp. vyššími, zejména březnovými teplotami). To by souhlasilo s výše zmíněným delším ta-hem mladých ptáků (Cramp & Perrins l.c.), protože v mírnějších zimách jich mohlo více zůstávat na bližších zimo-vištích. Na kolísání podílu mladých ptá-ků se ovšem mohly podepsat i některé nepřímé faktory související s pohybem hejn v krajině podle jejich velikosti – ve Velké Británii byla zjištěna rozdílná taktika vyhledávání potravy u mladých a starých zimujících havranů, přičemž mladí ptáci preferovali spíše menší hejna (< 50 ex.) s nižším zastoupením dospěl-ců (Henderson & Hart 1991). Při menším počtu přítomných / chycených havranů

by tak mohl být poměr věkových kate-gorií vychýlen na stranu mladých. Větší podíl mladých ptáků při odchytu může být do určité míry způsoben jejich menší ostražitostí a nezkušeností, jak ukazuje srovnání podílů mladých ptáků zjiště-ných různými metodami – nejvyšší po-díly 35,5–69,7 % byly zaznamenány me-todou odchytu, zatímco ostatní metody (zastřelení ptáci, pozorování) poskytly nižší odhady (Töpfer l.c.). Změny pomě-ru věkových kategorií mezi roky mohou být způsobeny také kolísající reprodukč-ní úspěšností havranů na hnízdištích mimo území ČR. Spolehlivé důkazy však chybí a problematika by si zasloužila po-drobnější zpracování v budoucnu.

U 97 ptáků z 15 880 mnou okroužko-vaných havranů jsem získal alespoň jed-no zahraniční zpětné hlášení. Směr tahu na hnízdiště severovýchodním směrem a lokalizace hnízdišť jsou shodné s před-chozími poznatky (Hudec 1983). Ptáci táhli v úzkém pruhu mezi Krakovem a Varšavou v Polsku (jen čtyři ptáci byli zastiženi severně od Varšavy – cf. výše zmíněná domněnka o změně migrač-ních tras jako důvodu poklesu počet-nosti zimujících havranů ve Varšavě; viz Mazgajski et al. 2008), dále přes Minsk v Bělorusku a severně od Kyjeva na Ukrajině dál do Ruska přes Moskvu, Tulu až do Kirovské oblasti. Ptáci táh-noucí na zimoviště z hnízdních oblas-tí v severovýchodní Evropě přes naše území letěli jihozápadním směrem dál do Německa a Francie – dokládá to ná-lez deseti havranů kroužkovaných v zim-ních měsících (prosinec, leden a únor) v Rábech a nalezených v dalších zimách ve Francii a v Německu. Celkový přehled výsledků kroužkování havranů, jehož součástí jsou i poznatky uváděné v této práci, uvádějí Cepák et al. (2008).

Sto osmdesát šest ptáků bylo kont-rolováno na stejném místě, ve většině případů ještě tutéž zimu a to v rozmezí

204


jeden den až necelé tři měsíce. Věrnost zimovišti může doložit dvanáct havra-nů opětovně chycených v místě krouž-kování v následujících jedné až deseti zimních sezónách. Pardubicko tedy není jen zastávkou na průtahu, ale i koneč-ným a opakovaně využívaným zimo-vištěm havranů, což společně dokládá i dlouhodobá přítomnost velkého no-coviště havranů v Pardubicích. Po mno-ho let se nocoviště nacházelo u Rosic nad Labem – v zimní sezoně 1997/1998 zde podle Kalouskové (1998) nocovalo 15 tisíc havranů (početnost však byla nejspíše podhodnocena, Lemberk V. in litt., vlastní pozorování). V posledních cca deseti letech nocují havrani přímo v Pardubicích – v únoru 2006 bylo na no-covišti nedaleko nádraží ČD napočítá-no 33 tisíc jedinců. V průběhu zimy se nocoviště 1–2× přesouvá na vzdálenost několika set metrů, většinou však havra-ni nocují v okolí závodu Paramo nebo na stromech na březích Labe (Vránová et al. 2007). Vzdálenost chytacího zařízení od těchto nocovišť je cca 4 až 7 km. Před sledovaným obdobím se velká nocoviš-tě nacházela mimo Pardubice (Vysoké Mýto, Černá za Bory, Hostovice, Chrást u Chrudimi; Hubálek & Kubík 1983), ale vždy ve vzdálenosti umožňující dolet ptáků na potravní lokality ve studované krajině.

Díky dlouhodobému kroužkování přicházela v posledních letech zpět-ná hlášení i po víc než deseti letech po okroužkování. Havrani jsou dlouho-věcí ptáci (Hudec 1983), na což pouka-zuje i maximální dosažený věk zjištěný v rámci této studie (19 let). Mnozí z kon-trolovaných ptáků ovšem neumírají při-rozenou smrtí a mohli by se tudíž dožít ještě vyššího věku – z ptáků se známou příčinou úmrtí v ČR bylo více jak 80 % zastřeleno (Cepák 2008). Z mých 97 ha-vranů zastižených v zahraničí jich bylo zastřeleno 21.

Při odchytu havranů jsem odchytil také osm dalších druhů ptáků. Zjištěná korelace počtu odchycených havranů a kavek nasvědčuje obdobné populač-ní dynamice, ale zároveň je podmíně-na jejich obvyklým sdružováním a po-dobným nárokům na prostředí a po-travu (Hudec 1983). Na základě od-chytu do voliér je zjištěné zastoupení kavek ve „společných hejnech“ s havra-ny (2,7 %) oproti publikovaným pra-cím spíše nízké (2– 72,8 %; přehled viz Jadczyk & Jakubiec 1995) a je zčásti zřejmě metodickým artefaktem použité metody odchytu, protože chycené kavky často dokázaly z voliér vylétávat na svo-bodu (viz dále). Vzácně byly odchy-ceny kavky obecné východoevropské, které žijí v jižním Finsku, pobaltských zemích, východním Polsku, Ukrajině a na Balkáně a k nám přilétají vzácně na zimu (Hudec l.c.). Nalezená korelace počtů havranů s počty odchycených jes-třábů zřejmě souvisí se zaměřením toho-to dravého ptáka na lov ptačí kořisti. Tím lze vysvětlit i absenci podobné korelace s počty odchycených kání lesních, která je spíše zaměřená na lov drobných hlo-davců (Hudec l.c.).

Poznámky z průběhu odchytu havranů

Odchyt většinou probíhal tak, že hejno havranů usedlo na pole ve větší vzdá-lenosti od voliér a z hejna se oddělilo několik ptáků, kteří přilétli nad voliéry. Po chvíli se vrátili k hejnu a během ně-kolika minut přilétlo celé hejno do blíz-kosti odchytových voliér. Někteří ptáci usedli na nejvyšší bod na voliéře, pak slétli níže a skočili dovnitř. To byl signál pro další, kteří je následovali. Někteří jedinci dokázali najít cestu ven z voliéry a dovnitř si létali pro potravu i něko-likrát během dne. Toho využívali jiní havrani, kteří číhali u voliér a potravu jim kradli. Původně volaví ptáci někdy

205

Sylvia 45 / 2009

s oblibou zalétávali po několik dalších dní zpět do voliér, pravděpodobně ze zvyku na snadno dostupnou potravu. Volaví ptáci proto nebyli započítáváni do zpětných odchytů.

Někdy se za celý měsíc nechytil ani jeden havran, zatímco jindy se v průbě-hu jednoho dne chytilo i několik desítek ptáků najednou. V neúspěšné dny se ptáci na lokalitě buď vůbec nezdržovali, nebo naopak chodili kolem voliér aniž by se chytili – pravděpodobně proto, že měli možnost lehce shánět potravu. V této práci spočítaná frekvence úspěš-ných odchytů je tedy podhodnoceným odhadem skutečné frekvence výskytu havranů na lokalitě odchytu. Ve velkém počtu se havrani chytali při náhlé změně počasí, např. při náhlém ranním ochlaze-ní se sněžením nebo při ranním oteple-ní. To nasvědčuje vlivu aktuálního počasí (netestováno), které by mohlo být lepším prediktorem počtu chycených havranů než použitý index NAO. Nejčastěji se ha-vrani chytali ráno při rozletu z nocoviště, v posledních čtyřech letech se začali chy-tat i v odpoledních hodinách. Zpočátku se také chytali většinou nárazově jednou za den, v posledních letech se chytali i dvakrát v jeden den. Nicméně, většina odchytů probíhala nárazově – havrani přilétli a zdrželi se u voliér jen krátkou dobu. Poté odlétali a u už se třeba za celý den neukázali. Pokud bylo hejno havra-nů vyplašeno procházejícími lidmi (kteří zde většinou venčili psy), již se ten den nevrátili.

Zajímavé situace nastávaly při odchy-tu ostatních druhů ptáků. Když se do vo-liéry chytila káně, zabila a poté zkon-zumovala jednoho nebo dva havrany. Ostatní nechávala žít. Nikdy do voliéry nevlétla, pokud bylo ve voliéře víc jak pět havranů. Jestřáb se choval jinak – za-bil všechny havrany, ale pak se krmil také jen na jednom až dvou ptácích. Krahujec si ve voliéře zabil jednoho havrana a při-

tom musel čelit náletům zbylých havranů. Odchycené poštolky na havrany neútoči-ly a zajímaly se pravděpodobně o hrabo-še přiživující se na předložené potravě. Žádný havran nepřišel k újmě, když se chytla poštolka. Od 15. do 27. března 2006 do voliér zaletovalo hejnko 18 špač-ků, kteří se zde živili společně s havrany na předloženém pečivu a obilí. Na okol-ních polích ležel sníh, tak zřejmě špačci neměli přístup k jiné potravě. Do voliér vlétlo skoro celé hejnko, jen dva až tři špačci hlídkovali na vrchu voliéry. Ptáci ale z voliér dokázali vyletět zpět na svo-bodu, proto se podařilo odchytit jen 4 ex. Podobně by i počet odchycených kavek byl mnohem vyšší nebýt jejich šikovnosti, neboť z voliér dokázaly vy-létnout. Straky obecné se chytaly vždy na začátku a na konci zimy, většinou vzhledem k předložené potravě (slepi-čí vejce). Kromě osmi odchycených se dalším nejméně deseti strakám podařilo z voliér vylétnout. Sojky obecné jsou velmi opatrné a i v nejtužších zimách se nechytaly, ani když byly použity žalu-dy jako návnada. Jediná sojka se chytla z hejna čítajícího víc jak deset kusů, které právě přelétalo nad voliérami.

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě děkuji Martinu Paclíkovi za pomoc se zpracováním dat a připo-mínky k rukopisu.

SUMMARY

In the period 1982–2007, wintering Rooks were captured using an automatic catching device at Ráby near Pardubice, Czech Republic (50°05' N 15°49' E, 220 m a. s. l., mapping square no. 5960). The trap was baited with food and decoy birds. In total, 2,430 days were spent catching, 36% of them were successful. Altogether 15,908 Rooks were captured (some of

206


them repeatedly). During 25 years, the numbers of captured Rooks fluctuated in regular approx. five-year cycles and the mean number of Rooks per successful catching day increased linearly. During winter, most birds were captured in the period December–February, since Rooks were not permanently present at the site in the marginal months of the season (especially in October and April).

Of the total number of captured Rooks (n = 16,094), 61% were juveniles and 39% adults. The ratio of age categories fluc-tuated both interseasonally (29– 89 %) and intraseasonally (36– 90 %). This seems to reflect the situation at breeding grounds. The proportion of juveniles was positively correlated with the winter NAO index, which may be caused by the fact that juveniles do not undertake long movements in warmer winters and the ratio of age categories at wintering grounds is thus skewed.

Out of 15,908 Rooks ringed at Ráby, altogether 173 recoveries related to 169 individuals were obtained – 101 recov-eries related to 97 birds made in eight foreign countries (32 from Poland, 19 from Russia, 15 from Belarus, 12 from Germany, 11 from France, eight from Ukraine, three from Hungary and one from Austria; thirteen birds were control-led at breeding sites in Belarus, Russia and Poland) and 72 recoveries related to 72 birds made at other sites of the Czech Republic. Moreover, five foreign-ringed birds (three from Germany, one from Lithuania and one from Belgium) and 24 birds ringed at other sites of the Czech Republic were captured. Northeastern direction of migration to breeding sites in Russia and Poland was documented. Twelve birds ringed at Ráby were re-captured in the following winters, each of them only once (eight birds the next winter after ringing, one bird after two years, one after three years, one after

six years and one after ten years) and 174 birds were recaptured during the same winter (212 recaptures). Maximum age documented by ringing was 19 and 17 years.

Besides Rooks, eight other bird species were captured – Eurasian Jackdaw (Corvus monedula; 448 ind., of them 13 belonging to the northern subspecies C. m. soemmerringii), Common Buzzard (Buteo buteo; 23 ind.), Northern Goshawk (Accipiter gentilis; 16 ind.), Common Kestrel (Falco tinnunculus; 8 ind.), Black-billed Magpie (Pica pica; 8 ind.), Eurasian Sparrowhawk (Accipiter nisus; 4 ind.), Common Starling (Sturnus vulgaris; 4 ind.), Eurasian Jay (Garrulus glan darius; 1 ind.). The proportion of Eurasian Jackdaws in mixed flocks with Rooks was 2.7 % (n = 16,542) and fluctuated between years in the range of 0–9.15 %. The number of Eurasian Jackdaws and Northern Goshawks caught during winter was positively correlated with the number of captured Rooks, while no correlation was found in the Common Buzzard.

LITERATURA

Bejček V., Šťastný L. & Hudec K. 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice 1982–1985. H & H, Jinočany.

Bub H. 1977: Vogelfang und Vogelberingung. Teil II. A. Ziemsen Verlag, Witten-berg-Lutherstadt.

Cepák J., Klvaňa P., Škopek J., Schröpfer L., Jelínek M., Hořák D., Formánek J. & Zárybnický J. 2008: Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Aventinum, Praha.

Cramp S. & Perrins C. M. 1994: Handbook of the birds of Europe, the Middle East and North Africa. Vol. 8. Oxford University Press, Oxford.

Česák J. 1995: Deset let zimního odchytu hav-ranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech okr. Pardubice. Zpravodaj Východočeské pobočky České spol. ornitologické 14: 31–32.

207

Sylvia 45 / 2009

Česák J. 2000: Výsledky odchytu zimujících havranů polních (Corvus frugilegus) v Rábech u Pardubic v letech 1982–1999. Panurus 10: 47–64.

Henderson I. G. & Hart P. J. B. 1991: Age-specific differences in the winter for-aging strategies of Rooks Corvus frugile-gus. Oecologia 85: 492–497.

Hubálek Z. & Kubík V. 1983: Roosts and habits of Corvus frugilegus wintering in Czechoslovakia. Acta Sci. Nat. Brno 17: 1–52.

Hubálek Z. 2003: Spring migration of birds in relation to North Atlantic Oscillation. Folia Zool. 52: 287–298.

Hudec K. (ed) 1983: Fauna ČSSR. Ptáci 3. Academia, Praha.

Chamberlain D. E., Vickery J. A., Glue D. E., Robinson R. A., Conway G. J., Woodburn R. J. W. & Canon A. R. 2005: Annual and sea-sonal trends in the use of garden feeders by birds in winter. Ibis 147: 563–575.

Jadczyk P. & Jakubec Z. 1995: Zimowe zgrupowania gawronów Corvus frugile-gus w Europie. Przeglad Zoologiczny 39: 297–312.

Kalousková N. 1998: Havran polní (Corvus frugilegus) a jeho zimování v okrese Par-dubice v sezóně 1997/98. Panurus 9:93–98.

Klvaňa P. & Cepák J. 2007: Zpráva Kroužkovací stanice Národního muzea za rok 2006. Kroužkovatel 4: 1–48.

Lemberk V., Kalousková N. & Středová K. 1998: Vývoj hnízdní populace havrana polního (Corvus frugilegus) v chrudimsko-pardu-bické aglomeraci. Panurus 9: 41–52.

Mazgajski T. D., Żmihorski M., Halba R. & Woźniak A. 2008: Long-term population trends of corvids wintering in urban parks in central Poland. Pol. J. Ecol. 56: 521–526.

Musílek J. 1946: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice.

Najmanová L. & Adamík P. 2007: Ptáci a změ-ny klimatu. Sylvia 43: 2–18.

Obhlídal F. 1946: Dodatek o nejvýznamněj-ších ptačích zjevech v letech 1941–1945. In: Musílek J.: Ptactvo Pardubicka. Krajem Pernštýnův, Pardubice: 170.

Šťastný K., Bejček V. & Hudec K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České repub-lice 2001–2003. Aventinum, Praha.

Töpfer T. 2004: Die Alterszusammensetzung überwinternder Saatkrähen Corvus frugi-legus. Vogelwelt 123: 53–58.

Vránová S., Lemberk V. & Hampl R. 2007: Ptáci Pardubic. Východočeské muzeum a Východočeská pobočka České společnosti ornitologické, Pardubice.

Došlo 4. června 2009, přijato 14. října 2009.Received 4 June 2009; accepted 14 October 2009.Editor: P. Adamík

početnost a věková struktura zimujících havranů polních ... · 191 sylvia 45 / 2009...

Documents