a. analytickÁ ČÁst · strategickÝ plÁn pro mĚsto tiŠnov Úvod, metodika a harmonogram...

STRATEGICKÝ PLÁN PRO MĚSTO TIŠNOV

ÚVOD, METODIKA A HARMONOGRAM ZPRACOVÁNÍ

A. ANALYTICKÁ ČÁST

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

C. AKČNÍ PLÁN

Zadavatel: Město Tišnov, nám. Míru 111, 666 19 Tišnov

Zpracovatel: SPF Group, v.o.s., Bozděchova 99/6, 400 01 Ústí nad Labem

Datum zpracování: duben – prosinec 2013

Projekt Tvorba strategického plánu pro město Tišnov r.č. CZ.1.04/4.1.01/89.00031 je financován

z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje

a zaměstnanost a rozpočtu města Tišnova.


ÚVOD, METODIKA A HARMONOGRAM ZPRACOVÁNÍ



Datum zpracování: duben – prosinec 2013




Strategický plán města Tišnova: Úvod, metodika a harmonogram zpracování - 2 -

Obsah

Obsah ....................................................................................................................................................... 2

1 Úvod ................................................................................................................................................ 3

2 Zpracovatel strategického plánu ..................................................................................................... 4

3 Harmonogram přípravy strategického plánu .................................................................................. 5

4 Komunikace při zpracování strategického plánu ............................................................................ 6

4.1 Ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem ............................................................... 6

4.2 Jednání odborných pracovních skupin .................................................................................... 7

4.3 Informace na internetu, v tištěných periodikách apod. .......................................................... 7

4.4 Dotazníkové šetření mezi obyvateli (kvantitativní průzkum) .................................................. 8

4.5 Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum) ........................... 8

4.6 Informativní semináře a veřejná prezentace .......................................................................... 8


1 Úvod

Strategický plán (dále též SP) rozvoje města Tišnova byl zpracován v období duben – prosinec 2013 jako součást projektu Města Tišnova podpořeného ze SF EU prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Strategický plán je základním nástrojem dlouhodobé koordinace rozvojových aktivit ve městě. Zpracování dokumentu je z tohoto pohledu pouze přípravnou fází, která by měla iniciovat koncepční a na dlouhodobé cíle zaměřenou sociální, ekonomickou a environmentální politiku města. Cílem zpracování strategického plánu bylo především vyhodnotit pozici města v oblasti sociálně-ekonomického rozvoje (vč. zasazení do širšího kontextu), identifikovat hlavní rozvojové problémy, navrhnout řešení těchto problémů ve středně - až dlouhodobém horizontu a vytvořit seznam záměrů (akční plán), které k řešení těchto problémů přispějí v nejbližším období.


2 Zpracovatel strategického plánu

Strategický plán byl pořízen Městem Tišnov. Garantem přípravy SP byl za vedení města starosta Města Tišnova. V pozici manažera projektu přípravy strategického plánu byla PhDr. Miriam Jedličková, vedoucí projektové kanceláře Odboru kancelář starosty a tajemníka Městského úřadu Tišnov. Do organizace přípravy strategického plánu byli též zapojeni další pracovníci Městského úřadu Tišnov a koordinátor projektu Marek Fryčka.

Odbornou práci při přípravě strategického plánu zajistil externí dodavatel, poradenská společnost SPF Group, v.o.s. se sídlem v Ústí nad Labem. SPF Group, v.o.s. je konzultační společnost, která se zaměřuje na strategické, projektové a organizační poradenství v oblastech místního a regionálního rozvoje a životního prostředí. Za společnost SPF Group se na zpracování strategického plánu podílely následující osoby:

• Mgr. Josef Miškovský, Ph.D. (vedoucí týmu);

• RNDr. Jan Srb;

• Mgr. Gabriela Šulmanová;

• Mgr. Jakub Benda;

• Mgr. Josef Mareš;

• PhDr. Tomáš Soukup, Ph.D.;

• Mgr. Iva Michalová.


3 Harmonogram přípravy strategického plánu

Proces přípravy strategického plánu byl rozdělen do 4 kroků:

1. Příprava a organizace procesu a komunikační plán (vč. metodiky, jednotlivých komunikačních

aktivit a způsobů zapojení odborné a širší veřejnosti)

2. Analytická část (zahrnující zejména zpracování profilu města, realizaci šetření významnými

aktéry ve městě a SWOT analýzu)

3. Návrhová část (zahrnující návrh rozvojové vize, identifikaci problémových oblastí rozvoje

města a návrh strategie rozvoje města)

4. Implementační část (zahrnující přípravu akčního plánu a formulaci zásad implementace

a monitoringu strategického plánu)

Výstupem každého z uvedených kroků je jedna z částí strategického plánu (výstupem prvního kroku je následující kapitola věnovaná metodice a komunikačním aktivitám při zpracování strategického plánu).

Strategický plán byl zpracován během 9 měsíců v období duben – prosinec 2013. Následující schéma ukazuje harmonogram realizace jednotlivých kroků a zpracování jednotlivých výstupů strategického plánu po měsících.

Měsíce od uzavření smlouvy 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Organizace a komunikace

Ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem

Jednání odborných pracovních skupin

Informace na internetu, v tištěných periodikách apod.

Dotazníkové šetření mezi místními obyvateli

Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů

Informativní semináře a veřejná prezentace

Analytická část

Profil města

Analýza názorů místních obyvatel

Analýza názorů významných aktérů

Dílčí SWOT analýzy tematických okruhů

Souhrnná SWOT analýza

Návrhová část

Návrh rozvojové vize

Identifikace problémových oblastí

Stanovení cílů

Návrh strategie (priorit a opatření)

Implementační část

Akční plán

Systém implementace strategického plánu


4 Komunikace při zpracování strategického plánu

V souladu se snahou o maximální otevřenost, transparentnost a efektivnost přípravy strategického plánu byl tento proces komunikován jednak v úzké spolupráci zadavatele a zpracovatele, a jednak s odbornými skupinami, místními subjekty a veřejností. Využity byly především tyto formy komunikace:

• ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem;

• jednání odborných pracovních skupin (projednání jednotlivých prioritních os z odborného

hlediska);

• informace na internetu, v tištěných periodikách apod.;

• řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum);

• informativní semináře a prezentace.

Podrobnější popis těchto komunikačních nástrojů je uveden v dalším textu a naznačen v následujícím schématu.

4.1 Ad hoc jednání mezi zpracovatelem a zadavatelem

Ad hoc komunikace mezi vedoucím týmu zpracovatele a zástupcem zadavatele zahrnovala operativní schůzky a telefonickou a e-mailovou komunikaci. Účelem této komunikace byla zejména organizační příprava jednotlivých jednání, předání podkladů, výstupů atd.

Zadavatel - zpracovatel

Klíčoví aktéři (vč. odborné veřejnosti)

Širší veřejnost (obyvatelé)

Ad hoc jednání mezi zadavatelem a

zpracovatelem

Jednání odborných pracovních skupin

Informativní semináře a veřejná prezentace

Informace na internetu, v tištěných periodikách

apod.

Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů

Dotazníkové šetření mezi obyvateli


4.2 Jednání odborných pracovních skupin

Úkolem pracovních skupin (PS) bylo vyjádření odborných stanovisek k dílčím výstupům návrhové části strategického plánu a jejich rozpracování. Počet pracovních skupin byl shodný s celkovým počtem prioritních oblastí (tj. 5 skupin a prioritních oblastí). Pracovní skupiny byly ustaveny na začátku zpracování strategického plánu. Jejich vymezení a obsahové zaměření bylo v průběhu zpracování dílčím způsobem modifikováno tak, aby přesně odpovídalo zjištěným problémů a navrženým opatřením a intervencím. Každá pracovní skupina se sešla 5–6x, přičemž některé schůzky pracovních skupin byla společná pro všechny z nich. Tématy jednotlivých schůzek pracovních skupin postupně bylo:

1. Vyjádření k analytickým výstupům strategického plánu, diskuse nad vizí rozvoje města (společná schůzka všech PS)

2. Obecnější diskuse problémů rozvoje města a možných řešení (každá PS k jednomu problémovému okruhu),

3. Návrh opatření a akčního plánu (každá PS k jedné prioritní oblasti).

4. Diskuse nad návrhem implementace strategického plánu, závěrečná úprava a schválení strategického plánu (společná schůzka všech PS)

Členy jednotlivých pracovních skupin byly následující osoby.

1. Pracovní skupina č. 1 se zaměřením na oblast dopravy a technické infrastruktury

s obsazením: místostarosta Radovan Klusák, zastupitelé Lukáš Válka a Ing. Karel Souček,

expert Ing. Eva Jelínková, tajemnice PS Ing. Bc. Petra Vokáčová.

2. Pracovní skupina č. 2 se zaměřením na oblast udržitelného územního rozvoje s obsazením:

místostarosta Ing. Petr Bábor, Ph.D., zastupitelé Ing. František Svoboda a Mgr. Zdeňka

Dohnálková, expert Mgr. Michal Knecht, tajemnice PS Soňa Matušková.

3. Pracovní skupina č. 3 se zaměřením na oblast kvality života obyvatel města s obsazením:

místostarosta Mgr. Marek Babák, zastupitelé Mgr. Karel Švábenský a PhDr. Irena

Ochrymčuková, expert Ing. Jan Ryšavý, tajemník PS Ing. Václav Drhlík.

4. Pracovní skupina č. 4 se zaměřením na oblast ekonomického rozvoje s obsazením: starosta

Jan Schneider, radní Helena Randová, zastupitel Ing. Tomáš Komprs, expert Ing. Mgr. Renata

Loubalová, tajemnice PS Ing. Anna Sklenářová.

5. Pracovní skupina č. 5 se zaměřením na zdravotnictví, sociální oblast a školství s obsazením:

zastupitelky Mgr. Renata Pleskačová, PaedDr. Radmila Zhořová a PaedDr. Petra Kappelová,

expert Ing. Petra Jůzová, tajemník PS Mgr. Michal Kudláček.

4.3 Informace na internetu, v tištěných periodikách apod.

Jako informační platforma pro komunikaci s pracovními skupinami i veřejností sloužil po celou dobu zpracování projektu internet a elektronická pošta. Dílčí a závěrečné výstupy stejně jako informace o postupu zpracování strategického plánu byly zveřejňovány též na vývěskách města a v regionálním tisku. Veškeré informace byly zveřejňovány v souladu s pravidly publicity OP LZZ.


4.4 Dotazníkové šetření mezi obyvateli (kvantitativní průzkum)

Součástí zapojení širší veřejnosti (tj. všech obyvatel města) do přípravy strategického plánu bylo dotazníkové šetření. Na základě zkušenosti ze zjišťování potřeb obyvatel v jiných municipalitách byl realizován následující postup a parametry dotazníkového šetření.

Dotazník byl vytvořen v úzké spolupráci se zástupci města (dotazník navrhl konzultant a následně byl upraven při diskusi se zástupci města). Délka dotazníku byla 4 strany s cílem, aby jeho vyplnění nezabralo respondentům více než 10 minut. Dotazník obsahoval otevřené i uzavřené otázky týkající se hodnocení současné situace města a spokojenosti jeho obyvatelem s životem ve městě.

Šetření bylo realizováno kombinací on-line sběru dat (distribuce prostřednictvím webového portálu www.tisnov.cz) a možnosti vyplnit dotazník písemně (distribuce prostřednictvím přílohy Tišnovských novin) a odevzdat jej na městském úřadě. Tím byla dána možnost dotazník vyplnit i osobám, které nemají přístup k internetu, čímž se zvýšil počet vyplněných dotazníků a zejména jejich reprezentativnost a vypovídací schopnost.

Vyplněné dotazníky byly shromážděné v tištěné podobě (od těch, kteří vyplňovali papírový dotazník uveřejněný v Tišnovských novinách) a v podobě databáze se zanesenými odpověďmi. Provedena byla detailní analýza výsledků získaných z vyplněných online i tištěných dotazníků. Součástí bylo i zasazení do kontextu (např. porovnáním údajů s jinými obcemi či městy, kde byl obdobný průzkum v minulých letech realizován) a identifikace provázanosti jednotlivých aspektů (např. souvislost odpovědí s věkem, místem bydliště či vzděláním respondentů). Analýza výsledků dotazníkového šetření obyvatel je samostatným výstupem analytické části strategického plánu. Součástí výstupu je i vzor dotazníku.

4.5 Řízené rozhovory se zástupci významných subjektů (kvalitativní průzkum)

Průzkum mezi významnými subjekty z řad podnikatelů a neziskových organizací (tedy fakticky mezi zástupci odborné veřejnosti) byl proveden metodou řízených rozhovorů. Za tímto účelem bylo osloveno 13 významných aktérů ve městě (podnikatelé, neziskové organizace, ale i zástupci z oblasti školství, zdravotnictví apod.). Výběr dotazovaných subjektů provedl zadavatel, zpracovatel k němu poskytl odborné doporučení. Zástupci oslovených subjektů představovali v rámci možností reprezentativní vzorek, jehož dotázáním bylo možné sestavit pravdivý obraz o městě a jeho problémech. Rozhovory byly cíleny zejména na aktivity oslovených aktérů, problémy města, které dotazovaní vnímají jako nejzávažnější, náměty na jejich řešení apod. Všechny řízené rozhovory měly přibližně stejnou strukturu, k níž se zadavatel vyjádřil před realizací rozhovorů.

Vyhodnocení řízených rozhovorů tvoří samostatný výstup analytické části strategického plánu. Součástí je i přehled otázek a okruhů, které byly s respondenty při rozhovorech diskutovány.

4.6 Informativní semináře a veřejná prezentace

Jedním z klíčových faktorů úspěšné implementace strategického plánu je patřičná obeznámenost se strategickým plánem mezi subjekty, které za jeho implementaci odpovídají, i motivace těchto subjektů k aktivní participaci na implementaci. Pro aktivizaci těchto subjektů (tedy zejména zástupců vedení města a příslušných odborů městského úřadu, ale také širší veřejnosti) a zvýšení jejich informovanosti byla realizována sada školení a prezentací zaměřené na osoby, od nichž se očekává aktivní účast na implementaci strategického plánu. Realizovány byly 3 semináře/prezentace:


- Úvodní informativní seminář pro zástupce vedení města a městského úřadu: Byl realizován v dubnu 2013, tedy na začátku zpracování strategického plánu. Smyslem semináře bylo seznámit účastníky s cílem strategického plánování, s procesem přípravy strategického plánu, metodikou a komunikačními nástroji. Délka semináře byla cca 90 minut.

- Prezentace finální verze strategického plánu veřejnosti: Bylo realizováno po dokončení všech výstupů strategického plánu, tedy v prosinci 2013. Cílem prezentace bylo seznámit širší veřejnost s výstupy strategického plánu. Délka prezentace vč. diskuse byla cca 120 minut.

- Prezentace finální verze strategického plánu v orgánech města: Byla realizována po dokončení všech výstupů strategického plánu. Prezentace byla primárně určena členům zastupitelstva města. Cílem prezentace bylo seznámit zástupce města s výstupy SP a s plánem jeho implementace. Délka prezentace byla cca 45 minut.


A1: PROFIL MĚSTA



Datum zpracování: květen - červen 2013


z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a

zaměstnanost a rozpočtu města Tišnova.

2

OBSAH

Obsah ....................................................................................................................................................... 2

Seznam tabulek a grafů a obrázků .......................................................................................................... 4

Seznam použitých zkratek ....................................................................................................................... 6

1 Základní údaje ................................................................................................................................. 7

1.1 Regionální vztahy a poloha města v sídelním systému ........................................................... 7

1.2 Intenzita a směry dojížďky a vyjížďky za prací ......................................................................... 8

1.3 Vnější tvář města ..................................................................................................................... 9

1.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 10

2 Obyvatelstvo .................................................................................................................................. 11

2.1 Vývoj počtu obyvatel ............................................................................................................. 11

2.2 Pohyb obyvatelstva ............................................................................................................... 12

2.3 Složení obyvatel podle věku a vzdělání ................................................................................. 14

2.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 17

3 Ekonomika, podnikání a trh práce ................................................................................................. 18

3.1 Výkonnost místní ekonomiky ................................................................................................ 18

3.2 Ekonomická struktura podle struktury zaměstnanosti ......................................................... 21

3.3 Pozice vybraných ekonomických odvětví ve městě .............................................................. 22

3.4 Trh práce, vývoj a struktura nezaměstnanosti ...................................................................... 24

3.5 Shrnutí ................................................................................................................................... 25

4 Cestovní ruch a lázeňství, kultura a sport ..................................................................................... 26

4.1 Nabídka v cestovním ruchu ................................................................................................... 26

4.2 Poptávka v cestovním ruchu ................................................................................................. 27

4.3 Kultura a sport ....................................................................................................................... 28

4.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 31

5 Občanská vybavenost a služby ...................................................................................................... 32

5.1 Školská zařízení a vzdělávání ................................................................................................. 32

5.2 Zdravotnictví .......................................................................................................................... 34

3

5.3 Sociální služby ........................................................................................................................ 35

5.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 39

6 Doprava a dopravní infrastruktura ................................................................................................ 40

6.1 Silniční infrastruktura ............................................................................................................ 40

6.2 Další dopravní infrastruktura................................................................................................. 41

6.3 Silniční doprava a vývoj její intenzity..................................................................................... 42

6.4 Veřejná doprava .................................................................................................................... 45

6.5 Další druhy dopravy ............................................................................................................... 46

6.6 Shrnutí ................................................................................................................................... 47

7 Technická infrastruktura a bydlení ................................................................................................ 48

7.1 Technická infrastruktura ....................................................................................................... 48

7.2 Bytový fond ........................................................................................................................... 50

7.3 Shrnutí ................................................................................................................................... 54

8 Životní prostředí a územní rozvoj .................................................................................................. 55

8.1 Příroda a krajina .................................................................................................................... 55

8.2 Stav životního prostředí ........................................................................................................ 56

8.3 Územní rozvoj ........................................................................................................................ 58

8.4 Shrnutí ................................................................................................................................... 62

9 Zdroje............................................................................................................................................. 63

4

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ A OBRÁZKŮ

Tabulka 1: Vyjížďka do zaměstnání z Tišnova podle SLDB 2011 ............................................................. 9

Tabulka 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních územích podle SLDB ............. 11

Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva ve městě Tišnově v období 1991-2011 ............................................... 13

Tabulka 4: Věková struktura obyvatelstva města Tišnova a referenčních území podle SLDB 2011 ..... 15

Tabulka 5: Vývoj věkové struktury obyvatelstva města Tišnova ........................................................... 15

Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011 ....................................................... 16

Tabulka 7: Vývoj HDP v Jihomoravském kraji v letech 2009-2011 ........................................................ 19

Tabulka 8: HDP podle krajů v roce 2011 ............................................................................................... 19

Tabulka 9: Ekonomické subjekty v Tišnově a referenčních městech podle počtu zaměstnanců.......... 21

Tabulka 10: Ekonomické subjekty registrované v Tišnově podle počtu zaměstnanců ......................... 22

Tabulka 11: Přehled největších zaměstnavatelů v Tišnově ................................................................... 23

Tabulka 12: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011 .................... 24

Tabulka 13: Vývoj návštěvnosti HUZ v SO ORP Tišnov 2000-2011 ........................................................ 28

Tabulka 14: Naplněnost kapacit škol v Tišnově ve školním roce 2012/13 ............................................ 33

Tabulka 15: Lůžková péče v Nemocnici Tišnov v r. 2011 ....................................................................... 34

Tabulka 16: Přehled sociálních služeb sídlících v SO ORP Tišnov .......................................................... 36

Tabulka 17: Přehled terénních sociálních služeb sídlících mimo SO ORP Tišnov .................................. 37

Tabulka 18: Charakteristika domovního fondu v referenčních městech podle SLDB 2011 .................. 50

Tabulka 19: Charakteristika bytového fondu v referenčních městech podle SLDB 2011 ..................... 52

Tabulka 20: Dokončené byty v referenčních městech v období 2002 – 2011 ...................................... 53

Tabulka 21: Bilance půdy v Tišnově k 31.12.2011 ................................................................................. 60

Graf 1: Saldo dojížďky do zaměstnání podle SLDB 2001 ......................................................................... 8

Graf 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních městech ...................................... 12

Graf 3: Vývoj počtu obyvatel města Tišnova v letech 1991-2011 ......................................................... 14

Graf 4: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech a v paritě kupní síly ............................................ 20

Graf 5: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012 ......................................... 20

5

Graf 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011 ........................... 25

Graf 7: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tišnově k 6.6.2013 ............................................... 33

Graf 8: Vývoj bytové výstavby v referenčních městech ........................................................................ 53

Obrázek 1: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích ve městě Tišnově podle Sčítání dopravy 2000 ....................................................................................................................................................... 43

Obrázek 2: : Intenzita dopravy na vybraných komunikacích ve městě Tišnově podle Sčítání dopravy 2010 ....................................................................................................................................................... 44

Obrázek 3: Schéma linek IDS JMK v Tišnově ......................................................................................... 46

6

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

ČOV čistírna odpadních vod

ČSÚ Český statistický úřad

CZT centrální zásobování teplem

EAO ekonomicky aktivní obyvatelé

HUZ hromadné ubytovací zařízení

IAD individuální automobilová doprava

IDS integrovaný dopravní systém

IRZ Integrovaný registr znečišťování

JMK Jihomoravský kraj

k.ú. katastrální území

MHD městská hromadná doprava

MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky

MÚK mimoúrovňová křižovatka

NN nízké napětí

p.b. procentní bod

ŘSD Ředitelství silnic a dálnic

SLDB sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP správní obvod obce s rozšířenou působností

ÚAP územně analytické podklady

ÚPD územně plánovací dokumentace

ÚZIS ČR Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky

VN/VVN vysoké napětí/velmi vysoké napětí

VTL vysokotlaký

ZPF zemědělský půdní fond

ZÚR zásady územního rozvoje

žst. železniční stanice

7

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

Kapitola 1 charakterizuje město z hlediska začlenění do širšího regionu i povědomí veřejnosti. K tomu

slouží zhodnocení polohy města, vyjádření vazeb v rámci sídelního systému pomocí analýzy statistik

o dojížďce a vyjížďce do škol a zaměstnání a charakteristika vnější tváře města. První část kapitoly

byla vyhotovena na základě expertního hodnocení autorského kolektivu, druhá na základě statistik

ze SLDB 2001 a 2011. Charakteristika vnější tváře (image) města byla sestavena na základě

dotazníkového mikrovýzkumu zaměřeného na respondenty z Čech a různých částí Moravy

a na základě rešerše článků z médií (celostátních a regionálních) referujících o městě a místních

událostech.

1.1 REGIONÁLNÍ VZTAHY A POLOHA MĚSTA V SÍDELNÍM SYSTÉMU

Město Tišnov se nachází v SZ části Jihomoravského kraje v zázemí města Brna, které představuje

významnou rozvojovou oblast (podle Politiky územního rozvoje ČR 2008 - OB3 Rozvojová oblast

Brno). Od jádra města Brna je Tišnov vzdušnou čarou vzdálený přibližně 20 km. Město Tišnov je

situované ve výškově členitém reliéfu Brněnské vrchoviny a z malé části i Českomoravské vrchoviny,

což sice přispívá k atraktivitě zdejší krajiny, na druhou stranu však členitý reliéf zvyšuje deviatilitu1

dopravních komunikací spojujících Tišnov s okolními sídly i regionálními centry. I přesto město pojí

s Brnem silné vazby projevující se mj. vyjížďkou do škol a zaměstnání a rozvojem města v souvislosti

se suburbanizací s jádrem v Brně.

Určitou nevýhodou Tišnova je navzdory poloze v ose Praha – Brno excentrická poloha vůči

celostátním silničním komunikacím (dálnicím, rychlostním silnicím a silnicím I. třídy) i koridorovým

železničním tratím (železniční trať č. 250 částečně pozbyla po dokončení I. tranzitního železničního

koridoru významu pro dálkovou osobní dopravu). Dopravní poloha Tišnova se zlepší po zprovoznění

plánované rychlostní silnice R43, která má vést v blízkém okolí města.

Město Tišnov je obcí s rozšířenou působností s poměrně rozsáhlým správním obvodem, do kterého

patří celkem 59 obcí. Vzhledem ke své velikosti a dopravní i geografické poloze je přirozeným

spádovým a obslužným centrem širšího okolí. SO ORP Tišnov sousedí na severu s SO ORP Boskovice,

na východě s SO ORP Blansko a Kuřim, na jihu s SO ORP Rosice a na západě se dvěma obvody

patřícími již do kraje Vysočina – SO ORP Velké Meziříčí a Bystřice nad Pernštejnem.

Specifikem města Tišnova je, že ve svém administrativním vymezení zahrnuje dvě exklávy

s venkovskými sídly (a celkově 3 katastrálními územími) – Hájek (k.ú. Hájek u Tišnova) a Jamné

(k.ú. Jamné u Tišnova) severovýchodně a Pejškov (k.ú. Pejškov u Tišnova) jihozápadně od města.

1 Deviatilita dopravní sítě je určena její nepřímočarostí, tedy odchylkou přímé (vzdušné) vzdálenosti.

8

1.2 INTENZITA A SMĚRY DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY ZA PRACÍ

Pro charakteristiku dojížďky byla použita data ze SLDB 2001, pro charakteristiku vyjížďky pak data

ze SLDB 2011. Důvodem použití dat z různých období je absence aktuálních dat pro dojížďku, která

budou v případě SLDB 2011 zveřejněna později.

Na základě výsledků SLDB 2001 byla srovnána referenční města podle salda dojížďky za prací (viz graf

č. 1) a do škol. Z grafu je patrný nižší význam Tišnova jako pracovního centra, který se v r. 2001

projevoval tím, že z Tišnova za zaměstnáním vyjíždělo o přibližně 180 pracujících více, než do Tišnova

dojíždělo. Podobná situace, jen s o něco nižším saldem byla mezi srovnávanými referenčními městy

zaznamenána v Rosicích. Naopak významným centrem pracovní dojížďky byl v r. 2001 Slavkov u Brna,

kde je velká koncentrace průmyslových podniků. Důležitým centrem pracovní dojížďky byl také

Adamov, kde ještě v r. 2001 fungoval významný regionální zaměstnavatel – společnost Adast

Adamov.

Graf 1: Saldo dojížďky do zaměstnání podle SLDB 2001

Zdroj dat: ČSÚ (2003)

V případě dojížďky do škol se všechna srovnávaná města s výjimkou Adamova v roce 2001

vyprofilovala jako mikroregionální centra primárního (případně i sekundárního) vzdělávání, přičemž

do těchto měst dojíždělo o cca 1000-2000 žáků a studentů více, než odtud vyjíždělo. Jedině v případě

Adamova bylo zaznamenáno záporné saldo dojížďky do škol (-387, viz ČSÚ 2003). To naznačuje, že

Adamov vzhledem ke své velikosti i blízké poloze vůči nadřazeným sídlům (Blansko, Brno) neplní

funkci regionálního obslužného centra a žáci odtud hromadně vyjíždějí.

Charakter vyjížďky do zaměstnání a škol z Tišnova v r. 2011 ilustruje tabulka č. 1. Podle SLDB 2011

vyjíždělo do zaměstnání za hranice města přibližně 29 % ekonomicky aktivních obyvatel2. Největší byl

podíl vyjíždějících do zaměstnání do jiného okresu kraje, což můžeme do značné míry ztotožnit

2 Podle SLDB 2001 vyjíždělo z obce v r. 2001 přibližně 51 % EAO (ČSÚ 2003). Data o vyjížďce ze SLDB 2001

a 2011 nejsou srovnatelná kvůli odlišnostem ve sběru dat (mj. z důvodu velkého počtu nezjištěných odpovědí v rámci SLDB 2011).

9

s vyjížďkou do Brna3. Mezi žáky a studenty vyjíždějícími mimo obec dominuje skupina vyjíždějící

do jiného okresu kraje, což opět představují zejména žáci a studenti navštěvující školy v Brně.

Tabulka 1: Vyjížďka do zaměstnání z Tišnova podle SLDB 2011

Vyjíždějící Zaměstnaní Žáci

a studenti celkem muži ženy

Vyjíždějící do

zaměstnání a

škol

1 870 943 927 620

v tom:

v rámci obce 466 160 306 287

do jiné obce

okresu 514 297 217 36

do jiného

okresu kraje 810 433 377 267

do jiného

kraje 64 44 20 29

do zahraničí 16 9 7 1

Vyjíždějící

denně mimo

obec

1 205 682 523 275

Zdroj dat: VDB ČSÚ (2013)

1.3 VNĚJŠÍ TVÁŘ MĚSTA

Vzhledem k velikostnímu významu města, jeho poloze v rámci sídelního systému a jiným faktorům

závisí percepce města Tišnova zejména na vzdálenosti bydliště (působiště) respondenta od města.

Obecně lze konstatovat, že solidní povědomí o městě a jeho lokalizaci mají respondenti z jižní Moravy

(zejména z oblasti Brněnské aglomerace, pro niž i dle respondentů Tišnovsko představuje

vyhledávané rekreační zázemí). Respondenti ze vzdálenějších oblastí o Tišnově vědí jen kusé

informace. Motoristé si vybaví Tišnov zejména ve spojitosti s dopravním značením na dálnici D1,

železniční nadšenci s blízkými technickými zajímavostmi na železniční trati č. 250, starší cestující

veřejnost jako nácestnou stanici na téže (dříve páteřní) trati, někteří turisté znají blízký klášter Porta

Coeli.

Pro obyvatele Brněnské aglomerace a blízkého okolí však Tišnovsko představuje atraktivní turistickou

destinaci, a to zejména ve spojitosti s atraktivní krajinou charakteristickou vrchovinným reliéfem,

vysokou lesnatostí, krasovými útvary doplněnou kulturními a technickými památkami, vybízející

k pěší turistice, cykloturistice, poznávací turistice a dalším rekreačním aktivitám.

3 Detailní informace o proudech vyjížďky ze SLDB 2011 zatím nebyly zveřejněny. V rámci SLDB 2001 byl zjištěn

podíl vyjíždějících do zaměstnání z Tišnova do Brna na celkovém počtu vyjíždějících z obce přibližně 45 % (ČSÚ 2003).

10

Na vnější image města se v omezené míře podílí mediální reference o městě. Vzhledem k menší

velikostní kategorii města však zdejší dění není natolik intenzivní, aby byl Tišnov pravidelně

v hledáčku celostátních médií. Kromě případných mimořádných událostí, které nebyly autorským

kolektivem v posledních několika letech zaznamenány, tvoří mediální obraz města především

regionální média. Dostupné mediální výstupy sestávají zejména z informací o investičních aktivitách

města, politických a rozvojových tématech (např. problematice parkování, redukce lůžkových kapacit

v nemocnici, aj.) kulturních a sportovních akcích pořádaných ve městě, zpráv v souvislosti

s železničním provozem (mimořádnosti a výluky na tratích, zvláštní jízdy), zpráv z kategorie černé

kroniky i informacích z oblasti cestovního ruchu.

1.4 SHRNUTÍ

� Město Tišnov je součástí významné rozvojové oblasti s jádrem v Brně.

� Dopravní poloha Tišnova je prozatím znevýhodněná absencí kvalitního napojení na páteřní

silniční síť.

� Tišnov je správním a obslužným centrem poměrně rozsáhlého regionu, volně nazývaného

jako „Tišnovsko“. Význam Tišnova jako pracovního centra je však omezený, což ilustruje

záporné saldo dojížďky za prací.

� Tišnov je regionálním centrem primárního a sekundárního vzdělávání.

� Tišnov má silné vazby na Brno, což dokládá také intenzivní proud vyjížďky do zaměstnání

do Brna.

� Vnější image města je ovlivněna především malou velikostí města (omezený prostorový

dosah image), pozitivní vliv na image města i regionu Tišnovska jako celku má místní

atraktivní krajina vyhledávaná především obyvateli Brněnské aglomerace ke krátkodobé

rekreaci.

11

2 OBYVATELSTVO

Předmětem této kapitoly je seznámení se základními populačními charakteristikami města Tišnova.

Přitom je sledován jak aktuální stav, tak vývojové tendence populačních charakteristik.

Mezi sledovanými charakteristikami je stav obyvatelstva, pohyb obyvatelstva (přirozená měna

obyvatelstva a migrace), věková a vzdělanostní struktura obyvatelstva. Vybrané údaje jsou sledovány

na různých územních úrovních (referenční města, město Brno, okres Brno-venkov, Jihomoravský kraj,

ČR). V kapitole jsou využita zejména data pocházející z Veřejné databáze ČSÚ, výsledků SLDB 2011

a Databáze demografických údajů za obce ČR.

2.1 VÝVOJ POČTU OBYVATEL

Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel města Tišnova vykazuje proměnlivý ráz. Zatímco v období

do r. 1980 zde docházelo k dlouhodobému růstu počtu obyvatel, a to jak migračním přírůstkem,

tak i přirozeným přírůstkem, v průběhu 80. let dochází ke změně tohoto trendu a celkovému poklesu

počtu obyvatel v důsledku markantního migračního úbytku. K tomu došlo v celém okrese Brno-

venkov, a jak naznačují data, pravděpodobnou příčinou byla koncentrace obyvatelstva ve městě Brně

(tedy socialistická urbanizace). Trend migračního úbytku populace značně zpomalil v průběhu 90. let,

počínaje rokem 1994 však došlo v souvislosti s obecným trendem vývoje přirozené měny

obyvatelstva v České republice k úbytku obyvatel (v celém desetiletí však obyvatelstvo přirozenou

měnou stagnovalo). Celkový pokles počtu obyvatel tak v 90. letech zpomalil (v l. 1995 a 1996 byl

dokonce zaznamenán mírný celkový přírůstek). Naopak v celém okrese Brno-venkov došlo v průběhu

90. let k mírnému nárůstu počtu obyvatel, a to pravděpodobně v souvislosti se začínajícím procesem

suburbanizace.

Tabulka 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních územích podle SLDB

1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Tišnov 5223 5741 6939 9090 8563 8304 8780

Adamov 2090 3139 3787 5088 5089 4970 4591

Ivančice 8040 8154 8558 9746 9448 9350 9468

Rosice 4634 4819 4396 4978 4985 5296 5740

Slavkov u Brna 4445 4747 5001 5609 5890 5881 6207

Okr. Brno-venkov 153900 165808 167015 172478 163517 166237 206300

Brno 299099 324173 344218 371493 388296 376172 385913

Zdroj dat: ČSÚ (2005, 2013a)

K obratu dochází v r. 2003, kdy byl v důsledku migračního přírůstku opět zaznamenán celkový nárůst

počtu obyvatel, od r. 2004 pak (s výjimkou r. 2006) díky zvýšené porodnosti populačně silných

ročníků dochází k růstu počtu obyvatel přirozenou měnou. Trend celkového růstu počtu obyvatel

města v posledních 10 letech odráží širší trend populačního vývoje v zázemí města Brna, kde probíhá

12

intenzivní proces suburbanizace a metropolizace4 (tedy populační růst jak Brna, tak jeho zázemí).

Proces suburbanizace se přitom pravděpodobně promítl i do porodnosti (do zázemí měst se často

stěhují mladé rodiny v reprodukčním období).

Graf 2: Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v Tišnově a referenčních městech

Zdroj dat: ČSÚ (2005, 2013a)

2.2 POHYB OBYVATELSTVA

Detailnější informace o pohybu obyvatelstva v Tišnově v posledních dvou desetiletích poskytuje

tabulka č. 3. Zde jsou patrné výše diskutované trendy. Zatímco ještě na začátku 90. let je příčinou

celkového úbytku populace markantní migrační úbytek, od 2. poloviny 90. let se na celkovém úbytku

populace podílí také přirozený úbytek (zatímco intenzita migračního úbytku populace spíše klesá).

Od r. 2003 pak s malými výjimkami přetrvává trend přirozeného i migračního přírůstku populace.

Zajímavostí je velmi vysoká přistěhovalecká vlna v r. 2007, která patrně podobně jako celkově vysoký

počet přistěhovalých (a migrační přírůstek) po r. 2003 souvisí s dokončením velkého množství nových

bytů ve městě, a to zejména v lokalitě Hony za Kukýrnou (dokončované postupně od r. 2004).

Na první pohled překvapivý migrační úbytek v r. 2009 (a určité zpomalení migračního přírůstku oproti

předchozím rokům) patrně souvisí s důsledky globální ekonomické recese, která se v podmínkách ČR

projevila mj. sníženou poptávkou po novém bydlení (a obecně vedla ke snížení intenzity procesu

suburbanizace). Otázkou je však počet nehlášených obyvatel, tedy obyvatel, kteří se do města

4 Mezi sledovanými referenčními městy byl v posledním desetiletí zaznamenán úbytek populace pouze

v Adamově, který souvisí s místními ekonomickými a urbanistickými podmínkami (krach strojírenského gigantu Adast Adamov, vysoký podíl bytového fondu na méně žádaných socialistických sídlištích a výrazné limity územního rozvoje).

13

přistěhovali, ale nepřihlásili se zde k pobytu5. Dá se tak předpokládat, že počet faktických obyvatel

města (tedy včetně nehlášených obyvatel) bude o něco vyšší, než kolik ukazují oficiální statistiky.

Tabulka 3: Pohyb obyvatelstva ve městě Tišnově v období 1991-2011

Celkový

přírůstek

Přirozený

přírůstek

Přírůstek

stěhováním

Živě

narození

Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí

1991 -45 39 -84 128 89 178 262

1992 -28 4 -32 100 96 196 228

1993 -20 24 -44 118 94 162 206

1994 -3 -27 24 91 118 193 169

1995 14 -2 16 82 84 189 173

1996 12 -6 18 83 89 171 153

1997 -36 -11 -25 77 88 121 146

1998 -9 -4 -5 68 72 161 166

1999 -15 -10 -5 67 77 175 180

2000 -22 -7 -15 73 80 136 151

2001 -32 - -32 78 78 145 177

2002 -76 -13 -63 81 94 170 233

2003 11 -12 23 79 91 235 212

2004 8 4 4 78 74 219 215

2005 79 21 58 100 79 252 194

2006 2 -5 7 90 95 261 254

2007 169 49 120 123 74 351 231

2008 100 29 71 116 87 284 213

2009 -10 14 -24 97 83 222 246

2010 87 35 52 111 76 267 215

2011 95 38 57 122 84 266 209

Zdroj: VDB ČSÚ (2013)

5 Tuto skutečnost naznačuje nízký migrační přírůstek v přepočtu na dokončené byty ve městě po r. 2004, kdy

došlo k razantnímu nárůstu dokončených bytů (1,7 obyvatel/byt). Problémy s větším množstvím nehlášených nově příchozích obyvatel má velké množství suburbánních obcí a měst v ČR.

14

Graf 3: Vývoj počtu obyvatel města Tišnova v letech 1991-2011


2.3 SLOŽENÍ OBYVATEL PODLE VĚKU A VZDĚLÁNÍ

Také na věkové struktuře obyvatelstva Tišnova se promítají obecné trendy vývoje populace ČR.

Překvapivý je poměrně vysoký podíl seniorů na celkové populaci města Tišnova, který je nejvyšší mezi

referenčními územími. I proto je v Tišnově hned po Adamově (a Jihomoravském kraji jako celku)

nejvyšší index stáří. V Tišnově se sice na rozdíl od některých referenčních měst nachází poměrně

velký dům s pečovatelskou službou, to platí ale i o Slavkově u Brna, kde je podíl seniorů o poznání

nižší. Proto nelze vysoký podíl seniorů v Tišnově vysvětlovat pouze lokalizací kapacitního domu

s pečovatelskou službou. Při pohledu na referenční území se částečně nabízí obecnější vysvětlení –

a sice souvislost věkové struktury populace s intenzitou procesu suburbanizace. V Rosicích a Slavkově

u Brna (a obecně v celém okresu Brno-venkov), kde byla v uplynulých dvou desetiletích nejvyšší

intenzita procesu suburbanizace (podle relativního přírůstku počtu obyvatel), je index stáří nejnižší.

Naopak v Adamově, kde suburbanizace prakticky neprobíhala (zatímco zde docházelo k úbytku

populace), je index stáří nejvyšší.

Pozoruhodný je však také vysoký podíl dětí v Tišnově (hned druhý nejvyšší po celém okresu Brno-

venkov). Příčiny tohoto stavu může částečně poodhalit tabulka č. 5 zachycující vývojové trendy

věkové struktury obyvatelstva. Z ní je patrné, že k nárůstu počtu dětí došlo zejména v souvislosti se

zvýšenou porodností po r. 2005. Na tom se podílel zejména obecný trend zvýšené porodnosti

v důsledku reprodukce populačně silných ročníků narozených v 70. letech 20. století

(tzv. „Husákových dětí“), okrajově potom patrně také složení a reprodukce nově příchozích obyvatel

(mladé rodiny). Otázkou je, do jaké míry se na vysokém počtu dětí podílí také místní romská

15

komunita (ve srovnání s jinými obdobně velkými městy spíše početně menší), která je obecně

charakteristická vysokou porodností.

Tabulka 4: Věková struktura obyvatelstva města Tišnova a referenčních území podle SLDB 2011

Počet

bydlících

obyvatel

Podíl

obyvatel

ve věku

0 - 14 let

(%)

Podíl

obyvatel

ve věku

65 let a

více (%)

Index

stáří

Česká republika 10400933 14,3 15,8 110,5

Jihomoravský kraj 1160339 14,0 16,3 115,9

okr. Brno-venkov 205854 15,6 15,5 99,5

Adamov 4585 13,3 16,8 126,0

Ivančice 9445 15,0 16,6 110,8

Rosice 5725 15,0 14,7 97,8

Slavkov u Brna 6195 14,3 15,6 109,3

Tišnov 8764 15,4 17,3 112,6

Zdroj: ČSÚ (2013a)

Pozn.: Index stáří udává počet seniorů (obyvatel ve věku 65 a více let) na 100 dětí (ve věku 0-14 let).

Z tabulky je dále patrné, že prakticky v průběhu celého sledovaného období docházelo ke stárnutí

obyvatelstva (vyjádřeno indexem stáří). Dynamika stárnutí však díky zvýšené porodnosti a v menší

míře i přistěhování mladých rodin s dětmi v souvislosti s procesem suburbanizace po r. 2005

zpomalila. Zatímco republikovým trendem je snižování porodnosti (s „vyčerpáním“ populační vlny

dětí silných ročníků) v posledních letech, údaje za Tišnov tento trend zatím nepotvrzují (což se

projevuje i na nízké dynamice stárnutí v posledních letech). Zatímco lze tedy předpokládat, že

zvýšená porodnost v souvislosti s reprodukcí populačně silných ročníků postupně opadne, je otázkou,

nakolik se na budoucím vývoji věkového složení obyvatelstva podepíší nově příchozí obyvatelé.

Tabulka 5: Vývoj věkové struktury obyvatelstva města Tišnova

Počet

obyvatel

k 31.12.

v tom podle

pohlaví

v tom ve věku Index

stáří

Dynamika stárnutí

muži ženy 0 – 14 15 – 64 65 +

1991 8 531 4 109 4 422 1 769 5 698 1 064 60,1 -

1992 8 503 4 090 4 413 1 681 5 765 1 057 62,9 104,7

1993 8 483 4 063 4 420 1 636 5 799 1 048 64,1 101,9

1994 8 480 4 062 4 418 1 587 5 838 1 055 66,5 103,7

1995 8 494 4 077 4 417 1 548 5 846 1 100 71,1 106,9

1996 8 506 4 089 4 417 1 535 5 868 1 103 71,9 101,1

1997 8 470 4 078 4 392 1 495 5 864 1 111 74,3 103,3

1998 8 461 4 062 4 399 1 430 5 910 1 121 78,4 105,5

1999 8 446 4 055 4 391 1 389 5 912 1 145 82,4 105,1

2000 8 424 4 018 4 406 1 373 5 893 1 158 84,3 102,3

2001 8 299 3 974 4 325 1 270 5 826 1 203 94,7 112,3

2002 8 216 3 922 4 294 1 242 5 777 1 197 96,4 101,8

16

Počet

obyvatel

k 31.12.

v tom podle

pohlaví

v tom ve věku Index

stáří

Dynamika stárnutí

muži ženy 0 – 14 15 – 64 65 +

2003 8 227 3 941 4 286 1 225 5 803 1 199 97,9 101,6

2004 8 235 3 958 4 277 1 191 5 817 1 227 103 105,2

2005 8 314 3 984 4 330 1 213 5 806 1 295 106,8 103,7

2006 8 316 3 947 4 369 1 202 5 799 1 315 109,4 102,4

2007 8 485 4 025 4 460 1 260 5 869 1 356 107,6 98,4

2008 8 585 4 070 4 515 1 275 5 912 1 398 109,6 101,9

2009 8 575 4 060 4 515 1 278 5 846 1 451 113,5 103,6

2010 8 662 4 099 4 563 1 323 5 821 1 518 114,7 101,1

2011 8 714 4 129 4 585 1 349 5 818 1 547 114,7 100,0


Při pohledu do tabulky č. 6 je patrná relativně nadstandardní vzdělanostní struktura obyvatelstva

města Tišnova, která se projevuje nejnižším podílem osob se základním vzděláním a bez maturity,

a nejvyšším podílem osob s úplným středním vzděláním a vysokoškolským vzděláním. Z toho lze

vyvodit, že obyvatelstvo města Tišnova jako celek má poměrně vysoký sociální kapitál. Jinou otázkou

je, zdali zde vzdělanostní struktura odpovídá potřebám trhu práce. Touto otázkou se částečně zabývá

kapitola analyzující místní ekonomiku a trh práce.

Tabulka 6: Vzdělanostní struktura obyvatelstva podle SLDB 2011

základní a

neukončené

základní

vyučení

a

střední

odborné

bez

maturity

úplné

střední s

maturitou

a vyšší

odborné

vysokoškolské bez

vzdělání

Česká republika 17,6 33,0 31,2 12,5 0,5

Jihomoravský kraj 17,6 32,3 30,9 14,7 0,4

okr. Brno-venkov 17,5 35,5 30,5 12,6 0,3

Adamov 17,7 38,3 30,2 10,8 0,4

Ivančice 17,1 37,5 31,3 10,1 0,4

Rosice 16,2 34,1 33,6 12,7 0,1

Slavkov u Brna 16,5 34,4 32,1 13,2 0,3

Tišnov 15,6 30,2 35,7 15,4 0,2


17

2.4 SHRNUTÍ

� Období poklesu počtu obyvatel města Tišnova v důsledku migračního úbytku a později

i přirozeného úbytku trvající od počátku 80. let skončilo r. 2003, kdy začal trend přírůstku

obyvatel stěhováním, v následujícím roce pak i přírůstku přirozenou měnou. Na populačním růstu

města v minulém desetiletí se velkou měrou podílely procesy suburbanizace a metropolizace.

� Zlomovým rokem v přirozené měně populace byl r. 2004, kdy bylo zejména v souvislosti

s reprodukcí populačně silných ročníků (a pravděpodobně i nově příchozích obyvatel) započato

období přirozeného růstu populace. Téhož roku začalo také markantní zvýšení počtu

přistěhovalých, související s velkým množstvím dokončených bytů (zejm. v lokalitě Hony

za Kukýrnou).

� V Tišnově je velice vysoké zastoupení seniorů, zároveň ale i dětí. Dynamika stárnutí populace se

po r. 2005 v souvislosti se zvýšenou porodností a přistěhováním mladých rodin s dětmi snížila.

� V Tišnově je nadstandardní vzdělanostní struktura obyvatel, charakteristická vyšším zastoupením

osob s vysokoškolským, vyšším odborným a úplným středním vzděláním.

18

3 EKONOMIKA, PODNIKÁNÍ A TRH PRÁCE

V rámci této kapitoly je na základě stručné charakteristicky makroekonomické situace

v Jihomoravském kraji představen obecný kontext, od kterého se odvíjí místní ekonomika. Ta je dále

charakterizována prostřednictvím analýzy struktury ekonomiky podle velikostních kategorií místních

zaměstnavatelů. V další části budou stručně představena hlavní odvětví místní ekonomiky, a to

na základě struktury zaměstnanosti. V poslední části bude charakterizován trh práce, a to zejména

z hlediska vývoje nezaměstnanosti. Přitom budou využívána zejména data z Veřejné databáze ČSÚ,

Statistické ročenky Jihomoravského kraje 2012 a podklady od Městského úřadu Tišnov.

3.1 VÝKONNOST MÍSTNÍ EKONOMIKY

Nevýhodou veřejně dostupných makroekonomických statistických dat je jejich fixace na vyšší územní

celky – v případě hrubého domácího produktu a průměrné výše mezd na krajskou a celostátní

úroveň. Údaje z této podkapitoly tak mají o makroekonomické situaci v zájmovém území spíše

rámcovou výpovědní hodnotu.

Z hlediska polohy Tišnova v sídelním systému je však důležitým aspektem silná spádovost

a provázanost s městem Brnem a tedy i ekonomikou brněnské aglomerace. Ta má jakožto druhá

nejvýznamnější rozvojová oblast v rámci ČR s dlouhodobě vysokou dynamikou ekonomického rozvoje

založeného na diverzifikované struktuře regionální ekonomiky a progresivních odvětvích pozitivní

efekt na své zázemí, k němuž patří i město Tišnov. Provázanost je vyjádřená mj. vysokou mírou

vyjížďky do zaměstnání v Brně (viz kapitola 1.3). Závislost Tišnova na ekonomice brněnské

aglomerace zvyšuje také fakt, že Tišnov není z pohledu salda dojížďky do zaměstnání významným

regionálním pracovním centrem.

Makroekonomické údaje za Jihomoravský kraj tak mohou do značné míry vypovídat o situaci

v Tišnově, který sice není významným růstovým centrem regionální ekonomiky, kde bychom mohli

očekávat nadstandardní makroekonomické výsledky, na druhou stranu je však silně svázán s výkony

brněnské ekonomiky, která dlouhodobě táhne makroekonomické charakteristiky celého kraje

směrem vzhůru.

Ekonomika Jihomoravského kraje se v letech 2010 a 2011 (viz tabulka č. 7) mírně zotavovala

z předchozího propadu, který nastal v důsledku globální hospodářské recese. Ve stejném období však

došlo ke snížení výkonnosti ekonomiky Jihomoravského kraje ve srovnání s průměrem ČR, a to jak

z hlediska úrovně HDP v přepočtu na obyvatele, tak podílu HDP kraje na celorepublikovém HDP.

To bylo zapříčiněno nižší dynamikou hospodářského rozvoje Jihomoravského kraje oproti celé ČR

i některým ostatním krajům (zejména krajům s nejvyšším podílem na republikovém HDP). Vzhledem

ke stávajícím zhoršeným ekonomickým vyhlídkám však lze očekávat stagnaci hospodářského růstu

v kraji, případně další propad do recese. Důležitým indikátorem výkonnosti regionální ekonomiky je

HDP v přepočtu na obyvatele. Při mezikrajském srovnání tohoto ukazatele (tabulka č. 8 a graf č. 4) je

patrná nadstandardní úroveň tohoto výkonnostního ukazatele v Jihomoravském kraji. Výše HDP

19

na obyvatele v eurech i v paritě kupní síly je zde sice pod republikovým průměrem6, zato je zde vyšší,

než ve všech ostatních krajích kromě hl. m. Prahy.

Tabulka 7: Vývoj HDP v Jihomoravském kraji v letech 2009-2011

2009 2010 2011

Hrubý domácí produkt (HDP)

v mil. Kč 389 770 389 787 396 083

v mil. PPS 21 113 21 105 .

vývoj ve stálých cenách,

předchozí rok = 100 96,1 101,6 102,4

podíl kraje na HDP

České republiky (%) 10,4 10,3 10,3

HDP na 1 obyvatele

v Kč 338 928 338 132 340 093

v PPS 18 357 18 285 18 800

průměr ČR = 100 94,6 93,6 92,9

průměr EU 27 v PPS = 100 78,1 74,9 75

Zdroj: ČSÚ (2013b)

Tabulka 8: HDP podle krajů v roce 2011

ČR, kraje HDP

celkem

(mil. Kč)

HDP na 1 obyvatele HDP na 1

zaměstnaného

(Kč)

v Kč v EUR v PPS

ČR 3 841 370 365 961 14 883 20 230 757 373

Hl. m. Praha 973 094 786 057 31 967 43 453 1 114 563

Středočeský 411 041 322 868 13 130 17 848 729 443

Jihočeský 196 499 309 006 12 566 17 082 655 001

Plzeňský 186 167 325 753 13 247 18 007 654 807

Karlovarský 78 666 259 180 10 540 14 327 541 520

Ústecký 242 495 292 658 11 902 16 178 669 343

Liberecký 122 256 279 039 11 348 15 425 612 591

Královéhradecký 174 701 315 316 12 823 17 430 687 818

Pardubický 153 224 296 796 12 070 16 407 644 348

Vysočina 153 750 300 309 12 213 16 601 680 183

Jihomoravský 396 083 340 093 13 831 18 800 718 403

Olomoucký 178 815 279 902 11 383 15 473 647 371

Zlínský 182 413 309 386 12 582 17 103 683 940

Moravskoslezský 392 166 318 155 12 938 17 587 737 344


6 Což je však dáno výrazným vlivem velmi výkonné ekonomiky Prahy, jejíž ekonomické výsledky tlačí průměrné

hodnoty ČR vzhůru.

20

Vysoká výkonnost i rozvinutost ekonomiky Jihomoravského kraje se projevuje i na výši mezd.

V Jihomoravském kraji byla v roce 2012 po Praze a Středočeském kraji (kde je výše mezd ovlivněna

Prahou) třetí nejvyšší úroveň průměrné hrubé měsíční mzdy mezi kraji ČR.

Graf 4: HDP krajů v přepočtu na obyvatele v eurech a v paritě kupní síly


Pozn.: PPS = parita kupní síly.

Graf 5: Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v krajích ČR v r. 2012


21

3.2 EKONOMICKÁ STRUKTURA PODLE STRUKTURY ZAMĚSTNANOSTI

Aspekty struktury místního hospodářství lze postihnout na základě studia zaměstnanosti

v jednotlivých sektorech hospodářství i z hlediska velikosti místních subjektů podle počtu

zaměstnanců. V obou případech je rizikem udržitelnosti ekonomické prosperity území přílišné

soustředění zaměstnanosti v rámci několika subjektů, resp. menšího množství hospodářských

odvětví.

Velikostní strukturu ekonomických subjektů registrovaných v Tišnově a referenčních městech podle

počtu zaměstnanců ilustruje tabulka č. 9. Tradičně poměrně malý význam průmyslu v Tišnově

vystihuje fakt, že se zde nachází pouze 2 subjekty s více než 200 zaměstnanci7 a nenachází se zde

žádný zaměstnavatel s více než 500 zaměstnanci8. Podobná situace, byť s určitými výjimkami je

i v referenčních městech9. V Tišnově působí další 2 subjekty s více než 100 zaměstnanci. Nižší význam

subjektů s více než 100 zaměstnanci je však v Tišnově vyvážen vysokým počtem subjektů s 20 a více

zaměstnanci (zejména subjektů s 50-99 zaměstnanci). Při porovnání celkového počtu ekonomických

subjektů v referenčních městech lze konstatovat, že tento počet přibližně odpovídá populační

velikosti příslušných měst, výjimkou je pouze Adamov, který se stále potýká s důsledky krachu Adastu

Adamov. Z hlediska struktury ekonomických subjektů podle počtu zaměstnanců lze tedy konstatovat,

že je místní ekonomika v Tišnově poměrně diverzifikovaná a slibuje menší dopady případného útlumu

některých místních zaměstnavatelů.

Tabulka 9: Ekonomické subjekty v Tišnově a referenčních městech podle počtu zaměstnanců

Adamov Ivančice Rosice

Slavkov u

Brna Tišnov

Ekonomické subjekty celkem 824 2 091 1 448 1 562 1 917

Bez zaměstnanců 263 768 518 557 610

1 - 5 zaměstnanců 36 158 94 132 139

6 - 9 zaměstnanců 6 22 17 21 20

10 - 19 zaměstnanců 6 29 10 21 17

20 - 24 zaměstnanci 2 5 5 5 6

25 - 49 zaměstnanců 2 18 3 9 6

50 - 99 zaměstnanců 2 2 5 5 8

100 - 199 zaměstnanců 1 2 4 3 2

200 - 249 zaměstnanců . . . . 1

250 - 499 zaměstnanců . 1 . . 1

500 - 999 zaměstnanců . . . 1 .


7 Ve městech podobné velikostní kategorie bývají mezi největšími zaměstnavateli zpravidla zastoupeny

průmyslové podniky. V Tišnově je však největším zaměstnavatelem dopravce ČSAD Tišnov. Druhým největším zaměstnavatelem spadajícím do uvedené kategorie je průmyslový podnik Steinhauser (masná výroba). 8 Což však nemusí být špatnou vizitkou a hendikepem místní ekonomiky – právě naopak – v případě útlumu

činnosti některého z velkých zaměstnavatelů hrozí potenciálně nižší negativní důsledky na místní ekonomiku a trh práce. 9 Výjimkou je Adamov, kde došlo v nedávné minulosti ke krachu strojírenského gigantu Adast Adamov a kde je

tak význam průmyslu, resp. velkých zaměstnavatelů nízký až v posledních letech.

22

Vývojové aspekty ve struktuře zaměstnavatelů v Tišnově podle počtu zaměstnanců v posledních

6 letech postihuje tabulka č. 10. Z ní je patrné zvýšení zaměstnanosti u největších zaměstnavatelů

ve městě po r. 2009 (zajímavostí je, že se v témže roce ve městě nenacházel žádný zaměstnavatel

s 200 a více zaměstnanci). Dlouhodobou stabilitu si udržuje zejména segment malých

zaměstnavatelů. Celkový počet ekonomických subjektů ve městě postupně roste, což může souviset

jak s obecnými ekonomickými trendy (např. přechod zaměstnanců na „švarcsystémů z důvodu snahy

o daňové úspory), tak s ekonomickou aktivitou obyvatel stěhujících se do města (zejména

suburbanitů, kteří mají zpravidla vyšší sociální a ekonomický kapitál).

Tabulka 10: Ekonomické subjekty registrované v Tišnově podle počtu zaměstnanců

Registrované subjekty

2007 2008 2009 2010 2011 2012

Ekonomické subjekty celkem 1 709 1 763 1 792 1 854 1 904 1 917

Neuvedeno . 985 990 1 045 1 063 .

Bez zaměstnanců . 548 581 592 624 610

1 - 5 zaměstnanců . 169 159 153 153 139

6 - 9 zaměstnanců . 17 16 20 19 20

10 - 19 zaměstnanců . 17 17 17 17 17

20 - 24 zaměstnanci . 4 8 6 7 6

25 - 49 zaměstnanců . 9 9 8 8 6

50 - 99 zaměstnanců . 8 6 7 7 8

100 - 199 zaměstnanců . 5 6 3 2 2

200 - 249 zaměstnanců . 1 . 2 3 1

250 - 499 zaměstnanců . - . 1 1 1


3.3 POZICE VYBRANÝCH EKONOMICKÝCH ODVĚTVÍ VE MĚSTĚ

Tabulka č. 11 poskytuje přehled o počtu zaměstnanců u většiny místních subjektů s více než

20 zaměstnanci10. Odvětvová struktura místního hospodářství je z hlediska zaměření největších

zaměstnavatelů poměrně pestrá. Malý význam Tišnova jako střediska průmyslové výroby vyvažuje

existence větších zaměstnavatelů ze sektoru služeb, a to jak privátních, tak veřejných. To částečně

vyplývá z významu Tišnova jako obslužného střediska přilehlého regionu i jako obce s rozšířenou

působností, kde zaměstnanost zvyšuje jak soustředění administrativních funkcí, tak příspěvkových

organizací města s obslužným významem pro širší zázemí.

Největším zaměstnavatelem v Tišnově je společnost ČSAD Tišnov zajišťující mj. veřejnou dopravní

obslužnost v širším regionu v rámci IDS JMK, nákladní dopravu i komerční autobusovou dopravu.

10 U všech subjektů se počet zaměstnanců nepodařilo zjistit. Je otázkou, zdali by i v případě zjištění všech zaměstnavatelů s více než 20 zaměstnanci počet subjektů korespondoval s údaji z VDB ČSÚ.

23

Dalšími většími zaměstnavateli v sektoru služeb jsou veřejné subjekty, které vesměs plní obslužnou

funkci pro širší zázemí města, jako Nemocnice Tišnov, Městský úřad Tišnov, příspěvkové organizace

města (ZŠ, MŠ, Centrum sociálních služeb Tišnov), Gymnázium Tišnov a SŠ a ZŠ Tišnov.

V sektoru průmyslu je největším zaměstnavatelem firma Steinhauser zabývající se masnou výrobou,

řád nižší zaměstnanost je u dalších podniků (viz tabulka č. 11). Mezi menší subjekty zde patří firmy

Kv. Řezáč (lana a šňůry, sportovní sítě, ochranné sítě, sítě pro průmysl), Mouka Tišnov (výroba

popruhů, lan a stuh pro široké spektrum odběratelů), MFC-MORFICO (stavební hmoty), GDP KORAL

(lamináty, kompozity pro široké spektrum odběratelů), Guard – Mudroch (výroba zámků

a uzamykacích systémů), Tišnovská dřevovýroba (dřevěné produkty pro domácnosti) a TENST (výroba

a doprava betonu). Jmenované subjekty vytvářejí specifické produkty pro široké spektrum uživatelů,

případný propad poptávky ve vybraných segmentech trhu však může postihnout dodavatele

do stavebnictví (MFC-MORFICO, Tišnovská dřevovýroba, TENST), z pohledu úzkého zaměření může

být v důsledku případného propadu poptávky po domácích masných produktech zranitelná také

firma Steinhauser.

Tabulka 11: Přehled největších zaměstnavatelů v Tišnově

Název společnosti počet zaměstnanců obor činnosti

ČSAD TIŠNOV, spol. s r.o. 268 autobusová a nákladní doprava

Steinhauser, s.r.o. 216 masná výroba

Nemocnice Tišnov 134 zdravotnictví

Městský úřad Tišnov 120 veřejná správa

ZŠ Tišnov, nám. 28. října 68 vzdělávání

Gymnázium Tišnov 53 vzdělávání

Kv. Řezáč, s.r.o. 50 výroba sportovních potřeb

ZŠ Tišnov, Smíškova 49 vzdělávání

MOUKA TIŠNOV, s.r.o. 45 výroba popruhů, lan a stuh

MFC-MORFICO, s.r.o. 38 stavební stěnové díly, suché směsi

GDP KORAL, s.r.o. 33 výroba plastových polotovarů

Guard – Mudroch, spol. s r.o. 28 zámkové systémy

Tišnovská dřevovýroba s.r.o. 23 zpracování dřeva

Centrum sociálních služeb Tišnov 23 sociální služby

TENST, spol. s r.o. 20 výroba betonových směsí

MŠ Tišnov, U Humpolky 20 vzdělávání

Zdroj: MěÚ Tišnov, výroční zpráva města Tišnova 2012 a výroční zpráva Nemocnice Tišnov.

Pozn.: Data o počtu zaměstnanců u soukromých subjektů jsou platná k červnu 2013 (získána

telefonickým šetřením MěÚ Tišnov), data za příspěvkové organizace MěÚ Tišnov jsou platná

k 31.12.2012, u Nemocnice Tišnov k 31.12.2011, u Gymnázia Tišnov ke školnímu roku 2011/12.

Pestrá struktura místní ekonomiky z hlediska zaměstnanosti je pozitivním faktorem, který

předznamenává vyšší odolnost místního trhu práce vůči krizím vybraných odvětví. Stabilizačním

prvkem místního trhu práce jsou zejména (z hlediska zaměstnanosti) poměrně významné subjekty

veřejných služeb, u nichž je v kontextu dosavadního vývoje méně pravděpodobný scénář masivního

24

propouštění11. Jediným veřejným subjektem, kde je vyšší pravděpodobnost výraznější redukce

pracovních míst v blízké budoucnosti12, je Nemocnice Tišnov. Obecnou hrozbou pro místní

ekonomiku je nepříznivá hospodářská situace na úrovni státu, ev. Jihomoravského kraje, která ve

svém důsledku vede ke snížení poptávky po zboží13 a službách místních subjektů, případně i mírné

redukci zaměstnanosti ve veřejném sektoru (v důsledku možného omezení výdajů na veřejné služby).

3.4 TRH PRÁCE, VÝVOJ A STRUKTURA NEZAMĚSTNANOSTI

Charakteristiku trhu práce značně ztěžuje zhoršená dostupnost statistických dat na úrovni města a SO

ORP. Ta je důsledkem nedávné reorganizace úřadů práce. Pro zájmové území tak chybí aktuální data

i publikace charakterizující situaci na trhu práce. To se týká zejména charakteristiky struktury

nezaměstnanosti, za níž jsou k dispozici pouze data od úrovně JMK výše. Proto se následující kapitola

zaměří pouze na charakteristiku vývoje nezaměstnanosti v Tišnově a referenčních městech.

Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech (vždy za měsíc říjen, viz tabulka č. 12) v letech

2007 – 2011 vcelku koresponduje s celorepublikovým vývojem. Období hospodářské konjunktury

charakteristické dlouhodobým meziročním klesáním míry nezaměstnanosti vystřídala ve III. čtvrtletí

r. 2008 globální hospodářská recese, která zasáhla ekonomiku ČR jako celek, a vedla ke skokovému

zhoršení situace na trhu práce. Ten je viditelný při srovnání míry nezaměstnanosti let 2008 a 2009

kdy byl u všech referenčních měst zaznamenán nárůst tohoto ukazatele o 3–4 p.b. Výjimkou je

Adamov, kde se dopady hospodářské recese kumulovaly s definitivním koncem někdejšího

dominantního zaměstnavatele ve městě – strojíren Adast Adamov. Nepříznivá situace na trhu práce

vyvrcholila ve sledovaných městech v r. 2010, tedy v roce, kdy již došlo v republikovém měřítku

k meziročnímu snížení míry nezaměstnanosti. K meziročnímu snížení míry nezaměstnanosti tak

ve sledovaných městech dochází obvykle až v r. 2011. To koresponduje s vývojem situace na trhu

práce v Brně, které je klíčovým pracovním centrem, kam denně dojíždí nemalá část pracujících

z referenčních měst a zároveň významným odbytištěm zboží a služeb z referenčních měst.

Tabulka 12: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011

2007 2008 2009 2010 2011

Brno 6,5 5,8 8,6 9,5 9

Adamov 5,9 5,8 12,9 10 7,5

Ivančice 5,4 5,4 9,6 10,5 9,9

Rosice 6,7 5,7 8,9 9,5 9,7

Slavkov u Brna 3,7 3,6 6,7 6,8 6,6

Tišnov 5,1 4,8 8,2 10,2 9,8 Zdroj dat: MPSV (2013)

Pozn.: Míra nezaměstnanosti je kvůli očištění od vlivu sezónních prací uvedena vždy za měsíc říjen.

11

To by mohlo nastat v případě masivní redukce zaměstnanosti ve veřejné sféře v důsledku kritického stavu veřejných rozpočtů. Takový scénář však v blízké budoucnosti není pravděpodobný. 12

V souvislosti s hrozbou zániku akutní lůžkové péče. 13

Což může být obzvláště citelné u subjektů dodávajících produkty do stavebnictví, které je jedním z oborů, kde krize vede k citelnému propadu výroby.

25

Graf 6: Vývoj míry nezaměstnanosti v referenčních městech v období 2007 - 2011

Zdroj dat: MPSV (2013)

Pozn.: Míra nezaměstnanosti je z důvodu očištění od vlivu sezónních prací uvedena každoročně

za měsíc říjen.

3.5 SHRNUTÍ

� Do makroekonomické situace Tišnova se promítá silná provázanost s ekonomikou Brněnské

aglomerace. Ta přitom svým vysokým výkonem přispívá k dlouhodobě nadstandardní

ekonomické pozici Jihomoravského kraje ve srovnání s ostatními kraji ČR – a to jak z hlediska

HDP na obyvatele, tak z hlediska průměrné výše mezd.

� Ekonomickou závislost na Brně (zejména v oblasti zaměstnanosti) podtrhuje i dlouhodobě

malý význam průmyslu ve městě Tišnově, vyjádřený mj. poměrně nízkým zastoupením

velkých zaměstnavatelů. Na druhou stranu je však v Tišnově velké množství středně velkých

a malých ekonomických subjektů, což může značit nižší zranitelnost místní ekonomiky vůči

cyklickým výkyvům vybraných ekonomických odvětví.

� Odvětvová skladba místního hospodářství z hlediska zaměstnanosti je poměrně pestrá.

Významně je zde zastoupen zejména sektor veřejných služeb, naopak význam středních

a velkých zaměstnavatelů v průmyslu je relativně nízký. Lze tak předpokládat, že místní

ekonomika bude odolnější vůči krizím dílčích hospodářských odvětví a to zejména s ohledem

na dopady na trh práce.

� Ve vývoji míry nezaměstnanosti se výrazně nepříznivě projevil nástup globální hospodářské

recese v r. 2008. K mírnému zlepšení situace na trhu práce došlo v r. 2011, vzhledem

k nepříliš příznivým stávajícím makroekonomickým vyhlídkám však lze předpokládat, že

k návratu na úroveň před nástupem hospodářské recese zde v nejbližších letech nedojde

(pokud do města nepřijde významný nový zaměstnavatel).

26

4 CESTOVNÍ RUCH A LÁZEŇSTVÍ, KULTURA A SPORT

V kapitole 4 je vyhodnocena nabídka a poptávka v cestovním ruchu a jsou představena kulturní

a sportovní zařízení a kulturní a sportovní akce konané ve městě. Zdrojem informací u problematiky

cestovního ruchu jsou zejména statistiky hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) ČSÚ a internetové

prezentace města a subjektů působících v oblasti cestovního ruchu. Pro charakteristiku kultury

a sportu byly využity zejména internetové prezentace města a kulturních a sportovních subjektů

a informace z Koncepce sportu města Tišnova.

4.1 NABÍDKA V CESTOVNÍM RUCHU

Tišnovsko14 představuje díky místní atraktivní krajině tradiční destinaci krátkodobé i pobytové

rekreace. Vzhledem k parametrům území se jedná spíše o destinaci krajského významu, která je

důležitá zejména jako rekreační zázemí Brněnské aglomerace. Členitý reliéf území a orientaci

na návštěvníky z Brněnské aglomerace a obecně i Jižní Moravy vyjadřuje slogan Tišnov – „Brána

Vysočiny“, kterým je město prezentováno potenciálním návštěvníkům.

Rozmanitá krajina, ve které je město situováno, i historické dědictví města obsahují množství

atraktivit, které jsou představeny v kapitole 8.3. Charakter krajiny zároveň vytváří podmínky

pro aktivní trávení volného času – zejména prostřednictvím pěší turistiky a cykloturistiky. Přehled

značených pěších turistických tras a cyklotras obsahuje kapitola 6.2. Významnou turistickou atrakcí je

rozhledna na kopci Klucanina. Mezi další atrakce patří Muzeum města Tišnova v Müllerově domě

a galerie situované ve městě, značný návštěvnický potenciál mají různé kulturní, sportovní a jiné akce

(např. proslulá Mezinárodní expozice minerálů, která se v místní sokolovně koná dvakrát ročně).

Specifickou atrakcí cestovního ruchu je Chodníček Járy Cimrmana v Tišnově.

Cestovní ruch ve městě profituje také z atraktivit a atrakcí v blízkém okolí. Bezesporu nejvýznamnější

atraktivitou v sousedství Tišnova je klášter Porta Coeli v Předklášteří, který má statut národní kulturní

památky. Nejen železniční nadšence zaujme železniční trať č. 250 v úseku Tišnov – Níhov, kde se

nacházejí technicky pozoruhodné mosty (zejména Most míru v Dolních Loučkách s největším

železobetonovým obloukem v ČR) a tunely, v nichž fungovala koncem II. světové války podzemní

továrna. Turisticky atraktivní je železniční trať č. 251 vedoucí spektakulární krajinou údolí řeky Svratky

do Nedvědice, kde se nachází hrad Pernštejn – nejznámější a patrně nejnavštěvovanější památka

na území SO ORP Tišnov (a druhý objekt se statutem národní kulturní památky v SO). V Lomnici se

nacházejí zámek a židovské památky (synagoga, hřbitov, aj.). V obci Drásov je provozována zahradní

úzkokolejná železnice. V blízkém okolí Tišnova se dále nachází velké množství přírodních památek,

rozhleden, několik zřícenin, horolezecké terény a jiné cíle cestovního ruchu. Návštěvnický potenciál

mají také stravovací zařízení, z nichž některé nabízejí místní specifické produkty (např. Sentický

Kvasar).

14

Dle regionalizace agentury CzechTourism patří Tišnovsko do turistické oblasti Brno a okolí.

27

Přehled ubytovacích zařízení v Tišnově15:

� Hotel Květnice

� Penzion Červený Mlýn

� Pension Pluto

� Pension Tišnovská rychta

� Koral s.r.o. – AMK Tišnov (ubytovna)

Ve městě je také jedna cestovní kancelář a větší množství cestovních agentur. Ty jsou však

orientovány zejména na nabídku pro místní klientelu (nikoliv na incomingové aktivity). Region

propaguje mj. internetová prezentace „Tišnovsko – nebeskou branou“, která přináší informace

o turistických cílech a službách a prostřednictvím Městského informačního centra v Tišnově nabízí

i rezervace služeb. V území však chybí komplexnější produkty cestovního ruchu.

4.2 POPTÁVKA V CESTOVNÍM RUCHU

Z oficiálních statistik ČSÚ o návštěvnosti hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) bohužel z důvodu

ochrany důvěrných dat16 není možné specifikovat návštěvnost HUZ ve městě Tišnově a její vývoj.

O vývoji návštěvnosti v území nám tak můžou poskytnout přehled statistiky za celé území SO ORP

Tišnov (tabulka č. 13). V roce 2011 registroval ČSÚ v území celkem 9 HUZ (2 hotely***, 2 penziony,

1 chatovou osadu, 1 turistickou ubytovnu a 3 ostatní zařízení17). ČSÚ tedy neregistruje zdaleka

všechna ubytovací zařízení v území (jen v Tišnově, kde ČSÚ v r. 2011 registroval pouze 2 HUZ, bylo

v předchozí kapitole identifikováno 5 ubytovacích zařízení), a proto je nutné brát uvedené statistiky

s nadhledem. Z hlediska vývojových tendencí návštěvnosti však budou tyto statistiky nejspíše

poskytovat reálnou představu.

Ve vývoji návštěvnosti HUZ (resp. počtu příjezdů hostů) jsou patrné cyklické výkyvy. Nejvyšší

návštěvnost byla zaznamenána r. 200218. Po r. 2002 byl v návštěvnosti zaznamenán pokles, a to jak

u domácí, tak zahraniční klientely. V témže období přitom návštěvnost HUZ v ČR jako celku rostla. Po

r. 2005 bylo zaznamenáno další období zvýšené návštěvnosti s maximem v r. 2008. Následoval

pokles, který je možné zaznamenat i v republikovém měřítku a který patrně souvisel s globální

hospodářskou recesí (zhoršené ekonomické vyhlídky domácností a firem, omezená kupní síla

klientely). Tento pokles měl přitom v zájmovém území na rozdíl od ČR kontinuální průběh

s absolutním minimem návštěvnosti v r. 2011 (v ČR byla naopak zaznamenána 2. nejvyšší návštěvnost

ve sledovaném období). Ze statistik je dále patrné, že valnou většinu (85 % a více) návštěvníků tvořili

rezidenti ČR (Tišnovsko není významnou destinací pro zahraniční turisty).

15

Podle portálu maps.google.cz 16

ČSÚ registruje v rámci databáze HUZ pouze 2 zařízení na území Tišnova. V takových případech bližší data o kapacitách a návštěvnosti HUZ nezveřejňuje. 17

Ty ČSÚ definuje jako např. léčebné lázně, rekreační zařízení podniků (odborových svazů), školící střediska podniků (odborových svazů) a jiná ubytovací zařízení, která vyčleňují lůžkovou kapacitu pro cestovní ruch (např. domovy mládeže, vysokoškolské koleje, podnikové ubytovny apod.). 18

Tehdy ale mohla zvýšená návštěvnost souviset s povodněmi, které ve druhé půli letní sezóny postihly velkou část Čech včetně tradičních rekreačních oblastí.

28

Výkyvy v návštěvnosti zde však mohou také souviset se specifickými podmínkami místního trhu,

eventuálně se situací některých HUZ. I z důvodu nízkého počtu sledovaných HUZ jsou zaznamenány

velké výkyvy v počtu přenocování, resp. průměrném počtu přenocování a průměrné době pobytu

hostů. Na tom mohou mít velký podíl zejména ostatní zařízení, kde bývá obecně delší doba pobytu

(podnikové rekreace, delší ubytovací turnusy). Na tato zařízení přitom dlouhodobě připadá většina

z počtu příjezdů i přenocování v území.

Tabulka 13: Vývoj návštěvnosti HUZ v SO ORP Tišnov 2000-2011

Počet

příjezdů

hostů

z toho Počet

přenocování

z toho Průměrný

počet

přenocování

Průměrná

doba

pobytu

rezidenti rezidenti

2000 13 387 11 443 86 410 78 985 6,5 7,5

2001 13 620 11 970 49 858 44 872 3,7 4,7

2002 16 238 13 722 57 691 49 965 3,6 4,6

2003 12 244 11 147 47 390 44 197 3,9 4,9

2004 8 365 7 896 29 786 28 222 3,6 4,6

2005 8 486 7 952 34 840 33 683 4,1 5,1

2006 11 879 11 045 58 320 55 366 4,9 5,9

2007 13 272 11 732 39 448 32 268 3,0 4,0

2008 13 961 11 837 37 263 33 712 2,7 3,7

2009 11 690 9 942 33 009 29 756 2,8 3,8

2010 8 880 8 341 26 334 25 388 3,0 4,0

2011 7 461 6 829 24 525 23 293 25,0 32,0


4.3 KULTURA A SPORT

Důležitým aspektem místní identity, rezidenční spokojenosti, sociální soudružnosti, duševní a fyzické

hygieny obyvatelstva, vnější image města i návštěvnické atraktivity je nabídka pestrého kulturního

a sportovního vyžití. Přitom hraje Tišnov jakožto obslužné centrum roli i při uspokojení poptávky

po kultuře a sportu v širším zázemí města.

Místní kulturní zařízení spravuje Městské kulturní středisko Tišnov. To provozuje nedávno

digitalizované Kino Svratka, Muzeum města Tišnova v Müllerově domě a Galerii Jamborův dům.

V těchto zařízeních se kromě běžného kulturního programu (běžné vysílací schéma v kině, expozice

děl Josefa Jambora) koná řada kulturních akcí. Při kině funguje Tišnovský filmový klub zaměřený jak

na „zajímavé novinky ze současné filmové tvorby, tak i kultovní díla nebo filmy náležící do zlatého

fondu kinematografie“ (MěKST 2013). V kině se dále promítají filmy v rámci různých festivalů a cyklů

(např. v rámci festivalu Jeden Svět či cyklu Baby kino - pro rodiče s dětmi). V muzeu jsou pořádány

výstavy děl místních umělců i putovní výstavy. Mezi zařízení zřizovaná městem patří Městská

knihovna Tišnov.

29

Tradičním kulturním zařízením je Základní umělecká škola Tišnov, jejímž zřizovatelem je Jihomoravský

kraj. ZUŠ Tišnov má hudební, taneční, výtvarný a dramatický obor.

Ve městě dále fungují tři soukromé galerie – Galerie Diana, Galerie Art Periscope a Galerie

Na Schodech.

Kromě velkého množství výstav se ve městě každoročně koná více koncertů, plesů, jarmarků,

filmových festivalů a jiných kulturních akcí. Tradiční městské slavnosti - Václavské hody konané

každoročně na konci září zahrnují několikadenní bohatý program složený z kulturních, sportovních

i společenských akcí. Významný a hojně navštěvovaný je také hudební festival Hudbou pro UNICEF

konaný v areálu letního kina. Specifickou akcí je Mezinárodní expozice minerálů, navazující na místní

významná mineralogická naleziště, která se koná dvakrát ročně v místní sokolovně.

Spokojenost obyvatel města s kulturní nabídkou zkoumal Sociologický průzkum spokojenosti občanů

města Tišnova z roku 2007. Navzdory časovému odstupu lze předpokládat, že základní charakteristiky

kulturní nabídky ve městě zůstaly zachovány. Dle výsledků průzkumu je většina obyvatel města

s kulturní nabídkou spokojena19. Respondenty nejvíce navštěvovanými zařízeními/akcemi byly dle

zjištění průzkumu městská knihovna, koncerty (např. v kině a sokolovně) a kino Svratka.

Respondentům šetření ve městě nejvíce chyběla divadla, bazén, více kulturních akcí (divadelní

představení, filmy, hosti, festivaly, zábava), koncerty, park, letní kino, akce pro mladé, dětské divadlo,

hudební klub, atd. V rámci šetření byli respondenti dotazováni (výběrem z nabízených odpovědí) také

na atribut zhmotňující symbol města. Jednoznačným symbolem města je dle respondentů hora

Květnice, následována s odstupem radnicí a rozhlednou (Město Tišnov 2007).

Mezi sportoviště ve městě a okolí patří mj.:

� Areál TJ Sokol Tišnov

� AFK Tišnov – fotbalové hřiště

� Koupaliště Tišnov

� Tenisové kurty a nafukovací hala Na Ostrovci

� Volejbalové hřiště u gymnázia

� Hřiště na malou kopanou a basketbal s umělým travním povrchem v Riegrově ulici

� Hřiště u ZŠ 28.října - atletický ovál, kopaná, basketbal, tenis, volejbal

� Hřiště na sídlišti Pod Květnicí - kopaná, tenis, volejbal, basketbal

� Hřiště na sídlišti Pod Klucaninou - tenis, volejbal, basketbal

� Fitcentrum Olympia (v areálu TJ Sokol)

� X Bowling – Bowling centrum Tišnov

� Paintball v Jamném u Tišnova

� Lyžařský areál Klínek v Předklášteří

� Badmintonové sportoviště v Předklášteří

� Střelnice Tišnov - Trnec

� Střelnice v Dolních Loučkách

19

56 % respondentů hodnotilo „kulturnost“ města kladně, 37 % neutrálně, pouze 6 % záporně (Město Tišnov 2007).

30

Významným sportovním subjektem působícím ve městě je TJ Sokol Tišnov, který disponuje vnitřními

sportovišti a pod jehož hlavičkou funguje velké množství sportovních oddílů reprezentujících pestrou

škálu sportovních disciplín.

Další sportovní organizace ve městě:

� Atletický klub AK Tišnov

� SK Basketbal Tišnov

� AFK Tišnov (fotbal)

� 1. FC Květnice Tišnov (futsal)

� SK HC Tišnov (házená)

� Koral Tišnov (stolní tenis)

� SK Tenis Tišnov

� VK Tišnov (volejbal)

� Kynologický klub

� Klub českých turistů

� Střelecký klub Tišnov

Většina z výše zmíněných klubů se účastní pravidelných soutěžních utkání. Vedle běžných

tréninkových aktivit a soutěžních utkání se ve městě pravidelně konají také větší sportovní akce jako

např. Tišnov CUP (závody na horských kolech), tenisové přebory, turnaje (např. turnaj ve stolním

tenise „O pohár starosty města“), závody sportovní kynologie aj.

V rámci koncipování sportovní politiky byl vytvořen rozvojový dokument Koncepce sportu v Tišnově.

Jedním z hlavních vstupů do tohoto dokumentu byl dotazníkový průzkum20. Z něho vyplynula

poptávka občanů po chybějících sportovištích (která však v některých případech naráží na finanční

možnosti města) – v pořadí 1. bazén, 2. hokejová hala, 3. víceúčelová hala, 4. regenerační zařízení

(masáže, sauna, vodoléčba, atd.), 5. fotbalové hřiště, 6. dětské hřiště. Z hodnocení sportovní

vybavenosti respondenty vyplynula také nedostatečná vybavenost města zařízením, resp. sportovišti

pro netradiční sporty (lezecká stěna, minigolf, petanque atd.).

Nabídka sportovního vyžití je také ovlivněna charakterem okolní krajiny, která vybízí k outdoorovým

sportovním aktivitám. V území je rozvinutá infrastruktura zejména pro pěší turistiku a cykloturistiku

(viz kapitola 6.3).

Na kulturním a sportovním dění ve městě mají dále značný podíl také některé příspěvkové organizace

města, nestátní neziskové organizace a občanská sdružení, např.:

� Dům dětí a mládeže

� Dům s pečovatelskou službou Tišnov (zajišťuje řadu kulturních a vzdělávacích akcí

pro seniory)

� 1. BRďO Tišnov (práce s dětmi)

� Junák – Středisko Květnice Tišnov (práce s dětmi)

� Rodinné centrum Studánka (péče o rodiče a jejich děti)

� Za sebevědomé Tišnovsko

� Tišnovský vozíčkář

20

Dotazníkového průzkumu se zúčastnilo 774 respondentů, z toho 592 ve městě Tišnov.

31

4.4 SHRNUTÍ

� Tišnovsko představuje destinaci cestovního ruchu krajského významu, přičemž těží zejména

z pozice rekreačního zázemí Brněnské aglomerace.

� Území charakteristické pozoruhodnou a rozmanitou krajinou oplývá množstvím přírodních

a kulturních atraktivit doplněných spíše drobnými atrakcemi.

� Na Tišnovsku chybí nabídka komplexních produktů cestovního ruchu. Destinační

management je omezen pouze na prezentaci jednotlivých cílů a služeb cestovního ruchu

v regionu.

� Statistiky návštěvnosti HUZ v Tišnově jsou neveřejné, navíc neobsahují většinu místních HUZ.

� Návštěvnost HUZ v území SO ORP Tišnov klesá od r. 2008, v r. 2011 dosáhla nejnižší hodnoty

ze sledovaného období (2000-2012). Domácí turisté dlouhodobě tvoří přes 85 % návštěvnosti

HUZ v SO.

� Ve městě se nachází množství kulturních zařízení. Výstavy se konají v Muzeu města Tišnova

a ve 4 galeriích, ve městě je digitalizované kino, základní umělecká škola a městská knihovna.

Kulturní život ve městě doplňuje řada koncertů, festivalů a slavností.

� Ve městě a okolí je poměrně velké množství sportovišť a funguje zde široké spektrum

sportovních oddílů. Respondenti dotazníkového šetření by ocenili zejména vybudování

investičně i provozně nákladných sportovišť - bazénu, hokejové haly a víceúčelové haly.

Z další sportovní infrastruktury respondentům chybí např. regenerační zázemí, fotbalové

hřiště, nebo sportoviště pro netradiční sporty.

32

5 OBČANSKÁ VYBAVENOST A SLUŽBY

Kapitola 5 představuje problematiku vzdělávání a školských zařízení, zdravotnictví a sociálních služeb

v Tišnově. Vedle představení hlavních zařízení, resp. poskytovaných služeb se kapitola zaměřuje také

na diskuzi vztahu nabídky a poptávky po příslušných službách, zejména s ohledem na probíhající

a očekávané demografické změny. Přitom jsou využity zejména informace z podkladů Městského

úřadu Tišnov, koncepčních materiálů města a oficiálních statistik.

5.1 ŠKOLSKÁ ZAŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Předpokladem k rezidenční spokojenosti obyvatel i udržení optimálního populačního vývoje ve městě

je zajištění dostatečných kapacit místních školských zařízení, zejména pak mateřských (MŠ)

a základních škol (ZŠ). K tomu je zapotřebí průběžně sledovat demografický vývoj ve městě, zejména

pak porodnost a početnost jednotlivých ročníků dětí v předškolním věku. Vzhledem k dynamickému

charakteru populačního vývoje, a to jak přirozenou, tak migrační měnou je nutná včasná reakce

na potřeby navýšení kapacit školských zařízení. Možnosti průběžného sledování početnosti

jednotlivých populačních ročníků nám poskytuje evidence obyvatel přihlášených ve městě k trvalému

pobytu. Nevýhodou dynamicky se rozvíjejících suburbánních sídel je však neochota nově

přistěhovalých obyvatel k přihlášení k trvalému pobytu (což dle zjištění kapitol 2 a 7 nejspíše nastalo

také v Tišnově), která znemožňuje přesné sledování populace výše zmíněným způsobem. Další

komplikací je spádovost dětí z okolních obcí do tišnovských škol. Proto je zapotřebí používat širší

spektrum možností ke zjištění poptávky po kapacitách škol.

Aktuální věkovou strukturu dětí v Tišnově ilustruje graf č. 7. Na něm je dobře patrná populační vlna

dětí populačně silných ročníků a přistěhovalých rodin21, která nabyla na intenzitě zejména počínaje

r. 2007. Tato populační vlna nejprve naplnila kapacity mateřských škol (jak je vidět v tabulce č. 8),

které jsou téměř vyčerpány, a v nejbližších dvou školních rocích se „přelije“ i do místních základních

škol. Místní školy se přitom dle populační pyramidy s nárůstem poptávky potýkají již delší dobu

a využití jejich kapacit postupně roste. Stávající růst dětské populace však navazuje na dlouhodobý

pokles, s jehož důsledky se školství potýká dodnes. Populačně velmi slabé ročníky starších žáků

(v případě Tišnova v současné době zejména od 9 do 18 let věku) jsou při zachovávání kapacit

žádaných škol (především gymnázií a humanitních středních škol) jednou z příčin úpadku kvality

vzdělávání (na žádané školy se dostávají děti, které nemají optimální studijní předpoklady), méně

preferovaná učiliště bývají nedostatečně naplněna. To je patrné i v Tišnově, kde má místní učiliště

(nově pojaté jako střední škola) největší volné kapacity. Tento stav postupně na krátkou dobu zvrátí

zmíněná populační vlna. Demografický vývoj v ČR i data z grafu č. 7 však už naznačují opadání

diskutované populační vlny, což může v blízké budoucnosti způsobit postupné snižování naplněnosti

školních zařízení ve městě. Dlouhodobé populační projekce naznačují postupné snižování porodnosti,

21

Za povšimnutí stojí mírně vyšší počet dětí v jednotlivých ročnících, než činila porodnost obyvatel Tišnova v příslušných letech. Rozdíl tvoří pravděpodobně děti, které se do Tišnova v útlém věku přistěhovaly se svými rodiči.

33

z hlediska přirozené měny populace tedy lze v dlouhodobém horizontu očekávat pokles poptávky

po kapacitách školských zařízení (ta by měla být v budoucnu ještě nižší, než v letech předcházejících

nástupu stávající populační vlny). Otázkou bude, nakolik tento trend zpomalí migrace související

s procesem suburbanizace, zejména pak porodnost nově příchozích rodin a přistěhování rodin

s dětmi.

Graf 7: Věková struktura dětí s trvalým pobytem v Tišnově k 6.6.2013

Zdroj dat: MěÚ Tišnov

Tabulka č. 14 poskytuje také rámcový přehled o školách působících ve městě. Význam města jako

obslužného střediska pro širší zázemí odráží existence dvou subjektů sekundárního vzdělávání

ve městě – všeobecného Gymnázia Tišnov a Střední školy a Základní školy (dříve Střední odborné

učiliště) Tišnov (vzdělávací obory zemědělství, opravárenství a provoz služeb a podnikání). Široké

studijní možnosti (zejména v oblasti terciárního vzdělávání) nabízí blízké město Brno, kam vyjíždí

okolo 200 žáků a studentů z Tišnova.

Tabulka 14: Naplněnost kapacit škol v Tišnově ve školním roce 2012/13

škola kapacita počet žáků naplněnost (%)

Gymnázium 500 471 94,2

SOU a ZŠ nám. Míru 500 315 63,0

MŠ Sluníčko 132 132 100,0

MŠ U Humpolky 147 129 87,8

MŠ Horova 125 125 100,0

ZŠ nám. 28. Října 850 708 83,3

ZŠ Smíškova 520 470 90,4

Zdroj: MěÚ Tišnov

34

Mezi školská zařízení ve městě patří také Dětský domov Tišnov, Dům dětí a mládeže (vzdělávání,

aktivní trávení volného času), klub Čas (nízkoprahové zařízení – vzdělávání a aktivní trávení volného

času) a Rodinné centrum Studánka poskytující služby a možnosti setkávání pro rodiče na mateřské

a rodičovské dovolené a jejich děti.

5.2 ZDRAVOTNICTVÍ

Významným procesem, který se bude ve vzrůstající míře projevovat na poptávce po zdravotnických

službách je stárnutí obyvatelstva. I navzdory pomalejší dynamice stárnutí obyvatelstva v Tišnově

v posledních letech lze v souladu s obecným trendem očekávat pokračování tohoto procesu a jeho

důsledků na poptávku po zdravotnických a sociálních službách pro seniory. Stále rostoucí počet

seniorů a zároveň i zvyšující se kvalita zdravotní péče (zejména z hlediska technologického

a vědomostního pokroku, schopnosti provádět náročnější zákroky a rozšiřující se škály lékařské péče)

povede k vyšším nárokům na kapacitu a financování služeb ve zdravotnictví. Z technologického

hlediska budou zvýhodněná zejména velká zdravotnická zařízení, v jejichž ekonomických možnostech

bude pořízení nákladného vybavení a zaměstnávání specializovaného personálu. Vzhledem

k personální situaci ve zdravotnictví je nezanedbatelným rizikem také stárnutí zdravotnického

personálu z důvodu odlivu mladšího personálu do zahraničí, resp. zajištění dostatečného

personálního pokrytí potřeb zdravotní péče.

Tabulka 15: Lůžková péče v Nemocnici Tišnov v r. 2011

Počet

Prům. obsazená lůžka

na 1 úvazek Využití

lůžek ve

dnech

Průměrná

ošetřovací

doba

Náklady

na 1

ošetřovací

den

lůžek k

31.12. hospitalizovaných lékaře/den

sestry u

lůžka/den

akutní péče 50 2003 4,1 1,6 297,1 7,4

následná péče 48 491 15,7 3,6 333,8 32,7

Celkem 98 2390 6,7 2,3 315,1 12,9 2081

Zdroj: ÚZIS ČR (2013)

Samostatnou kapitolou je stávající situace ve zdravotnictví, charakterizovaná snahou pojišťoven

o redukci kapacit akutní lůžkové péče. V této souvislosti se spekuluje zejména o možném zániku

akutní lůžkové péče v Nemocnici Tišnov. Zde bylo k 31.12.2011 celkem 50 lůžek akutní péče

na interním oddělení (z toho 5 na jednotce intenzivní péče), a 48 lůžek na oddělení následné

rehabilitace (léčení dlouhodobě nemocných). V porovnání s jinými nemocnicemi v okrese Brno-

venkov má Nemocnice Tišnov poměrně malé kapacity i výkony lůžkové péče (z hlediska počtu

hospitalizovaných), vykazuje obdobnou obsazenost lůžek akutní péče v přepočtu na úvazky

zdravotnického personálu, a nadprůměrné využití lůžek akutní péče ve dnech (obložnost). Nemocnice

Tišnov je poskytovatelem lékařské služby první pomoci pro dospělé. Nemocnice dále poskytuje

ambulantní péči, a to:

� interní,

� kardiologickou,

35

� diabetologickou.

� chirurgickou,

� neurologickou,

� rehabilitační,

� gastroenterologickou.

Dalším důležitým zdravotnickým zařízením poskytujícím širokou škálu ambulantní péče je Poliklinika

Tišnov. Ta sdružuje velké množství specialistů (gynekologie, kožní, interní, oční, ortopedie,

alergologie, neurologie, psychiatrie, ORL, alternativní medicína, urologie aj.), v menší míře i praktické

lékaře. Ve městě dále funguje subjekt sdružující zubní lékaře (Medstroma T s.r.o.), mimo výše

zmíněné poskytovatele zde působí 5 praktických lékařů pro dospělé, 3 praktičtí lékaři pro děti

a dorost a několik dalších specialistů. V Tišnově jsou provozovány 4 lékárny. Ve městě přesto chybí

někteří specialisté, případně mají nedostatečné kapacity. Rizikem je také vysoký věkový průměr

místních lékařů.

Chybějící ordinace ve městě, resp. nedostatečné kapacity byly identifikovány u oborů:

� dětský klinický psycholog,

� dětský psychiatr,

� zubní ordinace (stávající lékaři nové pacienty dlouhodobě nepřijímají),

� oční lékař pro děti,

� oční lékař pro dospělé (stávající lékař má nedostatečné kapacity),

� alergologie pro dospělé,

� praktický lékař pro děti a dorost (současná péče je nedostačující),

� rehabilitace pro děti,

� dětská neurologie.

Otázkou do budoucna bude vedle zajištění zdravotní péče pro rostoucí populaci seniorů a zajištění

zdravotnického personálu zejména vývoj poptávky po zdravotní péči ze strany obyvatel širšího zázemí

města Tišnova i obyvatel stěhujících se do města a okolí v souvislosti s procesem suburbanizace.

5.3 SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Velkou výzvou v oblasti sociálních služeb je zejména uspokojení potřeb rostoucí populace seniorů.

Ty mají přitom charakter přesahující mantinely působnosti sociální sféry – např. zajištění

bezbariérové infrastruktury (pro osoby se sníženou pohyblivostí), finančně dostupného bydlení

(zejména často nedostatkového malometrážního bydlení), dopravní obslužnosti s bezbariérovými

vozy atd. V sociální oblasti uspokojuje potřeby seniorů (případně rodin pečujících o seniory) zejména

pečovatelská služba, odlehčovací služba, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory aj. Vedle

seniorů jsou cílovými skupinami klientů sociálních služeb také osoby se zdravotním postižením, osoby

s duševním onemocněním, děti ohrožené společensky nežádoucími jevy, osoby ohrožené závislostí

na návykových látkách, osoby v nepříznivé sociální situaci a další. Vzhledem k významu města Tišnova

i jeho zázemí nelze předpokládat, že sociální služby pro všechny cílové skupiny budou poskytovány

36

subjekty sídlícími přímo ve městě (či nejbližším okolí). Mnohé sociální služby jsou poskytovány

subjekty sídlícími mimo území SO ORP Tišnov (zejména v Brně).

Specifickou skupinou klientů sociálních služeb je skupina sociálně vyloučených obyvatel (zejména

Romů). Jejich počet však v Tišnově není vysoký. Zde je i vzhledem k dosavadním zkušenostem

s neúspěšnými intervencemi (mj. i ze strany sociální sféry) důležitá zejména sociální prevence, jejíž

stěžejní cílovou skupinou jsou děti a mladiství.

Přehled sociálních služeb poskytovaných v Tišnově a okolí zprostředkovává tabulka č. 16. V tabulce

jsou uvedeny sociální služby poskytované subjekty sídlícími v SO ORP Tišnov a rámcové vymezení

kapacit pro obyvatele Tišnova, se kterými se podle Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP

Tišnov počítá pro roky 2013 a 2014. Uvedené služby jsou zaměřeny na seniory (pečovatelská

a odlehčovací služba, aktivizační služby, domov pro seniory, domov se zvláštním režimem), osoby se

zdravotním postižením (pečovatelská a odlehčovací služba, chráněné bydlení, sociální rehabilitace,

aktivizační služby), děti ohrožené společensky nežádoucími jevy (nízkoprahové zařízení), osoby

v nepříznivé sociální situaci (sociální poradenství) a duševně nemocné (domov se zvláštním režimem).

Významnými zařízeními určenými pro seniory jsou domy s pečovatelskou službou. V Tišnově jsou

provozovány 2 domy s pečovatelskou službou, které mají celkem 205 bytových jednotek.

Tabulka 16: Přehled sociálních služeb sídlících v SO ORP Tišnov

Poskytovatel/sídlo Registrovaná sociální služba působící ve SO ORP Tišnov

Evidovaná kapacita pro Město Tišnov

Centrum sociálních služeb Tišnov (příspěvková organizace města Tišnova)

Pečovatelská služba do 520 klientů

Aktivizační služby pro seniory a osoby se zdrav.

postižením 220 klientů

Diecézní charita Brno (Oblastní charita Tišnov)

Pečovatelská služba 17 klientů z Tišnova

Odlehčovací služba 6 klientů z Tišnova

Klub Čas (nízkoprahové zařízení pro děti a mládež)

250 aktivních klientů

Chráněné bydlení Skryje 3 klienti z Tišnova

Sociální rehabilitace Skryje 4 klienti z Tišnova

Poradna Porta (odborné sociální poradenství)

550 intervencí

Městys Lomnice u Tišnova Pečovatelská služba 0 klientů z Tišnova

Domov pro seniory Předklášteří, (příspěv. org. JMK)

Domov pro seniory 14 klientů z Tišnova

Domov se zvláštním režimem

4 klienti z Tišnova

Domov sv. Alžběty,Nelepeč-Žernůvka Domov pro seniory 10 klientů z Tišnova

Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Tišnov 2013-2014

Pozn.: Evidovaná kapacita pro město Tišnov představuje rámcové vymezení kapacit příslušných

sociálních služeb, se kterými se v rámci Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP Tišnov počítá

pro roky 2013 a 2014.

37

Další subjekty poskytují v území terénní sociální služby, jejichž přehled je uveden v tabulce č. 17. Tyto

služby jsou zaměřeny na sociálně ohrožené skupiny obyvatel (terénní programy, v případě Tišnova

zaměřené prakticky výhradně na sociálně vyloučené Romské klienty), dále na sluchově, zrakově

a tělesně postižené (raná péče22), osoby s autismem (raná péče, osobní asistence), osoby ohrožené

domácím násilím (odborné sociální poradenství) a osoby s duševním onemocněním (sociální

rehabilitace). V tabulce je také uvedeno rámcové vymezení kapacit příslušných služeb pro občany

města Tišnova pro roky 2013 a 2014.

Tabulka 17: Přehled terénních sociálních služeb sídlících mimo SO ORP Tišnov

Poskytovatel/sídlo Registrovaná sociální služba působící ve SO ORP Tišnov

Evidovaná kapacita pro Město Tišnov

ROMODROM, o.s., Brno Terénní programy 170 hodin v terénu

IQ Roma servis, o.s., Brno Terénní programy 220 hodin v terénu

Federace rodičů a přátel sluchově postižených, o.s., Středisko rané péče

Tamtam Olomouc

Raná péče (sluchové a kombinované postižení)

1 rodina, 24 hodin péče/rok

Společnost pro ranou péči, o.s., Středisko rané péče SPRP Brno

Raná péče (zrakové a kombinované postižení)


Slezská diakonie, Poradna rané péče DOREA, Brno

Raná péče (tělesné a kombinované postižení)


PERSEFONA o.s., Brno Odborné sociální

poradenství 144 intervencí

DOTYK II, o.p.s., Brno Raná péče 1 rodina, 24 hodin péče/rok

Sociální rehabilitace 1 klient, 110 hodin péče/rok

Asociace pomáhající lidem s autismem APLA - JM o.s., Brno

Osobní asistence 2 klienti, 275 hodin

péče/rok

Zdroj: Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Tišnov 2013-2014

Pozn.: Evidovaná kapacita pro město Tišnov představuje rámcové vymezení kapacit příslušných

sociálních služeb, se kterými se v rámci Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP Tišnov počítá

pro roky 2013 a 2014.

S přihlédnutím k velikosti a lidnatosti zájmového území je zjevné, že nelze předpokládat úplné pokrytí

potenciální poptávky po sociálních službách v celém jejich spektru i v poptávané kapacitě. Sociální

služby, jejichž cílová skupina je v zájmovém území zastoupena jen minimálně, jsou zpravidla

poskytovány subjekty s regionální a nadregionální působností, v některých případech tyto služby

závisí na střednědobém financování (např. z fondů EU) a v případě nedostatku prostředků se

soustředí na území, kde jsou potřeby cílových skupin vnímány jako závažnější (to platí např.

pro terénní služby zaměřené na sociálně vyloučené obyvatele).

V rámci Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP Tišnov 2013-2014 byl i s ohledy na poptávku

navržen rozvoj následujících sociálních služeb, resp. opatření:

� Služby pro seniory a jejich rodiny

22

Služby poskytované rodičům dítěte do 7 let.

38

o rozšíření kapacit pečovatelských služeb

o rozšíření kapacit odlehčovací služby

o tísňová péče a stacionář pro seniory

o rozšíření kapacit domova se zvláštním režimem

o zřízení psychoterapeutické poradny pro seniory, seniory s demencí a pečující osoby

o zřízení funkce koordinátora dobrovolnické služby pro sousedskou výpomoc

� Služby pro osoby se zdravotním postižením a jejich rodiny

o zřízení denního stacionáře pro seniory a osoby se ZP

o zřízení sociálně terapeutické dílny nebo chráněné dílny

o použití asistivních technologií umožňujících přivolání pomoci

o finanční podpora volnočasových aktivit osob se ZP

o řešení bezbariérového přístupu ke službám a v rámci dopravní obslužnosti (zejména

žst. Tišnov)

o chybějící kapacity služeb chráněného bydlení, domovů se zvláštním režimem

a pobytových odlehčovacích služeb pro osoby duševně nemocné, především

pro psychotiky (a to v rámci celého JMK)

� Služby pro děti a mládež a jejich rodiny

o zřízení denního stacionáře pro děti se ZP

o absence dětského psychiatra v SO ORP

o bezplatná rodinná terapie v regionu

� Osoby ohrožené sociálním vyloučením

o rozšíření kapacit odborného sociálního poradenství

o zavedení tzv. sociálního šatníku

o zřízení modelu prostupného bydlení

Zároveň byly v rámci Komunitního plánu sociálních služeb SO ORP Tišnov 2013-2014 formulovány

nadregionální potřeby, jejichž uspokojení je očekáváno na krajské úrovni (prostřednictvím

komunitního plánování sociálních služeb JMK). Tyto potřeby byly formulovány následovně (řazeno

dle naléhavosti):

� Zcela chybějící kapacity domovů se zvláštním režimem, pobytových odlehčovacích služeb

a chráněných bydlení pro cílovou skupinu osob s duševním onemocněním (zejména

psychotici)

� Zcela chybějící kapacity domovů se zvláštním režimem a chráněných bydlení pro osoby

závislé na alkoholu

� Zcela chybějící kapacity chráněného bydlení ve formě chráněného bytu pro cílovou skupinu

mládeže se sociálním znevýhodněním, tj. opouštějících náhradní rodinnou péči (ústavní

výchova, pěstounská péče)

� Nedostatečné kapacity domácí hospicové péče (tj. kombinace odlehčovací služby

a zdravotnické péče)

� Nedostatečné kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny s dětmi (asistovaný kontakt,

asistované předávání dětí při realizaci styku mezi rodičem a dítětem).

39

5.4 SHRNUTÍ

� Naplněnost škol postupně ovlivní populační vlna dětí silných ročníků a dětí nově příchozích

obyvatel, která v současné době „kulminuje“ v mateřských školách. Po očekávaném

odeznění této vlny dojde k postupnému markantnímu poklesu poptávky po kapacitách škol.

Proti tomuto trendu však bude do určité míry působit příliv mladých rodin s dětmi v rámci

procesu suburbanizace.

� Vzhledem k významu Tišnova jako obslužného střediska regionálního významu je ve městě

poskytována široká škála zdravotnických služeb, přesto zde vzhledem k poptávce chybí

některé specializace, případně stávající ordinace nemají dostatečnou kapacitu. V kontextu

stávající situace ve zdravotnictví je hrozbou zánik akutní lůžkové péče v Nemocnici Tišnov.

Výzvou do budoucna je zejména zajištění kapacitních zdravotnických služeb pro rostoucí

populaci seniorů a pro obyvatele stěhující se do Tišnova a jeho zázemí a zajištění

zdravotnického personálu.

� Spektrum sociálních služeb poskytovaných subjekty sídlícími ve městě a blízkém okolí je

limitované populační velikostí města a jeho zázemí. Výzvami do budoucna je mj. zajištění

kapacitních sociálních služeb pro seniory, zřízení denního stacionáře pro seniory, osoby se

zdravotním postižením a děti se zdravotním postižením. Na krajské úrovni je výzvou zajištění

chybějících služeb pro duševně nemocné, osoby závislé na alkoholu a mládeže opouštějící

náhradní rodinnou péči.

40

6 DOPRAVA A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Kapitola 6 představuje základní aspekty dopravní infrastruktury, dopravy a dopravní obslužnosti

v Tišnově. Přitom jsou využity různé informační zdroje – jak koncepční dokumenty (zejména Územně

analytické podklady SO ORP Tišnov), tak statistické zdroje (Sčítání dopravy 2000 a 2010) a informace

o systému a linkách veřejné dopravy.

6.1 SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA

Nevýhodou Tišnova z hlediska napojení na silniční infrastrukturu je zmíněná excentrická poloha vůči

celostátním silničním komunikacím (dálnicím, rychlostním silnicím a silnicím I. třídy). Dopravní poloha

Tišnova z celorepublikového hlediska je však poměrně solidní, zejména díky blízké dálnici D123.

Případné zlepšení dopravní polohy i napojení na celostátní síť silničních komunikací přinese

plánovaná realizace rychlostní silnice R 43. Podle ZÚR Jihomoravského kraje má plánovaná rychlostní

silnice R 43 vést v koridoru v minulosti rozestavěné dálnice Vídeň – Vratislav a napojení Tišnova má

umožnit MÚK Kuřim (východně od Čebína) a nový přivaděč, resp. přeložka silnice II/385 s obchvatem

Čebína a Hradčan vedená v souběhu se železniční tratí č. 250. Navzdory zanesení této varianty

trasování R 43 do ZÚR Jihomoravského kraje je i vzhledem ke zrušení ZÚR Jihomoravského kraje

soudem24 otázkou, zdali bude tato varianta definitivní25.

Z regionálního hlediska je Tišnov jedním z uzlů silniční infrastruktury, kde se sbíhají, resp. kříží silnice

II. třídy č. 377 (Tišnov – Rájec-Jestřebí – Prostějov), 379 (Velká Bíteš – Tišnov – Blansko – Vyškov)

a 385 (I/43 – Kuřím – Tišnov – Dolní Rožínka – I/19). V sousední obci Předklášteří vycházejí ze silnice

II/385 silnice II. třídy č. 387 (Předklášteří – Nedvědice – Vír) a 389 (Předklášteří – Moravec). Dle

dopravního významu i zatížení je nejvýznamnější z těchto komunikací silnice II/385, která

zprostředkovává spojení města Tišnova i širšího spádového regionu s Brnem. Jejímu významu

odpovídají i směrové parametry silnice (nízká deviatilita, obchvat Tišnova). U této komunikace je

plánována přestavba ve formě přeložek k odstranění liniových závad – průtahů Kuřimí, Čebínem

a Hradčany. Z pohledu spojení města Tišnova s okolními obcemi jsou ještě důležité silnice III. třídy

č. 3771 (spojení jádra Tišnova s Předklášteřím, kde se řeší možné vybudování nového napojení

z přednádražního prostoru k mostu do Předklášteří) a 3773 (Tišnov – Lomnice – Bedřichov).

S místními částmi města Tišnova – Jamné a Hájek zprostředkovává spojení silnice II/377, s Pejškovem

silnice III/38522 a III/38524, resp. II/379 a III/37912. Všechny jmenované tahy jsou ve vlastnictví JMK

a vyžadují celkovou rekonstrukci26.

23

Jejíž sjezdy jsou z Tišnova dostupné za něco málo přes 20 minut, viz www.mapy.cz. 24

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje byly dne 21. června 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu. 25

Zejména s ohledem na konfliktní trasování R 43 skrze městskou čtvrť Brno-Bystrc a v těsné blízkosti hráze Brněnské přehrady. 26

Špatný stav těchto komunikací mj. znevýhodňuje město ve smyslu malého zájmu ze strany investorů o využití ploch určených v územním plánu města k průmyslovému využití.

41

Vzhledem k obslužnému i pracovnímu významu města i k jeho velikosti jsou zde poměrně vysoké

nároky dopravy v klidu. Město se částečně potýká s nedostatkem parkovacích míst v centru města

(náměstí a nejbližší okolí) ve špičkách pracovních dnů. Zvýšení počtu parkovacích míst v okolí centra

města bylo docíleno organizací dopravy formou jednosměrných komunikací, které umožnilo

parkování po obou stranách komunikace, další parkovací místa byla vytvořena na různých místech

ve městě (ÚAP SO ORP Tišnov 2012). Nová parkoviště jsou zřízena u nových průmyslových objektů

a supermarketů, jejich kapacita je však v některých případech i tak nedostatečná (především v oblasti

autobusového a vlakového nádraží). Město chce vybudovat odstavné parkoviště v ulici Na Loukách a

snaží se získávat další vhodné pozemky k tvorbě dalších parkovacích míst. Před objektem radnice jsou

místa vyhrazena pro zaměstnance a návštěvníky. Místy nevyhovující je nabídka legálních parkovacích

stání v rezidenčních částech města. V takovém případě se chybějící nabídka saturuje parkováním na

nelegálních plochách, a to na úkor nástupních ploch pro složky IZS, celkové dopravní prostupnosti

i veřejné zeleně. To se týká zejména socialistických sídlišť. Největší nedostatek legálních parkovacích

stání je podle rozpracované studie Problematika parkování v Tišnově v oblastech:

� Sídliště Pod Klucaninou (zejm. Hornická, Jamborova, Horova, Halasova),

� Sídliště Pod Květnicí (zejm. Osvobození, Králova, Květnická, Dřínová),

� západní část historického jádra města (Jungmannova, Halouzkova),

� oblast pily v Brněnské ulici.

6.2 DALŠÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Městem Tišnov prochází celostátní železniční trať č. 250 Kúty – Brno – Havlíčkův Brod (-Praha), která

až do zprovoznění I. tranzitního železničního koridoru plnila funkci páteřní trati dálkového

železničního spojení Brno – Praha využívané i mezinárodními spoji. Tato trať má v osobní dopravě

momentálně význam zejména pro příměstskou dopravu v okolí Brna a pro obsluhu na ní ležících

stanic a uzlů dálkovou rychlíkovou dopravou. Významnou roli má však trať v nákladní dopravě, kde je

vzhledem k menší vytíženosti osobní dopravou i dalším provozním důvodům preferována

před I. tranzitním železničním koridorem. Trať je dvoukolejná a elektrifikovaná ve střídavé trakční

soustavě 25 kV/50 Hz. Do žst. Tišnov je ze severu zaústěná regionální jednokolejná trať č. 251 Žďár

nad Sázavou – Nové město na Moravě – Tišnov, která je provozována v nezávislé (dieselové) trakci.

Ze stanice Tišnov odbočuje vlečka napojující rozvodnu Čebín. Žst. Tišnov je v současné době

z pohledu bezbariérového přístupu nevyhovující.

V Tišnově se nenachází žádné letiště. Nejbližší veřejné mezinárodní letiště se nachází v Brně-

Tuřanech, tedy na opačné straně Brněnské aglomerace. Na území SO ORP Tišnov se nachází jedna

plocha pro vzlety a přistání ultralehkých letadel v Borovníku (LK74).

V Tišnově je nejdůležitější pěší trasa vedena jako spojnice železniční stanice a autobusového nádraží

s centrem města. Stávající samostatná pěší trasa vede od hostince Na Humpolce podél hřbitova

ke kostelu (ÚAP SO ORP Tišnov 2012). Další významná pěší spojnice vede od vlakového nádraží ulicí

Janáčkovou, Dvořáčkovou do sídliště Pod Květnicí. Významná pěší spojnice je také od vlakového

nádraží Hradčany ulicí Brněnskou do sídliště Pod Klucaninou. Územím prochází řada turistických

značených tras a nachází se zde naučná stezka Květnice.

42

Přehled značených pěších turistických tras procházejících městem Tišnovem:

� červená TZT Žďár nad Sázavou – Tišnov-žst. – Brno

� modrá TZT Veverská Bítíška – Klucanina – Tišnov-nám. – Lomnička

� modrá TZT Nad Nelepečí – Tišnov-žst.

� zelená TZT Velká Bíteš – Tišnov-žst. – Květnice – Předklášteří (souběh s NS Květnice)

� zelená TZT Tišnov-nám. – Hájek – Rašov

� žlutá TZT Příbram na Moravě – Deblín – Tišnov-nám. – Klucanina-rozhl., odb.

� žlutá TZT Jamné-bus – Šerkovice

Územím města vede nadregionální dálková cyklotrasa č.1 zvaná Pražská stezka. Trasována je

po stávajících silnicích od Prahy, v regionu přes Nedvědice – Doubravník – Lomnice – Lomnička –

Tišnov (městem prochází přes náměstí Míru a po silně dopravně zatížené ulici Brněnské), dále přes

Drásov do Brna a Vídně. Částečně vede v souběhu s místní cyklotrasou č. 5172 Tišnov – Drásov –

Veverská Bítýška (ÚAP SO ORP Tišnov 2012). Okraji zájmového území vedou další místní cyklotrasy

(Tišnovsko a cyklotrasa č. 5186).

Samostatná cyklostezka v řešeném území je vybudována podél silnice II/377 od odbočky ke hřbitovu

ve směru na Železné. Přes řešené území jsou připravovány cykloturistické trasy dle „Studie

cyklistických tras v Tišnově s vazbou na sousední mikroregiony“, důležité je především vybudování

samostatné cyklostezky v souběhu se zatíženou ulicí Brněnskou, propojení účelových komunikací

u sportoviště a křížení silnice II/385 ve směru ke koupališti (ÚAP SO ORP Tišnov 2012).

6.3 SILNIČNÍ DOPRAVA A VÝVOJ JEJÍ INTENZITY

Nejdůležitějšími silničními komunikacemi z hlediska dopravního (regionálního) významu i dopravní

zátěže jsou silnice II/385 a II/379. Silnice II/385 představuje páteřní regionální komunikaci

zprostředkující (i v návaznosti na silnice II/387 a II/389) spojení Tišnovska s Brnem. I proto je zde

možné dlouhodobě zaznamenat nejvyšší intenzitu provozu. Zatímco při Sčítání dopravy v r. 2000

v ulici Olbrachtova zde bylo zaznamenáno 7572 průjezdů motorových vozidel za 24 hodin (ŘSD 2000),

v r. 2010 to bylo již 8889 a na úseku mezi Tišnovem a Předklášteřím dokonce 9363 průjezdů

motorových vozidel (ŘSD 2010). Silnice II/385 vede v extravilánu města a má charakter obchvatu

(zastavěným územím města vede pouze v oblasti Červený mlýn, resp. v oblasti křižovatky

Olbrachtova – Hradčanská). Závadnější dopady na rezidenční prostředí města i dopravní situaci

ve městě tak lze předpokládat u průtahu silnice II/379. Zde bylo v r. 2000 zaznamenáno 7205

(ul. Brněnská), resp. 5467 (ul. Cáhlovská) průjezdů, v r. 2010 to bylo 6048 (ul. Brněnská), resp. 7466

(ul. U Humpolky) průjezdů (ŘSD 2000, 2010). Značně zatížená byla r. 2000 také Brněnská ulice v úseku

mezi silnicí II/379 a náměstím Komenského. V r. 2010 zde bohužel sčítání neproběhlo, mezitím však

došlo k poklesu dopravního významu (je však otázkou, zdali i zatížení) tohoto úseku v důsledku

zprovoznění ulice Nádražní (což vytvořilo alternativní propojení oblasti Červený mlýn s náměstím

Míru). Stabilně využívaná byla ve sledovaném období Dvořákova ulice (okolo 4500 vozidel/24 hodin),

jíž vede průtah silnice II/377. Mezi další dopravně významné a poměrně zatížené ulice ve městě patří

průtah náměstním Míru (3605 vozidel/24 hodin v r. 2000), ulice Riegrova, Kukýrna a Černohorská.

43

Všechny tyto ulice mají charakter sběrných komunikací, což se projevuje poklesem intenzity dopravy

směrem k okrajům intravilánu města.

Obrázek 1: Intenzita dopravy na vybraných komunikacích ve městě Tišnově podle Sčítání dopravy

2000

Zdroj: ŘSD (2000)

44

Obrázek 2: : Intenzita dopravy na vybraných komunikacích ve městě Tišnově podle Sčítání dopravy

2010

Zdroj: ŘSD (2010)

45

6.4 VEŘEJNÁ DOPRAVA

Veřejná doprava je v Tišnově zastoupena železniční i autobusovou dopravou a je zapojena

do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (IDS JMK). Hlavním přestupním

dopravním uzlem veřejné dopravy je žst. Tišnov s přilehlým autobusovým nádražím. Negativem je

bariérovou železniční stanice, která znepříjemňuje cestování vlakem osobám se ztíženou schopností

pohybu (hendikepovaní, senioři atd.).

Železniční spojení s Brnem obstarávají především linky S1 a S3 (osobní vlaky, jezdí ve špičce

v 15minutovém taktu), v omezené míře pak dálkové spoje (rychlíky, jezdí přibližně v dvouhodinovém

taktu). Navzdory relativně malé vzdálenosti je však jízdní doba vlaků do stanice Brno hl. n. negativně

ovlivněna vysokou deviatilitou trati, zejména závlekem přes Obřany. Cestující však mohou využít

přestupní vazby na brněnskou MHD, které poskytují některé nácestné stanice a zastávky (zejména

žst. Brno-Královo Pole). Výrazné zlepšení dostupnosti centra Brna, a dalších významných cílů i zvýšení

komfortu může přinést případná realizace plánovaného Severojižního kolejového diametru, tedy

nového spojení mezi žst. Brno-Řečkovice, hlavním nádražím (v odsunuté, ev. stávající poloze), a žst.

Chrlice. Výrazně delší intervaly mají spojení osobními vlaky ve směru Křižanov (vlaky jezdí v různých

relacích ve špičce v hodinovém taktu). Dálkové rychlíkové spoje jezdí v relacích Brno – Havlíčkův Brod

a Brno – Praha. Spojení s Nedvědicemi na železniční trati č. 251 zprostředkovává v hodinovém taktu

linka S31 (v dvouhodinovém taktu zajíždí spoje již mimo IDS JMK až do Žďáru nad Sázavou).

Vzhledem k regionálnímu obslužnému a pracovnímu významu se v Tišnově sbíhá množství

autobusových linek. Hlavním přestupním uzlem je autobusové nádraží, které se nachází

v přednádražím prostoru žst. Tišnov. Odtud většina linek pokračuje do zastávky Tišnov, Riegrova, kde

končí.

Seznam autobusových linek integrovaných IDS JMK zajíždějících do Tišnova (IDS JMK 2013):

� 153 Tišnov, železniční stanice – Ivančice, nám.

� 163 Tišnov, železniční stanice – Velká Bíteš. 1. BS

� 311 Kuřim, Prefa – Tišnov, železniční stanice

� 312 Kuřim, Prefa – Tišnov, železniční stanice

� 330 Sentice, obecní úřad – Tišnov, Riegrova

� 331 Tišnov, Pejškov – Tišnov, Riegrova

� 332 Lomnice, škola – Tišnov, železniční stanice

� 333 Tišnov, železniční stanice – Osiky, Točna

� 334 Tišnov, železniční stanice – Borač

� 335 Drahonín – Tišnov, sídliště

� 336 Tišnov, železniční stanice – Vratislávka

46

Obrázek 3: Schéma linek IDS JMK v Tišnově

Zdroj: IDS JMK (2013)

6.5 DALŠÍ DRUHY DOPRAVY

Pěší doprava má význam zejména v intravilánu města, kde je největší koncentrace cílů a kde jsou

relativně malé vzdálenosti. Nejdůležitější pěší relací je spojení železničního a autobusového nádraží

s centrem města, větší intenzity jsou v dalších trasách spojujících hustě obydlené části města

s důležitými cíli (centrum, nádraží a zastávky autobusů IDS, významné služby).

Cyklistická doprava má v území spíše rekreační charakter, potenciál cyklistické dopravy je částečně

limitován členitostí reliéfu v území.

47

6.6 SHRNUTÍ

� Tišnov má excentrickou polohu vůči celostátním silničním komunikacím, zlepšení dopravní

polohy i silniční dostupnosti vzdálených cílů přinese případná realizace rychlostní silnice R 43.

� Tišnov je uzlem regionálních silnic, zatížení tranzitní dopravou však i díky existenci obchvatu

na silnici II/385 není velké.

� Problémem jsou nedostačující parkovací kapacity ve městě (zejména pak na socialistických

sídlištích), a to i navzdory rozvoji parkovacích kapacit, ke kterému došlo v posledních letech.

� Tišnovem prochází poměrně významná železniční trať č. 250, do žst. Tišnov je také zaústěná

regionální trať č. 251. Železnice má význam především pro příměstskou dopravu do Brna

a dálkovou nákladní dopravu (trať č. 250), dálkové přímé spoje do Prahy jsou z hlediska

cestovních dob vůči IAD nekonkurenceschopné.

� Regionálním přestupním uzlem veřejné dopravy je žst. Tišnov s přilehlým autobusovým

nádražím. Problémem je bariérovost žst. Tišnov. Spoje veřejné dopravy jsou začleněné v IDS

Jihomoravského kraje.

� Vzhledem k poloze v atraktivní krajině a rekreačnímu významu území prochází Tišnovem

množství pěších i cyklistických značených tras. S výjimkou městského intravilánu má

bezmotorová doprava spíše rekreační význam.

48

7 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA A BYDLENÍ

Kapitola 7 obsahuje stručný popis stavu technické infrastruktury ve městě jakožto jednoho

ze zásadních předpokladů pro kvalitu obytného, podnikatelského a životního prostředí ve městě

a pro další rozvoj města. Ve druhé části kapitoly je stručně charakterizován domovní a bytový fond

města. Popis technické infrastruktury vychází zejména z textové části 2. Návrhu územního plánu

města z r. 2012 a z Územně analytických podkladů SO ORP Tišnov. Pro charakteristiku domovního

a bytového fondu byla využita data ze SLDB 2011, která nabízejí poměrně pestrou škálu informací.

Dynamiku bytové výstavby ilustrují data z Veřejné databáze ČSÚ.

7.1 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

Zásobování vodou

Město Tišnov je zásobováno pitnou vodou ze skupinového vodovodu Tišnov, jehož hlavními zdroji

jsou především prameniště Heroltice, Lomnička a Předklášteří a z něhož je zásobováno 10 okolních

obcí. Zásobování města probíhá z vodojemů Květnice, Čimperek, Klucanina a Čepička. Vodojem

Květnice je propojen s Vírským oblastním vodovodem. Vodovod města Tišnov je provozován ve dvou

tlakových pásmech – horním a dolním. Skupinový vodovod Tišnov zásobuje dále městskou exklávu

Jamné a je majetkem Svazku vodovodů a kanalizací Tišnovsko. Místní části (exklávy) Pejškov a Hájek

nemají vybudovaný veřejný vodovod. Místní část Hajánky má vlastní systém zásobování vodou –

zdroj, vodojem, rozvodné řady (ÚPD Tišnov 2012).

Provozovatelem vodárenské soustavy na Tišnovsku je Vodárenská akciová společnost a.s. divize Brno

– venkov. Město i okolní region disponuje dostatečnými zdroji pitné vody, pitná voda z veřejných

vodovodů má vyhovující jakost (ÚAP SO ORP Tišnov 2012).

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Město Tišnov má jednotný systém kanalizace, pokrývající téměř celý městský intravilán. Zde není

odkanalizována část města Za Červeným mlýnem a také ulice ve východní časti města (Cihlářská,

Mahelova, Mrštíkova) kde je část kanalizace vyvedena do potoka Lubě. Kanalizace ústí do ČOV Tišnov

– Březina, která zároveň slouží (resp. má sloužit) 7 dalším obcím (včetně Předklášteří). ČOV je

situována na levém břehu Svratky v obci Březina a má kapacitu 18 000 ekvivalentních obyvatel.

V rámci kanalizační sítě je provozováno několik odlehčovacích komor. V případě intenzivních srážek

tedy může v důsledku odlehčení kanalizace dojít ke znečištění řeky Svratky splaškovými vodami.

V exklávách Pejškov, Jamné, Hájek a Hajánky není vybudována splašková kanalizace.

Zásobování elektrickou energií

Severní částí území města prochází v blízkosti rozvojové zóny Hony za Kukýrnou vedení VVN. Řešené

území je zásobované z rozvodny 110/22 kV Čebín (k.ú. Hradčany u Tišnova) z nadzemního vedení

49

s napětím 22 kV. Samotné město zásobují čtyři nadzemní napájecí vedení 22 kV. V intravilánu města

je rozvod VN veden zemním kabelovým vedením 22 kV. Zařízení VN jsou v dobrém stavu a vyhovují

současným požadavkům na zajištění odběrů. Stav sítě NN je částečně vyhovující (ÚPD Tišnov 2012).

Zásobování plynem

Město Tišnov je zásobované zemním plynem z VTL plynovodu Maloměřice – Boskovice. V prostoru

Kuřimi je vyvedena odbočka VTL plynovodu Kuřim – Tišnov, která je zakončena VTL regulační stanicí

situovanou přímo v areálu Jihomoravské plynárenské a.s. Další VTL plynovod je přiveden do řešeného

území v jeho severní části od Lomnice a je rovněž zakončen VTL regulační stanicí (ÚPD Tišnov 2012).

Vlastní rozvodná síť města je provedena převážně v systému středotlak, část území je zásobována z

nízkotlakých plynovodů. Exklávy Pejškov, Jamné, Hájek a Hajánky nejsou plynofikovány. Vzhledem ke

stáří rozvodné sítě města lze konstatovat, že rozvody jsou po technické stránce i kapacitně vyhovující.

Není uvažováno s rekonstrukcemi, pouze se uvažuje budování dalších středotlakých rozvodů

závislosti na rozvoji města (ÚPD Tišnov 2012).

Zásobování teplem

V Tišnově je provozována soustava CZT (na sídlištích Pod Klucaninou, Pod Květnicí a U Humpolky

a částečně i v obytné zóně Hony za Kukýrnou). Soustava CZT je rozdělena do tří okruhů s vlastními

zdroji, pokrývajících jednotlivá sídliště (podle Aktualizace územní energetické koncepce (dále AÚEK)

Tišnova 2011):

� Okruh sídliště Pod Květnicí a zóny Hony za Kukýrnou – kotelna K30 a špičková kotelna K28

s celkovým příkonem 5 560 kW

� Okruh sídliště u Humpolky – kotelna K08 s celkovým příkonem 940 kW

� Okruh sídliště Pod Klucaninou – kotelna K07 Horova a špičková kotelna K38 Halasova

s celkovým příkonem 3 290 kW.

Tyto zdroje včetně rozvodů tepla prošly v roce 2004 zásadní rekonstrukcí (AÚEK Tišnov 2011). Systém

CZT doplňuje systém domovních kotelen. U okruhu sídliště Pod Květnicí může při případné další

výstavbě bytových domů (a tím pádem i odběratelů tepla) v lokalitě Hony za Kukýrnou dojít k růstu

poptávky nad kapacitu stávajících zdrojů (může chybět cca 800kW výkonu). Pro takový případ je

uvažováno s výstavbou nového zdroje s kogenerační jednotkou u silnice II/377 (ulice Černohorská)

pod vrchem Klucanina. Nejmodernějšími zdroji disponuje okruh sídliště Pod Klucaninou, kde jsou

nainstalovány dvě kogenerační jednotky vyrábějící vedle tepla také elektrický proud (s elektrickým

výkonem 2 * 140 kW).

Výrobu a rozvod tepla zajišťuje společnost Teplo T s.r.o. Pro výrobu tepelné energie se používá zemní

plyn. Tam, kde nejsou provedeny přípojky zemního plynu, a to zejména v městských exklávách jsou

výhradními topnými médii tuhá paliva, elektrická energie a topné oleje.

Potenciálním rizikem je případná snaha vlastníků domů napojených na CZT k odpojení od tohoto

zdroje a realizace vlastních zdrojů tepelné energie. Případné nahrazení zásobování ze soustavy CZT

vlastními zdroji může vést k růstu ceny energie pro uživatele CZT a v závislosti na používané

technologii nových kotelen i k růstu emisní zátěže. Výzvou do budoucnosti je tedy zajištění

přijatelných cen tepla z CZT.

50

V rámci AÚEK Tišnov (2011) se dále uvažuje o potenciálu obnovitelných zdrojů energie pro zajištění

zásobování teplem. Bylo zjištěno, že v případě města Tišnova má největší potenciál využití biomasy,

využití solární energie pro ohřev vody a využití geotermální energie prostřednictvím tepelných

čerpadel. Součástí AÚEK Tišnov (2011) bylo také zhodnocení potenciálních scénářů rozvoje systému

zásobování teplem v Tišnově. Bylo konstatováno, že bude docházet k pokračování v poklesu spotřeby

tepla vlivem zateplování bytových domů a dalších opatření v průmyslovém i terciárním sektoru.

Zpracovatel AÚEK Tišnov (2011) doporučuje zachovat stávající soustavu CZT a usilovat o její

optimalizaci zvyšováním energetické efektivnosti, skladbou využívaných paliv a instalací moderních

technologií.

7.2 BYTOVÝ FOND

Tabulka 18: Charakteristika domovního fondu v referenčních městech podle SLDB 2011


Slavkov u

Brna Tišnov

Počet domů 318 2 362 1 266 1 363 1 381

z toho rodinné domy 152 2 166 1 147 1 166 1 107

bytové domy 152 156 108 174 252

Neobydlené domy 17 300 147 127 145

z toho rekreační 5 109 14 17 40

Obydlené domy 300 2 061 1 119 1 234 1 236

z toho rodinné domy 136 1 879 1 002 1 045 964

bytové domy 152 155 107 171 252

Poč. bydlících osob 4 471 9 384 5 699 6 122 8 739

z toho v RD 518 6 104 3 240 3 446 3 246

z toho

postavené

(v %)

1919 a dříve 7,0 10,9 8,1 7,5 8,8

1920 - 1970 56,0 35,4 30,4 31,4 39,6

1971-1980 13,7 17,7 18,4 17,4 18,6

1981-1990 8,7 11,6 12,6 14,7 7,4

1991-2000 5,7 11,0 12,7 13,6 7,6

2001 - 2011 5,0 11,8 16,2 12,7 15,9

z toho -

vybavenost

(v %)

odkanalizované 86,3 71,1 89,2 95,5 86,3

vodovod 94,7 92,0 93,4 93,5 94,3

plyn 92,0 77,2 89,3 75,9 80,1

ústřední topení 59,0 86,8 76,0 89,0 86,7

Zdroj dat: ČSÚ (2013a)

Statistiky domovního fondu (tabulka č. 18) poukazují na skutečnost, že v Tišnově je vzhledem

k velikostní kategorii města velmi vysoký podíl bytových domů. Vyšší je mezi sledovanými městy

pouze v Adamově, který byl za éry socialismu v podstatě dobudován v „sídliště strojírenského gigantu

Adast Adamov“. Velké množství bytových domů připadá jednak na socialistická sídliště

51

Pod Klucaninou a Pod Květnicí, jednak na novou rozvojovou zónu Hony za Kukýrnou. Ta je přitom

v kontextu rozvoje suburbánních zón v ČR poměrně výjimečným případem hromadné bytové

výstavby. Vysoký podíl bytových domů na domovním fondu v Tišnově vynikne zejména při srovnání

počtu bydlících osob v rodinných a bytových domech. Zatímco v ostatních městech (s výjimkou

Adamova) žije většina obyvatel v rodinných domech, v Tišnově je to jen zhruba 37 % bydlících.

Zajímavostí je také velký přírůstek počtu domů postavených v uplynulém desetiletí oproti výstavbě

v průběhu 90. let minulého století. Na vybavenosti domů se u Tišnova nepříznivě projevují městské

exklávy, kde mají domy vzhledem k venkovskému charakteru území horší technickou vybavenost,

zejména z hlediska zasíťování.

Přesnější představu o obytném standardu obyvatel města, kvalitě bydlení a ekologické stopě bydlení

poskytují statistiky bytového fondu (tabulka č. 19). Ty potvrzují vysoké zastoupení bytových domů

v Tišnově, na které zde připadá cca 62 % bytů (větší podíl bytů v bytových domech je jen v Adamově –

téměř 89 %). Podíl neobydlených bytů na bytovém fondu je vzhledem k referenčním městům

podprůměrný, dostupné statistiky ze SLDB 2011 však bohužel neposkytují jasné indicie důvodu

neobydlenosti27.

Složení bytového fondu do značné míry předurčuje obecný stupeň vybavenosti místního bytového

fondu. Valná část bytů v bytových domech v Tišnově byla vybudována v éře socialismu, eventuelně

v posledním desetiletí, kdy byly budovány výhradně byty tzv. I. kategorie, které mají z pohledu

statistik optimální vybavenost. To se při srovnání s referenčními městy projevuje zejména vysokým

zastoupením bytů napojených na soustavu CZT. Dalším nejvíce používaným způsobem vytápění je

vytápění prostřednictvím kotlů na zemní plyn. Podle statistik využívá jen velmi málo domácností

k vytápění ekologicky závadnější suroviny (uhlí, dřevo). Otázkou je, zdali nejsou údaje pro počet

těchto domácností podhodnocené, např. s ohledem na stávající obecný trend návratu domácností

ke spalování lacinějších, ekologicky závadnějších paliv.

Přibližně 5 % bytového fondu připadá podle statistik na tzv. substandardní byty, kde chybí vodovod,

teplá voda (až v 6,3 % bytů), vlastní splachovací záchod a vlastní koupelna. Bytový fond

v referenčních městech přitom vykazuje velmi podobné relativní zastoupení substandardních bytů.

Průměrná obytná plocha obydlených bytů v Tišnově je menší než u referenčních měst (s výjimkou

Adamova), a to vzhledem k vyššímu podílu bytů v bytových domech, kde obecně bývá obytná plocha

bytů menší. V přepočtu na osobu s obvyklým pobytem je průměrná obytná plocha obydlených bytů

srovnatelná s referenčními městy a jen mírně nižší, než činí průměr ČR (32,5 m2).

27

V tabulce č. 16 je pro představu uveden pouze údaj o počtu bytů, které podle SLDB 2011 slouží k rekreaci, což v referenčních městech představuje nejčastější důvod neobydlenosti. Dalšími důvody jsou změna uživatele (v Tišnově u 14 bytů), přestavba (v Tišnově 17 bytů) a nezpůsobilost k bydlení (v Tišnově 3 byty). Důvod neobydlenosti většiny neobydlených bytů nebyl v rámci SLDB 2011 zjištěn.

52

Tabulka 19: Charakteristika bytového fondu v referenčních městech podle SLDB 2011


Slavkov u

Brna Tišnov

Byty celkem 2 147 4 063 2 467 2 606 4 007


bytové domy 1 907 1 491 1 074 1 210 2 485

Neobydlené byty 146 480 254 296 362

slouží k rekreaci 8 116 11 21 34

Obydlené byty 2 001 3 583 2 213 2 310 3 645


bytové domy 1 795 1 416 1 022 1 112 2 353

z toho -

topné

médium

CZT 1 242 1 105 391 519 1 881

uhlí 4 37 8 35 53

plyn 592 1 713 1 538 1 271 1 278

elektřina 21 208 49 222 113

dřevo 9 180 26 69 63

z toho -

vybavenos

t

plyn zaveden do

bytu 1 786 2 065 1 964 1 459 2 757

vodovod v bytě 1 905 3 325 2 099 2 174 3 461

teplá voda 1 878 3 299 2 076 2 158 3 415

přípoj na

kanalizační síť 1 938 2 910 2 075 2 248 3 455

žumpa, jímka 39 593 120 36 156

vlastní splachovací

záchod 1 895 3 328 2 095 2 190 3 458

vlastní koupelna,

sprchový kout 1 900 3 346 2 097 2 188 3 458

z toho -

vytápění

ústřední 1 558 3 238 1 573 2 111 3 276

etážové 184 83 353 65 195

kamna 202 173 234 93 108

Průměrná obytná plocha (v m2) 50 63,9 63,6 66,8 58,4

z toho rodinné domy 72,2 74,3 78,8 80,2 79,8

bytové domy 48,2 48,0 49,9 52,5 49,4

Průměrná obytná plocha na 1

bydlícího obyvatele (v m2) 27,9 30,3 30,1 31 30,1

z toho rodinné domy 30,7 32,5 34 33,7 35,9

bytové domy 27,6 26,8 26,6 28 27,5


Intenzitu bytové výstavby v Tišnově a referenčních městech v posledním desetiletí přibližuje tabulka

č. 20 a graf č. 8. Souhrnné údaje za okres Brno-venkov částečně ilustrují průběh procesů

suburbanizace a metropolizace v zázemí Brna. Počet dokončených bytů od začátku sledovaného

53

období postupně s výkyvy rostl. Nejvyšší počet bytů byl ve sledovaném období v okrese Brno-venkov

dokončen v r. 2009, tedy po začátku globální hospodářské recese, která poznamenala i realitní trh.

V následujících letech počet dokončených bytů klesal. Zdaleka nejvyšší intenzita bytové výstavby byla

ve sledovaném období zaznamenána v Tišnově, a to zejména v souvislosti s výše zmiňovanou

výstavbou bytových domů v lokalitě Hony za Kukýrnou28. Z pohledu sledovaných měst byl anomální

vysoký počet dokončených bytů v Tišnově v r. 2005, kdy byla dokončena první etapa výstavby

bytových domů v lokalitě Hony za Kukýrnou. Vysoký počet dokončených bytů v Tišnově

ve sledovaném období se však odpovídajícím způsobem neprojevil na růstu počtu obyvatel města

(více viz kapitola 2). V ostatních sledovaných městech byla (s výjimkou Adamova, kde k masivní

bytové výstavbě nejsou prostorové podmínky) zaznamenána přibližně stejná intenzita bytové

výstavby.

Nevýhodou místního trhu s bydlením je absence tzv. Startovacích bytů pro mladé rodiny.

Tabulka 20: Dokončené byty v referenčních městech v období 2002 – 2011

Okres, obce 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Celkem

Okr. Brno-venkov 762 815 1131 963 849 1 490 1 118 1 600 1 319 988 11035

Adamov 54 - 6 - 4 1 3 7 19 1 95

Ivančice 18 17 17 14 11 74 17 35 17 17 237

Rosice 15 7 30 16 9 18 43 35 44 34 251

Slavkov u Brna 33 52 21 25 25 36 4 56 26 24 302

Tišnov 15 17 92 133 58 80 61 76 53 30 615


Graf 8: Vývoj bytové výstavby v referenčních městech

Zdroj dat: VDB ČSÚ (2013)

28

Což se ve statistikách projevuje skokovým nárůstem počtu dokončených bytů od r. 2004.

54

7.3 SHRNUTÍ

� Intravilán města Tišnova je (s výjimkou odkanalizování části Za mlýnem a několika ulic

ve východní části města) dostatečně vybaven technickou infrastrukturou, kapacita sítí

odpovídá potřebám. V místních částech (exklávách) sítě technické infrastruktury zpravidla

chybí.

� Tišnov má jednotný systém kanalizace napojený na ČOV v sousední obci Březina.

Při intenzivních srážkách může dojít ke znečištění řeky Svratky splaškovou vodou.

� V Tišnově je provozována poměrně rozsáhlá soustava CZT. Rizikem je možná snaha uživatelů

systému o odpojení a realizaci vlastního zdroje.

� Většina bytového fondu města (cca 62 %) i bydlících obyvatel (cca 63 %) připadá na bytové

domy, což je rozdíl oproti referenčním městům, kde je naopak významnější bydlení

v rodinných domech. Rozdíl je částečně způsoben velkým rozsahem socialistických

panelových sídlišť i bytové zástavby soudobé rozvojové lokality Hony za Kukýrnou.

� Vysoký podíl bytů v bytových domech se projevuje i v úrovni vybavenosti bytového fondu

města. Rozdílem oproti referenčním městům je zejména vysoký podíl bytů zásobovaných

teplem ze soustavy CZT.

� Významnou lokalitou rezidenční výstavby v kontextu zázemí města Brna je rozvojová zóna

Hony za Kukýrnou, kde byly od r. 2004 dostavěny stovky bytů (zejména v bytových domech).

Díky tomu vzniklo v Tišnově v uplynulém desetiletí přibližně dvakrát tolik bytů, než

v ostatních jednotlivých sledovaných městech. Populační růst města zachycený oficiálními

statistikami však neodpovídá intenzitě bytové výstavby.

55

8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A ÚZEMNÍ ROZVOJ

V rámci kapitoly jsou představeny přírodní podmínky v zájmovém území a dále je diskutována kvalita

životního prostředí, kvalita fyzického a obytného prostředí města, stručně jsou představeny přírodní

a kulturní hodnoty v území a aktuální návrh nového územního plánu města. Přitom jsou využity

zejména informace z Územně analytických podkladů SO ORP Tišnov, druhého Návrhu územního

plánu Tišnova, data ČSÚ, ČHMÚ a další relevantní podklady.

8.1 PŘÍRODA A KRAJINA

Geologický podklad samotného města tvoří převážně paleozoické horniny permu Boskovické brázdy.

Méně se uplatňují proterozoické horniny. Výplň dna kotliny tvoří neogenní sedimenty. Plošně zde

převažují jílovce, prachovce a pískovce. Na vyvýšeninách v Tišnovské kotlině vystupuje i souvrství

macošské – devonské vápence a bazální klastika spodního devonu (ÚPD Tišnov 2012). Na výchozech

devonských vápenců se nacházejí krasové jevy, nejznámější z nich – jeskyně Pod Křížem, Květnická

propast a Králova jeskyně se nacházejí v okolí nejvyššího vrcholu Květnice a spolu s dalšími krasovými

lokalitami v blízkém okolí (vrchy Dřínová a Tábory u Štěpánovic) bývají označovány jako součást

Tišnovského krasu.

Město Tišnov a jeho exklávy se nachází na rozhraní tří geomorfologických celků České vysočiny –

Boskovické brázdy (samotné město), Hornosvratecké vrchoviny (Jamné, Hájek) a Křižanovské

vrchoviny (Pejškov). Reliéf krajiny ve městě a okolí je poměrně členitý. Samotné město se nachází

na okrajích a dně kotliny (245 m.n.m.), jíž protéká řeka Svratka. Město je vklíněno mezi dvě krajinné

dominanty – horu Květnice na S (470 m.n.m, nejvyšší bod města) a horu Klucaninu na JV (415 m.n.m).

Území města se podle klimatické regionalizace Evžena Quitta nachází v mírně teplé oblasti. Místní

část Pejškov náleží k mírně teplé klimatické oblasti MT 11. Území samotného Tišnova leží na rozhraní

oblastí MT 11 a MT 7. Místní části Jamné a Hájek náleží k oblasti MT 7. Klimatická oblast MT 7 má

normálně dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně

teplým podzimem, zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním

sněhové pokrývky. Klimatická oblast MT 11 má dlouhé léto, teplé a suché, přechodné je období

krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá

s krátkým trváním sněhové pokrývky (ÚPD Tišnov 2012).

Městem Tišnov protéká řeka Svratka, do které jsou prostřednictvím toků Lomnička a Pejškovský

potok odvodňována také území městských exkláv. Tišnovsko se nachází na střední části toku řeky

Svratky, vodnost zde není příliš vysoká29.

29

Tišnov se nachází mezi měřícími stanicemi Vír-pod přehradou (dlouhodobý roční průměr průtoku 3,92 m3/s)

a Veverská Bítýška (dlouhodobý roční průměr průtoku 7,96 m3/s, viz Povodí Moravy 2013)

56

V místních částech Jamné a Hájek převažují půdní typy kambizemě kyselé a kambizemě modální.

Méně se vyskytují hnědozemě modální a pseudogleje modální. V místní části Pejškov u Tišnova

plošně převažují kambizemě modální, doplňují je luvizemě modální. Pro katastrální území Tišnova

jsou typické fluvizemě modální v nivě Svratky, pseudogleje modální v nivách menších toků. Na

vyvýšeninách s vápencovým podkladem dominují rendziny modální, na sprašových překryvech je

doplňují hnědozemě modální a na neogenních sedimentech dna kotliny černice černicové (ÚPD

Tišnov 2012).

8.2 STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ovzduší V Tišnově ani blízkém okolí se nenacházejí (ani dle informací ČHMÚ nenacházely) měřící stanice

monitorující imisní situaci. To je vedle jiných faktorů zapříčiněno skutečností, že se zde nevyskytují

velké stacionární zdroje znečištění ovzduší. Proto se při hodnocení kvality ovzduší v Tišnově musíme

namísto tvrdých dat spolehnout na hodnocení faktorů ovlivňujících kvalitu ovzduší.

Ta je ovlivněna především dvěma faktory – emisemi škodlivin a povětrnostní situací. Jak bylo řečeno

výše, v Tišnově ani blízkém okolí se nevyskytují velké stacionární zdroje znečištění ovzduší. Mezi

emitenty škodlivin zde nalezneme středně velké (průmyslové a zemědělské provozy, kotelny), malé

(především topeniště rodinných domů) stacionární zdroje znečištění a mobilní zdroje znečištění

(zejména motorová vozidla). Podle Integrovaného registru znečišťování (IRZ) se zde nachází pouze

jeden subjekt, který produkcí znečišťujících látek unikajících do ovzduší překračuje ohlašovací práh –

a to laminátovna společnosti GDP Koral s.r.o., sídlící v ulici Za Mlýnem30. V zájmovém území nejsou

velké zemědělské provozy, u nichž by šlo předpokládat významný vliv na kvalitu ovzduší.

Nezanedbatelným emitentem prašného aerosolu jsou kamenolomy v Předklášteří, informace

o množství emisí však IRZ neuvádí. Při přihlédnutí ke statistikám domovního a bytového fondu lze

konstatovat, že vzhledem k nízkému podílu domácností používajících k vytápění ekologicky nešetrná

média (uhlí, dřevo), zde nebude úhrn emisí škodlivin z topenišť vysoký. Vzhledem k intenzivní

dopravní zátěži na silnicích č. II/385 a II/379 lze předpokládat významný vliv emisí z motorových

vozidel na kvalitu ovzduší ve městě. Na povětrnostní situaci v Tišnově mají nepříznivý vliv orografické

poměry (město je situováno v hůře odvětrávané kotlině, místní části většinou v údolní poloze). Proto

se lze i navzdory výše uvedenému domnívat, že ke zhoršení kvality ovzduší bude docházet zejména

v průběhu topné sezóny při nepříznivých rozptylových podmínkách (zejména při teplotních inverzích).

Budoucím rizikem je možný přechod domácností na méně ekologická topná média (zejména

v důsledku vysokých cen zemního plynu). Podle posudku SEA k novému územnímu plánu Tišnova

(ÚPD Tišnov 2012) je kvalita ovzduší v Tišnově celkově dobrá a obec nepatří do oblastí se zhoršenou

kvalitou ovzduší.

Hluk

Hlavním zdrojem hlukové zátěže v zájmovém území je silniční a železniční doprava. Vzhledem

k významu i zatížení komunikací v zájmovém území lze předpokládat zvýšenou hlučnost v důsledku

silniční dopravy zejména v denních hodinách. Hluk z železniční (zejména nákladní) dopravy však

30

Podle IRZ (2013) firma v r. 2011 vypustila do ovzduší 2195 kg styrenu.

57

území zatěžuje i v nočních hodinách. Problematické komunikace mají s výjimkou silnice II/379

(zejména v ulicích Brněnská a U Humpolky) a krátkého úseku železniční trati č. 250 (u sídliště Pod

Klucaninou) poměrně velký odstup od hustě obydlených rezidenčních částí města a jsou částečně

odstíněné výrobními a komerčními zónami. O hlukové zátěži místních výrobních provozů nejsou bližší

informace, lze se tedy domnívat, že nemají zásadní vliv na rezidenční prostředí města. Budoucí

zvýšení hlukové zátěže mohou přinést případné úpravy železniční tratě č. 25031 a zvýšení intenzity

silničního provozu32, ev. vznik nových komerčních a průmyslových provozů.

Voda

Město Tišnov je situováno na středním toku řeky Svratky. Proti proudu řeky se nenachází žádná větší

města ani další velké potenciální zdroje znečištění řeky (průmyslové podniky), charakter krajiny

v povodí horního toku řeky vytváří podmínky spíše pro extenzivní zemědělskou produkci (zejména

živočišnou výrobu), proto nelze předpokládat ani významné znečišťování průmyslovými hnojivy. Vliv

na jakost vody na horním toku řeky Svratky má také hygienická ochrana významného zdroje pitné

vody na řece – vodní nádrže Vír I. Horní tok řeky Svratky dlouhodobě patří mezi méně znečištěné toky

v ČR, podle CENIE (2013) odpovídá jakost vody na řece Svratce v celém úseku nad Brnem třídám I a II

(neznečištěná a mírně znečištěná voda). Na zvýšení jakosti vody řeky Svratky mělo pozitivní vliv

odkanalizování sídel a výstavba ČOV i pokles intenzity zemědělské produkce v povodí řeky.

V budoucnu je možné předpokládat snížení znečišťování vodních recipientů v povodí Svratky

splaškovými vodami v souvislosti s pokračováním odkanalizování sídel, resp. uváděním zpřísněných

podmínek pro parametry a provoz jímek a septiků, které vyplívají z nové legislativy, do praxe.

Budoucí hrozbu představuje růst podílu zpevněných ploch v povodí, což může vzhledem k nárůstu

četnosti extrémních klimatických jevů spojených s vydatnými přívalovými dešti vést k vyšším

povodňovým škodám. Proto bude v zónách extenzivního rozvoje zpevněných ploch žádoucí podnikání

opatření k zadržování srážkových vod.

Půdy

Momentálně nejrozšířenějším způsobem degradace půd je jejich přeměna na zastavěné,

resp. zpevněné plochy. Z hlediska potřeb ochrany produkčně významných a cenných zemědělských

půd jsou proto stanoveny třídy ochrany zemědělské půdy, které jsou zároveň ukazatelem kvality

a úrodnosti půdy. V zájmovém území nalezneme poměrně rozsáhlá území výskytu půd nejvyšší třídy

ochrany – a to zejména na dně kotliny a v sedle mezi Klucaninou a obcí Železné (Šatany). V místních

částech Pejškov, Jamné a Hájek se půdy nejvyšší třídy ochrany vzhledem ke svažitosti terénu téměř

nevyskytují (kromě menšího území na V okraji k.ú. Jamné). Plošně méně rozsáhlá jsou území výskytu

půd II. třídy ochrany – např. v nivě řeky Svratky a ve svažitějších partiích v území mezi Tišnovem,

Lomničkou a Železným. Většina zemědělských půd v katastru Tišnova i místních částí spadá do nižších

tříd ochrany (III., IV. a V.). Právě na těchto půdách se soustředí většina zastavitelných ploch určených

k bydlení navrhovaných v rámci 2. Návrhu ÚPD Tišnova (2012). Poměrně velký zábor (téměř 27 ha)

půd I. – tedy nejvyšší třídy ochrany je navrhován pro výrobní plochy na dně kotliny po obou stranách

silnice II/385 (ulice Za Mlýnem a Olbrachtova), navíc z větší části v záplavovém území stoleté vody.

31

Parametry případných úprav zatím nejsou známy. Lze však předpokládat potenciální zvýšení traťových rychlostí a provozu, což by vedlo ke zvýšené hlukové zátěži. V takovém případě by však byla na trati (případně na postižených objektech) provedena protihluková opatření. 32

To je možné očekávat v souvislosti s pokračováním dosavadního tempa územního rozvoje – zejména pak bytové výstavby v Tišnově a okolí.

58

Odpadové hospodářství

Na území ORP Tišnov je prováděna separace odpadů. Firma KTS, s.r.o. odváží pravidelně směsný

domovní odpad, separovaný odpad a nebezpečný odpad na určená místa řízených skládek,

do Spalovny odpadů Brno a dalších míst, určených k recyklaci. V obcích jsou umístěny kontejnery,

v Tišnově je sběrný dvůr. Uvažuje se o modernizaci sběrného areálu (ÚAP SO ORP Tišnov 2012).

8.3 ÚZEMNÍ ROZVOJ

Kvalita fyzického prostředí města

Kvalita fyzického prostředí města je obecně ovlivněna přírodními podmínkami (zejména konfigurací

terénu, vodními útvary, existencí významných krajinných prvků, apod.), dobou a podmínkami vzniku

zástavby a údržbou domovního fondu, infrastruktury, soukromých pozemků a veřejných prostranství.

Složkou kvality fyzického prostředí města je přitom i drobná infrastruktura – např. dětská hřiště,

městský mobiliář, umělecká výzdoba, bezbariérové prvky a řada dalších „měkkých“, méně viditelných

prvků, které ovlivňují uživatelskou přívětivost veřejného prostoru.

Výhodou města Tišnova je začlenění do atraktivní krajiny (návrší, říční údolí, tok Svratky atd.), která

spoluvytváří fyzické prostředí města a životní prostor jeho obyvatel, poskytuje obyvatelům vhodné

prostředí k aktivnímu trávení volného času a přispívá k rezidenční spokojenosti obyvatel i celkové

rezidenční atraktivitě města. K atraktivitě fyzického prostředí města přispívá i historické jádro města

s množstvím památkově hodnotných staveb (kostel sv. Václava, radnice, barokní domy). Historické

jádro města s rostlou strukturou zástavby je obklopené pásmem rodinných domů situovaných v síti

rovnoběžných ulic, na něž navazují plošně méně rozsáhlá, zato z hlediska počtu bytových jednotek

velmi významná socialistická sídliště Pod Klucaninou a Pod Květnicí. Nejnovější plošně a funkčně

významnější rezidenční zónou je rozvojové území Hony za Kukýrnou tvořené bytovými a v menší míře

řadovými a samostatně stojícími rodinnými domy vesměs vybudovanými v posledním desetiletí.

Kvalita obytného prostředí této zóny je však limitovaná absencí občanské vybavenosti

(např. drobných komerčních služeb).

Pro kvalitu rezidenčního prostředí města je výhodný prostorový odstup od většiny výrobních areálů

situovaných na dně kotliny a oddělených od hustě obydlených rezidenčních částí města železniční

tratí č. 250, resp. vlečkou do rozvodny Čebín. Vzhledem k malým vzdálenostem v rámci města přitom

prostorová izolovanost výrobních, komerčních a rezidenčních zón negeneruje velké dopravní nároky.

Zcela jiný charakter mají venkovská sídla Pejškov, Jamné a Hájek, která jsou součástí města Tišnov.

Dominuje zástavba rodinnými domy. Jedná se o velmi malá sídla prakticky bez občanské vybavenosti.

Nevýhodou je určitá prostorová odlehlost od Tišnova až „za“ sídly, která administrativně tvoří

samostatné obce (v případě Hájku a Jamného částečně eliminovaná polohou při silnici 2. třídy II/377).

Prozatím nevyužitý je rekreační a urbanistický potenciál řeky Svratky. Od rezidenčního prostředí

města je tok řeky oddělen výrobními i komerčními objekty, k řece chybí reprezentativní přístup (resp.

začlenění do organismu města) a není využit její potenciál pro krátkodobou rekreaci. Koridor řeky

skýtá dosud nevyužitý potenciál pro vedení turistických značených tras a cyklistických tras.

59

Významným krajinným prvkem jsou také místní jezy, ani ty však nejsou začleněny do organismu

města.

Z pohledu kvality fyzického prostředí jsou obecně riziková zejména socialistická sídliště, a to z důvodu

realizace v rámci masové výstavby s důrazem na nízké investiční náklady (nekvalitní stavebně-

technické provedení, laciné materiály, suboptimální kvalita původních veřejných prostranství),

přiblížení hranice životnosti mnoha stavebních prvků, vysokých tepelných ztrát původního opláštění

domů, i morální zastaralosti a nízké preferenci bydlení v panelových domech u dnešní populace.

Socialistická sídliště mívají obecně nízký sociální status, přičemž se zde soustředí převážně nižší

střední a nižší příjmové skupiny obyvatelstva, které mají méně prostředků na regeneraci domovního

a bytového fondu. V případě Tišnova se však vzhledem k pokročilému stadiu revitalizace domovního

fondu sídlišť, celkové rezidenční atraktivitě města i atraktivní poloze samotných sídlišť (v rámci města

i přírodního prostředí) rizika fyzického a sociálního úpadku socialistických sídlišť zatím nenaplňují.

V Tišnově přitom tvoří byty v socialistických sídlištích velkou část bytového fondu, která je

za stávajících podmínek nenahraditelná. Regenerace domovního fondu je na sídlištích

Pod Klucaninou a Pod Květnicí z větší části hotová, výzvou je však revitalizace veřejných prostranství

na těchto sídlištích, včetně doplnění městského mobiliáře. Proto je potřeba i nadále vytvářet

podmínky pro regeneraci těchto sídlišť a zvýšení kvality jejich obytného a fyzického prostředí.

Na intravilán města Tišnova navazuje intravilán sousední obce Předklášteří, které je od Tišnova

fyzicky odděleno řekou Svratkou a železnicí. Obec Předklášteří je známá zejména díky lokalizaci

národní kulturní památky - areálu cisterciáckého kláštera Porta Coeli. Tato významná památka

vzdálená méně než 1 km od intravilánu Tišnova přispívá k rezidenční i turistické atraktivitě města.

Specifickou kapitolou fyzického prostředí je prostředí místních částí, tedy venkovských sídel

přičleněných k městu. Zde je vzhledem k nižší hustotě osídlení území velmi redukovaná vybavenost

veřejnou infrastrukturou, veřejnými prostranstvími vhodnými k setkávání občanů a krátkodobé

rekreaci, mobiliářem, aj. Rezidenční prostředí je zde místy silně ovlivněné zemědělskou výrobou

a jinými výrobními činnostmi místních obyvatel33.

Přírodní a kulturní hodnoty v území

V zájmovém území se nachází přírodní památka Květnice. Chráněné území zahrnuje prakticky celý

útvar vrchu Květnice, předmětem ochrany je zde zejména cenná a druhově bohatá biota (teplomilné

rostliny, fauna bezobratlých). Na vrchu Květnice je zároveň množství krasových jevů, v podzemních

krasových prostorách jsou významná zimoviště netopýrů, území je také významnou mineralogickou

lokalitou. Vrch Květnice má také status Evropsky významné lokality (v rámci soustavy NATURA 2000).

V zájmovém území se dále nachází 4 lokality s památnými stromy a 26 lokalit významných krajinných

prvků (ÚPD Tišnov 2012). Do katastru místní části Jamné zasahuje Přírodní park Svratecká hornatina.

Kulturně hodnotné je zejména historické jádro města Tišnova, kde se nachází velké množství objektů

se statusem kulturní památky. Mezi nevýznamnější kulturní památky v městském jádru patří kostel

sv. Václava, radnice, Mariánský sloup, kašna na náměstí Míru, měšťanské domy (např. Müllerův dům,

dům U Jana), aj. Mezi památkově chráněnými objekty však nalezneme i stavebně mladší objekty

situované mimo historické jádro města – např. vily v Riegrově ulici a budovu nemocnice. V zájmovém

33

Kteří často provozují výrobu v místě bydliště.

60

území se nachází množství archeologických nalezišť. Detailní přehled kulturních památek a lokalit

archeologických nálezů v území poskytují mj. Územně analytické podklady SO ORP Tišnov (2011).

Využití ploch v území, brownfieldy

Představu o využití ploch v území, resp. krajinném pokryvu nám poskytuje bilance půdy ČSÚ

znázorněná v tabulce č. 18. Nevýhodou veřejně dostupných dat bilance půdy je v našem případě

absence dat za jednotlivá katastrální území. Z toho důvodu poskytuje tabulka jen rámcovou

představu, a zkresluje situaci v samotném městě Tišnově34. Kriticky je nutné vnímat zejména bilanci

zemědělské půdy (orná půda, trvalé travní porosty, zahrady, sady) jakožto hlavního zdroje

pro prostorový rozvoj města. Při zastavění všech rozvojových zón navrhovaných v rámci 2. Návrhu

ÚPD Tišnova (2012) dojde nehledě k nezanedbatelnému záboru půd nejvyšší třídy ochrany

k částečnému vyčerpání možností dalšího prostorového rozvoje35.

Tabulka 21: Bilance půdy v Tišnově k 31.12.2011

Druh pozemků ha %

Celková výměra pozemku 1 713 100,0

Orná půda 499 29,1

Chmelnice - -

Vinice - -

Zahrady 73 4,3

Ovocné sady 24 1,4

Trvalé trávní porosty 155 9,0

Lesní půda 666 38,9

Vodní plochy 14 0,8

Zastavěné plochy 67 3,9

Ostatní plochy 215 12,6


Na území města se podle databáze Brownfieldy (2013) nachází jeden brownfield36 – bývalá sýpka

v Jungmannově ulici. Sýpka je nabízena potenciálním zájemcům prostřednictvím internetové

databáze spravované Regionální rozvojovou agenturou Jihomoravského kraje. Další lokality, které se

svým charakterem brownfieldům podobají, jsou některé nevyužívané nebo jen částečně využívané

areály v převážně výrobní a obchodní zóně podél Svratky. Využití těchto ploch často limitují

především komplikované vlastnické poměry.

34

V exklávách jsou rozsáhlé lesní a zemědělské plochy, v samotném k.ú. Tišnov je rozloha zemědělských půd (zejména orné půdy a trvalých pracovních porostů) výrazně menší. 35

Pomineme li plochy v aktivní zóně záplavového území, pro další prostorový rozvoj města uvnitř jeho administrativních hranic (vyjma exkláv) bude k dispozici již jen jedno plošně rozsáhlejší území – polnosti mezi stávající rozvojovou lokalitou Hony za Kukýrnou, Lomničkou a Železným a vrchem Klucanina, kde se navíc nachází ochranné pásmo VVN a které jsou z velké části tvořeny zemědělskou půdou nejvyšší třídy ochrany. 36

Brownfieldem se rozumí nevyužité a podvyužité plochy, které jsou zpravidla pozůstatkem někdejší funkce (průmyslové, zemědělské, obytné apod.), kterou daná plocha již nyní neplní.

61

Územní plán

Platný Územní plán sídelního útvaru Tišnov byl schválen r. 1998. Od pořízení platného územního

plánu bylo podle databáze iLAS Ústavu územního rozvoje (2013) pořízeno celkem 10 změn ÚPD. Dále

byly v zájmovém území pořízeny 2 regulační plány – Hony za Kukýrnou a Tišnov – přednádražní

prostor, které souvisely s nejvýznamnějšími rozvojovými záměry realizovanými ve městě v průběhu

platnosti stávajícího územního plánu. Tyto regulační plány však nejsou platné, mohou ovšem

posloužit jako nezávazný podklad pro usměrnění dalšího rozvoje v území.

V souladu s požadavky nového stavebního zákona schváleného v r. 2006 je od r. 2007 pořizován nový

územní plán. V současné době je nový územní plán ve stadiu projednávání 2. návrhu.

Celkem je v rámci 2. Návrhu ÚPD Tišnova (2012) navrženo 29,2 ha nových ploch určených k bydlení

(plochy bydlení a smíšené obytné a přestavbové), a 35,69 ha ploch výrobních a komerčních (včetně

přestavbových). Drtivá většina z těchto ploch je vymezených mimo zastavěné území města, zejména

na ZPF. Navržené změnové plochy mají vést k celkovému záboru 121,76 ha ZPF, z toho 43,84 ha37

nejvyšších tříd ochrany (I. a II. třídy).

Závažné dopady na ZPF mají zejména již navrhované zábory nejkvalitnějších půd pro výrobní

a komerční využití v okolí silnice II/385. Potřeba umístění průmyslové zóny v tomto území

(Průmyslová zóna Díly pod městem) je však dána obecně omezenými možnostmi územního rozvoje

města a optimální lokalizací ve vztahu k sítím dopravní a technické infrastruktury a stávajícím

výrobním areálům, které jsou v Tišnově takřka výhradně lokalizovány na dně kotliny. Rizikem je však

umístění této zóny uvnitř záplavového území Q100, zčásti i na hranici aktivního zóny záplavového

území.

Navržené plochy bydlení jsou lokalizovány zejména na SV okraji města v návaznosti na stávající

rozvojovou lokalitu Hony za Kukýrnou a sídliště Pod Květnicí. Zde je tak navržena nejvýznamnější

rezidenční rozvojová zóna města, jejíž součástí mají být také plochy pro komerční občanské vybavení

a na níž má navazovat pás parkové zeleně a rekreační nezastavěné plochy. Uspořádání většiny

zastavitelných ploch v lokalitě má prověřit územní studie (zejména parametry zástavby ve vztahu

ke stávající zástavbě a potenciální negativní vlivy na životní prostředí). V kontextu regulativů

jednotlivých zastavitelných ploch i dosavadní výstavby na lokalitě Hony za Kukýrnou lze

předpokládat, že v navrhované rozvojové zóně vzniknou další stovky bytů v nízkopodlažních bytových

domech a v rodinných domech. To by mohlo přispět k dalšímu markantnímu populačnímu růstu

města. Neznámou je však budoucí vývoj poptávky po bydlení v lokalitě a parametry poptávaného

bydlení. Kvalitu obytného prostředí v lokalitě by mělo zajistit doplnění území o komerční občanské

vybavení, které zde v současné době chybí (stejně jako prakticky veškeré občanské vybavení, které se

však nachází v docházkové vzdálenosti v historickém jádru města a jeho těsném sousedství).

Vzhledem ke stávajícím parametrům venkovských sídel v k.ú. Jamné a Hájek jsou v těchto sídlech

navrženy poměrně velké zastavitelné plochy, které mohou mít při zastavění nezanedbatelný dopad

na ráz sídel. I proto je v rámci ÚPD v těchto sídlech požadováno vyhotovení posouzení plánované

zástavby na krajinný ráz. Parametry potenciální zástavby jsou však vzhledem k tomu, že v ÚPD nejsou

37

V tom ale 5,33 ha ploch zeleně.

62

kromě výškové hladiny (přízemní zástavba) uvedeny žádné konkrétní regulativy zastavitelných ploch,

nejisté.

V rámci navrhovaných ploch přestavby jsou vymezeny zejména plochy sportu, dopravy a veřejných

prostranství. Záměrem je zejména revitalizace, resp. přestavba stávajících nevyhovujících ploch

obdobného využití a celkové zvýšení kvality fyzického prostředí města (zejména veřejných

prostranství).

8.4 SHRNUTÍ

� Pestré geologické podloží a členitý reliéf v zájmovém území přispívají spolu s dalšími činiteli

(mírně teplé klima, řeka Svratka) k zastoupení rozmanitých půdních typů a rostlinných

a živočišných společenstev.

� V území se nenacházejí významné zdroje znečištění ovzduší. Vzhledem k poloze samotného

města v hůře odvětrávané kotlině lze předpokládat zvýšení koncentrace škodlivin (zejména

z dopravy a vytápění) v ovzduší při nepříznivých rozptylových podmínkách.

� Hlavním zdrojem hluku je silniční a železniční doprava. Problematická je zejména hluková

zátěž ze silniční dopravy působící na rezidenční prostředí v Brněnské ulici.

� Jakost vody v řece Svratce na Tišnovsku je vysoká, na řece se nad Tišnovem nenacházejí

významní znečišťovatelé. Potenciální hrozbou je zvýšení kulminačních průtoků v důsledku

růstu podílu zpevněných ploch v povodí.

� Hlavní příčinou degradace půd je jejich zastavění, resp. přeměna na zpevněné plochy.

V Tišnově se to i vzhledem k omezeným možnostem prostorového rozvoje města

dlouhodobě týká i zemědělských půd nejvyšší třídy ochrany.

� Fyzické prostředí města je i díky zakomponování do rozmanité krajiny a existenci cenného

historického jádra města poměrně atraktivní, v území nejsou zaznamenány závažnější závady.

Budoucí výzvou je dokončení regenerace socialistických sídlišť, zejména pak tamních

veřejných prostranství. Dílčí výzvou je začlenění řeky Svratky do urbanismu města a vyšší

využití potenciálu řeky a jejího koridoru pro krátkodobou rekreaci. Pro zvýšení kvality

obytného prostředí v rozvojové zóně Hony za Kukýrnou bude nezbytné doplnění občanskou

vybaveností.

� Samotné město Tišnov má poměrně omezené možnosti prostorového rozvoje. Návrh nové

ÚPD počítá s rozvojem rezidenční zástavby SV směrem a výrobních a komerčních ploch

na dně kotliny v sousedství silnice II/385.

63

9 ZDROJE

AÚEK Tišnov (2011): Aktualizace územní energetické koncepce města Tišnov.

Brownfieldy (2013): Brownfieldy. Nevyužívané objekty a areály Jihomoravského kraje. Regionální

rozvojová agentura Jihomoravského kraje.

Dostupné z: http://www.brownfieldy-jmk.cz/

CENIA (2013): Jakost vody v tocích – vyhodnocení indikátoru.

Dostupné z: http://issar.cenia.cz/issar/page.php?id=1579

ČSÚ (2003): Sčítání lidu, domů a bytů k 1.3.2001. Dojížďka do zaměstnání a škol.

Dostupné z: http://notes2.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/podrobne_udaje_v_publikacich_ze_sldb_2001

ČSÚ (2005): Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005.

Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04

ČSÚ (2013a): Sčítání lidu, domů a bytů 2011.

Dostupné z: www.scitani.cz

ČSÚ (2013b): Statistická ročenka Jihomoravského kraje 2012.

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajp/641011-12-xb

IDS JMK (2013): Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje [online].

Dostupné z: http://www.idsjmk.cz/

MěKST (2013): Městské kulturní středisko Tišnov.

Dostupné z: http://www.mekstisnov.cz/

Město Tišnov (2007): Sociologický průzkum spokojenosti občanů města Tišnova. Výzkumná zpráva –

město, školství, kultura. Město Tišnov, 16 s.

Politika územního rozvoje ČR 2008

Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d6c409ab-d65c-414c-b2bd-3a4aed146bf3/Politika_

uzemniho_rozvoje_CR_2008

Povodí Moravy (2013): Stavy a průtoky na vodních tocích.

Dostupné z: http://www.pmo.cz/portal/sap/cz/index.htm

ŘSD (2000): Výsledky sčítání dopravy na silniční a dálniční síti v ČR v roce 2000 [online].

Dostupné z: http://www.rsd.cz/doprava/scitani_2000/start.htm

ŘSD (2010): Celostátní sčítání dopravy 2010.

64

Dostupné z: http://scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx

ÚAP SO ORP Tišnov (2012): 2. úplná aktualizace Územně analytických podkladů Tišnov.

Dostupné z: http://gis.tisnov.cz/uap/DownloadUap.aspx

ÚPD Tišnov (2012): Tišnov. Územní plán – Návrh č. 2.

Dostupné z: http://www.tisnov.cz/soubor/oznameni_o_konani_spolecneho_jednani_o_navrhu_

uzemniho_planu_tisnov_a_projednani_vyhodnoceni_vlivu_uzemniho_planu_tisnov_na_udrzitelny_r

ozvoj_uzemi.zip

ÚZIS ČR (2013): Zdravotnictví Jihomoravského kraje 2011.

Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-jihomoravskeho-kraje-2011

VDB ČSÚ (2013): Veřejná databáze.

Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/uvod.jsp

Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (neplatné)

Dostupné z: http://up.kr-jihomoravsky.cz/webcz/zurjmk.asp

Komunitní plán sociálních služeb SO ORP Tišnov 2013-2014

Koncepce sportu v Tišnově

maps.google.cz


A2. ANALÝZA NÁZORŮ VYBRANÝCH MÍSTNÍCH AKTÉRŮ



Datum zpracování: květen - červen 2013




Strategický plán města Tišnova: Analýza názorů vybraných místních aktérů - 2 -

Obsah

Obsah ....................................................................................................................................................... 2

1 Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

1.1 Respondenti ............................................................................................................................ 3

1.2 Průběh průzkumu, témata a otázky ........................................................................................ 4

1.3 Interpretace odpovědí ............................................................................................................. 5

2 Současná situace města .................................................................................................................. 6

2.1 Hlavní silné stránky .................................................................................................................. 6

2.2 Hlavní slabé stránky ................................................................................................................. 7

2.3 Hlavní příležitosti ..................................................................................................................... 9

2.4 Hlavní hrozby ......................................................................................................................... 10

2.5 Hodnocení současné situace města podle vybraných témat ................................................ 10

2.6 Několik citací závěrem ........................................................................................................... 16

3 Činnost samosprávy a spolupráce mezi aktéry ............................................................................. 17

4 Budoucí rozvoj města .................................................................................................................... 19


1 Úvod a metodika

Analýza názorů významných aktérů ve městě Tišnově vychází z uskutečněného kvalitativního průzkumu pomocí metody řízených rozhovorů se zástupci těchto aktérů. Smyslem analýzy je identifikovat a vyhodnotit názory na město „zevnitř“ a verifikovat či naopak konfrontovat tento pohled s výsledky profilu města, který je naopak zpracován expertním způsobem, tedy „zvně“ města a převážně kvantitativně.

1.1 Respondenti

Podkladem pro analýzu je kvalitativní výzkum provedený metodou individuálních řízených rozhovorů se zástupci 13 organizací ve městě Tišnově. Tyto organizace byly vybrány zadavatelem (Město Tišnov) s přihlédnutím k doporučení zpracovatele (SPF Group). Vybráno bylo takto celkem asi 20 organizací. Z nich bylo osloveno 13 organizací tak, aby vyváženě reprezentovaly jednotlivé právní formy a obory činnosti. Rozhovory byly uskutečněny počátkem června 2013. Rozhovoru se účastnil zpravidla 1 zástupce dané organizace, obvykle vedoucí pracovník (ředitel, vedoucí, předseda) a 1 zástupce zpracovatele. V několika případech se rozhovoru účastnili i další zástupci dané organizace. Řízené rozhovory byly provedeny s 13 organizacemi uvedenými v tabulce.

Tabulka 1: Organizace zapojené do řízených rozhovorů

Název organizace Typ organizace Obor činnosti

Centrum sociálních služeb – příspěvková organizace Města Tišnova

příspěvková organizace města

sociální služby a bydlení pro seniory

Dům dětí a mládeže Tišnov – příspěvková organizace Města Tišnova


volnočasové aktivity dětí a mládeže, kurzy a akce pro veřejnost

Městské kulturní středisko – příspěvková organizace města Tišnova


kultura

Turistické informační centrum Tišnov příspěvková organizace města

cestovní ruch

ZUŠ Tišnov příspěvková organizace JM kraje

vzdělávání a volný čas mládeže

MAS Brána Vysočiny místní akční skupina místní rozvoj

asistentka europoslankyně Z. Brzobohaté --- ---

Steinhauser s.r.o. firma průmysl (zpracování masa)

Kv. Řezáč, s.r.o. firma průmysl (výroba sítí)

YCNEGA Technologies s.r.o. firma služby IT (optické a bezdrátové sítě, správa sítí a serverů)

ČSAD Tišnov, spol. s r.o. firma doprava

MUDr. Michaela Krupková soukromý lékař zdravotnictví (stomatologie)

Atletický klub Tišnov nezisková organizace sport


1.2 Průběh průzkumu, témata a otázky

Řízené rozhovory probíhaly na předem smluvené schůzce vždy v sídle respondenta. Délka rozhovoru se pohybovala v závislosti na rozsahu diskutovaných témat a časových možnostech respondenta mezi 40 a 75 minutami. Rozhovor byl veden zástupcem zpracovatelské společnosti SPF Group na základě předem připravené struktury témat, výpovědi byly zapisovány a následně zpracovávány.

Návrh témat, tj. osnovy rozhovoru byl připraven ze strany SPF Group a kontrolován zástupcem zadavatele. Témata k rozhovoru byla připravena poměrně široce s tím, že respondenti se v případě hodnocení současné situace města vyjadřovali především k tématům, která spadají do okruhu jejich činnosti. Řízené rozhovory měly tuto strukturu témat a otázek:

1. Aktuální situace města

a) Co považujete za současné hlavní (vnitřní) silné stránky města?

b) Co považujete za současné hlavní (vnitřní) slabé stránky města?

c) Co považujete za budoucí hlavní (vnější) příležitostí rozvoje města?

d) Co považujete za budoucí hlavní (vnější) hrozby pro rozvoj města?

2. Hodnocení města

Jak obecně hodnotíte jednotlivé oblasti života ve městě?

a) dojem/vnější obraz města v očích investorů, návštěvníků atd.

b) výhody a nevýhody vyplývající z polohy města (poloha na dopravních tazích, blízkost center apod.)

c) doprava ve městě (veřejná doprava, individuální doprava, parkování...)

d) technická infrastruktura, její kvalita a kapacita

e) stav životního prostředí

f) lidské zdroje (vzdělanostní úroveň obyvatel, kvalifikace pracovní síly apod.)

g) ekonomická výkonnost, podnikatelské prostředí a hospodářská situace města

h) kultura a volnočasové vyžití (z pohledu rezidentů)

i) nabídka pro návštěvníky (tj. cestovní ruch)

j) jiné

3. Samospráva

a) Jste spokojeni činností městské samosprávy? Souhlasíte s jejími kroky, s vynakládáním finančních prostředků atd.? Z jakého důvodu ano/ne?

b) Jsou Vám v potřebném rozsahu známy rozvojové záměry ve městě?

c) Spolupracujete se samosprávou při svých aktivitách? Pokud ano, v kterých a jak?

4. Budoucnost města

a) Jak hodnotíte pravděpodobné vývojové trendy v města v oblasti ekonomiky, sociální soudržnosti a péče o životní prostředí? (tj. ptáme se na predikci pravděpodobného vývoje)


b) Jakým směrem se podle vás má město v budoucnu rozvíjet? Která témata mají být pro rozvoj města hlavní? Jaké úkoly byste v tomto směru uložili vedení města? (tj. ptáme se na vizi, jak město rozvíjet a řídit)

1.3 Interpretace odpovědí

Analýza vyhodnocující získané názory a postoje respondentů představuje souhrn subjektivních výpovědí respondentů. Zakládá se na hodnocení současného stavu i na formulaci žádoucích směrů dalšího rozvoje. Výsledky mají následující omezení, přičemž se nemusí jednat o negativa, ale spíše o nevyhnutelné skutečnosti:

• Každý z oslovených respondentů má určité oborové zaměření, z čehož může vyplývat případná nevyváženost priorit a rozdílná kompetence pro hodnocení jednotlivých oblastí života ve městě. Zásadní je především rozdílný úhel pohledu mezi těmi, kteří pracují ve veřejném sektoru (vč. příspěvkových organizací), a těmi, kteří pracují v privátním, případně neziskovém sektoru.

• Síla jednotlivých subjektů a jejich vliv na život ve městě se výrazně liší.

• Jedná se o názor relativně malého počtu subjektů, avšak vybraných vyváženě z hlediska jejich právní formy a oborového zaměření, díky čemuž poskytují získané odpovědi po vyhodnocení věrohodné výstupy.

• Jednotliví respondenti nevypovídali vždy jen jako zástupci oslovené organizace, ale promítali do svých výpovědí nepochybně také osobní pohled obyvatele města

• Jednotliví respondenti žijí ve městě a působí v dané organizaci různě dlouhou dobu. V důsledku toho mají někteří detailní vhled do vývoje města jako celku, jiní naopak disponují schopností porovnat Tišnov s jinými městy.

• Ne všechna navrhovaná opatření a priority je vhodné bez výhrad přijmout, neboť:

• některé náměty mohou jít proti sobě (např. dilema mezi hospodářským rozvojem, sociální soudržností a životním prostředím ve městě),

• shromážděné priority jsou z hlediska rozsahu mimo ekonomickou realitu rozpočtu města a veřejných subjektů obecně,

• některé uváděné informace jsou nepřesné až nepravdivé, jednotliví respondenti si v dílčích záležitostech někdy protiřečí nebo uvádějí informace v rozporu s doložitelnými fakty (např. statistickými údaji), díky čemuž dokládají některé výpovědi spíše vnímání dané záležitosti než záležitost samotnou.

Protože se analýza opírá o kvalitativní průzkum, nejsou výpovědi respondentů hodnoceny statisticky. Jedná se o souhrnný, strukturovaný, generalizovaný popis současné situace města a priorit jeho rozvoje na základě interpretace výpovědí jednotlivých respondentů. Na případné rozpory v názorech respondentů nebo komentáře zpracovatele je v textu výslovně upozorněno. Interpretace výpovědí je anonymní, nejsou tedy uváděna jména respondentů, kteří danou výpověď uvedli.


2 Současná situace města

Současná situace města je analyzována dle spontánních výpovědí respondentů ohledně silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb. Jednotlivé rozvojové faktory jsou generalizovány (to znamená, že podobné výpovědi byly sloučeny) a seřazeny podle četnosti, s jakou byly jednotlivými respondenty uváděny, a tedy i podle předpokládaného významu. U silných a slabých stránek jsou hodnoceny zvlášť výpovědi týkající se města Tišnov jako územní jednotky (objektu), zvlášť výpovědi hodnotící Město Tišnov jako samosprávu a městský úřad (subjekt). U příležitostí a hrozeb, které představují vnější faktory a impulzy, toto rozdělení postrádá smyslu a hodnoceny jsou tedy všechny výpovědi dohromady. Mimoto je počet příležitostí a hrozeb, které respondenti uvedli, poměrně malý, protože řada z nich přirozeně inklinovala spíše k popisu (vnitřních) silných a slabých stránek než k identifikaci (vnějších) příležitostí a hrozeb. Některé faktory, uvedené respondentem jako příležitosti, pak jsou ve skutečnosti návrhem opatření a jsou tudíž zařazeny až do další kapitoly hodnotící možnosti budoucího rozvoje města.

Vedle toho byli respondenti při řízených rozhovorech dotazováni také na hodnocení pozice a podmínek města v dílčích tematických oblastech. Toto hodnocení je do značné míry identické, nicméně je uvedeno také, protože místo řazení různorodých faktorů podle četnosti, s jakou byly uváděny, nabízí „sektorový“ pohled na město Tišnov.

V hodnocení silných a slabých stránek města panovala mezi respondenty spíše shoda. Je tedy zřejmé, že vnímání pozice Tišnova je mezi představiteli místních subjektů relativně jednotné a konzistentní. Řada uváděných faktorů je navíc vzájemně propojena – lze tedy identifikovat široké tematické okruhy, které jsou hodnoceny buď jako silná stránka (například životní prostředí, možnosti rekreace, dopravní dostupnost, bydlení, vybavenost města, pokrok v transparentnosti městské samosprávy apod.), nebo jako slabá stránka (např. rozvoj podnikání, nabídka pracovních míst, bariéry územního rozvoje, nedostatky v urbanistickém rozvoji města apod.). Dílčí rozdíly a rozpory ve výpovědích respondentů bylo možné nalézt spíše v hodnocení významu či „pořadí“ jednotlivých rozvojových faktorů, výjimečně také v pohledu na některé specifické problémy (např. spolkový a komunitní život, transparentnost rozdělování grantových prostředků, kapacita parkovacích míst apod.). Často tyto rozdílné či protichůdné výpovědi souvisely s tím, zda vypovídali zástupci podnikatelského nebo veřejného sektoru. V hodnocení příležitostí a hrozeb lze nalézt mezi jednotlivými respondenty zřetelné rozdíly způsobené především oborovým zaměřením (každý respondent si tudíž „vzpomněl“ na jiné příležitosti a hrozby). Rozdílné výpovědi jsou konfrontovány v podkapitole, která hodnotí město podle několika tematických oblastí.

2.1 Hlavní silné stránky

Život ve městě

1. Příjemné, klidné, stabilizované historické město

2. Geologicky i botanicky atraktivní okolní krajina vč. jedinečných fenoménů (Květnice, minerály, krápníkové jeskyně, chráněná území a lokality…) dobře plnící i roli příměstské rekreace

3. Zdravé životní prostředí, dostatek zeleně ve městě a zejména kolem něj, bez „špinavých“ výrob


4. Stabilizovaná skladba obyvatel, silná identita, patriotismus a sounáležitost s městem, aktivní občanská společnost

5. Vybavenost města dobře dostupnými veřejnými i komerčními službami (sociální služby, zdravotnictví, kulturní zařízení, obchody, základní i střední školy…), další zlepšování vybavenosti v posledních 20 letech

6. Zájem veřejnosti o kulturu a sport daný i silnou tradicí obojího ve městě, aktivní, živoucí město

7. Kvalitní, frekventovaná a uživatelsky logicky uspořádaná veřejná doprava, dostupnost města veřejnou dopravou

8. Atraktivní a různorodé bydlení, pestrá skladba rodinných i bytových domů

9. Nabídka akcí pro rodiny s dětmi

10. Existující síť cyklotras

11. Bezpečnost ve městě (i díky kamerovému systému), veřejná kontrola

12. Čistota a uklizenost ulic

13. Kvalitní spolupráce mezi neziskovými organizacemi a školami, zejména v oblasti sportu

Vedení a správa města (vč. státní správy)

14. Otevřené a transparentní vedení města (přenosy ze zasedání zastupitelstva, diskusní fórum na webu) i městský úřad

15. Proaktivní vedení města (procházky s radními)

16. Dlouhodobě existující grantový systém a dotační tituly města, možnost dlouhodobého finančního plánování neziskových organizací

17. Transparentní přidělování peněz z grantových programů (zejména pro neziskový sektor)

18. Zřízení pozice inspektora veřejného pořádku

19. Existence dílčích koncepčních dokumentů (např. koncepce rozvoje sportu)

20. Snadný kontakt s vedením města a městským úřadem (i díky zobrazení aktuální ne-/přítomnosti úředníků na webových stránkách)

2.2 Hlavní slabé stránky

Život ve městě

1. Málo ploch pro podnikání, absence průmyslové zóny, nemožnost rozvoje podnikání

2. Mrtvé centrum města hlavně po 17. hodině a o víkendech, málo obchodů, kaváren, kulturních akcí

3. Nedostatek pracovních míst, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna, což podrývá i rozvoj služeb v Tišnově (obyvatelé peníze vydělávají i utrácejí jinde)

4. Nevyřešené, komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj


5. Chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů

6. Nedostatek parkovacích míst v centru města v blízkosti objektů občanské vybavenosti

7. Kvalita silnic v majetku města (i kraje – v tomto případě však jde o hrozbu, nikoli o slabou stránku)

8. Zahlcení některých ulic v centru města dopravou (i vlivem obchodních center, zejména Tesca), arogance řidičů

9. Slabá propagace (mála) akcí, které mohou mít nadmístní význam, mimo město

10. Nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné silnice a kruhové objezdy, neudržované nádraží)

11. Nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, souvisí i s omezením jejího provozu

12. Málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí)

13. Nedostatek míst v mateřských školách a nevhodně nastavená kritéria pro přihlašování dětí

14. Nefungující komunitní a spolkový život (i přesto, že jde o malé město)

15. Přílišná převaha rezidenční funkce ve městě nad funkcí hospodářskou (zejména výrobní)

16. Slabé zázemí a vybavenost kulturních zařízení a sportovišť

17. Úzká nabídka kulturních akcí (chybí pestrost)

18. Územní nerovnoměrnost občanského vybavení (chybí v obytných zónách na severu města)

19. Značná bariérovost města (chodníky, objekty občanské vybavenosti), která je odstraňována jen velmi zvolna

20. Chybějící (vnitro)městská doprava suplující MHD

21. Chybějící infrastruktura pro návštěvníky města

22. Malý zájem obyvatel o kulturu a volnočasové akce, laxnost obyvatel vůči komunitnímu a spolkovému životu

23. Příliš velké množství málo využívaných (duplicitních) objektů pro kulturu a volný čas

24. Absence reprezentativní publikace o městě

25. (Tradiční) rozmach návykových látek, agresivity a gamblerství mezi mládeží a mladistvými

26. Sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé v lokalitě u trati

27. Chybějící zařízení a služby pro sociálně vyloučené obyvatele

28. Chybějící nekuřácké restaurace

Vedení a správa města (vč. státní správy)

29. Slabá či neexistující koordinační funkce městského úřadu v některých oblastech (kultura, sport)

30. Absence městské policie (inspektor veřejného pořádku nestačí)


31. Chybějící architektonický záměr a koncepce veřejných prostorů ve městě

32. Absence dlouhodobého strategického dokumentu, častá nekoncepčnost aktivit a rozhodnutí ve většině oblastí

33. Převažující politický klíč při jmenování osob do komisí rady města

34. Přílišná orientace na bydlení a vybavenost, opomíjení ekonomického rozvoje a pracovního trhu

35. Nejasná kritéria rozdělování dotací a grantových prostředků ze strany města

36. Slabá spolupráce s okolními obcemi

37. Slabé (tj. nedostatečně rozsáhlé) čerpání evropských dotací

38. Nesmyslně přísný, a přitom neakceschopný finanční úřad

2.3 Hlavní příležitosti

1. Kvalitní dopravní napojení zejména po železnici (ale i silnici) směrem na Brno, ale i na Havlíčkův Brod, Prahu…

2. Blízkost Brna (vybavenost, růst kupní síly obyvatel, kulturní akce…)

3. Dostatek pracovních příležitost v Brně

4. Rozvoj cestovního ruchu v jihomoravském regionu, z něhož mohou těžit i menší města ležící v zázemí hlavních turistických atraktivit

5. Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje výrazně zvyšující nabídku přepravních relací i v méně exponovaných časech (večery, víkendy)

6. Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím MAS, zvýšení participace obcí v regionálním rozvoji

7. Rekonstrukce dálnice D1 zlepšující komfort a kapacitu silniční dopravy

8. Pokračující možnost využití dotací ze SF EU v letech 2014-20

9. Postupné budování cyklostezek v okolí města (i díky iniciativám ze strany okolních obcí a kraje)

10. Zlepšení výběru daní

11. Změny zvýhodňující místní dodavatele v rámci veřejných zakázek a aktivizující místní trh (vč. změn zákona o veřejných zakázkách a rozpočtového určení daní)

12. Zkvalitnění podnikatelské samosprávy mj. v rámci hospodářských komor

13. Příliv domácích návštěvníků díky rostoucí oblibě dovolené v Česku

14. Nárůst počtu potenciálních návštěvníků hledající menší, klidná města a regiony, dekoncentrace návštěvníků


2.4 Hlavní hrozby

1. Pokračující spekulace s pozemky znemožňující rozvoj území

2. Nízká kvalita silnic v majetku kraje

3. Odsávání pracovních sil Brnem, hrozba přeměny Tišnova v „noclehárnu pro Brno“

4. Obecně nízká kvalita veřejné správy na všech stupních, převaha soupeření nad spoluprací mezi městy, krajem a národní úrovní

5. Realizace kontroverzních záměrů majících negativní vliv na místní komunitu a životní prostředí (např. bioplynová stanice)

6. Nedostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb v důsledku stárnutí počtu obyvatel

7. (Pokračující) centrální přerozdělování daní, v důsledku čehož peníze nezůstávají ve městě a nepřispívají k provázanosti místní komunity, nemotivují město, podnikatele a veřejnost ke vzájemné spolupráci

8. Slabý vděk města a veřejnosti směrem k podnikatelům

9. Posun silných ročníků narozených v letech 2005-10 do základních škol, hrozba jejich nedostatečné kapacity

10. Odchod firem a investorů za lepšími podmínkami (tj. hlavně levnější pracovní silou, přívětivější veřejnou správou apod.)

11. Pokračující nevyhovující nastavení legislativy v oblasti územního plánování (příliš „měkké“ regulativy územního plánu a reálně neprojednatelné regulační plány)

12. Další recese v EU či eurozóně, příp. rozpad eurozóny či současné podoby EU, vedoucí k poklesu životní úrovně a kupní síly obyvatel

13. Odliv vzdělaných a kvalifikovaných lidí do větších center v okolí (Brno, ale i Praha)

14. Slabá absorpční kapacita města v příštím programovacím období, zejména v oblasti „měkkých“ aktivit financovaných z ESF

15. Dlouhodobě nejasný a nepředvídatelný systém financování sociálních služeb, převaha projektového financování řady služeb

2.5 Hodnocení současné situace města podle vybraných témat

Výše uvedený přehled silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb je sestaven na základě četnosti jednotlivých výpovědí respondentů. Následující kapitola naopak získané informace třídí tematicky a uvádí i případná rozporná hodnocení téhož problému/tématu ze strany respondentů.

2.5.1 Urbanistický ráz a vnější obraz města, bydlení

Respondenti vesměs hodnotí vnější tvář Tišnova jako „nijakou“ a nevýraznou, což však není možné chápat pouze negativně. Většina respondentů naopak tvrdí, že Tišnov je klidné, příjemné město, kde se dobře bydlí, kde se lidé znají a nejsou kryti anonymitou velkoměsta. Městu nicméně podle některých oslovených osob chybí výraznější symbolika a jedinečnosti, s nimiž si obyvatelé jižní


Moravy i celého Česka Tišnov spojí. Takovým symbolem mohou být například minerály, které lze nalézt v okolí města, nebo některá z tradičních výrob ve městě, historická osobnost spjatá s Tišnovem apod.

Pohled respondentů na urbanistický rozvoj Tišnova je kritičtější. Město podle nich nemá jasnou urbanistickou tvář a koncepci, je dlouhodobě rozvíjeno nahodile a řada veřejných prostranství není urbanisticky dotažena (třebaže je původní záměr dobrý). Jako příklad uváděli respondenti nejčastěji centrum města s náměstím Míru a navazujícím Komenského náměstím, kde nejsou vyjasněné dopravní poměry, koncepce zeleně, parkování a zón pro pěší, není dotažen ani architektonický ráz budov a dominant, přestože tento prostor má dobré předpoklady stát se přívětivým a atraktivním místem setkávání obyvatel, a prostor narušují také některé solitéry (tržnice apod.). Kontroverzně pak některé oslovené osoby vnímají supermarkety v centru města (zejména Tesco), které podle nich zatěžují centrum města dopravou a nepřispívají k estetickému rázu středu města. Někteří však naopak poukázali na fakt, že funkčně jsou supermarkety vhodným oživením prostoru mezi centrem města a železniční tratí a že např. Tesco přispívá k tomu, že centrum města je alespoň trochu živé. Kritice pak někteří respondenti podrobili také vstupy do města (kruhové objezdy a zejména železniční stranice), které nepřispívají k atraktivitě města buď svou zanedbaností (nádraží), nebo nevyužitým potenciálem pro instalaci nápadité vizuální dominanty, symboliky apod.

Negativně je několika respondenty (resp. všemi, kteří se k této oblasti vyjádřili) vnímána obecná pozice územního a urbanistického plánování v Česku. Kritizována byla legislativa, která na jedné straně neumožňuje nastavit některé potřebné regulativy v územním plánu a na straně druhé požaduje velmi komplikovaný, fakticky nerealizovatelný proces schválení plánů regulačních. Zmíněna byla i skutečnost poměrně dlouhé přípravy nového územního plánu města Tišnova.

Nabídka bydlení ve městě je podle respondentů velmi pestrá a dostatečná. Respondenti oceňují, že nabídky bydlení zahrnuje čtvrti s rodinnými domy i (převážně menší) domy bytové a že všechny významné rezidenční zóny ve městě jsou „zabydlené“ (zeleň, stabilní skladba obyvatel) a odpovídajícím způsobem vybavené a že se město z urbanistického hlediska rozvíjí kontinuálně bez větších skokových změn (rozsáhlé vlny imigrace nebo emigrace obyvatel, rozsáhlé monofunkční zóny apod.). Převážně kriticky však byl hodnocen rozvoj bydlení v lokalitě Hony za Kukýrnou, která je podle respondentů špatně vybavená (hřiště, odpočinkové zóny, zeleň) a má neosobitý urbanistický ráz a jejíž rozvoj byl v minulých letech financován z městského rozpočtu i na úkor jiných částí města.

2.5.2 Geografická a dopravní poloha města

Poloha města je podle respondentů výhodná, a to především pro obyvatele v produktivním věku. Město se nachází v zázemí Brna, které je navíc dobře dostupné vlakem i po silnici. Díky tomu je možné využívat nabídku pracovních míst i služeb v Brně (na druhou stranu to však oslabuje místní ekonomiku – viz další text). Zmíněna byla i relativně dobrá dostupnost dalších krajských center (Jihlava, Praha) po silnici/dálnici, v případě Prahy i po železnici. Přitom však Tišnov není natolik blízko Brnu, aby byl zasažen některými negativními důsledky takové geografické polohy (horší životní prostředí, expanze nových rezidenčních a komerčních areálů skokově měnících charakter sídla apod.). Město má rozsáhlé zázemí v severozápadním segmentu, pro který tvoří přirozené obslužné centrum (naopak na jihovýchod od Tišnova plní tuto úlohu Brno). V tomto směru byla pozitivně hodnocena dostupnost Tišnova automobilem, vlakem i autobusem (s výjimkou negativně hodnoceného stavu silnic – viz další text). Na druhou stranu byla zmíněna i skutečnost, že atraktivita a velikost Brna způsobují, že pro řadu obyvatel vesnic na Tišnovsku je Tišnov pouze tranzitním městem, jímž lidé projíždějí při cestě do Brna.


2.5.3 Doprava ve městě

Mezi respondenty převážil názor, že je město zahlceno individuální automobilovou dopravou. Týká se to především hlavního náměstí a přilehlých ulic městského centra a dále prostoru mezi centrem a nádražím, kde dopravní intenzitu zvyšuje přítomnost nákupních center. Povolení jejich výstavby v minulých letech je z tohoto pohledu velmi diskutabilní. Toto převažující tvrzení neodpovídá zcela objektivně měřitelným hodnotám intenzity dopravy ve městě, nicméně negativní vnímání ze strany respondentů může naznačovat, že automobilová doprava není ve městě dostatečně usměrněna a kultivována, že existují konfliktní místa střetu automobilové, pěší a cyklistické dopravy apod.

Jako velmi nevyhovující byl většinou respondentů označen technický stav silnic, a to jak těch ve správě Jihomoravského kraje (silnice 2. a 3. třídy), tak těch ve správě města (místní komunikace a ulice). Tuto záležitost hodnotí v současné době negativně respondenti obdobných průzkumů i v jiných částech Česka (pozn. zpracovatel v posledních letech realizoval podobná šetření např. ve středních Čechách, Ústeckém kraji nebo v Krkonoších).

Za jeden z ústředních problémů města byl respondenty označen nedostatek parkovacích míst, zejména opět v centru města, byť byl tento problém zmenšen výstavbou obchodních center. Také toto tvrzení není zcela v souladu s objektivně zjištěnými skutečnostmi (např. problém je v porovnání s jinými srovnatelně velkými městy relativně malý, někteří respondenti též naopak považovali kapacitu parkovacích míst za dostatečnou), ale opět může naznačovat řadu souvisejících problémů (např. dosud časově ani parkovným nijak omezené možnosti parkování v centru, nedostatek parkovacích míst ve specifických lokalitách poblíž objektů občanské vybavenosti, slabé možnosti alternativní dopravy po městě – MHD, jízdní kolo apod.).

Celkově velmi pozitivně je hodnocena úroveň veřejné dopravy, a to jak v tišnovském regionu (tj. z okolních měst a vesnic do Tišnova a zpět), tak i ve vazbě na krajské centrum Brno, ale i ve vazbě na Prahu. Částečně je tato skutečnost dána polohou Tišnova na hlavní trati Praha – Havlíčkův Brod – Brno (dříve hlavní spojnice obou největších měst v Česku, dnes tvoří kvalitní „záložní spojení“ a nabízí rychlíkové spoje do Prahy i Brna). K pozitivnímu vnímání veřejné dopravy však přispívá i racionální, provázaná a uživatelsky přívětivá doprava v rámci IDS Jihomoravského kraje, která podle značné části respondentů umožňuje (byť třeba s přestupy) nadstandardní obslužnost měst i venkovských obcí i o víkendu nebo večer. Jako dílčí nedostatek byla 3x zmíněna absence městské hromadné dopravy (údajně dříve existovala okružní linka spojující 6x denně důležitá místa ve městě, nyní fungují jen školní autobusy) nebo alespoň racionálního časování a vedení meziměstských linek tak, aby vnitroměstskou dopravu co nejlépe suplovaly.

2.5.4 Vybavenost města a technická infrastruktura

Město Tišnov je podle naprosté většiny respondentů nadstandardně vybaveným sídlem (s ohledem na svou velikost). Velmi pozitivně je kvitována přítomnost různorodých školských zařízení (mateřské, základní i střední školy) a zdravotnických zařízení (vč. nemocnice, jejíž kvalitu a vybavenost však někteří respondenti naopak považují za nízkou – viz další text). Také vybavenost dalšími veřejným (úřady, zařízení sociální péče atd.) i komerčními (obchody, drobné služby atd.) službami je podle většiny respondentů dobrá. Některé oslovené osoby poukázaly na dílčí nedostatky v oblasti nabídky obchodů se spotřebním zbožím, které obyvatelé v důsledku toho jezdí nakupovat převážně do Brna.

Jako problematická byla několikrát zmíněna kvalita tišnovské nemocnice, a to jak z hlediska komunikace s klienty, tak i z hlediska úrovně zdravotní péče a vybavení a také z hlediska transparentnosti a důvěryhodnosti. Někteří respondenti se dokonce kloní k názoru nemocnici zrušit nebo výrazně specializovat a využívat raději stále relativně dobře dostupných a přitom kvalitnějších brněnských zdravotních zařízení. Několik respondentů se však naopak vyslovilo jednoznačně proti


rušení nemocnice – jejich výpovědi lze přibližně shrnout slovy „nemocnice nemá kdovíjakou kvalitu, ale hlavní je, že ji tu máme“.

Vybavenost města technickou infrastrukturou je podle respondentů, kteří se k této oblasti vyjádřili, vyhovující. Chybějící odkanalizování ve venkovských částech Města Tišnova a v některých okrajových čtvrtích samotného sídla Tišnov jsou spíše dílčími nedostatky, které nepředstavují závažnější problém (za významný problém byla tato skutečnost označena pouze jedním respondentem). Několikrát se objevila kritika prodeje systému centrálního vytápění soukromé firmě, která se neosvědčila.

Kriticky byla hodnocena bariérovou města, a to jak při pohybu ve veřejném prostoru (chodníky, přechody pro chodce, parky apod.), tak i ve v budovách občanské vybavenosti (zdravotnická a školská zařízení, úřady apod.). Někteří respondenti navíc poukazovali na to, že město tento problém dlouhodobě neřeší.

2.5.5 Životní prostředí

Životní prostředí bylo respondenty téměř jednohlasně označování za hlavní pozitivum města. Jednotlivé složky životního prostředí ve městě (ovzduší, voda, hluk…) byly hodnoceny jako kvalitní a bezproblémové. Město bylo většinou respondentů spontánně označeno za příjemné a klidné. Ještě častěji bylo kvitováno atraktivní, příjemné rekreační zázemí města, a to pro každodenní příměstskou rekreaci (návrší Klucanina, Květnice) i pro víkendové výlety. Zmíněna byla také skutečnost, že město neprošlo rozsáhlou socialistickou industrializací spojenou s výstavbou závodů těžkého průmyslu, energetiky nebo těžby.

Hlavním problémem v oblasti životního prostředí je podle respondentů riziko povodní, které se týká pásu podél Svratky s převahou výrobní a hospodářské funkce. V této souvislosti byla několikrát negativně hodnocena skutečnost, že v Česku se obecně klade důraz na ochranu obytných částí měst před povodněmi, a to i na úkor průmyslových a obchodních okrsků, a že Tišnov se v tomto nijak nevymyká „standardu“.

Specifickým nedostatkem v oblasti životního prostředí jsou podle cca poloviny respondentů zelené plochy ve městě, kterých je sice dost, neplní však svou funkci každodenní rekreace a příležitostí k setkávání obyvatel (buď zanedbaností, nebo nejasnou koncepcí). Tuto funkci naopak dobře plní nejbližší okolí města s návršími Květnice a Klucanina.

2.5.6 Lidské zdroje, soudržnost, vzdělanost a kvalifikace obyvatel

Za velmi pozitivní byla obecně označována sociální stabilita města, jemuž se v posledních desetiletích vyhnuly rozsáhlé imigrační či emigrační vlny. V důsledku toho byla většinou respondentů příznivě hodnocena spolková činnost a komunitní život, který je důsledkem silné spjatosti a sounáležitosti obyvatel s městem a současně tuto sounáležitost zpětně posiluje. Menší část respondentů však naopak považovala komunitní a spolkový život za nedostatečný a zastává názor, že za opravdu zajímavými akcemi je třeba jet do Brna.

Několik respondentů poukázalo na relativně bezproblémové soužití různých sociálních skupin ve městě a na malý výskyt sociálních problémů. Pouze dvakrát byly zmíněny dílčí sociální problémy ve městě – existence lokality ohrožené sociálním vyloučením (lokalita u železniční trati) a výskyt sociálně patologických jevů u mládeže (drogy, drobná kriminalita, vandalismus).

V souvislosti s většinově vnímanou sociální stabilitou města převážil také názor, že město je poměrně bezpečné z hlediska kriminality i sociálně patologických jevů (drogy, prostituce, vandalismus apod.). Bezpečnost jako slabou stránku města naproti tomu zmínil jen jeden respondent. Kladně je vnímáno zřízení pozice inspektora veřejného pořádku, která přispívá přinejmenším k pocitu bezpečí


a pravděpodobně také k objektivní bezpečnosti ve městě. V této souvislosti však byla několikrát zmíněna také vhodnost zřízení městské policie jako vyššího stupně péče městské samosprávy o bezpečnost.

Z hlediska vzdělanosti a kvalifikace obyvatel byla obecně konstatována spokojenost. Případné problémy souvisejí spíše s obecnými trendy v celém Česku (např. několika respondenty uvedené zhoršování technické vzdělanosti a kompetencí obyvatelstva). Jako vyhovující byla hodnocena také nabídka předškolního, základního a středoškolského vzdělávání s výjimkou dvou respondentů, kteří poukázali na nedostatek míst v mateřských školách.

2.5.7 Ekonomická situace a trh práce

Ekonomická situace města byla hodnocena převážně negativně. Částečně to jistě souvisí s probíhající hospodářskou recesí v Česku a většině Evropy. Řada respondentů uváděla problém slabého rozvoje podnikání a s ním související nedostatečné nabídky pracovních míst. Na druhou stranu město, resp. jeho obyvatelé těží z blízkosti Brna, kde hodnotí nabídku pracovních míst jako širokou (byť statistiky ukazují, že Brno je vzhledem ke své velikosti městem s poměrně vysokou mírou nezaměstnanosti a relativně malým počtem volných pracovních míst). V každém případě však podle řady respondentů město ztrácí svou ekonomickou pozici a funkci.

Rozvoj podnikání podle respondentů brzdí především nedostatečný důraz městské samosprávy na komunikaci s podnikateli (hodnocena jako nedostatečná na úrovni komisí, výborů apod., ale zejména na neformální úrovni). V tomto směru bylo několika respondenty (nejen z řad podnikatelů) konstatováno během posledních 15-20 let setrvalé snižování schopnosti a ochoty městské samosprávy jednat s podnikateli. Další významnou bariérou rozvoje podnikání je podle respondentů nekoncepční, nevyhovující územní rozvoj. Ten je limitován především komplikovanou vlastnickou strukturou pozemků v těch částech města, kde se nachází výrobní či obchodní zóny, na čemž má svůj díl viny i městská samospráva, která po roce 1989 nezamezila rozprodání pozemků velkému počtu vlastníků, neumí k uspokojivému řešení podnikat alespoň drobné kroky (jednání apod.) a nezabezpečila nabídku pozemků tam, kde to vlastnické poměry umožňují. Podnikatelé v důsledku toho mohou obtížně expandovat, přesouvat výrobu apod. Za fatální problém považuje řada respondentů skutečnost, že město nemá dostatek volných ploch pro podnikání ani připravenou zónu pro nově příchozí či začínající větší i drobné podnikatele. Jedinou významnější podnikatelskou zónou je prostor mezi železniční tratí a Svratkou. Jedná se však převážně o záplavové území, kde není možná další výstavba i v nemnohých případech, kdy by to vlastnická struktura pozemků umožňovala. Město podle řady respondentů neumí či nechce nabídnout podnikatelům pomoc v oblastech, kde k tomu má možnosti a kompetence (např. právě územní rozvoj, zprostředkování kontaktů apod.). Ve městě tudíž stávající podniky spíše stagnují, nerozvíjí se a nové podniky nevznikají. Část podniků podle některých respondentů přesídlila do Brna, Kuřimi nebo jiné lokality v blízkosti Brna. Jednou z příčin je i (dle některých respondentů) přístup úřadů (zejména státní správy, především pak finančního úřadu), který podnikatele téměř nutí přesídlit jinam, kde jsou úřady vstřícnější.

Přibližně polovinou respondentů byla kritizována nefunkční místní ekonomika (není založená na ekonomických vztazích mezi firmami a spotřebiteli na Tišnovsku). Symptomy tohoto stavu jsou podle respondentů časté zaměstnání obyvatel a utrácení peněz mimo město, existence globálních sítí, prostřednictvím nichž je zboží distribuováno na velké vzdálenosti (tedy nikoli od místních dodavatelů), či nutnost zadávat veřejné zakázky v souladu se zákonem o veřejných zakázkách především na základě nízké ceny velkým dodavatelům odjinud, nikoli místním firmám a živnostníkům, kteří nedokážou nabídnout srovnatelnou cenu. Ve městě a jeho okolí tak nefunguje místní trh založený na určité soběstačnosti a vzájemném obchodě, který by dokázal peníze udržet v regionu.

Podle názoru několika respondentů je Tišnov především městem služeb (komerčních i veřejných), případně lehké výroby. Město nemá silnou tradici průmyslové výroby (zejména ne těžkého


průmyslu), což může být výhoda. Město totiž nebylo zasaženo rozsáhlejší socialistickou industrializací a následným propadem průmyslu v 90. letech 20. století se všemi důsledky, které z toho plynou ve městech, jež tímto vývojem prošla.

2.5.8 Kultura, sport a volný čas

Oblast kultury, sportu a volného času byla obecně hodnocena nejrozporněji. Část respondentů hodnotila vybavenost a nabídku v této oblasti za dostatečnou a vyhovující a přibližně stejná část respondentů ji považovala za slabou a nedostatečně širokou. Vyskytl se i (ojedinělý) názor, že nabídka je příliš široká a že finanční podpora volnočasovým aktivitám je ze strany města až příliš štědrá a roztříštěná a v důsledku toho město trpí převisem kulturní nabídky nad poptávkou. Na základě výpovědí respondentů je možné konstatovat, že nabídka standardního kulturního a zejména sportovního vyžití (koncerty, kino, běžné rekreační sporty) je v Tišnově pravděpodobně dostatečná (snad s výjimkou 2x zmíněné sauny), a naopak nabídka alternativní kulturní zábavy a sportů je slabá nebo žádná. To nemusí být nutně slabá stránka (souvisí s velikostí města, s relativní blízkostí Brna atd.), ale určité rezervy například v oblasti nabídky alternativní kultury město na základě výpovědí oslovených aktérů pravděpodobně má. Totéž se týká i nabídky a zejména marketingu a koordinace jednotlivých volnočasových, kulturních a sportovních akcí. Bylo většinově konstatováno, že nabídka není městem koordinována prakticky nijak a v důsledku toho dochází i k časovému konfliktu, kdy se v jeden den konají dvě nebo několik podobně zaměřených akcí. Rovněž byla kritizována nedostatečná prezentace připravovaných akcí, která se soustředí jen na konzervativní komunikační kanály (webové stránky města, Tišnovské noviny, vývěsky) a nevyužívá např. Facebooku, diskusních fór, regionálních příloh celostátních deníků a jejich webových portálů apod. Menší část respondentů však naopak kvituje kvalitní, převážně neformální a oboustranně výhodnou spolupráci škol, sportovních klubů a kulturních zařízení.

Za dílčí nedostatek byla několika oslovenými osobami považována slabá nabídka drobných prostranství pro odpočinek a pohyb (dětská hřiště v některých částech města, drobná „sídlištní“ sportoviště pro děti apod.).

Zájem obyvatel (rodin s dětmi, mládeže, seniorů atd.) o volnočasové aktivity a akce je podle většiny respondentů značný, a to od jednorázových nebo periodicky se opakujících akcí (slavnosti, jarmarky…) až po neformální vzdělávání mládeže (sportovní oddíly, kroužky, základní umělecká škola atd.). Většina obyvatel se těchto aktivit a akcí účastní, což pozitivně přispívá k formování místní identity a sounáležitosti obyvatel s městem. Na druhou stranu je podle části respondentů mezi obyvateli velká část těch, kteří jsou pouze konzumenty kulturní a volnočasové nabídky a nepřispívají k jejímu rozšíření vlastní aktivitou (jiní respondenti si však myslí opak a poukazují na pestrý spolkový život ve městě). V důsledku velkého zájmu rodičů o volnočasové aktivity pro své děti klesá průměrná kvalita dovedností těchto dětí (např. sportovních či uměleckých dovedností v rámci sportovních oddílů, resp. ZUŠ). To však není možné jednoznačně považovat za negativum, protože podstatná je především účast dětí při neformálním vzdělávání.

2.5.9 Nabídka pro návštěvníky, cestovní ruch

Tišnov má podle respondentů dobrý potenciál pro rozvoj cestovního ruchu, především pro jeho aktivní formy (pěší turistika, cykloturistika) a pro příměstskou turistiku. Z toho vyplývá, že klíčovou skupinou návštěvníků jsou a nejspíš i budou návštěvníci domácí (tedy z Česka). Město samo o sobě nemá hlavní turistický „magnet“. Tím snad může být klášter Porta Coeli ležící v sousedním Předklášteří, který je však velmi špatně dostupný a označený např. při cestě z nádraží Tišnov. Pro potřeby cestovního ruchu však disponuje Tišnov některými významnými atraktivitami a atrakcemi ve svém okolí (naleziště minerálů, atraktivní reliéf, rozhledna, muzeum, tradice léčebného cestovního


ruchu) a rovněž některými složkami infrastruktury (síť značných pěších i cyklistických tras). Využití tohoto potenciálu je však hodnoceno jako nedůsledné (málo inovativní muzeum, málo propagovaná rozhledna a minerály, vstup na rozhlednu zbytečně zdarma apod.). Naopak ve městě chybí především levnější možnosti ubytování (kemp, ubytovny). Významným nedostatkem je podle řady respondentů slabá úroveň většiny služeb (např. stravovacích) i absence některých specifických služeb a zařízení (např. čajovna, sauna).

Pro městskou samosprávu byl rozvoj cestovního ruchu dlouhodobě spíše okrajovou záležitostí, teprve v posledních letech i díky existenci turistického informačního centra politika města v této oblasti posiluje. Za spíše slabý a málo nápaditý je považován marketing města (nejen) v oblasti cestovního ruchu. Využívá spíše tradičních, stereotypních nástrojů. Nedostatečně je hodnocena také spolupráce s okolními obcemi a soukromým sektorem (cestovní kanceláře apod.) v oblasti cestovního ruchu. Podle některých respondentů městu chybí symbolika a „maskot“ města, ale také třeba důkladně zpracovaná, reprezentativní kniha o historii a současnosti Tišnova.

2.6 Několik citací závěrem

Pro dokreslení názorů oslovených místních aktérů uvádíme některé doslovné citace výroků, které byly během řízených rozhovorů zaznamenány:

• Město je příjemné a klidné a přitom je z něj blízko do Brna a i na Vysočinu.

• Krásné místo pro život, horší pro podnikání a investice.

• Silnice v okolí Tišnova patří svou kvalitou k nejhorším na jižní Moravě a ta zase k nejhorším v rámci Česka.

• S podnikateli ve městě se nikdo nebaví – samospráva, ani veřejnost.

• Podnikatele by město nemělo považovat za nepřátele, ale za spolubojovníky.

• Nádraží a vstupy do města působí dojmem „místní si poradí a cizí tu nechceme“.

• Město je ideální pro odpočinek a rekreaci a pro vychovávání dětí.

• Město v zásadě patří mezi transparentně řízené municipality.


3 Činnost samosprávy a spolupráce mezi aktéry

Velká část oslovených aktérů s místní samosprávou spolupracuje z důvodu přímé právní provázanosti (příspěvkové organizace města apod.), případně díky svému členství v komisích, výborech apod. Ti ostatní obvykle uvádějí především ad hoc spolupráci při řešení konkrétních problémů. Tato spolupráce je hodnocena různorodě – ze strany neziskových organizací spíše pozitivně, ze strany podnikatelských subjektů spíše negativně.

Město je v zásadě hodnoceno jako otevřené a transparentně řízené. Respondenti toto tvrzení dokládají např. přenosy ze zasedání zastupitelstva či diskusním fórem na webu). Dlouhodobě existující grantový systém a dotační tituly města jsou hodnoceny převážně kladně jako transparentní (opak uvedlo výrazně menší množství respondentů) a dostatečně finančně zajištěné, což výrazně usnadňuje dlouhodobé finanční plánování neziskových organizací. Dalším uváděným příkladem transparentnosti města je snadný kontakt veřejnosti s vedením města a městským úřadem (i díky zobrazení aktuální ne-/přítomnosti úředníků na webových stránkách) a z pohledu veřejnosti celkově poměrně dobře fungující městský úřad.

Na druhou stranu bylo několika oslovenými osobami kritizováno přílišné politické vymezování zastupitelů vůči sobě navzájem a „politikaření“, které podle nich do takto malého města nepatří. Dvakrát uvedeným příkladem je převaha personálního obsazování komisí rady města podle politického klíče, nikoli podle odbornosti.

Vedení města je hodnoceno jako proaktivní zejména při komunikaci s obyvateli (zmíněné webové fórum a přenosy z jednání zastupitelstva, ale také procházky s radními). Naopak velmi silný deficit se pociťován v oblasti komunikace s podnikateli a řízení ekonomického rozvoje města. Role města v této oblasti je hodnocena nedostatečně, a to nejen ze strany oslovených podnikatelů. Město podle většinového názoru respondentů ekonomický rozvoj města dlouhodobě (posledních 5 let, podle některých 10-15 let) podceňuje a pravděpodobně, neumí s podnikateli jednat, nemá zájem o jejich potřeby a celkově disponuje nedostatečnou odborností a kompetencí pro intervence ve prospěch hospodářského rozvoje. Město, resp. městský úřad podle části respondentů selhává také v koordinační roli, např. v oblasti kulturního života a v oblasti spolupráce s okolními obcemi (byť byla několikrát oceněna existence MAS, neplní Město Tišnov podle názoru mnohých roli jejího lídra).

Několika respondenty bylo ceněno zřízení pozice inspektora veřejného pořádku jako velmi důležitý krok směrem k bezpečnosti a posílení sociální soudržnosti obyvatel města. Respondenti však tento krok vesměs vnímají jako první dílčí opatření, na které by mělo navázat zřízení plnohodnotné městské policie.

Převážně negativně je hodnocena (ne-)koncepčnost při rozvojových aktivitách města. Město podle respondentů, kteří se k tomuto tématu vyjádřili, nemá příliš jasnou celkovou koncepci rozvoje ani koncepci rozvoje vybraných odvětví a lokalit. (Pozn. aut.: Na druhou stranu zpracovávání tohoto strategického plánu naznačuje možnou změnu.) Důsledkem jsou podle respondentů např. urbanisticky „nedotažené“ centrum města, kontroverzní, nepromyšlená a veřejně neprojednaná rozhodnutí např. o podobě rezidenční lokality Hony za Kukýrnou nebo o umístění supermarketu Tesco (nemusí být nutně špatná, ale u většiny respondentů budí přinejmenším rozpaky). Kladně byla hodnocena alespoň existence dílčích koncepčních dokumentů (např. koncepce rozvoje sportu).

Velké části oslovených respondentů jsou známé rozvojové záměry města, ale spíše povrchně a na základě standardních informací dostupných i širší veřejnosti např. na webu. Město, resp. městský úřad podle velké části respondentů funguje povětšinou dobře při vykonávání


standardní agendy. Město naopak příliš nefunguje jako koordinátor a přirozený lídr stmelující místní komunitu a stimulující spolupráci mezi různými organizacemi, s okolními obcemi apod. Za negativum bylo několikrát označeno slabé (tj. nedostatečně rozsáhlé) čerpání evropských dotací ze strany města.

Část respondentů souhlasí s vynakládáním finančních prostředků ze strany města, zhruba stejně velká část pak poukazuje na některé kroky, s nimiž nesouhlasí (rekonstrukce koupaliště, příprava stavby dalších supermarketů, přílišný důraz na rozvoj lokality Hony za Kukýrnou).


4 Budoucí rozvoj města

Pro budoucí rozvoj regionu jsou podle respondentů klíčová tato témata a výzvy (zmíněny jsou bez uvedení pořadí a bez ohledu na míru konkrétnosti pouze ta, která se objevovala častěji a která jsou vzájemně kompatibilní, a to včetně „přání“, která se nemusí jevit jako zcela reálná):

• zásadní zlepšení komunikace a zkvalitnění vztahů mezi jednotlivými aktéry (veřejný, soukromý, neziskový sektor, širší veřejnost, okolní obce a města), a to především v neformální rovině (tedy nikoli jen výbory, komise a oficiální komunikace prostřednictvím dopisů);

• vytvoření průmyslové/podnikatelské zóny pro expanzi stávajících a příchod nových firem;

• nabídka pracovních příležitostí, ekonomický rozvoj města;

• nápaditá, inovativní, moderně pojatá revitalizace městského centra vč. zeleně a odpočinkových zón;

• koncepční rozvoj dopravy ve městě vč. dopravy v klidu (parkování), vyřešení parkování zejména tam, kde jsou umístěny objekty občanské vybavenosti, systém jednosměrných ulic, opatření pro zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti atd.;

• důsledné využívání nástrojů územního plánování (důslednější regulace při výstavbě obytných zón a naopak usnadnění rozvoje zón podnikatelských, důsledná transparentnost a rovnost subjektů);

• podpora podnikání v maximální míře dané možnostmi a kompetencemi města (levné pronájmy, odstranění nepotřebných zákazů, vstřícné úřady vč. státní správy);

• posílení soběstačnosti místní ekonomiky, udržení peněz ve městě (aby obyvatelé vydělávali i utráceli peníze zde);

• další zvýšení kvalifikace a transparentnosti činnosti samosprávy a městského úřadu, informovanosti občanů atd., optimalizace procesního řízení a personálního obsazení úřadu, motivační systém pro úředníky atd.;

• odstranění bariér ve městě;

• volnočasový život, nabídka kulturních a volnočasových akcí;

• zřízení městské policie;

• údržba koryta řeky a protipovodňová ochrana;

• důslednější, koordinovanější rozvoj cestovního ruchu ve městě a jeho okolí, vč. marketingu a hledání jedinečných atraktivit, které mohou být lákadlem pro návštěvníky;

• pokračující rozvoj možností odpočinku a rekreace ve městě a jeho okolí;

• revitalizace menších brownfields (nevyužitých a podvyužitých ploch), zejména v oblasti nádraží (bývalé výrobní areály, překladiště apod., které ztratily původní funkci);

• další rozvoj místní komunity, silnější vtažení obyvatel do diskuse a rozhodování nad rozvojem města;

• rozšíření mikroregionální spolupráce s okolními městy a obcemi, zamezení duplicitám v činnosti města, okolních obcí a MAS;


• oprava budov v majetku města;

• odkanalizování zbývajících částí města;

• transformace a přemístění hřbitova;

• rozvoj optické sítě ve městě (s možností napojení kamer a zvýšení bezpečnosti).

Je tedy zřejmé, že ústředními tématy budoucnosti Tišnova jsou podle většiny respondentů především:

• ekonomický rozvoj města;

• komunikace, management a koordinace rozvoje města;

• územní rozvoj města;

• revitalizace veřejných prostranství vč. objektů občanské vybavenosti a odstranění bariér;

• dílčí doplnění vybavenosti města;

• další rozvoj možností rekreace a zejména cestovního ruchu.


A3: PRŮZKUM MEZI OBYVATELI MĚSTA TIŠNOV



Výzkumy Soukup, Šmeralova 4, 170 00 Praha 7

Datum zpracování: srpen 2013




Strategický plán města Tišnova: Průzkum mezi obyvateli města Tišnov - 2 -

Obsah

1 Shrnutí - Hlavní klady a zápory života ve městě Tišnov................................................................... 4

1.1 Hlavní klady života v Tišnově ................................................................................................... 4

1.2 Hlavní zápory života v Tišnově................................................................................................. 4

2 Úvod a metodika ............................................................................................................................. 6

2.1 Respondenti ............................................................................................................................ 6

2.2 Průběh průzkumu, témata a otázky ........................................................................................ 7

2.3 Interpretace odpovědí ............................................................................................................. 7

3 Hodnocení jednotlivých aspektů života v městě Tišnov - shrnutí ................................................... 8

3.1 Přehledné shrnutí .................................................................................................................... 8

3.2 Hodnocení jednotlivých aspektů života v Tišnově ................................................................ 10

3.3 Rozdíly dle lokalit ................................................................................................................... 13

4 Podrobné vyhodnocení názorů, spokojenosti a potřeb obyvatel ................................................. 15

5 Občanská vybavenost .................................................................................................................... 17

5.1 Dostupnost zdravotních služeb ............................................................................................. 17

5.2 Dostupnost a kvalita sociálních služeb (např. pečovatelská služba, domov pro seniory...) .. 17

5.3 Síť obchodů a služeb .............................................................................................................. 18

5.4 Občanská vybavenost ............................................................................................................ 19

6 Vzdělávání ..................................................................................................................................... 20

6.1 Předškolní vzdělávání ve městě ............................................................................................ 20

6.2 Základní školství ve městě ..................................................................................................... 20

6.3 Střední školství ve městě ....................................................................................................... 20

7 Životní prostředí ............................................................................................................................ 21

7.1 Životní prostředí (ovzduší, hluk...) ......................................................................................... 21

7.2 Klidné město a prostředí ....................................................................................................... 22

7.3 Veřejná zeleň a péče o ni....................................................................................................... 22

7.4 Čistota veřejných prostranství ............................................................................................... 23

7.5 Příroda, okolí ......................................................................................................................... 23

7.6 Dobrá poloha města .............................................................................................................. 24

7.7 Blízkost Brna .......................................................................................................................... 24

7.8 Maloměsto ............................................................................................................................ 24

8 Pocit bezpečí v MČ ........................................................................................................................ 25

9 Dopravní situace a stav komunikací .............................................................................................. 26

9.1 Stav a údržba silnic a ulic ve městě ....................................................................................... 26

9.2 Stav a údržba chodníků ve městě .......................................................................................... 27

9.3 Dopravní zatížení silnic a ulic ve městě ................................................................................. 28

9.4 Veřejná doprava (vlaky, autobusy) ........................................................................................ 28

9.5 Parkování ve městě ............................................................................................................... 29

10 Sportovní, kulturní a volnočasové vyžití .................................................................................... 30


10.1 Sportoviště a sportovního vyžití ve městě ............................................................................ 30

10.2 Kulturní a volnočasová zařízení, kulturní vyžití ve městě ...................................................... 30

10.3 Možnosti turistiky a rekreace ................................................................................................ 31

10.4 Volnočasové vyžití mládeže (kroužky, výlety apod.) / město pro rodiny s dětmi ................. 31

10.5 Dětská hřiště ve městě .......................................................................................................... 32

11 Úřad MČ a informovanost občanů ............................................................................................ 33

11.1 Fungování městského úřadu ................................................................................................. 33

11.2 Informovanost o dění v MČ ................................................................................................... 33

12 Pracovní příležitosti ................................................................................................................... 34

12.1 Nabídka pracovních příležitostí ve městě ............................................................................. 34

12.2 Nabídka pracovních příležitostí v okolí města ....................................................................... 34

13 Ostatní aspekty .......................................................................................................................... 35


1 Shrnutí - Hlavní klady a zápory života ve městě Tišnov

1.1 Hlavní klady života v Tišnově

Příroda, okolí, klid a dobré životní prostředí

Hlavním pozitivem života v Tišnově je bezesporu občany vnímaná krásná okolní příroda. Spontánně uvedlo tento aspekt 110 ze 185 občanů, kteří se ankety zúčastnili. Dalších 45 občanů pak mezi klady uvedlo, že Tišnov je klidné město, je zde klidné prostředí. Často jmenovaným kladem pak bylo také dobré životní prostředí (20 občanů) a dostatek veřejné zeleně (13).

Přírodu a zeleň lze tedy považovat za hlavní silnou stránku Tišnova.

Blízkost Brna, dobrá poloha města

Druhým hlavním pozitivem života v Tišnově je podle občanů blízkost a dobrá dostupnost Brna (i Vysočiny) a obecně dobrá poloha města. Tyto dva aspekty jmenovalo 52 občanů. S „dobrou polohou“ a „dostupností“ pak souvisí také občany často zmiňovaná dobrá úroveň veřejné dopravy (uvedlo 33 respondentů).

Dostatek kultury a volnočasových aktivit

Třetí silnou stránkou Tišnova je dostatek kultury, kulturních a volnočasových aktivit a kulturního vyžití ve městě (uvedlo 33 občanů). Naopak, občané často uváděli, že jim chybí možnosti sportovního vyžití, zejména krytý bazén a zimní stadion (kluziště).

1.2 Hlavní zápory života v Tišnově

Stav komunikací, parkování a dopravní situace v Tišnově

Hlavním občany vnímaným problémem života v Tišnově je špatný stav silnic, ulic a chodníků ve městě a špatné parkování. V součtu tyto tři aspekty „získaly“ 86 spontánních negativních odpovědí. Připočteme-li také 12 výroků týkajících se dopravního zatížení, na některou z oblastí dopravy a komunikací si spontánně postěžovala více než polovina respondentů.

Je-li tedy hlavním kladem Tišnova krásná okolní příroda a klidné prostředí, hlavním negativem je špatný stav komunikací a dopravy celkově.

Síť obchodů a služeb, občanská vybavenost

Druhým nejčastěji zmiňovaným negativem života v Tišnově je podle občanů nedostatek obchodů a služeb, resp. jejich nerovnoměrné rozložení v rámci Tišnova. Ačkoliv při hodnocení jednotlivých aspektů života občané síť obchodů a služeb hodnotili v průměru spíše dobře, právě „koncentrace“ obchodů v dolní části Tišnova je problémem, který je zřejmě trápí nejvíce, proto se také „umístil“ na druhém záporném místě života v Tišnova (uvedlo jej 39 respondentů a dalších 5 si stěžovalo


obecněji na nedostatečnou občanskou vybavenost). Na druhou stranu 32 občanů spontánně uvedlo, že mezi pozitivy Tišnova patří právě dobrá občanská vybavenost (dostupnost lékařů, škol, školek, obchodů, úřadů i služeb) a 5 si spontánně chválilo dostatek obchodů a služeb. Problém tedy bude spíše koncentrovanost obchodů do jednoho místa a nutnost občanů vzdálenějších lokalit do těchto obchodů dojíždět nebo chodit daleko pěšky. Je nutné vzít v úvahu také to, že 22% respondentů bydlí v lokalitě Květnice a 16% v lokalitě Hony za Kukýrnou, odkud je to do nákupních středisek daleko.

Čistota veřejných prostranství, hluk a smog

Třetím hlavním negativem v Tišnově je podle občanů nedostatečná čistota veřejných prostranství (uvedlo 30 občanů) a životního prostředí (hluk, zápach a v zimních měsících smog - uvedlo 29 občanů). Občané si nejvíce stěžovali na psí výkaly, znečištění ulic odpadky a s tím související nedostatek odpadkových košů, na nedodržování nočního klidu a křik dětí na hřištích.

Nedostatek pracovních příležitostí

Problémem Tišnova je také nedostatek pracovních příležitostí ve městě i okolí. Ačkoliv občané (ve srovnání s předchozími uvedenými problémy) nejmenovali nedostatek práce spontánně tak často (stěžovalo si 29 občanů), při hodnocení tohoto aspektu na škále spokojen-nespokojen, jej občané zařadili k nejhorším.


2 Úvod a metodika

Průzkum mezi obyvateli města Tišnova byl proveden pomocí dotazníkového šetření v průběhu měsíce července 2013.

2.1 Respondenti

Průzkumu se zúčastnilo 185 občanů, z toho 103 vyplnilo dotazník elektronicky a 82 v papírové podobě. Respondenti byli častěji z řad žen a osob s vyšším vzděláním, regionálně pak z lokalit Květnice a Klucanina.

Tab. 1: Rozložení respondentů průzkumu a struktura obyvatel Tišnova

Struktura respondentů %

respondentů

% obyvatel

Tišnova

Ženy 61% 53%

Muži 39% 47%

do 24 let 7% 9%

25-34 let 23% 19%

35-44 let 24% 19%

45-54 let 10% 13%

55-64 let 17% 16%

65 a více let 19% 23%

ZŠ 5% 16%

SŠ bez maturity 13% 30%

SŠ s maturitou + nástavbové 49% 34%

VŠ + VOŠ 33% 17%

bytový dům 63% 67%

rodinný dům 37% 33%

Květnice 22%

Klucanina 18%

Hony za Kukýrnou 16%

U Nemocnice 15%

Centrum 11%

Humpolka 11%

jiné (Trnec, Pjškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

7%


2.2 Průběh průzkumu, témata a otázky

Sběr data bych proveden formou ankety. Občané byli upozorněni článkem v Tišnovských novinách (dotazník byl přílohou novin) a informací na webové stránce města. Respondenti mohli anketu vyplnit buď v papírové podobě anebo on-line v elektronické dotazníkové formě. Celkem bylo takto získáno 185 relevantních dotazníků.

Cílem průzkum mezi obyvateli Tišnova bylo získat informace a potřeby obyvatel v následujících oblastech:

• občanská vybavenost • zdravotnictví a sociální služby • školství • bezpečnost • životní prostředí • doprava • volnočasové aktivity a další

V dotazníku bylo zkoumáno 24 aspektů života v Tišnově. Ty pokrývají prakticky všechny důležité tematické oblasti veřejného života. V dotazníku měli respondenti u každého z aspektů vyjádřit svou míru spokojenosti (škála velmi spokojen/a – spokojen/a – nespokojen/a – velmi nespokojen/a – netýká se mě). Součástí dotazníku byly i otevřené otázky, kam mohl respondent vepsat jakoukoliv odpověď, včetně námětů a upřesnění. Jednalo se o:

• tři spontánně vyjádřené klady života v Tišnově; • tři spontánně vyjádřené zápory života v Tišnově;

2.3 Interpretace odpovědí

Vzhledem k tomu, že se nejedná o reprezentativní průzkum, ale o anketu, výsledky nelze zobecnit na všechny obyvatele Tišnova. Výsledky nelze interpretovat tak, že x% obyvatel má takový a takový názor anebo x% obyvatel si přeje to a to. Uváděné výsledky se vždy týkají pouze občanů, kteří se zúčastnili ankety.

Na druhou stranu, možnost zúčastnit se ankety měli všichni obyvatelé Tišnova. Bereme tak v úvahu hlasy občanů, kteří se o danou problematiku zajímají.

Systémovým omezením průzkumu pak je, že analýza představuje souhrn subjektivních odpovědí respondentů. Zakládá se na hodnocení současného stavu. Jedná se o cenný zdroj informací a námětů, nicméně k výsledkům je třeba přistupovat kriticky. Výsledky mají následující omezení:

1) jedná se o hodnocení současného stavu – priority se ale v čase vyvíjí, 2) hodnocení je ovlivněno jak stavem samotným, tak informovaností o něm (např. pocit

nedostatku kultury může být způsoben nedostatečnou informovaností respondenta), 3) jedná se o názory většiny – hlas méně zastoupených skupin (např. zdravotně postižených) je

v menšině 4) jedná se o názor pouze těch občanů, kteří vyplnili dotazník.

Přes výše uvedená omezení představuje šetření mezi obyvateli důležitý zdroj informací a inspirace.

3 Hodnocení jednotlivých aspektů života v městě Tišnov - shrnutí

3.1 Přehledné shrnutí

Tab. 2: Hodnocení aspektů života v Tišnově – subjektivní hodnocení

Nižší urgentnost (zaznamenáno mén ě než 10

spontánních negativních výrok ů)

Střední urgentnost (zaznamenáno 10 - 26 spontánních

negativních výrok ů)

Vysoká urgentnost (zaznamenáno více než 28 spontánních

negativních výrok ů)*

Velmi spokojeni (průměr do 2,0)

• Dostupnost a kvalita sociálních služeb

• Předškolní vzdělávání ve městě**

• Základní školství ve městě**

• Střední školství ve městě**

• Volnočasové vyžití mládeže (kroužky, výlety apod.)**

• Možnosti turistiky a rekreace

• Informovanost o dění ve městě

• Veřejná doprava (vlaky, autobusy)

Spokojeni (průměr 2,1 – 2,3) • Dětská hřiště ve městě

• Dostupnost zdravotních služeb

• Veřejná zeleň a péče o ni

• Kulturní a volnočasová zařízení, kulturní vyžití ve městě

• Fungování městského úřadu

• Pocit bezpečí ve městě

• Síť obchodů a služeb

• Sportoviště a sportovní vyžití ve městě

Nespokojeni (průměr 2,4 – 3,0) • Stav a údržba chodníků ve městě

• Čistota veřejných prostranství

• Životní prostředí (ovzduší, hluk...)

Velmi nespokojeni (průměr 3,1 a horší)

• Nabídka pracovních příležitostí v okolí města

• Dopravní zatížení silnic a ulic ve městě

• Parkování ve městě

• Stav a údržba silnic a ulic ve městě

• Nabídka pracovních příležitostí ve městě

*Nejvyšší počet spontánních negativních reakcí bylo zaznamenáno u sítě obchodů a služeb – celkem 39 (k čemuž lze připočíst i 5 výroků týkající se nedostatečné občanské vybavenosti).

** Nižší počet spontánních negativních výroků na adresu vzdělávání, sociálních služeb či volnočasové vyžití mládeže může být způsoben skutečností, že tyto aspekty se netýkají všech obyvatel, ale pouze vybraných skupin.


Výše uvedená tabulka shrnuje základní výsledky průzkumu. Jednotlivé aspekty jsou rozděleny podle průměrné míry spokojenosti a podle „urgentnosti“, kterou odvozujeme z počtu zaznamenaných spontánních negativních výroků. Předpokládáme, že respondent při jmenování negativ spojených se životem v obci jmenuje především ta, která ho nejvíce „pálí“ a jejichž řešení by nejvíce uvítal. Hranice průměru 2,3 dělící spokojenost a nespokojenost představuje průměrné hodnocení spokojenosti za všechny zkoumané aspekty.

3.2 Hodnocení jednotlivých aspektů života v Tišnově

Níže uvedená tabulka sumarizuje výsledky šetření. Druhý sloupec označuje míru spokojenosti, třetí sloupec počet zaznamenaných spontánních pozitivních / negativních výroků. Ve čtvrtém sloupci naleznete podrobnější informace týkající se daného aspektu, vč. rozdílů dle lokalit (+ = „nejlepší“ lokalita, - = „nejhorší“ lokalita).

Respondenti hodnotili nejlépe fungování veřejné dopravy, volnočasové vyžití mládeže, možnosti turistiky, sociální služby a školství. Naopak, nejhůře hodnocenými aspekty jsou nabídka práce ve městě i okolí, parkování a stav komunikací.

Tab. 3: Hodnocení jednotlivých aspektů života ve městě Tišnov

Aspekt Spoko-jenost

Počet spontánních pozitivních /

negativních výroků Podrobnější informace

PRŮMĚR VŠECH ASPEKTŮ 2,4 440 / 4091

Veřejná doprava (vlaky, autobusy)

1,9 33 / 18

+ Výborná dostupnost Brna i Vysočiny + Dobré vlakové spojení do Brna i Prahy - chybí městská MHD - chybí doprava Penzion – Nemocnice - Nádraží - špatné spojení s nemocnicí - chybí přímé autobusové spojení do Brna

+ U nemocnice - Klucanina

Volnočasové vyžití mládeže (kroužky, výlety apod.)

1,9 11 / 02

+ RC Studánka + město přátelské rodinám s dětmi

+ U Nemocnice - Květnice a Humpolka

Možnosti turistiky a rekreace

1,9 7 / 0

+ možnosti výletů do okolí bez dlouhého cestování + zajímavosti v okolí

+ U Nemocnice - Klucanina

Dostupnost a kvalita sociálních služeb (např. pečovatelská služba, domov pro seniory...)

1,9 2 / 3

+ dostupnost soc. služeb - chybí stacionář - dlouhá čekací lhůta na domov pro seniory

+ Centrum - Klucanina

Základní školství ve městě 1,9 1 / 1 + U Nemocnice - jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

Informovanost o dění ve městě

1,9 1 / 2

- Tišnovské noviny jsou zbytečně nákladné (stačil by čb tisk a malý formát)

+Humpolka - jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

Předškolní vzdělávání ve městě

2,0 0 / 2

- nízká kapacita MŠ

+ U Nemocnice - Hony za Kukýrnou a Humpolka

1 Celkový počet pozitiv a negativ vč. těch, která nebyla zkoumána na škále spokojenosti.

2 Respondenti se spontánně vyjadřovali spíše k „dobrému místu pro rodiny s dětmi“


Aspekt Spoko-jenost



Střední školství ve městě 2,0 0 / 2

- nedostatek středních škol ve městě + U Nemocnice - Humpolka

Kulturní a volnočasová zařízení, kulturní vyžití ve městě

2,1 33 / 11

+ dostatek kulturních akcí a kulturního vyžití + kino, knihovna + U Nemocnice - Humpolka, Klucanina a jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

Fungování městského úřadu

2,1 8 / 27

+ dostupnost úřadů a rychlost odbavení - pomalý rozvoj města - necitlivé stavební zásahy a výstavba - špatná zkušenost s některými úředníky + U Nemocnice - jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

Pocit bezpečí ve městě 2,2 9 / 22

+ nízká kriminalita - noční podniky - bezdomovci, feťáci, opilci - špatná práce policie + Hony za Kukýrnou - Klucanina

Dostupnost zdravotních služeb

2,2 6 / 19

+ dostupnost zdravotních služeb a nemocnice - chybí LSPP - nedostupnost lékáren o víkendu - málo lékařů-specialistů - špatná úroveň lékařů vč. nemocnice + U Nemocnice - Humpolka!

Veřejná zeleň a péče o ni 2,3 13 / 10

+ dostatek zeleně - nedostatečná údržba zeleně + U Nemocnice - Centrum

Síť obchodů a služeb 2,3 5 / 39

- koncentrace obchodů do dolní části Tišnova - chybí obchodní centrum na Květnici a v lokalitě Hony za Kukýrnou + U Nemocnice - Hony za Kukýrnou!

Sportoviště a sportovní vyžití ve městě

2,3 4 / 29

- chybí krytý bazén - chybí zimní stadion (kluziště) - přání rozšíření cyklostezek + Květnice a U Nemocnice - jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou)

Dětská hřiště ve městě 2,3 0 / 3 + Hony za Kukýrnou - Humpolka!

Životní prostředí (ovzduší, hluk...)

2,4 20 / 29

+ čistý vzduch, zdravé životní prostředí - nedodržování nočního klidu - křik a hlučnost dětí na hřištích - hlučnost aut a železnice


Aspekt Spoko-jenost



- zimní smog Související aspekt: + klidné město, prostředí, klid (45x) + Květnice - Humpolka!

Čistota veřejných prostranství

2,7 3 / 30

- psí výkaly - nedostatek odpadkových košů - znečištění odpadky + U Nemocnice - Humpolka

Stav a údržba chodníků ve městě

2,7 0 / 21

- chybí bezbariérový přístup na poštu a k vlaku - v některých ulicích chybí chodníky + U Nemocnice - Humpolka!

Nabídka pracovních příležitostí v okolí města

3,1 2 / 0

Dopravní zatížení silnic a ulic ve městě

3,1 1 / 12

- nákladní doprava městem - velký provoz zejm. v centru + Květnice a jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou) - Klucanina a Centrum

Stav a údržba silnic a ulic ve městě

3,2 0 / 35

- zejména ulice Brněnská, Černohorská a Riegrova - vjezdy do Tišnova - kostky na ul. Brněnská + jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou) - Centrum a Hony za Kukýrnou

Parkování ve městě 3,4 0 / 36

- chybí parkoviště, zejm. v centru a u nádraží - nepřehlednost ulic kvůli zaparkovaným autům + jiné (Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou) - Centrum a Hony za Kukýrnou

Nabídka pracovních příležitostí ve městě

3,4 1 / 29

- chybí pracovní příležitosti v Tišnově - malá podpora rozvoje pracovních míst v Tišnově + U Nemocnice - Humpolka

Hodnocení spokojenosti: průměrné hodnocení na škále 1 - 4 (1= velmi spokojen/a, 2= spokojen/a, 3= nespokojen/a, 4= velmi nespokojen/a) + = pozitivní vyjádření / „nejlepší“ lokalita, - = negativní vyjádření / „nejhorší“ lokalita Barevné vyjádření: zelená = pozitivní, červená = negativní Zdroj: Výzkumy Soukup 2013, n=185

3.3 Rozdíly dle lokalit

Celkově nejvíce spokojeni jsou respondenti z lokality U Nemocnice. Naopak relativně nejméně spokojeni jsou respondenti z Humpolky a Klucaniny.

Za nejnižší spokojeností respondentů z Humpolky stojí kromě špatného stavu komunikací a parkování (což je problém u respondentů ve všech lokalitách) také větší nespokojenost s čistotou veřejných prostranství a stavem a údržbou chodníků. Oproti respondentům z jiných lokalit na Humpolce hodnotili relativně hůře také dostupnost zdravotních služeb, sportovišť a dětských hřišť.

Respondenti z Klucaniny oproti jiným hůře hodnotili pocit bezpečí, péči o veřejnou zeleň, síť obchodů a služeb a dětská hřiště.

Hlavní výtkou respondentů z lokality Hony za Kukýrnou je nedostatek obchodů a služeb. Naopak, respondenti z této lokality se cítí ve městě nejbezpečněji.

Nejspokojenější jsou respondenti bydlící v lokalitě U Nemocnice.

Tab. č. 4: Spokojenost s jednotlivými aspekty života dle lokalit

Aspekt Květnice Klucanina Hony za

Kukýrnou U Nemocnice Centrum Humpolka jiné*

PRŮMĚRNÁ SPOKOJENOST se všemi aspekty 2,4 2,5 2,4 2,2 2,4 2,6 2,4

Veřejná doprava (vlaky, autobusy) 2,0 2,2 1,8 1,7 1,9 2,1 2,0

Volnočasové vyžití mládeže 2,1 1,9 1,9 1,7 2,0 2,1 2,0

Možnosti turistiky a rekreace 1,9 2,2 1,9 1,8 1,9 1,9 1,9

Dostupnost a kvalita sociálních služeb 1,8 2,2 2,0 1,8 1,6 1,9 2,0

Základní školství ve městě 2,0 2,0 1,8 1,6 1,8 1,9 2,3

Informovanost o dění ve městě 1,9 1,9 1,9 1,9 2,0 1,8 2,1

Předškolní vzdělávání ve městě 2,1 2,0 2,3 1,5 1,7 2,3 2,1

Střední školství ve městě 2,2 2,1 1,9 1,7 1,9 2,4 2,2

Kulturní a volnočasová zařízení, kulturní vyžití 2,0 2,2 2,1 1,8 2,0 2,2 2,2

Fungování městského úřadu 2,2 2,2 2,2 1,9 2,0 2,1 2,3 Pocit bezpečí ve městě 2,3 2,4 1,9 2,1 2,0 2,3 2,1 Dostupnost zdravotních služeb 2,1 2,2 2,3 2,0 2,2 2,5 2,2 Veřejná zeleň a péče o ni 2,4 2,4 2,3 2,1 2,5 2,4 2,3 Síť obchodů a služeb 2,3 2,4 2,7 2,0 2,3 2,3 2,2 Sportoviště a sportovní vyžití ve městě 2,2 2,3 2,3 2,2 2,4 2,5 2,6 Dětská hřiště ve městě 2,2 2,4 2,0 2,2 2,1 2,7 2,6 Životní prostředí (ovzduší, hluk...) 2,1 2,3 2,2 2,4 2,3 2,9 2,5 Čistota veřejných prostranství 2,8 2,7 2,7 2,4 2,8 3,0 2,5 Stav a údržba chodníků ve městě 2,7 2,9 2,7 2,2 2,9 3,2 2,9 Nabídka pracovních příležitostí v okolí města 3,2 3,0 3,0 2,9 3,3 3,3 3,1 Dopravní zatížení silnic a ulic ve městě 2,9 3,3 3,0 3,0 3,3 3,1 2,9 Stav a údržba silnic a ulic ve městě 3,1 3,3 3,4 3,2 3,4 3,3 2,8 Parkování ve městě 3,3 3,4 3,5 3,3 3,5 3,4 3,2 Nabídka pracovních příležitostí ve městě 3,6 3,2 3,2 3,1 3,4 3,8 3,6 Počet respondentů 40 33 30 27 21 20 13 Zdroj: Výzkumy Soukup 2013, n=185, * jiné = Trnec, Pejškov, Hájek, Jamné, Za Mlýnem, Nad Sokolovnou

4 Podrobné vyhodnocení názorů, spokojenosti a potřeb obyvatel

Následující grafy shrnují počty spontánních pozitivních a negativních výroků na otázky:

• Jaké jsou hlavní klady života v Tišnově? Proč je Tišnov dobrým místem pro život? Uveďte prosím maximálně 3 věci, které Vás napadnou.

• Jaké jsou hlavní zápory života v Tišnově? Proč není Tišnov dobrým místem pro život? Uveďte prosím maximálně 3 věci, které Vás napadnou.

V dalších kapitolách pak najdete konkrétní výroky občanů řazené podle tematických oblastí.

62 0 1 0 3

1320

9

0

114

19

3 2 1 2

30

10

2922

3 0

29

0

10

20

30

40

50

60

70

80

zdra

votn

í sl

užb

y

soci

ální sl

užb

y

MŠ

ZŠ

SŠ

čist

ota

veře

jná

zele

ň

živ.

pro

stře

dí

bez

peč

í

hřišt

ě

voln

oča

s. a

kt.

sport

spontánní pozitivní výroky

spontánní negativní výroky

Graf č. 1 Zdroj: Výzkumy Soukup (2013), n=185

Spokojenost obyvatel Tišnova s různými aspekty života ve městě I


33

7 5

33

1 0 0 0 1 28

1

11

0

39

1812

36 35

2129

0

27

20

10

20

30

40

50

60

70

80

kultura

turist

ika

obch

ody

a sl

užb

y

veř.

dop

rava

dop

r. z

atíž

ení

par

ková

ní

stav

siln

ic

stav

chod

ník

ů

prá

ce v

e m

ěstě

prá

ce v

oko

lí

fungová

ní M

Ú

info

rmov

anos

t

spontánní pozitivní výroky

spontánní negativní výroky


Spokojenost obyvatel Tišnova s různými aspekty života ve městě II

110

4132

10 90 0 5 0 4

0

20

40

60

80

100

120

Příroda, okolí Dostupnost Brna Občanskávybavenost

Dobrá polohaměsta

Maloměsto

spontánní pozitivní výrokyspontánní negativní výroky


Spokojenost obyvatel Tišnova s různými aspekty života ve městě III

Aspekty nezařazené do užšího zkoumání, ale spontánně jmenované respondenty


5 Občanská vybavenost

5.1 Dostupnost zdravotních služeb

Průměrné hodnocení: 2,2

SPONTÁNNÍ POZITIVNÍ VÝROKY (6x)

nemocniční péče a poliklinika, zdravotnictví vč. nemocnice, dostupnost zdravotních služeb, dostupnost lékařů, dobrá dostupnost (lékaři, úřady,...), je tu poliklinika a nemocnice

SPONTÁNNÍ NEGATIVNÍ VÝROKY (19x)

LSPP a lékárny mimo pracovní dny (5x)

zdravotní pohotovost ve městě, není zdravotní pohotovost, špatná úroveň LSPP (pohotovosti), nedostupnost lékáren o víkendech a svátcích, nefungující lékařská péče po pracovní době a SO, NE - měla by být nepřetržitá

Slabá úroveň lékařské péče (14x)

nemocnice - nevhodná péče, málo odborných lékařů, nevhodná péče na interně v nemocnici, kvalita zdravotní péče, přístup k pacientům a vesměs chybí profesionalita, málo odborné lékařské péče, neochota zdravotnického personálu, kvalitní lékařská péče, lékaři na nízké úrovni a lékařských specialistů je zde vzhledem k obslužnosti města málo, naprosto katastrofální stav zdravotnictví, zdravotnictví, špatná úroveň zdravotní péče, lepší obsazení odbornými lékaři na poliklinice např. oční, kožní, neurologie atd., kvalita zdravotních služeb

5.2 Dostupnost a kvalita sociálních služeb (např. pečovatelská služba, domov pro seniory...)



dostupnost zdravotních a sociálních služeb, rozvinutá sociální infrastruktura


chybí stacionář, nedostatek domovů pro seniory (dlouhá čekací doba), chybí zde pobytová odlehčovací služba pro seniory


5.3 Síť obchodů a služeb



dostupná síť prodejen, slušná síť obchodů a služeb, trhy na náměstí, služby (obchody), obchody, restaurace


Nerovnoměrné rozmístění větších obchodů (12x)

soustředění nákupních středisek pouze v dolní části města, velké obchody jen u nádraží, kdo nemá auto, musí to tahat pěšky, nerovnoměrné rozmístění větších obchodů, nerovnoměrné rozmístění větších obchodů, supermarkety jsou pro potřeby Tišnova jako spádovou oblast nedostačující, navíc jsou všechny v "dolní" části Tišnova, nevhodné rozmístnění nákupních středisek pouze v dolní části města, občané z částí města Květnice, Hony za Kukýrnou, U Nemocnice, Klucanina, Trnec jsou nuceni nakupovat předražené potraviny u ziskuchtivých malých obchodníčků, jak skončila výstavba marketu Billa na Trnci a nákupního střediska v prostoru Hony za Kukýrnou?, umístění obchodních domů v centru místo na okraji, soustředění supermarketů do oblasti u nádraží, není v Tišnově pořádný obchod s potravinami, přílišná koncentrace větších obchodů (Tesco, Albert, Penny) na jednom místě, rozmístění supermarketů (v centru města často nedostupné pro seniory), Nerovnoměrně rozložená síť obchodů

Chybějící menší obchody (8x)

ubývání menších obchůdků a služeb, chybí obchod MASO a pedikúra, zrušená samoobsluha, chybí větší podpora malých českých obchodníků, malé obchůdky (velikostně), obchod a služby, obchodní vybavenost hrozná, chybí Billa či Lidl

Chybějící obchody na Květnici a Honech za Kukýrnou (8x)

chybí obchodní centrum na sídlišti Květnice (levnější), slabá možnost nákupu potravin v lokalitě Květnice – Hony, chybí supermarket na Květnici, Pro Květnici, Hony a novou výstavbu bytových domů jsou obchody poněkud vzdálené, chybí kvalitní nákupní možnosti, úplná absence obchodu s potravinami v lokalitě "Hony za Kukýrnou", stavba nepotřebných supermarketů a dalších nevzhledných staveb (Hony a dále), nejsou stavební pozemky v rozumné ceně (kromě Honů), neřešení situace na Honech (neustále se staví, ale infrastruktura žádná, veškeré obchody jsou v centru)

Vietnamské obchody (5x)

vietnamská tržnice naproti radnici, obchody - převažující Vietnamci, zbytečně mnoho vietnamských obchodů, nelíbí se mi, že na jedné z hlavních ulic - Brněnské - jsou vystaveny na fasádách domů u přilehlých obchodů oděvy, patří to na tržnici, nešlo by to regulovat, velké množství vietnamských obchodů, secondhandů a jiných obchodů, kde se prodává nekvalitní zboží

Příliš mnoho supermarketů (3x)

přecpanost markety, přebytek supermarketů, příliš mnoho supermarketů, které nejsou potřeba (ale ty jsou dnes všude)

Ostatní (3x)

málo nekuřáckých restaurací, krátké provozní doby (městský úřad, služby, obchody) - hlavně pro lidi pracující v Brně, celkově mi připadá, že o další výstavbě bytových i nebytových prostor v Tišnově by se mělo přemýšlet více strategicky a dlouhodobě


5.4 Občanská vybavenost

Pozn. Občanská vybavenost obecně nebyla zkoumána v rámci hodnocení oblastí života v Tišnově. Respondenti ji ale často spontánně uváděli.


občanská vybavenost (5x), dobrá dostupnost obchodů, služeb a úřadů, dostupnost veřejných služeb a občanského vybavení (školy, zdravotnictví, dopravní dostupnost...), dostupnost veřejných služeb, dobré životní podmínky pro bydlení a dostupnost služeb – úřadů, sociální vybavenost, absolutní samostatnost = školy, školky, všechny úřady, matrika, nemocnice, vše je zde. , dobrá a snadná dostupnost do obchodů, na úřady, MŠ, ZŠ a gymnázium., člověk zde sežene,vše co potřebuje, dobrá dostupnost některých veřejných služeb (lékař, školy, státní správa, ... ), služby občanům, existence a činnost o.s. Sebevědomí Tišnovska, dostupnost základních potřeb, dostatečné a snadno dostupné služby, dobrá občanská vybavenost (včetně nemocnice!:-) a rozumné vedení města, výborná informovanost o dění ve městě a v regionu prostřednictvím Tišnovských novin, webu aj., kompletní občanská vybavenost, dobrá vybavenost (obchod, školka, lékárna, úřady, lékaři), dobrá úroveň služeb, zdravotní služby a obchody, dostupnost zdravotnictví, dopravy a kultury, je tu vše co člověk potřebuje, solidní infrastruktura pro život, je tu mnoho školek a škol, poliklinika, spokojenost s lékaři, kompletní zajištění pro občany (obchody, lékaři,..), dobrá občanská vybavenost (poliklinika, nemocnice, ZŠ, gymnázium), služby, vzdělávací instituce od školky po gymnázium, SOU, je zde vše, potřebné k životu


neexistence veřejných záchodků, nevyváženost občanské vybavenosti na okrajových sídlištích, žádný zjevný zájem o nové obyvatel, špatně či vůbec řešená sociální infrastruktura nového sídliště Dlouhá, pěší zóna, město vybírá vysoké poplatky za psy, ale není zde jediný chráněný (oplocený) výběh, kde by se psi mohli volně pohybovat, aniž by ohrožovali sebe nebo někoho jiného


6 Vzdělávání

6.1 Předškolní vzdělávání ve městě



-


nízká kapacita MŠ, chybí mi zvýšený počet míst ve školkách pro děti

6.2 Základní školství ve městě



ZŠ Smíškova


školství

6.3 Střední školství ve městě



-


nedostatek středních škol, štřední školství ve městě


7 Životní prostředí

7.1 Životní prostředí (ovzduší, hluk...)



čistý vzduch, čisté životní prostředí, zdravé životní prostředí, čistý vzduch, klima bez větších extrémů, životní prostředí, lesní město, čisté prostředí téměř bez průmyslové výroby, čisté prostředí, krásná příroda, čisté ovzduší, dobré ovzduší., čistý vzduch, žádná průmyslová zóna, krásná příroda, čistý vzduch, čisté životní prostředí, krásná příroda, čisté ovzduší, Tišnov není znečištěn průmyslovou výrobou., dobré podmínky pro život-vyváženost přírody a bydlení, příjemné prostředí malého města


Nedodržování nočního klidu (8x) hlučnost a vandalství po některých akcích (zejména zahrádka u palce), bezohlednost při pořádání nočních akcí, porušování nočního klidu, nejde se dovolat pomoci, policie k ničemu, hlučnost letního kina, hluk z hudebních akcí v letním kině, v naší ulici hluk ze stavby, zejména v časných ranních hodinách, hluk a nedodržování nočního klidu v centru, noční bary a herny v centru Hlučnost aut a železnice (7x) příliš velká rychlost aut po ulici Hornická a hluk, vysoká hlučnost na Humpolce po stavbě protihlukové stěny na železnici, hlučnost aut při průjezdu městem, hluk z aut na křižovatce u Humpolky, Hlučnost na uvedených komunikacích a nekontrolovaná rychlost, Hluk z dopravy od hlavní silnice a vlaku, těžká doprava v centru města, nedostatek izolační zeleně v centru města, otravující hluk z železniční dopravy, Katastrofální provoz a s tím související hluk na ulici Brněnská Křik a hlučnost dětí na hřištích (5x) rušné hřiště mezi domy, řev mimin a dupot - dělají si z toho jesle, centralizace dětí pod okny bytů je v rozporu s normami EU, dětské prolézačky moc blízko domů (nejde se vyspat po noční směně), dětská hřiště pod okny, kontrola parků během dne kdy se tam žáci ZŠ scházejí (odhazování odpadků, kouření,…), nepředstavitelný řev z dětského domova - prosím o protihlukovou stěnu Zimní smog a letní pálení trávy (2x) pálení trávy v létě a spalování materiálu v zimě, v posledních letech se dramaticky zhoršuje smogová situace zejména v zimních měsících (každý spaluje kdejaký bordel a vzduch je horší než v Brně - opravdu bez legrace) Ostatní (7x)

životní prostředí (chov koní v zástavbě rod. domu, zápachem a potkany obtěžují okolí ulice č. 520), stříkání polí K Čimperku (penziony), nedá se tam dýchat ani otvírat okna, noční siréna hasičů!, čistota ovzduší, když už člověk bydlí v malebném městečku na prahu Vysočiny, očekává zdravější životní prostředí než ve městech, kouření cestujících před vchodem do podchodu na vlakovém nádraží, zejména v ranních hodinách cca v 6 - 8h., vzrostlé stromy na sídlišti Květnice zcela zastiňující bytové domy v jejich blízkosti (některé stromy jsou navíc silně alergenní, takže si na jaře alergici přijdou na své)


7.2 Klidné město a prostředí

Pozn: Tento aspekt života v Tišnově respondenti sami spontánně jmenovali. Nebyl zařazen do hodnocení na škálách.


bezpečné a klidné místo pro žití, je tady klid, Je to klidné tiché městečko, je tu klid, klid (6x), klid a pohoda maloměsta, klid ve městě, Klidná obec, klidné a čisté město bez průmyslu, klidné a dobré ŽP, klidné město (8x), klidné město a pěkná příroda, klidné město bez průmyslových zón, klidné město k životu, Klidné místo, klidné prostředí (3x), klidné prostředí proti Brnu, klidné, malé město s dobrou občanskou vybaveností, klidné, slušné a čisté město, klidnější město, krásné a klidné historické město, krásné okolí, klidné město, malé "klidné" město blízko Brna, malé klidné město blízko Brna, kde je plno pracovních příležitostí, výborný dopravní systém, pěkné klidné čisté místo, pěkné klidné město s krásnou přírodou, pěkné, čisté, klidné město, kde se cítím opravdu doma, poklidné město, relativní klid (3x)

7.3 Veřejná zeleň a péče o ni



je zde hodně zeleně (4x), město má ještě zbytky alejí a částí ulic se dá ještě bezpečné chodit pěšky, dostatek zeleně, množství zeleně v těsné blízkosti města., pěkné zelené prostředí, obklopen lesy, celkově příjemně zelené město, zeleň (2x), spousta stromů, velké plus, dostatek zeleně


chybí mi odpočinková/relaxační zóna u řeky nebo bazén nebo aspoň více vodních prvků ve městě, nekvalitní úklid po sekání travnatých ploch, špatná péče o dřeviny a květiny na okrajových částech města (nestačí uklidit kolem radnice!), nic se neděje v části Trnec (sečení trávy, není dokončená kanalizace), v centru města není park pro děti!, špatná údržba zelených ploch, které jsou v majetku města, nějaký pěkný park v centru, nedostatečná údržba travnatých ploch, kácení zeleně (kácení vzrostlých, ale zdravých stromů a jejich výměna za malé kultivary), chybějící zelené plochy pro odpočinek


7.4 Čistota veřejných prostranství



čistota a udržování zeleně ve městě, péče města o odpad a zázemí technických služeb, čistota a údržba veřejných prostranství


Psí výkaly (14x)

psí výkaly, volně pobíhající psi v ulicích - výkaly, papírové sáčky, které jsou absolutně k ničemu (igelitové, které se začaly na pár místech objevovat, jsou výborné, ale je jich nedostatek), pejskaři - volně pobíhající psi a jejich výkaly a přístup majitelů psů, pobíhající psi na dětských hřištích, bez náhubku, vodítka a pokud se člověk ozve, potom napadání od majitelů psů; psí výkaly, psí exkrementy (4x), psí výkaly na sídlišti Květnice, vadí psi, po kterých majitelé neuklízí, venčení psů, výkaly u domů

Čistota (12x)

čistota města /nádraží, autobusové zastávky, okrajové části města.../, čistota města, nepořádek na veřejných prostranstvích neuklizené ulice,dětská hřiště, čistota na chodnících, čistota některých ulic, čistota ve městě není dostatečná (odpadky, psí výkaly,…), jsem nespokojen/a s intervaly čištěním ulic, lidé neumí třídit odpad!, málo se uklízí v okrajových částech (Klášterská, Mlýnská, Dvořáčkova), nepořádek kolem kontejnerů, málo se uklízí, nepořádek na chodnících, nepořádek, neuklizené chodníky, přerostlé keře, špinavé lavičky, Neuklizené veřejné prostory, odpadky na ulici, podchod u nádraží - často moč, zvratky, odpadky a zároveň chodit přes koleje je nebezpečné, válející se odpadky u mostu u penny, zaprášené ulice, město vlastní zametací vůz a zametení 1x za rok na sídlišti určitě nestačí; zanesené kanály, potom když prší, tak to teče a nemá kam odtékat, znečištění potoka

Odpadkové koše (3x)

nedostatek odpadkových košů (2x), nedostatek odpadkových košů (např. od Humpolky na sídliště k prodejně je jeden)

Ostatní (1x)

chov koní v bytové zástavbě na ul. Družstevní čp. 520 obtěžování okolí zápachem, nepořádkem a pobíhajícími potkany

7.5 Příroda, okolí

Pozn: tento aspekt života v Tišnově respondenti sami spontánně jmenovali. Nebyl zařazen do hodnocení na škálách.


nádherná okolní příroda, nádherná příroda v okolí + památky, bezprostřední kontakt s přírodou, blízkost lesů, blízkost přírody (11x), blízkost Vysočiny, je tu hezká příroda a okolí, kladem je určitě relativně malá rozloha města zasazená do panorama kopců Květnice a Klucanina, kousek od lesa (Květnice,Klucanina...), krajina (2x), krásná a relativně čistá krajina, krásná krajina, krásná okolní krajina, krásná příroda (6x), krásná příroda a krajina, krásná příroda v okolí Tišnova, krásná příroda, čistý vzduch (3x), krásné a přírodně bohaté okolí, krásné město i krajina, krásné okolí (2x), krásné okolí - možnost turistiky a rekreace., krásné okolí města, krásně posazené do přírody, krásné prostředí, krásné přírodní prostředí, lesy v okolí, město je obklopeno krásnou přírodou, město je obklopeno přírodou, město v krásném prostředí, nádherné okolí, nádherné okolí, lesy všude kolem, okolí, okolí města, lesy, okolí Tišnova, okolí, příroda, okolní krásná příroda, okolní lesy


a kopce, okolní příroda (6x), pěkná krajina, pěkná okolní příroda (4x), pěkná příroda (10x), pěkné prostředí (2x), pěkné prostředí, pokud máte rádi kopce, poloha města a okolní příroda, příroda (15x), příroda přímo ve městě - Květnice, Klucanina, příroda v blízkosti města, příroda v okolí, příroda, blízko k řece na ryby, přírodní krása, čisté životní prostředí, přírodní rámec města, řeka, skvělá příroda v okolí, pěkné okolí Tišnova, Tišnov je brána Vysočiny, je zde pěkné okolí a možnost navštívit spoustu památek a historických budov, umístění města a nádherná příroda okolo, úžasná krajina okolo, zeměpisná poloha města

7.6 Dobrá poloha města



dobrá poloha, nejsou tu potopy, zeměpisná poloha města, dobrá poloha města, umístění města, dobrá poloha města, zeměpisná., poloha města (ráz krajiny, blízkost Brna), výhodná zeměpisná poloha, poloha města, poloha města, umístění

7.7 Blízkost Brna



malá vzdálenost do většího města (Brno, 25 - 30km), blízko do Brna (9x), blízkost Brna (práce), dobrá dostupnost do Brna, dobrá poloha města - Brno kousek, dobrá poloha města, blízko Brna, kde je lepší možnost pracovního uplatnění a studia, dobré spojení do Brna, dostupnost Brna (14x), dostupnost do Brna - zaměstnání, školy, úřady, je blízko Brna :-), je relativně blízko Brna, menší město s dostupností do krajského města, nedaleko Brna, kam je i dobré vlakové spojení, poloha blízko od Brna, skvělá dostupnost do Brna, snadná dopravní dostupnost Brna veřejnou dopravou a snadná dostupnost Vysočiny automobilem, snadná dostupnost Brna, velice dobrá poloha -> dostupnost Brna, výborná dostupnost Brna, výborná dostupnost do Brna a na Vysočinu

7.8 Maloměsto



město s maloměstským charakterem, kde se dá ještě vše obejít pěšky, menší město, všechno se dá obejít pěšky, všechno je blízko, město je mimo velká města, výhodou je, že Tišnov je menší město s kvalitní občanskou vybaveností i dopravní obslužností, maloměsto, velikost města, maloměsto


maloměsto, typické maloměsto (chování občanů), maloměšťáctví, maloměsto - v mysli obyvatel, čím dál horší vztahy mezi lidmi


8 Pocit bezpečí v MČ



nízká kriminalita, bezpečí, bezpečnost, nízká kriminalita, bezpečnost, minimální kriminalita, bezpečno, relativně bezpečno, bezpečnost


Opilci, bezdomovci, feťáci (10x)

opilci na veřejnosti - Květnická obchod katastrofa,nejen tam!Neřešení!!!,opilci u obchodu Brněnka pod Květnicí (od rána do večera pijí a dělají nepořádek), strašný podchod u nádraží, nepořádek a bezdomovci, drogová doupata v Lorii, U Palce, opilci, kteří berou v Tišnově větší sociální dávky než třeba v Brně, feťáci, vysoký problém s drogami, otravný pan Sítař, který žebrá peníze na alkohol, je tu moc drog...!!!! A nikdo s tím nic nedělá!, opuštěný objekt ČD vedle hřiště obsazený bezdomovci a narkomany, nikdo s tím nic nedělá!

Policie (8x)

nefunkční policie, špatná práce policie, málo ostrahy hlavně v noci, je málo vidět policii, neřešení přestupků dopravních u všech osob vč. osob tak majetných jako Chutný, Fadinger, Merta a spol., proč není zřízena městská policie k udržování pořádku jako v podobných jiných městech na co čekáme?, vandalismus na hřištích, kolem kostela, ... - chybějící kamerový systém, městská policie

Kriminalita (4x)

majetková kriminalita, jedinci puštění na amnestii jezdí bez ŘP, SZP, špatná bezpečnost hlavně večer v některých lokalitách, např. nádraží Hradčany, podniky otevřené dlouho do noci, některé podniky porušují noční klid, hosté dělají nepořádek, policie to neřeší


9 Dopravní situace a stav komunikací

9.1 Stav a údržba silnic a ulic ve městě



-


Ulice Brněnská, Reigrova a Černohorská (12x)

havarijní stav silnic ulice Brněnská (kostky) a Olbrachtova, nepřehlednost křižovatek Brněnská a u Hasičky (nenaznačení jízdních pruhů), katastrofální stav silnic, hlavně na silnici ulice Brněnská (kostky) a dále hlavní silnice vedoucí od Benziny do Hradčan, nejhorší stav vozovek při vjezdu do Tišnova od Brna, od Železného (Brněnská, Černohorská, Riegrova), nenajde se v ČR, otřesné silniční spojení do Brna a špatný stav hlavních vozovek v Tišnově (Brněnská, Černohorská, Riegrova), silnice, hlavně Brněnská, stav silnic - např. kostky na Brněnské a hlavni tah na Hradčany, strašné silnice - Brněnská, Riegrova, špatný stav silnic (Brněnská, Jungmannova, Černohorská), špatný stav vozovek na ul. Brněnská, Riegrova, Černohorská a s tím související nadměrná hlučnost a nekontrolované rychlosti, zvlněné páteřní silnice ve městě (kočičí hlavy) a rozbitá krajská silnice ve směru na Brno

Špatný stav silnic (23x)

silnice v dezolátním stavu, celkově špatná infrastruktura (silnice, parkování), katastrofální silnice, katastrofální silnice! katastrofální doby provádění rekonstrukcí silnic, překládek plynu,..., katastrofální stav komunikací i v okolí, katastrofální stav krajských silnic, NEPŘEHLEDNOST křižovatek,žádné naznačení odbočovacích pruhu atd. viz křižovatka u Humpolky nebo u Hasičky, kolikrát neví lidi, jak mají s autem stát!!! nevím ale za tohle by se mělo naše město stydět, protože to se nikde jinde ve městě v našem okolí nevidí,každý kdo jsem přijede nějací cizinci atd. tak asi nechápou kam se to dostali, když uvidí ty vlnovité kostky na brněnské!!!!! komunikace ve městě, nedostatek přechodů pro chodce, neuklizené silnice směr železné, nevyhovující komunikace, staré se neopravují, nové nestaví, pozemní komunikace v hrozném stavu (hlavně náměstí a Hradčany), nepořádek kolem popelnic, rozbité silnice, rozkopané město, silnice a chodníky (nedá se jezdit pořádně na kole, moc děr, vysoké obrubníky), silnice a chodníky v hrozném stavu, strašný provoz, parkování a stav silnic, špatné komunikace hlavně krajské, špatné silnice a chodníky (ne všechny), špatný stav komunikací (3x), špatný stav vnitřních komunikací, špatný stav komunikací, stav náměstí a některých dlážděných komunikací s kterými se řadu let prakticky nic nedělalo. Jízdy přetížených kamionů přes město, zanedbané náměstí (pod úrovní města), živé ploty kolem silnic (např. výjezd od ZŠ 28. října na Kukýrnu)


9.2 Stav a údržba chodníků ve městě



-


Chodníky (12x)

chodník v ulici hřbitovní, nepřítomnost chodníků na některých dost frekventovaných ulicích, na kterých jsou chodci nuceni se proplétat mezi stojícími i jedoucími auty, Chybějící chodníky v některých ulicích, zpevnit chodníky v Kolbabce, špatné chodníky a málo přechodů, komplikovaný přístup na nástupiště na hl. nádraží, hrozné chodníky, špatná údržba chodníků v zimním období, špatné chodníky, špatné chodníky, komunikace, hlavně chodníky!,

Chybějící bezbariérový přístup (5x)

bezbariérový přístup do vlaku, na poštu, špatná dostupnost pošty s kočárkem, chtělo by to bezbariérový přístup na nádraží, chybí bezbariérový přístup na obě pošty a velice problémový přístup pro cestující s kočárky na nástupiště na vlakovém nádraží, strmý výstup od nádraží, přístup k vlakům (špatná schodiště)

Přechody pro chodce (4x)

Na ulici U Humpolky je na vrchní křižovatce, stejně jako u Penny nevhodně umístěn přechod pro chodce - většinou tam jezdí více jak 50 km/h a je velice nebezpečné přecházet - po uzavření silnice Brněnská je přejití v určité hodiny naprosto nemožné. Neochota vyšších úředníků radnice - při dotazu na na webu Tišnova, oznámeno, že se mám kontaktovat s hygienickým úřadem, že tento (nejmenovaný) problém ještě nikdy nebyl předložen a nebyl tudíž nikdy řešen. Předkládán byl během posledních 10 let několikrát - chtělo by to od úředníků navrhnout, že se tímto budou namítat. V případě zjištění určité závady a faktu, že radnice byla požádána o zakročení nebo zjištění situace, se toto může právně obrátit proti samotné radnici. Což by nebylo zrovna to, co bychom chtěli. Nedostatek přechodů pro chodce v několika kritických místech, konkrétně: křižovatka ul. Černohorské a ul. Riegrovy (setkává se zde 5 ulic a je zde jen 1 přechod!), silnice mezi Českou spořitelnou, Mariánským sloupem a Pasáží Centrum, - křižovatka u starého hřbitova (je úplně bez přechodu!),- ul. Cáhlovská za podjezdem žel. trati (chodník pod podjezdem je zúžený tak, že nemůže projet kočárek a i pro chodce je to nebezpečné), neoznačené a chybějící přechody pro chodce např. křižovatka na ul. Černohorská není vyznačen přechod k novému hřbitovu.


9.3 Dopravní zatížení silnic a ulic ve městě



funkční ''obchvat'' města


nákladní doprava městem, velká doprava, rušné ulice kvůli kamionům (např. Dvořákova), absence kruhového objezdu v ulicích: Sv. Čecha, na hrádku, Bezručova, chodníček a hřbitovní, okolo hřbitova by neměla jezdit auta, strašná doprava v centru, doprava, Velký provoz těžkých nákladních vozidel v místě našeho bydliště (ul. Brněnská), na komunikaci, která není na tento provoz vybudována. Dle mého názoru by provoz těchto vozidel měl být odkloněn, anebo nová asfaltová silnice, přeplněnost auty, na druhou stranu velké prázdné parcely skoro v centru města-ty je potřeba využít, špatná dopravní situace, velký provoz automobilů, přeplnění centra dopravou

9.4 Veřejná doprava (vlaky, autobusy)



autobusová doprava, časté spoje ČD v obou směrech, dobra doprava do Brna, dobrá dopravní dostupnost, dobrá dopravní dostupnost, dobrá dopravní spojení, dobrá obslužnost IDOS, dobré spojení, dobré spojení do Brna, dobré vlakové spoje-Brno/Praha, dobré vlakové spojení - rychlíky i do Prahy a KV, doprava, dopravní dostupnost, dopravní dostupnost - vlaky, autobusy., dopravní obslužnost s Brnem, dopravní spojení, dostupná veřejná doprava, dostupnost dojíždění do zaměstnání, dostupnost dopravy, dostupnost IDS, dostupnost veřejné dopravy, dostupnost veřejné dopravy, napojení na železniční síť, nedaleko Brna, kam je i dobré vlakové spojení, spojení na Brno a Prahu, velice dobré dopravní spojení, veřejná doprava, vlaková dostupnost, vlakové spojení na Brno a Prahu (ideální), lepší snad už ani nemůže být., výborné dopravní spojení, Výborné spojení vlaků (Praha, Brno)!!!, výborné vlakové spojení do Brna, dobrá dopravní obslužnost


Městská doprava, spojení s nemocnicí a nádražím (10x)

Absence městské dopravy /pension - nemocnice - Trnec/, absence MHD penzion - nemocnice, nádraží nemocnice, autobusové spojení se zdravotním střediskem je špatné, dopravní nedostupnost do zdravotnických zařízení od nádraží, od sídlišť, chybějící MHD, Není zastávka autobusu u nemocnice, žádná doprava do školy na Smíškovu, školky a nemocnice, chybí zastávka veřejné dopravy pro návštěvníky hřbitova, málo zastávek MHD ve městě, město je v kopci a nejezdí tu žádná hromadná doprava, nedostatečné spojení s okrajovými částmi města, nejezdí zde MHD

Přímé spojení s Brnem (4x)

nesmyslné zrušení dopravy přímo do centra Brna (pro matky s kočárem je vlak nevhodný), Špatná dopravní dostupnost z Brna v nočních hodinách, Špatné spojení s Brnem pro starší (a nemocné) osoby - zrušení přímé linky autobusu, více

autobusů do Brna


Vlakové nádraží, vlaky (4x)

tišnovské nádraží - stav a přístup k vlaku, špatné informování, z kterého nástupiště pojede vlak, velká vzdálenost na vlak, přestupy!, zanedbávaná péče o přístup k nádraží Hradčany

9.5 Parkování ve městě



-


Parkování u nádraží a v centru (21x)

chybějící odstavné parkoviště u nádraží, parkování v centru, léta neřešené parkování v centru, liknavost a nezájem o řešení problému s parkováním ve městě, málo parkovacích míst u náměstí, málo parkovacích míst ve městě, např. oblast nádraží, Albert, náměstí a okolí, méně parkovacích míst ve městě, chybí větší parkoviště, město Tišnov je spádovým městem – při příjezdu do města za prací nebo nákupem, tak je zde v pracovní dny nedostatek parkovacích míst, nedostatečný prostor pro parkování u vlakového a autobusového nádraží, nedostatek parkovacích míst ve městě který se neřeší, nelíbí se mi parkování v pěší zóně za Albertem i na chodnících ve středu města, neřešení parkování v centru, nevyřešené parkování u nádraží, parkovaní u nádraží, parkování ve středu města, přeplněné náměstí a parkující auta v jeho blízkosti, strašné parkování ve městě, špatné parkování ve městě, špatné parkování ve městě není nijak postihováno, u radnice si špatným parkováním ničíme auta, nikoho to nezajímá, velmi špatné parkování ve městě, doprava (parkování po Tišnově a všeobecné zmatky na silnicích), doprava ve městě a parkování

Parkování obecně (13x)

špatné parkování (3x), málo parkovacích míst, málo parkovacích míst, nedostatek parkovacích míst, parkování, parkoviště nedostatek, policii nepostihuje špatné parkování a rychlou jízdu, problematické parkování, provoz a špatné parkování, nedostatek parkovacích míst pro osobní vozy a s tím související neohleduplnost většiny řidičů, parkování aut jak koho napadne

Parkující auta - nepřehlednost (2x)

ulice mezi Tescem a Albertem-auta parkují po obou stranách této ulice, je téměř nemožné bezpečně touto ulicí projít, není kam uhnout, pokud projíždí auto, zvláště pokud jedete například s kočárkem., úbytek veřejného prostoru, kde by byl člověk bezpečný před auty, tj. nadbytek parkujících aut v centru města, což není nijak administrativně regulováno – zpoplatněno


10 Sportovní, kulturní a volnočasové vyžití

10.1 Sportoviště a sportovního vyžití ve městě



velmi dobré sportovní vyžití v Tišnově, sportovní centrum na nádraží, bohaté sportovní vyžití, má bohatou tradici jak kulturní tak sportovní


Krytý bazén a kluziště (23x)

chybí krytý bazén (9x), chybí bazén s celoročním provozem, není krytý bazén, zimní stadion a další místa pro sport a rekreaci, v Tišnově je všechno kromě bazénu, absence kluziště, koupaliště a zábavy pro děti (pískoviště, prolézačky), hodně mi tu chybí bazén, dojíždět do Kuřimi či Brna je bez auta nepříjemné a koupaliště (byť pěkné), je přístupné jen malou část roku, krytý bazén a letní bazén je zastaralý a se studenou vodou, koupaliště je v neutěšeném stavu, nespravené koupaliště, nejsou zde možnosti pro sportovní vyžití (koupaliště jen se základními prvky, není zde veřejné kluziště, pouze malá kluziště, která si musí udržovat lidé sami...), nedostatečné prostory pro sport a relaxaci - zimní stadion (kluziště), krytý bazén., chybí kluziště s umělým ledem, chybí zimní stadion pro bruslení a kryté lázně (nutno dojíždět), v zimě chybí velká plocha kluziště (musí se dojíždět), chybí zimní kluziště

Cyklostezky (4x)

málo cyklistických stezek, prodloužení cyklostezek i pro bruslaře, málo cyklostezek, značení cyklotras

Ostatní (2x)

širší možnosti sportovního vyžití, žádné kvalitní fitness centrum

10.2 Kulturní a volnočasová zařízení, kulturní vyžití ve městě



aktivní kultura, hodně akcí, aktivní společenský život, bohaté kulturní vyžití, bohatý kulturní program (festivaly, kina, muzeum, koncerty), bohatý kulturní život, dost společenských akcí, dostatek kulturních akcí, historické jádro, kina ve městě, Kino po rekonstrukci je hodně pěkným místem, kino Svratka, knihovna a kultura, kultura (2x), kultura dostatečná, kulturní a turistické vyžití, Kulturní možnosti, kulturní setkání, kulturní události, kulturní vyžití, kulturní vyžití (bazén, kino, plná knihovna, a celkem fajn bary), kulturní život, město má bohatou tradici jak kulturní tak sportovní, město žije (Tišnovské trhy, festival Unicef, festiválek U palce, hasiči dětem atd.), muzeum, perfektní je nové kino, pestrost kulturních akcí i aktivit různých obč. iniciativ, zaměřených na ekologii a lepší život v našem městě, aktivní návaznost na tradici a kořeny tišnovského regionu, pořádání kulturních a společenských akci., tradice, velmi dobré kulturní vyžití v Tišnově, veřejný a kulturní život, zajímavé akce pro obyvatele, zlepšující se kulturní vyžití - ale jenom pomalu



Menší kulturní vyžití - malé město, absence parku, minimum kulturního vyžití, málo kulturních akcí, málo kulturního vyžití, Nedostatek veřejných prostor, lákajících obyvatele k setkávání, většina veřejných prostor je dehumanizovaných, zajímavější výstavy a programy muzeí, malé kulturní vyžití, nekoordinovaná kultura, chybí relaxační centrum, špatná vybavenost pro volnočasové aktivity

10.3 Možnosti turistiky a rekreace



dostupnost Brna i pěkných výletů do okolí, okolí - možnost výletů bez dlouhého cestování, jsou tu cyklostezky, Tišnov je obklopen přírodou a jsou zde možné vycházky do okolí, blízkost Vysočiny (volný čas), zajímavosti v okolí (Porta Coeli, rozhledna...), penzion


-

10.4 Volnočasové vyžití mládeže (kroužky, výlety apod.) / město pro rodiny s dětmi



RC studánka (2x), nabídka programů pro rodiny a rozvoj projektů podporující místní region, Ve městě jsou k dispozici základní služby pro život rodiny a výchovu dětí (zdravotní, školní, sociální), je zde i čilý kulturní život a základní kulturní instituce (knihovna, kino, muzeum), dobré podmínky pro děti – školy, kroužky, mateřské centrum, prorodinná politika, prostředí pro rodiny s dětmi, kvalitní školy a školky a nabídky na volný čas dětí, město zelené a přátelské rodinám s malými dětmi, pro rodiny s dětmi dost možností, zázemí pro děti - od mateřského centra až po gymnázium /o děti je dobře postaráno/


-


10.5 Dětská hřiště ve městě



-


chybí parky a hřiště pro děti, nedostatek kvalitních dětských hřišť, žádné velké hřiště pro větší děti (ul. Dlouhá)


11 Úřad MČ a informovanost občanů

11.1 Fungování městského úřadu



zájem o zlepšení ŽP, starost radnice o své občany, úřady, rychlé vybavení na úřadech, dostupnost úřadů, dostupnost krajského města (úřady), dobrá práce radnice, zvelebování města


Úředníci (8x)

arogance úředníků!, odbor životního prostředí, pomalý rozvoj města, povýšené až arogantní chování pracovnic radnice, protežování některých osob Tišnova z řad podnikatelů, chtělo by to větší transparentnost!, arogantní úředníci, úřední dny by měly sloužit bez objednání, trvalá a letitá arogance, neochota úředníků radnice

Vedení města (6x)

neprůhlednost vedení města (současný starosta - nedemokratický přístup, bývalé vedení - např. Tesco), panovační představitelé města, starosta, špatná činnost některých místních orgánů (když jsou potřeba, nikdy nejsou vidět a nezasahují, jak by měly), v mnoha věcech bych Tišnov přirovnala ke "Kocourkovu", protože sice je spousta věcí, které zde fungují, organizují se apod., ale špatné hospodaření s penězi, špatné vedení, arogance, všechny vyměnit!, zadlužování města, tak trochu celková zaostalost města-skoro žádné investice do zlepšení života lidí, pomalé reakce na moderní životní prvky

Výstavba (6x)

architektonicky ohavné stavby v centru (např. Tesco) a neschopnost vedení města prosadit kvalitní projekt (tedy kromě muzea), chybí regulační plán - viz nové sídliště na Honech, neustálé stavění nových bytových domů pochybné kvality, v některých lokalitách je čilá výstavby - růst města, zastavěna nejhodnotnější půda na Honech - nevratný proces, necitelné stavební zásahy

Ostatní (7x)

dohled nad pracovníky TS je katastrofa, malá propagace města, nevyčerpaná možnost dotací v létech, kdy byly lépe dostupné (do r. 2010) na opravy městských objektů, náměstí, vybudování občanské vybavenosti apod., zbytečné výdaje na úkor občanů (ohňostroj), silvestrovský ohňostroj plaší domácí zvířata, nezasahuje se proti vandalům, daňový koeficient 2 !!,

11.2 Informovanost o dění v MČ



informovanost o dění prostřednictvím vydávaného časopisu


Nelíbí se mi nové "Tišnovské noviny " podle mne příliš nákladné, stačil černobílý tisk a malý formát, veřejnost se v tisku dozví jen 10 % - 20 % zpráv o trestné činnosti ve městě


12 Pracovní příležitosti

12.1 Nabídka pracovních příležitostí ve městě



dostatek pracovních příležitostí ve městě a okolí


málo / nedostatek pracovních míst (17x), absence pracovních příležitostí - chybí zde nějaké větší firmy, na rozdíl třeba od Kuřimi, chybí pracovní příležitosti, malá příležitost pro zaměstnání, méně pracovních míst než ve větších městech a tedy každodenní dojíždění za prací, nedostatek pracovních míst – neřešení (2x), nedostatek pracovních příležitostí v městě, není zde možnost zaměstnání (nutnost dojíždění), nulová podpora v rozvoji pracovních míst, pracovní příležitosti nulové tu i v blízkém okolí, průmyslová zóna a víc pracovních míst, špatné pracovní příležitosti, velice málo pracovních příležitostí

12.2 Nabídka pracovních příležitostí v okolí města



dostatek pracovních příležitostí ve městě a okolí, relativně dobré dojíždění za prací


-


13 Ostatní aspekty

OSTATNÍ SPONTÁNNÍ POZITIVNÍ VÝROKY (28x)

vše po ruce, bydlení tu není špatné, cenově dostupné bydlení, dobří lidé, dostupnost, dostupnost všeho co k životu potřebuji, Jamborův dům, je to moje rodné město a jsem tu celkem spokojená, jsem rodačka, patriotka, mám tu přátele, jsem rodák, patriot, Krásná architektura starého města, líbí se mi život na malém městě, místo narození, patriot, mladí lidé, nehrozí povodně, není zde tolik nepřizpůsobivých jako v jiných městech, nevyužitá plocha u hřbitovů vhodná pro dětské hřiště, opravené domy ve městě, prostředí města, relativně nízká hustota osídlení, slušní lidé, staví se nové byty - dobré bydlení, tišnovské trhy s lokálními produkty, včetně ekozemědělců, velmi dobrá úroveň hřbitovů, vše dostupné, vybudování rozhledny, zabezpečení důchodců

OSTATNÍ SPONTÁNNÍ NEGATIVNÍ VÝROKY (24x)

klady života v Tišnově nejsou s pohledu na okolní obce Tišnova, mám tady dům, jinak bych se stěhoval, žádné klady nevidím, málo laviček na odpočinek, drahé bydlení na tuto lokalitu, vyšší náklady na domácnost než na vesnici (vodné-stočné, poplatky za psa a komunál, poplatky za dan z nemovitosti!), málo laviček a odpadkových košů, ovládání města „naplaveninami“, výšlap kopce z města na Květnickou, monopolní jednání dalších firem, např. Ycnega, kdy jsme byli tlačeni k podpisu o tom, že jim "do užívání předáváme zdarma střechu", to jsme neučinili, příjemné jednání to ale nebylo, kanalizace na Trnci, chybí kanalizace, málo laviček, voda na hřbitově u horní brány, není zde kompromis mezi bytem a domem, chyby tu byty se zahrádkou, omezený rozvoj (někdy to tu působí jak skanzen), chybějící kanalizace, architektura města, nedostatek dostupných stavebních míst, monopolní firmy, které Tišnov ovládají a mohou si dovolit účtovat peníze za zmršenou práci a lidé pak platí další desetitisíce za odstranění jejich nekvalitní práce - myslím tím stavební firmu Němec a firmu Teplo-T, obě společnosti nás stojí tisíce korun za špatně odvedenou práci, která znehodnocuje náš život v Tišnově, u stavební firmy Němec nikdy nezapomenu podvody ve smlouvách o koupi nemovitosti, kde vůbec nemáme uvedeno věcné břemeno v podobě výměníkové stanice a zaplatili jsme tak i za prostory, které nemůžeme užívat, u Tepla-T mě fascinuje opakovaně špatná práce, kdy v novostavbě už jsme museli mít rozbitou celou podlahu kvůli tekoucím trubkám, dvakrát jsme byli vyplaveni závadovými trubkami u Meibesu apod. a stojí to tisíce a tisíce korun..., obě dvě tyto firmy kazí představu o dobrém životě v Tišnově, neúcta k historii, závist, pomluvy, "zaprděnost", Tišnov má na víc, je skvělý, I přes zákaz přecházení přes koleje a kamerový systém je brána na vlakovém nádraží běžně odemčená a část cestujících koleje přechází bez jakékoliv reakce zaměstnanců železnice a Policie ČR, hrozba nedalekého uložení odpadu


A4. ANALÝZA SWOT



Datum zpracování: srpen 2013




Strategický plán města Tišnova: Analýza SWOT - 2 -

Obsah

Obsah ....................................................................................................................................................... 2

1 Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2 Fyzické prostředí a urbanistický rozvoj ........................................................................................... 4

3 Infrastruktura a vybavenost ............................................................................................................ 6

4 Místní ekonomika ............................................................................................................................ 9

5 Sociální soudržnost a bezpečnost .................................................................................................. 11

6 Správa města ................................................................................................................................. 13


1 Úvod a metodika

Úvodním krokem tohoto výstupu byla definice problémových okruhů. Na základě informací z předchozích analytických výstupů bylo definováno 5 okruhů, které představují relativně ucelená témata:1

• Fyzické prostředí a urbanistický rozvoj

• Infrastruktura a vybavenost

• Místní ekonomika

• Sociální soudržnost a bezpečnost

• Správa města

Uvedené členění je orientační a hranice mezi jednotlivými problémovými okruhy nejsou ostré. Řadu faktorů by bylo možné zařadit do několika okruhů a jejich přiřazení k některému z nich je provedeno především z důvodu snadnější orientace v textu. Jednotlivé problémové okruhy byly následně podrobeny SWOT analýze. SWOT analýza je klasifikační metodou tradičně používanou při strategickém plánování. Rozvojové faktory jsou metodou SWOT standardně tříděny do 4 kategorií:

• silné stránky (S = strengths),

• slabé stránky (W = weaknesses),

• příležitosti (O = opportunities),

• hrozby (T = threats).

Tyto kategorie sledují logiku uvedenou v tabulce:

pozitiva negativa

vnitřní faktory, přítomnost, výchozí stav

silné stránky (S) slabé stránky (W)

vnější faktory, budoucnost, potřeba intervencí

příležitosti (O) hrozby (T)

Smyslem SWOT analýzy je identifikace hlavních rozvojových faktorů působících na rozvoj města Tišnova v každém problémovém okruhu. Jednotlivé položky byly identifikovány zpracovatelem s využitím vlastních analýz (situační analýza, analýza názorů obyvatel a návštěvníků) a následně byly doplněny a upraveny členy pracovních skupin pro zpracování strategického plánu města Tišnova. Výsledky dílčích SWOT analýz jsou uvedeny v následujících kapitolách.

1 V této části SP Tišnov jsou problémové okruhy definovány pouze pro účel zpracování dílčích SWOT analýz.

Nejedná se tedy o problémovou analýzu ani o návrh priorit, které jsou zařazeny do návrhové části strategie.


2 Fyzické prostředí a urbanistický rozvoj

Silné stránky

• Geologicky, geomorfologicky i botanicky atraktivní okolní krajina vč. jedinečných fenoménů (Květnice, minerály, krápníkové jeskyně, chráněná území a lokality…)

• Kvalitní možnosti příměstské rekreace

• Zdravé životní prostředí, dostatek zeleně ve městě a zejména kolem něj, bez „špinavých“ výrob

• Klidné město a prostředí

• Čistota a uklizenost ulic

Slabé stránky

• Málo volných ploch ve městě, zejména nedostatek ploch pro podnikání

• Nevyřešené, komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj

• Chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů

• Nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné silnice a kruhové objezdy, neudržované nádraží)

• Málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí)

• Přílišná převaha rezidenční funkce ve městě nad funkcí hospodářskou (zejména výrobní)

• Značná bariérovost města (chodníky, objekty občanské vybavenosti, železniční stanice Tišnov), která je odstraňována jen velmi zvolna

• Poměrně omezené možnosti prostorového územního rozvoje, průmyslová zóna situována v záplavovém území

• Hluková zátěž z dopravy na velké části území města

Příležitosti

• Obecně se lepšící „kultura výstavby“ v Česku, sílící tlak a důraz na inovativnost, architektonickou kvalitu a energetickou úspornost nových staveb

• Revitalizace veřejných prostranství (zejména v centrech měst a na socialistických sídlištích) jako dlouhodobě silné téma regionální politiky EU

• Začlenění nivy řeky Svratky do urbanistické struktury města, vyšší využití potenciálu řeky pro krátkodobou rekreaci

Hrozby

• Pokračující spekulace s pozemky znemožňující rozvoj území


• Pokračující nevyhovující nastavení legislativy v oblasti územního plánování (příliš „měkké“ regulativy územního plánu a reálně neprojednatelné regulační plány)

• Potenciální úbytek objemu zdrojů (zejména pitné) vody v jihomoravském regionu

• Lokalizace kontroverzních výrob majících negativní vliv na přírodu, krajinu a životní prostředí (např. bioplynová stanice, těžební aktivity)

• Postupný přechod k vytápění škodlivějšími médii s negativními vlivy na kvalitu ovzduší

• Zvýšená intenzita dopravy v důsledku populačního růstu širšího zázemí s vlivem na hlukovou zátěž a kvalitu ovzduší

• Úbytek nejcennějších zemědělských půd v území (vč. důsledků ve vztahu k budoucí potravinové bezpečnosti)

• Růst povodňových škod v důsledku růstu zastoupení zpevněných ploch v povodí (i v důsledku místních projevů globálních změn klimatu)

• Růst teplot ve městě v letní sezóně v důsledku růstu zastoupení zpevněných ploch (tzv. efekt tepelných ostrovů, posilující dále důsledky změn klimatu)


3 Infrastruktura a vybavenost

Silné stránky

• Kvalitní, frekventovaná a uživatelsky logicky uspořádaná veřejná doprava v regionu

• Blízkost Brna, dobrá poloha města a dobrá dopravní dostupnost

• Existující síť cyklotras ve městě a jeho okolí

• Různorodé možnosti bydlení, pestrá skladba rodinných i bytových domů

• Vybavenost města dobře dostupnými veřejnými službami (sociální služby, zdravotnictví, kulturní zařízení, základní i střední školy…), zlepšování vybavenosti v posledních 20 letech

• Dobrá vybavenost města komerčními službami (obchody, drobné služby apod.)

• Dostatečná nabídka v oblasti kultury a volnočasových aktivit

• Dobrá vybavenost intravilánu města technickou infrastrukturou

Slabé stránky

• Absence kvalitního napojení na celostátní silniční infrastrukturu a brněnskou aglomeraci (přes fyzickou blízkost Brna a dálnice D1)

• Nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, související i s omezením jejího provozu

• Absence či nedostatečná kapacita některých specializovaných zdravotnických služeb

• Nedostatek míst v mateřských školách a nevhodně nastavená kritéria pro přihlašování dětí

• Absence denního stacionáře pro seniory a osoby se zdravotním postižením

• Územní nerovnoměrnost občanského vybavení vč. obchodů (chybí v obytných zónách na severu města – Květnice, Hony za Kukýrnou), koncentrace obchodů pouze v dolní části Tišnova

• Málo obchodů, kaváren, restaurací a kulturních akcí otevřených/konaných v podvečerních a večerních hodinách a o víkendu

• Chybějící zařízení a služby pro sociálně vyloučené obyvatele (jichž je ovšem relativně málo)

• Chybějící nekuřácké restaurace

• Slabší a v řadě případů zastaralé zázemí a vybavenost kulturních zařízení a sportovišť (občanům pak chybí zejména krytý bazén a kluziště)

• Příliš velké množství málo využívaných (duplicitních) objektů pro kulturu a volný čas

• Chybějící infrastruktura pro návštěvníky města (informační a naváděcí systém, infrastruktura cestovního ruchu)

• Dílčí nedostatek parkovacích míst v centru města v blízkosti objektů občanské vybavenosti, v okolí nádraží a na socialistických sídlištích


• Kvalita silnic v majetku města2

• Špatný stav silnic, ulic a chodníků

• Zahlcení některých ulic v centru města dopravou (i vlivem obchodních center, zejména Tesca), arogance řidičů

• Chybějící (vnitro)městská doprava suplující MHD, zejména spojení do nemocnice a na nádraží

• Chybějící kanalizace v části Za Mlýnem a na východním okraji intravilánu

• Téměř zcela chybějící sítě technické infrastruktury v místních částech Hájek, Jamné a Pejškov3

Příležitosti

• Kvalitní silniční dopravní napojení na celostátní silniční síť a brněnskou aglomeraci (zejména prostřednictvím R 43 a přeložené silnice II/385)

• Kvalitní železniční napojení na brněnskou aglomeraci (optimalizace trati č. 250, Severojižní kolejový diametr) a Havlíčkův Brod / Prahu (optimalizace trati č. 250)

• Dostupnost všech důležitých okolních center veřejnou dopravou (zejména Brno, ale i další jihomoravská města a Praha)

• Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje výrazně zvyšující nabídku přepravních relací i v méně exponovaných časech (večery, víkendy)

• Rekonstrukce dálnice D1 zlepšující komfort a kapacitu, částečně i rychlost silniční dopravy

• Blízkost Brna (dostupnost služeb, obchodů, kulturních zařízení apod.)

• Postupné budování cyklostezek v okolí města (i díky iniciativám ze strany okolních obcí a kraje)

• Dovybavení sídlišť (zejm. Hony za Kukýrnou) občanskou vybaveností

• Rozvoj občanské vybavenosti v souvislosti s dalším populačním růstem města a jeho zázemí

Hrozby

• Nízká kvalita a špatný stav silnic v majetku kraje, hrozba dalšího zhoršení

• Nedostatečná kapacita a nevhodná skladba sociálních a zdravotních služeb v důsledku stárnutí obyvatelstva, případně omezeného financování

• Zánik akutní lůžkové péče v Nemocnici Tišnov4

• Posun silných ročníků narozených v letech 2005-10 do základních škol, hrozba jejich nedostatečné kapacity

• Redukce základní dopravní obslužnosti v důsledku rozpočtových úspor

2 Platí i pro silnice v majetku kraje – v tomto případě však jde o hrozbu, nikoli o slabou stránku.

3 Nejedná se nutně o slabou stránku, ale vzhledem k malé velikosti těchto sídel spíše o nevyhnutelnou

skutečnost. 4 Nemusí jít nutně o hrozbu v pravém smyslu, protože rozsah a kvalita péče se v případě vhodného nahrazení

zařízeními v Brně nebo jinde v okolí Tišnova nemusí nutně zhoršit.


• Přetrvávající nepříznivá dopravní poloha vzhledem k celostátní silniční síti z důvodu konfliktů v přípravě realizace R 43


4 Místní ekonomika

Silné stránky

• Napojení místní ekonomiky na Brno jako významné centrum koncentrující významné podniky, progresivní odvětví, pracovní příležitosti, kupní sílu atd.

• Poměrně pestrá odvětvová struktura místního hospodářství jako stabilizační faktor trhu práce (ke stabilizaci přispívá také velký význam zaměstnanosti ve veřejných službách)

• Nadstandardní vzdělanostní struktura obyvatel z pohledu nejvyššího dosaženého vzdělání

Slabé stránky

• Absence průmyslové zóny, faktická nemožnost prostorového rozvoje podnikání v důsledku majetkových vztahů (i přes vymezení území o rozloze cca 30 ha pro podnikání v územním plánu)

• Nedostatek pracovních míst ve městě, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna

• Silná vyjížďka za prací a službami podrývající rozvoj služeb v Tišnově (obyvatelé peníze vydělávají i utrácejí jinde)

• Stagnace podnikání, málo progresivních nebo rozvíjejících se podniků, odchod části podnikatelů mimo město (ať již fyzicky, nebo administrativně formální změnou sídla)

Příležitosti

• Rozvoj výzkumu a inovací v Brně umožňující lokalizaci oborů s vyšší přidanou hodnotou také v jeho zázemí

• Dostatek pracovních příležitostí v Brně

• Změny zvýhodňující místní dodavatele v rámci veřejných zakázek a aktivizující místní trh (vč. změn zákona o veřejných zakázkách a rozpočtového určení daní)

• Zkvalitnění podnikatelské samosprávy mj. v rámci hospodářských komor

• Populační růst města v důsledku suburbanizace stimulem rostoucí poptávky po místních službách

• Příchod perspektivních investorů do připravované průmyslové zóny s vlivem na zaměstnanost, poptávku po místních službách a fiskální situaci města

• Rozvoj cestovního ruchu v jihomoravském regionu, z něhož mohou těžit i menší města ležící v zázemí hlavních turistických atraktivit

• Příliv domácích návštěvníků díky rostoucí oblibě dovolené v Česku

• Nárůst počtu potenciálních návštěvníků hledající menší, klidná města a regiony, dekoncentrace návštěvníků


Hrozby

• Další recese v EU či eurozóně, příp. rozpad eurozóny či současné podoby EU, vedoucí k poklesu životní úrovně a kupní síly obyvatel

• Odsávání pracovních sil Brnem, hrozba přeměny Tišnova v „noclehárnu pro Brno“ bez vlastní ekonomické základny

• Odchod firem a investorů za lepšími podmínkami (tj. hlavně levnější pracovní silou, přívětivější veřejnou správou apod.)

• Oslabení potenciálu cestovního ruchu a rekreace v důsledku extenzivního rozvoje zástavby, eventuálně v důsledku umístění konfliktních průmyslových výrob


5 Sociální soudržnost a bezpečnost

Silné stránky

• Sociálně stabilizované obyvatelstvo, relativně malý počet i podíl sociálně vyloučených obyvatel v populaci města

• Dlouhodobý migrační a přirozený růst populace přispívající mj. ke zpomalení stárnutí obyvatelstva ve městě

• Vysoká míra sociální soudržnosti a identifikace obyvatel s místní komunitou

• Historický vývoj bez výrazných výkyvů, migrace obyvatel apod.

• Zájem veřejnosti o kulturu a sport daný i silnou tradicí obojího ve městě, aktivní, živoucí město

• Nadprůměrně aktivní občanská společnost, relativně pestrá skladba spolků a neziskových organizací

• Kvalitní spolupráce mezi neziskovými organizacemi a školami, zejména v oblasti sportu

• Nabídka akcí pro různé skupiny obyvatel vč. seniorů, mládeže a dětí (byť jde převážně o nabídku „tradičních“ akcí

• Bezpečnost ve městě (i díky kamerovému systému), veřejná kontrola, nízká míra anonymity ve veřejném prostoru

Slabé stránky

• Redukce potenciálu místního společenského života z důvodu vyjížďky za prací, vzděláním a kulturou do Brna

• Slabá propagace (mála) akcí, které mohou mít nadmístní význam, mimo město

• Úzká nabídka kulturních akcí (chybí alternativní akce mimo „mainstream“)

• (Tradiční) rozmach návykových látek, agresivity a gamblerství mezi mládeží a mladistvými

• Sociálně nepřizpůsobiví obyvatelé v lokalitě u trati

Příležitosti

• Nárůst finanční podpory z ESF v programovacím období 2014-20

• Růst lidského potenciálu v souvislosti s pokračující migrací (zejm. příslušníků střední třídy) do města

Hrozby

• Odliv vzdělaných a kvalifikovaných lidí do větších center v okolí (Brno, ale i Praha)

• Dlouhodobě nejasný a nepředvídatelný systém financování sociálních služeb, převaha projektového financování řady služeb


• Konfliktní soužití (konflikty zájmů) starousedlíků a nově příchozích obyvatel (zejm. obyvatel rozvojové zóny Hony za Kukýrnou)

• Stárnutí obyvatelstva s důsledky na kupní sílu, poptávku po službách, ekonomickou a mezigenerační soudružnost obyvatel

• Propad sociálního statusu socialistických sídlišť, přistěhování sociálně slabých


6 Správa města

Silné stránky

• Otevřené a transparentní vedení města (přenosy ze zasedání zastupitelstva, diskusní fórum na webu) i městský úřad (zobrazení aktuální ne-/přítomnosti úředníků na webových stránkách apod.)

• Proaktivní vedení města (procházky s radními)

• Dlouhodobě existující, transparentní grantový systém a dotační tituly města, možnost dlouhodobého finančního plánování neziskových organizací

• Zřízení pozice inspektora veřejného pořádku

• Existence dílčích koncepčních dokumentů (např. koncepce rozvoje sportu)

• Dlouhodobě rozumné hospodaření s rozpočtem města

Slabé stránky

• Slabá či neexistující koordinační funkce města v některých oblastech (kultura, sport, spolupráce s okolními obcemi a podnikateli)

• Absence městské policie (inspektor veřejného pořádku nestačí)

• Chybějící architektonický záměr a koncepce veřejných prostorů ve městě

• Absence dlouhodobého strategického dokumentu, častá nekoncepčnost aktivit a rozhodnutí ve většině oblastí

• Občasné zohledňování politického klíče v oblastech, kde má být rozhodování výsostně na odborné bázi

• Absence reprezentativní publikace o městě

• Četné stížnosti občanů na jednání úředníků městského úřadu (bez rozlišení státní správy a samosprávy) a vedení města

Příležitosti

• Podpora regionálního rozvoje prostřednictvím MAS, zvýšení participace okolních obcí

• Pokračující možnost využití dotací ze SF EU v letech 2014-20

• Dlouhodobě silná pozice Jihomoravského kraje mezi samosprávami v Česku

Hrozby

• Obecně nízká kvalita veřejné správy v Česku na všech stupních, převaha soupeření nad spoluprací mezi městy, krajem a národní úrovní

• (Pokračující) centrální přerozdělování daní, v důsledku čehož peníze nezůstávají ve městě a nepřispívají k provázanosti místní komunity, nemotivují město, podnikatele a veřejnost ke vzájemné spolupráci

• Slabá absorpční kapacita města v příštím programovacím období, zejména v oblasti „měkkých“ aktivit financovaných z ESF


B. NÁVRHOVÁ ČÁST



Datum zpracování: říjen 2013




Strategický plán města Tišnova: Návrhová část - 2 -

Obsah

Obsah ....................................................................................................................................................... 2

1 Úvod a metodika ............................................................................................................................. 3

2 Návrh rozvojové vize ....................................................................................................................... 4

2.1 Formulace vize ......................................................................................................................... 4

2.2 Podrobnější představení vize .................................................................................................. 4

3 Problémová analýza ........................................................................................................................ 6

3.1 Doprava a technická infrastruktura ......................................................................................... 7

3.2 Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí .......................................................................... 8

3.3 Ekonomický rozvoj města ........................................................................................................ 9

3.4 Kvalita života obyvatel města ................................................................................................ 11

3.5 Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství) ....................................................... 12

4 Formulace cílů ............................................................................................................................... 13

5 Návrh strategie (priorit a opatření) ............................................................................................... 14

5.1 Priorita 1: Doprava a technická infrastruktura ...................................................................... 15

5.2 Priorita 2: Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí ........................................................ 20

5.3 Priorita 3: Ekonomický rozvoj města ..................................................................................... 23

5.4 Priorita 4: Kvalita života obyvatel města ............................................................................... 28

5.5 Priorita 5: Veřejné služby ...................................................................................................... 32


1 Úvod a metodika

Návrhová část představuje klíčový výstup strategického plánu z hlediska charakteru a zaměření budoucích intervencí města. Příznačné pro návrhovou část je její hierarchické uspořádání od relativně obecně definovaných problémových oblastí/priorit až po konkrétní dílčí problémy/aktivity. Výstupy návrhové části zahrnují postupně realizované kroky:

• návrh rozvojové vize,

• identifikaci problémových oblastí (tj. problémová analýza),

• formulace cílů,

• návrh strategie (priorit a opatření).

Identifikace problémových oblastí města je zpracována pomocí problémové analýzy. Problémy lze v logice členění strategického plánu definovat jako rozpory mezi žádoucím stavem (vizí) a stavem současným (zjištěným pomocí analýz). V tomto směru tedy návrhová část navazuje na analytickou:

• výstupy analýzy jsou za předpokladu definované rozvojové vize transformovány problémovou

analýzou do přehledu a popisu problémových oblastí,

• na zjištěné problémy (problémové oblasti) reaguje návrh priorit a opatření.

Provázanost jednotlivých kroků a výstupů návrhové části přibližuje následující schéma. Každý z kroků je pak podrobněji popsán v dalším textu.

Obrázek 1: Struktura návrhové části strategického plánu

Postup zpracování v čase

Rozvojová vize

Problémová oblast

Hlavní problémy

Priority

Opatření Specifické cíle

Globální cíle

Analytická část

Návrhová část

Kroky

Výstupy

Návrh

rozvojové

vize

Problémová

analýza

Formulace

cílů

Návrh

strategie

Výstupy analytické

části

Implementační část

Monitoring

a hodnocení

Indikátory dopadu

Indikátory výsledku


2 Návrh rozvojové vize

Strategická vize popisuje stav města, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo (v souladu se zadávací dokumentací navrhujeme vizi přibližně k horizontu let 2020-2025) a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Vize je sice obecnou formulací žádoucího budoucího stavu, ale neměla by být chápána jako nepotřebná formalita. Diskusí a správnou formulací vize je možné uvědomit si, k čemu by měl rozvoj města směřovat a tedy i které aktivity mají být v dalším rozvoji města realizovány v první řadě. Dobře navržená vize nemá být navržena formálně (měla by být „šita na míru“ příslušnému městu) a má být přiměřeně ambiciózní (tedy ani „vzdušné zámky“, ani „údržba“).

Vize je zpracována jako shrnující věta a následně specifikována výstižným popisem několika pilířů, na nichž má naplnění vize spočívat. Rozvojová vize vychází z návrhu vize v textové části platného územního plánu města Tišnova, který však dále rozpracovává, specifikuje a doplňuje. Nad formulací/rozpracováním vize proběhla důkladná diskuse se zástupci města (vedení města, pracovní skupiny), během níž bylo dosaženo shody nad vhodnou variantou budoucího rozvoje města a tedy i nad zvolenou vizí.

2.1 Formulace vize

Rozvojovou vizi města Tišnova lze shrnout do následující věty:

Tišnov – vybavené sídelní město, které je v největší možné míře svébytnou součástí širší brněnské aglomerace a které má vedle stabilního, příznivého společenského a životního prostředí také

přiměřeně výkonné a inovativní hospodářství.

2.2 Podrobnější představení vize

Výše uvedenou shrnující větu, vystihující vizi rozvoje města, lze rozpracovat a zpřesnit podrobnějším popisem. Ten je obsahem této podkapitoly a je rozdělen do čtyř oblastí („pilířů“ vize):

• kvalitní bydlení a vybavenost,

• dobrá dopravní dostupnost a obslužnost,

• výkonné hospodářství založené na místních zdrojích,

• přívětivé prostředí.

Kvalitní bydlení a vybavenost

Tišnov bude i nadále městem, které nabízí různorodé bydlení (tedy pestrá nabídka bytů v rodinných i bytových domech). Bydlení bude atraktivní díky přívětivému a zdravému prostředí vč. stabilního prostředí sociálního. Bytový fond a veřejná prostranství v obytných zónách budou kvalitně udržovány. Tišnov si udrží pozici města dobře vybaveného komerčními a veřejnými službami. Rozsah a úroveň služeb budou odpovídat poměrům menšího města, které je na jedné straně součástí širší brněnské aglomerace, ale na druhé straně je relativně svébytné a slouží jako obslužné centrum také pro městečka a venkovské obce ve svém zázemí. Tišnov má ambici tuto autonomii spíše posilovat, resp. stát se svébytnou součástí širší brněnské aglomerace, které nabídkou služeb uspokojí nejen


obyvatele své a okolních obcí. Mimoto některé specifické služby dostupné v Tišnově budou jedinečné a atraktivní i v rámci celé brněnské aglomerace a budou tedy vyhledávány i jejími obyvateli vč. obyvatel samotného Brna.

Dobrá dopravní dostupnost a obslužnost

Tišnov bude dobře dostupný po hlavních silnicích zejména v klíčových směrech na Brno a Velkou Bíteš (a dále na Jihlavu a Prahu). Na těchto komunikacích bude minimalizován počet dopravních závad a konfliktů tak, aby dostupnost zmíněných měst byla rychlá a bezpečná. Uvnitř Tišnova bude doprava zklidněna a bude zvýšena bezpečnost pěších a cyklistů ve městě, zejména pak v obytných zónách a v centru města. Město bude mít takový systém parkování, který zajistí dostatek parkovacích míst ve všech jeho částech. Město si udrží nebo dále posílí kvalitní a rychlé železniční napojení na Brno, ale i na Prahu. V okolí města se udrží systém integrované veřejné dopravy přinejmenším na současné úrovni z hlediska obslužnosti jednotlivých sídel během dne a týdne. Spoje veřejné autobusové dopravy nabídnou lepší a četnější spojení mezi hlavními obslužnými a obytnými centry také uvnitř Tišnova.

Výkonné hospodářství založené na místních zdrojích

Místní hospodářství bude vycházet z místních podmínek a tradic. Bude i nadále založena především na službách a lehké výrobě (šetrné zemědělství, zpracovatelský průmysl). Hospodářské prostředí města budou tvořit především živnostníci a podniky s dlouhodobou vazbou na město, případně noví investoři, kteří chtějí podnikat v šetrných, v rámci možností inovativních odvětvích s vyšší přidanou hodnotou a kteří mají zájem zde podnikat dlouhodobě, s vazbou na další místní výrobce atd. Pro tyto podnikatele bude ve městě připraven dostatek ploch pro podnikání, a to především s využitím menších, dosud nevyužitých nebo málo či nevhodně využitých ploch a objektů (brownfields) apod. Město naopak nemá zájem budovat rozsáhlé průmyslové a podnikatelské zóny pro umístění podniků s rutinní, lacinou výrobou („montovny“). Ve městě se zvýší informovanost a vzájemná důvěra mezi subjekty veřejného a soukromého sektoru.

Přívětivé prostředí

Tišnov si udrží ráz klidného, přívětivého, stabilního menšího města. Centrum města si uchová tradiční ráz, s případným umístěním kvalitních moderních staveb. Bude urbanisticky dokončené, s dostatkem obslužných funkcí a kvalitních ploch veřejného prostranství a zeleně. Nevyužívané objekty a plochy budou postupně navráceny do života města díky umístění nových funkcí. Obytné zóny budou mít příjemná, udržovaná veřejná prostranství i bytový fond. Město dále rozvine potenciál území podél řeky Svratky ke každodenní rekreaci, rekreační sport a volný čas. Tišnov bude mít i nadále stabilizovanou skladbu obyvatel bez výrazných demografických a sociálních zvratů, změn v počtu a složení obyvatel atd. Tišnov bude bezpečným městem s nízkou mírou kriminality, a to díky fungující prevenci, neformálním normám (princip veřejné kontroly) i represivním složkám. Město bude mít zdravé životní prostředí s dostatkem veřejné zeleně v intravilánu města i kvalitních, přírodě blízkých zelených ploch ve svém okolí. Ve městě bude nízká hladina znečištění ovzduší a vod.


3 Problémová analýza

Formulace problémů (problémových oblastí) rozvoje města představuje v procesu tvorby strategického plánu významný mezník, neboť ukazuje, v jakých oblastech (tématech) se koncentrují problémy města a na co tedy při plánování jeho dalšího rozvoje zaměřit pozornost. Problém je možné definovat jako rozpor mezi žádoucím stavem (vyjádřeným ve vizi) a stavem současným (popsaným v analýze), jak ukazuje následující schéma.

Obrázek 2: Role problémové analýzy při zpracování návrhové části strategického plánu

Pro identifikaci problémů (problémových oblastí) byla využita metoda stromu problémů pracující se třemi hierarchickými úrovněmi „stromu“:

• problémová oblast,

• hlavní problémy,

• dílčí problémy.

Jednotlivé problémové oblasti jsou při využití této metody popsány v jednotné struktuře, kdy každá z nich je vysvětlena výčtem příčin (hlavních a následně dílčích problémů) a jejich obsahovou specifikací. Metoda tak jednotlivé dílčí problémy přiřazuje k hlavním problémům a ty pak k problémovým oblastem, což umožňuje nalézt mezi problémy příčinné vazby a souvislosti. Při formulaci problémů je třeba mít na paměti, že ne všechny mohou být řešeny intervencemi ze strany města, a strategický plán tudíž na všechny identifikované problémy nemůže reagovat vlastními aktivitami. Do problémové analýzy tak byly zařazeny pouze ty problémy, které alespoň zčásti příslušejí kompetencím místní samosprávy. Jednotlivé problémy i přesto nemusí mít přímou odezvu v návrhové části, resp. mohou na ně reagovat pouze nepřímé aktivity (iniciace jednání, lobbing apod.).

Problémy / problémové oblasti

Současný stav Vize

Strategie


Problémové okruhy (a k nim příslušející pracovní skupiny, které se zabývaly formulací problémů v daném tematickém okruhu a poté návrhem adekvátních opatření) jsou vymezeny takto:

• Doprava a technická infrastruktura

• Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

• Ekonomický rozvoj města

• Kvalita života obyvatel města

• Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství)

V následujících podkapitolách jsou k těmto problémovým okruhům vymezeny hlavní problémy a ke každému z nich pak také dílčí (vysvětlující) problémy. Problémy jsou z důvodu stručnosti a přehlednosti textu vypsány formou odrážek.

3.1 Doprava a technická infrastruktura

3.1.1 Problémy silniční dopravy a infrastruktury

• Absence kvalitního silničního napojení na nadřazená centra i nadřazenou silniční infrastrukturu: silniční spojení s Brnem (silnice II/385 procházející intravilánem Hradčan, Čebína a Kuřimi), napojení Tišnova na dálnici D1 (prostřednictvím morálně zastaralé silnice II/379 s nepříznivými směrovými poměry a průchodem intravilány nácestných sídel)

• Dopravní poloha Tišnova v republikovém měřítku, limitovaná absencí rychlostní silnice R43, jejíž případná realizace zlepší dostupnost Tišnovska z republikového hlediska

• Špatný stav vozovky, případně i nepříznivé směrové a sklonové poměry, zejména u silnic II. a III. třídy v majetku kraje

• Zátěž rezidenčního prostředí města Tišnova zejména dopravou na průtazích silnic II/379 a II/377, a to zvláště v ulicích Brněnská, Riegrova, Černohorská, U Humpolky, Cáhlovská a Dvořákova, generována tranzitní dopravou, resp. dojížďkou z okolních obcí, ale i místní dopravou a cestami místních obyvatel za službami a zaměstnáním

• Četné konflikty motorové, pěší a cyklistické dopravy, absence zklidňujících opatření na ulicích

3.1.2 Doprava v klidu a bezmotorová doprava

• Nedostatek parkovacích míst v centru města (náměstí a nejbližší okolí, oblast nádraží) ve špičkách pracovních dnů

• Místy nedostatečná nabídka legálních parkovacích stání v rezidenčních částech města, zejména na socialistických sídlištích a v západní části historického centra města (v takovém případě se chybějící nabídka saturuje parkováním na nelegálních plochách, a to na úkor nástupních ploch pro složky IZS, celkové dopravní prostupnosti i veřejné zeleně)

• Zatížení veřejného prostoru dopravou v klidu, vysoké nároky dopravy v klidu i vzhledem k obslužnému významu města

• Bariérovost města (zejména pak chodníků, objektů občanské vybavenosti a žst. Tišnov) a kolize různých uživatelských skupin, zejména pak kolize intenzivní motorové dopravy a cyklistické dopravy v Brněnské ulici.


3.1.3 Nedostatečná vybavenost částí území technickou infrastrukturou

• Chybějící odkanalizování území Za Červeným mlýnem a také některých ulic ve východní časti města (Cihlářská, Mahenova, Mrštíkova) kde je část kanalizace vyvedena do potoka Lubě

• Zastaralá kanalizace v centru města (stará přes 50 let, kapacita potrubí výhledově nemusí stačit)

• Hrozba odpojování uživatelů od systému CZT, který pokrývá zejména místní sídliště - v takovém případě by pravděpodobně došlo ke snížení ekonomické efektivity systému CZT, zvýšení ceny tepla pro ostatní koncové uživatele a v závislosti na použitých alternativních topných médiích také ke zvýšení emisní zátěže

• Téměř zcela chybějící sítě technické infrastruktury v místních částech Hájek, Jamné a Pejškov1

• Výhledově nedostatečná kapacita ČOV

• Zastarávající veřejné osvětlení v řadě lokalit ve městě

3.2 Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

3.2.1 Nízká kvalita a nekoncepční ztvárnění veřejných prostranství a zelených ploch

• Chybějící revitalizace a architektonické ztvárnění náměstí (zejména jeho dolní části) a centra města, převaha dílčích, nedotažených záměrů, deficit kvalitních architektonických a urbanistických záměrů, nekvalitní „pobytová funkce“ pro občana, dopravní zátěž, chybějící zklidnění dopravy

• Nevyužité a zejména neatraktivní vstupy do města (odlidštěné komunikace, neudržované nádraží a zejména jeho okolí)

• Fyzické a morální zastarávání veřejných prostranství na sídlištích, zejména pak na sídlišti Květnice

• Vyloučení atraktivních ploch podél řeky Svratky z urbanistické struktury města (slabé využití potenciálu řeky pro každodenní rekreaci, špatná průchodnost území, zanedbané plochy i komunikace, podvyužité plochy brownfields)

• Málo parků, veřejně přístupných hřišť a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel (vč. dětí), zejména v hustě obydlených lokalitách (sídliště)

• Dílčí problémy v údržbě travnatých ploch a veřejné zeleně, zvláště v centru města

• Slabé povědomí veřejnosti (široké, ale i odborné) o roli, obsahu a možnostech územního plánu

3.2.2 Nedostatek volných ploch využitelných pro další rozvoj

• Málo volných ploch ve městě, zejména nedostatek ploch připravených pro podnikání

• Nevyřešené, komplikované majetkové vztahy znemožňující územní rozvoj, spekulace s pozemky

1 Nejedná se nutně o problém, ale vzhledem k malé velikosti těchto sídel spíše o nevyhnutelnou skutečnost

(případná náprava je drahá, tj. se špatnou ekonomickou návratností).


• Omezené možnosti prostorového územního rozvoje, průmyslová zóna situována v záplavovém území

• Nejasná vazba mezi strategickými cíli rozvoje území a územně-plánovací dokumentací

3.2.3 Lokální problémy životního prostředí

• Hluková zátěž z dopravy (silniční i železniční) na části území města

• Občasná nadměrná emisní zátěž z dopravy, zvláště v zimních měsících, dopravně nedořešený tranzit městem, zátěž nákladními vozidly

• Absence vodních prvků (rybníčky, kašny apod.) ve městě

• Umístění značné části intravilánu v povodňové zóně, hrozba povodní především na hospodářsky využívaných plochách podél Svratky, růst zastoupení zpevněných ploch v povodí a tím i pokles retenční schopnosti krajiny

• Nerespektování biokoridorů, v důsledku čehož je řada z nich reálně nefunkční

• Nedodržování hygienických předpisů a norem ze strany obyvatel (pálení trávy, kouření ve veřejných prostorech apod.)

• Nedostatečně využitý potenciál EVVO pro ochranu životního prostředí ve městě

3.2.4 Budoucí environmentální rizika

• Hrozba úbytku objemu zdrojů (zejména pitné) vody v celém jihomoravském regionu (částečně již probíhá, pro Tišnov však zatím riziko malé)

• Výhledově nedostatečná kapacita ČOV (již nyní kapacita zcela naplněna)

• Občasné plány lokalizace kontroverzních výrob majících negativní vliv na přírodu, krajinu a životní prostředí (např. bioplynová stanice, těžební aktivity)

• Trend opětovného rozšíření vytápění škodlivějšími médii (nekvalitně spalovaná tuhá paliva) s negativními vlivy na kvalitu ovzduší, riziko nedostatečné podpory využívání obnovitelných zdrojů v důsledku nekoncepčního vývoje v posledních letech v Česku (solární a větrná energie)

• Hrozba úbytku nejcennějších zemědělských půd v území (vč. důsledků ve vztahu k budoucí potravinové bezpečnosti)

• Hrozba nedostatečné péče o volnou krajinu (pokles hospodaření v krajině, zarůstání náletovými rostlinami atd.)

• Dosud nesystematizované zapojování veřejnosti do projednávání přípravy záměrů a projektů s možnými významnými negativními dopady na životní prostředí a krajinný ráz

3.3 Ekonomický rozvoj města

3.3.1 Prostorové problémy rozvoje podnikání

• Málo volných ploch ve městě využitelných pro podnikání (geomorfologické poměry, komplikovaná, rozdrobená vlastnická struktura)


• Faktická nemožnost prostorového rozvoje podnikání v důsledku majetkových vztahů (i přes vymezení území o rozloze cca 30 ha pro podnikání v územním plánu)

• Existence podvyužitých nemovitostí (brownfields) pro podnikání při současném nedostatku volných ploch

3.3.2 Málo fungující místní trh a slabé ekonomické vztahy mezi místními subjekty

• Obyvatelstvo uvyklé vyjíždět za prací mimo město (v důsledku blízkosti Brna a úzké nabídky pracovních příležitostí v Tišnově), což podrývá rozvoj služeb v Tišnově (obyvatelé peníze vydělávají i utrácejí jinde)

• Slabý význam místní produkce (zemědělství, spotřební průmysl) ve vazbě na místní trh

• Neochota lidí kupovat místní výrobky a služby (platí i všeobecně v celém Česku), nefungující místní a regionální trh

• Pouze částečná preference dlouhodobého rozvoje místního trhu ze strany veřejných subjektů (dodávky a nákup služeb od místních podniků při respektování podmínek veřejné soutěže, preference zprostředkovaných přínosů rozvoje místních drobných a malých podnikatelů)

• Obecný důraz zákazníků především na cenu zboží a služeb, cena rovněž jako preferované hlavní nebo jediné kritérium u veřejných zakázek (nejnižší cenu nabídnou obvykle velké firmy s celostátní působností nebo globální dodavatelé), podceňování zprostředkovaných přínosů rozvoje místního podnikání

• Nedostatky v komunikaci mezi městem a podnikateli, spíš nízká důvěra a informovanost mezi veřejným a soukromým sektorem

• Absence místních podnikatelských sdružení zastupujících a propagujících místní výrobu a služby

3.3.3 Strukturální problémy místní ekonomiky a podnikání

• Stagnace podnikání, málo progresivních nebo rozvíjejících se podniků, odchod části podnikatelů mimo město (ať již fyzicky, nebo administrativně formální změnou sídla), slabé zastoupení progresivních odvětví s vazbou na výzkum a generování inovací

• Vysoký podíl zejména veřejných služeb v místní ekonomice, což na jedné straně přispívá k její stabilitě, ale na druhé straně snižuje její dynamiku, flexibilitu a pravděpodobnost vzniku inovací

• Nedostatek atraktivních pracovních míst ve městě, nutnost vyjíždět za prací mimo město, zejména do Brna (částečně souvisí i s blízkostí Brna)

• Nefungující komunikace mezi různými subjekty (školy, podniky, úřady práce, samospráva…) při koordinaci na trhu práce, vzájemná neobeznámenost ohledně potřeb a možností těchto aktérů, převaha dílčích, ad hoc přijatých, nesystémových rozhodnutí

• Riziko omezení nebo ukončení výroby v závodech realizujících převážně rutinní produkci („montovny“), byť v Tišnově je takových podniků relativně málo

3.3.4 Slabá koordinace rozvoje cestovního ruchu

• Reálně nefungující, nekoncepční spolupráce mezi místními aktéry v oblasti cestovního ruchu


• Obecně spíše nízká kvalita základních služeb cestovního ruchu (ubytování, stravování) i služeb doplňkových

• Deficity v doplňkové infrastruktuře cestovního ruchu (stojany na kola apod.)

• Výrazná sezónnost cestovního ruchu (silné léto, velmi slabá zima)

• Nedostatečná koordinace marketingových aktivit na nadmístní úrovni, tříštění zdrojů, malá komplexnost marketingu, převaha marketingu míst a provozoven před marketingem celého regionu, slabá obeznámenost s motivy a potřebami jednotlivých skupin návštěvníků

• Slabé zacílení marketingových aktivit (chybí jasná definice hlavních atraktivit, cílových skupin, distribučních kanálů atd.) a jejich stereotypnost

• Nedostatečná práce s návštěvníky před jejich cestou na Tišnovsko a zejména pak po ní (neexistující opakovaný marketing zacílený na vracející se návštěvníky, zasílání mimosezónních nabídek atd.)

• Absence kvalitních informačních tiskovin (též jejich elektronické obdoby) o městě, využitelných návštěvníky, ale i místními obyvateli

3.4 Kvalita života obyvatel města

3.4.1 Nedostatky v komerční občanské vybavenosti

• Absence zařízení zejména komerční občanské vybavenosti v některých hustě obydlených a přitom od optimálně vybaveného centra již relativně vzdálenějších částech města (sídliště Pod Květnicí a nové sídliště Hony za Kukýrnou, méně sídliště Pod Klucaninou).

• Absence vybraných komerčních služeb, případně jejich nízká kvalita, což vede k vyjížďce obyvatel za službami do Brna, souvisí i s velikostí místního trhu, který nemá kapacitu k zajištění dostatečné poptávky po specializovaných službách ani k vytvoření vysoce konkurenčního prostředí spojeného s existencí většího množství vzájemně si konkurujících poskytovatelů.

• Přetrvávající stereotypy trhu (malá nabídky nekuřáckých restaurací či služeb otevřených v podvečerních hodinách a o víkendech)

3.4.2 Nedostatky ve volnočasové infrastruktuře, sportovních a kulturních aktivitách

• Nedostatek zejména drobné volnočasové infrastruktury v podobě parků, veřejné zeleně, dětských hřišť a obecně kvalitních veřejných prostranství vybavených pro krátkodobou rekreaci

• Problémy spojené s údržbou a rozvojem stávajících objektů (velkého množství objektů pro kulturu a volný čas, což při limitované poptávce způsobuje tříštění omezených prostředků na jejich údržbu a obnovu)

• Místy nevyhovující (zastaralé) zázemí a vybavenost těchto objektů

• Málo parků a zelených zón a malá možnost jejich využití pro každodenní odpočinek obyvatel vč. dětí (nedostatek ploch platí zejména pro centrum města, v případě sídlišť jde spíš o vybavenost a využitelnost zelených ploch)


• Nevyhovující stav a zastaralá vybavenost sportovišť na sídlištích z dob socialismu

• Nedořešené využití prostoru letního kina jako prostoru s potenciálem i pro jiné volnočasové aktivity

• Slabá propagace kulturních a sportovních akcí mezi obyvateli města, chybějící propagace akcí, které mohou mít nadmístní význam, mimo město

• Redukce potenciálu místního společenského života z důvodu vyjížďky za prací, vzděláním a kulturou do Brna

3.4.3 Deficity v bezpečnosti ve městě

• Existence některých sociálně patologických jevů mezi mládeží

• Absence městské policie, sanovaná zatím jen existencí inspektora veřejného pořádku, který má menší kompetence, možnosti a kapacitu

• Existence konfliktních míst v dopravě, snižující bezpečnost chodců a cyklistů

3.5 Veřejné služby (zdravotnictví, sociální oblast a školství)

3.5.1 Absence, nedostatečná kapacita a kvalita vybraných sociálních a zdravotních služeb

• Chybějící komunikace mezi samosprávou, zdravotnickými zařízeními a zdravotními pojišťovnami

• Nízká kvalita a špatná vybavenost místní nemocnice, související i s omezením jejího provozu

• Absence či nedostatečná kapacita některých specializovaných zdravotnických služeb (oční lékaři, kožní lékaři, dětská psychiatrie)

• Hrozba obtížného financování sociálních služeb ve stávajícím rozsahu

• Nedostatečné možnosti bydlení pro sociálně slabé a ohrožené obyvatele, chybějící zařízení a služby pro sociálně vyloučené obyvatele (jichž je ovšem relativně málo)

3.5.2 Měnící se poptávka po veřejných službách v souvislosti s demografickými změnami

• Nedostatek míst v mateřských školách (problém však brzy pomine) a málo transparentně vysvětlená kritéria pro přihlašování dětí

• Nedostatek míst v základních školách vzhledem k budoucím potřebám, nutnost rekonstrukce nových prostor pro nové třídy na základních školách

• Dílčí problémy s kapacitou zdravotních a sociálních služeb pro seniory, zejména s ohledem na budoucí potřeby


4 Formulace cílů

Formulace přiměřeně ambiciózních rozvojových cílů je prvním krokem po identifikaci hlavních a dílčích problémů. Dobře zvolené a správně formulované cíle umožňují následně najít adekvátní řešení v podobě definice priorit a opatření. Cíle by proto neměly být zaměňovány za nástroje, např. cílem není vybudování čistírny odpadních vod (jedná se o nástroj, resp. projekt), ale zlepšení kvality vody.

Pro potřeby strategického plánu jsou navrženy cíle ve dvoustupňové hierarchii:

• globální cíle (odpovídající úrovni problémových oblastí, resp. priorit),

• specifické cíle (odpovídající úrovni hlavních problémů, resp. opatření).

Tabulka 1: Globální a specifické cíle

Globální cíle (úroveň priorit) Specifické cíle (úroveň opatření)

1. Zkvalitnit dopravní síť a sítě technické infrastruktury ve městě a přispět k vyššímu komfortu a bezpečnosti v dopravě

Odstranit závady v silniční infrastruktuře a omezit negativní dopady silničního provozu na obytné prostředí města

Zvýšit a zkvalitnit vybavenost města infrastrukturou pro pěší a cyklisty

Zvýšit atraktivitu a využitelnost veřejné dopravy pro obyvatele města

Odstranit deficity v pokrytí území technickou infrastrukturou, její kapacitě a kvalitě a zajistit efektivitu a udržitelnost sítí TI

2. Zkvalitnit životní a fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů při preferenci environmentálně šetrných forem rozvoje

Zatraktivnit fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů v území s preferencí environmentálně šetrných forem územního rozvoje města

Zredukovat stávající environmentální zátěže, zamezit vzniku zátěží nových a ochránit přírodní hodnoty v území vč. osvěty veřejnosti

3. Využít potenciál města pro rozvoj místní ekonomiky při minimalizaci dopadů na rezidenční prostředí města, zajistit udržitelné nakládání s finančními zdroji města

Zajistit plochy a objekty vybavené pro potřeby podnikání

Zkvalitnit komunikaci a spolupráci mezi podnikateli a jednotlivými subjekty veřejného sektoru (město, školy, Úřad práce atd.)

Zvýšit a využít potenciál města pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu

Zajistit udržitelné, transparentní a spravedlivé nakládání s finančními zdroji města

4. Odstranit deficity v občanské vybavenosti území, zkvalitnit nabídku volnočasového vyžití a zvýšit bezpečnost ve městě

Doplnit občanskou vybavenost v nedostatečně vybavených částech města (vč. venkovských sídel, která jsou součástí Města Tišnov)

Rozšířit, zkvalitnit a propagovat kulturní a volnočasovou nabídku ve městě

Zvýšit bezpečnost a snížit kriminalitu a výskyt sociálně patologických jevů ve městě

5. Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví ve městě s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování

Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání ve městě

Zajistit kapacitní a kvalitní zdravotní a sociální služby s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování


5 Návrh strategie (priorit a opatření)

Splnění zvolených globálních a specifických cílů je podmíněno realizací řady aktivit. Jejich formulace bude dle míry obecnosti, resp. konkrétnosti provedena opět ve dvou úrovních:

• rozvojové priority (reagující na problémové oblasti, resp. naplňující globální cíle),

• rozvojová opatření (reagující na hlavní problémy, resp. naplňující specifické cíle).

Priority jsou zpravidla definovány jako tematické okruhy, které jsou pro další rozvoj města zvláště důležité. Strategický princip rozhodování předpokládá, že priority nemohou postihnout veškerou problematiku, témata a okruhy a územní působnost možných intervencí města – je-li něco rozvojovou prioritou, pak logicky musí existovat také témata, která prioritami nejsou. Tento přístup souvisí také s žádoucí koncentrací finančních prostředků na řešení vybraných problémů a témat oproti nežádoucí plošné distribuci finančních prostředků, která v konečném důsledku nemůže přinést žádoucí změny v žádné oblasti života ve městě. Každá priorita bude ve strategickém plánu popsána krátkým textem, uvedením příslušného globálního cíle a výčtem opatření, která mají danou prioritu naplnit.

Ke každé z definovaných priorit bude formulováno několik opatření, která představují soubory konkrétních aktivit. Opatření mohou být v případě strategického plánu obce formulována jako skupiny projektů a aktivit. Popis všech opatření bude zpracován v jednotné struktuře, která bude obsahovat např. následující body:

• název opatření,

• cíl opatření (tj. specifický cíl),

• aktivity naplňující opatření,

• ukazatele pro monitoring plnění opatření (indikátory),

• stanovení garanta opatření (zpravidla odboru městského úřadu, případně dalších zapojených

subjektů).


5.1 Priorita 1: Doprava a technická infrastruktura

Priorita je zaměřena na rozvoj a modernizaci dopravní a technické infrastruktury a na úpravy v silniční, cyklistické, pěší a veřejné dopravě. Cílem priority je:

• zkvalitnit dopravní síť a sítě technické infrastruktury ve městě a přispět k vyššímu komfortu a bezpečnosti v dopravě.

Doprava je tedy v popisu jednotlivých opatření chápána komplexně. Aktivity jsou navržené tak, aby se navzájem doplňovaly, tedy aby na jedné straně došlo ke zkvalitnění silniční sítě a zvýšení bezpečnosti a plynulosti, ale aby se na druhé straně ve městě zlepšily podmínky pro „alternativní“ druhy dopravy (včetně opatření ke zklidnění dopravy). Rovněž modernizace technické infrastruktury je v maximální možné míře navržena tak, aby se věcně i časově doplňovala s modernizací dopravní sítě (komplexní rekonstrukce ulic vč. inženýrských sítí). Nositelem řady aktivit především v oblasti silniční dopravy není město – zejména v opatření 1.1 je tudíž navrženo také několik nepřímých aktivit (zejména lobbing a příprava rekonstrukce krajských komunikací vyššího řádu).


5.1.1 Opatření 1.1: Silniční infrastruktura a parkování

Cíl • Odstranit závady v silniční infrastruktuře a omezit negativní dopady silničního provozu na obytné prostředí města

Aktivity • Rekonstrukce povrchů problematických komunikací ve správě města

• Projektová příprava a lobbing za rekonstrukci povrchů problematických komunikací ve správě kraje, včetně opatření ke zklidnění dopravy a zvýšení bezpečnosti účastníků silničního provozu a rekonstrukce kanalizace / sítí TI (Riegrova, Brněnská, Dvořákova, Černohorská)

• Opatření ke zklidnění dopravy na silniční síti v intravilánu města (rozšíření systému jednosměrných ulic, zón s omezením rychlosti, redukce počtu parkovacích míst na náměstí ve vazbě na rekonstrukci náměstí atd. – viz opatření 2.1)

• Lobbing za přestavbu silnice II/385 ve směru Brno (obchvaty Hradčan, Čebína a Kuřimi)

• Realizace odstavného parkoviště u žst. Tišnov a navazující propojení k mostu do Předklášteří (ulice, chodníky, cyklostezka)

• Rozšíření parkovacích kapacit na sídlištích Pod Květnicí a Pod Klucaninou (dílčí úpravy ulic, výhledově a v případě získání dotace realizace parkovacího domu na sídlišti Pod Klucaninou)

• Zavedení zóny rezidenčního parkování na sídlišti Pod Květnicí

• Zavedení zóny zpoplatněného stání v centru města s progresivním zpoplatněním (ve vazbě na revitalizaci náměstí – opatření 2.1)

• Důsledné vymáhání normy na počet parkovacích stání u nové bytové výstavby

• Úsilí o zřízení předkupního práva na pozemky, které lze využít k realizaci parkovacích stání (ale i občanské vybavenosti ve vazbě na opatření 4.1

• Vytvoření systému jednosměrných komunikací ve vybraných lokalitách samotného Tišnova i ve venkovských částech (Hájek)

• Kompletní rekonstrukce účelové komunikace na Hájku

Monitorovací ukazatele

• Délka rekonstruovaných silničních komunikací v m

• Přírůstek parkovacích stání na sídlištích Pod Květnicí a Pod Klucaninou v ks

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor dopravy, Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje


5.1.2 Opatření 1.2: Ostatní dopravní infrastruktura

Cíl • Zvýšit a zkvalitnit vybavenost města infrastrukturou pro pěší a cyklisty

Aktivity • Výstavba sítě cyklostezek a zřizování cyklopruhů na komunikacích

• Postupné budování cyklostezky podél Svratky

• Pokračující odstraňování bariérovosti na chodnících a dalších pěších komunikacích

• Realizace opatření ke zvýšení bezpečnosti chodců a cyklistů v místech jejich křížení se silniční dopravou


• Délka nových cyklostezek a cyklopruhů na území města v m

• Počet nehod při střetech motoristů, chodců a cyklistů

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor dopravy, Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje


5.1.3 Opatření 1.3: Veřejná doprava

Cíl • Zvýšit atraktivitu a využitelnost veřejné dopravy pro obyvatele města

Aktivity • Organizační úpravy veřejné autobusové dopravy (úpravy linkového vedení, časování spojů, prověření zavedení „městského taxi“ apod.) s cílem zajistit (v rámci možností pravidelnou) obslužnost centra města, nádraží a hlavních objektů občanské vybavenosti

• Jednání s organizátorem IDS JMK - úprava provozu vybraných autobusových spojů v oblasti Hájku (ve vazbě na nový prostor pro otáčení autobusů) – vybrané spoje zajíždějící přímo do sídla


• Obrat cestujících na stanicích a zastávkách hromadné dopravy ve městě

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor dopravy

• Zapojené subjekty: KORDIS JMK a.s.


5.1.4 Opatření 1.4: Technická infrastruktura

Cíl • Odstranit deficity v pokrytí území technickou infrastrukturou, její kapacitě a kvalitě a zajistit efektivitu a udržitelnost sítí TI

Aktivity • Odkanalizování okrajových částí intravilánu města (Za Červeným mlýnem, východní okraj intravilánu – Mrštíkova, Mahenova, Cihlářská)

• Postupné oddělování systémů dešťové a splaškové kanalizace při všech nových projektech rekonstrukce a výstavby kanalizace

• Rekonstrukce kanalizace (a zvýšení kapacity kanalizace) v centru města (v synergii s rekonstrukcí povrchů vozovek)

• Zvýšení kapacity ČOV Tišnov – Březina

• Instalace menších ČOV (např. pro několik domů) ve venkovských částech Tišnova

• Opatření ke zvýšení efektivity systému CZT a zajištění ekonomické atraktivity pro odběratele

• Průběžná obnova veřejného osvětlení ve městě a místních částech

• Připojení místní části Hájek na Skupinový vodovod Tišnov

• Rekonstrukce sběrného dvora a prověření možnosti instalace třídicí linky

• Postupná rekonstrukce a posílení veřejného osvětlení ve městě vč. venkovských částí


• Délka nové / rekonstruované kanalizace v m

• Cena 1 GJ tepla pro koncové odběratele CZT v Kč

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: Dobrovolný svazek obcí Tišnovsko, Svazek vodovodů a kanalizací Tišnovsko; TEPLO T, s.r.o.


5.2 Priorita 2: Udržitelný územní rozvoj a životní prostředí

Priorita je zaměřena na udržitelný rozvoj města a zkvalitnění místního životního prostředí. Cílem priority je:

• Zkvalitnit životní a fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů při preferenci environmentálně šetrných forem rozvoje.

Jednotícím prvkem aktivit navrhovaných v rámci Priority 2 je důraz na zabezpečení kvalitního obytného a životního prostředí ve městě a jeho udržitelného rozvoje. Tím pádem aktivity směřují k redukci záměrů, které by mohly vést ke konfliktu s rezidenční funkcí území, degradaci krajinných hodnot a vzniku environmentálních rizik. Přitom jsou zde navrhována zejména opatření investičního rázu (zejména revitalizace konkrétních částí území města a krajinotvorná opatření), regulatorního a koncepčního rázu.


5.2.1 Opatření 2.1: Územní rozvoj města

Cíl • Zatraktivnit fyzické prostředí města a odstranit konflikty zájmů v území s preferencí environmentálně šetrných forem územního rozvoje města

Aktivity • Úpravy územního plánu a zpracování územních studií rozvoje v lokalitách předepsaných v územním plánu (vč. adekvátního projednání zadání a výstupů studií s veřejností a předepsaného posouzení vlivu na krajinný ráz)

• Revitalizace dolní části náměstí Míru s cílem vytvoření kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci, setkávání a společenský život občanů města (zklidnění dopravy, zakomponování městského mobiliáře, podpora služeb oživujících prostor mimo pracovní dobu)

• Aktualizace plánu revitalizace veřejných prostranství na sídlištích a následná revitalizace s důrazem na sídliště Pod Květnicí a oživení areálu letního kina

• Revitalizace nábřeží řeky Svratky s cílem zakomponování koridoru řeky do organismu města a využití potenciálu řeky a nábřeží pro krátkodobou rekreaci (realizace cyklostezky / chodníku pro pěší, osazení městským mobiliářem, drobná sportoviště)

• Zkvalitnění a zatraktivnění centrálních prostranství ve venkovských sídlech administrativně patřící k Tišnovu

• Usměrnění prostorového rozvoje mezi Hájkem a Hajánkami ve směru od Hajánek na Hájek – postupné splynutí obou sídel zástavbou po obou stranách ulice

• Preference prostorově méně náročných podnikatelských záměrů, využití nyní málo využitých nemovitostí (brownfields) a volných vhodně situovaných ploch v intravilánu při územním rozvoji komerční a výrobní sféry ve městě

• Vyjasnění dalšího postupu v záměru realizace průmyslové zóny (majetkoprávní překážky, konflikt s limity využití území, nesoulad se záměrem preference kvalitního obytného prostředí)

• Výkup pozemků pro realizaci investičních záměrů města a usměrnění územního rozvoje města (dopravní stavby, plochy pro podnikání atd. ve vazbě na opatření 1.1, 3.1 a další)


• Plocha revitalizovaných veřejných prostranství v m2

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor územního plánování a stavebního řádu, Odbor správy majetku a investic


5.2.2 Opatření 2.2: Životní prostředí

Cíl • Zredukovat stávající environmentální zátěže, zamezit vzniku zátěží nových a ochránit přírodní hodnoty v území vč. osvěty veřejnosti

Aktivity • Realizace protihlukových opatření v rámci aktivit zklidnění dopravy a rekonstrukce povrchu vozovky nejzatíženějších úseků na silniční síti (nahrazení kostek, lokální snížení rychlosti, doplnění izolační zeleně, atp.)

• Prosazení protihlukových opatření v rámci případné rekonstrukce žel. trati č. 250

• Tvorba a obnova vodních prvků ve městě a okolní krajině (atraktivita, retenční vlastnosti, stabilizační prvek...)

• Zvyšování retenční schopnosti krajiny pomocí krajinotvorných opatření, regulace růstu zpevněných ploch v území

• Zvýšení kapacity ČOV Tišnov – Březina ve vazbě na opatření 1.4

• Aktivní účast na opatřeních směřujících k minimalizaci vlivu vytápění domácností na kvalitu ovzduší (institucionální podpora (zejména poradenství) výměny a modernizace kotlů RD a zateplování budov, aktivity k zajištění ekonomické atraktivity a udržitelnosti systému CZT), osvěta obyvatel ve věci škodlivosti vytápění nekvalitními médii a v nekvalitních zdrojích tepla

• Obnova liniové zeleně podél komunikací

• Důsledná ochrana nejcennějších zemědělských půd vč. protierozních opatření

• Příprava vzdělávacího modulu environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) zaměřeného na místní přírodní specifika pro místní ZŠ a jeho zakomponování do školních vzdělávacích programů

• Podpora EVVO v rámci zájmových činností dětí a mládeže, aktivizace místních obyvatel pomocí nástrojů EVVO (soutěže, nabídka vzdělávacích bloků, komentovaných vycházek, exkurzí do jeskyní, apod.)

• Pokračování v procházkách s radními, důsledné zapojení veřejnosti do projednávání záměrů v území


• Počet nově vysazených dřevin v ks

• Existence vzdělávacího modulu EVVO a jeho používání na místních ZŠ

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor životního prostředí, Odbor územního plánování a stavebního řádu

• Zapojené subjekty: Správa železniční dopravní cesty, Jihomoravský kraj


5.3 Priorita 3: Ekonomický rozvoj města

Priorita je zaměřena na udržitelný rozvoj ekonomiky města, zejména s ohledem na místní potenciál. Cílem priority je:

• využít potenciál města pro rozvoj místní ekonomiky při minimalizaci dopadů na rezidenční prostředí města, zajistit udržitelné nakládání s finančními zdroji města.

Aktivity navrhované v rámci Priority 3 směřují především k využití ekonomického potenciálu města při respektování limitů využití území a minimalizaci vlivů ekonomických aktivit na rezidenční a životní prostředí města. Zahrnují jak investiční aktivity (revitalizace nevyužívaných objektů a ploch a realizace ploch k podnikání), tak pobídky, koordinační aktivity, informační a poradenské aktivity. V oblasti hospodaření města jsou navrhovány principy pro zacházení s investičními prostředky města.


5.3.1 Opatření 3.1: Infrastruktura pro podnikání

Cíl • Zajistit plochy a objekty vybavené pro potřeby podnikání

Aktivity • Postupná revitalizace málo využitých ploch a objektů (brownfields; zejména v oblasti nádraží – odkup od Českých drah a revitalizace) s využitím dotací se záměrem přeměny na plochy k podnikání, příp. občanské vybavenosti ve vazbě na opatření 4.1

• Realizace rozsahem menších ploch pro rozvoj podnikání v závislosti na prostorových a majetkoprávních možnostech (s využitím přednostního práva na odkup nemovitostí)


• Počet nových pracovních míst na 1 ha nově zastavěných komerčních a výrobních ploch

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic, Odbor živnostenský úřad


5.3.2 Opatření 3.2: Organizační struktura podnikání

Cíl • Zkvalitnit komunikaci a spolupráci mezi podnikateli a jednotlivými subjekty veřejného sektoru (město, školy, Úřad práce atd.)

Aktivity • Vytvoření platformy (obdoby „místní hospodářské komory“) pro koncepční spolupráci města, podnikatelské sféry (zejména stabilních podnikatelů dlouhodobě působících ve městě) a dalších aktérů v oblasti podnikání a trhu práce (školy, úřad práce...) s cílem vzájemné informovanosti, zjištění potřeb podnikatelů, města, zaměstnanců atd., podpory rozvoje perspektivních odvětví, optimalizace kvalifikační struktury ekonomicky aktivních obyvatel a podpory odbytu místních produktů

• Podpora rozvoje místních podnikatelských subjektů (odklad placení nájemného, malý podnikatelský inkubátor, atd.), zejména v oblasti lehké, čisté výroby (zemědělství, zpracovatelský průmysl) a služeb

• Informační servis pro podnikatele (přehled objektů v majetku města, objektů k pronájmu, příležitostí k podpoře podnikání atd.)

• Zpracování seznamu místních poskytovatelů služeb a zajištění jeho průběžné aktualizace

• Podpora odbytu místních produktů (zboží a služeb) pomocí propagace místních produktů a poskytovatelů, poskytování dotovaných obchodních prostor (např. městská tržnice s výhodným pronájmem v centrální části města) a regulace obchodních řetězců (regulace vzniku nových prodejen řetězců)


• Počet podnikatelských subjektů se sídlem v Tišnově

• Míra nezaměstnanosti v Tišnově v %

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor živnostenský úřad, Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: Úřad práce


5.3.3 Opatření 3.3: Cestovní ruch

Cíl • Zvýšit a využít potenciál města pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu

Aktivity • Vytvoření platformy pro rozvoj cestovního ruchu (jako součásti platformy pro rozvoj podnikání) se zapojením města, okolních obcí, Jihomoravské centrály CR, podnikatelů v CR, atd.) s cílem vzájemné informovanosti, pravidelného vyhodnocování potřeb CR, rozvoje marketingu CR, eventuálně i zabezpečení prostředků pro rozvoj CR

• Zpracování koncepce rozvoje cestovního ruchu v Tišnově (vč. průzkumu a analýzy poptávky/návštěvnosti a nabídky ve městě)

• Zřízení či převzetí informačního centra městem a využití informačního centra jako koordinátora komunikační platformy pro rozvoj cestovního ruchu

• Rozvoj drobné doplňkové infrastruktury CR (stojany na kola apod.)


• Počet přenocování v HUZ v Tišnově

• Návštěvnost městského informačního centra

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor živnostenský úřad, Odbor kultury a školství

• Zapojené subjekty: Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava


5.3.4 Opatření 3.4: Hospodaření města

Cíl • Zajistit udržitelné, transparentní a spravedlivé nakládání s finančními zdroji města

Aktivity • Jasné stanovení procentuálních proporcí nemandatorních výdajů z rozpočtu města (např. ročního podílu peněz vynaložených na opravu ulic, na údržbu majetku, na rezervní fond atd.)

• Dodržení principu poměrného rozložení investic podle počtu obyvatel v jednotlivých sídlech Tišnova (cca 10 tis. ročně na obyvatele, tj. dohromady cca 100 mil. ročně investovaných do jednotlivých sídel podle počtu obyvatel v nich žijících)

• Zřízení pozice pracovníka zaměřeného na monitoring dotačních příležitostí, zpracování žádostí o dotaci a administraci podpořených projektů (nejen) v rámci regionální politiky EU v programovacím období 2014–20

• Systematizace (nejen finanční) podpory města směrem k neziskovým organizacím


• Výše účelových dotací přijatých městem /za 1 rok v mil. Kč

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor finanční, Odbor kancelář starosty a tajemníka – Projektová kancelář


5.4 Priorita 4: Kvalita života obyvatel města

Priorita je zaměřena na zvýšení kvality života obyvatel města, zejména s ohledem na nabídku občanské vybavenosti, kulturního a sportovního vyžití a bezpečí obyvatel města: Cílem priority je:

• odstranit deficity v občanské vybavenosti území, zkvalitnit nabídku volnočasového vyžití a zvýšit bezpečnost ve městě.

Aktivity navržené v rámci Priority 4 směřují zejména k vytvoření podmínek pro časově dostupnější služby a kvalitní volnočasové vyžití obyvatel města. Kvalitu života zde mají také zabezpečit oblasti v bezpečnosti a veřejném pořádku (zřízení městské policie) i bezpečnosti silničního provozu. V rámci Priority jsou navrženy aktivity investičního, regulatorního, pobídkového, organizačního i informačního rázu.


5.4.1 Opatření 4.1: Občanská vybavenost a infrastruktura

Cíl • Doplnit občanskou vybavenost v nedostatečně vybavených částech města (vč. venkovských sídel, která jsou součástí Města Tišnov)

Aktivity • Doplnění území sídliště Květnice a zóny Hony za Kukýrnou komerční občanskou vybaveností

• Pokračování v odstraňování bariér v objektech občanské vybavenosti i na veřejných prostranstvích (a zejména v žst. Tišnov)

• Vytvoření podmínek pro oživení služeb v jádru města i ve večerních hodinách a o víkendech (v souladu s revitalizací dolní části náměstí – opatření 2.1), preference zařízení oživujících území ve večerních hodinách a o víkendech, např. prostřednictvím přednostního pronájmu v prostorách patřících městu oproti podmínce delší otvírací doby), pořádání akcí města v této denní době

• Důsledná péče o kulturní památky ve městě vč. tlaku na soukromé majitele památkově chráněných objektů

• Rozvoj veřejně přístupných zón pro krátkodobou rekreaci (park pod kostelem, oblast podél řeky Svratky, příprava dalších záměrů) ve vazbě na opatření 2.1, doplnění drobné volnočasové infrastruktury a městského mobiliáře (např. u cyklostezky)

• Oživení a úprava kulturních, sportovních a volnočasových areálů: koupaliště, letního kina, sportovišť (zejména v hustě obydlených částech města) vč. rekonstrukce návštěvnického zázemí

• Rekonstrukce kulturních a komunitních zařízení (vč. těch, která jsou umístěna ve venkovských částech města)


• Počet revitalizovaných / rekonstruovaných objektů veřejné občanské vybavenosti

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor správy majetku a investic, Odbor kultury a školství, Odbor živnostenský úřad


5.4.2 Opatření 4.2: Kulturní a volnočasový život

Cíl • Rozšířit, zkvalitnit a propagovat kulturní a volnočasovou nabídku ve městě

Aktivity • Propagace kulturních a sportovních akcí ve městě, zpřehlednění a koordinace jejich nabídky (zamezení termínových kolizí akcí se shodnými cílovými skupinami, vyšší frekvence informování různorodými distribučními kanály)

• Rozšíření propagace vybraných specifických, jedinečných akcí i mimo Tišnovsko (okolí Brna, Vysočina atd.) – akce typu historických, rybářských, geologických setkání a slavností apod.

• Využití specificky atraktivních lokalit (náměstí, letní kino apod.) pro pořádání kulturních a volnočasových akcí

• Systematická finanční a nefinanční podpora spolkové činnosti a neziskových organizací


• Návštěvnost kulturních a volnočasových akcí ve městě v osobách / 1 rok

Garant • MěÚ: Odbor kultury a školství


5.4.3 Opatření 4.3: Bezpečnost ve městě

Cíl • Zvýšit bezpečnost a snížit kriminalitu a výskyt sociálně patologických jevů ve městě

Aktivity • Zřízení městské policie (nejen za účelem zvýšení bezpečnosti, ale obecně posílení veřejného pořádku)

• Instalace opatření zvyšujících bezpečnost v dopravě (přechody pro chodce, křížení ulic a cyklostezek, zpomalování silniční dopravy)

• Aktivity směřující k prevenci kriminality (osvěta apod.)


• Nápad trestné činnosti na území OO PČR Tišnov

• Nehodovost účastníku silničního provozu v počtu nehod / 1 rok

Garant • MěÚ Tišnov, inspektor veřejného pořádku

• Zapojené subjekty: Policie České republiky, OO Tišnov


5.5 Priorita 5: Veřejné služby

Priorita 5 je zaměřena na školství, sociální služby a zdravotnictví: Cílem priority je:

• zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání, sociální služby a zdravotnictví ve městě s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování.

V oblasti školství směřují navržené aktivity k vypořádání se zvýšenou poptávkou po kapacitě škol (způsobenou populační vlnou dětí silných populačních ročníků, která se v současné době přelévá z MŠ do ZŠ), přičemž zohledňují skutečnost, že tato zvýšená poptávka v budoucnu v jednotlivých stupních vzdělávání opadne. V oblasti sociálních služeb se navržené aktivity snaží reagovat na budoucí hrozbu nejistého financování sociálních služeb ze strany kraje, přičemž je zde záměrem především uchovat stávající spektrum a kapacity sociálních služeb. Také v oblasti zdravotnictví je vzhledem k omezením a hrozbám souvisejícím s financováním zdravotní péče záměrem uchování, resp. mírné doplnění stávajících služeb. K tomu slouží aktivity jak investičního, tak pobídkového a koncepčního rázu.


5.5.1 Opatření 5.1: Školství

Cíl • Zajistit kapacitní a kvalitní vzdělávání ve městě

Aktivity • Dlouhodobě efektivní řešení nedostatečných kapacit základních škol s ohledem na přicházející populační vlnu: rozšíření kapacit ZŠ s možností změny využití po opadnutí populační vlny, zachování provozu ZŠ v Riegrově ulici (výhledově prověřit možnosti její adaptace pro jiné účely), rozšíření objektu Smíškova přístavbami (12 nových tříd), prověření ekonomické výhodnosti obou možností či jejich kombinace

• Zmapování kapacitních rezerv a možností škol v Tišnově i jeho okolí

• Rekonstrukce a modernizace budov mateřských a základních škol

• Diskuse nad využitím kapacit MŠ např. pro nabírání dětí mladších 3 let


• Kapacita jednotlivých stupňů místních škol / počet dětí z Tišnova v odpovídajících ročnících

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor kultury a školství, Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: školy ve městě, Jihomoravský kraj


5.5.2 Opatření 5.2: Zdravotnictví a sociální služby

Cíl • Zajistit kapacitní a kvalitní zdravotní a sociální služby s ohledem na potřeby obyvatelstva i možnosti jejich financování

Aktivity • Zachování zdravotní péče v Nemocnici Tišnov ve stávajícím rozsahu, zejména zachování stávajících specializací (včetně LSPP, RTG, úrazové ambulance atd.), doplnění o dětskou pohotovost

• Prověření dopadů případných změn v poskytování péče Nemocnicí Tišnov na potřeby místní populace

• Podpora doplnění nedostatkových oborů specializované ambulantní zdravotní péče (sledování končících lékařů a včasné nalezení lékařů nových, nabídnutí prostor k pronájmu apod.)

• Postupná komplexní revitalizace objektu polikliniky v majetku města

• Udržení současné sítě sociálních služeb (hledání prostředků k financování při potřebě zvýšení spoluúčasti města a obcí) v souladu se zpracovaným komunitním plánem sociálních služeb

• Zajištění kapacitního a vyhovujícího sociálního bydlení pro potřeby místních sociálně slabých / vyloučených obyvatel (instalace kamerového systému nebo zavedení pozice správce objektu, poté revitalizace bytových domů Na Mlékárně, aktivity k udržitelnosti obytného standardu v domech)


• Počet oddělení Nemocnice Tišnov poskytujících ambulantní péči; Počet lékařských ordinací ve městě Tišnov

Garant • MěÚ Tišnov: Odbor sociálních věcí, Odbor správy majetku a investic

• Zapojené subjekty: Nemocnice Tišnov, Jihomoravský kraj, zdravotní pojišťovny


C. AKČNÍ PLÁN AKTIVIT NA ROKY 2014–15



Datum zpracování: prosinec 2013




Strategický plán města Tišnova: Akční plán - 2 -

1 Seznam zkratek

CSS – Centrum sociálních služeb

MěKS – Městské kulturní středisko

OKŠ – Odbor kultury a školství

OSMI – Odbor správy majetku a investic

OSV – Odbor sociálních věcí

OÚPSŘ – Odbor územního plánování a stavebního řádu


2 Úvod

Akční plán je databází projektových záměrů, které současně:

• byly dodány Odborem správy majetku a investic jako plán investic na rok 2014 nebo byly

předběžně doporučeny k realizaci některou z pracovních skupin, a následně byly

odsouhlaseny na pracovním jednání Zastupitelstva Města Tišnov,

• jsou v souladu se strategickým plánem,

• jsou určeny k realizaci v nejbližších dvou letech 2014–15 (s předpokladem následné

aktualizace vždy na nejbližší přibližně dvouleté období),

• byly následně odsouhlaseny na pracovním jednání zastupitelů Města Tišnova.

Záměry mohou být investiční povahy, ale také může jít o neinvestiční nebo organizační aktivity. Zatímco akční plán bude postupně aktualizován (cca 1–2x ročně), strategický plán jako střednědobý koncepční dokument zůstane beze změn.

3 Akční plán

Číslo Název Harmonogram

Náklady (tis. Kč)

Garant

1.1.1 Koráb – úprava parkování před Guardem 2014 70 OSMI

1.1.2 Nový chodník Květnická 1617-18 kolem hřiště 2014 50 OSMI

1.1.3 Opěrná zídka zastávka „Trnec“ 2014 500 OSMI

1.1.4 Parkoviště Na Loukách 2014 7 800 OSMI

1.1.5 Architektonická soutěž a zpracování projektu na rekonstrukci nám. Míru 2014 650 OSMI

1.1.6 Autobusová zastávka Černohorská 2014 1 200 OSMI

1.1.7 Projektová příprava a lobbing za rekonstrukci Riegrovy ul. vč. kanalizace a sítí 2014 200 OSMI

1.1.8 Projektová příprava a lobbing za rekonstrukci Brněnské ul. vč. kanalizace a sítí 2014 200 OSMI

1.1.9 Propojení k mostu do Předklášteří (ulice, chodníky, cyklostezka) 2015 20 000 OSMI

1.1.10 Studie - zvýšení parkovací kapacity na sídlišti Pod Klucaninou (např. Halasova ul.)

2014 100 OSMI

1.1.11 Studie parkovacího domu kombinovaného s veřejnou zelení, hřištěm apod., prověření zapojení soukromého kapitálu

2015 300 OSMI


1.1.12 Zavedení zóny zpoplatněného stání v centru města s progresivním zpoplatněním

2015 300 OSMI

1.1.13 Rekonstrukce ul. Družstevní 2015 9 000 OSMI

1.2.1 Rozvoj bezbariérových tras ve městě 2014 500 OSMI

1.2.2 Výstavba cyklostezky mezi tenisovými kurty a koupalištěm (souběžně s krajskou komunikací)

2015 2 000 OSMI

1.3.1 Organizační úpravy veřejné dopravy s cílem zajistit (v rámci možností pravidelnou) obslužnost centra města, nádraží a hlavních objektů občanské vybavenosti

2015 500 OSMI

1.4.1 Rozšíření veřejného osvětlení Ostrovec (3 sloupy ke kurtům) 2014 200 OSMI

1.4.2 Úprava sběrného dvora (zpevnění plochy + oplocení) 2014 500 OSMI

1.4.3 Rekonstrukce sběrného dvora a prověření možnosti instalace třídicí linky (vybudování haly a kompostárny)

2015 3 000 OSMI

1.4.4 Odkanalizování lokality Za Červeným mlýnem vč. oddělení dešťové a splaškové kanalizace

2015 18 000 OSMI

1.4.5 Připojení místní části Hájek na Skupinový vodovod Tišnov – projektová dokumentace

2014 200 OSMI

2.1.1 Úpravy územního plánu (úprava návrhu územního plánu po veřejném projednání)

2014 130 OÚPSŘ


2.1.2 Zpracování územních studií rozvoje v lokalitách předepsaných v územním plánu (vč. adekvátního projednání zadání a výstupů studií s veřejností a předepsaného posouzení vlivu na krajinný ráz)

2014 2 000 OÚPSŘ

2.1.2.1 Územní studie lokality „Přednádražní prostor, Tišnov“ 2014 30 OÚPSŘ

2.1.2.2 Územní studie průmyslové zóny „Díly pod městem“, Tišnov 2015 30 OÚPSŘ

2.1.2.3 Studie úpravy veřejného prostranství „Pod Květnicí“ a na Trnci „U Křížku“ 2014 30 Rada, OSMI

2.1.3 Výkup pozemků 2014 2 000 Rada, OSMI

2.1.4 Vybudování centrálního prostranství na Hájku vč. zeleně a prostoru pro otáčení autobusů

2015 1 000 Osadní výbor, OSMI

2.1.5 Zpracování studie rekreačního využití prostoru podél řeky Svratky 2015 30 Rada, OSMI

2.1.6 Další etapa revitalizace parku pod kostelem (v návaznosti na současnou etapu) 2014–15 5 000 OSMI

2.2.1 Regenerace zeleně (realizace, dozor, nákup techniky) 2014 5 450 OSMI

2.2.2 Obnova aleje podél místní komunikace k lokalitě Stanoviska 2015 200 Osadní výbor, OSMI

2.2.3 Pravidelné získávání podnětů od veřejnosti směrem k vedení města (zejména formou pokračování tradice „vycházek s radními“)

2014 a dále

– Kancelář starosty

3.2.1 Vytvoření platformy (obdoby „místní hospodářské komory“) pro koncepční spolupráci města a podnikatelské sféry

2014 300 Kancelář starosty


3.2.2 Publikování seznamu místních poskytovatelů služeb vč. jeho průběžné aktualizace

2014 – Kancelář starosty

3.3.1 Zřízení či převzetí informačního centra městem a využití informačního centra jako koordinátora komunikační platformy pro rozvoj cestovního ruchu

2014 300 OKŠ, Kancelář starosty

3.4.1 Systematizace a vytvoření koncepce podpory neziskových organizací a dobrovolnických aktivit ze strany města

2014 100 Kancelář starosty

3.4.2 Rozšíření metodiky pro řízení projektů (mj. o uvedení cílové skupiny) 2014 – Kancelář starosty

4.1.1 Revitalizace areálu koupaliště vč. vybudování odpočinkové zóny 2014 7 700 OSMI

4.1.2 Sportoviště Květnická – nové oplocení 2014 320 OSMI

4.1.3 Vybudování skate hřiště 2014 700 OSMI

4.1.4 Rekonstrukce Městského kulturního střediska (klimatizace sálu, odhlučnění, světelný nápis)

2014 500 OSMI, MěKS

4.1.5 Postupná rekonstrukce kulturního domu v lokalitě Hájek 2014 a dále

300 OSMI

4.1.6 Vytipování lokality pro vybudování venkovního kluziště k využití na cca 6 měsíců v roce

2015 – OSMI

4.1.7 Postupná rekonstrukce areálu letního kina 2015 2000 OSMI, MěKS


4.1.8 Revitalizace sportovních areálů ve vlastnictví sportovních organizací v Tišnově 2014-2015

spolufinancování

OSMI, Kancelář tajemníka

4.2.1 Zefektivnění a koordinace kulturních a jiných akcí pro volný čas a sport v Tišnově

2014 – OKŠ, MěKS

5.1.1 Rekonstrukce MŠ U Humpolky (oplocení, sociální zařízení, vnitřní bezpečnostní skla, osvětlení)

2014 700 OSMI

5.1.2 Rekonstrukce sociálního zařízení na ZŠ Nám. 28. října 2014 1 000 OSMI

5.1.3 Nástavba a přístavba ZŠ Smíškova 2014 47 000 OSMI

5.1.4 Ustavení pracovní skupiny pro vypracování analýzy kapacit základních škol ve vztahu k demografickému vývoji a návrhy řešení

2014 – OKŠ

5.2.1 Monitoring nabídky ambulantních a pobytových zdravotních služeb v městě Tišnově

2014 – OSV

5.2.2 Zateplení a oprava střechy objektu polikliniky 2014 3 000 OSMI

5.2.3 Centrum sociálních služeb – zateplení (dokončení) 2014 26 400 OSMI, CSS

5.2.4 Zmapování stavu objektů v lokalitě Na Mlékárně a zpracování projektu na revitalizaci těchto objektů včetně realizace režimových opatření v bytových domech

2015 200 (audit stavu)

800 (projekt)

OSMI, OSV

a. analytickÁ ČÁst · strategickÝ plÁn pro mĚsto tiŠnov Úvod, metodika a harmonogram...

Documents