Krizovatka_Brezen24.inddÍSLO 17 DUBEN 2018
INFARKT MYOKARDU O JAKÉ ONEMOCNNÍ SE JEDNÁ, JAK INFARKT SPRÁVN ROZPOZNAT A JAK SE ZACHOVAT? str. 11
LÉKÁRNA VFN NAŠE LÉKÁRNA JE NEJVTŠÍ LÉKARNOU V ESKÉ REPUBLICE. MÁ 10 ODDLENÍ A 140 ZAMSTNANC. str. 12
ŠTPÁNKA DUCHKOVÁ
str. 22
Váení a milí tenái,
Práv se vám do rukou dostává nové íslo Kiovatky. A by vychází a nyní v dubnu, jedná se doopravdy o první letošní íslo. A jak bývá zvykem, v prvním ísle kadého roku vdy tak trochu bilancujeme nad rokem uplynulým. Je to i monost pro vás, naše pacienty a návštvníky, abyste nás zase o trochu lépe poznali. Zmime tedy pár ísel. Pracovalo zde a nadále pracuje více ne 5500 zamstnanc, z eho cca 1200 léka a 2000 zdravotních sester, co nás adí mezi nejvtší zdravotnická zaízení. Ambulantn jsme v roce 2017 ošetili více ne 1 600 000 pacient, co z nás dlá nejvtšího poskytovatele ambulantní pée v eské republice. Hospitalizovali jsme tém 60 000 pacient. A hospodaili jsme s rozpotem ve výši 8,3 miliard K.
Tato ísla by ovšem nebyla nic, pokud bychom nemli tu správnou vazbu od vás, našich pacient. A a na výjimky se jednalo o velmi pozitivní zptnou vazbu. Bodovali jsme v celorepublikovém projektu „Nemocnice R 2017“. V tomto anonymním pacientském hlasování jsme se mezi fakultními nemocnicemi umístili hned na nkolika pedních píkách v oblasti bezpenosti a spokojenosti hospitalizovaných i ambulantních pacient. Úspšn jsme obhájili akreditaci u Spojené akreditaní komise. Nadále nám chodí celá ada dkovných dopis, jak uvidíte na další stran, a ani není prostor je všechny zveejnit. Ale naši lékai a naše zdravotní sestry jsou za n velmi rádi, je to velmi dleité ocenní jejich nároné práce, a za to vám dkujeme. Pi tak významném potu pacient se samozejm nenajdou pouze pozitivní hodnocení, by bychom si to moc páli a by ta pozitivní hodnocení významn pevaují. Pokud jste byli v naší nemocnici s ním nespokojeni, neváhejte nám to dát vdt. Meme vám slíbit, e se tomu budeme vnovat.
A jaké máme nyní plány? Letos je to bezesporu zaátek stavebních prací nového urgentního píjmu nemocnice. Vdli jste, e VFN je klíovou souástí akutní koronární pée v Praze? Pijímáme napíklad více ne jednu tetinu všech pacient se zástavou obhu. Velmi vysoká ísla bychom samozejm mohli uvést i v pípad mozkových píhod a dalších akutních stav. Jedná se o tedy o velmi významnou realizaci. Máme pro vás samozejm pichystanou celou adu dalších novinek. O nkterých se dotete ji v tomto vydání, další vám budeme prbn zprostedkovávat.
A co ješt naleznete na stránkách nové Kiovatky? Pravidelní tenái si jist všimnou nkolika zmn. Chceme asopis ješt více piblíit vám, našim pacientm, kterým je primárn uren. Chceme tedy pinášet ješt více zajímavých informací z oblasti zdravotnictví, ale chceme vám také více pedstavovat jednotlivá oddlení naší nemocnice. A pedevším, chceme vám ješt více pedstavovat naše kolegyn a naše kolegy. A to nejen lékae, ale i zdravotní sestry a další zamstnance, kteí jsou všichni nejdleitjší slokou naší nemocnice. A od píštího ísla vám chceme zaít pedstavovat i zajímavé pacientské píbhy.
Pejeme vám krásné jarní dny!
Vaše redakce
h n
e id
e r
napsali nám
Dkovné dopisy Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Jsem od roku 1982 pacientem prof. Josefa Marka, toho asu ordinujícího v endokrinologické ambulanci polikliniky VFN na Karlov nám. V rámci kontrol jsem byl také v roce 2008 na vyšetení na Oní klinice VFN, kde mi byly oi zkontrolovány komplexn, a byl jsem velmi spokojen s pístupem lékae (MUDr. Petr Sklenka). Na MRI chodím do Radiodiagnostické kliniky VFN v Kateinské ul. a i tam jsem byl vdy velmi spokojen s jednáním laborantek. Proto dkuji všem zamstnancm VFN, se kterými jsem za ta léta pišel do styku a peji, a se jim vše daí.
Zbynk R.
IV. interní klinika VFN Váená paní editelko, chtli bychom touto cestou podkovat IV. interní klinice VFN, kde byla naše dcera hospitalizovaná. Dcera je plnoletá s diagnózou krátkého steva, je na parenterální výiv a na Vaše pracovišt jsme se obrátili z dvodu zavedení centrálního ilního katétru. Dále má Downv syndrom. Ped onemocnním dcery jsem byla zdravotník a vím, jak nároná práce ve zdravotnictví je. A také za dobu, kdy se potýkáme s touto diagnózou, jsme byli ve více nemocnicích, kde jsme se setkávali se zdravotníky, kdy nám jejich pístup byl nkdy nepíjemný. Ale ve vašem zaízení jsme zaili jen samé píjemné jednání. Všichni, se kterými jsem se za dobu svého pobytu u Vás setkala, byli milí, vstícní a nápomocní, díky emu jsem se s dcerou cítili píjemn a nebrala jsem to jako pobyt v nemocnici.
S páním mnoha pracovních úspch Iveta a Arnošt N., rodie Veroniky
Stomatologická klinika VFN Dobrý den, 12. 1. 2018 jsem byla ve VFN na Stomatologické klinice na chirurgii tvrdých tkání dutiny ústní velkého rozsahu. Moje obavy z operace zmizely v okamiku, kdy si mne pozvala do pijímací kanceláe moc milá paní a následn mne odvedla do lkové ásti, kde se mne ujala skvlá sestra, která se o mne starala od zaátku a do konce. Co chvíli byla u mne, zda nco nepotebuji a zda je vše v poádku. Doktor Dan Ulmann a jeho tým ke mn byli velmi laskaví a s jejich pítomností ze mne stres pi pevozu na sál hned vyprchal. Samozejm odvedli skvlou práci. Zkrátka dkuji Vám všem, jste skvlí, e dokáete lovka s úsmvem podpoit, i kdy jste teba po dlouhé operaci unavení a vyerpaní. S pozdravem a s páním, a se daí, Sandra S.
IV. interní klinika – oddlení B prof. MUDr. Aleš ák, DrSc., pednosta Váení, ráda bych jménem celého pokoje 204 podkovala za ochotu a vzornou péi léka a zdravotních sester pod vedením staniní sestry Nadi Dubské ze IV. interní kliniky VFN a 1. LF UK – oddlení B.
Velmi si váíme lidského a citlivého pístupu k nám pacientm i trplivého vysvtlování diagnózy a následné léby.
Dkujeme.
S páním hezkého dne, Julie K., Soa F. a Jitka K.
I. klinika tuberkulózy a respiraních nemocí VFN Váený pane primái, dne 25. 1. 2018 jsem byl hospitalizován na lkovém oddlení I. kliniky TRN VFN a 1. LF UK. Musím podkovat všem lékam, sestikám a pomocnému personálu, se kterými jsem bhem devítidenního pobytu pišel do styku, za jejich profesionální pístup, ke mn, jako pacientovi v momentáln dost špatném zdravotním stavu. Dostalo se mi komplexních vyšetení, která jsou dostupná v našem zdravotnictví, a podle jejich výsledku k odbornému zaléení s pozitivním koncem k úplnému vyléení. Proto touto cestou dkuji všem Vašim podízeným spolupracovníkm s páním, aby tento pístup k pacientm ješt prohlubovali. Ve svých 74 letech jsem byl mile pekvapen, e v našem problematickém stát jsou ješt zdravotnická zaízení, která fungují ve prospch nemocných pacient pod Vašim vedením.
Mnohokrát dkuji.
S pozdravem, Karel V.
I. klinika tuberkulózy a respiraních nemocí Váený pane primái, chtla bych Vašim prostednictvím podkovat celému týmu léka Vašeho oddlení, kteí mi vnovali, maxi- mální péi a seznámili m s onemocnním, o kterém jsem vbec nevdla. Na Vašem oddlení jsem byla hospitalizována od 2. ledna 2018. Ješt jednou mnohokrát dkuji a zvlášt potom MUDr. Charouzovi za jeho pístup k pacientovi.
Dkuji,
KIOVATKA, íslo 1/2018, tvrtletník Všeobecné fakultní nemocnice v Praze • Vydavatel: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze • Registrace: MK R E 13990 • Periodicita: tvrtletník • Redakce: PhDr. Filip Bro, PhDr. Regina Rothová • Fotografie: Michal Schneider • Korespondenci k obsahu zasílejte na adresu: PhDr. Filip Bro, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, editelství, U Nemocnice 499/2, 128 08 Praha 2, filip.broz@vfn.cz • Tisk: Jií Uhlí • Náklad: 1500 ks
8
11
12
14
15
16
17
18
20
22
27
30
31
Z obsahuSebevdomí pro kadý den
Dne 17. 1. 2018 se na ofín konal ji 24. spoleenský veer „Sebevdomí pro kadý den“, který uspoádal Nadaní fond „Onkologie pro 21. století“.
Veer byl hojn navštíven, zúastnil se ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtch, námstkyn ministra zdravotnictví MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, stejn jako editelka naší nemocnice Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA.
Manekýnkami byly jako vdy pacientky, které prodlaly karcinom prsu. Tím, e vystoupily z anonymity, pinesly všem poselství odvahy, pokory a statenosti, nebo nám všem ukázaly, e i s tímto onemocnním lze ít a být pvabná a elegantní. Svým vystoupením pinesly neobyejný píspvek ke zdravotní výchov obyvatelstva.
ROZHOVOR Zdravotníci mají mou hlubokou úctu
CO DLAT, KDY... Jak poznat infarkt myokardu a jak se zachovat?
POZNEJTE NAŠI NEMOCNICI Pedstavujeme lékárnu VFN
PRO VAŠE ZDRAVÍ Svtové dny Šance pro nedonošené dti Veejná sbírka Konta Bariéry
SESTRY V AKCI Úspchy našich kolegy Hormony štstí vyplavou vdycky a je to velká paráda! Hojení ran m bavilo u na sted- ní zdravotnické škole
TÉMA Uveitidy – nitrooní zánty
PROJEKTY VFN Projekt PATHWAYS
MEDICÍNA V BHU ASU Josef Thomayer v medicín a literatue Nové Msto kolem nás – díl první
76
F o
MEDEVAC
Tomoterapie ve VFN „slaví“ ti roky ivotn dleitých struktur nebo v oblastech, kde je riziko trvalého poškození okolních zdravých orgán. V roce 2015 jsme byli jedinou nemocnicí, která tento unikátní pí- stroj mla k dispozici. A nyní, tech tech letech, meme trochu bilancovat. Ale i trochu zabrousit do historie: VFN mla první univerzitní pracovišt v echách, které se zabývalo i radioterapií. Tuto léebnou metodu rozvíjel od konce tyicátých let pozdjší první pednosta Onkologické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK profesor Vladimír Stašek. A díky souasnému ozaovai, ale pedevším díky celému radioterapeutickému týmu v ele s doc. Davidem Feltlem, se naše pracovišt zaazuje zpt na radioterapeutické výsluní, kam historicky a vdecky právem patí. No a k oné bilanci: za ti roky fungování ozaovae bylo ozáeno pes tisíc lidí. Byla zavedena i metoda ultraprecizní, takzvané stereotaktické radioterapie u vybraných diagnóz, zejména nádor plic a izolovaných metastatických loisek kdekoli v tle.
Úspchy našich vdc Vdci z Laboratoe pro studium vzácných nemocí Kliniky dtského a dorostového lékaství Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. LF UK objevili pod vedením doc. MUDr. Petry Liškové, M.D., Ph.D., a ve spolupráci s britským týmem z University College London, e mutace genu GRHL2 jsou píinou závané vady oní rohovky – zadní polymorfní dystrofie typu 4. Díky získaným poznatkm vdci objasnili, e spoleným mechanismem všech doposud známých typ polymorfní dystrofie je abnormální aktivace epitelo-mezenchymální tranzice rohovkového epitelu. Tento poznatek otevírá cestu k návrhu a vývoji vhodných terapeutických postup. Vzácné onemocnní zadní polymorfní dystrofie rohovky u vtšiny pacient zhoršuje zrak, asto je nutná i transplantace rohovky a nkteré pípady vedou a k úplné slepot. Výjimen se me onemocnní projevit i záhy po narození zákalem rohovky a znanou svtloplachostí. V eské republice nemocí trpí nejmén
jeden lovk z 80 000. V pepotu na celkový poet obyvatel je to celosvtov nejvíce lidí. „Nicmén a na vzácné výjimky, kdy se najde zapálený vdec, kterého toto onemocnní zajímá, nejsou nikde ve svt pacienti s touto dystrofií tak dobe sledování jako v eské republice. Je tedy pravdpodobné, e i v jiných zemích je pacient více, ale nikdo je cílen nevyšetuje a nehledá genetickou píinu jejich onemocnní,“ íká doc. Petra Lišková.
20 let hluboké mozkové stimulace ve VFN
VFN v lednu dvakrát vyhlašovala traumatologický plán
Chirurgický tým naší nemocnice pod vedením MUDr. Filipa Burgeta, PhD., je prvním lékaským týmem v tomto roce, který vyrazil do zahranií na svou misi v rámci
eského vládního programu MEDEVAC. Vedoucí léka Filip Burget léil lepru u indián v Amazonii, operoval lidi zranné bhem obanské války v Libyi nebo školil lékae z iráckého Kurdistánu v traumatologii. Nyní v jordánském Ammánu spolu se svým týmem pomáhá léit syrské uprchlíky, kteí do Jordánska uprchli ped krvavým konfliktem v sousední Sýrii. Bhem deseti dn provedou 21 operací. Úspch operaního zákroku ale netkví pouze v operaci samotné – dleitá je okamitá a pravidelná fyzioterapie. Souástí týmu je proto také fyzioterapeutka Mgr. Petra Nováková, která s pacienty a pacientkami pravideln cvií. Na Klinice rehabilitaního lékaství letos také probíhá hned nkolik školení ukrajinských odborník v oblasti ergoterapie a fyzioterapie, takté v rámci programu MEDEVAC.
12. ledna 2018 v 19.00 hodin byla ZZS hlášena dopravní nehoda autobusu a osobního vozidla u Horomic. Tým I. chirurgické kliniky bleskov pijal pt zranných. Povaha jejich poranní si vyádala neodkladné chirurgické zákroky. 20. ledna 2018 nemocnice vyhlásila druhý traumatologický plán. V 18.28 hodin ZZS oznámila poár hotelu Eurostars David v centru Prahy. Zranné si rozdlily KARIM a opt
I. chirurgická klinika. Mezi pijatými byl jeden ze zasahujících hasi. Tyto tragické události ukázaly perfektní pipravenost krizových sloek VFN a vynikající spolupráci všech zúastnných pracoviš. Všem pacientm se dostalo bleskové a profesionální pée.
V roce 2018 by se Olga Havlová doila 85 let. K této píleitosti bude po celé eské republice vysazeno 85 strom dobré vle. A nám bylo velkou ctí, e Všeobecná fakultní nemocnice v Praze byla oslovena, zda i u nás by- chom jeden strom nezasadili. Slavnostní vysazení jírovce lutého probhlo v pátek 16. bezna 2018 v Kateinské zahrad, za úasti pedstavitel Výboru dobré vle – Nadace Olgy Havlové a editelky VFN Dany Juráskové. A nyní tedy v Kateinské zahrad mete sledovat, jak bude strom rst, a podívat se mete i na pamtní desku, kterou jsme u této píleitosti odhalili. (Strom je vy- sazen u spodního vchodu, vchod z rohu ulic Kateinská a Vininá.) A pro práv naše nemocnice? Pi slavnosti
mnohé naznaila MUDr. Milena erná, pedsedkyn správní rady Výboru dobré vle, kdy zavzpomínala, e v dob, kdy paní Olga Havlová potebovala lékaskou péi, nabídky mla z nemocnic z celého svta, ale vybrala si práv náš „Karlák“.
První pacienti v eské republice byli metodou hluboké mozkové stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS) ošeteni v Centru extrapyramidových onemocnní Neurologické kliniky VFN a 1. LF UK na jae roku 1998. Ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce jsme za tu dobu zavedli DBS u tém 300 pacient. Hluboká mozková stimulace je invazivní léebná metoda zaloená na implantaci tenkých elektrod do pesn vymezených míst v mozku. Elektrody jsou napojeny na neurostimulátor umístný
v podkoí na hrudníku, který do nich vysílá rychlé elektrické pulzy. Tím se zmní chování stimulovaných mozkových center a dojde ke zlepšení klinických projev nemoci. Hluboká mozková stimulace se pouívá v léb pokroilé fáze nkterých neurologických onemocnní, které ji nelze uspokojiv léit medikamenty. Jde pedevším o Parkinsonovu nemoc, která se projevuje tkým zpomalením pohyb a svalovou ztuhlostí, a dále o tzv. dystonické syndromy, u kterých dochází k neovladatelným pohybm a keím vtšiny sval v tle. Hluboká mozková stimulace se dále pouívá v léb tkého tesu konetin, léb chronické bolesti a v posledních letech také u epilepsie a depresí.
Strom Olgy Havlové F
r
V beznu 2015 jsme dokonili instalaci nového ozaovae pro tomoterapii. Ten nabízí efektivnjší lébu karcinom a souasn minimální ozáení okolní zdravé tkán. Díky tomu má výhodu pi léb nádor, které jsou v blízkosti
98
seznamte se seznamte se
Zdravotníci mají mou hlubokou úctu Znáte ji jako pohotovou a ráznou moderátorku a novináku, ovšem Štpánka Duchková je enou mnoha tváí a profesí. A všechny zvládá s pehledem a energií, kterou jí lze jedin závidt. Ped devíti lety k nim pibyla nejzásadnjší: maminkovská.
Synové se vám narodili v porodnici U Apolináe. Na vztah k VFN asi není teba se ptát. Pesto, na co a koho z té doby nejradši vzpomínáte? Adámek ml jedno kilo a Honzíek nco málo pes kilo, take strávili msíc na oddlení pro nedonošené novorozence. A i kdy tam jde dtem asto o ivot, tak na tento msíc vzpomínám s velkou láskou. Hodné sestiky a lékai, skvlá pée. Krásná miminkovská atmosféra. Ale já mám vbec k VFN velmi kladný vztah. Po maturit jsem tam toti rok pracovala na ORL u pana profesora Betky. Zastávala jsem tam pozici nazvanou dokumentátorka. Peloeno do eštiny: Pijímala jsem
pacienty u okýnka a starala se o chorobopisy. To byla hezká bezstarostná doba.
Vracíte se nkdy? Úastníte se pravidelných setkání pedasn narozených dtí jako maminka, nebo jako moderátorka? Te nedávno jsem se tam zrovna vrátila. Moderovala jsem pímo U Apolináe tiskovou konferenci, kde firma Pampers pedstavila nové plenky pro nedonošená miminka. Ty plenky jsou tak malinké, e vypadají jako na panenku. Jsem patronkou sdruení Nedoklubko pro rodie s nedonošenými miminky. Chodíme s kluky na jejich akce, obas pro n tyto akce moderuji.
Dokonce jsme nafotili s dalšími nedonošenci kalendá. Na podzim bylo setkání nedonošených dtí na ofín a úpln m to dojalo. Pilítla jsem tam s kluky, hlavu ješt plnou práce, a tam m to najednou vrátilo zase do té doby, kdy se narodili. Tak jsem po tom ofín chodila, vatlala jsem na dti a byla jsem ohromn spokojená.
Jaký je celkov váš vztah k lékam, zdravotníkm a všem, kdo se vnují této nároné práci, péi o lidské ivoty a zdraví? Vzhledem k tomu, e jsem zaila tu práci na vlastní ki, tak mají mou hlubokou úctu. Škoda,
e je zdravotnický personál tak špatn finann ohodnocen. A e mnozí lékai utíkají na Západ nebo do arabských zemí, protoe z eské výplaty neuiví rodinu.
Jak se vy osobn staráte o zdraví vlastní a celé své rodiny? Co se zdraví a preventivních prohlídek týe, tak jsme já a moje dti naprosto vzorní. S manelem je to ponkud tší. Toho k doktorovi prost nedostanu.
Co je pro vás náronjší: profese moderátorky, nebo maminky a rodinné manaerky? Urit nejnáronjší je role maminky. Chtla bych být perfektní matka, ale asto jí nejsem.
Co vám dlá v souasné dob radost profesn? Moc ráda jezdím do Nmecka, kde jednou za tvrt roku moderuji dvouhodinové ivé vysílání pro jed- nu eskou spoitelnu. Nmecky se uím od první tídy, ale stejn je to bh na dlouhou tra. Od zaátku roku mám novou profesorku nminy, tak stále brousím slovní zásobu. Nmina m na rozdíl od anglitiny baví. Líbí se mi, jak má logickou gramatiku.
Co vás bavilo (baví) víc: moderovat v televizi, v rádiu, nebo vaše lektorská innost? Baví m vysílat v TV Barrandov a v eském rozhlase Regina, baví m dlat mediální tréninky, baví m uit prezentaní dovednosti a baví m moderovat spoleenské akce a kongresy.
Na co se v blízké dob tšíte? Zapsala jsem s na seminá podnikání s Antonínem Kokešem. To je zakladatel spolenosti Albi a majitel úspšné sít provozoven Antonínova pekaství. S úastníky kurzu sdílí své podnikatelské zkušenosti, tak na to se ohromn tším.
Vaše plány? Profesní i osobní. Zdokonalit se v nmin a víc se vrhnout na španlštinu. A zaít zase chodit k Pavlín Kulichové, mojí oblíbené golfové trenérce. To bylo ostatn i moje novoroní pedsevzetí.
Váš recept na spokojenost, kterou vyzaujete na dálku: Mám hodného manela, hodné dti a hezkou práci. Tak jiný ádný recept nemám.
Kníka: Vše od Jiího Hajíka a Kateiny Tukové, Kniha o ivot a smrti od Axela Muntheho.
Film: Apocalypse Now Francise Copolly.
Hudba: Frank Sinatra, Tony Bennet, Sex Pistols.
Ideální volný den: S dtmi a manelem na golfu.
Super dovolená: Sport – golf, lyování a pší chze (maximum 25 km, dál u nedojdu). Ale hned po sportu nco z thajské kuchyn.
Hory, nebo moe? Kdybych si musela vybrat, tak k moi. Ale v zim rozhodn i na hory.
Kdy se ekne štstí: Dti.
Heslo, kterého se dríte: ij a nech ít.
MINIDOTAZNÍK:
co dlat, kdy... co dlat, kdy...
Infarkt myokardu je váné onemocnní zpsobené náhlým uzávrem vnité tepny krevní sraeninou. Dochází tak k perušení dodávky kyslíku do srdeního svalu s následným odumením postiené ásti srdce.
Nejtypitjším píznakem je silná tlaková, pálivá nebo svíravá bolest na pední ploše hrudníku (stenokardie), která se me šíit do ramene, do pae, do krku, do elisti, do zad, mezi lopatky nebo do bicha. Bolest me pipomínat „pálení áhy“ a je nezávislá na poloze tla a na dýchání, nepomáhají nitráty. Bolest bývá podobná jako u anginy pectoris, ale liší se intenzitou a délkou trvání. Podezení na probíhající infarkt vyvolává nepetritá bolest trvající déle ne 10 a 15 minut. V polovin pípad infarktové bolesti na hrudi pedcházejí kratší bolestivé ataky. Nkdy me bolest na hrudi chybt a je nahrazena pouze bolestí v rameni, v pai, v krku, v elisti, v zádech anebo jen v biše.
Druhým nejastjším píznakem infarktu je dušnost zpsobená zhoršenou erpací funkcí srdce. Infarkt také bývá asto provázen pocením, schváceností, nevolností, zvracením, mdlobami a úzkostí. Kombinace bolesti a tchto píznak je vdy varující a vyaduje rychlý odborný zásah. I tyto symptomy mohou v nkterých pípadech být jedinou známkou infarktu bez pítomné bolesti na hrudi.
Závanost následk infarktu závisí velmi na rychlosti, za jak dlouho se podaí otevít uzavenou tepnu katétrem. as je tedy zásadním faktorem ovlivujícím úspšnost léby. Proto je pi jakémkoliv podezení na akutní infarkt myokardu teba ihned zavolat rychlou záchrannou slubu – telefon 155. Sám nemocný s podezením na infarkt musí být v absolutním klidu fyzickém i psychickém! Je výhodné rozkousat a rozpustit v ústech tabletu acylpyrinu, který svým psobením v krvi me rozpustit krevní sraeninu v ucpané tepn. Dále je moné zkusit efekt nitroglycerinu a poít lék na uklidnní, napíklad diazepam, neurol, hypnogen apod., pokud jsou k dispozici. Pro snazší orientaci lékae záchranné sluby po píjezdu k vám je velmi výhodné mít u sebe svou EKG kivku, teba v mobilním telefonu.
Není-li infarkt srdce správn a vas léen, me vzniknout výdu srdení komory. Ta pedstavuje balónovité vyklenutí zeslabené stny srdeního svalu v míst infarktu s následným zhoršením srdení funkce. Dsledkem je jeho selhávání. Ješt horší eventualitou je prasknutí srdce.
Jak se pozná infarkt myokardu? První pomoc
Piblin ve tetin pípad mohou být píznaky mírné, ádné nebo atypické, tj. napíklad jen náhle vzniklá dušnost, bolest v zádech, v krku nebo v rameni. Dje se to hlavn ve vyšším vku a u pacient s cukrovkou.
Pohotovost KLINIKA DTSKÉHO A DOROSTOVÉHO LÉKASTVÍ Ke Karlovu 2, 120 00 Praha 2 Pohotovost pro dti a dorost pondlí–pátek: 16.00–7.00 volné dny: nepetritý provoz tel.: 224 967 777
KLINIKA ÚSTNÍ, ELISTNÍ A OBLIEJOVÉ CHIRURGIE U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Klinika nevykonává bnou zubní pohotovostní slubu! pohotovost: Mstská poliklinika, Spálená 12, Praha 1 Stomatochirurgická pohotovostní sluba pondlí–pátek: 17.00–7.00 sobota, nedle a svátky: nepetritý provoz
I. CHIRURGICKÁ KLINIKA U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Všeobecná ambulance pro akutní stavy nepetritý provoz, tel.: 224 962 209
ONÍ KLINIKA U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Pohotovostní oní ambulance pondlí–pátek: 17.00–7.00 volné dny: nepetritý provoz tel.: 224 962 344, 224 962 349
SPOLENÝ PÍJEM INTERN NEMOCNÝCH U Nemocnice 1, 128 08 Praha 2 pro akutní stavy nepetritý pro- voz, tel.: 224 962 928
ODDLENÍ OTORINO- LARYNGOLOGIE (ORL) U Nemocnice 2, 128 08 Praha 2 Nepetritá pohotovostní sluba 24 hodin denn, tel.: 224 962 315 (ambulance – kartotéka), 224 962 322
GYNEKOLOGICKO- -PORODNICKÁ KLINIKA Apolináská 18, 128 51 Praha 2 pohotovost 24 hodin denn porodnice: porodní sál 2, 1. patro vlevo, tel.: 224 967 420 gynekologie: píjmová ambulan- ce: pízemí vpravo, tel.: 224 967 491
Se vám do oka dostane cizí látka Zasaení oka chemickými látkami (zahrádkáská hnojiva a postiky, barvy, louhy, vápno nebo malta atd.) me mít velmi závané následky a tyto následky mohou vzniknout doslova bhem nkolika málo vtein. Dojde-li u Vás k zasaení oka jakoukoli chemikálií, musíte proto zaít okamit s výplachem a ten v ádném pípad nepodcenit, tedy vyplachovat proudem studené vody alespo 15 minut smrem od vnitního koutku ven. I po dkladném vypláchnutí se doporuuje návštva lékae.
Má vaše dít prjem Prjmové onemocnní se u dítte projevuje opakovanými vodnatými stolicemi, nkdy s pímsí (hlen, krev). Prjmy mohou vést k dehydrataci organismu a rozvratu vnitního prostedí. Píinami bývají virové, mén astji i bakteriální infekce. Krom vodnaté stolice se mohou objevovat bolesti bicha, zvracení, zvýšená teplota a známky dehydratace (ztráta váhy, suchá ke a sliznice, kruhy pod oima, zrychlený tep). Je zapotebí upravit stravu dítte (nap. suchary, vaená rýe a zajistit hojný pívod tekutin, nejlépe pomocí speciálních rehydrataních roztok. V pípad petrvávajících obtíí i známek dehydratace neváhat navštívit dtského lékae.
Máte astma a chcete, aby nemoc zstala pod kontrolou? Pravideln uívat lékaem doporuenou lébu. Vyhnout se spouštm astmatických záchvat. Udrovat bezprašnou domácnost. Omezit pouívání parfém, osvova vzduchu. Nekouit. Vyhnout se stresu, relaxovat. Vyhnout se v pylové sezon pobytu ve vysoké tráv, omezit pohyb v pírod. Vyvarovat se malíských a lakýrnických prací. Trávit co moná nejvíce asu na horách, u moe. Pravideln sportovat.
1312
• Odborn vedený rozhovor s cílenými dotazy na zjištní píiny nadváhy i obezity, genetické predispozice pacienta, ivotní styl, onemocnní, uívané léky, dosavadní zkušenosti s redukcí hmotnosti, motivaci. • Obecné informace o zdravotních rizicích spojených s obezitou. • Vyhodnocení individuálního rizika metabolického syndromu, nadváhy i obezity – zmení obvodu pasu, váhy, BMI, tlaku krve. • Doporuení zmny ivotního stylu – konkrétní rady týkající se stravovacích zvyklostí, pohybové aktivity, trávení volného asu, zapojení rodiny do procesu redukce hmotnosti. • Doporuení, jak s redukcí hmotnosti zaít – úspšná redukce vede pes zapisování a plánování energetického píjmu (jídelníek) a výdeje, kontroly pitného reimu atd. • Informace o monosti samoléby nadváhy – bylinné preparáty, aje, léivé pípravky bez lékaského pedpisu (OTC) a jejich úinnost i neúinnost dle Evidence Based Medicine. • Informace o monosti farmakoterapie pod dohledem lékae. • Kontakty na obezitologická centra – je vhodné pacientovi strun popsat jejich aktivity, odborné vedení (lékai, psychoterapeuti, fyzioterapeuti, dietologové). • Naše lékárna nabízí i bezplatné konzultace a pomoc pi odvykání kouení. Lékárník – certifikovaný poradce, zhodnotí míru závislosti na cigaretách, motivaci a pipravenost kuáka nekouit, probere kuácké stereotypy, moné abstinenní píznaky, monosti léby a ešení krizových situací. Vytvoí s klientem individuální plán odvykání, navrhne termíny setkání ke zhodnocení prbhu odvykání a úprav strategie dle aktuálních poteb klienta.
V souasné dob pracujeme na tech izolátorech z roku 2003, kdy bylo toto oddlení zaloeno, a to jako tetí a zárove nejvtší v R. Izolátory budou v letošním roce vymnny za izolátory na vyšší technologické úrovni a jejich poet bude o jeden izolátor navýšen, co odpovídá stále rostoucím poadavkm na lébu onkologicky nemocných pacient našeho regionu.
Na oddlení pípravy sterilních lék je pipravováno msín okolo 1050 vak k individuální parenterální výiv pro dti (vetn novorozenc léených na jednotkách intenzivní pée) i dosplé a 2750 balení sterilních léivých pípravk. Ve velkém rozsahu pipravujeme i vaky k individuální parenterální výiv pro pacienty v programu domácí parenterální výivy, kteí jsou mnohdy odkázáni na tyto naše produkty jako na jediný zdroj obivy. Na tomto oddlení rovn pracují odborné týmy v písném hygienickém reimu. Na oddlení sterilních a aseptických píprav je plánována rozsáhlá stavební rekonstrukce a obnova technického
vybavení vetn pístroj. Zaátek stavebních úprav je plánován na podzim roku 2018 a bude provádn za podpory Magistrátu hlavního msta Prahy.
Nemocniní lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze poskytuje mnohdy lékárenskou péi v celorepublikovém rozsahu. Nap. pro pacienty dtské i dosplé s vzácnými chorobami. Nebo ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví R pro drogov závislé, kteí se léí ze své závislosti v nkolika dalších centrech naší republiky. Na oddlení pro individuáln pipravované
nesterilní léivé pípravky zajišujeme mnohdy neobvyklé receptury pro pacienty i z velmi vzdálených lokalit Zajišujeme také antidota, antibiotika a antivirotika proti velmi vzácným infekním nemocem a séra proti hadímu uštknutí. Tyto léivé pípravky slouí jako rezerva pro celou R.
Pracovišt se podílí na praxích student Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy, student vyšší odborné školy v oboru farmaceutický asistent, dále na pedatestaních praxích v oboru nemocniního lékárenství a farmaceutické technologie. Umouje exkurze student 1. lékaské fakulty UK.
Práce v nemocniní lékárn VFN je velmi rozmanitá a zajímavá. Navzdory tomu se v souasné dob potýkáme s nedostatkem farmaceutických asistent. K výkonu tohoto povolání je bezpodmínen nutné absolvovat vyšší odborné vzdlání na zdravotnické škole v oboru diplomovaný farmaceutický asistent.
Nemocniní lékárníci z VFN pracují v ad odborných sekcí eské farmaceutické spolenosti LS JEP a v odborných spolenostech i na mezinárodní úrovni. Spolupracují i s ostatními nemocniními lékárnami R, zejména však s nemocniními lékárnami ostatních fakultních nemocnic.
Nemocniní lékárna zásobuje kliniky i ostatní specializovaná pracovišt naší nemocnice hromadn vyrábnými léivými pípravky, vetn léiv pro pacienty ze specializovaných center VFN léených pro vzácná onemocnní, dále infuzními roztoky a laboratorními chemikáliemi. Souástí nemocniní lékárny jsou také ti oddlení výdeje pro veejnost, které se nacházejí v prostoru hlavního vchodu do VFN, na Urologické klinice a ve Fakultní poliklinice na Karlov námstí.
Oddlení výdeje pro veejnost se zabývá výdejem lék na recepty a volným prodejem lék a doplkového sortimentu zdravotnického charakteru. Dále výdejem zdravotnických poteb na poukazy. Pracovišt poskytují i individuální konzultace o lécích a doplcích stravy. Naši farmaceuti se specializovanou odborností poskytují poradenský a informaní servis nejen osobn, pi návštv lékárny, ale také pomocí elektronických aplikací a sociálních sítí.
Proškolení lékárníci poskytují konzultaní innost v oblasti sniování hmotnosti a zdravého ivotního stylu.
Pedstavení lékárny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Nemocniní lékárna Všeobecné fakultní nemocnice v Praze je nejvtší lékárnou v eské republice. Má 10 oddlení a 140 zamstnanc: farmaceut, farmaceutických asistent a dalších podprných profesí.
PharmDr. Helena Rotterová, MBA, vedoucí nemocniní lékárny VFN v Praze
Nemocniní lékárna se specializuje na technologicky nároné pípravy léiv k individuální farmakoterapii, zejména v oblasti onkologické farmacie a pípravy parenterálních výiv pro nemocniní i domácí péi. Oddlení centralizované pípravy cytostatik je jedno z nejvtších v eské republice, denn pipravuje léky pro 100 a 120 pro onkologických a hematoonkologických pacient VFN, pro Ústav hematologie a krevní transfuze a další zdravotnická zaízení, co pedstavuje prmrn 188 píprav za den. Tyto pípravy provádí tým farmaceut a farmaceutických asistent se specializovanou zpsobilostí pro tuto innost, a to za písných hygienických podmínek v tzv. izolátorech.
F o
pro Vaše zdraví
Pitom a deset procent naší populace má nkteré z onemocnní ledvin (piblin 6000 pacient musí pravideln docházet na dialýzu a kolem 4000 ech ije s transplantovanou ledvinou). Základem pro zdravé ledviny je pitný reim. Denn bychom mli pijmout kolem dvou a dvou a pl litr tekutin (poítá se cca 10 ml na kilogram hmotnosti), nejlépe istou, neperlivou vodu, mén solit, udrovat si stabilní váhu (pimenou dle BMI), omezit uívání lék na bolest a píjem bílkovin v potrav, nekouit.
Nkterá onemocnní ledvin jsou u en významn astjší ne u mu (nap. postiení ledvin u tzv. systémového lupusu). Dleitým problémem je monost thotenství u en se sníenou funkcí ledvin, které jsou ve vyšším riziku thotenských komplikací. Konzultace s odborníkem by mla tmto enám odhadnout riziko
a zavést taková opatení, aby byla šance na úspšný prbh thotenství a porod zdravého dítte co nejvyšší. Ve VFN je tento problém ešen spoluprací nefrolog s poradnou pro riziková thotenství Gynekologicko-po- rodnické kliniky. Naši odborníci mají za sebou mnoho úspch/spokojených en, které navzdory své nemoci porodily zdravé dti, co by se bez pomoci tchto odborník nikdy nemohlo uskutenit.
Ji dvanáctým rokem se letos slavil Svtový den ledvin. A pipadl na stejný den jako Mezinárodní den en, tedy na 8. bezna. Mli jsme tak píleitost poukázat na dle- itost zdraví en s drazem na zdraví ledvin. A letos se opt ob naše nefrologická pracovišt pipojila aktivn a nabízela široké veejnosti monost nechat si vyšetit mo na pítomnost bílkoviny a sérový kreatinin k odhadu filtraní funkce ledvin.
Svtové dny ve VFN
Bez správného fungování ledvin by náš organismus dlouho nevydrel. Jejich role je naprosto nezastupitelná: proišují krev, vyluují toxiny a léky, regulují krevní tlak i metabolické procesy v organismu, aktivují vitamin D a produkují hormon dleitý pro tvorbu ervených krvinek.
Svtový den ledvin
Upozornit na onemocnní zeleným zákalem a celosv- tové sníení slepoty následkem glaukomového onemocnní je cílem Svtového týdne zeleného zákalu, který byl letos vyhlášen od 11. do 17.bezna.
Zelený zákal je skupina onemocnní, pi kterých dochází k postupné degeneraci a odumírání zrakového nervu. Je jednou z hlavních píin nevratné slepoty na celém svt. Píina zeleného zákalu dosud není jednoznan známa a toto onemocnní je zpravidla nevyléitelné. I kdy nelze ztracený zrak vrátit, vasná diagnóza a správná léba dokáou oddálit progresi onemocnní.
Souasné monosti léby zstávají v podstat ti – a to léba farmakologická (zejména oní kapky), laserová
a klasická chirurgie. V oblasti oních kapek je patrný trend pouívání tzv. fixních kombinací (tzv. „dva léky v jednom“) a pouívání kapek bez konzervaních látek. Tím se stává farmakologická léba pro pacienty s glaukomem jednodušší, mén obtující a bývá lépe snášena. Objevují se také stále nové moderní mikrochirurgické techniky, nástroje a implantáty.
Velice dleitá je však prevence. Pravidelné vyšetení je zásadní k zachycení zeleného zákalu a k pedcházení nevratných zmn. Kadý ve vku 40 let a více by ml absolvovat pravidelné a detailní oní vyšetení minimáln kadé 3–4 roky. A proto jsme ve stedu 14. bezna široké veejnosti zdarma nabídli mení nitrooního tlaku.
Piblin 60 milion lidí na celém svt ije s glaukomem (zeleným zákalem). A 50 % lidí o své nemoci ani neví. Zákenost zeleného zákalu spoívá hlavn v tom, e lovk me pijít a o 40 % zraku, ani cokoliv zpozoruje. V eské republice bylo v roce 2016 ambulantn léeno 364 390 pacient se zeleným zákalem.
Svtový týden zeleného zákalu
pro vaše zdraví
Šance pro nedonošené dti jsou stále vyšší, i pro ty, které neváí ani kilo
Pedasný porod je definován jako porod do konce 37. týdne thotenství. V naprosté vtšin (70–80 %) se jedná o porod spontánní a jeho píiny nejsou dosud pln objasnné. Existují nkteré neovlivnitelné rizikové faktory, napíklad pedchozí pedasný porod, afroamerická rasa, vk rodiky mén ne 18 a více ne 40 let, nízká tlesná hmotnost, špatný socioekonomický status. Mezi ovlivnitelné rizikové faktory patí pedevším kouení, zneuívání drog, krátký interval mezi porody, chybjící prenatální pée, anémie a další.
„Tento trend urit souvisí mimo jiné i s posouváním mateství do vyššího fertilního vku, celkovým sníením plodnosti populace a ohromným rozvojem asistované reprodukce. Sledujeme to v západním svt a eská republika není výjimkou,“ konstatuje primá Neonatologického oddlení
Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK, prof. MUDr. Richard Plavka, CSc.
Zásadní je, aby se dostala rodika do specializovaného centra Pro zdraví novorozenc a rodiek je zcela zásadní, aby byly pacientky s poínajícím pedasným porodem, podle píslušného stáí thotenství, transportovány
do perinatologického centra intenzivní nebo intermediární pée. Vysoce specializovaných center intenzivní pée v perinatologii je v R celkem dvanáct. Tím, které dlouhodob dosahuje nejlepších výsledk, je neonatologické oddlení s jednotkou intenzivní a resuscitaní pée (JIRP), je je souástí Perinatologického centra VFN a jedním ze tí úsek naší Gynekologicko-porodnické kliniky.
V R se neustále zvyšuje poet pedasných porod, a to z pvodních 6 procent v roce 2002 na souasných 8,3 procenta. V ei absolutních ísel to znamená, e v roce 2002 se pedasn narodilo 5567 dtí, zatímco v roce 2014 u to bylo 9121 dtí. Asi 1,2 procenta ze všech narozených dtí je dokonce extrémn nedonošených, tedy pijdou na svt díve ne ve 28. týdnu thotenství. Tato ísla se neliší od západního svta. Díky špikové péi porodník a specializovaných neonatologických center mají tito novorozenci, tj. pedasn narozené dti, vysokou šanci na normální ivot bez zdravotních komplikací.
• „Nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO (World Health Organization) kadý novorozenec, který se narodil díve ne ve 37. dokoneném týdnu gestace (tj. 36 + 6 týdn a dn gestace a mén). V R je to 8 % ze všech iv narozených dtí.
• „Novorozenec s nízkou porodní hmotností“ je kadý novorozence, bez ohledu na délku thotenství, jeho porodní hmotnost pi narození je menší ne 2500 g.
• „Velmi nedonošený novorozenec“ je podle definice WHO kadý novorozenec, který se narodil díve ne ve 32. dokoneném týdnu gestace (tj. 31 + 6 týdn a dn gestace a mén). Souástí této kategorie jsou „extrémn nedonošení novorozenci“, tj. novorozenci narození díve ne ve 28. týdnu (tj. 27 + 6 týdn a dn gestace a mén). V R je to cca 1,2 % ze všech iv narozených dtí.
Novorozenci
1716
pro vaše zdraví
„Mimotlní membránová oxygenace (ECMO) se vyuívá pro krátkodobou podporu u onemocnní, pi nich nejsou srdce a plíce schopné plnit svou funkci a nereagují na bnou lébu, vetn lék a umlé plicní ventilace,“ vysvtluje doc. MUDr. Jan Blohlávek, Ph.D., zástupce pednosty kliniky, vedoucí léka koronární jednotky, II. interní kliniky kardiologie a angiologie, VFN a 1. LF UK v Praze. Laicky eeno: ivotní funkce – dýchání, srdce a krevní obh selhávají. Díky systému ECMO je mono nahradit innost srdce a plic do doby, ne svoji funkci obnoví nebo se nepistoupí k njakému jinému ešení. Je to v zásad jednoduchá forma mimotlního obhu, který se jinak pouívá pi operacích srdce. Me se vyuívat po dobu
nkolika dn a týdn.
„Kdy jde o lidské ivoty, tak Konto Bariéry neme zstat lhostejné. Argumenty odborník z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byly tak pesvdivé, e jsme se bez váhání rozhodli sbírku vyhlásit a zaštítit,“
Kritické selhání srdce nebo plic. Stav, který me znamenat konec. Díky rychlému zásahu a péi odborník nemusí. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze vyuívá pro tento úel mimo jiné takzvanou mimotlní membránovou oxygenaci (ECMO). Vytíenost tohoto pístroje je obrovská, pro poteby nemocnice ji nedostaující. Konto Bariéry proto vyhlásilo veejnou sbírku na další pístroj.
Konto Bariéry vyhlašuje veejnou sbírku na pístroj, který dokáe doasn nahradit srdce a plíce
ECMO – vysoce invazivní metoda, pouívá se u pacient, u nich se pedpokládá, e by bez náhrady selhávajících orgá- n nemli šanci peít. Metoda známá ji nkolik desítek let, k její renesanci došlo v souvislosti s nkolika epidemiemi tkých respiraních infekcí, pedevším tkých forem chipky v letech 2009, 2010, 2011 a 2012. Le- tošní epidemie je rovn tká, byla zaznamenána ada pípa- d kritických plicních selhání, kdy byla tato metoda úspšn vyuita. Obdobn se postupuje u pacient s tkým selháním srdce a pi srdení zástav. U pacient s respiraním selháním jich peívá 60 a 70 procent, záleí na jejich vku i typu onemocnní. U selhání srdce a pi zástav jsou vý- sledky ponkud horší, peívá 30 a 50 procent nemocných. ECMO se dá vyuít u všech vkových kategorií, vetn kriticky nemocných novorozen- c. Šance na peití u tchto pípad bez pouití ECMO je maximáln 2 procenta pacient.
Konto Bariéry - Od roku 1992 stejní projekt Nadace Charty 77, je první a dosud jedinou kontinuální sbírkou, které se více ne dvacet let úastní desetiti- síce dárc. Svým pravidelným msíním píspvkem pomáhají naplovat a financovat program Konta Bariéry. Díky nim Konto Bariéry rozdlilo stovky milión korun a podpoilo tisíce projekt na zlepšení ivota lidí s handi- capem a jejich plnohodnotné zapojení do spolenosti. http://www.kontobariery.cz
Nový pístroj ECMO stojí 2 miliony korun. Pispt je moné na transparentní úet Konta Bariéry 17 111 444 / 5500, variabilní symbol 8888.
F o
Úspchy zdravotních sester naší nemocnice Ocenní Sestra roku je tradiní a prestiní událostí, která je koncipována jako podkování sestrám a ostatním nelékaským zdravotnickým pracovníkm za jejich mimoádnou a zodpovdnou práci. Titul Sestra roku je pak udlován ve dvou kategoriích – Sestra v pímé ošetovatelské péi a Management a vzdlávání. Obecnou podmínkou úasti v souti je splnní hlavního kritéria soute, kterým je nadstandardní pístup pi zvládání nároných situací a vykonání výjimeného inu v kadodenní ošetovatelské praxi nebo intenzivní innost smující ke zkvalitování vzdlávacího systému.
V letošním 18. roníku soute, v kategorii Sestra v managementu a vzdlávání, zvítzila paní Hana Rittsteinová, emeritní vrchní sestra naší Gynekologicko-porodnické kliniky U Apolináe. V jejím medailonku se dozvídáme: „Hana Rittsteinová vnovala celý svj profesní ivot nelehké práci na Gynekologicko- -porodnické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. V pozicích porodní asistentky, úsekové sestry a vrchní sestry, které postupn zastávala, ovlivnila nkolik generací zdravotnických pracovník. Je výjimenou osobností, která do naší profese vloila své srdce. Její poctivost, mimoádná profesionalita, obtavost, pracovitost a osobnost po dobu nkolika dekád spoluutváela charakter dnešní Gynekologicko- -porodnické kliniky u sv. Apolináe jako špikového pracovišt s lidskou tváí. Je spoluautorkou úasné myšlenky Dne nedonošených dtí, kdy v roce 2002 na zahrad porodnice zorganizovala první setkání dtí
narozených s extrémn nízkou porodní hmotností, jejich rodi, pátel a zdravotnického personálu. Uvdomila si, jak mocná psychická podpora a motivace nejen pro jejich rodie, ale i pro ošetující personál bude monost tyto dti pozorovat, jak ze svého handicapu vyrstají. Dnes se taková setkání konají kadoron po celé R. Hana Rittsteinová je profesionálem, rádcem, posluchaem, ochranitelkou a jistotou. Dokáe podret a dát šanci lidem, které ostatní u zatratí, umí je motivovat k práci a udret je na klinice. Její empatie je tém bezbehá, nikoho neodsuzuje. A to je dnes velmi vzácný dar.“
Není to ovšem jediné ocenní, které získaly naše zdravotní sestry – naopak, bodují na všech frontách!
Na zaátku bezna se na ofín uskutenil 9. reprezentaní ples zdravotních sester Sestry na sál! Hlavním „tahákem“ bylo strhující finále 8. roníku soute Sestra sympatie 2017. A tam se na tetím míst umístila paní Mgr. Michaela Navrátilová z koronární jednotky III. interní kliniky VFN.
A konen, v polovin bezna se opt na ofín konal reprezentaní Ples sester, který v letošním roce podpoila spolenost LINET jako sponzor hlavní ceny pro královnu plesu. Nejkrásnjší a nejsympatitjší sestika získá pro svoje oddlení moderní lko Eleganza 2 s aktivní antidekubitní matrací v hodnot 100 000 K. A onou královnou plesu se stala paní Mgr. Veronika Hauerová, vrchní laborantka Ústavu lékaské biochemie a laboratorní diagnostiky VFN.
1918
sestry v akci
Hormony štstí vyplavou vdycky a je to velká paráda! Porodnictví jako téma je neskuten ivelné. Je to otázka emocí. Pi porodu jsou emoce velmi ivé, otevené, intenzivní… A se stejnými city a láskou popisují svou profesi porodní asistentky: Monika Nechybová a Kristýna Matulová. Nevili byste, e jde o jejich první místo. U skoro dvacet let…
Sem k Apolinái pišly ob hned po škole, zaalo to praxí na vyšší zdravotnické škole a láska vydrela dodnes. Dvacet let se vnují profesi porodních asistentek a vztah je ím dál silnjší… Baví je všechno, rády se vnují mezilidským vztahm. Po chvíli rozhovoru jsem ztratila pehled, která vlastn mluví. Jedno tlo, jedna duše. Navzájem se doplují, lidsky i profesn. „Rodiky se na nás doslova naváou. Pak nesmle pi porodu, kdy se stídá smna, poprosí, jestli s nimi nezstaneme. Tch hodin, co jsme takhle zstaly… To nespoítáme. Teba klasická situace,“ vzpomíná Monika, „vdla jsem, e paní neporodí v 7.10, kdy mi koní denní sluba, ale a o plnoci.“ A mj manel íká: „Ty jako nepijdeš dneska dom?“ A já: „Ne, já jsem to té paní slíbila.“ „A meš mi íct, pro?“ Otázka, na kterou není odpov. „Dodnes jí hlídám dít. Holice je u sedm let a íká mi: ,Mony, kdy máma není doma, vdycky m hlídáš ty. Víš pro? Máma íkala, e jsi m porodila.‘ A pitom na zaátku to byla úpln cizí ena. Bhem dvanácti hodin se stala kamarádkou, kterou nemete opustit. To je píbh, co? Takových samozejm není mnoho, máte teba dva, ti, pt za dvacet let. Ale jsou.“
Kdy se dobe lodí laso Monika: „Poznáme, e to bude fungovat. eknete fór navíc. Vtu. A druhý chytí laso. My dv jsme takové kecky… Kdy se rodika nechytí, tak si íkám, e nepochodím. Nkdy si chce ena proít porod
po svém. Je teba naslouchat a dát prostor. Kadý má právo, pokud to zdravotní stav dovolí, proít píchod dítte na svt tak, jak si peje. Samozejm s ohledem na podmínky a zdraví obou. A je to jakkoli, na konci jsi máma. Hormony štstí vyplavou. Je to zvláštní a nádherné. Pokadé zázrak.“
U Moniky impulz, u Kristýny zdravotnická tradice v rodin Monika nemá zdravotnické koeny.
Pišlo to impulzivn, náhodou. Stail inzerát na nástnce v gymnáziu. Tolik píbh Moniky: „V rodin nemáme ádnou tradici. Ale kdy porodíte jedno dít, deset, pt set, zjistíte, e vás to baví poád stejn. Kristýna má babiku, tetu i sestru zdravotními sestikami a k profesi dodává: „Kdy se sama stanete mámou, máte k téhle práci zase trochu jiný vztah.“
Porod bolí, ale kdy to jde, dokáeme ulevit Je pravda, e porod bolí, ale jak si to lovk v hlav pebere, tak to má. Metod na ulehení je spousta. Kadá ena si zaslouí porod, jaký chce, shodují se ob. Na zaátku si s rodikami popovídáme, jakou mají pedstavu, a kdy nám eknou, e chtjí porodit bez medikament, bez úlevy, jasn, zkusíme to. V pípad, e porod nepostupuje tak, jak by ml, zvolíme jinou cestu. Poradíme, e epidurál by byl skvlý, e známe metody, jak zmírnit bolest. V té dob u máme navázaný vztah a jde to ešit operativn. I o tom je porodnictví.
Porodnice všude kolem, ale mnit nechci Kristýna: „Na praxi jsem byla tady, pak jsem nastoupila jinam, protoe U Apolináe zrovna nebylo místo. Naštstí po dvou týdnech jsem se zeptala znova a vyšlo to.“ Monika: „Já jsem mohla pracovat na Kladn. Nastoupila jsem a jeden léka mi pi první slub ekl: „Jste mladá holka a musíte poznat svt.“ Vydsilo m to, do té doby jsem byla v Praze maximáln se podívat na orloj. Dal mi plánek a popsal cestu sem. Tak jsem šla. Mám porodnice všude okolo, a dojídím tak daleko… Je to srdení záleitost, a kdy se vám tady narodí i vlastní dti…“
Kliniky nejsou vdycky rodina, jsme výjimka Monika: „Mám ti syny a všechny jsem je tady porodila. S profesorem Hájkem, obas se musel pevlékat
F o
sestry v akci
z pyama, ale vdycky pijel. ekl, e kdy porodil jedno, tak porodí všechny moje dti. A nedal najevo, e je nevyspalý, e se mu to nehodí. Chválil m, jak jsem bájená, i kdy jsem si obas zanadávala. To je to navíc. Bonus. Není vbec pravidlem, e by kliniky byly jako rodina. Nechápu, ím to je, je nás tu ticet a všichni spolu dríme. Zavoláte o plnoci, kdy je krize, nemoc, a vdycky se najde nkdo, kdo za vás vezme slubu, pome.“
Kdy jsem to zaila na vlastní ki, pochopila jsem, e nic nevím Monika: „Prvorodika neví, do eho jde. Sama jsem a s první poádnou kontrakcí pochopila, e nevím vbec nic. Od té doby se mi daleko líp rodikám pomáhá. Kadá ena, která má pochybnost a slyší, e máte ti dti, se uklidní. To je mj bonus. eny naše návrhy pijímají úpln jinak.“ Kristýna: „Rodika nastavená na pirozený porod nedokáe s bolestí ít ti dny. Není
prohra, kdy ekne, e u neme. Od toho jsme my, abychom ulevily, vysvtlily jí, e neselhala. Naopak, po hodin úlevy s epidurálem má ona sama pocit, e se vrátila z lázní. Je najednou jiná. Plná energie, chce tlait, porodit. lovk se nesmí stydt zmnit názor.“
Alternativa bez zbyteného rizika Monika: „Za tch dvacet let se hodn zmnilo. Meme rodit alternativn, bez medikace. Maminkám to umoníme, ale do „urité míry“. Kdy porod postupuje fyziologicky bez komplikací, tak maminky mohou rodit bez medikace. Na boku, na všech tyech, jak jim to je píjemné. Na píjmu s nimi všechno proberete, ale situace se me zmnit z minuty na minutu. Alternativa je super, ale kdy porod probíhá ukázkov. Nás tady baví jistota: ARO na dosah, neonatologie, šikovní lékai, zázemí. Víte, e kdy se pestane dait, porod nepostupuje, miminku se nedaí, je veliká návaznost, rychle se najde pomoc. Nikdy
nejdete dom s erným svdomím, e jste nco zanedbala. Kadý pomáhá kadému.“
Porodní bába zvládne leccos a doktoi to vdí Monika: „Máme jejich dvru, to je skvlý pocit. Spoustu vcí meme dlat bez léka, ale vdycky má doktor poslední slovo.“ Kristýna: „Vdí, e se na nás mohou spolehnout, zvláš ti mladí, zaínající. Jsme jejich jistota.“
Rukama nám prošly desítky a desítky miminek Kristýna: „Mému prvnímu dítku bude sedmnáct, take u sedmnáct let rodím dti. Myslím, e jsem jich porodila stovky. Nedokáu to seíst.“ Monika: „Mladé holky strašn chtjí rodit a mají krásný pocit, kdy porodí miminko. A ím jste starší, tím víc zjišujete, e nejtší na porodnickém oboru je, dostat paní k porodu. Kdy vidíte hlaviku a na hrázi, je jasné, e jste vyhrála. Vítzství je, kdy vám rodika ekne: „Vy m musíte dret vza ruku.“ Máte dvru, ta nikdy nekoní.
Monika Nechybová i Kristýna Matulová se úastní pilotního inovaního kurzu, jeho odborným garantem je profesor MUDr. Zdenk Hájek, DrSc. Díky jeho absolvování získají vtší kompetence a ví, e se posunou profesn výš. Kurz na Gynekologicko-porodnické klinice navštvuje šest vybraných porodních asistentek s praxí delší pti let. Probíhá tak, e ve vlastním volnu docházejí na kliniku ke studiu jednotlivých modul (probíraly napíklad hodnocení kardiotokografu, porodnických operací, šití porodního poranní). V dubnu by mly všechny kurz zakonit poslední zkouškou.
2120
Kdy jsem v devatenácti, hned po maturit, nastoupila na své první místo, bylo to tady v nemocnici, v onkogyne- kologickém centru na Gynekologicko-porodnické klinice U Apolináe. Velkou ást pacient na tomto oddlení tvoí eny po velice nároných operacích, mají vývody z tenkého i tlustého steva, z moového ústrojí, a o ty jsem se musela já i moje kolegyn postarat. Nebylo zbytí. Na oddlení sice docházely sestry z I. chirurgické kliniky, ale ty nebyly dostupné dvacet tyi hodin denn. Bylo mi jich líto, jak neustále pebíhaly z oddlení na oddlení. Potebných pacientek hodn, sester málo. V tom se situace, bohuel, nemní ani dnes… V meziase, kdy nebyla k mání stomická sestra z chirurgie, jsme se staraly my, sestry z gynekologie. Moc jsme to neumly, ale musely jsme si poradit. Zaala jsem se v oboru vzdlávat. Postupn jsem se nauila pacientky vybavit správnými stomickými pomckami, vyškolit je, jak si vývod i ránu správn ošetit a jakým zpsobem jim poskytnout co nejvtší psychickou
podporu. Hojení ran m bavilo u od stední školy, a proto jsem byla opravdu ráda, e mám monost se této problematice vnovat. Kombinace - hojení ran a stomie bylo top. Vrchní sestra kliniky si všimla mého zájmu a pihlásila m do certifikovaného stomického kurzu, ve kterém pednášely kolegyn z chirurgie. A kruh se zaal uzavírat. Zaškolily m, ím dál víc jsme spolupracovaly, a nakonec jsem pestoupila sem na IV. oddlení I. chirurgické kliniky.
Vztah s pacientem je totální obnaení tla i duše Kdy pijímáme na oddlení pacienta, léka mu vdy peliv vysvtlí, jakou má diagnózu a v souvislosti s touto diagnózou bu pímo nutnost zaloení stomie, nebo monost zaloení stomie. Zaloení stomie patí mezi velké, ivot zachraující výkony nebo výkony, které vedou k prodlouení délky ivota. Proto v nkterých pípadech léka neme urit dopedu, zda bude muset být stomie zaloena, ale rozhodnout se musí
Hojení ran m bavilo u na stední zdravotnické škole
Peovala u tém o 1500 stomik, tedy pacient, kteí mají proveden doasný nebo trvalý vývod dutého orgánu (nejastji steva nebo moového mchýe) na povrch tla. Tato nová skutenost nepochybn výrazn zasahuje do kadodenního ivota pacient, nese s sebou velké zmny jejich ivotního stylu a me také pro kadého pacienta znamenat velkou psychickou zát. Aby svým pacientm co nejvíce pomohla, neustále hledá nové cesty a zpsoby, jak jim ulevit a usnadnit ivot. Kvli nepetritému rozvoji moderní medicíny sleduje novinky v tomto oboru, vzdlává se, ale zárove ona i celý její tým musí znát
i starší zpsoby ošetování stomií. Specializovaná profese stomasester byla zavedena teprve v 80. letech minulého století, kdy zaalo být zejmé, e stomici sice potebují pomcky, ale e je nutné také vypracovat komplexní systém pée a realizovat ho. V souasné dob se tato profese rychle vyvíjí. Jak sama íká: „Dív jsem mla v mobilu fotky chlap, te tam mám uloeny snímky ran v rzných stadiích léby a obrázky nových stomických pomcek…“ O své práci a pacientech mluví tak, e kadý hned pochopí, kdo a co tvoí podstatnou ást jejího ivota: Veronika Truhláová, staniní sestra na 1. chirurgické klinice VFN.
a na operaním sále bhem výkonu. Kadý nemocný tomu v té chvíli rozumí, kadý vše chápe. Úpln jiná je ale skutenost. Pacient se probudí z narkózy a zjistí, e vývod skuten má. Pichází šok. Úspch celého zákroku závisí pedevším na psychické pohod pacienta. Proto je naším velkým, moná nejvtším a nejtším, úkolem navázat s nemocným co nejbliší kontakt – intimní zónu, která je mnohdy (obrazn eeno) intimnjší ne s vlastním partnerem.
Nikdo si nedokáe pedstavit, jaké to je, kdy odstraníte obvaz a stomickou pomcku, pod kterou se objeví stevo, vyvedené na povrch dutiny bišní. V tu chvíli má kadý nemocný pocit, e se mu zhroutil svt. A to je ten okamik, kdy se na jedné stran snaíme pacientovi pomoci pijmout sebe sama a na stran druhé hledáme vhodný systém ošetení – tu správnou stomickou pomcku, která bude práv jemu vyhovovat a postupn mu pome vrátit se do ivota. Jedno bez druhého nejde.
Kadý krek je úspch… Bezprostedn po operaci a prvotním šoku, zaneme pacienty uit, jak se o sebe a své pomcky starat. Pri- oritou pro nás je, aby celý proces nemocný zvládl sám. ím víc mají pacienti informací nejen o tom, jak se mají o stomii starat, ale také na koho se obrátit, kam zavolat v pípad, e potebují poradit, tím mí panikaí a tím
vtší je šance na úspch. Aby to pacienti zvládli, je dleité, aby se nebáli, aby byli zruní, pohotoví, udreli systém v ruce. Pi propouštní musí být kadý pacient vybaven pomckami a informacemi. Naším hlavním úkolem je získat pacienta ke spolupráci ji ped operaním výkonem a poskytovat mu dlouhodobou emocionální podporu. Následnou péi nabízíme všem, ale kdy nkdo bydlí 450 kilometr daleko, dojídt kadý týden na kontroly je tém nereálné. V eské republice existuje naštstí multioborová spolupráce – stomické sestry v míst bydlišt, domácí pée, sociální pracovnice, nutricionisti, kteí dbají na zpsob stravování
stomik. Ale… Ne všechny sestry mají zkušenosti s ošetováním stomií, a proto se neumjí o pacienta s vývodem správn postarat. Stomických sester je nedostatek a komplikací u stomik mnoho. Jen málokdy jsem mla stomika bez komplikací, objevují se u 85–90 % pípad. Pomcek je na trhu celá ada, kadému pacientovi vyhovuje jiný systém. Aby byla stomická sestra schopna vybrat správnou vyhovující pomcku, aby byla schopna stomii správn ošetit a správn pracovat s pacientem, je nutné si neustále doplovat vdomosti, a to jde pi bném úvazku sestry velice obtín.
Není stomika, který by zvládl ošetení napoprvé Z psychologického hlediska pacienti procházejí nkolika fázemi proívání emocí: šok, skutený proitek nemoci a smíení. Velmi dleité je rozeznat, ve které fázi se pacient práv nachází. Kadý se zhroutí. Není stomika, jemu by se to nestalo. Vdycky je to individuální a podle toho s ním pracujeme. Mla jsem pacienta, který o sebe odmítal peovat, stejn tak manelka. Argumentovali, e se má starat domácí pée. Ta má ale smlouvu s pojišovnami jen na ti návštvy denn. Co tedy zbývající as mezi jednotlivými návštvami? Nakonec to zkusili. Paní to zpoátku vbec nezvládla. Pišla druhý den a péi odmítla. Upozornila jsem ji, e tedy budeme muset manela umístit do léebny dlouhodob nemocných. Dneska jsou doma, v pohod, kadý se nauil nco a spolen to zvládají.
ivot se stomií nekoní, ale pacient musí sám chtít Píbh máme za ta léta spousty. Vzpomínám na mue, který z pozice top manaera, bez nho se neobešlo ádné rozhodnutí ve firm, byl náhle pacient s vývodem. Rodina ho zavrhla, manelka opustila, prodlal dalších šest operací… Nevzdal to, manelka se k nmu vrátila. Dnes jsou dle jeho slov šastnjší ne ped 25 lety. ivot stomií nekoní. Jen se s ní musíte nauit ít. A to m práv na práci baví: Na zaátku jste jako Komenský – dáváte úkoly, uíte, vysvtlujete. Pak zavolá pacient a ekne: „Mla jste pravdu, zvládl jsem si ošetit vývod za pt minut.“ To je nejhezí.
F o
2322
téma
Uveitida je vzácné, zrak ohroující oní onemocnní. Jde o nitrooní zánt, který postihuje duhovku, asnaté tlísko, cévnatku (tedy prostední vrstvu stny oka, která zásobuje cévami ostatní jeho ásti). Zánt se me rozšíit i na pilehlé struktury (rohovku, sítnici i skléru). Uveitidu nejastji diagnostikujeme u osob mezi 20. a 50. rokem ivota, ale me se projevit i v raném dtství i séniu. Pedpokládáme, e v eské republice je 6000–8000 pacient s nitrooními zánty.
Uveitidy – nitrooní zánty Centrum pro diagnostiku a lébu uveitid je specializovaná ambulance pi Oní klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékaské fakulty Univerzity Karlovy. Její poátek se datuje na konec 80. let, kdy na tehdejší 1. oní klinice vznikla ambulance pro uveitidy, která se zaala systematicky zabývat nitrooními zánty. Postupn se stala nejvtším zaízením svého druhu v naší republice. Za rok vyšetíme kolem 950 pacient. Ron pibývá v prmru 250 nových pípad. Piem piblin 75 % pacient dále sledujeme a léíme. Zbytek nemocných je k nám odeslán v rámci superkonziliárního vyšetení z jiných pracoviš. Vedle pée o pacienty se vnujeme lektorské innosti nejen pro kolegy v eské republice, ale pipravujeme i semináe a kurzy pro zahraniní specialisty.
Rozdlení podle píiny pedjímá i zpsob léby: infekní a neinfekní uveitida. Je-li prokázáno infekní agens, pak je pacient léen kauzáln. U neinfekních uveitid je píina neznámá. Pedpokládá se autoimunitní zánt. Piblin ve 25 % je tento typ uveitidy spojen se systémovou chorobou (nap. sarkoidóza, roztroušená skleróza mozkomíšní, ankylozující spondylartritida apod.). Uveitida probíhá bu akutn nebo chronicky; piem hranicí jsou ti msíce aktivity i recidiva do tí msíc po vysazení terapie.
Zvláštní skupinou onemocnní jsou tzv. uveální maskující syndromy. Oní projevy v tchto pípadech odpovídají známkám uveitidy. Jedná se však o nezántlivé
afekce. Dlíme je na benigní (nap. cévní anomálie) a maligní (nap. lymfom, leukemie), které mohou krom devastace oní tkán ohrozit pacienta i na ivot.
V pípad pedních uveitid (zánt duhovky) pacienta k onímu lékai vtšinou u akutních forem pivede bolest, zarudnutí oka a pípadn pokles vidní. U chronických pedních uveitid me být oko nebolestivé a zevn klidné. Hlavním projevem je zhoršené vidní. Pokles visu bývá i nejastjším symptomem pi postiení zadních ástí oka (intermediální, zadní a panuveitida). Pacient té me udávat pohybující se zákaly v oku i fixní výpadky nebo deformace obrazu. Pokud je u tchto uveitid bolest, bývá vtšinou tupá.
téma
Zadní uveitida – tzv. vnitní tekovitá choroidopatie (PIC)
Tký pípad chronické pední uveitidy s komplikacemi – zonulární keratopatie, zadní synechie, pupilární membrána, sekundární glaukom s iridotomiemi, stav po operaci katarakty
Tká granulomatózní idiopatická panuveitida se špekovitými precipitáty na endotelu rohovky
Téma pipravila: as. MUDr. Michaela