Důsledky vstupu ČR do EU na vztahy

s Rakouskem se zaměřením na zaměstnanost, trh práce a migraci

Syntetická část � svazek 1a

Závěrečná zpráva

Shrnutí analýz vztahů a poznatků

Ře�itelé: Ing. Ivo Ba�týř (redakce), ing. Drahomíra Fischlová, ing. Miroslav Gramel,

prom. soc. Milada Horáková, Mgr. Ludvík Michalička, Simona Severová,

JUDr. Václav �mejkal, PhDr. Jana Vavrečková

- únor 2001 -

1

Závěrečná zpráva

Obsah I. Základní sociální a ekonomické vztahy ČR a Rakouska a jejich ovlivnění vstupem ČR do EU 1 -13 1. Charakter České republiky a Rakouska 1 2. Problémy rozvoje vzájemných vztahů 1 3. Úroveň a mezinárodní postavení ekonomik ČR a Rakouska 3 4. Komparativní výhody a handicapy české ekonomiky 4 5. Postavení ekonomiky Rakouska 8 6. Vzájemné vztahy ČR a Rakouska � zahraniční obchod, cestovní ruch, přímé zahraniční investice 9 7. Scénář reálné konvergence ekonomiky ČR k úrovni EU a Rakouska 12 II. Trh práce, zaměstnanost, nezaměstnanost, pracovní migrace cizinců; migrační politika 14 - 40 II.1 Trh práce, vývoj a struktura zaměstnanosti 14 - 21 1. Charakter změn na trhu práce ČR 14 2. Zú�ení pracovního trhu 14 3. Změny sociálně-ekonomické a sektorové struktury zaměstnanosti 18 4. Právní regulace, mechanismy a instituty usměrňování 19 5. Právní regulace v oblasti práce 20 6. Instituce, mechanismy a postupy ve slu�bách zaměstnanosti 21

II. 2 Nezaměstnanost 22 � 29 1. Rozdíly mezi ČR a Rakouskem v rozsahu

2

a struktuře nezaměstnanosti 22 2. Situace v Rakousku 22 3. Situace v ČR 33 II. 3 Zaměstnanost cizinců a migrační politika 29 � 40 1. Vztahy ČR a Rakouska , zaměstnanost cizinců 29 2. Situace v Rakousku 29 3. Situace v ČR 33 4. Migrační politika ČR 36 5. Důsledky migrační politiky ČR na vztahy k Rakousku a EU; některá východiska 39 III. Potenciál populace České republiky k migraci do zahraničí 41 � 67 III. 1 Základní přístupy 41 � 44 1. Pojetí migračního potenciálu 41 2. Typy migrace do zahraničí 41 3. V�eobecný, pravděpodobný a reálný migrační potenciál 43 4. Dominantní úloha trhu práce a imigrační politiky 44 III. 2 Terénní �etření o migračním potenciálu 44 � 59 obyvatelstva ČR 1. Metodika �etření 44 2. �Nemigrující� populace 45 3. Populace se sklonem k migraci, v�eobecný, pravděpodobný a reálný migrační potenciál; typy migrace 46 4. Předpokládaný termín odchodu do zahraničí, doba dočasné migrace 49 5. Teritoriální zaměření potenciální migrace české populace 51 6. Jazyková gramotnost 53

3

7. Migrační potenciál územních celků ČR 54 III. 3 Migrační potenciál populace ČR 59 � 68 1. Souhrnný sklon obyvatelstva k migraci do zahraničí 59 2. Prognóza migračního potenciálu do roku 2015; demografické a ekonomické faktory 60 3. Pravděpodobný roční rozsah zájmu české po- pulace o migraci za prací do zahraničí; teri- toriální zaměření 65 IV. Česko - rakouské příhraničí - sociálně-ekonomické charakteristiky 68 � 87 a vztahy IV. 1 Základní charakteristiky a vztahy 68 - 77 1. Vymezení českého a rakouského příhraničí 68 2. Základní charakteristiky sociálně-ekonomické situace příhraničí 69 3. Budějovický kraj 70 4. Brněnský kraj 72 5. Rakouské příhraničí 75 6. Souhrnné hodnocení pozice a vztahu v příhraniční oblasti 75 7. Souhrnná charakteristika česko � rakouské příhraniční oblasti 76 IV. 2 Názory podnikatelů v českém a rakouském příhraničí na důsledky vstupu České republiky do Evropské unie 78 � 82 1. Metodika 78 2. Souhrnné poznatky 78 3. Vliv vstupu ČR do EU 80 4. Názory na migraci českých pracovníků do zahraničí 81

4

IV. 3 Migrační potenciál obyvatel českého příhraničí 82 � 87 1. Metodika 82 2. Souhrnný migrační potenciál a jeho sociální a demografická struktura 83 3. Výsledky terénního �etření populace v příhraničí a jeho srovnání s výsledky terénního �etření u populace ČR 83 Přílohy Prameny a literatura

Základní charakteristiky České republiky a Rakouska

Česká republika Rakousko Rozloha km2 78 866 83 859 Obyvatelstvo v tis. osob 10 283 8 082 Hustota obyv/km2 130 96 Administrativní členění 14 krajů 9 spolkových zemí Hlavní město Praha Vídeň

Brněnský

Zlínský

Plzeňský

PardubickýStředočeský

Budějovický

Jihlavský

Ostravský

Olomoucký

Královéhradecký

Liberecký

Ústecký

KarlovarskýPraha

ČR - NUTS 3

1

I. Základní sociální a ekonomické vazby mezi Českou republikou a Rakouskem a jejich ovlivnění vstupem ČR do Evropské unie

1. Česká republika a Rakousko jsou sousedící středoevropské státy vzájemně

blízké svou rozlohou, počtem obyvatelstva, historickými, hospodářskými, kulturními a

sociálními vazbami. Historické události v průběhu 20. století znamenaly prakticky a� do devadesátých let, ve svém souhrnu, vytvoření mezer a diskontinuit ve vzájemných vztazích obou států a jejich obyvatel. Uzlovými událostmi byly - ukončení první světové války spojené s rozpadem Rakousko � Uherska a vznikem nástupnických států, ztráta samostatnosti obou států záborem nacistickým Německem koncem třicátých let, ukončení druhé světové války a odsun německého obyvatelstva z Československa, zčásti té� do Rakouské republiky, vznik komunistické diktatury v Československu koncem čtyřicátých let a zaji�tění neutrálního a demokratického vývoje Rakouska v padesátých letech. Po pádu komunistického re�imu (1989), obnovení demokratických mecha-

nismů a vzniku samostatné České republiky (1993) a vstupu Rakouska do EU (1995)

se vytvořily předpoklady pro rozvoj styků a prospě�nou spolupráci na v�ech úrovních

společenských a sociálně-ekonomických vazeb.

2. Zku�enosti z deseti let společenské a ekonomické transformace České

republiky prokazují, �e vzájemné dobré sousedské vztahy mezi ČR a Rakouskem

vytvářejí řadu �ancí pro oboustranně prospě�ný rozvoj, �e v�ak je nutno překonat

řadu bariér, rizik a vzájemných obav.

V sociálně-ekonomické sféře lze základní problémy v rozvoji vzájemných

česko � rakouských vztahů a spolupráce, které aktuálně existují na straně České

republiky, stručně charakterizovat takto1):

Za prvé. Základním problémem, který existuje v ČR v současnosti a bude

ovlivňovat hospodářské i �ir�í společenské vztahy je�tě řadu let, jsou mnohostranné

důsledky skutečnosti, �e do�lo k přeru�ení vývoje tr�ní ekonomiky, a to minimálně

na čtyři desetiletí (1948 � 1989)2). V tomto období dokázaly státy západní Evropy vytvořit základy ekonomické integrace a změnit svá hospodářství z industriální etapy na postindustriální; přechod na reálnou jednotnou měnu (2002) tyto integrační procesy v současné době zavr�í.

Oproti ostatním transformačním zemím střední Evropy byla tato přetr�ka

tr�ních mechanismů v ČR hlub�í. Etatizace ekonomiky byla nejvy��í, soukromé 1) V textu vyu�ito pracovních studií Rady vlády pro sociální a ekonomickou strategii (RASES). 2) Zahrneme-li do tohoto �netr�ního� období i válečnou ekonomiku, lze přeru�ení prodlou�it na padesát let (s krátkým obdobím poválečné rekonstrukce [1945 - 1947], v něm� ov�em fungovala řada prvků vázaného hospodářství).

2

vlastnictví fakticky likvidováno a podnikání kriminalizováno. Kontradiktorně k tomu

byla na počátku devadesátých let akceptována koncepce mimořádně vysokého

stupně liberalizace, rychlé privatizace, značných restitucí a rozsáhlej�ího uvolnění

v�ech regulačních mechanismů ne� v ostatních transformačních (kandidátských)

státech. Tyto souvislosti mají řadu důsledků, z nich� nejvá�něj�í jsou

- negativní vliv na vývoj institucí tr�ní ekonomiky (zejména absence standard-

ně fungujícího a regulovaného kapitálového trhu, mezery v regulaci hospodářské

soutě�e, platebního styku aj.). To deformuje prostředí a tím negativně chování pod-

nikatelských subjektů,

- období, v něm� se obnovuje fungování tr�ní ekonomiky v ČR, nestačilo

k tomu, aby se vytvořilo prostředí (které se utvářelo v tr�ních ekonomikách po

generace) pro samozřejmé normy v chování a stycích podnikatelských subjektů

(etika, kulturnost, solidnost a odpovědnost),

- nevytvořil se dostatek tuzemského kapitálu (ani peně�ního ani znalostí �

know how). Jeho substituce zahraničním kapitálem (která je svým rozsahem zejména

v posledních letech velmi významná), má převá�ně pozitivní důsledky, je v�ak

spojena i s méně příznivými efekty (omezování prostoru pro domácí malé a střední

firmy vytlačováním subdodávkami ze zahraničí; přesun jednoduchých výrob a

výrobních fází),

- odtr�ení od vněj�ího tr�ního prostředí vedlo k existenci rozdílných cenových

a nákladových relací od států EU (ceny půdy, energií, zemědělských produktů,

nájemného a zejména relací mezi nízkou cenou práce a vysokou cenou nové

techniky, které mají důsledky pro alokaci neprogresivní [tradiční] struktury výroby a

zpomalování růstu produktivity práce). V�echny tyto vazby vytvářejí bariéry ve vzájemných kontaktech a spolupráci českých a rakouských podnikatelů i orgánů státní správy a samosprávy. Nacházejí svůj výraz v postojích, které lze na české straně shrnout ve výrok �byrokratické omezování� a na rakouské �nespolehlivost� (viz té� kapitola IV.2 a svazek 3 analytické části). Za druhé. Dal�ím podstatným problémem (a současně �ancí) v rozvoji česko

� rakouských vztahů a spolupráce a � �íře � rizikem spojeným se vstupem ČR do EU

je existence výrazného rozdílu v ekonomické úrovni mezi ČR a Rakouskem (i

dal�ími státy EU, zejména Německem). Prioritně nejde o rozdíl ekonomické

3

výkonnosti jako takové3), ale o charakter tohoto rozdílu. V průběhu roz�iřování

Evropské unie nebyl dosud tak výrazný rozdíl v ekonomické úrovni států navzájem

sousedících 4) (ČR x Rakousko a SRN). Situace blízká rozdílům v ekonomické úrovni mezi ČR a sousedními státy � členy EU (Rakousko, Německo) existovala při sjednocení Německa. V bývalé NDR do�lo k podstatné redukci produkčního potenciálu bezprostředním průnikem kapacit z historických zemí, nárůstu nezaměstnanosti a zhroucení řady institucionálních struktur. Masivní finanční pomoc ze západní části SRN (neopakovatelná kdekoli jinde v Evropě) nevedla dosud k předpokládanému rychlému vyrovnávání ekonomické úrovně nových zemí se starými; odstup se prakticky ji� pět let reprodukuje. Pro českou ekonomiku vzniká dilema.

Pokud se vývoj vzájemných vztahů mezi ČR a Rakouskem a SRN bude ubírat

obdobnou cestou jako uvnitř Německa v době jeho sjednocení, mělo by to vá�né

negativní důsledky zejména pro malé a střední podnikání, přineslo by růst

nezaměstnanosti, sociální nerovnováhu a, pravděpodobně, i emigrační nálady; ČR

by se tak mohla na dlouhou dobu stát periferní oblastí s narůstajícími rozpory.

Blízkost výkonnostně a nákladově rozdílných ekonomik České republiky a

Rakouska (a SRN) dává na druhé straně �anci pro pozitivní variantu rozvoje

ekonomických vztahů a spolupráce. Na teritorium ČR mohou být rychle přesunuty

nebo zde mohou vzniknout nové kapacity, které by mohly tě�it z kvality pracovní síly

a ni��ích nákladů práce. Tím by mohlo dojít k nastartování rychlého ekonomického

růstu zalo�eného na přílivu zahraničních investic (to fakticky ji� probíhá), a to

pravděpodobně významně v příhraničních regionech, které se mohou stát hlavní

oblastí, v nich� by mohlo dojít k rychlému prolnutí ekonomického potenciálu. Přitom i

zde budou existovat místní rozdíly, které mohou být ovlivněny předev�ím konkrétními

podmínkami (zejména dopravní dostupností, připraveností ploch pro průmyslové

vyu�ití; potenciálem pracovních sil; aktivitou regionálních a místních orgánů a

představitelů).

3. Základní charakteristiky úrovně, mezinárodního postavení a vzájemné

pozice (a rozdílů) ekonomik České republiky a Rakouska, v kontextu ostatních států

3) Vy��í ekonomická úroveň rakouských zemí oproti českým existovala historicky. Byla dána jak kon-centrací kapitálu a dal�ích faktorů v centru císařství, tak lep�ím spojením se západoevropskými hospodářskými centry dunajskou cestou. 4) Při přijímání států, jejich� ekonomická výkonnost byla výrazně ni��í (Řecko, Portugalsko, Irsko), hrála svou roli vzdálenost od jádra integračního uskupení a od regionů s nejvy��í ekonomickou úrovní (regiony kolem Rýna, paří�ského zázemí, regionů kolem Lyonu a Marseille, severní Itálie, západního Rakouska, Dánska).

4

EU, Polska a Maďarska jsou shrnuty v tomto přehledu (pořadí států podle HDP/obyv.

v paritě za rok 1999; třetí sloupec):

HDP na obyvatele v % k EU = 100 1999

země parita kupní síly kurz národní měny cenová hrubá hodinová hladina mzda2)

1990 1996 1999 1990 1996 1999 HDP1) parita kurz Dánsko 111 121 121 140 150 144 121 270 793 Irsko 73 93 114 70 86 107 86 188 421 Nizozemí 103 110 113 102 114 110 97 208 488 Rakousko 108 112 111 111 124 114 103 181 450 Německo 103 108 107 111 124 114 107 237 605 Belgie 108 111 110 106 113 107 97 213 489 �védsko 111 103 104 146 127 119 114 186 533 Finsko 105 97 103 146 106 110 107 188 500 V. Británie 102 100 101 91 86 106 105 202 518 Itálie 105 105 99 104 92 89 90 163 343 Francie 112 101 99 114 111 105 106 153 391 �panělsko 76 80 82 69 67 67 82 169 320 Portugalsko 62 71 75 38 48 49 65 88 151 Řecko 59 67 67 44 50 52 78 102 216 ČR 69 66 60 14 24 23 39 100 100 Maďarsko 54 46 49 20 19 21 43 Polsko 32 36 36 8 16 17 47 ČR/Rakousko 64 59 54 13 19 20 38 56 22 Rakousko/ČR 157 170 185 793 517 496 264 181 450 Prameny: A - Main Economic Indicators, OECD, March 2000, B � databáze VÚPSV Poznámky a vysvětlivky: 1) poměr HDP v kurzu měny a v paritě kupní síly; reciproční hodnotou je koeficient ERDI HDP (Exchange Rate Different Index) charakterizující vztah mezi směnným kurzem měn a paritou jejich kupní síly; 2) Pramen B: průměrná hrubá hodinová mzda ve zpracovatelském průmyslu

4. Pozici a výkonnost českého hospodářství v současné fázi předvstupního

období je nutno posuzovat z hlediska předchozích deseti let ekonomické

transformace. Ekonomická transformace ve svých jednotlivých opatřeních � úplné

otevření ekonomiky, hluboká devalvace domácí měny, privatizace ekonomiky

nacházející se v téměř stoprocentním vlastnictví státu, liberalizace cen, restriktivní

měnová politika atd. � měla pro českou ekonomiku postavenou na principech

centrálního plánování a orientovanou svým věcným zaměřením na nepříli� náročný

domácí trh a je�tě méně náročné trhy socialistických a rozvojových zemí charakter

silného otřesu. V porovnání s vět�inou tranzitivních ekonomik prokázala česká

ekonomika poměrně vysokou adaptační schopnost čelit zásadní změně systémových

podmínek bez hlubokých sociálních dopadů na obyvatelstvo; na počátku ekonomické

zahraniční zadlu�enosti.

5

České republice se sice nepodařilo zvý�it její hrubý domácí produkt nad úroveň roku 1989, ale propad není nijak dramatický. HDP v roce 1999 činil 94% úrovně dosa�ené v roce 1989, přičem� do�lo k jeho zásadní restrukturalizaci, kterou dokazuje zejména aktuální orientace exportu; směřuje téměř ze sedmdesáti procent do zemí Evropské unie. Před rokem 1989 byla prakticky stejná vý�e exportu orientována na země bývalého Sovětského svazu a RVHP (přičem� základem tohoto exportu bylo tě�ké strojírenství, na trzích EU neprodejné buď vůbec nebo za nepříli� výhodných podmínek). Změna orientace exportu je proto podstatným výsledkem, stejně tak jako minimální pokles reálného outputu. Určitou cenu bylo nutno zaplatit orientací na méně náročné výrobky a subdodávky a na dočasně zvý�enou míru exploatace některých slo�ek nerostného bohatství (např. zvý�enou tě�bu dřeva, kamene aj.). Ekonomickou úrovní je ČR vzhledem k historickému náskoku stále na �pičce tranzitivních zemí, a to i přesto, �e do�lo k určité ztrátě pozice v trans-formačním období. HDP v paritě kupní síly dosahuje v propočtu na obyvatele téměř

60% úrovně EU � 15 (54% Rakouska). Vy��í ekonomická úroveň ČR ve srovnání se

zeměmi SVE-55) (s výjimkou Slovinska) je zaji�ťována jednak vy��í produktivitou

práce, jednak vy��ím vyu�itím práceschopného obyvatelstva. V posledních letech se

prosazuje model ekonomiky s vy��í produktivitou, který v�ak má své sociálně

nepříznivé důsledky ve vy��í míře nezaměstnanosti a celkově ni��ím zapojení

práceschopného obyvatelstva.

4.1 Přednosti současné sociálně-ekonomické situace České republiky, které

vytvářejí potenciální mo�nosti reálné konvergence s EU a současně základ

ekonomické spolupráce s Rakouskem, lze shrnout takto:

a) Hlavní komparativní výhodou v oblasti výrobních faktorů je naakumulovaný civilizační potenciál spočívající ve vzdělanosti a kvalifikační úrovni obyvatelstva. Je předev�ím odrazem rozsahu a kvality základního a

středního vzdělání, kde byl (a v řadě směrů nadále je) kladen důraz na technické

znalosti od učňovského �kolství, středních průmyslových �kol po vysoké �koly

technického zaměření (souhrnně je v�ak míra participace populace na vysokém

�kolství v mezinárodním porovnání ni��í). V posledním období � v souladu

s po�adavky adaptability � rychle rostou jazykové znalosti (předev�ím angličtiny) a

počítačová gramotnost pracovní síly. Úroveň kvalifikace a flexibility pracovníků se

odrá�í v krátkých osvojovacích obdobích při zavádění nových výrob a technologií

(zku�enost zahraničních investorů). To vytváří předpoklady pro překonání

současných sní�ených po�adavků na kvalifikaci v jednodu��ích zpracovatelských

5) ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko

6

výrobách u zahraničních firem a umo�ňuje orientaci na umísťování sofistikovaněj�ích

technologií a produktů;

b) Dosud existující ni��í pracovní a celkové zpracovatelské náklady, které

v kombinaci a přednostmi pracovní síly propojeně zvy�ují ekonomické výhody;

c) Příznivé indikátory makroekonomické stability, zejména

- úroveň veřejného dluhu, která je v mezinárodním porovnání značně níz-

ká (dosahuje 18% HDP a včetně závazků plynoucích z ekonomické transformace se

blí�í 30%),

- značně vyrovnaná obchodní bilance se zeměmi EU (relace s Rakouskem

viz dále)6). Schodek bě�ného účtu se daří udr�ovat na bezpečné úrovni; v platební

bilanci je překrýván přírůstky nových zahraničních investic,

- nízká míra inflace (je a zůstává dlouhodobě v jednociferných hodnotách),

- značná stabilita české koruny; směnný kurz k EURU a dal�ím evropským

měnám je značně stabilní;

d) Vysoká investiční kapacita ekonomiky. Objem investic na obyvatele do-

sahuje ve srovnatelných mezinárodních cenách zhruba 75% úrovně v EU � 15;

investiční schopnost je podlo�ena velkým objemem domácích úspor, která se

dlouhodobě udr�uje mírně pod 30% (a značně tak převy�uje situaci v EU7)). Značná

část investic byla v průběhu devadesátých let vkládána do infrastruktury. To mělo

tyto dva efekty

- relativní solidní (s celkovou úrovní ekonomiky korelující) rozvinutost do-

pravní, telekomunikační, �kolské a zdravotnické infrastruktury dosahující vy��í

úrovně ne� v ostatních kandidátských státech,

- extrémně nízkou efektivnost investičních vkladů měřenou přírůstkem HDP

na vynalo�ený objem investic; to je vysvětlitelné jejich alokační strukturou.

Souhrn těchto komparativních výhod české ekonomiky zesilovaných

investičními pobídkami a z hlediska Rakouska SRN blízkostí a dopravní dostupností

se v posledních dvou letech (1999 � 2000) projevil v růstu objemu přímých zahra-

ničních investic, jejich� objem představoval ka�doročně okolo deseti procent HDP.

6) Schodek obchodní bilance je vytvářen předev�ím v obchodní výměně s Ruskem (dovoz surovin, zejména ropy a plynu, české hospodářství je dosud surovinově náročné) a s některými mimo-evropskými státy (Čína, USA). 7) V dokumentu �Agenda 2000� je obsa�eno mylné tvrzení o nízké míře domácích úspor a sklonu ke spotřebě v ČR.

7

4.2 Hlavní handicapy a rizika, která jsou spojována se vstupem ČR do EU a

z nich� vyvěrají obavy občanů a podnikatelů ČR, lze shrnout takto:

a) Hlavní věcné riziko konkurenční způsobilosti (resp. nezpůsobilosti) české

ekonomiky souvisí předev�ím s hlubokým a silně diferencovaným zaostáváním

úrovně produktivity práce. Hlavním faktorem rozdílů produktivity není �spotřeba

práce�, ale faktory technické úrovně (parametrů) a kvality (spolehlivost, dezén, servis

aj.) produktů a výrazně ni��í (nerovná) dosahovaná cena s ohledem na malou

známost a image firemních i národních značek (Czech Made) na náročných a obsa-

zených trzích.

b) Náklady, které v předvstupním období a v prvních letech po vstupu jsou (a

budou) spojeny s plným převzetím �acquis communautaire�. Náklady zatě�ují jak

podnikatelské subjekty, tak veřejné rozpočty. Jsou spojeny zejména s převzetím

podmínek ochrany �ivotního prostředí. Mohou zvý�it sklon veřejných rozpočtů ke

schodkovosti.

c) Rizika emigrace kvalifikovaných odborníků z ČR � tzv. �migrace na výzvu�.

Tento migrační pohyb mů�e vá�ně ohrozit ambice na obrat českého hospodářství

k sofistikovaněj�ím produktům (včetně slu�eb v kvartérním sektoru). V poslední době

v souvislosti s konjunkturou v některých evropských zemích vzniká nový fenomén �

výhodné nabídky zaměstnání se orientují i na bě�ná odborná povolání a řemeslné

činnosti (Irsko, Norsko, �védsko aj.); takové nabídky zatím nebyly realizovány

z rakouské strany. Migrace �na výzvu� u masověj�ích profesí mů�e mít vá�né

negativní důsledky � mů�e podvazovat hospodářský rozvoj a mů�e z českého trhu

práce vytvářet �rezervní pracovní trh�.

d) Mo�né jednorázové zvý�ení cen zemědělských produktů a potravin v sou-

vislosti s převzetím principů jednotné zemědělské politiky.

e) Dominantním handicapem ČR je zaostání systémového přizpůsobení a institucionálních reforem. To vedlo k tomu, �e se mnohé, jinak �ivotaschopné

podniky (velké, střední i malé), dostaly do neře�itelných problémů, které se lavinovitě

�ířily do finančního sektoru. Pochybné a ztrátové úvěry v rozvahách obchodních bank a transformačních institucí ji� přesahují čtvrtinu ročního objemu HDP. Ře�ení těchto problémů bude vy�adovat je�tě značné společenské náklady. Po této

stránce byl průběh transformace v Maďarsku a Polsku hlad�í a méně problémový.

Pravidelná zpráva Evropské unie z listopadu 2000 hodnotí ČR jako zemi,

kterou bude mo�né pova�ovat za stát s fungujícím tr�ním hospodářstvím

8

schopným vyrovnat se s konkurenčními tlaky a s tr�ními silami uvnitř Unie v blízké budoucnosti � po doplnění a prosazení zbývajících reforem. Podle stejné

zprávy estonská, maďarská a polská ekonomika uváděným ekonomickým kritériím ji�

vyhovují. Česká ekonomika tak byla zařazena za jmenované země, které v řadě

jiných ohledů, pokud jde o měřitelné ukazatele ekonomické vyspělosti i míry

makroekonomické stability, rozhodně předčí.

V dokumentu o strategii roz�íření je zdůrazněno, �e: �Existence fungující tr�ní

ekonomiky vy�aduje liberalizaci cen a obchodu a vynutitelný právní systém, včetně vlastnických práv. Makroekonomická stabilita a konsensus o hospodářské

politice zlep�ují situaci tr�ní ekonomiky. Dobře rozvinutý finanční sektor a neexistence významných bariér pro vstup na trh a výstup z něho zlep�ují

efektivnost ekonomiky.�

5. Rakouská ekonomika zaujímá pevné přední místo mezi členskými státy EU.

Patří mezi středně velké ekonomiky, které reálnou (paritní) úrovní hrubého do-

mácího produktu na obyvatele zaujímají v Unii přední postavení (Dánsko, Nizozemí,

Belgie a v posledním období Irsko).

Rakousko je solidně zakotveno v mezinárodní struktuře ekonomických vztahů

jak v rámci společenství Unie, tak v globálním měřítku; výkonnost, kvalita a struktura

hospodářství je plně konkurenceschopná.

Kotvou prosperity rakouské ekonomiky jsou �iroce rozvinuté obchodní a

kooperační vztahy se sousedními státy (Německo, Itálie, �výcarsko), přímé pro-

pojení s regiony s nejvy��í hospodářskou úrovní a potenciálem v EU (Bavorsko,

Porýní, sev. Itálie) a rozvinutý turistický průmysl.

Na straně rakouských orgánů, odborových centrál a podnikatelských subjektů

jsou sdíleny obavy dal�ích členských států EU (zejména SRN) z negativních

důsledků roz�íření EU. Za nejvá�něj�í se pokládají dvě oblasti: konkurence levných

pracovně náročných slu�eb a stavebních kapacit a důsledky uvolnění trhu práce (a z

toho plynoucího řetězce � masová migrace � růst vnitřní nezaměstnanosti � pokles

dynamiky, popř. i absolutní úrovně mezd).

Při hodnocení reálného rozsahu poskytování slu�eb a stavební výroby

přesunem kapacit českých firem na území Rakouska (SRN, popř. dal�ích členských

států EU) je nutno brát v úvahu:

9

- malé kapitálové vybavení českých firem, které vytváří nemo�nost resp.

značná úvěrová rizika zvládnutí �startovacích nákladů�,

- značný růst provozních nákladů na území členského státu oproti vnitřním

nákladům v ČR (nájemné, dopravní a jiné poplatky aj.),

- zvý�ení mzdových a dal�ích osobních nákladů spojených s vysíláním

pracovníků. Firmy musí respektovat směrnici 96/71EC, tj. na území členských států

poskytovat alespoň minimální mzdové úrovně dohodnuté (stanovené) v daném státě

a dal�í ochrany práce 8). Výsledky terénního �etření u podnikatelských subjektů v českém příhraničí s Rakouskem nasvědčují, �e záměry přesunout po přijetí ČR do EU aktivity do Rakouska tyto subjekty prakticky nesledují (viz subkapitola IV.2 a svazek 3 analytické části).

Problematice rozsahu a forem migrace české pracovní síly do Rakouska je

věnována podstatná část celé studie. Lze konstatovat, �e

- rozsáhlá trvalá migrace českých občanů ani jejich současná migrace za prací

s trvalej�ím pobytem v Rakousku (ani do SRN a ostatních států EU) není reálná (a

impulsy i pro omezený rozsah tohoto typu migrace budou slábnout),

- příjmově motivační pro české pracovníky je dojí�dění za prací v příhraničí.

Obecně platná omezení tohoto typu pracovní migrace (vzdálenost, vět�í rozsah

pracovních sil ochotných a schopných dojí�dění realizovat, vět�í koncentrace

vhodných pracovních příle�itostí) jsou v česko � rakouské relaci ve vět�í části

příhraničí výrazně zesilovány (malá hustota osídlení, neexistence vět�ích center na

rakouské straně).

6. Vzájemné ekonomické a obchodní vztahy mezi Českou republikou a Ra-

kouskem se v průběhu 90. let dynamicky rozvíjely a dosahují solidní úrovně.

Zahraniční obchod 6.1 V zahraničním obchodě České republiky zaujímá Rakousko přední pozici;

je dlouhodobě jak v exportu ČR do zahraničí, tak v dovozu na třetím místě za SRN a

Slovenskem (mil. Kč, FOB).

8) Současně je v�ak nutno zásadně odmítnout názory, �e úroveň mezd a dal�ích osobních nákladů v České republice má �dumpingový charakter�. Česká republika ratifikovala v�echny mezinárodní dokumenty ochrany práce a zaji�ťuje jejich reálné uplatňování.

10

1993 1998 1999 dovoz celkem 426 084 928 939 997 320 dovoz z Rakouska 32 756 54 438 55 917 % 7,67 5,86 5,61 export celkem 421 601 850 308 929 196 export do Rakouska 25 427 53 504 59 662 % 6,03 6,29 6,42 saldo celkem -4 483 -78 631 -68 124 saldo Rakousko - 7 329 -934 3 745 Pramen: Statistická ročenka České republiky, 2000, ČSÚ, Praha, 2000

Men�í dynamika vývozu z Rakouska vede k tendenci vyrovnanosti obchodní

bilance mezi oběma státy. To potvrzují i údaje rakouské statistiky (i v roce 1999 v�ak

vykazuje kladné saldo ve prospěch Rakouska; mil. ATS)9): 1993 1998 1999 dovoz z ČR 9 131 19 935 22 369 index 93 = 100 100 218 245 % z dovozu Rak. 2 2 3 vývoz do ČR 11 344 21 817 23 366 index 93 = 100 100 192 206 % z vývozu Rak. 2 3 3 saldo 2 213 1 882 997

Pramen: WIIW

Česká republika zaujímá (1998) v rakouském exportu osmé místo (za SRN,

Itálií, �výcarskem, Maďarskem, Francií, V. Británií a USA) a v importu desáté (kromě

uvedených států dová�í Rakousko více ne� z ČR je�tě z Nizozemí a Belgie).

V komoditní struktuře (rakouská statistika) je zřetelná pozitivní změna struk-

tury exportu České republiky od zemědělských produktů, surovin a paliv

k průmyslovým výrobkům:

podíl sdru�ených skupin zbo�í SITC (%)

export do Rakouska import z Rakouska skupina skupina skupina skupina skupina skupina skupina skupina 0,1,4 2,3 5 - 9 7 0,1,4 2,3 5 - 9 prostř.

1993 5,5 37,6 56,9 15,7 4,9 4,7 90,4 37,2 1998 1,7 26,4 71,9 30,9 4,1 9,1 86,8 35,5 1999 1,7 23,4 74,9 35,7 4,4 9,4 86,2 34,4

Pramen: WIFO Poznámky a vysvětlivky: 0, 1, 4 = zemědělské suroviny, �ivá zvířata apod.; 2, 3 = suroviny, paliva 5 � 9 = průmyslové výrobky, strojírenství, dopravní zařízení; 7 = strojírenství a dopravní zařízení. Vývoj struktury zahraničního obchodu mezi ČR a Rakouskem naznačuje, �e

česká ekonomika překonala fázi masivního vývozu surovin a materiálů (surové 9) Tyto rozdíly ve statistice zahraničního obchodu mezi údaji jednotlivých států jsou velmi časté.

11

dřevo, černé uhlí apod.) a stává se partnerem pro vzájemné kooperace, popř. dělby

práce ve výrobcích vy��ího zpracování; jde o jednu z nadějných oblastí dal�í

spolupráce mezi ČR a Rakouskem.

V objemu zahraničního obchodu existují zřejmě rezervy; nasvědčují tomu jak

sni�ující se dynamika rakouského exportu do ČR, tak podstatně vět�í obrat obchodu

mezi Rakouskem a Maďarskem (okolo 70 mld. ATS) oproti česko � rakouské relaci

(mírně překračuje 40 mld. ATS). Cestovní ruch

6.2 Vzájemný rozvoj cestovního ruchu mezi Českou republikou a Rakouskem

je relativně nízký.

Počet občanů Rakouska, kteří nav�tívili ČR, činil v roce 1998 3,7% celkového

počtu cizinců, kteří krátkodobě pobývali v zemi; podle státní příslu�nosti jde a� o de-

váté pořadí (poslední ze sousedních zemí) a méně ne� např. občanů Nizozemí nebo

USA.

Téměř 17% občanů ČR vyjí�dějících za hranici vycestovalo přes přechody na

hranicích s Rakouskem. Přímé zahraniční investice

6.3 Podstatnou slo�kou ekonomické aktivity rakouských podnikatelských sub-

jektů jsou přímé investice v různých odvětvích národního hospodářství ČR.

Investiční aktivita zahraničních subjektů v České republice prudce narůstá (z

41.3 mld. Kč v roce 1997 na 168,7 mld. Kč v roce 1999). Rakou�tí investoři se ročně

podílejí na přímých investicích mezi 10 a� 15% celkových zahraničních investic;

souhrnně je struktura investic podle států tato: rozsah k 31. 12. 19981) přírůstek 19992) mil. USD podíl (%) mil. USD podíl (%) SRN 4 251,7 29,6 781,1 16,0 Nizozemí 3 897,7 27,1 729,4 15,0 Rakousko 1 650,3 11,5 630,9 12,9 USA 1 179,3 8,2 561,5 11,5 Velká Británie 679,2 4,7 168,8 3,5 Francie 676,7 4,7 162,2 3,3 Slovensko 442,9 3,1 . . �výcarsko 260,4 1,8 305,4 6,3 �védsko 208,2 1,4 . . Belgie 153,5 1,1 1 235,9 25,3 ostatní 975,1 5,6 301,8 6,2 celkem 14 375,1 100,0 4 877,0 100,0 Pramen: ČNB Poznámky a vysvětlivky: 1) Základní kapitál, reinvestice; 2) Jen základní kapitál.

12

Rakouské přímé investice vytvářejí významnou základnu ekonomických vzta-

hů mezi oběma státy a posilují zájmy Rakouska v ČR. V roce 2000 realizovala

rakouská Erste Bank nákup majoritního podílu v České spořitelně (jeden ze čtyř nej-

vět�ích peně�ních ústavů v ČR).

7. Nastávající tři a� čtyři roky předvstupního období (při předpokládaném při-

jetí ČR do Unie v roce 2005) a následujících dal�ích zhruba pět a� deset let členství

budou rozhodující pro to, aby se �ance pozitivního hospodářského rozvoje (viz shora

odst. 4.1) změnila v realitu. Základní prioritou tohoto období je reálná konvergence

české ekonomiky, tj. sni�ování rozdílu v průměrném reálném (paritním) HDP na

obyvatele vůči průměru EU a zejména vůči sousedním členským státům � Rakousku

a Německu, při současném přibli�ování cenových hladin (zejména obcho-

dovatelných � exportovatelných komodit).

Základní scénář pozitivního pohybu české ekonomiky, který by odstranil hlavní

rizika nekonkurenceschopnosti, lze charakterizovat takto:

a) V předvstupním období (2002 � 2004) dosáhnout pozitivního diferenciálu

v dynamice (přírůstku) HDP na obyvatele oproti přírůstku v EU � 15 (průměr) zhruba

o 1,5 a� 2 p.b. ročně, a to při vysokém � prakticky plném krytí růstem souhrnné

produktivity práce (HDP na pracovníka), tzn. v zásadě stagnaci míry nezaměst-

nanosti při úbytku pracovních sil z výrobních sektorů a jejich zvy�ování ve slu�bách

(s vy��í dynamikou v kvartérním sektoru). Kategorický je po�adavek udr�ení tohoto

pohybu v hranicích vněj�í a vnitřní rovnováhy (udr�itelný deficit platební bilance,

stagnace nebo nevelký růst státního dluhu a v zásadě rovnová�ný vývoj veřejných

rozpočtů).

b) V průběhu dal�ích pěti let mů�e úroveň české ekonomiky dosáhnout

hranice okolo 70 � 75% HDP na obyvatele10) k průměru EU a tím základní

konkurenční zralosti; k vy��í rakouské úrovni by to znamenalo cca 63%.

Přiblí�ení cenové úrovně k EU bude trvat del�í období, po které bude

z řady důvodů ni��í cenová hladina nejen u neobchodovatelného zbo�í a slu�eb, ale

10) Tuto hranici lze stanovit na základě zku�eností z poválečného vývoje a otevírán ekonomik a zku�eností s přijímáním méně vyspělých ekonomik za hranici �konkurenční zralosti�; hranici 75% a průměru pou�ívá EU pro stanovování podpory z fondu regionálního rozvoje.

13

po určitou dobu i v obchodovatelném sektoru ekonomiky. Modelové propočty11)

ukázaly, �e v roce 2004 by cenová hladina stále je�tě nedosahovala ani poloviny ve

vztahu k EU. V roce 2008 při dosa�ení téměř 70% ekonomické úrovně EU by cenová

hladina činila 59% k EU 15 a 55% k SRN (veličina ERDI by dosáhla 1,71 resp. 1.83).

�ádoucí úrovně ERDI kolem 1,6 k EU (a 1,7 ve vztahu k SRN) by bylo dosa�eno v roce 2010.

11) Dosud nepublikované pracovní analýzy RASES.

14

II. Trh práce, zaměstnanost, nezaměstnanost, pracovní migrace cizinců, migrační politika Česko-rakouské vztahy budou v dal�ím předvstupním období i po vstupu ČR do

EU i v oblasti trhu práce ovlivňovány mírou přiblí�ení i rozsahem rozdílů (�vzdále-

nosti�) situace v ČR, Rakousku a EU. Jde předev�ím o soulad a rozdíly:

- ve věcném stavu na národních trzích práce a v uplatňovaných právních a

institucionálních mechanismech ovlivňování trhu práce,

- v pracovní migraci cizinců na národní trhy práce a migrační politice. II. 1 Trh práce, vývoj a struktura zaměstnanosti, mechanismy a instituty

1. Dosavadním průběhem sociálně-ekonomické transformace v ČR (1990-

2000) byly zcela zásadním způsobem ovlivněny i vztahy na českém trhu práce. Jako převa�ující se prosadily tendence sbli�ující českou situaci v intenzitních a

strukturálních charakteristikách s poměry na pracovním trhu v Rakousku a v dal�ích

státech Unie. To v�eobecně vytváří předpoklady pro zmen�ení tenzí mezi národními

ekonomikami a zvy�uje mo�nosti spolupráce a postupné integrace.

Základní informace o úrovni zaměstnanosti a nezaměstnanosti v ČR,

Rakousku a EU 15 viz tabulka 1.

2. V devadesátých letech se český pracovní trh významně zú�il. Celková

zaměstnanost klesla ze zhruba 5.35 mil. (1990) na cca 4,7 mil. osob (1999; odhad za

rok 2000 činí 4.6 mil.osob), a to při přírůstku obyvatelstva v ekonomicky aktivním

věkovém pásmu (metodika OECD; 15 a� 64 let) o cca 300 tis.osob. Souvislosti

tohoto procesu (sní�ení kvantitativního rámce pracovního trhu ČR v průběhu

desetiletí o 15 a� 20 %) jsou mnohostranné:

- souhrnná intenzita zaměstnanosti (podíl zaměstnaných na obyvatelstvu) se

koncem devadesátých let vyrovnala na úroveň Rakouska (45 a� 46%). Byla tak

překonána přezaměstnanost z éry direktivní ekonomiky a vytvořeny podstatné

předpoklady pro dal�í efektivnosti českého trhu práce,

- jen část dříve zaměstnaných osob, které zu�ující se reprodukcí

zaměstnanosti byly vytlačeny z trhu práce, představuje blok nezaměstnaných (jejich

počet se dlouhodobě pohyboval pod 200 tis. a dosud nejvy��í rozsah � v roce

1999 � se

15

Vývoj úrovně a struktury zaměstnanosti a nezaměstnanosti v České republice, Rakousku a EU 15

T a b u l k a 1 Česká republika Rakousko EU 15

I. Zaměstnaní

Ia � Statistika práce1) Ib � �etření pracovních sil2) Metodika OECD3) Metodika OECD3)

(pracovníci v národním absolutně ± mezi- podíl absolutně ± mezi- podíl absolutně ± mezi- podíl absolutně ± mezi- podíl na hospodářství) (000) ročně na obyv.5) (000) ročně na obyv. (000)6) ročně na obyv. (000) ročně obyv (tis. osob) (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%) (%)

a b 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 1990 5351 -0,9 51,6 x 3412 44,2 143,1 41,1 2 1991 5059 -5,8 49,1 x 3482 4,0 44,5 151,6 5,9 41,4 3 1992 4927 -2,7 47,8 x 3546 1,8 45,0 150,0 -1,0 40,8 4 1993 4848 -1,6 46,9 4873,5 47,1 3575 0,8 44,7 147,2 -1,9 39,9 5 1994 4885 0,8 47,3 4926,8 1,1 47,7 3737 4,3 46,5 147,1 -0,1 39,7 6 1995 5012 2,5 48,5 4962,6 0,7 48,1 3729 -0,2 46,3 148,4 0,9 40,0 7 1996 5044 0,6 48,9 4972,0 0,2 48,2 3679 -1,4 45,7 149,3 0,6 40,1 8 1997 4947 -2,0 48,0 4936,5 -0,7 47,9 3684 0,1 45,6 150,5 0,8 40,3 9 1998 4873 -1,5 47,3 4865,7 -1,5 47,3 3689 0,1 45,7 152,5 1,3 40,7

10 1999 46974) -3,7 45,7 4764,1 -2,1 46,3 3678 -0,3 45,5 11 2000 2.Q. . . . 4726,5 -0,8 46,0 . . . 12 3.Q. . . . 4742,2 0,3 46,2 . . . 13 2000 odh. 46054) -2,0 44,8 . . . . . .

Česká republika7) Rakousko8) EU 159) II. ekonomické sebeza- pomáha- zaměst- celkem sebeza- pomáha- zaměst- celkem sebeza- pomáha- zaměst- celkem postavení městnaní jící nanci městnaní jící nanci městnaní jící nanci zaměstna- ných (tis.os.)

14 1993 438,7 14,4 4420,2 4873,5 15 podíl (%) 9,0 0,3 90,7 100,0 16 1998 640,0 22,6 4202,9 4865,7 404,7 105,6 3378,0 3888,3 22423,0 2928,0 127015,0 152494,0 17 podíl (%) 13,2 0,5 86,4 100,0 10,4 2,7 86,9 100,0 14,7 1,9 83,3 100,0 18 2000 (3.Q) 690,6 28,8 4022,5 4742,2 19 podíl (%) 14,6 0,6 84,8 100,0

16

pokračování tabulky 1

Česká republika Rakousko15) III.

Sektorová Sl12) Sl12)

struktura z toho z toho zaměstna- Z, L10) P, S11) celkem obchod, Z, L10) P, S11) celkem obchod, nosti opravy, opravy, (tis. osob) ubytování ubytování

20 1990 633,513) 2427,1 2290,6 613,3 269 1260 1883 634 21 podíl (%) 11,8 45,4 42,8 11,5 7,9 36,9 55,2 18,6 22 1995 313,8 2078,3 2619,5 890,5 278 1203 2278 781 23 podíl (%) 6,3 41,5 52,3 17,8 7,5 32,3 61,1 20,8 24 1998 2696 2007,1 2592,6 867,6 242 1172 2275 749 25 podíl (%) 5,5 41,2 53,2 17,8 6,6 31,8 61,7 20,3 26 2000

3.Q. 14) 242,4 1871,1 2571,0 771,4 . . . . 27 podíl (%) 5,1 39,5 54,9 16,3 . . . .

Česká republika Rakousko EU 15

IV. nezaměst- registrovaná nezaměstnanost nezaměstnanost nezaměstnanost nanost (metodika OECD) (metodika OECD) (tis. osob) % neza- % neza- % k městna- % k městna- % k absolutně pracovní ných déle absolutně pracovní ných déle absolutně pracovní síle ne� 12 síle ne� 12 síle měsíců měsíců

28 1990 39,4 0,7 . 114 3,2 . 12925 8,3 29 1991 221,7 4,1 3,9 125 3,5 . 14231 8,6 30 1992 134,8 2,6 17,1 133 3,6 . 16196 9,7 31 1993 185,2 3,5 14,7 159 4,3 . 18033 10,9 32 1994 166,5 3,2 20,8 139 3,6 18,5 18736 11,3 33 1995 153,0 2,9 23,6 144 3,7 26,5 18109 10,9 34 1996 186,3 3,5 20,1 160 4,1 23,1 18383 11,0 35 1997 268,9 5,2 19,5 165 4,3 26,0 18234 10,8 36 1998 386,9 7,5 22,4 165 4,3 30,3 17147 10,1 37 1999 487,6 9,4 29,6 38 2000 (3.Q) 443,3 8,5 12,9

17

pokračování tabulky 1

Česká republika13) Rakousko14) V. zaměstnanost celkem z absolutního počtu zaměstnanci ze cizinců států mimo EU absolutně % ze za- povolení k �ivnost. absolutně % ze za- městnaných zaměst- oprávnění městnaných nání

39 1990 56,9 1,1 56,9 . . . 40 1993 52,1 1,0 52,1 . . . 41 1995 148,9 3,0 111,9 37,0 270,0 7,2 42 1996 188,7 3,7 143,2 45,5 257,2 7,0 43 1997 194,3 3,9 130,8 63,5 247,3 6,7 44 1998 156,2 3,2 111,2 45,0 240,5 6,5 45 1999 bez EU 145,0 3,1 88,8 56,2 239,1 . 46 EU 6,9 0,1 4,7 2,2 . . 47 celkem 151,9 3,2 93,5 . . . Prameny: A � ČSÚ: Časové řady základních ukazatelů statistiky práce; B � ČSÚ: Trh práce v České republice, 2000; C � ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice 2. a 3. čtvrtletí 2000; D � VÚPSV: Vývoj hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR, 2000; E � OECD: Labour Force Statistics 1978 � 1998; F � Eurostat: Labour Force Survey, 1999; G � European Commission: Employment in Europe 2000; H � ÖSTAT: Statistisches Jahrbuch 199/2000; I � AMS Österreich: Bewilligungspflichtig beschäftigte Ausländerinnen, 5. 10. 1999; J � ČSÚ: Statistická ročenka ČR 2000; K � VÚPSV: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, č. 4, 2000 Poznámky: 1) civilní sektor hospodářství, fyzické osoby, vč. vedlej�ích pracovních poměrů, bez ozbrojených slo�ek, �en na mateřské dovolené a učňů (prameny A,D); 2) celková zaměstnanost v národním hospodářství (osoby s jediným nebo hlavním zaměstnáním, prameny B,C; 3) dle pramene E; 4) dle pramene D; 5) střední stav; 6) zaměstnání v CS (civilním sektoru hospodářství); 7) dle pramenů B,C, vč. příslu�níků armády; 8) dle pramene H; 9) dle pramene F; 10) zemědělství, lesnictví; 11) průmysl, stavebnictví; 12) slu�by; 13) k 31.12; 14) dle pramene J

18

pohyboval těsně pod hranicí 500 tis.osob). Dal�í část osob uvolněných z trhu práce

ukončilo ekonomickou aktivitu jednak přechodem do starobního důchodu, a to i

předčasného (počet zaměstnaných osob star�ích 60 let se sní�il, zejména počátkem

devadesátých let, o více ne� 200 tis. osob), jednak zabezpečením osob v pro-

duktivním věku na podkladě majetkových a příjmových transformačních přesunů;

určitá část osob pře�la z oficiálního pracovního trhu do �edé ekonomické zóny

(odhady se pohybují v rozmezí 150 a� 250 tis.osob).

3. K podstatnému sblí�ení českého a rakouského trhu práce do�lo rovně� v sociálně-ekonomické a sektorové (odvětvové) struktuře zaměstnanosti.

3.1 Aktuální struktura ekonomického postavení zaměstnaných je v ČR

prakticky shodná jako v Rakousku; podíl sebezaměstnaných (zaměstnavatelů, osob

pracujících na vlastní účet a pomáhajících členů domácnosti) se v obou státech

pohybuje mezi 13 a� 15 % celkové zaměstnanosti (v průměru států EU-15 je tento

podíl přes 16 %). V posledních zhruba dvou a� třech letech (1998-2000) se v ČR � po určité stagnaci v polovině

devadesátých let, zvy�uje počet samostatně výdělečně činných osob (�ivnostníků); sociálně-ekonomická strukturální přeměna zaměstnanosti není tedy zřejmě dosud ukončena a lze před-pokládat, �e v dal�ím výhledu bude podíl osob samostatně výdělečně činných mírným tempem je�tě vzrůstat. Tento strukturální soulad české a rakouské ekonomiky je dal�ím příznivým

faktorem pro vzájemné hospodářské vazby (struktura kontaktů, partnerství,

rozmanitost spolupráce aj.).

Rozdíl mezi ČR a Rakouskem je v genezi podnikatelské a �ivnostenské slo�ky

ekonomicky aktivní populace. V Rakousku se reprodukovala kontinuálně, při

akumulaci generačních zku�eností, tradice a serióznosti. V České republice

existovala dlouhodobá diskontinuita (prakticky mezi roky 1940 a� 1990) soukromého

podnikání; je�tě v roce 1989 tvořil podíl samostatně výdělečně činných osob jen

zlomek procenta zaměstnaných (advokáti, někteří umělci apod.); chybějící tradice a

zku�enosti na české straně mohou vztahy mezi podnikateli obou zemí negativně

ovlivňovat (viz té� kapitoly I a IV.).

3.2 V průběhu devadesátých let do�lo v ČR k podstatnému sní�ení zaměst-

nanosti v zemědělství a lesnictví (primárním sektoru) o více ne� polovinu (podíl

19

sektoru na celkové zaměstnanosti se sní�il z cca 12 % na téměř 5 %), soubě�ně se

zvý�il (o cca 12 p.b.) podíl odvětví slu�eb (terciálního sektoru). Koncem období

(1998) se sektorová struktura zaměstnanosti ČR významně přiblí�ila situaci

v Rakousku a průměru EU-15 (zaokrouhleno na celá procenta):

Z+L P+S Sl

ČR 6 41 53

R 7 31 62

EU-15 5 29 66

Z+L-zemědělství a lesnictví, P+S-průmysl a stavebnictví, Sl-slo�ky

Tato struktura zaměstnanosti předev�ím naznačuje, �e v ČR (na rozdíl např.

od Polska) se dosáhlo zú�ení zemědělské zaměstnanosti na úroveň, kdy prakticky

neexistuje latentní nezaměstnanost a polozaměstnanost ve venkovských oblastech a

s tím spojená rizika chudoby a impulsů pro masovou emigraci.

Rozdíl, který dosud existuje v podílu slu�bových odvětví na zaměstnanosti

v ČR oproti Rakousku a ostatním státům EU, představuje podstatný prostor pro

ekonomický rozvoj a zvý�ení zaměstnanosti ve střednědobém i del�ím výhledu. Lze

předpokládat, �e k dal�ím změnám ve struktuře zaměstnanosti v tomto směru dojde

povlovně a to jak dal�í přeměnou (sní�ením) zaměstnanosti z prvních dvou sektorů

ekonomiky a tím vytvoření prostoru pro růst těchto odvětví produktivitou práce, tak

popř. extenzitou zaměstnanosti (která mů�e pozitivně působit na sní�ení neza-

městnanosti).

Dal�í zesilování podílu terciárního a kvartérního sektoru současně vytváří

významné impulsy pro vzájemnou spolupráci ČR a Rakouska (doprava, cestovní

ruch, �kolství, věda, výzkum apod.).

Právní regulace, mechanismy a instituty usměrňování 4. Pozitivně na vzájemné vztahy mezi ČR a Rakouskem bude působit

dosa�ení vysoké míry souladu v úrovni a formách právní regulace pracovních vztahů a ochrany práce, politiky zaměstnanosti i v mechanismech a institucích uplatňovaných ve slu�bách zaměstnanosti a na trhu práce.

20

5. V právní regulaci vztahů v oblasti práce a zaměstnávání byla v ČR

koncem devadesátých let dokončena zásadní (a prakticky úplná) implementace

�acquis communautaire�; jde o tyto základní úpravy - v oblasti pracovního práva vstoupila od 1. ledna 2001 v platnost novela zákoníku práce, která transponuje acquis v oblastech hromadného propou�tění, převodů podniků, vysílání zaměstnanců do ciziny v rámci poskytovaných slu�eb, pracovní doby, bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků, směrnic o evropských podnikových radách a o rodičovském volnu.Zákon o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, který vstoupil v platnost 1.června 2000, sbli�uje právní předpisy acquis pro insolventnost; odpovědnost za rozhodování ve věcech časového rozlo�ení a vý�e plateb zaměstnancům v případě platební neschopnosti mají okresní úřady práce. - k zabezpečení rovného zacházení vstoupila v roce 1999 v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která uvedla do českého právního řádu po�adavky směrnice o rovných pracovních příle�itostech pro mu�e a �eny v jejich přístupu k zaměstnání; novela výslovně zakazuje jakoukoliv diskriminaci v přístupu k zaměstnání z důvodu pohlaví a uveřejňování diskriminující inzerce. Byla přijata novela zákona o občanském soudním řízení, která sjednocuje právní předpisy s po�adavky acquis týkajícími se důkazního břemene v soudních sporech ře�ících diskriminaci na základě pohlaví. Novely zákonů o mzdě a platu zaji�ťují právní ochranu rovného odměňování (zákaz diskriminace), - k zaji�tění rozvoje dialogu sociálních partnerů (jeho uplatňování není dosud dostatečně bipartitně rozvinuto na podnikové úrovni) obsahují citované novely ustanovení o ochraně zástupců zaměstnanců a o práci zaměstnanců na informace a konzultace; tripartitní dialog na centrální úrovni (vláda a sociální partneři) probíhá intenzivně ji� dlouhodobě.

6. Instituce, mechanismy a postupy uplatňované ve slu�bách zaměstnanosti a na trhu práce jsou v České republice prakticky rovnocenné systémům uplatňovaným v Rakousku a ostatních státech EU. Podstatná je předev�ím skutečnost, �e ji� v počátečním období transformace

(1990-1991) byl právně zakotven, institucionálně a personálně vybudován a

kompetenčně vymezen systém slu�eb zaměstnanosti, jeho� organizačním základem

jsou okresní úřady práce. To umo�nilo rozvinout aktivní i pasivní mechanismy

v politice zaměstnanosti, akumulovat vnitřní i mezinárodní zku�enosti a dosáhnout

solidní míry flexibility; flexibilní reakce na vývoj situace na trhu práce v průběhu

devadesátých let pozitivně působila i na sní�ení nebo alespoň omezení růstu

nezaměstnanosti.

V současné době je politika zaměstnanosti v ČR formulována, řízena a

realizována na podkladě Národního plánu zaměstnanosti (NPZ). Plán je sestaven

s přihlédnutím ke směrnicím, které stanoví Komise EU pro národní plány

zaměstnanosti chudých států EU a odrá�í zvlá�tnosti cílů a úkolů, na které je �ádoucí

zaměřit politiku vlády v oblasti zaměstnanosti; je ka�doročně aktualizován.

Pro nejbli��í dobu (2001/2002) se vytyčují tyto aktuální cíle vládní politiky zaměstnanosti

- zavést opatření hospodářské politiky zaměřená na podporu vzniku nové a na restrukturalizaci stávající zaměstnanosti,

21

- zvý�it motivaci pracovní síly ke vstupu (resp. návratu do zaměstnanosti zřetelným zvýhodněním pracovních příjmů před příjmy sociálními,

- sladit přípravu pracovní síly s po�adavky trhu práce, - sladit rozsah a strukturu zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na

trhu práce, - zvý�it rozsah a účinnost opatření aktivní politiky zaměstnanosti, - zabezpečit potřebné organizační, personální i finanční předpoklady

fungování slu�eb zaměstnanosti.

V souladu se směrnicemi EU stanoví NPZ České republiky konkrétní úkoly ve

čtyřech prioritních okruzích (1) podpora zaměstnatelnosti osob, (2) rozvoj podnikání,

(3) zvy�ování schopnosti podniků a jejich zaměstnanců přizpůsobovat se změnám

sociálních a ekonomických podmínek, (4) podpora rovných příle�itostí v zaměstnání. Pro období 2001/2002 se např. k podpoře zaměstnavatelnosti stanoví tyto aktuální programy: - realizovat reformu řízení a financování �kolského systému, předev�ím středního a vy��ího

odborného �kolství, s cílem vytvářet prostřednictvím systému vzdělávání podmínky pro dosahování optimální rovnováhy mezi strukturou kvalifikace absolventů �kol a potřebami trhu práce; vytvořit podmínky rozvoje dal�ího vzdělávání (celo�ivotní vzdělávání),

- zavést do osnov �kol, v nich� je zaji�ťována povinná �kolní docházka předmět �volba povolání�; propojit výuku základních, středních a vy��ích odborných �kol s informacemi o aktuálních i perspektivních mo�nostech uplatnění na trhu práce,

- roz�ířit, ke zlep�ení zaměstnatelnosti absolventů �kol, mo�nosti získání pracovních zku�eností (odborné praxe) prostřednictvím rekvalifikací � stá�í a zaměstnáváním prostřednictvím vybraných podnikatelských subjektů s dočasným přidělením k výkonu práce do příspěvkových a rozpočtových organizací, účinnost těchto opatření pololetně vyhodnotit,

- postupně zvy�ovat váhu pracovních příjmů ve vztahu k sociálním příjmům, předev�ím u občanů s očekávaným nízkým příjmem, zvýhodnit osoby ekonomicky aktivní před osobami ekonomicky neaktivními, zvy�ovat vý�i minimální mzdy, aby převy�ovala trvale alespoň o 5 % vý�i �ivotního minima, umo�nit ve vymezeném rozsahu podpory v nezaměstnanosti se mzdou a bonifikaci dávek sociální potřebnosti při pracovní aktivitě,

- změnit a roz�ířit legislativní, kompetenční, organizační a finanční rámec činnosti orgánů slu�eb zaměstnanosti v souladu s potřebami trhu práce,

- zvy�ovat při sestavování státního rozpočtu na státní politiku zaměstnanosti výdajovou polo�ku na APZ, v souladu s vývojem nezaměstnanosti,

- sladit zaměstnávání zahraniční pracovní síly se situací na trhu práce, zejména pak zamezit jejímu vstupu na trh práce,nelegálními formami nebo formami nekalého podnikání,

- systémové zlep�ení pracovního uplatnění zdravotně posti�ených občanů včetně způsobu financování,

- realizovat opatření na podporu zaměstnanosti osob obtí�ně umístitelných na trhu práce (se zřetelem na romskou komunitu).

Ka�dý z těchto programů je konkretizován do řady dílčích úkolů, resp. projektů. Obdobně se postupuje v dal�ích prioritních okruzích NPZ. Přijetí a realizace NPZ vytváří předpoklady pro systematické zlep�ování

účinnosti nástrojů politiky zaměstnanosti. Ji� realizace prvního programu významně

spolupůsobila na stagnaci nárůstu nezaměstnanosti v nepříznivé době souběhu

důsledků hospodářské recese a časové koncentrace restrukturalizace.

22

II. 2 Nezaměstnanost 1. Podstatný rozdíl mezi Českou republikou a Rakouskem existuje v rozsahu a v určité míře i ve struktuře nezaměstnanosti.

2. Rakousko patří koncem devadesátých let mírou nezaměstnanosti mírně

přes čtyři procenta (metodika OECD) k malým a středním vysoce výkonným

evropským ekonomikám (Dánsko, Holandsko, �výcarsko, Norsko) s velmi nízkou

nezaměstnaností. Vzhledem k dlouhodobému reprodukování nízkého rozsahu

nezaměstnanosti (3,2 a� 4,3 % v průběhu devadesátých let) se stala stabilita

prakticky plné zaměstnanosti součástí sociálně-politické reality pozitivně vnímané

rakouskými občany. Na její udr�ení je zaměřena hospodářská a sociální politika

Rakouska; konkrétní opatřeními se k tomu realizují i v oblasti politiky zaměstnanosti a

migrační politiky (viz té� subkapitola II.3).

3. Registrovaná nezaměstnanost v České republice se prakticky do

poloviny roku 1997 pohybovala ve značně nízkých hodnotách (2,6 a� 4,1 %

pracovních sil1); základní sociálně-ekonomické charakteristiky nezaměstnaných

v České republice v letech 1991-2000 viz tab.2). Při soubě�ně probíhajícím sní�ení

zaměstnanosti (viz subkapitola II.I, odst. 3.2) a prakticky nulové emigraci do

zahraničí působila na nízkou nezaměstnanosti řada faktorů � přesun zaměstnanosti

do pracovně nenasycených oblastí (odvětví slu�eb � opravárenství, pohostinství,

obchod, řemesla aj.), pomalu probíhající restrukturalizace zejména velkých

průmyslových podniků (udr�ování neefektivní zaměstnanosti), krátká (a

makroekonomicky neproporcionální) konjunktura ekonomiky (1994-1996), rozvinutí

slu�eb zaměstnanosti.

Impuls pro růst nezaměstnanosti byl dán poklesem hospodářské výkonnosti

od druhé poloviny roku 1997 (pokles dosáhl vrcholu počátkem roku 1999). Příčiny

recese spočívaly v nevhodně volených privatizačních postupech v předchozím

období, v odlivu peně�ních zdrojů z podkapitalizované ekonomiky, v nedostatku

1) Hodnoty zji�ťované od roku 1993 výběrovým �etřením pracovních sil metodikou MOP (ILO) co do rozsahu a intenzity nezaměstnanosti jsou velmi blízké hodnotám registrované nezaměstnanosti zji�ťovaným úřady práce.

23

úvěrových zdrojů a v dal�ích faktorech; vyústění vedlo k zanikání, restrukturalizaci a

výkonové racionalizaci řady podniků zejména v zemědělství, průmyslu a stavebnictví.

24

Sociálně-ekonomické charakteristiky nezaměstnaných v České republice (1991 � 2000) T a b u l k a 2 Registrovaná nezaměstnanost Výběrové �etření pracovních sil (dle statistiky úřadů práce) specif. 1991 1993 1995 1998 1999 Index 3.Q. 2000 míra 3.Q.2000 abs. % abs. % abs. % abs. % abs. % 99/93 abs. % nezam. 3.Q 1999 Nezaměstnaní celkem 221,7 100,0 185,2 100,0 153,0 100,0 386,9 100,0 487,6 100,0 2,63 443,3 100,0 8,55 0,91 Věk 15 � 24 let 72,6 32,7 57,6 31,1 42,8 27,9 127,9 33,0 143,8 29,5 2,50 123,4 27,8 17,21 0,86 25 � 39 let 89,0 40,1 71,7 38,7 54,3 35,5 124,7 32,2 165,5 33,9 2,31 159,8 36,0 8,34 0,97 40 a více let 60,2 27,1 55,8 30,2 56,0 36,6 134,4 34,7 178,4 36,6 3,19 160,2 36,1 6,27 0,90 z toho 20 � 24 let 30,5 13,8 28,5 15,4 22,4 14,6 95,3 24,6 120,2 24,7 4,22 87,7 19,8 14,25 0,73 55 � 59 let 3,8 1,7 4,3 2,3 5,1 3,3 12,9 3,3 17,6 3,6 4,10 16,4 3,7 4,87 0,93 Vzdělání základní 72,4 32,6 69,5 37,5 61,9 40,4 117,2 30,3 146,3 30,0 2,10 3,2 25,5 20,75 0,77 vyučení + SO 93,6 42,2 78,1 42,2 60,5 39,5 164,6 42,5 209,7 43,0 2,69 192,9 43,5 8,62 0,92 ÚSO + vyuč. s matur. 36,6 16,5 26,6 14,3 21,8 14,2 79,8 20,6 98,9 20,3 3,72 98,2 22,2 6,17 0,99 ÚSV 10,0 4,5 6,8 3,7 5,1 3,3 13,7 3,5 11,4 2,3 1,67 8,1 4,1 9,41 1,59 vysoko�kolské 9,1 4,1 4,2 2,3 3,8 2,5 11,7 3,0 16,4 3,4 3,88 20,8 4,7 3,37 1,27 �eny celkem 127,2 57,4 103,6 55,9 88,1 57,6 205,4 53,1 248,1 50,9 2,40 239,8 54,1 10,45 0,97 Délka nezaměst- nanosti do 3 měsíců 88,7 40,0 85,7 46,3 59,7 39,0 133,9 34,6 130,5 26,8 1,52 . . . . nad 12 měsíců 8,7 3,9 27,3 14,7 36,2 23,7 86,8 22,4 144,1 29,7 5,30 . . . . Prameny: A � ČSÚ: Statistická ročenka 2000; B � ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR dle výsledků V�PS 3.Q. 2000 Poznámky a vysvětlivky: 1) SO � střední odborné (bez maturity), ÚSO � úplné střední odborné, ÚSV � úplné střední v�eobecné, vysoko�kolské včetně vy��ích odborných �kol

25

Růst nezaměstnanosti byl expanzivní (odhady počítaly pro rok 2000 téměř s jistotou

s překročením desetiprocentní úrovně a řada ekonomů očekávala prolomení a�

dvanáctiprocentní hranice). Faktická úroveň nezaměstnanosti dosáhla nejvy��í

hodnoty koncem roku 1999 (487,6 tis. registrovaných nezaměstnaných, tj. 9,4 %

pracovních sil); v roce 2000 se začala projevovat tendence k mírnému poklesu

nezaměstnanosti. Tato dosud krátkodobá a křehká změna nepříznivých tendencí je

odrazem celkového mírného o�ivení ekonomiky, vytváření pracovních příle�itostí na

základě zejména zahraničních investic i aktivní politiky zaměstnanosti. Podstatné je,

�e situace na trhu práce ČR byla zachycena a nepřerostla v nezaměstnanost

vysokých řádů existující v některých členských státech EU (�panělsko, Belgie,

Francie, Itálie) i kandidátských zemí (Slovensko, Polsko). Souhrnně se v současné

době míra nezaměstnanosti v ČR pohybuje zhruba na úrovni průměru členských

států EU (viz tab. 2)

3.1 V sociálně ekonomické struktuře nezaměstnaných v ČR vystupují tyto

podstatné nejzáva�něj�í) souvislosti:

- výrazná územní koncentrace a diferenciace. V Ostravském a Ústeckém

kraji dosahuje nezaměstnanost v roce 2000 téměř 15 % a koncentruje se v nich

téměř třetina nezaměstnaných při zhruba pětinovém podílu obyvatelstva. Projevuje

se zde územní soustředění neefektivních výrob a jejich útlum i dosud malý rozvojový

potenciál ovlivňovaný nedostatky infrastruktury (zejména dopravní sítě), nízkou resp.

specifickou kvalifikací uvolňované pracovní síly (havíři, hutníci). Do těchto regionů se

soustředí podpůrné programy směřující ke zvý�ení flexibility pracovní síly, zvý�ení

vzdělání a změny profesní orientace s cílem zvý�it atraktivnosti regionů z hlediska

nabídky práce pro investory;

- značný rozsah a míra nezaměstnanosti mladých pracovních sil do věku 24 let (specifická míra nezaměstnanosti okolo 17 %; podíl na celkové

nezaměstnanosti 28-29 %); postihováni jsou zejména mladí do 2O let, absolventi

základních �kol, vyučení nebo absolventi středních �kol. Na trhu práce jde o skupinu,

u které hrozí vytváření psychologicky a sociálně ne�ádoucích návyků a postojů;

sni�ování rizik je základní prioritou vzdělanostní a zaměstnanostní politika (programy

usnadňující přechod ze �koly do zaměstnání, vytváření souladu mezi zaměřením

�kolské přípravy a po�adavky trhu práce, tj., poptávky ze strany podniků a institucí,

26

roz�iřování míst pro praxi absolventů �kol rozvoj speciálních vzdělávacích kurzů pro

nedostatečně kvalifikovanou mláde�);

- vzrůstající počet dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců). Koncem roku 1999 dosáhl jejich počet zhruba 145 tisíc osob, tj. cca 30 %

nezaměstnaných. Analýzy naznačují, �e část těchto nezaměstnaných se vyhýbá

zaměstnání na oficiálním trhu práce (odhady z let 1996-1997 vymezovaly počet

těchto osob na 40 a� 50 tisíc); zdroje k �ivotu získávají kombinací sociálních dávek a

příjmy ze �edé ekonomiky (�sociální, resp. parazitická nezaměstnanost�). K tlumení

těchto tendencí se realizuje program v�estranné motivace k práci (zaměstnání); jde o

revitalizaci minimální mzdy a dosa�ení jejího převý�ení nad oficiálním �ivotním

minimem, zvýhodnění pracovních příjmů při stanovení sociálních dávek, o podporu

samostatné výdělečné činnosti nezaměstnaných aj.

3.2 V krátkodobém výhledu (2001-2002) lze očekávat v ČR mírné sni�ování

nezaměstnanosti (výhled bude směřovat k hodnotám okolo 8% při příznivém vývoji

mů�e i tuto hranici podkročit). Toto očekávání plyne z předpokládaného pozitivního

působení celkového růstu výkonnosti ekonomiky, vlivu systému investičních nabídek

na vznik nových pracovních míst2), podpory drobného a středního podnikání

absolventů �kol a mladých pracovních sil, útlumu sociální nezaměstnanosti motivací

k práci. Na druhé straně bude probíhat restrukturalizační a racionalizační uvolňování

pracovníků z utlumovaných oborů a konkurenceneschopných podniků.

V del�ím časovém výhledu (5 a� 10 let), tj. v období přijímání ČR do EU bude

vývoj nezaměstnanosti ovlivňován předev�ím mírou, stálostí a makroekono-

mickou proporcionalitou růstu české ekonomiky. Při optimistické variantě (dynamika

v rozsahu 4 a� 5 % ročního přírůstku reálného HDP při krytí tohoto přírůstku z de- ____________________________ 2) 1. května 2000 nabyl účinnost zákon č.72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách). Vláda ČR dále schválila nařízení vlády č.134 2000 sb., které upravuje podmínky poskytování a vý�i hmotné podpory při vytváření nových pracovních míst a rekvalifikaci zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Hmotná podpora na zřízení nových pracovních míst a rekvalifikace nově přijatých zaměstnanců jsou poskytovány v těch okresech, kde míra nezaměstnanosti je vy��í ne� průměrná za ČR. Hmotné podpory jsou odstupňovány podle míry nezaměstnanosti okresu, v něm� je umístěna investice,(čím vy��í nezaměstnanost, tím vy��í hmotní podpora). Cílem této strategie je motivovat investory k umístění investice (a tedy zřízení nové zaměstnanosti) v okresech s nejvy��í mírou nezaměstnanosti. Celkem byly ze strany MPSV v roce 2000 uvolněny finanční prostředky 13 investorům ve vý�i 495 mil.Kč. Investice přinesou zhruba 11 tis. pracovních míst přímo a dal�í multiplikačním efektem.

27

víti desetin zvy�ováním produktivity práce; zaměstnanost by celkově mohla vzrůstat

o cca 0,5% ročně). Vzhledem k tomu, �e projekce obyvatelstva předpokládá ve

výhledu zhruba 10 a� 15 let stagnaci obyvatel v ekonomicky aktivním věku (15 a� 60

let; při zvy�ování podílu osob vy��ího věku), bylo by mo�né zhruba v uvedeném

rozsahu sni�ovat ročně nezaměstnanost; pro pokles nezaměstnanosti existuje určitá

rezerva i v přizpůsobení zaměstnanosti cizinců potřebám české ekonomiky; aktuální

je určité omezení a selekce této cizinecké zaměstnanosti a to i na oficiálním trhu

práce (viz té� odst. 5).

Konkrétněji lze předpoklady příznivého vývoje zaměstnanosti a sociálního

omezení nezaměstnanosti v del�ím výhledu charakterizovat takto3):

- změny struktury výrobních odvětví (průmyslu) a sektoru slu�eb budou

probíhat předev�ím zvý�ením podílu (rozsahu) zahraničních investic do

zpracovatelského průmyslu a vrcholových slu�eb kvartérního sektoru (informace,

média, věda, výzkum apod.) s uplatněním vysokých technologií; to přinese �novou

zaměstnanost� (nové pracovní příle�itosti, zejména vysoce kvalifikované,

- soubě�ně s vytvářením nové zaměstnanosti bude pokračovat proces

revitalizace a restrukturalizace dosavadních výrobních oborů se zachováním

podstatné části efektivní zaměstnanosti; při vy��ím úbytku zaměstnanosti

kumulovaném do regionů s vy��í nezaměstnaností bude nutno realizovat určité

přechodné sociální programy pro ty, které nebude mo�no na trhu práce umístit (např.

v ocelářském průmyslu),

- vzniku �nové zaměstnanosti� v nových výrobních oborech a sektoru slu�eb

se musí přizpůsobovat nabídková strana trhu práce, tj. odborně připravená

(kvalifikovaná) pracovní síla, dostatečně flexibilní a motivovaná k přizpůsobení

pracovním, organizačním, technologickým a dal�ím změnám,

- malá závislost nových výrobních a slu�bových oborů na alokaci přírodních

zdrojů (suroviny, paliva) umo�ní změny a flexibilitu v prostorovém rozmístění kapacit

a vyu�ití rozvojového potenciálu spádových oblastí (regionů).

3.3 Pro vzájemné vztahy Rakouska a České republiky je významné ocenit

míru emigračních impulsů, které ze současné úrovně a struktury nezaměstnanosti v

ČR mohou (v relaci na Rakousko vyplývat. Působí zde tyto souvislosti:

3) Zpracováno s vyu�itím návrhu �Národního akčního plánu zaměstnanosti na rok 2001�.

28

a) prostorová mobilita českého obyvatelstva a pracovní síly je v�eobecně

značně nízká4). Ovlivňuje to řada faktorů:

- převá�ná část obyvatelstva má zaji�těno skromné, ale � ve vztahu k cizině �

dosud nákladově značně výhodné bydlení kteroukoliv formou5),

- vývoj po druhé světové válce vedl k tomu, �e v ČR se vytvořilo v Evropě

ojedinělé specifikum � značná část městské populace (a to i z men�ích měst a se

standardní příjmovou a majetkovou úrovní) vlastní chatu nebo chalupu na venkově;

k tomuto � druhému domovu� se vytváří po generace citové pouto; současní neza-

městnaní zde nacházejí �ivotní realizaci popř. i zdroje ob�ivy,

- přetrvává návyk z direktivně řízené ekonomiky, �e �práce přichází za

pracovní silou�,

b) územně je převá�ná část nezaměstnaných (v roce 2000 cca 350 tisíc, tj. tři

čtvrtiny) alokována v severních regionech státu a v pra�skostředočeské aglomeraci.

Dojí�ďková migrace za prací (s denními návraty) je vyloučena a jejím dal�ím formám

a pohybové migraci (viz kap. III a svazek 1a analytické části) brání počáteční náklady

migrace a dal�í omezení6),

c) kvalifikačně profesní struktura u značné části nezaměstnaných je vymezena

základním vzděláním (více jak čtvrtina nezaměstnaných) a vyučením (více jak dvě

pětiny nezaměstnaných), a to ve velkém rozsahu ve specifických profesích (havíři,

hutníci). Spolu s jazykovým handicapem je rozhodující část tohoto bloku

nezaměstnaných diskvalifikována pro uplatnění na rakouském (i jiném zahraničním)

pracovním trhu vzhledem k tam poptávaným profesím a po�adavkům na pracovní

sílu 7),

d) ze sociální struktury nezaměstnaných lze odvodit, �e nezaměstnaní do 24

let věku jsou jedinou skupinou, která má vět�í mobilitu, určitý stupeň jazykových a

dal�ích, na rakouském pracovním trhu pou�itelných teoretických znalostí. Ze

sociologických průzkumů (viz kap. III/2 a svazky 1b a 2 analytické části) plyne, �e

4) V letech 1995 a� 1999 činila intenzita stěhování mezi kraji 4,5 a� 4,8 promile, mezi okresy 3,9 a� 4,1 promile. 5) (ve vlastním domě nebo bytě, bytovém dru�stvu nebo nájemném bytě převá�ně obecním nebo státním), 6) Působí i mo�nosti určité části populace získat příjmy z neformální (�edé) ekonomiky 7) Výjimkou mohou být např. profese v tě�ebním průmyslu; taková pracovní migrace existuje u nevelké skupiny horníků v ČR (�panělsko).

29

krátkodobý pobyt v zahraničí (zpravidla okolo jednoho roku) spí�e typu stá�e nebo

studijního pobytu, tj. zaměřeného na získání zku�eností, roz�íření odborných znalostí

a zdokonalení jazyka. Tyto představy mladé generace v ČR (včetně neza-

městnaných) by mohly být usměrněny rakousko-českou spoluprací do systému stá�í

a pobytů mladých občanů obou zemí, který by byl oboustranně přijatelný a výhodný;

pro mladé občany ČR by vytvářel po návratu dobré podmínky pro získání

zaměstnání.

II. 3 Zaměstnanost cizinců, migrační politika

1. Vá�ným způsobem mohou být ovlivňovány vztahy mezi ČR a Rakouskem odli�nostmi, které existují mezi rozsahem a strukturou zaměstnanosti cizinců na národních trzích práce a mezi mechanismy, kterými se tyto procesy v ka�dém ze států regulují.

V současné době v souvislosti s přípravnou etapou a budoucím členstvím ČR

v EU jsou aktuální zejména tyto vazby:

- rozsah faktické a potenciální migrace za prací občanů z ČR do Rakouska;

tento okruh je podrobně hodnocen v kapitole III (na podkladě svazku 1a a 1b

analytické části),

- důsledky, které pro přijetí ČR do EU mohou mít jednak rozsah účinnosti

cizinců na pracovních trzích obou států, jednak rozdíly migračních politik (včetně

vazeb týkajících rovnosti zacházení, odměňování, odstranění diskriminace apod.).

Rakousko 2. Základní charakteristikou situace v zaměstnávání cizinců v Rakousku je

jejich vysoký podíl na celkové zaměstnanosti (6 a� 7%); tento podíl patří mezi státy

Evropské unie k nejvy��ím (spolu s Německem a Francií, Belgií a Lucemburskem).

Převa�ují cizinci z tzv. �třetích států� (státy � nečlenové EU); podíl zaměstnaných

cizinců � občanů členských států EU se pohybuje okolo 10 a� 15 % celkové

zaměstnanosti cizinců (údaj podle výběrových �etření Eurostatu, podrobná národní

statistika zaměstnanosti cizinců není k dispozici)8)

8) Z členských států EU s vysokým podílem cizinců zaměstnaných na národním trhu práce převa�ují občané členských států EU v Belgii a v Lucembursku (jde ze značné části o pracovníky orgánů EU a dal�ích mezinárodních institucí � NATO aj.).

30

2.1 Rozhodující část v současné době v Rakousku zaměstnaných cizinců

z třetích zemí pochází z přistěhovalectví z doby před vstupem Rakouska do EU

(migrační vlny sedmdesátých letech a v první polovině devadesátých let); podle

státní příslu�nosti je struktura zaměstnaných cizinců třetích zemí tato (prosinec

2000): absolutně (tis.osob) % - nástupnické státy býv. Jugoslávie 144,3 61,7 - Turecko 44,6 19,1 - kandidátské země střední a vých.Evropy 31,6 13,5 Polsko 7,7 3,3 Maďarsko 9,1 3,9 Slovensko 4,0 1,7 ČR 3,9 1,7 celkem 233,9 100,0 Pramen: Arbeitsmarktservice Österreich (AMÖ, prosinec 2000)

Zaměstnanost občanů ČR (statisticky podchycená rakouskými úřady práce)

nedosahuje ani 2% celkové zaměstnanosti cizinců (představuje zhruba jedno

promile celkové zaměstnanosti v rakouském hospodářství).

Odvětvová struktura zaměstnanosti cizinců naznačuje, �e jejich největ�í

rozsah se koncentruje v odvětvích průmyslu (kovovýroba, elektrotechnika, textil,

oděvnictví aj.) ve stavebnictví, pohostinství, obchodě a některých dal�ích odvětvích

slu�eb (stěhovací slu�by, zdravotnictví):

zaměstnanost cizinců struktura zaměstna-

absolutně nosti NH (1988) (v tis.osob) % % zemědělství a lesnictví 9,4 3,9 6,2 průmyslová odvětví 55,2 23,1 21,4 stavebnictví 46,5 19,5 8,6 obchod, opravárenství 25,1 10,5 17,1 pohostinství a ubytování 32,8 13,7 5,9 doprava a spoje 8,6 3,6 6,3 ostatní slu�by 40,7 17,1 34,4 jiná činnost (stá�e apod.) 20,2 8,5 celkem

238,5 100,0 100,0

Prameny: AMÖ, květen 1999, Östat: Statistisches Jahrbuch 1999/2000

31

Nejvy��í intenzita zaměstnanosti cizinců je v odvětví stavebnictví a pohostinských slu�bách, v nich� zhruba ka�dý sedmý zaměstnanec je cizinec. Profesně vykonává vět�ina cizinců manuální pracovní činnosti (zemědělství a lesní dělníci zhruba 12 tis.osob, pomocní dělníci ve stavebnictví a dal�ích odvětvích zhruba 42,0 tis.osob, či�tění a úklid cca 23 tis.osob, pomocné činnosti ve slu�bách cestovního ruchu z cca36,2 tis.osob atd.); v povoláních vy�adujících vy��í přípravu (střední, popř. vysoko�kolské vzdělání) a zku�enosti (technici, ekonomové, administrativní povolání, zdravotníci, pracovníci ve �kolství a kultuře) je zaměstnáno zhruba 17 tis.osob.

2.2 Z pojetí politiky usměrňující vstup a působení cizinců z třetích zemí na

rakouském trhu práce lze dovodit, �e základní prioritou Rakouska je zaji�tění dlouhodobé stabilní a prakticky plné zaměstnanosti existujících vnitřních zdrojů pracovních sil (vnitřní nabídky práce) včetně bloků migrantů v zemi dlouhodobě �ijících a pracujících; flexibilita na trhu práce a (nebo) konkurence

nabídky práce (v rámci tolerancí vymezených zákonem nebo jednáním sociálních

partnerů) vytvářená dal�í rozsáhlej�í imigrací pracovní síly má druhořadý význam (a

to přes nízkou nezaměstnanost, která v�dy vyvolává rigiditu trhu práce).

Tento základní přístup se zřejmě utváří pod vlivem jak vnitřních rakouských

poměrů, tak politiky Evropské unie.

Hlavním faktorem je rozsáhlá imigrace realizovaná před rokem 1995, a to

migranty se zcela rozdílnými civilizačními, kulturními a světonázorovými orientacemi

(Albánci, Bosňané, Kurdové aj.); počet cizinců dlouhodobě (trvale) �ijících na území

Rakouska se pohybuje okolo 700 tis.osob (zhruba 9 % obyvatelstva). Alespoň

přijatelná adaptace této emigrační vlny do rakouské společnosti představuje vysokou

ekonomickou, sociální a politickou zátě� a náklady. Existující imigrace znamená, �e

na národním trhu práce existuje disponibilní vnitřní nabídka pracovních sil pro oblast

bě�ných prací, která kryje poptávku; to platí i pro práce jednoduché a pomocné.

Emigrace z Rakouska je prakticky nulová (existuje v�ak dojí�ďková migrace za prací

� pendlerství � do Německa a �výcarska, která v roce 1997 představovala zhruba

100 tis.osob). Evropská unie se zejména v druhé polovině devadesátých let v podstatě po přijetí Schengenské dohody orientuje na restriktivní migrační politiku vzhledem k dlouhodobé vysoké a rostoucí nezaměstnanosti v rámci společenství (přesahovala 10 % pracovních sil); dosáhnout jejího sní�ení zapojením vnitřních zdrojů do zaměstnání je nejvy��í prioritou sociálně-ekonomické strategie unie pro nejbli��ích 10-15 let (v podstatě do doby poklesu populace, zejména v ekonomicky aktivním věku). Tyto souvislosti se promítají jak do mechanismů uplatňovaných k usměrňování

rozsahu migrace cizinců ze třetích zemí za prací do Rakouska, tak v návrzích na

uplatnění přechodného období, po které by pro občany nově přijímaných členských

32

států ze střední a východní Evropy platila určitá omezení ve volném pohybu osob a

pracovních sil v rámci států Unie.

2.3 Zaměstnávání cizinců ze třetích zemí na rakouském trhu práce je v současné době regulováno řadou mechanismů.

Předev�ím platí (obdobně jako v jiných členských státech EU) princip před-

nostního zaměstnávání (přijetí na volné pracovní místo) občanů Rakouska a není-li

uchazeč o práci z těchto zdrojů, pak mají přednost občané z ostatních členských

států EU.

Vlastní mechanismy uplatňované v současné době k usměrnění rozsahu,

struktury a doby zaměstnávání cizinců ve třetích zemích na rakouském trhu práce lze

charakterizovat takto:

a) centrální stanovení (na úrovni spolku a spolkových zemí) limitů počtu

povolení k zaměstnání podle povolání (různé skupiny řemeslníků, druhy specialistů,

řídící pracovníci),

b) suverenita vnitrostátního rozhodování; Rakousko nemá uzavřeny

dvoustranné dohody se třetími zeměmi o zaměstnávání osob,

c) časové omezení a individualizace pracovního povolení při prvním

zaměstnání v Rakousku (tj. maximálně na jeden rok, na určitou osobu a určité

pracovní místo),

d) diferenciace pracovních povolení podle doby a účelu s různými re�imy pro

zaměstnavatele a zaměstnaného (krátkodobá pracovní povolení do doby 1 roku a�

dvou let, maximálně na pět let trvalé pracovní povolení pro přeshraniční

zaměstnávání, pro dojí�dějící zaměstnance � pendlery),

e) podmínkou legality zaměstnávání je dodr�ování pracovněprávních ochran

zaměstnávaných plynoucí z rakouského právního řádu a acquis communautaire.

Je tedy zřejmé, �e současný rakouský systém usměrňování rozsahu

zaměstnávání cizinců ze třetích zemí je restriktivní, selektivní a vymezující legalitu

zaměstnávání9)

2.4 Pokud jde o rakouské návrhy na uplatnění přechodného období principu

volného pohybu pro občany nově přijímaných států střední a východní Evropy, je

zřejmé, �e

9) Podrobněj�í výklad migrační politiky Rakouska obsahuje svazek 6 analytické části (kapitola II).

33

a) vyplývají z obav naru�ení relativní rovnováhy, která se na vnitřním

rakouském trhu práce dlouhodoběji reprodukuje. Obavy vycházejí z rizika vytlačování

existující zaměstnanosti (občanů Rakouska a �starých� migrantů) novou imigrací,

nízkými po�adavky na mzdovou úroveň, na pracovní podmínky apod. vedoucí k růstu

nezaměstnanosti, sní�ení mzdové dynamiky apod.,

b) znamená nedůvěru trhu práce a k mechanismům ochran vůči naru�ení

dosa�ených podmínek na trhu práce, které jsou dány vnitrostátními předpisy i acquis

communautaire promítaným do právního řádu v�ech členských států (dosavadních i

nově přijímaných). Kontrolní mechanismy trhu práce mohou velmi významně

zamezovat nelegálnosti a �dumpingu� při zaměstnávání cizinců.

Česká republika 3. Značná a do roku 1997 dynamicky postupující migrace zahraničních

pracovních sil a jejich mnohostranné zapojení do vnitřní ekonomiky významně

spolupůsobila při utváření trhu práce v ČR v devadesátých letech Pracovní migrace cizinců do ČR po roce 1989 nepatří k prvkům hospodářského �ivota zcela

nově vznikajícím s rozvojem demokratických a tr�ních poměrů. V předlistopadovém období bylo zaměstnáno v českých zemích řádově několik desítek tisíc zahraničních pracovníků (občané Polska, Vietnamu, Kuby aj.). Kladné saldo měla rovně� pracovní migrace (dojí�ďka) ze Slovenska. Zcela nové resp. zásadně modifikované jsou v devadesátých letech motivy, mechanismy a formy migrace zahraničních pracovníků.

3.1 Pracovní i v�eobecná migrace cizinců do ČR měla v devadesátých letech

řadu specifických rysů. Předev�ím je rozsah imigrace do ČR v relaci k ostatním

kandidátským státům zcela výjimečný; v Polsku, Maďarsku a Slovensku se pracovní

migrace cizinců orientuje předev�ím na odborníky ze západních států a značně

absentuje migrace masových profesí z východní Evropy, Asie a dal�ích méně

rozvinutých zemí. Analýzy dále naznačují, �e:

- s legální pracovní migrací cizinců do ČR (její úroveň se pohybovala zhruba

mezi 150 a� 200 tis.osob) se, vzhledem k podmínkám vstupu a pobytu cizinců,

spojovala nelegální imigrace (zaměřená nejen na získání zaměstnání, ale ve

značném rozsahu a na aktivity v �edé a černé ekonomice); hrubé odhady těchto

osob se pohybují v řádu okolo 100 tisíc,

- v zaměstnanosti cizinců má podstatnou váhu (koncem období zesilující) pod-

nikání cizinců na podkladě �ivnostenského oprávnění. Systém informací o legální migraci cizinců a jejich zaměstnávání se po vzniku ČR (1993) utvářel pozvolna; solidněj�í, i kdy� strukturálně neúplná, data jsou pravidelně zveřejňována a� do roku

34

199810). Hodnocení odborníků � statistiků dospívají k závěru, �e dosa�ení uspokojivého stavu evidence, sběru dat a zveřejňování informací bude dlouhodoběj�í zále�itostí. Příčiny spočívají v ne-připravenosti státních struktur na evidenci cizinců podle potřebných kritérií, náročnosti na koordinaci této evidence a sběru dat vzhledem k několika státním orgánům, které vykonávají agendu migrace cizinců a jejich zaměstnávání (zku�enosti VÚPSV z počátku devadesátých let naznačovaly i určité zájmové motivy bránící koordinaci informací). Pokud jde o rozsah nelegální imigrace cizinců, existují jen ojedinělé odhady, neexistuje �ádný pokus o soustavnost a metodiku těchto odhadů. Přehled rozsahu pracovní migrace cizinců v letech 1994 � 2000 a základní

vztahy k trhu práce ČR dává tento přehled (stav k 31.12)

povolení podíl registra- podíl �ivnos- podíl na celková podíl ci- počet počet re- míra ne- k za- na pra- ce obča- na pra- tenská pracovní zaměst- zinců na hlá�e- gistrova- zaměst-

rok městnání covní nů SR covní opráv- síle v % nanost pracovní ných vol- ných u- nanosti síle v % síle v % nění cizinců síle ČR ných pra- chazečů v ČR covních o za- míst městnání

1994 32 871 0,63 39 209 0,75 18 650 0,36 90 730 1,74 75 936 166 480 3,19 1995 52 536 1,01 59 323 1,14 36 996 0,71 148 855 2,85 100 862 153 041 2,93 1996 71 002 1,34 72 244 1,36 45 499 0,86 188 745 3,56 83 976 186 339 3,52 1997 61 044 1,19 69 723 1,36 63 529 1,24 194 296 3,78 62 284 268 902 5,23 1998 49 927 0,97 61 320 1,19 44 962 0,87 156 209 3,02 37 641 386 918 7,48 1999 44 073 0,85 54 756 1,06 49 974 0,96 151 852 2,92 35 117 487 623 9,40 2000 40 080 0,77 63 567 1,22 61 340 1,18 164 987 3,17 52 060 457369 8,80

Podle státní příslu�nosti (občanství) byl v ČR v devadesátých letech evidován

tento rozsah legálně zaměstnávaných cizinců (v členění na zaměstnance a �iv-

nostníky � podnikatele; stav k 31.12)

státy, bloky 1995 1997 1999 států abs. % abs. % abs.za- tis.os. celkem % tis.os. tis.os. městn. �ivnost. Slovensko 62,3 41,8 77,3 39,8 53,2 6,6 59,8 39,4 Ukrajina 27,6 18,5 33,9 17,4 16,6 19,5 35,2 23,2 Vietnam 8,1 5,4 24,9 12,8 0,1 18,9 19,0 12,5 Polsko 12,4 8,3 14,6 7,5 6,9 1,0 7,9 5,2 státy EU 5,4 3,6 7,7 4,0 4,7 2,2 6,9 4,5 kandidátské státy 76,7 51,5 97,6 50,2 62,6 9,1 71,7 47,2 ostatní 66,8 44,8 89,0 45,8 26,2 47,1 73,3 48,3 celkem 148,9 100,0 194,3 100,0 93,5 58,4 151,9 100,0 z toho: zaměstnanci 111,9 75,2 130,8 67,3 x x 93,5 61,6 �ivnostníci 37,0 24,8 63,6 32,7 x x 58,4 38,4

Pramen: VÚPSV: Mezinárodní pracovní migrace v ČR, Bulletiny 1 a� 4

10) Bulletiny �Mezinárodní pracovní migrace v ČR� zpracovávané VÚPSV obsahují členění migrace cizinců podle státní příslu�nosti, druhu zaměstnání (pracovní povolení, registrace občanů SR, �ivnostenské oprávnění), okresů, krajů, popř. oblastí ČR.

35

Tři čtvrtiny cizinců aktuálně zaměstnaných v ČR jsou občany tří států

(Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu; z nich Slováci představují více jak polovinu)11).

Podstatně vzrostl podíl cizinců � podnikatelů (dvě třetiny z nich jsou Ukrajinci a

Vietnamci). Podíl občanů státu EU-15 činí necelých pět procent.

Odvětvovou alokaci a profesní strukturu cizinců zaměstnaných v ČR lze

charakterizovat jen orientačně na podkladě pilotních průzkumů a výběrových �etření: 1988 zaměstnanost % struktura za- cizinců 1988 městnanosti absol. v tis.osob v nh (%) zemědělství a lesnictví 29,5 13,5 5,9 průmyslová odvětví 94,8 43,5 31,8 stavebnictví 57,3 26,2 10,4 obchod 16,5 7,6 13,0 pohostinství 3,6 1,6 3,4 doprava a spoje 3,2 1,5 7,5 ostatní odvětví slu�eb 13,4 6,1 28,0 hospodářství celkem 218,312) 100,0 100,0 Pramen: nepublikovaný neoficiální materiál ČSÚ o koncepci statistiky cizinců v ČR

3.2 Při největ�ím rozsahu zaměstnanosti cizinců v průmyslových odvětvích

(včetně hornictví a dobývání surovin a výroby a rozvodu elektřiny a plynu) je největ�í

intenzita jejich zaměstnávání v zemědělství a lesnictví a ve stavebnictví (zhruba

ka�dý desátý pracovník je cizinec). Podle pilotního �etření na úřadech práce

vykonává zhruba 85 % cizinců manuální činnosti (ze značné části pomocné a

nekvalifikované) a cca 15% činnosti vy�adující střední a vysokou kvalifikaci

(technici, pracovníci ve �kolství a zdravotnictví, mana�eři).

Celkově lze působení cizinců na českém trhu práce v devadesátých letech

stručně charakterizovat takto - expanzivní, �ivelný (neregulovaný masivní příliv legál-

ní i nelegální migrace cizinců na pracovní trh v období 1993-1997 byl odrazem

celkového vysoce liberálního přístupu k vývoji sociálně-ekonomických vztahů. V sou-

hrnu ovlivnila migrační vlna negativně jak zaměstnanecký trh práce, tak oblast

podnikání.

11) Po zániku československé federace (1992) mají občané Slovenska prakticky volný přístup na český trh práce (povinností je jen registrace na územně příslu�ném úřadu práce); rozsah pracovní migrace ze Slovenska souvisí s dlouhodobými vazbami s řadou českých podniků a je usnadňován jazykovou blízkostí. 12) Rozsah cizinců zaměstnaných v ČR se podle zde uváděného pramene poněkud li�í od předchozích údajů.

36

Na zaměstnaneckém trhu práce umo�nila pracovní migrace cizinců v období

krátké konjunktury (1994-1996) určitou expanzí některých podniků zejména ve

zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Hlavní sociální a ekonomický důsledek

imigrace v�ak spočíval ve sní�ení nákladů práce poskytováním ni��ích mezd a

poru�ováním pracovněprávních standardů; to spolupůsobilo k omezování mzdového

růstu (včetně stagnace úrovně minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů) i

k zú�ení rozsahu kolektivního jednání. V období hospodářské recese (1997 a�

1999) do�lo k určitému poklesu legálně evidované cizinecké zaměstnanosti. Při

poklesu poptávky na trhu práce vedl značný rozsah nízkokvalifikovaných

zaměstnaných cizinců k zú�ení mo�ností uplatnění nezaměstnaných obdobné

kvalifikace (počet nezaměstnaných se základním vzděláním a vyučených v roce

1999 se pohyboval zhruba okolo 350 tis.osob). V této relaci často uváděný argument o �nezájmu� českých uchazečů o zaměstnání o nekvalifikované, fyzicky namáhavé a jinak málo přita�livé práce nemá ekonomické a sociální opodstatnění (je převrácením příčiny a následku). Reálně se vytváří tento kruhový řetězec: dovoz �laciné� pracovní síly z ciziny k výkonu jednoduchých, málo přita�livých prací � stagnace nízkých a minimálních mezd � minimální mzdy pod úrovní oficiálního �ivotního minima a z něho odvozovaných sociálních dávek � demotivace domácích uchazečů o přijetí uvedených prací.

V oblasti podnikání, kde nej�ir�í aktivity realizují Vietnamci a v posledním

období Ukrajinci, se v průběhu celého dosavadního transformačního období propojují

legální, pololegální, �edé a černé aktivity. Cizinci � podnikatelé získali v několikaleté

reprodukci vysoké ziskové mar�e (vzhledem k daňovým, celním a dal�ím únikům)

značné ekonomické zdroje. Po uplatnění regulačních opatření na zaměstnaneckém

trhu práce se objevil rozsáhlý nový fenomén-značný počet cizinců se stává

v průběhu posledních let majiteli a společníky veřejných obchodních společností a

společností s ručením omezeným. Značná část osob (zejména Ukrajinců a zčásti

Vietnamců) zapsaných jako společníci obchodních společností (majících tedy legální

pobyt) s velkou pravděpodobností pracuje v postavení zaměstnaneckém (a tedy

nelegálně resp. pololegálně). Do zu�ujícího se zaměstnaneckého trhu práce tak

vedle legální zaměstnanosti cizinců, nepodchyceného rozsahu jejich nelegální

zaměstnanosti, proniká přesně neurčitelný počet pololegálně zaměstnávaných.

4. Politika České republiky v oblasti přeshraničního mezistátního pohybu, pobytu, v�eobecné i pracovní migrace cizinců sleduje v současném období (1999-2001) tyto základní cíle:

37

za prvé � vycházet při utváření migrační politiky a při její praktické realizaci ze

zásad migrační politiky uplatňovaných členskými státy EU a z předpisů EU v této

oblasti; k tomu postupně přizpůsobovat české právní úpravy ve v�ech okruzích

migrace cizinců (vstup, pohyb, pobyt, zaměstnanost, podnikání, azyl aj.);

za druhé � omezit a utlumit bezpečnostní rizika (organizovaný zločin, sabotá�,

�pioná� aj. i dal�í negativní vlivy - hospodářské, zdravotní aj.), která z migrace

cizinců � zejména ilegální � na území ČR plynou;

za třetí � zaměřit instrumentárium imigrační politiky tak, aby pracovní migrace

cizinců podporovala hospodářskou prosperitu a rozvoj (flexibilitu a expanze dílčích

profesních a územních � úseků trhu práce) a bylo bráněno jejímu zneu�ití ve

vnitřních i mezinárodních hospodářských i politických vztazích (omezování

kolektivního jednání a dal�ích mechanismů vztahů mezi zaměstnavateli a

zaměstnanci, dumpingová konkurence poru�ováním pracovněprávních a mzdových

předpisů). Naplnění těchto cílů sledovaly zákonné úpravy přijaté v letech 1999-2000. Úprava pobytu cizinců na území ČR je zalo�ena na těchto základních principech: - cizinec mů�e na území ČR pobývat přechodně nebo trvale, jsou stanovena přesná pravidla, postupy a podmínky pro oba způsoby pobytu, - víza ke vstupu a pobytu jsou udělována zásadně na zastupitelských úřadech; na hranicích poskytuje víza policie jen ve výjimečných případech, - vstup cizinců na území ČR lze legálně realizovat jen přes hraniční přechod v místě a čase k provádění hraniční kontroly a za splnění stanovených podmínek postupů. ČR současně realizuje vízovou politiku v souladu se zásadami EU v této oblasti. 4.1 Podmínky zaměstnávání cizinců jako zaměstnanců se v ČR

v posledních letech (1999-2000) značně přiblí�ily principům zaměstnávání cizinců

v pracovních vztazích (v závislé výdělečné činnosti) uplatňovaných v Evropské unii a

jednotlivých členských státech Unie. Trh práce ČR je ochraňován před nadměrným

dovozem pracovní síly a jejich nekalou konkurencí umo�ňovanou diskriminačními

podmínkami.

Základním předpokladem zaměstnaneckého poměru (výkonu práce) cizince

v ČR je povolení k pobytu za účelem zaměstnání a povolení k zaměstnání. Rozhodování o povolení zaměstnání cizincům je zalo�eno na těchto

základních principech

a) je ekonomicky podmíněno, a to mo�ností získávat zaměstnance ze

zahraničí jen na místo, které je zaměstnavatelem nahlá�eno jako volné a které

s ohledem na po�adovanou kvalifikaci nebo dočasný nedostatek volných pracovních

míst nelze obsadit občanem ČR, zejména uchazečem o zaměstnání;

38

- povinností ÚP je přihlí�et k situaci na trhu práce (místním, okresním,

profesním aj.),

b) je sociálně podmíněno zaji�ťováním rovnosti pracovních a mzdových

podmínek s občany ČR; na cizince se vztahují zejména vnitrostátní předpisy,

pracovněprávní, mzdové, o v�eobecném zdravotním poji�tění, o sociálním zabez-

pečení, o daních z příjmů a dal�í;

c) je �iroce vymezeno; povolení k zaměstnání se vy�aduje - pro v�echny pracovněprávní vztahy ve smyslu zákoníku práce vykonávané

cizincem na území ČR (pracovní poměr, vedlej�í pracovní poměr, dohoda o

provedení práce a dohoda o pracovní činnosti i při souběhu těchto pracovněprávních

vztahů, při zaměstnání současně, vy�aduje se povolení k zaměstnání ke ka�dému

zaměstnavateli zvlá�ť) a rovně� pro volná pracovní místa obsazovaná jmenováním

nebo volbou,

- pro výkon prací v zaměstnavatelském vztahu k zahraničnímu zaměst-

navateli, na který je cizinec na základě obchodní nebo jiné smlouvy uzavřené s tu-

zemskou právnickou nebo fyzickou osobou,

- pro činnosti společníků, jednatelů, členů dozorčích rad, prokuristů,

komanditistů komanditní společnosti apod., pokud cizinec je soubě�ně

v pracovněprávním vztahu k dané obchodní společnosti;

d) je dočasné, individuální a nepřenosné. Poskytuje se na jeden rok

s mo�ností prodlou�ení. Povolení k zaměstnání je platné pouze pro zaměstnání, jeho

druh a místo výkonu prací u jednoho zaměstnavatele.

4.2 Podnikání cizinců v ČR je dosud upraveno značně liberálně. Neexistují,

kromě zákonných ustanovení, �ádná administrativní omezení (kvóty, limity) ani vůči

cizincům v�eobecně uplatňovaná opatření zu�ující jejich podnikatelské aktivity oproti

občanům ČR. Vy��í míra regulace zaměstnaneckých povolení a vztahů cizinců

uplatňovaná v posledním období vede ke zvy�ování různých forem podnikání cizinců

přiná�ejících řadu problémů zejména u cizinců � podnikatelů. Cizinci s trvalým pobytem na území České republiky jsou pova�ování za českou osobu a mají

z hlediska �ivnostenskoprávní úpravy stejná práva a stejné povinnosti jako če�tí občané. Toté� platí i pro fyzické osoby, jim� bylo přiznáno postavení uprchlíků.

Zahraniční fyzické a právnické osoby, které podnikají v zahraničí, podnikají na území České republiky prostřednictvím organizační slo�ky zapsané do obchodního rejstříku; oproti českým osobám mají v podstatě jen povinnost ustanovit pro podnikání na území České republiky odpovědného zástupce.

39

Zahraniční fyzická osoba, která v zahraničí nepodniká a hodlá provozovat �ivnost na území České republiky, musí mít k tomuto účelu povolen dlouhodobý pobyt na území České republiky (nejedná-li se o občana členského států Evropské unie nebo státu, s ním� má Česká republika uzavřenou smlouvu, která toto omezení nepřipou�tí nebo o občana České republiky, který nemá na území České republiky trvalý pobyt). Povolování pobytu i podmínky, které je za tímto účelem nutno splnit, se řídí ustanovením pobytového zákona.

V současné době se s ohledem na harmonizaci právní úpravy s komunitárním

právem předpokládá zpřísnění stávající úpravy podnikání cizinců tak, aby se

povolování podnikatelských aktivit řídilo i jejich předpokládanými přínosy pro Českou

republiku a aby se zamezilo zneu�ívání �ivnostenských oprávnění k výkonu

závislých činností a maskování pracovního poměru.

5. Souhrnně lze konstatovat, �e současná politika ČR v oblasti pracovní migrace cizinců představuje určité, zdaleka ne v�ak úplné přiblí�ení politiky právních úprav a praxe ČR předpisům Evropské unie a jednotlivých států EU.

Velký rozdíl existuje zejména např. mezi jednoznačně restriktivní a selektivní

imigrační politikou Rakouska prioritně sledující zájem ochrany vnitřního trhu práce a

zaměstnanosti (jak v zaměstnanecké, tak �ivnostensko-podnikatelské oblasti) a

politikou ČR, která neuplatňováním centrálních limitů (kvót) v oblasti v�eobecné i

pracovní migrace a decentralizací rozhodování o zaměstnanecké migraci na úroveň

okresů umo�ňuje vy��í flexibilitu na trhu práce při sní�ení ochrany vnitřní

zaměstnanosti. Dosavadní značně liberální podmínky přístupu cizinců k podnikání

v ČR se od rakouské situace li�í zásadním způsobem.

To, spolu s dosud značným rozsahem cizinců nelegálně pobývajících, zaměst-

návaných a podnikajících v ČR, s nedostatky v centrální evidenci pobytu a

zaměstnání cizinců a teprve probíhajícím posilováním kontroly hranic ČR před

nelegální imigrací, vytvoří jeden z nejvá�něj�ích problémů budoucího členství ČR

v EU. Pro členské státy EU a zejména pro Rakousko je problematika zejména

ilegálního pobytu a zaměstnávání cizinců z třetích zemí v ČR a mo�nost jejich

přesunu na společný trh zcela prvořadým rizikem.

5.1 V současné době je imigrační politika EU a v jejím rámci Rakouska vůči

třetím zemím zaměřena jednoznačně restriktivně. EU ani jednotlivé členské státy

nemají propracovánu dlouhodoběj�í aktivní migrační politiku, která by koncepčně

vycházela z vazeb mezi trhem práce, hospodářským vývojem a demografickými a

populačními trendy.

40

V posledním období (od roku 2000) se v jednotlivých členských státech EU (i

v dal�ích západních zemích) objevují mezery v uspokojování poptávky po pracovních

silách převá�ně po kvalifikovaných specialistech [Německo-IT, Norsko �lékaře], ale i

po řemeslných profesích [�panělsko] a dal�ích rutinních pracovnících [Irsko,

�védsko], které chtějí tyto státy krýt imigrací pracovníků včetně emigrace

z kandidátských států. Rakousko � podle dostupných informací � zatím takové

potřeby na trhu práce nemá (resp. zatím takto směrované nabídky vůči třetím zemím

nevyhla�uje).

Pro ČR vznikají rizika emigrace odborníků (�odliv mozků�) i rozkolísání situace

na trhu práce v důsledku zpravidla dočasné a podle bě�né situace pohyblivé

emigrace pracovníků bě�né kvalifikace (efekt �rezervní armády pracovních sil

vyspělej�ích ekonomik�). Důsledky těchto migračních fluktuací mohou být

prohloubeny nepříznivými demografickými a populačními trendy ve středně � a

dlouhodobém výhledu (který je, diferencovaně podle jednotlivých států, společný pro

celou Evropu). Střední projekce obyvatelstva Rakouska a ČR v období 2000 a� 2030 předpokládají tento vývoj

přírůstku (úbytku) obyvatelstva v tis. osob:

Rakousko Česká republika 2015-2000 2030-2000 2015-2000 2030-2000 obyvatelstvo celkem - 30 + 26 - 67 - 577 obyvatelstvo 15 a� 64 let +71 - 582 - 343 - 1 023

5.2 K zabránění rizik důsledků emigračních i imigračních vln propracovávají

kompetentní státní orgány ČR záměr koncepčního přístupu k trvalé (dlouhodobé)

imigraci kvalifikovaných zahraničních pracovníků do ČR na základě jejich výběru.

Koncepce je zalo�ena na:

- hodnocení individuálních �ádosti o trvalý pobyt v ČR cizinců, kteří mají v ČR

zaměstnání; hodnocení probíhá podle jednotných, předem stanovených kritérií

(dosa�ené vzdělání, věk, �ádaná profese, znalost ČR),

- přednostním udělení trvalého pobytu uchazečům podle výsledků hodnocení

a� do stanoveného početního limitu (resp. těm, kteří dosáhli alespoň minimální

úrovně hodnocení).

Projekt výběru kvalifikovaných pracovníků � cizinců k trvalé migraci do ČR má

být urychleně odzkou�en v relaci k občanům některých států.

41

III. Potenciál populace České republiky k pracovní migraci do zahraničí

III.1 Základní přístupy Dominantním motivem pro úvahy části populace ČR o migraci za prací do

zahraničí jako mo�né �ivotní strategie je dosa�ení vy��ího reálného příjmového

standardu (resp. celkové �ivotní úrovně) v cizině, ne� existuje v domácích poměrech;

doplňkovým motivem je získání pracovních (odborných) zku�eností a zdokonalení

jazykových znalostí. V určité, nepříli� velké, míře jsou přítomny osobní důvody

(partnerské a rodinné vztahy, světonázorové koncepce aj.); prakticky zcela absentují

faktory ohro�ení �ivota a zdraví, politický útlak a nesvoboda i populační přetlak.

1. Migrační potenciál (potenciál migrace do zahraničí) obyvatelstva ČR (jeho části) představuje souhrnný rozsah (kapacitu) osob, které v časově neohraničeném období mohou pod vlivem jak ekonomických, tak mimoekonomických impulsů s rozdílnou mírou pravděpodobnosti realizovat určitý typ migrace do zahraničí.

Zvlá�tní postavení zaujímá potenciální pracovní emigrace; tato migrace

ovlivňuje trh práce i �ir�í sociálně-ekonomické vztahy jak v emigračním, tak

v imigračním státě.

Odhady migračního potenciálu se realizují prostřednictvím ekonometrických a sociometrických postupů (a jejich kombinací). Ekonomické analýzy mohou

předev�ím charakterizovat motivy migrace do zahraničí související s rozdíly

hospodářské, �ivotní a příjmové situace mezi emigračními a imigračními státy

(teritorii). Rozbory zalo�ené na sociologických metodách umo�ňují předev�ím

charakterizovat v�eobecný, pravděpodobný a reálný migrační potenciál populace a

jeho demografickou, sociální a ekonomickou strukturu.

2. Typy migrace do zahraničí motivované prioritně nebo převá�ně zájmem o

zvý�ení reálné příjmové (�ivotní) úrovně (aktuální pro populaci ČR) stručně

charakterizovat takto:

- migrace pobytová, při ní� migrant změní místo pobytu a �ivota ze státu

mateřského do cílového; mů�e být dlouhodobá, popř. trvalá (celo�ivotní); obvyklou

42

neformální hranicí dlouhodobosti je pobyt v cizině del�í ne� 2 a� 3 roky) nebo

krátkodobá, - migrace dojí�ďková (pendlerská), tj. migrace při ní� migrantovo místo

pobytu a �ivota zůstává v mateřské zemi; mů�e být zalo�ena na denním návratu do

(trvalého) bydli�tě (nebo do místa dočasného pobytu) v mateřské zemi nebo na

krátkém (zpravidla nejvý�e týdenním) pobytu v cílové zemi a pravidelných

víkendových návratech do mateřské země.

Sklon k pobytové migraci obyvatel chud�ích států do států bohat�ích je tím vět�í, čím vět�í je odstup (rozdíl) mezi reálným (paritním) HDP na obyvatele a od něj odvozený rozdíl mezi reálnou (paritní) úrovní průměrných mezd;

prakticky v�dy jde o reálnou kupní sílu čistých průměrných mezd. Za příjmový rozdíl,

který výrazně působí na překonání bariéry vazeb vá�ících potenciální migranty

k domácímu prostředí a umo�ňuje krýt počáteční finanční náklady i dal�í zátě�e

migrace se obvykle pova�uje rozdíl, kdy reálný čistý příjem v zahraničí je minimálně dvojnásobný ne� reálný čistý příjem v mateřské zemi. Hranicí motivace k migraci (�migračním prahem�) je dosa�ení zhruba 70 � 75 % reálné příjmové úrovně vyspělého (imigračního) státu (regionu). Pak ekonomická migrace podle empirických zji�tění ustává, resp. se zásadně tlumí; přetrvávající rozdíly v příjmových (mzdových) úrovních jsou vyrovnány ekonomickými a psychologickými náklady migrace. Dojí�ďková migrace jako specifický migrační typ se realizuje mezi ČR a

dal�ími kandidátskými státy hraničícími se státy EU (Polsko, Slovensko, Maďarsko,

Slovinsko). Motivem dojí�dění je skutečnost, �e migrant dojí�dějící za prací do

zahraničí kumuluje tři zvýhodnění � mzdu vyspělé cílové země, výhodný přepočet

mzdy směnným kurzem na měnu mateřské (chudé) země, kupní sílu přepočtené

mzdy v cenové hladině mateřské, chudé země. Příjmová motivace k pendlování je intenzivní, pokud čisté nominální mzdy (mzdy přepočtené směnným kurzem) dosahované v mateřské zemi jsou ni��í ne� 50 % mezd dosa�itelných v cílové zemi. Po překonání této hranice dochází ke značnému poklesu pendlujících osob. Je

to dáno tím, �e ne celý velikostní rozdíl ve mzdách a příjmech je pro dojí�dění za

prací motivační; od mzdy dosa�ené v zemi dojí�dění musí pendler odečíst cestovní

náklady a náklady pobytu, které mzdový rozdíl sni�ují (v ČR se tyto náklady

v průměru pohybují na úrovni domácí, tj. u nás dosahované čisté průměrné mzdy).

K tomu přistupuje skutečnost, �e populace ochotná k pendlování dosahuje vět�inou

43

(nebo alespoň z počátku) mzdu ni��í, ne� je průměr v cílové zemi.

V současné době je relace reálné kupní síly čistých hodinových průměrných mezd ve zpracovatelském průmyslu ČR vůči obdobné (srovnatelné)

mzdě v SRN cca 55%, v Rakousku 59% a v průměru EU 64% (a to bez vlivu vy��ího

počtu odpracovaných hodin v ČR). Lze předpokládat, �e bude-li pokračovat předstih

růstu průměrných reálných nominálních mezd ČR oproti státům EU (dosud to bylo

v průměru 1 a 1,5 proc. bodu ročně), ztlumí se motivace k pobytové migraci českých

občanů z důvodů příjmových rozdílů v průběhu 5 a� 10 let (hranice 70 a� 75 %

reálné paritní úrovně čistých mezd bude dosa�ena).

Relace čistých hodinových průměrných nominálních mezd (tj. mezd přepočtených směnným kurzem měn) ve zpracovatelském průmyslu ČR po

redukci (sní�ení) úrovně stejně definované mzdy v SRN (staré země) a Rakouska o

náklady na dojí�dění (ve vý�i kurzově přepočtené průměrné čisté mzdy v ČR)

dosahuje vůči SRN zhruba 27 % a vůči Rakousku 31 % (pokud se bere v úvahu

rozdíl ročního fondu pracovní doby, zvy�ují se tyto relace o zhruba 5 a� 6

procentních bodů).

Je zřejmé, �e koncem devadesátých let existuje impuls pro pendlerskou migraci za prací z ČR do sousedních členských států plynoucí z rozdílu úrovně průměrných nominálních mezd.

3. V�eobecný migrační potenciál je část (podíl) celkové populace (resp.

populace v ekonomicky aktivním věku), která uva�uje, a to i zcela nezávazně a bez

jakýchkoli realizačních kroků, o migraci do zahraničí jako o mo�né �ivotní alternativě.

Pravděpodobný migrační potenciál je ta část potenciálních migrantů, kteří učinili

určité kroky, které prokazují, �e mají o migraci za prací do zahraničí skutečný zájem

(za minimální krok lze pova�ovat získání určitých informací o mo�nosti zaměstnání,

studia apod.). Reálný migrační potenciál je ta část populace (potenciálních

migrantů), která učinila řadu realizačních kroků (včetně ji� prakticky nezvratných)

k uskutečnění migrace do zahraničí (např. po�ádali o pobytové a pracovní povolení,

mají příslib zaměstnání aj.).

Pravděpodobný a reálný migrační potenciál jsou v ČR jen zlomkem

v�eobecného potenciálu; s určitým zjednodu�ením lze v poměru k dospělým osobám

v ekonomicky aktivním věku (18 a� 59 let) charakterizovat vztahy v�eobecného,

pravděpodobného a reálného potenciálu 15:1,5:0,5 procent.

44

4. Pro faktický rozsah imigrace je v�dy zcela určující vnitřní situace, migrační politika a praktické postupy cílového, přijímacího, resp. potenciálně cílového přijímacího státu

Ať ji� je jakýkoli ekonomický migrační spád (rozdíl mezi reálnou nebo nominální hospodářskou a

příjmovou úrovní) mezi emigračním a imigračním státem i zji�ťovaný migrační potenciál populace

emigračního státu, faktická migrace do přijímacího státu není jejich mechanickou výslednicí.

Dominantní je v ka�dé situaci stav na trhu práce imigračního státu. Při volném (neregulovaném) pohybu pracovních sil mezi ekonomicky silněj�ím a

slab�ím státem jsou pro faktický rozsah imigrace podstatné nejen rozsahy volných

pracovních míst na různých profesních trzích práce a kritéria jejich obsazování, ale i

vnitrostátní pravidla uplatňovaná na pracovním trhu, zejména právní ochrany

zaměstnanců (pracovní právo, obsahující principy rovnosti a nediskriminace), úroveň

dialogu sociálních partnerů, rozsah a kompetence inspekce práce apod. Tato

pravidla mohou v rozhodující míře bránit sociálnímu dumpingu imigrantů (omezování

úrovně a dynamiky mezd, obcházení pracovních podmínek apod.). V relaci mezi ČR a Rakouskem ( a v �ir�ím měřítku mezi kandidátskými a členskými státy EU) má pro

bránění nekalé konkurenci v�emi formami imigrace pracovníků význam rovně� dodr�ování zásad

směrnice č.96/71/EC (vysílání pracovníků v rámci slu�eb).

Při regulovaném pohybu pracovních sil mezi státy vystupuje úloha migrační

politiky přijímajícího státu. Je v�dy vhodněj�í toto usměrňování (rozsah, strukturu,

typy pobytu a pracovních činností) realizovat na podkladě mezistátních smluv.

Dvoustranné smlouvy mohou být vyu�ity rovně� k omezení obav, které rostou

v současné době na straně kandidátských států včetně České republiky

z jednostranného vyu�ívání jejich pracovních zdrojů zejména členskými státy EU, a

to specialistů, ale i kvalifikovaných pracovních sil jako rezervoáru pro nejvhodněj�í

(flexibilní) krytí potřeb při konjunkturálních výkyvech pracovních trhů. III.2 Terénní �etření o migračním potenciálu obyvatelstva České republiky

1. Terénní �etření zji�ťující postoje obyvatelstva ČR k pracovní migraci do

zahraničí realizoval VÚPSV ve spolupráci s Českým statistickým úřadem v září �

říjnu 2000. Prostřednictvím zpravodajů statistiky rodinných účtů ČSÚ byly nav�tíveny v�echny domácnosti

vedoucí deník rodinných účtů s ekonomicky aktivním přednostou. Samotné �etření zahrnovalo

45

v�echny členy těchto domácností ve věku od 18 do 60 let. Základní soubor tak vytvořilo 4 770 dotázaných, reprezentujících obyvatelstvo České republiky v daném věkovém rozmezí. Jeho

reprezentativnost je dána vyu�itím souboru ČSÚ a jeho celoplo�ným rozlo�ením na území České

republiky. Do �etření bylo zahrnuto v�ech 77 existujících okresů a probíhalo s vyu�itím metody FACE

to FACE přímo v domácnostech respondentů. Dotazník (viz příloha) obsahoval 29 otázek rozdělených

do těchto tématických bloků - základní postoj k �ivotu a práci v cizině, trvalý (dlouhodobý) odchod

z České republiky, dočasný pobyt a práce v zahraničí, důvody preference �ivota a práce v České

republice, dosavadní zku�enosti s migrací a prací v cizině. Shromá�děné odpovědi byly propojeny

s údaji statistiky rodinných účtů převzatých z databáze ČSÚ.

Základní postoje, rozsah a druhy potenciální migrace 2. Základním zji�těním průzkumu je skutečnost, �e 85,7% (4 089) dotázaných

odpovědělo záporně na otázku, zda uva�ují o krátkodobém nebo dlouhodobém

pobytu v zahraničí za účelem �ivota a (nebo) zaměstnání. Postoje této části populace

silně ovlivňuje sociálně psychologická vazba k tomu, co se v �irokém smyslu

charakterizuje pojmem �domov� (resp. v ideovém pojetí pojmem �vlast�), tj. vztah

k rodině, příbuzným, přátelům, krajině, kulturním hodnotám, historii, tradicím atp.;

určující význam této vazby k �ivotnímu a pracovnímu uplatnění v ČR charakterizuje

�kála odpovědí respondentů: součet odpovědí �důle�ité� a �velmi důle�ité� (v %) rodinné zázemí, přátelé, známí 95,4 jsem tady doma, tady to znám 88,2 vlastním zde rodinný domek, zahradu,jiný majetek 56,9 mám zde dobré pracovní místo 54,9 neumím �ádný cizí jazyk 51,1 nemám v zahraničí �ádné kontakty 49,4 práce v zahraničí mě neláká,nevím,co bych si tam počal 39,7 záva�né osobní (rodinné) důvody 38,8 příli� vysoké náklady spojené s prací v zahraničí 32,6 obtí�né vyřizování nezbytných formalit 30,1 Dal�í důvody � ji� zřetelně méně akcentované � jsou spí�e materiální (majetkové a příjmové) povahy. Jde o vlastnění rodinného domku a o dobré pracovní místo. Jako důle�ité je uvedla více ne� polovina dotázaných; význam těchto faktorů výrazně roste s věkem respondenta. U části populace jsou důvodem pro setrvání v ČR motivy, které lze charakterizovat jako ztrátu sebedůvěry ve vlastní schopnosti pracovně a společensky se uplatnit v cizině; to demotivuje ty, kteří by mo�ná potenciální zájem o práci v zahraničí měli (neznalost cizího jazyka a neexistence osobních kontaktů v zahraničí). Ostatní motivy setrvání v ČR jsou ji� méně záva�né. Blok populace, která spojuje svou �ivotní strategii s �ivotem a prací v ČR

současně představuje relativně pevně vymezenou hranici vůči té části populace,

46

která uva�uje (s různou mírou konkrétnosti představ, postojů a rozhodnutí) o �ivotní

strategii, její� součástí je migrace do zahraničí.

3. Úvahy o krátkodobém (dočasném) či dlouhodobém (trvalém) �ivotě a (nebo) práci v zahraničí potvrdilo kladnou odpovědí 14,3 % (681) dotázaných. Významným úkolem průzkumu bylo zjistit, v jakém rozsahu, resp. jaké míře (tj.

u kolika resp. jakého podílu potenciálních migrantů) se volné nezávazné úvahy o

�ivotě a práci v zahraničí mění v konkrétněj�í kroky, které nejprve faktickou migraci

přibli�ují (činí ji pravděpodobnou) a v dal�í fázi ji popř. mění v reálnou migraci Respondenti uvedli varianty odpovědí charakterizujících různou úroveň

konkrétnosti a aktuálnosti kroků, které směřují k migraci do zahraničí v tomto

rozsahu : % odpovědí varianty odpovědí A B nedělám nic,není to aktuální 59,2 8,5 zatím nedělám (nic), ale chystám se k tomu 28,8 4,1 obstaral jsem si informace o mo�nostech zaměstnání 8,3 1,2 za�ádal jsem si o povolení k pobytu a o pracovní povolení 0,3 0,0 postaral jsem se o bydlení 0,3 0,0 mám příslib pracovního místa 3.1 0,5 A % z počtu respondentů, kteří o migraci do zahraničí uva�ují (681 osob), B % z celkového počtu respondentů (4 770)

První varianta odpovědí znamená, �e u zhruba 60 % potenciálních migrantů je

migrace zcela hypotetická; migrační záměr je u této skupiny migrantů

neuskutečňovanou (�romantickou�) představou (�snová migrace�). Pro dal�ích

zhruba 30 % dotázaných (druhá varianta odpovědí) je reálná migrace značně

hypotetická; určitá - nepříli� velká � pravděpodobnost přeměny k přiblí�ení se reálné

migraci zde v�ak existuje. Obstarání informací o zaměstnání (třetí varianta) lze

pokládat za přeměnu potenciální (hypotetické) migrace na pravděpodobnou (tj.

rozsah zhruba 8 % potenciální migrace). Zbývající odpovědi vymezují rozsah reálné migrace; jde o �reálnost� z hlediska subjektivního postoje (rozhodnutí) respondenta

migrovat, neznamená v�ak faktické uskutečnění migrace, které závisí na kladném

průběhu procedur na straně cílového státu a konkrétního zaměstnavatele.

Souhrnně lze tedy konstatovat, �e mezi rozsahem v�eobecného potenciálu pracovní migrace z ČR do zahraničí (cca 15% respondentů), pravděpodobnou migrací (cca 1,2% respondentů) a reálnou migraci (zhruba 0,5% respondentů)

47

existuje zásadní rozdíl. Migrační analýzy musí tuto skutečnost respektovat; jednotlivé

odhady mo�ného faktického rozsahu migrace se � při takto �irokém rozmezí přeměn

od nezávazných úvah o migrační �ivotní alternativě a� k reálnému rozhodnutí a

nezvratným krokům k migraci � mohou značně odchylovat.

Pro analýzu demografických a sociálně-ekonomických struktur respondentů

uva�ujících o migraci je, vzhledem k četnostem, účelné pou�ívat souborů

potenciálních migrantů (tj. v�ech respondentů, kteří, i zcela hypoteticky, o migraci do

zahraničí uva�ují); tak postupují i obdobné zahraniční analýzy. Přesto, �e jde

převá�ně o nerealizované (a o nerealizovatelné) představy, lze z jejich struktury a

intenzity odvodit závěry o tendencích a podnětu k zaměření sociální a hospodářské

politiky.

3.1 Podle základních demografických, sociálních a ekonomických charakteristik

se rozsah, struktura a míra těch, kteří potencionálně uva�ují o migraci za prací do

zahraničí, výrazně odli�uje (standardizace na hodnoty uvedené v řádku �úhrnem�):

48

demografické,sociální a ekonomické respondenti z toho potenciální migranti znaky respondentů absolutně % absolutně % podíl na res-

pondentech v %

pohlaví mu� 2 330 49 383 56,2 16,4 �ena 2 440 51 298 43,8 12,2 rodinný stav �enatý, vdaná 3 697 77 336 49,3 9,1 svobodný(á),rozvedený(á),ovdovělý(á) 1 073 23 345 50,7 31,7 věk do 24 let 722 15 325 47,7 45,0 24-39 let 1 851 39 259 38,0 14.0 40 a více let 2 161 46 97 14,2 4.5 vzdělání základní1) 193 4 35 5,1 18,1 vyučení2) 1 714 36 236 34,7 13,8 úplné střední3) 2 409 50 333 48,9 13,8 vysoko�kolské4) 454 10 77 11,3 17,0 ekonom.aktivita zaměstnaný5) 3 991 83 496 72,8 12,4 nezaměstnaný 132 3 32 4,7 24,2 studující 171 4 91 13,4 53,2 ost.ekonom. neaktivní 476 10 62 9,1 13,0 úhrnem 4 770 100 681 100,0 14,3 Poznámky a vysvětlivky: 1) včetně osob s nedokončeným základním vzděláním, 2) včetně středního vzdělání bez maturity, 3) v�echny druhy úplného středního vzdělání s maturitou, 4) včetně vy��ích odborných �kol, 5) zaměstnavatelé, osoby samostatně výdělečně činné, zaměstnanci.

Jsou zřejmé tyto souvislosti:

- vět�í sklon k pracovní migraci do zahraničí existuje u mu�ské populace.

Přesto �eny tvoří významnou část potenciálních migrantů; jde zejména o studentky

středních a vysokých �kol, které vyjí�dějí s cílem naučit se jazyk,

- podstatně intenzivněj�í je úmysl pracovat v cizině u respondentů bez

rodinných závazků (svobodní apod.), jejich� podíl na celkovém počtu respondentů

činí méně ne� čtvrtinu, představují v�ak přes polovinu potenciálních migrantů),

- určujícím faktorem intenzity migrace za prací do zahraničí je věk

respondentů. Téměř polovina potenciálních migrantů je mlad�ích (do 25 let). Ti také

podstatným způsobem ovlivňují převa�ující charakter (typ) migrace, který je pro ně

přita�livý (relativně krátkodobé dočasné pracovně studijní pobyty),

- podle úrovně vzdělání respondentů je míra zájmu o migraci poměrně

vyrovnaná. V absolutním počtu potenciálních migrantů převa�ují osoby s vyučením a

středo�koláci (v souladu se strukturou respondentů i celkové populace),

- podstatné je rovně� zji�tění, �e převá�ná část potenciálních migrantů

(zhruba 70 %) jsou osoby zaměstnané.

49

3.2 Podstatným zji�těním průzkumu je skutečnost, �e zcela převa�ující část

potenciálních migrantů preferuje dočasnou migraci za prací do zahraničí, tj. migraci

s návratem, resp. opakovanými návraty do ČR; emigraci dlouhodobou (del�í ne�

10 let, resp. trvalou � celo�ivotní) uva�uje jen nevelký počet dotázaných: typ (druh) migrace absolutně procento potenc.migrantů respondentů dlouhodobá (trvalá) 74 10,9 1,6 dočasná 607 89,1 12,7 celkem 681 100,0 14,3 z dočasné migrace pobytová 524 76,9 11,0 dojí�ďková 83 12,2 1,7

Malý sklon k dlouhodobé emigraci (trvalému vystěhování) naznačuje, �e

tento typ migrace nepovede v cizině k vytváření českých minorit; jde spí�e o migraci

individualizovanou. Jako důvody trvalé migrace uvádějí respondenti předev�ím

ambice lep�ího finančního zaji�tění v cizině a obavy z dlouhodobě nejisté

hospodářské a (nebo) politické situace v ČR; zhruba z jedné a� dvou pětin jsou

motivem různé osobní důvody (partnerské a rodinné vztahy, světonázorová

orientace).

V motivační hierarchii dočasné migrace zřetelně převládají dva faktory �

vy��í příjem v zahraničí, ne� činí současně dosahovaný příjem v ČR a

zdokonalení v jazyce a získání odborných zku�eností. Vy��í příjem pova�uje za

podstatný (důle�itý a velmi důle�itý) motiv dočasného vycestování naprostá vět�ina

potenciálních migrantů (80%); jen o něco méně dotázaných (76%) preferuje

zdokonalení cizího jazyka a v zahraničí získávané zku�enosti.

Ostatní motivace k dočasné migraci mají podstatně men�í význam. Zhruba

ka�dý pátý potencionální migrant (tj. zhruba 3 % v�ech respondentů) by měl zájem

v zahraničí studovat; nezaměstnanost (ztráta zaměstnání v ČR) není pro převá�nou

část osob v �etření aktuálním impulsem pro migraci do zahraničí.

Předpokládaný termín odchodu do zahraničí, doba (délka) dočasné migrace

4. Předpokládaný termín odchodu do zahraničí je důle�itou informací pro

charakteristiku migračních záměrů české populace:

50

potencionální migranti doba odchodu dlouhodobá (trvalá) dočasná (návratová) celkem 2)

migrace1) migrace abs. A% B% abs. % abs. % do 6 měsíců 3 4,1 28 4,6 31 4,6 10,4 do 1 roku 1 1,4 65 10,8 66 9,7 22,1 od 1 do 2 let 7 9,5 102 16,9 109 16,0 36,6 po vstupu ČR do EU 14 18,9 78 12,9 92 13,5 30,9 zatím nevím 49 66,1 334 54,8 383 56,2 x celkem 74 100,0 607 100,0 681 100,0 100,0

Poznámky a vysvětlivky: 1) Přetříděno z členění uvedeného v �etření pro dlouhodobou (trvalou) migraci, 2) A-v�ichni respondenti B-respondenti, kteří termín jednoznačně určili

Je zřejmé, �e

- přes polovinu potenciálních migrantů nemá časové relace svého

migračního záměru ujasněny. Lze předpokládat, �e neurčitost a odkládání reálných

migračních kroků znamená zmen�ování rozsahu faktické migrace,

- osoby, které konkrétněji vymezily časovou představu realizace svého

migračního záměru, určily zhruba po třetině horizont krátkodobý (do jednoho roku),

střednědobý (do dvou let) a dlouhodoběj�í (po vstupu ČR do EU),

- krat�í termíny odchodu předpokládají spí�e respondenti preferující

dočasnou migraci.

Vět�ina osob uva�ujících o dočasné migraci za prací do zahraničí předpokládá

relativně krátkodobý pobyt v cizině: předpokládaná doba pracovní migrace absolutně % denní (týdenní) dojí�ďku za prací z domova 83 13,8 pobyt do jednoho roku 223 36,7 pobyt zhruba 1-2 roky 237 39,0 pobyt del�í ne� 2 roky 58 9,6 celkem 607 100.0

Více ne� tři čtvrtiny potencionálně dočasně migrujících osob se orientuje na

pobyt a práci v zahraničí v řádu od několika měsíců do dvou let. Z toho plyne za

prvé, �e počet občanů ČR pracujících soubě�ně v zahraničí bude podstatně

ovlivňován střídáním migrantů, a za druhé, �e významná část migrace má charakter

návratové �migrace na zku�enou� (hlavními subjekty této migrace jsou mladí lidé).

S del�í ne� dvouletou pracovní migrací počítá jen desetina potencionálních

migrantů.

Dojí�dění za prací (převá�ně s denní frekvencí návratů) z místa pobytu v ČR

za prací do zahraničí (pendlování) zamý�lí zhruba 14 % potenciálních migrantů.

51

Tato forma migrace je omezována na populaci �ijící v úzkém (zhruba pade-

sátikilometrovém) pásmu českého příhraničí s Německem, resp. Rakouskem;

�etřením nebyl zji�těn vět�í rozsah osob, které by z vnitrozemí získávali dočasné

ubytování v příhraničí za účelem dojí�dění za prací do ciziny.

Teritoriální zaměření potenciální migrace České populace 5. Informace získané �etřením o teritoriálním zaměření migračních úvah

české populace a jejich motivů jsou podstatné svým rozsahem, aktuálností i podněty

pro praktická opatření.

Empirická data o míře zájmu o sledovaná teritoria jsou dána podílem

(počtem) potenciálních migrantů:

v�eobecný migrační potenciál celkem cílový stát trvalý pobyt dočasný pobyt abs. % abs. % abs. % Německo 11 14,9 152 25,0 163 23,9 Rakousko 3 4,1 29 4,8 32 4,7 Anglie 4 5,4 74 12,2 78 11,5 jiná země EU 19 25,7 61 10,1 80 11,8 USA, Kanada 15 20,3 80 13,2 95 14,0 jiná země světa 9 12,2 45 7,4 54 7,9 nerozhodnutí migranti 13 17,6 166 27,4 179 26,3 celkem 74 100 607 100 681 100

Vystupují tyto souvislosti:

- předev�ím se potvrzuje, �e i v teritoriální alokaci migračních záměrů

existuje u značné části respondentů neujasněnost (nerozhodnutost); více jak čtvrtina

potenciálních migrantů nekonkretizuje cílový stát,

- existuje značný rozsah (rozptyl) států, na které se migrační zájmy české

populace orientují. Zdá se, �e počet migračně přita�livých států se postupně zvy�uje

a �e vzrůstá orientace na anglofonní oblasti (ve vazbě na růst podílu obyvatelstva se

znalostí angličtiny),

- teritoriální orientace respondentů preferujících dlouhodobou (trvalou)

migraci se odli�uje oproti těm, kteří počítají s dočasným pobytem v zahraničí.

Dlouhodobá emigrace by směřovala zhruba ze třetiny mimo Evropu a jen z cca 15 %

do Německa; u dočasných pobytů je podíl NSR nejvy��í ze v�ech sledovaných

teritorií (činí zhruba čtvrtinu souhrnu potenciálních migrantů); podíl mimoevropských

států je jen pětinový.

52

Značně překvapivý je zji�ťovaný nízký zájem o migraci do Rakouska. Z potenciálních migrantů (ať ji� preferují trvalou nebo dočasnou migraci) by chtělo �ít a (nebo) pracovat v Rakousku necelých pět procent (4,1, resp. 4,8%); je to méně ne� 1% respondentů v �etření (0,6% z 4 770 osob). Tato nízká preference byla zji�těna přes existenci objektivních faktorů, které by měly pozitivně ovlivňovat zájem o migraci do sousední země (geografická blízkost, délka společné hranice, solidní dopravní dostupnost, pozitivní příjmový diferenciál aj.). Výsledky �etření se zásadně li�í od údajů průzkumu realizovaného v roce 1996 agenturou Gallup; podíl potenciálních migrantů do Rakouska byl více ne� pětinový (22,6%). Obdobný rozsah potenciálního migračního proudu byl zji�těn při průzkumu v českém příhraničí s Rakouskem (viz dále kap. IV). Pokles zájmu české populace o Rakousko jako cílový stát pracovní (popř. i obecné) migrace občanů ČR lze z části spojit s napětím, které ve vztazích obou států existovalo v době realizace průzkumu (září - říjen 2000).

Lze dovodit dvě souvislosti: Migrační preference států mohou být (i při existenci objektivních faktorů podporujících alokaci migrace do daného teritoria) silně ovlivněny subjektivními postojovými faktory potenciálně emigrující populace. Standardní postoje populace mů�e charakterizovat jen dlouhodoběj�í monitorování.

Na volbu cílového státu potenciální migrace z ČR působí nejsilněji tři faktory: - dobré výdělky, - geografická blízkost, - klid, jistota a politická stabilita.

název státu motivy pro volbu konkrétní cílové země 1),2)

A B C D E F G Německo 59,9 9,2 15,1 13,2 54,6 17,8 6,6 Rakousko 69,0 3,4 6,9 6,3 31,0 34,5 13,8 Anglie 25,7 6,8 17,6 13,5 17,6 43,2 25,9 jiný stát EU 18,0 11,5 14,8 24,6 31,1 50,8 19,7 USA,Kanada - 15,8 31,3 25,0 47,5 28,8 11,3 jiný stát světa - 11,1 10,1 13,3 31,1 46,7 17,8 souhrnná záva�nost faktorů 24,5 6,3 12,7 12,5 30,5 23,7 11,4 pořadí3) 2. 7. 4. 5. 1. 3. 6. Poznámky a vysvětlivky: 1) U jednotlivých motivů jsou uvedena procenta kladných odpovědí. Součet podílů v řádcích nedává 100 %; respondenti měli mo�nost za�krtnout více mo�ností, (někteří naopak v�echny varianty nehodnotili; 2) Označení motivů: A � jde o zemi geograficky blízkou, B � v této zemi �ijí rodinní příslu�níci, příp.jiní příbuzní, C � v této zemi �ijí přátelé a známí, D � v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu, E � v této zemi jsou dobré výdělky, F � jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi, G � jiné důvody (jako volná otázka na percepci jiných, subjektivně pociťovaných záva�ných motivů); 3) souhrn a pořadí za respondenty, kteří preferují dočasnou migraci za prací do zahraničí; 3) Hodnoty odvozené z dočasné potenciální migrace

53

Pořadí a míra preferencí jednotlivých faktorů volby států jako migračního cíle se

podle států mění: R N A USA,Kan. průměr dobré výdělky 3 2 4-5 1 1 geografická blízkost 1 1 3 x 2 klidná,jistá.politicky stabilní země 2 3 1 3 3 �ijí tam přátelé a známí 5 4 4-5 2 4 dobrá situace na pracovním trhu 6 5 6 4 5 jiné důvody 4 7 2 6 6 �ijí tam rodinní příslu�níci 7 6 7 5 7 R-Rakousko, N-Německo, A-Anglie (V.Británie) Značné odchylky motivů volby cílové země proti standardu (průměru) existují u

Anglie (V.Británie). Nejvý�e se oceňuje �jistota a stabilita země� a � překvapivě � tzv.

�jiné důvody�; to s velkou pravděpodobností souvisí se skutečností, �e zdokonalení

jazyka není v dotazníku uvedeno jako samostatný motiv a skrývá se právě pod �

�jiné důvody�. Právě tento motiv má při pobytu v Anglii, jak známo, zpravidla klíčový

význam (roz�ířené výjezdy českých děvčat jako au-pair za účelem zdokonalení

angličtiny apod.).

Pro volbu USA a Kanady je signifikantní, �e přední pozici � jako v jediném

teritoriu - zaujímá faktor ��ijí tam přátelé a známí�; to pravděpodobně souvisí

s emigračními enklávami vzniklými v době předchozích re�imů (podle odhadů

v průběhu let 1938 a� 1989 emigrovalo z tehdej�ího Československa trvale zhruba

600 a� 800 tis. osob, z nich� podstatná část svou existenci na�la v Severní Americe).

Oproti obdobným zahraničním průzkumům má v �etření obecně značně nízké

preference motiv ��ijí tam rodinní příslu�níci, příp. jiní příbuzní�. Naznačuje to, �e pro

migraci české populace do zahraničí nemá podstatněj�í význam vytváření �rodinných

migračních sítí�. V Evropě neexistuje �aktuální�, tj. v devadesátých letech 20. století

vytvářená síť českých emigrantů (Česká republika je imigrační zemí); v emigraci z

ČR převládá individuální vystěhování z osobních důvodů. Vztahy k

československým emigrantům v Severní Americe nejsou převá�ně zalo�eny na

příbuzenství, ale na známostech motivovaných oboustranně mj. vztahem k če�ství,

býv. Československu a k České republice. Jazyková gramotnost 6. Jazyková gramotnost patří mezi základní předpoklady pro uplatnění

se na zahraničním trhu práce. Je jedním z faktorů, které ovlivňují sklon k migraci

České populace do zahraničí a volbu cílového státu.

54

Výsledky terénního �etření vyúsťují v tyto poznatky:

Za prvé. Respondenti subjektivně oceňují své znalosti jednotlivých jazyků

v pořadí angličtina, němčina, ru�tina, jiné jazyky, francouz�tina: stupeň znalosti (subjektivní hodnocení)

angličtina %

němčina %

francouz�tina %

ru�tina %

ostatní %

perfektní znalost 5,4 2,3 0,4 1,4 1,4 mluvím a pí�i dobře 27,3 20,9 2,2 14,6 5,4 obtí�ně se domlouvám 27,1 33,4 5,2 31,3 9,9 umím jen jednotlivá slova 17,1 25,3 8,2 22,9 12,6 neumím vůbec 23,1 18,2 84,0 29,8 70,7 celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Za druhé. Respondenti � potencionální migranti vykazují obecně vy��í úroveň

znalosti cizího jazyka ne� ti, kteří do zahraničí migrovat nechtějí: úmysl emigrovat

(podíl respondentů v %) znalost jazyka ano ne angličtina perfektně a dobře 33,0 7,0 neznalost 23,2 57,2 němčina perfektně a dobře 23,6 7,8 neznalost 18,0 35,4

Za třetí. Znalost jazyka ovlivňuje volbu cílového státu (podíl potenciální

migrace): stupeň jazykových znalostí cílový stát angličtina němčina výborná a

dobrá neznalost výborná a

dobrá neznalost

Německo 13,8 38,4 35,8 8,8 Rakousko 23,1 38,5 40,7 14,8 Anglie 66,.2 4,2 22,1 16,2 jiná země EU 25,1 26,3 22,4 19,0 USA, Kanada 33,3 19,2 14,9 12,7 jiná země světa 38,6 19,2 14,9 25,7 celkem znalost jazyka 32,7 23,1 23,1 18,2 Migrační potenciál územních celků ČR 7. Rozsah terénního �etření umo�ňuje zjistit migrační potenciál územních

celků ČR. Za poměrně hodnověrné lze, pro charakteristiku základních tendencí,

pokládat informace o v�eobecném migračním potenciálu za krajské celky

(VUSC,NUTS 3; 14 celků, průměrný počet testovaných osob: 341 a za sdru�ené

kraje NUTS 2; 8 celků, průměr testovaných osob: 596)

55

Na úrovni okresů (NUTS 4; 77 celků, průměr testovaných osob:62) vede malý počet respondentů a v jejich rámci potenciálních migrantů ke značnému kolísání zji�ťovaného v�eobecného migračního potenciálu mezi jednotlivými okresy (rozmezí hodnot potenciálu kolísá od 0 do 32 %); hodnoty mají orientační charakter. V příloze 2 je mapka orientačně charakterizující migrační potenciál podle okresů ČR.

7.1 Mezi kraji je úroveň v�eobecného migračního potenciálu diferencována

zhruba v poměru 1:2 (pořadí krajů podle úrovně potenciálu): NUTS 3 � kraj testování migrační potenciál Pardubický 248 19,35 Karlovarský 127 18,90 Olomoucký 292 18,49 Ústecký 275 17,07 Praha 537 16,76 Ostravský 571 16,64 Brněnský 480 16,04 Liberecký 201 14,43 Jihlavský 317 12,62 Středočeský 533 12,38 Zlínský 251 12,35 Plzeňský 262 11,83 Budějovický 312 11,54 Královehradecký 264 9,85

Testování vzájemných vztahů mezi v�eobecným migračním potenciálem a

sociálně-ekonomickými charakteristikami v krajích naznačuje, �e existuje určitá, i

kdy� nepříli� intenzivní, závislost potenciálu jednak na míře nezaměstnanosti, jednak

na podílu respondentů, kteří mají vět�í předpoklady pracovně i společensky v cizině

uspět (vysoko�koláci, studenti); vazby charakterizuje přehled, v něm� jsou kraje

(NUTS 3) setříděny podle míry nezaměstnanosti: kraj �NUTS 3 míra nezaměstnanosti (%)

3.Q.2000 migrační potenciál (%)

Ústecký 15,6 17,07 Ostravský 14,6 16,64 Olomoucký 12,9 18,49 Pardubický 8,4 19,35 Karlovarský 8,3 18,90 Zlínský 8,3 12,35 Brněnský 7,8 16,04 Středočeský 6,9 12,38 Jihlavský 6,5 12,62 Plzeňský 6,2 11,83 Královehradecký 5,8 9,85 Budějovický 5,5 11,54 Liberecký 5.1 14,43 Praha 4,1 16,76

56

Intenzita migračního potenciálu ve čtyřech krajích s nejvy��í nezaměstnanosti

činí 17,89 %, ve čtyřech krajích s nejni��í nezaměstnaností 13,15%; vysoký migrační

potenciál Prahy při nejni��í nezaměstnanosti (s méně zřetelnou souvislostí existuje

obdobná vazba u Brněnského kraje) je důsledkem vysokého podílu �ambiciózněj�í�

tj.vzdělaněj�í a jazykově připraveněj�í populace v těchto regionech. Závislost naznačuje, �e nositelem vy��ího migračního potenciálu jsou v obou úrovních

nezaměstnanosti spí�e zaměstnané osoby (předev�ím v zaměstnaneckém poměru); podrobněj�í

analýzy v tomto směru by vy�adovaly vět�í rozsah testování.

Jednoznačně se neprokazuje souvislost mezi úrovní migračního potenciálu

kraje a jeho polohou na hranicích s Německem a Rakouskem. Z krajů sousedících

s těmito státy je migrační potenciál značně nízký v Plzeňském a Budějovickém kraji a

vysoký na Karlovarsku a Ústecku (zde je obdobný jako na Ostravsku a

v Olomouckém a Pardubickém kraji, které sousedí s Polskem); v Brněnském kraji byl

zaznamenán mírně nadprůměrný sklon k migraci.

To naznačuje, �e sousedství kraje se státy EU není určující pro sklon

populace k migraci do zahraničí, orientace části obyvatelstva na migraci má

celostátně plo�ný charakter; na rozdíly v intenzitě sklonu k migraci působí dal�í

faktory.

Neprokázala se rovně� souvislost mezi úrovní českých měsíčních příjmů na

obyvatele v kraji a mírou zájmu o migraci do zahraničí.

57

�����

��������

Ústí nad Orlicí

������������

��������

������

���������

�������

��������

������

��������

������

�������

��������

��� ����

!�"�#$%����%

18,9 - 19,35 (7)18,49 - 18,90 (5)17,07 - 18,49 (7)16,76 - 17,07 (1)16,64 - 16,76 (6)16,04 - 16,64 (7)14,43 - 16,04 (4)12,62 - 14,43 (5)12,38 - 12,62 (12)12,35 - 12,38 (4)11,83 - 12,35 (7)11,54 - 11,83 (7)

9,85 - 11,54 (5)

!�"�����$%�������$&'(�

��������

$��� ����

�������

���������

��������

������������

��������

�������

��������

������

������

������

��������

�����

Míra nezam.%

14,6 a� 15,6 (13)12,9 a� 14,6 (5)8,4 a� 12,9 (4)8,3 a� 8,4 (7)7,8 a� 8,3 (7)6,9 a� 7,8 (12)6,5 a� 6,9 (5)6,2 a� 6,5 (7)5,8 a� 6,2 (5)4,1 a� 5,8 (12)

!���$��������������$�$

58

�������%�

�����%�

������$����.

�����

������ ��

���� ��

������$!����

��������

!�"�#$%����%

17,53 (10)16,76 (1)16,64 (6)15,65 (9)14,68 (13)14,45 (12)12,38 (12)11,67 (14)

!�"�����$%�������$&'(�$/$*��

��������

�����%����� ��

������$!����

������ ���������%�

�����

������$����.Nový Jičín

!���$�����������%

14,6 a� 14,6 (6)13,5 a� 14,6 (10)10,7 a� 13,5 (9)

7,4 a� 10,7 (12)6,9 a� 7,4 (12)6,5 a� 6,9 (13)4,1 a� 6,5 (15)

!���$��������������$

59

7.2 Údaje o migračním potenciálu v rámci sdru�ených krajů (NUTS 2) potvrzují

zji�tění za krajské celky � neexistuje jednoznačná souvislost sklonu k migraci

s příhraniční pozicí oblasti, určitá závislost mezi zájmem o vycestování do ciziny a

úrovní nezaměstnanosti:

Migrační potenciál v oblastech ČR � NUTS 2 NUTS 2 - oblast testování migrační potenciál (%) Severozápad 502 17,53 Praha 537 16,76 Ostravsko 571 16,64 Střední Morava 543 15,65 Jihovýchod 797 14,68 Severovýchod 713 14,45 Střední Čechy 533 12,38 Jihozápad 574 11,67

Míra nezaměstnanosti a migračního potenciálu v NUTS

4

6

8

10

12

14

16

18

Prah

a

Stře

dní č

echy

Jiho

zápa

d

Seve

rozá

pad

Seve

rový

chod

Jiho

vých

od

Stře

dní

Mor

ava

Ost

ravs

ko

míra nezaměstnanosti migrační potenciál

III.3 Migrační potenciál populace ČR

1. Aplikace výsledků terénního �etření o sklonu k migraci do zahraničí na celou

populaci ČR (po standardizaci na věkovou strukturu obyvatelstva) dává tyto

souhrnné výsledky:

60

tis.osob % obyvatelstvo celkem 10 267,7 100,0 z toho neuva�ující o migraci za prací 9 290,7 90,5 uva�uje o migraci za prací a to 977,0 9,5 - zcela hypoteticky 580,1 5,6 - značně hypoteticky 262,7 2,6 - pravděpodobně 134,2 1,3 pravděpodobná migrace - trvalá 33,4 0,3 - dočasná 100,8 1,0 • pobytová 88,2 0,9 • pendlerská 12,6 0,1 Absolutní rozsah pravděpodobného migračního potenciálu (134,2 tis. osob, tj.

1,3 % populace) lze pokládat za rozsah zájmu české populace o migraci do zahraničí

v současné době (2000); absolutní rozsahy potenciálních migrantů podle typů

migrace odrá�ejí výsledky �etření v této struktuře. (Obdobně lze aplikací struktur

zji�těných terénním �etřením � viz subkapitola III.b odhadnout rozsahy pravdě-

podobných migrantů podle jejich hlavních demografických sociálních a ekonomických

znaků).

2. Na vývoj pravděpodobného migračního potenciálu populace ČR budou

v dal�ím výhledu (10 a� 15 let) působit z vnitřních faktorů jako hlavní demografický vývoj a vývoj ekonomiky.

2.1 Pro populační vývoj v nejbli��ích 10 a� 15 letech bude předev�ím

charakteristická změna věkové struktury ve věkovém pásmu dospělé ekonomicky

aktivní populace (podstatný pokles nejmlad�í věkové skupiny 18 a� 24 let): struktura obyvatelstva podle věkových pásem 0 �17 18 - 24 25 - 39 40 - 59 60 + 2000 38,7 11,0 21,9 28,4 2005 38,6 9,2 23,6 28,6 2010 40,5 8,6 23,6 27,3 2015 42,7 7,4 21,7 28,2 Pramen: ČSÚ: Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2030 (analýza výsledků), 2000; střední varianta; propočty VÚPSV

Vzhledem k tomu, �e tato věková skupina má, podle sociologického průzkumu

největ�í sklon k migraci za prací (i k v�eobecné migraci) do zahraničí, to znamená,

61

�e sklon k migraci se v souhrnu populace bude sni�ovat. Sní�ení bude představovat

zhruba 3 a� 5 p.b. ka�dých 5 let.

2.2 Ekonomický vývoj mů�e ve výhledu ovlivnit sklon české populace

k migraci za prací do zahraničí podstatným způsobem.

Z faktorů, které bezprostředně ovlivňují rozsah migrace, jsou rozhodující

rozdíly mezi ČR a státy EU v čistých příjmech, resp. operacionisticky rozdíly v čistých

mzdách (operacionisticky vzhledem k převa�ujícímu charakteru migrace za prací

jako �zaměstnanecké� migrace a k disponibilním statistickým údajům).

Vztahy mzdových úrovní mezi Českou republikou a státy EU jsou koncem

devadesátých let tyto1) (podrobněji viz svazek 1a, analytické části)

hrubé čisté čisté

stát nominální2) mzdy nominální2) mzdy reální3) (paritní mzdy)

Dánsko(maximum) DEM CZ

Y x100 4) DEM CZY x100 4) DEM CZ

Y x100 4)

Dánsko(maximum) 35,5 12,7 21,0 16,7 18,0 50,0 Německo (záp.) 27,1 16,6 16,2 21,6 16,2 55,6 Rakousko 20,2 22,3 14,8 23,6 15,3 58,8 Portugalsko (minim.) 6,8 66,2 5,3 66,0 7,8 115,4 Česká republika 4,5 100,0 3,5 100,0 9,0 100,0 Podrobněji viz svazek 1a analytické části

Poznámky a vysvětlivky: 1)Hodinové mzdy ve zpracovatelském průmyslu,;2) Nominální mzdy jsou přepočteny z národních měn (směnným kursem k DEM); 3) reálné (paritní) mzdy jsou přepočteny z národních měn paritou kupní síly k DEM; 4) CZ-absolutní úroveň průměrné mzdy v České republice, Y-absolutní úroveň mezd států EU.

Pro motivaci k migraci do zahraničí jsou podstatné vztahy čistých mezd, podle

nich� se potenciální migranti předev�ím rozhodují. Ve vztahu k průměru států EU

dosahuje Česká republika v průměrných čistých reálných (paritních) mzdách, které jsou určující pro pobytovou migraci (ať ji� jde o dlouhodobý, resp. trvalý

pobyt nebo krátkodobý pobyt s návratem do ČR) relaci zhruba 64 % a v průměrných čistých nominálních mzdách, které jsou podstatné pro migraci dojí�ďkovou (pendlerství), zhruba 26 %. Pokud by se přihlí�elo k rozdílu v počtu odpracovaných hodin (v ČR je o 12 % vy��í ne� v průměru EU, o 16 % ne� v Rakousku a o 18 % vy��í ne� v SRN � starých zemích) dosahuje úroveň průměrné reálné čisté mzdy na zaměstnance ve vztahu k průměru EU hodnoty téměř 72 % a ve vztahu k SRN � západ 66 %, k Rakousku téměř 69 %.

62

Ve výhledu lze jako nejpravděpodobněj�í vývojovou variantu předpokládat, �e

úroveň reálných a nominálních mezd dosahovaných v ČR se bude postupně

přibli�ovat úrovni dosahované v průměru EU i jednotlivých členských států.

V průměru lze (při kolísání v čase a podle jednotlivých mzdových charakteristik,

v závislosti na velké mno�ině hospodářských a sociálních skutečností působících

v jednotlivých porovnávaných státech) očekávat, �e pozitivní diferenciál dynamiky

průměrných mezd (i ukazatelů charakterizujících různé mzdové hladiny) se bude

dlouhodoběji pohybovat ve prospěch ČR proti státům EU zhruba o 1 a� 1,5

procentního bodu ročně; míra přiblí�ení mzdových relací ČR státům EU mů�e činit

v období 1999 a� 2005 6 a� 9 procentních bodů (p.b.) a v dal�ích pětiletích v�dy 5 a�

7,5 p.b.

Předpoklad rozsahu pozitivního diferenciálu ve vývoji mzdových hladin ČR se

opírá o dosavadní vývoj relací srovnatelných reálných a nominálních průměrných

mezd mezi ČR a státy EU v letech 1993 a� 1999 a rovně� o dosavadní střednědobé

výhledy hospodářské politiky ČR.

Promítnutí tohoto předpokladu do pohybu relací ve výhledu na 10 a� 15 let

vede k těmto charakteristikám:

předpokládané rozmezí úrovně rok reálné (paritní)kupní síly průměrné čisté hodinové

mzdy ve zpracovatelském průmyslu České repub- liky ve vztahu k průměru1)

nominální (přepočtené směnným kurzem)průměrné čisté hodinové mzdy ve zpracovatelském průmyslu ČR ve vztahu k průmě- ru1)2)

EU Německo Rakousko Německo Rakousko 2000 64 55 58 27 31 2005 70 - 73 60 - 63 64 - 67 32 - 34 36 � 38 2010 75 - 80 65 - 70 69 - 74 39 - 41 41 � 43 2015 80 - 87 70 - 74 74 - 80 44 - 48 46 � 50

Poznámky: 1) obsahová definice mzdového průměru je pro EU, Německo a Rakousko shodná jako u ČR; 2) úroveň srovnatelné mzdy v Německu a Rakousku je sní�ena o náklady na pendlování ve vý�i přepočtení směnným kurzem

Je zřejmé, �e

a) hranice �příjmové zralosti� (70 a� 75 %) reálné (paritní) kupní síly průměrné čisté hodinové mzdy, tj. hranice �motivační neutrality� dosáhne ČR v relaci k průměrné úrovni EU s velkou pravděpodobností ji� okolo roku 2005 (tj. v období vstupu ČR do Unie). Vůči sousedním státům � Německu, Rakousku � lze předpokládat dosa�ení této hranice okolo roku 2010.

63

Pokud by se do úrovně měsíčních (ročních) mezd v ČR fakticky promítal vliv vy��ího fondu pracovní doby v ČR byla by mzdová úroveň vůči zahraničí o cca 5 a� 8 p.b. vy��í a k dosa�ení �neutrální hranice� i vůči vyspělým ekonomikám by do�lo v relativně krátkém horizontu ; (prakticky v období vstupu ČR do Unie). Příjmově motivovaná trvalá a dočasná � pobytová � migrace se

v prognózovaném období prakticky utlumí resp. lze očekávat jen nevelký rozsah

související se �zbytkovou� příjmovou motivací ve vztahu k ekonomikám s vysokou

úrovní reálných čistých mezd a s nabídkovou migrací do zahraničí (�migrací na

výzvu�) odborníků z různých oborů. Teoretický, pravděpodobný i reálný příjmově

motivovaný migrační potenciál koncem prognózovaného období lze odhadnout, na

podkladě pravděpodobnostní analýzy, zhruba na čtvrtinu rozsahu vyplývajícího pro

rok 2000 ze sociologického �etření;

b) �motivační neutrality� v průměrné úrovni nominálních hodinových mezd (alespoň 50 % srovnatelných mezd Rakouska, resp. Německa) nebude dosa�eno ani v dlouhodoběj�ím výhledu. Příjmová motivace k pendlování nebude tedy v tomto horizontu plně utlumena,

přesto bude postupně slábnout. Plyne to ze skutečnosti, �e značná část pendlerů

(resp. po určitou zpravidla počáteční část dojí�dění jejich převá�ná část) získává

práce placené v pásmu podprůměrných (nízkých)mezd, resp. často práce na

sekundárním pracovním trhu (trh pomocných prací, prakticky nechráněný kolektivním

jednáním); úroveň mezd dosahovaných pendlery v zahraničí se se značnou četností

pohybuje v pásmu 0,5 a� 0,75 tamních průměrných mezd. Vzájemné relace

průměrné nominální mzdy dosahované v ČR a nominálních mezd dosahovaných

v Rakousku a Německu na úrovni 0,5 a� 0,75 jsou (po odpočtu nákladů na

pendlování) v současné době tyto:

Rakousko Německo

0,5(PČHM-N) O,75(PČHM-N) 0,5(PČHM-N) O,75(PČHM-N)

ČR PČHM 0.61 0,41 0,54 0,36

PČHM-průměrná čistá hodinová mzda příslu�ného státu (viz předchozí přehled);N-náklady na dojí�dění (pendlerství); jejich absolutní vý�e se přibli�ně rovná průměrné čisté hodinové mzdě v ČR (tj.3,5 DM).

Postupně lze předpokládat, �e pro dojí�dění za prací do Rakouska a Německa

se stále vět�i rozsah prací, u nich� jsou nabízeny mzdy podprůměrné, bude stávat

příjmově neatraktivní.

64

Lze tedy předpokládat, �e rozsah dojí�ďkové (pendlerské) migrace bude,

s ohledem na příjmovou výhodnost, nejstálej�í migrační formou a současně

očekávat, �e i tento migrační potenciál populace ČR bude postupně slábnout v relaci

k předpokládanému povlovnému sni�ování příjmové výhodnosti tohoto typu migrace. Rozsah potenciálních pendlerů je technicky omezován vzdáleností mezi místem bydli�tě

(pobytu) a pracovi�těm v zahraničí; dostupnost je vzhledem k době přepravy u denního dojí�dění omezena na maximálně padesátikilometrové pásmo od hranice (tj. denní doba přepravy mezi 2 a� 3 hodinami); tím se současně významně omezuje rozsah disponibilních pracovních příle�itostí (míst). Dal�ími omezujícími faktory jsou kapacita a kvalita dopravních cest a hraničních přechodů.

Významné omezující faktory působí na straně potenciálně migrujícího obyvatelstva. Rozsah pendlerů je omezován předev�ím specifickými po�adavky a zátě�emi na ekonomické, sociální a osobní podmínky �ivota, které pendlerství (denní i týdenní) přiná�í. Z ekonomických podmínek jsou to zejména vstupní tlaky (předev�ím dostupný dopravní prostředek v dobrém technickém stavu). Sociálně-ekonomickou zátě�í je doba strávená při přepravě (obvykle 2 a� 3 hodiny při denním dojí�dění); velká časová národnost vy�aduje přizpůsobení �ivotního stylu (omezení rodinných a �ir�ích společenských kontaktů i osobních zájmů). Dojí�dění do zaměstnání v zahraničí předpokládá rovně� dobrý zdravotní stav pendlera. Tyto faktory vedou ke zú�ení okruhu potenciálních pendlerů (obvykle osoby mlad�ího a středního věku s dobrým zdravím) a k dočasnosti tohoto způsobu práce v zahraničí po dobu akumulace prostředků na investování nebo osobní vybavení; tj. zpravidla 2 a� 4 roky.

2.3 Pokud se předpoklady vlo�ené do výhledu budou realizovat, pak lze

očekávat

- dojde k postupnému sní�ení migračního potenciálu české populace;orientačně

se za ka�dé pětiletí migrační kapacita sní�í zhruba o pětinu,

- změní se struktura motivace zahraniční migrace � sní�í se podíl ekonomicky

(příjmově) motivované migrace, mírněji (v souladu s populačním vývojem) klesnou

mimoekonomicky motivovaná migrace do zahraničí (např. trvalý odchod z ČR

z osobních, světonázorových nebo studijních důvodů,

- v ekonomicky (příjmově) motivované migraci do zahraničí nejintenzivněji

poklesne trvalá a dočasná � pobytová zahraniční migrace; dojí�ďková (pendlerská)

migrace bude relativně nejstabilněj�í (její vývoj ovlivňují populační změny v men�í

intenzitě a vliv příjmových změn je postupný. Výhled ve vývoji migračního potenciálu obyvatelstva ČR je ovlivněn jednak populačním vývojem

(s dominantním vlivem stárnutí ekonomicky aktivní skupiny obyvatelstva), jednak prognózovaným ekonomickým vývojem, jeho� základním předpokladem je, �e makroekonomická proporcionalita dosahovaná po celé období výhledem umo�ní v průměru meziroční předstih reálné paritní i srovnatelné (směnným kurzem přepočtené) nominální mzdové úrovně ČR proti státům EU.

V souhrnu je výhled obsa�ený ve schématu sice zalo�en na pravděpodobných předpokladech, ale jako ka�dá dlouhodobá prognóza značně nejistý. Zejména ekonomický vývoj (prioritně neproporcionalita makroekonomických vazeb) mů�e předpoklady změnit; změny v migraci české populace do zahraničí by pak byly jen dílčím důsledkem makroekonomické neproporcionality.

3. Na základě poznatků a hodnocení uvedených v předchozím textu lze

souhrnně odhadnout rozmezí pravděpodobného ročního rozsahu zájmu české

65

populace o migraci za prací do zahraničí (tj. �poptávky po zaměstnání v cizině�). Souhrnná úvaha vychází z těchto vztahů a souvislostí:

a) Současná migrace občanů do zahraničí má převá�ně charakter dočasné

návratové migrace za prací; jako převládající se v ní prolínají migrace s motivací

příjmovou a motivací zdokonalení odborných a jazykových znalostí a zku�eností. Rozsah občanů ČR pobývajících a pracujících v zahraničí se v současné době pohybuje okolo

20 tisíc osob, z toho v Rakousku okolo čtyř tisíc, v Německu 6 a� 9 tisíc a cca 7 a� 10 tisíc rozptýleně ve značném počtu dal�ích států (nejen EU, ale i Severní Ameriky a, v nevelkých počtech, i ve státech ostatních kontinentů). Vedle toho emigrovalo v devadesátých letech z ČR natrvalo okolo 4 tisíc osob ročně. ČR měla v tomto období imigrační pozici � trvalé přistěhovalectví činilo okolo 12 tisíc osob ročně; kladné migrační saldo dosahovalo cca 8 tisíc osob ročně.

b) Hodnocení výsledků �etření o postojích české populace k migraci do

zahraničí (�etření září � říjen 2000) vyúsťuje v závěr, �e (bez korekcí plynoucích

z dal�ích poznatků) pravděpodobný roční (ka�doroční) rozsah zájmu českých občanů

o pracovní migraci do zahraničí (tj. zájmu, který je ze strany potenciálního migranta

podlo�en alespoň získáním informací o mo�nostech zaměstnání v cizině, popř.

dal�ími konkrétními kroky k realizaci migrace) lze na úrovni roku 2000 odhadnout

zhruba na �estinu pravděpodobného migračního potenciálu (viz odst. 1 této subkapi-

toly). V tom zhruba 3 a� 3,5 tisíce osob by mohla činit trvalá (dlouhodobá) migrace (zčásti motivovaná

osobními a světonázorovými důvody), 14 a� 15 tisíc osob je kapacita zájmu o dočasnou pobytovou migraci a cca 3 a� 3,5 tisíc osob počítajících s dojí�ďkou (pendlováním) do sousedních členských států EU.

Vzhledem k převa�ující dočasné, návratové migraci by kumulativně počet

občanů ČR soubě�ně pobývajících v zahraničí (převá�ně za účelem zaměstnání)

neměl překračovat 50 � 60 tisíc.

c) Tendence ve vývoji demografické struktury populace a v předpokládaném

vývoji reálné a nominální úrovně (hladiny) příjmů, resp. mezd (podmíněném

dlouhodoběj�í, makroekonomicky vyvá�enou prosperitou českého hospodářství)

mohou ve výhledu 10 a� 15 let znamenat, �e sklon obyvatelstva ČR k migraci za

prací do zahraničí se bude sni�ovat, a to s největ�í pravděpodobností o cca 20%

současné aktuální intenzity (tj. situace roku 2000) v průběhu ka�dých pěti let.

d) Hodnocení výsledků �etření o postojích populace sedmi okresů ČR

hraničících s Rakouskem k migraci do ciziny (�etření červen - červenec 2000) vede

k poznatkům, ke kterým je účelné přihlédnout při souhrnném odhadu prav-

děpodobného ročního rozsahu zájmu české populace o migraci za prací do zahraničí

a korigovat tak odhady zalo�ené na výsledcích �etření na celostátní úrovni.

66

Jde zejména o skutečnost, �e sklon obyvatelstva v českém příhraničí

s Rakouskem k migraci za prací do ciziny je poněkud vy��í ne� u souhrnu populace

ČR. Migrační představy a záměry jsou přitom u obyvatelstva příhraničních okresů

konkrétněj�í ne� u průměru za republiku; zejména informace o mo�nostech a

podmínkách zaměstnání v sousedních státech získává v příhraničních územích �ir�í

okruh populace, ne� je tomu u souhrnu populace ČR. Relativní míra (podíl)

pravděpodobné migrace za prací do zahraničí přesahuje v příhraničí více ne�

dvojnásobně tuto míru u souhrnu populace ČR. Promítnutí přesahu nad dvojnásobek

intenzity migračního sklonu do souhrnných odhadů znamená, �e odhad pravdě-

podobného maximálního rozsahu zájmu české populace o migraci do zahraničí by se

zvý�il zhruba ročně o 5 a� 6 tis. osob; podle jednotlivých typů migrace by korekce

byla v tomto rozsahu1):

zvý�ení korigovaný korigovaná pravděpodobná maximální pravděpodobného pravděpodobný roční kapacita zájmu české populace typ migrace migračního migrační o migraci do zahraničí potenciálu potenciál (tis. osob) (tis.osob) osob zaokrouhleno trvalá 2,2 35,6 3 560 3 500 dočasná � pobytová 23,7 111,9 18 650 19 000 - dojí�ďková 5,2 17,8 4 450 4 500 celkem 31,1 165,3 26 660 27 000 Poznámky a vysvětlivky: 1) Počet let, do nich� lze migrační záměry vylo�it, viz sv. 1a analytické části.

Souhrnná maximální pravděpodobná roční �kvóta migrační kapacity�, tj. horní

hranice poptávky české populace po práci v zahraničí se tedy aktuálně (rok 2000)

pohybuje zhruba mezi 25 a� 30 tisíci osob, tj. v rozsahu zhruba 0,25% obyvatelstva a

0,5% pracovní síly České republiky. V průběhu nejbli��ích 5 a� 10 let se

pravděpodobně tato �roční migrační kapacita� sní�í pod 20 tisíc.,

e) Dolní hranice pravděpodobného ročního rozsahu zájmu populace ČR o

(pracovní) migraci do zahraničí v zásadě odpovídá rozsahu reálné migrace; ta je

odvozena z podílu respondentů, kteří učinili značně konkrétní kroky k migraci do

zahraničí.

Podíl reálné migrace na pravděpodobné u souboru populace ČR činí zhruba

30%; tento podíl lze předpokládat za směrný pro odhad dolní hranice

pravděpodobného ročního rozsahu zájmu o migraci u v�ech migračních typů.

67

Orientačně lze počítat s tím, �e zájem o jednotlivé země se mů�e pohybovat

v tomto rozmezí: minimum maximum Rakousko 700 2 000x) SRN 2 700 9 000 EU 15 celkem 5 700 19 000 celkem v�echny státy 8 100 27 000 x) Pokud by se preference Rakouska jako cílové země měnily k hodnotám zji�ťovaným předchozími analýzami, mohla by se maximální hodnota migrační kapacity pohybovat a� na trojnásobku. Vzhledem k tomu, �e převá�ně jde o relativně krátkodobou návratnou migraci,

nebude rozsah soubě�ně �ijících a pracujících českých migrantů (pokud by se

migrace skutečně realizovala) příli� narůstat; lze očekávat, �e mů�e být zhruba 2,5

a� 3x vy��í, ne� je roční migrační kapacita.

68

IV. Česko-rakouské příhraničí � sociálně-ekonomické charakteris-tiky a vztahy IV.1 Základní charakteristiky a vztahy 1. České příhraničí bylo v této studii vymezeno tak, aby odpovídalo sou-

časnému územnímu členění České republiky a to ve dvou úrovních.

První je �ir�í pohraniční oblast, kterou tvoří VÚSC přímo hraničící

s Rakouskem, tj. Budějovický kraj a Brněnský kraj.

Druhou je u��í příhraničí dané �esti okresy, které přímo hraničí s Rakouskem

(Prachatice, Č.Budějovice, Č.Krumlov, Jindřichův Hradec z Budějovického kraje,

Znojmo a Břeclav z Brněnského kraje); k těmto okresům byl přiřazen okres Třebíč (v

současné době nále�í do Jihlavského kraje) s přihlédnutím předev�ím k tomu, �e

jeho část (oblast Moravských Budějovic) se značně hranicím přibli�uje1) 2).

Rakouské příhraničí je (s přihlédnutím k různým analýzám a programům)

vymezováno ve třech úrovních.

První úroveň spolkových zemí hraničících s Českou republikou, tj. Horní

Rakousko a Dolní Rakousko, druhou úroveň tvoří hraniční regiony (Mühlviertel-

Horní Rakousko, Waldviertel a Weinviertel �Dolní Rakousko) a třetí úroveň okresů (Rohrbach,Urfahr Umgebung, Freistadt tvořících region Mühlviertel; Gmünd,

1) Různé analýzy a programy vymezují české příhraničí odchylně. Program Interreg IIIA-PHARE-CBC zahrnuje na české straně vedle uvedených dále okresy Jihlava, Brno-město, Brno-venkov a Hodonín [pramen 3]. Pilotní studie programu CBC-PHARE (leden 1995) viz pramen [1] zahrnovala do u��ího vymezení příhraničí v textu uvedených sedm okresů. 2) �etření o postojích a očekávání podnikatelů v českém a rakouském příhraničí (viz dále subkapitola IV.2 a svazek 3 analytické části) bylo realizováno, s ohledem na organizační mo�nosti Hospodářské komory, v okresech Č. Budějovice, Jindřichův Hradec, Jihlava, Třebíč, Brno a Břeclav.

69

Waidhofen a.d.T, Hom-region Waldviertel; Hollabrunn, Mistelbach, Gäuserdorf �

region Weinviertel)3).

2. Základní charakteristiky sociálně-ekonomické situace pohraničních

územních celků:

A Kraje, země regiony

Bu Br HR DR Mv Wav We-v obyvatelstvo tis.os. 626,6 1138,2 1375,4 1534,6 200,7 225,9 124,5 (1998) % ČR,R

HDP/obyv.PPS/FCU, EU=1001) 56 59 102 96 61 86 69 (Č,R 1996) zaměstnanost tis.os. 1a) 299,0 519,8 666,7 727,9 35,92) 56,72) 22,62)

sektorová struktura zaměstna- nosti3) % I 7,0 5,7 7,9 10,0 1 4 8 II 41,6 37,7 36,3 31,3 51 46 38 III 51,4 56,6 55,8 58,6 48 50 54 nezaměstnanost tis.os.4) 17,7 44,3 27,9 37,7 3,7 6,3 2,8 % 5,5 7,8 4,0 4,9 5,0 7,7 6,3

Prameny: A:Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice (V�PS) 1.a� 3.Q 2000 ČSÚ; B: Regionální portréty 1998,ČSÚ,2000; C: Regionální hrubý domácí produkt v zemích střední Evropy, ČSÚ 1999; D: Statistisches Jahrbuch 1999/2000, ŐSTAT 2000, E: Rakousko-Česká republika: Interreg IIIA-Phare-CBC (koncept def.verze programu 2000-2006), MMR,2000 Poznámky a vysvětlivky: Bu- Budějovický kraj, Br-Brněnský kraj, HR-Horní Rakousko, DR-Dolní Rakousko, Mv-Mühlviertel, Wav-Waldviertel, Wev-Weinviertel 1) ČR,R: pramen C, 1a ČR: - pramen A, 3Q 2000, R: pramen D, HR,DR mikrocensus 2000; 2) Pramen E: jen osoby vykonávající závislou činnost ; 3) ČR: pramen A, 3.Q 2000, R země: pramen D: mikro-census 2000, R-regiony, pramen E (podíly sektorů v odli�né metodice); 4) ČR: pramen A 3.Q 2000, R: pramen D registrovaná nezaměstnanost 1998.

3) Program Interreg/PHARE CBC, pramen [1], zahrnuje do rakouského příhraničí té� Vídeň; různé speciální studie přiřazují ke �vzdáleněj�ímu� příhraničí dal�í územní celky, např. Linz, Linz-venkov aj. (viz pramen [2])

70

B: Okresy ČR okres ukazatel Prachatice Český

Krumlov České Budějovice

Jindřichův Hradec

Třebíč Znojmo Břeclav

rozloha území (km2) 1 375 1 615 1 625 1 943 1 519 1 636 1 173 počet obyv.k 31.12.1998 51 416 59 269 178 188 93 792 117

650 113 948

124 788

hustota osídlení (osob/ km2) 37,4 37 110 78,3 77,5 69 106,3 zaměstnanost 31.12.1999 23 054 29 380 85 631 43 832 50 162 48 750 58 743 struktura zaměstn.% (31.12.98) zemědělství 12,5 10,9 6,2 15,6 14,3 16,3 13,3 průmysl 39,6 46,8 33,2 42,7 45,6 32,3 33,7 stavebnictví 5,8 6,5 9,5 6,0 6,3 5,4 7,3 obchod,pohostinství 6,4 6,0 9,1 6,1 5,8 9,6 7,6 doprava 6,7 5,8 10,0 6,2 4,4 7,3 11,0 peně�nictví 1,7 1,4 2,8 1,5 1,3 1,4 1,5 ostatní nemateriální slu�by 27,2 29,8 29,2 29,7 28,0 39,2 25,6 nezaměstnaní-počet k 31.12.99 1 913 2 834 4 426 2 758 7 741 7 857 7 006 míra nezaměstnanosti (%) k 31.12.99 7,7 9,5 4,9 5,9 13,4 13,9 10,7 dlouhodobě nezaměstnaných (12 měs. a více, %) 21,3 31,4 16,8 18,8 32,4 24,9 27,1 počet nezaměstnaných na volné pracovní místo 4,5 20,8 11,6 7,4 28,4 22,3 29,2 průměr. mzda (Kč/měs.) 1995 7 092 7 776 7 565 7 238 7 469 6 903 7 372 1998 9 631 10 818 10 049 9 950 11 202 9 888 10 281 1999 10 482 11 352 12 554 10 245 9 910 10 285 10 629 pořadí (ze 77 okresů) 63. 27. 10. 73. 76. 70. 57.

Prameny: A: Statistická databáze KROK ČSÚ,2000, B: Statistická ročenka trhu práce v ČR 1999, MPSV 2000

3. Z přehledu základních charakteristik územních celků je zřejmé, �e české

regiony (Budějovický kraj a jeho čtyři příhraniční okresy) mají � při vnitřní diferenciaci

příznivěj�í sociálně ekonomickou pozici. To prokázalo i vícefaktorové porovnání jednak rozvojových (výkonnost ekonomiky, potenciál

rozvoje), jednak zátě�ových faktorů (celkem bylo metodou dílčích a souhrnných pořadí hodnoceno 18 charakteristik). Budějovický kraj souhrnně zaujímá druhé pořadí za Královéhradeckým krajem (viz svazek 4 � analytická část).

Základní přednosti Budějovicka v ekonomické a sociální sféře jsou:

- velká pestrost odvětvové struktury hospodářství (zemědělství, lesnictví,

rybnikářství, lehký průmysl � potravinářství, dřevozpracující průmysl aj.),

- příznivá velikostní struktura podniků (provozoven). V hospodářství kraje jsou

určující men�í a střední podniky prokazující značnou tr�ní flexibilitu a odolnost; před

rokem 1990 zde nevznikly �ádné velkopodniky, jejich� privatizace, restrukturalizace a

konsolidace značně zatě�uje jiné regiony ČR (včetně Brněnského kraje),

- značně příznivá geografická poloha (která měla i historicky pro toto území

značný význam) mezi Rakouskem a Německem a relativně dobrá dopravní situace

(mezinárodní silnice E55 �Rostock-Berlin-Praha, -Č:Budějovice � Linec a jih Evropy,

která se přestavuje na silnici dálničního typu, silnice Praha-Strá�ný-NSR (Pasov),

71

silniční spoj mezi D5 a D1 Rozvadov-Slovensko; podstatný význam má i �elezniční

trať Praha-Č.Budějovice Č.Velenice � Rakousko, která vy�aduje modernizaci),

- relativně příznivá přírodně � ekologická situace, která vytváří základ pro rozvoj

cestovního ruchu, jeho� potenciál, ve spojení s výjimečnými historickými,

architektonickými a přírodními dominantami (městské rezervace, národní parky a

chráněná území, vodní plochy mo�nosti letní i zimní rekreace a sportu aj.), není

vyu�it, a to zejména v mezinárodních relacích; tyto mo�nosti se otevřely prakticky a�

po roce 1990 a jejich reálnému vyu�ití bránily jak předchozí prakticky hermetické

uzavření hranice (vojenské újezdy a s tím spojená ekonomická a investiční

orientace), tak absence koordinace, propagandy a nadfiremních struktur prosazující

společné zájmy.

Převa�ující kladné stránky Ji�ních Čech vedou ke značnému anga�ování

zahraničních investorů; v kraji existuje cca 2 700 firem s majoritní zahraniční účastí.

Charakteristické přitom je, �e kapitálová účast se nekoncentruje jen do krajského

sídla a měst, ale orientuje se i na venkov a �e řada zahraničních podniků nezůstává

jen u prostých výroben, ale vytváří i vlastní vývoj a projekci. V relaci k Rakousku lze

konstatovat, �e převá�ná vět�ina zahraničních akvizic přichází z SRN.

72

Přehledně lze situaci Českobudějovického kraje charakterizovat tímto shrnutím Silné stránky Slabé stránky

• čisté �ivotní prostředí • malá propagace budějovického re-

• velké mno�ství kulturních, technických gionu

a historických památek (m.j. dvě • teprve vznikající krajská vy��í územ-

památky UNESCO) ně správní reprezentace (C.B.kraj)

• geografická poloha � blízkost hranic s • malý počet hraničních přechodů

Rakouskem a Německem • nízký stupeň integrace a propojení

• příznivá ekonomická struktura infrastruktury

• připravená trasa dálnice D3 (E55-

Kodaň-Berlín-Praha-Benátky) a studie

proveditelnosti IV.�elezničního koridoru

(Berlín-Praha-Linec-Benátky)

Příle�itosti Ohro�ení

• vyu�ití polohy regionu k vybudování • ztrátovost zemědělského podnikání

mezinárodních přepravních cest, • vylidňování venkova a pohraničních

logistických center oblastí

• mo�nosti propojení turistických a kul- • neuvedení jaderné elektrárny

turních aktivit s Rakouskem a Temelín do provozu (ztráta pracovních

Německem příle�itostí aj.)

• podmínky pro rozvoj cestovního ru- • zhor�ování stavu lesů imisemi

chu, modernizace �elezničního kori-

doru Praha-Č.Budějovice-Linec

4. Sociálně-ekonomická situace Brněnského kraje je slo�itěj�í. Analýza rozvojových a zátě�ových charakteristik (viz svazek 4 analytické části) naznačuje, �e Brněnsko se pohybuje zhruba v polovině hodnocených krajských celků (11 periferních, tj. mimo Prahu a Středočeský kraj). Brněnský kraj je výrazně ovlivněn silnou pozicí krajského města. Brno jako

druhé největ�í město ČR a nadregionální metropole Moravy soustředí zhruba třetinu

obyvatelstva a zaměstnaných osob v kraji, představuje významnou koncentraci

materiálních a nemateriálních slu�eb; existuje zde rozvinuté �kolství (včetně

komplexní struktury univerzitního a technického vysokého �kolství), zdravotnictví,

výzkumu, sídlí zde významné orgány státní správy a soudnictví. Specifickou úlohu

v ekonomice města má výstavnictví. V Brně a okresech Brno-venkov a Blansko jsou

rozsáhlé kapacity českého strojírenství (Zetor Brno, První brněnská strojírna, ČKD

73

Blansko aj.). Vzhledem ke koncentraci sociálního a ekonomického rozvoje zejména

do brněnské aglomerace dochází v některých částech kraje k projevům

marginalizace, konkrétně k ekonomickému zaostávání a ni��í vybavenosti sociální a

technickou infrastrukturou; důsledkem je odchod zejména mlad�ího obyvatelstva

z těchto lokalit. Marginalizace je zřetelná i v okresech hraničících s Rakouskem (v

okrese Břeclav oblast Mikulovska, na Znojemsku územní obvody Moravského

Krumlova, Hru�ovan nad Jevi�ovkou, Vranova nad Dyjí a obce v okolí Znojma).

Druhé ohnisko sociálně-ekonomických rizik a ohro�ení je spojeno

s odvětvovou strukturou hospodářství a koncentrací výroby do velkých průmyslových

celků. Ekonomika kraje je spojena s velkými průmyslovými podniky (předev�ím

strojírenství, dále textilní a oděvní průmysl, chemická a nábytkářská výroba, výroba

stavebních hmot); významná část těchto podniků nebyla dosud restrukturalizována,

existují problémy v postupech privatizace, jejich tr�ní flexibilita a konkurenční

schopnost není zcela dostatečná; některé zahraniční akvizice nepřinesly očekávaný

multiplikační efekt. K tomu přistupují problémy transformace zemědělství (likvidace

státních statků, restituce zemědělského majetku, transformace zemědělského

dru�stevnictví), které vedou k nedostatkům startovacího kapitálu, sní�ení rentability a

růstu nezaměst-nanosti i v nejproduktivněj�ích oblastech (Břeclavsko, Znojemsko,

Hodonínsko).

Pozitiva sociálně-ekonomické pozice Brněnského kraje lze vymezit takto:

- vysoká úroveň vzdělanosti obyvatelstva (nejvy��í po Praze) se současnou

koncentrací v brněnské aglomeraci (okrajové zemědělské oblasti mají vzdělanostní

strukturu podprůměrnou). Podstatnou rolí má dobrá, hustá a poměrně komplexní

struktura středních odborných a vysokých �kol;

- dobrá situace v dopravní síti. Vede zde několik dálkových dopravních tras:

dálnice D1 (Praha-Brno- Vy�kov) a D2 (Brno-Bratislava) a silnice E 461 (Brno-

Mikulov), která je součástí evropské silniční sítě. Krajem procházejí �elezniční

evropské koridory (V.koridor: Berlín-Praha-Brno-Břeclav-Víděň, a větev VI. koridoru:

Gdaňsk-Katovice-Ostrava-�ilina, přes Brno) navazující na transevropské sítě TEN.

V�echny nadregionální dálnice a koridory jsou v současné době modernizovány,

popř. prodlu�ovány (dálnice D1); pozice kraje v síti dálkových dopravních tras se

zřejmě bude dále posilovat. V letecké dopravě není plně vyu�ívána kapacita leti�tě

Brno-Tuřany;

74

- silné produkční zemědělství (podíl zemědělské půdy přesahuje 60 % celkové

výměry) s výraznou orientací na ovocnářství, vinařství a zelinářství. Charakteristická

je značná velikost farem a odborné předpoklady pro intenzivní zemědělskou výrobu;

- diverzifikace struktury průmyslové výroby (strojírenství, elektrotechnický,

dřevozpracující, nábytkářský průmysl, průmysl stavebních hmot);

- mo�nosti rozvoje cestovního ruchu s ohledem na atraktivitu mezinárodního a

celostátního významu (Brno, Moravský kraj, Lednicko-valdický areál, Podyjí, Slavkov,

vinařské oblasti, lidová kultura a tradice aj.); chybí koordinace a struktury zastupující

společné zájmy.

Souhrnně lze stručně charakterizovat pozitivní a rizikové stránky sociálně-

ekonomické pozice Brněnského kraje takto: Silné stránky Slabé stránky

• Brno-významná metropole • vy��í míra nezaměstnanosti

• vysoká vzdělanostní úroveň obyvatel- • nedostatečná tvorba pracovních

stva, rozvinuté střední a vysoké míst

�kolství • problémy v restrukturalizaci průmyslu

• sousedství s Rakouskem • nedostatek kapitálu zejména v

• dobrá dopravní dostupnost; silniční a zemědělství

�elezniční dálkové trasy • vysoké vnitroregionální rozdíly

• relativně dobrá infrastruktura (včetně kvalifikační úrovně)

• hraniční přechody s Rakouskem mají

nízkou kapacitu a nevhodné vedení

přístupových tras

Příle�itosti Ohro�ení

• dostupná pracovní síla • zánik velkých ekonomických subjektů

• příznivé podmínky pro rozvoj podnikání • chybějící technická infrastruktura na

(průmysl, zemědělství, cestovní venkově

ruch, doprava), • prodlu�ování termínu dokončení

• spolupráce se sousedními zeměmi - výstavby tranzitních �elezničních

Slovenskem a Rakouskem koridorů a dálnice D1

• vyu�ití vědeckého a technického • neexistence městského okruhu k

potenciálu kraje odlehčení centrální části Brna

75

5. Rakouské příhraniční oblasti � Mühlviertel, Waldviertel, Weinviertel patří

v celorakouském porovnání k ekonomicky nejslab�ím oblastem (prokazují vět�í míru

odstupu od průměru Rakouska ne� Č.Budějovický a Brněnský kraj od průměru ČR).

V oblastech Mühlviertel a Waldviertel je vysoký (nadprůměrný) podíl

zaměstnanosti v průmyslových odvětvích a ve stavebnictví. Jde o tradiční odvětví

(potravinářství, textilní a oděvní průmysl, zpracování dřeva, kamene, skla, ků�e);

výroba se koncentruje do malého počtu lokalit.

Region Weinviertel má ekonomickou strukturu značně blízkou hraničním

okresům Ji�ní Moravy � vy��í podíl zaměstnanosti v zemědělství; střední podíl

v odvětvích zpracovatelského průmyslu ve značné míře navazujícího na zemědělství.

Pro v�echny regiony (vět�inu okresů v nich) jsou zřejmé tyto procesy:

za prvé � značná část práceschopného obyvatelstva dojí�dí za prací do

dominantních center (v Horním Rakousku do Lince, v Dolním Rakousku do Vídně);

celková dojí�ďka představuje 20 a� 30 % zaměstnaných; viz pramen [2]; údaje

vycházející ze sčítání obyvatelstva v roce 1991),

za druhé � v průběhu devadesátých let do�lo zejména ve vídeňské

aglomeraci k procesu �decentralizace�. Zejména v důsledku vysokých nákladů

(nájemné apod.) do�lo k přesunu řady podniků do venkovských oblasti. Byla tím

pozitivně ovlivněna hospodářská dynamika Dolního Rakouska, která byla

nadprůměrná proti celostátní úrovni,

za třetí � otevření hranic s Českou republikou znamenalo pro v�echny

příhraniční oblasti impuls pro hospodářský vzestup. Průměrný roční přírůstek HDP

v příhraničních regionech v letech 88 a� 95 činil (%)

Mühlviertel 6,0

Waldviertel 6,5

Weinviertel 4,9 (průměr Rakouska byl 3,8 %).

6. Souhrnné hodnocení příhraničního česko-rakouského regionu lze shrnout

takto (převzato z konceptu definitivní verze programu Rakousko-Česká republika

Interreg IIIA �Phare CBC):

Rakousko-české příhraničí netvoří z hlediska ekonomické struktury ani co do

dynamiky vývoje homogenní region. Lze vymezit několik dílčích příhraničních oblastí

(příhraniční region Horní Rakousy-ji�ní Čechy s rozvojovou osou Linec � České

Budějovice, příhraniční region Weinviertel-ji�ní Morava s rozvojovou osou Vídeň-

76

Brno a příhraniční region Waldviertel spí�e inklinující k regionu Jihlava). Silný vliv

mají také dva velké městské regiony, tj, Vídeň a Brno, jejich� protipólem jsou do jisté

míry oblasti s extrémně periferním postavením.

7. Celá příhraniční oblast musela po dlouhou dobu čelit na obou stranách

hranice úbytku obyvatelstva, který byl do značné míry důsledkem odchodu obyvatel

z regionu, a s tím spojenému zvy�ování průměrného věku obyvatelstva. A� v 90.

letech lze v mnoha obcích pozorovat opačný trend, kdy se počet obyvatel opět

začíná zvy�ovat.

Pokud jde o atraktivitu území, mů�eme celý příhraniční region (mimo

metropole) označit z hlediska vztahu k evropským hospodářským centrům za vedlej�í

oblast. Slabé je dosud napojení na hlavní mezinárodní tahy.

V regionální hospodářské struktuře hraje ve venkovských částech regionu

hlavní úlohu zemědělství, resp. zemědělsko-průmyslový komplex. Z toho pak vyplývá

vysoká míra závislosti na strukturálních změnách, k nim� dochází jednak v průběhu

transformačního procesu a v důsledku evropské agrární politiky a postupného

roz�iřování Evropské unie.

Sekundární sektor hospodářství je v tomto regionu poznamenán patrným

vlivem průběhu hospodářského cyklu v daném odvětví. Hlavně tam, kde se uplatnila

restrukturalizační opatření nebo kde v důsledku přesunů výroby do�lo k ru�ení

podniků, se situace na regionálním trhu práce výrazně zhor�ila. Na druhé straně lze

v posledních letech pozorovat zřetelný pozitivní vývoj předev�ím tam, kde se realizují

mo�nosti přeshraniční mezipodnikové kooperace nebo kde podniky dokázaly najít se

svými novými výrobky a nebo technologiemi uplatnění na nových trzích. Celkově je

v�ak třeba vyjít z toho, �e inovační potenciál hraje zatím na obou stranách společné

hranice značně malou roli.

77

Pozitivní a negativní stránky celé příhraniční oblasti Silné stránky Slabé stránky

• vysoká úroveň některých odvětví jak ve ven- • okrajová poloha velkých částí příhraničí z

kovských oblastech (např.zemědělsko-prů- hlediska mezinárodní dostupnosti v rámci

myslový komplex, textilní průmyslu, tě�ba regionu

dřeva a dřevozpracující průmysl), tak i ve • neuspokojivé napojení na dopravní infrastruk-

městech turu vy��ího řádu a nedostatečně rozvinutá

• dynamický demografický vývoj přeshraniční doprava a informovanost

• velký potenciál vzdělaných pracovních sil • nedostatečná kapacita hraničních přechodů

• potenciál přírodního prostředí • nestejná úroveň budování infrastruktury

• v některých oblastech příli� vysoký věkový

průměr obyvatelstva (ve venkovských odleh-

lých částech území)

• slabá orientace regionálních podniků na ino-

vace a nové technologie

• zaostávání v důsledku celkově malého počtu

podniků a nebo vysoký podíl oborů/podniků,

kterým vinou zaostávání nebo v souvislosti s

restrukturalizací hrozí potí�e

• velká závislost na trhu práce v městech

• velké rozdíly mezi jednotlivými regiony co do

vý�e příjmů a sociálního zaji�tění

• přetrvávající �hranice v my�lení lidí� v důsled- ku dlouhého přeru�ení kulturních a společen-

ských vztahů

• velký význam zemědělství a vystavení země- dělsko-průmyslového komplexu velkému

konkurenčnímu tlaku a nutnosti přizpůsobit

se změnám v průběhu roz�iřování EU

• odli�nosti právního systému,ekologických standardů a chybějící systém včasného va-

rování (monitoring)

• málo vyvinutá přeshraniční institucionální struktura

78

Za velký potenciál pro budoucí společný rozvoj regionu lze pokládat rozvoj

cestovního ruchu, i kdy� je zde nutno nejprve značně zlep�it nabídku, vzájemnou

informovanost/propojení subjektů cestovního ruchu a marketing a zdokonalit

provozní a organizační strukturu cestovního ruchu.

Specifické po�adavky na společný rozvoj regionu klade stávající nestejná

�ivotní úroveň a vý�e mezd na obou stranách hranice, ale také odli�ně koncipovaná

právní a nebo sociální soustava a standardy v oblasti �ivotního prostředí. I kdy� je

sni�ování resp. odbourávání těchto disproporcí zále�itostí, kterou je nutno ře�it

v prvé řadě na celostátní úrovni, jsou právě příhraniční oblasti tím územím, pro které

jsou tyto zále�itosti mimořádně důle�ité. IV. 2 Názory podnikatelů v českém a rakouském příhraničí na důsledky vstupu České republiky do Evropské unie

1. Průzkum postojů a očekávání podnikatelů v souvislosti s integrací České

republiky se zaměřil na mo�nosti vyu�ití potenciálu podnikání v příhraniční oblasti,

zejména vzájemnou spoluprací a aktivitami na obou stranách hranice; současně se

identifikovaly bariéry, které jsou v rozvoji obchodních a výrobních aktivit pociťovány. Průzkum uskutečnila Hospodářská komora ČR (HK ČR), a to pracovníci Centra pro evropskou integraci HK ČR a okresních hospodářských komor v Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci, Jihlavě, Třebíči, Brně a Břeclavi. Průzkum tvořily tři části: - v červnu 2000 vyplnilo dotazník se sedmi otázkami 273 malých a středních podnikatelů z ČR [99 respondentů z kategorie mikrofirem (do 10 zaměstnanců), 106 malých firem (do 50 zaměstnanců) a 68 středních firem (do 250 zaměstnanců), z nich� 49 podnikalo v sektoru průmyslu, 54 ve stavebnictví, 63 ve slu�bách, 51 v cestovním ruchu a rekreaci, 56 v obchodní činnosti]; - v září a říjnu 2000 proběhl formou řízených interview průzkum mezi velkými podniky (VP) na české straně hranic. Průzkumu se zúčastnilo 18 velkých, zpravidla celostátně známých a regionálně významných firem, za ně� odpovídali generální ředitelé případně členové nejvy��ího vedení. Převá�ná vět�ina firem této velikosti byla ze sektoru průmyslu (14 respondentů). Interview se skládalo z osmi otázek, na ně� měli respondenti mo�nost reagovat libovolným způsobem. Jako srovnávací vzorek byli stejnému dotazování podrobeni ředitelé �esti okresních hospodářských komor účastnících se průzkumu. - v říjnu 2000 byl realizován dotazníkový miniprůzkum (sonda) mezi podnikateli na rakouské straně hranice. Okresní hospodářské komory účastnící se průzkumu se obrátily na své partnery v Horních a Dolních Rakousích se �ádostí o rozeslání dotazníku obsahujícího �est otázek. Do průzkumu byli zahrnuti v�ichni respondenti (67 firem) bez rozli�ení velikosti a sektoru podnikání. Podrobné hodnocení výsledků terénního �etření obsahuje svazek 3 analytické části.

Souhrnné poznatky

2. Současná úroveň přeshraniční výměny a spolupráce mezi příhraničními regiony obou zemí zůstává za svými mo�nostmi. Vstup ČR do EU

79

by to mohl částečně změnit. Zájem o naplnění potenciálu vzájemné obchodně-podnikatelské spolupráce existuje na obou stranách hranice. Téměř polovina (46,2%) malých a středních firem na české straně hranice

dnes nerozvíjí směrem k Rakousku �ádné podnikatelské aktivity (6,6% o ně ani

nemá zájem). Zcela nepatrné jsou dnes ze strany českých MSP rozvíjeny informačně

a kapitálově náročněj�í formy přeshraničních aktivit. Méně ne� 2% respondentů

vytvářejí v Rakousku svá zastoupení a dceřiné společnosti, pouze 1,5% spolupracuje

ve výzkumu a přenosu technologií. Vstup ČR do EU by mohl tuto situaci částečně

změnit; pouze zhruba čtvrtina MSP ani v této perspektivě neuva�uje o podnikání

v Rakousku. Za předpokladu vět�ího rozsahu aktivit směrem k Rakousku je � se

vstupem do EU spojované odstranění dnes uplatňovaných administrativních bariér.

Za hlavní formu vět�ího rozsahu podnikání ve vztahu k Rakousku se pokládá

intenzivněj�í spolupráce s rakouskými partnery a výrazněj�í obchodní průnik. O

zásadním přesunu podnikání do Rakouska vůbec neuva�uje více ne� dvě pětiny

firem, jen zhruba desetina by měla zájem o společný podnik; kapitálová omezení

českých firem naznačuje skutečnost, �e jen necelá 2% firem by v budoucnu měla

zájem o investice do pozemků a podnikání v Rakousku.

Mezi velkými podniky na české straně mělo v době průzkumu 15 z 18

rozvíjející se hospodářské vztahy s rakouskými partnery; �lo zpravidla o obslu�né

činnosti pro rakouské firmy nebo obchod přes rakouské zprostředkovatele. Vy��í

formy přeshraničních aktivit (budování zastoupení, výrazněj�í zvý�ení prodejů a

kooperace atd. ) si řada respondentů slibuje a� od vstupu ČR do EU. Pokud jde o

bariéry bránící v současnosti intenzivněj�ímu přeshraničnímu podnikání, poukázala

vět�ina odpovídajících (tři čtvrtiny) na problémy způsobené existencí hranice mezi

členským a nečlenským státem a (nebo) na rozdíly mezi bývalou západní a východní

Evropou (tyto překá�ky by měly postupně mizet začleněním ČR do jednotného trh

EU). Na negativní vliv celních a odbavovacích procedur, existenci byrokraticko-

administrativních omezení z rakouské strany poukázali shodně s VP i ředitelé

okresních hospodářských komor. Pozoruhodné bylo, �e dvě pětiny představitelů

velkých firem nechtěly nijak hodnotit nyněj�í aktivity rakouských firem v českém

pohraničí (28% otevřeně uvedlo, �e vliv rakouského podnikání je v regionu

v podstatě zanedbatelný); průnik rakouských firem do ČR prozatím není natolik

intenzivní, aby vzbuzoval vět�í pozornost českých podnikatelů.

80

Průzkum mezi rakouskými podnikateli ukázal, �e 42% jejich odpovědí se

dotklo nedostatků na straně ČR (nízká kvalita, nespolehlivost, netransparentnost)

jako hlavních překá�ek působících proti vzájemné spolupráci. Jen 13% odpovědí

uvedlo jako hlavní bariéru neúčast ČR v EU a 2% nedostatky na rakouské straně.

Aktuálním problémům vzájemných vztahů (Temelín, arogantní chování ČR

k Rakousku) se věnovala jen 3% odpovědí. Expanzi nebo těsněj�í spolupráci

s českými subjekty v�ak v perspektivě členství ČR v EU chystají tři čtvrtiny

rakouských podnikatelů a dal�í s jistou výhradou (opatrně, za jistých předpokladů);

souhrnně 82%. Zbývající podnikatelé dnes v této otázce nemají jasno anebo tvrdí, �e

nebudou mít zájem.

Vliv vstupu ČR do EU 3. Podnikatelé na obou stranách hranice jsou vět�inou přesvědčení, �e

vstup ČR do EU bude přínosem pro jejich podnikání i pro rozvoj příhraničních regionů. Tento názor sdílí vět�ina malých, středních i velkých podnikatelů na české straně hranice, stejně jako podnikatelé v rakouském příhraničí. Přes polovinu (54,2%) malých a středních podnikatelů na české straně

očekává, �e se vstupem ČR do EU podmínky pro podnikání výrazně nebo alespoň

mírně zlep�í. Mezi českými MSP jsou očekávány zejména vět�í obchodní mo�nosti

pro zbo�í i slu�by, více zákazníků přijí�dějících do ČR, snaz�í vytváření společných

podniků a získávání kapitálu ze zahraničí. Z pohledu dopadů na region jsou nejsilněji

očekávány rozvoj turistiky, vět�í mo�nosti podnikání (nové zakázky) a nárůst

konkurence. Če�tí MSP zatím nespojují úvahy o budoucím členství v EU s mo�-

nostmi delokalizace podnikání nebo výhodněj�ího umístění vlastního kapitálu

v zahraničí. Poměrně nevýrazně je vstup ČR do EU spojován s vět�ími mo�nostmi

spolupráce ve výzkumu a vývoji.

Mezi velkými podnikateli na české straně se vyslovily téměř dvě třetiny

respondentů (64%). Nejvíce jsou VP očekávány přínosy ve formě administrativně

jednodu��ího přeshraničního obchodu a celkově snaz�ího průniku na trhy EU. Ve

vztahu k regionu očekávali tito podnikatelé předev�ím rozmach turistiky, urychlení

celkového rozvoje regionu a vět�í přísun kapitálu, resp. investic. Názory ředitelů

okresních hospodářských komor se od těchto očekávání výrazněji neli�ily.

Průzkum mezi rakouskými podnikateli ukázal, �e zhruba 75-80% respon-

dentů chápe vstup ČR do EU jako �anci pro vlastní podnikání i pro příhraniční region

81

a spojuje s ním spí�e pozitivní očekávání. Tuto převahu pozitivních reakcí potvrdily

odpovědi prakticky na v�echny otázky průzkumu v Rakousku.

Část respondentů � zhruba pětina ve v�ech skupinách podnikatelů vyjádřila i určité obavy a negativa budoucího vstupu ČR do EU. V�echny podnikatelské skupiny se shodují v obavách z růstu konkurence.

Tyto, spí�e ambivalentní obavy se objevují ve třetině (ČR) a� 40% (Rakousko)

odpovědí. Takové postoje ov�em popírají celé pojetí volného trhu jako základu EU a

konkurence jako stimulačního jádra.

U českých podnikatelů se jako rizika vstupu ČR do EU dále objevují odchod

předev�ím kvalifikovaných pracovníků do zahraničí a u rakouských � recipročně �

negativní vlivy na trh práce, úroveň mezd a sociální sféru (včetně zvý�ení kriminality

a přílivu Romů) spojovaný s migrací občanů a pracovních sil z České republiky.

4. V postojích k rozsahu a důsledkům migrace českých pracovníků do Ra-

kouska prokazují podnikatelé značně různorodé pozice. Jistý pohyb (migraci za

prací) pracovníků z České republiky očekává značná část českých i rakouských

podnikatelů. Nečekaně umírněná a� optimistická je v�ak vět�ina podnikatelů v hodnocení mo�ných dopadů této migrace na vlastní podnikání a region.

České MSP zařadily odliv pracovní síly do Rakouska a� na 11. místo mezi

očekávanými dopady vstupu ČR na region - tuto mo�nost vybrala jako významnou

zhruba �estina respondentů, současně přibli�ně stejně velká skupina podnikatelů

migraci rozhodně odmítla jako nereálnou. Pětina si myslí, �e migrace nastane, ale

pouze jako dočasný a pro region nevýznamný jev. Plných 55% MSP uvedlo, �e

migrace nijak neovlivní jejich vlastní podnikání; jen necelá desetina se domnívá, �e

migrace způsobí značné problémy. Přes převládající optimismus část podnikatelů

očekává, �e do Rakouska budou odcházet předev�ím kvalifikovaní řemeslníci a

vysoce kvalifikovaní specialisté, programátoři, technici, vědci a mana�eři; pendlerství

pokládají za okrajový jev.

Nejsilněj�í obavy z mo�ného odlivu pracovní síly mají MSP v sektorech

průmyslu a stavebnictví. V obou odvětvích nadpoloviční vět�ina podnikatelů tato

rizika připou�tí. MSP v průmyslu zařadily �odliv nejkvalifikovaněj�ích pracovníků z ČR

do Rakouska� na 4. místo mezi očekávanými důsledky v regionu.; ve stavebnictví na

6 � 8. místo mezi dopady na region.

82

Velké firmy v 58% svých odpovědí uvedly, �e k pohybu pracovní síly přes

hranice nedojde, resp. �e nezpůsobí �ádné významněj�í problémy (42% odpovědí od

VP v�ak v různé míře akceptovalo odliv pracovní síly do Rakouska). Téměř čtyři

pětiny VP odmítly, �e by se tato migrace mohla negativně odrazit na jejich vlastním

podnikání. V předpovědi toho, jaké profese budou nejčastěji do Rakouska odcházet,

se VP rozdělily na dvě rovnocenné skupiny: 50% vyslovilo obavu z odchodu vysoce

kvalifikovaných odborníků (technici, vědci, programátoři apod.) a 50% očekává spí�e

odliv středně a méně kvalifikačně náročných profesí (řemeslníci, stavební dělníci,

sezónní pracovníci v zemědělství atd.).

Ačkoli průzkum přinesl v otázce migrace pracovní síly do jisté míry rozporné

výsledky, je přesto zřejmé, �e ani v českém ani v rakouském pohraničí nespojují podnikatelé mo�nou migraci s jednoznačně negativními dopady. V ČR je

zvýrazněna obava z odlivu kvalifikované pracovní síly, v Rakousku zase z vy��í

nezaměstnanosti a kriminality. Ani na jedné straně v�ak rozhodně nejde o dominantní názor, který by zastiňoval přínosy, které podnikatelé jak v ČR, tak i v Rakousku, od vstupu ČR do EU očekávají. V tom, �e převládající názor, zejména českých podnikatelů, by mohl znít: �Ano, migrace nastane a mohla by být problémem, nikoli v�ak pro mne ani pro můj region.�, se odrá�í jistá neukotvenost jejich postojů v této otázce. Podnikatelé si umějí na základě současné zku�enosti představit, co mů�e přinést odstranění ekonomické hranice mezi ČR a Rakouskem pro jejich podnikání, případně pro rozvoj regionu. Hůře v�ak odhadují chování svých zaměstnanců, nezaměstnaných nebo pendlerů. Motivace těchto skupin nemusí mít jednoznačně obchodně-ekonomický rozměr, neboť mo�nost vy��ích výdělků v Rakousku automaticky nevede k přesunu pracovní síly do Rakouska. Proto se zřejmě rozcházejí podnikatelská očekávání migrace �obecné� a očekávání dopadů této migrace na vlastní podnik nebo region. V obecných úvahách jsou podnikatelé částečně ovlivněni celkovou náladou či mediální diskusí nad touto problematikou. Naopak v konkrétních případech, kde podnikatelé své spolupracovníky, zaměstnance nebo sousedy znají (tj. ve vlastní firmě, obci), tam odmítají připustit, �e by �odchod za prací� mohl působit problémy.

Přesto, �e vět�inový názor podnikatelů na české i rakouské straně nespojuje vstup ČR do EU s hrozbou migrace, nelze podceňovat existující obavy (43% rakouských podnikatelů obávajících se zvý�ení nezaměstnanosti, stejně jako 42% českých VP připou�tějících odliv pracovní síly do Rakouska), které představují společně s obdobnými obavami českých MSP ve stavebnictví a průmyslu významnou názorovou men�inu.

IV.3 Migrační potenciál obyvatel českého příhraničí

1. Postoje k migraci za prací do zahraničí a migrační záměry obyvatelstva

v českém příhraničí byly zji�těny samostatným sociologickým průzkumem. Průzkum byl realizován VÚPSV a specializovanou firmou v sedmi okresech přímo hraničících s Rakouskem (mimo okres Třebíč; viz IV.1). Byl uskutečněn v červnu 2000 formou dotazníků, které byly získány od 1197 respondentů (tj. v průměru 171 dotazovaných na okres). Dotazník obsahoval 33 otázek rozdělených do těchto okruhů � Pocit spokojenosti a forma ztoto�nění s místem bydli�tě; Změny vyvolané otevřením hranic; Pracovní a sociální statut respondenta; Migrační záměry a úmysl pracovat v zahraničí ; Zku�enosti s prací v zahraničí.

83

2. Základní charakteristiky migračního potenciálu zji�těné souhrnem výsledků

�etření a jejich aplikací na populaci příhraničních okresů jsou tyto:

ř. respondenti procentní standardizace procentní obyvatelstvo okresů absolutně v % struktura struktury �etření podle hraničících s respondentů věkové struktury obyva- Rakouskem1)

uva�ujících telstva ČR o migraci a b 1 2 3 4 5 6 7

1 obyvatelstvo celkem 739 051 100,0 2 obyvatelstvo 0-17,60+ 285 650 38,7 3 obyvatelstvo 18-59 1 197 100,0 100,0 453 401 61,3 4 z toho - vylučuje migraci 997 81,6 80,2 363 628 49,2 5 - uva�uje o migraci 220 18,4 100,0 19,2 100,0 89 773 12,1 6 migrace hypotetická 97 8,1 44,1 8,5 44,3 39 769 5,4 7 pravděpodobná 123 10,3 55,9 10,7 55,7 50 004 6,8

Poznatky plynoucí z charakteristik (a z dal�ích zji�tění �etření) lze shrnout

takto:

a) Převá�ná část respondentů � zhruba čtyři pětiny � neuva�uje o �ádné

formě migrace do zahraničí; tuto �ivotní alternativu nesledují zejména osoby ve

věkovém pásmu ekonomické aktivity středního (25-39 let) a vy��ího věku (40-59 let).

Spolu s preaktivním a postaktivním obyvatelstvem (0 a� 15,60 a více let) tvoří podíl

populace v příhraničí neuva�ující o migraci zhruba 88 %.

b) Významná, nikoliv v�ak převa�ující část občanů příhraničí (44 %), i kdy�

připou�tí �ivotní alternativu migrace do zahraničí, uva�uje o ní zcela hypoteticky �

nepodniká (resp. nepodnikla) �ádný krok k realizaci tohoto záměru.

c) Z bloku respondentů, kteří nezávazně připustili mo�nost migrace do

zahraničí, by se jejich zcela převa�ující část (189 z 220, tj. 86 %) orientovala na

dočasnou pobytovou migraci, z nich pak přibli�ně dvě třetiny na krátkodobou

pobytovou migraci ve značné části v délce do jednoho roku; zbývající třetina se

orientuje na dojí�ďkovou (pendlerskou) migraci za prací.

3. Kvalitativně a ve značném rozsahu i kvantitativně se zji�tění sociologického

�etření u obyvatelstva příhraničních okresů shodují se zji�těními �etření u souhrnu

české populace. Naznačuje to srovnání struktury potenciálních migrantů v pohraničí

a v ČR, které ukazuje tabulka na str. 85.

84

pohraničí ČR mu�i 50,9 56,2 �eny 49,1 43,8 do 24 let 432 47,7 24 � 39 let 40,0 38,0 40 a více 16,4 14,2 vzdělání: základní 14,1 5,1 vyučení 21,0 34,7 úplné střední 45,0 48,7 vysoko�kolské 12,7 11,3 ekonomická aktivita zaměstnaní 50,8 72,8 nezaměstnaní 12,3 4,7 studující 33,6 13,4 ost.ekon.neaktivní 15,5 9,1 Mezi slo�ením obou souborů potenciálních migrantů za prací nejsou

diametrální sociodemografické rozdíly. V příhraničí o migraci více uva�ují lidé se

základním vzděláním, a to pravděpodobně pro vět�í mo�nost účasti na sezónních

pracích. Obdobná situace je u nezaměstnaných v pohraničí, pro které je pracovní

uplatnění formou pendlování přes hranice zřejmě rovně� lákavěj�í ne� pro

nezaměstnané v rámci celé ČR. Ni��í podíl zaměstnaných lze vysvětlit vy��í

informovaností o rizicích a faktických mo�nostech úspě�ného pracovního zapojení

v zahraničí u obyvatel příhraničí oproti vnitrozemí.

3.1 Rozdíly mezi výsledky �etření u obou souborů jsou dány předev�ím

skutečností, �e u obyvatelstva příhraničních okresů existuje vět�í rozsah kroků, které

zvy�ují pravděpodobnost migrace do zahraničí, konkrétně v Rakousku, popř.

Německu; je zde zřejmý vliv teritoriální polohy (blízkost Rakouska, popř. Německa) a

snadněj�ího získávání informací (zejména od osob pracujících v zahraničí, od

známých v zahraničí).

Tyto skutečnosti vedou k tomu, �e zejména podíl pravděpodobných migrantů

z populace v příhraničí převy�uje podíl obyvatelstva těchto okresů na souhrnném

počtu obyvatelstva České republiky:

85

počet osob v tisících ČR příhraniční okresy absolutně podíl na ČR v % obyvatelstvo 10 267,7 739,1 7,2 pravděpodobná migrace trvalá 33,4 7,0 21,0 dočasná-pobytová 88,2 36,4 41,3 dočasná-dojí�ďková 12,6 7,0 55,6 celkem 134,2 50,0 37,3 Vy��í intenzita pravděpodobné migrace do zahraničí obyvatelstva

z příhraničích oblastí oproti populaci ČR souvisí s teritoriální polohou okresů; nelze

vyloučit i určitý vliv rozdílnosti sklonu k migraci plynoucí z rozdílů obou souborů

respondentů.

Druhý významný rozdíl mezi výsledky průzkumu u souhrnné populace České

republiky a u obyvatelstva příhraničních okresů spočívá v teritoriálním zaměření

migračních záměrů. Struktura států, které jsou pro respondenty nejvhodněj�ím

cílovým teritoriem, se znatelně mezi oběma �etřeními li�í: podíl(%) respondentů určujících stát konkrétní stát populace ČR obyv.příhraničí Rakousko 6,4 23,6 Německo 32,4 33,2 Velká Británie 15,5 11,8 ostatní státy EU 16,0 6,8 USA, Kanada 19,0 15,5 jiné státy světa 10,7 9,1

Odchylky v teritoriálním zaměření mezistátní migrace lze charakterizovat takto:

- extrémní rozdíl existuje v preferencích Rakouska. Rakousko označil za cílový stát některé z forem migrace prakticky ka�dý čtvrtý respondent z příhraničních okresů, ale jen zhruba ka�dý dvacátý ze souboru populace České republiky. Tento rozdíl lze jen zčásti vysvětlit teritoriální polohou pohraničí; je pravděpodobné, �e sní�ení přita�livosti Rakouska pro české potenciální migranty souvisí s napětím ve vztazích mezi oběma státy, které v loňském roce vrcholilo v době, kdy probíhalo �etření o postojích české populace k migraci do zahraničí;

- značné rozdíly v územních migračních preferencích mezi oběma soubory

jsou i v podílu ostatních nespecifikovaných států � členů EU (populace: příhraničí =

16:7) a rovně� souhrnu anglofonních zemí (Velká Británie, USA, Kanada � 35:27);

86

jde pravděpodobně o vliv nabídek v některých státech (Irsko,Itálie, �védsko) a

rovně� rostoucí rozsah znalosti angličtiny v české populaci (v příhraničí je men�í).

3.2 V obou uskutečněných terénních �etřeních bylo zji�ťováno, zda respondent

ji� v minulých letech v zahraničí pracoval, v které zemi, typ pracovního pobytu a

charakter jím vykonávané práce. Výsledky potvrzují značný rozdíl mezi česko-

rakouským příhraničím a celou ČR, zejména v těch případech, kdy geografická

blízkost k cílové zemi sehrává významnou roli: příhraničí celá ČR (relativní) respondenti se zku�enostmi práce v zahraničí 14,0 5,1 Rakousko - pendlování 5,1 0,6 - stálý pobyt 1,6 1,1 SRN - pendlování 2,7 0,8 - stálý pobyt 2,2 2,8 Velká Británie 0,8 0,2 Francie 0,3 0,3 jiná země EU 0,3 0,6 USA, Kanada 0,3 0,1 jiná země světa 0,8 0,7

Fenomén blízkosti hranic je srovnáním obou souborů výrazně prokázán.

Osobní zku�enost s prací v zahraničí má v příhraničních okresech téměř třikrát vět�í podíl občanů ne� je celostátní průměr. Je�tě výrazněji je tato okolnost

potvrzena u pendlování za prací do Rakouska či SRN.

Lze konstatovat, �e celkově zji�těný rozsah pracovní migrace � je za celou

ČR, tak příhraniční okresy � je vzhledem k tomu, �e zahrnuje celé desetileté období

poměrně malý.

Podle charakteru vykonané práce byly zji�ťovány tyto činnosti (%): příhraničí celá ČR jednoduchá bez zaučení 34,4 27,2 se zaučením 14,0 19,6 odborná, vy�adující vyučení v oboru 29,9 31,1 ni��í řídící činnost 3,2 1,7 vysoce kvalifikovaná činnost 7,5 11,5 kvalifikovaná i nekvalifikovaná činnost podle potřeby 11,8 8,9

87

V charakteru pracovního uplatnění v zahraničí není mezi příhraničím a celou

ČR podstatněj�í rozdíl. V poněkud vy��ím podílu jednoduché práce bez zaučení

v případě příhraničních okresů je mo�no spatřovat častěj�í uplatnění při

jednodu��ích sezónních pracích v zemědělství apod. - ani zde v�ak rozdíl není

výrazný. Nekvalifikovaná práce, o kterou je ve vyspělých zemních často malý zájem

ze strany vlastního obyvatelstva, představuje takřka poloviční podíl pracovní činnosti

pro na�e občany.

Přílohy

1

Příloha 1

Dotazník pro terénní �etření

I. Postoje a názory na migraci na�ich občanů z ČR

A. Základní postoj k �ivotu a práci v cizině

1. Uva�ujete o tom �ít a/nebo pracovat (dlouhodobě nebo krátkodobě) v zahraničí? 1 ano 2 ne; �ivot a práce v zahraničí pro mne nepřicházejí v úvahu, chci trvale �ít a pracovat v České republice (pokračujte 15) 2. Pokud ano, chtěl(a) byste v zahraničí �ít a pracovat 1 trvale (dlouhodobě, minimálně deset let), tj. emigrovat z České republiky (pokračujte 3) 2 dočasně, tj. po určitou krat�í dobu a vracet se nebo po určité době se vrátit zpět do České republiky (pokračujte 6) B. Trvalý (dlouhodobý) odchod z České republiky

3. Uveďte hlavní důvody, které Vás vedou k úmyslu trvale (dlouhodobě) emigrovat z České republiky. (mo�no za�krtnout více odpovědí) 1 Ztratil(a) jsem zaměstnání (práci) a předpokládám, �e v zahraničí nové zaměstnání získám. 2 V zahraničí si více vydělám (budu lépe finančně zabezpečen(a), snadněji si zajistím �dobrou existenci�) 3 Pro odchod z ČR mám osobní důvody, a to 3.1 mám zde nedobré rodinné nebo osobní vztahy 3.2 v zahraničí mám příbuzné, známé, chci se tam o�enit, vdát 3.3 jiné, jaké��������������������������������.��. 4 V ČR je nejistá politická situace. 5 V ČR je (a bude dlouhodobě) �patná hospodářská situace. 6 V ČR se cítím diskriminován(a), proto�e patřím k men�ině 6.1 etnické 6.2 nábo�enské 6.3 jiné, jaké������������������������.����..����.�� 7 Chci �ít v zemi s jinou (civilizační, kulturní, nábo�enskou) orientací, ne� jaká existuje v ČR.

2

4. Pokud byste se rozhodl(a) trvale (dlouhodobě) opustit republiku, v které zemi byste chtěl(a) �ít nejraději? (za�krtněte jen jednu zemi) 1 v Německu 2 v Rakousku 3 v Anglii 4 ve Francii 5 v jiné zemi EU 6 v USA (Kanadě) 7 v jiné zemi světa 8 zatím nevím

5. Lze přesněji určit dobu, kdy chcete svůj odchod z ČR uskutečnit? (za�krtněte jen jednu z odpovědí)

1 odejdu co nejdříve 1.1 mám ji� v�echny potřebné dokumenty a formality vyřízené 1.2 podnikám potřebné kroky, abych mohl(a) vycestovat 2 odejdu zhruba do dvou let 3 odejdu po přijetí České republiky do Evropské unie, a� bude umo�něn volný pohyb osob a

pracovních sil do v�ech států EU (tj. bez povolení k pobytu a pracovního povolení) 4 zatím nevím, kdy budu zamý�lený odchod z ČR realizovat

Pokračujte 16

C. Dočasný pobyt a práce v zahraničí

6. Ohodnoťte, jak záva�né jsou důvody pro Vá� úmysl dočasně �ít a pracovat v zahraničí. (Za�krtněte u ka�dého důvodu jeho záva�nost podle �kály: 1 � velmi důle�ité; 2 � důle�ité; 3 � méně důle�ité; 4 � zcela nedůle�ité; 5 � nevím, netýká se mě.) 1 ztratil(a) jsem v ČR zaměstnání, dočasný pobyt v cizině pokládám za východisko k získání zaměstnání������������.�. 1 2 3 4 5 2 v zahraničí dosáhnu vy��ího příjmu, ne� je můj příjem v ČR���������������������������.�.. 1 2 3 4 5 3 jsem (budu do zahraničí vyslán(a) firmou, institucí, která má sídlo v ČR�����������������.�����..��. 1 2 3 4 5 4 studuji (budu studovat) v zahraničí (na �kole, v kurzu apod.)�������.����������������..����.���. 1 2 3 4 5 5 chci se zdokonalit v cizím jazyce a získat dal�í znalosti a zku�enosti, které vyu�iji po návratu do ČR����.����.. 1 2 3 4 5 6 mám pro dočasný �ivot v zahraničí jiné důvody���������� 1 2 3 4 5

7. Ve kterém státě máte zájem být dočasně zaměstnán(a) (pracovat)? (za�krtněte jednu zemi) 1 v Německu 2 v Rakousku 3 v Anglii 4 ve Francii 5 v jiné zemi EU 6 v USA (Kanadě) 7 v jiné zemi světa 8 zatím nevím

3

8. Proč jste se rozhodl(a) pro dočasné zaměstnání právě v této zemi?

(mo�no za�krtnout více odpovědí � nerozhodnutí respondenti nevyplňují) 1 jde o zemi geograficky blízkou 2 v této zemi �ijí rodinní příslu�níci, příp. jiní příbuzní 3 v této zemi �ijí přátelé, známí 4 v této zemi je dobrá situace na pracovním trhu 5 v této zemi jsou dobré výdělky 6 jedná se o klidnou, jistou a politicky stabilní zemi 7 jiné důvody, jaké��������������.�������.������������ 9. Jaký typ pracovního pobytu byste upřednostňoval(a)? 1 denní (týdenní) dojí�ďku za prací z domovského regionu (pendlování) 2 pobyt do jednoho roku 3 chtěl(a) bych tam pracovat zhruba 1 a� 2 roky 4 chtěl(a) bych tam pracovat déle ne� 2 roky 10. Učinil(a) jste ji� konkrétní kroky pro realizaci Va�ich záměrů pracovat dočasně v zahraničí? (v případě kladné odpovědi mo�no za�krtnout více variant) 1 ne, není to aktuální 2 zatím ne, ale chystám se k tomu 3 ano, obstaral(a) jsem si informace o mo�nostech zaměstnání 4 ano, za�ádal(a) jsem si o povolení k pobytu a o pracovní povolení 5 ano, postaral(a) jsem se o bydlení 6 ano, mám ji� příslib pracovního místa 11. Kdy byste chtěl(a) odejít pracovat do ciziny?

1 během pří�tích 6 měsíců 2 během 1 roku 3 za 1 a� 2 roky 4 po vstupu ČR do EU 5 zatím nevím

12. Přijal(a) byste zaměstnání, které je pod úrovní Va�í kvalifikace?

1 ano 2 ne 3 mo�ná, podle situace 4 nevím, neumím posoudit

Prosíme odpovězte alespoň na jednu z otázek 13 a 14.

13. Jaký čistý měsíční příjem byste, při přepočtu na Kč, pova�oval(a) v zahraničí za dostatečný, aby se Vám dočasné zaměstnání v cizině vyplatilo?

1 ��������.. Kč 2 neumím odhadnout

4

Pokračujte 16 14. Jaký čistý měsíční příjem v zahraničí, při přepočtu na Kč, byste pova�oval(a), v porovnání s Va�ím současným příjmem v ČR, za dostatečný? 1 stačil by zhruba do dvojnásobku 2 mezi dvoj a� trojnásobkem 3 mezi troj a� pětinásobkem 4 více ne� pětinásobný 5 nevím, neumím posoudit Pokračujte 16

D. Zájem o �ivot a práci v ČR 15. Ohodnoťte záva�nost důvodů, pro které jste rozhodnut(a) �ít a pracovat v České republice (a tedy ani v budoucnu emigrovat nebo krátkodobě �ít a pracovat v zahraničí). (Za�krtněte u ka�dého důvodu jeho záva�nost podle �kály: 1 � velmi důle�ité, 2 � důle�ité, 3 � méně důle�ité, 4 � zcela nedůle�ité, 5 � nevím, netýká se mě).

1 jsem tady doma, tady to znám������������..����..� 1 2 3 4 5 2 mám zde rodinné zázemí, přátele, známé�����������..�. 1 2 3 4 5 3 vlastním zde rodinný domek, zahradu, jiný majetek��������... 1 2 3 4 5 4 mám zde dobré pracovní místo������������.���..�.. 1 2 3 4 5 5 nemám v zahraničí �ádné kontakty��������������..�. 1 2 3 4 5 6 obtí�né řízení při vyřizování nezbytných formalit (pracovní povolení,povolení k pobytu)��������������.. 1 2 3 4 5 7 neumím �ádný jazyk����������������.������ 1 2 3 4 5 8 náklady spojené s �ivotem a prací v zahraničí jsou příli� vysoké��������������������..����... 1 2 3 4 5 9 práce v zahraničí mě neláká, nevím, co bych si tam počal (a)�������������������..����.. 1 2 3 4 5 10 odjet pracovat do zahraničí nemohu z vá�ných osobních (rodinných) důvodů����������..����..��.. 1 2 3 4 5 11 mám jiné důvody��..������������������..�... 1 2 3 4 5

Pokračujte 16 E. Zku�enosti s prací v zahraničí 16. Získal(a) jste od roku 1990 konkrétní zku�enosti s prací v zahraničí? 1 ano 2 ne (pokračujte 22) 17. Pokud ano, v které zemi jste pracoval(a)? (za�krtněte v�echny mo�nosti, které přicházejí v úvahu) 1 v Německu 1.1 stálý pobyt 1.2 dojí�dění (pendlování) 2 v Rakousku 2.1 stálý pobyt 2.2 dojí�dění (pendlování) 3 v Anglii

5

4 ve Francii 5 v jiné zemi EU 6 v USA (Kanadě) 7 v jiné zemi světa

18. Jak dlouho (v součtu v�ech pobytů) jste od roku 1990 v zahraničí pracoval(a)? 1 maximálně 3 měsíce 2 4 a� 12 měsíců 3 1 a� 2 roky 4 déle ne� 2 roky 19. Ve kterém období jste od roku 1990 v zahraničí pracoval(a)? (za�krtněte v�echna příslu�ná období) 1 1990 a� 1993 2 1994 a� 1996 3 1997 a� 2000 20. Jakou práci jste v zahraničí vykonával(a)? (za�krtněte jen jednu odpověď) 1 jednoduchou činnost bez zaučení 2 činnost se zaučením 3 odbornou činnost vy�adující vyučení v oboru 4 ni��í řídící činnost (mistr, předák) 5 vysoce kvalifikovanou specializovanou činnost 6 někdy činnost kvalifikovanou, někdy nekvalifikovanou, podle potřeby

21. Jakou úroveň měl příjem v zahraničí při přepočtu na Kč ve srovnání s příjmem, kterého byste dosáhl v ČR? 1 zhruba dvojnásobku 2 byl zhruba dva a� třikrát vy��í 3 byl zhruba tři a� pětkrát vy��í 4 byl více ne� pětinásobný 5 nevím, neumím posoudit Pokračujte 22

II. Postoje a názory ke vstupu ČR do EU a ke změnám vyvolaným otevřením hranic se západními sousedy

22. Postupné přibli�ování a posléze přijetí České republiky do Evropské unie bude významně ovlivněno i postojem veřejnosti k těmto krokům. Zajímalo by nás, jaký je Vá� osobní názor na vstup České republiky do Evropské unie? 1 rozhodně souhlasím se vstupem ČR do EU 2 spí�e souhlasím 3 spí�e nesouhlasím 4 rozhodně nesouhlasím 5 nevím, neumím posoudit

6

23. Pokuste se zhodnotit, zda po přijetí ČR do EU dojde v poměrně krátké době (do tří, maximálně pěti let) k dále uvedeným pozitivním skutečnostem. (Za�krtněte u ka�dého výroku jeho pravděpodobnost podle �kály: 1 � určitě k tomu dojde; 2 � spí�e k tomu dojde; 3 � spí�e to nenastane; 4 � určitě to nenastane; 5 � nevím, neumím posoudit) Po přijetí ČR do EU dojde k:

1 zlep�ení domácí ekonomické situace�����������.��... 1 2 3 4 5 2 mo�nosti pracovat ve státech EU��������������...� 1 2 3 4 5 3 mo�nosti podnikat ve státech EU������..������...��.. 1 2 3 4 5 4 volnosti pohybu a pobytu osob ve státech EU����������. 1 2 3 4 5 5 sní�ení nezaměstnanosti�������������������. 1 2 3 4 5 6 přílivu zahraničního kapitálu,����������������.�. 1 2 3 4 5 7 zlep�ení �ivotní úrovně a růstu mezd���������..����. 1 2 3 4 5

24. Pokuste se zhodnotit, zda přijetí ČR do EU povede k dále uvedeným negativním skutečnostem. (Za�krtněte u ka�dého výroku jeho pravděpodobnost a významnost podle �kály: 1 � určitě k tomu dojde; 2 � spí�e k tomu dojde; 3 � spí�e to nenastane; 4 � určitě to nenastane; 5 � nevím, neumím posoudit) Přijetí ČR do EU způsobí

1 zvý�ení daní����.�������������������� 1 2 3 4 5 2 nerovnoprávné postavení ČR mezi státy EU��� �����.�� 1 2 3 4 5 3 ztrátu národní suverenity���.���������������.. 1 2 3 4 5 4 migraci, příliv cizinců a pracovních sil.�������������. 1 2 3 4 5 5 tvrdou konkurenci pro na�e podniky����.���������... 1 2 3 4 5 6 růst cen�����.����������..���������.�. 1 2 3 4 5 7 růst nezaměstnanosti�..��..����������������. 1 2 3 4 5 8 výprodej národního bohatství, výkup pozemků a nemovitostí��.� 1 2 3 4 5

25. Co přineslo, podle Va�eho názoru, otevření hranic na�emu pohraničí? (Za�krtněte, prosím uvedené výroky podle �kály: 1 � ano, velmi; 2 � částečně ano; 3 � spí�e ne; 4 � vůbec ne; 5 � nevím, neumím posoudit).

1 přírůstek německých � rakouských investic a �ir�í nabídku 1 2 3 4 5 pracovních míst����������������������� 1 2 3 4 5 2 příliv německých � rakouských zákazníků�����������.. 1 2 3 4 5 3 levný výkup zbo�í sousedními turisty�����.��������.. 1 2 3 4 5 4 levný výkup nemovitostí a pozemků Němci, Raku�any������ 1 2 3 4 5 5 mo�nost pracovat v sousedním Německu, Rakousku�����.�. 1 2 3 4 5 6 společné ekologické, dopravní a jiné projekty příhraniční spolupráce���.�����.���..�������� 1 2 3 4 5 7 nárůst kriminality (prostituce a jiných negativ)..����.����.... 1 2 3 4 5 8 vznik nových neformálních vztahů mezi občany v příhraničních regionech��.�������������.��.� 1 2 3 4 5 9 zvý�ené národnostní napětí a zhor�enou atmosféru v příhraničních obcích���.����..������������. 1 2 3 4 5

Pokračujte 26

7

III. Postoje a názory na �ivotní postavení Va�í domácnosti

26. Pova�ujete svoji rodinu za chudou, resp. máte pocit, �e jste chudá domácnost?

1 ano 2 někdy 3 ne 27. Uveďte částku peněz (celkový čistý peně�ní příjem), kterou pova�ujete měsíčně za zcela nezbytnou pro domácnost, jako je Va�e, aby byly na skromné úrovni hrazeny její základní �ivotní potřeby � jídlo, o�acení, bydlení a dal�í bě�né potřeby. (do částky nezahrnujte �ádné nákladněj�í věci a slu�by)

Kč/měsíčně �������..

28. Vyberte z uvedených mo�ností tu odpověď, která podle Va�eho názoru nejvíce vystihuje současnou situaci Va�í domácnosti (za�krtněte pouze jednu z mo�ných odpovědí) 1 příjem nám stačí na v�echno, nijak se neomezujeme 2 příjem nám stačí na v�echno, ale hospodaříme �etrně 3 příjem nám stačí na základní potřeby, musíme velmi �etřit, abychom si mohli koupit nákladněj�í věci 4 příjem nám stačí pouze na levné potraviny, o�acení a bydlení � nákladněj�í

věci a slu�by si vůbec nemů�eme dovolit 5 příjem nám stačí pouze na nejlevněj�í potraviny a dal�í základní potřeby,

někdy musíme vyu�ívat pomoc a půjčky od sousedů a známých 6 příjem je tak malý, �e na�e domácnost je odkázána na soustavnou pomoc druhých a sociální pomoc obce a státu 29. Jaké jsou Va�e jazykové znalosti? (Za�krtněte, prosím, své jazykové znalosti podle �kály 1 � perfektní znalost; 2 � mluvím a pí�i dobře; 3 � obtí�ně se domlouvám (jednotlivé věty); 4 � umím jen jednotlivá slova; 5 � neumím vůbec).

1 anglicky������������������..��������� 1 2 3 4 5 2 německy�������������������.�������� 1 2 3 4 5 3 francouzsky������������������.������.�. 1 2 3 4 5 4 rusky����������������������.������.. 1 2 3 4 5 5 ostatní��������������������..�..�.����� 1 2 3 4 5

������

������ �

�����

�����

�������

����

��������

�������������

��������

������� ����!

�������

���!��� �

"��#���

$���

$#���

%���&�'����!���

����&�

(����

��� ���)�*�

+�&�,�������

-����� �

��&��

�����

.��/�� �

��0�1�2�&����

��0�1�2�*��

��0�1�2���&�� ��

3����

����

4&

�� �!

5������

������

��&����

�����

)���

�!���

-�����

3���!��

����

��� ��� �

�������

���� ��

��������

�����������

�������� ������������������

��� ����!����

���"#$ %

3���

-����������(���

�����

�����

���!�

(&���

�������$&�����

��&�*�

���2��&

���2�����

67����8�-�0���

��#�� �

.����

+�&�����#�

4�����

-�����

������ ��8��8

5�� ���

��,������

9�,!���2�4�&��

:&���8��8

+8���!�*�� �

���!�� � �����!�

Migrační potenciál%

25,2 a� 31 ,6 (6)18,9 a� 25,2 (12)12,6 a� 18,9 (28)

6,3 a� 12,6 (18)0 a� 6,3 (13)

Migrační potenciál v okresech ČR

Prameny a literatura (mimo díla uváděná ve svazcích analytické části) 1. Entwicklungsprogramm des tschechisch � österreichischen Grenzgebietes. Materiál PHARE, 1995 2. Employment Observatory � Austria. European Commission, 1995 3. Full Employment is still the goal. Federal Ministry of Labour, Health and Social Affairs, Vienna, 1997 4. Labour Force Statistics 1978 � 1998. OECD, 1999 5. Politika zaměstnanosti ve venkovských regionech. MPSV, březen 2000 6. Rakousko � Česká republika, Interreg III A � PHARE � CBC. Společný progra- mový dokument na léta 2000 � 2006, květen 2000 7. Intensification of East � West Relations in the Process of EU Enlargement. The Case of Austria/Czech Republic. WIIW, Vienna, červenec 2000 8. Pravidelná zpráva Evropské komise o ČR za rok 2000. Ekonom, 2000, č. 47, příloha 69 9. Dokument o strategii roz�íření. Ekonom, 2000, č. 48, příloha 70