Co je pracovní násilí a jaké jsou jeho podobyKulatý stůl k tomuto projektu se usku­tečnil v úterý 12. října se v prostorách se­nátu v Praze. Předkladatelem a řešitelem projektu jsou Českomoravská konfedera­ce odborových svazů (ČMKOS) a Odbo­rový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) ČR, gestorem Ministerstvo prá­ce a sociálních věcí (MPSV) ČR a part­nerem Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů (KZPS) ve spolu­práci s Unií zaměstnavatelských svazů (UZS).V úvodu akce bylo nastíněno několik otá­zek – např. má vůbec smysl věnovat se podrobně násilí na pracovištích? Co je násilí a jak ovlivňuje osobní a pracovní život člověka? Jaké jsou jeho důsledky pro zaměstnavatele?Ing. Iva Merhautová, MBA, zástupkyně OSZSP ČR, ve svém sdělení konstatovala, že násilí můžeme definovat jako formu negativního chování nebo jednání ve vztahu mezi dvěma nebo více lidmi. Vy­značuje se agresivitou, která může být opakovaná, ale také neočekávaná. Může

mít podobu jak fyzickou, tak psychickou, a tyto dvě podoby bývají propojeny. „Ve zdravotnictví a sociálních službách se pracovníci setkávají s pacienty/klienty v náročných životních situacích. Vyrov­nat se s nemocí znamená pro pacienty zátěž a někdy samotná nemoc způsobuje jejich agresivní chování. Stejně tak zatě­žující je vyrovnat se s handicapem nebo ztrátou schopností ve stáří pro klienty so­ciálních služeb. To vše způsobuje zvýše­nou psychickou zátěž ošetřujícího perso­nálu, a dá se tedy říci, že zdravotnický personál a personál v zařízeních sociální péče je vystaven zátěži externí i interní, takže narůstá pravděpodobnost konflik­tů,“ zdůraznila Iva Merhautová a upozor­nila, že každé chování, které ponižuje, zahanbuje nebo jinak naznačuje nedosta­tek respektu k důstojnosti a hodnotě člo­věka, je formou násilí psychického.Jako důsledky násilí na pracovištích vidí Ing. Merhautová zvýšené přímé i nepří­mé náklady jak pro společnost, tak pro organizace, zvýšenou zátěž pracovníků, snížení kvality poskytovaných služeb, snížení celkové výkonnosti organizace,

ale také častější změny zaměstnání včet­ně odchodu z profese a dokonce častější útěk jednotlivců k alkoholu a jiným ná­vykovým látkám.

Hlavní cíle projektuMgr. Dušan Martinek, vedoucí oddělení pro rozvoj lidských zdrojů a projekty ČMKOS, charakterizoval hlavní cíl pro­jektu jako posilování sociálního dialogu s důrazem na zvládání krizové situace při vzniku násilí na pracovištích. Jako jeho jednotlivé cíle pak vidí zlepšení kultury a bezpečí na pracovišti, vyškolení 60 klí­čových osob, které se stanou nositeli

a školiteli komunikačních dovedností, a edukaci dalších 800 osob, jejichž komu­nikační kompetence povedou k minima­lizaci výskytu forem násilí na pracovišti. K dosažení těchto cílů je a bude (projekt probíhá od 1. 2. 2010 do 31. 1. 2012) vy­užíváno diagnostického šetření, vytvoře­ny vzdělávací programy a zpracovány akreditace MPSV ČR a Ministerstva zdravotnictví ČR pro vzdělávací kurs, školení pracovníků v dané problematice, definování klíčových osob a cílové skupi­ny, vytvoření zásahových týmů a návrhy vhodných organizačních opatření.

dokončení na straně 2 ➥

Krizové situace lze zvládnout posílením sociálního dialogu

V Projekt Prevence násilí na Pracovištích

Do zdravotnictví i sociálních služeb přicházejí pacienti/klienti v náročných životních situacích, což způsobuje nejen zvýšenou psychickou zátěž a míru stresu ošetřujícího personálu, ale zvyšuje i pravděpodobnost konfliktů a násilí na pracovišti. Na tuto pro-blematiku je zaměřen dvouletý projekt Prevence násilí na praco-vištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče.

Část předsednického stolu akce (zleva): RNDr. Jiří Schlanger (MZ ČR), Mgr. Eva Prošková (moderátorka akce), Ing. Iva Merhautová, Bc. Marcela Kousalíková (Health Management Consulting), Mgr. Kateřina Hofmanová (OSZSP ČR). Foto: Zn

Evropský parlament: Označování sledovaných léků

3 Češi platí v lékárnách více než u lékaře

5Ing. Petr Nosek: Konkurenci pojišťoven hlavně v prevenci

4 Invalidní důchod je prodloužením nemocenské

7

ZdravOtNICKé NOvINy ročník 59 • číslo 31 • 18. října 2010

cena 26 Kč • pro předplatitele 19 Kč / 1,25 €

odborné Fórum Zdravotnictví a sociální Péče www.zdravky.cz

Posílení kampaně proti padělkůmv čr se zvýšil výskyt padělků a ne­legálních léků, nejčastěji na podporu erekce, anabolik a léků na hubnutí. státní ústav pro kontrolu léčiv (sÚkl) zareagoval posílením varovné kam­paně, kterou na jaře odstartoval na internetu (www.nebezpecneleky.cz), – nově najdou lidé informace také na sociální síti Facebook. Facebooková část kampaně (http://www.facebook.com/pages/nebez­pecne­leky/118391661523844) obsa­huje i fotografie zachycených nelegál­ních léčivých přípravků a padělků a videa ke kampani.„cílem je komunikovat rizika tam, kde jsou potenciální uživatelé, protože právě na ně nabídky padělků a ne­legálních přípravků míří,“ řekl čtk ře­ditel sÚkl Pharmdr. martin beneš. „upozorňujeme na to, že pohodlná cesta k lékům je zároveň nebezpečná a že léky získané mimo legální doda­vatelský řetězec mohou poškodit zdraví. například ve švédsku byla za­znamenána i úmrtí. oceníme pod­něty, které nám na Facebooku lidé da­jí, zpětná vazba je pro nás důležitá,“ doplnil. Při kontrolách v r. 2009 zajistili pra­covníci sÚkl 1278 kusů takzvaných léčivých přípravků. Z nich zjistili a še­třili 7 případů dovozu neregistrova­ných léčiv, 3 případy padělků a 6 pří­padů nelegálních léků. sÚkl loni také vypracoval pro policii a celní úřady 121 odborných vyjádření k zachyce­ným léčivým přípravkům ze zemí mi­mo eu. red

◗ SÚKL

Jsme zdespolupracujeme

na prohloubení znalostí o biologii kosti

Další informace na stranách 3, 5, 7 tohoto sešitu.

CZ-PRO-AMG-020-2010

Zatímco počet instalací robotu da Vinci od té doby v USA i v Evropě exponenci­álně rostl a závěrem prvního pololetí 2010 překročil 1500 kusů, objevují se u nás po pěti letech od prvního zákroku pochybnosti. Nakoupilo se v ČR operač­ních robotů opravdu příliš mnoho? Má­me jich více než Německo? Je jejich pe­netrace ve vztahu k populaci vyšší než v jiných vyspělých evropských zemích? A nejde nakonec jen o jakousi rozvojovou a okrajovou technologii, která je na hra­

nici užitečnosti, protože je drahá inves­tičně i provozně a výkony, které se jejím prostřednictvím provádějí, nejsou vždy ani zcela nezbytné, ani bez výhrad pro­spěšné pro pacienty?Česká republika má ke konci třetího čtvrtletí letošního roku 9 instalací robotu da Vinci, tedy 0,85 na milión obyvatel. Jen pro srovnání: Belgie s 10,5 mil. obyvatel jich má 24 (tedy 2,28/milión obyvatel), Švýcarsko se 7,92 mil. obyvatel má 14 in­stalací (1,77/milión obyvatel) a Švédsko

s 9,3 mil. obyvatel má 13 instalací (1,4/milión obyvatel). V již zmiňované Spolkové republice Německo je robotic­kých systémů čtyřnásobně více než v ČR, i když to vzhledem k populaci představu­je zatím penetraci „jen“ 0,44 instalace/mi­lión obyvatel. Dalo by se tedy spíše říci, že Česko dnes v potřebném počtu robotů zaostává, a to i při nejstřídmějším výběru indikací k využívání RACh.

Panel expertů je pro robotyPokud se týká diskusí o „rozvojové“ me­todě a „neprokazatelnosti“ výhod pro pa­cienta, společnost i lékaře, stačí nahléd­nout do statistik. Po více než deseti letech od první roboticky asistované radikální prostatektomie se tento výkon provádí ročně u mnoha desetitisíců mužů na ce­lém světě jako metoda volby při chirur­

gické léčbě lokalizovaného karcinomu prostaty. Podíl roboticky asistované, tzv. da Vinci prostatektomie (dVP) na celko­vém počtu chirurgicky léčených pacientů činí v USA 78 % a v EU průměrně 20 % (vedou Norsko se 78 %, Švédsko s 60 % a Nizozemsko s 54 %, na opačném konci tabulky jsou Německo s 11 %, Španělsko s 8 % a Rakousko s 6 %).Panel expertů „Robotika v české urologii“, který se sešel 6. října během 56. výroční konference České urologické společnosti ČLS JEP v TOP Hotelu Praha, konstato­val, že karcinom prostaty je nejčastější maligní onemocnění mužské populace v ČR. Odhaduje se, že v roce 2010 bude u nás diagnostikováno asi 5500 nových případů a 1500 mužů v důsledku karci­nomu prostaty zemře.

dokončení na straně 2 ➥

◗ Ekonomika zdravotnictví

Je robotická chirurgie opravdu za všechny prachy?

kolá

ž: j

indř

ich

stud

ničk

a

První roboticky asistovaný výkon v ČR byl proveden 31. října 2005 v pražské Nemocnici Na Homolce. Díky politické podpoře i ochotě Všeobecné zdravotní pojišťovny, strategicky odhodlanému mana-gementu i vizionářskému operačnímu týmu začala Česká repub-lika psát své dějiny roboticky asistované chirurgie (RACh) ve stej-né době jako většina zemí západní části Evropské unie.

1810 ZN 31_01.indd 1 15.10.2010 10:58:28

www.zdravky.cz | ročník 59, číslo 31, 18. října 2010 | adresa redakce: Klicperova 604/8, 150 00 Praha 5, zdravky.redakce@ambitmedia.cz, tel. 222 352 576, fax 222 352 572 šéfredaktor: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | zástupci šéfredaktora: Mgr. Tomáš Polák, tomas.polak@ambitmedia.cz | Ing. Jana Tlapáková, vedoucí Kongresového listu, jana.tlapakova@ambitmedia.cz | redakce: PhDr. Helena Chvátalová, helena.chvatalova@ambitmedia.cz | Mgr. Jiří Široký, jiri.siroky@ambitmedia.cz | stálí spolupracovníci redakce: Mgr. Kristýna Čilíková | Mgr. Josef Gabriel, josef.gabriel@ambitmedia.cz | PhDr. Jaroslav Houštecký, jaroslav.houstecky@ambitmedia.cz | Ing. Miloslav Netušil, miloslav.netusil@ambitmedia.cz | Mgr. Martin Tarant, martin.tarant@ambitmedia.cz | grafická úprava: Jindřich Studnička | jazyková redakce: PhDr. Eva Wićazová

vydavatel: Ambit Media, a. s. | www.ambitmedia.cz | předseda představenstva: Ondřej Novotný | šéfredaktor zdravotnických titulů: Jan Kulhavý, jan.kulhavy@ambitmedia.cz | marketing: Petr Belica, marketing manager, petr.belica@ambitmedia.cz, tel. 725 826 433 | obchod: Alexandra Manová, group sales manager, alexandra.manova@ambitmedia.cz, tel. 222 352 574, 724 811 983 | Mgr. Dana Stripaiová, key account manager, dana.stripaiova@ambitmedia.cz, tel. 725 778 001 | Markéta Šimoníčková, key account manager, marketa.simonickova@ambitmedia.cz, tel. 734 355 409 | Josef Müller, key account manager, josef.muller@ambitmedia.cz, tel. 725 826 434 | personální inzerce: Petra Štefanová, radkova.inzerce@ambitmedia.cz, tel. 725 778 015 | tisk: AHOMI, s. r. o., U Louže 579, 250 67 Klecany | předplatné ČR: POSTSERVIS, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, fax 284 011 847, predplatne@ambitmedia.cz, infolinka 800 300 302, www.periodik.cz | předplatné SR: Mediaprint Kapa - Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, 830 00 Bratislava 3, tel. +421 244 458 821, fax +421 244 458 819, predplatne@abompkapa.sk | cena pro předplatitele 19 Kč / 1,25 € (samostatně 26 Kč), roční předplatné: 799 Kč / 52,50 € | registrace: MK ČR E 18649

Uzávěrka tohoto čísla 14. října 2010. Příští číslo vychází 25. října 2010 | Volně neprodejné, určeno odborné zdravotnické veřejnosti. Přetisk a jakékoliv šíření je povoleno pouze se souhlasem vydavatele. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Redakce neodpovídá za jazykovou správnost inzerátů. | Vychází minimálním distribuovaným nákladem 25 000 výtisků. | Copyright © Ambit Media, a. s., 2010 | Týdeník Zdravotnické noviny je vydáván na základě oprávnění poskytnutého vydavateli Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče České republiky a Ministerstvem zdravotnictví České republiky

◗ ◗ z domova2 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010

➥ dokončení ze strany 1

„Nejvhodnější léčbou lokalizovaného karcinomu prostaty je radikální prostat­ektomie. Nejlepším operačním řešením je roboticky asistovaná radikální prostat­ektomie (RARP),“ shodli se členové expertního panelu v oficiálním zápisu. Kdyby měli mít pacienti s karcinomem prostaty (jejichž věkový průměr se rok od roku snižuje) rovný přístup k nejlepšímu, tedy roboticky asistovanému chirurgic­kému řešení, bylo by jen pro tento typ operací v ČR potřeba minimálně deseti robotických systémů, protože tuzemská i mezinárodní praxe potvrzuje maximál­ní kapacitu 250 výkonů/rok na jeden ro­bot, a to ještě jen v dobře organizovaných centrech robotické chirurgie. Stávající centra robotické chirurgie v ČR jsou všechna multioborová. I když urologie v nich převažuje, o využitelnou kapacitu robotu se dělí s dalšími chirurgickými odbornostmi – a navíc sami urologové neprovádějí jen da Vinci prostatektomie, ale i jiné výkony – např. pyeloplastiky, parciální resekce ledvin, cystektomie aj.

Vyplatí se to všechno platit?Centra robotické chirurgie dostávají zpravidla za jednotlivé roboticky asisto­vané výkony balíčkové ceny, které mají pokrývat veškeré náklady spojené s léč­bou pacienta od přijetí do lůžkového za­řízení až po propuštění z něj. Robotická radikální prostatektomie je zdravotními pojišťovnami hrazena částkou 136 000 Kč, robotická radikální hysterektomie 140 000 Kč a robotická radikální resekce kolorekta 159 000 Kč. Každé centrum má od zdravotních pojišťoven stanoven finanční limit na půlroční či roční období.Je roboticky asistovaná chirurgie oprav­du tak drahou metodou, jak se říká a pí­še? Nabízí se porovnání s léčbou lokali­zovaného karcinomu prostaty ozářením. Radikální radioterapie s modulovanou intenzitou (intensity modulated radiati­on therapy, IMRT) je zdravotními pojiš­ťovnami hrazena částkou 180 000 Kč, ra­dikální, obrazem řízená radioterapie (image guided radiation therapy, IGRT) částkou 230 000 Kč a brachyterapie je proplácena ve výši 250 000 Kč. Ani che­

moterapie, hormonální léčba či jejich kombinace, ani biologická léčba nevy­jdou levněji než RACh. Ano, levnější bude jen otevřená operace (tak, jak se provádí již 100 let) za cca 40 000 Kč, nebo operace laparoskopická asi za 80 000 Kč (v obou případech jde o balíčkové ceny). Jenže… Laparoskopic­kých radikálních prostatektomií se v ČR provádí méně než 150 ročně z důvodů mimořádné obtížnosti a otevřená ope­race s sebou zase nese statisticky vý­znamně vyšší riziko komplikací, jejichž cena není v balíčcích zahrnuta. Nelze opominout ani zásadní rozdíl v komfor­tu pacienta při volbě minimálně invaziv­ního přístupu (laparoskopického nebo robotického) ve srovnání s otevřenou operací. Nejen karcinom prostaty, ale i dělohy a konečné části střeva jsou onemocně­ními vhodnými pro radikální roboticky asistovanou léčbu. Počet CRCh, která by pokryla reálnou poptávku v ČR, odpo­vídá počtu 20 robotů da Vinci.

MUDr. Jindřich Řehák, ředitel společnosti Hospimed

➥ dokončení ze strany 1

Posílení sociálního dialoguO zapojení KZPS a UZS do projektu in­formoval Ing. Pavel Kajml, který zdůraz­nil závažnost tématu. „Aktéry násilí na pracovištích jsou nejen zaměstnanci mezi sebou, ale velmi často také třetí osoby, tedy pacienti, klienti či jejich ro­dinní příslušníci a o tyto případy se pak velmi zajímají média, která v této oblasti hledají zprávy pro první stránky novin. A v takových případech může pak za­městnavatel rychle ztratit dobrou po­věst, kterou budoval řadu let,“ varoval Ing. Kajml. KZSP a UZS očekávají, že díky projektu se zvýší dovednosti zaměstnanců, jak násilí na pracovištích eliminovat, v za­pojených organizacích vzniknou pre­ventivní týmy, které začnou generovat nápravná opatření, že preventivní týmy vzniknou i na úrovni krajů.

Výstupy diagnostického šetřeníStěžejní výstupy diagnostického šetření výskytu násilí na pracovištích zdravot­nictví a sociální péče z července a srpna 2010 přednesl RNDr. Jiří Létal, Ph.D., z firmy EURO EDUCA. „Data byla pořízena anonymním dotaz­níkem. Dotazováno bylo 1052 náhodně vybraných respondentů. Na základě ne­stratifikovaného výběru bylo osloveno 155 organizací v oblasti zdravotnictví a sociální péče, odezva přišla od 88 orga­nizací, reagovalo jich tedy 57 %,“ řekl Ing. Létal. Mimo jiné byly například še­třeny postupy pro hlášení případů násilí na pracovištích zdravotnictví a sociál­ních služeb. Ukázalo se, že postupy pro hlášení jsou zavedeny na celkem 59,8 % šetřených pracovišť, využívány jsou v 69,3 %, podpora hlášení případů násilí

existuje na 55,8 % těchto pracovišť. Do­tazování ukázalo zajímavé údaje o zdro­jích podpory hlášení násilí – podle re­spondentů vedení (zaměstnavatel) pod­poruje hlášení v 79,2 %, spolupracovníci v 10,8 % a odbory pouze ve 4,5 %.Zvláštní strategii pro bezpečnost a ochranu při práci má zavedenu celkem 79 % dotazovaných pracovišť, případy fyzického násilí se vyskytly v 41 %, ver­bální násilí v 27 %, sexuální obtěžování v 21 %, rasové ponižování v 19 %, přípa­dy vyhrožování v 21 % pracovišť.Šetření informuje i o tom, proč lidé pří­pady násilí na pracovištích často zaml­čují. Například na otázku, proč zamlčeli fyzické násilí, odpovědělo 44,44 % re­spondentů „nebylo to důležité“, 37,50 % „bylo by to zbytečné“, důsledků se bálo 4,17 % napadených, vlastní vinu cítilo 1,39 %, stydělo se rovněž 1,39 % a 11,11 % napadených mělo k mlčení „ji­né důvody“.

Cílem je sdílení, ne pouhé sděleníBc. Marcela Kousalíková, výkonná ředi­telka Health Management Consulting, s. r. o., zdůraznila, že jedním z cílů pro­jektu je také zásadní zlepšení komuni­kace, která se v současné době nejvíce omezuje na „sdělení“, zatímco jejím cí­lem je efekt sdílení a výměna informací prostřednictvím dialogu. Edukace byla zahájena v září 2010. V současné době vyučuje v kursech tým zkušených lekto­rů z řad psychologů, sociologů, ale např. i expertů na sebeobranu s praxí ve zdra­votnictví a sociálních službách. A jaké jsou ohlasy? „Ani nevím, kdy jsem byl naposledy na nějakém kursu, který by za něco stál, ale dva dny v modulu 3 a 4 kursu Prevence násilí na pracovišti byly stoprocentní,“ napsal jeden z účastníků. hech

Boj proti nozokomiálním nákazámBrněnský Masarykův onkologický ústav (MOÚ) získal dotaci z fondu Integrovaného operačního programu EU ve výši 4,165 miliónu Kč, které použil na projekt Prevence nozokomiálních infekcí u imunosuprimovaných pa-cientů. MOÚ se na projektu podílel částkou 735 tisíc korun.Ústav od r. 2003 vede databázi nozokomiálních infekcí a přehled nákaz je součástí propouštěcí zprávy každého pacienta. Tato databáze je v ČR ojedinělá – poslední národní prevalenční studie proběhla v r. 1983 s výstupem zaznamenaných nemocničních infekcí u 6,1 % hospitalizovaných pacientů. Nyní se výskyt odhaduje v intervalu 3 až 17 procent. Databáze MOÚ umožňuje např. včas-nou detekci nových infekčních agens, sledování dynamiky vývoje prevalen-ce a incidence nákaz či ověření vhod-nosti podání antibiotik, a tím zabrá-nění vzniku multirezistence. Statistika pomohla odhalit nejproblémovější oblasti a následně umožní potvrdit účinnost nových opatření. Vyplynula tři hlavní riziková místa, na která ústav prostředky použil. Jde o bezpečnost při používání endoskopických přístrojů, o správnou likvidaci biologického odpadu a o zavedení softwaru, který včas detekuje výskyt multirezistentních kmenů patogenních agens. Oddělení urologické onkologie v rámci projektu doplnilo myčky na použité endoskopy s minimalizací perso-nálních nároků na čištění. Speciální skříně, které endoskopické přístroje osuší a uchovají sterilní až po 72 hodin bez nutnosti redezinfekce, byly zakoupeny i na gastroenterologickou a ORL ambulanci. Skříně jsou otevíratel-né na číselný kód, takže se k endoskopům nedostane nepovolaná osoba.Na oddělení, kde leží imunosuprimovaní pacienti, přibyly drtičky kontaminovaných jednorázových hygienic-kých pomůcek. Emitní misky, močové lahve a podložní mísy jsou vyrobeny z drceného papíru a výrobce dekla-ruje nepropustnost po dobu 4 hodin. Do močových lahví lze nasypat gelatinizační přípravek, který zabrání vylití i zápachu. Použitá pomůcka se pak rozemele v drtičce a odpad je odveden do kanalizace. Zabrání to křížení špinavého a čistého provozu a usnadní práci personálu. Poslední součástí projektu je software využívaný Komisí MOÚ pro kontrolu infekcí a nozokomiálních nákaz. Bude průběžně analyzovat údaje o rezistencích na antibiotika a antimykotika, čímž se sníží indukce multire-zistence. Zároveň poskytne přesnou statistiku a možnost zpětné vazby.Mimo to byla pořízena speciální UV lampa, která zobrazí kvalitu mytí rukou po použití fluorescenčních příprav-ků. Nácviky správného mytí s následnou kontrolou čekají zdravotníky, ale i personál ve stravovacím a úklido-vém sektoru.V současnosti MOÚ udává výskyt nozokomiální infekce u 3 až 5 % propouštěných pacientů. Uvedenými opat-řeními by se tento počet měl snížit o 30 procent. mon

Je robotická chirurgie...

Krizové situace...

Náměstkyně ředitele MOU pro nelékařské zdravotnické pracovníky PhDr. Jana Kocourková u speciálních skříní na endoskopy. Foto: archiv MOÚ

inzerce

Očkovací centrum v PardubicíchObčané Pardubic mají od září možnost využívat nové očkovací centrum, které společnost Avenier otevřela v poliklini-ce Help. Podle Ing. Radka Lekeše, ředi-tele divize očkovacích center firmy, cen-trum nabízí očkování proti 30 nemocím – mj. proti chřipce, hepatitidě A, klíšťo-vé encefalitidě, karcinomu cervixu a meningokokovým a pneumokoko-vým infekcím. Uvedl, že např. proti chřipce je v ČR očkováno asi 7 % po-pulace, ve vyspělých zemích je to až pětinásobek. Proti klíšťové encefaliti-dě pak v ČR 12 %, zatímco třeba v Ra-kousku kolem pětadevadesáti. red

Cena Makropulos 2010

Ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., předal 1.října resortní ce-nu Makropulos 2010 pražskému Do-movu sv. Karla Boromejského. Slav-nostní akt proběhl v Národním divadle v rámci benefičního představení opery Rusalka.Cena je určena institucím, které se vý-znamně angažují v oblasti zvyšování kvality života seniorů. Název je inspi-rován divadelní hrou Karla Čapka, je-jímž sdělením je i to že pouhé pro-dloužení lidského života nestačí, pokud není současně zajištěna hod-notné prožití. red

◗ Stručně◗ Masarykův onkologický ústav

Prevence násilí na pracovištích v oblasti zdravotnictví a sociální péče

1810 ZN 31_02.indd 2 15.10.2010 10:50:18

Pacienti mohou využít 234 nových přístrojů a pomů-cek, jimiž bylo doplněno rehabilitační zázemí Klini-ky úrazové chirurgie, Spi-nální jednotky Ortopedic-ké kliniky a lůžková část rehabilitačního oddělení FNB. Jde mj. o polohovací lůž-ka, motorové dlahy, mo-tomedy k pasivnímu i ak-tivnímu procvičování po-hybového aparátu a o zá-věsný systém Redcord. Nechybí přístroj k nácviku chůze Locomat, který umožňuje intenzivní pohybovou terapii pacientů po poranění míchy, mozkové mrtvici, traumatickém poškození mozku a také pacientů s ji-nými neurologickými poruchami. „Postižený má na sobě roboticky řízené ortézy, které vedou jeho nohy při chůzi na pohyblivém chodníku,“ vysvětlil Ing. Radim Celecký ze společnosti Hospimed, s. r. o., generálního dodavatele zařízení. Tento přístroj byl dosud pouze v pražské FN v Motole.FNB dále nakoupila motorové dlahy, elektrické chodníky, vibrační plošiny a další pomůcky, které rozšiřují možnosti ambulantní léčby. Nové přístroje stály kolem 30 miliónů korun, z toho asi 4,5 milónu šlo ze zdrojů FNB a zbytek z evropských dotací. „Rehabilitace je stále nedoceněna, v našem kraji navíc neexistuje žádný speciální ústav a pacienti musí čekat na lůžka např. v Kladrubech u Vlašimi ve středních Čechách nebo v Hrabyni na Opavsku,“ říká primářka rehabilitačního oddělení MUDr. Jana Roubalová. Lékaři v jihomoravské metropoli tedy mohou ošetřovat více pacientů s mnohačetnými poraněními. Podle ředitele FNB MUDr. Romana Krause, MBA, však zdravotní pojišťovny na tyto náročné zákroky neberou ohled. „Celkem má oddělení 65 lůžek a průměrná délka rehabilitace je 17 dnů. Denně ambulantním oddělením FNB projde na sto dalších pacientů. Objednací doby jsou krátké, prakticky jim vyhovíme ihned,“ konstatovala J. Roubalová. Re-habilitační oddělení FNB patří k největším v republice. Jeho kvalitní vybavení bylo proto podle R. Krause pro nemocnici jednou z priorit. vav

Zástupci organizací zastupujících lékaře ambulantní složky vyslovili hluboké zne-pokojení nad úrovní, na které s ní komu-nikuje Ministerstvo zdravotnictví ČR.S politováním konstatovali, že i jako zá-stupci KSL se již více než měsíc nedočkali odpovědí na otázky zaslané v dopise mi-nistrovi zdravotnictví, doc. MUDr. Leoši Hegerovi, CSc., kterými se ho dotazovali na to, zda:V bude nadále fungovat Rada poskytova-telů, a pokud ano, kdy bude její nejbližší jednání,V bude nějak řešeno asymetrické navýšení příjmů lůžkových zařízení oproti ambu-lancím primární péče,V bude MZ ČR pod současným vedením podporovat projekt IZIP,V bude MZ ČR respektovat dohody po-skytovatelů a ZP uzavřené v rámci doho-dovacího řízení o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2011,V bude při projednávání problematiky tý-kající se ambulantních zdravotních zaří-zení konzultována právě KSL, která má mandát zastupovat více než 20 000 zdra-votnických zařízení.Upozorňují na skutečnost, že jen z médií se dozvídají o opakovaných diskusích ve-dení MZ se zástupci ČLK a odborových

organizací, přičemž žádný z těchto sub-jektů nemá od soukromých lékařů žádná práva k obhajování jejich zájmů. Jen z mé-dií registrují, že MZ ČR chystá některé změny zákonů nebo nové vyhlášky. Připomínají, že jsou ze zákona připomín-kovými místy všech legislativních změn, které se týkají zdravotnictví.S obavami tak sledují situaci na MZ, kde se podle jejich informací vůbec nepracuje na důležitých zákonech tolik potřebných pro další rozvoj českého zdravotnictví. Nechtějí podceňovat význam kritické si-tuace v odměňování lékařů za jejich prá-ci, nicméně se domnívají, že vedle řešení tarifních platů lékařů a debaty o koruno-vých korekcích regulačních poplatků je zejména nutné urychleně pracovat na zá-konech kodifikujících poskytování zdra-votní péče v ČR. Toto je zvláště nutné v současné ekonomické situaci, kdy reál-ně hrozí deficit veřejných zdrojů. Dovolují si upozornit na skutečnost, že dosud nejsou využívány nástroje, které vedou k hospodárnějšímu vynakládání prostředků z veřejného zdravotního po-jištění. Dále deklarují, že jsou nadále při-praveni spolupracovat jak s MZ, tak se zdravotními pojišťovnami na jejich urychleném zavádění do praxe. ksl

Za EP návrh předložila britská poslankyně Linda McAvan, členka Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost po-travin. Zpravodajka v diskusi před hlaso-váním zdůraznila aspekt spolupráce, kte-rý je pro nový systém zásadní. Na souhr-nech informací o léčivech se totiž budou podílet jak držitelé rozhodnutí o registraci léčivých přípravků, tak zdravotníci i pa-cienti – tedy uživatelé léčiv.Ke shromažďování podrobných dat budou sloužit především národní webové portá-ly – stránky členských zemí EU budou napojeny na portál evropský. Uživatelé v něm mimo jiné najdou hodnotící zprávy jednotlivých léčiv, souhrny údajů o pří-pravcích, informace z příbalových letáků a také signály o podezření na nežádoucí účinky. Praktickými zkuše-nostmi se tak na obsahu webu budou významně podílet i pacienti.

Nežádoucí účinky lékůPřestože léčiva podstupují proces klinických zkoušek, mnohdy v klinických studiích chybějí informace o jejich nežádoucích účincích nebo se tyto účinky projeví až po dlouhodobějším nasazení či v kombinaci s jinými léky. Právě v takových momentech by měl nově budovaný systém monitoringu významně pomáhat. Systém vedle už zmíněných internetových portálů zahrnuje také vy-tvoření Výboru pro posuzování rizik, složeného z odbor-níků státních institucí členských zemí unie, zdravotníků i pacientů. Podle kvalifikovaných odhadů asi 5 procent hospitalizací připadá na nežádoucí účinky léků. Ty jsou rovněž pátou

nejčastější příčinou úmrtí v nemocnicích. Linda McAvan v debatě uvedla, že v EU zemře na vedlejší účinky léků až 200 tisíc lidí ročně.

Příbalové letákyUpozornění na možnost případných nežádoucích účinků, které se projeví až po delším období užívání přípravků v praxi, bude součástí příbalových letáků. Některá léčiva budou povolena s podmínkou, že jsou nadále podrobena monitoringu – takovéto preparáty mají být podle nové legislativy EU označeny černým symbolem (trojú-helníkem) a upozorněním, že je lék ve stadiu sledování. Veškeré informace z příbalových letáků budou v systému přístupné ve všech úředních jazycích EU.Poslankyně McAvan při projednávání nového nařízení upozornila, že kdyby podobný systém fungoval napří-klad v roce 1960, kdy se teprve po shromáždění podrob-ností o zhruba dvou tisících případech nasazení příprav-

ku Thalidomide začal řešit problém nežádoucích účinků, stačilo by k identifikaci potíží a systému informací mít jen hrstku případů. Poslankyně připomněla i poměrně nedávný případ s preparátem Vioxx.

Ochrana osobních údajůJe nezbytné zdůraznit, že na všech úrovních informač-

ního systému o lécích bude zajišťována striktní ochrana osobních údajů. Nový systém a s ním spojená pravidla by měly vstoupit v platnost 18 měsíců po zveřej-nění v úředním věstníku EU. Vše by tedy mělo začít fungovat zhruba v polovině roku 2012.

Z vystoupení českých poslancůMUDr. Milan Cabrnoch v diskusi mj. řekl: „Plně podporuji, aby byl pacient lépe informován a zároveň aby byl pro lékaře plnohodnotným partnerem. Zásadní úlohu v této změně bezpochyby sehraje právě dostupnost informací, mezi které

pochopitelně patří i informace o lécích, jejich účincích i účincích nežádoucích. Sjednocení údajů na jednom místě a dobře fungující mezinárodní výměna informací povedou ke zvýšení důvěry občanů v léky a mohou za-bránit fatálním následkům, například rychlým staže-ním nebezpečného přípravku z prodeje. Toto opatření pomůže zlepšit zdraví, kvalitu a bezpečnost zdravotní péče.“MUDr. Jiří Maštálka mj. uvedl: „Velmi vítám systém pří-mého informování, prostřednictvím kterého mohou pa-cienti v celé Evropě podávat zprávy o nežádoucích účin-cích léků. Díky tomuto systému lze tyto účinky odhalit dříve, pacienti podají zprávu i o takových účincích, o nichž by mohli mít problém hovořit se svým lékařem, např. psychologického nebo sexuálního charakteru. Lidé mohou sdělovat údaje jak prostřednictvím internetu, tak ale i jinými způsoby, což je dobré pro osoby, které neza-cházejí s osobním počítačem.“ Petr Voldán, Brusel

ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010 Zdravotnické noviny 3◗ ◗ z domova

Přístroje pro rehabilitaci za 30 miliónů korun

Znepokojení zástupcůambulantního sektoruPředsedové členských sdružení Koalice soukromých lékařů (KSL) přijali 12. října společné prohlášení. Dokument podepsaný za Sdružení praktických lékařů ČR, o. s., MUDr. Václavem Šmatlákem, za Sdružení praktických lékařů pro děti a do-rost ČR, o. s., MUDr. Pavlem Neugebauerem, za Sdružení ambulantních specia-listů ČR, o. s., MUDr. Zorjanem Jojkem, za Sdružení soukromých gynekologů ČR, o. s., MUDr. Vladimírem Dvořákem, zveřejňujeme v plném znění:

EP: Černý trojúhelník označí léky v režimu sledování

◗ Fakultní nemocnice Brno ◗ Koalice soukromých lékařů

Rychlý a efektivní rehabilitační proces po úrazech a operacích pohybového a ner­vového systému začali využívat pacienti ve Fakultní nemocnici Brno (FNB). Jižní Morava se tak dočkala nadstandardně vybaveného centra, které patří k nejlep­ším v České republice.

Evropský parlament (EP) jasnou většinou schválil návrh zákona, který má zajistit komplexnější informace o léčebných přípravcích. Pro vytvoření národních a celo­evropských internetových portálů o lécích, které přispějí k širší informovanosti ve­řejnosti, ale i odborníků, se vyslovilo 559 poslanců. Proti návrhu bylo 7 a zdrželo se 12 přítomných poslanců.

◗ ◗ ze zahraničí

Výzkum společnosti Amgen identifi koval RANK ligand jako hlavní mediátor tvorby, funkce a přežívání osteo-klastů v kortikální a trabekulární kosti.1

Pokles hladiny estrogenů při menopauze vede ke zvýše-ným hladinám RANK ligandu, což spouští nadměrnou aktivitu osteoklastů ve skeletu.3 Inhibicí RANK ligandu3 a tím i aktivity osteoklastů se zabrání nadměrnému úbytku kosti.2

Cílem inhibice RANK ligandu je zlepšení zdraví kosti.3

Amgen a GSK spolupracují na prohloubení znalostí o biologii kosti.

Literatura:1. Boyle WJ et al. Nature 2003;423:337–342.2. Ominsky MS et al. J Bone Min Res 2008;23:672–682. 3. Hofbauer LC et al. JAMA 2004;292:490–495.

www.amgen.czCZ-PRO-AMG-012-2010

Jsme zdeabychom porozuměli tomu,

proč mnoho žen s osteoporózou

není chráněno před vznikem zlomenin

navzdory široké dostupnosti

různých léčebných postupů. 1

inzerce

MZ zredukuje plně hrazené diagnózy Ministerstvo zdravotnictví (MZ) plánuje v rámci šetření výrazné omezení diagnóz, u nichž zdravotní pojišťovny proplácejí pacientům nejen léčbu, ale i pobyt a stravu v lázních. Uvedl to 12. 10. deník Lidové noviny (LN).„Aby se člověk po operaci žlučníku převážně procházel po kolonádě a popíjel minerálku, je podle mě na hranici ozdravného pobytu,“ řekl údajně LN ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Není jasné, kterých diagnóz se změny dotknou. Podle L. Hegera by na lázně neměli mít nárok např. lidé po operaci žlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu. Zvažovat se bude i varianta, že si budou platit vše. Plně hrazené lázně by podle MZ měly zůstat například pro pa-cienty po kloubní operaci. Kompletní návrh by ministerstvo mohlo mít do konce r. 2011.Zdravotní pojišťovny záměr MZ vítají. „Vyhláška stanovující diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je třeba normu přehodnotit,“ řekl LN mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR Jiří Rod. Podle České prů-myslové zdravotní pojišťovny je potřeba omezit i počet absolvovaných lázeňských pobytů se stej-nou diagnózou, uvedly LN. Plánované opatření se významně dotkne ekonomiky řady lázeňských zařízení – podíl lidí, kterým pojišťovny hradí i ubytování a stravu, dosahuje u některých více než 70 procent. red

◗ Lázeňská péče

Ilust

račn

í fot

o: u

zi

Foto

: arc

hiv

FNB

1810 ZN 31_03.indd 3 14.10.2010 20:20:46

◗ ◗ K věci4 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010

◗ RozhovoR

V V programovém prohlášení vlády se píše, že „prostředky veřejného zdravot-ního pojištění budou navýšeny přísu-nem soukromých zdrojů“. Jaké zdroje jsou tím míněny?Dnešní stav věcí občana svým způsobem diskriminuje, protože pojištěnec sice na jedné straně má nárok na plně hrazenou péči „ve veškerém rozsahu“, ale na straně druhé mu zákon neumožňuje legálně si připlatit na péči, která díky technologic­kému rozvoji nabízí například lepší mate­riály. Přitom se tyto věci v řadě případů dějí a pacient je v situaci, kdy se musí se zdravotnickým zařízením domlouvat o formě příplatku, jako jsou sponzorské dary a podobně. V této oblasti vidíme ur­čitý soukromý zdroj, který by bylo možné do systému legálně vpustit.

V Jedná se tedy o zrušení nebo zmírnění proslulého paragrafu poslankyně Fišerové?Máme připraven obecný návrh, který ten­to paragraf zachová, ale pro případ léčeb­né nebo materiálové alternativy otvírá možnost, aby pacient po dohodě se zdra­votnickým zařízením mohl uhradit rozdíl v ceně.

V Vládní prohlášení rovněž avizuje pod-poru rovné soutěže poskytovatelů a plátců. Z této formulace není zcela pa-trné, o co se jedná.

V případě plátců existují určité rozdíly v tom smyslu, jak se které jejich skupiny podílejí na platbách zdravotního pojistné­ho. To bude řešeno v souvislosti s úpravou daňových zákonů. Pokud jde o poskytova­tele, ministerstvo by mělo nastavovat úhra­dové mechanismy tak, aby to neumožňo­valo poskytovatelům „vyzobávat si“ ze spektra péče rozinky, které jsou lépe hra­zeny. A co se týče aktivit zdravotních po­jišťoven v získávání nových pojištěnců, tam by měl být větší důraz kladen na instru­ment účelné prevence. Náborová činnost pojišťoven se omezuje na snahu pojištěnce za každou cenu získat, velmi často pro­střednictvím jednorázových výhod, ať už finančních nebo jiných. A díky konkurenč­nímu boji pojišťoven se také neúnosně roz­růstá síť zdravotnických zařízení. Některé pojišťovny v okamžiku, kdy nabídnou smlouvu, nabízejí zařízení i akviziční čin­nost, tedy působení skrytého dealera. Tím­to způsobem dochází k bujení mnohdy zbytných zdravotnických zařízení. Konku­rence mezi pojišťovnami by měla být legis­lativní úpravou směřována do oblasti pre­vence – např. screeningových programů.

V Dalším avizovaným bodem je zajištění časové a místní dostupnosti zdravotní péče.Tady se jedná o prohloubení zodpověd­nosti zdravotních pojišťoven za to, aby síť zdravotnických zařízení odpovídala potře­

bám jejich klientů. Stává se, že klientela pojišťovně avizuje, že se zdravotní péče v konkrétní lokalitě nedostává, pak bude na místě snaha vymezit určité limity, v je­jichž rámci bude pojišťovna povinna v da­ném místě nasmlouvat zdravotnický sub­jekt tak, aby péče byla zajištěna.

V Jak rozumět požadavku větší míry od-povědnosti zdravotních pojišťoven při rozhodování o úhradách léčivých pří-pravků a zdravotnických prostředků?Už stávající zákonná úprava umožňuje v oblasti léků, které se spotřebovávají v ne­mocnicích, domlouvat pro tento sektor cenu s dodavatelem. Jde v podstatě o sna­hu rozšířit prostor pro to, aby existoval tlak na efektivní využívání finančních pro­středků ve smyslu snižování nákladů na léky a zdravotnické prostředky.

V Vláda přislíbila, že zajistí spravedlivěj-ší, vícekriteriální přerozdělování pojistného.V této oblasti zatím máme ideovou před­stavu. V současné době je přerozdělování postavené na věkových skupinách. Je zná­mo, že až 85 procent prostředků zdravot­ního pojištění spotřebuje 15 procent nej­vážněji nemocných pacientů, a tím je dána disproporce v tom smyslu, že pojišťovna se zdravými sedmdesátiletými staříky ma­ximálně prosperuje. V zemích Evropské unie je přerozdělování modifikováno ještě zohledněním skupin vážně nemocných pacientů. Je tady idea vyjít z německého nebo holandského modelu a přizpůsobit je našim poměrům. V Holandsku v tomto smyslu není směrodatná jenom diagnóza – když má někdo diabetes, neznamená to, že patří do skupiny nákladných pacientů. Když je ale u takového pacienta prokázána spotřeba určitého typu inzulínu v nějaké finanční hodnotě, pak už spadá do kate­gorie, která je indikovaná jako vhodná pro zohlednění v přerozdělení.

V Do jaké míry je tento záměr rozpracován?Detailně definován a zakotven do zákona o veřejném zdravotním pojištění by měl být do dvou let.

V Už léta se mluví o nahrazení bodového systému institutem reálných cen v ko-runách. Vláda se k tomuto konceptu přihlásila.První otázkou je, co kdo rozumí pod po­jmem reálná cena. Současná situace je ta­ková, že máme léta používaný seznam vý­konů se všemi chybami, s kterými vznikal. V současné době probíhá jeho kultivace. V zadání tohoto projektu je právě odstra­nění základních diskrepancí, to znamená, že má dojít k k vybalancování mezi jednot­livými odbornostmi. Do seznamu výkonů jsou zaváděny aktuální náklady ohledně spotřeby materiálů, zvlášť účtovaných lé­čivých přípravků a budou tam zařazeny i aktuální ceny přístrojové techniky. Celý systém má být modifikován tak, aby byl parametrický, to znamená abychom při změně vstupů byli schopni seznam výkonů novelizovat bez nějakých složitých jedná­ní. V květnu příštího roku bychom měli mít na stole parametricky upravený, kul­tivovaný seznam výkonů, který by měl být základem pro další jednání o cenách, pro­tože vzdát se základu, který budujeme de­vatenáct let, by bylo poněkud nešťastné.

Dochází i k vyhodnocení dat, na jejichž základě budeme moci upravit časovou náročnost výkonů, to znamená aby se ne­mohlo stát, že podle vykázaných frekvencí je například přístroj v provozu 72 hodin denně. Tyto technické úpravy směřují k tomu, aby seznam výkonů dospěl k re­álným parametrickým hodnotám. Sku­pina pro úpravy seznamu výkonů, jmeno­vaná ministrem, bude kromě toho posuzovat, do jaké míry jsou úpravy v sou­ladu s hlavní­mi směry zdra­votní politiky. A konečně je ve hře i aspekt systému úhrad – odborné společnosti by mohly na­vrhnout, které výkony budou plně hraze­né, které částečně a které budou nehraze­né. To by potom vytvářelo prostor pro přísun soukromých zdrojů nebo pro připojištění.

V Dočkáme se tedy korunového ceníku?Musíme se držet mechanismu, který nám umožní reagovat na přísun finančních prostředků do systému. Korunový ceník mají v současné době stomatologové, ale to je pouze jeden, a to z finančního hledis­ka nikoliv nejvýznamnější segment. Pokud se nacházíme v systému, který zatím trvale negeneruje přebytek, pak je samozřejmě bodová hodnota výhodná, protože umož­ňuje korigovat náklady systému. V této fázi bych neviděl jako šťastné se tohoto nástro­je vzdávat.

V Pozornost státní správy poutal kon-cem devadesátých let stav sítě zdravot-nických zařízení, proběhla výběrová ří-zení, ale jejich výsledky skončily pod stolem. Jaké jsou v této oblasti záměry současné politické reprezentace?To je velice zásadní téma, protože síť zdra­votnických zařízení samozřejmě výrazně ovlivňuje náklady. Výběrová řízení, která proběhla za ministryně Roithové, byla asi poslední šancí, kdy stát mohl do věci ak­tivně vstoupit a určit, které zdravotnické zařízení má právo na existenci a které ni­koliv. Tato situace už je minulostí, protože kromě přímo řízených organizací jsou všechna lůžková zařízení ve vlastnictví krajů, měst, nebo soukromých subjektů, takže tento mechanismus nelze použít. Jsem toho názoru, že pro kultivaci sítě by mohlo pomoci, kdyby byly stanoveny ur­čité parametry erudice a kvality. Například

pro porodnictví je aplikováno doporučení odborné společnosti, kdy je dán minimální počet šesti set porodů ročně na to, aby po­rodnice byla schopna poskytovat kvalitní péči. A myslím, že dnes už téměř neexis­tuje zařízení, které by tento parametr ne­splňovalo – došlo k aplikaci tohoto ukaza­tele ve smluvních vztazích se zdravotními pojišťovnami, to znamená zařízení, která tento požadavek nesplňovala, nebyla tato péče nasmlouvána. Moje představa je ta­ková, že obdobné parametry by měly být k dispozici minimálně ve všech operačních oborech. Znamená to, že nemocnice, která provozuje obecnou primární chirurgii, kdy se operují kýly, apendixy a podobně, by měla mít určitý počet výkonů za rok, aby tým provádějící tuto péči byl dostatečně erudován. Ta zařízení, která by tento pa­rametr nesplňovala, by potom neměla ná­rok na smlouvu se zdravotními pojišťov­nami v daném oboru. Počet výkonů by byl definován pro pracoviště, a to by bylo po­vinno garantovat dostupnost operatéra. Nemělo by přitom docházet k tomu, že by operoval „externista“, který by za výkonem dojížděl a po operaci by pacienta zanechal v podstatě bez kvalifikovaného dozoru. Tímto způsobem by bylo možné síť zdra­votnických zařízení částečně kultivovat. U ambulantní sítě je otázka, zda se nevrátit alespoň k nějakým orientačním směrným číslům, především pro velké aglomerace,

kde je zjevně subjektů hod­ně. Na venkově je jich méně, ale jak už jsem se zmínil, za­jistit péči pro pojištěnce by bylo úkolem

zdravotních pojišťoven. S požadavkem do­držování ročního penza výkonů už se za­čalo u specializovaných center, kde kon­centrace péče také představuje určitý způ­sob kultivace sítě poskytovatelů, a měli bychom ho začít aplikovat i na nižších úrovních.

V Zdravotní pojišťovna Škoda Mladá Bo-leslav si za roky své existence ve svém regionu vybudovala síť smluvních zdra-votnických zařízení, která víceméně po-krývá potřeby jejích klientů. Je to směr, kterým by se dalo jít, nebo jde o výji-mečný případ situace finančně silného subjektu s regionálně omezenou působností?Skutečně se jedná o případ regionálně omezeného působení. Obecně není tento model podle mého názoru použitelný.

V Jedním z často diskutovaných témat je také připojištění na zdravotní péči. Hodlá je státní správa svěřit zdravotním pojišťovnám, nebo spíše komerční sféře?Jakmile vznikne možnost, že si občan bude moci na zdravotní péči legálně připlácet, logicky se otvírá i možnost připojištění. Dnes už je jasné například to, že nemocen­ské dávky nepokrývají náklady na běžný provoz domácnosti, a existuje řada pojiš­ťoven, které v této oblasti nabízejí pojistné produkty, některé rozšiřují tuto nabídku i ve vazbě na úrazové pojištění. Trh ko­merčních pojišťoven, který je navázán na zahraniční subjekty, je pro takové pojistné produkty připraven, čeká pouze na oka­mžik, kdy se tyto možnosti otevřou. A po­tom jde samozřejmě i o otázku platební síly obyvatelstva, bude­li totiž takové na­bídky schopno využít. Martin Tarant

Pojišťovny by si měly konkurovat především v oblasti prevenceVrcholový management ministerstva zdravotnictví doplnil 12. září náměstek pro zdravotní pojiš-tění ing. Petr Nosek. Hovořili jsme s ním o koncepčních představách, které má ministerstvo zejmé-na v souvislosti s vládním programem.

inzerce

Pokud se nacházíme v systému, který zatím trvale negeneruje přebytek, pak je samozřejmě

bodová hodnota výhodná, protože umožňuje korigovat náklady.

1810 ZN 31_04.indd 4 14.10.2010 20:24:43

◗ ◗ Ekonomika

Richter se akvizicí švýcarského PregLemu zaměří i na ženskou plodnostMaďarský farmaceutický koncern Richter Gedeon oznámil akvizici společnosti PregLem. Uvedla to KBC Securi-ties. Richter zaplatí celkem 337 miliónů eur. Hotově složil 114 miliónů eur, zbytek uhradí v postupných splát-kách. Richter Gedeon je středoevropskou a východoevropskou regionální nadnárodní společností. Její tržní síť pokrývá pět světadílů. Své produkty dodává téměř do sta zemí v celém světě. Společnost je přímo zastoupena ve třiceti zemích, vlastní šest výrobních závodů, čtrnáct obchodních dceřiných společností a velkoobchodních společných podniků. Akcie společnosti jsou kotovány na burze v Budapešti.Švýcarská firma PregLem se specializuje na výzkum a vývoj léčiv podporujících ženskou plodnost. hj

Genzyme se brání převzetíSprávní rada americké biotechnologické společnosti Genzyme minulý týden jednomyslně odmítla nepřátelskou nabídku na převzetí, kterou jí předložil francouzský farmaceutický podnik sanofi-aventis. Ten za firmu nabízí asi 18,5 mld. dolarů (téměř 325 miliard Kč). Genzyme vyzvala akcionáře, aby nabídku rovněž odmítli. Na bur-zách se předpokládá, že sanofi nabídku zvýší. Firma sanofi-aventis je čtvrtým největším výrobcem léků na světě. V Česku vlastní společnost Zentiva. hš

Říjen přinesl zdravotnickému indexu růstVe 40. týdnu významnější kursotvorné impulsy abstenovaly, prezentovaná makrodata byla spíše negativní, přesto byl výsledkem solidní růst. V týdnu ovšem začala výsledková sezóna a hliníkářský koncern Alcoa prezen-toval výborné výsledky. Že by motorem růstu byla velká očekávání? Americké indexy solidně rostly, Nasdaq o 1,31 % na hodnotu 2401,91 bodu a Dow Jones o 1,63 % na úroveň 111 006,48 bodu. Obdobně vzrostl i celosvětový NYSE Healthcare Index, a to o 1,46 % na hodnotu 6443,09 bodu. Další význam-nou farmaceutickou společností, které se již podařilo smazat propad způsobený finanční krizí, je společnost Johnson & Johnson (srpen 2008 71,3 USD za akcii, březen 2009 48 USD za akcii, aktuálně 63,3 USD). Společnost oznámila na 1. čtvrtletí 2011 akvizici evropské společnosti Crucell za 24,75 eura za akcii. Další společností, která oznámila akvizici, je evropská sanofi – aventis (ta ovšem má ještě do předkrizové úrovně daleko, aktuálně 34 USD za akcii, max. 50 USD za akcii). Zajímavé je, že pokus o převzetí společnosti Genzyme byl oznámen té-měř současně s ohlášením redukce americké divize o 1/3, což znamená propuštění téměř 1700 pracovníků.Pražská burza rostla obdobně, o 1,3 1 % na hodnotu 1141,6 bodu. V závěru týdne potěšily obě americké duální kotace, CETV a KITD. Na americkém trhu vzrostly jednorázově o 7 a 5 procent.Růst v Evropě odpovídal Americe, Eurostoxx50 si připsal 1,92 %, německý 1,29 %. Nejvýrazněji ale v týdnu rostly hlavní asijské indexy. RNDr. Jaroslav Lizner

◗ Statistika

Každý, kdo navštívil lékaře, koupil si lék či se léčil v nemocnici, dal v průměru 463 korun za měsíc. Celkové měsíční náklady za veškerou péči včetně léků se pohybo-valy u jednotlivce od nuly do 29 000 ko-run. Desetina dotázaných platila více než 1000 korun, z nich menší část i přes 5000 korun. Náklady rostly s věkem, senioři nad 70 let platili v průměru 900 korun, téměř tři čtvrtiny z nich alespoň 150 korun. Více vydaly ženy než muži.Při přepočtu na celou populaci a rok se celkové náklady přiblížily 50 miliardám.

Platby za lékyZa léky platilo 34 procent dotázaných. Jen čtyři procenta hradila pouze regulační poplatek 30 korun, více než 150 korun platily téměř tři čtvrtiny lidí. Nejvyšší částky daly ženy mezi 15 až 34 lety, naopak

ve skupině nad 65 let platili více muži. Průměr-ná platba za léky činila 408 korun, u žen 433 ko-run, u mužů 367 korun. Maximální částka dosáh-la 15 500 Kč. Lék předepsaný či dopo-ručený lékařem užívalo ve sledovaném období 42 % mužů a 60 % žen. U nich však procento výrazně navyšuje antikoncepce. Volně prodejné léky, nejčastěji vitaminy, minerály, přípravky na nachlazení a proti bolesti, užívalo 40 procent mužů a 52 pro-cent žen. Zhruba 59 % lidí zaplatilo přes 150 korun, nad 500 korun vydalo 13 pro-cent mužů a 10 procent žen. Průměrná platba u mužů byla 277 korun, u žen 280 korun. Nejvyšší částky byly mezi 2500 až 3000 korunami.

Návštěvy lékařůZubaře navštívila v posledních čtyřech týdnech pětina dotázaných. Žádné výdaje nemělo 14 %, 43 procent platilo jen regu-lační poplatek 30 Kč, zhruba třetina vy-dala více než 150 korun, 7,5 procenta více než 1000 Kč. Muži platili častěji než ženy. Nejvyšší platba dosáhla 12 000 Kč.U praktického lékaře či specialisty byla v tomto období třetina mužů a polovina žen, z nich 15 procent nemělo žádné výdaje, 40 procent platilo jen regulační poplatek 30 korun, přes 150 korun zapla-tilo 13 % dotázaných a jen dvě procenta přes 500 korun. Nejvyšší částka dosáhla 2500 Kč.

Platby v nemocnicíchVýdaje za léčení v nemocnici či za reha-bilitaci mělo 8 % dotázaných, nejvyšší částka byla 27 000 Kč. Podle statistiků v ní jsou zahrnuty také „zvláštní“ náklady na operaci jako dary a úplatky. Z pacientů, kteří se léčili v nemocnici, platila polovina více než 150 korun, nad 500 korun dalo 17 procent mužů a 25 procent žen. Prů-měrná platba činila 393 koruny. Za zdravotnické potřeby a pomůcky, jako jsou náplasti, obvazy, protézy či brýle, do-plácelo 14 procent dotázaných, nejvyšší částka byla 14 000 korun. Zhruba polovi-na za ně vydala 150 Kč, nad 500 korun zaplatilo 12 procent mužů a 20 procent žen. Ženy zaplatily v průměru 511 korun, muži 344 korun. čtk, zr

Češi platí v lékárnách více než u doktora

Jsme zde

abychom porozuměli tomu,

proč mnoho žen s osteoporózou

není chráněno před

vznikem zlomenin

navzdory široké dostupnosti

různých léčebných postupů.1

www.amgen.czCZ-PRO-AMG-012-2010

Jen u 20 % žen je zahájena léčba v průběhu roku po prodělané osteoporotické zlomenině.1Jen okolo 40 % pacientů zůstává adherentních k léčbě osteoporózy déle než rok.2 Faktory ovlivňující adherenci k léčbě zahrnují: nevyhovující dávkování, nežádoucí účinky a nedostatek motivace.3,4 To vede k nedokonalé ochraně skeletu. Tyto poznatky otevírají příležitost k dosažení lepších léčebných výsledků při léčbě osteoporózy.

Literatura:1. Brown SA et al. Med Clin N Am 2003;87:1039–1063.2. Weycker D et al. Osteoporos Int 2006;17:1645–1652.3. Rossini M et al. Osteoporos Int 2006;17:914–921.4. Payer J et al. Pharmacother 2007;61:191–193.

◗ Farmaceutický trh

ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010 Zdravotnické noviny 5

Pacienti v Česku platí nejvíce za léky na recept a volně prodejné léky, nejméně za návštěvu praktika a specia­listy. Zjistili to čeští statistici v rámci Evropského vý­běrového šetření o zdravotním stavu v ČR (EHIS).

inzerce

Společnost se dělí na čtyři divize: Merck Serono, Oncology (Onkologie), Consumer Health Care (Péče o zdraví spotřebite-lů) a Chemicals and Laboratory Products (Chemické a labora-torní produkty). Merck v ČR řídí Ing. Karel Kubias. Akcie Merck KGaA jsou od roku 1995 obchodovány na burze cenných papírů ve Frankfurtu.

Vlastnická strukturaMajoritním vlastníkem Merck, spol. s r. o., je s 99,98 % Merck Internationale Beteiligungen GmbH se sídlem v Německu, kte-rý je 100% kontrolován švýcarským MERCK AG. Merck, spol. s r. o., je komplementářem Merck Pharma, k. s.

Hospodaření společnostiSpolečnost Merck, spol. s r. o., v letech 2006–2008 zvýšila tržby o 100 % na 1,23 miliardy korun, nicméně dynamický růst tržeb v tomto období se neodrazil na ziskovosti. Zisk

poklesl z 59,6 miliónu korun v roce 2006 až na 1,98 miliónu v roce 2008. Ve stejném roce se ukazatel EVA propadl do zá-porných hodnot, což znamená, že společnost nevytvořila při-danou hodnotu pro své vlastníky. Merck Pharma, k. s., v období 2007–2008 zvýšila zisk o 91 % na 71,95 miliónu a tržby vzrostly o 82 % na 163,87 miliónu ko-run. V roce 2008 se v hodnocení firem podle ukazatele EVA Merck Pharma umístila na 170. příčce. Ratingový model agentury ČEKIA, jehož cílem je odhadnout ri-ziko firmy v následujících dvanácti měsících, společnost s ručením omezeným i komanditní společnost Merck hodnotí v kategorii „vynikající“, nicméně výsledná ratingová známka Merck Pharma, k. s., je o dva stupně lepší než v případě Merck, spol. s r. o.* Ukazatel EVA (Economic Value Added) vypovídá o tom, zda společnosti vytvářejí ekonomickou přidanou hodnotu pro své vlastníky nebo zda hodnotu vloženou investorem naopak ničí.

Petra Štěpánová, PR Value & Added manažer ČEKIA

Informace poskytla Česká ka-pitálová informační agentura, a. s. (ČEKIA). Podrobnější in-formace o českých a sloven-

ských firmách, včetně certifikátu ČEKIA Stability Rating, si můžete objednat na www.cekia.cz.

Koncernu Merck se dařiloMerck je nadnárodní koncern, který působí zhruba v 60 zemích světa. V České republice ho reprezentují dvě společnosti – MERCK, spol. s r. o., jejímž hlavním předmětem činnosti je velko obchod s farmaceutickými výrobky, a Merck Pharma, k. s., která se soustřeďuje hlav­ně na reklamní činnost. Obě firmy zaměstnávají přibližně 130 lidí.

◗ Profil

Finanční údaje Merck Pharma, k. s. (v Kč)

2008 2007 2006

Aktiva celkem 163 866 000 89 616 000 N/A

Tržby 273 737 000 182 178 000 N/A

Hospodářský výsledek

71 949 000 37 589 000 N/A

EVA* 83 509 000 N/A N/A

Finanční údaje MERCK, spol. s r. o. (v Kč)

2008 2007 2006

Aktiva celkem 573 497 000 322 321 000 254 366 000

Tržby 1 231 168 000 722 986 000 615 697 000

Hospodářský výsledek 1 976 000 22 969 000 59 621 000

EVA* -6 509 000 7 643 000 48 944 000

◗ Burzy

V Ing. Marek TřeškaFinanční ředitel výrobce zdravotnických prostředků HARTMANN – RICO a.s. se stal novým členem představenstva firmy. V nové funkci bude odpovídat za oblast financí a legislativy. I nadále ale zůstává jednatelem dceřiné společnosti Sanicare, která se zaměřuje na služby v oblasti ob-chodu se zdravotnickými prostředky, a slovenské pobočky společnosti. Dříve

působil mimo jiné v německé centrále v Heidenheimu. Společnost patří mezi nejvýznamnější výrobce a distributory zdravotnických prostředků a hygienických výrobků v ČR. Vznikla v roce 1991 vstupem společnos-ti Paul Hartmann AG do tehdejšího pod-niku Rico Veverská Bitýška. Je součástí mezinárodní skupiny HARTMANN se sídlem v Heidenheimu v SRN. hš

◗ Lidé

Rozdělení respondentů podle celkových nákladů na zdraví, v procentech

náklady Kč 0 1 - 30 31 - 60 61 - 150 150 - 500 501 - 1000 1000 a více

muži 37,6 8,1 3,6 9,9 21,2 10,9 8,8

ženy 23,7 5,7 3,3 9,5 24,9 18,7 14,2

celkem 30,4 6,9 3,4 9,7 23,1 14,9 11,6

Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky

Ilust

račn

í fot

o: u

zi

1810 ZN 31_05.indd 5 14.10.2010 20:23:30

Organizátorem workshopu je ostravská firma LogTech, s. r. o., oficiálními part­nery švýcarská společnost Swisslog AG pro ČR a SR, architektonický a projekto­vý ateliér DOMY, spol. s r. o., a pražská projektová společnost Techniserv, spol. s r. o.Cílem je představit na jednom místě jak technologie běžně používané v nemoc­nicích, např. potrubní poštu nebo auto­maticky naváděné vozíky, tak systémy v ČR dosud opomíjené – třeba elektrické kolejnicové vozíky, systémy přesného dávkování léků pro konkrétního pacienta či parkovací systémy.

Potrubní pošta Pneumatický potrubní systém je určen pro přepravu zásilek do hmotnosti 3 kg rychlostí až 8 m/s, řízenou pomocí so­fistikovaného softwaru, s vysokou do­stupností a spolehlivostí. Bezpečně a še­trně nakládá i s křehkými předměty a umožňuje horizontální i vertikální trasy vedení potrubí, navíc s nízkou úrovní hluku. Standardně se využívá v logistice laboratorních vzorků či krevních produk­tů, pro rychlou přepravu léků, zdravot­nického materiálu i dokumentace. Urych­luje komunikaci i mezi velmi vzdálenými od děleními, eliminuje lidské chyby a sni­žuje ztrátu části pracovní doby zaměst­nanců, vzniklou pochůzkami po areálu nemocnice.

Automaticky naváděné vozíky Slouží pravidelné přepravě zásilek až do hmotnosti 500 kg, s nastavitelnou rych­lostí do 2 m/s. Jsou řízeny dle předem definované trasy pomocí laserového na­váděcího systému umístěného v každém vozíku, který umí detekovat překážky. Sy­stém lze velmi jednoduše implementovat do stávajících budov s využitím zdejších standardních chodeb a výtahů. Je vhodný např. pro přepravu jídel, povlečení a prá­dla, pro odvoz odpadů k likvidaci nebo pro dopravu velkého množství léčiv. Vý­hodou je redukce manuální práce, spo­lehlivost dodávek v režimu 24 hodin den­

ně, 7 dní v týdnu, snížení počtu úrazů zaměstnanců způsobených ručním tlače­ním vozíků, díky definovanému a řízené­mu pohybu vozíku se eliminují různé menší škody na budovách a jejich vyba­vení, způsobené nárazy, zvyšuje se pro­duktivita zaměstnanců a snižují provozní náklady.

Elektrické kolejnicové vozíky Systémy UniCar nebo MultiCar jsou ur­čeny pro přepravu zásilek do hmotnosti 10 kg rychlostí 1 m/s. Jejich využití je v ČR zatím neznámé. V nemocnici v Landshutu (Německo) tímto systémem

přepraví až 5000 zásilek denně. Systém se používá zejména pro zajištění přepravy sterilních dodávek, operačních setů a ná­strojů, pro dopravu zdravotnického ma­teriálu a vybavení, zdravotnických zázna­mů a dokumentů. Specifický design vo­zíků s nízkou konstrukčně­stavební výš­kou umožňuje při návrhu transportního řešení úsporu místa a prostoru a apliko­vatelnost i do stávajících prostor nemoc­nic. Efektivnost využití je zejména v lo­gistice středně velkých neurgentních po­ložek. Za pozornost stojí i nižší provozní náklady v důsledku zkrácení obratových period chirurgických nástrojů a operač­ních setů.

Automatizovaná expedice léků Tzv. Automated Drug Management Sys­tem představuje unikátní alternativu, jak bezpečně přepravovat léky z centrální lé­kárny až ke konkrétnímu pacientovi na příslušném oddělení nemocnice. Ve své podstatě jde o soubor několika automa­tizovaných systémů, který zprostředko­vává automatické vychystání nebo vy­zvednutí, balení, uložení nebo uskladně­ní, označení, rozdělení a sledování kaž­dého kusu dávky léků. Modulární, plně integrovaný koncept zařízení podstat­ným způsobem eliminuje chyby zaviněné lidským faktorem, a to v celém farmaceu­tickém řetězci od příjmu léku do lékárny až po jeho vydání pacientovi. Systém do­káže manipulovat nejen s tabletami, ale i s kapslemi, blistery a platy léků, ampu­lemi, injekčními stříkačkami, čípky atd. Podle lékařem určené terapeutické stra­tegie systém umí realizovat výdeje léků pro konkrétního pacienta v chronologic­

kém pořadí. Plně nahradí stávající léká­renské skříňky na jednotlivých nemoc­ničních odděleních – snižuje se tak riziko neúmyslné manipulace s léky i jejich krádeží.

Automatický parkovací systémNedostatek místa a další ekonomické dů­vody nutí provozovatele nemocnic hledat prostorově úsporná řešení pro zajištění parkování potřebného počtu automobilů. Může jím být třeba modulární systém Active Park zajišťující parkování vozidel v několika úrovních v tzv. skladovacích kanálech. Flexibilní uspořádání vjezdo­vých a výjezdových boxů dovoluje využít i ty nejmenší a neforemné pozemky nad nebo pod zemí a zajišťuje vysokou pro­pustnost parkování. Prakticky neomeze­ná kapacita a možnost volby vnějšího opláštění jsou velkými výhodami ať už z pohledu návrhu architekta, nebo plá­nování výstavby pro investora. Za pomo­ci tohoto systému lze rozšířit i stávající plochy parkoviště. Auta umístěná na pa­letách jsou parkována automaticky po vypnutí motoru, osvětlení není nutné, pouze jednoduchá ventilace, čidla kont­rolují správnou pozici automobilu a do parkovacího systému není možné vnik­nutí nepovolané osoby.

Ing. Vladimír Fafek, LogTech

Kvalitní péče se bez spolehlivé přepravy neobejdeProvozní uspořádání nemocnice a využití moderních logistických systémů významně ovlivňuje chod celého zařízení a jeho ekonomiku, zlepšuje kvalitu péče o pacienty a zvyšuje jejich bezpečnost. Tak zní motto workshopu Současná nemocnice a vývoj logistických systémů, který se koná 21. říj-na jako součást doprovodného programu mezinárodního veletrhu zdravotnické techniky, rehabili-tace a zdraví Medical Fair/Rehaprotex 2010 na brněnském výstavišti.

Workshop Současná nemocnice a vývoj logistických systémů může-te navštívit během veletrhu Medical Fair/Rehaprotex 2010 ve čtvrtek 21. října od 10 hodin v sále číslo 103 administrativní budovy BVV.

6 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010◗ ◗ ekonomika

◗ Nemocniční logistika

V současnosti se začaly státní orgány zají­mat o to, zda jsou finance vkládané do ná­kupu přístrojového vybavení v nemocni­cích investovány účelně. Většina z nás by asi souhlasila s tvrzením lékaře: „Já chci pro své pacienty jen to nejlepší.“ Je však „to nejlepší“ opravdu tím nejlepším a nejefek­tivnějším z celospolečenského pohledu?Jako příklad vezměme např. nákup CT do velkého zdravotnického zařízení ze stát­ních prostředků.Prvním krokem by měla být reálná po­třeba této technologie v dané spádové ob­lasti. Jako zdroj pro analýzu mohou po­sloužit statistické ročenky, které jsou ve­řejně dostupné. Nabízejí informace o tom, kolik obyvatel připadá na jedno CT v celé ČR a kolik v daném regionu. Pokud je zdravotnické zařízení významně nad celorepublikovým průměrem (počet oby­vatel/přístroj), měl by management usilo­vat o zakoupení této technologie. Pokud je s hodnotami okolo průměru, musí pro­vést další analýzy – např. jaká je čekací do­ba na vyšetření, v jaké konfiguraci se může CT stát kvalitnější metodou atd. Nakonec by se mělo vedení ujistit, že zlepšená dia­gnostika bude následována dostatečně kvalitní terapií. V posledním případě, kdy je počet obyvatel na přístroj hluboce pod celorepublikovým průměrem, musí dů­kladně zvážit všechna pro i proti. Nesmí

opomenout ani analýzu osudu alternativ­ních diagnostických postů – např. kon­trastního RTG, kterého bude zřejmě ubývat.Pokud si je management nemocnice jistý potřebností nákupu, stačí „jen“ sehnat pe­níze. Po vstupu ČR do EU byla unie vůči nám štědrá. To byl možná jeden z důvodů plýtvání při pořizování takových a podob­ných investic. Ceny zdravotnické techniky jsou smluvní a smlouvu uzavírá prodejce (mnohdy výrobce), který přesně zná své náklady. Na druhé straně manažer nemoc­nice si spočítá, jaké bude mít výnosy za dobu života přístroje, které zmenší o pří­mé a nepřímé náklady. Tím je stanoven interval, v němž by se cena zařízení měla pohybovat.

Vlastní zkušenosti a údaje od výrobce nestačíPři vyjednávání má každá ze stran rozdíl­nou motivaci ke stanovení co nejvýhod­nější ceny, stejně tak mají rozdílné infor­mace o možnostech pracovat s ní. Výsled­kem často je, že velmi motivovaný a infor­macemi dobře vyzbrojený prodejce vyjednává s manažerem z nemocnice, kte­rý je mnohdy bez jakékoliv motivace do­hodnout nejnižší cenu a navíc má i nedo­statek informací o současné cenové hladině.

Podle našeho průzkumu v současnosti manažeři zdravotnických zařízení získá­vají nejvíce informací o ceně na základě vlastních zkušeností, dále pak od výrob­ce, který však bude s největší pravdě­podobností údaje o ceně interpretovat účelově. Při analýze validity dat jsme zjis­tili, že vlastní zkušenosti považují za vel­mi platné. Avšak objektivně hodnoceno je to horší, neboť ostřílený manažer koupí za svůj život jednu či dvě magnetické re­zonance. Navíc obvykle v takovém časo­vém rozestupu, že zkušenost o ceně není do současnosti přenositelná.Zjištění absolutního nedostatku validních informací pro manažerská rozhodnutí nás vedlo k myšlence vytvořit informační portál, který by nabízel rychle a snadno informace o průměrných cenách daného přístroje, cenové trendy, ceny nejpodob­nější instalace, ceny jednotlivých doplňků atd. Mohl by sehrát funkci i při stanovení kvantifikovaných parametrů pro mzdový motivační systém pro nákupčí drahých zdravotnických přístrojů. V konečném důsledku by jako vedlejší efekt pomáhal snižovat prokorupční prostředí.Informační portál je třeba vytvořit jako interaktivní prostředí – uživatelé se totiž současně stávají donátory infor­mací, které jsou systémem následně zpracovávány.

Dalším cílem projektu je připravit tyto me­todiky pro hodnocení investičních a pro­vozních nákladů zdravotnické techniky pro praktické užití ve zdravotnických zaříze­ních, která by se mohla stát součástí stan­dardů podporujících kvalitu zdravotnictví.

Dnes totiž řízení kvality procesů spojených s přístrojovou technikou výrazně pokulhá­vá za ostatními procesy ve zdravotnictví.

MUDr. Ing. Lubomír Poušek, MBA, a kolektiv, Fakulta biomedicínského

inženýrství ČVUT

Informační portál pro zvýšení efektivity nákupůRychlý vědeckotechnický pokrok přináší pro zdravotnictví množství nových technologií, které do-volují diagnostiku a léčbu dosud těžko zvládaných diagnóz, prodlužují život nemocným a zlepšují zdravotní péči. Jejich přínos z hlediska pacientů je zpravidla nesporný, ale náklady, které jsou těmito inovacemi vyvolávány, rostou rychleji než možnosti tempa růstu ekonomiky. Vznikají pak rozpory mezi lékařským a ekonomickým rozměrem.

◗ Investice do zdravotnické techniky

V Otázka ZNJak vnímáte praktickou využitelnost on-line srovnání cen nákupů zdravotnické techniky?

V Mgr. Dana Jurásková, Ph.D., MBA, ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice v PrazeRozhodně bych takový portál uvítala. Ovšem za předpokladu, že zveřejňovaná data budou spolehlivá. Získala bych nejen informaci o tom, v jakém cenovém pásmu se naše nákupy realizují, ale také nástroj k většímu tlaku na dodavatele ke snižování cen.

V MUDr. Pavel Vepřek, VZP ČRKaždému zvýšení transparentnosti prostředí ve zdravotnictví se dá jen zatleskat, ale zpřístupnění právě těchto informací není ve vztahu k úhradě lůžkové péče pro zdravotní pojišťovny důležité. Ve chvíli, kdy je akutní lůž-ková péče hrazena prostřednictvím DRG, leží riziko spojené se špatným nakupováním pouze na nemocnici. Peníze od pojišťovny dostává za odléčení daného typu pacienta, nikoli za jednotlivé nákladové položky spojené s jeho léčením. Čím dráže nemocnice nakupuje, tím méně peněz jí zbývá na platy zaměstnanců a naopak.Pro pojišťovny jsou informace o nákupních cenách nemocnic zajímavé jako podklad pro jednání o nastavení výše úhrad v ambulantní péči. Ale k tomu asi není potřeba vytvářet speciální portál.

V MUDr. Václav Volejník, CSc., ředitel Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé, Luže-KošumberkZa určitých podmínek bych takový systém samozřejmě uvítal. Je potřeba si uvědomit nutnost jisté důvěrnosti pro vstup na takový portál. Myšlenka skrývá nebezpečí, že prodejci budou vlastně velmi dobře informováni a budou se chovat kartelově bez kartelu. Některé nákupy mají určité souvislosti, jedná se o širší aktivitu zaří-zení, jejíž součástí je i podmínka nákupu určitého zboží za určenou cenu, ale i přesto je nakonec pro kupujícího výsledek jednoznačně pozitivní. Dále jsou mnohdy i značné místní rozdílné podmínky. Cena jako jediný údaj může být někdy i zavádějící ve smyslu posuzování.Přesto se domnívám, že zdravotnická zařízení, která většinu svých prostředků získávají cestou smluvních vzta-hů se zdravotními pojišťovnami, by ze zákona měla zveřejňovat některá data. Zdravotní pojištění je veřejná věc a prostředky jsou získávány postupem typu daně.

Ilust

račn

í fot

o: a

rchi

v au

tora

1810 ZN 31_06.indd 6 14.10.2010 19:59:18

RNDr. Jiří Schlanger, náměstek ministra zdravotnictví pro koordinaci informač-ních systémů, položil v úvodu svého sdě-lení otázku, zda je kvalita života i ekono-mickou kategorií. Vytyčil jednotlivé fáze zdravotní péče od prevence přes akutní péči k péči následné s tím, že je samozřej-mě v zájmu všech, aby se nastupující ne-moci rychle zjistily a aby fungovala zdra-votní péče ve všech svých fázích.Zdůraznil, že problém nastává s akutně odléčeným pacientem, protože nesmírně důležitá je péče následná. Teprve správně realizovaná následná péče vrací pacienty zpět ke zdraví a ke schopnosti pracovat. A naopak i výborně odoperovaný pacient, jestliže není správně rehabilitován, se mů-že dostat do fáze, kdy se stává pacientem c h r o n i c k ý m , o kterého musí být trvale pečo-váno. Přechází do fáze dlouhodobé péče a není scho-pen uplatnit se na trhu práce. Ná-sledná péče je jedním ze zásad-ních problémů – jde o to, aby se člověk neinvalidizoval, aby si zachoval soběstač-nost, dokázal se o sebe co nejdéle postarat.

Vztah mezi zdravotním a nemocenským pojištěním„Je určitě dobře, že se na tomto semináři scházíme a ptáme se, jaký je vztah mezi zdravotním a nemocenským pojištěním, případně i mezi dalšími pojištěními. Řekl bych, že z hlediska státoprávního je v pod-statě jedno, kdo dávku vyplácí, jde o to, jestli se vůbec vyplácet má. Vyplácet dáv-ku v nemoci může leckdo – Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) jako do-sud, ale může ji vyplácet třeba i pošta nebo jakákoli instituce,“ zdů-raznil Jiří Schlanger a dodal, že jde o proces rozhodování o tom, zda zahájit pracovní ne-schopnost, jde o její délku, vlastně o regula-ci pracovní neschop-nosti, a to už pak není úplně jedno, zda dávku v nemoci vyplácí ČSSZ, zdravotní pojišťovna (protože ta má nebo v budoucnosti může mít nepochybně mnohem více informací), nebo jestli to dě-lá třeba pošta, která nemá informace žád-né. ČSSZ je subjektem, který posílá finan-ční částky nemocenské a má jistě určité možnosti v oblasti posudkového a reviz-ního lékařství, ale jde o to, zda může mít informací více třeba od zdravotních pojišťoven.

Zdravotní a nemocenské pojištění má pří-činné souvislosti s nemocí. Existuje zá-kladní nemoc a při té je podle zákonů o pojištění jednak věcná dávka, což je zdravotní péče, která se platí z fondu zdra-votního pojištění, a pak určitá škála fi-nančních dávek, což je v první řadě dávka v nemoci a posléze invalidní důchod. Věc-né dávky dnes řeší zdravotní pojišťovny, zatímco všechny dividenční dávky řeší sy-stém sociálního zabezpečení.Co se týče úrazového pojištění zaměst-nanců, nedošlo celých dvacet let k dohodě o tom, jak bude systém fungovat. Toto po-jištění historicky původně řešila Česká po-jišťovna, a v době, kdy docházelo k trans-formaci českého podnikání, bylo řečeno, že stávající podniky zůstanou u České po-

jišťovny a no-vé půjdou ke Kooperativě. Máme tedy dva subjekty, které to za stát dělají. Bohu-žel jsou tam náklady vyšší než u veřejno-

právních systémů a nemá to velkou vazbu na motivaci zaměstnavatelů. „Musíme také sledovat osud osob zapoje-ných do pracovního procesu v celkové bi-lanci. Nezajímá nás tedy jenom zdravotní pojištění, ale i další veřejné finance, nákla-dy na zdravotní péči, náklady na nemo-censké a invalidní důchody, které jsou v podstatě prodloužením nemocenské,“ řekl RNDr. Schlanger. Když někdo pobírá dávky v nemoci nebo invalidní důchod, není produktivní, nevy-tváří hodnoty, neplatí daně ani pojistné. Pacient může dospět i k dlouhodobé péči, může proběhnout návrh na příspěvek na péči či umístění v nějakém zařízení. A pak už jsou jen různé motivace, jak a kam se

snaží pacient sám dostat, nebo jak a kam se snaží rodina umístit dlouhodobě nemocného člověka, který potřebuje i so-ciální služby. A objevují se samozřejmě i falešné motivace podle toho, jaká pravi-dla pro financování toho kterého pacienta existují. „Musíme proto sledovat, jak má-me nastavené subsystémy, a korigovat je tak, aby falešné motivace nepřinášely. Mu-síme sledovat celkovou bilanci jak nákla-

dovou, tak i výnosovou,“ zdůraznil Jiří Schlanger.

Důchodový systémV současné době máme důchodový systém, ve kterém máme důchody starob-ní i důchody invalidní. Mezi nimi je však velký rozdíl – stáří přichází u každého člověka, zatímco nemoc, která ho invali-dizuje, nikoli. „Jak už jsem řekl, invalidní důchod je v podstatě prodloužená nemo-censká, ale my to neadministrujeme, ČSSZ tahle souvislost nezajímá. Invalidní důchody se dávají z důchodového fondu, platí se přes státní rozpočet a ČSSZ se podle toho chová. Podíváme-li se na deficit důchodového fondu, zjistíme, že vznikl právě invalidními důchody. Prv-ní, co je tedy potřeba udělat, je studovat, jak souvisí důchodová reforma s inva-lidními důchody, co a jak se dá udělat,

zda budeme při pro-jektování důchodo-vé reformy proble-matiku invalidních důchodů oddělovat, apod.,“ konstatoval Jiří Schlanger.Zástupci NFOZP uvedli na tomto mís-tě příklad matky, kte-rá se roky stará o své

těžce postižené dítě, pobírá příspěvek na péči a nevydělává si ani na svůj starobní důchod. „Je ona pro stát zajímavá, či ne-zajímavá? A byla by zajímavější, kdyby da-la dítě do ústavu, který sice zaměstnává spoustu lidí a odvádí za své zaměstnance zdravotní a sociální pojištění, ale ve vý-sledku je pobyt dítěte v zařízení daleko dražší než matčina domácí péče. Co je vý-hodnější pro stát, pro systém?“ ptali se.„Matka, která se o postižené dítě stará, še-tří státu náklady, ale v současném systému si zakládá na pozdější problémy pro sebe – kdo se ve stáří postará o ni? Náklady na ústavní péči jsou určitě vyšší než na do-mácí péči a myslím, že stát by se měl po-starat, aby i tyto matky ve stáří pobíraly nějaký důchod,“ odpověděl Jiří Schlanger. A vysvětlil, že některé věci je třeba vnímat společně, a patří mezi ně i otázky přímých souvislostí s invaliditou dítěte. V někte-rých zemích existují ve zdravotním pojiš-tění tzv. náhradní platby, to znamená, že např. živitel rodiny platí pojištění i za ty členy rodiny, kteří nevytvářejí hodnotu, z níž by pojistné platili. U nás to tak není, pojištění si platí každý sám, a když příjem, ze kterého by platil, nemá, platí za něj po-jištění stát. Problémů ve zdravotním po-

jištění je více, nejdříve je ale potřeba udě-lat studie, kde se také musí zpracovat pro-blematika minoritních skupin. Revizní a posudkové lékařstvíJiří Schlanger také konstatoval, že v minu-lém období se tehdejšímu ministru práce a sociálních věci Petru Nečasovi podařilo udělat několik podstatných kroků v oblasti nemocenské. Opatření, která byla přijata, snížila sice krátkodobou nemocnost s do-bou trvání zhruba do tří týdnů, problé-mem však zůstala nemocnost dlouho-dobá. Ta se stále ještě zvyšuje, a přibývá tak řízení o invalidních důchodech.Dlouhodobou nemocnost reguluje posud-kové lékařství. A to je podle RNDr. Schlangera další problém, který je třeba ře-šit. Musíme posoudit, jaké možnosti má posudkový lékař k tomu, aby mohl zhodnotit zdravotní stav pacienta. Zda má veškerou dokumentaci a zda mu ji poskytnou skutečně všichni lékaři a veš-kerá zdravotnická zařízení. „Osobně mám velké pochybnosti o tom, že jsou posud-kovému lékaři k dispozici všechny objek-tivní podklady pro jeho rozhodování. Nej-větší problémy v posuzování a v návaz-nosti na všechny naše sociální systémy bývají u onemocnění psychických a men-tálních postižení. U psychicky nemocných lidí se stav často velmi rychle mění v obou směrech, péče psychiatrických léčeben je ale brána spíše jako následná, nemívají za-

placenou akutní péči, která může přijít kdykoli a je velmi nákladná, protože vyža-duje vysokou angažovanost personálu apod. A vzhledem ke stárnutí obyvatelstva a nárůstu Alzheimerovy choroby v popu-laci seniorů bude těchto problémů přibý-vat,“ řekl J. Schlanger.Dalším okruhem otázek je vztah posud-kového a revizního lékařství. Revizní lé-kařství zdravotních pojišťoven se moc pa-cienta a jeho dokumentace nedotýká. Jde v podstatě o to, zda pojišťovna zaplatí ne-bo nezaplatí poskytovateli. Podle J. Schlan-gera by mělo dojít k provázání těchto dvou služeb, tedy revizního a posudkového lékařství.

„Dokud však nebudeme mít elektronicky všemi sdílené informace, elektronickou kartu pacienta, v níž je naprosto jasné, kdy, kde a co který lékař zapsal, budeme bloudit v nejistotách. Bez elektronizace zdravotnictví půjde náš systém vlastně organizovaně do deficitu. Elektronická informační podpora procesů pojištění a podpora jak posudkového, tak revizního lékařství je velmi důležitou věcí, na kterou je třeba se připravit,“ řekl závěrem svého sdělení Jiří Schlanger. hech

V Seminář nadačního fondu pro podporu zaměStnávání oSob Se zdravotním poStižením

Vracíme se k semináři Kam mizí peníze, aneb Kdy se u nás sloučí zdravotní a sociální systém, který pod záštitou poslankyně PS PČR Lenky Kohoutové zorganizoval Nadační fond pro podporu za-městnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) 23. září v Praze.

Invalidní důchod je prodloužením nemocenské

RNDr. Jiří Schlanger. foto: zn

ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010 Zdravotnické noviny 7

Jsme zde

abychom porozuměli tomu,

proč mnoho žen s osteoporózou

není chráněno před

vznikem zlomenin

navzdory široké dostupnosti

různých léčebných postupů.1

www.amgen.czCZ-PRO-AMG-012-2010

Jen u 20 % žen je zahájena léčba v průběhu roku po prodělané osteoporotické zlomenině.1Jen okolo 40 % pacientů zůstává adherentních k léčbě osteoporózy déle než rok.2 Faktory ovlivňující adherenci k léčbě zahrnují: nevyhovující dávkování, nežádoucí účinky a nedostatek motivace.3,4 To vede k nedokonalé ochraně skeletu. Tyto poznatky otevírají příležitost k dosažení lepších léčebných výsledků při léčbě osteoporózy.

Literatura:1. Brown SA et al. Med Clin N Am 2003;87:1039–1063.2. Weycker D et al. Osteoporos Int 2006;17:1645–1652.3. Rossini M et al. Osteoporos Int 2006;17:914–921.4. Payer J et al. Pharmacother 2007;61:191–193.

inzerce

Následná péče je jedním ze zásadních problémů – jde o to, aby se člověk

neinvalidizoval, aby si zachoval soběstačnost, dokázal se o sebe co nejdéle postarat.

Elektronická informační pod-pora procesů pojištění a pod-pora jak posudkového, tak

revizního lékařství je velmi důležitou věcí, na kterou je třeba se připravit.

J. Schlanger: „Podíváme-li se na deficit důcho-dového fondu, zjistíme, že vznikl právě invalid-ními důchody. První, co je tedy potřeba udělat, je studovat, jak souvisí důchodová reforma

s invalidními důchody, co a jak se dá udělat, zda bude-me při projektování důchodové reformy problematiku invalidních důchodů oddělovat, a podobně.“

◗ ◗ Zdravotně-sociální péče

Organizátorky akce: zleva Hana Potměšilová, Lenka Petrášová, Lenka Kohoutová. foto: zn

1810 ZN 31_07.indd 7 14.10.2010 20:26:33

◗ ◗ Volná místa◗ Praktický lékařHustopeče – praktický lékař, nástup ihned/dohodou za odpovídající platové ohodnoce-ní. Týden dovolené navíc, týden na vzdělává-ní, HPP, DPP. Požadujeme: VŠ, odbornou/specializovanou způsobilost. Kontakt: lucie.madejewska@mediclinic.cz.

◗ monitoring klinických studiíStudijní centrum v Praze přijme monitora kli-nických studií. Klidná práce bez nutnosti ces-tování. Zkušenosti v oboru vhodné. Tel.: 722 595 375.

◗ ortopedSoukromá ortopedická ordinace v Praze 10 hledá ortopeda na celý i částečný pracovní úvazek i na zástupy za dovolené (i důchodce). Možnost ambulantní operativy. V případě zá-jmu možné i přenechání praxe. Tel.: 602 391 787.

◗ Chirurg, anesteziologVojenská nemocnice Olomouc přijme do trva-lého pracovního poměru lékaře/ku/ na chirur-gické oddělení a oddělení anesteziologické a resuscitační. Kvalifikační požadavky: vysoko-školské vzdělání lékařského směru, atestace (specializovaná způsobilost) v oboru, případně pokročilý stupeň přípravy k atestaci. Bezúhon-nost podle zákona 95/ 2004 Sb. Nabízíme dob-ré pracovní podmínky a odpovídající finanční ohodnocení. Nástup možný ihned.

Nabídky zasílejte na adresu: Vojenská nemocnice Olomouc, Sušilovo nám. 5, 771 11 Olomouc, e-mail: drymlr@vnol.cz nebo www.vnol.cz.

◗ Úhradový specialistaVšeobecná zdravotní pojišťovna České repub-

liky hledá zájemce o pracovní pozici: specia-lista/specialistka úhrad zdravotní péče. Loka-lita pracoviště: Ústředí VZP ČR, Praha. Plné znění inzerátu naleznete na www.vzp.cz. Kontakt: VZP ČR, Jiřina Herzogová, úsek personálních záležitostí, Orlická 4/2020, 130 00 Praha 3, e-mail: ustredi.prace@vzp.cz.

◗ Řádková inzerce

Další informace o naší společnosti naleznete na www.fresenius.cz, kde máte možnost vyplnit dotazník pro uchazeče o zaměstnání. Pokud Vás náš inzerát zaujal,

pošlete svůj životopis na adresu michaela.rydlova@fmc-ag.com.

Požadujeme: • absolvent lékařské fakulty• atestace z interního lékařství případně nefrologie výhodou• člen České lékařské komory• bezúhonnost• výborné komunikační schopnosti

Nabízíme: • práci ve zkušeném týmu• možnost dalšího vzdělávání• práce s novými technologiemi• zajímavé finanční ohodnocení• další nabídka firemních benefitů

Na naše dialyzační střediska v Lounech, ve Slaném, v Kladně, Chrudimi a Chomutověhledáme kolegu/kolegyni na pozici

LÉKAŘ / LÉKAŘKA

fresenius_110x100_lekar_new_4C_final.indd 1 9/29/10 9:23 AM

◗ Pracovní trh ve zdravotnictví

Stále častěji zpestřují proces výběru pra­covníků prostřednictvím behaviorálních pohovorů, assessment center nebo pří­padových studií. Rovněž se stává již běž­nou praxí, že se uchazeč během výběro­vého řízení setká s psychodiagnostikou. Proč se firmy spoléhají na testování lidí? V čem spočívá přínos testů a jaká mají naopak úskalí? Proč patří např. Hoganův osobnostní dotazník (Hogan Personality Inventory, HPI) mezi testy, po kterých personalisté velmi často sáhnou? Nejen na tyto otázky odpovídá Mgr. Helena Šulová, konzultantka firmy Assessment Systems, která se specializuje na pora­denství a psycho diagnostiku.

V Proč farmaceutické firmy využívají při výběru nových pracovníků psycho­ diagnostiku?Obecným přínosem psychodiagnostic­kých metod při hledání potenciálních zaměstnanců je jejich rychlost, spoleh­livost a schopnost snižovat náročnost tohoto procesu. Konkrétně farmaceu­tické společnosti tuto metodu využívají především pro výběr pracovníků na různé obchodní pozice. Úspěšnost far­maceutických společností totiž závisí hlavně na distribuci a propagaci jejich produktů. Aktivní prodej je jednou z primárních součástí pracovní agendy obchodních zástupců.Díky psychodiagnostice je zaměstnava­tel schopen predikovat, zda bude kan­didát pro danou pozici vhodný, zda jeho pracovní schopnosti a dovednosti bu­dou vyhovovat a odpovídat požadova­ným kompetencím, a tudíž zda bude pro společnost dlouhodobě přínosný.

V V jaké fázi výběrového řízení spo­lečnosti k testování přistupují nej­častěji?K testování psychodiagnostickými me­todami může zaměstnavatel přistoupit víceméně kdykoli. Při výběru konkrétní metody záleží především na tom, co přesně potřebuje měřit, jaké kompe­tence či schopnosti potřebuje zjistit. Psychodiagnostické metody Hogan Assessment Systems jsou většinou vy­užívány během středního a finálního výběru – obvykle v souvislosti s již kon­krétní obsazovanou pozicí. Díky kom­binaci informací z testování a z popisu pracovního místa je zadavatel schopen predikovat, do jaké míry je daný kandi­dát vhodný. Zároveň může porovnávat mezi více uchazeči.

V Jak lze poznat ten správný psycho­diagnostický test?Dobrá metoda se od špatné pozná podle toho, že kvalita dosažených výsledků se v čase příliš nemění. Kontinuální je pouze tehdy, je­li splněno několik parametrů.Zaprvé je metoda standardizovaná. To znamená, že pro ni existují specifické normy vytvořené na konkrétní populaci v dostatečně velkém vzorku. V případě osobnostního dotazníku HPI byly nor­my vyvinuty výhradně na zdravé do­spělé a pracující populaci – více než 1 500 000 lidí. Nejde tedy o test klinický, zaměřený na patologické jevy.Dále musí být metoda reliabilní. Relia­bilita testu vypovídá o jeho spolehlivosti – zda při opakování dostaneme shodné, nebo jen minimálně odlišné výsledky. Měří tedy jeho technickou kvalitu, ni­koli jeho správnost. Konkrétně výsledky

z testu HPI jsou v čase stabilní. Relia­bilita typu test­retest se pohybuje mezi 0,69 a 0,87.A nakonec musí být splněno, že je me­toda validní. Tedy že zkoumaný jev měří správně a že jsou jeho výsledky platné. Test HPI byl validován na více než 200 profesích reprezentujících všechna hlavní odvětví na současném meziná­rodním trhu. Validace proběhla pomocí více než 400 studií. Díky tomu spoleh­livě predikuje úspěšnost v zaměstnání.

V Co konkrétně test HPI měří a jaké jsou jeho výhody oproti ostatním metodám? Hoganův osobnostní dotazník je meto­da měření normální osobnosti, určená pro predikci pracovního výkonu. Je ide­álním nástrojem pro všechny společ­nosti, které musejí řešit proces výběru zaměstnanců, rozvoje, leadershipu či talent managementu. Jednou z velkých předností HPI je, že byl jako první do­tazník zaměřený na normální populaci a založený na pětifaktorovém modelu osobnosti navržen speciálně pro profes­ní sféru. Jde o vysoce kvalitní nástroj pro hodnocení osobnostních vlastností nezbytných pro úspěch na pracovním poli.Jeho další neocenitelnou výhodou, kte­rou nabízí oproti jiným podobným tes­tům fungujícím pouze na principu administrace tužka­papír, je možnost on­line administrace prostřednictvím zabezpečeného přístupu nepřetržitě 24 hodin denně. To poskytuje zadavateli i testovaným časovou flexibilitu a záro­veň nabízí kvalitní i rychlé zpracování výsledků. Z těch je možné vystavit růz­né typy výstupních zpráv, které jsou sro­zumitelné každému čtenáři a lze je vy­užít jak v oblasti výběru zaměstnanců, tak i jejich rozvoje. Farmaceutické spo­lečnosti, ale obecně všechny mezi­národně působící organizace, oceňují především to, že všechny testové polož­ky i výstupní zprávy lze nabídnout v mnoha jazycích.

V Jak se dá ještě s HPI pracovat?Osobnostní dotazník Hogan Personality Inventory lze využívat nejen pro výběr zaměstnanců, ale také pro jejich rozvoj. Funguje jako ukazatel silných stránek pracovníka i jeho rozvojových oblastí, na kterých lze dlouhodobě pracovat na­stavením konkrétních cílů a jejich po­stupným naplňováním. HPI na tyto ob­lasti precizně ukáže. Díky tomu mají zadavatel i zaměstnanec jasnou před­stavu o individuálním rozvojovém plánu.

V Čemu by se měl uchazeč o zaměst­nání během testování vyhnout?Primárně by si měl na administraci vy­členit dostatek času a klidné prostředí. Každý rušivý element může mít vliv na jeho psychickou pohodu, a může tedy i nepříznivě ovlivnit výsledky testů. Ta­ké se obecně nedoporučuje, aby test vy­plňoval člověk, který momentálně pro­chází jakoukoli hlubší emocionální kri­zí, ať už je způsobena starostmi pracov­ními, či soukromými. Test je sice navržen tak, aby podobné abnormální jevy objevil, nicméně taková situace celý proces výběru zbytečně prodlužuje a komplikuje. Mgr. Eva Kramešová,

personální společnost HAYS Czech Republic

Profesní psychodiagnostikaFarmaceutické a zdravotnické společnosti dnes ve výběru svých nových zaměstnanců většinou nejsou ochotny dělat kompromisy. Mají vysoké nároky na vzdělání svých zaměstnanců, jejich profesní zkušenosti i osobnostní předpoklady. Řídí se kompetenčním mo­delem, pořádají složitá výběrová řízení a raději si počkají na toho pravého, než aby zbrkle sáhly vedle.

8 Zdravotnické noviny ročník 59 n číslo 31 n 18. října 2010◗ ◗ servis

✃

Rubrika: Nabídka práce Práci hledá Různé Počet opakování (pouze placená inzerce)

délka inzerátu

5 řádků

10 řádků

15 řádků

Objednací kupón pro podání řádkové inzerce

Vyplňujte čitelně a hůlkovým písmem!KONTAKTNÍ A FAKTURAČNÍ ÚDAJE:Organizace: ..................................................................................

Adresa: .........................................................................................

PSČ a město: ................................................................................

IČ: .................................................................................................

DIČ: ...............................................................................................

Telefon: ........................................................................................

E-mail: ..........................................................................................

Jsem předplatitelem Zdravotnických novin: ano ne

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Ambit Media, a. s., Klicperova

604/8,150 00 Praha 5 nebo na e-mail: radkova.inzerce@ambitmedia.cz

Personální inzerce je pro soukromé osoby-předplatitele zdarma. Pro ostatní osoby dle ceníku. Cena je uvedena za jedno uveřejnění a nezahrnuje DPH.

Ceník řádkové inzerce: Do 5 řádků: 550 Kč, do 10 řádků: 1 100 Kč, do 15 řádků: 1 600 Kč, do 20 řádků 2 000 Kč, do 30 řádků 2 900 Kč, za každých dalších započatých 10 řádků: 900 Kč.

ODBĚRATEL:

Titul:.............. Jméno a příjmení:................................................

Organizace: ..................................................................................

Obor činnosti: ..............................................................................

Adresa: .................................. PSČ a město: ...............................

Tel.:....................... E-mail:...........................................................

FAKTURAČNÍ ÚDAJE (nevyplňujte, jsou-li shodné s odběratelem):

Organizace:..................................................................................

Adresa: .................................. PSČ a město: ...............................

IČ: ........................................... DIČ:..............................................

Tel.:....................... E-mail:............................................................

Způsob úhrady: složenka faktura

Datum: ........................................................................................... Podpis: .........................................................................................

Vyplněním a podpisem tohoto kupónu souhlasím s tím, aby vydavatelství Ambit Media, a.s., shromažďovalo a zpracovávalo ve smyslu zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, v platném znění osobní údaje uvedené v objednacím kupónu. S úplným poučením o ochraně osobních údajů jsem se seznámil na webových stránkách vydavatele www.ambitmedia.cz. Tyto údaje poskytuji dobrovolně.

Vyplněný kupón zašlete poštou na adresu: Postservis, oddělení předplatného, Poděbradská 39, 190 00 Praha 9, faxem na číslo 284 011 847 nebo e-mailem na adresu predplatne@ambitmedia.cz. Předplatné si můžete objednat také na bezplatné infolince České pošty 800 300 302 nebo webových stránkách www.periodik.cz.

Standardní, roční 799 Kč Studentské, roční 639 Kč Balíček 1 + 1, roční* 1220 KčPředplatné:

Objednací kupón Zdravotnických novin

*speciální nabídka kombinace předplatného Zdravotnických novin a Florence.

✃

1810 ZN 31_08.indd 8 14.10.2010 20:10:09