UNIVERZITA PALACKÉ V OLOMOUCI

Pedagogická fakulta

Katedra biologie

ZMĚNA ŽIVOTNÍHO STYLU NA VESNICI

Diplomová práce

Bc. Kateřina Šviráková

Olomouc 2012 vedoucí práce: Mgr. Monika Morris, Ph.D.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou

literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.

V Olomouci dne…………………

……………………………

vlastnoruční podpis

Děkuji paní Mgr. Monice Morris, Ph.D. za vstřícný přístup, podporu a odborné vedení

mé diplomové práce, paní doc. PhDr. Jitce Skopalové, Ph.D za pomoc při sestavování

dotazníku a pamětnicím Rozálii Poláchové, Zdence Bučkové a pamětníkovi Jaroslavu

Juřicovi za ochotu a vstřícnost.

OBSAH

ÚVOD................................................................................................................................... 6

1. CÍL PRÁCE .................................................................................................................... 7

2. METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ ...................................................................... 9

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY...................................................... 12

4. ANTROPOLOGIE A ŽIVOTNÍ STYL ....................................................................... 15

4.1 Obecná antropologie .......................................................................................... 15

4.2 Antropologie jako přírodní věda......................................................................... 17

4.3 Antropologie jako společenská věda................................................................... 18

5. POJETÍ ŽIVOTNÍHO STYLU .................................................................................... 21

5.1 Životní styl z pohledu antropologie .................................................................... 23

5.2 Sociologický koncept životního stylu ................................................................. 25

6. MIKROREGION HORNOLIDEČSKA ...................................................................... 27

6.1 Fyzicko-geografická charakteristika mikroregionu Hornolidečska...................... 27

6. 1. 1 Poloha mikroregionu Hornolidečska ................................................. 28

6. 1. 2 Přírodní podmínky............................................................................ 28

6. 2 Socioekonomické aspekty mikroregionu Hornolidečska .................................... 30

6. 2. 1 Obyvatelstvo .................................................................................... 30

6. 2. 2 Školství ............................................................................................ 32

6. 2. 3 Infrastruktura.................................................................................... 33

6. 2. 4 Průmysl ............................................................................................ 34

6. 2. 5 Zemědělství ...................................................................................... 35

7. ŽIVOTNÍ STYL V LIDEČKU ..................................................................................... 37

7. 1 Historie ............................................................................................................. 37

7. 2 Škola................................................................................................................. 40

7. 3 Zvyky a tradice ................................................................................................. 40

8. ŽIVOTNÍ STYL V LUŽNÉ.......................................................................................... 43

8. 1 Historie ............................................................................................................. 43

8. 2 Škola................................................................................................................. 45

8. 3 Tradice a zvyky................................................................................................. 45

9. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ........................................................................................ 47

9. 1 Dotazníkové šetření........................................................................................... 47

9. 2 Zpracování dotazníku ....................................................................................... 48

10. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ .......................................................... 49

10. 1 Respondenti – LUŽNÁ................................................................................... 49

10. 2 Respondenti – LIDEČKO................................................................................ 72

11. VYHODNOCENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ ........................................................ 96

12. DISKUSE .................................................................................................................. 100

13. ZÁVĚR...................................................................................................................... 102

14. SEZNAM LITERATURY ........................................................................................ 103

15. REJSTŘÍK POJMŮ ................................................................................................. 107

16. SEZNAM ZKRATEK............................................................................................... 108

PŘÍLOHA č. 1.................................................................................................................. 109

6

ÚVOD

Pojem antropologie je původem z řečtiny a je složeno ze dvou slov: „anthropos“, což

znamená člověk, a „logos“, jež vyjadřuje myšlenka, slovo, přeneseně věda. V 18. století byla

antropologie chápána primárně jako biologická disciplína. O což se zasloužil německý lékař

a přírodovědec Johan Friedrich Blumenbach, který v roce 1775 v předmluvě ke třetímu dílu

svého díla Kniha o přirozené rozmanitosti lidského rodu navrhl používat pojem antropologie

jako označení pro přírodopis člověka.

„Současnou antropologii můžeme vymezit jako holistickou, interdisciplinární

a komparativní vědu, která se zabývá studiem biologické a kulturní variability lidských

populací v čase a prostoru“ (Soukup 2011, s. 54). Jedním z charakteristických rysů současné

antropologie je snaha využívat stále širšího spektra poznatků různých přírodních

a společenských věd. Společným předmětem zkoumání všech antropologů je člověk. Stejně

jako ve studii životního stylu.

Záměrem diplomové práce bylo ukázat změnu životního stylu. Životní styl utvářený

různými aktivitami vychází ze sfér lidského života jako například vzdělání, volnočasové

aktivity, způsob bydlení, zvyky a tradice aj., které se mohou s postupem času měnit. A tím se

změní i celkový životní styl.

7

1. CÍL PRÁCE

ZADANÉ CÍLE

„Cílem diplomové práce je analýza změny životního stylu ve vybrané vesnické

lokalitě se zaměřením na charakteristické trendy probíhající v hospodářství, vzdělanosti,

zaměstnanosti apod. v průběhu minulého století a na začátku 21. století. V práci bude

zhodnocen jejich vliv na lidské potřeby, hodnotovou orientaci, zdraví obyvatel atd. Studentka

zpracuje případovou studii, která bude mj. zahrnovat podrobnou sondu do historie

zkoumaného mikroregionu. Výzkumné metody budou založeny na přímém kontaktu se

zkoumanou realitou, tj. zúčastněné pozorování, rozhovory, dotazníky. V závěru práce budou

shrnuty příčiny změny chování a myšlení obyvatel vesnic.“

INTERPRETACE ZADANÝCH CÍLŮ

Pro podrobnější analýzu změny životního stylu bylo důležité vymezit si klíčové oblasti

a v nich stanovit a splnit dílčí cíle.

1. VOLBA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ

Na začátku bylo nutné vymezit zkoumanou lokalitu. Zájmovou lokalitou byl

mikroregion Hornolidečsko. Tento mikroregion stručně charakterizovat, popsat polohu,

přírodní podmínky, demografickou strukturu obyvatel aj. K tomu především sloužily knižní

zdroje: Příroda Valašska (Pavelka, Trezner a kol. 2001), Okres Vsetín (Nekuda a kol. 2002),

Lidečko (Odehnal Petr 2001), Lužná dědinečko… (Korabík Petr 1997), Lidová kultura

na Moravě (Jančář Josef 2000) a internetové portály http://www.hornolidecsko.cz/,

http://www.mashornolidecska.cz/, http://lidecko.cz/, http://obec-luzna.cz/. V neposlední řadě

bylo také nutné charakterizovat vybrané vesnice pro případovou studii, kterými byly vesnice

Lidečko a Lužná.

2. VYMEZENÍ POJMU ŽIVOTNÍ STYL

Obsahem této části byla charakteristika pojmu životní styl. Důraz byl kladen

na odlišnosti chápání tohoto pojmu dle různých oborů i autorů s cílem poukázat

na interdisciplinární charakter zkoumané problematiky. Bylo zde nastíněno několik odlišných

pohledů na pojem životní styl a z nich vybrán hodící se ke zkoumané problematice.

8

Při studiu odborné literatury byly preferovány následující oblasti: které oblasti patří

do životního stylu, jaké životní styly existují a ke kterým se autorka přiklání.

3. KULTURNĚ HISTORICKÁ SONDA

Ke zhodnocení změny životního stylu bylo nutno získat informace z historie

zkoumané lokality. K získání informací byly využity hlavně metody terénního výzkumu.

Hlavní metodou bylo zúčastněné pozorování, jelikož studentka trvale žije ve zkoumané

lokalitě. Další neméně důležitou metodou bylo interview s rodáky, kronikáři a obyvateli. Jako

poslední a doplňující metodou byl zvolen dotazník.

4. ZHODNOCENÍ ZMĚNY ŽIVOTNÍHO STYLU

Představovalo nejdůležitější část diplomové práce. V rámci zhodnocení výsledků

získaných výzkumným šetřením by autorka ráda potvrdila či vyvrátila tyto výzkumné

předpoklady (hypotézy):

o Lidé mají v současné době jiné priority než před padesáti lety.

o S lépe dostupnými službami se zlepšil život na vesnici.

o Se změnou životního stylu zaniklo několik tradic a zvyků.

.

9

2. METODY A POSTUPY ZPRACOVÁNÍ

Součástí diplomové práce je kvalitativní výzkum a proto si autorka zvolila jeden

z přístupů kvalitativního výzkumu a to případovou studii. Případová studie je

charakterizována obecně jako „detailní studium jednoho případu nebo několika málo

případů“ (Hendl 2008, s. 104). Což znamená, že sbíráme velké množství dat od jednoho,

nebo několika málo jedinců na rozdíl od statistického šetření, kde se shromažďuje několik

málo informací od mnoha jedinců. Tato studie nám umožňuje zachycení složitosti detailů,

vztahů a procesů probíhajících v daném mikroprostředí. Předpokládá se, že důkladným

prozkoumáním jednoho případu přispěje k snadnějšímu pochopení a porozumění jiných,

podobných případů. Jejím hlavním cílem je poskytnout hluboké porozumění nebo příčinné

vysvětlení daného případu. Také musí zohlednit celkový kontext události či objektu, tedy

daný případ chápat a vnímat v celé šíři, eventuálně je srovnat s dalšími případy.

Nevýhodou případové studie může být specifikum případu, tím pádem není tak zcela

srovnatelný s případy obdobného charakteru.

Podstatou případové studie a tím i odlišnost od laboratorního, izolovaného výzkumu je

to, že výzkum využívající případové studie se odehrává v terénu. Případová studie musí

splňovat několik kritérií, a to stanovení určitých otázek, na něž se budou hledat odpovědi

odkrýváním zkoumaného případu v terénu, vymezit roli výzkumníka a zvážit, zda bude

sledovat současný stav či historii případu.

Případová studie se rozlišuje na několik typů podle sledovaných případů. Pro

diplomovou práci studentka využila studium komunity, které zkoumá jednu nebo více

komunit v určité lokalitě, případně lokalitu samotnou. „Popisují se a analyzují vzorce

hlavních aspektů života komunity (politické aspekty, práce, volný čas, rodinný život atd.)

a provádí se jejich komparace“ (Hendl 2008, s. 105).

Výzkum prováděný pomocí případové studie se v zásadě skládá z několika kroků,

které jsou ve vzájemné interakci, tj. stanovení výzkumné otázky, výběr případu, určení metod

sběru a analýzy dat, příprava sběru dat, vlastní sběr dat, analýza a interpretace dat.

Výchozí metodou při zpracování diplomové práce bylo studium odborné literatury,

které patří do sběru dat a informací, zaměřené na životní styl a sociokulturní antropologii.

Studium zahrnovalo pohled na pojem životní styl v širším pojetí než pouze z pohledu

antropologa. Odborná literatura byla čerpána z následujících zdrojů:

10

Knihovna Horní Lideč, Vědecká knihovna Olomouc, Univerzitní knihovna UP

v Olomouci, Městská knihovna Vsetín.

Další důležitou metodou byl sběr dat a informací. Výběr metod pro sběr dat se

zakládá na požadovaném typu informace i na tom, od koho informaci budeme získávat a za

jakých podmínek a okolností se bude informace získávat.

Studentka využívala ve svém výzkumu zúčastněné pozorování, pomocí něhož je

možno popsat událost dění, kdo či co se účastní události, kdy a kde se události dějí

a v neposlední řade proč se dějí a objevují. Tato metoda se nejčastěji využívá, pokud jev není

zcela přístupný pohledu okolních skupin, nebo je doposud málo prozkoumaný. Pozorovatel

nefunguje jako pasivní registrátor dat, který stojí mimo pozorovanou skupinu, ale sám se

účastní dění v sociální situaci, v níž se předmět výzkumu projevuje. Sbírá data, zatímco se

účastní přirozeně se vyvíjejících životních situací. Je v blízkém vztahu s pozorovanými, což

vede k odhalení vnitřní perspektivy účastníků. V průběhu zúčastněného pozorování je možno

využívat podle potřeby a možnosti všechny dostupné prostředky pro získání dat např. různé

typy rozhovorů. „Jedním z velkých kladů zúčastněného pozorování je to, že člověk může

z interview získat přehled o normách a hodnotách lidí a potom může – tím, že pozoruje jejich

chování – kontrolovat, jestli podle těchto ideálů žijí“(Murphy 1999, s. 221).

Během zúčastněného pozorování studentka využila metodu interview. Je to metodicky

vedený rozhovor s cílem získat potřebné informace. Výzkumník si volí vlastní techniku

interview, jelikož záleží na tom, jaká data hledá. Někdy je volen postup stále se opakujících

otázek více lidem, jindy je položena otázka, avšak dotazovaný se nechá volně hovořit. Velkou

výhodou při interview je navázání osobního kontaktu s respondentem, který umožňuje

proniknutí hlouběji do motivů a postojů respondentů. Osobní kontakt nám umožní sledovat

reakce respondenta na kladené otázky a podle toho i korigovat další průběh.

K osvětlení interpretací získaných pozorováním a interview studentka použila metodu

dotazníku. Dotazník se skládá ze série otázek, jejichž cílem je získat informace a názory od

respondentů (podrobněji v kapitole dotazníkové šetření).

11

Obr. 1 Schéma postupu zpracování diplomové práce

12

3. SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

Životní styl prolíná mnoho lidských činností, které studují rozdílné obory.

Lze najít několik odborníků z oboru sociologie, kteří se zabývají životním stylem.

Většina z nich působí na českých univerzitách a velmi často publikují své články v různých

českých i zahraničních časopisech a sbornících (např. Sociologický časopis, Aktuální

problémy životního stylu, Acta Universitatis Carolinea aj.)

Tabulka č. 1: Příklady současných odborníků zabývajících se problematikou životního stylu

Jméno

Pracoviště

Zaměření

Příklad publikací

PhDr. Jana Duffková, CSc.

FF UK Praha, katedra sociologie

životní styl - Sociologie životního stylu (spoluautor Urban, Dubský), Aleš Čeněk s.r.o., 2008

Doc.PhDr. Radomír Havlík, CSc.

PdF UK Praha, katedra občanské výchovy a filozofie

životní styl a výchova

- Kapitoly ze sociologie výchovy, PdF UK, 1996

PhDr. Helena Kubátová, PhD.

FF UP Olomouc, katedra sociologie a andragogiky

životní styl/životní způsob

- Sociologie životního způsobu, Grada, 2010 - Sociologie životního stylu, středisko distančního vzdělávání FF UP, 2001

Další pohled na životní styl je v rámci zdravého životního stylu. Zdravý životní styl

je téma, o kterém se hodně mluví a stále se řeší. V obchodech a knihovnách lze najít mnoho

publikací, jak domácích tak i zahraničních autorů. Většina autorů popisuje zásady správného

životního stylu.

13

Tabulka č. 2: Příklady publikací zabývajících se zdravým životním stylem

Název

Autor

Vydavatelství

Rok vydání

Výchova ke zdraví Jitka Machová Grada 2009

Zdravý způsob života mentálně postižených

MUDr. Josef Kvapilík, PhDr. Marie Černá

Avicenum 1990

Žít zdravě-- ale jak? : praktický rádce pro zdravý životní styl

MUDr. Oto Košta, MUDr. Jaromír Bertlík ,N. D., konzultant Dr. Sohrab Khosbin

Acuna CZ 2006

Lze nalézt také mnoho článků na téma zdravý životní styl. I na internetových

portálech je uvedeno mnoho informací o zdravém životním stylu.

Tabulka č. 3: Příklady článků zabývajících se zdravým životním stylem

Název

Autor

Zdroj

Rok vydání

Zdravý životní styl – vzdálená budoucnost

Nezjištěno Časopis Regena 2007

Zdravý životní styl MUDr. Marková Jana

www.lekarionline.cz

Primární prevence mentální anorexie u školních dětí

Mgr. Naděžda Vrbatová, Jana Borůvková

Časopis PROFESE online

2010

14

Také jsou vytvořeny různé projekty:

Tabulka č. 4: Projekty na zdravý životní styl

Název

Autor

Zdroj

Rok

Hravě žij zdravě nezjištěno http://www.soutez.hravezijzdrave.cz/ 2012

Poznejte rizika svého životního stylu

Státní zdravotní ústav

http://www.szu.cz/czzp/riziko/index.html

2003

Mnoho institucí se zabývá zdravým životním stylem. Například Sdružení Zdravý

Životní styl (ZŽS), které sídlí v Praze, Centrum výzkumu zdravého životního stylu, se sídlem

v Olomouci a Asociace pro zdraví a výchovu ke zdraví, se sídlem taktéž v Olomouci.

Životní styl je tématem i mnoha diplomových a bakalářských prací. Ať už jsou to

pouze vnější faktory ovlivňující životní styl, zdravý životní styl, tak i životní styl určité

skupiny lidí.

Tabulka č. 5: Příklady diplomových prací s tématikou životní styl

Diplomová práce

Autor

Vedoucí práce

Rok

Univerzita

Zdravý životní styl těhotné ženy

BÁRTOVÁ Petra

Mgr. Věra Vránová Ph.D.

2009 UP Olomouc

Hodnotová orientace a životní styl současné mládeže

HANÁKOVÁ Tamara

Mgr. Ing. Irena Ocetková, PhD.

2008 MU Brno

Změny životního stylu seniorů v kontextu industriální společnosti

COUFALOVÁ Kateřina

Doc. Libuše Podlahová, PhDr., Dr.

2011 UP Olomouc

Životní styl a sociální kapitál „Aktivní mladé generace“

BAJEROVÁ Kateřina

PhDr. Jiří Šafr, PhD.

2011 UK Praha

Výživa a životní styl studentů FSpS

KUBEROVÁ Iveta

Mgr. Lucie Mandelová, PhD.

2007 MU Brno

15

4. ANTROPOLOGIE A ŽIVOTNÍ STYL

4.1 Obecná antropologie

Pojem antropologie poprvé použil Aristoteles pro zkoumání přirozené povahy

člověka. Také díla antických lékařů a přírodovědců (např. Hippokrates) svědčí o tom, že se

zabývali studiem lidského organismu. Tento termín byl zpočátku užíván nejednoznačně

a zahrnoval různé aspekty studia o člověku. V průběhu 16. – 18. století tento pojem nejčastěji

používali přírodovědci, lékaři a filozofové ve svých pracích.

Rozlišují se čtyři historické vývoje antropologie (Wolf 1993, s. 122):

o od antiky do vydání Vesaliovy „Anatomie“, tj. období nesystematického

sbírání poznatků o člověku a jeho hodnocení

o od Vesalia do vydání Linnéova „Systému přírody“, tj. období studia

empirických dat a poznatků, až po jejich zobecnění v rámci živé přírody

o od Linnéa po vydání Darwinova díla „O vzniku druhů“, tj. období vědeckého

studie a ustanovení antropologie jako samostatné vědní disciplíny

o od Darwina po současnost, tj. období vývoje moderní antropologie a její

diferenciace a specializace.

Johann Friedrich Blumenbach je považován za „otce antropologie“, jelikož jako první

použil pojem antropologie ve smyslu vědy o člověku. Díky němu byla antropologie zařazena

do přírodních věd. Klíčovou roli při zrodu antropologie jako vědy studující člověka z hlediska

sociokulturních charakteristik sehrál britský antropolog Edward Burett Tylor, který v roce

1871 vymezil kulturu jako předmět antropologických výzkumů. V tento čas s nadsázkou

můžeme říci, že došlo k osudovému setkání dvou hlavních kategorií antropologie – člověka

a kultury. Tím se zrodil anglosaský model obecné antropologie jako systematické vědy

studující biologickou a kulturní rozmanitost lidského rodu v konkrétním historickém čase

a geografickém prostoru.

16

Obr. 2 Klíčové postavení antropologie mezi přírodními a společenskými vědami (Wolf 1993)

„V tomto pojetí je antropologie obsáhlou multidisciplínou, někdy označována taky

jako systém antropologických věd, či dokonce integrální antropologie“ (Wolf 1993). Tento

termín vznikl u nás, v USA a Velké Británii se vyskytuje podobný termín, tzv. syntetická

antropologie, používaný ovšem ve smyslu obecné teoretické disciplíny. Hlavním cílem

integrální antropologie je integrace veškerých znalostí a věd o člověku a lidském díle.

Zahrnuje tedy jak složku teoretickou (syntetickou), tak i praktickou (užitou). V současné době

je hlavním úkolem vytvoření spolupráce mezi antropologickými disciplínami a vědami, od

nichž dostává nebo jimž naopak dává různé podněty.

Podle Soukupa (2011) se obecná antropologie člení na čtyři subdisciplíny, kdy každá

z nich představuje svébytný úhel pohledu umožňující zachytit, popsat a interpretovat čtyři

dimenze lidské existence, neboli čtyři základní elementy tvořící specifikum lidského rodu.

Elementem prvním je lidské tělo. Biologickou dimenzi člověka studuje fyzická antropologie,

která vysvětluje průběh evoluce lidského rodu, ale i příčiny či důsledky biologické

rozmanitosti lidstva. Životní styl je jedním z nejdůležitějších faktorů působících na zdraví

člověka. Element druhý – archeologické prameny. Věda studující historickou a prehistorickou

dimenzi lidského rodu je archeologická antropologie. V rámci studie životného stylu je

předmětem zkoumání kulturně-historická oblast (zvyky, umění, trakce). Elementem třetím

jsou lidské kultury. V centru zájmu sociokulturní antropologie je svět současných kultur,

subkultur a kontrakultur – kulturní variabilita dosud existujících společností. Kultura je

jedním z vnějších faktorů působící na životní styl. Jako posledním elementem, čtvrtým

elementem, je lidský jazyk. Lingvistická antropologie rozšiřuje antropologické výzkumy

o dimenzi symbolické komunikace. Důraz na jazyk má své hluboké opodstatnění. „Jazyk je

zrcadlem norem, hodnot a preferencí každé kultury. Současně je nástrojem umožňujícím

17

vstoupit do světa „těch druhých“ (Soukup 2011, s. 5). Jazyk, především nářečí je předmětem

zájmu studie životního stylu. Rozdílnost nářečí v různých lokalitách určité oblasti. Tato

systematizace, která je typická zejména pro současnou americkou antropologii, je doplněna

aplikovanou antropologií, kterou je možné označit za pátý element. Vstup do páté dimenze

antropologie je umění aplikovat poznatky získané v oblasti teoretické antropologie v praxi.

Obr. 3 Systematika obecné antropologie podle Soukupa (Soukup 2000)

4.2 Antropologie jako přírodní věda

V roce 1775 Johann Friedrich Blumenbach použil pojem antropologie v předmluvě ke

třetímu dílu svého díla „Kniha o přirozené rozmanitosti lidského rodu“ jako označení pro

přírodopis člověka. Tím dal impulz k zrození disciplíny biologická antropologie, která byla

brána jako věda zabývající se přírodovědeckým výzkumem biologické rozmanitosti lidstva.

Tedy do konce 19. století byla antropologie zaměřena hlavně na biologické studium člověka.

Tato disciplína zkoumá fylogenetický a ontogenetický vývoj lidského organismu, zvláštnosti

a variabilitu tělesné stavby a lidské rasy aj. Ve 20. století již biologická antropologie

představovala komplexní disciplínu, která využívala poznatky celé řady přírodovědných

disciplín (genetiky, etologie, ekologie, fyziologie, paleontologie a jiné specifické obory) při

aplikovaná antropologie

sociokulturní antropologie

lingvistická antropologie

fyzická antropologie

archeologická antropologie

18

studiu biologické variability lidského rodu. Díky rozdílným poznatkům se biologická

antropologie rozdělila do těchto odvětví:

o fyzická antropologie (biologie člověka) – popisná morfologická antropologie

o paleoantropologie (prehistorická antropologie) – zabývající se evolucí člověka

v čase

o etnická antropologie – studující biologickou variability lidských populací

v geografickém prostoru.

4.3 Antropologie jako společenská věda

Paralelně s expanzí biologické antropologie však ve druhé polovině 19. století

antropologie rozšířila svůj zájem o výzkum člověka jako tvůrce a produkt kultury. V ohnisku

zájmu vědců se tak ocitla kulturní rozmanitost různých lidských společností. Tento pohled

na antropologii sdíleli antropologové v USA a Velké Británii, kde kladli důraz nejen

na biologickou stránku, ale i na společenský a kulturní rozměr člověka a vázali fyzickou

antropologii na multidisciplinární bázi na blízké vědy, například lingvistiku, archeologii aj.

Hlavními disciplínami antropologie jako společenské vědy jsou:

o kulturní antropologie – předmětem zkoumání je člověk v závislosti

na kulturních změnách (způsob života na rozdílných zeměpisných místech,

způsoby vzájemné komunikace, získávání si obživy, výroby předmětů aj.).

Kultura je zde chápána v nejširším slova smyslu.

o sociální antropologie – studuje sociální vztahy zvláště v menších uzavřených

společenských systémech, předmětově se blíží sociologii.

Neexistuje však jednotné pojetí kulturní a sociální antropologie a jejich začlenění

v celkové struktuře antropologie. Dva hlavní modely jsou znázorněny v následujících

schématech.

19

Obr. 4 Anglosaský model obecné antropologie (Soukup 2004, s. 295)

Obr. 5 Americký model obecné antropologie (Soukup 2004, s. 295)

Sociokultirní antropologie

Kultura je pojem, který vnikl z latinského „colo“, „colere“ – obdělávání půdy („agri

kultura“). Základní kámen pojmu kultura jako charakteristika lidské vzdělanosti položil

Tullius Cicero, když v Tuskulských hovorech nazval filozofii kulturou ducha. Sám pojem

kultura bývá definován nejrůzněji, což závisí především na pozici definujícího. Jedno

z antropologických pojetí kultury je: “Kultura nebo civilizace… je komplexní celek, který

zahrnuje poznání, víru, umění, právo, morálku, zvyky a všechny ostatní schopnosti a obyčeje,

jež si člověk osvojil jako člen společnosti“ (Tylor 1958, s. 1). Další antropologické pojetí

kultury uvádí Murphy: „ Kultura je celistvý systém významů, hodnot a společenských norem,

paleontologie primatologie

molekulární antropologie

vývojová antropologie

etnická antropologie

etnografie etnologie

sociálni antropologie

lingvistická antropologie

archeologie prehistorie

APLIKOVANÁ ANTROPOLOGIE

TEORETICKÁ ANTROPOLOGIE

FYZICKÁ ANTROPOLOGIE

KULTURNÍ ANTROPOLOGIE

ANTROPOLOGIE

LINGVISTICKÁ ANTROPOLOGIE

FYZICKÁ ANTROPOLOGIE

FYZICKÁ ANTROPOLOGIE

KULTURNÍ ANTROPOLOGIE

ANTROPOLOGIE

antropologie města

aplikovaná antropologie

feministická antropologie

20

kterými se řídí členové dané společnosti a které prostřednictvím socializace předávají dalším

generacím“ (Murphy 1999, s. 32). Soukup definuje kulturu jako „systém artefaktů,

sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti“ (Soukup

2004, s. 640).

„V průběhu lidských dějin vzniklo široké spektrum lokálních kultur – způsobů života

sdílených a předávaných členy různých společností. Studiem kulturní rozmanitosti lidstva se

zabývá sociální a kulturní antropologie“ (Soukup 2004, s. 27). Dnes se oba termíny směšují

nebo používají zároveň – původně byla snaha odlišit antropologii sociální (zaměřenou na

společenské struktury) a kulturní (studující kulturu), ale protože sociální a kulturní systémy

jsou těžko odlišitelné a protože každé společnosti je vlastní kultura, došlo k tomu, že od jejich

odlišování se upustilo a oba názvy jsou volně zaměnitelné.

Podle Pospíšila (1992) se sociální a kulturní antropologie soustřeďuje na lidské

chování, analyzuje lidské zvyky a společenské vztahy a zkoumá myšlenkové systémy člověka

– vědu, právo, morálku, estetiku, politiku, filozofii, náboženství, srovnává lidské systémy

komunikace, jazyk. Hlavním úkolem sociální či kulturní antropologie je porozumět lidské

situaci prostřednictvím studia všech jejich projevů a obměn. Tedy předmětem studia

sociokulturní antropologie jsou způsoby života společnosti. Podle Wolfa (1992) jsou

základními tématickými okruhy kulturní antropologie kulturní změna a kulturní kontakt,

sociální změna, stratifikace kulturních vrstev, zákonitosti rozvoje kultury zejména vztah

celkové kultury k regionálním kulturám. Člověka studuje ze dvou stránek a to vztah

biologických a specificky kulturních podmínek lidské existence (biologické hledisko) a vztah

sociálních a specificky lidských stránek lidské existence (sociologické hledisko).

Předmět zájmu diplomové práce spadá do subčásti obecné antropologie a to do

sociokulturní antropologie.

21

5. POJETÍ ŽIVOTNÍHO STYLU

Životní styl je složitým fenoménem zkoumatelným z mnoha hledisek. Je kategorií

neobyčejně širokou, složitou, mnohodimenzionální. Je to typická multidisciplinární

problematika, jelikož jeden prvek či aspekt životního stylu zajímá většinu vědních disciplín

(i když pochopitelně existují rozdíly v hloubce a významu studia životního stylu mezi

různými vědami, např. mezi společenskými a technickými).

Při definování výzkumného předmětu práce, který si autorka vytyčila jako změnu

životního stylu, narazila na nejednotnost v terminologii. Tato nejednotnost je dána především

tím, že životní styl je obsahově velice rozsáhlá oblast zahrnující i na první pohled navzájem

málo související témata, životní styl je běžně používaný výraz a jeho význam v běžném

povědomí a reálné každodennosti se liší od pojetí používaného v oblasti vědeckého zkoumání,

životní styl má v běžném povědomí řadu různých asociací, souvislostí a představ (životní styl

se váže na módu a odívání, bydlení, zdraví a pohyb, ekologické chování, konzumní chování,

odlišnosti minorit od majorit atd.)

Podle Všeobecné encyklopedie z roku 1998 je životní styl definován jako

„převládající způsob života jednotlivců i sociální skupiny. Zahrnuje reprodukční

charakteristiky, typ pracovních vztahů, způsob sociální interakce, trávení volného času apod.

Životní styl je ovlivněn tradicemi, prostředím, ekonomickou a sociální vyspělostí společností.“

V české terminologii životního způsobu/stylu v podstatě existují dvě hlavní kategorie

(životní způsob a životní styl) a k nim se dodatečně často řadí i třetí, značně specifický termín

(životní sloh). Nutno podotknout, že v užívání všech těchto termínů (i jiných s nimi úzce

souvisejících, jako životní podmínky a kvalita života) panuje značný chaos, nejednotnost

a nejednoznačnost, jelikož jedním termínem jsou někdy označovány různé skutečnosti

a naopak různé termíny se používají pro označení stejného jevu (Duffková 2008).

Ivanová charakterizuje termín životní styl jako projev života jednotlivých částí

společnosti, kdežto termín životní způsob se bude vztahovat na celou společnost. Životní

způsob se tak stává nejobecnější kategorií, obsahující veškeré životní projevy jednotlivců,

skupin i celé společnosti. Životní styl pak můžeme označit jako formu projevu života

jednotlivců, skupin a je mnohem více spjat s konkrétními podmínkami jejich práce,

společenským životem, participací na vzdělání a kulturních jevech, využívání volného času

apod. (Ivanová 2006).

22

ŽIVOTNÍ ZPŮSOB – ŽIVOTNÍ STYL – ŽIVOTNÍ SLOH

v podstatě synonyma (životní způsob = životní styl = žvotní

obsahová diference

B1 životní styl – konkrétní význam: individuum (=životní způsob vyznačující se vnitřní jednotou, koherencí)

B2

životní styl – konkrétní význam: sociální skupina (společné charakteristické rysy životního způsobu určité skupiny)

životní způsob – obecný, abstraktní význam

B

životní sloh (specifický význam)

životní způsob – sociálně-ekonomický směr x

životní styl – kulturologická dimenze

Obr. 6 Schéma základních variant používání terminologické triády (Duffková 2008, s. 66)

Podle schématu můžeme buď všechny tři termíny používat ve stejném významu, nebo

je obsahově od sebe odlišit. Avšak i zde je rozpor, jelikož „rozlišující“ autoři vykládají jak

životní způsob, tak životní styl různě.

Např. Staníčková (1987) pojem životní způsob charakterizuje jako všeobsáhlý

komplex činností, vztahů, hodnot, norem a idejí. Životní způsob je podle autorky jednou

z kategorií, které charakterizují stav společnosti jako celku v určitém historickém období

za určitých sociálně ekonomických a politických podmínek. Zkoumání životního způsobu

umožňuje hlubší pochopení sociální podstaty dané společnosti, společenských vztahů.

(Staníčková 1987)

„Pojem životní způsob je považován za obecnější než pojem životní styl“ (Kubátová

2010, s. 13). Podle Kubátové je to kvantitativní souhrn všeho, co patří do životního stylu, tedy

činností, vztahů, projevů apod.

23

Oproti tomu životní styl Kubátová (2010) považuje za konkrétnější pojem než pojem

životní způsob. Vymezuje ho kvalitativně - ne jako souhrn, nýbrž systém, u kterého jsou

důležité nejen jeho jednotlivé prvky, ale také jejich vzájemná provázanost (Kubátová 2010).

Hartl vymezuje životní styl jako individuální souhrn postojů, hodnot a dovedností

odrážejících se v činnosti člověka (výrobní, umělecká, aj.), zahrnuje síť mezilidských vztahů,

výživu, tělesný pohyb, organizace času, zájmy a záliby (Hartl 2000). Dle A. Adlera je životní

styl jedinečný způsob chování jedince, který vychází z jeho motivů, rysů, zájmů a hodnot

a prolíná veškerým jeho chováním (Adler in Hartl 2000).

J. Duffková ještě rozlišuje životní styl jednotlivce a životní styl skupiny. Životním

stylem jednotlivce lze rozumět konzistentní životní způsob, jehož jednotlivé části si navzájem

odpovídají, jsou ve vzájemném vztahu, vychází z jednotného základu, mají společné jádro tj.

jednotný „styl“, který se prolíná všemi podstatnými činnostmi, vztahy, zvyklostmi (Duffková

in Kubátová 2010). A životní styl skupiny představuje vyabstrahované, typické společné rysy

životního způsobu, resp. jeho hlavních, určujících momentů, které jsou příznačné pro

nevážnou většinu členů nějaké skupiny (Duffková in Kubátová 2010).

.

5.1 Životní styl z pohledu antropologie

V souvislosti s ovlivňováním životního stylu lidí se v poslední době hovoří o zdravém

životním stylu. Je to reakce na stav obyvatelstva na Zemi, především v rozvinutých státech,

na informační explozi, působení masmédií a současně na stav životního prostředí a všech

negativních faktorů, které přinesl vědecký a technický pokrok, tj. civilizační rozvoj.

Zdravověda, neboli výchova ke zdraví, se primárně zabývá zdravým životním

stylem, tedy „vtiskování“ správných návyků tělesné a duševní hygieny. Podle Machové

(2009) má největší vliv na zdraví lidí, životní styl. Zdraví, podle světové zdravotnické

organizace (WHO), je definováno jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody

a ne pouze nepřítomnost nemoci nebo neduživosti.“

Machová (2009, s. 16) definuje životní styl takto:

„Životní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných životních situacích, které jsou

založené na individuálním výběru z různých možností. Můžeme se rozhodnout pro zdravé

alternativy z možností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jež zdraví poškozují. Životní styl je

tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběrem) a životní situace (možností).“

24

Z definice lze vyvodit, že v širším pojetí je životní styl prostředkem jak pozitivně

i negativně působit na naše zdraví. Záměrem zdravého životního stylu je postavení

pozitivních vlivů do popředí a eliminace vlivů negativních.

Zdravý životní styl se soustřeďuje na tyto základní okruhy (Kraus 2001):

o životní rytmus – poměr pracovní činnosti a odpočinku, fyzické a psychické

zátěže

o pohybový režim – aktivní a pravidelná tělesná kultura

o duševní aktivita – spojení s kulturními zájmy, dalším vzděláváním respektujícím

zásady duševní hygieny včetně aktivit optimálního soutěžení s ostatními

sociálními skupinami

o životospráva a racionální výživa – sloužící k zachování zdraví a tělesné

i duševní výkonnosti

o zvládání náročných životních situací.

Faktory, jako je např. životní prostředí, rodinné zázemí, zdravé bydlení, dostatek

pohybu, společenské chování, vyhýbání se závislostem, výživa aj., jsou některé ze složek

životního stylu, které v pozitivním působení utváří přímo zdravý životní styl.

Je však nutné pamatovat, že jednotlivé faktory se navzájem ovlivňují a nelze se

domnívat, že přísným dodržováním jednoho faktoru a porušováním jiného dosáhneme

optimálního zdraví. Každý faktor zdravého životného stylu má svůj význam, postavení a vliv

na zdraví člověka, proto se snažme udržovat všechny faktory v rovnováze a žádný z nich

neodsunovat do pozadí našeho zájmu.

Mezi závažná onemocnění, na jejichž vzniku a vývoji se do značné míry podílí životní

styl, patří hlavně onemocnění srdečně-cévní, nádorová a metabolická. Pro další zlepšování

zdraví jsou pozitivní změny životního stylu jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších cílů

společnosti. Základem prevence, ale i léčby, kardiovaskulárních i nádorových onemocnění je

omezení zdravotních rizik životního stylu, zejména v oblasti výživy, kuřáctví, tělesné aktivity

a stresu. Vhodným uplatněním faktorů životního stylu by bylo možno zabránit až 80 %

předčasných úmrtí na srdečně-cévní a nádorová onemocnění.

25

5.2 Sociologický koncept životního stylu

„Pohlížet na způsob života sociologicky znamená teoreticko – empiricky pohlížet

na různé aspekty života a jednání různých sociálních skupin i jednotlivců zakotvených ve

společnosti a ve vzájemných sociálních vztazích“ (Kubátová 2010, str. 11).

Životní styl lze nejlépe charakterizovat ze struktury každodenních činností, kdy se

jedná o velmi pestrou mozaiku nejrůznějších aktivit. Lze je utřídit do několika základních

kategorií (Kraus 2001):

o Aktivity orientované na práci, profesi a přípravu na ni – jedná se (podle věku)

vzdělání, vstup do zaměstnání, adaptaci v pracovním procesu, stabilizaci, profesní

vzestup, aj.

o Aktivity spojené s rodinou – začínají vyhledáváním partnera, zakládáním rodiny,

pokračují budováním a udržováním domácnosti, výchovy dětí, apod.

o Aktivity v oblasti zájmové – vyhrazování vlastních zájmů, jejich pěstování

a rozvoj, někdy vyhledávání kompromisů se zájmy ostatních příslušníků rodiny,

odpočinek, zábava, relaxace.

o Aktivity směřující do společenského života – jde o účast na společenském

životě, postupné zapojování do občanských vztahů, rozšiřování (stabilizace)

okruhu společenských zvyků, zaujímání pozic (funkcí) ve společenském

(politickém) životě.

o Aktivity týkající se základních biologických a hygienických potřeb.

Dufková (2005) životní způsob vymezuje jako „systém životních činností a vztahů,

životních projevů a zvyklostí typických, charakteristických pro určitý subjekt (jedince či

skupinu, eventuálně i společenství či společnost coby konkrétní nositele životního způsobu).“

V návaznosti na toto pojetí obecné kategorie životního způsobu pak lze dále hovořit

o konkrétnější kategorii životního stylu, a to na úrovni jednotlivce a na úrovni skupiny.

Životním stylem individua je možné rozumět ve značné míře konzistentní životní způsob

jednotlivce, jehož jednotlivé části si vzájemně odpovídají, jsou ve vzájemném souladu,

vycházejí z jednotného základu, mají společné jádro, resp. určitou jednotící linii, tj. jednotný

„styl“, který se jako červená linie prolíná všemi podstatnými činnostmi, vztahy, zvyklostmi

apod. nositele daného životního stylu (Kubátová 2010). Životní styl skupiny, podle

Kubátové (2010), pak představuje do určité míry vyabstrahované, typické společné rysy

životního způsobu, resp. jeho hlavních, určujících momentů, které jsou příznačné pro

26

převážnou většinu členů nějaké skupiny (častěji jde o větší či menší skupiny, jejichž členové

se vzájemně všichni neznají, ale obecně vzato mají společné něco, co je důležité pro vytváření

životního způsobu/stylu).

Životní styl je v zásadě ovlivňován dvěma faktory – vnějším faktorem, což jsou

životní podmínky a vnitřním faktorem, což je člověk jako nejkonkrétnější subjekt životního

stylu, jeho osobnost se všemi potřebami, hodnotami, dovednostmi, zkušenostmi, schopnostmi,

ambicemi apod. (Duffková 2008).

Vnitřní faktor ovlivňování životního stylu působí jako jakýsi selekční mechanismus

ve výběru mezi možnostmi „nabízenými“ životními podmínkami. Subjekt hledá ty podmínky,

které by v daném okamžiku nejvíce odpovídaly a vyhovovaly jeho potřebám, hodnotám.

Vnější faktor, tedy životní podmínky, mají roli určitého rámce, „východiska“ životního stylu

skupiny. Životní podmínky lze specifikovat z různých hledisek a přístupů. Lze je rozdělit

podle obsahu a povahy na geografické a ekologické (poloha prostoru, přírodní zdroje,

úrodnost půdy atd.), biologické (pohlaví, věk, zdraví), demografické (migrace, sňatky,

rozvody, hustota osídlení atd.), sociálně-politické a politické (životní úroveň),

sociálně-ekonomické a ekonomické (sociální struktura, sociální stratifikace), kulturní

a obecně ideové (hodnoty, hodnotové orientace), technologické (informační a komunikační

technologie).

Ve své práci autorka vycházela z definice životního stylu skupiny, kde se zaměřila

přímo na několik vnějších i vnitřních faktorů ovlivňujících životní styl.

27

6. MIKROREGION HORNOLIDEČSKA

6.1 Fyzicko-geografická charakteristika mikroregionu Hornolidečska

Mikroregion vznikl v roce 1994 jako jeden z prvních ve Zlínském kraji. Území tvoří

katastry obcí: Francova Lhota, Horní Lideč, Lačnov, Lidečko, Leskovec, Lužná, Pozděchov,

Prlov, Seninka, Střelná, Študlov, Ústí, Valašská Polanka, Valašské Příkazy, Valašská Senice.

Obr. 7 Členské obce mikroregionu Hornolidečska (portál www.hornolidečsko.cz)

28

6. 1. 1 Poloha mikroregionu Hornolidečska

Region se nachází v oblasti Střední Moravy u státních hranic se Slovenskou

republikou. Je součástí NUTS II1 Střední Morava, Zlínského kraje, okresu Vsetín a sousedí

s Trenčianským krajem. Patří tak mezi tzv. „pohraniční mikroregiony“. Část území

mikroregionu se nachází v největší chráněné krajinné oblasti, a to Chráněné krajinné oblasti

(CHKO) Beskydy, s velkým množstvím přírodních rezervací (Místní akční skupina MASH

2007). Další část území leží v CHKO Bílé Karpaty a také v oblasti Vizovických vrchů. Patří

mezi nejhornatější a nejlesnatější území v celé České Republice. Celková rozloha

mikroregionu činí 171 km2 a zabírá území 15 obcí (MASH 2011). Nejvýznamnějším centrem

osídlení je Horní Lideč (MASH 2007). Největšími obcemi jsou Lidečko (1 839 obyvatel,

ČSÚ 2011) a Francova Lhota (1 614 obyvatel, ČSÚ 2011) a nejmenší obcí jsou Valašské

Příkazy (298 obyvatel, ČSÚ 2011). V důsledku toho, že se jedná o typicky venkovský region,

je hustota zalidnění (71,7 obyvatel na 1 km2, ČSÚ 2009) nižší než je hustota obyvatel

Zlínského kraje (ta činí asi 149,1 obyvatel na km2, ČSÚ 2009).

Svou polohou a přírodními podmínkami je předurčen k rozvoji aktivit šetrných

k životnímu prostředí - především podhorskému zemědělství, cestovnímu ruchu, rozvoji

služeb a řemeslné výroby. V mikroregionu nejsou velké významné průmyslové podniky

a také jeho poloha a dostupnost neskýtá podmínky pro rozvoj průmyslové velkovýroby.

Mikroregion má nadprůměrně významnou dopravní polohu danou významným tahem

východ – západ s navázáním na hranice ČR/SR. Dalším důležitým prvkem v poloze

mikroregionu je železniční spojení se Slovenskou Republikou, což lze považovat za pozitivní

pro rozvoj cestovního ruchu, avšak na tento fakt můžeme pohlížet také negativně z důvodů

snížení bezpečnosti např. vlivem nelegální migrace.

6. 1. 2 Přírodní podmínky

Mikroregion je vymezen přirozenými hranicemi, především úpatím Beskyd, Bílých

Karpat a Vizovických vrchů a soustavou komunikací (Pavelka, Trezner 2001). Pro jednotlivé

obce jsou typická táhlá úzká údolí, kde obdělávanou půdu střídají lesy a pastviny. Geologické

podloží Valašska patří k nejmladším u nás. Je součástí Západních Karpat, které vnikaly

ve třetihorách působením několika fází tzv. alpínského vrásnění (Chlupáč 2002). Na území

1 NUTS II- klasifikace územních celků, úroveň region

29

mikroregionu jsou Západná Karpaty zastoupeny svou dílčí částí zvanou flyšové pásmo

(Chlupáč 2002).

Geologicky jsou Západní Karpaty součástí rozsáhlé soustavy mladých pásemných

pohoří, vznikajících ve třetihorách. Mikroregion zasahuje do dvou oblastí geomorfologického

členění Západních Karpat a to severněji umístěné vnější flyšové pásmo a jižnější magurské

flyšové pásmo. Obě tato pásma jsou tvořena několika příkrovy, kterým se odborně říká

jednotky (Chlupáč 2002). V rámci magurského flyšového pásma jsou vymezeny jednotky

račanská, bystrická a bělokarpatská (Chlupáč 2002). Na rozsáhlé račanské jednotce

magurského flyšového pásma vznikl členitý reliéf Hostýnsko - vsetínské hornatiny, kterou

údolí Vsetínské Bečvy dělí na Hostýnské vrchy a Vsetínské vrchy. Dále zde vznikly

Javorníky a Vizovická vrchovina (Chlupáč 2002).

V regionu najdeme mnoho pozoruhodných přírodních útvarů jako

pískovco–slepencová lavice Čertovy skály v Lidečku (Přírodní památka - PP), Trčkovy

skály v Lačnově, které po hřebenech směřují dále do Bílých Karpat, a součást Národní

přírodní rezervace Pulčín-Hradisko Pulčinské skály ve Francově Lhotě (Pavelka, Trezner

2001).

Protože je území mikroregionu budováno většinou flyšovými horninami, je zde mnoho

pseudokrasových jeskyní, a to zejména jeskyní rozsedlinových a suťových. Cennou

pseudokrasovou lokalitou je vrch Kopce (699 m) asi 1 km severně od obce Lidečka. Povrch je

členěn v řadu terénních valů, otevřených rozsedlin, skalních výchozů, nachází se zde suťové

pole, 3 pseudokrasové závrty a 12 jeskyní (Naděje- rozsedlinová jeskyně dlouhá 101,5 m,

Kolonie, Krápníková, Pavoučí, Řezník, Propast aj.). Podle Pavelky, Treznera (2001) jsou

v Národní přírodní rezervaci (NPR) Pulčín-Hradisko doposud zdokumentovány 4 jeskyně

(Velryba, neboli Pod Kazatelnou I – dlouhá 42 m, Pod Kazatelnou II, Hliněná, Lízinka).

Ze vzácných druhů rostlin jsou na území zastoupeny především orchideje. Jak uvádí

Jatiová, Šmiták (1996) se nesvícena území mikroregionu vyskytuje srstnatec Fuchsův

(Dactylorhiza fuchsii), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), nalezen v Rutově,

roztroušené v okolí místní části zvané Pulčín, bradáček vejčitý (Listera ovata) v okolí

Pulčína, východně a jižně od obce, vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia) v okolí Pulčína,

Střelenský vrch. Z dalších zajímavějších druhů, podle Pavelky, Treznera (2001, s. 376), místy

roste jednokvítek velekvětý (Moneses uniflora), trličník brvitý (Gentianopsis ciliata).

Z nevítaných invazních druhů rostlin byl nalezen bolševník velkolepý (Heracleum

mantegazzianum), křídlatka japonská (Reynoutria japonova). K mykologicky zajímavým

druhům v regionu patří velmi vzácný choroš oříš (Polyporus umbellatus), zaznamenán v roce

30

1986, Študlov. V okolí obce Francova Lhota byl dokonce nalezen, jak uvádí Pavelka, Trezner

(2001) vzácný hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri).

V okolí obce Lačnov se nacházejí významná rostlinná společenstva s výskytem

vzácných druhů v podobě šafránových luk. Pro samotnou obec je typický fenomenální

výskyt kriticky ohroženého druhu šafránu bělokvětého (Crocus albiflorus). V roce 1948 byla

obec pro nejbohatší lokalitu výskytu šafránu vyhlášena jako (PP) Přírodní památka (Pavelka,

Trezner 2001).

Dochovaný ráz „valašských kotárů“ skýtá mnohé vzácné druhy zvěře. V mikroreionu

byly objeveny i druhy kriticky ohrožené (KO) jako např. modrásek černoskvrnný (Maculinea

arion), jasoň dýmnivkový (Parnassius mnemosyne), tesařík alpský (Rosaria alpina). Z KO

obojživelníků byl objeven i kriticky ohrožený čolek velký (Triturus cristatus) a skokan

skřehotavý (Rana ridibunda). V letních koloniích se na území mikroregionu vzácně vyskytuje

i kriticky ohrožený letoun vrápenec malý (Rhinolophus hiposiderus). Ze savců KO lze

jmenovat dle Pavelky, Treznera (2001) např. rys ostrovid (Lynx lynx), který zaznamenal

i Kunc (1996) a medvěd hnědý (Ursus arctos), který byl zahlédnut v okolí Lačnovských

rybníků, Mužikov, Pozděchov, Valašská Senice, Lačnovských skal.

6. 2 Socioekonomické aspekty mikroregionu Hornolidečska

Z hlediska geografického je vymezení mikroregionu Hornolidečsko pevně dané

hranicemi členských obcí a nemůže se změnit pouze v důsledku zapojení nových členů.

Sociokulturní ukazatelé se v průběhu let mění v závislosti na celkových trendech

v dané společnosti (např. zemědělství), prioritách vlády (např. omezení objemu finančních

prostředků daných k dispozici pro obnovu a rozvoj infrastruktury).

6. 2. 1 Obyvatelstvo

Dle ČSÚ (2011) žije na území Hornolidečska 12 266 obyvatel, z toho 8 387 obyvatel

v produktivním věku (ČSÚ 2011). Počet obyvatel v mikroregionu tedy vykazuje oproti roku

2001, kdy proběhlo poslední sčítání lidu, domů a bytů (SLDB 2001) a počet obyvatel činil

11 577 (SLD 2001), mírný nárůst (což může být dáno i přičleněním obce Ústí u Vsetína do

mikroregionu). Hustota zalidnění v roce 2009 mikroregionu Hornolidečska (71,7 osob na

1 km2, ČSÚ 2009) je podstatně nižší než hustota obyvatel Zlínského kraje (149,1 obyvatel

31

na 1 km2, ČSÚ 2009) a také výrazně nižší než je v okresu Vsetín (127,5 obyvatelů na 1 km2,

ČSÚ 2009). Nízkou hustotu způsobuje nízká koncentrace obyvatel v jednotlivých obcích

mikroregionu.

Důležitým demografickým ukazatelem je věkové složení populace. Podle dosažených

údajů z roku 2006 převládal tzv. progresivní typ populace (předproduktivní skupina obyvatel

převládala nad poproduktivní). Index stáří v mikroregionu byl v porovnání s okresem Vsetín

nižší. Zatímco, jak uvádí ČSÚ (2006), v mikroregionu připadá na 100 obyvatel do 15-ti let 72

důchodců, v okrese je tento poměr skoro vyrovnaný (na 100 obyvatel do 15-ti let připadá 95

důchodců).

území

pohlaví

Podíl obyvatelstva ve věku v %

0-14 let 15-59 let 60 a více let Muži 18,29 % 72,53 % 9,18 % Ženy 16,35 % 67,74 % 15,91 %

Hornolidečsko

Obě pohlaví 17,33 % 70,16 % 12,52 % Muži 15,61 % 73,09 % 11,30 % Ženy 14,9 % 69,18 % 16,73 %

Okres Vsetín

Obě pohlaví 14,83 % 71,09 % 14,07 % Obr. 8 Věkové složení obyvatelstva mikroregionu (ČSÚ Zlín)

Z celkového počtu obyvatel bylo v roce 2001 celkem 5 650 ekonomicky aktivních tzn.

48,8 % (SLDB 2001). V jejich složení podle pohlaví převládali muži (57,8 %). Na základě

rozdělení ekonomicky aktivních obyvatel mezi jednotlivé sektory hospodářství se zjistilo, že

cca. 57,9 % pracovníků bylo zaměstnáno v sekundárním sektoru (průmysl a stavebnictví)

a podíl terciární sféry (ostatní odvětví) činil cca. 36,4 %. V primárním sektoru (zemědělství,

lesnictví, vodní hospodářství) pracovalo 150 osob. Mimo svou obec za prací vyjíždělo 3 497

pracovníků, tj. 61,9 % z celkového počtu ekonomicky aktivních (SLDB 2001).

32

ostatní veřejné a osobní služby3,5%

činnost v oblasti nemovitostí, služby pro

podniky, výzkum2,2%

peněžnictví a pojištovnictví0,7%

pohostinství a ubytování2,6%

Ostatní9,0%

obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží

7,8%

doprava, pošty a telekomunikace

6,1%

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení

6,7%

zemědělství, lesnictví, rybolov5,7%

stavebnictví15,4%

průmysl42,5%

školství, zdravotnoctví, veterina a sociální č innost

6,8%

Obr. 9 Struktura ekonomicky aktivního obyvatelstva (MASH)

6. 2. 2 Školství

Při sledování úrovně vzdělání došlo v mikroregionu v období mezi rokem 1991 až

2001 k významnému snížení osob pouze se základním vzděláním, pokles o 15 % (SLDB

2001). Naopak došlo ke zvýšení podílu osob se středním, vyšším a vysokoškolským

vzděláním. V roce 1991 mělo více jak polovina obyvatelstva staršího 15-ti let jen základní

vzdělání v pěti obcích mikroregionu, a to v Lačnově, Valašské Senici, Lužné, Prlově

a Pozděchově (SLDB 1991), zatímco v roce 2001 to nebyla žádná (SLDB 2001).

Nejvýraznější pokles podílu obyvatel se základním vzděláním proti roku 1991 nastal v obcích

Lužná, Prlov a Leskovec. Výrazně vzrostl počet i podíl osob s úplným středním

a vysokoškolským vzděláním. Podle SLDB (2001) mělo v tomto roce 20,5 % lidí maturitu

nad 15 let věku oproti roku 1991, kdy mělo maturitu pouze 10,5 % lidí (SLDB 1991).

33

6. 2. 3 Infrastruktura

Z hlediska občanské vybavenosti je nejvýznamnějším střediskem služeb okresní město

Vsetín. V rámci území mikroregionu dominuje obec Horní Lideč, jako spádová obec

a středisko služeb. V obcích Francova Lhota, Horní Lideč, Valašská Polanka a Valašská

Senice se nachází pouze samostatná lékařská ordinace (ČSÚ 2007). Specializovaná lékařská

pracoviště jsou umístěna pouze v okresním městě Vsetín. Pošta a peněžní ústavy jsou

k dispozici ve Francově Lhotě, Horní Lidči, Lidečku, Prlově, Valašské Polance (ČSÚ 2007).

Matrika a zařízení sociální péče jsou zastoupena pouze v obci Horní Lideč. Veřejná knihovna

je k dispozici v každé obci, i když ne ve všech případech je z technického hlediska vyhovující

(MASH 2007).

Dopravní obslužnost je určena tzv. Valašskou urbanistickou osou Zlín – Vsetín –

Valašské Meziříčí, která je integrována úseky silnic první třídy č. 49, 69, 57 a je součástí

hlavního silničního spojení zlínské a ostravské aglomerace (RSD). Silnice I/57 prochází

v současné době rozsáhlou přestavbou, která by měla mikroregion Hornolidečsko zasáhnout

v podobě zkapacitnění rychlostní silnice R49 (Vizovice – Horní Lideč – SR), která bude

částečně vedena ve stopě stávající silnice a částečně v nové trase (Ředitelství silnic a dálnic

ČR – RSD). Mikroregionem prochází jediná železniční trať č. 280 Hranice na Moravě –

Horní Lideč.

34

Obr. 10 Plánovaná rychlostní silnice R49 (RSD)

6. 2. 4 Průmysl

Strukturu hospodářství ovlivňují nejen přírodní podmínky, ale i historický vývoj

území. V průběhu devadesátých let, podobně jako v celé České Republice, prošla ekonomika

mikroregionu významnými transformačními změnami spojenými s velmi rychlou privatizací

a také restrukturalizací činnosti. Byly omezeny některé výrobní provozy, avšak na druhé

straně se rozvíjelo soukromé podnikání a vznikala řada malých a středních firem, především

v nevýrobní sféře, průmyslu a stavebnictví. Mezi nejvýznamnější firmy patří

KOVAR s.r.o. – kovovýroba, dřevovýroba, KEMMERICH CZECH s.r.o. – výroba

plastových, pryžových výrobků, JANOŠÍK OKNA-DVEŘE – dřevovýroba, CARNEX s.r.o.

a Josef Filák - výroba mastných produktů, Agrofyto spol s.r.o. (ekofarma) – mléčná výroba,

biomaso, Mestav s.r.o – stavebnictví aj. (MASH 2005).

35

Název Obec Počet zaměstnanců

Hlavní činnost

VHCT SENPOL, s.r.o

Seninka 10-19 Zemědělská výroba

Dřevovýroba, s.r.o. Lidečko

Francova Lhota 10-19 Truhlářství, tesařství

AG – STEMA, spol.s.r.o

Lidečko 10-19 Zemědělská výroba

Mestav, spol. s.r.o Lidečko 20-24 Stavební činnost AGROFYTO spol. s.r.o.

Lidečko 20-24 Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou, myslivost

Motorest Čertovy skály

Lidečko 20-24 Ubytovací služby, hostinská činnost

VADEO VALACHIA, s.r.o

Horní Lideč 25-49 Výroba stavebně truhlářská a tesařská, Stavební zámečnictví a truhlářství

EDEL –nábytek, spol.s.r.o

Lačnov 25-49 Výroba stavebně truhlářská a tesařská

František Raška –RAŠKA

Valašská Polanka 25-49 Pátrací a ochranné

Agrospol Lužná s.r.o.

Lužná 25-49 Zemědělství, zpracování dřeva

Prodex s.r.o. 50-59 Výroba zboží z plastů, zámečnictví, kovoobráběčství

Form, spol.s.r.o. Horní Lideč 50-59 Výroba dílů a příslušenství dvoustopých motorových vozidel vč. dílů jejich motorů, výroba zboží z plastů

ZD Francova Lhota Francova lhota 50-99 Podnikání v zemědělské výrobě a lesnictví

CARNEX spol. s.r.o.

Francova Lhota 100-199 Výroba mastných výrobků

Josef Filák Horní Lideč 200 a víc Výroba, zpracování a konzervování masa KOVAR s.r.o. Leskovec 100-199 Výroba a prodej nákladních, speciálních a

obytných kontejnerů, zemědělství Vráblík Josef Ing. Prlov 100-199 Dřevovýroba, kovovýroba Dřevostav Prlov 10-20 Dřevovýroba, pořez dřeva TRANSTOUR Prlov 10-20 Automobilová doprava Slovák Jan Valašská Senice 10-20 Smíšené zboží, obchodní činnost Elektroplus Horní Lideč 10 Obchodní činnost Mikeska Miroslav Francoca Lhota 10 Dřevovýroba

Obr. 11 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v mikroregionu ke dni 31. 12. 2006 (MASH)

6. 2. 5 Zemědělství

S celkovou výměrou 165,5 km2 zabírá zemědělská půda 40 %, což je 6 550 ha. (ČSÚ

2007) Většina zemědělské půdy je zařazeno do oblasti LFA2 (Less Favoured areas) –

podhorská oblast. Nezemědělská půda zabírá 60 % území, což je 10 002 ha. (ČSÚ 2007)

2 LFA (méně příznivé oblasti) – dnes zastupuje SMO (svaz marginálních oblastí)

36

Postupný rozpad Jednotných zemědělských družstev (JZD) po roce 1989 poznamenal

zemědělství v regionu, stejně jako předání většiny pozemků do rukou soukromých vlastníků.

Na území působí 8 středně velkých zemědělských společností (obhospodařují od 200 – 1 000

ha půdy). Tři společnosti mají chov skotu s tržní produkcí mléka, ostatní chovají skot bez

tržní produkce mléka. V ekologickém zemědělství jsou registrovány 3 společnosti. Dále je

zde 11 soukromých zemědělců (obhospodařují 5 – 50 ha). Vzhledem k podhorské oblasti zde

není žádná rostlinná výroba. Zemědělství v této oblasti je zaměřeno na živočišnou výrobu

(maso, mléko) s nezastupitelnou funkcí údržby tradiční valašské krajiny (MASH 2007).

Struktura zemědě lské půdy

37%28%

3% 0%

32%

orná louky pastviny zahrady sady

Struktura nezemědělské půdy

84%

13%2% 1%

lesní ostatní plochy zastav . plochy v odní plochy

Obr. 12 Struktura zemědělské a nezemědělské půdy na území Hornolidečska (MASH)

Na tradici JZD postupně navázaly v menší či větší míře soukromé podnikatelské

subjekty. V současné době mezi ně patří např.: AGROSPOL s.r.o – oblast lesního

hospodářství, dále firmy JRZ s.r.o a ZD Francova Lhota – oblast zemědělství a firma

AGROFYTO spol. s.r.o. – oblast ekologického zemědělství (MASH 2007).

Vzhledem ke geografické poloze mikroregionu v podhorské a horské oblasti Javorníků

a Beskyd se klade důraz na obnovu zdevastovaných částí krajiny a rehabilitaci přírodních

lokalit včetně vodních ploch. Jako jednu ze strategických vizí uvádí Akční skupina

mikroregionu Hornolidečska podporu ekologického zemědělství maximálně šetrného

k životnímu prostředí za podmínky dodržování hlavních principů trvale udržitelného rozvoje

(MASH 2005). V praxi to znamená především podporu aktivit směřujících do údržby krajiny

v úzkém spojení s chovem ovcí a skotu, stejně jako podporu následné tvorby valašských

produktů jako např. jehněčích mastných produktů, ovčích či kozích sýrů, bio-medu, povidel,

likérů.

37

7. ŽIVOTNÍ STYL V LIDEČKU

Obec leží v údolí řeky Senice v nadmořské výšce 445 m. Rozloha obce pokrývá

1736 hektarů (ČSÚ 2009) a nejvýše položeným místem katastru je Krajčice (730 m).

Ve vesnici žije 1836 obyvatel s průměrným věkem 38 let (ČSÚ 2011).

7. 1 Historie

První písemná zmínka o obci byla zapsána v roce 1424 v aktu předávajícím části

Brumovského panství do zástavy Miroslavovi z Cimburka od krále Zikmunda. Lidečko bylo

součástí Brumovského panství s 35 usedlostmi a fojtstvím3. V 16. století přišla tzv. valašská

či kopaničářská kolonizace4, což mělo za následek hospodářsky využívat dosud

neobdělávané a hospodářsky nevyužívané pozemky. Valachem se rozuměl člověk, který se

zabýval valašským pastevectvím, tedy žil a pásl ve vyšších horských polohách, zde také

zpracovával mléko a podobně: vcelku se jednalo o specifickou kulturu, o specifický „životní

styl“ (Odehnal 2001, s. 33). Na konci 17. století bylo Lidečko dominantní vesnicí

východozápadní části broumovského panství s 52 usedlostmi5, i když z nich byly tři

hospodářství pusté. Po vpádu Tatarů a Turků v roce 1663 bylo Lidečko ochuzeno o 234 lidí

a spáleno bylo 22 gruntů6. Následující léta se Lidečko pod vlivem okolních dějů nerozvíjelo,

ale ani nechudlo. V roce 1749 čítalo Lidečko celkem 52 usedlostí: 48 gruntů, dvě pusté, mlýn

a tři domkařské usedlosti. Počet hospodářství je tedy stejný jako v roce 1670, kdy proběhlo

lánová vizitace k určení panských platů. Od roku 1752 začíná domkařská kolonizace. Na

území velkých usedlostí si např. příbuzní hospodářů postavili malý domek, k tomu získali

kousek půdy, na níž hospodařili, avšak jejich obživou byla především námezdní a čelední

služba u větších sedláků, což znamenalo rozmach vesnice. V roce 1776 se v Lidečku vedle

3 Fojtství - slovo bylo převzato ze staroněmeckého slova voit, vogt. I slovo fojt má svůj prvotní původ v latině, a to v latinském slově (ad)vocatus = povolaný. Fojtství je sídlo soudního úředníka fojta (správce určitého území např. královských statků, tedy rychtář - starosta) 4 Kopaničářská revoluce – osidlování kopcovité krajiny 5 Usedlost – C.Votrubec ji definuje jako základní sídelní jednotku (zástavbu) v krajině, avšak je zde odlišnost od tradičního chápání pojmu usedlost jako rolnické hospodářství 6 Grunt – selský statek

38

40 starých usedlostí, 6 starých domkařů vyskytlo celkem 69 nových domkařských rodin,

z nichž ovšem orná pole mělo jen osm domkařů. Dalším důležitým obdobím byla polovina

19. století a následující desetiletí, které bylo ve znamení bídy. Proto mnozí lidé byli nuceni

odcestovat za výdělkem na sezónní práce do úrodných Rakous, Moravy a Slovenska (Odehnal

2001).

První volby lidečského obecního zastupitelstva se konaly 15. června 1919, které

vyhrála jediná kandidovaná strana a to republikánská strana čs. venkova (agrárníci) včele se

starostou Antonínem Švirákem.V roce 1921 proběhlo sčítání lidu a bylo zjištěno, že v obci

bydlí 1219 obyvatel z toho 547 mužů a 672 žen. Dále bylo zjištěno, že číst a psát umělo 967

obyvatel, 40 občanů umělo pouze číst a 44 občanů neumělo ani číst, ani psát (Odehnal 2001).

V září 1924 začaly stavební práce na trati Vsetín – Bylnice. Stavba dráhy, která byla

dokončena v roce 1928, byla nejen významným pokrokem v dopravní obslužnosti regionu, ale

také vítanou příležitostí rozšiřující nabídku práce v regionu. V roce 1935 se uvádí v Lidečku

mlýn, pila, hospoda, obchod (s cukrovinkami, máslem, dřevem, ovocem, potravinami,

smíšeným zbožím, uzeninami a lahvovým pivem), kapelníci, kolář, kovář, krejčí, obuvníci,

porodní asistentka, řezníci, trafika a truhlář. V témže roce započala stavba železničního

spojení Horní Lideč – Púchov, která skončila 1937 a otevřela další pracovní příležitosti. Zima

roku 1939 byla velmi krutá a dlouhá, brambory ve sklepech a komorách pomrzly, což

předurčovalo zlé časy. 15. března 1939 opravdu do obce přijelo mnoho německých aut.

Válečná léta byla velkou politickou, společenskou i hospodářskou krizí. Po válce mnoho

lidečkovjanů odešlo do pohraničních oblastí za prací. Obec se vzpamatovávala z války

pomalinku. Teprve v roce 1947 byla obec elektrifikována. V roce 1950 přišel do Horní Lidče

praktický lékař, kterého zdejší zapomenutý kraj postrádal. Téhož roku podlehly dvě lidečské

děti spalničkám, což vedlo k založení místní skupiny Československého červeného kříže

v roce 1951. V tomto období byla taková hojnost úrody, že stodoly nestačily. V obci mlátí

ve dne v noci 3 mlátičky, proto výmlat hladce probíhá. Obec splnila velmi úspěšně

předepsané dodávky7, takže se umístila mezi 20 nejlepšími obcemi gottwaldovského8 kraje

(Odehnal 2001, s. 197). Oproti tomu byla zima 1952 velmi tuhá. Sníh ztížil i dopravu, děti

z pasek nemusely do školy. V květnu 1953 nastalo noční vyjasnění a teplota klesla pod bod

mrazu. Mnozí majitelé zahrad zakládali v noci ohně, aby uchránili úrodu ovoce. Dne

9. května klesla teplota na -5 stupňů a 10. května napadlo až 75 cm sněhu (Odehnal 2001,

7 Předepsaná dodávka - Obecně každý rolník či zemědělský podnik měl za úkol odvádět státu určitou část své roční produkce 8 Gottwaldovský kraj = Zlínský kraj

39

s. 198-199). Od roku 1956 byla snaha o vytvoření jednotného zemědělského družstva (JZD),

která dosáhla svého cíle v roce 1960. V Lidečku vzniklo „konečně“ jednotné zemědělské

družstvo, které mělo 38 členů a hospodařilo na 156 hektarech (Odehnal 2001).

Pamětnice Zdenka Bučková (82 let), která bydlí v Lidečku od narození, v rozhovoru

popisuje život na vesnici v tehdejších podmínkách. Celé své mládí trávila prací na poli,

poklidem dobytka a různými hospodářskými pracemi. Podle paní Bučkové „se od jara do

podzimu celá rodina a i celá dědina snažila zajistit co nejvíce zásob na zimu. Pěstovali jsme

obilí (ječmen, žito, oves), pohanku, řepa, brambory, sušilo se seno pro dobytek. Chovali jsme

krávy, kozy, slepice, husy, kačeny a prase.“ Každá rodina si doma pekla chléb, stloukala

máslo, dělala tvaroh. Po Vánocích v zimě se konala zabijačka, jelikož nebyly ledničky, museli

lidé maso zaudit, aby vydrželo co nejdéle. Maso se jedlo jen v neděli, a to ne každou neděli.

Většinou se jedly brambory s mlékem, nebo chléb s tvarohem. „Život nám ještě ztěžovaly tzv.

dodávky, což byl výměr z hospodářství (tedy kolik vajec, mléka, obilí, sena a brambor se

muselo odevzdat).“ V obchodě se kupovalo jen to, co se nedalo získat pěstováním, či

domáckou výrobou. V 50 letech se v obci nacházel mlýn, škola, obchod, pila, hospoda

a řemeslnící jako kovář, tesař, obuvník, krejčí, košíkář aj. V zimě, když nebylo možné

hospodařit na poli, se práce přenesly do domovů. Nejčastější prací bylo draní peří, předení

vlny a následné pletení svetrů, muži chodili do hor a stahovali dřevo.

Po vzniku JZD, tím i odevzdání polí, se lidé rozprchli do továren. Někteří pracovali

v přidružené výrobě k JZD, tedy šili rukavice, pracovali na pile, obhospodařovali dobytek či

pracovali nadále na polích.

Kromě práce byl na vesnici i rozvinutý společenský život. Jednou za rok byly hody

(posvícení), kdy se sešla celá rodina na svátek sv. Kateřiny, které je zasvěcen kostel. „Na

hody se zabila husa, upekly se buchty, vytáhla se kořalka a celý den se hodovalo a nikdo

nesměl jít ne pole. Po hodech se ještě obcházeli sousedi a rozdávaly se buchty, které se

nesnědly.“ V létě se chodilo na tzv. výlety, což byly tancovačky. „Ale jelikož zábavy jako

takové byly zakázané, museli jsme chodit do hor, aby na nás nikdo nepřišel.“ Z tradic se

dodržovaly fašanky, luce, mikuláši, tři králové, kácení a stavení máje, řezníci (chodili kupovat

jalovičky), mrskačka, Dorota, průvod o Božím těle, velikonoční svátky a další. „Na mrskačku

chlapci budili děvčata, proto začínali co nejdříve mnohdy hned o půlnoci.“

40

7. 2 Škola

Podle dochovaných záznamů první zmínka o škole pochází z roku 1651. Původní

školní budova sídlila poblíž fary u kostela. Do této školy chodily nejen děti z Lidečka, ale

také z Horní Lidče, Lužné, Střelné a Pulčína. K roku 1788 bylo školou povinných celkem 476

dětí (156 z Lidečka, 114 z Lužné, 85 ze Střelné, 68 z Horní Lidče a 53 z Pulčína). Skutečnost

ale byla jiná: do školy chodilo jen 137 dětí. (Odehnal 2001). Příčiny tohoto jevu, podle

Odehnala (2001, s. 156-157) je třeba hledat v hospodářské situaci poddaných (děti musely při

hospodářstvích hodně pomáhat) a v malém dopadu osvěty (rodiče většinou nepovažovali

školu za přínosnou). Škola i hospodářské stavení, které k ní náleželo, byly ze dřeva. V roce

1835 hrozilo její spadnutí, proto v témže roce započala stavba nové školy u hlavní silnice,

která byla dokončena v roce 1837. V roce 1866 se v době jarních, letních a podzimních prací,

tedy asi pět až šest měsíců v roce, vůbec neučilo, neboť by nikdo do školy nepřišel (Odehnal

2001, s. 157). Ve školním roce 1870-1871 vešel v platnost „Řád školní a vyučovací“ a zvýšil

se počet dětí školou povinných, proto bylo zažádáno o rozšíření školy na dvoutřídní. To bylo

učiněno po 6 letech tak, že se dosavadní učebna rozdělila příčkou na dvě učebny, což bylo

nevyhovující. Jelikož tyto třídy byly malé, jen pro 66 žáků, rozhodla se místní školní rada

v roce 1889 postavit ve škole poschodí. Proto v roce 1890 byla školy rozšířena na trojtřídní.

7. 3 Zvyky a tradice

Lidečko patří k vesnicím, kde se stále v hojném počtu snaží udržovat různé výroční

obyčeje a obřady, avšak některé tyto tradice zcela zanikly. Většina těchto obyčejů a obřadů je

pochopitelně úzce vázána na liturgický rok, přičemž se v něm odrážejí i pohanské prvky,

které nejednou zrcadlí rytmus hospodářského života na vsi (Odehnal 2001, s. 212).

Nový rok je provázen řadou drobných zvyků např. „načínání koláče“ – tuto službu

prokazovali svobodným dívkám mládenci. Mladíci vyrazili s muzikou za svobodnými

děvčaty na vdávání. Ty mívaly upečený koláč či vdolek, který chlapci rozkrojili (Krba 2008).

Krátce po Novém roce chodí po vesnici dům od domu „tři králové“. Tento den byl

poslední příležitostí k vánočnímu koledování, jelikož v tento den se odstrojoval vánoční

stromeček. Na dveře nebo okenní rámy byly psány svěcenou křídou písmena C(K)+M+B

a rok, což může podle některých autorů znamenat i „Christus mansionem benedicat“ -

„Kristus ať požehná příbytek“ (Krba 2008). I na dveře chlévů a stájí byly malovány tři křížky,

41

aby byl dobytek chráněn před čarami. Dne 2. února jsou „Hromnice“. V tento den se

v kostele posvěcovaly svíčky, kterým se říkalo hromničky. Hromničky se zapalovaly při

bouřích k odvrácení možné pohromy. V den hromnic se nesmělo šít ani přišívat, jelikož se

věřilo, že jehla přitahuje „božího posla“, tedy blesk (Krba 2008). Od tří králů až po Popeleční

středu trvající masopust ukončují „fašanky“ s následným „pochováváním basy“. Před

masopustní nedělí se konala většinou v domácnostech zabíjačka na tzv. tučný čtvrtek.

Masopustní rej neboli fašanky trvaly tři dny do popeleční středy. Nejvýraznějším svátkem jara

jsou Velikonoce. Pátá neděle postní (Judica) se nazývá „smrtná neděle“. O smrtné neděli

bylo zvykem vynášení smrti (morany, mařeny, mořeny), jež je spojováno s koncem zimy

a začátkem jara. Velikonoce předznamenává vedle „svěcení kočiček“ o Květné neděli či

„klepači“ (ministranti) od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty i omývání potoční vodou

o Velikém pátku, stejně tak přísný zákaz hýbání půdou v tento den. Proudící vodou byl

omýván i dobytek. Na Veliký pátek lidečtí hospodáři brávali lískové pruty a „štipné polénko“

a obojí opálili v ohni před kostelem: z polínka udělali křížky, které i s prutem zapíchli do

země na osetá pole. Aby Bůh požehnal úrodě. K obyčejům očistného rázu patří i projevy,

které se odvinuly od svěcení ohně na Bílou sobotu (tzv. „pálení Jidáše“). Pondělí patří

„mrskačce“, kdy odměnou mrskáčům bývá malované vajíčko. Neodmyslitelnou součástí jara

je také upalování čarodějnic na filipo - jakubskou noc. Což znamená zapálení ohně,

přeskakování přes něj a upalování smolných košťat s následným vyhazováním k vykouření

zlých mocí. Dále 1. května mládenci staví dívkám před dům „májku“. Postavení máje

znamená veřejnou náklonnost k děvčeti. Kromě individuálních májek staví mládenci i jednu

velkou májku pro celou obec na počest všech místních dívek. Kácení máje připadá na konec

května. Při kácení se odehrává scénka maskovaných postav, které usilují o získání vlajky. Na

Svatodušní svátky, letnice, se do oken a kolem dveří zastrkují lipové někdy i březové

větvičky na ochranu proti škodlivým silám. K počátku léta patří průvody o Božím těle.

Na konci žní ženci dožínají svá pole a upletením dožínkového věnce děkují za hojnost

úrody. Upletený věnec se předává gazdovi9 s přáním zdraví, štěstí a majetku, který jej

uschoval. Tento zvyk se nazývá dožínky, neboli dožatá. Největší slavností podzimu jsou

bezesporu hody a pouť ke Sv. Kateřině, které jsou v Lidečku v jeden den. „Hody“ neboli

„posvícení“ je svátek zasvěcený patronu místního kostela. V tento se sezvou známí a rodina,

je nachystána posvícenská hostina. Po pouti začíná advent, který je ozvláštněn obyčeji, jako je

obchůzka masek v předvečer Sv. Mikuláše. Masky mají každá svůj původ, představují zlo,

9 Gazda - hospodář

42

kterého se lidé bojí. Tradiční maskou je krom čertů (znak ďábla), svatého - Mikuláše (znak

Boha) a smrtky (znak smrti) i kobyla, neboli koník (znak nájezdníků - Turků a Tatarů). Další

obyčej se koná v předvečer Sv. Lucie. „Luce“ chodí potichu a šmejdí po domech a husím

křídlem ometají obyvatelé domu od všeho zlého (Krba 2008). Při dlouhých zimních večerech

se několik žen schází a „dere se peří“. Při draní peří se zpívá, vykládají se pověsti, pohádky

a historky. K časům Vánoc patří také „svatoštěpánská koleda“. V Lidečku je neobvyklým

zvykem v tomto čase „kydání hnoje“ před dveře: v noci ke Sv. Štěpánu tak nadělují děvčata

mládencům, v noci k Novému roku si role vymění. Noc ke Sv. Štěpánu patří ještě

„řezníkům“. Tito „řezníci“ obchází domy s mladými děvčaty, a pokud se ve stavení dobře

daří, vyvádí psí kusy tím, že se snaží dívku co nejvíce orazítkovat (Odehnal 2001).

43

8. ŽIVOTNÍ STYL V LUŽNÉ

Obec Lužná leží v malebné kotlině neustále střídajících se kopců, vršků, pasek, údolí

a ráztok. Katastr obce měří 1569 hektarů (ČSÚ 2009), střed obce je položen asi 430 m nad

mořem. Jak píše Korabík (1997) ve své knize, se na severovýchodě táhne hřeben ukončený

nejvyššími vrcholy obce horami Žáry (757 m) a Filkou (759 m). V Lužné bydlí 613 lidí (ČSÚ

2011).

8. 1 Historie

Lužná se připomíná poprvé k roku 1512. Z listiny prodávající brumovské panství

Zdeňku Kavkovi z Říčan v roce 1574 se dovídáme, že Lužná byla součástí panství. Podle tzv.

první lánské vizitace panství valašských v letech 1656 – 1657 měla Lužná 33 usedlostí.

V roce 1662 se Lužná spolu s okolními obcemi dostala do majetku Jiřího Illésházy a byla

těsněji připoutána ke Vsetínu. V podobě nájezdů Tatarů a Turků zasáhla Lužnou krutá rána.

Ztráty byly nejen na vypálených domech (2 domy vypáleny), ale i na životech (112 mrtvých).

V roce 1685 byl tehdejší luženský fojt, Mikuláš Filgas, osvobozen od dávek vrchnosti10 (platů

i robot). Na začátku 18. století napadli uherští povstalci Kuruci11 několikrát Valašsko

a dokonce i Lužnou. Dne 7. května 1704 byl napaden Dolní Lideč (dnešní Lidečko). Lid před

nimi utíkal do hor a někteří do sousední vesnice Lužné. Kterou téhož dne Kuruci vyplenili

a vypálili, že zůstali pouhé tři stavení. Vesnice se však vzchopila a v roce 1716 při dalším

soupisu usedlých bylo ve vesnici opět 34 usedlostí. Poddaní museli pro vrchnost robotovat,

měli vůči ní i další povinnosti (Korabík 1997). Kronikář Jan Scheuer popisuje, jakou robotu

obyvatelé Lužné vykonávali: "Lužňané robotovali převážně v lesích, při zalesňování, kácení

a svážení dřeva, dovážce dřeva na pily, sušení sena pro panské koně apod. Pro odvoz dřeva

měla vrchnost svoje stáje. Staří lidé vypovídali, že na robotu museli chodit až na

Brumov"(Korabík 1997, s. 28). Zákonem dne 7. 9. 1848 byla zrušena robota a poddaní se stali

vlastníky půdy, na které prozatím jen pracovali. Odstraněním robot a poddanství skončila také 10 Byl osvobozen, jelikož byl údajně levobočkem držitele panství Jiřího Illésházy. 11 Kuruci – uherští nájezdníci

44

působnost vrchnostenských patrimoniálních12 úřadů. Místo nich byly od 1. 1. 1850 zřízeny

c. k. státní úřady13: v obcích nové obecní úřady, v nichž místo purkmistra, rychtáře a radních,

kteří byli jmenování vrchností, zasedli lidem zvolení starostové a obecní výbory. V témže

roce byla Lužná přifařena ke kostelu ve Valašské Polance. Následující období je pro Lužnou

těžké, jelikož nastaly velké problémy s hospodařením. Znakem jsou hlad, neúroda a přírodní

pohromy. Tuto situaci ani nezlehčila první světová válka, s níž opustilo vesnici 42 mužů.

Později při mobilizaci II. výzvy opustili vesnici všichni muži mladší 60 let, proto veškerou

těžkou polní práci vykonávaly ženy s pomocí dětí. Tato situace přinesla ještě větší hlad. Byly

spotřebovány veškeré zásoby a nastával nedostatek, jelikož ženy práci nestačily. Celkem se

války zúčastnilo 137 vojáků, z nichž 19 v ní položilo své životy. Oslavy na počest vyhlášení

státní samostatnosti byly v Lužné ponuré. Jejich radost byla zkažena španělskou chřipkou,

které podlehlo 16 osob. Po válce vycestovalo mnoho lidí za prací do USA (Korabík 1997).

V roce 1922 byl zřízen v obci státní telefon. O rok později byla zahájena stavba dráhy

Vsetín – Bylnice, která byla dokončena 1928. Stavba dráhy a její provoz byl velkým

pokrokem v životě lidu. Ale je třeba také říci, že se tím narušila určitá kulturní a národopisná

anatomie vesnice, která žila po staletí v tradičním duchu. Teprve roku 1941 byla zavedena

elektřina pouze do 40 domů. Z popudu Jednotného svazu čs. zemědělců a jeho předsedy

Antonína Janošíka byl do obce objednán ze státní traktorové stanice ve Val. Meziříčí traktor

na vyvážení hnoje na pole. Tato akce měla přesvědčit zemědělce o výhodě mechanizace, když

předtím všechny schůze a hovory k založení JZD ztroskotaly na naprostém nezájmu z řad

zemědělců. Hnůj si nechali za nízkou cenu vyvést na pole, ale o JZD ani slyšet (Korabík

1997, s. 47). JZD bylo po několika přesvědčovacích akcích o výhodách založeno až v roce

1960 (Korabík 1997).

Pamětnice Rozálie Poláchová (75 let), která bydlela celé své dětství na pasekách,

v rozhovoru popisuje život na vesnici jako velmi těžký, ale zároveň krásný. Už jako dítě

musela pracovat na poli, poklízet dobytek a pomáhat rodině s hospodařením. Podle jejich slov

bylo období, kdy od jara do podzimu si rodina zajišťovala hospodařením zásoby na zimu. Na

pasekách se nejčastěji chovaly krávy, ovce, slepice, husy, králíci a pěstovalo se obilí,

pohanka, brambory, řepa, len, mák. V zimě se potom hlavně stahovalo dřevo z hor, ženy draly

peří a přadly. “Pamatuji si, že každá rodina si pekla chleba z mouky, kterou si nechala namlet

ve mlýně, stloukala máslo, na zimu si nosila do sušíren sušit len a ovoce. Strýček měl

tkalcovský stav, na kterém tkal režné plátno. V zimě se konaly zabíjačky, jelikož nebyly

12 Patrimoniální - vrchnostenský 13 c.k. úřad-císařský královský úřad

45

lednice, kde se dalo maso uskladnit. Maso se potom uskladňovalo v obilí, které zadržovalo

chlad. Kupovalo se pouze cukr, sůl, petrolín na svícení. Rodina, která neměla hospodářství, si

kupovala, nebo za pomoc při práci na poli dostala od svých sousedů vajíčka, máslo aj. Lidé si

na pasekách hodně pomáhali, jelikož byli odříznutí od dědiny.“ Podle slov paní Poláchové do

práce chodili lidé, kteří měli velkou rodinu a nestačili si s hospodářstvím. „Nás bylo 7 dětí,

proto tatínek chodil do práce na opravu dráhy, abychom si mohli koupit oblečení a potřebné

věci. Mezitím jsme s maminkou doma hospodařili sami.“ Podle jejich slov do práce chodili

také hlavně lidé, kteří hospodářství neměli, tzv. domkaři. Rodák z dědiny pan Jaroslav

Juřica (82 let) vzpomíná na služby, které byly v dědině dostupné. Podle jeho slov se v obci

vyskytovaly dva obchody, dva mlýny, ke kterým vždy byla přistavena pila, škola, hospoda

a řemeslníci jako je kovář, tesař, obuvník, krejčí, košíkář. Avšak podle jeho slov: „každý uměl

od všeho něco. Snad každý stařík ve vesnici dokázal uplést košíky, slaměnky a okout si kosu.“

Oba se shodli, že koncem 60. let 20. století, když se v Lužné založilo JZD,

hospodaření upadalo. Každá rodina si mohla nechat tzv. záhumenky, na kterých hospodařila.

8. 2 Škola

V roce 1725 byla v Lužné zřízena výpomocná a v roce 1730 samostatná církevní

škola. Byla postavena ze dřeva na místě, kde dnes stojí stará hasičská zbrojnice v části obce

zvané Horňansko. V roce 1870 je luženská škola brána už jako veřejná, koncem 19. století

začala stavba nové zděné školní budovy v dolní části obce, aby byla dostupnější pro více dětí.

Škola byla dvojtřídní. Roku 1931 byla škola renomována a rozšířena na čtyřtřídní. Po otevření

nové velké základní školy ve Valašské Polance se počet dětí v luženské škole snižoval, až

přestala po 253 letech svého trvání roku 1978 škola existovat (Korabík 1997).

8. 3 Tradice a zvyky

Jak píše Petr Korabík ve své knize Lužná dědinečko…(1997): Lid Valašska byl až do

určité doby považován za primitivní a zaostalý kmen, pasoucí svá stáda na horských

hřebenech a úbočích a hospodařící na svých chudých políčkách. Jak se však prokázalo

a prokazuje dosud, byl život Valachů, i přes veškerou jeho těžkost, dřinu a nedostatek, velmi

kulturní, což se odráželo v lidových krojích, písních, tancích, lidové architektuře, ale také

v lidových zvycích, obyčejích a tradicích (Korabík 1997, s. 209).

46

Stejně jako v Lidečku začíná rok načínáním koláče. Dne 6. ledna zde obcházeli dům

od domu tři králové a na hromnice si lidé chodili světit svíce do kostela v sousední vesnici.

Konci masopustu, kterému se říká „končiny“, se v Lužné tančilo po tři dny. V neděli

masopustní tančili v hospodě zejména mladí, v pondělí přicházeli i staří a v úterý po ránu

započal po vsi masopustní rej maškar, neboli „vodění medvěda“. Medvědář tančí s každou

hospodyní, do pytle mu sypou oves, který poté prodal a propil s ostatními maškarami.

O půlnoci se pochovávala basa a poté šli všichni domů. Na velikonoce krom zvyků spjatých

se Zeleným čtvrtkem, Velkým pátkem a Bílou sobotou se v Lužné vyskytoval zvyk typický

pouze pro Lužnou a Valaškou Polanku a to „dudlání“, neboli „chodění po cigánské“.

Mládenci chodili v noci z velikonoční neděle na velikonoční pondělí „dudlat“. Chodí chalupu

po chalupě a cikánským hlasem ptají vejce, slaninu a koláče. Neodmyslitelným zvykem

Velikonoc bývá barvení kraslic a následné rozdání na pondělí Velikonoční mrskačům. Na

Sv. Jana se konají výlety nad vesnici na malou planinku zvanou „Janovisko“, kde se schází

místní hudba a lidé v krojích a oslavuje se. Stavění a kácení máje patří k dalším zvykům

vesnice. Na konci žní se dopodrobna připravují dožínky. Konají se u předem určeného

hospodáře, kdy ženci svátečně vyšnoření brzo ráno jdou na pole, kde bude dožínka

provedena. Po dožatí upletou z klasů věnec, který nesou v průvodu do vsi, kde jej předají

hospodáři s přáním zdraví, štěstí a majetku. Po obřadu se veselilo. V zimním čase se

hospodyně scházejí a derou peří. Obchůzka v předvečer Sv. Mikuláše je pro Lužnou typická

svými maskami. Krom čertů, svatého, smrti a kobyly chodí ještě „nosič“ s pytlem. Každá

postava znázorňovala to, čeho se lidé bojí.

47

9. DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ

9. 1 Dotazníkové šetření

Dotazníková metoda je shromažďování informací od dotazovaných osob a je určena

pro hromadné získávání údajů. Výhodou dotazníku je možnost zainteresování velkého počtu

respondentů, snadné a časově méně náročné získání a zpracování údajů. Na druhou stranu má

dotazník i své nevýhody, kterými může být nízká návratnost, chybné pochopení nebo

nevyplnění otázky, vynechávání odpovědí.

Objektivní výsledek dotazníkové metody závisí na teoretické bázi, z níž tazatelka

vychází a z promyšlené vědecké hypotézy, která je určujícím podkladem ke stylizaci otázek

tak, aby postihovaly podstatné rysy zkoumaných jevů a procesů. Majoritní význam má volba

a formulace položek (otázek), ta musí přísně sledovat stanovený cíl výzkumu a jeho základní

problémy. Všechny položky musí ve svém souhrnu umožnit získání optimálních informací

pro ověření stanovené hypotézy. Její verifikace je přímo závislá na tom, jak jasně a konkrétně

jsou jednotlivé položky formulovány, protože i zde platí zásada, že kvalitou otázky je dána

kvalita odpovědi. Důležité je, aby respondent po pozorném pročtení otázku zcela jednoznačně

pochopil, aby nedávala možnost rozdílné interpretaci u žádného jedince či skupiny. Otázka

má vyžadovat pouze jednu informaci a zdvojené otázky jsou nevhodné. Dalším nebezpečím

může být zavádějící charakter otázek, který respondenta vede k odpovědi. Vyhnout by se

mělo také hypotetickým otázkám, na které respondenti ještě neznají odpověď. Je potřeba

vyloučit i takové otázky, které vyžadují specifické znalosti, informace, jež nejsou běžně

dostupné.

V dotazníku je možno využít dva druhy otázek: otevřené (nestrukturované) a uzavřené

(strukturované). Položky otevřené (nestrukturované) mají určitý vztahový rámec, ale neurčují

podrobněji ani formu, ani obsah dané odpovědi. Respondent se sám rozhoduje o délce

i obsahu své odpovědi. Položky uzavřené (strukturované) dávají respondentovi možnost

volby mezi dvěma či několika alternativami. Mohou to být položky zcela uzavřené

(dichotomní) typu odpovědí ano-ne, nebo položky s možností několika voleb. V dotazníku lze

také používat výčtové položky, které se vyznačují tím, že respondent vybírá současně několik

odpovědí.

Dotazník se skládá obvykle ze tří částí:

48

o Úvodní, vstupní část, zahrnuje evidenční údaje, označení zadavatele nebo

instituce, která dotazník zadává, dále prezentuje cíle a význam respondenta pro

finální výsledek, přesné, jasné pokyny pro práci s dotazníkem.

o Střední část obsahuje vlastní zadání ve formě otázek, jejichž řazení není vždy

tematické, ale psychologicky upravené podle stupně náročnosti od lehčích

a motivačně pozitivně působících dotazů k obtížnějším otázkám ve střední části až

k závěrečným, faktografickým otázkám. Tato struktura má svoje logicko

psychologické opodstatnění a zcela záměrně narušuje striktní, tematicky

obsahovou posloupnost.

o Závěr dotazníku tvoří neformální poděkování za vstřícnost respondentovi.

„V každém jednotlivém šetření, které není prováděno na celé populaci (jednotek)

zastupuje základní soubor výběrový soubor…. Účel výběrového souboru je poskytnout údaje,

které by bylo možno zobecnit na celý základní soubor“ (Jeřábek 1993, s. 39). Způsob jakým

lze vybírat jednotky pro výzkumné šetření je dvojí: náhodný – pravděpodobnostní výběr

a záměrný – nepravděpodobnostní výběr.

9. 2 Zpracování dotazníku

Studentka se plně držela obecných pokynů pro sestavování dotazníku, které jsou

popsány výše. Dotazník (viz příloha č. 1) celkem obsahuje 13 otázek, kdy studentka použila

pouze uzavřené položky s možností výběru z nabízených odpovědí. Použila jak

dichotomické položky, tak položky s možností několika voleb. Také do dotazníku zařadila

výčtovou položku. Dotazník strukturovala pro velký rozptyl respondentů jak z hlediska

věkového složení, tak z hlediska místa dotazování.

Jako cílovou populaci zvolila mikroregion Hornolidečska a základní populací pro ni

představovaly dva případy, dvě vesnice (Lidečko, Lužná) ze jmenovaného mikroregionu.

Případy vybrala na základě dlouhodobého zúčastněného pozorování. Pro výběrový soubor

zvolila studentka prostý náhodný nepravděpodobnostní výběr.

Před zahájením výzkumného šetření provedla studentka pilotáž, pomocí níž získala

předběžné informace o dané problematice, zkontrolovala přesnost formulace kladených

otázek a zpřesnila formulaci problému, hypotéz. Po pilotáži následoval předvýzkum, který

proběhl ve všech fázích, včetně testování hypotézy, statistického zpracování výsledků

a vyvození závěrů. Ověřila si správnost metody dotazníku

49

10. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

10. 1 Respondenti – LUŽNÁ

V obci Lužná žije 613 obyvatel (ČSÚ 2011). K výzkumnému šetření je potřeba 5 %

populace, proto bylo náhodně vybráno 30 respondentů. Návratnost dotazníků byla 100 %

z čehož byly ke statistické analýze využity všechny dotazníky.

Zastoupení žen ve vzorku činilo 40 % a mužů 60 %. Autorka oslovila respondenty ve

věkovém rozmezí od 19 let do 80 a více. Ve věkovém rozmezí 19-29 let se výzkumu

zúčastnilo 6,7 % respondentů, 30-39 let 16,7 % respondentů, 40-49 let 20 % respondentů,

60-69 let 30 % respondentů, 70-79 let 20 % respondentů a 80 a více let 6,7 % respondentů.

Graf č. 1: Věkové rozmezí respondentů

Věkové rozmezí respondentů

60-69 let30,0%

30-39 let20,0%40-49 let

20,0%

70-79 let16,7%

19-29 let6,7%

80 a více let6,7%

50

Otázka č. 3:

Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání?

a) bez vzdělání nebo neukončené

b) základní

c) vyučen/a nebo střední bez maturity

d) úplné střední s maturitou, vč. nástavbového

e) vyšší odborné

f) vysokoškolské

Úroveň vzdělání ve vybraném vzorku nám zobrazuje následující graf. Pouze

základního vzdělání dosáhlo 26,7 % respondentů z čehož 75 % je ve věku 70-79 let, 12,5 %

ve věku 60-69 let a 12,5 % ve věku 80 a více let. Nejvíce z dotazovaných lidí dosáhlo vyučení

či střední školy bez maturity a to 46,7 %. Věkové zastoupení je 14,3 % respondentů ve věku

30-39 let, 21,4 % respondentů ve věku 40-49 let, 57,1 % respondentů ve věku 60-69 let

a pouhých 7,1 % ve věku 80 a více let. Maturitní vysvědčení obdrželo 10 % z dotazovaných

ve věkovém zastoupení 33,3 % 19-29 let, 33,3 % 30-39 let, 33,3 % 40-49 let. Nejméně

respondentů disponuje s vyšším odborným vzděláním, pouhých 6,7 % ve věku 30-39 let

a 40-49 let. Nejvyššího, tedy vysokoškolského vzdělání dosáhlo 10 % respondentů, z čehož

stejně procentuálně zastoupené byly věkové kategorie 19-29 let, 30-39 let a 40-49 let.

Graf č. 2: Úroveň vzdělání

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

Úroveň vzdělání

Řada1 26,70% 46,70% 10% 6,70% 10%

základnívyučen/a

nebo úplné

střední s vyšší

odbornévysokoškol

ské

51

Tabulka č. 6: Úroveň vzdělání

Možnosti odpovědí

Počet respondentů

Procenta Věkové kategorie

Počet Procenta

60-69 let 1 12,5% 70-79 let 6 75,5%

Základní

8

26,7%

80 a více let 1 12,5% 30-30 let 2 14,3% 40-49 let 3 21,4% 60-69 let 8 57,1%

Vyučen/a

14

46,7%

80 a více let 1 7,1% 19-29 let 1 33,3% 30-39 let 1 33,3%

S maturitou

3

10%

40-49 let 1 33,3% 30-39 let 1 50% Vyšší odborné 2 6,7% 40-49 let 1 50% 19-29 let 1 33,3% 30-39 let 1 33,3%

Vysokoškolské

3

10%

40-49 let 1 33,3%

Otázka č. 4:

Kolik generací žije ve Vaší domácnosti?

a) jedna generace (partner-partnerka)

b) dvě generace (partner-partnerka + děti)

c) tři generace (partner-partnerka + děti + rodiče)

d) čtyři generace (partner-partnerka + děti + rodiče + prarodiče)

Největší část (50 %) dotazovaných respondentů uvedlo, že žijí v domácnosti s jednou

generací. Druhou nejfrekventovanější odpovědí byla možnost c) tři generace (30 %)

a nejmenší část (20 %) jsou domácností se dvěma generacemi.

52

Otázka č. 5:

Potraviny jako jsou např. brambory:

a) pěstujeme a následně uskladňujeme

b) pěstujeme, ale neuskladňujeme

c) nepěstujeme, ale jsme zásobování rodiči

d) výhradně kupujeme

e) jiná odpověď…………….

Nejčastěji volená odpověď byla a) pěstujeme a následně uskladňujeme, kterou zvolilo

17 dotazovaných respondentů (56,7 %). Možnost d) výhradně kupujeme volilo,

12 dotazovaných respondentů (40 %) a zbylý 1 respondent (3,3 %) odpověděl možností c)

nepěstujeme, ale jsme zásobování rodinou.

Ze skupiny respondentů pěstujících brambory je většina ve věku 70-79 let (35,3 %),

věková kategorie 60-69 let je v zastoupení 29,4 %. Brambory také pěstují respondenti ve věku

40-49 let (17,6 %) a dokonce i ve věku 80 a více let (11,8 %). Naprostou menšinou ve

skupině pěstujících brambory je věková kategorie 19-29 let (5,9 %).

Oproti tomu věkové složení ve skupině výhradně kupující brambory je složené

z většiny respondentů ve věku 30-39 let (50 %) a 40-49 let (25 %). Ve skupině najdeme také

respondenty ve věku 60-69 let (16,7 %) a opět v menšině jsou respondenti ve věku 19-29 let

(8,3 %).

Graf č. 3: Způsob získávání brambor

56,70%

0% 3,30%

40%

0%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

pěstujeme anásledně

uskladňujem

pěstujeme, aleneuskladňujeme

nepěstujeme, alejsme zásobování

rodinou

výhradně kupujeme jiná odpověď

Otázka č.5

53

Tabulka č. 7: Způsob získávání brambor

Možnosti odpovědí

Počet respondentů

Procenta Věkové kategorie

Počet Procenta

19-29 let 1 5,9% 40-49 let 3 17,6% 60-69 let 5 29,4% 70-79 let 6 35,3%

Pěstujeme a

následně uskladňujeme

17

56,7%

80 a více let 2 11,8% Nepěstujeme,

ale jsme zásobování

rodinou

1

8,3%

1

100%

19-29 let 1 8,3% 30-39 let 6 50% 40-49 let 3 25%

Výhradně kupujeme

12

40%

60-69 let 2 16,7%

Otázka č. 6:

Potraviny jako jsou např. vejce:

a) nekupujeme, máme domácí (chováme slepice)

b) kupujeme, ale občas dostaneme i od rodičů

c) výhradně kupujeme

d) jiná odpověď…

Překvapivě nejvíce respondentů, a to 12 (40 %), odpovědělo možností c) výhradně

kupujeme. Možností a) nekupujeme, máme domácí (chováme slepice) odpovědělo

11 (36,7 %) respondentů a zbylých 7 (23,3 %) respondentů odpovědělo možností b)

kupujeme, ale občas dostaneme od rodiny.

Z respondentů výhradně kupujících vejce je polovina (50 %) věku 60-69 let. Další

věkovou skupinou jsou respondenti ve věku 30-39 let (33,3 %) a 40-49 let (16,7 %).

Z celkové skupiny respondentů odpovídající možností a) je asi 36,4 % respondentů ve věku

70-79 let, 27,3 % ve věku 60-69 let, 18,2 % ve věku 80 a více let a stejně (9,1 %) jsou na tom

věkové kategorie 30-39 let a 19-29 let. Ze skupiny s asi 23,3 % respondentů, která vejce jak

kupuje, tak občas dostane od rodiny je nejvíce respondentů 57,2 % ve věku 40-49 let, dále

28,6 % ve věku 30-30 let a posledních 14,3 % ve věku 19-29 let.

54

Graf č. 4: Způsob získávání vajec

36,70%

23,30%

40%

0%

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%40,00%

nekupujeme,máme domácí

kupujeme, aleobčas dostaneme

od rodiny

výhradněkupujeme

jiná odpověď

Otázka č.6.

Tabulka č. 8: Způsob získávání vajec

Možnosti odpovědí

Počet respondentů

Procenta

Věkové kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 1 9,1% 30-39 let 1 9,1% 60-69 let 3 27,3% 70-79 let 4 36,4%

Nekupujeme,

máme domácí

11

36,7%

80 a více let 2 18,2% 19-29 let 1 14,3% 30-39 let 2 28,6%

Kupujeme, ale občas

dostaneme od rodiny

7

23,3%

40-49 let 4 57,2%

30-39 let 4 33,3% 40-49 let 2 16,7%

Výhradně kupujeme

12

40%

60-69 let 6 50%

Otázka č. 7:

Chováte nějaké domácí hospodářské zvíře?(pokud ano, prosím napište jaké)

Otázka je dichotomická (ano-ne) s možností výčtové, otevřené odpovědi.

Z dotazovaných respondentů uvedlo 19 respondentů (63,3 %), že nechová žádné domácí

hospodářské zvíře a 11 respondentů (36,7 %) chová hlavně slepice. Kromě slepic chová

5 respondentů (38,5 %) králíky , 4 respondenti (30,8 %) krůty, 2 respondenti (15,4 %) kachny

a 2 respondenti (15,4 %) včely.

55

Graf č. 5: Chov hospodářských zvířat

Otázka č. 8:

Zajímáte se o zdravý životní styl?

a) ano zdravý životní styl považuji za velmi důležitý

b) občas se zajímám, ale jsou i důležitější věci

c) zdravý životní styl mě nezajímá

d) neznám zdravý životní styl

Odpověď a) zaškrtlo 10 (33,3 %) respondentů, odpověď b) zaškrtlo 8 (26,7 %)

respondentů, odpověď c) zaškrtli 3 (10 %) respondenti a odpověď d) zaškrtlo 9 (30 %)

respondentů.

Zdravý životní styl považuje překvapivě za velmi důležité věkové kategorie 40-49 let

(40 %), 60-69 let (40 %), ale také i 30-39 let (10 %), 19-29 let (10 %). Oproti tomu

respondenti starší generace, tedy ve věku nejčastěji 70-79 let (66,7 %), 80 a více let (22,2 %)

a 60-69 let (11,1 %) vůbec neznají, co znamená zdravý životní styl. Ze skupiny, která zná

zdravý životní styl, ale nezajímá se o něj, je nejvíce respondentů 66,7 % ve věkovém rozmezí

60-69 let a ve věku 70-79 let (33,3 %). A respondenti ve věkovém rozmezí 19-29 let (12,5 %),

30-39 let (50 %), 40-49 let (25 %) a 60-69 let (12,5 %) se občas zajímají o zdravý životní styl,

ale nepovažují ho za velmi důležitý.

56

Graf č. 6: Zájem o zdravý životní styl

33,30%

26,70%

10%

30%

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%

Zdavý životnístyl považuji zavelmi důležitý

Občas sezajímí, ale jsou idůležitější věci

zdravý životnístyl mě

nezajímá

neznám zdravýživotní styl

Otázka č.8.

Tabulka č. 9: Zájem o zdravý životní styl

Možnosti odpovědí

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 1 10% 30-39 let 1 10% 40-49 let 4 40%

Ano, zdravý životní styl považuji za

velmi důležitý

10

33,3%

60-69 let 4 40% 19-29 let 1 12,5% 30-39 let 4 50% 40-49 let 2 25%

Občas se zajímám, ale

jsou i důležitější

věci

8

26,7%

60-69 let 1 12,5% 60-69 let 2 66,7% Zdravý

životní styl mě nezajímá

3

10% 70-79 let 1 33,3%

60-69 let 1 11,1% 70-79 let 6 66,7%

Neznám zdravý

životní styl

9

30%

80 a více let 2 22,2%

57

Otázka č. 9:

Jakým způsobem trávíte svůj volný čas?

a) posezení s přáteli

b) kino

c) divadlo

d) televize

e) počítač

f) odpočinek, relaxace

g) spánek

h) sport

i) domácí práce (vaření, žehlení)

j) péče o domácnost (úklid, drobné

opravářské práce)

k) zahrádka

l) kutilství

m) čtení novin, časopisů

n) četní knih

o) luštění křížovek, sudoku

p) pletení háčkování

Respondenti odpovídali na každou danou položku ano-ne. Odpovídali na

16 volnočasových aktivit (uvedeny výše).

Nejčastější volnočasovou aktivitu respondenti zvolili odpočinek (10,2 %) po něm hned

následovalo čtení novin a časopisů společně s televizí (9,8 %), dále kutilství (9,5 %), péče

o domácnost (9,1 %), spánek (8,3 %), posezení s přáteli stejně jako zahrádka (7,5 %), domácí

práce stejně jako čtení knih (6,4 %), sport (5,3 %), luštění křížovek (4,9 %), pletení,

háčkování (3,4 %), počítač stejně jako kino (3 %) a nejmíň respondentů tráví svůj volný čas

návštěvou divadla (0,8 %).

Graf č. 7: Volnočasové aktivity

volnočasové aktivity

10,20%

9,80%

9,80%

9,50%

9,10%8,30%

7,50%

7,50%

6,40%

6,40%

5,30%

4,90%

3,40%

3%

3%

0,80% odpočinek, relaxacečtení novin, časopisůtelevizekutilstvípéče o domácnostspánekposezení s přátelizahrádkadomácí prácečtení knihsportluštění křížovekpletení, háčkováníkinopočítačdivadlo

58

Cílem položené otázky, bylo ukázat rozdíl mezi generacemi, tedy odlišnými životními

styly. Proto byly zpracovány vybrané položky z hlediska věkového složení.

o Posezení s přáteli

Tato podotázka jako všechny ostatní podotázky je dichotomická (ano-ne). Z grafu je

vidět, že posezením s přáteli tráví nejčastěji respondenti ve věku 19-29 let (100 %), 30-39 let

(80 %) a 60-69 let (77,8 %). Minimálně svůj volný čas tráví posezením s přáteli respondenti

ve věku 70-79 let (16,7 %) a vůbec respondenti ve věku 80 a více let (0 %).

Graf č. 8: Posezení s přáteli

0%

20%

40%

60%

80%

100%

posezení s přáteli

anone

ano 100% 80% 66,7% 77,8% 16,7% 0,0%

ne 0% 20% 33% 22,2% 83,3% 100,0%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Kino

Kino zvolili jako svoji nejčastější volnočasovou aktivitu respondenti ve věku 19-29 let

(100 %), také respondenti ve věku 30-39 let (60 %) a 40-49 let (50 %). Do kina ve svém

volném čase nechodí vůbec respondenti ve věku 60-69 let, 70-79 let a 80 a více let.

59

Graf č. 9: Kino

0%

20%

40%

60%

80%

100%

kino

anone

ano 100% 60% 50% 0% 0% 0%

ne 0% 40% 50% 100% 100% 100%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Spánek

Respondenti ve věku 80 a více let (100 %) a 70-79 let (83,3 %) a 40-49 let (83,3 %)

preferují ve svém volnu spánek. Ale také respondenti ve věku 60-69 let (66,7 %), 19-29 let

(50 %) a 30-39 let (40 %) volili jako svoji volnočasovou aktivitu spánek.

Graf č. 10: Spánek

0%

20%

40%

60%

80%

100%

spánek

anone

ano 50% 40% 83,30% 66,70% 83,30% 100%

ne 50% 60% 16,70% 33,30% 16,70% 0%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

60

o Počítač

Počítač je opět doménou věkových kategorií 19-29 let (100 %), 40-49 let (67 %)

a 30-39 let (60 %). Věkové kategorie 60-69 let, 70-79 let a 80 a více let uvedly, že počítač

nevyhledávají jako svoji volnočasovou aktivitu.

Graf č. 11: Počítač

0%

20%

40%

60%

80%

100%

počítač

anone

ano 100% 60% 67% 0% 0% 0%

ne 0% 40% 33% 100% 100% 100%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Sport

Podle grafu jde vidět, že věkové kategorie 19-29 let (100 %), 40-49 let (83 %) a 30-39

let (80 %) převažují v provozování volnočasové aktivity sport. Oproti tomu respondenti ve

věku 70-79 let a 80 a více let sport ve své, volném čase neprovozují.

61

Graf č. 12: Sport

0%

20%

40%

60%

80%

100%

sport

anone

ano 100% 80% 83,30% 33,30% 0% 0%

ne 0% 20% 16,70% 66,70% 100% 100%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Zahrádka

Práce na zahrádce zabírá nejvíce volného času respondentům 40-49 let (100 %), také

respondenti ve věku 70-79 let (83,3 %) a 60-69 let (77,8 %) tráví svůj volný čas na zahrádce.

Respondenti ve věku 80 a více let vůbec nevolili zahrádku jako svoji volnočasovou aktivitu

a nejméně z dotazovaných respondentů ve věku 30-39 let (20 %).

Graf č. 13: Zahrádka

0%

20%

40%

60%

80%

100%

zahrádka

anone

ano 50% 20% 100% 77,80% 83,30% 0%

ne 50% 80% 0% 22,20% 16,70% 100%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

62

o Čtení novin, časopisů

Čtením novin, časopisů je jedna z nejfrekventovanějších volnočasových aktivit všech

věkových kategorií dotazovaných respondentů. Nejvíce čtou časopisy a noviny respondenti ve

věku 19-29 let (100 %), 40-49 let (100 %) a 80 a více let (100 %). O něco méně svůj volný

čas tráví čtením novin a časopisů respondenti ve věku 60-69 let (88,9 %), 70-79 let (83,3 %)

a 30-39 let (60 %).

Graf č. 14: Čtení novin a časopisů

0%

20%

40%

60%

80%

100%

čtení novin, časopisů

anone

ano 100% 60% 100% 88,90% 83,30% 100%

ne 0% 40% 0% 11,10% 16,70% 0%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Čtení knih

Knihy ve svém volném čase čtou nejvíce respondenti ve věku 70-79 let (66,7 %)

a 40-49 let (66,7 %) a 30-39 let (60 %). Stejně jsou na tom věkové kategorie 19-29 let

a 80 a více let (50 %).

63

Graf č. 15: Čtení knih

0%10%20%30%40%50%60%70%

čtení knih

anone

ano 50% 60% 66,70% 33,30% 66,70% 50%

ne 50% 40% 33,30% 66,70% 33,30% 50%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Luštění křížovek, sudoku

Luštění křížovek a sudoku nejsou oblíbenými volnočasovými aktivitami respondentů

ve věku 19-29 let (0 %). Nejvíce luští křížovky respondenti ve věku 80 a více let a 40-49 let

(50 %).

Graf č. 16: Luštění křížovek, sudoku

0%

20%

40%

60%

80%

100%

luštění křížovek, sudoku

anone

ano 0% 40% 50% 33,30% 33,30% 50%

ne 100% 60% 50% 66,70% 66,70% 50%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

64

Otázka č. 10:

Kde se nejčastěji setkáváte se svými spoluobčany?

a) na faře, v kostele

b) na kulturně-společenských akcích (plesy, zábavy aj.)

c) na sportovních akcích (fotbal, hasičské soutěže aj.)

d) v restauraci (hospodě)

e) na nákupu

f) jiné……………….

Z celkového počtu 30 respondentů odpovědělo na možnost a) 7 z dotazovaných

(23,3 %), na možnost b) 6 z dotazovaných (20 %), na možnost c) 7 z dotazovaných (23,3 %),

na možnost d) 3 z dotazovaných (10 %) a na možnost f) 7 z dotazovaných (23,3 %).

Podle věku lze říci, že nejvíce lidí věku 60-69 let (57,1 %) a 70-79 let (42,9 %) se

setkává v kostele či na faře. Na kulturně-společenských akcích se setkává nejvíce lidí ve věku

30-39 let (50 %) a 40-49 let (50 %). Sportovní akce navštěvují nejčastěji věkové kategorie

40-49 let (42,9 %), také věkové kategorie 19-29 let (14,3 %), 30-30 let (14,3%), 60-69 let

(14,3 %) a 80 a více let (14,3 %). Věkové kategorie 19-29 let (33,3 %), 30-39 let (33,3 %)

a 60-69 let (33,3 %) se setkávají nejčastěji v restauraci. A možnost jiné zatrhlo 23,3 %

respondentů. Z nich uvedlo 42,9 % respondentů, že se nejčastěji setkávají na srazu důchodců

a 57,1 % respondentů se nejčastěji setkávají doma, když k nim přijde návštěva.

65

Graf č. 17: Místo setkání se spoluobčany

23,30%20%

23,30%

10%

23,30%

0,00%

5,00%

10,00%

15,00%

20,00%

25,00%

na faře, vkostele

na kulturně-společenských

akcích

na sportovníchakcích

v restauraci jiné

otázka č. 10.

Řada1

Tabulka č. 10: Místo setkání se spoluobčany

Možnosti

Počet respondentů

Procenta

Věkové kategorie

Počet

Procenta

60-69 let 4 57,1% Na faře, v kostele

7

23,3% 70-79 let 3 42,9%

30-39 let 3 50% Na kulturně-společenských

akcích

6

20%

40-49 let 3 50%

19-29 let 1 14,3% 30-39 let 1 14,3% 40-49 let 3 42,9% 60-69 let 1 14,3%

Na

sportovních akcích

7

23,3%

80 a více let 1 14,3% 19-29 let 1 33,3% 30-39 let 1 33,3%

V restauraci

3

10%

60-69 let 1 33,3% 60-69 let 2 66,7% Sraz

důchodců 3 42,9%

70-79 let 1 33,3% 60-69 let 1 25% 70-79 let 2 75%

Jiné

(23,3%) Návštěva

4

57,1%

80 a více let 1 25%

66

Otázka č. 11.

Jak jste spokojen/a v současné době s dostupností následujících služeb ve Vaší vesnici?

a) škola

b) školka

c) pošta

d) kostel

e) zubař

f) praktický lékař

g) gynekolog

h) dětský lékař

i) kino

j) divadlo

k) hřiště pro děti

l) sportovní hřiště

m) obchod s potravinami

n) obchod s textilem

o) restaurace

Pomocí otázky bylo zjištěno, které služby, popř. instituce se v současné době nachází

v obci. V obci Lužná se nachází školka, hřiště pro děti v rámci školky, sportovní hřiště,

obchod s potravinami a restaurace.

Zbytek služeb, které se nacházely v dotazníku, se nachází v sousední vesnici, proto

jejich dostupnost je již obtížnější. Avšak jak uvedlo několik respondentů poznámkou, že jsou

spokojeni s touto dostupností, jelikož jsou tam všechny potřebné služby (kromě divadla

a kina).

Otázka č. 12:

Které zvyky a tradice v současné době dodržujete?

a) „smrtná neděle“

b) masopustní průvod a pochovávání

basy

c) pašijový týden- „klepáči“

d) pálení „Jidáše“

e) stavba a kácení máje

f) barvení kraslic

g) „mrskačka“

h) Boží hod velikonoční – pečení

beránka

i) „pálení čarodějnic“

j) průvod o Božím tělě

k) dožínky

l) hody

m) pouť

n) „Barborky“

o) Mikuláš

p) „draní peří“

q) Obchůzka „Lucky“

r) koledování na sv. Štěpána

s) dudlání („chodění po cigánské“)

t) „načínání koláče“

67

U této otázky ve většině položek panovala úplná shoda všech respondentů. Proto lze

říci, že ze zvyků a tradic se v Lužné uchovalo masopustní průvod a následné pochovávání

basy (i když ne v původní podobě), stavba a kácení máje, mrskačka, hody, pouť ke sv. Janu,

Mikuláš. A zcela zaniklo smrtná neděle, obchůzka klepáčů, pálení Jidáše, pálení čarodějnic,

průvod o Božím těle, dožínky, draní peří, obchůzka Lucky, načínání koláče.

V některých položkách se respondenti lišili, proto budou uvedeny a vyhodnoceny zvlášť.

o Barvení kraslic

Barvení kraslic na Velikonoce jako zvyk si nejvíce uchovali respondenti ve věku

40-49 let (66,7 %) a respondenti ve věku 60-69 let (50 %), 19-29 let (50 %), 70-79 let

(16,7 %). Oproti tomu tento zvyk už nedodržují respondenti ve věku 30-39 let a 80 a více let.

Graf č. 17: Barvení kraslic

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Barvení kraslic

ano 50% 0% 66,70% 50% 16,70% 0%

ne 50% 100% 33,30% 50% 83,30% 100%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o Boží hod velikonoční-pečení beránka

Na Boží hod velikonoční ještě stále pečou beránka respondenti ve věku 80 a více let

(100 %), 40-49 let (83,3 %) a 70-79 let (66,7 %). Tento zvyk ještě v malé míře dodržují

i respondenti ve věku 19-29 let (50 %), 60-69 let (50 %) a 30-39 let (20 %).

68

Graf č. 18: Boží hod velikonoční – pečení beránka

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Boží hod velikonoční-pečení beránka

ano 50,00% 20,00% 83,30% 50,00% 66,70% 100,00%

ne 50,00% 80,00% 16,70% 50,00% 33,30% 0,00%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

o „Barborky“

Barborky, tedy větvičky třešně utržené na sv. Barboru, dodržují respondenti ve věku

19-29 let (100 %), 70-79 let (83,3 %), 40-49 let (50 %), 80 a více let (50 %) a v malém počtu

i respondenti ve věku 60-69 let (25 %). Respondenti ve věku 30-39 let tuto tradici vůbec

nedodržují.

Graf č. 19: „Barborky“

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

"Barborky"

ano 100,00% 0,00% 50,00% 25,00% 83,30% 50,00%

ne 0,00% 100,00% 50,00% 75,00% 16,70% 50,00%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let 80 a více let

69

o Koledování na sv. Štěpána

Koledovat na sv. Štěpána chodí převážně respondenti ve věku 40-49 let (83,3 %), dále

pak respondenti ve věku 60-69 let (50 %) a respondenti ve věku 30-39 let (40 %).

Respondenti ve věku 19-29 let, 70-79 let a 80 a více let nechodí koledovat vůbec.

Graf č. 20: Koledování na sv. Štěpána

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

koledování na sv.Štěpána

ano 0,00% 40,00% 83,30% 50,00% 0,00%

ne 100,00% 60,00% 16,70% 50,00% 100,00%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let

o Dudlání („chodění po cigánské“)

Zvyk zvaný dudlání dodržují hlavně respondenti ve věku 19-29 let (100 %) a 30-39 let

(100 %), avšak jak uvedli v poznámce, chodí pouze jako doprovod svých dětí. Také

respondentům ve věku 60-69 let (50 %) a 40-49 let tento zvyk není neznámý a stále ho

dodržují. Respondenti ve věku 70-79 let a 80 a více let dudlání nedodržují vůbec.

70

Graf č. 21: Dudlání

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

dudlání (chodění po cigánské )

ano 100,00% 100,00% 40,00% 50,00% 0,00%

ne 0,00% 0,00% 60,00% 50,00% 100,00%

19-29 let 30-39 let 40-49 let 60-69 let 70-79 let

Otázka č. 13:

Jak jste spokojen/a s životem na vesnici?

a) Velmi spokojen/a

b) Spíše spokojen/a

c) Jak kdy

d) Spíše nespokojen/a

e) Nespokojen/a

Respondenti měli možnost výběru z 5 výše uvedených možností. Nejčastější odpovědí

byla možnost a) kterou zaškrtlo 12 respondentů. Druhou nejčastější (10 respondentů) byla

možnost b) a nejméně respondentů, pouhých 8 uvedlo možnost c).

Z respondentů velmi spokojených s životem na vesnici je 25 % ve věku 40-49 let,

25 % ve věku 60-69 let, 25 % ve věku 70-79 let, 16,7 % ve věku 80 a více let a pouhých

8,3 % ve věku 19-29 let. Z respondentů spíše spokojených s životem na vesnici je ve věku

60-69 let (40 %), 70-79 let (30 %), 40-49 let (20 %) a 30-39 let (10 %). Spokojení s životem

na vesnici jak kdy jsou respondenti ve věku 30-39 let (37,5 %), 19-29 let (25 %), 60-69 let

(25 %) a 40-49 let (12,5 %).

71

Graf č. 22: Spokojenost se životem na vesnici

40%

33,30%

26,70%

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

velmi spokojen/a spíše spokojen/a jak kdy

otázka č. 13.

Tabulka č. 11: Spokojenost se životem na vesnici

Možnosti

respondentů

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

30-39 let 1 8,3% 40-49 let 3 25% 60-69 let 3 25% 70-79 let 3 25%

Velmi

spokojen/a

12

40%

80 a více let 2 16,7% 30-39 let 1 10% 40-49 let 2 20% 60-69 let 4 40%

Spíše

spokojen/s

10

33,3% 70-79 let 3 30% 19-29 let 2 25% 30-39 let 3 37,5% 40-49 let 1 12,5%

Jak kdy

8

26,7

60-69 let 2 25%

72

10. 2 Respondenti – LIDEČKO

V obci Lidečko bydlí 1836 obyvatel (ČSÚ 2011). Bylo vybráno prostou náhodnou

metodou 95 respondentů z této obce. Návratnost dotazníků byla 95 %, jelikož 5 dotazníků

nebylo navráceno, z čehož bylo možné ke statistické analýze využít všechny vrácené

dotazníky.

Zastoupení mužů ve vybraném vzorku činilo 46,7 % (42 respondentů) a žen 53,3 %

(48 respondentů). Autorka oslovila respondenty ve věkovém rozmezí od 19 let do 80 a více

let. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 12 respondentů (13,3 %) patřících do věkové

kategorie 19-29 let. Ve věkovém rozmezí 30-30 let se výzkumu zúčastnilo 21 respondentů

(23,3 %), 40-49 let 6 respondentů (6,7 %), 50-59 let 12 respondentů (13,3 %), 60-69 let

16 respondentů (17,8 %), 70-79 let 17 respondentů (18,9 %) a 80 a více let 6 respondentů

(6,7 %).

Graf č. 23: Věkové rozmezí respondentů

Věkové rozmezí respondentů

30-39 let; 23,30%

70-79 let; 18,90%

50-59 let; 13,30%

40-49 let; 6,70%

80 a více let; 6,70%

19-29 let; 13,30%

60-69 let; 17,80%

73

Otázka č. 3:

Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání?

a) bez vzdělání nebo neukončené

b) základní

c) vyučen/a nebo střední bez maturity

d) úplné střední s maturitou, vč. nástavbového

e) vyšší odborné

f) vysokoškolské

Úroveň vzdělání v obci nám zobrazuje následující graf. Z vybraných respondentů

dosáhlo základního vzdělání 30 respondentů, což je 33,3 % z celkového počtu. Vyučeno bylo

34 respondentů, tedy 37,8 % z celkového počtu dotazovaných. Maturitu získalo

16 respondentů (17,8 %) a nejméně procent (11,1 %) ve výběrovém vzorku náleží

10 respondentům, kteří získali vysokoškolský titul.

Z 30 respondentů, kteří dosáhli základní vzdělání, je nejvíce ve věku 70-79 let

(43,3 %), dále ve věku 60-69 let (20 %) a 80 a více let (20 %), 50-59 let (10 %). Věkové

kategorie 30-39 let a 40-49 let jsou v zastoupení 3,3 %. Vyučených respondentů je nevíce

ve věku 30-39 let (23,5 %), dále pak 20,6 % ve věku 60-69 let a 50-59 let, 14,7 % ve věku

19-29 let, 11,8 % ve věku 40-49 let a nejméně 8,8 % ve věku 70-79 let. Z 16 respondentů,

kteří získali maturitu, je nejvíce dotazovaných ve věkové kategorii 30-39 let (50 %), 19-29 let

(43,8 %) a 60-69 let (6,3 %). Vysokou školu vystudovalo 10 respondentů, kteří byli ve

věkovém složení 30-39 let (60 %), 19-29 let (30 %) a 50-59 let (10 %).

74

Graf č. 24: Úroveň vzdělání

33,30%37,80%

17,80%

11,10%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

Úroveň vzdělanosti

Řada1 33,30% 37,80% 17,80% 11,10%

Základní Vyučen/a S maturitou Vysokoškolské

Tabulka č. 12: Úroveň vzdělání

Možnosti odpovědí

Počet respondentů

Procenta

Věkové kategorie

Počet

Procenta

30-39 let 1 3,3% 40-49 let 1 3,3% 50-59 let 3 10% 60-69 let 6 20% 70-79 let 13 43,3%

Základní

30

33,3%

80 a více let 6 20% 19-29 let 5 14,7% 30-39 let 8 23,5% 40-49 let 4 11,8% 50-59 let 7 20,6% 60-69 let 7 20,6%

Vyučen/a

34

37,8%

70-79 let 3 8,8% 19-29 let 7 43,8% 30-39 let 8 50%

S maturitou

16

17,8%

60-69 let 1 6,3% 19-29 let 3 30% 30-39 let 6 60%

Vysokoškolské

10

11,1%

50-59 let 1 10%

75

Otázka č. 4:

Kolik generací žije ve Vaší domácnosti?

a) jedna generace (partner-partnerka)

b) dvě generace (partner-partnerka + děti)

c) tři generace (partner-partnerka + děti + rodiče)

d) čtyři generace (partner-partnerka + děti + rodiče + prarodiče)

Nejčastější odpovědí byla možnost b) dvě generace. Domácností, kde žijí dvě

generace, jsou v počtu 38 (42,2 %). Domácností, kde žijí tři generace, jsou v Lidečku

zastoupeny v počtu 33 (36,7 %). Domácností, které obývá pouze jedna generace je

16 (17,8 %) a nejméně je domácností se čtyřmi generacemi 3 (3,3 %).

Otázka č. 5:

Potraviny jako jsou např. brambory:

a) pěstujeme a následně uskladňujeme

b) pěstujeme, ale neuskladňujeme

c) nepěstujeme, ale jsme zásobování rodiči

d) výhradně kupujeme

e) jiná odpověď…………….

Respondenti vybírali z pěti výše uvedených možností. Nejčastější odpovědí byla

možnost a) pěstujeme a následně uskladňujeme, kterou uvedlo 47 respondentů. Druhou

nejčastější odpovědí byla možnost d) výhradně kupujeme, kterou zaškrtlo 32 respondentů.

Po ní následovala možnost c) nepěstujeme, ale jsme zásobování rodinou (8 respondentů)

a nejméně častá byla možnost b) pěstujeme, ale neuskladňujeme (3 respondenti).

V procentuálním zastoupení měla odpověď a) 52,2 % z čehož tuto možnost uvedli

respondenti ve věku 30-39 let (8,5 %), 40-49 let (8,5 %), 50-59 let (14,9 %), 60-69 let

(25,5 %), 70-79 let (32 %) a 80 a více let (10,6 %). Odpověď b) měla pouhých 3,3 %

a odpověděli respondenti ve věkovém rozmezí 50-59 let, 60-69 let a 70-79 let. Možnost c)

měla 8,9 % a respondenti byli ve věku 19-29 let (25 %), 30-39 let (50 %), 50-59 let (12,5 %)

a 80 a více let (12,5 %). Brambory výhradně kupuje 35,6 % dotazovaných respondentů, kteří

jsou ve věku 19-29 let (31,3 %), 30-39 let (43,8 %), 40-49 let (6,3 %), 50-59 let (6,3 %),

60-69 let (9,4 %) a 70-79 let (3,1 %).

76

Graf č. 25: Způsob získávání brambor

52,20%

3,30%8,90%

35,60%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

pěstujeme anásledně

uskladňujeme

pěstujeme, aleneuskladňujeme

nepěstujeme, alejsme zásobováni

rodinou

výhradněkupujeme

Otázka č.5.

Tabulka č. 13: Způsob získávání brambor

Možnosti odpovědí

Počet respondentů

Procenta

Věkové kategorie

Počet

Procenta

30-39 let 4 8,5% 40-49 let 4 8,5% 50-59 let 7 14,9% 60-69 let 12 25,5% 70-79 let 15 32%

Pěstujeme a

následně uskladňujeme

47

52,2%

80 a více let 5 10,6% 50-59 let 1 33,3% 60-69 let 1 33,3%

Pěstujeme, ale neuskladňujeme

3

3,3%

70-79 let 1 33,3% 19-29 let 2 25% 30-39 let 4 50% 50-59 let 1 12,5%

Nepěstujeme, ale jsme

zásobováni rodinou

8

8,9%

80 a více let 1 12,5% 19-29 let 10 31,3% 30-39 let 14 43,8% 40-49 let 2 6,3% 50-59 let 2 6,3% 60-69 let 3 9,4%

Výhradně kupujeme

32

35,6%

70-79 let 1 3,1%

77

Otázka č. 6:

Potraviny jako jsou např. vejce:

a) nekupujeme, máme domácí (chováme slepice)

b) kupujeme, ale občas dostaneme i od rodičů

c) výhradně kupujeme

d) jiná odpověď…

Nejčastěji volená odpověď byla a), druhou nejčastější byla možnost c) a nejméně častá

byla možnost b).

Celkem 50 respondentů (55,6 %) brambory pěstuje a následně uskladňuje. Věkové

kategorie, které zatrhly možnost a) jsou 19-29 let (6 %), 30-39 let (8 %), 40-49 let (8 %),

50-59 let (14 %), 60-69 let (22 %), 70-79 let (30 %), 80 a více let (12 %). Oproti tomu pouze

22 respondentů (24,4 %) brambory výhradně kupuje. Tuto možnost zatrhli respondenti

ve věku 19-29 let (22,7 %), 30-39 let (59,1 %), 40-49 let (4,5 %), 50-59 let (13,7 %). Možnost

c) kupujeme, ale občas dostaneme od rodiny, uvedlo 18 dotazovaných respondentů (20 %),

z nichž bylo 22,2 % ve věku 19-29 let, 27,8 % ve věku 30-39 let, 11,1 % ve věku 50-59 let,

27,8 % ve věku 60-69 let a 11,1 % ve věku 70-79 let.

Graf č. 26: Způsob získávání vajec

55,60%

20%24,40%

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

nekupujeme, mámedomácí

kupujeme, aleobčast dostaneme

od rodiny

výhradně kupujeme

Otázka č.6.

78

Tabulka č. 14: Způsob získávání vajec

Možnosti odpovědí

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 3 6% 30-39 let 4 8% 40-49 let 4 8% 50-59 let 7 14% 60-69 let 11 22% 70-79 let 15 30%

Nekupujeme, máme domácí

50

55,6%

80 a více let 6 12% 19-29 let 4 22,2% 30-39 let 5 27,8% 50-59 let 2 11,1% 60-69 let 5 27,8%

Kupujeme, ale občas

dostaneme od rodiny

18

20%

70-79 let 2 11,1% 19-29 let 5 22,7% 30-39 let 13 59,1% 40-49 let 1 4,5

Výhradně kupujeme

22

24,4%

50-59 let 3 13,7%

Otázka č. 7:

Chováte nějaké domácí hospodářské zvíře? (pokud ano, prosím napište které)

Tato otázka je dichotomická (ano – ne) s možností otevřené odpovědi. Méně než

polovina dotazovaných respondentů (37 respondentů, což je 41,1 %) nechová žádná domácí

hospodářská zvířata. Z 53 dotazovaných respondentů chová mimo slepice 13 respondentů

králíky (24,5 %), 4 respondenti prase (7,5 %), 3 respondenti kozu (5,6 %) a 2 respondenti

ovce (3,7 %).

79

Graf č. 27: Chov hospodářských zvířat

Otázka č. 8:

Zajímáte se o zdravý životní styl?

a) ano zdravý životní styl považuji za velmi důležitý

b) občas se zajímám, ale jsou i důležitější věci

c) zdravý životní styl mě nezajímá

d) neznám zdravý životní styl

Nejfrekventovanější odpovědí byla možnost b), kterou zatrhlo 37 respondentů. Dvacet

čtyři respondentů uvedlo, že zdravý životní styl nezná. Pouhých 19 respondentů se o zdravý

životní styl zajímá a považuje jej za velmi důležitý a deset respondentů zdravý životní styl

nezajímá.

Z celkového počtu respondentů (21,1 %), kteří se o zdravý životní styl zajímají je

10,5 % ve věku 19-29 let, 31,6 % ve věku 30-39 let, 5,3 % ve věku 40-49 let, 10,5 % ve věku

50-59 let, 31,6 % ve věku 60-69 let a 10,5 % ve věku 70-79 let. Respondenti (41,1 %)

zajímající se o zdravý životní styl občas jsou ve věku 19-29 let (21,6 %), 30-39 let (43,2 %),

40-49 let (5,4 %), 50-59 let (21,6 %), 60-69 let (2,7 %) a 70-79 let (5,4 %). Z respondentů,

kteří se nezajímají o zdravý životní styl (11,1 %) je nejvíce ve věku 70-79 let (40 %),

na druhém místě jsou respondenti ve věku 60-69 let (20 %) a po 10 % jsou zastoupeni

respondenti ve věku 19-29 let, 30-39 let, 40-49 let a 50-59 let. A respondenti, kteří neznají

zdravý životní styl (26,7 %) jsou ve věku 40-49 let (4,2 %), 50-59 let (4,2 %), 60-69 let

(33,3 %), 70-79 let (33,3 %) a 80 a více let (25 %).

80

Graf č. 28: Zájem o zdravý životní styl

21,10%

41,10%

11,10%

26,70%

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%40,00%45,00%

ano, zdravýživotní stylpovažuji za

velmi důležitý

občas sezajímám, ale

jsou i důležitějšívěci

zdravý životnístyl mě

nezajímá

neznám zdravýživotní styl

Otázka č.8.

Tabulka č. 15: Zájem o zdravý životní styl

Možnosti odpovědí

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 2 10,5% 30-39 let 6 31,6% 40-49 let 1 5,3% 50-59 let 2 10,5% 60-69 let 6 31,6%

Ano,

zdravý životní styl považuji za

velmi důležitý

19

21,1%

70-79 let 2 10,6%

19-29 let 8 21,6% 30-39 let 16 43,2% 40-49 let 2 5,4% 50-59 let 8 21,6% 60-69 let 1 2,7%

Občas se zajímám, ale jsou i

důležitější věci

37

41,1%

70-79 let 2 5,4% 19-29 let 1 10% 30-39 let 1 10% 40-49 let 1 10% 50-59 let 1 10% 60-69 let 2 20%

Zdravý

životní styl mě

nezajímá

10

11,1%

70-79 let 4 40% 40-49 let 1 4,2% 50-59 let 1 4,2% 60-69 let 8 33,3% 70-79 let 8 33,3%

Neznám zdravý

životní styl

24

26,7%

80 a více let 6 25%

81

Otázka č. 9:

Jakým způsobem trávíte svůj volný čas?

a) posezení s přáteli

b) kino

c) divadlo

d) televize

e) počítač

f) odpočinek, relaxace

g) spánek

h) sport

i) domácí práce (vaření, žehlení)

j) péče o domácnost (úklid, drobné

opravářské práce)

k) zahrádka

l) kutilství

m) čtení novin, časopisů

n) četní knih

o) luštění křížovek, sudoku

p) pletení háčkování

Respondenti odpovídali na výše uvedené položky ano-ne. Z celkového počtu 90

respondentů nejvíce respondentů uvádělo jako svou volnočasovou aktivitu televizi (9,2 %),

dále čtení novin a časopisů (8,3 %), péči o domácnost (8,2 %), na stejné úrovni je i posezení

s přáteli (8,2 %), odpočinek (8 %), zahrádka (7,7 %), spánek (7,6 %), domácí práce (7,6 %),

čtení knih (6,8 %), luštění křížovek a sudoku (6 %), kutilství (5,4 %), pletení a háčkování

(4,7 %), sport (4,2 %), počítače (3,9 %), divadlo (3,1 %) a na posledním místě kino (2,3 %).

Graf č. 29: Volnočasové aktivity

Volnočasové aktivity

9,20%

8,30%

8,20%

8,20%

8%

7,70%7,60%6,80%

6,20%

6%

5,40%

4,70%

4,20%

3,90%

3,10%

2,30%televiczečtení novin, časopisůpéče o domácnostposezení s přáteliodpočinek, relaxacezahrádkaspánekdomácí prácečtení knihluštění křížovek, sudokukutilstvípletení, háčkovánísportpočítačdivadlokino

82

Cílem položené otázky, bylo ukázat rozdíl mezi generacemi, tedy odlišnými životními

styly. Proto byly zpracovány vybrané položky z hlediska věkového složení.

o Posezení s přáteli

Tato podotázka jako všechny ostatní podotázky je dichotomická (ano-ne). Z grafu je

vidět, že posezením s přáteli tráví nejčastěji respondenti ve věku 19-29 let (100 %), 30-39 let

(100 %) a 40-49 let (85,7 %).

Graf č. 30: Posezení s přáteli

0%

20%

40%

60%

80%

100%

posezení s přáteli

ano ne

ano 100% 100% 85,70% 81,80% 64,70% 52,90% 0%

ne 0% 0% 14,30% 18,20% 35,30% 47,10% 100%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Kino

Kino není oblíbenou volnočasovou aktivitou respondentů ve věku 80 a více let,

70-79 let, 60-69 let a 50-59 let. Z respondentů ve věku 19-29 let navštěvuje kino více jak

polovina dotazovaných (54,5 %) a polovina dotazovaných respondentů ve věku 30-39 let.

83

Graf č. 31: Kino

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

kino

anone

ano 54,50% 50% 28,60% 0% 0% 0% 0%

ne 45,50% 50% 71,40% 100% 100% 100% 100%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Počítač

Počítač preferují spíše respondenti ve věku 19-29 let (90,9 %), méně potom

respondenti ve věku 30-39 let (59,1 %), 40-49 let (42,9 %) a 50-59 let (45,5 %). Součástí

volnočasových aktivit není u věkových kategorií 60-69 let, 70-79 let a 80 a více let.

Graf č. 32: Počítač

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

počítač

anone

ano 90,90% 59,10% 42,90% 45,50% 5,90% 0,00% 0,00%

ne 9,10% 40,90% 57,10% 54,50% 94,10% 100,00 100,00

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

84

o Spánek

Spánek patří do volnočasových aktivit všech dotazovaných věkových kategorií.

Nejvíce jej preferují respondenti ve věku 80 a více let (100 %) a nejméně respondenti ve věku

19-29 let (63,3 %) stejně jako respondenti ve věku 30-39 let (63,3 %).

Graf č. 33: Spánek

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

spánek

anone

ano 63,60% 63,60% 57,10% 63,60% 88,20% 64,70% 100,00

ne 36,40% 36,40% 42,90% 36,40% 11,80% 35,30% 0,00%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Sport

Sport je volnočasovou aktivitou spíše pro věkové kategorie 19-29 let (72,7 %)

a 30-39 let (72,7 %). Také věkové kategorie 40-49 let (57,1 %), 60-69 let (29,4 %)

a 50-59 let (18,2 %) se ve své, volném čase věnují sportu. Oproti tomu sportem nejméně, ba

skoro vůbec netráví svůj volný čas respondenti ve věku 80 a více let (0 %) a 70-79 let (5,9 %).

85

Graf č. 34: Sport

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

sport

anone

ano 72,70 72,70 57,10 18,20 29,40 5,90% 0,00%

ne 27,30 27,30 42,90 81,80 70,60 94,10 100,00

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více

o Zahrádka

Zahrádce svůj volný čas nejvíce věnují respondenti ve věku 60-69 let (100 %), také

respondenti ve věku 70-79 let (94,1 %), 40-49 let (71,4 %), 50-59 let (63,6 %) a 80 a více let

(60 %). Méně se zahrádce, jako svoje hobby, věnují respondenti ve věku 19-29 let a 30-39 let

(45,5 %).

Graf č. 35: Zahrádka

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

zahrádka

anone

ano 45,50% 45,50% 71,40% 63,60% 100,00 94,10% 60,00%

ne 54,50% 54,50% 28,60% 36,40% 0,00% 5,90% 40,00%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

86

o Čtení novin a časopisů

Časopisy a noviny si čtou všichni respondenti, avšak v různém počtu. Nejvíce jej čtou

respondenti ve věku 80 a více let (100 %), dále pak 60-69 let (88,2 %), 40-49 let (85,7 %),

70-79 let (76,5 %), 50-59 let (72,7 %), 30-39 let (68,2 %) a 10-29 let (54,5 %).

Graf č. 36: Čtení novin a časopisů

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

čtení novin a časopisů

anone

ano 54,50%68,20%85,70%72,70%88,20%76,50%100,00

ne 45,50%31,80%14,30%27,30%11,80%23,50% 0,00%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více

o Čtení knih

Ve svém volnu nejvíce čtou knihy respondenti ve věku 80 a více let (80 %), dále pak

respondenti ve věku 60-69 let (76,5 %) a 40-49 let (71,4 %). O něco méně čtou knihy

respondenti ve věku 19-29 let (54,5 %), 70-79 let (52,9 %), 30-39 let (40,9 %) a 50-59 let

(36,4 %).

87

Graf č. 37: Čtení knih

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

čtení knih

anone

ano 54,50% 40,90% 71,40% 36,40% 76,50% 52,90% 80,00%

ne 45,50% 59,10% 28,60% 63,60% 29,40% 47,10% 20,00%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Luštění křížovek a sudoku

Z dotazovaných respondentů luští křížovky či sudoku ve svém volnu respondenti

ve věku 60-69 let (88,2 %) a 80 a více let (80 %). Také respondenti ve věku 70-79 let

(76,4 %), 50-59 let (63,6 %) a 40-49 let (71,4 %) vykonávají tuto volnočasovou aktivitu.

Nejméně potom luští křížovky či sudoku respondenti ve věku 30-39 let (40,9 %) a 19-29 let

(9,5 %).

Graf č. 38: Luštění křížovek, sudoku

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

luštění křížovek, sudoku

anone

ano 9,10% 40,90% 71,40% 63,60% 88,20% 76,40% 80,00%

ne 90,90% 59,10% 28,60% 36,40% 11,80% 23,60% 20,00%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

88

Otázka č. 10:

Kde se nejčastěji setkáváte se svými spoluobčany?

a) na faře, v kostele

b) na kulturně-společenských akcích (plesy, zábavy aj.)

c) na sportovních akcích (fotbal, hasičské soutěže aj.)

d) v restauraci (hospodě)

e) na nákupu

f) jiné……………….

Respondenti vybírali z výše uvedených možností vždy jednu odpověď. Nejčastější

zaškrtnutá možnost byla a) na faře, v kostele (44 respondentů), jako druhá nejčastější byla

možnost b) na kulturně-společenských akcích (18 respondentů), dále možnost d) v restauraci

(17 respondentů) a jako poslední byla možnost c) v restauraci (11 respondentů).

Ze 44 respondentů, kteří se setkávají se svými spoluobčany nejčastěji na faře, či

v kostele, je nejvíce ve věku 70-79 let (31,8 %), 60-69 let (22,7 %) a 50-59 let (13,6 %). Další

věkové kategorie jako např. 30-39 let (11,4 %) a 80 a více let (11,4 %) se méně setkávají se

svými spoluobčany v kostele. A nejméně se svými spoluobčany se setkávají respondenti ve

věku 19.29 let (9,1 %). Kulturně společenské akce, jako nejčastější místo setkání se svými

spoluobčany, uvedly věkové kategorie 19-29 let (5,6 %), 30-39 let (44,4 %), 40-49 let

(22,2 %), 50-59 let (11,1 %), 60-69 let (16,7 %). Možnost c) na sportovních akcích uvedli

respondenti ve věku 30-39 let (36,4 %), 40-49 let (36,4 %), 50-59 let (27,3 %). A poslední

zaškrtnutou možností byla možnost d) v restauraci, kde se nejčastěji se svými spoluobčany

setkávají respondenti ve věku 19-29 let (47,1 %), 30-39 let (23,5 %), 50-59 let (11,8 %),

60-69 let (11,8 %), 70-79 let (5,9 %).

89

Graf č. 39: Místa setkání se spoluobčany

48,90%

20%

12,20%18,90%

0,00%5,00%

10,00%15,00%20,00%25,00%30,00%35,00%40,00%45,00%50,00%

na faře, vkostele

na kulturně-společenských

akcích

na sportovníchakcích

v restauraci

otázka č. 10

Tabulka č. 16: Místa setkání se spoluobčany

Možnosti

respondentů

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 4 9,1% 30-39 let 5 11,4% 50-59 let 6 13,6% 60-69 let 10 22,7% 70-79 let 14 31,8%

Na faře, v kostele

44

48,9%

80 a více let 5 11,4% 19-29 let 1 5,6% 30-39 let 8 44,4% 40-49 let 4 22,2% 50-59 let 2 11,1%

Na kulturně-

společenských akcích

18

20%

60-69 let 3 16,7% 30-39 let 4 36,4% 40-49 let 4 36,4%

Na sportovních

akcích

11

12,2%

50-59 let 3 27,3% 19-29 let 8 47,1% 30-39 let 4 23,5% 50-59 let 2 11,8% 60-69 let 2 11,8%

V restauraci

17

18,9%

70-79 let 1 5,9%

90

Otázka č. 11:

Jak jste spokojen/a v současné době s dostupností následujících služeb ve vaší vesnici?

a) škola

b) školka

c) pošta

d) kostel

e) zubař

f) praktický lékař

g) gynekolog

h) dětský lékař

i) kino

j) divadlo

k) hřiště pro děti

l) sportovní hřiště

m) obchod s potravinami

n) obchod s textilem

o) restaurace

Pomocí otázky bylo zjištěno, že se v obci v současné době nachází škola, školka,

pošta, kostel, hřiště pro děti, sportovní hřiště, obchod s potravinami, obchod s textilem,

restaurace a divadlo.

V Lidečku už 100 let (od roku 1911) působí ochotnické divadlo, které zinscenovalo

několik divadelních her, jako např. Na tý louce zelený, Soví princezna, Dívčí válka, Sluha

pánem, Dvě Madlenky a mnoho dalších.

Zbytek služeb, které se nacházely v dotazníku, se nachází v sousední vesnici, proto

jejich dostupnost je již obtížnější. Avšak jak uvedlo několik respondentů poznámkou, že jsou

spokojeni s touto dostupností, jelikož jsou tam všechny potřebné služby (kromě kina).

Otázka č. 12:

Které zvyky a tradice v současné době dodržujete?

a) „smrtná neděle“

b) masopustní průvod a pochovávání

basy

c) pašijový týden-„klepáči“

d) pálení „Jidáše“

e) stavba a kácení máje

f) barvení kraslic

g) „mrskačka“

h) Boží hod velikonoční – pečení

beránka

i) „pálení čarodějnic“

j) průvod o Božím těle

k) dožínky

l) hody

m) pouť

n) „Barborky“

o) Mikuláš

p) draní peří

q) obchůzka „Lucky“

r) koledování na sv. Štěpána

s) dudlání („chodění po cigánské“)

t) „načínání koláče“

91

U této otázky ve většině položek panovala úplná shoda všech respondentů. Proto lze

říci, že ze zvyků a tradic se v Lidečku uchovalo masopustní průvod a následné pochovávání

basy (i když ne v původní podobě), stavba a kácení máje, klepáči, pálení Jidáše, mrskačka,

průvod o Božím těle, dožínky, hody, pouť ke sv. Kateřině, Mikuláš. A zcela zaniklo smrtná

neděle, pálení čarodějnic, draní peří.

V některých položkách se respondenti lišili, proto budou uvedeny a vyhodnoceny

zvlášť.

o Barvení kraslic

Na Velikonoce nejvíce barví kraslice respondenti ve věku 30-39 let (59,1 %), dále pak

respondenti ve věku 60-69 let (58,8 %), 80 a více let (50 %), 50-59 let (45,5 %), 70-79 let

(41,2 %), 19-29 let (36,4 %) a 40-49 let (28,6 %).

Graf č. 40: Barvení kraslic

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

barvení kraslic

ano 36,40% 59,10% 28,60% 45,50% 58,80% 41,20% 50%

ne 63,60% 40,90% 71,40% 54,50% 41,20% 58,80% 50%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Boží hod velikonoční-pečení beránka

Zvyk péct beránka na Boží hod velikonoční si uchovaly všechny věkové kategorie

dotazovaných respondentů. Nejvíce však respondentů ve věku 80 a více let (83,3 %), dále pak

50-59 let (72,7 %), 60-69 let (70,6 %), 70-79 let (64,7 %), 19-29 let (63,6 %), 30-39 let

a 40-49 let (28,6 %).

92

Graf č. 41: Boží hod velikonoční – pečení beránka

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Boží hod velikonoční-pečení beránka

ano 63,60% 45,50% 28,60% 72,70% 70,60% 64,70% 83,30%

ne 36,40% 54,50% 71,40% 27,30% 29,40% 35,30% 16,70%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o „Barborky“

Na sv. Barboru řežou a tím i zachovávají dávný zvyk respondenti ve věku 40-49 let

(71,4 %), 50-59 let (63,6 %), 19-29 let (54,5 %), 70-79 let (47,1 %), 60-69 let (41,2 %),

80 a více let (33,3 %) a 30-39 let (27,3 %).

Graf č. 42: „Barborky“

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

"Barborky"

ano 54,50% 27,30% 71,40% 63,60% 41,20% 47,10% 33,30%

ne 45,50% 72,70% 28,60% 36,40% 58,80% 52,90% 66,70%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

93

o Obchůzka „Lucky“

Obchůzka „Lucky“ už upadá, což je zřetelné z grafu. Avšak některé věkové kategorie

ještě tento zvyk dodržují, a to jsou 80 a více let (66,7 %), 70-79 let (52,9 %), 60-69 let

(52,9 %), 50-59 let (45,5 %), 40-49 let (42,9 %), 30-39 let (31,8 %), 19-29 let (18,2 %).

Graf č. 43: Obchůzka „Lucky“

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

obchůzka "Lucky"

ano 18,20% 31,80% 42,90% 45,50% 52,90% 52,90% 66,70%

ne 81,80% 68,20% 57,10% 54,50% 47,10% 47,10% 33,30%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

o Koledování na sv. Štěpána

Na sv. Štěpána koledují hlavně respondenti ve věku 30-39 let (72,7 %) a 50-59 let

(72,7 %), dále pak respondenti ve věku 40-49 let (57,1 %), 19-29 let (54,5 %), 60-69 let

(52,9 %), 70-79 let (41,2 %) a 80 a více let (16,7 %).

94

Graf č. 44: Koledování na sv. Štěpána

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

koledování na sv.Štěpána

ano 54,50% 72,70% 57,10% 72,70% 52,90% 41,20% 16,70%

ne 45,50% 27,30% 42,90% 27,30% 47,10% 58,80% 83,30%

19-29 let

30-39 let

40-49 let

50-59 let

60-69 let

70-79 let

80 a více let

Otázka č. 13:

Jak jste celkově spokojen/a s životem na vesnici?

a) Velmi spokojen/a

b) Spíše spokojen/a

c) Jak kdy

d) Spíše nespokojen/a

e) Nespokojen/a

Respondenti měli na výběr z 5 výše uvedených možností. Více jak polovina

dotazovaných respondentů (50 respondentů) zatrhla možnost a). Druhou nejčastější odpovědí

(24 respondentů) byla možnost b), dále (14 respondentů) možnost c) a nejméně respondentů

(2 respondenti) zaškrtlo možnost d).

Naprostá většina z dotazovaných respondentů uvedla, že je velmi spokojená s životem

na vesnici. V zastoupení věkových kategorií jsou nejvíce spokojení respondenti ve věku

70-79 let (22 %), 50-59 let (18 %), 30-39 let (16 %), 60-69 let (14 %), 19-29 let (14 %),

40-49 let (8 %) a 80 a více let (8 %). Druhou nejčastější odpovědí byla možnost b). Tuto

možnost uvedli respondenti ve věku 19-29 let (12,5 %), 30-39 let (41,7 %), 40-49 let (8,3 %),

60-69 let (16,7 %), 70-79 let (16,7 %), 80 a více let (4,2 %). A spíše nespokojeni jsou pouze

dva respondenti ve věku 50-59 let a 70-79 let.

95

Graf č. 45: Spokojenost s životem na vesnici

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

otázka č. 13

Řada1 55,60% 26,70% 15,60% 2,20%

velmi spokojen/a

spíše spokojen/a

jak kdy spíše nespokojen/a

Tabulka č. 17: Spokojenost na vesnici

Možnosti

respondentů

Počet

respondentů

Procenta

Věkové

kategorie

Počet

Procenta

19-29 let 7 14% 30-39 let 8 16% 40-49 let 4 8% 50-59 let 9 18% 60-69 let 7 14% 70-79 let 11 22%

Velmi spokojen/a

50

55,6%

80 a více let 4 8% 19-29 let 3 12,5% 30-39 let 10 41,7% 40-49 let 2 8,3% 60-69 let 4 16,7% 70-79 let 4 16,7%

Spíše spokojen/a

24

26,7%

80 a více let 1 4,2% 19-29 let 2 14,3% 30-39 let 2 14,3% 40-49 let 1 7,1% 50-59 let 3 21,4% 60-69 let 5 35,7%

Jak kdy

14

15,6%

70-79 let 1 7,1% 50-59 let 1 50% Spíše

nespokojen/a 2 2,2%

70-79 let 1 50%

96

11. VYHODNOCENÍ VÝZKUMNÉHO ŠETŘENÍ

Tato část práce je věnována prezentaci získaných dat a výsledků výzkumného šetření

ve vazbě na dílčí úkoly práce. Nebudou zde rozebírány všechny otázky dotazníku, celý je

obsahem přílohy č. 1. V rozboru několika otázek z dotazníků bude zhodnocení a porovnání

získaných dat s historickou sondou zkoumané lokality.

LUŽNÁ

Při pohledu na věkové složení výběrové populace lze říci, že byly zasaženy skoro

všechny věkové kategorie. Shodou okolností dotazník v obci Lužná nevyplnili respondenti ve

věku 50-59 let.

Pomocí otázky č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání?, bylo zjištěno, že respondenti

narozeni do roku 1950 (60 a více let) dosáhli pouze základního vzdělání, což koresponduje

s údaji zjištěnými pomocí historické sondy a nestrukturovaného rozhovoru s pamětníky.

Oproti tomu respondenti mladšího věku (60 a méně let) získali již vyšší vzdělání. Největší

procento dotazovaných respondentů náleží vyučení bez maturity.

V rámci bydlení byla položena otázka: Kolik generací žije ve Vaší domácnosti?

Odpovědí bylo zjištěno, že se v obci nacházejí spíše domácnosti obývající pouze jedna

generace. V porovnání s historií obce je zde velký rozdíl. Ve 40. letech 20. století obsahovala

jedna domácnost minimálně tři generace. V současné době, tedy na začátku 21. století, se děti

osamostatňují a nezůstávají bydlet s rodiči jako dřív.

Na otázku: Potraviny jako např. brambory… respondenti odpovídali různě, jelikož je

získávají různými způsoby. Starší věkové kategorie (60-69 let, 70-79 let) brambory pěstují

a následně uskladňují. Zde je vidět, že u nich stále přetrvává starý životní styl, kdy hlavní

prioritou bylo nashromáždění zásob na zimu. V porovnání s nimi mladší generace (30-39 let,

40-49 let) brambory výhradně kupuje. Což je opět argument dokazující změnu životního stylu

z „hospodářského“ životního stylu ke stylu moderním.

Výsledky u otázky č. 6: Potraviny jako např. vejce… jsou překvapivé a v rozporu se

zadanými hypotézami. Jelikož nejčastější odpovědí bylo, že si respondenti vejce výhradně

kupují. A z těchto respondentů bylo nejvíce ve věku 60-69 let.

97

Pomocí výsledků u otázky č. 8: Zajímáte se o zdravý životní styl?, byl zjištěn pozitivní

výsledek, jelikož nejvíce respondentů se o zdravý životní styl zajímá, což je z hlediska zdraví

správné. Je to také krok ke změně životního stylu.

Otázkou: Jakým způsobem trávíte svůj volný čas?, bylo zjištěno, že volnočasové

aktivity v porovnání s historií jsou pestřejší. Bohužel, zde nebylo zjištěno nic nového, jelikož

se výsledky shodují se známými poznatky (generační rozdíly, viz počítač, sport, kino aj.)

Hlavních míst, na která byla směřována otázka č. 10: Kde se nejčastěji setkáváte se

svými spoluobčany?, je více ve shodném procentovém zastoupení. Respondenti ve věkové

kategorie 60-69 let a 70-79 let preferují kostel, věkové kategorie 30-39 let a 40-49 let

preferují kulturně-společenské akce. Z těchto výsledků nelze jednoznačně zjistit změna

životního stylu.

V porovnání s historií obce lze říci, že se služby v obci nijak zřetelně nezměnily. Což

bylo zjištěno pomocí otázky č. 11: Jak jste spokojen/a s dostupností následujících služeb ve

vaší vesnici? Ovšem můžeme říci, že se zlepšila dostupnost některých služeb díky vlakovému

či autobusovému spojení se sousední vesnicí i s okresním městem.

V dodržování tradic a zvyků byla, díky otázce č. 12: Které zvyky a tradice v současné

době dodržujete?, zjištěna velká změna. Z výsledků je patrné, že mnoho tradic jako např.

„načínání koláče“, průvod o Božím těle, obchůzka „klepáčů“, obchůzka „Lucek“ aj. zcela

vymizelo, nebo se změnilo. Také zvyky spojené s hospodářským rokem, jako např. dožínky,

draní peří aj., se už nedodržují.

S životem na vesnici je většina dotazovaných zcela spokojena. Žádný z dotazovaných

respondentů neprojevil nespokojenost.

LIDEČKO

V rámci věkového složení dotazovaných byly do dotazníkového šetření zahrnuty

všechny věkové kategorie od 19 a více let.

Z hlediska vzdělání byla položena otázka: Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání?.Z výsledků

bylo zjištěno, že je obec Lidečko variabilnější než Lužná. Pouze základního vzdělání dosáhli

v největším počtu respondenti ve věku 70-79 let, 60-69 let a 80 a více let. Avšak nejpočetnější

skupinu tvoří respondenti s vyučením, kde převládají respondenti ve věku 30-39 let, 50-59 let

a překvapivě i respondenti ve věku 60-69 let.

98

Ze získaných výsledků na otázku: Kolik generací bydlí ve Vaší domácnosti?, lze říci,

že nejvíce respondentů bydlí v domácnosti se dvěma generacemi. Druhou nejpočetnější

odpovědí byla domácnost se třemi generacemi.

Brambory pěstuje největší část dotazovaných respondentů. Z této části je nejvíce

respondentů ve věku 60-69 let a 70-79 let, což dokazuje stále přeživší hospodářsky založený

životní styl. U těchto generací ještě převládají priority spoutané s obstaráváním zásob na

zimu. Tyto výsledky byly zjištěny na základě položené otázky: Potraviny jako např.

brambory….Na druhé straně, tedy respondenti, kteří brambory výhradně kupují, jsou ve věku

30-39 let a 40-49 let. Tyto výsledky zcela dokazují stanovené hypotézy.

Taktéž otázka č. 6: Potraviny jako např. vejce…podporují stanovené hypotézy.

Největší skupinou jsou respondenti, kteří mají vejce domácí. Z této skupiny početně

převládají respondenti ve věku 60-69 let a 70-79 let. Oproti tomu ve skupině respondentů,

kteří vejce výhradně kupují, jednoznačně převládají respondenti ve věku 30-39 let a 19-29 let.

Z čehož lze vyvodit změna. Z hospodářsky založeného životního stylu na moderní životní

styl.

Otázkou: Chováte nějaké hospodářské zvíře?, bylo zjištěno, že z dotazovaných

respondentů převládají ti, co chovají domácí hospodářská zvířata. Kromě slepic se nejvíce

chovají králíci a prasata.

Z položené otázky: Zajímáte se o zdravý životní styl?, se ukázalo, že převládají

respondenti, kteří se občas o něj zajímají, avšak nepovažují ho za velmi důležitý. V této

skupině početně převládají respondenti ve věku 30-39 let. Druhou nejpočetnější skupinou byli

respondenti, kteří životní styl neznají, kde převažovali respondenti ve věku 60-69 let a 70-79

let.

Otázkou: Jakým způsobem trávíte svůj volný čas?, nelze jednoznačně prokázat změnu

životního stylu, jelikož výsledky ukazují známé generační rozdíly. (viz kino, sport aj.) Dalo

by se říct, že určitá změna tam je. Respondenti v mladším věku mají sedavější způsob

životního stylu (např. sledování televize, kde početně převažují), oproti tomu respondenti

staršího věku početně převažují např. v zahradničení. Z toho lze vyvodit, že respondenti

staršího věku jsou naučeni stále pracovat, jako to dělali celé své mládí.

Z míst, které byly nabídnuty jako odpovědi na otázku: Kde se nejčastěji setkáváte se

svými spoluobčany?, jednoznačně převažuje kostel.

Na vesnici jsou mnohé služby dostupné, což také potvrzuje výzkumné šetření. Ty

služby, které se ve vesnici nenacházejí, sídlí v sousední vesnici, která je s Lidečkem spojena.

Pouhé kino není zcela dostupné, jelikož nejbližší sídlí v okresním městě Vsetín.

99

Změnu životného stylu nejvíce potvrzuje zánik zvyků a tradic spojených

s hospodařením, jako např. draní peří, posvěcený kříž na poli či očista dobytka na Velký

pátek, jak se ukázalo odpověďmi na otázku: Které zvyky a tradice v současné době

dodržujete? Také tradice, které nejsou zcela spojeny s hospodářstvím, úplně zanikly (např.

„pálení čarodějnic“ a „smrtná neděla“14). V posledních letech byly obnoveny dožínky, ale

nejsou slaveny tradičním způsobem.

S životem na vesnici je spojena naprostá většina dotazovaných respondentů. Avšak

našli se i dva respondenti, kteří jsou spíše nespokojeni.

14 Smrtná neděle je pohanský zvyk, proto se v Lidečku dlouho nedodržoval a brzy zanikl.

100

12. DISKUSE

Jako u většiny výzkumů i zde hrálo roli několik faktorů, které mohly ovlivnit

závěrečné výsledky. Z původní myšlenky zahrnout do výzkumu pouze respondenty ve věku

19-30 let a 70 a více let autorka upustila z mnoha důvodů. Hlavním důvodem byl počet

respondentů. Jelikož optimální počet na výzkum je 5 % ze zkoumané populace, což by vedlo

k velmi malému číslu dotazovaných respondentů. Dalším důvodem je diskriminace ostatních

věkových kategorií, kterých je mnohem více. Proto autorka zvolila věkový rozptyl

19-80 a více let.

Nejen výběr výzkumného souboru, ale i použitá metodologie mohla být v konečných

zjištěních limitující. Za neúplné v závěru lze považovat okruhy otázek v dotazníku, jelikož

výčet rozhodně není komplexní a mohlo se stát, že některé významné podněty a skutečnosti

unikly. Do životního stylu třeba určitě patří způsob stravování, denní režim a životospráva,

zdravotní obtíže, politické názory, vyznání aj. Avšak v dotazníku se autorka snažila zahrnout

otázky z mnoha směrů životního stylu tak, aby měli alespoň nějakou výpovědní hodnotu

a zasáhly hlavní změny. Také nelze zahrnout všechny složky životního stylu tak, aby dotazník

nebyl dlouhý a respondentům nezabral mnoho času.

Co výzkumník musí řešit ať už přímo nebo nepřímo je etická stránka výzkumu.

Jedná se o ochranu osobních údajů, zajištění anonymity respondentů, dobrovolný

a informovaný souhlas s účastí na výzkumu. Tyto etické dimenze byly dodrženy

v dotazníkovém šetření. V nestrukturovaném rozhovoru respondenti dobrovolně souhlasili

s uvedením jejich osob v diplomové práci.

Při zpracování výsledků narazila autorka na úskalí spojené s otázkou č. 9. Tato otázka

je tvořena mnoha podotázkami, které jsou dichotomické povahy (ano-ne). Proto byly vybrány

a do grafu zpracovány pouze vybrané položky, které zobrazovaly nejmarkantnější rozdíl mezi

generacemi.

U otázky č. 11 bylo po vyhodnocení dotazníku zjištěno, že respondenti odpovídali

vždy stejně. Tato otázka se týká dostupností služeb (institucí) v dané vesnici, což je pro

všechny respondenty stejné. Proto tato otázka byla vyhodnocena pouze slovně, jelikož zde

nebyl nalezen žádný rozdíl mezi generacemi.

K hlavnímu cíli práce byly vázány dílčí cíle, které napomáhaly hlubší analýze změny

životního stylu. První dílčí cíl, volba zájmového území, byl splněn zcela. Byl vymezen

a charakterizován mikroregion Hornolidečsko jak z pohledu fyzicko-geografického, tak

101

i z pohledu socioekonomického. Následující dílčí cíl, vymezení pojmu životní styl, se

zabýval obsahem pojmu životní styl. Majoritní byly vědy sociologie a antropologie, pomocí

níž byl zpracována charakteristika pojmu. Tento cíl byl zpracován částečně, jelikož je mnoho

oborů, které studují životní styl. Jako předposlední dílčí cíl byla kulturně historická sonda.

Při zpracování autorka vycházela jak z literatury, kronik, rozhovorů tak i z účastněného

pozorování. Tento cíl byl splněn zcela. A jako poslední byl stanoven dílčí cíl zhodnocení

změny životního stylu. Na základě výsledků získaných dotazníkovým šetření, autorka

dospěla k závěru, že ve vymezené lokalitě nastala změně životního stylu.

102

13. ZÁVĚR

Životní styl zasahuje do všech oblastí lidské činnosti, jakožto i antropologie. Obě tyto

vědy spojuje jejich základní kámen studia – člověk. Stejně jako život člověka ovlivňují různé

faktory, tak i životní styl je ovlivňován a utvářen mnoha faktory. Tyto faktory lze chápat také

jako objektivní společenské faktory, které vychází z cílů, potřeba a stavu společnosti, tak i

subjektivní, které vychází z potřeb a záměrů jednotlivce.

Ve své diplomové práci jsem se zabývala změnou životního stylu na vesnici, což

můžeme také interpretovat, jako změna faktorů utvářejících životní styl. Na změnu životního

stylu působí, vedle mnoha dalších, i úroveň vědeckého a technického rozvoje, rozvoj

cestování a dopravních prostředků, vliv politických poměrů aj.

Ze získaných výsledků a informací lze říci, že proběhla změna životního stylu.

103

14. SEZNAM LITERATURY

MONOGRAFIE

1. DUFFKOVÁ, J., DUBSKÝ, J., URBAN, L.: Sociologie životního stylu. 1. vyd.,

Plzeň, Aleš Čeněk s.r.o., 2008, ISBN 978-80-7380-123-6

2. DUFFKOVÁ, J.: Životní způsob/styl a jeho variantnost. In: Aktuální problémy

životního stylu. Sborník referátů a příspěvků ze semináře sekce sociologie

integrálního zkoumání člověka a sekce sociologie kultury a volného času, Praha,

Masarykova česká sociologická společnost při AV ČR, UK, 2005.

3. HARTL, P., HARTLOVÁ, H.: Psychologický slovník. 1.vyd., Praha, Portál, 2000,

774 s., ISBN 80-717-8303-X

4. HENDL, J.: Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2. vyd., Praha,

Portál, 2008, 407 s. ISBN 978-80-7367-485-4

5. HORÁK, F., CHRÁSTKA, M.: Úvod do metodologie pedagogického výzkumu.

1.vyd., Praha, SPN, 1989

6. CHLUPÁČ, I.: Geologická minulost České republiky. 1.vyd., Praha, Academia,

2002, 436 s., ISBN 80-200-09-14-0

7. CHRÁSTKA, M.: Metody pedagogického výzkumu. 1.vyd., Praha, Grada, 2007,

272s., ISBN 978-80-247-1369-4

8. IVANOVÁ, K.: Životní styl jako sociální determinant zdraví. Rigorózní práce,

Praha, FF-UK, 2006

9. JANČÁR, J. a spol.: Lidová kultura na Moravě. 1.vyd., Strážnice, Ústav lidové

kultury ve Strážnici, 2000, ISBN 80-86156-31-1

10. JATIOVÁ M, ŠMITÁK J.: Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a Slezsku,

1.vyd, Třebíč, Arca JiMfa, 1996, 539 s., ISBN 80-85766-35-3

11. JEŘÁBEK, H.: Úvod do sociologického výzkumu. Praha, Karolinum, 1993, 162 s.

12. KORABÍK, P.: Lužná dědinečko…. 1.vyd., Lužná, Obecní úřad Lužná, 1997, 350 s.

13. KRAUS, B.: Člověk - prostředí - výchova: k otázkám sociální pedagogiky. 1.vyd.,

Brno, Paido - edice pedagogické literatury, 2001 ISBN 80-7315-004-2.

14. KRBA, J.: Obyčeje a lidové tradice na Valašsku. 1.vyd., Valašské Meziříčí, ČSOP

Valašské Meziříčí, 2008, 84 s.

104

15. KUBÁTOVÁ, D., MACHOVÁ, J. a kol.: Výchova ke zdraví. 1.vyd., Praha, Grada,

2009, ISBN 978-80-247-2715-8

16. KUBÁTOVÁ, H.: Sociologie životního stylu. Olomouc, Středisko distančního

vzdělávání FF UP, 2001, 30 s.

17. KUBÁTOVÁ, H.: Sociologie životního způsobu. 1.vyd., Praha, Grada, 2010, 272 s.

ISBN 978-80-247-2456-0

18. KUNC,L.: Vlci opět v Beskydách, Živa, 1996, roč.44, č.2, s. 82-83

19. MOHAPL, P.: Úvod do psychologie nemoci a zdraví. 1. vyd., Olomouc, Univerzita

Palackého, 1992, 89 s., ISBN 80-7067-127-0.

20. MURPHY, R.F.: Úvod do kulturní a sociální antropologie. 3.vyd., Praha, SLON

(Sociologické nakladatelství), 1999, 267 s., ISBN 80-85850-53-2

21. NEKUDA, V.: Okres Vsetín. 1.vyd., Valašské Meziříčí, Hvězdárna Valašské

Meziříčí, 2002, 963s., ISBN 80-86298-09-4

22. NOVÁKOVÁ, R.: Současné Hornolidečsko z pohledu sociokulturní antropologie.

Disertační práce. Olomouc, UP Olomouc, 2008.

23. ODEHNAL, P.: Lidečko. 1. vyd., Lidečko, Společenský klub Lidečko, 2001, 279 s.

24. PAVELKA, J., TREZNER, J. a kol.: Příroda Valašska. 1.vyd., Vsetín, ČSOP ZO

76/06 Orchidea, 2001,568 S., ISBN 80-238-7892-1

25. POSPÍŠIL, L. J.: Antropologie a věda: (encyklopedický přehled dějin fyzické

antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). Vyd. 1.

Olomouc: Univerzita Palackého, 1991, 33 s. ISBN 80-706-7077-0.

26. POSPÍŠIL, L.: Kultura. Český lid, 1993, roč. 80, suplement, s. 355-387

27. SOUKUP, V.: Antropologie : teorie člověka a kultury. 1.vyd, Praha, Portál, 2011,

774s. ISBN 978-80-7367-432-8

28. SOUKUP, V.: Dějiny antropologie: (encyklopedický přehled dějin fyzické

antropologie, paleoantropologie, sociální a kulturní antropologie). 1. vyd. Praha:

Karolinum, 2004, 667 s. ISBN 80-246-0337-3.

29. SOUKUP, V.: Dějiny sociální a kulturní antropologie. 2 vyd., Praha, Karolinum,

1996, 303s., ISBN 80-7184-158-7

30. SOUKUP,V.: Přehled antropologických teorií kultury: úvod do studia

antropologických věd, základní antropologické otázky, kulturní a sociální

antropologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2000, 229 s. ISBN 80-717-8328-5.

31. STANÍČKOVÁ, R.: Životní způsob. 1.vyd., Olomouc, Univerzita Palackého, 1987,

195 s.

105

32. TYLOR, E.B.: Primitive Culture: Researches into the Development of Mythology,

Philosophy, Religion, Art and Custom. London, John Murray, 1871

33. Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích. 1. vyd. Praha, 1998, 717 s. ISBN 80-

858-4137-1.

34. WOLF, J.: Člověk a jeho svět : úvod do studia antropologických věd ; základní

antropologické otázky ; kulturní a sociální antropologie. 2. vyd., Praha, Karolinum,

1999, 201 s., ISBN 80-718-4871-9

35. WOLF, J.: Člověk a jeho svět : úvod do studia antropologických věd : základní

antropologické otázky : kulturní a sociální antropologie. 1.vyd., Praha, Karolinum,

1993, 313 s. ISBN 80-706-6746-X

36. ZAJÍCOVÁ, Z.: Analýza regionálních podpor z EU v mikroregionu Hornolidečska.

Diplomová práce. Zlín, UTB Zlín, 2008

ELEKTRONICKÉ ZDROJE

1. Český rozhlas: Valašské fojtství s roubenou komorou. In: [Online] [cit.20.3.2012]

Dostupné na: <http://www.rozhlas.cz/lidovestavby/vystrihovanky/_zprava/206597

2. Český statistický úřad: Charakteristika Zlínského kraje. In: [Online] [cit. 20.3.2012]

Dostupné na:

<http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/t/6000350799/$File/72101111ccz.pdf>

3. Český statistický úřad: Obce v číslech. In: [Online] [cit. 20.3.2012] Dostupné na:

<http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/publ/13-7225-07->

4. Český statistický úřad: Správní obvody obcí s rozšířenou působností. In: [Online]

[cit. 20.3.2012] Dostupné na: <http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/p/13-7203-04>

5. Český statistický úřad: Vývoj zemědělství a lesnictví ve Zlínském kraji. In: [Online]

[cit. 20.3.2012] Dostupné na:

<http://www.czso.cz/xz/edicniplan.nsf/t/4100404D9D/$File/7213610903.pdf>

6. Dálnice-Silnice In: [online] c.2007 [cit. 20.3.2012] Dostupné na :

<http://www.dalnice-silnice.cz>

7. Dálnice-silnice. In: [Online] [cit.20.3.2012] Dostupné na: <http://www.dalnice-

silnice.cz/R/R49.htm>

8. Hravě žij zdravě: Soutěž hravě žij zdravě. In: [Online] [cit. 20.3.2012] Dostupné na:

<http://www.soutez.hravezijzdrave.cz/soutez.php>

106

9. KISK: Případová studie. In: [Online] [cit. 20.3.2012] Dostupné na:

<http://kisk.phil.muni.cz/wiki/P%C5%99%C3%ADpadov%C3%A1_studie>

10. Místní akční skupina Hornolidečska: Území MAS. In: [Online] [cit. 20.3.2012]

Dostupné na: <http://www.mashornolidecska.cz/cz/1-mas-hornolidecska/33-uzemi-

mas.html>

11. Portál: Případová studie. In: [Online] [cit. 20.3.2012] Dostupné na:

<http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=25061>

12. Sčítání lidí, domů a bytů 2001: Okres Vsetín. In: [Online] [cit 20.3.2012] Dostupné

na: <http://www.czso.cz/kraje/zl/publ/2003/sldb/vs/start.htm>

13. Státní zdravotní ústav: Poznej rizika svého životního stylu. In: [Online] [cit.

20.3.2012] Dostupné na: <http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/poznejte-rizika-

sveho-zivotniho-stylu?highlightWords=%C5%BEivotn%C3%AD+styl> a

<http://www.szu.cz/czzp/riziko/>

14. Státní zdravotní ústav: Zdravější životní styl. In: [Online] [cit. 20.3.2012] Dostupné

na : <http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/zdravejsi-zivotni-styl>

15. Územní členění- územní jednotky NUTS. In: [online] [cit. 20.3.2012] Dostupné na:

http://www.kr-stredocesky.cz/portal/samosprava/regionalni-rada/nuts-ii-stredni-

cechy/

PORTÁLY:

http://lidecko.cz/

http://www.czso.cz

http://www.hornolidecsko.cz/

http://www.lfa.cz/

http://www.obec-luzna.cz/

http://www.rsd.cz/

http://www.szu.cz/

http://www.szu.cz/czzp/riziko/

NEPUBLIKOVANÉ DOKUMENTY

Strategický plán LEADER pro období 2005-2007, Lidečko, 2005.

Strategický plán LEADER pro období 2007-2013, Lidečko, 2007.

107

15. REJSTŘÍK POJMŮ

Domkař – hospodář bez velkého pole

Fojtství – slovo bylo převzato ze staroněmeckého slova voit, vogt. I slovo fojt má svůj prvotní

původ v latině, a to v latinském slově (ad)vocatus = povolaný. Fojtství je sídlo soudního

úředníka fojta (správce určitého území např. královských statků, tedy rychtář - starosta)

Gazda - hospodář

Grunt – selské statek

Gotwaldovský kraj – Zlínský kraj

Kopaničářská revoluce – osidlování kopcovitých oblastí

Kuruci – uherští nájezdníci

Patrimoniální – vrchnostenský, panský

Předepsaná dodávka - obecně každý rolník či zemědělský podnik měl za úkol odvádět státu

určitou část své roční produkce

Robota - práce

Usedlost - základní sídelní jednotka (zástavba) v krajině, avšak je zde odlišnost od tradičního

chápání pojmu usedlost jako rolnického hospodářství

108

16. SEZNAM ZKRATEK

CHKO Chráněná krajinná oblast

MASH Místní akční skupina Hornolidečska

NUTS Nomenclature of Units for Territorial Statistics

(Nomenklatura územních statistických jednotek)

NUTS II Nomenklatura územních statistických jednotek na úrovni

regionů

MAS Místní akční skupina

WHO World Health Organization (světová

zdravotnická organizace)

ČSÚ Český statistický úřad

NPR Národní přírodní rezervace

PP Přírodní památka

KO Kriticky ohrožení

SLDB Sčítání lidu, domů, bytů

RSD Ředitelství silnic a dálnic

JZD Jednotné zemědělské družstvo

LFA Less Favoured areas (méně příznivé oblasti)

SMO Svaz marginálních oblastí

SZU Státní zdravotní ústav

ZŽS Zdravý životního stylu (sdružení)

ČSOP Český svaz ochránců přírody

SLON Sociologické nakladatelství

FF Filozofická fakulta

UK Univerzita Karlova

UP Univerzita Palackého

AV ČR Akademie věd České Republiky

UTB Univerzita Tomáše Bati

109

PŘÍLOHA č. 1 Dotazník

110

DOTAZNÍK Vážený pane, vážená paní, jsem studentkou 5. ročníku magisterského studia Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a pracuji na studii Změna životního stylu na vesnici. V této souvislosti Vás prosím o vyplnění níže uvedeného jednoduchého dotazníku (odpovědi prosím zatrhávejte). Dotazník je anonymní a všechny Vámi poskytnuté informace budou výhradně použity pro účely vypracování diplomové práce. Děkuji za spolupráci.

Bc. Kateřina Šviráková email: K.svirakova@seznam.cz

tel.: 732 253 517

2. Jste: a) žena b) muž

3. Označte prosím věkový interval do něhož spadáte v roce 2012: a) 18 a méně b) 19 – 29 c) 30 – 39 d) 40 - 49 e) 50 – 59 f) 60 – 69 g) 70 – 79 h) 80 a více

4. Jaké je Vaše nejvyšší vzdělání: a) bez vzdělání nebo neukončené b) základní c) vyučen/a nebo střední bez maturity d) úplné střední s maturitou, vč. nástavbového e) vyšší odborné f) vysokoškolské

5. Kolik generací žije ve Vaší domácnosti:

a) jedna generace (partner-partnerka) b) dvě generace (partner-partnerka + děti) c) tři generace (partner-partnerka + děti + rodiče ) d) čtyři generace (partner-partnerka + děti + rodiče + prarodiče)

111

6. Potraviny jako jsou např. brambory: a) pěstujeme a následně uskladňujeme b) pěstujeme, ale neuskladňujeme c) nepěstujeme, ale jsme zásobování rodinou d) výhradně kupujeme e) jiná odpověď…………….

7. Potraviny jako jsou např. vejce:

a) nekupujeme, máme domácí (chováme slepice) b) kupujeme, ale občas dostaneme od rodiny c) výhradně kupujeme d) jiná odpověď………..

8. Chováte nějaké domácí hospodářské zvíře? (pokud ano, prosím napište které)

a) ano………………………………………………………………….. b) ne

9. Zajímáte se o zdravý životní styl? (ve smyslu čtení knih, časopisů, hledání na internetu aj.)

a) ano zdravý životní styl považuji za velmi důležitý b) občas se zajímám,ale jsou i důležitější věci c) zdravý životní styl mě nezajímá d) neznám zdravý životní styl

10. Jakým způsobem trávíte svůj volný čas? Zaškrtnutím příslušného čísla prosím zodpovězte na otázku v každém řádku.

ANO NE a) Posezení s přáteli 1 2 b) Kino 1 2 c) Divadlo 1 2 d) Televize 1 2 e) Počítač 1 2 f) Odpočinek,relaxace 1 2 g) Spánek 1 2 h) Sport 1 2 i) Domácí práce (vaření, žehlení aj.) 1 2 j) Péče o domácnost (úklid, drobné

opravářské práce) 1 2

k) Zahrádka 1 2 l) Kutilství 1 2

112

m) Čtením(noviny,časopisy) 1 2 n) Čtením knih 1 2 o) Luštění křížovek, sudoku 1 2 p) Pletení, háčkování 1 2 Jiným způsobem, prosím, uveďte jakým………………………..

11. Kde se nejčastěji setkáváte se svými spoluobčany: (označte prosím pouze jednu odpověď)

a) na faře, v kostele b) na kulturně-společenských akcích (plesy, zábavy aj.) c) na sportovních akcích (fotbal, hasičské soutěže aj.) d) v restauraci (hospodě) e) na nákupu f) jiné……………….

12. Jak jste spokojen/a v současné době s dostupností následujících služeb ve vaší vesnici? ( Zaškrtnutím příslušného čísla prosím odpovězte na otázku v každém řádku)

Spokojen/a Nespokojen/a

a) Škola 1 2

b) Školka 1 2

c) Pošta 1 2

d) Kostel 1 2

e) Zubař 1 2

f) Praktický lékař 1 2

g) Gynekolog 1 2

h) Dětský lékař 1 2

i) Kino 1 2

j) Divadlo 1 2

k) Hřiště pro děti 1 2

l) Sportovní hřiště 1 2

m) Obchod s potravinami 1 2

n) Obchod s textilem 1 2

o) Restaurace 1 2

113

13. Které zvyky a tradice v současné době dodržujete? (Zaškrtnutím příslušného čísla prosím odpovězte na otázku v každém řádku).

ANO NE

a) Smrtná neděle – vynášení „smrti“ (moreny, mařeny, mořeny)

1 2

b) Masopustní průvod a pochovávání basy

1 2

c) Pašijový týden – obchůzka klepáčů 1 2

d) „pálení Jidáše“ – Bílá sobota 1 2

e) Stavba a kácení májky 1 2

f) Barvení kraslic 1 2

g) Velikonoční obchůzka – mrskačka 1 2

h) Boží hod velikonoční – pečení beránka

1 2

i) „pálení čarodějnic“ 1 2

j) Průvod o Božím těle 1 2

k) Děkování za hojnost úrody – dožínky 1 2

l) Hody 1 2

m) Pouť ke sv.Kateřině (Janu) 1 2

n) „barborky“ – řezání větviček 1 2

o) Mikuláš – obchůzka vesnice 1 2

p) „draní peří“ 1 2

q) Obchůzka „Lucky“ 1 2

r) Koledování na sv.Štěpána 1 2

s) Dudlání („chodění po cigánské“) 1 2

t) „načínání koláče“ 1 2

Jiné (napište prosím jaké)…………

14. Jste celkově spokojen(a) s životem na vesnici?

a) Velmi spokojen/a b) Spíše spokojen/a c) Jak kdy d) Spíše nespokojen/a e) Nespokojen/a

Děkuji za Váš čas a ochotu odpovídat J

114

ANOTACE Jméno a příjmení: Kateřina Šviráková

Katedra: Biologie

Vedoucí práce: Mgr. Monika Morris, Ph.D

Rok obhajoby: 2012

Název práce:

Změna životního stylu na vesnici

Název v angličtině: Changing lifestyles in the village

Anotace práce: Diplomová práce je zaměřena na změnu životního stylu na

vesnici v rámci sociokulturní antropologie.

Celá práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část je

zaměřena na vymezení pojmu životní styl z hlediska různých

oborů. Dále na charakteristiku zkoumané oblasti a

v posledních kapitolách na životní styl ve dvou vytyčených

případech. V části výzkumné jsou zkoumány změny životního

stylu zjištěné pomocí dotazníkového šetření.

Klíčová slova: Životní styl, zdravý životní styl, sociokulturní antropologie,

mikroregion Hornolidečsko, Lidečko, Lužná, dotazníkové

štření.

Anotace v angličtině: The diploma thesis focuses on a lifestyle change in a village

within the field of socio-cultural anthropology .

The thesis is divided into two parts. In the theoretical part the

concept of lifestyle is defined with regard to different fields. It

further deals with characteristics of the studied area and in the

last chapters with lifestyle as identified in two case studies. In

the research part lifestyle changes that have been detected

using a questionnaire survey are examined.

Klíčová slova v angličtině: Lifestyles, healthy lifestyles, socio-cultural antropology,

microregion Hornolidečska, Lidečko, Lužná, survey.

115

Přílohy vázané v práci: Příloha č. 1 Dotazník

Rozsah práce: 109 stran

Jazyk práce: Český jazyk

116