zÁpis ze 4. jednÁnÍ monitorovacÍho vÝboru … · místo: orea resort sklář, harrachov...
TRANSCRIPT
1
ZÁPIS ZE 4. JEDNÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST
Datum: 12. - 13. května 2016
Místo: Orea Resort Sklář, Harrachov
Předsedající: JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D.
PROGRAM JEDNÁNÍ
12. května 2016
9:30 - 10:30 Exkurze pro členy MV ve firmě Trevos – úspěšný žadatel z OPPI
13:30 Zahájení 4. jednání Monitorovacího výboru
Úvodní slovo předsedy Monitorovacího výboru OP PIK
Vystoupení zástupkyně Evropské komise - DG Regio
Informace Řídicího orgánu o plnění úkolů z minulého jednání výboru
Projednání a schválení Výroční zprávy OP PIK za rok 2015
Projednání a schválení Kritérií pro hodnocení a výběr projektů
Projednání Systému odměňování ČMZRB a EIF
Projednání a schválení změn OP PIK
Prezentace odůvodnění jednotlivých navrhovaných změn programu představiteli řídicího orgánu a hospodářských partnerů (per partes)
13. května 2016
9:00 Pokračování 4. jednání Monitorovacího výboru
Informace o Pololetním vyhodnocení Strategického realizačního plánu na rok 2016
Informace o plnění Ročního komunikačního plánu 2016 a stavu čerpání TP OP PIK
Informace o stavu plnění předběžných podmínek
Informace o plnění e-Cohesion Policy
Informace o implementaci protikorupčních opatření
Různé
Závěry z jednání
Přílohy:
Prezentace ze 4. jednání MV OP PIK
Seznam účastníků 4. jednání MV OP PIK
2
Zahájení 4. jednání Monitorovacího výboru OP PIK
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zahájil 4. jednání Monitorovacího výboru (MV) Operačního
programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) a jménem Řídicího orgánu (ŘO)
přivítal všechny přítomné. Představil program jednání, ke kterému nebyl podán návrh na doplnění.
Ve chvíli zahájení bylo přítomno 23 z 28 členů MV s hlasovacím právem, MV je usnášeníschopný při
účasti 15 členů. Poté přítomné členy vyzval k podpisu etického kodexu, který je přílohou Statutu MV
OP PIK, jehož aktualizace byla představena na 3. MV OP PIK a který byl vydán Opatřením ministra
23. 11. 2015.
Poté předseda MV přistoupil k rekapitulaci programu, oproti zaslanému programu jednání navrhl
zařadit další bod k projednání, a to schválení Kritérií pro hodnocení a výběr projektu výzvy Služby
infrastruktury, které už byly schváleny na minulém jednání MV, nicméně v době ukončení výzvy
nebyla naplněna alokace. K uvedenému nebyly vzneseny žádné připomínky, program jednání byl tedy
konsensuálně schválen.
Úvodní slovo předsedy Monitorovacího výboru OP PIK
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) na úvod jednání seznámil členy MV s aktuálním stavem
implementace OP PIK a zájmem žadatelů realizovat projekty (viz prezentace).
Vystoupení zástupkyně Evropské komise - DG Regio
Gabriela Hernandez (EK, DG Regio) poděkovala za prezentaci, ocenila práci řídicího orgánu (ŘO)
a vysoký počet podaných žádostí převyšujících disponibilní alokaci výzev a vyzvala ŘO k další práci.
V nadcházejícím období je třeba překonat nějaké počáteční obtíže (např. s informačním systémem)
a snažit se poskytovat co nejlepší služby žadatelům. Zásadními úkoly je co nejvyšší zapojení
finančních nástrojů (FN) a nastavení optimální kombinace použití FN a dotací, což vychází z pečlivého
nastavení priorit.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) doplnila, že MMR-NOK navrhl opatření pro operační programy (OP),
které měly ve výzvách na rok 2016 alokováno méně než 50 % alokace opatření, aby objem finančních
prostředků ve výzvách navýšily na 70 %. Bylo to jak na základě analýzy min. programového období,
kdy se tematické OP, které v roce 2009 neměly ve výzvách min. 80 % alokace, v následujících letech
potýkaly se zrušením závazku, tak ze zhodnocení současného období, zejména odklonu od
harmonogramů výzev, které ŘO publikovaly min. rok, dochází k posunu ve vyhlašování výzev
(u některých OP v průměru o 1-3 měsíce) či ke změnám v alokacích. Dalšími důvody jsou úspory na
projektech a zájem o výzvy, u některých OP jsou podle prvních kol využity pouze z 60 % a bude třeba
také zazávazkovat prostředky po finančních korekcích. V roce 2019 se bude přerozdělovat dalších 5 %
alokace, což je průměr ve výkonnostní rezervě na ČR, podle úspěšnosti čerpání jednotlivých
prioritních os. Po posouzení těchto aspektů nelze tvrdit, že pokud budou do konce letošního roku
vyhlášeny výzvy za 70 % alokace, tak by do konce programového období zbylo už jen 30 % alokace, ve
skutečnosti půjde ještě o 40-50 %.
Svatoslav Novák (ICT UNIE) upozornil na rizika z hlediska čerpání prostředků v PO 4.1 a 4.2, kde by se
do konce roku 2018 měla vyčerpat polovina alokace, tj. 7 mld. Kč. Program se zpozdil, jak Národní
plán rozvoje sítí nové generace (Národní plán), tak kritéria, která se připravují a snad budou
v nejbližších měsících dokončena. Výstavba infrastrukturních sítí má však zcela jiný charakter zejména
z časového hlediska a je obava, že prostředky, které jsou alokovány do konce roku 2018, nebude
možno vyčerpat, přestože projekty budou připraveny. Zejména aktuální reálné podmínky výstavby
3
přístupových sítí (NGA) negarantují splnění tohoto cíle. Podle reálných podkladů je zřejmé, že
příprava projektové dokumentace, průběh povolovacích řízení v rámci stavebních úřadů a samotná
realizace daleko přesahuje stanovený časový limit.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) konstatoval, že i když bude výzva vyhlášena na přelomu roku
2016/2017 tak se neztratí žádné prostředky, a je to řešitelné do konce roku 2018. ŘO nemůže výzvy
vyhlásit, dokud nebude vládou schválen Národní plán..
Petr Holub (Šance pro budovy) k návrhu MMR-NOK alokovat ve výzvách 70 % alokace poznamenal,
že pokud by k tomu došlo ve více programech najednou, tak dojde k obrovskému boomu na
stavebním trhu a v dalších letech bude opět stagnovat, což nechápe jako cíl kohezní politiky.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) reagovala, že jde to průměr za celý OP, nikoliv každou prioritní osu
a je na ŘO, aby si poměry sám správě nastavil.
Informace Řídicího orgánu o plnění úkolů z minulých jednání výboru
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) přednesl informaci o plnění úkolů z minulého jednání MV,
(viz prezentace). Všechny úkoly byly splněny. K informaci o metodických postupech hodnocení
projektů doplnil, že ŘO má kromě interních hodnotitelů k dispozici také externí hodnotitele a celková
kapacita je 300 hodnotitelů.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí Informaci Řídicího orgánu o plnění úkolů z minulých jednání
výboru.
Projednání a schválení Výroční zprávy OP PIK za rok 2015
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) představil členům MV Výroční zprávu (VZ)
o implementaci programu za rok 2015 (viz prezentace). Konstatoval, že informací zatím není mnoho,
protože reálná implementace programu se v roce 2015 omezila na vyhlášení prvních výzev a úkony
s tím související.
Bohuslav Čížek (SP ČR) přednesl zaslané připomínky, které se přímo nevztahují k VZ. SP požaduje
informaci, která se týká plnění energetických cílů. ČR si zvolila alternativní schéma, metodika
monitorování byla na MPO připravena, ve VZ to však nebylo vůbec zmíněno, že indikátory jsou
potřebné, nastavené, připravované, protože kdyby nebyly naplněny, nebyl by splněn cíl a bylo by
ohroženo čerpání prostředků. Druhá připomínka se týká problematických bodů v hodnocení, které
vychází z praxe, např. dokládat nabídku konkrétního dodavatele jako povinnou přílohu, či uvádět
detailní technické parametry. Ujistil se, že proběhne jednání ŘO s zástupci žadatelů k diskusi nad
těmito problémy a výměně praktických zkušeností.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) nabídl, že ŘO by mohl dát žadatelům k dispozici interní
metodické pokyny týkající se hospodárnosti či udržitelnosti. Ujistil, že příprava dalších výzev bude
v rámci platformy pro přípravu výzev probíhat od začátku června a budou maximálně reflektovány
zkušenosti z první fáze hodnocení.
Alice Langerová (EK, DG Regio) doporučila, aby byla VZ schválena za podmínky vyjasnění otázky
indikátorů mezi MMR-NOK a EK, jak bylo uvedeno v připomínkách EK.
Usnesení: MV OP PIK schválil Výroční zprávu o implementaci programu za rok 2015 (verze
generovaná ze systému MS2014+) a pověřil ŘO jejím dopracováním v souladu se vznesenými
připomínkami a za podmínky vyjasnění otázky indikátorů mezi MMR-NOK a EK.
Projednání a schválení Kritérií pro hodnocení a výběr projektů
4
Projednání a schválení Kritérií přijatelnosti 1. výzvy programu podpory INOVAČNÍ VOUCHERY
Petr Porák (MPO) představil základní parametry výzvy a kritérií přijatelnosti programu podpory
INOVAČNÍ VOUCHERY (viz prezentace).
Martin Duda (ČKR) se dotázal, zda bude stanoven interní termín vyhodnocení projektu regionálními
kancelářemi (RK) CzechInvest, aby se nestalo, že žadatel projekt odevzdá a bude čekat 5 měsíců.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) reagoval, že hodnocení vždy závisí na tom, jaký je zájem
žadatelů. Standardem bude, aby hodnocení u kolových výzev proběhlo nejpozději do 4 měsíců od
posledního dne příjmu žádosti, nejzazší termín stanoven jednotným metodickým prostředím (JMP) je
7 měsíců.
Petr Porák (MPO) doplnil, že hodnocení RK bude velmi rychlé, problém může nastat u ŘO při
vydávání rozhodnutí, který bude zahlcen z důvodu ne zcela funkčního monitorovacího systému (MS),
např. nyní se rozhodnutí nedá vygenerovat, podepsat a dát žadateli na vědomí, a to je časově
náročnější.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) upozornila, že v prezentaci zaznělo, že se bude upravovat řídicí
dokumentace, která musí být z pohledu auditu upravena ještě před vyhlášením výzvy, aby postup při
hodnocení žádostí odpovídal postupům v rámci programu.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí předloženou výzvu programu podpory INOVAČNÍ VOUCHERY
a schválil Kritéria pro hodnocení a výběr projektů této výzvy.
Projednání a schválení Kritérií přijatelnosti programu podpory SLUŽBY INFRASTRUKTURY
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zopakoval, že na základě schválení na 3. MV OP PIK byla dne
15. 12. 2015 vyhlášena výzva Služby infrastruktury s alokací 1,4 mld. Kč a příjmem žádostí 4. 1. - 4. 5.
2016. Žádosti byly přijaty v objemu 57 % alokace, tj. asi 800 mil. Kč Těsně před vypršením termínu
pro příjem žádostí obdržel ŘO dopis HK ČR a byl také osloven některými žadateli, že jsou těsně před
finalizací přípravy projektu a nestihnou jej podat. ŘO nechtěl jít cestou prodloužení žádosti, a proto
navrhl, že tato výzva bude vyhlášena znovu ve zbývající částce alokace s tím, že kritéria pro
hodnocení a výběr projektů se nezměnila a jsou zcela totožná s těmi, která byla schválena na 3. MV
OP PIK. Předseda MV dal na zvážení členům MV, zda tato kritéria schválí na jednání, aniž byla
součástí podkladů nebo by upřednostnili hlasování per rollam.
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) poznamenal, že problém spočívá v tom, že kritéria byla
schválena k výzvě, nikoliv k programu podpory, tzn., že k další výzvě musí být kritéria schválena
opakovaně.
Jaroslav Šulc (ČMKOS) navrhl, aby se předešlo časovým průtahům a zdržením s procedurou per
rollam a kritéria se schválila na dnešním jednání.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) potvrdil, že podmínky výzvy zůstanou obsahově totožné,
včetně délky vyhlášení, vyhlášena bude v nejbližším možném termínu.
Usnesení: MV OP PIK schválil Kritéria pro hodnocení a výběr projektů výzvy SLUŽBY
INFRASTRUKTURY.
Projednání Systému odměňování ČMZRB a EIF
Jan Dejl (MPO) informoval přítomné členy MV, jakým způsobem budou nastaveny systémy
odměňovaní pro finanční zprostředkovatele ČMZRB a EIF (viz prezentace).
5
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) ocenila pokrok ŘO a přípravu další etapy zahájení implementace
FN. Upozornila na vznik nevyvážené poptávky po projektech, když v rámci jednoho programu bude
poskytována podpora přes finanční nástroje i dotace. ŘO musí vytvořit dva rozlišné typy projektů,
které budou podporovány pomocí FN a dotací, a to důkladně, aby tam nebyly žádné podobnosti.
Možná je také kombinace FN a dotace, ale ŘO musí vytvořit jasný scénář, jak to bude vypadat v praxi.
Dále připomněla, že poplatky za správu fondu jsou způsobilými náklady, u půjčky musí být vždy sazba
0 % a dá se kombinovat s komerční půjčkou a bude tam vždycky velice nízká sazba. Samozřejmě by
měly být nabídnuty dobré podmínky malých a středním podnikům (MSP), nemohou být požadovány
příliš vysoké poplatky ani pro tyto podniky ani pro banky. Lze je použít pouze v případě kombinace
soukromé a veřejné záruky, náklady za tuto záruku musí být nulové. Tlak na snížení správních
poplatky za použití prostředníka, kterým je ČMZRB.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) uvedl, že ŘO o poplatcích v současné době diskutuje
s bankami a zastává názor, že tyto prostředky výrazně snižují riziko bank u poskytování jejich úvěrů
a tím zvyšují příjmy z úroků. ŘO by chtěl dosáhnout toho, že by se aspoň v nějaké míře část úroků
vrátila ŘO, který by z nich mohl financovat další projekty. Je to symbolický podíl bank na využití
evropských prostředků. ŘO to však bude dále konzultovat. Plán je vyhlásit FN na začátku července
pro celou ČR, zatímco dotace jsou ve stejném typu produktu jen pro strukturálně postižené regiony
(stanoveno usnesením vlády). Druhým rozdílem je, že vyhlášení výzvy Úspory energie a Technologie,
byť budou kritéria schválena v září, bude odsunuto, aby se projevila potenciální absorpční kapacita
v oblasti FN. Pokud o FN nebude dostatečný zájem, tak ŘO přistoupí k modifikaci, ke kombinaci
dotace+úvěry přímo v programech.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) apelovala na ŘO, aby žadatelům jasně sdělil, že prostředky budou
poskytnuty pouze na určitý typ investice prostřednictvím FN a že nebude k dispozici dotace, protože
žadatelé jinak budou čekat a spoléhat na to, že dotace budou vyhlášeny příště.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) potvrdil, že v okamžiku, kdy nebude žádný zájem o program
Expanze a potvrdí se, že to je v očekávání pouze dotačních titulů, tak by ŘO přistoupil ke kombinaci
dotace a úvěrů.
Jan Dejl (MPO) doplnil, že paralelně s programem Technologie běží národní program Záruka ve
spolupráci s ČMZRB a obojí funguje. Zájem mají firmy, které atakují technologickou hranici v oborech,
kanibalismus mezi programy nehrozí.
Valdemar Adamiš (MF, PCO) na základě podaných informací položil několik dotazů. ŘO nyní říká, že
neví, jak program Expanze dopadne, to však měla zodpovědět ex ante analýza, zda existuje nějaká
tržní mezera, do které by se mělo investovat. I z důvodu, že došlo ke změnám na trhu (snížení
úrokových měr v bankovním sektoru), bylo by možná vhodné ex ante analýzu aktualizovat. Dále
položil dotaz ke stanovení poplatků, a to zda budou na úrovní management fee nebo management
cost, zda se budou prokazovat skutečně vynaložené náklady a uvedená procenta budou jen
maximální limit, který může být nižší, podle toho, kolik skutečných nákladů zprostředkovatelé nebo
fond fondů vynaloží a navrhl, aby to bylo do materiálu doplněno. K části rizikového kapitálu -
z obsahu materiálu, který bude předkládán do vlády, není jasné, zda se bude zabývat i tou částí, která
má být investována do fondu fondů EIF, z prezentace vyplynulo, že to je pouze k části NIF. Další
otázka se týkala výkonnostního poplatku za poskytnutí příspěvku k ceně úvěru – na základě jaké
analýzy k tomu ŘO došel, že má smysl motivovat banku k tomu, aby takový příspěvek poskytovala.
K návrhu Dohody o financování požádal, aby je MMR-NOK a MF-PCO dostal v dostatečném předstihu
k připomínkám, nejen ke konzultaci, jak již bylo dříve na pracovních skupinách k FN dohodnuto.
6
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) přítomné ubezpečil, že ŘO se bude při jednání s EIF i ČMZRB
snažit poplatky minimalizovat. K otázce absorpce programu Expanze vysvětlil, že se jde spíše o taktiku
ŘO a vyčkávání žadatelů, zda když budou očekávat možnost podpory z dotace, tak si počkají. To
nesouvisí přímo s ex ante analýzou, ta potvrdila, že oblasti, kam budou směřovány FN jsou správné.
Jan Dejl (MPO) doplnil, že uvedené poplatky jsou stropové hodnoty s tím, že u Záruk už je známo, že
2 % celkově nebudou stačit na krytí reálných nákladů ČMRZB, u Úvěrů to vychází tak, jak jsou limity
nastaveny. Motivační příspěvek k výkonnostní odměně je nastaven na základě závěru ex ante
analýzy, ze které vyšlo, že o tento typ podpory je zájem, limit je nastaven jako max. strop, pokud
žadatel splní podmínky pro uznání příspěvku a vejde se do něj, tak na příspěvek vznikne nárok, je to
další forma podpory, která umožní lepší přístup k financování.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) doporučil, aby konkrétní návrhy byly projednány na
bilaterální úrovni.
Valdemar Adamiš (MF, PCO) požádal, aby PCO bylo zařazeno do pracovní skupiny (PS) k FN OP PIK.
Jan Dejl (MPO) vysvětlil, že do PS zatím byli osloveni zástupci hosp. a soc. partnerů, aby nebyla
dublována PS MMR-NOK pro FN, nicméně pokud má PCO a MMR-NOK zájem, bude jeho zástupce
také přizván.
Jan Hanuš (ČBA) reagoval na téma poplatku, který ať už bude v jakékoliv podobě, stejně nějakým
způsobem zatíží konečného příjemce a pro reálné fungování programu až tak nezbytný není. Potvrdil,
že ČBA s ŘO dlouhodobě diskutuje jak technické, tak ekonomické parametry FN.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) potvrdil, že poslední závěr s představiteli ČBA je snížení
poplatku, ale pokud ŘO obdrží od EK jednoznačný závěr, že takto postupovat nelze, tak ho ŘO bude
respektovat. Poté se zavázal, že ŘO s EK tuto problematiku dále projedná a seznámí členy MV se
závěrem. EIB i EIF si také vybírá nějaký poplatek za krytí přezáruky rizikovosti.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) doplnila, že princip podpory je takový, že MSP by měly dostat
záruky v rámci programu zdarma, nesmí být nijak zatěžovány, za to, že dostaly záruku a banka musí
tuto částku dostat zpátky od MSP. Takto to bude fungovat. Jde o riziko, ale ŘO banky nechrání, ty si
to mohou zohlednit ve svých nákladech.
Petr Holub (Šance pro budovy) se vyjádřil konkrétně ke specifickému cíli (SC) 3.2 Úspory energie, kde
bude velmi důležité zvážit, zda bude použito dotace nebo FN. V úsporách energie může mít totiž
dotace větší multiplikační efekt na investice a tím na úspory energie. Záleží také na tom, jak bude
nastavena administrativa, pokud získání FN bude pro MSP méně administrativně náročné, než
dotace, tak to taky bude znamenat větší zájem. Přiklonil se k návrhu pana předsedy začít rovnou
s kombinací dotace a zvýhodněného úvěru, odstupňováno třeba dle vnitřního výnosového procenta,
které vyplyne třeba z energetického posudku.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) sdělil, že ŘO naráží na technický problém, protože
spolupracuje se dvěma implementačními subjekty, z nichž jedna má know how v oblasti poskytování
dotací a druhá s poskytováním úvěru.
Ondřej Vojáček (host) upozornil, že SC 3.2 je hlavním nástrojem MPO jak dosahovat energetických
úspor a naplňovat závazky ČR ve vztahu ke Strategii 2020, ČR zaostává v plnění cíle, varoval tedy před
tím, aby bylo s nastavením programů příliš experimentováno.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí návrh Systému odměňování Českomoravské záruční
a rozvojové banky za správu programů Expanze, Úspory energie a Úspory energie v SZT a návrh
Systému odměňování EIF za správu fondu fondů rizikového kapitálu OP PIK, s tím, že proběhne
7
jednání na MF-PCO o podmínkách odměňování, ŘO bude tlačit na to, aby odměny byly co nejnižší
v rámci podmínek EK i hospodárnosti Technické asistence OP PIK.
Projednání a schválení změn OP PIK
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) představil navrhované změny OP PIK včetně prvotní
reakce na připomínky EK (viz prezentace). Poté následovaly prezentace odůvodnění navrhovaných
změn.
Postavení a podpora velkých podniků v rámci OP PIK
Ondřej Vojáček (IREAS Energy) prezentoval výsledky Analýzy potenciálu čerpání OP PIK dle velikosti
žadatelů - Návrh optimalizace dle nákladové efektivity a tematických cílů (viz prezentace).
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) konstatoval, že z hlediska nákladové efektivity a přínosu
velkých podniků je závěr studie jednoznačný. Z průběžného vyhodnocení výzvy Úspory energie
vyplývá, že podíl žádostí velkých podniků na celkové alokaci je 60 %, limit je 40 %. To znamená, že
konkrétně v oblasti energetiky je limit 20 % velmi přísný.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) potvrdila, že otázka podpory velkých podniků se dlouho
diskutovala. V zásadě je stanovisko EK takové, že jsou hraniční případy, kdy je možné podpořit velké
podniky např. obce. Není dáno, že velký podnik dosáhne lepších výsledků, nyní mohou velké podniky
dostat až 20 mld. Kč v rámci alokace ze SF a díky tomu, že obsluhují celou řadu spotřebitelů, mohou
přinést vysoké úspory energie. Z tohoto hlediska je to přínosné a ziskové a by bylo efektivnější zapojit
spíše FN než dotace a stejného cíle dosáhnout s nižšími náklady. Velké podniky mají svá vlastní
oddělení VaV a neustále inovují, protože to je jediný způsob jak přežít na trhu, mohou skupovat další
malé podniky, a to jsou jejich výhody. Velké podniky nepotřebují tento typ podpory, mají své vlastní
prostředky a z jejich podstaty musejí sami investovat do VaV a inovací a jejich podpora není tak
důležitá. Vždy jsou však nějaké hraniční případy, musely by být definovány parametry a stanoveny
hranice. Netýká se to jen dotací, ale i státních programů podpory. Z těchto důvodů by měla být
nalezena lepší definici MSP pro tuto politiku. Podpora velkých podniků do maximální výše 20 %
alokace je dostatečná, FN se do tohoto limitu nepočítají.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) uvedl, že ŘO požaduje uplatnění rovného přístupu, který byl
přislíben při jednání o schvalování OP PIK, že nebude mít horší podmínky pro velké podniky, než jsou
v okolních zemích (např. v Polsku). Byl to příslib paní Grech, ale protože ŘO měl zájem na rychlém
schválení OP PIK, opustil od dalších argumentačních střetů. Není důvod, aby ČR byla v tomto směru
nějak limitována. Z hlediska absorpce je po OP PIK největší poptávka ze všech OP v ČR, a to dle počtu
žádostí i objemu požadované dotace. Kritéria týkající se přínosu kvality řešení, inovativnosti jsou
nastavena na vyšší úrovni než v OPPI a projekty jsou skutečně velmi ambiciózní. Pokud k tomu budou
implementovány FN ve výši 10 % a aplikována RIS3 strategie, dojde k omezení určitých oborů
v přístupu k dotacím a spolu s poměrně striktním limitem na velké podniky to může i přes veškerou
snahu o kvalitativní posun vést k nepříznivému dopadu na absorpční kapacitu a alokaci OP PIK do
české ekonomiky. Je třeba vzít v úvahu reálné kapacity českého průmyslového sektoru, jeho
strukturu a přínosy. ŘO bude od MV požadovat mandát k dalšímu jednání s EK, zejména s ohledem
na rovný přístup, ČR jako průmyslová země by měla mít lepší příležitosti.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) vysvětlila, že jedna věc jsou nařízení, která říkají, co by se mělo
dělat, ale vždy jsou nastaveny priority pro každou zemí. V případě ČR jde o poučení se ze zkušeností
z OPPI. Cílem EK je dosáhnout vyváženého výsledku, nekopírovat v každé zemi to samé, takže jde
8
o zajištění minimálních požadavků a priorit, které jsou specifické pro každou zemi a záleží pak na
konkrétním vyjednávání.
Bohuslav Čížek (SP ČR) konstatoval, že pro zvýšení podpory velkých podniků zazněla řada právních
a ekonomických argumentů, specifika ČR, priority a cíle, které EU stanovuje a ČR je musí naplnit. SP
ČR se účastnil vyjednávání s EK a číselná limitace pro velké podniky nebyla nikde takto definována.
Např. u energetických úspor je stanoven od EU cíl, který se má plnit a MPO používá jako nástroj pro
plnění tohoto cíle OP PIK. Z hlediska zmíněné absorpční kapacity by pak mohlo dojít k problémům při
plnění tohoto cíle. Polsko nebo Pobaltské země limit pro velké podniky nemají a mělo by být
přistupováno ke všem stejně. Požádal EK o prostudování prezentované studie, která potvrdila dřívější
argumentaci MPO i SP a u některých oblastí dojde k závěrům přehodnocení stanoveného limitu.
Jaroslav Šulc (ČMKOS) kvitoval přístup EK, že ke všem zemím je třeba přistupovat individuálně,
specificky se zřetelem k jejich konkrétním národním podmínkám. Informoval, že 42 % tvorby HDP
v ČR ovládá nikoliv český, ale zahraniční kapitál. ČR má největší rozdíl, mezi tvorbou HDP a jeho
užitím na investice a na spotřebu. Žádná jiná země v Evropě neodvádí tak vysoký objem zisku do
zahraničí jako ČR. Proto je tento pokus o kompromis ze strany odborů vnímán také jako pokus
utlumit narůstající politické napětí mezi ČR a EU, Podpora velkých podniků je už jedna z mála
možností, jak tento dosavadní negativní trend změnit.
Ondřej Pašek (Zelený kruh) uvítal pozici EK, kroky vedoucí ke kompromisu zejména v teplárenství
u distribučních sítí jdou k jádru věci. Stanovisko neotevírat nadále SC 3.2 vnímá ze strany EK také
velmi pozitivně. Pokud mají velké podniky tak dobrou nákladovou efektivitu, je otázka zda má smysl
podporovat úspory energií z OP PIK. Zda vynaložené peníze skutečně přináší nějaké nové úspory,
nebo by k nim docházelo i bez poskytnutí dotací. Při otevření cíle 3.2 budou granty namířeny na tzv.
nízko visící ovoce, na ta nejlevnější opatření, u kterých by bylo vhodné zvolit i jiné nástroje než
dotace. Je pravda, že OP PIK je hlavním nástrojem plnění cíle směrnice, ta dává i další možnosti, např.
obchodovatelné obligace pro úspory energie.
Ondřej Vojáček (IREAS Energy) reagoval, že velké podniky mají sice nižší náklady, ale také nižší ceny
energií, což výrazně protahuje dobu návratnosti. Tento argument není validní, byť se nabízí. Velmi
překvapující je pozice EK, v nařízení je uvedeno, že by se neměly míchat tematické cíle, ale co jiného
je podpora MSP napříč všemi prioritními osami. Dále je třeba se zamyslet nad pojmem velké podniky,
tento je v ČR velmi zavádějící.
Martin Frélich (HK ČR) prezentoval názor HK, která jednoznačně podporuje návrh ŘO. HK realizovala
rychlý průzkum mezi MSP, zda by jim vadilo, kdyby v rámci OP PIK byly více podporovány velké
podniky. Podnikatelé jsou s tímto návrhem v souladu, naopak by to přivítali, protože by mohli
figurovat jako subdodavatelé velkých infrastrukturních projektů. Pokud EK bude nadále trvat na svém
stanovisku, HK bude iniciovat řešení na politické úrovni.
Alice Langerová (EK, DG Regio) podpořila názor Paška, že jsou jiná řešení než poskytování dotací
velkým podnikům. Není pravda, že pokud nebude poskytnut větší podíl dotací velkým podnikům, tak
nebude dosaženo cíle strategie EU 2020. Zopakovala, co již řekla paní Hernandez, že zejména
v případě energetiky je ideální použití FN, pro které limit 20 % neplatí, takže nelze tvrdit, že cíle jsou
ohroženy.
Martin Duda (ČKR) vyjádřil se k pouze PO1, sdělil, že českým univerzitám je jedno, s kým
spolupracují, zda jde o malé, střední či velké podniky. VŠ chtějí dělat především kvalitní výzkum
v perspektivních oblastech definovaných EK, a to bez velkých podniků a dotačního mechanismu
nelze. FN v oblasti aplikovaného výzkumu snad nemají ani v Izraeli.
9
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) upřesnila, že to není o universitách jako příjemcích dotacích, ale
o společnostech které obdrží dotaci na výzkumný projekt, který dostane jen ta společnost sama. Pan
Duda myslel pravděpodobně jiný případ.
Martin Duda (ČKR) reagoval, že jediný OP, který podporuje aplikovaný výzkum je OP PIK, a to
účinnou spolupráci mezi firmami a výzkumnými organizacemi. V ČR není jiný OP, který by toto
podporoval. OP VVV podporuje akorát dlouhodobou mezisektorovou spolupráci, která je na úrovni
základního a předaplikačního výzkumu.
Valdemar Adamiš (MF, PCO) uvedl, že zdůvodnění návrhu proč zahrnovat velké podniky ve větší míře
není dostatečné, a to zejména z důvodu, jakým způsobem jsou předkládána čísla produktivity ze
studie. Jde o průměrné hodnoty a z grafů bylo vidět, že rozdělení nebylo jednoznačně ani ve
prospěch malých ani velkých podniků. MF-PCO se v případě tohoto bodu zdrží hlasování.
Dále nabídl dva náměty k zamyšlení či diskusi. Jaký je důvod, že ty podniky jsou malé - protože jsou
extenzivně řízeny, raději přijmou zaměstnance, než aby se zaměřily na lepší technologie a jejich
využití. OP PIK by však měl přispět k tomu, aby MSP měly takové technologie, aby dokázaly
konkurovat velkým či se později samy staly velkými. A dále, pokud je 20% hranice podpory velkých
podniků nepřekročitelná, je možné se na to podívat jinak, přiznat velkým podnikům větší podíl na
alokaci, ale s nižší mírou podpory.
Ondřej Vojáček (IREAS Energy) odpověděl, že závěry studie nelze zpochybnit, vychází z objektivních
veřejně přístupných dat, a to, jak to vypadá z grafů není relevantní. Malé podniky jsou zvýhodněny,
mají vyšší procento uznatelných nákladů.
Alice Langerová (EK, DG Regio) sdělila, že pan Vojáček v prezentaci studii tvrdil, že MSP nemají
absorpční kapacitu, ale nepodložil to žádnými údaji. To je jednoduché prohlásit na začátku
programovacího období a potom zvýšit limit pro velké podniky na 40 % a potom tvrdit, že MSP
nemají absorpční kapacitu. Podle údajů o převisu počtu žádostí nad disponibilními prostředky je
zřejmé, že nelze uspokojit všechny žadatele a měly by být jasně stanoveny priority, kdo veřejné
prostředky potřebuje.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zdůraznil, že ŘO zatím nezná poměrové hodnoty velkých
podniků, pouze tam kde se to průběžně sledovalo, např. u energetických úspor, tak tam podíl
dosahoval 60 %. Když nebude nalezen konsensus, tak velké podniky alokaci vyčerpají dřív, panuje
však obava, že to bude mít negativní dopad na absorpci. Poté ukončil diskusi a 1. den jednání,
projednání i hlasování o tomto bodě bude pokračovat 2. den jednání.
2. den jednání 13. května 2015
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) přivítal zúčastněné na 2. dni jednání MV a při zajištěné
usnášeníschopnosti 22 členů ihned přistoupil k pokračování projednávání bodu týkajícího se návrhu
změn OP PIK.
Projednání a schválení změn OP PIK – pokračování
Zahrnutí oblasti cestovního ruchu do podpory v relevantních prioritních osách / specifických cílech /
programech podpory OP PIK
Alexandra Rudyšarová (SOCR) uvedla důvody, které vedly k tomu, že požádali ŘO o zařazení tohoto
bodu do zamýšleného změnového řízení OP PIK.
Tomáš Kantor (Univerzita Palackého) seznámil přítomné členy a účastníky jednání s analýzou
potřebnosti členů SOCR (viz prezentace).
10
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) poděkovala za prezentaci o cest. ruchu a vysvětlila, že přístup,
který byl použit pro všechny země byl takový, že cest. ruch nebude podporován, protože již bylo
postaveno hodně škol a nemocnic, ale teď je nutné se soustředit na jejich přístupnost. Cest. ruch není
středem zájmu EK, je snaha nabízet vyšší přidanou hodnotu. Komerční zařízení by neměla být
podporována, i kdyby byla v místním či regionálním vlastnictví. Je možné je podporovat
prostřednictvím FN, to už bylo řečeno a není to jasně uvedeno v programovém dokumentu. FN jsou
v OP PIK málo využívané, takže je možné pomocí nich podporovat např. hotely. V tzv. černých
oblastech, kde je 30% nezaměstnanost, je možné využívat novou strukturu CLLD (community-led
local development), je to typ komplexního rozvoje území na místní úrovni, souvisí s partnerstvím a je
tam vždy sledována určitá strategie rozvoje. V této struktuře dochází prostřednictvím realizovaných
aktivit k rozvoji cest. ruchu. V rámci tohoto programu může existovat nějaká národní organizace,
která bude zjišťovat, jaké aktivity mají být podporovány.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) konstatoval, že ŘO bude trvat na zařazení podpory zvlášť
v případě omezených lokalit v ČR a bude vyžadovat rovný přístup EK jako v jiných zemích, kde
podpora cest. ruchu je možná i z programů týkajících se průmyslu.
Josef Tabery (MZe) podpořil návrhy SOCR a popsal, že MZe se podílelo na nastavování části
komunitně vedeného místního rozvoje LEADER a upozornil, že nejde o komplexní řešení, jsou tam
určité omezující faktory – limit 5 mil. Kč, orientováno převážně na zemědělské podnikatele, závislé na
strategickém pojetí MAS, díky tomuto nastavení nemůže zcela pokrývat vše, co zaznělo. Navrhl, že by
bylo vhodné se tím zabývat dále v širším kontextu.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) upozornila, že nelze zaměňovat podporu ze zemědělského fondu
EAFRD a regionálního fondu ERDF. Je velké množství aktivit cestovního ruchu, které jde podporovat
z ERDF, a to nejsou zemědělské aktivity a tam by mělo být využito CLLD. Dále doporučila
prodiskutovat tuto záležitost s ŘO IROP a podívat se na perspektivu těchto oblastí.
Pavel Černý (NS MAS) sdělil, že v současných programových schématech CLLD cestovní ruch nelze
podporovat dle představ ŘO. Jedná se o eko-agro turistiku či podporu UNESCO památek, představa
diverzifikace nezemědělských činností MAS cest. ruch podporovat neumožňuje.
Miroslav Koberna (Potravinářská komora ČR) podpořil navrhovanou změnu, nikoliv z důvodu, že to
není podpořeno, ale proto, že se musí vzít v úvahu významné synergie, které existují. Na jedné straně
je podporován vznik MSP ve venkovských oblastech, a to potřebuje také odbyt a navrhovaná změna
je jedna z mála možností, jak zajistit zvýšení odbytu na lokální úrovni a zabránit tak vylidňování
venkovských oblastí a vytvořením nových pracovních míst.
Jaroslav Šulc (ČMKOS) vyjádřil souhlas s tvrzením, že cílem EU není podpora cest. ruchu, ale zastává
poměrně jednotné stanovisko MV, že cest. ruch je prostředek nikoliv k dosahování zisku, ale
nástrojem, jak zabránit ztrátám nejen v tomto vlastním oboru, ale také v navazujícím
makroekonomickém okolí.
Gabriela Hernadez (EK, DG Regio) shrnula, že vzniklo velké nedorozumění, je nutné si vyjasnit
možnosti podpory z IROP a aktivit CLLD které se týkají venkovského fondu. Jde o velmi
komplikovanou situaci, ve které by mělo být nalezeno řešení. ČR není výjimečný případ, v ostatních
zemích byly tyto problémy také. Dále doplnila, že jakýkoliv zisk v podnikání by měl být zahrnut do
regionálního operačního programu, ten je určený přímo pro ty aktivity, které byly zmíněny
v prezentaci.
11
Agentura CzechInvest jako příjemce ve SC 2.2 / program podpory Marketing – Interní projekty
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) uvedl, že jde o technickou změnu, ke které musí dojít po
rozdělení Agentury CzechInvest a vyčlenění Agentury pro podnikání a inovace (API).
Alice Langerová (EK, DG Regio) zdůvodnila připomínku EK, a to že CzechInvest je dosud uveden jako
zprostředkující subjekt a interní projekty mu byly dány přímo bez jakékoliv soutěže. V DG Regio teď
probíhá diskuse o projektech tohoto typu, kde vůbec není otevřena soutěžní výzva, je předem
stanoven jediný příjemce, rozpočet a prostředky jsou přidělovány bez jakékoliv soutěže. Takových
projektů je čím dál více a tím klesá možnost příjemců soutěžit mezi sebou. Ukazuje se také, že tyto
projekty nedosahují lepších výsledků, dochází ke zpoždění atd.
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) reagoval, že nelze vidět CzechInvest jako příjemce
podpory, je pouze formálně příjemcem podpory pro dané interní projekty, ale on z toho netěží.
Projekt probíhá pod záštitou státní agentury, která má v oblasti zkušenosti, její působnost vyplývá
také ze zákona o MSP, a na základě pokynu svého nadřízeného orgánu, kterým je MPO a pod jeho
přímou kontrolou, resp. dohledem Řídicího výboru realizuje projekt, jehož dopady a veškeré přínosy
z evropských prostředků jdou ve prospěch podpory MSP. Cílem bylo oddělit pojmy zprostředkující
subjekt a příjemce, což dříve již napadly audity.
Alice Langerová (EK, DG Regio) z důvodu, že neproběhlo výběrové řízení (VŘ), kde by soutěžilo
několik uchazečů, a EK má s přidělováním prostředků v těchto projektech špatné zkušenosti z jiných
OP či jiných zemí, požádala ŘO, aby dohlédl na to, že prostředky jsou vynaloženy efektivně a účinně
a aby byl MV o realizaci těchto projektů pravidelně informován.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) požadované přislíbil a konstatoval, že přístup ŘO k hodnocení
hospodárnosti je v rámci ČR jeden z nejdůslednějších a nejpřísnějších.
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) doplnil, že tyto projekty byly realizovány již
v přecházejícím programovém období a MV byl o realizaci informován, existují závěrečné zprávy
s podrobným vyhodnocením účinnosti a vynakládání prostředků a ŘO bude stejně postupovat
i nadále.
Upřesnění role API jako zprostředkujícího subjektu OP PIK
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) upřesnil, že jedná se pouze o nutnost reflektovat
skutečnost, že Parlament ČR neschválil v roce 2015 rozdělení CzechInvest a API, tak jak bylo
předpokládáno.
Upřesnění vazby PO1 OP PIK na Horizont 2020 a další komunitární nástroje
Marcela Příhodová (MPO) informovala o nové aktivitě, kterou iniciovala EK a týká se dodatečného
financování projektů, které byly úspěšné hodnocené v programu Horizon a komunitárních
programech, ale nedostaly se na ně prostředky. Iniciativou EK je tyto projekty ohodnotit a poskytnout
jim nějaké prostředky z ESI fondů (viz prezentace).
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) dodal, že určité předpoklady pro tuto činnost už
v operačním programu byly, jen bylo upřesněno, které iniciativy jsou podporovatelné a EK ještě
požaduje konkretizovat iniciativy u komunitárních programů.
Marcela Příhodová (MPO) uvedla, že není vhodné tyto aktivity konkretizovat, protože příležitosti se
naskýtají v budoucnu. Pod komunitární programy patří čtyři uvedené v prezentaci, jenže např. oblast
12
Clean Sky 2 se vymezuje mimo rámec Horizon 2020 a má svůj rozpočet. Půjde pouze o aplikovaný
výzkum a oblasti, které propojují vazby na OP PIK.
Alice Langerová (EK, DG Regio) uvedla, že požadavek EK je specifikovat, co jsou podle ŘO další
komunitární programy, stačí, když to bude v textu OP PIK vymezeno tak, jak to bylo uvedeno
v prezentaci.
Zařazení velkého projektu ve smyslu čl. 100 obecného nařízení do SC 3.6
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) sdělil, že jak ŘO avizoval, v oblasti SC 3.6 se rýsuje jeden
velký projekt, vypadá to, že bude ještě druhý ve stejném SC. Takový projekt nemůže být schvalován
na národní úrovni, předkládá se ke schválení přímo EK, která k tomu neměla připomínky.
Změny technického či formálního charakteru
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) shrnul změny technického či formálního charakteru, ke
kterým až na bod č. 7 EK neměla připomínky. Jednalo se pouze o zpřesnění textu.
Alice Langerová (EK, DG Regio) vysvětlila, že u SC 3.2 se nejednalo o zpřesnění směrnice, stávající
verze OP PIK je v souladu se směrnicí, ale to co teď navrhuje ŘO v rámci modifikace OP jde nad rámec
požadavků evropské směrnice. Tato direktiva na evropské úrovni požaduje, aby do roku 2020
všechny veřejné budovy byly nearly zero. V OP PIK však nejsou podporovány veřejné budovy a přitom
mají být v pasivním standardu, což je nad rámec evropské direktivy.
Ondřej Tomšej (MPO) připomněl, že už při vyjednávání OP PIK ŘO zdůrazňoval, že chce cílit na vyšší
pasivní standard, protože tam vznikají vyšší úspory energie. Současný postup je v souladu také s OP
ŽP a programem Nová zelená úsporám, které jsou v pasivním standardu.
Petr Holub (Šance pro budovy) potvrdil, že ŘO tuto oblast konzultoval, povinnost ve směrnici je na
veřejné budovy do roku 2018 i na všechny ostatní, tzn. soukromé budovy do roku 2020, což je
převzato i do české legislativy. Pasivní standard je dvakrát lepší i při využití neobnovitelných zdrojů.
Výhodou je vyšší úspora a cílem je, aby veřejné prostředky přispěly k podpoře něčeho lepšího, než je
legislativní požadavek. Je to část více nákladů na dosažení toho vyššího standardu, jednotky procent
z celkové investiční ceny nemovitosti.
Alice Langerová (EK, DG Regio) sdělila, že pokud to nepovede k nižšímu využívání obnovitelných
zdrojů energie či přílišnému nárůstu vícenákladů, tak je to pro EK akceptovatelné.
Bohuslav Čížek (SP ČR) doplnil k bodu týkajícího se velkých podniků, že EK nedoložila žádná
empirická data týkající se české ekonomiky, k českému průmyslu ukázala jiný přístup, nerespektuje
rozdílnost zemí, komplikuje naplňování cílů 2030. Vyslovil přání, aby si EK přeložené argumenty
a studii ještě prostudovala a konzultovala závěry s ostatními DG a proběhla ještě diskuse. Poté vnesl
ještě dvě připomínky, které nezazněly, a to k problematice řešení dotací u firem, které spadají pod EU
ETS a nadměrného financování. MŽP už zahájilo komunikaci s EK a možná by nebylo špatné, kdyby ŘO
informoval žadatele, proč mají zpoždění vyhodnocení projektů. Dále by SP ČR uvítal, kdyby MPO do
příštího MV provedlo analýzu, které státy mají výjimku ve financování podpory aplikovaného
výzkumu v oblastech, které jsou mimo mapu regionální podpory.
Josef Tabery (MZe) navrhl, zda by bylo možné do portfolia vyjednávání změny programu zařadit
otázku omezení ve výzvě Technologie pouze do hospodářsky znevýhodněných regionů. Z pohledu
absorpční kapacity, konkurenceschopnosti by bylo lepší, kdyby to takto omezeno nebylo
a hospodářsky znevýhodněné regiony by byly zvýhodněny v rámci hodnotících kritérií.
13
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) reagoval, že program Technologie je velmi předimenzován
i v případě omezení je 6ti násobně překročena alokace. V budoucnu budou v této oblasti postupně
převažovat FN. Tento program bude na ústupu a s tím by se měla podnikatelská veřejnost smiřovat.
Usnesení: MV OP PIK schvaluje změnu č. 1 Postavení a podpora velkých podniků v rámci OP PIK
materiálu NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO
KONKURENCESCHOPNOST 2014 – 2020 a zmocňuje ŘO návrh na změnu OP PIK dopracovat na
základě dalších jednání s EK a následně jej odeslat EK.
PRO 17, PROTI 0, ZDRŽUJI SE 3
Usnesení: MV OP PIK schvaluje změnu č. 2 Zahrnutí oblasti cestovního ruchu do podpory
v relevantních prioritních osách / specifických cílech / programech podpory OP PIK materiálu
NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST
2014 – 2020 a zmocňuje ŘO návrh na změnu OP PIK dopracovat na základě dalších jednání s EK
a následně jej odeslat EK.
PRO 17, PROTI 0, ZDRŽUJI SE 3
Usnesení: MV OP PIK schvaluje změny č. 3-13 materiálu NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU
PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 2014 – 2020 včetně případného dalšího
jednání s EK a odeslání ke schválení EK.
PRO 17, PROTI 0, ZDRŽUJI SE 0
Informace o Pololetním vyhodnocení Strategického realizačního plánu na rok 2016
Renáta Komiková (MPO) informovala o Pololetním vyhodnocení Strategického realizačního plánu
(SRP) na rok 2016 (viz prezentace).
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) doplnil, že hlavní důvod pomalejšího rozjezdu čerpání, které
je v rámci ČR relativně dobré, je dočerpávání starého programovacího období, které ukončilo MPO
jako první v ČR s čtyřměsíčním předstihem oproti ostatním operačním programům. Hlavní důraz je
kladen na kvalitu a důslednou kontrolu než na rychlost.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) reagovala na tvrzení ŘO, který odůvodnil odchylky v predikcích
zpožděním ve funkčnosti MS2014+, se kterým souvisel posun termínu příjmu plných žádostí
o podporu v některých výzvách. K odůvodnění odchylek v predikcích, které uvedl ŘO, bylo uvedeno,
že v prezentaci by také mělo zaznít, že ze strany ŘO docházelo k množství posunů ve vyhlašování
výzev (zpožďování v průměru o měsíc) i ke změnám jejich alokací oproti původnímu harmonogramu,
což mělo rovněž vliv na plnění predikcí čerpání. Nelze tak vinu svalovat pouze na MS2014+.
Alice Langerová (EK, DG Regio) poznamenala, že ŘO často mění plán výzev, dobrá praxe je, že by se
roční harmonogram výzev neměl měnit, jeho smyslem je dát žadatelům představu, kdy bude
konkrétní výzva vyhlášena, aby měli dostatek času připravit žádosti.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) přislíbil, že aktualizovaný harmonogram bude zveřejněn příští
týden po jednání MV.
Jiří Pavlíček (APEF) položil dotaz, jaké budou časové rozestupy u výzev ve 2. kole.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) sdělil, že na základě zkušeností prvního kola výzev bude
docházet k úpravám kritérií v jednotlivých výzvách tak, aby hodnocení bylo efektivnější a méně
administrativně náročné. Výzvy budou zveřejněny v září, ale předkládání žádostí bude probíhat tak,
aby tlak na implementační strukturu i žadatele byl rozložen v čase. První návrh představí ŘO na
začátku června, finální rozhodnutí bude na MV.
14
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) doplnil, že jednání MV bude předcházet platforma pro
přípravu výzev, na které budou tyto projednávány s hospodářskými a sociálními partnery.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí Pololetní vyhodnocení Strategického realizačního plánu na rok
2016.
Informace o plnění Ročního komunikačního plánu 2016, stavu čerpání TP OP PIK a aktualizaci
Společné komunikační strategie
Jana Vopátková (MPO) seznámila členy MV s informacemi o plnění Ročního komunikačního plánu
2016, stavu čerpání TP OP PIK a aktualizaci Společné komunikační strategie (viz prezentace).
Petr Holub (Šance pro budovy) informoval, že vzhledem k faktu, že podpora úspor energie je
rozdělena do několika operačních i národních programů, byla spuštěna webová stránka
www.renovujdum.cz, kde je vše přehledně popsáno.
Alice Langerová (EK, DG Regio) se dotázala, jaká je situace ohledně www.oppik.cz a zda by při dalších
MV bylo možné poskytnout informaci o administrativní kapacitě ŘO a zprostředkujícího subjektu (ZS),
kolik zaměstnanců se platí z technické pomoci (TP) apod.
Jana Vopátková (MPO) odpověděla, že data týkající se čerpání k TP v rámci administrativní kapacity
má ŘO k dispozici, na příštím jednání bude MV informován. K webu proběhla řada jednání, ze strany
vlastníka domény bylo navrženo několik kroků k tomu, aby nedocházelo k matení žadatelů - vzhled
webové stránky nepřipomínal web ŘO a byla doplněna informace, že se jedná o web poradenské
agentury. Jednání dále pokračují.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) doplnil, že další postup je zvažován. Dále bylo uvedeno, že ŘO
by chtěl svůj postup koordinovat s MMR-NOK a požádal o jednání.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí informaci o plnění Ročního komunikačního plánu 2016, stavu
čerpání TP OP PIK a aktualizovanou Společnou komunikační strategii evropských strukturálních
a investičních fondů v ČR v programovém období 2014-2020.
Informace o stavu plnění předběžných podmínek
Pavel Rosol (MPO) shrnul aktuální stav plnění předběžných podmínek (viz prezentace).
Alice Langerová (EK, DG Regio) potvrdila, že EK odeslala dopis NM Novotnému s informací, že
předběžná podmínka 2.2 je nejvíce riziková, je zde největší zpoždění a apelovala na MPO, aby tuto
záležitost považovalo za prioritní, protože na SC 4.1 se váže vysoká finanční alokace. Dále bylo
v dopisu uvedeno, že vzhledem k rizikovosti této předběžné podmínky bude najat externí expert, aby
ČR pomohl s finalizací Národního plánu rozvoje vysokorychlostních sítí, nastavením výzvy
a výběrových kritérií a nevznikly problémy se splněním předběžné podmínky 2.2. Expert by měl začít
spolupracovat už během června.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) poděkoval EK za pomoc, kterou ŘO vnímá pozitivně. Národní
plán by měl být do konce června předložen vládě, poté bude následovat verifikace a konzultace tzv.
bílých míst. Během finalizace národního plánu se objevily požadavky ze strany sektoru, aby součástí
byl detailní nebo předběžný popis výzvy či kritérií pro hodnocení. Domnívá se, že to je kompetence
ŘO a není cílem EK, aby ve strategických dokumentech byl detailní plán následných kritérií hodnocení
a popisu výzvy. Požádal EK o objasnění.
15
Alice Langerová (EK, DG Regio) uvedla, že se jedná o dvě oddělené věci, Národní plán má definovat
rámec a strategii a v OP PIK se definují výzvy a kritéria, může se o tom ale diskutovat později.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) poté informoval, že ŘO je připraven ve spolupráci s Úřadem
vlády sekcí pana místopředsedy Bělobrádka, který má za přípravu RIS3 odpovědnost, aplikovat
v zářijových výzvách princip inteligentní specializace. Model aplikace RIS3 by ŘO rád konzultoval s EK
ještě před příštím jednáním MV.
Gabriela Hernandez (EK, DG Regio) vysvětlila, že se o věci dosud jednat nemohlo, protože
neproběhla finalizace.
Bohuslav Čížek (SP ČR) zmínil, že provázání se zářijovými výzvami může být problematické, protože
dosud nebyl představen mechanismus, jakým způsobem bude napojení provedeno. Navázání čistě na
NACE není vhodné, lepší by bylo využít znalostní doménu, SP ČR bude očekávat další jednání. Druhá
poznámka se týkala předběžné podmínky pro vysokorychlostní internet, vzhledem k odkladu bude asi
nutná změna nastavení plnění výkonnostního rámce, momentálně nastavené parametry
pravděpodobně nebude možné splnit, s EK bude nutné dohodnout odklad milníku výkonnostního
rámce.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) reagoval, že začátkem června bude zahájena intenzivní
komunikace se svazy a žadateli v rámci platformy. Bude se vycházet ze zkušeností, které jsou
získávány z hodnocení od žadatelů. Prvotní návrh by ŘO rád s předstihem odeslal EK. V problematice
výkonnostní rezervy není jisté, jestli má ČR nějaký manévrovací prostor, zatím je to asi předčasné
řešit. ŘO se domnívá, že pokud bude výzva na vysokorychlostní internet vyhlášena nejpozději v lednu
2017 (nebo prosinci 2016) a budou poskytnuty maximální prostředky v oblasti ICT v dané prioritní
ose, bude možné dosáhnout plánovaného cíle do konce května 2018. Realizace by měla probíhat
v roce 2018 nejpozději, částečně už v roce 2017.
Gabriela Hernandez (EK, DG Regio) uvedla, že tyto podněty od členů MV a další problematické body
musí být prodiskutovány co nejdříve, během letní pauzy bude těžké získat odborný názor. Je nutné to
vyřešit nejpozději do července, aby se mohlo v září ihned začít se schvalováním a vyhlašováním.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) potvrdil, že o konzultaci bude požádáno v následujících dvou
měsících po jednání na české straně.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí informaci Řídicího orgánu OP PIK o stavu plnění předběžných
podmínek a 4. Čtvrtletní zprávu o stavu naplňování předběžných podmínek za období prosinec 2015
– únor 2016.
Informace o plnění e-Cohesion Policy
Blanka Fischerová (MMR) prezentovala bod k plnění e-Cohesion Policy, který byl do programu
jednání zařazen na žádost EK (viz prezentace).
Petr Kolář (CzechInvest) v rámci své prezentace uvedl zkušenosti ŘO a ZS s činnostmi v MS2014+ (viz
prezentace).
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) poděkoval za prezentace a dodal, že řada chyb je vzhledem
k začátku implementačního procesu akceptovatelná. Klíčovým problémem je však rychlost oprav,
požádal MMR, aby na toto byla poskytnuta větší kapacita. ŘO OP PIK má největší počet žádostí
a žadatelé tlačí na to, aby byly rychle hodnoceny.
16
Alice Langerová (EK, DG Regio) požádala, aby byla členům MV podána informace o tom, jak dalece je
systém MS2014+ dokončen a jaké jsou zkušenosti žadatelů. Dle informací je dokončen funkční modul
pro otevírání výzev a podávání žádostí, v prezentaci pana Koláře bylo sděleno, že existuje i funkční
modul na platby, ale EK informaci o dokončení dalších modulů nemá.
Blanka Fischerová (MMR) odpověděla, že MS2014+ je dokončen tak, jak byl definován v rozsahu
zadávací dokumentace a jak byl vysoutěžen. Základní procesy od žádosti až po ukončování jsou
zapracovány. To co se děje teď a posledního půlroku pro všechny OP, je dopracování specifik daného
programu, který nebyl popsán v JMP. Dále ke zmíněným potížím uvedla: řešení oprav – požadavky,
které jsou zadávány prostřednictvím servis desku jako reklamace systému jsou řešeny, aby zohlednily
fungování systému jako celku. Tyto opravy jsou odstraňovány v nejkratším možném termínu, kterým
je vůči OSMS (odbor správy monitorovacího systému) vázán dodavatel ve smlouvě. V případě, že je
oprava vázána na změnu modulu na úrovni exe souborů, je ze strany OSMS požadováno, aby byly
dodavatelem instalovány v rámci nejbližších provozních oken. Garantovaný provoz MS2014+ je
v režimu 20x7, mezi 0:00 – 4:00 jsou okna pro tyto technické opravy či nasazování částí procesu.
Každá nová funkcionalita, která je součástí CRM (specifický požadavek jakéhokoliv ŘO) je po vývoji
nasazena na testovací prostředí, kde má být testována ze strany OSMS i celé implementační
struktury, tzn. i gestorů kteří požádali o tuto změnu. V rámci testu se průběžně vkládají rozpory ve
funkcionalitách do servis-desku, dle domluveného harmonogramu dochází k opravám a následnému
retestu. Na produkčním prostředí jsou po měsíci testování nasazovány pouze prověřené
funkcionality. Potvrdila, že se některé aktivity nasazují rovnou na produkci, jednou takovou byla
aktivita, která měla zjednodušit činnosti příjemců a doplňovala žádosti o úroveň veřejných podpor.
Způsobilo to, že vznikla kompletní chyba a OP PIK musel o týden posunout příjem žádostí.
O problematice CBA a problému, že několik dní není možné doplňovat údaje, nebyla informována, ve
výstupech ze servis desku toto nebylo uvedeno a nemohla tedy reagovat. V oblasti vytěžování dat
bylo připraveno několik seminářů, v modulu vytěžování dat je spousta předdefinovaných sestav,
které jsou na základě práv, rolí a kompetencí otevřeny celé implementační struktuře, umožňují
získávat klíčové informace z databází. K dispozici jsou také sofistikovanější nástroje BI Publisher a BI
Answers, které dokáží připravit sestavu i prezentaci pro předem definovanou datovou oblast. Není
nutné používat excelové tabulky, které dublují informace, a může v nich docházet k chybám.
Hromadná nominace hodnotitelů je diskutována na odborné úrovni, momentálně nelze reagovat,
nominace hodnotitelů jako taková funguje, ale musí se zadávat osoba po osobě. Elektronický podpis
funguje na úrovni příloh, žádostí o dotaci, jednotlivých aktivit v rámci implementace, to je z pohledu
OSMS, který funguje jako příjemce. Systém je v základním prostředí JMP ukončen, v současné době
se doplňují specifické požadavky, které vznikly na straně ŘO a měnící se procesy, které vznikly za
poslední půlrok změnou metodického nastavení na úrovni MMR-NOK, české resp. evropské
legislativy.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zopakoval obecný požadavek na rychlejší řešení problémů.
ŘO požádá NM Letáčkovou, aby bylo svoláno jednání meziresortní skupiny, která řeší problémy
MS2014+, protože řada věcí proces hodnocení zpomaluje. Např. výměna hodnotitele u projektu
(např. při dlouhodobé nemoci) trvá několik dní až týdnů. Je to elementární problém a blokuje proces
hodnocení projektů.
Alice Langerová (EK, DG Regio) řekla, že EK má informaci, že několik ŘO má problémy s napojením
MS2014+ na své informační systémy, např. spisová služba, ekonomické informační systémy atd. EK
17
zaslala na požadavek na MMR-NOK, aby toto bylo řešeno koordinovaně a zeptala se, z jakých
prostředků to bude financováno.
Blanka Fischerová (MMR) odpověděla, že MS2014+ v souladu se zadávací dokumentací garantoval,
že bude připraven na komunikaci s účetními systémy a spisovými službami, aby naplnil požadavek
elektronické komunikace, jak ukládá e-Cohesion policy. Na úrovni MS2014+ bylo vytvořeno jednotné
technologické a datové rozhraní, které má vypublikovánu základní datovou sadu informací
a datových polí, které se mají přenášet mezi MS2014+ a účetními informačními systémy ŘO, stejně
tak má vypublikovánu datovou šablonu a šablony, na základě kterých má přijímat informace od
účetních systémů ŘO. Proces funguje a byl ověřen na čtyřech či pěti ŘO, funkční výměna informací na
úrovní programů IROP, OP TA, OP Polsko, OPZ, OP PIK, OP ŽP (účetní systém). Tyto nástroje jsou
v provozu a připraveny. Co se týká spisových služeb, tak je připravena funkcionalita v rámci aplikace,
kdy příslušný zaměstnanec implementační struktury daného OP, dokument, který by měl v souladu
s požadavky zákona poslat přes spisovou schránku, v aplikaci označí, aplikace si tento dokument uloží
do příslušného datového prostředí, kde čeká na dotaz spisové služby daného ŘO, zda je pro ni
připraven v MS2014+ nějaký typ komunikačního dokladu. Řešení je komunikováno s gestorem
spisového a skartačního řádu na úrovni Ministerstva vnitra, proces je schválený a je pouze na ŘO
v jakém časovém horizontu služby na své straně zprovozní, aby elektronická komunikace mohla
fungovat. Financování těchto aktivit na straně MS2014+ končí vypublikováním dokumentace,
validačních šablon a části univerzálního komunikačního rozhraní pro odesílání a příjem dokumentů.
Druhá strana ŘO/ZS pro úroveň spisových služeb nebo účetních systémů je zatím v gesci jednotlivých
ŘO.
Alice Langerová (EK, DG Regio) podotkla, že když se vyjednával OP TP, pozice EK byla taková, že
výdaje spojené s MS2014+ budou hrazeny z tohoto programu a nyní se nově objevují požadavky, aby
ŘO platily svou stranu rozhraní ze svých TP, během negociací OP toto domluveno nebylo. Z toho
důvodu byl zaslán e-mail paní ředitelce Neveselé, aby tyto náklady byly minimalizovány,
koordinované řešení pro všechny ŘO by náklady snížilo.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) potvrdila, že při vyjednávání OP TP bylo domluveno, že výdaje na
MS2014+ budou končit rozhraním pro odesílání a příjem dokumentů. Svá rozhraní si ŘO musí hradit
samy. Pokud EK změní postoj a bude možné hradit z TP jednotlivých OP výdaje na resortní informační
systémy, může se o tom ještě diskutovat.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) souhlasil s návrhem EK, aby náklady hradilo MMR.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) reagovala, že OP TP takto není nastaven. Navíc MMR nemůže
vstoupit do uzavřených kontraktů mezi ŘO a jednotlivými dodavateli IS, na které probíhalo VŘ.
Petr Holub (Šance pro budovy) navrhl, aby v MS2014+ bylo zavedeno průřezové vykazování úspor
energie pro projekty, pro které to je relevantní, aby byly úspory energie evidovány.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí informaci o plnění e-Cohesion Policy.
Informace o implementaci protikorupčních opatření
Svatopluk Kulkus (MPO) informoval přítomné členy MV o prováděných protikorupčních opatřeních
na úrovni řídicího orgánu (viz prezentace).
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) doplnil, že některá opatření ŘO mají také charakter
protikorupčních opatření, a to důsledné hodnocení hospodárnosti a systém interních hodnotitelů,
18
u kterých existuje nižší riziko potenciálních vazeb na hodnocené subjekty a žadatele a nižší riziko
střetu zájmů.
Alice Langerová (EK, DG Regio) poděkovala za prezentaci, ve které bylo mimo jiné zmíněno, že
z žadatelů budou vyloučeny ty společnosti, které jsou byť jen částečně vlastněny firmami v daňových
rájích, což je požadavek EK z několika důvodů – nejasná vlastnická struktura, vyhýbání placení daní
v ČR, praní špinavých peněz, trestní odsouzení atd. Vznesla dotaz, jak ŘO ověřuje to, že žadatelem je
opravdu MSP a definice SME je splněna – zda jen podle čestného prohlášení žadatele nebo jestli je to
ověřováno ještě jiným způsobem. Druhý dotaz směřoval k nastavení kontrol, jak je ověřován poměr
výsledovky a rozvahy oproti požadované výši dotace.
Stanislav Kulkus (MPO) odpověděl, že obě oblasti jsou pokryty od začátku, kdy se hodnotí finanční
zdraví žadatele. Prověřují to jak hodnotitelé, tak projektoví manažeři. Je nastaveno několik typů
kontrol, které probíhají a vzájemně na sebe navazují.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) doplnil, že ŘO má k dispozici přehled daňových rájů podle
stanoviska EK, potvrdil připravenost uplatnit jej v zářijových výzvách. Bude to ještě předmětem
jednání, ŘO by uvítal koordinovaný přístup společně s MMR-NOK a MF.
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) poděkoval EK, že velmi rychle odpověděla, co přesně
daňové ráje jsou. Dotázal se, zda i pokud je toto vlastnictví jen částečné, např. v několikáté úrovni
vlastnických vztahů, zda je to překážkou pro přiznání podpory. Požádal o jednoznačný výklad, o který
se lze opřít.
Kateřina Neveselá (MMR-NOK) vystoupila s poznámkou, že NOK vyzval MF, které má pod sebou
oblast kontrol, aby tuto oblast nějakým způsobem uchopili, ale dosud na to nebyla adekvátní reakce
či postup, jak by se měly ŘO zachovat.
Valdemar Adamiš (MF, PCO) reagoval, že v metodice pro finanční toky toto uvedeno není, je to asi
v gesci jiné sekce.
Bohuslav Čížek (SP ČR) přidal komentář týkající se vlastnické struktury, pro řadu firem není
zahraniční vlastník nevýhodou, přinesli do ČR technologie a kapitál. Také ho zajímalo, jak bude
struktura ověřována, když bude vlastnický podíl částečný až v několikáté úrovni. Požádal o racionální
přístup při kontrolách.
Gabriela Hernandez (EK, DG Regio) připomněla, že tyto společnosti se vyhýbají placení daní, takže
i když je tam jen částečný vlastnický podíl, měly by být jednoznačně vyloučeny z možnosti čerpat
rozvojové podpory.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) reagoval, že to bude ještě předmětem diskuse, ale obecný
princip je ten, že pokud firmy daňové ráje využívají, nemají nárok na veřejné prostředky. Tato
problematika bude detailně upravena v dalších výzvách
Alice Langerová (EK, DG Regio) apelovala na to, aby ŘO řádně ověřil vlastnickou strukturu u těch
žadatelů, kteří dosud podali žádosti (otevřeno více než 40 výzev), explicitně to ve výzvách uvedeno
nebylo, ale vyplývá to z požadavku na vymezení vlastnické struktury, který byl schválen v OP PIK
a Dohodě o Partnerství. Pokud nebude vlastnická struktura ověřena, existuje velké riziko, že může
dojít ke zneužití veřejných prostředků.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí informaci o implementaci protikorupčních opatření.
19
Různé
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zahájil bod Různé, ve kterém EK požádala o projednání
a upřesnění problematiky ITI.
Gabriela Hernandez (EK, DG Regio) uvedla, že EK chce znát, co bude ŘO v této oblasti podnikat.
Nejsou jasné informace, jak to bude v tomto OP fungovat, jakým způsobem budou projekty vybírány,
jaký je skutečný podíl ITI a jak se na tom bude podílet ŘO. Otázkou je, jaké postupy budou používány
v případě ITI, protože se tam hodnotí nejen formální kritéria, ale také obsah projektu a ITI by měly
získat jasné rozhodnutí, který typ projektu bude podle těch kritérií podporován. V OP PIK by měla být
jasně stanovena kritéria formální a obsahová. Abychom neměli projekty, které by se do celého
procesu dostaly, ale kritéria nesplnily. Je potřeba stanovit si jasné priority a zúžit výběrová kritéria,
která schválí MV a ŘO.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) popsal, že ŘO má na tuto oblast vyčleněno 6 mld. Kč, ze
sedmi ITI mají čtyři zájem o čerpání z OP PIK v celkovém rozsahu cca 4 mld. Kč. Největší zájem za 1,2
mld. Kč, mají aglomerace Olomouc a Ostrava. Nemá zájem aglomerace Ústí nad Labem, Chomutov,
Praha a Střední Čechy. K procesu hodnocení řekl, že MMR momentálně schvaluje a ŘO se vyjadřuje
ke strategiím, ŘO to chce zařadit do zářijových výzev, je velký časový tlak, aby byl dokončen model
a systém. Klíčové je, aby projekty, které přichází z ITI, byly na analogické kvalitní úrovni jako projekty
z individuálních výzev, aby žadatel prostředky nevyužil ve smyslu, že bude předkládat relativně
průměrné kvalitní projekty ve srovnání s individuálními výzvami. Musí se to zabezpečit dvěma prvky,
na územní dimenzi bude vyhlášena výzva paralelně k individuální výzvě. Projekt, který bude
předložen, musí dosáhnout minimálně počtu bodů posledního úspěšného projektu podaného
v individuální výzvě. Tím bude zajištěn kvalitativní prvek. Druhým prvkem, který se časem možná
odstraní, je že na úrovni měst a obcí nemají potřebnou zkušenost a kompetenci k hodnocení. ŘO si
proto chce zachovat možnost verifikace hodnocení na úrovni ITI, tzn., že hodnotitelé, kteří
standardně hodnotí žádosti a mají srovnání a historickou paměť, ověří vlastním hodnocením, jestli
nedochází k zásadnímu výkyvu.
Alice Langerová (EK, DG Regio) upřesnila, že EK požádala o zařazení tohoto bodu proto, aby bylo
diskutováno rozdělení rolí mezi ŘO a městy. Čl. 7 nařízení ERDF má za cíl, aby si města zvýšila svou
odbornou kapacitu a převzala na sebe část věcného hodnocení. Ve zmiňovaném článku je jasně
stanoveno, že veškeré hodnocení mají dělat města a pokud nemají kapacitu, tak se formální kontrola
může převést na ŘO. Proto se EK nelíbilo, že si chtěl ŘO ponechat i hodnocení kvality. Pokud města
nemají kapacitu, mohou využívat externích hodnotitelů, ale pokud budou používat interní
hodnotitele ŘO, tak města nebudou mít žádnou roli. EK chápe, že ŘO chce mít projekty určité kvality,
ale nařízení EK vyžaduje, aby si města budovala nějakou kapacitu a byl tam posun oproti minulému
období. Diskutovalo se to a došlo se k závěru, že si ŘO může hodnocení provedené městy ověřit, ale
to zásadní hodnocení kvality projektů má být na úrovni měst. Výběrová kritéria na projekty ITI bude
schvalovat MV, takže to je další kontrola, aby města nevybíraly projekty, které nebudou kvalitní.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) odpověděl, že ŘO tento postoj akceptuje a dohodne se na
zapracování do hodnotících procesů.
Lucie Kořínková (Svaz měst a obcí) požádala o ujištění, zda věcné hodnocení ve veřejnosprávní
smlouvě bude na městech a ŘO bude provádět finální kontrolu věcného hodnocení.
20
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) zopakoval, že hodnotitelé na MPO či API ověří, zda
v hodnocení, které bude provedeno komplexně na úrovni ITI aglomerace, není výkyv proti
standardům. V případě, že bude zjištěna nějaká odchylka, bude muset být zahájen negociační proces.
Lucie Kořínková (Svaz měst a obcí) položila otázku, kdy ŘO očekává schválení veřejnosprávní
smlouvy, protože města už by se chtěla začít připravovat.
Břetislav Grégr (místopředseda MV OP PIK) doplnil, že strategie jsou nyní rozesílány, MPO obdrželo
strategie Pardubice-Hradec a nejpozději do konce června by měly proběhnout akceptační protokoly
a měly by být odesílány další. Z hlediska veřejnosprávních smluv ITI žádaly o delegování hodnocení na
ŘO s tím, že sami takovou odbornost nemají. Musí být dohodnut konkrétní proces, aby se dodržel čl.
7 a objektivita hodnocení.
Pavel Rosol (MPO) doplnil, že v hodnocení na ŘO jsou dvě integrované strategie, Hradec Králové
a Pardubice, tak i Ústí nad Labem, kteří ale neintervenují do OP PIK. ŘO má na hodnocení 30 dnů.
Tomáš Novotný (předseda MV OP PIK) dodal, že ŘO má kategorii 50 interních hodnotitelů, do 2
měsíců by jich mělo být 80. Poté má kategorii externích odborníků, kteří jsou další kapacitou, zvláště
při odborných problémech. Pro interní hodnotitele se jedná o subdodávky, ŘO se nebrání v případě
ITI tomu, že seznam 250 externích hodnotitelů nabídneme ITI, aby si z jejich řad vybrali kapacity pro
vlastní hodnocení, pokud to nebudou mít zajištěno jiným způsobem.
Usnesení: MV OP PIK vzal na vědomí informaci o administraci ITI v rámci OP PIK.
Závěrem předseda MV OP PIK poděkoval zástupkyním EK a všem členům monitorovacího výboru za
náměty a komentáře k projednávaným bodům, širokou diskusi a aktivní účast na jednání.
ZÁVĚRY VYPLÝVAJÍCÍ ZE 4. JEDNÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU OP PIK
Monitorovací výbor OP PIK projednal a schválil:
Výroční zprávu o implementaci programu za rok 2015 (verze generovaná ze systému
MS2014+) a pověřil ŘO jejím dopracováním v souladu se vznesenými připomínkami a za
podmínky vyjasnění otázky indikátorů mezi MMR-NOK a EK
Kritéria pro hodnocení a výběr projektů výzvy programu podpory INOVAČNÍ VOUCHERY
a SLUŽBY INFRASTRUKTURY
Návrh změn OP PIK 2014-2020 následovně:
o MV OP PIK schválil změnu č. 1 Postavení a podpora velkých podniků v rámci OP PIK
materiálu NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO
KONKURENCESCHOPNOST 2014 – 2020 a zmocnil ŘO návrh na změnu OP PIK
dopracovat na základě dalších jednání s EK a následně jej odeslat EK.
o MV OP PIK schválil změnu č. 2 Zahrnutí oblasti cestovního ruchu do podpory
v relevantních prioritních osách / specifických cílech / programech podpory OP PIK
materiálu NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO
KONKURENCESCHOPNOST 2014 – 2020 a zmocnil ŘO návrh na změnu OP PIK
dopracovat na základě dalších jednání s EK a následně jej odeslat EK.
o MV OP PIK schválil změny č. 3-13 materiálu NÁVRH ZMĚN OPERAČNÍHO PROGRAMU
PODNIKÁNÍ A INOVACE PRO KONKURENCESCHOPNOST 2014 – 2020 včetně
případného dalšího jednání s EK a odeslání ke schválení EK.
21
Monitorovací výbor OP PIK vzal na vědomí:
Informaci Řídicího orgánu o plnění úkolů z minulého jednání výboru
Informaci o Systému odměňování ČMZRB a EIF s tím, že proběhne jednání na MF-PCO
o podmínkách odměňování, ŘO bude tlačit na to, aby odměny byly co nejnižší v rámci
podmínek EK i hospodárnosti Technické asistence OP PIK.
Informaci o Pololetním vyhodnocení Strategického realizačního plánu na rok 2016
Informaci o plnění Ročního komunikačního plánu 2016, stavu čerpání TP OP PIK a aktualizaci
Společné komunikační strategie
Informaci o stavu plnění předběžných podmínek
Informaci o plnění e-Cohesion Policy
Informaci o implementaci protikorupčních opatření
Informaci o administraci ITI v rámci OP PIK
ÚKOLY VYPLÝVAJÍCÍ Z 4. JEDNÁNÍ MONITOROVACÍHO VÝBORU OP PIK
1) Sekretariát MV připraví a do 27. května 2016 rozešle členům MV návrh zápisu z jednání
k připomínkám.
2) Sekretariát MV rozešle členům MV konečnou verzi zápisu po zapracování připomínek
jednotlivých členů výboru nejpozději do 10. června 2016.
3) MV bude pravidelně informován o realizaci interních projektů a administrativní kapacitě.
Zapsala: Ing. Michaela Černochová
Schválil: JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D.