vysokÉ uČenÍ technickÉ v brnĚ - core2.1.1 claas lexion 780-670 designérské řešení kombajn...

VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚBRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA STROJNÍHO INŽENÝRSTVÍFACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING

ÚSTAV KONSTRUOVÁNÍINSTITUTE OF MACHINE AND INDUSTRIAL DESIGN

DESIGN AUTONOMNÍHO ZEMĚDĚLSKÉHO KOMBAJNUDESIGN OF AUTONOMOUS AGRICULTURAL HARVESTER

DIPLOMOVÁ PRÁCEMASTER'S THESIS

AUTOR PRÁCEAUTHOR

Bc. Dominik Tomčík

VEDOUCÍ PRÁCESUPERVISOR

doc. akad. soch. Miroslav Zvonek, ArtD.

BRNO 2016

strana1

ABSTRAKTDiplomová práce je zaměřena na design autonomního zemědělského kombajnu s ohle-dem na budoucí možný vývoj těchto strojů. Cílem designu je vytvoření charakteristic-kého vzhledu, který by odkazoval na autonomní uzpůsobení kombajnu.

KLÍČOVÁ SLOVAZemědělství, kombajn, autonomní, žací lišta, design

ABSTRACTThis master‘s thesis is focused on design of autonomous agricultural combine regards on future development of these machines. The main goal is to create characteristical look, which will link to an autonomous combine.

KEYWORDSAgriculture, combine, autonomous, grain header, design

BIBLIOGRAFICKÁ CITACETOMČÍK, D. Design autonomního zemědělského kombajnu. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství, 2016. 104 s. Vedoucí diplomové práce doc. akad. soch. Miroslav Zvonek, ArtD.

strana3

strana2

PROHLÁŠENÍ O PŮVODNOSTIProhlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Design autonomního zemědělského kombajnu vypracoval samostatně a seznam literatury obsahuje řádně uvedeny veškeré použité zdroje.

v Brně dne podpis

PODĚKOVÁNÍNa prvním místě bych rád poděkoval svým spolužákům-kamarádům za jejich rady během celého studia a svým blízkým za jejich nehynoucí podporu. Další díky pat-ří vedoucímu mé diplmové práce Miroslavu Zvonkovi, který mé myšlenky dokázal usměrnit správným směrem a všem, se kterými jsem dipolomovou práci konzultoval.

strana5

strana4

OBSAH

ABSTRAKT 1KLÍČOVÁ SLOVA 1ABSTRACT 1KEYWORDS 1BIBLIOGRAFICKÁ CITACE 1PROHLÁŠENÍ O PŮVODNOSTI 2PODĚKOVÁNÍ 41 ÚVOD 102 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ 11

2.1 Designérská analýza 112.1.1 Claas Lexion 780-670 112.1.2 Deutz-Fahr C9000 132.1.3 Massey Fergusson 9500 Series 152.1.4 Case IH 240S 172.1.5 New Holland CR Tier 4A & CX8 Tier 4A 192.1.6 Sampo Rosenlew Comia C10 212.1.7 Geringhoff Harvest Star* Vario 232.1.8 Krone Big X 700 24

2.2 Marketingová studie 252.2.1 Úvod 252.2.2 Podnikatelská strategie 252.2.3 Analýza tržních příležitostí 262.2.4 Analýza a výběr cílových trhů 282.2.5 Marketingová strategie 292.2.6 SWOT analýza 30

2.3 Technická analýza 312.3.1 Úvod 312.3.2 Žací lišta 312.3.3 Mláticí ústrojí 372.3.4 Separační ústrojí 382.3.5 Zpracování zrna a nedomlatků 412.3.6 Pohon 422.3.7 Autonomní provoz 45

3 ANALÝZA PROBLÉMU A CÍL PRÁCE 473.1 Marketingové problémy 473.2 Designérské problémy 473.3 Technické problémy 473.4 Cíle diplomové práce 47

4 VARIANTNÍ STUDIE DESIGNU 484.1 Úvod 484.2 Varianta I 484.2.1 Designérské aspekty 484.2.2 Marketingové aspekty 484.2.3 Tvarové aspekty 49

4.3 Varianta II 504.3.1 Designérské aspekty 504.3.2 Marketingové aspekty 514.3.3 Tvarové aspekty 51

4.4 Varianty skládání žací lišty 524.4.1 Varianta A 524.4.2 Varianta B 534.4.3 Varianta C 544.4.4 Varianta D 55

5 TVAROVÉ ŘEŠENÍ 565.1 Příď a záď 585.2 Přední a zadní maska světlometů 595.3 Kapotáž 595.4 Šikmý dopravník 605.5 Žací lišta 615.5.1 Boční kryty 615.5.2 Přiháněč 615.5.3 Variátor 61

5.6 Střecha 615.7 Zásobník zrna 625.7.1 Krytování motoru 635.7.2 Krytování chladicího systému 63

6 KONSTRUKČNĚ TECHNOLOGICKÉ A ERGONOMICKÉ ŘEŠENÍ 646.1 Konstrukčně-technologické řešení 646.1.1 Žací lišta 646.1.2 Šikmý dopravník 706.1.3 Kombajn 726.1.4 Přesné zemědělství 76

6.2 Ergonomické řešení 776.2.1 Servisní přístupy 81

7 BAREVNÉ A GRAFICKÉ ŘEŠENÍ 827.1 Barevné řešení 827.1.1 Varianta I 837.1.2 Varianta II 83

7.2 Grafické řešení 857.2.1 Název 857.2.2 Logotyp 857.2.3 Písmo 857.2.4 Barevnost 857.2.5 Označení typu kombajnu 867.2.6 Kompoziční řešení 86

Úvod

strana7

strana6

8 DISKUZE 878.1 Psychologická funkce 878.1.1 Celkový výraz 878.1.2 Redukce kabiny 878.1.3 Barevnost 878.1.4 Žací lišta 88

8.2 Ekonomická funkce 888.2.1 Cílová skupina 88

8.3 Sociální funkce 888.3.1 Zájmy společnosti 898.3.2 Ekologie 89

8.4 Etika 899 ZÁVĚR 90SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 91SEZNAM PŘÍLOH 100

1 ÚVOD

Neustále rostoucí požadavky na výnosy ze sklizní se promítají do navyšování efek-tivity zemědělských strojů. Nárůst požadavků je daný především populačním růstem a snížením dopadů nepříznivých vlivů počasí a škůdců.

Sklizeň je složitý proces, který ovlivňuje myriáda vnějších okolností, proto se mezi výrobci objevuje trend v automatizaci procesů při sklizni. Díky tomu je omezena mož-nost chyb způsobených lidským faktorem. U současných sklízecích mlátiček je člo-věk spíše koordinátorem stroje, jež je vybaven autopilotem řízeným systémem GPS a přednastavenými programy pro různé typy sklizně. Některé procesy jsou již plně automatizované. Progrese trendu tedy směřuje k vývoji autonomního zemědělského kombajnu.

S řešením takového stroje souvisí především návrh navigačního systém v kombinaci s počítačovým viděním a systém senzorů, který bude umožňovat přenastavení vnitřní-ho ústrojí v závislosti na podmínkách sklizně. Pro technické řešení je důležité vyřešit skládání žací lišty, která usnadní transport stroje na pozemních komunikacích. Dále lze vytknout psychologické, bezpečnostní a výtvané aspekty.

Předmětem této diplomové práce je tedy autonomní zemědělský kombajn, který bude mít maximální rozměry do (šířka × výška × délka) 3 000 × 4 000 × 12 000 mm. Sou-částí řešení bude návrh mechanismu skládání žacího adaptéru. Tvarové pojetí by mělo reflektovat autonomní uzpůsobení stroje, a působit důvěryhodným dojmem, aby stroj nevzbuzoval obavy při transportu na pozemních komunikacích. Dalším okruhem řeše-ní bude bezpečnost stroje pro účastníky silničního provozu, které se projeví kompakt-ním tvarovým pojetím a dostatečným světelným a výstražným označením.

1

Přehled současného stavu poznáníPřehled současného stavu poznání

strana9

strana8

2 PŘEHLED SOUČASNÉHO STAVU POZNÁNÍ

2.1 Designérská analýza

2.1.1 Claas Lexion 780-670

Designérské řešeníKombajn vyniká jednoduchým tvarovým pojetím. Díky diagonálním liniím se hmota stroje opticky odlehčuje (Obr. 2–1), což přispívá k dynamickému výrazu stroje.

Ergonomické řešení

KabinaVstup do kabiny je umožněn schody. Kabina (Obr. 2–2) poskytuje výhled v rozsahu téměř 180°. Veškeré ovládací prvky jsou situovány po pravé straně. Za sedadlem řidi-če je prosklené okno, které skýtá pohled na zásobník sklizeného zrna. Žádné ovládací prvky nezasahují do výhledu na žací lištu.

Obr. 2–1 Claas Lexion 780 [3]

Obr. 2–2 Claas Lexion 780 – Kabina [4]

Servisní přístupyNa zádi stroje (Obr. 2–4) nalezneme žebřík určený k přístupu do motoru a chladící jednotce motoru. Výměna vzduchového filtru chladicího systému (Obr. 2–3) je velmi dobře dostupná. Vnitřní ústrojí je dostupné po odklopení bočních krytů. (Obr. 2–5)

OstatníMezi koly stroje je umístěná skříň pro ukládání nářadí. Dále je kombajn vybaven vzdu-chovou pistolí pro čištění stroje od prachu vznikajícího při sklizni. (Obr. 2–6, 2–7)

Obr. 2–3 Vzduchový filtr [5] Obr. 2–4 Umístění žebříku [6]

Obr. 2–5 Servisní přístupy [7]

Obr. 2–6 Vzduchová pistole [5] Obr. 2–7 Běžná údržba [5]


strana11

strana10

Tvarové a kompoziční řešeníKompozice působí vyváženě a harmonicky. Kabina stroje je vůči délce stroje v po-měru cca 1:5. Linie kabiny plynule navazují na boční kryty vnitřního ústrojí, čímž přispívají k tvarové harmonii.

Barevné a grafické řešeníVýrazné grafické členění je jedinečným výrazovým prvkem, který je pro značku Claas nezaměnitelný a mimo to dále přispívá k rozčlenění hmoty.

2.1.2 Deutz-Fahr C9000

Designérské řešení Tvarování stroje z profilu vychází z podobného principu jako kombajn Claas Lexion 780 (Obr. 2–8, 1–9). Hlavním rozdílem je větší důraz na organické tvarování stroje, zejména na zádi (Obr. 2–11). Výrazným výtvarným prvkem je řešení chladicího systé-mu stroje – kruhovým otvorem na pravém boku kombajnu. (Obr. 2–10)

Obr. 2–8 Deutz-Fahr C9000 – profil [8]

Obr. 2–10 Deutz-Fahr C9000 – profil [9] Obr. 2–11 Deutz-Fahr C9000 – záď [10]

Obr. 2–9 Deutz-Fahr C9000 – Kabina [8]


KabinaOvládací prvky a displeje jsou opět umístěny po pravé straně od sedadla řidiče. Kabina skýtá neomezený výhled na celou délku žací lišty. (Obr. 2–12, 1–13)

Při výstupu do kabiny je po pravé straně přístupný kontrolní panel elektrických roz-vodů stroje. Ve střeše kabiny je umístěný filtr, který zabezpečuje vzduch očištěný od prachu z pole.

Servisní přístupyÚdržba šnekového dopravníku je možná díky snímatelným horním krytům. Chladiče jsou dostupné ze zádi kombajnu odklopením bočnic v zadní části stroje. Ostatní servis-ní přístupy jsou řešeny velmi obdobně jako u modelu Claas Lexion 780. (Obr. 2–11)

Tvarové a kompoziční řešeníVýraz tvaru působí kompaktně a díky kontrastu mezi bočnicemi a podvozkem je hmo-ta výrazně odlehčena. Kabina je k tělu stroje v poměru cca 1:4. Zajímavé je tvarování žací lišty, které svým pojetím odkazuje na značku firmy Deutz-Fahr. Oproti stroji Cla-as Lexion má vyšší vertikální proporci bočnic, proto stroj působí kompaktněji, ale zato těžkopádněji.

Barevné a grafické řešeníGrafické řešení důsledně dělí hmotu horizontálními liniemi, které opticky prodlužují tělo stroje. To se jeví jako logické vzhledem k vysoké proporční výšce bočnic. Zajíma-vý výtvarný prvek vzniká průnikem horního antracitového pruhu s kruhovým sáním chladicího systému.

Diagonální linie vedoucí od kabiny podél pásů tvoří rovnoběžku k levé diagonální linii tvořené pásovým pohonem.

Obr. 2–12 Deutz-Fahr C9000 – kabina [11] Obr. 2–13 Deutz-Fahr C9000 – kabina [8]


strana13

strana12

2.1.3 Massey Fergusson 9500 Series

Designérské řešeníNejvýraznějším prvkem oproti oběma popisovaným modelům je kaskádovité uspořá-dání hmoty v horní části stroje (Obr. 2–14), čož přenáší optické těžiště na příď stroje, tím pádem je záď opticky odlehčena.


KabinaNástup do kabiny i kabina je řešena obdobně jako u konkurenčních výrobců. (Obr. 2–16) Proti obou zmíněným modelům nabízí kabina užší průhled do zásobníku zrna.

Obr. 2–14 MF 9565 – levý profil [12] Obr. 2–15 MF 9565 – pravý profil [12]

Obr. 2–16 Kabina [19]

Obr. 2–17 MF 9565 – perspektivní pohled [13]

Servisní přístupyServisní přístupy jsou řešeny obdobně jako u konkurentů s výjimkou přístupu k moto-ru a chladicímu systému, kde je třeba pro přístup k žebříku odklopit boční kryt na zádi stroje. (Obr. 2–18) To přispívá k větší kompaktnosti výrazu sklízecí mlátičky. Střecha stroje je vybavena zábradlím.

Tvarové a kompoziční řešeníKaskádové členění těla stroje přispívá k těžkopádnějšímu výrazu hmoty. Na druhé straně díky tomu kombajn působí robustněji a tím evokuje i větší silový výkon. Pro-porce kabiny vůči zbytku stroje je přibližně 1:4, ovšem v kombinaci s vyšší výškou bočních krytů a uspořádáním hmoty se optická délka velmi redukuje.

Barevné a grafické řešeníVzhledem k barevnosti a siluetě je možné ve stroji zahlédnout stylizovaného býka, což je ojedinělý tvarový motiv. U již zmíněných předchůdců lze takto nalézt odkazy na faunu především z říše hmyzu.

Červená barevnost je na poli velmi kontrastní, čím je do popředí kladen kombajn. Opačný přístup je integrace sklízecí mlátičky na pole, který je možný vidět u modelů firem Claas, John Deere i Deutz-Fahr. Jen obtížně lze hodnotit, který přístup je vhod-nější – každé řešení skýtá své klady i zápory.

Obr. 2–18 MF 9565 – servisní přístupy [13]


strana15

strana14

2.1.4 Case IH 240S

Designérské řešeníTvarování vychází z podobného principu jako model značky Massey Fergusson. Ob-jevuje se zde kaskádové členění hmoty. Nejpodstatnějším rozdílem je výrazný reliéf bočnice a její optické oddělení od hmoty stroje. Dalším rozdílem je potom větší odstup bočních krytů od podvozku. (Obr. 2–19, 2–20)


KabinaKabina vychází ze stejného uspořádání jako konkurenční stroje. (Obr. 2–21, 2–22)

Obr. 2–19 Case IH 240S – boční pohled [14] Obr. 2–20 Case IH 240S – perspektivní pohled [14]

Obr. 2–21 Case IH 240S – kabina [15] Obr. 2–22 Case IH 240S – ovládací panel [16]

Obr. 2–23 Case IH 240S – servisní přístupy [17]

Obr. 2–24 Case IH 240S – přístup k mláticímu bubnu [18]

Servisní přístupyKaskádové uspořádání je velmi výhodné pro snadný přístup, umožňuje umístění zá-bradlí a nezakrývá části vyžadující servis za další kryty. (Obr. 2–23, 2–24)

Tvarové a kompoziční řešeníZajímavým tvarovým prvkem je kaskádové dosedání bočních krytů na tělo stroje v jeho přední části. Linie kabiny citlivě navazují na tělo kombajnu. Pojetí spodní linie bočních krytů může působit až nahodile.

Ukončení zádi je řešeno netradičně tvrdě. Ze zadního pohledu je patrný čtvercový prů-řez, který je horizontálně členěný na třetiny, kdy se vprostřed nachází barevný akcent, který je obklopený antracitovými funkčními součástmi. Tím vzniká zajímavý kontrast mezi přiznanou technickou výbavou a kryty. (Obr. 2–25)Proporce kabiny a těla stroje je v poměru 1:4,5.

Barevné a grafické řešeníNápadná je podoba jak barevná tak grafická vůči výrobci Massey Fergusson, z toho pro tento model kombajnu vyplývají obdobné skutečnosti jako u modelu MF 9500S.

Obr. 2–25 Case IH 240S – pohled ze zadu [17]


strana17

strana16

2.1.5 New Holland CR Tier 4A & CX8 Tier 4A

Designérské řešeníVýrazně měkké a organické tvarování bočních krytů vyniká mezi všemi výrobci. Tva-rové linie směřují směrem k žací liště, čím dávají najevo, že to hlavní se odehrává na přídi stroje. (Obr. 2–26, 2–27)


KabinaKabina nabízí velmi obdobný komfort jako ostatní výrobci sklízecích mlátiček, až na umístění chladničky na nápoje po pravé straně od sedadla řidiče. (Obr. 2–28, 2–29)

Obr. 2–26 New Holland CX8 T4 – boční pohled [21]

Obr. 2–27 New Holland CR T4 – boční pohled [20]

Obr. 2–28 New Holland CX8 T4 – kabina [22] Obr. 2–29 New Holland CX8 T4 – kabina [23]

Servisní přístupyServisní přístupy jsou řešeny stejně jako u ostatních strojů s kaskádovým uspořádáním hmoty. (Obr. 2–30)

Tvarové a kompoziční řešeníKabina je vůči tělu stroje v poměru 1:4, ale díky převládající horizontální souřadnici bočnic je výraz dynamický a lehký. Měkké tvarování hmoty s reliéfem vyznačeným křivkami ještě dále podporuje evokování dynamiky. Při použití pásů se křivka tvořící přední blatník jeví poněkud disharmonicky.

Měkké tvarování se promítlo i do pojednání krytu žací lišty. Při použití žací lišty od jiného výrobce je zde nebezpečí tvarového neladu.

Barevné a grafické řešeníSpolečnost New Holland vyniká nejen tvarovým řešením, ale také barevností. Modrý akcent pomáhá dále rozčlenit hmotu a podtrhuje křivku, která směřuje k přídi stroje. Je zajímavé, že šikmý dopravník je barevně zvýrazněný.

Obr. 2–30 New Holland Tier 4A – servisní přístupy [24]


strana19

strana18

2.1.6 Sampo Rosenlew Comia C10

Designérská analýzaKombajn je zpracován citlivě a minimalisticky. Z tvaru je stále patrný odkaz na kom-bajny z období let 1980-1990, kdy byla záď stroje výrazně oddělena od zbytku hmoty. Ovšem na estetickém výrazu to stroji neubírá. Podle vybavenosti stroje a jeho celko-vému pojetí lze říct, že se jedná o střední třídu kombajnů na trhu. (Obr. 2–31)


KabinaKabina opět nabízí téměř 180° výhled a řidiči poskytuje veškerý potřebný komfort včetně nastavení polohy volanty pomocí dvou jednoosých kloubů a vysouvání volantu dopředu a dozadu. (Obr. 2–32) Sloupky jsou robustnější, než například u modelu Claas Lexion 780, ale jejich poloha je volena tak, aby nezabraňovaly výhledu na celou délku žací lišty. (Obr. 2–33)

Servisní přístupyPřístup k vytřasadlům je umožněn odklopením zadního krytu a odšroubováním dveří, díky tomu je možné přímo na poli provést rychlou údržbu, pokud sklízení probíhá za ztížených podmínek. (Obr. 2–34, 2–35)

Obr. 2–31 Sampo Rosenlew C10 – boční pohled [25]

Obr. 2–32 Sampo Rosenlew C10 – kabina [26]Obr. 2–33 Sampo Rosenlew C10 – ovládací panel [26]

Tvarové a kompoziční řešeníHmota je z profilu členěna na tři celky, kdy je barevný akcent umístěný vprostřed. Dia-gonální linie evokují pohyb stroje kupředu. Bočnice jsou rozčleněny horizontálními liniemi, které odlehčují vnímání stroje. Celkově se jedná o velmi kultivované pojetí designu stroje.

Blatníky dosedají neobvykle těsně ke kolům, což může za nepříznivých podmínek způsobovat problematickou údržbu. Spodní linie kabiny harmonicky navazuje na hor-ní linii blatníku. (Obr. 2–31)

Barevné a grafické řešeníGrafické řešení nevychází z geometrie stroje, čím na sebe sice strhává většinu pozor-nosti. (Obr. 2–36)

Obr. 2–34 Sampo Rosenlew C10 – odklopení zadního krytu [27]Obr. 2–35 Sampo Rosenlew C10 – pohled na vytřasadla [27]

Obr. 2–36 Sampo Rosenlew C10 – perspektivní pohled [25]


strana21

strana20

Skládací žací lišta2.1.7 Geringhoff Harvest Star* Vario

Designérské řešeníJedná se o skládací lištu, která je rozdělena na tři části – prostřední, která je napojena na šikmý dopravník a dvě boční části, které jsou skládací a umožňují tak snadnou přepravu kombajnu.Kvůli dopravě po veřejných komunikacích nesmí délka žací liš-ty přesáhnout 7 metrů, jelikož ve složeném stavu dosahuje se její délka 3,5 metru. (Obr. 2–38, 2–39, 2–40)

Ergonomické řešeníSkládání žací lišty a další parametry jsou řízeny pomocí panelu s displejem umístěné-ho v kabině.

Tvarové a kompoziční řešeníŽací lišta při prvním pohledu zapadá do již zavedeného tvarového pojetí. V horní části můžou zaujmout jedině přiznané lineární hydromotory a klouby sloužící ke sklápění.

Firma Geringhoff se specializuje pouze na výrobu žacích lišt, a proto hrozí riziko, že lišta nebude kompatibilní s tvarovým a barevným pojetím všech kombajnů. (Obr. 2–37)

Barevné a grafické řešeníČervená barevnost bude přibližně korespondovat pouze s výrobci Massey Fergusson nebo Case IH, ale například s modelem New Holland CR Tier 4A bude způsobovat disharmonii. (Obr. 2–37) Proto by i barevnost měla být vyvedena do neutrálních odstí-nů nebo ji přizpůsobit podle konkrétního kombajnu.

Obr. 2–37 Geringhoff Harvest Star* Vario – perspektivní pohled [28]Obr. 2–38 Geringhoff Harvest Star* Vario – rozložená žací lišta připojená na Claas Lexion 780 [28]

Obr. 2–39 Geringhoff Harvest Star* Vario – průběh skládaní žací lišty [28]Obr. 2–40 Geringhoff Harvest Star* Vario – složená žací lišta – transportní poloha [28]

Skládací lišta řezačky2.1.8 Krone Big X 700

Designérské řešeníŽací lišta je rovněž členěna na tři části, kdy prostřední část je upevněna na šikmý do-pravník, a dvě boční jsou s prostření částí spojeny klouby. (Obr. 2–41) Hlavní rozdíl je ale ve způsobu skládání, kdy se první sklopí pravá strana žací lišty a přes ni pravá. (Obr. 2–42) To umožňuje osadit řezačku až devítimetrovou žací lištou, jelikož ve sklo-peném stavu bude mít na délku pouhé 3 metry.V současné době se toto schéma skládání žací lišty nepoužívá u obilných žacích lišt, protože by výška žací lišty ve složeném stavu dosahovala výšky 4 metrů a zastínila tak výhled řidiči.

Ergonomické řešeníŽací lišta se obdobně ovládá pomocí panelu v kabině stroje.

Tvarové a kompoziční řešeníJako výtvarné riziko se jeví vyvýšený kloub levého křídla žací lišty, jelikož je stroj ze předního pohledu striktně symetrický. Nicméně se jedná o funkční záležitost, která zde má své místo. (Obr. 2–41)

Obr. 2–41 Krone BIG X 700 – skládací žací lišta [29]

Obr. 2–42 Krone BIG X 700 – složená žací lišta [30]

2.1.8


strana23

strana22

2.2 Marketingová studie

2.2.1 ÚvodDo analýzy jsem zahrnul tyto podniky:Claas, Massey Fergusson, Deutz-fahr, New Holland

Jedná se o největší výrobce zemědělských strojů, které jsou výrobními, technickými a ekonomickými parametry vzájemně srovnatelní. Žádná z těchto společností z do-stupných informačních zdrojů zatím neplánuje vývoj autonomního kombajnu, proto je v této kapitole popisována fiktivní společnost (dále jen Společnost), kdy jsou jako konkurence vnímány všichni výše uvedení výrobci.

2.2.2 Podnikatelská strategieStručná analýza a hodnocení zdrojů podnikuSpolečnost vlastní několik vývojových center po celé Evropě, tudíž je díky své kom-plexní infrastruktuře naprosto samostatná při vývoji zemědělských zdrojů a soustředí se na celosvětový trh. Každý rok Společnost investuje do vývoje přibližně 200 000 000 €.

Popis současného sortimentu výrobkůSpolečnost nabízí kompletní portfolio zemědělských strojů: Kombajny, traktory, lisy, teleskopické manipulátory, čelní nakladače, generátory, aj. Dále doplňkové produkty jako například pracovní oděvy, dětské hračky, modely, atd.

Stručný popis ekonomické a finanční situace podnikuEkonomická situace je vzhledem k předchozím rokům gradační, největší přírůstek proti předchozímu roku můžeme vnímat v zemích západní Evropy. Naopak stagnaci až pokles prodeje pozorujeme ve střední a východní Evropě. Společnost prodala v loň-ském roce celosvětově stroje za přibližně 4 000 000 000 €.

Hodnocení silných a slabých stránek:+ velká firma+ stabilní zázemí+ komplexní služby+ využívání moderních technologií

- neustále rostoucí nároky populace- náročný vývoj - komplikovaná distribuce strojů

Stanovení cíle a formulování strategieVzhledem k populačnímu růstu se jeví jako nezbytné dále zefektivnit funkčnost stroje, proto je třeba se zaměřit na procesy, které způsobují ztráty a komplikace. Ze součas-

ných trendů lze vypozorovat velký důraz na moderní technologie, které postupně au-tomatizují obsluhu strojů. To přispívá k vyšší efektivitě a kontrole, proto cílem vývoje nového produktu bude následování toho trendu. Vývoj autonomního kombajnu proto může znamenat největší technologický posun a silnou konkureční výhodu.

2.2.3 Analýza tržních příležitostí

Konkurenční faktoryKonkurenční faktory můžeme rozdělit na interní a externí. Interní faktory jsou spojeny s vnitřní činností podniku. Za externí faktory můžeme považovat konkurenci, zákazní-ky, dodavatele. Externí faktory nelze ovlivňovat.

Interní faktory:• Vědecko-technické faktory• Výrobní faktory• Pracovní zdroje• Komplexnost portfolia• Zacílení produktů• Distribuční faktory• Služby spojené s produktem (Servis)

Externí faktory:• Konkurenční produkty• Doba uvedení na trh• Dodavatelé• Distribuční faktory• Politické a ekonomické faktory• Environmentální faktory• Legislativní faktory• Odvetná opatření konkurence

Hlavní konkurenti jsou výrobci výše uvedení, kteří jsou dlouhou dobu na trhu a jejich pozice je poměrně silná, stejně tak jako síla jejich vzájemné konkurence. Všichni vý-robci mají několik vývojových středisek po celé Evropě, někteří dokonce expandují na nové trhy do Ásie. Například společnost Claas má více než 10 000 zaměstnanců po celém světě. [1]

Jako nejdůležitější se jeví dostupnost zemědělských strojů, protože jejich distribuce a servis je pro cílového zákazníka velmi důležitá. Produkty všech konkurenčních vý-robců jsou technicky na velmi podobné úrovni, i co se týká designu a celkové prezen-tace. Především proto jsou pro zákazníka nejdůležitější tyto dílčí parametry sestupně: dostupnost distribuce a servisu, image značky a důraz na design.Stroje se cenově pohybují okolo 10 000 000 Kč, i proto jsou jednotliví zákazníci často věrní jednomu výrobci.

2.2.3


strana25

strana24

Nejčastější strategie jsou:• Expanze na nové trhy• Integrace nových technologií• Dostupnost• Zlepšování souvisejících služeb s produktem• Exhibiční aktivity • Důraz na design• Doplňkové produkty (pracovní oděvy, modely zem. strojů...)

Mezi největší slabiny nepochybně patří distribuce, jelikož hovoříme o velkých pra-covních strojích, jejichž doprava je těžkopádná a nákladná. Cenu, na kterou má vliv i distribuce strojů, může vzhledem k ekonomické a politické situaci negativně ovlivnit poptávku.

Jako největší přednost se jeví neustále rostoucí poptávka po zemědělských strojích, jelikož se předpokládá, že v roce 2060 dosáhne populace přibližně 9 mld. [2] Z toho vyplývá snaha výrobců o zefektivnění strojů a tím i velké investice do technického vývoje.

Dá se předpokládat, že při uvedení nové technologie nebo například zavedení nového distribučního procesu bude konkurence reagovat zavedením stejného inovačního prin-cipu. Pokud nebude schopna odpovědět na technické úrovni, můžeme předvídat snahu o zlepšení dílčích služeb, například péče o zákazníky, zlepšení sítě distributorů nebo snížení prodejní ceny.

Analýza a prognóza poptávkyZ obr. 2–43 je patrná rostoucí tendence poptávky po zemědělských strojích, když k tomu připočítáme populační růst, je evidentní, že poptávka je zaručena na nakolik desetiletí do budoucna.

Obr. 2–43 Celosvětový prodej sklízecích mlátiček mezi lety 2010–2014 v mil. €

2.2.4 Analýza a výběr cílových trhů

Segmentace trhuPro segmentaci trhu je nutné zvážit konkurenční faktory a definovat existenci jednotli-vých trhů. Celý trh je rozdělen podle čtyř kritérií: geografické, demografické, psycho-grafické a dle chování. Z těchto údajů lze definovat cílový trh, pro který bude produkt určený.

Geografická segmentaceSpolečnost se soustředí na celosvětový trh, proto je použito rozdělní států na země prvního až čtvrtého světa. Dalším geografickým kritériem bude rozdělení zemí podle vyspělosti zemědělství.

Demografická segmentaceZákazníky jsou sice zemědělské celky a organizace zajišťující výpůjčku zem. strojů, ale dá se usuzovat, že stroje budou vybírat vzdělaní lidé, převážně muži od 35–50 let, kteří již mají rodinu a patří do střední až vyšší vrstvy obyvatel.

Mezi méně početnou skupinu zákazníků patří menší zemědělci a statky. Jedná se o po-dobnou cílovou skupinu, která ovšem spadá do střední vrstvy obyvatel. Jejich potřeby na výkon a údržbu strojů nebudou natolik náročné, jako u předchozí skupiny.Obě skupiny lze dále dělit na stávající zákazníky a nové.

Jako sekundární cílovou skupinu lze vnímat operátory strojů, pro které bude zásadní ergonomické řešení.

Segmentace dle chování, psychografická segmentaceU obou demografických skupin lze při koupi stroje předpokládat vznik vztahu mezi prodejcem a zákazníkem. Stroj vyžaduje další servis a v případě koupi dalšího stroje se dá usuzovat, že si zákazník koupí stroj od stejného výrobce. Také lze předpokládat věrnost a pozitivní postoj zákazníka vůči jednomu konkrétnímu výrobci.

Výběr cílového trhuZ geografického hlediska se jako nejperspektivnější jeví země prvního a druhého svě-ta s rozvinutým zemědělstvím. Demograficky se jako nejvhodnější zdají zemědělské celky a velké statky, které nejvíce kladou důraz na efektivitu strojů a jejich rychlou údržbu. Při zavádění nového produktu je vhodné využít už vytvořeného vztahu mezi zákazníkem a prodejcem.

2.2.4


strana27

strana26

2.2.5 Marketingová strategie

Výrobková strategieVšechny současné kombajny vycházejí ze stejné základní koncepce, kdy je kombajn rozdělen na tři hlavní části – žací lišta, kabinu a tělo stroje. Jakékoliv vybočení z této koncepce bude znamenat výrazné odlišení od konkurence. Předmětem této diplomové práce je autonomní kombajn, což se ve formálním zpracování výrazně projeví. Takové řešení dále vyžaduje řešení sklápěcího mechanismu žacího adaptéru.

Další faktory ovlivňující výrobkovou strategii jsou služby, které jsou s produktem ne-dílně spjaty. Což je propagace produktu, jeho distribuce, servis...

Cenová úroveňCeny kombajnů se pohybují okolo 10 miliónů korun českých v závislosti na výbavě strojů. Kvůli vysoké pořizovací ceně jsou stroje často pořizovány zákazníky na splát-ky. Cena by se měla odrážet na vysoké míře inovace, ale neměla by být vysoká natolik, aby potenciálního zákazníka odradila.

DistribuceDistribuci v současné době zajišťují lokální prodejci. Tito dealeři také často zajišťují i potřebný servis. Doprava strojů k dealerům bude tedy probíhat po veřejných komu-nikacích, lodní dopravou a železniční sítí.

Podpora prodejePři zavádění autonomního kombajnu na trh bude třeba zákazníky postupně připravo-vat na autonomní zemědělské stroje. Je možné, že uvedení příliš revolučního kombaj-nu bude vzbuzovat nedůvěru a lidé si ho proto nebudou chtít koupit. Proto je nezbytné, aby byly tyto obavy rozptýleny zaváděcí kampaní. Což by se dalo řešit různými ex-hibičními projekty, účastí na veletrzích, upravováním stávajících kombajnů na auto-nomní, apod.

Propagace v masových médiích nepřipadá v úvahu, protože hovoříme o velmi úzké cílové skupině. Proto bude nejvhodnější například inzerce v odborných časopisech a propagace například u lokálních prodejců.

Pro propagaci je nejvhodnější upozornit na výhody, které produkt přináší, což je zvý-šení efektivity stroje a nižší náklady na provoz. Další možnost je využití vyřešení pro-blému, což je u stávajících kombajnů těžkopádná manipulace se žací lištou, obsluha trávící hodiny času v kabině, atd. Také je možné upozornit na neustálý růst populace a tím i vysoké nároky na efektivitu strojů, které je nový typ kombajnu schopen naplnit.

2.2.6 SWOT analýzaJednotlivé body SWOT analýzy (Tab. 1) jsou seřazeny sestupně podle důležitosti.

Silné stránky (Strenghts)• Snížení nákladů na provoz stroje• Eliminace chyb způsobených lidským faktorem• Silná konkurenční výhoda• Změna přístupu k zemědělství

Slabé stránky (Weaknesses)• Propouštění řidičů• Řešení nepředvídatelných událostí• Náročný vývoj, velké požadavky na bezpečnost• Velká míra inovace

Příležitosti (Opportunities)• Realizace řidičů ve vyšších sférách• Zefektivnění sklizně• Technologický zámek pro konkurenci• Automatizace zemědělství

Hrozby (Threads)• Vysoká cena oproti manuálně řízením strojům• Poruchy/nehody budou mít velký vliv na veřejné mínění• Prvotní nedůvěra v autonomní stroj• Kooperace autonomního stroje s dalšími manuálně řízenými stroji

2.2.6


strana29

strana28

2.3 Technická analýza

2.3.1 ÚvodKapitola je rozčleněna na popis žací lišty, mláticího a separačního ústrojí, pohonného systému a řízení sklízecí mlátičky.

Kombajn, který by naplnil současná kritéria na efektivitu stroje, musí splňovat řadu kritérií, která velmi zvyšují technickou a konstrukční náročnost. Technická část je pro-to zaměřena pouze na základní funkce a smysl jednotlivých částí stroje.

Blokové schéma sklízecí mlátičky

Obr. 2–44 Blokové schéma komponentů sklízecí mlátičky (1 – přiháněč, 2 – žací ústrojí, 3 – šnekový dopravník, 4 – redler, 5 – lapač kamenů, 6 – mláticí buben, 7 – mláticí koš, 8 – vytřásadla, 9 – stupňovitá vynášecí deska, 10 – ventilátor, 11 – horní úhrabečné síto, 12 – zrnové síto, 13 – kláskový dopravník, 14 – vratkový dopravník, 15 – zrnový dopravník, 16 – zásobník na zrno, 17 – drtič plev, 18 – kabina, 19 – pohonná jednotka [62]) [31]

2.3.2 Žací lištaŽací lišta je nesená konstrukce, která zajišťuje podetnutí a transport plodiny dovnitř stroje. [58]

Základní rozděleníŽací lišty můžeme rozdělit podle druhů plodin, pro jejichž sklizeň jsou určeny. Může-me tedy rozlišit adaptéry pro sklizeň:

• obilovin (Obr. 2–45),• kukuřice (Obr. 2–46),• řepky, sóji, bobu,• slunečnice,• a dvoufázovou sklizeň. [58, 59, 62, 64]

Práce je zaměřena na návrh obilného žacího adaptéru, protože v České republice pře-važuje pěstování obilovin, což se odráží i na současném zastoupení obilných žacích lišt na trhu. [60]

Obr. 2–45 Žací lišta pro sklizeň obilovin [32]Obr. 2–46 Žací lišta pro sklizeň kukuřice [33]

Základní konstrukceŽací adaptér tvoří svařovaná konstrukce z nosníků a plechů. Nejrobustnější jsou dva horizontální nosníky umístěné nad a pod ústím šikmého dopravníku. (Obr. 2–47) Tyto nosníky jsou dále propojeny vertikálními nosníky žlabovitého tvaru, na které jsou při-vařené plechy, tvořící dno a boční stěny žací lišty. [34, 58, 59]Nejširší žací lišty dosahují až 12 metrů, váha se potom pohybuje okolo 3 tun. [61]

Obr. 2–47 Pohled na žací lištu zespod (116 – příčné nosníky, 104,102 – podélné nosníky) [34]

Princip

Žací ústrojíPřední část žací lišty se nazývá žací ústrojí nebo žací kosa a slouží k podetnutí plodiny.Žací ústrojí je vybaveno prsty, pod kterými se pohybují nože přímovratným pohybem. Prsty tedy slouží jako opora nožů k podetnutí plodiny a zároveň ji rovnoměrně rozdě-lují. (Obr. 2–48)

Pohon je zajištěn rotačními hydromotory nebo klínovými řemeny, které jsou připojeny k výstředníku s ojnicí. [35, 58, 59, 62, 63, 66]


strana31

strana30

Obr. 2–48 Detail žací kosy [35]

PřiháněčPřiháněč přidržuje a odděluje sečený pás plodiny a plynule ji podává šnekovému do-pravníku. Základ tvoří trubka, na kterou jsou přivařeny křížové profily nesoucí hrabicové při-háňky. Polohu přiháněk lze měnit paralelogramovým mechanismem. Tato konstrukce je upevněna na ramena, které umožňují naklápění a horizontální posun přiháněče v zá-vislosti na podmínkách sklizně.Otáčky přiháněče je možno regulovat pomocí variátoru. Horizontální posun a naklápě-ní je zabezpečeno lineárními hydromotory. [62, 64, 66]

Obr. 2–49 Přiháněč [36]

Šnekový dopravníkSlouží k transportu plodiny doprostřed žacího stolu, kde je plodina vkládána do redle-ru v šikmém dopravníku.

Konstrukce je tvořena trubkou – na pravé straně je přivařená levotočivá šroubovice, na levé straně pravotočivá. (Obr. 2–50) Po celé délce dopravníku se nachází výsuvné prsty, které vkládají plodinu do šikmého dopravníku a zabraňují vracení plodiny před žací lištu. (Obr. 2–51) [62, 64, 65, 66]Dopravník je poháněný řemenovým nebo řetězovým převodem na levé straně žací liš-ty. Prsty umožňující podávání plodiny jsou umístěny na klikovém hřídeli, který je vůči otáčení zajištěný klikou. Prsty jsou maximálně vysunuty ve směru jízdy a postupně se zasouvají. [62, 66]

Obr. 2–50 Příčný šnekový dopravník [37]Obr. 2–51 Detail na výsuvné prsty šnekového dopravníku [38]

Šikmý dopravníkPosouvá plodinu směrem k mláticím bubnům. (Obr. 2–52)

Obr. 2–52 Šikmý dopravník [39]Obr. 2–53 Redler [39]

Vnitřní konstrukci většinou tvoří dva řetězové dopravníky (redlery), které jsou opat-řeny příčnými lištami, jež zachycují plodinu z žací lišty. [32] Proti vniknutí kamenů nebo jiných nežádoucích předmětů, které by mohly poškodit vnitřní mechanismus je dopravník vybaven lapačem kamenů (Obr. 2–53). [67]

Dopravník dále umožňuje výškové naklápění žací lišty (Obr. 2–54), což je užitečné jak při sklizni, tak na veřejných komunikacích při transportu. Dále je možno příčně

Obr. 2–78 Podélné naklápění žací lišty [40]


strana33

strana32

i podélně naklápět ústí šikmého dopravníku (věnec), který spojuje žací lištu a šikmý dopravník, jenž umožňuje žací liště kopírovat povrch pole. (Obr. 2–54) [40, 62, 66]Na levé straně dopravníku se nachází hřídelová spojka přenášející krouticí moment prostřednictvím kloubového hřídele, pohánějící šnekový podavač, přiháněč, nosič nožů a aktivní děliče porostu. [66]Naklápění šikmého dopravníku a věnce je umožněno hydraulickými lineárními moto-ry v jeho spodní části. [61, 68]

Obr. 2–54 Příčné naklápění žací lišty [40]

Příslušenství

DěličeJsou upevněny k bočnicím žací lišty a slouží k oddělení sečeného pásu porostu. (Obr. 55) Můžeme je rozdělit na pasivní a aktivní. Pasivní jsou určeny například pro sklizeň obilovin a aktivní pro sklizeň řepky olejky. [58, 66, 62]

Obr. 2–55 Detail děliče porostu [41]

Zvedače klasůSlouží ke zvednutí polehlých klasů a nalezneme je v přední části žacího ústrojí. (Obr. 2–56) [66, 62]

Obr. 2–56 Zvedače klasů [42]

Prodloužení žacího stoluPro sklizeň řepky olejky se k žacímu stolu připevňuje nástavba, která umožňuje zachy-tit zrna uvolněná přiháněčem. (Obr. 2–57) [62, 66]

Obr. 2–57 Nástavba žacího stolu [43]

Skládací žací lištyNa trhu se objevují žací lišty, které umožňují složení pro snadný transport na pozem-ních komunikacích. Jejich pracovní šířkové rozměry se ovšem pohybují kolem 6 me-trů. U vozidel schválených k provozu na pozemních komunikacích dle vyhlášky č. 341/2014 Sb. nelze přesáhnout šířku stroje 3 000 mm. Výška žací lišty nesmí zasaho-vat do výhledu řidiče. [69]

Můžeme rozlišit dva druhy skládání:• Příčný

◦ Žací lišta je členěna na tři části. Boční segmenty se překlápí přes středový statický za pomocí lineárních hydromotorů (Obr. 2–38, 2–39, 2–40). Takové řešení se využívá především u žacích adaptérů pro kukuřici. [70, 71]

• Podélný ◦ Žací lišta je dělena na poloviny. Mechanismus poháněný lineárními

hydromotory vytáčí obě poloviny žací lišty horizontálně před kombajn (Obr. 2–58). [44, 72]

Obr. 2–58 Princip podélného sklápění žací lišty [44]


strana35

strana34

2.3.3 Mláticí ústrojíSkládá ze soustavy bubnů a mláticího koše (Obr. 2–59). Slouží k rozrušení plodiny, která je tak rozdělena na jemný a hrubý omlat. Jemný omlat obsahuje převážně produkt a prochází mláticím košem. Hrubý omlat tvoří převážně sláma, ale obsahuje i zrna, která nebyla mláticím ústrojím uvolněna nebo nepropadla mláticím košem. Z mláticího ústrojí putuje zrno dále do stroje, kde dochází k další separaci. [58, 62, 73]

Obr. 2–59 Mláticí ústojí (Zepředu – urychlovací buben, mláticí buben a tangenciální separátor) [45]Obr. 2–60 Průchod plodiny mláticím ústojím [45]

Druhy mláticího ústrojí

• Axiální integrované ◦ Hmota prostupuje podélně umístěným mláticím bubnem. Mláticí

a separační ústrojí tvoří jeden celek (Obr. 2–61, 2–62). [46, 58, 62, 73]

Obr. 2–61 Uložení axiálního mláticího a separačního rotoru [46]Obr. 2–62 Detail axiálního rotoru [46]

• Tangenciální ◦ Plodina prochází příčně umístěným mláticím bubnem. (Obr. 2–59, 2–60)

Mláticí a separační ústrojí tvoří dva oddělené celky. [45, 48, 49, 58, 61, 62, 73]

Obr. 2–63 Detail mláticího bubnu a odmítacího bubnu [47]

Mláticí buben a košOsu bubnu tvoří hřídel, na kterém jsou příčné kotouče, nesoucí podélné lišty s mlatka-mi. (Obr. 2–63) Otáčky bubnu lze měnit variátorem.

Koš je tvořený bočnicemi, do kterých jsou vsazeny lišty, jež jsou dále protknuty příč-nými profily tvořící rošt. [58, 62]Plodina vycházející ze šikmého dopravníku se dostává do mezery mezi mláticím bub-nem a košem. Během mlácení vzniká několik jevů, které zajišťují maximální separaci jemného omlatu:

• Údery mlatek bubnu o plodinu• Třecí síly• Prostorové kmitání plodiny

◦ Mlatky jsou opatřeny střídavě levotočivým a pravotočivým rýhováním, které způsobuje axiální kmitání materiálu.

◦ Mláticí buben má vyšší obvodovou rychlost než plodina. Díky tomu se údery na hmotu několikrát opakují. Při úderu je hmota stlačena a po něm expanduje. To způsobuje kmitání v radiálním směru.

• Ventilační účinky bubnu. [62]

Urychlovací bubenHmota je při vstupu urychlena, aby se největší množství zrna uvolnilo v mláticím ústrojí nebo na začátku separačního ústrojí (Obr. 2–59). [45, 58, 61, 62, 73]

Odmítací bubenZamezuje zacyklení unášení slámy a posouvá ji dále do stroje (Obr. 2–63). [58, 62, 73]

Rotační separátorPročesává a čechrá materiál – tím zvyšuje podíl separovaného produktu v mláticím ústrojí. [62]2.3.4 Separační ústrojíSlouží k separaci zrna z hrubého omlatu. Skládá se ze separátoru a čistidla. [58, 62]

2.3.4


strana37

strana36

Rozdělení separátorů:• Axiální integrované

◦ Jednobubnové ◦ Dvoububnové

• Axiální kombinované• Vytřásadlové [62]

Obr. 2–64 Tangenciální mláticí ústrojí v kombinaci s axiálním separátorem firmy Claas [48]

Tato práce je zaměřena na návrh axiálního kombinovaného vnitřního ústrojí, které se sestává z tangenciálního mláticího a axiálního separačního ústrojí. (Obr. 2–64) Tato kombinace umožňuje vyšší hmotnostní průtok materiálu, snižuje poškození zrna a lépe reaguje na vlhkostní rozdíly zrna. Axiální sklízecí mlátičky jsou ovšem až dva-krát energeticky náročnější než tangenciální a kladou vyšší nároky na správné seřízení. [62]

Axiální kombinovaný separátorMláticí ústrojí bývá doplněno o tangenciální separátor. (Obr. 2–59) Jeho posláním je separace jemného omlatu a rozdělení hrubého omlatu mezi dva axiální separátory. (Obr. 64) Hrubý omlat je v axiálním separátoru první zachycený lopatkami vkládacího šneku. Dále je posouván mezi košem axiálního separátoru a rotorem vybaveným trny. Sláma očištěná o zrno na konci rotoru putuje do drtiče. [48, 49, 61, 62]

Tento systém je citlivý na naklonění sklízecí mlátičky ve svahu, proto je koš sepa-rátoru vybavený polohovatelnými klapkami, které rovnoměrně usměrňují propadání jemného omlatu na spádovou desku. [62]

ČistidloZpracovává jemný omlat, který prostoupil mlátícím košem nebo košem separátoru. Úkolem je tedy oddělit zrno a slamnaté příměsi. Sestává se ze stupňovité vynášecí desky, ventilátoru, šnekových dopravníků a sítové skříně (horní úhrabečné síto, zrnové síto). (Obr. 2–65)

Spádová deska zachycuje jemný omlat z axiálního separátoru a dopravuje jej na konec stupňovité vynášecí desky a prstový rošt. [48, 49, 58, 62]

Stupňovitá vynášecí deskaZachycuje jemný omlat propadlý mlátícím ústrojím a jemný omlat padající samospá-dem ze spádové desky. Kývavý pohyb desky vychází z pohonu klikovým hřídelem a posouvá tak jemný omlat proti směru jízdy kombajnu. Zrno se zde také připraví k separaci, jelikož je těžší a tak propadne do spodní vrstvy jemného omlatu. Na konci desky se nachází prstový rošt, kterým zrno propadne dolů na horní úhrabečné síto, zatímco sláma je prsty přidržena a s pomocí ventilátoru se posouvá dále na horní úhra-bečné síto. [62, 74]

Obr. 2–65 Čistislo (Shora – Stupňovitá vynášecí deska, ventilátor, horní úhrabečné síto, zrnové síto, spádové desky, šnekové dopravníky pro zrno a nedomlatky [62]) [49]

Sítová skříňJe tvořena horním úhrabečným sítem a spodním zrnovým sítem. Horní úhrabečné síto odděluje na svém začátku zrno a drobné nedomlácené klasy. Větší části jemného om-latu se posouvají až na klasový nástavec. Částice, které neprojdou úhrabečným sítem, jsou směřovány ven ze stroje.

Pod úhrabečným sítem se nachází síto zrnové, které separuje zrno a drobné nedomlá-cené klasy. Zrno propadává do zrnového dopravníku přes spádovou desku. Nedom-latky se spojují s propadem z klasového nástavce a putují do kláskového dopravníku.Obě síta bývají nejčastěji poháněna klikovými hřídeli nebo excentry. [48, 49, 58, 62, 74]

VentilátorJeho posláním je vytvářet proud vzduchu, který napomáhá separaci slámy z jemného omlatu, jak je vidět na obr. 2–65.

Druhy ventilátorů:• Radiální jednodílný• Radiální vícedílný• Axiální• Diametrální. [62]


strana39

strana38

Radiální vícedílný ventilátorJeho výhodou je rovnoměrný proud vzduchu. Vzduch je nasávaný z boku sklízecí mlátičky, ale i z prostoru mezi ventilátory. Ventilátory jsou upevněny na společném hřídeli. [62, 74]

2.3.5 Zpracování zrna a nedomlatkůOčištěné zrno se zrnovým příčným šnekovým dopravníkem posouvá k lopatkovému dopravníku, který zrno vynáší nahoru do zásobníku zrna (Obr. 2–66). [40, 62, 74]

Obr. 2–66 Dopravníkový systém separovaného zrna [40]

Obr. 2–67 Dopravníkový systém nedomlácených klasů [50]

Nedomlatky putují přes kláskový dopravník nad mláticím ústrojí a celý proces separa-ce se opakuje. (Obr. 2–67) [40, 62, 74]

Zásobník zrna a vyprazdňováníÚčelem zásobníku je zadržení sklizeného zrna do doby, než je náklad vyložený na vlečku traktoru, který zrno průběžně odváží z pole. Zásobníky pojmou od 4 do 12 m3 produktu, což je přibližně 3,5–10 tun suché pšenice (Obr. 2–68). [75, 61] Ve spodní zužující se části zásobníku jsou umístěny šnekové dopravníky, které posouvají pro-dukt do vyprazdňovacího dopravníku. Ten je tvořený trubkou, kterou vyplňuje po celé délce šnekový dopravník. [76] Na konci ramene vyprazdňovacího dopravníku padá zrno na vlečku traktoru. (Obr. 2–69) [40]

Obr. 2–68 Naplněný zásobník zrna [40]Obr. 2–69 Vyprazdňovací dopravník [40]

2.3.6 PohonVýkon potřebný pro pohon sklízecí mlátičky zajišťuje pohonná jednotka s kombinaci s hydrostatickým pohonným systémem. [77, 81]

Obr. 2–70 Schéma zapojení hydrostatického pohonného systému [51]

Pohonná jednotkaV současnosti jsou zemědělské kombajny nejčastěji vybaveny šestiválcovými Dieslo-vými motory s výkonem do 350kW. [61, 62, 78]

2.3.6


strana41

strana40

Hydrostatický systémSystém pohání a ovládá následující komponenty stroje:

• Variátor CTV• Řídicí systém• Svahové vyrovnávání• Komponenty žací lišty a její vyrovnávání• Ventilátor• Polohu vyprazdňovacího dopravníku, atd. [77]

Hydraulický systém se skládá z nádrže hydraulického oleje, hydrogenerátoru, hydro-statických motorů, soustavy potrubí a tepelného výměníku. [52, 77]

Obr. 2–71 Náhon na všechna kola generovaný hydromotory [52]

Obr. 2–72 Chladící systém použitý na modelu Lexion od firmy Claas [53]

ChlazeníChlazení motoru a hydraulické kapaliny zajišťuje ventilátor umístěný v horní části stroje. Nejčastěji bývá umístěný vertikálně, ale výrobce Claas jej na nové řadě Lexion umístil horizontálně na střechu stroje, čímž bylo umožněno navýšení jeho průměru (Obr. 2–72). [58, 61, 62, 77]

NápravyPřední náprava sklízecí mlátičky je hnací a zadní řídící. [55]

Hnací nápravaK přední nápravě je připojen hydromotor, zajišťující pohon kol (Obr. 2–71). Na této nápravě spočívá většina váhy kombajnu, proto má větší dimenze, než řídící nápra-va. [61] Lineárními hydromotory lze upravit příčné naklopení nápravy tak, aby se stroj ve svahu vyrovnal – snižuje se tak nebezpečí překlopení a zlepšuje výnos zrna (Obr. 2–73, 2–74). [54, 58, 62]

Obr. 2–73 Podélné vyrovnávání kombajnu ve svahu [54]Obr. 2–74 Příčné vyrovnání kombajnu ve svahu [54]

Řídící nápravaJsou na ní umístěna řídící kola, která mohou být opatřena dodatečným náhonem. Zad-ní náprava je vybavena paralelogramovým mechanismem, který zajišťuje vytáčení kol. [55, 77]

Obr. 2–75 Naklápění řídicí nápravy paralelogramovým mechanismem [55]


strana43

strana42

PneumatikyPro hnací nápravu lze použít radiální pneumatiky v rozmezí 900/60 R 32 až 650/75 R 32. Pro osazení řídicí nápravy jsou vhodné 750/65 R 26 – 500/85 R 30. [61]Vzhledem k vysokému zatížení půdy jsou stroje vybaveny systémem regulace tlaku v pneumatikách, který pomáhá váhu lépe rozložit. [79, 80]

PásyČasto se také můžeme setkat s použitím pásů na přední nápravě, které mají velmi dob-ré tahové vlastnosti a jsou schopny několikrát lépe rozložit váhu stroje. [56, 61]

Obr. 2–76 Osazení hnací nápravy pásy Terra Trac firmy Claas [56]

2.3.7 Autonomní provozAby byl kombajn schopen autonomního provozu, je třeba, aby všechny jeho funkce byly plně automatizované. A dále je propojit s navigačním systémem GPS [85] a ka-merovým systémem doplněným o počítačové vidění. [82, 83, 84]

DGPSPro zvýšení přesnosti polohovacího systému GPS se používá ještě referenční stanice, která zná svou přesnou polohou. Díky tomu je možno dosáhnout přesnosti navigace na centimetry. Jedná se o systém Differential Global Positioning system (DGPS). [82, 85]

Počítačové viděníSystém, který z obrazového materiálu získává informace. Ovšem není schopný rozpo-znávat a identifikovat objekty na úrovni člověka.

Pro rozpoznání objektu člověk analyzuje tvar, barvu, materiál, relativní pozici k ostat-ním objektům, apriorní zkušenost a zdůvodnění. Nicméně pro systém zabezpečující provoz autonomního vozidla je nejdůležitější rozpoznání protijedoucího vozidla a ur-čení jeho rychlosti, směru a vzdálenosti. To lze určit například ze vzdálenosti mezi světlomety protijedoucího automobilu. [82, 83, 84]

Obr. 2–77 Diagram řízení autonomního vozidla (kombajnu) [57]

Variantní studie designuAnalýza problému a cíl práce

strana45

strana44

3 ANALÝZA PROBLÉMU A CÍL PRÁCE

Z analýz vyplývají následující problémy, které jsou základem pro stanovení cílů di-plomové práce:

3.1 Marketingové problémy• Prvotní nedůvěra zákazníků při zavedení příliš revolučního produktu na trh

3.2 Designérské problémy• Redukce kabiny• Nekompaktní tvarové pojetí drtičky plev

3.3 Technické problémy• Řešení skládací žací lišty• Vyrovnávání kombajnu ve svahu• Určení a řešení servisních přístupů• Velké rozměry stroje• Vysoké zatížení půdy

3.4 Cíle diplomové práce• Design autonomního kombajnu• Důvěryhodný a autonomní výraz stroje• Koncept konstrukčního řešení skládací žací lišty• Volba velikostí vnitřních komponentů a jejich uspořádání vzhledem k šířce

záběru žací lišty• Mezní rozměry stroje (šířka × výška × délka) 3 000 × 4 000 × 7 500 mm• Regulace tlaku v pneumatikách, případné použití pásového pohonu • Stanovení velikosti zásobníku na zrno• Hmotnost stroje do 30 000 kg s plným zásobníkem zrna• Přepravní rychlost do 40 km/h• Hydraulické nastavení naklápění náprav a věnce šikmého dopravníku• Integrace drtičky plev do tvarového pojetí

4 VARIANTNÍ STUDIE DESIGNU

4.1 ÚvodPro varianty popsané níže je společná redukce kabiny, která si klade za cíl evokovat autonomní výraz stroje. Kabina stávajících kombajnů je dominantní tvarový prvek, který je možno vnímat jako hlavu stroje. Z fauny lze vypozorovat obdobné členění těla živočichů, které se nám jeví jako přirozené, a proto je třeba kabinu redukovat, ne zcela eliminovat. Kabina dále pocitově určuje směr jízdy stroje.

Ergonomické aspekty jsou díky autonomnímu uzpůsobení návrhu omezeny na běž-né servisní přístupy k seřizování vnitřního ústrojí, údržby motoru, doplňování paliva, apod. Hlavní servisní přístupy tedy budou dostupné po odklopení bočnic a ze střechy stroje, na kterou povede žebřík.

Všechny varianty vychází z běžného vnitřního uspořádání komponentů sklízecí mlá-tičky, protože se jedná o velmi složitý systém mechanismů zohledňující nesčetné množství okolních faktorů.

Součástí variantních studií bylo nastínění možností sklápění žací lišty. Takové řešení je esenciální pro realizovatelnost autonomního zemědělského kombajnu.

4.2 Varianta I

Obr. 4–79 Varianta I – boční pohled

4.2.1 Designérské aspektyDélkový rozměr kabiny je redukovaný s ohledem na nutnost volného prostoru pro skládací žací lištu. Díky tomu příď evokuje autonomní uzpůsobení stroje.

4.2.2 Marketingové aspektyKoncepce vychází z již zavedeného tvarového pojetí, které je pro sklízecí mlátičky charakteristické. To může zmírnit negativní reakci trhu na uvedení takto revolučního stroje.

4.1

4.2

4.2.1

4.2.2

4

Variantní studie designuVariantní studie designu

strana47

strana46

Obr. 4–80 Varianta I – složená žací lišta

4.2.3 Tvarové aspektyPoužitím diagonálních linií tvar evokuje pohyb, jehož směr definuje směr pojezdu stroje. Jednotlivé linie na sebe logicky reagují a tím vytváří jasný řád, což přispívá k harmonickému výrazu. Hmotu opticky odlehčuje barevné členění, kdy je podvozek ukotven k podložce a kapotáž je od ní odlehčena. Jinak těžkopádná bočnice je barevně dále členěna.

Tvarování přídě může působit useknutě, nicméně takové řešení je podmíněné po-třebným volným prostorem pro složenou žací lištu kombajnu. Pocit useknuté přídě je pravděpodobně způsoben zvykem na výraz klasicky řešených kombajnů.

Koncept není vhodný pro použití dlouhých žacích lišt, protože by bránily v dostateč-ném osvětlení a omezovaly zorné pole kamerového systému. Tyto komponenty by bylo nutné umístit mimo tělo stroje, což by dále navyšovalo jeho rozměry.

4.3 Varianta II

Obr. 4–81 Varianta II – pohled na žací lištu v pracovní poloze

Obr. 4–82 Varianta II – pohled na příď

4.3.1 Designérské aspektyVarianta je založená na obousměrném pojezdu stroje. Část s žacím adaptérem je urče-na jako záď, protože složená žací lišta omezuje výhled vpřed. Díky tomu žací lišta ve složeném stavu působí jako vlečka. Příď je zdůrazněna diagonálními liniemi a vykro-jením bočnic. Díky tomu působí dominantně a určuje hlavní směr pojezdu. Příď byla upřednostněna především z důvodu vyšší míry expozice stroje na pozemních komuni-kacích, než-li na poli při sklizni.

4.3

4.3.1


strana49

strana48

4.3.2 Marketingové aspektyVysoká míra inovace může negativně ovlivnit poptávku po stroji, proto je nutné při zavádění na trh veřejnost postupně na inovaci připravovat.

4.3.3 Tvarové aspektyTvarové řešení je založeno na pojetí stroje, který má dvě přídě, kdy každá slouží pro jiný účel. Záď opatřená žací lištou slouží ke sklizni a příď pro transport na pozemních komunikacích. Proto se tyto odlišnosti projevily v tvarovém pojetí přídě a zádě.

Záď si klade za cíl odkazovat na zásobník zrna, který je dominantní část kombajnu, jakožto místo, kde končí proces výmlatu plodiny. U přídi se potom nabízelo využít odkazu na automobilový průmysl a tak tuto část začlenit na pozemní komunikace.

Tvarové pojetí bočnic vychází ze symetrického principu, kdy se zalomení spodní linie opakuje na obou stranách stroje. Tvarování tak poukazuje na obousměrný pojezd, nic-méně příď využívá diagonálního ukončení bočních krytů oproti zádi a tak se dostává do popředí a získává si dominantnější postavení.

Linie na sebe z bočního pohledu logicky navazují a tím podporují harmonický řád tvarování. Ukončení bočnice na přídi lze vnímat jako šipku. Bočnice jsou z čelního pohledu zalomeny směrem dovnitř kombajnu. Tím je zajištěn volný prostor okolo pneumatik, nutný k vyrovnávání sklízecí mlátičky ve svahu.

4.4 Varianty skládání žací lišty

4.4.1 Varianta AŽací lišta je členěna na třetiny. První se překlopí levá část přes středovou a následně pravá přes levou sklopenou. Nevýhodou řešení je vysoká šířka a výška složené žací lišty, která by znesnadňovala osvětlení zádi stroje a výhledu kamerového systému. Délka žací lišty je 9 000 mm.

Obr. 4–83 Princip skládání varianty A

4.4

4.4.1


strana51

strana50

4.4.2 Varianta BŽací adaptér je dělený na poloviny, které se vertikálně sklápí. Nevýhodná je poměrně malá šířka záběru – cca 7,5 metrů.

Obr. 4–84 Princip skládání varianty B

4.4.3 Varianta CTento princip vychází z předcházejícího s rozdílem, že se adaptér překlápí horizon-tálně. Systém je nevýhodný především kvůli těžkopádnému transportu na pozemních komunikacích a technickým komplikacím při použití dlouhých žacích lišt.

Obr. 4–85 Princip skládání varianty C

4.4.3

Tvarové řešeníVariantní studie designu

strana53

strana52

4.4.4 Varianta DPoslední princip je založený na kombinovaném skládání, kdy je adaptér členěný na čtvrtiny. Boční části se souběžně překlápí o 180° a kloub umístěný v polovině vytočí všechny segmenty o 90° před kombajn.

Obr. 4–86 Princip skládání varianty D

5 TVAROVÉ ŘEŠENÍ

Finální řešení (Obr. 5–87) vychází z variantní studie II a princip skládání žací lišty z varianty D. Výsledné řešení bylo zpřesněno podle konstrukčních, výrobních, psy-chologických, výtvarných, provozních, a dalších aspektů, kterým se bude tato kapitola postupně věnovat.

Obr. 5–87 Vizualizace finálního řešení

Obr. 5–88 Čelní pohled

5

Tvarové řešeníTvarové řešení

strana55

strana54

Obr. 5–89 Zadní pohled

Obr. 5–90 Pohled shora

Celkové členění hmot působí kompaktněji, nežli u strojů dostupných na trhu přede-vším díky podélné centrální hmotě (Obr. 5–90), na kterou jsou připojeny rámy vnitř-ního ústrojí, které nesou boční kryty. To dále přispělo k odlehčení jinak velmi masivní hmoty.

Tvar je vystavěn na diagonálách, které kontrastují s převládajícími statickými liniemi. Výraz tvaru proto není primárně dynamický. To lze vnímat jako upozornění na skuteč-nou pojezdovou rychlost stroje (max. 40 km/h). Výškový rozměr a emotivní výrazové prvky (např. maska světel) dále stroji propůjčují majestátnost a výkon. (Obr. 5–93)

5.1 Příď a záďTvarové řešení předního a zadního čela vychází z jejich funkce. Jak bylo popsáno u varianty II, přední část je dominantní, evokující pojezd stroje a zadní odkazuje na sklizeň zdůrazněním zásobníku zrna.

Příď tvoří vydutá cylindrická plocha (Obr. 5–90), jež pocitově odkazuje na sílu smě-řující zevnitř stroje, která vydutí způsobuje. Prvek, který dále rozvíjí pocit tažné síly je zalomení spodní hmoty přídě. To má pozitivní vliv na redukci usazování prachu na kamerovém systému, který generuje rozmetač plev na kamerových systémech v horní části.

Pojetí zadního čela vychází z kubusu zásobníku zrna (Obr. 5–89) a je tak s ním spojeno do kompaktního celku. Hmota je měkčena sražením vertikálních linií. Plocha vzniklá sražením hran má sklon, díky kterému kubus evokuje pohyb vpřed. Linie vzniklé sra-žením ploch podporují vertikální proporci zadního čela.

Obr. 5–91 Příď

Obě čela jsou protknuta stejným principem pojetí servisních přístupů a umístění kame-rových systémů a tak působí konzistentně. Spáry dále podporují jejich optickou výšku. Horizontální spára tvoří podporu kamerovému systému. Díky přiznaným spárám je evidentní, že se jedná o autonomní stroj. (Obr 5–91, 5–92)

Kamerový systém lze vnímat jako oči kombajnu, nicméně pro automobilový průmysl je typické vnímání očí jako světel. Proto je kamerový systém vyveden v surové podo-bě bez emočního výrazu a tuto funkci plní masky světlometů.

Obr. 5–92 Záď

5.1


strana57

strana56

5.2 Přední a zadní maska světlometůObě masky následují týž princip, podle kterého byly tvarovány. Jejich hmota přímo dosedá na plochy obou čel kombajnu, což se projevuje v jejich základním tvarovém pojetí. Využití diagonálních linií (Obr. 5–91, 5–92), které směřují dolů do středu, evo-kuje agresivní výraz.

Kryt rozmetače plev obepíná centrální hmotu kombajnu. Výřez, ve kterém jsou umís-těny rotory, lze vnímat jako ústa vzhledem k masce světel.

5.3 Kapotáž

Pojetí bočních krytů je vystavěno na kontrastu mezi diagonálami, které jsou v kontra-stu s vertikálami a horizontálami. Návaznosti linií vytváří řád a podporují harmonické vyznění kapotáže. Masivní hmotu bočnic odlehčuje a vyztužuje jejich zalomení smě-rem do středu stroje. Boční kryty dále vyztužuje reliéf obepínající celý jejich obvod. Bočnice tvoří dva servisní přístupy a tak jsou členěny vertikální spárou vycházející z bodu zlomu v přední části.

Obr. 5–93 Kompoziční řešení kapotáže

Diagonály vznikly potřebou snížit optické těžiště stroje a tak ho usadit k zemi. Naklo-něná linie nad pásovým pohonem má stejný sklon jako linie tvořící pás. Díky tomu je pásový pohon tvarově začleněný do pojetí sklízecí mlátičky. Vratkový dopravník a dopravník zrna je položený tak, aby jeho linie splývaly s diagonální linií krytování.

Tyto nakloněné linie se projevují v pojetí výdechů chladicího systému, které tak dále odkazuje na obousměrný pojezd kombajnu. Kompoziční umístění ústí v přední části zasahuje do poloviny bočního krytu a končí nad jejich zalomením.

Ukončení kapotáže poskytlo prostor pro uložení signalizačních ukazatelů, brzdových a couvacích světel.

Zakrytování v horní části rozvíjí dále filozofii bočnic, kdy je pro vyztužení dílů taktéž využito reliéfu. Svrchní rádius reaguje na uložení vyprazdňovacího dopravníku a vý-razově uzavírá tvar kombajnu.

Vyprazdňovací dopravník je členěný na části, které z profilu logicky navazují na linie členící hmotu.

5.4 Šikmý dopravník

Obr. 5–94 Šikmý dopravník

Koncepce je založena na kombinaci přiznání technicistního charakteru mechanismu zajišťujícího dynamiku dopravníku a krytování servisních přístupů. (Obr. 5–94)

Kryty jsou řazeny kaskádově z asymetrie levé a pravé strany kombajnu. Levou stranou jsou vedeny rozvody hydraulického oleje, zatímco pravá strana slouží primárně pro seřizování napnutí řetězu pohánějícího redler.

Pojetí krytování reaguje na rotační pohyb celku a přechází do konstrukčně řešeného dopravníku díky sraženým hranám. Hlavními výrazovými prvky jsou tedy cylindrické ukončení krytování a dynamické sražení podélných hran, které se opakuje v pojetí zadního čela kombajnu.

Obr. 5–95 Žací lišta

5.4


strana59

strana58

5.5 Žací lišta

5.5.1 Boční krytyPro řešení žací lišty je charakteristické přiznání její konstrukce, jelikož sama o sobě vzbuzuje respekt a opakováním jednotlivých segmentů má nesporný výtvarný výraz, který je pro kombajny charakteristickým prvkem. (Obr. 5–95)

Siluetu bočních krytů tvoří diagonální a horizontální linie, které čerpají z pojetí těla stroje a tak tvoří funkční celek. Kryty tvoří dva segmenty z důvodu výsuvné podlahy žacího adaptéru.

5.5.2 Přiháněč Hlavním výrazovým prvkem je pojetí křížů nesoucích trubky s přiháňkami. Jejich tvarování evokuje florální motiv, který je filozoficky spjatý se sklizní plodiny. Tvar obou křížů vychází se stejného principu, což je uvádí do jednoty. Dalším pozitivem je odlehčení hmotnosti dosaženého díky volným průřezům v jednotlivých segmentech. 5.5.3 VariátorTvarové řešení přímo reaguje na konstrukční řešení variátoru. Tvoří jej dvě cylindric-ké hmoty propojené tečnami. (Obr. 5–95)

5.6 Střecha Střecha je rozdělena na tři části – krytování chladicího systému, motoru a zásobníku zrna.

Obr. 5–96 Členění střešního prostoru

Přední a zadní část střešního prostoru ukončují čela, která pravoúhle ohraničují střešní prostor. Díky tomu je výsledná kompozice logičtěji členěna a nevznikají místa napětí.

5.7 Zásobník zrna

Obr. 5–97 Otevřený a zavřený zásobník zrna

Zásobník tvoří čtveřice klapek, které se při sklizni rozevírají a navyšují tak kapacitu zásobníku. (Obr. 5–97) Mezi klapky jsou přimontovány pryžové manžety, které takto vzniklý prostor uzavírají. Zvenku působí klapky subtilním dojmem – toho bylo docí-leno umístěním výztuh do jejich odvrácené strany.

Obr. 5–98 Výstuhy klapek zásobníku zrna

Klapky jsou zakončeny barevným akcentem, který je pomáhá integrovat do celkového pojetí. Otevřený zásobník jinak může působit cize v tvarovém pojetí. Tento akcent při uzavření zásobníku vytváří podélnou linii. (Obr. 5–98)

Při pohledu z půdorysu na zásobník, převládá podélná proporce, která je dále rozví-jena barevným akcentem. Díky tomu uzavřený zásobník podporuje podélné členění hmoty. (Obr. 5–96)

5.7

Konstrukčně technologické a ergonomické řešeníTvarové řešení

strana61

strana60

5.7.1 Krytování motoruPojetí krytu motoru rozvíjí motiv, který vznikl u zásobníku – jedná se o podélné příč-ky, které člení jinak poměrně rozlehlou hmotu servisního přístupu. (Obr. 5–99)

5.7.2 Krytování chladicího systémuZákladem pojetí sání chladicího systému je přiznání kruhového otvoru, který kontras-tuje s jinak pravoúhlými liniemi. Tím se dostává do popředí jako dominantní tvarový prvek.

Nad kruhovým ventilátorem se nachází perforovaný plech, který je usazený v kruho-vém rámu, jehož vnitřní hrana je sražená a vytváří tak kónus. Sražení evokuje směr dovnitř stroje, což souvisí s funkcí sání. (Obr. 5–99)

Obr. 5–99 Členění střešního prostoru

6 KONSTRUKČNĚ TECHNOLOGICKÉ A ERGONOMICKÉ ŘEŠENÍ

Kapitola shrnuje dosažená řešení při návrhu konstrukčního a ergonomického řešení sklízecí mlátičky.

6.1 Konstrukčně-technologické řešeníProces výmlatu zrna u současných sklízecích mlátiček je vysoce komplikovaný pro-ces, který ovlivňují desítky parametrů. Řešení popsaná v této kapitole proto nastiňují konstrukční řešení jednotlivých částí stroje.

Obr. 6–100 Rozměry žací lišty

6.1.1 Žací lištaŽací lišta je členěna na čtyři segmenty, které umožňují sklápění konstrukce. To je ne-zbytné pro transport stroje na pozemních komunikacích. Celková šířka žací lišty je 10 000 mm, maximální záběr je potom 9 400 mm (Obr. 6–100). Hmotnost celé konstruk-ce je předpokládána do 2 400 kg.

Konstrukce žacího stoluZáklad konstrukce každého segmentu tvoří horizontální nosníky, které jsou vzájemně propojeny vertikálními nosníky. Každý vertikální nosník nese profily žlabovitého tva-ru, na které jsou přivařené plechy tvořící dno žacího stolu. (Obr. 6–101)

Krajní segmenty jsou ke zbylým středovým připojeny kloubovým mechanismem, kte-rý umožňuje jejich příčné překlápění. Centrální segmenty jsou nasazeny na ústí šikmé-ho dopravníku, které je hlavním nosným prvkem celé konstrukce.

Na oba konce žací lišty jsou přivařené příčky, které ohraničují žací stůl a nesou pohon-ný systém žací lišty. Příčky jsou vybaveny bočními kryty, které chrání vnitřní ústrojí od okolních vlivů.

6.1

6.1.1

6

Konstrukčně technologické a ergonomické řešeníKonstrukčně technologické a ergonomické řešení

strana63

strana62

Obr. 6–101 Konstrukce žacího stolu

Pohonný systémŽací adaptér je připojen na hydrostatický systém, který zajišťuje pohon

• sklápění přiháněče a jeho horizontální posuv,• variátoru přiháněče,• šnekového dopravníku,• žací kosy,• kosy děličů pro sklizeň řepky olejky,• lineárních motorů zajišťující příčné sklápění krajních segmentů,• rotačního hydromotoru pomáhajícího překonat počáteční mrtvý bod při

podélném sklápění,• a polohování podlahy žacího stolu.• Segmenty přiháněče i šnekového dopravníku jsou vzájemně propojeny

hřídelovými spojkami a k propojení částí kosy slouží západka.

Pohonný systém kosy a šnekového dopravníku se nachází na levé straně žací lišty pod krytem bočnic. Je zde využit rotační hydromotor, který je připojený k diferenciálu, jež rozděluje krouticí moment pro šnekový dopravník a kosu. Krouticí moment se přená-ší na šnekový dopravník pomocí řetězového převodu a excentr kosy je připojený na teleskopický kloubový hřídel, který je zde nezbytný kvůli polohování podlahy žacího stolu.

Přiháněč pohání variátor, jehož je využito pro plynulou regulaci otáček, jejichž správ-né nastavené má významný vliv na výnos zrna ze sklizně. Dynamiku přiháněče obsta-rávají lineární hydromotory, kdy je každé rameno nesoucí segment přiháněče vybave-no dvěma pístnicemi. Jedna je umístěna vertikálně a zajišťuje zdvih ramen a druhá je upevněna rovnoběžně s ramenem a posouvá tak přiháněč dopředu a dozadu.

PřiháněčKonstrukce má vysoké nároky na tuhost a nízkou hmotnost. Proto jsou jednotlivé kří-žové segmenty vyrobeny ze dvou za sebou řazených 5mm plechových profilů, které jsou odlehčeny výřezy. (Obr. 6–102) Jejich vzájemným spojením se podařilo dosáh-nout velké tuhosti v tangenciálním směru s hmotovou úsporou. Řešení zároveň po-skytlo prostor pro nekonvenční výtvarné pojetí jinak ryze hexagonálních profilů.

Obr. 6–102 Kříže přiháněče

Obr. 6–103 Naklápění přiháněče

Obr. 6–104 Horizontální posuv přiháněče


strana65

strana64

Nastíněné konstrukční řešení dovoluje sklápění přiháněče v úhlu 60% a podélný posuv o 540 mm. Průměr přiháněče činí 850 mm, což je rozměr menší, nežli u konkurenčních strojů, nicméně tato dimenze je daní za řešení sklápění žací lišty.

Šnekový dopravník

Obr. 6–105 Konstrukce šnekového dopravníku

Konstrukci tvoří tubus, jímž je protknutý excentrický hřídel nesoucí prstové podavače. Na vnější straně tubusu jsou přivařené plechová mezikruží tvořící šroubovici.

Jednotlivé segmenty šnekového dopravníku jsou uloženy na vertikálních nosnících. Jejich konstrukční řešení odráží nutnost volného prostoru pod a za šnekovým doprav-níkem. Dá se předpokládat především tangenciální zatížení těchto nosných prvků. (Obr. 6–105)

Funkcí prstových podavačů je usměrňování podetnuté plodiny za šnekový dopravník. Při otáčení jsou prsty maximálně vysunuté při přijetí plodiny a s dalším otáčením se zasouvají. Je tak zabráněno vracení plodiny před dopravník. Celý dopravník je možno polohovat a tak lze ovlivňovat maximální výsuv prstových podavačů. V centrální části je pole podavačů zhuštěno a slouží pro vkládání plodiny dovnitř šikmého dopravníku.

Excentrický hřídel je poháněný ozubeným převodem, díky kterému dostává opačný směr rotace a tak je zajištěno vysouvání prstových podavačů.

Polohovatelná podlaha žacího stoluRozměr složené žací lišty omezuje šířka kombajnu, proto bylo nutné při návrhu mini-malizovat její šířku. Tento problém je kompenzován řešením vysouvací podlahy, která je schopna navýšit šířku žacího stolu o 400 mm, což vzhledem k postavení přiháněče poskytuje dostatečný rozměr i pro sklizeň řepky olejky. (Obr. 6–106) Celková šíře žacího stolu je tedy 1 330 mm. Posuv této části je iniciován lineárními motory umís-těnými vespod žacího stolu.

Obr. 6–106 Polohovatelná podlaha žacího stolu

Sklápění žací lišty do transportní polohyPrincip sklápění kombinuje principy dvou patentů skládacích žacích lišt. [72, 89] Oba patenty jsou využitelné pouze pro krátké žací lišty a současnosti nachází uplatnění především u adaptérů určených ke sklizni kukuřice. Obilné žací lišty jsou oproti ku-kuřičným vyšší, a proto by zastínily výhled z kabiny. Kombinací těchto dvou principů je možno docílit dlouhé žací lišty, která ve složeném stavu zabere minimální prostor. U manuálně řízených kombajnů by takové řešení nebylo možno využít, nicméně u au-tonomního stroje lze řešení aplikovat.

Příčné sklápění iniciuje lineární motor (Obr. 6–107), který otáčí krajní segmenty do složené polohy. Žací lišta je vybavena dorazy, na které tyto části dosedají. Podélné sklápění je umožněno využitím celkem čtyř ramen připojených na dva lineární motory umístěné symetricky po stranách šikmého dopravníku. Středové segmenty žací lišty jsou kloubově spojeny. Kloub při sklápění vykonává přímočarý pohyb směrem před kombajn.

Délka ramen vychází ze studia trajektorií a kinematických schémat, čímž se jeví jako nejjednodušší řešení. Nebylo možno doslovně využít principu, který popisuje patent firmy Claas, jelikož by došlo ke kolizi ramen mechanismu s již překlopenou žací liš-tou. Ramena se v momentu sklápění stávají nosnými a dá se přepokládat, že každé po-nese zatížení přibližně 600 kg. Ve sklopené poloze se ramena setkají na středu šikmého dopravníku, čímž je na ně sníženo zatížení, jelikož se mohou opřít o věnec šikmého dopravníku. Na začátku podélného sklápění je nutno překonat mrtvý bod, o nějž se stará rotační hydromotor.


strana67

strana66

Obr. 6–107 Princip sklápění žací lišty

6.1.2 Šikmý dopravníkKonstrukci tvoří dva podélné nosníky, které jsou propojeny příčnými plechy tvořící horní a spodní krytování. Vespod dopravníku se nachází příčné výztuhy trojúhelní-kového průřezu. Vnitřní ústrojí tvoří redler, jehož funkcí je doprava plodiny dovnitř stroje. Šikmý dopravník tedy mimo dopravy plodiny nese konstrukci žací lišty.

Obr. 6–108 Dynamika šikmého dopravníku a žací lišty

Délka dopravníku je minimalizována z důvodu velkého předsazení složené žací lišty před kombajnem. Je tak redukováno velké zatížení koncentrované v uložení dopravní-ku a tím nepříznivý posun těžiště stroje.

Zdvih šikmého dopravníku zajišťují dva hydropneumatické tlumiče připojené na před-ní nápravu kombajnu. Využití hydropneumatických tlumičů se jeví jako vhodné přede-vším pro odpružení celé nesené konstrukce. (Obr. 6–108)

Natočení věnce šikmého dopravníku a žací lišty umožňují lineární motory umístěné v jeho horní části.

6.1.2


strana69

strana68

Obr. 6–109 Rámový podvozek

Obr. 6–110 Detail na lineární motory zajišťující naklápění kombajnu ve svahu

Obr. 6–111 Konstrukce pásového podvozku

6.1.3 KombajnCílem technického řešení kombajnu je využití tangenciálního mláticího ústrojí, které svým rozložením vychází ze stroje Claas Lexion 780. Další podmínky byly kladeny na řešení čepového uložení tuhých náprav, které umožňují naklápění stroje ve svahu za cílem snížení ztrát zrna při sklizni. Řešení se dále zaměřuje na nastínění způsobu řízení a navigace stroje na poli a pozemních komunikacích, řešení světelných systémů a teleskopického vyprazdňovacího dopravníku.

Obr. 6–112 Základní rozměry kombajnu

Nápravy a podvozekNápravy byly zvoleny tuhé, které jsou čepově spojeny s rámem podvozku. (Obr. 6–109) Čepové uložení náprav umožňuje naklápění stroje ve svahu a zadní náprava zároveň reaguje na nerovnosti terénu. Přední náprava je s rámem kromě čepu spojena dvěma li-neárními motory, díky nimž je možno regulovat příčný náklon stroje. Náklon zároveň ovlivňuje naklopení žací lišty a tak může stroj efektivně kopírovat sklon sklízeného pole. Náklon ve svahu pozitivně ovlivňuje polohu těžiště stroje. (Obr. 6–113, 6–110)

Obr. 6–113 Příčné vyrovnávání kombajnu ve svahu

6.1.3


strana71

strana70

V nábojích všech kol jsou umístěny rotační hydromotory. (Obr. 6–110) Zadní náprava je řídicí, přední hnací. V porovnání hmot je řídicí náprava subtilnější, jelikož nese menší zatížení, které je koncentrováno v přední části stroje. Celková váha stroje je od-hadována na 17 tun, s plným zásobníkem zrna až 30 tun (v závislosti na podmínkách sklizně).

Pásový podvozekPásový podvozek je využitý z důvodu efektivnějšího rozložení váhy stroje, který svou hmotností zhutňuje půdu. Dalším pozitivem je zlepšení trakčních vlastností a posunutí těžiště kombajnu směrem dozadu, které negativně ovlivňuje váha žací lišty. I proto byl pásový podvozek svými rozměry a umístěním volen tak, aby byl maximálně předsu-nutý a tento vliv tak rušil. Základní konstrukci tvoří podélný nosník osazený pojezdovými a napínacími koly. Do podélného nosníku zapadá nosný prvek přenášející zatížení stroje, ve kterém je uloženo hnací kolo připojené na hydrostatický motor přední nápravy. Do hnacího kola zapadá vnitřní ozubení pryžového pásu.

Dvojce hnacích kol je připojena k táhlu, které je konci čepově uloženo v rámu páso-vého podvozku. Táhlo je dále spojeno s lineárním motorem zajišťujícím optimální vypnutí pásu. Hnací kola jsou po dvojicích uložena v rámu, který je čepově spojen s rámem pásového podvozku a tak umožňuje reakci pojezdových kol na nerovnosti terénu. (Obr. 6–111)

Šířka pásu činí 1010 mm s účinným obvodem 7 600 mm a styčnou plochou 2,7 m2.

PneumatikyZadní náprava je proti přední oproštěna o velké zatížení, a tak je využito běžných pne-umatik určených pro kombajny. Pro návrh jsou zvoleny pneumatiky od výrobce Mitas VF 710/70R42 CFO. [90] Výhodou těchto pneumatik je možnost jejich podhuštění více než o čtvrtinu oproti standartním plášťům při pojezdové rychlosti 15 km/h. Pneu-matiky tak mají větší otisk, čímž se méně zhutňuje půda a zlepšují se trakční vlastnosti.

Obr. 6–114 Poloměr otáčení

Poloměr otáčení Manévrovatelnost kombajnu se řešením sklápění žací lišty velmi příznivě zlepšila oproti stávajícím strojům, u kterých je žací lišta uložena na vlečce. Poloměr otáčení záleží na nastavení rozvoru zadní řídicí nápravy, a tak se pohybuje v rozmezí od 8 do 15 metrů. (Obr. 6–114)

Pohonný systémSpalovací motorPohonné ústrojí kombajnu vychází ze zavedené koncepce, kdy je motor umístěný v horní části kombajnu představuje zdroj krouticího momentu pro hydrostatické pum-py, rotory mláticího ústrojí, sítové skříně, šnekových dopravníků zrna a nedomláce-ných klasů, drtiče a rozmetače plev, atd.

Pro návrh byl zvolen motor firmy Deutz TCD 7.8 L6, který disponuje výstupním vý-konem 250 kW s maximálním krouticím momentem 1 400 Nm. Rozměry pohonné jednotky jsou 1 190×930×1 020 mm s hmotností 705 kg. [91] Technické specifikace jsou svými vlastnostmi srovnatelné s dostupnými stroji na trhu.

Vnitřní ústrojíRozložení vnitřních komponent vychází z modelu Claas Lexion 780, které využívá dva axiální separační rotory, poháněné rotačními hydromotory. Šířkový rozměr mláti-cího ústrojí je 1 700 mm a délka axiálních separátorů je 4 300 mm. (Obr. 6–115)

Obr. 6–115 Schéma vnitřních komponent (1–mláticí ústrojí, 2–separační ústrojí, 3–spádová deska, 4–sítová skříň, 5–šnekové dopravníky, 6–rozmetač plev, 7–drtič plev, 8–vzduchový filtr, 9–sání chladicího systému, 10–motor, 11–zásobník zrna)

Zásobník zrnaRedukcí kabiny bylo možno navýšit objem zásobníku zrna, který pojme maximální objem 18 000 l sklizené plodiny. U stávajících řešení se objem pohybuje okolo 10 000 – 12 000 l. [82] Jedná se ovšem pouze o matematické vyjádření objemu. Při návrhu je dále třeba uvažovat váhu zrna, které může mít rozhodující vliv na stanovení reálného maximálního objemu zásobníku.


strana73

strana72

Rozmetač plev Konstrukční řešení je odvozeno od stávajícího řešení s rozdílem zakrytování mechani-smu zajišťujícího nastavení polohy rozmetače. (Obr. 6–116)

Obr. 6–116 Dynamika rozmetače plev

Vyprazdňovací dopravníkDélka vyprazdňovacího dopravníku musí být vyšší, než je délka žací lišty a zároveň je v rozložené poloze pod náklonem, aby se jeho ústí dostalo nad vlečku traktoru, od-vážející sklizenou plodinu z pole. Takové požadavky s rostoucími rozměry žacích lišt prodlužují rozměry těchto dopravníků. Z toho vychází nastínění řešení teleskopického vyprazdňovacího dopravníku, který neprodlužuje délku stroje a je zároveň schopný vyhovět těmto požadavkům. (Obr. 6–117)

Obr. 6–117 Délka vyprazdňovacího zásobníku

Konstrukční řešení je založeno na dvou do sebe zasunutých tubusech, kdy je vnější tubus vybavený šnekovým dopravníkem. Ve vysunuté poloze tedy šnekový dopravník nedosahuje až k ústí. Sklizená plodina je vytláčena na vlečku traktoru tlakem ostatní plodiny. Ve chvíli, kdy se zásobník vyprázdní, se v dopravníku nahromadí plodina, kterou šnekový dopravník dále neposune. Tím, že je zásobník nakloněný, bude plo-dina gravitační silou stahována zpět do dopravníku, který ji zpětným chodem může vrátit do zásobníku zrna. Jmenovitě se bude jednat o 0,2 m3, což u suché pšenice bude znamenat 144 kg. [86]

Navigační a operační systémy Autonomní kombajn by měl být schopný pod dohledem člověka provádět tyto čin-nosti:

• Navigovat se na veřejných komunikacích i na poli• Reagovat na okolní prostředí• Regulovat nastavení vnitřního ústrojí v závislosti na podmínkách sklizně

Kombajn musí mít automatizovaný nejen technologický proces sklizně, ale i navigač-ní systém, který obstará kontrolu nad směrem, rychlostí a akcelerací. S navigačním systémem musí být propojený také poziční a kamerový systém.

6.1.4 Přesné zemědělstvíPoloha pole, počasí, atributy půdy, historie pěstování plodin na poli a další parame-try ovlivňují růst a dospívaní plodin. Z nutnosti analyzovat tyto parametry se zavádí pojem přesné zemědělství (Precision farming), jehož cílem je zlepšit efektivitu strojů v zemědělství. Jeho pilířem je získávání dat ze zemědělských strojů a jejich následná analýza. Díky tomu vznikají například mapy výnosů ze sklizně, jichž lze využít jako podklad pro hnojení pole, aby se tato mapa co nejvíce vyrovnala. Data se dále mohou využít pro predikci vývoje pole – růstové modely. [87]

Počítačové viděníHlavní bariéra, kterou je třeba překročit pro vývoj autonomního vozidla je vytvoření počítačového systému, který by dokázal reagovat na drtivou většinu podnětů vznikají-cích na pozemních komunikacích. Lze usuzovat, že úroveň technologie počítačového vidění, stále není na úrovni, kterou vyžaduje běžný autonomní provoz, i když takové projekty již vznikají.

Předdefinovaná trasaCílem je, aby byl kombajn schopný sledovat předdefinovanou trasu na základě klíčo-vých bodů reprezentovaných xy souřadnicovým systémem, které jsou zavedeny do GPS systému. Hlavní problém autonomního kombajnu při pojezdu je jeho vyhýbání se překážkám. S předdefinovanou trasou stroje a algoritmem zajišťujícím vyhledání optimální trasy v případě překážky lze autonomní vozidlo uvést do provozu.

Efektivní sledování vytyčené trasy vyžaduje absolutní kontrolu navigačního systému nad motorem, převodovkou, brzdami, řízením, podkluzem pneumatik, atp.

6.1.4


strana75

strana74

Kompenzace chyb Kamerový systém může být použitý bez apriorní mapy pole a zároveň sloužit jako de-tekce překážek. Kombinací těchto systémů lze eliminovat chyby jednotlivých systémů – například GPS systém eliminuje nedokonalosti kamerového systému za zhoršených světelných podmínek a kamerový systém může sloužit lépe při slabém signálu GPS.

ResuméNejproblematičtější části autonomního uzpůsobení kombajnu se jeví počítačové vidě-ní, které se v dnešní době využívá pouze v podobě konceptů. Jako primární řešení je tedy zvolen pojezd semi-autonomní.

Kombajn se na pozemních komunikacích bude pohybovat s doprovodným vozidlem (traktor s vlečkou pro odvoz zrna). Kamerový systém by zde sloužil pro zjištění vzdá-lenosti mezi dvěma prvky na zádi doprovodného vozidla (např. světlomety), ze kte-rých lze určit absolutní vzdálenost a úhel mezi kombajnem a doprovodným vozidlem. Kombajn bude doprovodné vozidlo chápat jako bod souřadného systému, jehož polohu dopočítá a v případě potřeby provede korekci (změna rychlosti, zrychlení, směru atp.) tak, aby odpovídala definované poloze. Polohu kombajnu lze vnímat jako počátek souřadného systému a okolní překážky nebo jiná vozidla budou reprezentovat další body souřadného systému.

6.2 Ergonomické řešeníErgonomické řešení je zaměřeno na výhledové roviny v jednotlivých průmětech, po-jetí hlavních servisních přístupů a světelných systémů stroje.

Výhledové podmínkyHlavní kamerové systémy jsou uloženy v horní části obou čel za obdélníkovými prů-hledy a slouží primárně k dálkovému výhledu. V horní části jsou umístěny tak, aby v zadní části nebyly stíněny složenou žací lištou a na přídi kvůli omezení vlivu prachu vytvářejícím se za rozmetačem plev. Dále kombajn disponuje sekundárními kamero-vými systémy, které zabírají mrtvé úhly hlavních kamer. Díky využití kamerového systému jsou zorné úhly prakticky neomezené. (Obr. 6–118, 6–119, 6–120)

Podmínky pro výhled kamerového systému lze rozdělit na dvě části. Pojezd na poli s rozloženou žací lištou a pojezd na pozemních komunikacích se složenou žací lištou.

Výhledové podmínky pro pojezd na pozemních komunikacíchHlavní kamerový systém (červeně) svým umístěním pokrývá nejdůležitější část zor-ného pole. Vzhledem k velké délce kombajnu se jeví jako důležité ho vybavit postran-ními kamerami. (modře)

Obr. 6–118 Výhled kamerového systému v horizontální rovině

Obr. 6–119 Výhled kamerového systému v sagitální rovině

Obr. 6–120 Výhled kamerového systému ve frontální rovině


strana77

strana76

Výhledové podmínky pro pojezd na poliHlavním požadavkem je výhled na celou šířku záběru žací lišty a kamera umístěná na konci vyprazdňovacího dopravníku, která usnadní vykládání sklizené plodiny na vlečku traktoru.

Důležitým požadavkem je bezpečnost při pojezdu kombajnu po poli. Často se obětí kombajnů a žacích strojů stává lesní zvěř pohybující se po poli. V okamžiku ohrožení zvěř (nejčastěji srnčata) instinktivně zalehne a čeká, až predátor odejde. Pokud zvěř jako predátora vnímá kombajn, lze si domyslet fatální následky pro zvěř a pro ústrojí žací lišty. Zároveň se po poli mohou pohybovat lidé, a proto se jeví jako výhodné stroj vybavit termokamerou, která by detekovala živočichy v cestě stroje a v případě pozitivní detekce jej zastaví. Na termokameru jsou kladeny požadavky na zorný úhel pokrývající celou šíři žacího adaptéru.

Světelné systémyObě čela kladou odlišné požadavky na jejich osvětlení. Příď je uzpůsobena pro silnič-ní provoz a záď je vybavena osvětlením na pole a signalizačními světly pro silniční provoz.

Směrovky jsou integrovány do bočních krytů, díky čemu ohraničují nejširší část stro-je. Rovina, ve které se směrová světla nachází je sražená a tak jsou světla viditelná i z bočního pohledu.

Obr. 6–121 Čelní světelné systémy

Osvětlení příděČelní světla jsou situována v masce a slouží primárně k tomu, aby byl kombajn vidi-telný pro ostatní účastníky silničního provozu. Kombajn díky svému autonomnímu charakteru nevyžaduje natolik silné osvětlení, jako by ho řídil člověk.

Osvětlení zádě a žací lištyZadní maska svým tvarovým pojetím směřuje světlomety tak, aby pokryly celou délku žací lišty. Další světelné prvky jsou určeny pro provoz na pozemních komunikacích. Nad směrovými světly se nachází brzdová a couvací světla.

Obr. 6–122 Zadní světelné systémy

Bočnice žací lišty jsou opatřena LED světelnými prvky, jelikož složená žací lišta zabí-rá velkou část zorného úhlu řidiče osobního automobilu. Je taktéž opatřena směrovka-mi, brzdovými a couvacími světly.

Obr. 6–123 Osvětlení žací lišty

Barevné a grafické řešeníKonstrukčně technologické a ergonomické řešení

strana79

strana78

6.2.1 Servisní přístupyPřístup k uložení vnitřního ústrojí, řemenových a řetězových převodů, lopatkových dopravníků, apod. je řešený odklopnými bočnicemi.

Po odklopení bočního krytu na přídi je možný přístup k žebříku, jež vede na střechu stroje. Odtud je dostupný chladicí systém, vzduchový filtr, motor a přístup do zásob-níku zrna.

Podlaha je vybavena protiskluzovou povrchovou úpravou a hrana je opatřena zábrad-lím, které je zakončeno u horní bočnice, která po odklopení slouží dále jako zábradlí.Barevné a grafické řešení

Obr. 6–124 Hlavní servisní přístupy

Obr. 6–125 Výškové úrovně servisních přístupů

7 BAREVNÉ A GRAFICKÉ ŘEŠENÍ

7.1 Barevné řešeníVolba barevnosti stroje je obligátně volena dle stanoveného vizuální stylu firmy, aby byl produkt s firmou nedílně propojen. Návrh nebyl zpracovávaný pro konkrétní spo-lečnost, a proto je zvolená variantní barevnost dle dalších kritérií, z nichž se jako dominantní jeví integrování kombajnu na pole (odstíny zelené, žluté) nebo zdůraznění stroje na poli (odstíny červené, modré…). Dalším podstatným kritériem je odlišení stroje od konkurence.

Na člověka jako první působí barva a až potom vnímá tvarové pojetí, proto má barevné řešený významný vliv na celkový dojem ze stroje.

Výsledné barevné řešení podtrhuje členění hmot a odlehčuje celkový dojem ze stroje. Centrální hmota je potlačena, díky čemu jsou zdůrazněny boční kryty. Čela jsou od centrální hmoty vyčleněna, aby působila jako hlava kombajnu. Další pozitivní funkcí takového vyčlenění je autonomní výraz obou čel, díky tomu nepůsobí jako kabina stroje. Disky kol jsou pojednány bílou barvou (RAL 9010), díky čemu opticky vyvažu-jí dominantní boční kryty. Barevné zvýraznění je dále využito u částí, které vykonávají zásadní funkce kombajnu, jmenovitě kryty žací lišty, šikmého dopravníku, drtiče plev a masek světlometů. Klapky zásobníku zrna jsou ukončeny barevným akcentem, který tak mezi nimi a strojem vytváří pojítko, jelikož otevřený zásobník zrna může působit cize vzhledem k tvarovému pojetí.

Konstrukční prvky jsou vyvedeny v grafitové černé (RAL 9011) a jsou tak tvarově potlačeny, což přispívá k čistému a jednoduchému výrazu stroje.

7

7.1

Barevné a grafické řešeníBarevné a grafické řešení

strana81

strana80

7.1.1 Varianta I

Obr. 7–126 Barevné řešení I

Barevné řešení první varianty si klade za cíl integrovat stroj na pole využitím zelené barevnosti (RAL 6018). To může evokovat v kombinaci s tvarovým pojetím stylizova-ného lučního koníka, což se jeví pozitivně. Nevýhodou může být využití podobného odstínu zelené jako firma John Deere, nicméně ta využívá dále žluté akcenty jak v gra-fickém řešení, tak u některých prvků (např. disky kol). Z tohoto důvodu byla zvolena limetkově zelená, aby tento odkaz částečně rušila.

7.1.2 Varianta IIŘešení následuje stejný princip jako předchozí varianta s rozdílem využití žluté (RAL 2007), která podporuje agresivní výraz a odkazuje tak na velký výkon kombaj-nu a budí respekt. Firma New Holland využívá taktéž žluté barevnosti v kombinaci s modrým akcentem grafického řešení.

Obr. 7–127 Barevné řešení II

Další variantyLze tvrdit, že se k návrhu hodí zejména živé, syté barvy, které evokují výkon stroje.

Obr. 7–128 Barevné řešení III – ultramarínová (RAL 5002)

Obr. 7–129 Barevné řešení IV – červená (RAL 3002)

Obr. 7–130 Barevné řešení V – oranžová (RAL 2010)

Barevné a grafické řešeníBarevné a grafické řešení

strana83

strana82

7.2 Grafické řešeníGrafické řešení strojů se v praxi odvíjí od vizuálního stylu každé firmy. Jelikož tento návrh nebyl navržen pro existující firmu, je v návrhu grafického řešení využita fiktivní společnost.

7.2.1 NázevStroji byl vybrán název Asimov. Jedná se o odkaz na amerického spisovatele sci-fi literatury a biochemika Isaaca Asimova, který definoval tři základní zákony robotiky. Název tak poukazuje na autonomní uzpůsobení kombajnu.

7.2.2 LogotypLogotyp byl pojat typograficky, kdy je hrot litery „V“ rozšířen a díky tomu odkazuje na nůž žací kosy. (Obr. 6–131) Typografie názvu je uzavřena do obdélníku, který ji vy-mezuje od běžného textu. (Obr. 6–132) Obdélník se vyznačuje výraznou horizontální proporcí, která přímo reaguje na pojetí kapotáže a logotyp je tak její nedílnou součástí. Zarovnání typografie je voleno na levý praporek, které poukazuje na dynamiku stroje.

Obr. 7–131 Úprava litery „V“

7.2.3 PísmoPísmo bylo zvoleno Avenir Next od typografa Adriana Frutigera, které se vyznačuje svou výbornou čitelností a technicistním výrazem.

7.2.4 BarevnostBarevné řešení je vyvedeno v černé, která si klade za cíl odkazovat na autonomní uzpůsobení stroje. Barevnost je tak oprošťována od emocionálních asociací, díky čemu logotyp dále evokuje autonomní řízení kombajnu.

Obr. 7–132 Logotyp

7.2.5 Označení typu kombajnuPopis označení stroje přímo reaguje na převládající horizontální souřadnici logotypu. Díky tomu je uvedeno do harmonického vyznění. Od inverzní typografie logotypu je tento popis odlišen sazbou v pozitivu. (Obr. 6–133)

Obr. 7–133 Označení kombajnu

7.2.6 Kompoziční řešeníUmístění logotypu včetně označení stroje je ukotveno k zádi kombajnu. Jeho verti-kální poloha byla zvolena tak, aby se dostal mezi optické horizontální linie tvořené výdechy chladicího systému. (Obr. 6–134)

Obr. 7–134 Umístění logotypu ve vztahu ke kapotáži stroje

7.2.5

7.2.6

DiskuzeDiskuze

strana85

strana84

8 DISKUZES návrhem autonomního kombajnu je spojena řada dalších kritérií, které mohou velkou měrou ovlivňovat pozici produktu na trhu a jeho vnímání (přijetí) společností. Proto je na produkt důležité nahlížet z více úhlů, aby jej bylo možno komplexně ohodnotit. Jedná se o stroj s velkým výkonem, který svými rozměry působí majestátně, a proto je jedná o primární výrazový prvek, jež svou podstatou podmiňuje následující funkce.

8.1 Psychologická funkcePři návrhu byl stroj od začátku koncipován tak, aby se jeho design dal charakterizovat jako upřímný. Jedná se především o čitelnost všech výrazových prvků, které se opírají o některé již zavedené principy. Díky tomu je umožněno lepší přijetí stroje trhem, je-likož se u lidí často objevuje prvotní odmítavá reakce vůči novým nebo jiným věcem, než na které jsou zvyklí. Pro práci designéra je nezbytné využívat těchto zavedených principů, díky kterým je možno urychlit vývoj nových produktů a zároveň tak usnadnit jejich používání zejména z hlediska intuitivnosti.

8.1.1 Celkový výrazDůraz byl kladen na autonomní výraz, kterého bylo docíleno zejména redukcí kabiny a přiznáním spár v místě servisních přístupů. Díky tomu čela stroje nepůsobí jako ka-bina a pro člověka je evidentní, že stroj se řídí sám.

S tímto se pojí problém neobvyklosti takového řešení, které může u lidí vzbuzovat obavy o bezpečnost stroje. Proto jedním z hlavních požadavků byl důvěryhodný výraz stroje. Toho bylo docíleno zejména stanovením pevné kompozice jednotlivých prvků, uvádějících kombajn do harmonie. V jádru se jedná především o eliminaci pocitu na-hodilosti ze stroje.

8.1.2 Redukce kabinyČlověk posuzuje věci, které ho obklopují, mimo jiné podle apriorních zkušeností. Úpl-ná redukce kabiny by tak mohla působit jako stroj bez hlavy, který nemá určenou smě-rovost. V přírodě se takovým tvarováním setkat nelze, a proto by takové řešení bylo pravděpodobně nepřijatelné.

Z toho důvodu jsou jednotlivé hmoty ukončující stroj předsazeny před boční kryty a barevně vyčleněny z celkové hmoty. Cílem bylo evokovat hlavu stroje tak, aby vý-razově působila autonomně.

8.1.3 BarevnostExistují dva způsoby přístupu k pojetí barevnosti kombajnu, jak již bylo zmíněno. První si klade za cíl integrovat stroj na pole a druhý jej naopak vyloučit a tím přenést stroj na poli do popředí. Oba přístupy jsou zcela legitimní, a proto bez dalších kritérií nelze rozhodnout, která varianta je vhodnější. Taková kritéria mohou být například sociální, politické, environmentální, geografické a další. Tyto aspekty lze definovat až pro konkrétního výrobce a trh, pro který bude kombajn určen.

Stříbrná metalíza v oblasti čel odkazuje na autonomní uzpůsobení stroje, jelikož evo-kuje pocit ze stroje.

8.1.4 Žací lištaŽací lištu vzhledem k její podstatě lze vnímat nebezpečně a tak budí patřičný respekt. Kvůli tomu se jevilo důležité potlačit prvky, které mohou působit nebezpečně a tím do popředí vystupují boční kryty.

Žací lišta ve složené poloze působí nebezpečně, což je ve své podstatě zcela jistě negativní. Nicméně to může u ostatních účastníků silničního provozu vzbudit snahu o zvýšenou opatrnost například při předjíždění stroje.

8.2 Ekonomická funkceKombajn je vybaven sérií sofistikovaných technologických a konstrukčních celků, které zohledňují velké množství vstupních proměnných a při vývoji hrají zásadní roli v tom, jestli stroj bude při sklizni efektivní. Vývoj takových celků je cenově poměrně náročný a vyžaduje také nutnost testování výsledných řešení, které mohou poukázat i na jejich nevhodnost. Přesné stanovení ceny u produktu, který musí projít všemi fázemi vývoje, je velmi obtížné, jelikož do takového procesu vstupuje řada aspektů, které nelze důsledně předvídat. Vývoj se bude soustředit především na řešení sklápění žací lišty a autonomní navigaci stroje, která může skýtat nejvíce skrytých problémů.

Cena stroje se odvíjí jednak od výrobních, vývojových, distribučních, aj. nákladů a dále od nehmotných statků, které stroj svému uživateli přinese. Což je u autonomní-ho kombajnu finanční úspora na nákladech a zvýšení efektivity při sklizni. Výsledkem těchto dvou pilířů je finální cena stroje, která by mohla začínat na 15 000 000 Kč.

S koupí stroje jsou spojeny další náklady na provoz a servis. Ze strany uživatele servis spočívá především v doplňování provozních kapalin a čištění stroje. Další servis pro-vádí zejména autorizovaná střediska.

8.2.1 Cílová skupinaHlavní cílovou skupinou jsou velké zemědělské statky a depa zajišťující výpůjčku kombajnů, které kladou důraz na vysokou efektivitu práce a zároveň jsou ochotni ak-ceptovat vyšší pořizovací náklady. Díky lepší efektivitě práce a bezobslužnému provo-zu se dají předpokládat nižší provozní náklady stroje.

Z toho se jako nejvýhodnější cílový trh jeví země s rozvinutým zemědělstvím, které vyžadují zvýšenou produkci potravin. Jako vhodné trhy se teda jeví země západní Ev-ropy, severní Ameriky, východní Asie, apod.

Při takto širokém záběru možných trhů se nabízí dvě možnosti oslovení cílových sku-pin. Vybrat pouze jeden nejperspektivnější trh nebo se soustředit globálně na celý trh. V obou případech je ovšem nutné vzít v potaz lokální stereotypy každého trhu a jim uzpůsobit jak pojetí stroje (grafické, barevné) tak marketingovou propagaci.

8.3 Sociální funkceKombajn je společensky vnímaný jako vysoce komplikovaný stroj, který umožňu-je velkou produkci surovin. Jeho nejzásadnější zásluhou je umožnění automatizace zemědělství, a tak se lidé obecně mohou věnovat dalším odvětvím a tím je umožněn rychlejší rozvoj civilizace.

8.1.4

8.2

8.2.1

8.3

ZávěrDiskuze

strana87

strana86

8.3.1 Zájmy společnostiJak bylo zmíněno, populační růst klade vysoké nároky na efektivitu zemědělských strojů a celkově zemědělství. To se promítá v hlavním cíli této práce, která se sna-ží zmírnit problém populačního růstu. Sekundárně se to v návrhu projevuje délkou žací lišty a zvolenými konstrukčními řešeními, které napomáhají snížení ztrát zrna při sklizni. Dále lze vytknout počítačový systém zaznamenávající údaje ze sklizně, které následně slouží jako podklad pro další zemědělské stroje nebo pro výpočetní modely simulující vývoj výnosů z polí do dalších let.

8.3.2 EkologieNejvětší nevýhodou navrženého řešení je využití dieselového motoru, které je podmí-něno především vysokými nároky na výkon, které v současné době žádná alternativní technologie nemůže suplovat. Nicméně zvolený motor splňuje normy EU Stage III B a US EPA Tier 4 interim.

Materiály využité pro výrobu konstrukčních a funkčních prvků, jako ocel, hliník, la-minát, plastické hmoty, jsou recyklovatelné. Na jejich přetvoření je zapotřebí další energie, nicméně ve srovnání s počátečními výrobními náklady se jedná o menší po-ložku.

8.4 EtikaPři zpracování návrhu byl kladen důraz, aby kombajn svým tvarovým a barevným pojetím neevokoval nevhodné asociace, které by mohly výraz stroje degradovat nebo pohoršovat některé sociální skupiny. Hlavní myšlenka návrhu je v souladu s morální-mi i etickými pravidly.

Grafické a barevné řešení stroje je řešeno bez návaznosti na existující výrobce figu-rující na trhu. Barevné řešení může evokovat ostatní výrobce strojů, ovšem vzhledem k tvarovému a ideovému pojetí stroje se nedá o barevnosti hovořit jako primárním identifikačním prvku.

Úvodními ani dalšími průběžnými rešeršemi nebyl autorem objeven koncept auto-nomního zemědělského kombajnu. Práce byla zpracována na základě dílčích inspirač-ních zdrojů a autorova zamyšlení nad problematikou a možnostmi vývoje zemědělské techniky do budoucích let.

9 ZÁVĚRDiplomová práce pojednává o tématu designu autonomního zemědělského kombaj-nu. Hlavním cílem práce bylo vytvoření konceptu stroje, který by mohl v budoucnu najít v zemědělství své plnohodnotné uplatnění. Práce nastiňuje možná tvarová a kon-strukční řešení, která reflektují výtvarné a technické problémy vyvstávající s autonom-ním uzpůsobením stroje.

V prvopočátku bylo důležité zhodnocení problematiky zemědělství s dalšími souvi-sejícími faktory, díky kterým bylo možno definovat rámcový cíl práce. Další fáze se týkala rešerší, které měly za cíl prověřit realizovatelnost takového cíle a zavést cíle díl-čí. Sekundárním cílem rešerší bylo zjištění současného technického pokroku a dostup-ných technických řešení, vytvoření pomyslných mantinelů, díky kterým bylo možno zachovat základní koncepci stroje a rozvinout trendové tendence.

Variantní výrazové studie měly za cíl nastínit možnosti přístupů k pojetí stroje, tva-rovému řešení a ujasnit jeho základní hmotovou koncepci. Nejzásadnějším milníkem práce jsou nepochybně variantní studie možností sklápění žací lišty. Zde se podařilo kombinací dvou elementárních principů, které jsou v dnešní době realizované, vytvořit jedinečný koncept sklápění žací lišty. V zásadě to přináší snížení poloměru otáčení, zjednodušení transportu po pozemních komunikacích a zkrácení délky stroje v trans-portní poloze oproti stávajícímu řešení.

Dále se v návrhu přistoupilo na finální hmotové studie, které měly za cíl stanovit vý-slednou podobu tvarového řešení. Současně probíhalo ověřování kinematických sché-mat a celkový návrh mechanismu a konstrukce sklápění žací lišty, která je zásadní technickou inovací celé práce. S žací lištou je spojena další inovace a to vysouvání podlahy žacího stolu, která navyšuje její šířku. Je tak řešený problém s malou šířkou žacího stolu v důsledku rozměrových omezení složené žací lišty. Inovací prošel dále vyprazdňovací zásobník, který svým teleskopickým uzpůsobením snižuje délku stroje.Návrh dále reflektuje současná technologicko-konstrukční řešení, jako svahovou úpra-vu stroje, řešení šikmého dopravníku, chladicího systému, apod.

Výsledné tvarové řešení je založeno na centrální hmotě, na kterou navazují kryty vnitř-ního ústrojí sloužící zároveň jako nosný prvek bočních krytů. Obě čela stroje byla pojata tak, aby evokovala příď i záď a působila autonomním výrazem. Příď stroje je záměrně pojata dominantně oproti zádi. Tvarování žací lišty bylo pojato technicistně, jelikož se jedná o charakteristický prvek, kterým se kombajny vyznačují, a opaková-ním jednotlivých konstrukčních prvků si získává nesporné výtvarné kvality.

Návrh designu autonomního zemědělského kombajnu nastiňuje možný budoucí vývoj zemědělství, které by tak mohlo efektivněji reagovat na problémy způsobené populač-ním růstem.

9

Seznam použitých zdrojůSeznam použitých zdrojů

strana89

strana88

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

[1] Annual Report 2014. Implementing Ideas. CLAAS Group [online]. 2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.claas-group.com/investor/annual-report/annual-report-2014

[2] Populační růst – celosvětový problém 21. století. NATO Review [online]. 2011 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.nato.int/docu/review/2011/climate-action/Population_growth_challenge/CS/index.htm

[3] Nový LEXION 780. AGRALL [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.agrall.cz/novinka/497/novy-lexion-780

[4] Committed to operator comfort. The cab. CLAAS [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015/cab-comfort/cab-equipment

[5] Maintenace. CLAAS [online]. ©2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.claasofamerica.com/product/combines/lexion-780-670/maintenance

[6] CLAAS combine harvesters. CLAAS [online]. ©2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015

[7] Více síly, méně údržby. LEXION: 780 770 760 750 740 [online]. 2013 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.agrall.cz/upload/1427789901.pdf

[8] Deutz-Fahr vil fordoble mejetærskerproduktionen. Maskin Bladet [online]. 2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.maskinbladet.dk/artikel/deutz-fahr-vil-fordoble-mejetaerskerproduktionen

[9] Deutz-Fahr voltooit vernieuwing combineserie. Grondig [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.grondig.com/artikel/deutz-fahr-voltooit-vernieuwing-combineserie

[10] Nový DEUTZ FAHR C9000. Somejh [online]. ©2014 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.somejh.cz/novinky/novy-deutz-fahr-c9000-i157.html

[11] Design and ergonomics to work to maximum comfort. C9000 Series: Deutz-Fahr [online]. [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://issuu.com/deutz-fahr/docs/308.8308.3.6-2_c9000_en?e=9738708/31110901

[12] New Massey Ferguson 9505 Series Combines. Ag world [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://agworld.cc/new-massey-ferguson-9505-series-combines-9565/

[13] MF BETA Combine: New generation of combine harvester with Skyline cab [video]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=RdCZ1YZYgZg

[14] HARVEST YOUR SUCCESS. CASE IH [online]. ©2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.caseih.com/emea/en-za/products/harvesting/axial-flow-240-series

[15] Operator Environment. CASE IH [online]. ©2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://www.caseih.com/anz/en-au/products/harvesting/axial-flow-combines

[16] Axial Flow combine cab redesigned to improve harvest experience. Case IH: Agriculture [online]. 2012 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://beready.caseih.com/equipment-technology/afs-support-center-meets-customers-needs/

[17] AXIAL-FLOW: 240-SERIES - 7240 / 8240 / 9240. DON’T LOSE PRECIOUS TIME: ON DAILY CHECKS AND MAINTENANCE. ©2014. Dostupné také z: http://assets.cnhindustrial.com/caseih/emea/EMEAASSETS/

Products/Harvesting/Axial-Flow-240-Series/Brochures/14c2004com_axialflow_240_bro_low.pdf

[18] Give your combine some TLC before you give it a rest. CASE IH [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z: http://beready.caseih.com/ag-issues-insights/give-your-combine-some-tlc-before-you-give-it-a-rest/

[19] Autor[20] CR - TIER 4A/4B. Agrotec [online]. 2015 [cit. 2015-12-05]. Dostupné z:

http://www.eagrotec.cz/cr-tier-4a-4b[21] New Holland Introduces CX8000 Elevation Combines. Farm Equipment

[online]. 2013 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.farm-equipment.com/articles/9351-new-holland-introduces-cx8000-elevation-combines

[22] CX7 & CX8 - TIER 4B. New Holland [online]. ©2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://agriculture1.newholland.com/eu/en-uk/equipment/products/combine-harvesters/cx7-cx8-tier-4b

[23] CR - TIER 4A/B: OPERATOR COMFORT. New Holland [online]. ©2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://agriculture1.newholland.com/eu/en-uk/equipment/products/combine-harvesters/cr-tier-4a-b/details/operator-comfort

[24] CR - TIER 4A/B: MAINTENANCE. New Holland [online]. ©2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://agriculture1.newholland.com/eu/en-uk/equipment/products/combine-harvesters/cr-tier-4a-b/details/maintenance

[25] NEW COMIA C10 & C12. Sampo Rosenlew [online]. 2013 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.sampo-rosenlew.fi/en/products/combine-harvesters/comia-c10---c12/com.html

[26] CAB. Sampo Rosenlew [online]. 2013 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.sampo-rosenlew.fi/en/products/combine-harvesters/comia-c10---c12/cab.html

[27] Cleaning. Sampo Rosenlew [online]. 2013 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.sampo-rosenlew.fi/en/products/combine-harvesters/comia-c10---c12/cleaning.html

[28] Harvest Star* Vario. Geringhoff [online]. ©2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.geringhoff.cz/fotogalerie/detail/5/harvest-star-vario#!prettyPhoto

[29] BiG X 600 | 700 | 770 | 850 | 1100: Boost your efficiency. Krone [online]. 2010 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.krone-uk.com/english/products/forage-harvester/big-x-600-700-770-850-1100/headers/

[30] Krone Big 650. Landwirt [online]. 2015 [cit. 2015-12-06]. Dostupné z: http://www.landwirt.com/gebrauchte,1404749,Krone-KRONE-BIG-X-650.html

[31] Agricola Salvatore Teresa. La mietitrebbia [online]. 2012 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.agricolasalvatoreteresa.com/Default.aspx?TabId=478

[32] John Deere. John Deere Introduces Combine Improvements and New Hydraflex™ Draper [online]. ©2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: https://www.deere.com/en_US/corporate/our_company/news_and_media/press_releases/2014/agriculture/2014aug21_combine_updates.page

[33] DEERE & COMPANY. COMBINE HEAD FRAME. US 8,061,114 B2 Patentový spis. Uděleno 22.11.2011.E & COMPANY. COMBINE HEAD FRAME. US 8,061,114 B2 Patentový spis. Uděleno 22.11.2011.

[34] Agweb. New Harvesting Heads from John Deere [online]. ©2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.agweb.com/article/new_harvesting_heads_from_john_deere/


strana91

strana90

[35] Agro parts. Cutting parts [online]. 2015 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.agcoparts.com/Combines/CuttingParts/default.cfm?#Cutting Parts

[36] John Deere T Series. New versatile 600X headers [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.deere.com/en_US/docs/html/campaigns/ag_turf/combine_experience/t-headers.html#

[37] Mascus. Claas Header auger 9m [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.mascus.com/agriculture/used-combine-harvester-heads/claas-header-auger-9m/bf8k8mgs.html

[38] Midwest Ag Parts. NEW PLATFORM AUGERS [online]. ©2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.midwestagparts.com/index.php?main_page=page&id=21

[39] Crop Processing. John Deere T series [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.deere.com/en_US/docs/html/campaigns/ag_turf/combine_experience/t-crop.html

[40] Crop processing. John Deere S series [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.deere.com/en_US/docs/html/campaigns/ag_turf/combine_experience/s-crop.html

[41] Headers. John Deere S series [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.deere.com/en_US/docs/html/campaigns/ag_turf/combine_experience/s-headers.html

[42] Flexxifinger™ QD™ MidCut™ Lifter. Flexxifinger [online]. ©2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://flexxifinger.com/mcl.php

[43] Header extension for rape harvesting - CLAAS COUPE AVANCEE HYDRAULIQUE. Ballanger sas [online]. 2012 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.ballanger.fr/en/materiel-occasion/coupe-avancee-hydraulique-m-3,6

[44] Front attachment trailers. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/attachments-2016/front-attachments/folding-cutterbar

[45] More pre-acceleration. APS. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015/threshing-system/aps-threshing-system

[46] Axial Flow 240 Series. Case ih [online]. ©2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.caseih.com/apac/en-int/products/harvesters/axial-flow-240-series

[47] CLAAS threshing system. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-23]. Dostupné z: http://www.claas.me/products/combine-harvesters/tucano-400-300-lrc/threshing-system/threshing-mechanism

[48] Aps Hybrid Technology. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015

[49] More thorough cleaning. For impressive results. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015/threshing-system/cleaning

[50] DEERE & COMPANY. After-Threshing Device for a Combine Harvester. US20140106831 A1 Přihláška. Uděleno 17. duben 2014.

[51] MIU, Petre. Combine Harvesters: Theory, Modeling, and Design. New York: CRC Press, 2015, s. 458. ISBN 9781466505124.


[53] LEXION 780-670: DYNAMIC COOLING System. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.claasofamerica.com/product/combines/lexion-780-670/power-delivery/dynamic-cooling-system

[54] HILLSIDE SERIES. Laverda [online]. ©2012 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.laverdaworld.com/en/prodotti/hillside_20


[56] TERRA TRAC. Agrall [online]. ©2013 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.agrall.cz/produkt/670/terra-trac


[58] BŘEČKA, HONZÍK a NEUBAUER. Stroje pro sklizeň pícnin a obilovin. Praha: ČZU, 2001. ISBN 80-213-0738-2.

[59] MIU, Petre. Combine Harvesters: Theory, Modeling, and Design. New York: CRC Press, 2015, s. 113–138. ISBN 9781466505124.

[60] Definitivní údaje o sklizni zemědělských plodin - 2014. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/definitivni-udaje-o-sklizni-zemedelskych-plodin-2014-kd0y5ji9gz

[61] Lexion: 780, 770, 760, 750, 740. Harsewinkel, 2015. Dostupné také z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/fascination-claas/media/download-center?subNavDcDoctype=getQueryListDcFiles

[62] FRÍD, Milan. Sklízecí mlátičky. České Budějovice, 2014. Dostupné také z: http://kzt.zf.jcu.cz/wp-content/uploads/2014/10/Sklizeci_mlaticky.pdf

[63] Foldable head for combine. EP 1 021 944 A1 Přihláška. Uděleno 26. 7. 2000.[64] MIU, Petre. Combine Harvesters: Theory, Modeling, and Design. New York:

CRC Press, 2015, s. 139–186. ISBN 9781466505124.[65] Sklízecí mlátičky [online]. 2014, 27.12.2014 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z:

http://kombajny.wz.cz/[66] ZLATOHLÁVEK, Miloš. Zemědělské stroje: STROJE PRO ŽIVOČIŠNOU

VÝROBU. České Budějovice, 2013. Dostupné také z: http://www.soscb.cz/zabezpeceno2/opvk/zemedelske_stroje_IV.pdf

[67] DIGMAN, STROSSER a HEINSEY. Stone detection method and apparatus for harvester. EP1338189 B1 Patent. Uděleno 18. 5. 2011.


[69] Zákon č. 56/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. In: Sbírka zákonů. 19. 12. 2014. ISSN 1211-1244.

[70] Harvest Star*: For maximum productivity. Geringhoff [online]. 1998 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.geringhoff.de/en/harvest-star.html#technical_data

[71] BATTISTI, DECLEMENTI a DUTTO. A head assembly for a cereal combine-harvester. EP0789990 A1 Přihláška. Uděleno 20. 8. 1997.

[72] HEMKER a OSTRUP. Self-propelling harvester thresher with two-part cutting mechanism. US4903470 A Patent. Uděleno 27. 2. 1990.



strana93

strana92


[75] Objemové hmotnosti skladovaných a přepravovaných komodit v zemědělství a průmyslu. Síla nádrže [online]. 2012 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.sila-nadrze.cz/objemove-hmotnosti.html

[76] REIMER, NELSON, TANK a VANWYNSBERGHE. Folding unloading auger engagement assistors. US8033377 B2 Patent. Uděleno 11. 10. 2011.


[78] More power reserves. The engines. Claas [online]. 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.claas.cz/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015/engine-drive/engine

[79] Method and system for monitoring tire pressure in vehicles equipped with anti-lock braking systems. US6799129 B2 Patent. Uděleno 28. 9. 2004.

[80] Vliv pneumatik na tahové vlastnosti traktorů. Brno, 2013. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce František Bauer.

[81] Hydromotory a hydrogenerátory. Opava, 2012. Dostupné také z: http://www.strojka.opava.cz/UserFiles/File/_sablony/SPS_III/VY_32_INOVACE_C-08-19.pdf


[83] Analýza a zpracování obrazu, počítačové vidění a robotika. Wikipedia: matfyz [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://wiki.matfyz.cz/index.php?title=Anal%C3%BDza_a_zpracov%C3%A1n%C3%AD_obrazu,_po%C4%8D%C3%ADta%C4%8Dov%C3%A9_vid%C4%9Bn%C3%AD_a_robotika#Po.C4.8D.C3.ADta.C4.8Dov.C3.A9_vid.C4.9Bn.C3.AD

[84] Počítačové vidění. Brno, 2014. Dostupné také z: https://nlp.fi.muni.cz/uui/referaty2014/adriana_babincova/referat-videni.pdf. Seminární práce. Masarykova univerzita.

[85] Differential GPS Explained. CHIVERS, Morag. ESRI [online]. 2016 [cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.esri.com/news/arcuser/0103/differential1of2.html

[86] Objemové hmotnosti. Sila, Nádrže [online]. 2012 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.sila-nadrze.cz/objemove-hmotnosti.html

[87] Přesné zemědělství: výhody systému. Asociace soukromého zemědělství [online]. 2011 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/zemedelska-technika/presne-zemedelstvi-vyhody-systemu.html

[88] Performance-map-controlled spreading. CLAAS [online]. 2015 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.frenchguyana.claas.com/cl-pw-en/products/combine-harvesters/lexion780-740-2015/straw-management/power-spreader

[89] DECLEMENTI, Giacomo, Dutto BRUNO LORENZO a Battisti LORENZO. A head assembly for a cereal combine-harvester. EP 0 789 990 B1.

[90] Mitas představuje novou pneumatiku VF HC 3000 pro kombajny. Mitas Tyres [online]. 2014 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.mitas-tyres.com/cz/o-nas/tiskove-zpravy/mitas-predstavuje-novou-pneumatiku-vf-hc-3000-pro-kombajny/

[91] SERIES TCD 7.8 L6 160-250 kW. Deutz [online]. 2015 [cit. 2016-05-21]. Dostupné z: http://www.deutz.co.za/exhaust-emmision-optimised/exhaust-emission-optimised-tier4i/tcd-7-8-l6

Seznam obrazků a grafůSeznam obrazků a grafů

strana95

strana94

SEZNAM OBRAZKŮ A GRAFŮ

Obr. 2–1 Claas Lexion 780 [3] 11Obr. 2–2 Claas Lexion 780 – Kabina [4] 11Obr. 2–3 Vzduchový filtr [5] 12Obr. 2–5 Servisní přístupy [7] 12Obr. 2–6 Vzduchová pistole [5] 12Obr. 2–4 Umístění žebříku [6] 12Obr. 2–7 Běžná údržba [5] 12Obr. 2–8 Deutz-Fahr C9000 – profil [8] 13Obr. 2–10 Deutz-Fahr C9000 – profil [9] 13Obr. 2–9 Deutz-Fahr C9000 – Kabina [8] 13Obr. 2–11 Deutz-Fahr C9000 – záď [10] 13Obr. 2–12 Deutz-Fahr C9000 – kabina [11] 14Obr. 2–13 Deutz-Fahr C9000 – kabina [8] 14Obr. 2–17 MF 9565 – perspektivní pohled [13] 15Obr. 2–14 MF 9565 – levý profil [12] 15Obr. 2–16 Kabina [19] 15Obr. 2–15 MF 9565 – pravý profil [12] 15Obr. 2–18 MF 9565 – servisní přístupy [13] 16Obr. 2–19 Case IH 240S – boční pohled [14] 17Obr. 2–21 Case IH 240S – kabina [15] 17Obr. 2–23 Case IH 240S – servisní přístupy [17] 17Obr. 2–20 Case IH 240S – perspektivní pohled [14] 17Obr. 2–22 Case IH 240S – ovládací panel [16] 17Obr. 2–24 Case IH 240S – přístup k mláticímu bubnu [18] 17Obr. 2–25 Case IH 240S – pohled ze zadu [17] 18Obr. 2–26 New Holland CX8 T4 – boční pohled [21] 19Obr. 2–28 New Holland CX8 T4 – kabina [22] 19Obr. 2–27 New Holland CR T4 – boční pohled [20] 19Obr. 2–29 New Holland CX8 T4 – kabina [23] 19Obr. 2–30 New Holland Tier 4A – servisní přístupy [24] 20Obr. 2–31 Sampo Rosenlew C10 – boční pohled [25] 21Obr. 2–32 Sampo Rosenlew C10 – kabina [26] 21Obr. 2–33 Sampo Rosenlew C10 – ovládací panel [26] 21Obr. 2–34 Sampo Rosenlew C10 – odklopení zadního krytu [27] 22Obr. 2–35 Sampo Rosenlew C10 – pohled na vytřasadla [27] 22Obr. 2–36 Sampo Rosenlew C10 – perspektivní pohled [25] 22Obr. 2–37 Geringhoff Harvest Star* Vario – perspektivní pohled [28] 23Obr. 2–38 Geringhoff Harvest Star* Vario – rozložená žací lišta připojená na Claas Lexion 780 [28] 23Obr. 2–39 Geringhoff Harvest Star* Vario – průběh skládaní žací lišty [28] 23Obr. 2–40 Geringhoff Harvest Star* Vario – složená žací lišta – transportní poloha [28] 23Obr. 2–41 Krone BIG X 700 – skládací žací lišta [29] 24Obr. 2–42 Krone BIG X 700 – složená žací lišta [30] 24Obr. 2–43 Celosvětový prodej sklízecích mlátiček mezi lety 2010–2014 v mil. € 27

Obr. 2–44 Blokové schéma komponentů sklízecí mlátičky [31] 31Obr. 2–45 Žací lišta pro sklizeň obilovin [32] 32Obr. 2–46 Žací lišta pro sklizeň kukuřice [33] 32Obr. 2–47 Pohled na žací lištu zespod [34] 32Obr. 2–48 Detail žací kosy [35] 33Obr. 2–49 Přiháněč [36] 33Obr. 2–50 Příčný šnekový dopravník [37] 34Obr. 2–51 Detail na výsuvné prsty šnekového dopravníku [38] 34Obr. 2–52 Šikmý dopravník [39] 34Obr. 2–53 Redler [39] 34Obr. 2–78 Podélné naklápění žací lišty [40] 34Obr. 2–54 Příčné naklápění žací lišty [40] 35Obr. 2–55 Detail děliče porostu [41] 35Obr. 2–56 Zvedače klasů [42] 35Obr. 2–57 Nástavba žacího stolu [43] 36Obr. 2–58 Princip podélného sklápění žací lišty [44] 36Obr. 2–59 Mláticí ústojí [45] 37Obr. 2–60 Průchod plodiny mláticím ústojím [45] 37Obr. 2–61 Uložení axiálního mláticího a separačního rotoru [46] 37Obr. 2–62 Detail axiálního rotoru [46] 37Obr. 2–63 Detail mláticího bubnu a odmítacího bubnu [47] 38Obr. 2–64 Tangenciální mláticí ústrojí v kombinaci s axiálním separátorem firmy Cla-as [48] 39Obr. 2–65 Čistislo [49] 40Obr. 2–66 Dopravníkový systém separovaného zrna [40] 41Obr. 2–67 Dopravníkový systém nedomlácených klasů [50] 41Obr. 2–68 Naplněný zásobník zrna [40] 42Obr. 2–69 Vyprazdňovací dopravník [40] 42Obr. 2–70 Schéma zapojení hydrostatického pohonného systému [51] 42Obr. 2–71 Náhon na všechna kola generovaný hydromotory [52] 43Obr. 2–72 Chladící systém použitý na modelu Lexion od firmy Claas [53] 43Obr. 2–73 Podélné vyrovnávání kombajnu ve svahu [54] 44Obr. 2–74 Příčné vyrovnání kombajnu ve svahu [54] 44Obr. 2–75 Naklápění řídicí nápravy paralelogramovým mechanismem [55] 44Obr. 2–76 Osazení hnací nápravy pásy Terra Trac firmy Claas [56] 45Obr. 2–77 Diagram řízení autonomního vozidla (kombajnu) [57] 46Obr. 4–79 Varianta I – boční pohled 48Obr. 4–80 Varianta I – složená žací lišta 49Obr. 4–81 Varianta II – pohled na žací lištu v pracovní poloze 50Obr. 4–82 Varianta II – pohled na příď 50Obr. 4–83 Princip skládání varianty A 52Obr. 4–84 Princip skládání varianty B 53Obr. 4–85 Princip skládání varianty C 54Obr. 4–86 Princip skládání varianty D 55Obr. 5–87 Vizualizace finálního řešení 56Obr. 5–88 Čelní pohled 56Obr. 5–89 Zadní pohled 57Obr. 5–90 Pohled shora 57

Seznam přílohSeznam obrazků a grafů

strana97

strana96

Obr. 5–91 Příď 58Obr. 5–92 Záď 58Obr. 5–93 Kompoziční řešení kapotáže 59Obr. 5–94 Šikmý dopravník 60Obr. 5–95 Žací lišta 60Obr. 5–96 Členění střešního prostoru 61Obr. 5–97 Otevřený a zavřený zásobník zrna 62Obr. 5–98 Výstuhy klapek zásobníku zrna 62Obr. 5–99 Členění střešního prostoru 63Obr. 6–100 Rozměry žací lišty 64Obr. 6–101 Konstrukce žacího stolu 65Obr. 6–102 Kříže přiháněče 66Obr. 6–103 Naklápění přiháněče 66Obr. 6–104 Horizontální posuv přiháněče 66Obr. 6–105 Konstrukce šnekového dopravníku 67Obr. 6–106 Polohovatelná podlaha žacího stolu 68Obr. 6–107 Princip sklápění žací lišty 69Obr. 6–108 Dynamika šikmého dopravníku a žací lišty 70Obr. 6–109 Rámový podvozek 71Obr. 6–110 Detail na lineární motory zajišťující naklápění kombajnu ve svahu 71Obr. 6–111 Konstrukce pásového podvozku 71Obr. 6–112 Základní rozměry kombajnu 72Obr. 6–113 Příčné vyrovnávání kombajnu ve svahu 72Obr. 6–114 Poloměr otáčení 73Obr. 6–115 Schéma vnitřních komponent 74Obr. 6–116 Dynamika rozmetače plev 75Obr. 6–117 Délka vyprazdňovacího zásobníku 75Obr. 6–118 Výhled kamerového systému v horizontální rovině 78Obr. 6–119 Výhled kamerového systému v sagitální rovině 78Obr. 6–120 Výhled kamerového systému ve frontální rovině 78Obr. 6–121 Čelní světelné systémy 79Obr. 6–122 Zadní světelné systémy 80Obr. 6–123 Osvětlení žací lišty 80Obr. 6–124 Hlavní servisní přístupy 81Obr. 6–125 Výškové úrovně servisních přístupů 81Obr. 7–126 Barevné řešení I 83Obr. 7–127 Barevné řešení II 83Obr. 7–128 Barevné řešení III – ultramarínová (RAL 5002) 84Obr. 7–129 Barevné řešení IV – červená (RAL 3002) 84Obr. 7–130 Barevné řešení V – oranžová (RAL 2010) 84Obr. 7–131 Úprava litery „V“ 85Obr. 7–132 Logotyp 85Obr. 7–133 Označení kombajnu 86Obr. 7–134 Umístění logotypu ve vztahu ke kapotáži stroje 86

SEZNAM PŘÍLOH

• zmenšený náhledový designerský poster (A4)• zmenšený náhledový ergonomický poster (A4)• zmenšený náhledový technický poster (A4)• zmenšený náhledový prezentační poster (A4)• fotografie modelu (A4)

• prezentační poster (A1)• ergonomický poster (A1)• technický poster (A1)• designérský poster (A1)

• fyzický model M1:20

Technický posterDesignérský poster

strana99

strana98

DESIGNÉRSKÝ POSTER TECHNICKÝ POSTER

Sumarizační posterErgonomický poster

strana101

strana100

ERGONOMICKÝ POSTER SUMARIZAČNÍ POSTER

vysokÉ uČenÍ technickÉ v brnĚ - core2.1.1 claas lexion 780-670 designérské řešení kombajn...

Documents