vysokÁ Škola bÁŇskÁ technickÁ univerzita ostrava...

IRP23/2016 - Exkurze-nový odborný předmět

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

FAKULTA STAVEBNÍ

KATEDRA STAVEBNÍCH HMOT A DIAGNOSTIKY STAVEB

Zápisy studentů z exkurzí konaných v roce 2016

v rámci projektu"IRP23/2016 - Exkurze-nový odborný předmět"



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

CIDEMAT HRANICE, s.r.o

Zápis z exkurze konané dne 12. 5. 2016

Zápis: Sabina Bonczková, Markéta Bambuchová, Hana Šlimarová, David Pytlík, Lukáš Janalík

Školní rok: 2015/2016


Úvod

V rámci konané exkurze - Hranický okruh, jsme navštívili také firmu na výrobu teracových

a betonových dlažeb CIDEMAT Hranice s.r.o. Teracová dlažba v závodě v Hranicích se vyrábí

od roku 1992, kdy zde byly nainstalovány moderní linky s řídicím systémem. Teracové dlažby

se vyrábí jako dlouvrstvé (nášlapná vrstva a jádro), hlavním výrobním rozměrem vyráběným

na této lince je rozměr 300x300x30 mm.

Závod a výrobní technologie (proces)

V první fázi výroby se upraví vstupní suroviny (drcení,…) a následně se připraví jemnozrnná

směs tvořící nášlapnou vrstvu dlažby a hrubozrnná suchá směs pro jádrovou vrstvu dlažby.

Pro výrobu teracových dlažeb používají karuselový lis. Karuselový lis má 5 pozic, na kterých

se provádí vždy stejná výrobní operace, výroba na lisu je plně automatizovaná. Na první pozici

je naplněná litá směs pro nášlapnou vrstvu. Po pootočení se směs krátce zavibruje, aby došlo

k jejímu rozprostření po celé ploše formy ve stejné tloušťce. Na dalším postu je nasypána

a rozhrnuta do formy suchá jádrová směs, dále po pootočená dojde k lisování prvním stupněm,

následuje vysokotlaké lisování na další pozici. Výrobky jsou ihned odformovány,

zkontrolovány zda nedošlo k jejich poškození a transportovány do zracích boxů. Tímto

způsobem lze vyrábět dlaždice jak hladké tak vzorované dle přání zákazníka.

Obr. 1. Karuselový lis Obr. 2. Výrobní linka - hotové výrobky

Součásti firmy je i malá laboratoř pro zkoušení vlastností výrobků. Nejčastěji se zde zkouší

pevnost a kontrolují rozměry. Výrobky bývají nejčastěji posílány do akreditovaných laboratoří.

Firma také nabízí možnost zakoupení oblázků nebo teracové drtě, které se hojně využívají

k zahradním úpravám.


Obr. 4. Ukázka finálních výrobků

Závěr

Ačkoli se jedná v poměru s okolními závody firmy Cetris Hranice nebo Cement Hranice, a.s.,

které jsme ten den navštívili, o podstatně menší firmu, její výroba byla zajímavá. Viděli jsme

karuselový lis v provozu a maličkou laboratoř pro kontrolu vlastní výroby. Cidemat Hranice

přes svůj malý výrobní prostor dodává zboží do většiny hobby marketů zde i v zahraničí. Jejich

přístup umožňuje výrobu dlažby i jiných výrobků z teraca na přání zákazníka či architekta.

Firma působila milým rodinným dojmem.

Obr. 3. Sklad teracové drtě a oblázků



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Výroba cementotřískových desek CETRIS


Zápis: David Pytlík, Sabina Bonczková, Hana Šlimarová, Markéta Bambuchová, Lukáš Janalík



Úvod

Dne 12.5.2016 jsme se zúčastnili exkurze výroby cementotřískových desek Cetris.

Desky Cetris patří mezi atraktivní deskový materiál vyráběný v závodě v Hranicích patřící pod

společnost CIDEM Hranice, a.s. Společnost CIDEM je v současnosti největším výrobcem

cementotřískových desek v Evropě. Závod je v provozu od roku 1991. Postupně se tento závod

rozvíjí a rozšiřuje svou nabídku a služby pro zákazníky. V roce 2010 prošla výrobní linka

celkovou modernizací a výrobní kapacita je v současnosti 55 000 m3 ročně.

Popis výroby

Samotná výroba se dá rozdělit do několika fází podle výrobního postupu. Nejprve se

přivezený materiál roztřískuje, následně se umíchá směs, ze které se navrství desky. Poté se

desky lisují a vytvrzují pod tlakem. Nastává doba zrání a sušení. Hotové desky se naformátují,

uskladní a nakonec jsou expedovány.

Používá se smrková a jedlová dřevní hmota, která se odkorní a poté skladuje tři až čtyři

měsíce. Po skladování se roztřískuje na jehlicovité třísky a dopraví se do sil. Do míchacího

zařízení se přes váhy dopravuje připravená dřevní hmota, kvalitní portlandský cement, podle

receptury mineralizační látky a voda, jejíž množství se přizpůsobuje podle vlhkosti dřeva.

Složení jednotlivých složek je přibližně 63% dřevěné třísky, 25% cementu, 10% vody a 2%

hydratačních přísad.

Obrázek 1: Kotouč na výrobu třísek Obrázek 2: Odkorňovač

Ve vrstvícím zařízení se rozprostře namíchaný materiál na rovně, předem ošetřené

ocelové plechy. Zařízení má čtyři oddělené vrstvící stroje. To umožňuje vytvořit strukturu

desky. Vnější povrch desky tvoří jemnější frakce a zbylé dva vrstvící stroje nanáší hrubší frakci,

která tvoří středovou provázanou vrstvu. Plechy jsou ukládány na sebe a lisovány vysokým

tlakem na jmenovitou tloušťku.


Obrázek 3: Směs lisováním Obrázek 4: Detail struktury před sušením

Po urychleném hydratačním procesu vytvrzováním se desky převezou do

klimatizačního skladu. Stroj vkládá vlhké desky cetris do sušárenských vozů a současně se

suché desky vysouvají na dopravní systém. Sušení probíhá v horkovzdušné sušárně, která má

délku téměř 100 metrů a během 16 hodin se desky vysuší na konečnou vlhkost 9%.

Vysušené a neořezané cementotřískové desky se přesouvají do podélné formátovací

pily, která vytvoří čistou základní šířku desky 1,25m. Následní se udělá příčný řez, který udělá

základní délku desky 3,35m. K řezání se používají pilové kotouče opatřené plátky ze slinutého

karbidu. Formátované desky postupují čistícím zařízením. Poté se automaticky pomocí laseru

měří tloušťková tolerance. Manipulátor je pak zatřídí do příslušných jakostních tříd uložením

na dřevěné palety s přesným zarovnáním. Tady je desky připravená k zákazníkovi, nebo dalším

službám. Mezi další služby patří například dělení na menší rozměry, frézování hran, fázování

hran, vrtání, broušení a další.

Obrázek 5: Detail struktury hotové desky Obrázek 6: Možnosti povrchovým úprav


Závěr

Desky cetris jsou velice univerzální a lehce přizpůsobitelný materiál. Má také velice široké

využití a hodí se například pro střešní systémy, podhledy, systémy ztraceného bednění,

podlahové systémy, fasádní systémy, stěnové systémy a protipožární systémy a příčky. Desky

mají určitě svou budoucnost, v současné době Cetris nabízí celkem 11 druhů cementotřískových

desek a stále vyvíjí nové druhy, aby uspokojil potřeby a přání zákazníků.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Exkurze Vodní nádrž Kružberk

- Břidlicová stezka

Vypracoval: Michal Pešata

Skupina: VN1SHD01


Břidlicová stezka:

Doprava z Ostrava-Svinov do Budišov nad Budišovkou, kde jme se ubytovali v blízkém

autokempu. Dále proběhla návštěva Muzea Břidlice. Toto muzeum bylo založeno v roce 1996.

1996. Objekt, ve kterém se muzeum nachází je bývalý mlýn z 18. století.

Dále ve večerních hodinách se konala individuální exkurze pro břidličné stezce do starého dolu

Woodboys. Tento důl je velice rozsáhlým s mnoha podzemními chodbami.

Další den, se konala exkurze na Vodní nádrž Kružberk, kde jsme mohli vidět sanaci Vodní

nádrže. Jednou ze sanací, která probíhala, bylo torkretování a další brokování. Kdy brokování

je odstranění zkarbonatované vrstvy za pomocí brokování. Hloubka brokování může být až do

10 cm.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Exkurze vodní nádrž Kružberk

- sanace

Vypracoval: Eva Hašlerová

Skupina: VN1SHD01


Exkurze proběhla dne 3–4.října v městě Budišov nad Budišovkou a na vodní nádrži

Kružberk. Dne 3.řijna po příjezdu, jsme navštívili muzeum břidlice, které se nachází

v Budišově nad Budišovkou. Přespali jsme v kempu, který se nachází v této lokalitě. Druhý den

i za nepřiznivého počasí jsme se vydali na vodní nadrž Kružberk, kde jsme mohli vidět

provadění sanace vodní nádrže.

Jednou ze sanačních metod, která na této vodní nádrži byla použita, je torkretování.

Torkterování se také říká stříkaný beton. Provádí se za pomocí torkretovacího stroje nebo děla.

Může být použitý suchý nebo mokrý způsob torkretování. Suchá směs se dopravuje pomocí

hadice stlačeného vzduchu do torkretovací pistole, v níž se smísí s vodou a tekutým

urychlovačem. Objemová hmotnost stříkaného betonu se pohybuje okolo 2150–2250 kg/m3 a

maximální velikost zrna je 16 mm. Stříkání probíhá ve vzdálenosti 60-180 cm.

Na nádrži Kružberk bylo použito torkretování na vnitřní straně nádrže. Torkretovalo se

pomocí torkretovacího děla, které se nacházelo na vodní hladině. Tedy tokretování probíhalo

z vodní hladiny na předem připravenou síť. Proto aby mohla tato sanace proběhnout, byla

snížena vodní hladina a bylo potřeba dodržovat hygienické zásady, z důvodu dalšího využití

vody v nádrži jako pitnou vodu pro Ostravu.

Obr. Torkretování svislé stěny



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

SAINT-GOBAIN ADFORS CZ s.r.o.

Zápis z exkurze konané ve dnech 6. 4. - 8. 4. 2016

Zpracovali

Vedoucí skupiny: Sabina Bonczková

Členové skupiny: Marek Lukašák, Tomáš Kalus, Karolína Pelantová, Lucia Krajčová



Úvod

V rámci třídenní exkurze jsme se byli dne 6. 4. 2016 podívat do výrobního závodu firmy

SAINT - GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. v Hodonicích. Společnost ADFORS je předním

výrobcem a zpracovatele sklovláknitých materiálů v Evropě. Zaměřuje se na stavebnictví

a průmyslové obory, kde nabízí řešení založená na kompletním portfoliu textilních technologií

a technologií ztužení s využitím sklovláknité příze.

ADFORS CZ nabízí široké portfolio výrobků pro stavebnictví i průmyslové aplikace, jako jsou

sklovláknité mřížkové tkaniny do zateplovacích systémů a pro výztuhy stěn a fasád, samolepící

sklovláknité pásky na spoje sádrokartonových desek a pro renovaci prasklin, sklovláknité

mřížkové tapety a výztuže do asfaltových vrstev.

Závod a výrobní technologie (proces)

Výrobní proces závodu je rozdělen do dvou budov. V jedné budově se vyrábí skleněná vlákna,

ve druhé dochází k jejich zpracování v konečné výrobky, např. tapety, mřížkové tkaniny,

sklovláknité mříže.

V budově je umístěn sklad surovin pro výrobu skleněných vláken, jedná se o sklářský písek,

vápenec, kaolín, borax, pentaborax, kolemanit,… Součástí je také navažovací linka. Další částí

budovy je varna. V místnosti se v nádobách při teplotě 55±3 °C připravuje lubrikace, až 16

druhů. Jedná se o škrob, mouku a upravenou vodu (přísady podle výrobce), lubrikace ovlivňuje

vlastnosti skleněných vláken. Následuje místnost zvaná velín. Kontroluje a řídí se zde příjem

surovin, kontroluje se také stav skloviny v tavící peci. Přísun materiálu do tavící pece probíhá

z boční strany pece. Materiál v tavící peci je ohříván ze spodní strany pomocí elektrického

ohřevu. Teplota skloviny v peci se pohybuje v rozmezí cca 1600 - 1400 °C, výška skloviny

v peci je 1,2 m. Vzniklá sklovina se v peci promíchává pomocí vzduchu. Následujícím

procesem výroby je tažení vláken, které probíhá v tzv. tažírně. Tažírna se dělí na horní a dolní

část. V horní části tažírny se ovlivňuje mikronáž výsledného skelného vlákna pomocí rychlosti

tažení skloviny. U výstupu se vlákno chladí pomocí vzduchu a vody na teplotu 1250 °C a nanáší

se lubrikace. Spodní části tažírny je klimatizovaná místnost, kde dochází k navíjení vláken

z horní tažírny na kokony. Kokony jsou z navíječek odebírány strojně, jedná se o plně

automatizovaný systém, takto odebrané kokony se odvezou do skladu, kde se ručně odstříhají

přebytečná (trčící) vlákna - probíhá přízování, zkontroluje se gramáž automatickým

převážením. Vyhovující kokony putují na „pintraky“, zde jsou rozděleny podle druhu,

a následně kokony zrají. Při zrání probíhající za zvýšené teplotě se z kokonů odvádí voda. Část

kokonu se suší v sušárně pomocí páry nebo teplého vzduchu. Skleněné vlákno je dále

zpracováváno skaním, texturováním, objemováním a sekáním.

Takto zpracované sklovkláknité příze jsou základním materiálem pro další procesy, jako je

tkaní či pletení.

Ve druhé budově závodu dochází ke zpracování vláken (sklovláknité mřížkové tkaniny a tapety,

sklovláknité netkané textilie, …). V budově jsou umístěny 3 úpravárenské linky: jedna na

tkaniny a dvě na tapety. Je zde umístěn sklad tkanin a tapet, které jsou kontrolovány kvůli


případným vadám a následně upraveny stříháním na požadované velikosti podle potřeb

zákazníků.

Závěr

Ve výrobním závodě firmy SAINT - GOBAIN ADFORS CZ s.r.o. jsme se dozvěděli informace

týkající se výroby a zpracování skleněných vláken. Ve výrobním závodě firmy nás překvapila

jeho organizace týkající se bezpečnosti zaměstnanců, která v žádném jiném výrobním závodě

v rámci exkurze nebyla v takové míře vidět. V objektech a celém areálu jsou vyznačeny trasy,

po kterých se zaměstnanec a také návštěvník musí pohybovat včetně přechodů v místě

projíždění strojů. Zaměstnanci závodu, kteří nás provázeli ve výrobě, byli vstřícní a ochotní

odpovídat na případné dotazy. Jedinou vadou, na jinak skvělé prohlídce výrobního závodu,

bych viděla v zákazu focení, přesto že je pochopitelný kvůli vynášení případných informací

týkajících se strojů a vybavení závodu.

Celkově bych třídenní exkurzi zhodnotila jako přínosnou pro pochopení jednotlivých provozů

v daných materiálových odvětvích ať už se to týká výroby keramických cihelných tvárnic,

skleněných vláken, keramických obkladů nebo provozu železárny. Lidé v provozech byli

dlouhodobí pracovníci a o provozu tudíž věděli hodně a naše dotazy, když už nějaké byly,

neměli problém zodpovědět.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Zápis z exkurze PREFY


Studijní skupina: VN1SHD01


Dne 15.11 jsme absolvovali odbornou exkurzi. Cílem exkurze bylo navštívit výrobny

prefabrikátů, konkrétně:

Cidemat Hranice, s.r.o.

PRESBETON Nova s.r.o. - Bystrovany

PREFA Grygov a.s.

Topos Prefa Tovačov a.s.

Cidemat Hranice, S.r.o.

Tato společnost se zabývá výrobou teracových dlažeb. Firma nabízí široké spektrum různých

vzorů, barev a stylů betonových prvků. Na zakázku jsou schopni vyrobit dlaždice podle

požadavků zákazníka. Zajímavostí byla výrobní linka na betonové prvky Karusel. Také jsme

zde viděli ruční výrobu schodišťových stupňů.

Ukázky výrobků firmy

PRESBETON Nova s.r.o. – Bystrovany

Při návštěvě Presbetonu Nova jsme mohli spatřit mnoho různých výrobků. Od mnoha druhů

zámkových dlažeb přes palisádové prvky až po výrobky, které svým vzhledem imitovaly dřevo.

Firma zde měla 2 výrobní linky starou, ve které je v zimním období omezen provoz a novou

kde se vyrábí dlaždice za pomocí vibrolisu. Také jsme mohli vidět razníky, kterých zde bylo

opravdu mnoho. Ty se využívají pro různé tvary dlažeb. Cena razníků se pohybuje okolo 300

000 Kč za kus. Firma neustále nabízí nový sortiment. Nejvíce nás zaujala imitace dřeva. Ta se

vyrábí pomocí otisku matrice do betonu.


Ukázky výrobků

Jako zajímavost bychom chtěli zmínit, že zde také probíhalo postaršení výrobků. Tato

technologie spočívá v umístění výrobku do bubnu, který se otáčí a výrobky na sebe naráží a

výsledný produkt působí opotřebovaným dojmem. Cena těchto výrobků je cca o 30% vyšší.


PREFA Grygov a.s.

Prefa Grygov je jedním z největších výrobců betonových a železobetonových stavebních

prefabrikátů pro kanalizace, odvodnění, dopravní liniové stavby a inženýrské sítě. Mohli jsme

vidět moderní zařízení, na kterém dochází k výrobě vyztužení pro trouby, bohužel ne v provozu.

Dále jsme mohli spatřit výrobu velkorozměrových propustků. Dostali jsme také námět na

diplomovou práci jak zajistit odvod vzduchu z formy, aby nebyly v betonu dutinky. Jako

poslední nám byla ukázána výroba prefabrikované garáže. Cena garáže je podle zaměstnanců

80 tisíc „ v plné palbě“.

Ukázka garáže

Topos Prefa Tovačov a.s.

Poslední a zároveň nejlepší byla prefa Tovačov. Zde se zabývají převážně výrobou stropních

panelů Spiroll, které je jak říkal pan technolog „živí“. Stropní panely zde dokážou vyrobit za

10 hodin. Viděli jsme i stříhárnu ocele, kde docházelo i k vázání výztuže pro specifické prvky.

Poslední bod exkurze byla návštěva haly, kde se vyrábí skeletový systém rodinných domů.

Doba výstavby je velice krátká od zadání projektu, až po hrubou stavbu to trvá přibližně 3

týdny. To je podle všeho hlavní „lákadlo“ tohoto systému.

Závěrem bychom chtěli říci, že toto byla jedna z nejlepších exkurzí, které jsme měli možnost

navštívit. Pan Ing. Jiří Šafrata, Ph.D. měl všechno perfektně zorganizované a zásoboval nás

mnoha zajímavostmi a to i v průběhu cesty, a díky tomu jsme měli možnost dozvědět se mnoho

informací nejen o prefách, ale i o výstavbě a vybavení tunelů, dálnic a dalších.


VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Z-Group Steel Holding Hrádek

7.4.2016

Zpracoval: Markéta Bambuchová, Michal Hrbek, Klára Otrubová, Tomáš Blahuta

Akademický rok: 2015/2016


Úvod

V rámci třídenní exkurze jsme měli možnost navštívit provoz železáren Z-group Steel Holding

Hrádek. Hrádecké železárny vznikly už v roce 1990. V dalších letech se postupně firma

rozšířila o válcovací tratě, začala vyrábět taženou ocel za studena i ocel loupanou. V roce 1945

se závod skládal z ocelárny, tří válcoven, tažírny s mořírnou a elektrickými pecemi pro tepelné

zpracování. K dalšímu významnému rozvoji došlo po druhé světové válce, kdy došlo ke zvýšení

poptávky a docházelo k postupné modernizaci výrobny a k výstavbě plynové žíhárny.

Výstavba, tak jak nám byla představena, začala v roce 1962, kdy byla zprovozněna 1. a 2.

oblouková pec, která brzy byla doplněna i obloukovou pecí třetí. Došlo k zahájení výroby

lisovaných ocelových trubek a byla uvedena do provozu průběžná žíhací pec. V této železárně

fungovala jako poslední v republice Siemens-Martinská pec. Její provoz byl z ekologických

důvodů po 88 letech nepřetřžitého provozu ukončen v roce 2001. Železárny Hrádek, se zabývají

výrobou ingotů, tyčí válcovaných za tepla, tyčí loupaných, trubek protlačovaných za tepla a

výrobou speciálních profilů.

Průběh exkurze

V průběhu této exkurze jsme se jako první dozvěděli, jak probíhá výroba ocelových ingotů.

Ingot je hutní polotovar, jenž je určen k dalšímu zpracování, přičemž je to konečný produkt

oceláren. Obvykle má tvar hranolu, komolého jehlanu nebo se tvoří i ingoty s kruhovým,

čtvercovým či obdélníkových průřezem. V této výrobně probíhá výroba především kruhových

ingotů litím do kokil zespodu. Tyto kokily jsou z keramického žáruvzdorného matriálu. Jde

o komplikovanější způsob lití vyžadující soustavu kanálů. Takto vyrobená ocel je čistější,

a proto je tento způsob využíván při lití jakostních ocelí. Při výrobě oceli tato ocelárna využívá

100 % šrotového materiálu. K dispozici má 2 elektrické obloukové pece, přičemž každá z nich

vydrží zhruba 300 taveb. Pro jednu tavbu potřebujeme 20 MWh energie. Pece jsou vyzděny

žáruvzdorným materiálem na bázi oxidu hořečnatého.

Obrázek 7: Nové vyzdění pece

Výnos konečného produktu ocelárny je maximálně 150 tis.t/rok, v těchto letech se pohybuje

kolem 80 tis.t/rok. Vyrobené ingoty mají na výšku 2 m a jejich váha se pohybuje až do 4 t.


Šrotový materiál, který je taven v obloukové peci je nutno dále upravovat dle požadavků

vlastností konečného produktu. V oceli se zbavujeme především fosforu, křemíku, uhlíku

a manganu. To se provádí pomocí kyslíku - nežádoucí prvky zoxidují.

Roztavená směs ve válci je dopravena do kesonu, kde se 10 – 15 min míchají pomoci argonu.

V jednom válci se nachází 6 – 7 t roztaveného materiálu. Každá vsázka šrotu pro taveninu se

rovná 50 t šrotového materiálu.

Ocelárna vyrábí uhlíkové a středně legované oceli. V průběhu celého procesu zde dochází

k rozboru tavného materiálu. Zjištěním chemické podstaty taveniny určíme, zda je požadované

složení taveniny již dosaženo, či ne. Pokud není, chemickou podstatu doladíme přidáním

legovacích prvků.

Obrázek 8: Vkládání válce do kesonu

U taveniny hlídáme především její chemickou podstatu, a poté její teplotu a obsah vodíku. Ten

se musí nacházet pod 2 ppm. Teplota se měří pomoci jednorázového termočlánku.

Při měření chemické podstaty dochází zhruba k odběru 9 vzorků, než se odladí všechny

nesrovnalosti dle druhu oceli. Dalším měřeným faktorem je radioaktivita, která nesmí

přesáhnout hodnotu 100 Bq. Hodnoty v ocelárně se pohybují kolem 50 Bq. Radioaktivita se 2 x

měří na tavbě – po roztavení vstupní suroviny, ale před jejich odlitím. Společnost se tak snaží

dodržet dané limity a taktéž přijít na možné nekvalitní vstupní suroviny, které by způsobily

nadměrnou radioaktivitu. Firma na pozemcích vlastní uchovaný radioaktivní odpad z minulého

století, který jim vzniknul ze šrotového materiálu z jaderného odpadu. Bylo nutné se tedy

vybavit měřícím zařízením pro odhalení nadměrné radioaktivity.

V průběhu tavby a tvoření požadovaného složení taveniny se provádí více druh zkoušek, jak již

bylo poznamenáno výše. Vzorky po odebrání jsou posílány vzdušným potrubím do laboratoří.

Vzorek se ochladí, rozřeže, obrousí a pošle se na spektrofotometrii. Zde jsou vždy min 2 vzorky

z jednoho odběru. Tato metoda využívá pohlcování světla různých vlnových délek spektra. Tím

změříme obsah námi hledané látky v roztoku. Všechny vzorky jsou uchovávané po dobu 5 let


a v archivu až 15 let. Z mikroskopických zkoušek laboratoře provádějí základní zjištění

mikrostruktury, hodnocení mikročistoty (hledání vměstků) a stanovení velikosti austenitického

zrna. Makroskopické zkoušky jsou především zkouška lomem, zkouška hloubkovým leptáním

a Baumanův otisk. Z mechanických vlastností nás pak u vzorků zajímá zkouška tahem při

okolní teplotě (a při jiném stavu než v dodávaném), zkouška rázem v ohybu při okolní teplotě,

zkouška rázem v ohybu při minusových teplotách, zkouška tvrdosti a zkouška prokalitelnosti.

Obrázek 9: Spektrolab


Obrázek 10: Uložení rekalibračních vzorků

Obrázek 11: Vyleštěné vzorky pro mikroskopii

Závěr

Exkurze do ocelárny byla pro nás velikým zážitkem, protože velká většina všech účastníků

exkurze se žádné takové návštěvy dříve nezúčastnila. Zaměstnanci zde pracují v horku

a v rizikových podmínkách. Byl zde slyšet i názor: „Byla jsem již na hodně exkurzích, ale to je

poprvé, co se bojím.“ Velké jeřáby, roztavená ocel a lidé kolem nás, u nichž nás zarazilo, že na

sobě nemají ani přilbu – jaký to rozdíl v porovnání s firmou Saint Gobain. Z fungování firmy

nás zaujalo, že vsázka do pecí je tvořena 100% šrotovým materiálem a určitě máme obdiv ke

všem zaměstnancům. jenž pracují v takto náročných podmínkách. Celkový dojem z procházky

výrobní halou trochu kazí vědomí, že ne vždy bylo našeho průvodce slyšet. Jinak jsme se


dozvěděli spoustu zajímavých informací o výrobě oceli a hlavně se dostali do míst, kam se

normálně člověk nepodívá. Myslím, že všichni byli nadšeni a pokud by byla další možnost

návštěvy ocelárny – rádi ji uvítáme.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Lomy Mořina spol. s.r.o.


Zpracoval:

Vedoucí skupiny: David Pytlík



Úvod

V rámci třídenní exkurze jsme 8.4.2016 navštívili i společnost Lomy Mořina spol. s.r.o.

V rámci této exkurze jsme prošli starou hlavní sběrnou štolu, ze které jsme se dostali až k lomu

Malá Amerika. Po této prohlídce jsme jeli na nový lom Čeřinka a lom Velká Amerika.

Hlavní sběrná štola

První část exkurze nás zavedla do Hlavní sběrné štoly. Ta byla otevřena v průmyslové

revoluci v roce 1896 spolu s lomy, které tato štola obsluhovala. Konec těžby zde nastal roku

1956 až 1958. Všechny lomy se přestaly těžit na úrovni 3. patra, ve kterém jsme se nacházeli.

Toto patro se nachází okolo 375 m.n.m. část chodby se také nachází na úrovni 2. patra. Obě

patra jsou navzájem propojena dvěma svážnými chodbami. Svážná štola funguje na principu

dvou kolejí na bubnového navijáku. Těžší vozík vytáhne ten lehčí. Horizontální doprava byla

prostředkována systémem nálevkování. Profil chodby je 2,5x2,5 a délka 6 km. My jsme viděli

pouze úsek cca 2,3km. Tato štola nevyžadovala velký stupeň mechanizace, díky zvláštnímu

způsobu těžby. Těžilo se v několika na sobě nezávislých lomech, aby odstřel nezastavil práci

ve vedlejším. Tím se zaručila plynulá těžba. Průzkum se prováděl tak, že se do vytipované

lokality prorazila vodorovná průzkumná štola, jako odbočka již existující štoly. Štola byla

následně upravená jako dopravní, to znamená její rozšíření a zpevnění. Horniny jsou zde

uloženy hlavně jako svisle uložené desky. Byl zde proveden taky test komorových odstřelů, ty

ovšem způsobily, že hornina se rozpadla na velké kusy a ty šly jen těžko vytěžit. Část štol je

taky zatopená a voda jak ve štolách i v lomech je velice čistá. To je způsobeno filtrací vody,

která probíhá přes krasovou hliněnou žílu.

Obrázek 12: bubnový naviják

Lom Malá Amerika

Tento lom jsme viděli přímo ze sběrné štoly. Tento lom dosahuje velikosti 150x70

metrů. Dno lomu je zatopené a u severní stěny je poloostrůvek. Nad tímto poloostrůvkem je

tzv. galerie – okno z hlavní sběrné štoly. Dno lomu leží v nadmořské výšce 348m. Lom je

zatopený po úroveň 4. těžebního patra.


Obrázek 13: Lom Malá Amerika

Lom Velká Amerika

Jedná se největší lom ze soustavy lomů Amerika. Lom Velká Amerika má rozlohu

750x150 metrů a je hluboký 67 až 80 metrů. Tento lom je taktéž zatopen a hloubka je zde až

21 metrů. Dno se je v úrovni 322 m.n.m. což odpovídá 6. těžebnímu patru. Voda z lomu slouží

jako rezervoár pro provoz společnosti Mořina.

Obrázek 14: Lom Velká Amerika:

Lom Čeřinka

Pro provoz závodu Mořina se těží vápence v lomu Čeřinka, ve kterém se těží od roku

1959. Lom je otevřev v sedmi etážích a těžená surovina obsahuje vápenec pro chemické účely

60%, tak pro stavební kamenivo 40% vápence. Vápenec se hlavně využívá pro tepelné

elektrárny, které spotřebují vysokoprocentní vápenec okolo 92% CaCO3.

Těžba v lomu probíhá standardně. Nadloží je tvořeno hlavně dvorecko prokopským

vápencem, 1. patro je souvrství vápenců. Další postup těžby se plánuje pomocí 3D skenování a

lokalizují ložisko pro ideální záběr. Díky otevřeným zásobám vysokoprocentních vápenců

vytváří předpoklad možnosti dlouhodobé těžby. Objem ověřených zásob a velikostí současné

produkce se jedná o významnou těžební společnost v Čechách.

Výkon toho lomu je 2400 tun. Maximální používané nálože jsou 5 tun. Kvůli seismicitě,

se zde nesmí používat větší nálože. Sklon etáží je 45-80°.


Obrázek 15: Lom Čeřinka

Zajímavosti

Velkou zajímavostí a lákadlem trampů a dobrodruhů je kromě nádherné přírody i

legenda o přízraku Hagenovi. Ten se vynořuje ze štol a zase mizí beze stopy. Podle některých

je to bývalý voják, který se po válce schoval v spletitém bludišti štol a terorizoval okolí. Jiní

mluví o pochybném individuu, jež hledal ve štolách úkryt. Viděli jsme taky kopii zvonečku, na

které se údajně 3x zabuší a zvolá „Hagene, vem si mě!“ tak do roka a do dne je s ním konec.

Jako další zajímavosti na závěr lze zmínit, že se jedná o paleontologickou oblast. Nachází se

zde nejvýznamnější zimoviště netopýrů v středních Čechách. Jedná se také o filmaři velice

vyhledávanou oblast. Je to také oblíbená potápěčská oblast. Soustava lomů Amerika je zařazena

do soustavy Natura 2000 a jde tedy o velice cennou chráněnou oblast Evropy. Jako indikátor

čistoty, zde byl taky nasazen rak bahenní, jehož populaci se zde velice daří.

Obrázek 16: Netopýři během zimního spánku



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

ZÁPIS Z EXKURZE 6. – 8. 4. 2016

LASSELSBERGER; RAKO

KERAMICKÝ ZÁVOD - CHLUMČANY

Předmět: Exkurze Zpracoval:

Školní rok: 2015/2016 Vedoucí skupiny: Hana Šlimarová

Semestr: letní


V dubnu letošního roku proběhla plánovaná třídenní exkurze, která nám umožnila nahlédnutí

do každodenního chodu hned několika výrobních závodů. Mimo jiné se nám naskytla možnost,

navštívit současného největšího výrobce keramických obkladových materiálů v České

republice – firmu Lasselsberger.

Obrázek 17: Letecký pohled na firmu Lasselsberger ceramics

Společnost, zachovávající a rozvíjející sto čtyřicetiletou tradici keramické výroby v ČR, se

zabývá především výrobou keramických dlaždic a obkládaček. Že nevidíte rozdíl mezi těmito

dvěma slovy? Odpověď na tuto otázku se zdá být zdánlivě jednoduchá, avšak neúplná. Podle

základního rozdělení je dlaždice keramický prvek, který se používá na podlahy, obkládačky

pak obkládají stěny. Dnešním trendem však je, používat dlaždice i na stěnu. Tak jak si tedy

poradit s tak záludnou otázkou? Podíváme se podrobněji na recepturu a výrobní proces obou

produktů, třeba se nám pak odpověď bude jevit jasněji.

Jak jsem již naznačila, základní rozdíl bude spočívat v receptuře hmoty a v postupu výrobního

procesu – přesněji ve výpalu. Obojí pak ovlivní výsledné vlastnosti výrobku, jakými jsou

u dlaždic jejich nenasákavost, pak mluvíme o dlaždici slinuté či vysoce slinuté. Pokud je méně

nasákavá, hovoří se o dlaždici hutné. Na místo toho obkládačky jsou pórovinové, čili jsou

nasákavé až do hodnoty 14 %.

S popisem výroby budeme postupovat hezky od začátku. Nejprve je nutné suroviny pro výrobu

natěžit. Již jsem tedy prozradila, že fa Lasselsberger pracuje výhradně s přírodními surovinami,

jako jsou jíly, živce, kaolín, vápenec a dolomit. Dále do receptury vstupují již pomleté střepy,

čímž můžeme technologii výroby prohlásit za bezodpadovou.


Natěžené suroviny je před výrobou střepu nutno upravit. Kromě přesného navážení surovin dle

receptur se také jedná o jejich transport dopravními pasy do diskontinuálních bubnových mlýnů

s mlecími tělesy – pazourky, korund, kde je již připravena směs vody a ztekucovadla

(hexametrofosfát). To nám zajistí potřebnou viskozitu suspenze. Kromě diskontinuálních

bubnových mlýnů továrna disponuje i tzv. kontinuálními mlýny – jejich provoz je nepřetržitý.

Bubny jsou zevnitř chráněny pryží nebo kamennou vyzdívkou a zhruba 2 x týdně se do bubnů

doplňují nová mlecí tělesa, která nahrazují tělesa opotřebovaná. Kapacita kontinuálního bubnu,

který je jen jeden je 5 tun/hodinu, kapacita diskontinuálního bubnu je 15 tun/den. Výstupní

surovinou po umletí je kal, který je protlačován přes síto a ukládán do zásobní nádrže u

rozprachové sušárny.

Obrázek 18: Bubnové mlýny

Následuje sušení kalu v proudu horkého vzduchu, který dosahuje teploty 490 – 500 °C.

Výsledkem je lisovací granulát, což je kulička o průměru 1 mm, uvnitř dutá. Ta se stává

základní hmotou pro lisování dlaždic a obkládaček. Lisovací granulát o požadované vlhkosti se

pasovými dopravníky přepraví do objemného zásobního sila granulátu, kde se nechá minimálně

jeden den odležet a dochází tak k vyrovnání vlhkosti v celém objemu. Každý den jsou

odebírány vzorky lisovacího granulátu, na nichž je zjišťována vlhkost, barva, jsou prováděny

chemické a sítové rozbory. Také platí přímá úměra, že čím vyšší je vlhkost lisovacího granulátu,

tím větší vyrobíme dlaždice. Stejná úměra platí i při vysokém tlaku na lisu. Pro velké rozměry

dlaždic (největší vyráběný rozměr je 60 x 60 cm) se do směsi přidává organický zpevňovač,

který má za úkol zamezit prohýbání a deformaci dlaždic při sušení.


Po odležení se granulát dopravuje do násypky nad lisy. Do lisovací formy se naseje násevovým

vozíkem připravený granulát a matrice odpovídající tvaru výrobku vysokým tlakem (39 – 45

MPa/cm2) vytvoří během několika vteřin výlisek požadovaných rozměrů. Typ lisovacího

razníku je dán základním charakterem povrchu budoucího výrobku. Výlisky následně putují do

plynové sušárny, kde jsou vysušeny pro dosažení vyšší pevnosti, nutné pro další manipulaci.

Maximální obsah vlhkosti v konečné fázi výrobku před výpalem činí 0,5 %.

Obrázek 19: Silo s granulátem

Nyní si povíme něco o přípravě glazur a past, které jsou nedílnou součástí finálního výrobku.

Glazury tvoří skelnou fázi na povrchu výrobku a chrání ho před vnějšími vlivy a zvyšuje také

jeho chemickou odolnost. Zde najdeme rozdíl v receptuře glazur pro dlaždice a obkládačky.

Ten spočívá v rozdílném obsahu skla, které je dodáváno ve formě fritů. Obkládačky mají vyšší

obsah fritů v receptuře. Glazury a engoby jsou také vyráběny v bubnových mlýnech

z glazurových surovin, vody, ztekucovadla a pomocných prostředků. Následně jsou vylévány

přes jemná síta a magnety do zásobních, míchaných nádrží, odkud jsou čerpány do přepravních

kontejnerů a odváženy ke zpracování na glazovací linku. Již zmíněné magnety hrají v tomto

výrobním procesu významnou roli, neboť oddělují případné kovové nečistoty a zamezují tak

možné vzniku vady po výpalu. Dekorační pasty se vyrábějí smícháním základu, přesně

odvážených barvítek a média. Při výrobě dekoračních past vzniká celé spektrum barev pro tisk

dekorů na oba dva výrobky. Glazury musí splňovat koeficient teplotní roztažnosti, neboť při

výpalu dochází vlivem odpaření vody ke smrštění a mohlo by dojít také k popraskání dlaždice.


Obrázek 20: Produkt RAKO, slinutá dlaždice

Když máme vyrobeny glazury a je vysušen střep budoucí dlaždice či obkládačky, přistoupíme

ke glazování. Tato část výroby je velmi důležitá, jak pro výrobce, tak pro nás – konečné

spotřebitele, neboť glazura se podílí na konečném vzhledu vyráběných produktů a je hlavním

důvodem, proč si výrobek konečný spotřebitel koupí. Teď tedy k samotnému glazování.

Vysušené výlisky jedou po glazovací lince, kde se jim nejprve obrousí ostré hrany a očistí

povrch kartáči a ofukem. Tyto děje nám zajistí dokonale připravený podklad pro aplikaci

estetické a ochranné vrstvy. Následuje výběr dekoru, který je unikátní svou strukturou,

aplikovanými nánosy a rozmanitostí způsobu aplikace. Glazovaní linka je souborem technik

dekorace – aplikace glazur. Jedná se o síťotisk, který byl používán v dřívějších dobách, dnes je

nahrazen digitálním tiskem či rotocolorem – design vypálený laserem do hloubky. Digitální

tisk se sestává ze šesti inkoustů v barvách bílé, červené, černé, žluté, hnědé a modré. Dále je

dosažení požadovaného vzhledu možné posypem na nanesené lepidlo, nanesením pasty

na povrch válce a následné zanesení do drážek a obtisku na dlažbu. Inovací ve výrobě je

digitállní zařízení HD print, díky němuž lze při téměř 100 % kvalitě dekorovat v podstatě

jakékoliv výlisky s rozlišením tisku 360 x 900 DPI. Hotové glazované a dekorované syrové

výlisky se rolnovými vozy dopravují na zásobní depa, odkud míří k výpalu.


Obrázek 21: Rotocolor - nanášení past a vytvoření dekoru silikonovými válci

Poslední fází technologického procesu je výpal syrového produktu. Ten probíhá v plynové

rolnové peci, výpal trvá zhruba 60 minut. Za hodinu dojde k rozkladu uhličitanů, slinutí

střepových surovin a spojení s roztavenou glazurou. Teplotou a délkou výpalu se reguluje

požadovaný výsledný rozměr, jakost povrchu a rovinnost. Rozmezí teplot se pohybuje mezi

1180 – 1210 °C, do pece se vkládá bez mezer. Trvanlivost pece je 10 – 15 let, přičemž pec se

nevypíná, vyzdívku tvoří šamot a dinas. Pec má tři pásma – předehřívání, výpal a na výstupu

z pece jsou hotové výrobky ochlazovány a nakládány do rolnových vozů k přesunu

na vytřídění. Na třídící lince jsou hotové výrobky automatickým třídícím strojem rozděleny do

jakostních tříd a vadné zboží je vyřazeno. Vytříděné zboží je baleno do papírových kartónů

s potiskem, složeno na palety a hotová paleta je značena, balena do fólie a předána

ke skladování a následné expedici. Vadné zboží je pak rozemleto a použito zpátky při výrobě

střepové hmoty.


Obrázek 22: Rolnová pec

Dle mého názoru byla celá tato exkurze velkým přínosem. Dozvěděli jsme se něco o tom, jak

věci, o kterých se učíme zatím jen teoreticky, fungují v praxi. Exkurze v tomto závodě byla

jedna z nejlepších exkurzí za celé tři dny, měla na tom velký podíl zajímavá průvodní řeč

technologa, který nás provázel a o chodu podniku věděl opravdu mnoho. Možná toto zaujetí

spočívalo také v tom, že se hovořilo o výrobcích nám blízkých, které známe z každodenního

života, ale známe jen jakousi jejich „schránku“, zde jsme se dozvěděli i něco o samotném

„jádru“ dlaždic a obkládaček. Ze všech podniků, které jsme během těchto tří dnů prošli, mě

nejméně zaujala exkurze v Hodonicích, avšak pouze první část, jejíž průvodkyní byla slečna,

která nám popsala výrobu velmi stručně a rychle. Právě proto, že s výrobou skelných vláken se

mnoho z nás setkalo poprvé naživo, mohl být výklad detailnější. V budoucnu bych ráda

navštívila nějakou sklářskou huť, kde bychom se dozvěděli něco o výrobě a zpracování skla.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Cihelna Heluz – Hevlín

6.4.2016 13:30-15:00

Zpracovali

Vedoucí skupiny: Lukáš Janalík

Členové skupiny: Odstrčil Vojtěch, Sousedík Bohdan, Sviderová Eliška


Suroviny:

Cihlářská hlína se těží v blízkosti cihelny v jednoetážní jámě, kde je surovina shrnována

z šikmých svahů technikou a následně je nakládána a převážena automobilovou dopravou na

skládku surovin.

Do hlíny se přidávají lehčiva jako je sláma, piliny a papírová buničina, která ve výsledku díky

vyhoření snižují objemovou hmotnost výrobku, zlepšují jeho tepelně technické vlastnosti a

snižují energetickou náročnost při výpalu.

Výrobní proces:

Namíchaná surovina se mele přes hrubé válce stažené na šířku 2mm a poté přes jemné válce na

šířku 1mm. Dále pokračuje do boxové odležárny s desetidenním plánem, kde se surovina

udržuje v 20 % vlhkosti a dochází k homogenizaci.

Samotný výrobek se tvoří protlačováním hlíny ve formě plastického těsta skrz formu

v nepřetržitém pásu, který se nařezává na jednotlivé tvarovky ocelovou strunou. Kontrola

kvality byla zajištěna dvěma pracovníky, kteří vyřazují vadné výrobky a hlínu vracejí zpět do

procesu.

Tvarovky se následně pomocí dopravníkových pásů převážejí k sušení. Při této fázi dochází

k odpařování volně vázané vody a díky tomu se výrobek smršťuje až o 12 %. Na konci sušení

má tvarovka vlhkost okolo 1 %. Tato fáze trvá v řádech několika hodin až jeden den.

Dalším krokem výroby je výpal v tunelové peci o délce 100m. Samotná pec je rozdělena na

několik úseků, kde postupně narůstá teplota. V prvním úseku je teplota 160°C a největší teplota

v úseku dosahuje 900°C. Poslední část pece slouží k pozvolnému chlazení, aby při opuštění

cihel z pece nedošlo k teplotnímu šoku a popraskání. V peci je nepřetržitý proces a nesmí dojít

k vyhasnutí.

Některé druhy výrobku ještě putují do brusírny, kde se pomocí dvou brusných kotoučů opracuje

povrch. Cihly jsou jimi protaženy a přebytečný prach je odsán filtrací.

Posledním krokem bylo rovnání cihel na paletu, která se po naplnění zabalila do připravených

obalů a pomocí odsání vzduchu se uzavřela.


Stará hala:

Tato hala byla postavena v roce 1975. V ní probíhá výroba doplňkového sortimentu v menším

objemu.

Nová hala:

Nový závod byl postaven v roce 2009. Zde se vyrábí vysokobjemové blokové staviva. V nové

hale je také výroba tepelněizolačních cihel vyplněných polystyrénem, které se plní pomocí páry

o teplotě 150°C. Nová hala je dokonalejší především v podstatně větší sušárně s kontinuálním

provozem, mírou automatizace přesunu výrobků a větší kapacitě odležiště.

Závěr:

Tato exkurze byla velice zajímavá, nejenže byla možnost vidět jámu, ze které získávají primární

surovinu pro výrobu cihelných výrobků. Nejvíce příznivou věcí na této exkurzi byla možnost

na vlastní oči vidět rozdíl, mezi jednou a druhou halou, kde bylo vidět, jakým způsobem

technologie neskutečně pokročila dopředu za poměrně krátkou dobu (35 let).

Celá exkurze byla velmi dobře sestavena vzhledem k rozmanitosti závodů, které jsme

navštívili. Myslím si, že každý zúčastněný si našel v průběhu těchto třech dní něco, čím ho

některý z námi navštívených závodů zaujal. Výborná byla exkurze ve slévárně, kde byla

možnost vidět odlévání oceli, což se nepoštěstí každému.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

Cement Hranice a.s.

12.5.2016

Zpracování: Bambuchová Markéta, Bonczková Sabina, Janalík Lukáš, Pytlík David,

Šlimarová Hana

Akademický rok: 2015/2016


Úvod: V rámci exkurze Hranický okruh jsme navštívili akciovou společnost Cement Hranice, která

patří od roku 2004 do italského koncernu Buzzi Unicem a jejím hlavním výrobním

programem je výroba cementů a maltovinových pojiv. Dlouholetá tradice, vysoká kvalita,

servis a individuální přístup k zákazníkům řadí Cement Hranice, akciová společnost, k

nejmodernějším producentům kvalitních stavebních materiálů ve svém regionu. Provoz v

hranické cementárně byl zahájen v dubnu roku 1954 s roční kapacitou 114 000 tun slinku.

Postupně se denní kapacita zvyšovala na produkci 3 000 tun slinku, ze kterého dnes namíláme

portlandské cementy, portlandské cementy s vápencem, vysokopecní cementy a dále ucelenou

škálu maltovinových pojiv. Výrobní zařízení Cement Hranice, akciová společnost, prošlo v

letech 1987 – 1992 rozsáhlou modernizací, díky níž se hranický závod v 90. letech zařadil

mezi nejmodernější cementářské technologie v Evropě. Slinek je dnes vyráběn výrazně

efektivnějším způsobem. Mimo ekonomické a kvalitativní aspekty bylo při modernizaci

cementárny pamatováno na ekologii výroby. Odprašovací zařízení v nákladu přes 150 mil.

Kč, které bylo při velké modernizaci nainstalováno, významně snížilo produkci emisí. Použitá

technologie třístupňového výpalu slinku s předkalcinací podstatně snížila emise oxidů dusíku

a síry. Veškeré škodliviny jsou měřeny spolehlivými přístroji a hodnoty přenášeny do

programu řídicího systému, který v případě překročení povolených hodnot ihned vyřadí

zařízení z provozu.

Průběh exkurze: Naše první kroky v tomto závodu směřovali do lomu, odkud těží základní surovinu pro

výrobu cementu. Jedná se v tomto případě o čtyř etážový lom. Tvrdá hornina je oddělována

odstřely (v současnosti nejčastěji clonovými). Křemičité složky surovinové směsi (jíly, hlíny),

pokud nejsou již primárně obsaženy ve vápencích, se těží povrchově např. v hliništích. Jako

křemičité složky se často využívá také hlinité skrývky na vlastním ložisku vápenců.


Vytěžená surovina pak putuje pomocí nakladačů na drtírnu. Drcení je dvoustupňové

nejprve hrubé před drcení, následuje druhé drcení na drobnější zrna. První stupeň drcení –

zpravidla čelisťové nebo kuželové drtiče. Druhý stupeň drcení – čelisťové, kuželové,

kladivové nebo odrazové drtiče.

Podrcená materiál putuje na předhomogenizační skládku. Ta je prvním stupněm

homogenizace bývá předhomogenizační skládka, která zajišťuje dostatečnou zásobu suroviny.

Na skládku je ukládána podrcená surovina, která je následně dávkována do surovinového


mlýna. Požadovaná homogenita vápence, ukládaného na skládce, je zajišťována systémem

zakládání a odebírání vápence. Za předhomogenizační skládkou bývají sila pro korekci

optimálního složení suroviny.

Zhomogenizovaný a o chybějící suroviny doplněný materiál putuje do kulového mlýna. Mletí

patří k nejdůležitějším fázím přípravy vstupních surovin před výpalem a zároveň patří

v technologii výroby cementu k technologicky i energeticky nejnáročnějším procesům.

Během mletí je podrcená a primárně homogenizovaná surovina mleta na moučku vhodnou

pro výpal v peci. Jemnost mletí má rozhodující význam na průběh procesu slinování a

rychlost tvorby slínku při výpalu. Namletá surovina se uskladňuje v homogenizačních silech.

Následuje výpal slínku z namleté suroviny. K výpalu slínku se v současnosti používají

výhradně kontinuálně pracující rotační pece. Rotační pece (Obr. 8) jsou v podstatě ocelové

válce vyložené žáruvzdornou vyzdívkou. Přesné rozměry neznám, ale délka by měla být

okolo 80 m s průměrem okolo 5 m a sklonem 5° s frekvencí otáčky 1-2 ot/min. Produkce této

rotační pece je 3000 tun slínku denně.


Dalším krokem je mletí slínku, které je zásadní výrobní operací vzhledem k použití cementu.

Minimální jemnost mletí portlandského cementu je 225 m2/kg. Při mletí portlandského slínku

se používají různé přísady (sádrovec, vysokopecní granulovaná struska a speciální přísady).

Po namletí nám vzniká výsledný produkt Cement. Ten je ukládán do sil a následně expedován

zákazníkům.

Součástí závodu je i laboratoř, kde se hodnotí výsledná kvalita materiálu. Hodnotí se hlavně

jeho měrný povrch a chemické složení.

Závěr: Návštěva cementárny byla velice zajímavá. Zástupce společnosti nás provedl celým areálem

od získání suroviny až po expedici hotového výrobku. Návštěvník si často ani neuvědomí jak

je celý areál obrovský, ale když jsme měli možnost se dostat na homogenizační věž před

rotační pecí, tak jsme se přesvědčili o rozlehlosti závodu. Zajímavá byla i návštěva laboratoře,

kde jsme mohli vidět přístroje, se kterými se ve škole nemáme možnost setkat, jelikož jsou to

několika miliónové investice. V tomto závodu ovšem patří k nejlepším ve svém oboru, a proto

musí mít i odpovídající vybavení. Také se mi zamlouvalo, že místní nadšení rybáři zde mají

svůj klub s klubovnou, ve které mají vystavené největší úlovky s nedalekých rybníků, které

jsou určené jen pro ně.



FAKULTA STAVEBNÍ


EXKURZE

ZÁPIS Z EXKURZE 21. 4. 2016

BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ

STAVEBNÍ VELETRH

Předmět: Exkurze


Semestr: letní

Zápis provedli: Janalík L., Šlimarová H., Pytlík D., Odstrčil V., Sousedík B.,Šviderová E.


V letošním roce jsme se díky předmětu Exkurze účastnili mimo jiné také stavebního

veletrhu konaného v době 20. – 23. 4. 2016. Ačkoli je vzhledem k našemu studiu účast na této

akci téměř povinná, shodli jsme se, že letošní ročník výstavy byl oproti jiným slabý. K vidění

byla přehlídka několika firem týkajících se oblasti realizace staveb, stavebních materiálů,

stavebních strojů a technického zařízení budov, zahradnictví, atd. K vidění byly také

konstrukční části dřevostaveb, na kterých jsme si mohli ucelit poznatky z předmětu Kovové

a dřevěné konstrukce. Kromě nesčetného množství stánků s občerstvením, kterých tam bylo

pomalu víc, než stavebních firem, nás zaujal stánek koupelen Siko, který nabízel reklamní

produkty ve stylu gumových kachniček a nafukovacích míčů. To bylo zpestřením celé

jednodenní exkurze.

Ze stánků nabízejících rozumy ze směru stavebnictví jsme se zúčastnili ukázky aplikace

tepelné a vodotěsné stříkané PUR izolace střech od firmy PUR izolace, s. r. o. z Litoměřic.

Jednalo se o lehkou polyuretanovou pěnu soft na vodní bázi, která se používá jako tepelně

izolační materiál při výstavbě dřevostaveb v USA již několik let. Tento makromolekulární

konstrukční materiál vzniká vzájemnou exotermní reakcí polyadicí různých směsí. Vlivem

průběhu chemických reakcí vzniká velmi lehká polyuretanová pěna s otevřenou buněčnou

strukturou. Je výborným tepelným izolantem, otevřená buněčná struktura zajišťuje i vynikající

zvukově izolační vlastnosti. Výhodou je její snadná aplikace formou nástřiku, kterou jsme měli

možnost vidět v živé ukázce.

Obrázek 23: Aplikace PUR izolace

Pokud se někdo zabývá designem než samotným stavebnictvím, i ten si přišel na své.

Spousta firem nabízelo katalogy, ať už se sortimentem a inspirací pro moderní koupelny,


či moderní podlahy a obklady, jak do interiéru, tak i do exteriéru. Součástí veletrhu byl pavilon

věnovaný interiérovému ale také zahradnímu nábytku, jehož rozmanitost nás velmi zaujala.

Přes nespočet laviček, houpaček, závěsných košů byly k vidění i houpací sítě, to vše jsme si

mohli vyzkoušet. O něco méně nás pak zaujala prodejní cena těchto produktů, která byla dosti

přemrštěná.

Zajímavé produkty a služby nabízel stánek s centrálními vysavači a shozy na špinavé

prádlo, které v dnešní době zaznamenávají velký rozmach a použití. Konkrétně zde byla

dostupná firma HUSKY, která se zabývala právě centrálním vysáváním a veškerým jeho

příslušenstvím.

Na výstavě nechyběl ani široce známý zástupce střešních tašek Tondach, který nabízí

produkty především pálených tašek. Zaručuje jejich odolnost proti mechanickému poškození,

funkčnost z hlediska systému dvojitých drážek, který zaručuje mimořádnou ochranu a bariéru

proti vnikající vodě, vířivému sněhu i prachu. Střešní tašky firmy Tondach jsou vyráběny z čistě

přírodních materiálů za působení ohně. Neobsahují žádné škodliviny či chemické přísady a při

výrobě se používá ekologických postupů, které neškodí ovzduší. Tašky je také možno snadno

recyklovat.

Zajímavě působící a dnes velmi oblíbené zejména v televizních pořadech jsou

mramorové koberce, které reprezentovala společnost Piedra. Ta se zaměřuje na výrobu

mramorových a kamenných koberců z přírodního kamene, dále vyrábí oblázky a drtě,

kuchyňské a koupelnové desky, parapety, obklady a dlažby, schody, sanitární vybavení

koupelen. Výrobky jsou převážně z mramoru a žuly. Z dostupných reklamních prospektů se

dovídáme, že se jedná o přírodní kamennou drť spojenou epoxidovou nebo polyuretanovou

pryskyřicí. Hotový povrch sice vypadá zajímavě, ale z hlediska údržby bude zřejmě náročnější.


Obrázek 24: Mramorový koberec interiér

Mezi klasicky známé prezentující společnosti patřili Ytong, Porotherm a Rockwool.

Firma Rockwool, zabývající se stavebními a technickými izolacemi budov, nám poskytla

kromě katalogu také vzorek izolace. K zateplení je používána izolace z kamenné vlny

(nejčastěji vyráběná z gabra a bazaltu), která je nehořlavá a zvyšuje tak požární bezpečnost

staveb. Díky tepelné izolaci pomáhá udržet v domě teplo, na druhé straně zabraňuje přehřívání

interiéru v parných létech. Izolace Rockwool jsou paropropustné a zachovávají prodyšnost stěn,

zajišťují akustický komfort a je dlouhodobě stálá.

Jednodenní exkurze na brněnské výstaviště se nám líbila. Kromě občerstvení

s nekonečnými frontami nám velkou radost udělaly, již zmíněné dárkové předměty společnosti

Siko. Celkově patřil tento ročník stavebního veletrhu k těm méně úspěšným, avšak s dobrou

partou je dobře všude. Ze stavebních materiálů se nám nejvíce líbila ukázka aplikace stříkané

izolace PUR.

vysokÁ Škola bÁŇskÁ technickÁ univerzita ostrava...

Documents