Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta

Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Návrh školní přírodovědné exkurze do Ekocentra Makov

Vypracovala: Mgr. Miroslava Šejnová Vedoucí práce: Mgr. Zbyněk Vácha

České Budějovice 2016

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracovala samostatně pouze

s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění

souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě

elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované

Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a

to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační

práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu

s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a

oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž

souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací

Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a

systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 22. 11. 2016

Mgr. Miroslava Šejnová

Abstrakt

Závěrečná práce popisuje ochranu přírody a krajiny a zabývá se činností Českého

svazu ochránců přírody. Tento spolek sdružuje členy s aktivním zájmem o přírodu a

zakládá různá ekocentra. V praktické části práce jsou popsány některé návrhy

školních přírodovědných exkurzí do Ekocentra Makov.

Klíčová slova

Ekocentrum, exkurze, hry, Makov, záchranná stanice živočichů.

Abstract

The final thesis describes the nature and landscape protection and deals

with the activities of the Czech Union for Nature Conservation. This association

brings together members with active interest in nature and various ecocenters.

The practical part describes some suggestions school science excursions

to the Ecocentre Makov.

Keywords

Ecocentre, excursion, games, Makov, animal rescue centrum.

Poděkování

Děkuji vedoucímu závěrečné práce panu Mgr. Zbyňku Váchovi za cenné rady a

připomínky, které posloužily k vypracování mé práce.

Obsah

Úvod ......................................................................................................................... 7

I Teoretická část ........................................................................................................ 8

1 Ochrana přírody a krajiny ...................................................................................... 8

1.1 Obecná ochrana přírody a krajiny ...................................................................... 8

1.2 Územní ochrana .................................................................................................. 9

1.2.1 Velkoplošná chráněná území .......................................................................... 9

1.2.2 Maloplošná chráněná území ......................................................................... 11

1.2.3 Natura 2000 ................................................................................................... 13

1.3 Mezinárodní úmluvy a programy ..................................................................... 13

2 Český svaz ochránců přírody ............................................................................... 15

2.1 Ekocentra Českého svazu ochránců přírody ..................................................... 15

2.2 Práce s dětmi a mládeží .................................................................................... 16

2.3 Národní síť záchranných stanic ........................................................................ 16

2.4 Záchranné stanice živočichů ............................................................................. 16

2.4.1 Cíle záchranných stanic ve vztahu k návštěvníkům ....................................... 17

2.4.2 Cílové skupiny záchranných stanic ................................................................ 18

2.5 Záchranná stanice živočichů Makov ................................................................. 18

II Praktická část ....................................................................................................... 20

1 Záchranná stanice očima dětí .............................................................................. 20

2 Mimikry – ochranné zbarvení .............................................................................. 22

3 Stopy .................................................................................................................... 25

4 Starý les ............................................................................................................... 29

4.1 Povídání o stromech ......................................................................................... 29

4.1.1 Stromy v krajině a ve městě .......................................................................... 29

4.1.2 Proč chránit stromy rostoucí mimo les? ....................................................... 30

4.1.3 Stromy a hmyz ............................................................................................... 31

4.2 Procházka lesem ............................................................................................... 32

4.3 Čtení pohádky ................................................................................................... 33

4.4 Malování ........................................................................................................... 35

5 Živá zahrada ......................................................................................................... 36

6 Obrázky z přírodnin – mandaly ............................................................................ 38

Závěr ....................................................................................................................... 41

Použité zdroje ......................................................................................................... 42

Použité zkratky ....................................................................................................... 44

Seznam obrázků...................................................................................................... 45

Seznam tabulek ...................................................................................................... 45

7

Úvod

Školní exkurze jsou důležitou součástí školní výuky. Jsou prováděny mimo

školní prostředí a lektorem často nebývá učitel, ale odborník v daném oboru. Žáci se

tak učí např. o rybách od rybářů u vody či o lese od lesníků přímo v lese.

První část závěrečné práce se věnuje ochraně přírody a krajiny. Jde

o ochranu všech druhů rostlin, hub a živočichů před jejich vyhubením a o ochranu

zvláště chráněných území a jejich vybraných krajinných částí.

Velkou roli v ochraně přírody hrají různé neziskové organizace. V další části

práce je představena činnost Českého svazu ochránců přírody. Pod tento svaz spadá

i Záchranná stanice živočichů Makov spolu s Ekocentrem Makov. Tato stanice se

nachází nedaleko města Písku, je obklopena lesy zajímavého složení, chovným

rybníkem a loukou.

Cílem závěrečné práce je představit několik návrhů školních přírodovědných

exkurzí do Ekocentra Makov obsahově zaměřených především pro žáky 1. stupně

základních škol. Návrhy jsou přímo spojeny se Záchrannou stanicí živočichů Makov a

jejím okolím. Žáci by v průběhu exkurzí měli většinu času trávit ve venkovním

prostředí. Měli by se dozvědět některé zajímavosti z oblasti přírody, na které

při výuce ve škole často nezbývá čas.

8

I Teoretická část

1 Ochrana přírody a krajiny

Ochrana přírody a krajiny je složitá a mezioborová disciplína. Zahrnuje mimo

jiné i problematiku čištění vody, likvidaci průmyslových a komunálních odpadů,

odsiřování dýmu tepelných elektráren a prosazování nových zákonů na ochranu

životního prostředí. Z hlediska biologického je možné rozdělit přístupy k ochraně

životního prostředí na ochranu druhovou a územní. Druhová ochrana si klade za cíl

především zabránit vyhynutí kteréhokoliv organismu. Prosazuje úplnou ochranu

zákonem stanovených druhů, tj. zákaz jejich rušení především v době rozmnožování

(Papáček a kol., 2000).

Je zřejmé, že ochrana přírody se stále více přeměňuje z klasického uchování

vybraných částí přírody (zakonzervování) v aktivní podporu přirozených procesů

v populacích, společenstvech, ekosystémech a nakonec i v celých krajinách,

založenou na vědeckých základech.

Soudobá ochrana přírody se nejčastěji zaměřuje na dva základní cíle:

- ochranu biodiverzity;

- ochranu základních funkcí a procesů v ekosystémech (Otáhal a

Plesník, 1998).

Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny rozlišuje obecnou a zvláštní

ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je ochranou všech druhů rostlin včetně

hub a živočichů před vyhubením. Zvláštní ochrana přírody je dále rozlišena

na územní a druhovou ochranu (Česko, 1992).

1.1 Obecná ochrana přírody a krajiny

Ochrana živočichů a biotopů je jednou z nejdůležitějších otázek přežití

příštích lidských generací. Není nutné zdůrazňovat, že veškeré zdroje energie a

surovin jsou součástí přírody, která nás obklopuje a na které je člověk existenčně

závislý. Účelem ochrany živočichů a přírody obecně je především zachování počtu

druhů žijících živočichů (mluvíme o udržení tzv. druhové diversity či biodiversity

9

nebo o ochraně genofondu) a zachování celých biotopů (např. rašeliniště, slaniska)

nebo biomů (hlavně biomu tropických lesů, ale např. biomů listnatých lesů střední

Evropy) v nezměněném stavu (Papáček a kol., 2000).

Obecná ochrana přírody a krajiny představuje ochranu krajiny, rozmanitosti

druhů, přírodních hodnot a estetických kvalit přírody, ale také ochranu a šetrné

využívání přírodních zdrojů. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

rozlišuje:

obecnou ochranu krajiny, kam řadíme tyto nástroje: územní systém

ekologické stability, významný krajinný prvek, krajinný ráz, přírodní

park a přechodně chráněnou plochu,

obecnou ochranu druhů, podle níž jsou všechny druhy rostlin a

živočichů chráněny před ničením, poškozováním, sběrem

či odchytem. Důležitým nástrojem obecné ochrany rostlin a živočichů

včetně ochrany jejich přirozených stanovišť je ochrana volně žijících

ptáků, ale také ochrana dřevin rostoucích mimo les,

obecnou ochranu neživé části přírody a krajiny (ochrana jeskyní,

přírodních jevů na povrchu, které s jeskyněmi souvisejí a

paleontologických nálezů a minerálů), (MŽP ČR, 2016).

1.2 Územní ochrana

Územní ochranu lze rozdělit na obecnou a zvláštní. Zvláštní ochrana se

vztahuje ke zvláště chráněným územím, kterými jsou v České republice národní

parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace,

národní přírodní památky a přírodní památky. Obecná územní ochrana je pak

uplatňována na zbylém území našeho státu a zahrnuje mj. ochranu vybraných částí

krajiny (Vojar, 2007).

1.2.1 Velkoplošná chráněná území

Od druhové ochrany je neoddělitelná ochrana území, která hraje u většiny

ohrožených i chráněných druhů hlavní roli. Chránit živočicha bez ochrany jeho

životního prostředí je nemožné.

10

Mezi tzv. velkoplošná chráněná území patří národní parky (např. Krkonošský,

Šumavský aj.), chráněné krajinné oblasti (CHKO), z nichž některé byly zařazeny

do seznamu biosférických rezervací Organizace spojených národů UNESCO (např.

Křivoklátsko, Třeboňsko, Pálava). V těchto územích je omezováno zemědělství, lesní

hospodářství a turistický ruch. Pro aplikaci v přírodě by zde neměly být užívány

chemikálie a zásahy do krajiny by měly být pečlivě zvažovány z ochranářského

hlediska (Papáček a kol., 2000).

Národní parky

Národní park je definován jako rozsáhlé území, které je jedinečné

v národním nebo mezinárodním měřítku. Značnou část jeho rozlohy zaujímají

přirozené nebo člověkem málo ovlivněné ekosystémy, kde rostliny, živočichové a

neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam (Česko, 1992).

Území národních parků se člení na 3 zóny ochrany přírody, z nichž první zóna

je jádrová, nejcennější část území a platí pro ni nejpřísnější ochranné podmínky.

V současné době jsou v České republice vyhlášeny 4 národní parky (Šumava,

Krkonoše, Podyjí a České Švýcarsko) a každý národní park spravuje správa

národního parku (Patzelt a kol., 2009).

název vyhlášení rozloha [km2]

NP České Švýcarsko 1. ledna 2000 79

Krkonošský NP 17. května 1963 363

NP Podyjí 1. července 1991 63

NP Šumava 20. března 1991 680

Tabulka 1: Národní parky České republiky; zdroj: Autorka (2016)

Chráněné krajinné oblasti

Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým

reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních

11

porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami

historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti (Česko, 1992).

V České republice je v současné době 25 chráněných krajinných oblastí a

stejně jako pro národní parky, tak i pro správu těchto území se zřizují správy

chráněných krajinných oblastí (Patzelt a kol., 2009).

1.2.2 Maloplošná chráněná území

Další čtyři kategorie zvláště chráněných území - národní přírodní rezervace,

národní přírodní památky, přírodní rezervace a přírodní památky - jsou označovány

jako maloplošná zvláště chráněná území a pro jejich správu se nezřizují zvláštní

orgány (Patzelt a kol., 2008).

Národní přírodní rezervace

Nejvýznamnější kategorií z maloplošných chráněných území jsou národní

přírodní rezervace (NPR), které jsou zřizovány pro ochranu území mimořádných

přírodních hodnot národního až mezinárodního významu (Málková, Lacina, 2001).

NPR jsou menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na

přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a

jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. NPR jsou spolu s územími I. zón

národních parků nejpřísněji chráněnými územími v České republice a jejich ochrana

směřuje k podpoře fungování ekosystémů v jejich vzájemných vazbách (Patzelt a

kol., 2008).

V národních přírodních rezervacích je mimo jiné zakázáno používat všechny

intenzivní technologie, povolovat stavby, sbírat rostliny a až na definované výjimky

odchytávat živočichy. Je tu také zakázáno tábořit a rozdělávat oheň mimo vyhrazená

místa a vjíždět sem motorovými vozidly. Národní přírodní rezervace v rámci rozlohy

ČR tvoří jen 0,34% (Čihař a kol., 2002).

12

Přírodní rezervace

Přírodní rezervací může být vyhlášeno menší území se soustředěnými

přírodními hodnotami se zastoupením ekosystémů typických a významných

pro příslušnou geografickou oblast. V podstatě jde o území obdobné jako národní

přírodní rezervace, ovšem významné především v lokálním či nadregionálním

měřítku, nikoli národním či mezinárodním, jako tomu je u národních přírodních

rezervací (Patzelt a kol., 2008).

Pravidla ochrany a správy jsou většinou uvedena v příslušné zřizovací

vyhlášce. Přírodní rezervace se rozkládají na 0,33% plochy ČR (Čihař a kol., 2002).

Národní přírodní památky

Za národní přírodní památky (NPP) se vyhlašují přírodní útvary o menší

rozloze. Především geologické či geomorfologické útvary, naleziště nerostů nebo

vzácných či ohrožených druhů, mající národní či mezinárodní ekologický, vědecký či

estetický význam. Nemusí jít o nedotčené území, ale i o území, které svou činností

formoval člověk. V těchto územích se typicky potlačuje sukcese na podporu

zachování a zlepšení stavu předmětu ochrany (Patzelt a kol., 2008).

NPP vyhlašuje Ministerstvo životního prostředí. Ochrana spočívá

ve vyloučení všech činností, které by předmětný objekt mohly poškodit nebo zničit.

(Málková, Lacina, 2001).

Na území ČR tvoří jen 0,30 % (Čihař a kol., 2002).

Přírodní památky

Přírodní památka může svou charakteristikou předtavovat stejné území jako

národní přírodní památka, ovšem významné v regionálním či nadregionálním

měřítku (Patzelt a kol., 2008).

Přírodní památky jsou určeny k ochraně ekosystémů nebo jejich fragmentů,

význačných pro určitý region či geografickou oblast (Málková, Lacina, 2001).

13

1.2.3 Natura 2000

V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byla vymezena

soustava území Natura 2000, která má za úkol zabezpečit ochranu území

významných z celoevropského hlediska (Miko a Hošek, 2009).

Na území České republiky je Natura 2000 tvořena:

Evropsky významnými lokalitami (EVL)

Ptačími oblastmi (PO), (Česko, 1992).

V ČR pokrývá území soustavy Natura 2000 celkově 13,3 % území (10 486

km2), z toho je 12,27% (9 684 km2) tvořeno ptačími oblastmi a 8,45 % (7 251 km2)

evropsky významnými lokalitami. Evropsky významné oblasti a ptačí oblasti jsou

vymezovány tam, kde biotopy a populace druhů dosahují dostatečné kvality (Miko a

Hošek, 2009).

1.3 Mezinárodní úmluvy a programy

Mezinárodní úmluvy a programy týkající se ochrany přírody jsou klíčovým

mechanismem pro ochranu lokalit, zvláště pak tam, kde je pro efektivní ochranu

důležitá mezinárodní spolupráce. Mezi důležité úmluvy a programy patří:

Úmluva o biologické rozmanitosti

Ramsarská úmluva

Bonnská úmluva

Dohoda o ochraně africko-euroasijských tažných vodních ptáků

Bernská úmluva

Parky pro život

Washingtonská úmluva (Málková, Lacina, 2001).

Příčiny zhoršování životního prostředí na planetě Zemi jsou rozmanité.

Kromě živelných pohrom (povodně, sopečné erupce aj.), se kterými se celosvětový

ekosystém dokáže za nějakou dobu vyrovnat, dochází činností člověka ke změnám,

jejichž důsledky lze omezit jen za cenu obrovského úsilí a značných finančních

částek, které mnohde, zejména v rozvojových zemích, chybějí. Jsou to

14

např. bezohledná těžba dřeva tropických lesů a minerálních surovin, výstavba

obrovských vodních nádrží, odlesňování a následná větrná (odvátí) i vodní

(odplavení) eroze, necitlivá výstavba komunikací a sídel a v neposlední řadě i

množící se technologické průmyslové havárie a havárie ropných tankerů. Nelze

zanedbat ani ničivé následky válečných konfliktů (Vietnam, Perský záliv), (Papáček a

kol., 2000).

15

2 Český svaz ochránců přírody

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vznikl v roce 1979. Členy tohoto spolku

spojuje aktivní zájem o přírodu a životní prostředí.

Činnost ČSOP je velmi rozmanitá a většina z ní se odehrává v terénu. Pečuje

o přírodně zajímavá území, provádí přírodovědné průzkumy a mapování.

Prostřednictvím řady projektů se snaží o zachování druhového bohatství živočichů a

rostlin nejen na území České republiky. Nedílnou součástí aktivit je práce s dětmi a

mládeží. ČSOP vzdělává ale i dospělou veřejnost. V záchranných stanicích pečuje

o zraněné a jinak handicapované živočichy a snaží se je vrátit do přírody. Účinně

chrání přírodu tím, že se aktivně účastní rozhodování ve správních řízeních. Podílí se

i na ochraně kulturních památek a vyvíjí celou řadu dalších aktivit. Nemalé finanční

prostředky, které na uvedené činnosti sežene, poskytuje i jiným neziskovým

organizacím (ČSOP, 2016).

Od většiny obdobně zaměřených organizací se odlišuje tím, že těžištěm

činnosti ČSOP je práce dobrovolníků sdružených v několika stovkách základních

organizací, které mají vlastní právní odpovědnost.

ČSOP je členem ICUN (Světového svazu ochrany přírody) a Českého

národního komitétu UNEP (Programu OSN pro životní prostředí).

2.1 Ekocentra Českého svazu ochránců přírody

Nedílnou součástí prakticky všech aktivit ČSOP je výchovné působení

na veřejnost. Zařízení ČSOP, která výchovou cíleně provádějí, se nazývají Ekocentra

ČSOP.

Ekocentra jsou zřizována základními organizacemi, zájmovými nebo

registrovanými sdruženími ČSOP. Jejich posláním je environmentální vzdělávání,

výchova a osvěta. Mezi hlavní činnosti ekocenter patří spolupráce se školami,

organizování akcí pro veřejnost, pořádání soutěží, exkurzí, vydávání publikací a

materiálů, ekoporadenství, spolupráce se státní správou a samosprávou aj. (ČSOP,

2016).

16

2.2 Práce s dětmi a mládeží

Práce s dětmi a mládeží v ČSOP má mnoho podob a rovin, Nejpodstatnější

z nich tvoří činnost oddílů mladých ochránců přírody, běžně nazývaných mopíci.

Jsou to kolektivy dětí a mládeže pracující celoročně při jednotlivých základních

organizacích. Scházejí se pravidelně na schůzkách, pořádají výpravy do přírody, letní

a zimní tábory, účastní se různých soutěží a mají řadu dalších rozmanitých aktivit

(ČSOP, 2016).

2.3 Národní síť záchranných stanic

Ke střetům divokých zvířat s nástrahami civilizace – stavbami, dopravními

prostředky, vodiči elektřiny, jedovatými látkami, neinformovanými či

nezodpovědnými lidmi – dochází v naší krajině zcela běžně. Na rozdíl od jiných států

však v Česku vznikl celorepublikový záchranný systém, jehož cílem je poskytnout

v kterémkoliv místě republiky rychlou odbornou pomoc zraněným zvířatům a

systematicky výchovně působit na veřejnost tak, aby k zraněním zvířat docházelo co

nejméně. Tento systém se nazývá Národní síť záchranných stanic.

Národní síť záchranných stanic založil Český svaz ochránců přírody v roce

1998 s cílem zajistit komplexní systematickou pomoc zvířatům v nouzi na území celé

České republiky. Její součástí bylo v roce 2015 celkem 30 záchranných stanic. Každá

ze sdružených stanic spravuje území, na kterém je lidmi nalezeným

handicapovaným živočichům povinna poskytnout komplexní péči – rychlou první

pomoc, zajištění veterinárního ošetření, léčbu a rehabilitaci a v šťastnějších

případech i vypuštění zpět do volné přírody. Část živočichů, jejichž návrat do přírody

již není možný, slouží k ekologické výchově a osvětě (ČSOP, 2016).

2.4 Záchranné stanice živočichů

Záchranou volně žijících zvířat se zabývají stanice pro handicapované

živočichy, které jsou začleněny do Národní sítě záchranných stanic (ZS),

koordinované Českým svazem ochránců přírody. Stanice pokrývají svou působností

17

celé území ČR a ročně jimi projde víc jak deset tisíc potřebných živočichů

(Nezmeškalová, 2016).

Nejčastěji jsou přijímána zvířata poraněná dopravou, popálená elektrickým

proudem, poraněná nárazem na skleněnou plochu či postřelená. Asi 50 % jedinců se

každoročně podaří vrátit zpět do přírody (Nezmeškalová, 2016).

Stanice pro handicapované živočichy pečují o zraněné či jinak handicapované

volně žijící živočichy. Důležitou součástí jejich činnosti je však i ekologická výchova a

osvěta. Jejím cílem je šířit povědomí o tom, jak se v případě nalezeného zraněného

zvířete zachovat, a zejména jak takovýmto zraněním předcházet (neb velká část jich

vzniká z nevědomosti či lhostejnosti lidí). Většina záchranných stanic má i expoziční

části s trvale handicapovanými jedinci přístupné veřejnosti (Stýblo, 2016).

2.4.1 Cíle záchranných stanic ve vztahu k návštěvníkům

Záchranné stanice živočichů (ZSŽ) mají určité cíle v oblasti znalostí, postojů a

v oblasti jednání.

Cílem v oblasti znalostí je to, že si návštěvník udělá reálnou představu

o podobě a životě vybraných druhů živočichů žijících v České republice.

Návštěvník rozlišuje a pojmenuje druhy živočichů umístěných v expozici

stanice, udělá si reálnou představu původních biotopů daných volně žijících

zvířat a možných konfliktech se zájmy člověka. Lidé se seznámí s posláním a

náplní práce záchranných stanic, včetně zdrojů jejich financování.

Cílem v oblasti postojů je uvědomit si dopad svého jednání na volně žijící

živočichy a jak aktivně přispět k řešené situaci spojené s ohrožením těchto

živočichů.

Cílem v oblasti jednání je aktivně chránit volně žijící živočichy, aktivně

předcházet jejich ohrožení a uplatňovat zásady správného postupu při

nálezu zraněného živočicha. Cílem v oblasti jednání je též podpora

záchranných stanic finančně, formou dobrovolnictví, materiální pomocí a

pozitivní propagací (Andres a kol., 2015).

18

2.4.2 Cílové skupiny záchranných stanic

Cílovými skupinami záchranné stanice jsou především rodiče a jejich děti,

prarodiče a vnoučata, mateřské školy, základní i střední školy, skupinky seniorů,

turisté, rekreanti, zahraniční návštěvníci, adoptivní rodiče zvířat, dárci a

podporovatelé stanice, zájmové kroužky dětí a mládeže, výtvarné kroužky, dospělí

s oborovým zájmem – firmy, učitelé, atd.

2.5 Záchranná stanice živočichů Makov

Záchranná stanice živočichů Makov byla založena v roce 1993 Českým

svazem ochránců přírody. Je zařazena do, Českým svazem ochránců přírody zřízené,

Národní sítě pro handicapované živočichy s působností pro správní obvody obcí

s rozšířenou působností Blatná, Milevsko, Strakonice, Písek a Vodňany. V areálu

stanice je vybudováno 35 voliér s rozlohou 4000m² (Šejna, 2016).

Obrázek 1: Areál Záchranné stanice živočichů Makov; zdroj: Autorka (2016)

Stanice se skládá z několika částí. První část je volně přístupná expozice

zvířat. Lidé si sami prohlédnou zvířata ve voliérách. Pracovníci stanice se mohou

návštěvníkům věnovat, provedou je expozicí, seznámí s příčinami zranění a typem

handicapu konkrétních jedinců. Zodpoví nejrůznější dotazy týkající se ZS. Tento typ

19

zpřístupnění ZS využívají zejména organizované skupiny. Průvodce výklad vždy

přizpůsobí konkrétní cílové skupině návštěvníků.

Další část stanice se skládá z voliér, které nejsou přístupné veřejnosti, jedná

se především o karantény, vypouštěcí voliéry a technické zázemí.

Součástí stanice je Ekocentrum (EC) Makov. Činnost ekocentra je úzce spjata

se ZSŽ. Návštěvníci se seznámí s významem stanic obecně, s jejich rozmístěním

po celé ČR, s nejčastějšími příčinami příjmů zvířat a jejich následnou péčí (Šejna,

2016).

Obrázek 2: Ekocentrum Makov; zdroj: Autorka (2016)

Součástí EC je tzv. poznávačka rostlin a živočichů. Jedná se o ukázky rostlin a

živočichů, kdy si nejen děti prověří své znalosti. Další aktivitou EC je ukázka odchytu

a následné kroužkování ptactva. Kroužkování provádí lektor – zoolog, návštěvníkům

jsou podány podrobné informace o této činnosti.

ZSŽ Makov se nachází cca 1,5 km od Základní a mateřské školy Čížová. Škola

může zdarma využívat prostory ZSŽ a ekocentra a dále si může zapůjčit různé

výukové materiály, kterými EC disponuje. EC Makov tak často navštěvuje

Přírodovědný kroužek při škole v Čížové.

20

II Praktická část

1 Záchranná stanice očima dětí

Prohlídka ZSŽ s výkladem, kdy se děti dozví o jednotlivých živočiších určitý

příběh. Proč jsou v ZSŽ, čím se živí, co nemají rádi, v jakém prostředí žijí atd.

doporučený věk žáků: 1. stupeň základních škol (ZŠ)

optimální velikost skupiny: do 20 žáků

délka trvání: 120 minut

prostředí realizace: areál ZSŽ Makov, interiér nebo venkovní část EC Makov

cíl: Cílem programu je představit činnost záchranné stanice. Děti se seznámí

s příběhem většiny živočichů ve stanici, z jakého důvodu se zde nachází, čím

se živí a kde je jejich přirozené životní prostředí. Dozvědí se, co dělat

při nálezu poraněného živočicha a kdy je lepší zvířátko nechat v přírodě.

Dalším cílem je skupinová práce, kdy si děti vytvoří svojí záchrannou

stanici a uplatní své znalosti, popřípadě znalosti z komentované prohlídky

záchranné stanice.

pomůcky:

- čtvrtky A3

- lepidla

- barvy

- nůžky

- psací potřeby

- šablony

Výroba papírové ZSŽ

Děti mohou pracovat samostatně i ve skupinách.

Každá skupina dostane čtvrtku o velikosti A3, lepidlo, barvy, nůžky a připravené

šablony z tvrdého papíru.

21

Úkol: Šablony si děti vystříhají, na levou část namalují libovolného živočicha ze ZSŽ

Makov, na pravou část namalují nebo napíší potravu, kterou se daný živočich živí.

Pomalované šablony si nalepí na čtvrtku a odnesou do školy.

Obrázek 3: Šablona; zdroj: Autorka (2016)

Obrázek 4: Záchranná stanice očima dětí; zdroj: Autorka (2016)

22

2 Mimikry – ochranné zbarvení

doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ

optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků

délka trvání: 90 minut

prostředí realizace: interiér EC Makov, areál ZSŽ Makov

cíl: Cílem programu je ukázka ochranného zbarvení živočichů, např.

bukače velkého (Botaurus stellaris), v jejich přirozeném životním

prostředí. Vysvětlit, co jsou to mimikry a jaký důležitý význam mají

pro jednotlivé živočichy. V závěru exkurze se děti pokusí svého

papírového živočicha zamaskovat.

pomůcky:

- ukázka bukače velkého v ZSŽ Makov

- nakopírované papíry s obrysem vymyšleného motýla

- barvy

- podložky pod papír

Ukázka voliéry s bukačem velkým

Bukač velký je v ZSŽ Makov umístěn v dřevěné voliéře s rákosím a suchou

okrasnou trávou. Tento pták zcela splývá díky svému zbarvení s barvou prostředí,

ve kterém se nachází.

Děti dojdou k dané voliéře, kde se předem odstraní cedulka s názvem

živočicha, mají za úkol bez mluvení na daného živočicha ukázat. Ne všechny děti

bukače hned vidí.

23

Obrázek 5: Vybarvování motýla; zdroj: Autorka (2016)

Nyní nastává čas vysvětlit, co jsou to vlastně mimikry a k čemu slouží.

Mimikry jsou ochranné zbarvení, kdy tělo živočicha napodobuje svou barvou okolní

prostředí. Zvíře se tedy lehce schová. V podobné situaci se vyskytuje např. člověk,

když nechce plašit v lese zvířata a navíc je chce pozorovat, tak si vezme zelené nebo

hnědé oblečení a ne oranžové.

Děti si mohou navzájem prohlédnout své oblečení a popovídat si, kde by asi

s danými barvami splynuly s okolím.

24

Obrázek 6: Ukázka výtvoru mimiker; zdroj: Autorka (2016)

Aktivita

Děti dostanou papír se siluetou motýla, barvy a desky na kreslení. Najdou si

libovolné místo (popřípadě vedoucí určitá místa přidělí) a vymalují motýla tak, aby

splynul s okolím. Může se tak namalovat živočich na kamenech, na rozkvetlé louce,

na chodníku, atd.

Obrázek 7: Příklad obrysu motýla; zdroj: Domácí nápady (2016)

25

3 Stopy

- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ

- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků

- délka trvání: 60 minut

- prostředí realizace: interiér, popřípadě venkovní areál EC Makov

- cíl: Cílem je zamyšlení dětí nad velkým množstvím různých druhů stop živočichů.

Stopy nejsou jen otisky nohou. Cílem aktivity je otevřít dětem oči. Až přijdou příště

do přírody, mohou si hrát na detektivy a hledat stopy různých zvířat.

Obrázek 8: Ukázky požerků; zdroj: Autorka (2016)

- pomůcky:

- ukázky různých stop živočichů, např. pera, vývržky, hadí svlečky, oříšky,

šišky,...

- stopy – tiskátka

- papíry

- Hra stopy

26

Co jsou to stopy

a) Pokud policie někoho hledá, často se zajímá o určité stopy, které jí pomohou

danou osobu vypátrat.

Přírodovědci nehledají většinou osobu, ale zajímá je určité zvíře, které

po sobě nechalo určitou stopu.

b) Otázka pro děti: Jaké stopy může zvíře zanechat?

Možné odpovědi:

- otisky tlapek v blátě, ve sněhu

- otisky pařátů

- ptačí pera

- okousaná šiška

- oříšek

- zbytky vajíček

- svlečka (kůže) užovky

- vývržek nestrávené potravy

- hnízda

- otisk křídel ve sněhu

- skořápky ořechů

- větvičky keře okousané zajícem

- trus

- shozený parůžek

- kůra stromů – lýkožrout

- atd.

Všechny nápady se budou zapisovat na tabuli nebo na větší papír.

c) Ukázka stop

- ze sbírky stop v ZSŽ

Děti si je mohou zblízka prohlédnout.

27

Obrázek 9: Ukázky stop; zdroj: Autorka (2016)

d) Tiskátka – stopy – otisky nohou různých živočichů.

Děti si mohou vyrobit pomůcku pro poznávání stop v přírodě.

Na papír si otisknou několik stop různých živočichů a popíší si je.

Obrázek 10: Hra; zdroj: Autorka (2016)

Hra – sestav 6 čtverců

28

Stránku s názvem Hra stopy několikrát zkopírujeme na různě barevné papíry.

Papíry zalaminujeme, tím získáme trvanlivější pomůcku. Čtverce na obrázcích

rozstříháme na menší části podle narýsovaných čar. Každá skupina dostane tyto

menší části vždy jen jedné barvy. Úkolem je složit 6 čtverců, kdy každý čtverec se

skládá ze 3 částí a navíc každý čtverec obsahuje stopy od 3 různých živočichů.

Vyhrává skupina, která splní úkol v nejkratším čase.

Obrázek 11: Ukázka realizace; zdroj: Autorka (2016)

29

4 Starý les

- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ

- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků

- délka trvání: 90 minut

- prostředí realizace: blízké okolí ZSŽ Makov, ukázky starých dubů, procházka

po hrázi rybníka Makov, kterou zpevňuje několik 300 let starých dubů, ukázka

různých dutin přímo v nedalekém lese

- cíl: Zamyšlení nad významem starých stromů.

- pomůcky:

- čtvrtky

- pastelky

- doporučený postup:

- 1. povídání o stromech

- 2. procházka lesem

- 3. čtení pohádky

- 4. malování

4.1 Povídání o stromech

4.1.1 Stromy v krajině a ve městě

Od nepaměti si lidé stromů vážili a okolí svých obydlí si s nimi zkrášlovali.

Při narození dítěte otec vždy zasadil strom. Již tehdy člověk zjistil, že strom na něj

působí blahodárně nejen z pohledu estetického, ale že stromy vyzařují určitou sílu a

energii, a mohou mít proto vliv na zdraví člověka. Stejně jako před chrámem, tak i

před stoletým velikánem se cítíme malí a zranitelní. Odpočinout si ve stínu rozložité

koruny, dotknout se kůry kmene, to jsou nezaměnitelné pocity štěstí a radosti.

Stromy a keře jsou pro nás ve své konečné a nezbytné podobě nepostradatelné i

z hlediska materiálního, neboť představují zdroj suroviny chráněné zákonem před

30

poškozováním a ničením a vlastník je povinen o ně pečovat, neustále se setkáváme

s případy jejich zbytečného a protizákonného kácení (Hyťha a kol., 2007).

Obrázek 12: Starý les; zdroj: Autorka (2016)

4.1.2 Proč chránit stromy rostoucí mimo les?

Staré stromy je nutno chápat z celé řady hledisek, tedy nejen z hlediska

estetického, jako doplněk kulturní krajiny, ale i z hlediska biologického, kdy

poskytují úkryt nesčetným druhům hmyzu, ale i ptákům a drobným obratlovcům,

současně jsou však i zdrojem potravy v době květu či za tuto potravu slouží jejich

plody. Za zásadní je pak nutno považovat i jejich funkce stabilizační a protierozní,

kdy byly například duby vysazovány po staletí jako součást rybničních hrází, které

zpevňovaly a stabilizovaly, nebo jako výsadba prováděné k minimalizaci eroze

na svažitých pozemcích či stromy vysazované na březích řek a potoků, kde k tomuto

účelu sloužily především vrby a olše. Právě v těchto případech je nutno upozornit

na skutečnost, zjištěnou v době povodní, kdy břehové porosty stromů a keřů,

rostoucí v sousedství se zatravněnými pozemky, přečkaly povodňové stavy s daleko

menšími následky než betonové stavby či prefabrikované prvky v jejich těsném

sousedství. Velmi důležitá je i jejich funkce estetická, kdy jsou důležité nejen

pro svůj krajinotvorný význam především v silničních alejích, které byly v kulturní

31

krajině cíleně vysazovány, udržovány a ošetřovány, a kde současně poskytovaly stín

a ochranu při cestách (Hyťha a kol., 2007).

Obrázek 13: Starý dub; zdroj: Autorka (2016)

4.1.3 Stromy a hmyz

Staré stromy jsou důležité nejen pro svůj estetický a krajinotvorný význam,

ale také jako útočiště vzácných a chráněných druhů hmyzu. Pro přežití těchto druhů

jsou přitom nejdůležitější stromy s dutinami, částečně proschlé nebo dokonce

mrtvé. Právě tyto stromy se však často kácejí, většinou s poukazem na jejich „špatný

zdravotní stav“. Přitom se zapomíná, že ohrožené druhy hmyzu se staly ohroženými

právě proto, že nenalézají v krajině stromy ve „špatném zdravotním stavu“, v nichž

se vyvíjejí jejich larvy.

32

Pro přežití druhů vázaných na staré stromy je nutné zejména naše původní

druhy dřevin chránit. Nejvíce vzácných a chráněných druhů hmyzu se zřejmě vyvíjí

ve starých dubech, ale důležité je zachovat v krajině všechny druhy našich dřevin

(včetně ovocných). Zvláštní význam mají především solitérní (osaměle stojící)

stromy, které jsou dobře osluněné. Pokud je to možné, je nejlepší takové stromy

ponechat na místě i v případě, že jsou již suché a mrtvé. V každé fázi stárnutí a

odumírání stromu se na něm totiž vyskytuje jiné společenstvo hmyzu, ale i dalších

organismů (Hyťha a kol., 2007).

Obrázek 14: Hnízdní dutiny v buku lesním; zdroj: Autorka (2016)

Na dutiny jsou vázány některé vzácné druhy ptáků, např. dudek chocholatý

(Upupa epops), krutihlav obecný (Jynx torquilla), holub doupňák (Columba oenas),

kavka obecná (Corvus monedula), brhlík lesní (Sitta europaea), ze savců se jedná

o plcha velkého (Glis glis) nebo veverku obecnou (Sciurus vulgaris).

4.2 Procházka lesem

Ukázka starých stromů plných dutin v blízkosti ZSŽ Makov a povídání o nich.

Zamyšlení, jaký význam mohou mít staré stromy

33

- dutiny – hnízdní příležitost pro některé druhy ptáků

- životní prostředí pro různé druhy hmyzu, brouků, obratlovců

- zpevnění hráze rybníka

- význam estetický

- stín nejen pro člověka

4.3 Čtení pohádky

Čtení ukázky z knihy Lesní majáles, Tony Wolf (1992)

Příbytky v dubu

Všichni věděli, že se to jednoho dne stane.

„Říkám vám,“ povídala veveřička, „že je téměř práchnivý. Opravdu práchnivý. Brzy

se svalí.“

„To je pravda! To je pravda!“ přikyvovali čmeláci.

„Víte, jak je starý? Je mu devět set, možná tisíc let. Je to nejstarší strom v lese.

Chudák, dřív nebo později padne!“

Zvířátka si zhluboka vzdychla a smutně se dívala na velký starý hrbolatý dub, který

už nemíval žaludy a byl bez listí.

Pak za jedné bouřlivé noci cosi zavrzalo a zarachotilo.

Následujícího dne se všichni seběhli na mýtinku kolem obrovského dubu

vyvráceného z kořenů.

„Kdysi míval tak dobré žaludy!“ vzdychl si ježeček.

„V jeho koruně se moc hezky hrálo na schovávanou,“ řekl kos.

„Škoda, že už nemůže být nikomu užitečný,“ sborově zvolaly tři myšky sestřičky.

Bobr si nasadil brýle, podrbal se na bradě a řekl: „Počkejte! Proč by už měl být

k ničemu? Chviličku vydržte, změřím, jak je velký!“

34

Bobr vytáhl tužku, papír a metr. Horečně cosi dělá kolem kmene a přitom se mračí.

Nakonec zvolal: „Odtud musíme kousíček uříznout, tamhle postavíme stěnu,

vyřízneme několik oken a dveří … a bude z něho skvělý brloh! Co brloh! Přímo celá

řada domovů!“

Zvířátka chvíli překvapeně mlčela. Pak želva zamumlala: „Možná by to šlo, ale kdo to

udělá?“

„To je jednoduché! Datlové!“

Za pytel žaludů hned sepsali smlouvu.

Potom datlové začali podle bobrových příkazů klovat svými silnými zobáky do dřeva.

Tady proklovali okno a tam dveře. Zatím ježeček, krteček a jezevec usilovně stavějí

stěny a vyrábějí rámy oken a dveří. Za několik dní se kmen velkého stromu proměnil

v pět malých příbytků. Myšky sestřičky je zametly, vyčistily a poutíraly prach, a když

bylo všechno uklizené, pověsily záclony.

Každé obydlí má zvláštní vchod, dokonce i balkón na sušení prádla. Něco takového

v lese ještě nebylo.

Nadešel den, kdy se zvířátka mohla nastěhovat. Hraboš bude bydlet v bytě číslo 1,

ježečkové v bytě číslo 2 a krysa v bytě číslo 3. Krysa si hned pověsila na zeď hodiny

po dědečkovi, které mu zanechala jeho první žena. Křeček se ubytoval v čísle 4 a

krteček by měl bydlet v číslo 5, ale…

„Nejsem si jistým, zda se mi tam bude líbit,“ řekl.

„Cože? A proč?“ zvolal bobr uraženě.

„Víš… já rád kopu tunely. V noci se vzbudím a začnu kopat. Přitom někdy vystrčím

hlavu ze země, abych zjistil, kde jsem. V těchto příbytcích bych nemohl kopat. Ne?

Mohlo by se stát, že bych se prokopal kryse do ložnice!“

„Ach, to by bylo zlé,“ vzdychl bobr. „Poslouchej! Raději se nastěhuj do sklepa. Tam

můžeš kopat tunely, jaké chceš!“

„To je dobrý nápad!“ zaradoval se krteček a ihned se dal do práce. Večer byl velmi

unavený, ale spokojený ve svém domově.

35

Ostatní obyvatelé dubu mu nakukují do okna.

„Je lépe, že spí ve sklepě!“ šeptají. „Poslouchejte, jak chrápe! Všechny by nás budil!“

A tak zůstal starý dub, i když bez listí a žaludů, nadále součástí lesa.

4.4 Malování

Děti malují na čtvrtky vlastní návrhy, jak lze využít staré stromy.

36

5 Živá zahrada

- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ

- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků

- délka trvání: 60 minut

- prostředí realizace: venkovní areál ZSŽ Makov, záhon s bylinkami, záhon

s květinami, místo s posečeným trávníkem

- cíl: seznámit žáky s myšlenkou programu ČSOP Živá zahrada

Co je to živá zahrada?

Cílem programu Živá zahrada je motivovat veřejnost k úpravám svých zahrad

i pro potřeby volně žijících živočichů. Prostřednictvím Živé zahrady se tak alespoň

částečně vrací příroda zpět do blízkosti člověka.

V posledních letech sledujeme významný úbytek druhů právě v okolí lidských

sídlišť. Mnozí živočichové, kteří člověka u jeho sídlišť provázeli po staletí, najednou

rychle mizí. Příčiny nejsou zcela známé, ale je zřejmé, že jednou z nejdůležitějších je

změna péče o zahrady. V poslední době lze pozorovat, jak se zahrady stále více

izolují neprostupnými ploty, ze zahrad mizí ovocné stromy, vysazují se na nich zdejší

přírodě neznámé druhy rostlin, intenzivně se sečou trávníky, používá se více

chemických prostředků a nevhodná technika. Často se také na zahrady zavádějí

prvky, které jsou živým organismům smrtelně nebezpečné (nevhodně konstruované

nádrže s vodou, bazény s kolmými stěnami, průhledné skleněné stěny, ...).

Ukázky vzorně posečeného trávníku, kdy děti hledají na určitém vymezeném území

libovolného živočicha.

37

Obrázek 15: Posečený trávník; zdroj: Autorka (2016)

Ukázky neposečeného trávníku, záhonku s květinami a záhonku s bylinkami.

Děti hledají živočichy.

Obrázek 16: Záhonek s květinami a živočichy; zdroj: Autorka (2016)

Potvrzení myšlenky „živé zahrady“.

38

6 Obrázky z přírodnin – mandaly

- doporučený věk žáků: 1. stupeň ZŠ

- optimální velikost skupiny: 15 – 20 žáků

- délka trvání: 60 minut

- prostředí realizace: venkovní část EC Makov

- cíle: Využití hmatu k poznávání různých předmětů. Rozpoznat přírodniny a lidský

výrobek. Výtvarná činnost – z přírodnin vytvořit ve skupinách obrázek.

Obrázek 17: Připravené přírodniny; zdroj: Autorka (2016)

- pomůcky:

- šátky na zavázání očí

- cca 15 sáčků s přírodninami a výrobky, např:

- borové šišky

- smrkové šišky

- kaštany

- žaludy

- kamínky

39

- větvičky

- šupiny z ryby

- srst

- ptačí pera

- šroubovák

- kelímek

- tužka

- guma

- papír

- 2 provázky dlouhé cca 6 m

- krabice se zásobami přírodnin

Dětem postupně zavážeme oči, každé dostane jeden sáček s přírodninou nebo

výrobkem. Úkolem je překonat strach, sáhnout do sáčku a poznat danou věc

hmatem.

Věci ze sáčků roztřídíme na stole na přírodniny a lidské výrobky.

Obrázek 18: Připravené přírodniny na výrobu mandal; zdroj: Autorka (2016)

40

Výroba mandal z přírodnin

Děti rozdělíme do 2 skupin a připravíme jim krabice s přírodninami.

Uděláme z provázků 2 kruhy.

Děti vytváří dle své fantazie mandaly. Mohou použít další přírodniny z okolí, ale

s rozmyslem. V září bývá v okolí ZSŽ napadáno hodně žaludů. Je možné udělat

skupinky dětí a žaludy sbírat pro zvířátka do stanice.

Obrázek 19: Výroba mandal; zdroj: Autorka (2016)

41

Závěr

Cílem závěrečné práce bylo představit několik návrhů přírodovědných

exkurzí do Ekocentra Makov pro 1. stupeň základních škol.

Ekocentrum Makov přímo souvisí se Záchrannou stanicí živočichů Makov,

nachází se v blízkosti města Písku a je obklopeno lesem, loukou a rybníkem.

Každoročně ho navštíví cca 7 000 návštěvníků z řad široké veřejnosti. Pro školy a

školky jsou připravené různé činnosti s přírodovědnou tematikou.

Návrhy této závěrečné práce by měly rozšířit nabídku programů ekocentra.

Všechny exkurze mohou být realizovány ve venkovním prostředí, kde je možné

využít k procházkám nedaleký starý les, hráz rybníka se starými duby, rozkvetlou

louku, zastavit se u bylinek, sesbírat různé přírodniny a vytvořit z nich obrázky.

Každá exkurze zahrnuje určitou praktickou činnost, kdy žáci pracují samostatně, ale i

ve skupinkách. Mohou si například navrhnout vlastní záchrannou stanici živočichů,

zamaskovat motýla tak, aby byl téměř neviditelný, vyzkoušet si znalost nejrůznějších

stop v přírodě, navrhnout smysluplné využití starého stromu, pozorovat a poznat

některé zástupce hmyzu v tzv. živé zahradě a vyrobit si mandaly z přírodnin.

Většina z navrhovaných programů byla vyzkoušena v praxi pod vedením

odborníků z řad pedagogů i přírodovědců a setkala se s kladným ohlasem. Cíl

závěrečné práce byl splněn.

42

Použité zdroje

1. ANDRES, Roman, BROUKALOVÁ, L., ČERVENKOVÁ, Kateřina, JAKUBŮV,

Michaela, KARLÍKOVÁ, Lenka, RŮŽIČKA, Tomáš. Práce s návštěvníky

záchranných stanic pro zvířata. Vlašim: ZO ČSOP Vlašim, 2015.

2. ČESKO. Zákon č. 114 ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny.

In: Sbírka zákonů České republiky. 1992.

3. ČESKÝ SVAZ OCHRÁNCŮ PŘÍRODY. Výroční zpráva 2015. Praha: ČSOP, 2016.

4. ČIHAŘ, Jiří, ČIHAŘ, Martin, FORMÁNEK, Josef, HODKOVÁ, Zuzana., KHOLOVÁ,

Helena, MORAVEC, Zdeněk., PFLEGER, Václav, SKALICKÁ, Anna., TOMAN,

Jan. Příroda v České a Slovenské republice, Praha: ACADEMIA, 2002.

5. Domácí nápady. Šablony [online]. Domácí nápady [cit. 2016-10-0]. Dostupné

z: http://www.domaci-napady.cz/barvy-na-sklo/sablony/sablony-

motyli/sablony-motyli/.

6. HYŤHA, Martin, KOUBEK, Pavel, KUNCE, Petr, MOLEK, Vladimír, STORM,

Vojtěch, ŘEHOUNEK, Jiří. Stromy v krajině a ve městě. České Budějovice:

Calla, 2007.

7. MÁLKOVÁ, Petra, LACINA, David. Významná ptačí území v České republice.

Praha: Česká společnost ornitologická, 2001.

8. MIKO, Ladislav, HOŠEK, Michael. Příroda a krajina České republiky. Praha:

Agentrua ochrany přírody a krajiny, 2009.

9. MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ČR. Příroda a krajina [online]. Příroda

a krajina [cit. 2016-08-20]. Dostupné z:

http://www.mzp.cz/cz/priroda_krajina.

43

10. NEZMEŠKALOVÁ, Zdena. Záchranné stanice [online]. Zvíře v nouzi [cit. 2016-

08-20]. Dostupné z: http://www.zvirevnouzi.cz/ZACHRANNE-STANICE/.

11. OTÁHAL, Ivo, PLESNÍK, Jan. Záchranné programy živočichů v České republice.

Nový Jičín a Kunín: ZO ČSOP Nový Jičín, 1998.

12. PAPÁČEK, Miroslav, MATĚNOVÁ, Vlasta, MATĚNA, Josef, SOLDÁN, Tomáš.

Zoologie. Praha: Scientia, spol s.r.o., 2000.

13. PATZELT, Zdeněk, MOUCHA, Petr, ŠPRYŇAR, Pavel, URBAN, František.

Ochrana přírody a krajiny v České republice. Praha: AOPK ČR, 2008.

14. STÝBLO, Petr. O ČSOP [online]. Český svaz ochránců přírody [cit. 2016-08-

20]. Dostupné z:

http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1001&m_id_old=1000.

15. ŠEJNA, Libor. Záchranná stanice [online]. Záchranná stanice živočichů Makov

[cit. 2016-09-25]. Dostupné z: http://www.makov.cz/.

16. VOJAR, Jiří. Ochrana obojživelníků. Louny: ČSOP, 2007.

17. WOLF, Tony. Lesní majáles. Bratislava: Fortuna print, 1992.

44

Použité zkratky

ČSOP Český svaz ochránců přírody

EC Ekocentrum

EVL Evropsky významná lokalita

CHKO Chráněná krajinná oblast

ICUN Světový svaz ochrany přírody

NP Národní park

NPP Národní přírodní památka

NPR Národní přírodní rezervace

PO Ptačí oblast

UNEP Program OSN pro životní prostředí

ZSŽ Záchranná stanice živočichů

45

Seznam obrázků

Obrázek 1: Areál Záchranné stanice živočichů Makov ............................................... 18

Obrázek 2: Ekocentrum Makov .................................................................................. 19

Obrázek 3: Šablona .................................................................................................... 21

Obrázek 4: Záchranná stanice očima dětí .................................................................. 21

Obrázek 5: Vybarvování motýla ................................................................................. 23

Obrázek 6: Ukázka výtvoru mimiker .......................................................................... 24

Obrázek 7: Příklad obrysu motýla .............................................................................. 24

Obrázek 8: Ukázky požerků ........................................................................................ 25

Obrázek 9: Ukázky stop .............................................................................................. 27

Obrázek 10: Hra.......................................................................................................... 27

Obrázek 11: Ukázka realizace..................................................................................... 28

Obrázek 12: Starý les; zdroj........................................................................................ 30

Obrázek 13: Starý dub ................................................................................................ 31

Obrázek 14: Hnízdní dutiny v buku lesním................................................................. 32

Obrázek 15: Posečený trávník .................................................................................... 37

Obrázek 16: Záhonek s květinami a živočichy ............................................................ 37

Obrázek 17: Připravené přírodniny ............................................................................ 38

Obrázek 18: Připravené přírodniny na výrobu mandal .............................................. 39

Obrázek 19: Výroba mandal ....................................................................................... 40

Seznam tabulek

Tabulka 1: Národní parky České republiky ................................................................. 10