Ruské revoluce

předpoklady, politické frakce,

vývoj 1917, občanská válka a nastolení vlády bolševiků

Předpoklady• velké sociální protiklady: zaostalé rolnictvo,

přetrvává občinový systém, velká chudoba, nevzdělanost), překotná modernizace: růst proletariátu, velké sociální problémy

• autokracie: až do 1905 samoděržaví, poté omezené pravomoci Dumy

• opozice:– liberální kadeti: střední vrstvy, liberální šlechta – sociální demokraté:

• menševici: klasičtí marxisté (Martov), zastánci mezi kvalifikovanými dělníky, revoluce až bude silná dělnická třída,

• bolševici: marxistická hereze (V. I. Lenin), revoluce bez ohledu na sílu dělníků, důraz na organizovanou stranu revolucionářů

– eseři: sociální revolucionáři, orientace na venkovany, nejvlivnější a nejpočetnější (nikoli nejlépe organizovaní)

• válka: potíže se zásobováním měst protesty• hlavním důvodem sociální revoluce je nezvládnutí

zásobování velkých měst

Únorová revoluce • únorová revoluce: únorové protesty v Petrohradu abdikace cara

2 centra moci:

• prozatímní vláda (z poslanců Dumy, liberálové: kníže Lvov, později Miljukov, Kerenskij): má legitimitu bez reálné moci, pokračuje ve válce brzká ztráta sympatií veřejnosti

• petrohradský Sovět (rada dělníků a vojáků - menševici, eseři): po jeho vzoru zřizovány sověty po celé zemi i v armádě, má reálnou moc bez legitimity

• dezorganizace země, chaos • vzestup bolševiků

– podpora Německa: 50 mil zlatých marek, 9 – 10 tun zlata: umožňuje vydržovat množství agitátorů, gardistů, deníků

– populismus: duben 1917 – Dubnové teze: demagogie: mír, půdu rolníkům

– zprvu málo významní, jejich vliv roste (v souvislosti s Kornilovovým pučem): vůle k moci, důležitá úloha Trockého: příprava puče (Vojenský revoluční výbor)

Aleksandr Fjodorovič Kerenskij Vladimír Iljič Uljanov - Lenin

Schéma ruské revoluce

Říjnový převrat

• říjnová revoluce: 25. října (podle juliánského kalendáře, podle gregoriánského 7. listopadu) bolševický převrat, nekrvavé převzetí moci – volby přes manipulaci ze strany bolševiků vyhráli

eseři: bolševici přizvali do vlády jejich levé křídlo (pro Lenina: „užiteční idioti“)

– parlament rozehnán, bolševici garantují pozemkovou reformu neutralizace venkova

• 3. 3. 1918 – Brest-litevský mír: možnost věnovat se obhájení a udržení moci

Boris Kustodiev

Občanská válka: úvod• tvrdý postup bolševiků, teror

proti oponentům „nepřátelským třídám“ (vlastníci, úředníci, důstojníci), Čeka

• formování opozice na jihu Ruska: snaha čelit bolševikům vojensky

• chaotická povaha války: všichni proti všem, jediná koordinovaná a cílevědomá skupina jsou bolševici

• mimořádná krutost

Protibolševické síly• 1. „bílí“ (Děnikin, Wrangel, Kolčak)

nesourodá fronta konzervativců, carofilsky orientovaných vojáků, kozáci

• 2. neruské národy: využívají úpadku Ruska a vyhlašují nezávislost – Poláci, Finové, pobaltské národy, někteří pouze přechodně: Ukrajinci, Gruzínci, Arméni

• 3. intervenční jednotky:

– Britové (sever, Archangelsk) – Francouzi (jih, Oděsa) – Američané, Japonci (Dálný východ,

Vladivostok) – nejdůležitější Čs. Legie – ovládají

transsibiřskou magistrálu a Povolží, pod jejich ochranou vzniká demokratická vláda (později zničena autokratickým Kolčakem)

generál Anton Děnikin baron Wrangeladmirál Kolčak

Nikolaj Nikolajevič Judenič

Občanská válka

Problémy bílých• nekoordinovanost, vzájemné

soupeření

• ovládají pouze periferie nemají průmyslové kapacity (závisí na dodávkách Dohody), nemají železniční síť

• malá disciplína, velká korupce, špatná organizace

• konzervativní ideje je diskvalifikují u většiny veřejnosti, ve státech Dohody chybí politická podpora pro další válku

Bolševici• Rudá armáda (Trockij):

centrálně řízená, lepší organizace, disciplína, carští důstojníci kontrolovaní politruky zaručují výkonnost RA

• bolševici ovládají centrální Rusko kontrola průmyslových kapacit a železniční sítě možnost operativně přesouvat jednotky

• naprostá bezohlednost: „válečný komunismus“ – rekvizice z venkova pro město a armádu

• 1921: vítězství v Evropě (RA 3 mil. mužů)

Venkov ve válce• venkov – „zelení“, decimován oběma armádami, brání se

zřizováním milicí, podmaněn 1921 (hladomor)

Důsledky

• cca 10 mil mrtvých, dalších 5 mil. v důsledku hladomoru,

• devastace průmyslu (1921: 12% výkonu z r. 1913)

• vznik bolševismu – 1919: vznik Kominterny: nástroj bolševické diverze: snaha ovládnout soc. dem. hnutí, zcela podřízena zájmům strany

• 1922 – vyhlášen SSSR: formálně federace, fakticky centralisticky řízené impérium

Literatura

• FIGES, Orlando: Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891 – 1924, Beta-Dobrovský, Praha 2005

• PIPES, Richard: Dějiny ruské revoluce, Argo, Praha 1999

• MALIA, Martin. Sovětská tragédie. Dějiny socialismu v Rusku 1917 – 1991, Argo, Praha 2004

• SERVICE, Robert: Lenin, Argo, Praha 2002Černá kniha komunismu I, Paseka, 1999