Unie: měnová, bankovní, fiskální: otázky a úskalí

Ukotvení tématu

• Toto není přednáška o EU, o jejím fungování, institucích, politikách

• Vybíráme jen dvě části problematiky, a to unii měnovou a unii bankovní

• Měnová unie EU (či její části) je jen jednou etapou integrace, není jejím završením

• A nikdy ostatně jako završení integrace ani nebyla prezentována

• A ani se netýká celé EU

Obecné postřehy a otázky

• Je evropské měnová unií v pravém slova smyslu?

• Institucionální rámec

• Hospodářsko-politický rámec

• Optimální měnová zóna: teorie a realita EU

Co je asi aktuálně problémem 1

• Jednotný trh EU není úplný, dokonalý, všeobjímající, neochranářský, bezbariérový …

• Bariéry ekonomické, legislativní, technické se v zásadě dají odstraňovat (otázkou ovšem je, zda se to chce, resp. jak často převládají zájmy národní nad zájmy unijními)

• Ale i kdyby odstraněny byly, přesto zůstanou národní sociální, ekonomická, kulturní specifika, jazykové bariéry apod.)

Co je asi aktuálně problémem 2

• Jednotný trh a absence bariér na něm je sice významným předpokladem a atributem měnové unie, není však zdaleka atributem jediným

• Měnová unie nemůže být dlouhodobě stabilní pokud není spojena s centralizovanou kontrolou (či přímo s řízením) politiky fiskální (viz koncept optimální měnové zóny)…

• … a nejspíše i koordinaci dalších komponent hospodářské politiky

• Fiskální unie je ovšem přímo spojena s unií politickou (memo: fiskální politika je především záležitostí politiky jako takové)

Co je asi aktuálně problémem 3

• Eurozóna není OCA

• Konvergenční předpovědi se nenaplnily a naopak narostly divergence

• Statistická data

• Černé pasažérství

• Výhody a náklady jednotlivých členských zemí (severní vs jižní křídlo)

Atributy a hranice fiskální unie • Plná centralizace na straně jedné versus stávající stav na straně

druhé …– Skoro plná centralizace: modelem je rozpočet unitárního státu nebo

federace (asi v US pojetí)– „Rule based“ přístup (Maastricht) na straně druhé: zjevně selhal

• Mluvíme tedy o řešení na škále mezi stávajícím stavem a unitárním rozpočtem

• Ovšem stávající stav už je jinde než původní vize Maastrichtu a Paktu stability a růstu:– Evropský stabilizační mechanismus (přeshraniční transfery): mezivládní

dohoda mimo legislativní rámec EU– Fiskální kompakt (smlouva o rozpočtové odpovědnosti): omezení

rozpočtové suverenity nad rámec primární legislativy EU– Eurobondy (ještě nebyly schváleny …)

• Intervence ECB (odkup státních dluhopisů) … na hraně, případně za ní (právně i ekonomicky)

Posuny, které přináší tzv. fiskální kompakt

• nově přímo ve smlouvě je stanovena požadovaná rychlost konsolidačního pohybu v případě překročení povolené výše deficitu, spouštěcí mechanismus automatický v případě překročení stanovené hranice

• zásadní změna ve fiskálním kompaktu: o sankci rozhoduje Komise, opravné prostředky až ve druhém sledu

• transpozice smlouvy do národní legislativy, Evropský soudní dvůr může kontrolovat jak bylo transponovat

Fiskální unie – souhrn argumentů pro a proti

Proti• 1. Národní problémy musí mít národní řešení• 2. demokratický deficit• 3. všichni to budou mít dražší …• 4. riziko černého pasažérství vs. robustnost společných pravidel

Pro• 1. Bez EFU nebude EMU• 2. Musíme zůstat jednotni• 3. Unie stale pevnější• 4. Efektivnost unie

(cítíte ten rozdíl ve způsobu argumentování??)

Obecné teze k debatě o tzv. Bankovní unii

• Je to téma se silným ideologickým obsahem, vedoucí - do určité míry – k aprioristickým soudům: buď prostě věříme jednotnému trhu a pak vnímáme tzv. bankovní unii jako krok k jeho posílení, nebo jsme vůči této myšlence skeptičtí

• Sám termín Bankovní unie je ovšem zavádějící protože vzbuzuje dojem, že veškeré dílčí iniciativy, na nichž je pracováno, jsou součástí tohoto zastřešujícího „unijního“ konceptu: pokud by tomu tak bylo, mělo by skutečně logiku chtít vidět všechny tyto součásti souběžně (jak například argumentuje ČNB) …

• Ve skutečnosti je zde několik (vedle sebe ležících) iniciativ reflektujících nastalou realitu (nadnárodní skupiny, přeshraniční aktivity) a směřujících k prohloubení (větší integraci) finančního trhu, ke zkvalitnění a sjednocení regulace a výkonu dohledových činností

společný bankovní dohled *)

jednotný systém

pojištění vkladů

společný mechanismus

pro řešení bankovních

krizí

jednotná pravidla pro fungování

bank

Bankovní unie

*) primárně určen pro členy eurozóny (ostatní složky bankovní unie mají platit pro všechny členy EU)

Pozn.: širší součástí konceptu Bankovní unie je i tzv Evropský stabilizační mechanismus (ESM) a záměr, aby jeho prostředky mohly být použity k přímé kapitalizaci bank v potížích ze zemí účastnících se jednotného mechanismu dohledu

Základní obsah jednotlivých pilířů bankovní unie• Společný bankovní dohled

– svěření pravomocí v oblasti dohledu Evropské centrální bance (pro banky členů eurozóny + možný opt-in pro nečlenské státy eurozóny)

– každodenní operativní dohled (např. ochrana spotřebitele, boj proti praní špinavých peněz, dohled nad platebním stykem) budou i nadále vykonávat národní orgány dohledu (pod patronací ECB)

– přímý dohled Evropské centrální banky nad finančními institucemi, jejichž celková aktiva převyšují 30 miliard eur nebo představují více než 20 % HDP nebo je národní orgány považují za významné pro tuzemskou ekonomiku a ECB s tím souhlasí

– týkat se bude 150 až 200 bank z celkového počtu 6 000 • Jednotný systém pojištění vkladů

– zkrácení doby výplaty– zlepšené financování fondů pojištění vkladů (ex-ante, povinné vzájemné výpůjčky mezi fondy za

určitých podmínek a v dalším kroku společný evropský fond)• Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí

– prevence (plány na ozdravení bank)– včasná intervence (plány na řešení problémů bank, finanční podpora v rámci bankovních skupin,

možnost intervence orgánu pro řešení krizí)– nástroje na řešení krizí (zvýšení podílu akcionářů a věřitelů vč. Fondu pojištění vkladů na řešení

problémů bank, fond na řešení krizí – národní a v dalším kroku celoevropský)– spolupráce národních orgánů pro řešení problémů bank při řešení problémů bankovních skupin

• Jednotná pravidla pro fungování bank– CRD4/CRR – jednotná příručka pro výkon dohledu

Update: co už je a kdy co bude• Návrh směrnice o ozdravných postupech a řešení

problémů bank: červen 2013 • Návrh směrnice o systémech pojištění vkladů: červen

2013• Společný bankovní dohled: v realizaci, spuštění v Q1

2014• Jednotná pravidla: během 2013

Celkový obrázek zřejmě bude jasný ještě letos: lze čekat periodické oživování poptávky po názoru ČBA

Pozice oficiálních autorit (vláda a ČNB)• ČNB 14. 12. k dohodě o dohledu: „V tuto chvíli je ještě příliš brzy

na silné soudy o tom, jaké konkrétní dopady na domácí bankovní sektor plynou z oznámené dohody o dohledu“

• ČNB 14. 12. obecněji: „Důsledky pro domácí bankovnictví a celou ekonomiku předurčí až výsledná podoba všech jednotlivých pilířů a bankovní unie jako celku …“

• Premiér 13. 12. k bankovní unii: „Nehodlám rozhodně bránit eurozóně v tom, aby si vytvořila nový systém. Sám pokládám harmonizaci předpisů v této oblasti za nezbytnou … Nicméně obezřetnost je nutná u centralizace dohledu a fiskálního zajištění bankovního sektoru… s definitivním rozhodnutím vyčkat na dobu, kdy budeme vědět, jak vše funguje.“

↓Pozice vlády i ČNB je (v daném období) více pragmatická než

bylo předtím mediálně prezentováno – to platí i pro velmi medializovaný „český požadavek“ zapracovaný do textu

(článek 29a)

Uplatnění principu skupinového zájmu

• Pravomoci a nástroje národního orgánu dohledu v oblasti předcházení a řešení krizí jsou dle návrhů přesunuty na úroveň domácího dohledu či na evropskou úroveň (ECB či EBA)

• Při řešení stability subjektů má nadnárodní skupinové hledisko přednost před hlediskem národním

Co banky v ČR potřebují• (Nezávisle na tom, zda jsme uvnitř či vně SSM)• stabilní právní prostředí s jasnou a předvídatelně vynucovanou

regulací a dohledem, které nebudou zvyšovat náklady bank nad nezbytnou míru

• rovné tržní podmínky (“level playing field“) na tuzemském trhu i v konkurenci s vnějším prostředím, například i sjednocení dohledových požadavků a dohledové praxe a udržení konkurečního prostředí

• důvěru (to je prostředí, které tu momentálně máme - viz posledních pět let, které jinak byly pro evropskou i naši ekonomiku velmi těžké):– mateřské matky své investice v ČR spravují velmi odpovědně a

s respektem pro stabilitu našeho bankovnictví– ČNB se staví ke vztahu mezi mateřskými a dceřinými společnostmi

velmi odpovědně a nepřijímá opatření, která by přímo či nepřímo nutila mateřské banky tento vztah upravovat

– banky požívají důvěry střadatelů (klientů), obecněji široké veřejnosti, dohledového orgánu

• relace mezi dohlížejícím a dohlíženým by se neměla zásadně měnit, výkon dohledu dnes funguje dobře

SSM a ČR (zůstáváme vně)

• dosažená dohoda o společném bankovním dohledu v EU neznamená v ČR oproti stávajícímu stavu změny ve vztahu dohledových orgánů a dohlížených bank;

• za pozitivum může být spatřováno to, že u některých bank dojde k nahrazení několika dohledových orgánů v kolegu dohledových orgánů jedním orgánem (tj. ECB);

• v jistém smyslu SSM má v sobě předpoklad zvýšení úrovně dohledu a vyváženého sledování cíle stability skupiny na straně jedné a bezporuchového fungování hostitelského trhu na straně druhé: nejednotnost výkonu dohledových funkcí národními dohledovými orgány mohla být totiž doposud ovlivněna např. nižší mírou jejich nezávislosti v kontrastu se situací ČNB, která i v tomto směru patří k nejvíce nezávislým institucím v rámci EU): tedy přesun dohledu na vyšší, nadnárodní úroveň vzdaluje dohled národnímu vlivu a zakládá předpoklad dosažení vysoké míry nezávislosti dohledové činnosti a tedy její odclonění od prosazování partikulárních národních priorit

SSM a ČR (zůstáváme vně) ctd

• pro nás, protože zůstáváme vně platí i nadále, stejně jako doposud, že musí správně fungovat kolegia dohledových orgánů a dohledové orgány musí koordinovat své požadavky a přihlížet k místním podmínkám;

• S ohledem na připravovanou konstrukci SSM není třeba mít obavy z nekompetentnosti či ze vzdálenosti SSM autority od hostitelských trhů

↓Okolo vlastního SSM nehrozí nějaká větší kolize názorů … složitější je to však v případě dalších tří komponent

Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí

• Obecně je princip sjednocení postupů a mechanismů v rámci jednotného trhu pro řešení krizí správný, protože je prevencí proti regulatorním arbitrážím a morálnímu hazardu

• Robustní mechanismy prevence a řešení krizových situací budou po dotvoření silným faktorem k uklidnění finančního trhu i klientské veřejnosti

• Zvláštním aspektem je ovšem otázka obsahu, časování a kalibrace opatření

• A dalším financování přijatých nápravných opatření • Zůstaneme-li vně bankovní unie, nezmění se nejspíše

nic na vzájemných vztazích a kompetencích domovského a hostitelského „řešitelského“ orgánu

Společný mechanismus pro řešení bankovních krizí … ctd

• principiálně lze souhlasit s principem „bail-in“ (tedy praktickou subordinaci některých věřitelů bank), asi by ale nebylo dobré jeho váhu přeceňovat: existuje nejistota ohledně toho, jak v praxi bude proklamovaný systém řešení krizí pomocí „bail-in“přijat finančními trhy, jak ovlivní investiční atraktivnost bank a jak se projeví v nákladech financování bankovních institucí

• bude třeba vzít v úvahu (a opatřeními na národní úrovni reflektovat) skutečnost, že kredibilita bankovních institucí členů bankovní unie zřejmě bude podpořena v blízkém horizontu mechanismy bankovní unie a mechanismem ESM

Jednotný systém pojištění vkladů:

• dohoda na obrysech systému není jasná, proto zatím nelze prezentovat dostatečně jasná stanoviska

• v obecné rovině je klíčové hledisko důvěry střadatelů v národní systém pojištění vkladů a rovných podmínek na trhu depozit

• dnešní stav v ČR není prostý nejasností o způsobu zajištění funkce Fondu v případě vyšších požadavků na jeho zdroje

Další postřehy:

• Transformace dceřiných společností na pobočky je komplikovaný právní proces s nemalými náklady, trvající podle okolností velmi dlouho (např. až dva roky) ale zejména vyžadující velmi odpovědné posouzení ze strany mateřských společností: nelze si příliš představit, že by kterákoliv z připravovaných legislativních iniciativ mohla být impulzem pro iniciování takového kroku mateřskými společnostmi

• Pokud jde o výkon dohledu, zřetele hodný je (již nyní) viditelný obsahový posun od „měření ukazatelů“ k modelování scénářů: to má svá pozitiva ale i otazníky – dohledový orgán má nástroj, který sice umožňuje citlivěji modelovat situaci banky v různých scénářích vývoje, na druhou stranu se ale může stát nástrojem oponentury obchodních strategií dohlížených institucí (je otázkou, zda právě toto má být ambicí dohledu)

Další postřehy:

• Projekt BU nemusí získat dostatečnou kredibilitu, neboť neposkytuje odpovědi na skutečné problémy eurozóny:

– inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie (slabé mechanismy pro makroekonomické přizpůsobování) – není to OCA,

– neschopnost některých vlád kontrolovat své dluhy (pro některé členy může být fiskální nezodpovědnost dokonce racionálním přístupem)

Otázka je, jak zamezit tomu, aby společné mechanismy řešení krizí a nevyhnutelné budování evropských fiskálních nástrojů neodvrátily pozornost (zejména některých) národních vlád od potřeby konsolidovat veřejné finance a obnovit kredibilitu fiskální politiky: výrazným rizikem nevyhnutelné fiskální rizikem bude tedy riziko morálního hazardu

Skeptický postřeh:

Celkový podíl aktiv evropských bank na EU HDP je cca 350% (v ČR cca 120%)

• ani současné národní fondy ani budoucí společný restrukturalizační fond (a ostatně ani ESM) nemusejí mít dostatek zdrojů k řešení rozsáhlejší finanční krize a budou muset implicitně spoléhat na krytí veřejnými rozpočty, ať již ve formě záruk nebo hotových peněz

• otázkou ovšem zůstává, zda by i veřejné rozpočty v případě hlubší systémové krize měly vůbec dostatečnou intervenční kapacitu

• Deficity veřejných financí se promítají ve značné dluhové emisní aktivitě a k rostoucí expozici bankovních sektorů vůči veřejnému sektoru a …

• … v dezintegraci trhu dluhopisů (který byl jeden z nejvíce integrovaných segmentů finančního trhu v EU): banky se vracejí k investicím do národních vládních dluhopisů – společné mechanismy fiskální intervence pro krizové řešení mohou pomoci, my ale potřebujeme také obnovit důvěru v dluhopisový trh EU jako celek (a zastavit tak proces desintegrace dluhopisového trhu): řešení se neobejde bez společných dluhových instrumentů EU, do nichž by banky chtěly investovat (eurobondy!)

Regulatorní smršť:

• souběžně je otevřeno nepřiměřeně velké množství témat a iniciativ: zkracuje to obchodní rozhodovací horizonty, znejišťuje investory, zdražuje náklady na kapitál, komplikuje výkon základní funkce bankovnictví, tj. konvertovat zdroje střadatelů do nástrojů financování ekonomiky, zvyšuje to riziko nekonsistentní aplikace různých elementů regulatoriky napříč jurisdikcemi atd

Příklady

• Směrnice o kapitálových požadavcích (CRDIV) (každá z dalších oblastí se rozpadá na desítky dílčích témat):– kapitálová přiměřenost– pravidla likvidity– pákový poměr– corporate governance– odměňování

• (own funds, liauidity risk management, large exposures, pilíř 2, finanční konglomeráty, macro-obezřetnostní dohled, řízení rizika (tržní, obchodní kniha, protistrana), sekurizizace, operační riziko

• SIFI• DGS (systémy ochrany depozit)• MiFID (financial instruments)• FTT• Sektorové daně

Příklady … ctd

• CDS (credit default swaps)• derivativy• Směrnice po ozdravení (cisis resolution and recovery)• Směrnice o hypotékách• EMIR (market infrstructure)• Platební služby (pravidla pro inovativní platební služby, internet, mobilní, pl. karty)• Účetní standardy:

– IFRS– Dynamické správkování– Účtování hedgingových operací

• Reportovací standardy• Přísnější pravidla pro audit• Ochrana spotřebitele:

– Nediskriminace– Transparentnost a srovnatelnost– Financial inclusion– Switching (mobilita klientů)– Tying– Spotřebitelské úvěry

Příklady … ctd

• AML• PRIPS (packaged retail investment products)• SEPA• Regulace úrokových benchmarků

Soupis nově vzniklých či vznikajících institucí s regulatorní či dohledovou pravomocí (nebo stávajících s novou či rozšířenou kompetencí) či s možností ingerence:

• EBA• ESMA• EIOPA• ECB• European resolution authority• ESM• EC• ESBR (Evropská rada pro systémové riziko)

Hodnocení:

• České banky jsou dobře kapitálově i likviditně vybaveny, dokonce i bez nadsázky by se dalo říci, že unesou i ty nejnáročnější regulatorní scénáře, nicméně bylo by iluzí si na druhou stranu myslet, že tato regulatorní smršť zůstane bez jakéhokoliv vlivu na finanční obslužnost ekonomiky

Centralizací ke stabilitě – iluze nebo

řešení? • představa, že současné problémy bankovního sektoru v (některých)

zemích EU vyřeší další sjednocování, resp. centralizace regulatorního a dohledového rámce EU (či EMU) či směřování k tzv. bankovní unii

• Současný návrh není skutečnou odpovědí na problémy eurozóny (neschopnost některých vlád splácet své dluhy, vyčištění trhu od problémových bank, inherentní nedostatky samotné podstaty měnové unie).

• problém časového horizontu, protože se vymezuje řešení, jehož praktické uplatnění bude trvat nejspíše ještě dlouhou dobu: přitom problémy bank v některých zemích EU nepočkají a je třeba je řešit ihned

• novému rámci je do vínku vkládána slabost a nestabilita nebo, chceme-li, kredibilita tohoto systému bude ovlivněna puncem nízké důvěry, jakou mají dnes ti nejslabší

• průlomový krok směrem k přeparkování nákladů na stabilizaci bankovních systémů z národní na nadnárodní úroveň

Iniciativy k administrativnímu „řešení“ problémů bankovního sektoru?

• Vickersova zpráva v UK (Independent Commission on Banking)

• Volckerovo pravidlo USA (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona)

• Liikanenova expertní skupina v EU

Vickersova zpráva (UK Independent

Commission on Banking) 1. Schopnost absorpce ztrát• Více kapitálu (základní kapitál aspoň 10 %, primární schopnost

absorpce ztrát 17-20 % - včetně „bail-in bonds“) • Přísnější požadavek na pákový poměr (leverage ratio),

preference pojištěných vkladů.

2. Strukturální změny1. Oddělení retailového bankovnictví od investičního (a „wholesale

banking“) – „retail ring-fencing“ 2. „Retailové“ (zahrnuje nicméně nejen spotřebitele, ale i malé a

střední podniky) aktivity budou muset být v dceřiné společnosti (právní, ekonomická a operační separace od zbytku skupiny).

Vickersova zpráva (UK Independent Commission on Banking) – ctd.

2. Strukturální změny (ctd)

• V retailové části musí být všechna retailová depozita a kontokorenty spotřebitelům a SMEs. Mohou zde být nabízeny: spotřebitelské úvěry a úvěry SMEs, hypotéky, kreditní karty, úvěry (vč. leasingu a factoringu), správa majetku, pomocné služby.

• Mnoho bankovních služeb nebude moci být nabízeno v rámci ring-fence (např. služby zákazníkům mimo EHP, služby jež by vyústily v expozici vůči finančním institucím, aktivity na obchodní knihu, služby vztahující se k sekundárním trhům a obchodování s deriváty).

• Přesný rozsah ohraničení není zatím dán: především co se oblasti korporátního bankovnictví týče.

• Ohraničení bude poměrně silné (retailová část musí sama o sobě splňovat všechny regulatorní požadavky, vztah ke zbytku skupiny bude na úrovni „třetí strany“, požadavky na strukturu řízení), byť nejde o úplné oddělení.

• Cíl: snazší záchrana bank, lepší ochrana klientů retailového bankovnictví od vnějších šoků (není tedy o zabránění bankovnictví „kasinového typu“).

Volckerovo pravidlo (Sekce 619 Dodd-Frankova zákona)

• Oddělení některých investičních aktivit z komerčních bank:– Omezení obchodování na vlastní účet (nikoliv však

jeho zákaz - hedging a tvorba trhu povoleny) – Omezení akvizic, investic a majetkových podílů v

hedgových fondech a fondech soukromého kapitálu (včetně některých vztahů s těmito fondy).

• Primárně se zaměřuje na aktivity bank operujících v US, zahrnuje i mnoho aktivit mimo US.

Omezení velikosti v Dodd-Frankově zákonu

• Žádná instituce by neměla být „too big to fail“.• FRB (Federal Reserve Board) nesmí schválit

jakoukoliv fúzi či akvizici (která by zahrnovala finanční instituci), když by výsledná společnost měla více než 10 % celkových konsolidovaných pasiv všech finančních společností.

• Další omezení týkající se institucí přijímajících vklady.

A co kontinentální Evropa? – tzv. Liikanenova skupina

• Inspirace mj. Volckerovým pravidlem (zákaz určitých aktivit), Dodd-Frankovým zákonem (omezení pro velikost), Vickersovou zprávou (vyčlenění určitých aktivit do oddělené právní entity, resp. poměrně striktní oddělení).

• Cíle:– snížení rizika bankovního systému jako celku;– snížení rizika, jež představují individuální bankovní subjekty pro

systém (pravděpodobnost, dopad);– snížení morálního hazardu tím, že se umožní „krach“ i velkých a

komplexních subjektů (omezení vládních záruk);– podpora konkurence;– udržování integrity vnitřního trhu.

Liikanenova doporučení a jak se dotknou bank v ČR

1. Administrativní oddělení některých obzvláště rizikových aktivit od běžných aktivit depozitních bankovních institucí: není pro nás zásadní

2. Posílení preventivních mechanismů (zejména více preventivních pravomocí pro dohledový orgán: není pro nás zásadní

3. Větší ochrana střadatelů při kolapsu instituce (náklady přednostně dopadají na akcionáře a investory): může mít dopad na náklady bank z refinancování na trhu, ale celkově spíše jen okrajově a strukturálně (viz likviditní situace českých bank)

4. Větší kapitálový požadavek na rizikové aktivity: dopad spíše okrajový

Diskuse – jak argumentují zastánci strukturálních (administrativních) opatření

Klíčový argument je ve velikosti: situace too big to fail vede:

• K nesymetrickému rozkládání nákladů financování, z něhož profitují velcí hráči: deformace finančního trhu

• K jinému (tj. rizikovějšímu) přístupu k řízení portfolia a rizika, k potírání základní funkce bankovnictví (transformace maturit), k odklonu od financování s přidanou hodnotou pro tvorbu HDP% ve prospěch „kasinového“ chování

• K ovlivňování regulatorních pravidel ve prospěch velkých hráčů (viz IMF Staff discussion note „The Too-Important-to-Fail Conundrum“, May 29,2011)

A dále:• Koncept tzv. SIFI zahrnuje dodatečný kapitálový požadavek ve výši

2.5 procentního bodu: too big to fail• Z 29 SIFIs je 17 v Evropě• Velikost evropských nadnárodních bankovních skupin kvantitativně

přerostla schopnost národních autorit jejich domovských zemí řešit (=financovat) jejich případné problémy

Diskuse – jak argumentují odpůrci• Evropský finanční sektor je velmi diverzifikovaný jak z hlediska struktury

tak používaných obchodních modelů• Převládá na něm model univerzálních bank• Žádná z jeho částí nebyla krizí postižena více než jiné, proto nelze

usuzovat, že by tu byl strukturální problém• Ba co víc, jeho diverzita je sama o sobě významným faktorem stability,

resp. řízení rizika: proto pozor na nedomyšlené administrativní iniciativy, které by diverzitu poškodily …

• A kromě toho je evropský trh více závislý na bankovním zprostředkování než trh americký: případné negativní dopady administrativních strukturálních zásahů na ekonomiku by tedy byly větší: nelze tedy jen tak jednoduše inspirovat US příkladem

• Argument jednotnosti evropského trhu: konsolidace (a stabilita) jednotného trhu potřebuje volný přeshraniční pohyb kapitálu: na místě je obava, že administrativní zásahy omezí volný pohyb s negativním vlivem na finanční stabilitu

A dále …• V univerzálním obchodním modelu se retailové aktivity bez

investičních neobejdou, příklady:

– poskytování úrokových a kurzových zajišťovacích nástrojů korporátním klientům …

– i klientům veřejnoprávním (státní a municipální dluhopisy apod) …– i obyvatelstvu (hypotéční zástavní listy …)– Strukturované finanční nástroje pro financování infrastrukturálních

projektů

• Umělé oddělení investičního a retailového bankovnictví by tedy bylo technicky velmi delikátní záležitostí - není vždy triviální rozpoznat co je pravou motivací investiční transakce …

• Pokud je to podpora retailové služby, banky potřebují ošetřit svá rizika, která vznikají jim samotným sejmutím rizik z retailových klientů … tedy musí s těmito riziky na trh a tam se zajistit …

Ovšem je tu i zásadní koncepční argument …

• Dosavadní převládající přístup k finanční stabilitě (Basilejská pravidla ve všech vývojových mutacích) se zaměřoval na identifikování rizik, jejich měření a přijímání regulatorních opatření, která stimulují banky k lepšímu řízení rizik

• Uvažovaný strukturální zásah do bankovnictví je ideovým protipólem:– místo, aby se regulace odvíjela od rizik, chce změnit systém tak, aby se rizika

eliminovala;– místo stimulace nastupuje administrativní (tj. velmi netržní) ingerence, resp.

zákaz

• Snaha „zrušit“ , resp. vytěsnit rizika z bank (či segmentu bankovnictví) je ovšem koncepčně mylná: riziko je nedílnou součástí (a do jisté míry hnacím prvkem) každého podnikání, tedy i bankovního

• A je to spojeno se samou podstatou bankovnictví, kterou je transformování maturit – tedy krátkodobých zdrojů do dlouhodobého úvěrování: tato sama transformační úloha je zdrojem rizik, proti nimž se nemohou banky chránit jinak než transferem rizika směrem k investorům na finančním trhu

Celkově jde tedy o to, aby se s příslovečnou vaničkou nevylilo i dítě …

A kromě toho …• Ostatně, již probíhající regulatorní reformy také povedou

(z důvodů lepší identifikace a řízení rizik, kapitálu a likvidity a omezení pákového efektu) ke strukturálním změnám v obchodních modelech …

• Otázka časování: iniciativy „Vickers a Volker“ byly artikulovány vlastně dříve než se ukotvil rámec stávajících regulatorních změn a proto nemohly vzít v potaz účinky, které tyto reformy přinesou …

• Ostatně primární účel všech iniciativ je stejný: posílit stabilitu finančního sektoru – pokud tedy chceme přemýšlet o nových opatřeních dokonce dříve, než stávající budou uvedena v život, a artikulujeme pro ně stejné ambice jako pro ta stávající, pak těm stávajícím nevystavujeme moc dobré vysvědčení ….