Studium tasemnic roduCaryophyllidea (Khawia

sinensis), Proteocephalidea

(Glanitaenia osculata) a Cyclophyllidea

(Dollfusilepis hoploporus)

Třída Cestoda (Tasemnice) Celkem asi 5000

druhů. Parazitují u všech

skupin obratlovců. Morfologie:

Skolex Krček Strobila

Třída Cestoda (Tasemnice) Skolex:

Přichycovací orgány: acetabula, botrie, botridie

Vysunovatelný chobotek – rostellum

Hlavová ganglia

Třída Cestoda (Tasemnice) Krček: produkuje nezralé proglotidy Strobila:

Tvořena proglotidy Monozoická či polyzoická Reprodukční orgány Tegument Mikrotrichy Svalovina

Třída Cestoda (Tasemnice) Reprodukční soustava

Hermafroditi Samčí a samičí reprodukční soustava v každém

proglotidu Samčí reprodukční soustava

Mnohočetná varlata Samčí kopulační orgán – cirus uložen v cirovém váčku

Samičí reprodukční soustava Početné žloutkové folikuly Vaječník -> oogenotyp Vagína ústící do společného genitálního atria

Třída Cestoda (Tasemnice)

Rozmnožovací soustava tasemnice Diphyllothrium latum (Pseudophyllidea). cirrus pouch – cirový váček.Mehlis´ gland – Mehlisovy žlázy, ovary – vaječník, oviduct – ovidukt,

Testes – varlata, uterus – děloha, , vagina – vagína, vitelline follicles – žloutkové folikuly

Třída Cestoda (Tasemnice) Vývojový cyklus

Potřebují nejméně dva hostitele:

Alespoň jeden mezihostitel a definitivní hostitel

Oviparní (živorodé) Larva prvního stadia –

hexakant Larvy dalších stadií:

metacestodi Perorální přenos mezi

hostiteli

Třída Cestoda (Tasemnice) Klasifikace tasemnic:

Do jednotlivých řádů podle stavby přichycovacích orgánů skolexu, pohlavní soustavy a typu vývoje

Tři taxony Gyrocotylidea Amphilinidea Eucestoda

Barvení parazitů

Histologie

Transmisní elektronová mikroskopie

Skanovací elektronová mikroskopie

Řád Caryophyllidea Monozoické

tasemnice. Parazitují ve střevě

sladkovodních ryb. Skolex: vějířovitě

rozšířen.

Khawia sinensis Hsü, 1935 Strobila: 27 – 35 mm

dlouhá a 1,16 – 1,18 mm široká.

Hluboké zářezy na přední části skolexu.

Vaječníky mají tvar písmene H, početné žloutkové folikuly.

Definitivní hostitel – kaprovité ryby.

Řád Proteocephalidea Skolex se čtyřmi kruhovými přísavkami, někdy

ještě jednou přísavkou apikální. Cizopasí u sladkovodních ryb, obojživelníků a

ptáků. Jeden mezihostitel – korýši.

Glanitaenia osculata Goeze, 1782

Maximální délka 250 mm.

Na skolexu jsou čtyři přísavky a přísavka apikální.

Dvojlaločný vaječník. Vysoký počet varlat. Parazituje u

sumcovitých ryb.

Řád Cyclophyllidea Nejpočetnější řád tasemnic. Na skolexu mají čtyři kruhové přísavky, často je

také vytvořeno rostellum. Segmentovaná strobila. Vytvořeno vitellarium.

Dollfusilepis hoploporus Dollfus, 1951

Poprvé nalezena v Maroku. Parazituje výhradně u

Podiceps cristatus. Strobila je tenká, skolex

kulatý s chobotkem – rostellum.

Kraspedotní proglotidy. Dlouhý cirový váček. Trojlaločný, unilaterální

vaječník.

Khawia sinensis z Cyprinus carpio

Skolex tvořen přísavkami (a).

Nesegmentovaná strobila (b).

Tegument (i) je pokryt mikrotrichy (c).

Pohlavní orgány (d, e, f).

Spermatozoidy (g). Vitellarium a

vitelocyty (h).

Glanitaenia osculata ze Silurus glanus

Skolex se čtyřmi přísavkami a apikální přísavkou (a).

Segmentovaná strobila (b, f).

Filiformní mikrotrichy (c, d, g).

Tegument s mikrotrichy (g).

Pohlavní orgány (h, i).

Dollfusilepis hoploporus z Podiceps cristatus

Tenká segmentovaná strobila (a).

Koncové tvary ciru (b). Tegument, pohlavní

orgány (c, d).

Závěr Optická mikroskopie – vnitřní stavba těla. Elektronová mikroskopie – vnitřní a vnější

morfologie. Historicky první pozorování ciru D. hoploporus

skanovací elektronovou mikroskopií.

Závěr Rozdílné skolexy. Nesegmentovaná

strobila u K. sinensis. Segmentované

strobily u G. osculata a D. hoploporus.

Různá velikost proglotidů – u G. osculata jsou větší než u D. hoploporus.

Závěr Mikrotrichy se liší v

délce a tvaru. Pohlavní orgány jsou

různého tvaru a uspořádání.

Rozdílný tvar vaječníků a cirových váčků.

Velké odlišnosti v počtu varlat.

Závěr Nový geografický záznam Dollfusilepis hoploporus

v České republice. Potvrzení hypotézy o vzhledu koncových tvarů

ciru D. hoploporus díky prvnímu pozorování této tasemnice skanovacím elektronovým mikroskopem.