tecnicall 3/10

ŽENA A VĚDA

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 2010

TECNICALL®

STRANA 23

STRANA 20

POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA

BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ

STRANA 7

JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT

KDE JINDE DOSTANETE TOLIK PŘÍLEŽITOSTÍ.

www.kdejinde.cz

Ve Skupině ČEZ se mohou skvěle uplatnit lidé téměř ze všech oborů.Nabízíme na tisíc různých pracovních pozic, od těch, které přímo souvisejís energetikou, po řadu pozic typických pro všechny velké korporace.V ČEZu má každý jistotu stabilního zaměstnání a zároveň skvělé vyhlídky do budoucna.

A4_planeta_student.indd 1 5/28/10 1:51:15 PM

dovolte mi, abych uvedla již druhé vydání Tecnicallu, které je zaměřeno na problematiku žen a uplatnění žen ve vědeckém výzkumu a vysokém školství. Ženám nebývá věnováno tolik pozornosti jako jejich mužským kolegům, a proto vznikl například již v roce 1998 mezinárodní projekt For Women In Science. Přítomnost a úloha žen ve vědě a technologiích je základním tématem UNESCO International Report on Science, Technology and Gender 2006. U nás se postavením žen ve vědě a výzkumu dlouhodobě zabývá Sociologický ústav AV ČR. Příkladem je projekt Národního kontaktního centra - ženy a věda. S dalším rozvojem ČVUT, vznikem nových fakult a nových studijních oborů dochází k zvýšenému zájmu o obory, které jsou dnes atraktivní a zajímavé pro řadu dívek a žen. Díky tomu se dále rozšiřuje zastoupení žen i v oblastech, které byly dříve výhradně doménou mužů – v technických oborech.

Obecně se dá říct, že absolventky vysokých škol převyšují počty mužů-absolventů, roste počet studentek, žen v pozicích vysokoškolských asistentů, ale počet žen na pozicích docentů a profesorů přitom stagnuje.

Určitým problémem stále zůstává nízké zastoupení žen ve vedoucích a rozho-dovacích pozicích. Například ze stati-stického šetření provedeného Centrem pro studium vysokého školství v minu-lých letech vyplynulo, že ve vedoucích akademických pozicích je jen kolem 18 % žen. Velmi podobná je situace ve vý-zkumu a vývoji, kde ženy jako řešitelky projektů jsou zastoupeny jen přibližně 20–30 %. O rovné příležitosti žen a mužů ve vědě a výuce existuje řada odborných článků. Cílem tohoto vydání je proto pokračovat ve snaze dívkám a ženám ukázat, že i ve velmi náročných oborech, ve vedoucích a manažerských pozicích mohou vyniknout, realizovat se a dosáhnout výsledků na špičkové odborné

úrovni. Domnívám se, že k tomu je potřeba se podle známého latinského přísloví „Verba movent, exampla trahunt“ především inspirovat příklady žen, které byly ve svém oboru úspěšné a dosáhly mimořádných výsledků.

Ráda bych vám popřála příjemné čtení zajímavých článků.

TecniCall 3/2010 Vydavatel, adresa redakceRektorát ČVUTZikova 4, 166 36 Praha 6IČO: 684 077 [email protected]

Datum vydání30. listopad 2010

Periodicitačtvrtletník

Náklad5000 kusů

Cenazdarma

Evidenční číslo MK ČR E 17564

ŠéfredaktorkaMgr. Andrea Vondráková[email protected]

EditorkaAlexandra Hroncová[email protected]

Redakční radaIng. Marie GallováFakulta stavební Č[email protected] Mgr. Natálie ŠeborováFakulta elektrotechnická Č[email protected]

Ing. Libor ŠkodaFakulta jaderná a fyzikálně inženýrská Č[email protected]

Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.Fakulta dopravní Č[email protected]

Ing. Ida SkopalováFakulta biomedicínského inženýrství ČVUT [email protected]

doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc. Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou a výzkumnou č[email protected]

Ing. Ivan Šiman, CSc.Fakulta strojní[email protected]

Jiří HorskýFakulta [email protected]

KorekturyRedpenwww.redpen.cz

DesignMarek Prchal

InzerceAlexandra Hroncová[email protected]

DistribuceČVUT v Praze

FotografBc. Jiří [email protected]

Tisk K&A Advertising

TitulLukáš Vodička + Jan UldrychGrafický arteliér Drawetc.www.drawetc.cz

Přetisk článků je možný pouze se souhlasem redakce a s uvedením zdroje.

3podzim 2010

EDITORIAL / TIRÁŽ

TECNICALL

Vážené čtenářky a čtenáři,

ObsahAARGH!! KŘACH!! BANG BANG!!

Architektku z ČVUT vyznamenal prezident

Fakta o Generaci Y šokovala akademiky

Vzhůru do Jámy lvové!

Jeden rok s formulí ČVUT

Výstava Jak se tvoří město

Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT

ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně

Architektka navrhuje média

Fakulta, na které jsou ženy v přesile

Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví

Ženám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře...

Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly

Designérka číslicových systémů navrhuje hardware

Laserové zbraně Radky Bičišťové

Dítě je nejzranitelnější účastník provozu

Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči

Jak zkoumat ve 21. století středověkou vesnici?

Povedený odlitek je jako voňavá bábovka

Úspěšně se dají odstranit všechny bariéry. I ty lidské.

Zasolené historické budovy potřebují pomoc

Bojovnice proti osteoporóze se nevzdává

Projekt Golem inspirovala sama příroda

Výchova inovačních akademiků na ČVUT

Aby zuby nebolely, a chrupavky zvláště

„Cítím v kostech, že jádro je to pravé“

Nový život pražské Kolbenky

4

5

5

6

7

8

9

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

26

27

28

29

30

MGR. VERONIKA VYMĚTALOVÁmístopředsedkyně AS ČVUT

ŽENA A VĚDA

ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE III 2010

TECNICALL®

STRANA 23

STRANA 20

POVEDENÝ ODLITEK JE JAKO VOŇAVÁ BÁBOVKA

BOJOVNICE PROTI OSTEOPORÓZE SE NEVZDÁVÁ

STRANA 7

JEDEN ROK S FORMULÍ ČVUT

TECNICALL4

AKTUALITY

podzim 2010

AARGH!! KŘACH!! BANG BANG!! aneb CVUT se představuje základním školám prostřednictvím komiksu

ALEXANDRA HRONCOVÁì [email protected]

Netradiční forma marketingu a využití všech možných komunikačních kanálů je už několik let silnou stránkou ČVUT v Praze. Pod hlavičkou konceptu Sedm statečných z ČVUT se skrývá celá řada komunikačních aktivit směrem ke studentům středních škol, která dostala nejstarší technickou univerzitu v zemi do podvědomí středoškoláků, učitelů, široké i odborné veřejnosti. Letos na podzim ČVUT představilo první publikaci určenou žákům základních škol – komiks ČVUTIX.

Vzhledem ke svému poměrně malému nákladu, 5000 kusů, se stal i sběratelským artiklem komik-sových nadšenců z celé České republiky, o čemž svědčí počet jeho internetových objednávek.

Zpracování osmi příběhů se ujali renomovaní a známí ilustrátoři z ateliéru DRAWetc.: Vladimír Strejček, Jiří Franta, Jiří Grus, autor známého komiksu Voleman, či výtvarník David Böhm, autor komiksu Ticho hrocha a zároveň finalista Ceny Jindřicha Chalupeckéhoza rok 2009, Tomáš Kučerovský, Nyemi, Vojta Šeda a Nikkarin, který v nedávné době představil druhý díl své komiksové trilogie 130.

Komiks ČVUTIX, který je první velkou aktivitou směrem k žákům základních škol, si odbyl svůj křest na letošním KomiksFEST!u a získal již celou řadu pozitivních recenzí. O jeho úspěchu hovoří i to, že si ČVUTIX převzal do distribuce Kosmas, největší internetové knihkupectví v zemi. Publikaci, jejíž součástí je i plakát, je možné si zakoupit přímo v kampusu ČVUT za 99,- Kč nebo objednat na internetu. Více informací naleznete na:www.sedmstatecnych.cz/komiks

Pod názvem ČVUTIX se skrývá publikace o 76 stranách, na kterých se představuje všech osm fakult ČVUT prostřednictvím příběhů od osmi různých autorů, kteří patří ke špičce české komiksové scény.

Všech osm statečných postaviček, se kterými se doposud mohli setkat pouze středoškoláci na webových stránkách, na sebe přebírá úlohu tradičních superhrdinů a v kreslených příbězích ukazují základním školám srozumitel-nou a zábavnou formou, co vše se dá na ČVUT studovat. Přitom zachraňují zemi, bojují s nebezpečnými počítačovými i biologickými viry nebo stíhají černé pasažéry, kteří ohrožují veřejnou dopravu.

Myšlenka pro vytvoření právě komiksové prezentace vyvstala ze dvou teoretických poznatků. V posledních desetiletých je

v médiích velice patrný vizuální obrat – text ustupuje na úkor obrazu, v novinách nalézáme stále větší fotografie, v publikacích všeho druhu se používají ikonky, více než kdykoli předtím.

Vizuální studia dokázala, že dlouhý jednolitý text, který není obrazově doplněn, je čtenářem hůře přijímán, než jak tomu bylo v minulosti. ČVUT v Praze a jeho vědecko-výzkumné ob-lasti jsou samy o sobě poněkud složitější co se týče vysvětlení takové mladé cílové skupině, kterou jsou žáci základních škol ve věku od 8 do 12 let, což v kombinaci s tímto faktem vy-bídlo k hledání nového řešení.

A druhým velice důležitým zjištěním, ke kterému došel Odbor vnějších vztahů ČVUT, jež se zabývá náborem po-tenciálních studentů ČVUT, bylo to, že je třeba začít s důraznou a svěží komunikací již na základních školách.

Jak vyplynulo z několika výzkumů, posluchači středních škol již mají více či méně jasnou představu o svém zaměření, tedy o tom, zda budou studovat humanitní,přírodní, či technický obor. Pro-pagační možnosti technické univerzity jsou zde již omezené. Žáci základních škol jsou naopak v tom správném věku, kdy je možné je motivovat a vysvětlit jim témata a výhody, které jim technická škola může poskytnout.

ČVUTIX se dostává k žákům základních škol při jejich pravidel-ných „debrujárských“ návštěvách na ČVUT, je zasílán zdarma pedagogickým pracovníkům, žáci o něj mohou soutěžit na internetu.

5TECNICALLpodzim 2010

28. října 2008 byla profesorka Alena Šrámková oceněna na Pražském hradě Medailí Za zásluhy o stát z rukou prezidenta ČR Václava Klause za přínos v oblasti kultury a umění, a v letošním roce jí byla udělena Státní cena ministerstva kultury za přínos v oblasti architek-tury, se kterou je spojena i jednorázová finanční odměna tři sta tisíc korun pro každého oceněného.

„Za ocenění jsem ráda, asi se mi trošku ulevilo z toho pocitu, že dělám samé chyby a že se ty moje domy moc nelíbí. Jsem tomu vlastně hodně ráda,“ uvedla profesorka Šrámková.

Jednaosmdesátiletá prof. Alena Šrámková patří k nej-výraznějším osobnostem české architektury. Od 70. let minulého století zrealizovala řadu zajímavých staveb, které charakterizuje hlavně střídmost až minimalis-mus. Mezi nejznámější z nich patří slavná postmoderní budova ČKD v Praze na Můstku či odbavovací hala

V září 2010 se v prostorách Univerzity Palackého v Olo-mouci konala výroční konference s názvem Průvodce teenagera na cestě k technickým a přírodovědným oborům, kterou pořádalo MŠMT ČR v rámci svého projektu Podpora technických a přírodovědných oborů.

Konference měla jediný cíl – představit svým účastníkům Generaci Y, tedy skupinu dnešních středoškoláků a náctiletých, kteří jsou potenciálními uchazeči o studium technických a přírodovědeckých oborů, a možnosti komunikace s touto novou mladou generací. Pro řadu vysokoškolských pracovníků, kteří se konference zúčastnili, byla nová fakta o Generaci Y šokujícím překvapením, u některých dokonce vyvolala nesouhlas, u některých potvrzení toho, s čím se již ve své praxi setkali.

Účastníkům konference se během tří dnů představila řada marketingových odborníků z České republiky i ze zahraničí. Příspěvek Kathryn Havlové s názvem „Generace Y: Nebojí se ptát“ vyvolal vášnivou diskuzi plnou emocí. Britský vědec Michael Londesborough, který má svůj vlastní pořad na ČT, pobavil svojí ukázkou adrenalinové výuky chemie. ČVUT v Praze bylo zařazeno do dramaturgie konference jako úspěšná studie se svou kampaní Sedm statečných z ČVUT a sklidilo zasloužené ovace. Velký zájem vzbudila

Architektku z ČVUT vyznamenal prezident

Fakta o Generaci Y šokovala akademiky

MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁì [email protected]


Hlavního nádraží Praha. Dle jejího návrhu se nyní dokončuje také Nová budova ČVUT v dejvickém kampusu.

Od roku 1991 učí prof. Šrámková na Fakultě architektury ČVUT. V roce 1994 jí Obec architektů udělila cenu Osobnost české architektury, byla oceněna Českou komorou architektů a na Pražském hradě také Medailí Za zásluhy za svou celoživotní tvorbu a pedagogickou činnost.

Letos převzala z rukou ministra kultury také Státní cenu za celoživotní tvorbu.

nejenom samotná realizace této netradiční formy marketingové komunikace, ale i ukázky návyků dnešních teenagerů.

Vysoké školy se zaměřením na technické a přírodovědné obory se v dnešní době potýkají se stále většími problémy, jak si udržet zájem uchazečů o studium. Každé odborné setkání s těmi, kteří sespecializují na marketingo-vou a PR komunikace v ob-lasti terciárního vzdělávání je proto velmi vítána.

Konference „Průvodce teenagera“ poskytla řadu návodů, doporučení a inspirace, a lze jen doufat, že MŠMT i v příštím roce znovu uspořádá tolik potřebné setkání.

AKTUALITY

FOTO Angličan žijící v Česku, pracovník Akademie věd ČR a popularizátor vědy Michael Londesborough předvedl svoji „zážitkovou výuku chemie“, jak ji znají diváci z obrazovek ČT. Foto: Karmiana

FOTO Díky návrhu prof. Šrámkové budou mít brzy studenti archi-tekury a informačních technologií nové učební prostory.

Vzhůru do Jámy lvové!BC. LUCIA FEDOROVÁì [email protected]

AKTUALITY

TECNICALL6 podzim 2010

Soutěž Jáma lvová si klade za cíl zábavnou formou vzdělávat talentované děti druhého stupně základních škol, povzbuzovat jejich zvídavost a samozřejmě jim představit ČVUT a jeho vědní oblasti. Korespondenční část soutěže je rozdělena na tři kola, v každém z nich řeší mladší i starší kategorie vždy pět úloh, především matematického a informatického rázu.

Proběhlo i několik workshopů, přičemž v jednom z nich měly děti za úkol vytvořit kon-strukci mostu z těstovin tak, aby odolala co největší zátěži. Vítězný návrh nespadl ani s dvoukilogramovým závažím. Kromě přednášek, workshopů a znalostních her byla pro děti připravena celá řada spor-tovních činností, od fotbalu po lacrosse, frisbee nebo lukostřelbu. Programátorská olympiáda překvapila a pobavila disciplínami, jako například hod disketou nebo vrh harddiskem. Celodenní pěší výlet k hradu Vrškamýk zpestřil dětem geocaching.

Tábor se u dětí setkal s mimo-řádným ohlasem a v současné době již startuje druhý ročník soutěže Jáma lvová. Je jed-nou z dalších marketingových aktivit ČVUT, jejichž cílem je hledání mladých technických talentů a budoucích studentů.

Více informací o táboře i soutěži naleznete na www.jamalvova.cz

Odměnou za tvrdou práci během školního roku je pro nejlepší soutěžící účast na letním táboře. Jeho první ročník proběhl letos o prázdni-nách v Hrachově u Sedlčan. Základní myšlenkou tábora byla hra na šílené vědce, kteří během výzkumu Jámy lvové vyzkouší něco z toho, co se na ČVUT dělá. Každý den byl proto věnován jedné z fakult ČVUT. Organizátoři tábora si pro děti připravili krátkou přednášku na nějaké zajímavé téma z oblasti činnosti konkrétní fakulty, zasportovali si, a odpo-ledne pak následovaly hry nebo workshop, které buď volně navazovaly na přednášku, nebo se jinak dotýkaly dané fakulty.

Kouřová clona z nepovedeného pokusu, která provázela přivítání účastníků tábora, jasně ukázala, že vědci-vedoucí si s výzkumem Jámy lvové sami neporadí. Proto požádali děti o pomoc a zbytek večera strávili seznamováním a představením týmů, které navzájem proti sobě soutěžily po celou dobu trvání tábora. Další den už začal naplno a rovnou zostra – přednáškou o Mandelbrotově množině.

Odpoledne si děti při hře vyzkoušely ovládání lidských robotů pomocí specifických sek-vencí skoků a otáčení v kolečku.

Při následujících přednáškách, které se týkaly technických témat, čekalo děti například povídání o GPS u Fakulty dopravní, na něž navázala velmi úspěšná hra na řidiče kamiónů, přepravující zboží mezi určenými místy. Kamionisté mohli přepravovat kromě legálního i nelegální náklad, tedy pokud je nechytil po lese pobíhající „policista“. Netřeba zmiňovat, který typ nákladu byl oblíbenější. Naopak biomedicínský pohled na svět poskytla přednáška o DNA a hra, jejímž cílem bylo zapamatovat si popis cévního zásobení mozku.

Důležitou roli mělo několik přednášek o kódování, kompresi a šifrování dat. Znalosti z těchto přednášek našly upotřebení hlavně v celodenní šifrovací hře, při které se děti setkaly s různým typem šifer, od tradičních až například po zprávu v Morseově abecedě, která byla zakódována pomocí sladkých a kyselých gumových medvídků.

FOTO O mimořádném zájmu o soutěž Jáma lvová svědčí i velké množství přihlášek, které na ČVUT přicházejí ze základních škol z celé České republiky.

FOTO Táboroví účastníci se přesvedčili o tom, že i těstoviny mohou být zajímavým staveb-ním materiálem. Jejich výtvory byly posléze podrobeny stejným zatěžkávacím zkouškám, jako tomu je u projektů posluchačů Fakulty stavební ČVUT.

LUKÁŠ PAPÍKì [email protected]

Letošní rok byl pro formuli ČVUT a její univerzitní tým CTU CarTech, skládající se z 25 studentů z Fakulty strojní, Fakulty elektrotechnické ČVUT a jednoho studenta z VŠE, více než úspěšný. Studentům se podařilo postavit druhý vůz s typovým označením FS.02, který závodil v srpnu na mezinárodní soutěži Formula Student/SAE na závodním okruhu v německém Hockenheimu. Soutěže se zúčastnilo 77 týmů z pěti kontinentů světa.

jezdci. Je za něj největší počet bodů z celé soutěže. V tomto závodě vůz FS.02 dojel do cíle a obsadil v něm 16. místo. Po sečtení všech bodů jednotlivých disciplín se tým probojoval na 18. místo startovní listiny.

Závodem v Hockenheimu sezóna formule nekončila. Dne 5. října se konal „Den s formulí ČVUT“, v jehož průběhu proběhla také tisková konference. Vedení týmu zde prezentovalo nový vůz a úspěch na závodech v Německu. Za účasti médií Ing. Radek Tichánek, Ph.D., převzal od generálního sponzora Škoda Auto a.s. šek na 350 tisíc korun a z fondu rektora ČVUT 300 tis. korun na stavbu nového úspěšnějšího vozu. Pro všechny příznivce formule byla připravena exhibice vozu v ulici Technická v kampusu ČVUT. Jezdec Tadeáš Nováček zúčastněným ukázal sílu a hbitost formule.

Letošní výsledek a práci studentů stavějících závodní monopost ocenil i ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek. Při příležitosti koncertu v Betlém-ské kapli 13. října převzal tým studentů slavnostní diplomy za vynikající reprezentaci státu na soutěži Formula Student/SAE. Byla to největší pocta, které se týmu v historii dostalo.

Při této příležitosti předal děkan Fakulty strojní ČVUT prof. Fran-tišek Hrdlička vedení týmu finan-ční podporu 150 tisíckorun. Nedílnou součástí projektu stavby vozu je podpora firem působících v českém průmyslu. Již zmiňovaným partnerem je tradičně Škoda Auto a.s. Mezi další patří např. TRW, Hen-kel, Festo, Swell, TÜV SÜD Czech nebo National Instru-ments. Pro stavbu stále lepšího vozu jsou zapotřebí nemalé finance. Tým proto stále hledá nové partnery, kteří by rádi podpořili unikátní projekt.

Předsevzetí dostat se do první třicítky vozů se stalo skutečností, když formule dojela na 18. místě. Nový vůz byl zkonstruován na základě zkušeností z prvního vozu FS.01. Týmu se podařilo snížit hmotnost vozu o 65 kg. Nyní vůz váží 275 kg bez jezdce. V konstrukci byly nasa-zeny nové moderní materiály.

V rámu jsou vlepeny sendvičové panely z uhlíkového kompozitu. Jde o kombinaci snížení hmo-tnosti a zvýšení tuhosti rámu. Těhlice jsou vyrobeny z hořčí-kové slitiny a nově je použit i lehčí diferenciál Drexler. Výkon motoru se podařilo zvýšit na 63 kW, což je včetně 20mm restrikce v sání dle pravidel.

Soutěž studentských formulí na okruhu Hockenheim Ring se letos konala ve dnech od 4. do 8. srpna. Týden před student-skou soutěží zde startovala soutěž Formule 1. Studenti pražského týmu museli nejprve projít technickou přejímkou, při které komisaři zkoumají vůz z hlediska dodržení pravidel. Zkouší se například i to, zda je jezdec schopen opustit vůz

do 5 vteřin v případě požáru. Následuje kontrola převrhnutí prováděná pod úhlem 60°. Další kontrolou je měření hlučnosti. Ta nesmí přesáhnout 110 dB. Poslední kontrola, kterou vůz musí absolvovat, je zkouška brzd, při níž se musí zablokovat všechna čtyři kola a motor musí běžet. Po úspěšném absolvování těchto kontrol byla formule připuštěna k dynamickým disciplínám. Při statických disciplínách museli studenti prokázat technickou vyspělost vozu, finanční náklady na jeho výrobu a marketingovou studii představy sériové výroby.

Akcelerace na 75 m, jízda v os-mičce, autocross a endurance, je čtveřice dynamických disciplín. Nejdůležitější je vytrvalostní závod endurance, který se jede 22 km a v jeho polovině se mění

Jeden rok s formulí ČVUT

FOTO Celý tým CTU CarTech věří, že nová formule studentů ČVUT uspěje na závodním okruhu v německém Hockenheimu i v roce 2011.

AKTUALITY



Výstava Jak se tvoří městoi dalším mezníkům vývoje města, jako je rušení pražských hradeb, asanace Starého města, založení Dopravního podniku hl. města Prahy a řadě dalších. Vše bylo zastřešeno příběhy jednotlivých pražských částí a tím, jak byly postupně dopravně připojovány k historickému jádru dnešní Prahy. Jednotlivé panely byly umístěny na ochozech knihovny ve 3., 4. a 5. patře. Expozice byla doplněna o dvě interaktivní tabule Smart Board, které návštěvníkům umožňovaly zhlédnout unikátní dobové dokumenty a plány (např. zápis z policejního pro-tokolu zkoušky první koněspřežné tramvajové dráhy nebo plány prvních pražských tramvajových tratí), ale také prezentaci ses-távající z fotografií srovnávající

historickou a současnou po-dobu hlavního města. Výstavu zhlédlo za dobu jejího trvání několi set návštěvníků.

Více informací o tom, jak výstava probíhala, naleztene na www.jaksetvorimesto.cz

Doprava má odedávna určující vliv na umístění a vnitřní uspořádání lidských sídel. To se projevilo zejména při zakládání měst na křižovatkách cest a velkých řekách a také v průběhu průmyslové revoluce, během které města fatálně změnila svou velikost a podobu.

Právě tímto obdobím vrcholné průmyslové revoluce na přelomu 19. a 20. století se zabývala výstava „Jak se tvoří město“, kterou návštěvníci mohli vidět do konce roku v Národní technické knihovně v Dejvicích. Výstava se zaměřila na přeměnu Prahy, která v této době opustila své středověké hranice a vyrostla ve velké a moderní město. Klíčovým okamžikem je datum 23. září 1875 – den, kdy v Praze zahájila provoz koněspřežná tramvaj. Nebylo to na dlouho, už na konci století ji začaly nahrazovat elek-trické tramvaje. A tam, kde tato veřejná doprava vedla, začal neobyčejný stavební ruch. Příkladem mohou být Vinohrady, kde se počet obyvatel mezi roky 1869 a 1930 znásobil osmnáctinásobně. Podobně tomu bylo i na Žižkově nebo Smíchově. Výstava se ale věnovala

ING. ZDENĚK ŘÍHA, PH.D.ì [email protected]

Sedm statečných z ČVUT vydává jedinečný komiks – ČVUTIX!

Seznamte se s Elektrikem, Jádrem, Biomedičkou, Architektkou a dalšími postavičkami z ČVUT!

Publikace představuje celkem osm kreslených příběhů od různých autorů z ateliéru DRAWetc, prostřednictvím kterých se čtenáři můžou seznámit s osmi fakultami a vědními oblastmi ČVUT. ČVUTIX je určen žákům základních škol a za svůj si bere popularizovat vědu a techniku, potažmo studium na ČVUT, zábavnou a velice netradiční formou. Komiks ČVUT navazuje na dlouhodobý projekt Sedm statečných z ČVUT. Publikace má 76 stran a její součástí je plakát. Cena komiksu ČVUTIX je 99,- Kč. Více na www.sedmstatecnych.cz/komiks

FOTO Zájemci si mohli výstavu Jak se tvoří město prohlédnoutv dejvické Národní technické knihovně

AKTUALITY


V neděli 14. listopadu uděloval slavnostně pro-jekt na podporu vědecké a technické inteligence Česká hlava národní ceny nejlepším osobnostem české vědy a techniky. Cenu Invence pro rok 2010 si odnesli prof. Vladimír Mařík a prof. Michal Pěchouček z katedry kybernetiky Fakulty elektro-technické Českého vysokého učení technického v Praze, a to za výzkum aplikací takzvaných multia-gentních technologií a jejich přenos do praxe. Multiagentní technologie jsou speciální počítačové pro-gramy, které disponují prvky umělé inteligence a které se umí spolu dorozumět. Umí také spolupracovat či jinak ovlivňovat své chování. Oba ocenění profesoři z ČVUT patří mezi tvůrce světem uznávané české školy vývoje těchto systémů. Výsledky svých teoretických výzkumů úspěšně převedli do praxe. Využívá je například letectvo a námořnictvo USA a NASA.

Základ jejich softwaru sloužil i při simulaci chování pirátů v Adenském zálivu a je podkladem pro vývoj nových procesů řízení letového provozu v Česku. Technologie z ČVUT se používají primárně pro to, aby šlo modelovat nové způsoby řízení letového provozu v budoucnosti, kdy je potřeba zcela dramaticky zvýšit jak kapacitu, tak flexibilitu provozu letišť. Pro prof. Michala Pěchoučka je ocenění výsledkem týmové práce odborníků Centra agentních technologií ČVUT, s nimiž v posledních deseti letech úzce spolupracuje.

Svaz strojírenské technologie (SST) a Fakulta strojní ČVUT v Praze a Výzkumné centrum pro strojírenskou výrobní techniku a technologii (VCCVTT) si připravilyspolečnou expozici „Výzkum“ při příležitosti Meziná-rodního strojírenského veletrhu v Brně.

Cenu Invence 2010 získali vědci z ČVUT

ČVUT vystavovalo na strojírenském veletrhu v Brně



K tomu dodává: „V budoucnosti hodlám nadále bádat v oblasti multiagentnich systémů a agent-ního počítání. Hlavně se budu zabývat aplikacemi v oblastech, jako je modelování dopravy v městském prostředí či kolektivní robotiky. Jeden z mých cílů je co nejvíce provázat bakalářskou a magisterskou výuku s výzku-mnou prací, a tím přitáhnout k vědě mladou generaci badatelů.“

Prof. Vladimír Mařík vnímá ocenění jako poctu kybernetic-kému a informatickému výzkumu na ČVUT. “Osobně je pro mne ocenění spíše motivací k dalším aktivitám ve prospěch rozvoje ČVUT, výzvou k dalšímu zinten-zivnění příprav na vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámci ČVUT jako národního centra excelence. Rád bych takto posiloval pozici ČVUT ve světovém výzkumném prostoru,“ říká prof. Mařík.

na MSV Brno 2010 zlatou medaili za celoživotní technickou tvůrčí práci a dosažené inovační činy.

Společná expozice „Výzkum“ spl-nila očekávání všech – dokumen-tovala skutečnost, že dotace do oboru strojírenské výrobní tech-niky reálně zvyšují a podporují konkurenceschopnost tohoto oboru a prezentovala nejzajíma-vější výsledky vědy a výzkumu realizované ve VCSVTT ve spolu-práci s jednotlivými výrobci výrob-ních strojů v České republicea které jsou reálně uplatnitelné na nových strojích.

Expozice byla zaměřena na strojírenskou výrobní techniku a technologii a jejím cílem bylo atraktivním způsobem představit výzkum a vývoj v oboru strojíren-ské výrobní techniky mladým technikům, žákům středních a vysokých škol. Expozici rovněž navštívil ministr průmyslu a obchodu Ing. Martin Kocourek, kterého, jako absolventa ČVUT zajímaly univerzitní novinky z oblasti strojírenské technologie.

Kromě toho se na stánku udála ještě jedna velmi významná událost – prof. Ing. Jaromír Houša, DrSc., vedoucí a zakladatel VCSVTT, zakladatel Společnosti pro obráběcí stroje, spoluza-kladatel platformy Strojírenství a platformy Strojírenské výrob-ní techniky a technologie, získal

AKTUALITY

FOTO Prof. Michal Pěchouček a prof. Vladimír Mařík usilují o vybudování Českého institutu informatiky a kybernetiky v rámciČVUT, který by byl nejen centrem špičkového výzkumu a excelentní výchovy magistrů a doktorandů, ale který by sobě zahrnoval též moderní inkubátor studentských start-upových firem a stal se efektivním nástrojem pro propo-jení ČVUT s praxí.

FOTO Prof. Jaromír Houša provází po expozici Výzkum ministra průmyslu a obchodu, Ing. Martina Kocourka.


TÉMA


FOTO Ing. Kateřina Nováková z Fakulty architektury ČVUT

projektu. Důležité je ovšem také zadání ateliéru, ale snažím se držet nyní jen tu jednu linii vědeckého projektu, k níž bude můj výzkum zatím směřovat. Můj sen je například vyvíjet design v Čechách a potom poslat kód 3D obrázku švýcarskému robotu, který zhotoví výrobek v měřítku 1:1. Anebo naopak nechat vyrobit švýcarský design českého kováře nebo truhláře.“

Ing. arch. Nováková nevede výzkum jen v teoretické rovině. Například při shánění investorů pro studentské projekty komu-nikuje s partnery celý semestr pouze prostřednictvím on-line moodle systému. Díky této komu-nikaci si partneři mohou ověřit jednak pravost celého telefonic-kého rozhovoru (e-mailového dopisování) a najdou zde podklady pro výrobu návrhů, tedy prezentace studentských prací.

Svůj obor, kterým je architektura, vnímá víc jako pedagogiku. „Je zajímavé sledovat vývoj studentů, usměrňovat a akcelero-vat způsob, jakým se navzájem ovlivňují. Výjimečnost je myslím v zájmu o pedagogiku na poli architektury. “

V současné době spolupracuje se švýcarskou univerzitou ETH Zurich, kde by chtěla svůj výzkum pomocí experimentů posunout výrazně dopředu. K tomu by jí měl dopomoci i projekt zaměřený na propojení ČVUT a Zurišské uni-verzity pomocí zařízení Tabletop a Replay. Jde o využití obrovské-ho Touchpadu, kamer a obrazovek k mezinárodní spolupráci na za-daném architektonickém návrhu.

„Musím přiznat, že v oblasti vědy a výzkumu stojím na prvním schodě, před sebou jen tuším dlouhatánské schodiště. Je možné si i klást otázku, zda architektura může být vědou v tom smyslu, jak tomu po-jmu rozumíme. V mém případě půjde spíše o metodu Learning by doing. Již dva roky sbírám zkušenosti v pedagogické praxi a z té potom vzešla idea doktor-ského studia. Můj výzkum se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní – moodle, 3D tiskárny,“ říká Ing. arch. Nováková.

Lidstvo již velmi dobře umí komu-nikovat pomocí telekonferencí. Zjistilo se totiž, že ani v teoret-ických diskuzích nestačí pouze hlasová stopa a že k úplnému porozumění je třeba gest

a mimiky. V architektuře a ob-lastech jí podobných chybí však ještě další intuitivní, volní složka vyjádření myšlenky. A tou je grafika, kresba, náčrtek. V praxi to bude znamenat, že na projektu, který se týká více stran, například řecké velvyslanectví v Paříži na-vrhované americkým architektem, budou zúčastněné strany moci kvalitně spolupracovat na dálku. Ušetří se peníze za dopravu, ubytování a čas. „Vidím v tom i ekologický přínos pro společ-nost,“ dodává Ing. arch. Nováková.

Doposud Ing. arch. Nováková tes-tovala jen místní média (moodle) a jejich vliv na výuku a průběh semestru. „Zjišťuji, že pokud si studenti zvyknou komunikaci na dálku využívat, usnadní to progresi celého ateliéru v případě neschopnosti studenta přijít. Dále jsem zkoušela nové prezentační metody, kde se kombinuje statický obraz, text, mluvené slovo, hudba a video,“ říká mladá vědkyně. Tato metoda získala ocenění na konferenci eCAADe v Zurichu, takzvanou Cenu Ivana Petrovice.

„Do budoucna bych chtěla najít komunikační cestu pro mezi-národní přenos při různém technickém vybavení účastníků

Výzkum Ing. arch. Kateřiny Novákové z Fakulty architektury ČVUT se týká způsobu výuky architektonického navrhování pomocí různých médií, jako jsou PC programy, touchpady, webová komunikační rozhraní (moodle) a 3D tiskárny.

Architektka navrhuje média

FOTO Účastníci výzkumu


VÁCLAV BERÁNEKì [email protected]

TÉMA

FOTO Fakulta biomedicínského inženýrství je jedinoufakultou ČVUT, kde dívky tvoří nadpoloviční většinu studu-jících.

Zajímavý pohled na student-stvo nabízí Dana Braunová ze studijního oddělení. Studentky se totiž obecně i podle svých vlastních slov považují v po-rovnání s mužskými kolegy za svědomitější. Zastoupení studentů a studentek ve skupině stipendistů jim však zcela za pravdu nedává. Obě skupiny si při studiu vedou stejně dobře.

A jak na většinový podíl studen-tek nahlížejí samotní studenti? „Rozhodně musíme přiznat, že dívky tu tvoří kulturnější prostředí. Kluci jsou donuceni, ač nepřímo, více dbát o svůj zevnějšek. Děvčata rovněž přinášejí do diskuze jiný, jemnější pohled na věc,“ shodují se studenti magisterského studia. Vladimíra Petráková k tomu s úsměvem dodává, že být studentkou technického oboru může mít tedy i své výhody.

Nadchnout dívky pro studium technických oborů lze doporučit i kolegům z ostatních technických oborů.

Příčinu vidí studenti i vedení fakul-ty podobnou: „Nabízíme obory za-jímavé pro obě skupiny, tedy dívky i chlapce,“ uvedl doc. Hozman, proděkan pro studijní záležitosti. Skladba oborů je na fakultě opravdu pestrá. Optika a opto-metrie, Fyzioterapie nebo Zdra-votnický záchranář, to všechno jsou nové obory, které svým zaměřením lákají jak studenty, tak studentky. Ale i v ryze technickém a na fakultě nejdéle vyučovaném oboru Biomedicínský technik studuje přibližně 40 % dívek.

Studium na fakultě je inter-disciplinární. To znamená, že integruje aplikace inženýrských metod a postupů v oblasti biologie a medicíny. Vedle technických předmětů se zde totiž vyučují nezbytné znalosti z oborů, jako jsou biologie, anatomie nebo patologie.

Fakulta nabízí rovněž velmi populární magisterský obor Systémová integrace procesů ve zdravotnictví, který je zaměřený na manažerskou a ekonomickou vzdělanost spojenou se zna-lostmi zdravotnické problema-tiky. Právě do tohoto oboru se hlásí čím dál více dívek, kterým právě toto interdisci-plinární studium vyhovuje.

Je potěšující, že o vědeckou práci na fakultě mají zájem i ženy, což dokládá mimo jiné i fakt, že tvoří třetinu studentů doktorského studia.Výzkum, který na fakultě probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel. Aplikace tenkých vrstev v lékařství nebo interakce XUV záření s biologickými objekty jsou jen některé oblasti, ve kterých v týmech spolupracují ženy.

Zářným příkladem je Vladimíra Petráková, která za svou práci získala celkem dvě ceny Hlávkovy nadace (jednu za práci na mapování neuronových obvodů) a stihla při studiu vychovat nyní již pětiletou dceru Alenku, která je neformálně považována za nejmladší členku akademické obce FBMI.

I další primát drží v rukách žena z FBMI, prof. Miroslava Vrbová, coby první žena ve funkci děkana v třísetleté historii Českého vysokého učení technického v Praze. Pod jejím vedením fakulta úspěšně zvládla první kroky, které sehrály klíčovou roli v dalším úspěšném rozvoji fakulty.

Po pěti letech své existence má Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT na poli technických fakult z hlediska pohlaví záviděníhodnou pozici. V současné době navštěvuje fakultu přes 1 000 studentů, přičemž dívky tvoří pozoruhodných 58 %.

Fakulta, na které jsou ženy v přesile

FOTO Výzkum, který na biomedicíně probíhá, by se bez zapojení ženské části jen velice těžko obešel.

FOTO Mentorka Senta Čermáková pomáhá studentovi ČVUT v jeho budoucí kariéře.


HOST TECNICALLU

Práce s mladými lidmi Sentu Čermákovou baví

ING. ILONA PRAUSOVÁì [email protected]

den“ neznám. Můj program vy-padá jinak, když jsem na cestách a v zahraničí, a jinak, když jsem doma. Můj pracovní den se může odehrát v pražské kanceláři, ale taky doma na home office. Ale jedna věc je pro můj pracovní den typická – moje „šéfová“ i vět-šina kolegů či pracovních partnerů žije v Kalifornii, takže funguji ve svém časovém pásmu, ať jsem kdekoliv. Což znamená, že v Praze na otázku: „Kolik je hodin?“ odpovídám dvěma údaji: místní čas a čas minus devět hodin. Prakticky to znamená, že když je potřeba, mám někdy v noci den a ve dne noc.

Nyní působíte v projektu mentoring na ČVUT. Co hrálo roli při vašem rozhodování o účasti v letošním ročníku? Zafungovala „alma mater“?Samozřejmě. Mé studium a moje vděčnost ČVUT za to, co mi do života dala, hrály klíčovou roli v rozhodnutí zapojit se do ČVUT mentoringu. Podstatné bylo také to, že mně samotné mentoring a couching zajistily hladkou a ús-pěšnou kariéru. A především – nebudu zastírat, že mě práce s mladými lidmi v mentoringovém programu baví. Jsou to inteligent-ní, schopní a ambiciózní lidé ve věku kolem dvaceti. A ve dvaceti je člověk ve svém prime timu, jak by se řeklo televizní hantýrkou. Jak jsem kdysi četla v rozhovoru s jedním byznysmenem: „Být chytrý ve dvaceti není žádné umění, to – s nadsázkou řečeno, pochopitelně – umí každý.“ Chci tím říci asi tolik - mentoring je podobně jako třeba přednášky či vyučování na škole něčím, co obohacuje obě strany. Vy dáváte zkušenosti a vědomosti, ale od mladých lidí dostá-váte inspiraci a energii.

Celý rozhovor si můžete přečíst na www. tecnicall.cz

Senta Čermáková je vdaná a má dvě děti. Jejím manželem je její bývalý spolužák, známý publicista Miloš Čermák. V letoš-ním roce se Senta zapojila do programu mentoring na ČVUT a stala se mentorkou studentovi Fakulty informačních technologií Adamovi Bičiště.

Co byste řekla sama o sobě? Řekla bych, že jsem optimi-stická, ambiciózní a vytrvalá. Mám také spoustu ne tak skvělých vlastností, ale s těmi se raději svěřovat nebudu.

Co vás vedlo k tomu, že jste si zvolila studium na technické univerzitě v oboru, který si dívky většinou nevybírají?Jako holku mě ve škole nejvíc zajímala matematika a biologie. Takže jsem se při výběru vy-soké školy rozhodovala mezi MatFyzem, počítači a pediatrií. Na dni otevřených dveří na Fakultě elektrotechnické jsem zjistila, ze existuje obor bioky-bernetika, a bylo rozhodnuto.

Absolvovala jste ČVUT… Co bylo dál?Hned po škole jsem se vrhla do managementu nově vznikající společnosti Digital Equipment. Začala jsem řídit jejich marketing

a komunikace. Někdo by mohl říct, že jsem tak „zahodila“ to, co jsem pět let před tím „v potu tváře“ na ČVUT studovala, ale já si to nemyslím. Naopak tvrdím, že jsem si nemohla kariéru vybrat lépe. Pět let jsem se učila mate-matiku, fyziku, technické kreslení, programování, systémové řízení, elektronické obvody, elektrické pole, a v posledních dvou letech také anatomii a lékařské přístroje.Analytické myšlení jsem ihned využila ve strategickém plánování, programováni a kreslení v project managementu, vědecký přístup mi výrazně pomohl v trpělivosti, v životním optimizmu a v touze neustále se osobně zdokonalovat a vzdělávat. Ale i kdybych některé získané znalosti nevyužila, tak bych jejich studium určitě nepovažovala za ztracený čas. Myslím si, že je pro život důležité studovat cokoliv, co vás donutí a naučí přemýšlet, a to ve věku, kdy mozek každého člověka pracuje na plné obrátky. Nechat ho ve dvaceti zahálet je zločin!

Vy rozhodně nezahálíte! Jak vypadá dnes váš ty-pický pracovní den?Jako ředitelka globální komu-nikace pro služby, telekomu-nikace, finanční segment, státní zprávu a výrobní sféru společnosti Hewlett-Packard Corporation řídím divizi tiskových mluvčích a manažerů pro vztahy s analytiky (např. IDC, Gartner, Forrester). Navrhuji komunikační strategie a komunikační kanály, řídím vir-tuální komunikační týmy pro stra-tegická ohlášení, schvaluji tiskové zprávy a tisková prohlášení, komunikační kampaně, obsah ohlášení analytikům v rámci dohod o mlčenlivosti, řídím celosvětový summit pro analytiky.To je oficiální a asi hodně formální popis mé pracovní náplně. Jak vypadá můj typický den? Problém bude v tom, že nic jako „typický

Paní Senta Čermáková studovala v letech 1986–1991 Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze, konkrétně obor Technická kybernetika. Což samo o sobě zní netradičně. Od roku 2002 pracuje pro společnost Hewlett-Packard, kde v současné době zastává pozici ředitelky globální komunikace pro technologické služby a vertikály.


HOST TECNICALLU


„...pomalu svítá. Krávy už jsou podojené, teplé mléko stojí ve světnici a žena v zástěře vybírá popel z kamen, aby mohla zatopit a dát péct chléb, na který včera zadělala…“ Z dobové literatury, okolo 1870

Dávno pryč jsou časy, kdy žena jen stála u plotny – moderní žena dneška to má v mnohém jednodušší, přesto je ale pod neu-stálým tlakem střetu zájmů rodiny, zaměstnavatele i společnosti.

Pro pracující ženu-matku je velice důležitá opora rodiny, kterou ovlivňuje zaměstnavatel svým přístupem i propracova-ným personálním programem na základě pronikání aktuálních genderových témat veřejností v České republice.

Firma Robert Bosch České Budějovice jako několikanásobný vítěz soutěže Zaměstnavatel regionu reagovala jako jedna z prvních a přišla s řadou nápadů, které usnadňují rodičům skloubení pracovního a rodinného života. Kromě rovnocenného přístupu v podobě finančního ohodnocení a kariérních možností nabízí

nadcházejícím matkám v případě jejich zájmu práci z pohodlí domo-va na částečný úvazek, poskytnu-tí čtvrtého roku neplaceného volna navíc či péči o děti v part-nerských mateřských školkách Bosch.

V současné době pracuje ve firmě Robert Bosch řada žen na vedoucích a specializovaných pozicích. Všechny inzerované technické i netechnické pracovní pozice jsou určeny i pro ženy. Bosch rozšiřuje tým o kon-struktérky, technoložky, vývo-jové či zkušební inženýrky.

Společnost Robert Bosch v Českých Budějovicích byla založena v roce 1992 jako dceřiná společnost celosvětového koncernu Bosch. Výrobní závod, který dodává autokom-ponenty téměř všem význam-ným automobilkám, disponuje nejmodernějším vybavením na špičkové úrovni a rozsáhlým vývojovým a testovacím centrem.

Aktuálně společnost zaměstnává přes 2000 zaměstnanců, kteří oceňují především možnost spolupráce na mezinárodních projektech, studijní a odborné po-byty v zahraničí a další možnosti profesně-odborného rozvoje

Zveme vás na Den žen u firmy Bosch, který se bude konat 22. 4. 2011, a přesvědčíte se o výhodách práce ve firmě Robert Bosch České Budějovice!

Více informací na www.bosch.cz/cb

Že-nám je u Bosche v Českých Budějovicích dobře...

FOTO Město České Budějovice je atraktivní lokalita na jihu Čech s řadou kulturních a historických pamětihodností.

FOTO Barbora Schelová, vedoucí personálního oddělení, má dvou-letého syna

České Budějovice (německy Budweis, popřípadě Böhmisch Budweis) jsou statutární město a správní metropole Jihočeského kraje. Žije zde asi 96 tisíc obyvatel a i díky velkému počtu studentů z řad Jihočeské univerzity není nouze o kulturní a společenské vyžití.

Město obklopené zelení leží v českobudějovické pánvi na soutoku řek Vltava a Malše a nachází se zde řada památek a muzeí. Další historicky cenná místa (Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Zlatá Koruna, Vyšší Brod atd.) jsou častým cílem turistů i díky vynikající síti cyklostezek.

TECNICALL

TÉMA

14 podzim 2010

připravovat koncept stavby. Zjistily si spoustu specifických informací a požadavků, které bylo nutné při návrhu zařízení pro zrakově postižené respektovat. Poté byl ale investor při projednávání dotací na stavbu přinucen změnit původní záměr a náplň stavby se změnila na zařízení pro důchodce. Návrh stavby se tedy musel úplně přepracovat. Domov důchodců ve Veselí nad Lužnicí byl uveden do provozu v roce 2006. „Máme zprávy, že funguje dobře, zcela bez problémů a klienti jsou v něm spokojeni,“ s radostí říká Jitka Paroubková.

Z dalších společných prací tohoto silného architektonického dua můžeme jmenovat sportovní halu ve Stochově, studii ZŠ na Jižním Městě atd. Kromě toho mají obě ženy ještě řadu dalších vlastních projektů a realizací, které nebyly předmětem společné práce.

„Baví nás, že každá stavba je ojedinělá. Jiné je prostředí, do něhož je stavba koncipována, jiné jsou konkrétní požadavky na provoz, s čímž je nutné skloubit optimální návrh konstrukčního řešení. Když je pak stavba zkolaudována a uvedena do provozu, přijedeme se tam podívat a od jejích nových obyvatel se dozvíme, že se jim tam líbí, to je pro nás velká odměna,“ uzavírá Irena Pátková.

„Projektová příprava stavby je vždy dlouhodobý proces. Vymýšlíme, jak bude budova vypadat a jaké bude její provozní řešení. Na dalších stupních projektové přípravy se podílí velký počet dalších spolupracovníků, kteří se specializují na jednotlivé odbornosti, například na sta-tiku, technické vybavení budovy, instalace, protipožární ochranu, tepelnou techniku a akustiku. Důležitou roli hrají finanční možnosti investora,“ říká první část tohoto ženského architekto-nického týmu, Jitka Paroubková.

Projektová příprava musí předcházet realizaci stavby. To, jak je návrh stavby od počátku vymyšlen, hraje zásadní roli v tom, jak stavba po celou dobu svojí životnosti funguje. Archi-tektky z ČVUT mají díky své praxi zkušenosti z realizace různých

druhů staveb a dokáží je zúročit při každém dalším návrhu. Navíc, tyto zkušenosti a znalosti mohou využít při výuce studentů. Obě dvě totiž vyučují ateliérovou tvorbu na programu Architek-tura a stavitelství na Fakultě stavební ČVUT. Kromě toho tyto dvě dámy učí také nauku o budovách. Dá se tedy říci, že při své práci optimálně kloubí teoretické a praktické poznatky.

„Naše první větší společné dílo byla rekonstrukce a dostavba radnice v Berouně. To byl velký projekt, který se realizoval ve dvou etapách. Pracovaly jsme na ní od roku 1994 až po kolaudaci druhé etapy v roce 1998. Projekt obsahoval rekonstrukci přilehlé budovy a dostavbu nové části, která uzavřela celý radniční blok,“ vysvětluje druhá polovina tandemu, Irena Pátková.

Kromě funkčních vazeb nového objektu se stávajícími, u nichž architektky musely respekto-vat stávající nosné konstrukce, řešily rovněž architektonickou návaznost novostavby s původ-ními budovami, které byly pod památkovou ochranou. Navrhly tedy uzavřený blok, který obk-lopuje vnitřní nádvoří, v němž je zachována historická studna a vzrostlé stromy. Návrhem vnitřního nádvoří se podařilo vytvořit prostor, který je velmi příjemný jak pro zaměstnance radnice, tak pro její návštěvníky. Na průčelích budov, které nádvoří obklopují, se setkává tradiční architektura původních staveb s architekturou novostavby.

Dalším společným úkolem architektek Paroubkové a Pát-kové byl projekt domova dů-chodců ve Veselí nad Lužnicí. Původní záměr investora byl postavit rehabilitační zařízení pro zrakově postižené a takto začaly

Ženský architektonický tandem projektuje sportovní haly

MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ ì [email protected]

Tým architektek ve složení Ing. arch. Jitka Paroubková a Ing. arch. Irena Pátková z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT pracoval v průběhu letošního roku na projektové přípravě sportovní haly ve Středočeském kraji a domova důchodců na okraji Prahy. Za sebou mají řadu dalších společných projektů.

FOTO Domov důchodců ve Veselí nad Lužnicí – pohled ke vstupu

FOTO Vnitřní nádvoří radnice v Berouně – moderní dostavba k původní budově

15TECNICALL

TÉMA

JANA KUČEROVÁì [email protected]

Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc., vede na Fakultě informačních technologií ČVUT katedru číslicového návrhu, kde se zabývá návrhem číslicových systémů, konkrétně návrhem spolehlivých systémů s využitím programova-telného hardwaru a jeho možné rekonfigurace při poruše.

Další informace o její práci najdete na http://ddd.fit.cvut.cz

To znamená, že předmětem jeího výzkumu je návrh různých aplikací, kde je kombinováno využití procesorů, tedy pro-gramové (softwarové) řešení s rychlejší hardwarovou imple-mentací. Řeší také testování a modelování těchto systémů a hledá nové metody pro výpočty jejich spolehlivostních ukazatelů.

Její projekty se zabývají me-todologií návrhu spolehlivých, poruchám odolných a bezpečných (tzv. fault-tolerant a fail-safe) systémů. Výsledky jsou využívány a ověřovány na reálné a praktické aplikaci, konkrétně pro návrh železničního zabezpečovacího zařízení na bázi programovatel-ných hradlových polí (FPGA). Celé zařízení, postup návrhu a výsledné ukazatele spoleh-livosti, vypočtené podle vhod-ných modelů, musí odpovídat železničním normám.

„Když se nám to podaří, bude to mít zcela praktický význam pro možnost využití moderního hard-waru a moderních návrhových prostředků pro průmyslové oblasti. Využití nejmodernějších trendů a výsledků výzkumu povede k nižší pořizovací ceně zařízení, jeho nižší spotřebě, k návrhu zařízení s předem

danými spolehlivostními ukazateli, ale také rychlejšímu návrhu, tedy k rychlejšímu využití v praxi,“ doplňuje doc. Kubátová.

Její výzkum v této oblasti je doložen řadou publikací na světových konferencích i v uz-návaných časopisech. Je členkou programových výborů konferencí zabývajících se číslicovým návr-hem, například DSD Euromicro, DDECS, FPL. Několik z nich jich v Praze organizovala (ETS 2010, FPL 2009, DDECS 2006).

Je členkou habilitačních komisí a oponentkou řady doktorských prací a časopiseckých článků. „Mým cílem je realizovat kom-plexní metodologii návrhu spolehlivých systémů s předem danými parametry pro různé praktické účely a tuto metodologii ověřit na praktických projektech z průmyslu,“ říká doc. Kubátová.

Co doc. Kubátovou na jejím výzkumu nejvíce baví? Návrh hardwaru jako takového není bohužel příliš populární. Každý student chce na informa-tiku, ale chce studovat nějaký software. Nejvíce mě baví ukazovat, co je to číslicový návrh na praktických aplikacích – studenti si své návrhy okamžitě implementují například v pří-pravku s hradlovým polem – a díky tomu získávat další výzkumníky z řad studentů pro řešení konkrétních projektů, v nichž se uplatní zajímavý mix znalostí ze softwaru i hardwaru.

Zkušenosti z konferencí a napojení na světovou komunitu mi umožňuje zabývat se aktuál-ními problémy a aplikovat je na české poměry. Velmi oceňuji spolupráci ss svými kolegy a dobré výzkumné prostředí na svém pracovišti,“ tvrdí doc. Kubátová.

Designérka číslicových systémů navrhuje hardware

FOTO Doc. Ing. Hana Kubátová, CSc.

Katedra číslicového návrhu je zaměřena na návrh procesorů, vestavných řídicích počítačů a počítačových komunikačních systémů, na vývoj programů pro speciální číslicová zařízení a pro ovládá-ní jejich rozhraní směrem k uživatelům nebo jiným za-řízením, na vývoj algoritmů, implementovaných na hranici hardware a software (HW/SW codesign) a optimalizovaných podle konkrétních požadavků na velikost zařízení (plochu čipu nebo programovatelného obvodu), pracovní frekvenci, spotřebu, spolehlivost i ry-chlost návrhu.

Nedílnou součástí návrhů je i používání vhodných formál-ních modelů (např. Petriho sítí), modelování, emulace, simulace a verifikace. Členové katedry se budou podílet na řešení grantů a výzkumných projektů zaměřených na vývoj spolehlivých systémů na bázi programovatelných obvodů (FPGA) a systémů na čipu (SoC), na diagnostiku, on-line i off-line testování a jeho opti-malizace a na návrh a imple-mentaci moderních architektur pro realizaci procesorů a kryptografického hardwaru.

Ve většině případů výzkumů, které v centru probíhají, se jedná o optimalizaci parametrů laseru a pracovních podmínek pro dosažení požadovaného cíle. Ing. Bičišťová se v minulých letech zabývala optimalizací parametrů laseru pro technologii leštění, kde byla snaha dosáh-nout co nejlepší kvality povrchu.

Další technologií, která byla a je zkoumána, je texturování laserem. Zde je hlavním cílem vytvořit takové textury, které příznivě ovlivní funkční vlastnosti po-vrchu, např. snížením koeficientu tření. U technologie gravírování laserem je výzkum zaměřen na 3D gravírování prostorových

dutin a na dosažení co nejlepší tvarové přesnosti. Další zají-mavou oblastí je dekorování a popisování předmětů z kera- mických a skleněných materiálů prostřednictvím laseru.

Výsledky výzkumu výše zmiňovaných technologií mají význam pro průmyslovou výrobu. Technologii gravírování a leštění laserem lze uplatnit např. při výrobě forem, detailů (logo), razníků a pečetidel, elektrod pro elektroerozivní obrábění nebo utvařečů třísky na břitových destičkách.

Technologii leštění a texturování laserem lze využít např. pro úpra-vu povrchů nástrojů pro tváření za studena, kde lze dosáhnout lepších funkčních vlastností a delší trvanlivosti nástroje. Tech-nologie popisování a dekorování skla a keramických předmětů rozšiřuje oblast využití laseru ve výrobě dekoračních předmětů.

Za pracovní úspěch považuje Radka Bičišťová to, když se nakonec podaří dosáhnout požadovaného výsledku. Někdy však bývá cesta k dosažení kýženého výsledku dlouhá a je potřeba trpělivosti. Někdy se naopak stane, že při výzkumu jedné věci se přijde na další jiné, které lze také využít. „Jedním z výsledků výzkumu bylo podání přihlášky vynálezu speciální metody dekorování a popisování skla laserem,“ uvádí tento zají-mavý příklad odbornice z ČVUT.

Pracovníci z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní tech-niku a technologii prezentují a aplikují své výsledky výzkumu v průmyslové praxi. Firmy se na ně mohou obrátit a obracejí se se svými požadavky. Tým

Laserové zbraně Radky Bičišťové


Laserové technologie nyní nacházejí řadu uplatnění v průmyslu. Na jejich výzkumu, a zejména na hledání nových možností využití se podílí ing. Radka Bičišťová z Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii Fakulty strojní ČVUT. Radka Bičišťová se specializuje především na následující laserové technolo-gie – gravírování, texturování, leštění, popisování a dekorování.

TÉMA

TECNICALLTECNICALL16 podzim 2010

FOTO „Naším přáním pro blízkou budoucnost je získání výkonnějšího robotizovaného laseru, který by umožnil rozšíření možností výzkumu na našem pracovišti zejména v oblasti tepelného zpracování a svařování,“ říká Radka Bičišťová, odbornice na laserové technologie z Fakulty strojní ČVUT.

odborníků je jim pak scho-pen odzkoušet vhodnost la-serové technologie, nebo i vyrobit menší počet kusů.

A co říká mladá vědkyně o svém oboru? „Baví mě objevo-vat nové způsoby a možnosti využití laserových technologií. Unikátnost oboru vidím v jeho vlastní podstatě, že nástrojem je světlo, které může přinášet zajímavá řešení, a to nejen v průmyslových oblastech.“

Laser (z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation, tj. zesilování světla stimu-lovanou emisí záření) je optický zdroj elektromagnet-ického záření tj. světla v širším smyslu. Světlo je z laseru vyzařováno ve formě úzkého svazku; na rozdíl od světla přirozených zdrojů je koher-entní a monochromatické. Princip laseru využívá zákonů kvantové mechaniky a termo-dynamiky.

V rámci projektu základního výzkumu MŠMT se nyní podílí na výzkumu rozvoje metod testování úrovně pasivní bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozidlem. Současná legislativa totiž zohledňuje úroveň ochrany dětského chodce při srážce s osobním vozidlem pouze testem nárazovou make-tou hlavy dítěte do kapoty. Tato dynamická zkouška je pro výrobce automobilů závazná v rámci homologace a simu-luje podmínky nárazu hlavy na kapotu rychlostí 35km/h.

Homologační předpis nez-ohledňuje interakci ostatních částí těla dětského chodce s přídí automobilu, a proto ani v současné době neexistuje testovací „chodecká“ figurína s odpovídající biomechanickou věrností, která by reprezentovala průměrně vzrostlého dětského chodce ve věku, který je z hle-diska samostatného pohybu v dopravním prostoru rizikový. „Naše pracoviště se proto ve spo-lupráci s partnery z aplikační sféry zabývá návrhem způsobů detekce dynamických veličin pro objektivní deskripci závažnosti kolize osob-ního automobilu s dětským chod-cem,“ dodává Dr. Schejbalová.

Profese Dr. Schejbalové v sobě spojuje technické, lékařské a právní vědy spolu s mezi-oborovými disciplínami, jako je biomechanika. „Člověk tak má možnost zjistit, kolik vědních oborů je zapotřebí k rozřešení dopravní nehody. Navíc práce v oblasti teoretického či apliko-vaného výzkumu je tvůrčí činnost, která mě neustále motivuje dále se vzdělávat a sbírat nové infor-mace. Mohu říci, že mám i štěstí na tým spolupracovníků, což je

pro mou práci velmi důležité, neboť týmová spolupráce je alfou a omegou pro realizaci experi-mentální činnosti v tomto oboru,“ vysvětluje Zuzana Schejbalová.

Ústav soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT spolupracuje s celou řadou institucí, jak z oblasti státní správy, tak i průmyslu. Na poli mezinárodní spolupráce v ro-zvoji nástrojů analýzy dopravních nehod byly navázány kontakty s několika evropskými univerzi-tami. Momentálně při realizaci experimentů z oblasti pasivní bezpečnosti chodců ústav velmi úzce spolupracuje se Škodou Auto, a.s., TÜV SÜD Czech s.r.o. a firmou SolidVision, s. r. o.

TÉMA

Dítě je nejzranitelnější účastník dopravního provozuTéma bezpečnosti chodců se v posledních letech stalo velmi diskutovaným, a to jak z pohledu prevence, tak i z důvodu snižování následků již vzniklé dopravní nehody. Výzkumem bezpečnosti dětských chodců se již několik let zabývá Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D., z Ústavu soudního znalectví v dopravě Fakulty dopravní ČVUT.



Zkoumá oblast prevence, dopravního vzdělávání, které je podle ní pro bezpečný po-hyb dětí v dopravním prostoru klíčové, a dále oblast pasivní bezpečnosti, která případnou srážku řeší minimalizací následků na lidský organizmus. Při do-pravních nehodách je totiž lidské tělo v důsledku setrvačnosti vystaveno působení silného akceleračního pole, přičemž jeho kinetická energie se spotřebovává převážně na deformační práci.

„Na úroveň bezpečnosti dětských chodců v případě kolize s vozi-dlem jsem se zaměřila především z toho důvodu, že zatímco bezpečnost posádky vozidel je v popředí zájmu výrobců automobilů již přes půl století, bezpečnost chodců se stala předmětem intenzivnějšího vý-zkumu zhruba posledních patnác-ti let a úvahy o interakci vozidla s chodcem jiného než prů-měrného vzrůstu jsou ještě mladší a tedy logicky nejméně rozvinuté,“ tvrdí Ing. Zuzana Schejbalová, Ph.D.

FOTO Ukázka experimentu odborníků z Ústavu soudního znalectví Fakulty dopravní ČVUT

FOTO Oblast bezpečnosti a ochrany lidského zdraví a života je jednou z primárních disciplín, která si zasluhuje pozornost nejen vědecké, ale i široké veřejnosti. A v případě, že se jedná o zmapování a vývoj opatření, která přispějí ke zvýšení bezpečnosti dětí, to platí dvojnásob.

TECNICALLTECNICALL18

TÉMA

podzim 2010

výsledky počítačové analýzy řeči, výsledky lékařských vyšetření (EEG, traktografie), logopedických a psychologických vyšetření.

Výzkum může přispět k modi-fikaci léčebných postupů. Do lékařství vnáší tato metoda nový neinvazivní přístup založený na počítačovém zpracování řečových signálů, které nebylo v lékařství dosud využíváno. Poslední ze zmiňovaných témat, tedy asistivní technologie, se budou podílet na zlepšení kval-ity života především seniorů nebo handicapovaných osob.

Řešení problematiky vývo-jové dysfázie, na kterém se prof. Tučková podílela, bylo oceněno Cenou Ministra zdravotnictví ČR. Na základě publikační činnosti na řadě prestižních mezinárodních konferencích bylo prof. Tučkové nabídnuto členství v INNS (Inter-national Neural Network Society).

Je zvána přednášet na zahraničních univerzitách, recen-zuje odborné články v prestižních časopisech a na konferencích. Podílela se také na přípravě pořadu o neuronových sítích v pořadu ČT 24 Planeta-věda a účastnila se i natáčení tohoto pořadu.

Kromě umělých neuronových sítí používá prof. Tučková v aplikacích také standardní metody zpracov-ání řečového signálu, znalosti z fonetiky a fonologie řeči a stati-stické metody pro vyhodnocování experimentů. Umělé neuronové sítě používá také pro analýzu vlivu rehabilitace na funkci pohy-bového ústrojí pacientů a zapojila se do výzkumu, který se týká oblasti asistivních technologií.

V současné době se prof. Tučková rovněž věnuje dalším dvěma významným projektům. Náplní prvního z nich je zkvalitňování počítačově gene-rované řeči z textu pomocí nových metod modelování prozodických a signálových vlastností řeči. Náplní druhého je analýza patologické řeči dětí.

„Zkvalitňování syntetické řeči je součástí komunikace člověka s počítačem, která přináší prospěch nevidomým lidem, ale je také součástí informačních systémů ve veřejných prostorách. Náš výzkum se týká češtiny,

která má svá specifika, a pro kvalitní syntetickou řeč nelze přejímat beze zbytku zahraniční metody vyvinuté pro jiné jazyky, protože se odlišují syntaxí, skladbou, gramatikou, fonetic-kými inventáři, prozodickými rysy a jejich vyjádřením. Kvalitní prozodie zvyšuje přirozenost vytvářené syntetické řeči,a přispívá tak k lepšímu pocitu posluchačů,“ říká prof. Tučková.

Výzkum v druhé oblasti – v analýze řeči dětí s diagnó-zou vývojové dysfázie – je také velmi významný. Tyto děti mají, kromě jiného, problémy s porozuměním řeči a následně i s její produkcí, což silně ovlivňuje jejich budoucí uplatnění a kvalitu života. „V našem výzku-mu se snažíme o pochopení této závažné poruchy a o vytvoření objektivní metody pro diagnos-tikování nemoci. Naším cílem je vytvoření uživatelsky příjemného prostředí určeného zejména pro lékaře,“ upřesňuje prof. Tučková.

Toto prostředí umožní zpra-covat různorodé informace o pacientech včetně automatické analýzy řečových projevů. Dále bude umožňovat archivaci dat a výsledků z lékařských vyšetření. Analýza dat bude sloužit pro hledání vzájemných korelací mezi

Umělé neuronové sítě pomáhají léčit poruchy řeči


Aplikacemi umělých neuronových sítí v oblasti zpracování řečových signálů se již několik let úspěšně věnuje prof. Ing. Jana Tučková, CSc., z katedry teorie obvodů Fakulty elektrotechnické ČVUT. Specializuje se na mode-lování prozodických parametrů pro syntézu řeči včetně klasifikace emocí. Zkušenosti ze svého dlouholetého výzkumu využívá při analýze řeči dětí s neurologickými poruchami, konkrétně s vývojovou dysfázií.

FOTO „Všechny oblasti mého výzkumu jsou velmi rychle viditelné a ulehčují mnoha pacientům život, například v je-jich práci nebo ve volném čase. To mě na mé práci zajímá nejvíc,“ říká Jana Tučková.

Neuronová síť je jedním z výpočetních modelů používaných v umělé inteligenci. Jejím vzorem je chování odpovídajících biolo-gických struktur. Umělá neuronová síť je struktura určená pro dis-tribuované paralelní zpracování dat.

Skládá se z umělých (nebo také formálních) neuronů, jejichž předobrazem je biologický neuron. Neurony jsou vzájemně propojeny a navzájem si předávají signály a transformují je pomocí určitých přenosových funkcí. Neuron má libovolný počet vstupů, ale pouze jeden výstup.

TECNICALL 19

TÉMA

podzim 2010

čitelná i pro další generace, ale zároveň akceptovala současné potřeby lidí žijících na venkově,“ říká Zuzana Pešková.

Za svůj největší vědecký úspěch považuje Zuzana Pešková prokázání používání modulového systému při vrcholně středověké lokaci vesnic, stanovení velikosti základního modulu v oblasti Ra-kovnicka a prokázání jeho přímé vazby na provazec – středověkou měřičskou jednotku i pomůcku.

Těžiště práce Zuzany Peškové jako odborné asistentky na katedře architektury Fakulty stavební je ve výuce. Proto i většina jejích pracovních aktivit je spojená s výukou. „V hodinách ateliérové tvorby jsme s docen-tem Košatkou zadali studentům téma univerzitní mateřské školky na pozemcích za budovou D Fakulty stavební ČVUT. Tato

úloha byla inspirována otevřením Univerzitní mateřské školky ČVUT Lvíčata. Studenti měli možnost si nově adaptované prostory školky prohlédnout ještě před jejím slavnostním otevřením.

Domluvili jsme se dokonce, že klasickou klasifikaci se zápisem do indexu provedeme sice my pedagogové, ale další hodno-cení bude samotnými dětmi ve školce. Všichni jsme zvědaví, nakolik se náš profesní pohled vzdálil od toho dětského,“ dodává Zuzana Pešková.

Jak zkoumat ve 21. stoletístředověkou vesnici?Ing. arch. Zuzana Pešková, Ph. D., z katedry architektury Fakulty stavební ČVUT se profesně věnuje oblasti, která nemá v současnosti příliš odborníků. Doktorku Peškovou zajímá venkovský prostor, konkrétně středověký lokační urbanizmus. Fascinuje ji proto, že ve středověku byly položeny základy vzhledu většiny našich sídel a byla vytvořena prakticky celá naše sídelní struktura. Kromě toho se zajímá o tvorbu obytného prostředí pro seniory na venkově.

ING. ARCH. ZUZANA PEŠKOVÁ, PH.D.ì [email protected]

Středověké urbanistické uspořádání bez velkých zásahů fungovalo ve většině vesnic až do poloviny minulého století. Za posledních sto let se ale venkov radikálně změnil. Staleté tradice vzaly za své. Doménou venkovského obyvatelstva už není zemědělství. Převážná většina obyvatel pracuje ve službách a za prací dojíždí.

Tím původní uspořádání vesnice, které především preferovalo vazbu na obdělávanou půdu, pozbylo svého významu. Je zcela logické, že současní lidé bydlící na venkově už nezbytně nepotřebují ke svému žití stodoly, stáje, kolny a ani dlouhé hluboké parcely. Původní sady se tak zastavují nebo stávají skládkami nepotřebných věcí, hospodářské příslušenství statků chátrá.

„Myslím si, že pro urbanisty je nutné, aby uměli pochopit původní historickou urbanistickou stopu v půdoryse sídla a ve svém návrhu na ni byli schopni citlivě reagovat, tak aby zůstala

FOTO Bratronice u Kladna – promítnutí pravděpodobného zakládacího schématu s naznačeným použitím modu-lového principu do kopie mapy stabilního katastru (císařského otisku)

FOTO Dělá mi radost, když se mi podaří teoretické principy aplikovat na konkrétních projektech. Architektura a urbanizmus nejsou striktně technické obory. Vyžadují představivost, tvořivost. Dávají prostoru tvar. Vytvářejí naše životní prostředí. Odrážejí sociálně ekonomické jevy ve společnosti. Stále se mění, rozvíjí, otvírají další a další možnosti pohledu. Prostě jen tak neomrzí.

TÉMA


Povedený odlitek je jako voňavá bábovka V oblasti vědy a výzkumu se Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze zabývá zejména slitinami neželezných kovů, a to jak z hlediska vlastního materiálu, tak z hlediska výrob-ních technologií. Jejím oborem je technologie slévání. V tomto oboru se v poslední době zaměřuje na zajímavou problematiku slitin hořčíku.

„Na technologii slévání mě baví už její podstata – vyrobení i velmi tvarově složitého předmětu v podstatě v jedné operaci,“ říká mladá vědkyně. „Ta magičnost vlivu třeba i setin procenta některého prvku na vlastnosti odlitku. To vzrušení při odlévání a radost z povedeného odlitku, asi jako když vyndáte z trouby povedenou voňavou bábovku.

Také to, že je to jedna z nej-starších výrobních technologií, známá již pět tisíc let, která se stále velmi progresivně roz-víjí. Tato technologie prakticky

propojuje mnoho teoretických disciplín, jako je například nauka o materiálu a chemie, a dává vzniknout ať už čistě technickým strohým funkčním tvarům, nebo krásným uměleckým předmětům.“

Aktuálně se Ing. Stunová podílí na několika projektech podpořených Ministerstvem průmyslu a ob-chodu ČR. Je spoluřešitelkou projektu MPO TIP Výzkum a vý-voj dvoudobého vznětového motoru s protiběžnými písty. Dále je členkou řešitelského týmu v rámci projektu Studentské grantové soutěže ČVUT Výzkum vlivu technologických procesů na zpracovatelnost perspektivních neželezných materiálů.

„Obecně se dá říci, že náš výzkum má význam v tom, že mimo jiné hledáme způsoby, jak zefektivňovat technologické procesy, aby se snižoval jejich do-pad na životní prostředí ve všech jejich etapách. Stejně tak u dílů, například odlitků, v sestavách, a to v automobilech nebo kon-krétně ve zmíněném leteckém motoru. Snažíme se zlepšením je-jich užitných vlastností a snížením jejich hmotnosti snížit emise, a opět tak odlehčit ekologickou zátěž,“ vysvětluje Ing. Stunová.

Barbora Stunová byla člen-kou týmu složeného z odborníků technických univerzit a pod-niků z praxe, který řešil pro-jekt s cílem obnovit výrobu tlakových odlitků ze slitin hořčíku v České republice.

Tomuto týmu se podařilo dovézt vývoj technologie do reálného provozu a produkovat tlakové hořčíkové odlitky. „Jsem zároveň pedagog a za úspěch považuji, pokud se mi podaří něco ze svých znalostí a zkušeností předat studentům a ti toho

dokážou využít. Velmi si také cením výborně hodnocených diplomových prací, které vznikly pod mým vedením a například přispěly některému podniku k vyřešení provozního prob-lému,“ dodává Ing. Stunová.

V oblasti spolupráce s apli-kační sférou se snaží se svými kolegy intenzivně spolu-pracovat se slévárnami a dalšími průmyslovými subjekty. Pro výzkum a vývoj v aplikovaných oborech je toto spojení velmi důležité, oboustranně výhodné a potřebné. Této spolupráce si velmi váží, protože je to podle ní výborná možnost získávat poznatky z praxe a podílet se na řešení problémů.


FOTO Slévačka na akademické půdě? Ing. Barbora Stunová z Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní ČVUT je jednou z mála žen, která se tomuto odvětví v rámci své profese věnuje.

FOTO „Strojárna už dávno není ryze maskulinní prostředí. S kole-gy se mi pracuje dobře a myslím, že se vhodně doplňujeme. V některých ohledech je alemužský kolektiv ženštější než ženský,“ říká Barbora Stunová.

TÉMA

TECNICALL 21podzim 2010

„Neexistuje lepší způsob, než přivést osoby se zdravotním postižením mezi nás, k čemuž potřebujeme prostředí pohodlně uživatelné pro nás všechny. Požadavky na specifické bez-bariérové úpravy se příliš nemění, mění se však kvalita a způsob provedení těchto úprav,“ dodává Šestáková.

Pojem bezbariérovost je dnes vnímána hlavně z architektoni-ckého hlediska. Kromě architek-tonických bariér, ale existují bariéry sociální, informační, generační, komunikační. Do oblasti sociálních bariér patří témata jako výkon trestu, dro-gová závislost, nebo problema-tika života HIV pozitivních.

Na výzkumu této problematiky dlouhodobě spolupracuje s Fakul-tou architektury Technické uni-verzity v Drážďanech. Společně s kolegy z katedry sociálních a zdravotnických staveb a studen-ty obou škol se doc. Šestáková zabývá aktuálními sociálními tématy, jako jsou stárnutí popu-lace, integrace etnických skupin do společnosti, výkon trestu, drogová závislost atd.

V současné době je to problema-tika života HIV pozitivních dětí v Indii. Projekt zkoumá aktuální téma, nabízí vysvětlení problema-tiky, a tím napomáhá k odbourání sociálních a psychologických bariér. Navíc nabízí konkrétní řešení pro organizace, které se o příslušné osoby starají.

„Ráda bych napomohla ke správnému pochopení smyslu slova bariéry. Přála bych si, aby byla problematika bezbariérov-osti chápána jako samozřejmá součást každodenního života. Minimálně studenti naší fakulty již přistupují k tomuto tématu

bez předsudků,“ vysvětluje doc. Šestáková. “V mém oboru je nutná permanentní spolupráce s osobami a organizacemi, pro které jsou bariéry součástí jejich života. Toto spojení umožňuje okamžitou konfrontaci naší práce s názory a zkušenostmi osob s handicapem a výsledky našich výzkumů jsou často a v krátké době využity v praxi. “

V roce 2003 se doc. Šestákové podařilo navázat spolupráci s Pražskou organizací vozíčkářů a se Sjednocenou organizací nevidomých a slabozrakých ČR. Spolupracuje na projektu POV Bezbariérová Praha, v rámci kterého dochází k mapování Prahy z hlediska bezbariérovosti.

V letošním roce se uskutečnil již osmý ročník zážitkového semináře Překonejme bariéry. Na tomto semináři měli možnost nejen studenti a pedagogové ČVUT získat vlastní zkušenost z jízdy na vozíku nebo z po-hybu pomocí slepecké hole za přítomnosti svých vrstevníků, pro které jsou bariéry součástí jejich každodenního života. O tuto akci každoročně projevují velký zájem media, Národní rada zdravotně postižených ČR a Vládní výbor pro zdravotně postižené občany.

Úspěšně se dají odstranit všechny bariéry. I ty lidskéProblematikou bezbariérovosti a kvality života osob s pohybovým nebo smyslovým handicape sem zabývá doc. Ing. arch. Irena Šestáková z Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury již několik let. Postupně se toto téma rozšířilo o výzkum v oblasti staveb pro sociální služby a definování typologických druhů těchto objektů ve vazbě na potřeby jejich uživatelů.


„Přístup k řešení těchto témat se podstatně změnil,“ říká doc. Šestáková. „Původně jsme v rámci našich výzkumů osoby s handicapem považovali za skupinu, která potřebuje spe-cifický přístup a speciální úpravy prostředí, které užívají. Nyní problematiku řešíme na základě principu začlenění. To znamená, že prostředí je vytvářeno tak, aby bylo přístupné a využitelné pro všechny členy společnosti bez ohledu na věk, zdravotní stav, náboženství nebo kulturní zázemí,“ vysvětluje architektka. Česká společnost je podle doc. Šestákové teprve ve fázi přijímání osob se zdravotním postižením. Mnohdy ještě převládají sociální a lidské bariéry, v zahraničí již vymýcené, které zapříčiňují ostych nebo negativní reakce k osobám s handicapem. Ve velké většině případů neznalost chování při setkání s osobou se zdravotním postižením způsobí odmítnutí nebo negativní emoci vůči dané osobě. Jasná dlouho-dobá koncepce řešení bezba-riérovosti, jejíž součástí by měla být i osvětová činnost, je cestou, jak lidské bariéry odstranit.

FOTO Podmínkou využití bezbariérových úprav je podle doc. Šestákové jasný informační systém, bez kterého se osoby s handicapem neobejdou.

FOTO Indické úřady varují: pokud se v jejich zemi nezačne ihned bojovat s virem HIV, v příštích 20 letech může v Indii zemřít až jedenáct milónů lidí.


TÉMA

činností, která obsahuje jednu monografii, přes stovku od-borných článků, dvaasedmdesát příspěvků na mezinárodních konferencích, tři autorizované softwary a mnoho dalších citací.

Materiály poté analyzuje pomocí infračervené spektroskopie a pracuje na jejich dalším vývoji. S firmami a podniky spolupracuje díky tomuto výzkumu na sanaci a rekonstrukci vlhkých a za-solených budov a konstrukcí. Momentálně se Dr. Pavlíková zapojila do projektu, který se zabývá efektivností povrcho-vých vrstev při rekonstrukcích architektonického dědictví ve vztahu k trvanlivosti. Sestavuje v rámci něho komplexní sys-tém metod pro řízený návrh a hodnocení funkčních vlast-ností stavebních materiálů.

Jejím úkolem také je navrh-nout novou koncepci omítek pro obnovu fasád historických budov. Tématem jejího dalšího vědeckého projektu je imobilizace těžkých kovů v materiálech ze spaloven komunálního odpadu. Nedílnou součástí vědecké práce Dr. Pavlíkové je spolupráce s aplikační sférou. Z již reali-zova-ných spoluprací můžeme uvést, například projekt na stanovení vlhkosti a pevnosti zdiva objektů Částrovický dvůr, kostelů v Konici, Bohuslavicích, Suchdole a Skřípově.

Vlhkost zdiva měřila také v objektu Centrum Emy Desti-nové ve Stráži nad Nežárkou. Pro firmu Unipetrol RPA, stanovila tepelné a základní fyzikální vlastnosti vzorků sazí Chezacarb A, Chezacarb A+, Chezacarb B. V rámci projektu, na němž se podílelo i Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Milena Pavlíková navrhla nový vnitřnií izolační sys-tém vyráběný firmou Rockwool.“Svou práci považuji za jeden ze svých koníčků. Baví mě pestrost pracovních povinností, možnost řídit si práci podle potřeby.

Velice ráda přednáším a pracuji se studenty. V laboratoři mám několik výborných studentů jako pomocnou vědeckou sílu, dok-torandy, bakaláře a diplomanty. Laboratoř je můj svět, tady se můžu zavřít, věnovat se chemii a práci s moderními analytickými přístroji,” dodává Dr. Pavlíková. Pracovní úspěchy Mileny Pavlíkové se dají asi nejlépe vyjádřit kladným hodnocením studentů a obsáhlou publikační

Zasolené historické budovy potřebují pomoc


Na vědecko-výzkumném poli se Ing. Milena Pavlíková, Ph.D., z katedry materiálového inženýrství a chemie Fakulty stavební ČVUT zabývá navrhováním nových stavebních materiálů nebo modifikací stávajících materiálů a uplatnění druhotných surovin při jejich výrobě. Sleduje transport a akumulaci vlhkosti a solí v porézních ma-teriálech a stavebních konstrukcích.

FOTO “V budoucnu bych ráda skloubila práci a rodinu,”říká Dr. Pavlíková

FOTO S Technickým a zkušebním ústavem stavebním v Praze spolupracovala Dr. Pavlíková při návrhu způsobu sanace budovy Palladia v Praze

FOTO Momentální výzkum Dr. Pavlíkové se soustředí na sanace a rekon-strukce architektonického dědictví

TECNICALL 23podzim 2010

TÉMA

mechanické vlastnosti oste-oporotických kostí. V současné době pracuje na projektu s názvem „Vliv léčiv na biolog-ické a mechanické ukazatele osteoporotických kostí“.

V České republice osteoporóza postihuje 15 % mužů a 33 % žen ve věku nad 50 let a 39 % mužů a 47 % žen ve věku nad 70 let. Abychom mohli účinně osteoporóze předcházet, je nutné využívat poznatky a výsledky jak z výzkumu lékařského, tak i z výzkumu biomechanického. Lékaři při diagnóze osteoporózy vycházejí z osobní i rodinné anamnézy pacienta a z výsledků klinického, osteodenzitometric-kého (stanovení BMD – denzita kostního minerálu), rentgenových snímků a laboratorního vyšetření.

S cílem testovat účinky různých látek na kvalitu kosti se v medicíně užívá experimentál-ních modelů, kdy se labora-torním zvířatům, v tomto případě potkanům, odstraní pohlavní žlázy, což vede k simulaci meno či andropauzy a vzniku osteoporózy. Tento model se používá proto, že snížení produkce pohlavních hormonů patří mezi nejčastější příčinu vzniku osteoporózy.

Avšak stále častěji zaznívají požadavky lékařů na získávání dalších kostních parametrů především z oblasti mechanic-kého namáhání kostí. Proto Laboratoř biomechaniky člověka začala zkoumat mechanickou odolnost kosti vůči různým druhům namáhání. Hlavní přínos spočívá v porovnávání mecha-nických vlastností zdravých kostí s těmi léčenými a v kon-frontaci těchto výsledků s běžně prováděnými lékařskými testy na osteoporotických kostech.

Výsledky z výzkumu vlivu léčiv na biologické a mechanické ukazatele osteoporotických kostí publikovali pracovníci Ústavu mechaniky, biomecha-niky a mechatroniky v prestižních tuzemských i zahraničních časopisech. Některé publikace jsou již několik let citovány jinými zahraničními autory.Cílem tohoto projektu je ověřit předpokládaný vliv již podávaných látek při léčbě osteoporózy (léky, vitamíny, minerály apod.), běžně dostupných látek (alkohol, nikotin, apod.) z hlediska mechanických vlastností kosti a přáním je napo-moci lékařům nalézt přípravek, který by zkvalitnil život lidem postiženým osteoporózou.

„Na tomto oboru si cením toho, že se v něm nebádá jen na teoretické úrovni, ale že výs-tupy z našich projektů slouží ke konkrétním účelům, mnohdy i ojedinělým a individuálním, jako je např. vývoj a výroba individuální náhrady lebeční kosti, a mají praktický dopad na zkvalitnění života člověka“, říká inženýrka Vondrová o své profesi.

Laboratoř biomechaniky člověka je perspektivní pracoviště, které se nesoustředí jen na vlastní výzkum, ale snaží se spolupraco-vat s jinými obory a to především v oblasti biomateriálového a tkáňového inženýrství, medicíny, rehabilitace, protetiky, ale též au-tomobilového průmyslu. Ing. Jana Vondrová na svém projektu spolu-pracuje s lékaři z III. interní kliniky 1. LF UK v Praze, jmenovitě s prof. Broulíkem a jeho kolegy.

Podrobnější informace o Laboratoři biomechaniky člověka naleznete na www.biomechanika.cz

Bojovnice proti osteoporóze se nevzdáváOsteoporóza je onemocnění skeletu charakterizované zhoršenou mechanickou odolností kostí, která je důsledkem změn množství a kvality kostní hmoty a vede ke zvýšenému riziku zlomenin. Jsou to zejména frak-tury obratlů a kyčle, které významně zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku. V České republice se ročně vyskytuje více než 17 000 případů zlomenin stehenní kosti, které jsou zapříčiněné právě osteoporózou.

ING. JANA VONDROVÁì [email protected]

Přes velké úspěchy v léčbě akutního stavu trvá skutečnost, že během prvního roku po takové události zemře až 20 % postižených a z těch, kteří přežijí, je až 50 % různým způsobem pohybově handicapováno. Ing. Jana Vondrová pracuje v Labo-ratoři biomechaniky člověka (LBČ) na ČVUT v Praze, Fakultě strojní při Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky od roku 2000.

Zaměřuje se na biomechaniku kostní tkáně a specializuje se na

FOTO Ing. Jana Vondrová z Fakulty strojní ČVUT se zaměřuje na biomechaniku kostní tkáně a specializuje se na mechanické vlastnosti osteoporotických kostí.

Inzerce: RWE Transgas

Tecnical 2x210x297.indd Odd1:2 1.12.2010 11:36:04

Inzerce: RWE Transgas

Tecnical 2x210x297.indd Odd1:3 1.12.2010 11:36:08


Projekt Golem inspirovala sama přírodaMezinárodní výzkumný projekt Golem, do něhož byla zapojena i katedra řídicí techniky Fakulty elektrotech-nické ČVUT, skončil před půl rokem. Cílem projektu bylo vyzkoušet, zda jsou vědci schopni skládat komplexní systémy z řady malých komponent, aniž by to museli dělat konvenčním (a neefektivním) sériovým způsobem pomocí drahých robotických mikromanipulátorů. Spolu s ČVUT na projektu spolupracovalo sedm univerzit a laboratoří a tři průmyslové firmy z Velké Británie, Francie, Německa, Holandska a Švýcarska.

Tento unikátní výzkum byl založen na existenci přírodních vazeb působících v biologických struk-turách a jejich využití při spojování umělých součástek z různých ma-teriálů o rozměrech v řádu jed-notek až stovek mikrometrů. Zá-kladní idea spočívala ve využití deoxyribonukleové kyseliny (DNA), která nejen že je nositelkou infor-mace, ale zároveň působí i silově.

Když se totiž v blízkosti řetízku DNA objeví řetízek s doplňkovým kódem, dojde k jejich pevnému spojení. DNA tak lze považovat za selektivní lepidlo. I přestože je jeho silový účinek překvapivě velký, jeho prostorový dosah je velmi omezený. Hlavním úkolem týmu odborníků z ČVUT tedy bylo přivést studované objekty do dostatečné fyzické blízkosti, aby silový účinek DNA dokončil spojení odpovídajících si objektů.

Účinnost takového „lepidla“ byla již dříve prokázána výzkum-nými partnery v experimentech s mikrometrovými objekty. Nově byl tedy experimentální výzkum prováděn se součástkami o jeden až dva řády většími, konkrétně s LED čipy a mikrorezistory. S ohledem na možné budoucí

využití při skládání technických systémů typu elektronických obvodů bylo hledáno řešení, které se vyhne nutnosti ma-nipulace s každou součástkou zvlášť, jejich množství může jít do tisícovek i výše. Jelikož je kvůli použití DNA nutno provozovat celý proces (samo)skládání v kapalném prostředí, nabízí se idea spolehnout se na Brownův pohyb, při kterém se objekty pohybují v kapalině samy náhodně. Mohly by tak mít šanci se dříve nebo později dostat do blízkosti svého cílového partnera či pozice. „I přestože jsou naše objekty pouhým okem špatně viditelné, stále jsou příliš velké na to, aby u nich byl Brownův pohyb pozorovatelný. Součástky si prostě sednou na dno jako kámen. A naším úkolem tedy bylo je rozpohybovat,“ říká vedoucí české účasti na pro-jektu Golem Ing. Zdeněk Hurák, Ph.D. z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT.

Použitým fyzikálním principem byla dielektroforéza, tedy silový účinek elektrického pole na elektricky neutrální avšak polari-zovatelné objekty. Tvarováním

(gradientu) elektrického pole je tedy možno působit současně na manipulaci s libovolně velkým množstvím objektů, a to bez mechanického kontaktu.

Hlavním výstupem celého bádání je experimentální důkaz, že navržený princip samoskládání za určitých podmínek skutečně funguje, více na www.golem-project.eu. Jeho praktické využití však předpokládá ještě poměrně náročnou fázi aplikačního vývoje. I přestože impulz pro tento výzkum vzešel z akademického prostředí, do projektu byly také zapojeny tři soukromé firmy, dvě německé firmy z oblasti mikroelektroniky a česká firma Delong Instruments.

Doplňkovým výzkumným směrem pro český tým byla velmi přesná manipulace za použití piezoe-lektrických mikromanipulátorů, které byly v projektu využity pro testování funkčních spojení. Tyto vysoce přesné manipulátory jsou zároveň bezprostředním komerčním výstupem celého projektu, neboť je začala vyrábět „spin-off“ firma Imina Technolo-gies vzniklá v průběhu řešení projektu při švýcarské École Poly-technique Fédérale de Lausanne (EPFL). Český tým spolupr acoval na řešení inženýrských problémů souvisejících s velmi přesným měřením i řízením polohy. Zejména vyřešil problém s hysterezí piezoelektrických mikroaktuátorů, a to pomocí orig-inálního nábojového zesilovače.

Vedlejším výsledkem projektu je samotná „laboratoř pro řízení v mikro a nano měřítku“, která vznikla při Katedře řídicí techniky. Jako jedna z mála v republice disponuje třísvazkovým laserovým interferometrem umožňujícím měře-ní výchylek v jednotkách nanometrů.

ING. ZDENĚK HURÁK, PH.D.ì [email protected]

PROJEKTY

FOTO Pohled na laboratorní pracoviště


Ústav materiálového inženýrství Fakulty strojní

• Od kurzů očekávám zejména získání nových znalostí z oblasti průmyslového výzkumu a jeho propojení na výzkum akademický.

• Na seminářích jsme zatím měli témata vlastního sebepoznání a týmové spolupráce a řízení lidí, která byla velmi zajímavá nejen pro mě, ale troufám si říct, jelikož se scházíme i o sobotách v téměř plném počtu, že i pro ostatní kolegy.

• Od workshopů, které nás teprve čekají, si slibuji nové kon-takty s průmyslem, a především vyzkoušení nově nabytých dovedností.

• Všechny tyto dovednosti jistě dále využiji v práci v našem novém výzkumném centru ICDAM, které jsme v letošním roce otevřeli.

VIA (Výchova inovačních akademiků) obsahuje celkem 12 seminářů na důležitá témata, která musí každý úspěšný manažer znát a orientovat se v nich. Takovými tématy jsou například vlastní sebepoznání, týmová spolupráce a řízení lidí, vedení porad, nástroje projektové-ho řízení, prezentační doved-nosti, řízení času a změn, otázky investičního kapitálu a další.

Součástí kurzu jsou navíc čtyři praktické workshopy s význam-nými manažery z průmyslové a výrobní praxe, kde si studenti upevní nabyté dovednosti a na konkrétních a reálných případech z obchodního prostředí se je naučí aplikovat. Úspěšné zvládnutí kurzu VIA je tedy záru-kou, že náš vědecký pracovník bude osobnostem z businessu důstojným partnerem pro jednání, a pravděpodobně je leckdy svými dovednostmi i předčí.

Projekt je společným dílem Masarykova ústavu vyšších studií a Technologického a inovačního centra ČVUT a je financovaný z Operačního programu Praha Adaptabilita, Evropským sociál-ním fondem a hl. m. Prahyou.

Ing. Miroslav Chomát, CSc.katedra elektrických pohonů a trakce Fakulty elektrotech-nické

• Všichni přednášející jsou na vynikající odborné úrovni a většinou mají i rozsáhlé zkušenosti z praxe.

• Kladně hodnotím také jejich pedagogické a komunikační schopnosti.

• Výuka je cíleně zaměřena na řešení konkrétních problémů a důraz je kladen na praktické procvičování jednotlivých technik a přístupů.

• Výuka se vyznačuje značnou mírou interaktivity mezi vyučujícími a účastníky kurzu.

• Vítaným přínosem je pro mě i výměna zkušeností s ostatními účastníky kurzu.

• Určitě bych kurz doporučil každému akademickému pracov-níkovi, který se zajímá o možnosti využití výsledků svého výzkumu.Ing. Pavlína Hájková

Výchova inovačních akademiků na ČVUT

ALEXANDRA HRADEČNÁì [email protected]

Na ČVUT se vzdělávají výteční technici, schopní utkat se s jakoukoliv výzvou v oblasti inženýrství ve svém oboru. V životě mimo svou vědu, kdy se snaží například prodat to, co vyzkoumali a vynalezli, nalézt zadavatele výzkumné zakázky nebo získat investora pro další výzkum a vývoj, však často narážejí na překážky způsobené neznalostí světa businessu a podnikání. Soubor seminářů a workshopů, který na ČVUT existuje pod názvem VIA, jim pomáhá tyto překážky překonat a zvýšit vyhlídky na skvělou kariéru sobě i svým spolupracovníkům.

PROJEKTY

FOTO Jeden z požadavků průmyslových firem na absolventy technických oborů jsou dovednosti a znalosti z oblasti řízení podniku.

A jak hodnotí kurzy VIA jeho účastníci?


STUDENTI

Aby zuby nebolely, a chrupavky zvláštěStrojní inženýrka Michala Čadová vystudovala Fakultu strojní ČVUT bakalářský obor Aplikovaná mechanika, který završila závěrečnou prací s názvem „Analýza namáhání svalově kosterního systému dolní končetiny během šlapání na jízdním kole“. Na stejné fakultě navázala i magisterským studiem, kde se již dále profilovala v oboru Rehabilitační a biomedicínské inženýrství.

Již během studia vydala několik odborných publikací a výsledky své diplomové práce „Huxleyho vs. Hillův model svalu – stano-vení svalových sil při pohybové činnosti dolních končetin“ ná-sledně prezentovala na mezi-národním symposiu ve Valencii.

V současné době se Michala za-bývá matematickými simulacemi vnitřního zatížení a deformací v průběhu remodelace měkkých biologických materiálů. Pomocí metody konečných prvků vytváří modely pro simulaci statických, dynamických a rázových zkoušek biologických materiálů, přičemž používá různé ma-teriálové modely, jako jsou svaly a kosti, a v jejím případě především kloubní chrupavka.

Díky zajímavému studijnímu oboru a podpoře jejího školitele Doc. RNDr. Matěje Daniela Ph.D., se Michala aktuálně nachází na pracovní stáži na univerzitě ve švýcarském Curychu na tamní zubní klinice. Skupina vedená Prof. Dr. Luigim M. Gallem, ve

které momentálně pracuje, se zabývá fyziologií a biomechanikou čelistního kloubu. Tým působí na klinice, specializující se na pacienty s chronickou bolestí ústní a obličejové části hlavy, především pak v oblasti čelistního kloubu. Tyto bolesti mohou mít několik příčin, psychické – potom je pacientům k dispozici psychiatr a psycholog, bolesti od zubů – klienti jsou posíláni na odborné zubařské ošetření, nebo se v horším případě jedná o pato-logické změny v čelistním kloubu, které zkoumá právě Michalin tým.

Často se například jedná o dis-lokaci chrupavčitého disku. Tento disk se ve zdravém čelistním klou-bu nachází mezi kloubní hlavicí dolní čelisti a kloubní jamkou (v lebeční bázi spánkové ko-sti). Jeho úlohou je vyrovnávat zakřivení kloubních ploch a dis-tribuce sil vznikajících při žvýkání. A právě při jeho dislokaci, tedy posunutí do nesprávné polohy vůči hlavici a jamce kloubu, dochází k tomu, že pohyb v klou-bu je abnormální, žvýkací svaly jsou zatěžovány jiným způ-sobem a více než v případně zdravého kloubu, což vede k chronické bolesti.

Pacient s tímto postižením nejdříve podstoupí snímkování pomocí magnetické rezonance. Z obrazu jeho čelistního kloubu je již patrné, zda je opravdu problém v dislokaci disku. Následně se z těchto snímků vytvoří 3D model čelistního kloubu a pomocí optického systému ke snímání pohybu se získají data, které tým využívá k rozpohybování tohoto modelu. Je tak názorně vidět, co se v daném případě děje, jak jsou jednotlivé části kloubu zatěžovány, a navíc se dají s těmito daty provádět

i různé další simulace. To je ve zkratce biomechanická část výzkumu, na kterém se Michala podílí. Další pohled, který její tým zajímá, je pohled fyziologický, tedy vztah mecha-nického zatěžování a biochemické odezvy v disku, tedy v chru-pavčité tkáni. „Pominu-li vyšší cíl celého oddělení, tzn. pomoci pacientům od bolestí spojených s čelistním kloubem, má práce se soustředí na chrupavku a na následky jejího špatného fun-gování,“ říká Michala Čadová.

Mezi pravděpodobně nejznámější disfunkce chrupavky patří osteoartróza. S tím se pojí mnohé příznaky. Od bolesti kloubů, přes jejich ztuhlost, po částečné nebo úplné omezení pohybu v kloubu. „Když přesně poznáme a pochopíme struk-turu chrupavky, z mechanického, ale i biochemického pohledu, a vliv vnějšího zatížení na její remodelaci, regeneraci a dege-neraci, můžeme lépe předcházet kloubním onemocněním, případně je efektivněji léčit.

A právě pochopení principů, jak výsledná struktura závisí na zatěžování a dodávaných živinách, je klíčové. Ideální případ nastane, když bu-deme přesně vědět, jakého stavu chceme dosáhnout, a zároveň, jak ho můžeme dosáhnout,“ nastiňuje Michala společenský význam své práce.

FRANTIŠEK JUNGMANNì [email protected]

FOTO Michala Čadová z Fakulty strojní je v součanostizabývá fyziologií a biomechanikou čelistního kloubu. V rámci svého zkoumání provedla celou řadu zatěžovacích testů.

FOTO Bolesti mouhou mít několik příčin - od psychických až po bolesti zubů či patologické změny.

teplotní plynem chlazené reaktory. Pro studium fúzních reaktorů je v provozu zařízení testující vzorky primární stěny pro reaktor ITER. Martina se pravidelně účastní odborných konferencí, kde může prezentovat výsledky své práce, získávat nové poznatky a poznávat nové kolegy, se kterými by mohla v budoucnu navázat spolupráci. Jejím cílem je, jak sama tvrdí, stálá spokojenost a celoživotní vzdělávání.

Martina upřímně přiznává, že ji na jejím oboru nejvíce baví přítomnost velkého množství mužů. Navíc se jedná o úzkou oblast výzkumu, kde se téměř všichni znají a právě takové rodin-né prostředí jí vyhovuje. Oceňuje také klidné pracovní prostředí v přírodě, v malé obci nedaleko Prahy. Proč se rozhodla právě pro tento obor, sama nedokáže říct, s úsměvem ale dodává: „Cítím v kostech, že jádro je to pravé.“

Jelikož Martinu zajímal i hlavní produkt jaderné energetiky, elektrická energie, šla si po absolvování bakalářského studia rozšířit své pole působnosti na Fakultu elektrotechnickou ČVUT, obor Elektroenergetika. Ten úspěšně zakončila v roce 2010 diplomovou prací s názvem Posouzení spolehlivosti napájení reaktoru LVR-15 elektrickou energií.

Tato práce zkoumá možnosti eliminace krátkodobých výpadků napájení zásahem do havarij-ní ochrany reaktoru. Nadace ČEZ ocenila tuto práci v 11. roč-níku soutěže nejlepších vě-deckotechnických prací vyso-koškoláků hlavní cenou v kate-gorii Dozimetrie a využití ionizu-jícího záření.

Martina během svého studia zazářila také na „Letní univerzitě“ v jaderné elektrárně Temelín, kde, díky bezchybnému výkonu v závěrečném testu, získala titul Královna Letní univerzity. V současné době pokračuje

doktorským studiem na katedře jaderných reaktorů FJFI, kde se věnuje tématu nedestruktivních metod pro testování hermetičnosti komponent jaderného reaktoru. Jejím úkolem je nedestruk-tivní analýza celistvosti pokrytí jaderného paliva a nalezení netěsností daného palivového elementu.

V Řeži pracuje Martina na smyčkových experimentech zkoumajících chemické režimy a materiály pro různé generace energetických reaktorů. Ve výz-kumném ústavu také spolupracuje na provozu zařízení zkoumajícího materiály pro primární stěnu fúzních reaktorů. Do náplně její práce spadá i provázení exkurzí z Čech a zahraničí na výzkum-ném reaktoru LVR-15. V nepos-lední řadě pak Martina spolu-pracuje na inspekci ozářeného paliva pro jadernou elektrárnu Temelín.

Výše zmíněné projekty mají velký význam pro udržitelnou energe-tiku. Na jaderné elektrárny jsou dnes totiž kladeny vysoké nároky jak po bezpečnostní, tak po ekonomické stránce. S tím souvisí řada faktorů zahr-nujících například delší životnost elektrárny, lepší využití paliva či tvorbu menšího množství radioak-tivního odpadu.

Ve smyčkových experimentech se například zjišťuje chování určitých materiálů v daném prostředí s ohledem na vliv teploty, tlaku, chemického režimu, radiace a dalších faktorů. Ve výzkumném ústavu v Řeži nyní provozují vodní smyčku pro studium procesů v tlakovodních reaktorech, nadkritickou smyčku pro reaktory chlazené nadkritickou vodou a heliovou smyčku pro vysoko-

„Cítím v kostech, že jádro je to pravé“


Studijní pouť Ing. Martiny Malé začala v roce 2003 na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT (FJFI), kde se rozhodla pro obor Jaderná zařízení. Ještě před ukončením bakalářského studia nastoupila do svého současného působiště, Ústavu jaderného výzkumu Řež a.s., jako pracovník výzkumu a vývoje v Divizi reaktorových služeb.

STUDENTI

FOTO Ing. Martina Malá na svém pracovišti v Ústavujaderného výzkumu v Řeži.

FOTO Martina se může pyšnit titulem Královna Letníuniverzity, kterou každoročně pořádá v jaderné elektrárně Temelín Skupina ČEZ.


Nový život pražské Kolbenky Dnes již čerstvý absolvent Fakulty architektury ČVUT Ing. arch. Jan Pala si jako objekt své diplomové práce zvo-lil ikonu české průmyslové historie, komplex bývalé ČKD v pražských Vysočanech. Ten, jakožto jeden z pozůstatků průmyslového dědictví Prahy, byl v roce 2002 asanován a zbyla z něj pouze jediná tovární budova.

Mladý architekt navrhl v tomto prostoru kombinaci bloků a bodo-vých objektů s cílem vytvořit kva-litní prostředí pro bydlení, práci a kulturní život. Zaměřil se i na pestrost a kvalitu veřejného pro-storu, sociální mix budoucích obyvatel a respektování historického objektu.

Základním předpokladem bylo vytvoření husté zástavby vzhle-dem k poloze v organizmu města. V jižní části pozemku má tak vyrůst bloková zástavba vycházející ze systému bloků původních Vysočan. Členitého terénu v severní části pozemku zase autor využívá pro vytvoření obytného valu s parkováním, který zároveň odcloní tímto místem vedenou železniční trať. Přes železniční koridor je navržena hustá síť lávek, které

opět úrovňově propojí území, jež bylo násilně přetnuto vyvýšenou tratí. Počítá se i s cyklostezkou vedenou po vrcholu valu. V prostoru za železnicí jsou dále navrženy výškové administrativní budovy.

K historické budově má být přistavěna osmnáctipatrová obytná věž. Samotná bývalá továrna je ponechána v co největší míře v původním stavu. V projektu je dosaženo maxi-mální prostupnosti bez bariér, rozmanitých veřejných prostor a intenzivní polyfunkční zástavby, která respektuje dominantní historický objekt. Ve veřejném prostoru je podle jeho charakteru použita zeleň v různé formě, od přísně geometrického rozmístění, po volně komponovaný park. Výraznými prvky veřejného pro-storu jsou vodní plocha, výtvarné plastiky, ale také přemístěné pomníky obětem válek a tota-litních režimů z řad zaměstnan-ců ČKD.

Novou náplní historické budovy se stalo populární loftové bydlení a umělecké ateliéry. V parteru jsou navržené komerční prostory a trhy. Různá velikost a kategorie bytů zajišťuje sociální mix obyvatel v osmatřiceti bytech. Převýšené prostory bývalé továrny jsou ideální prostředí pro výtvarnou činnost, kterou má zabezpečit deset různých ateliérů. Navržený suterén je pak vhodný pro parko-vání a technické zařízení budovy.

Obytné věže jsou navrženy s ohledem na doplnění hmotové kompozice továrny s důrazem na industriální vzhled. Objem je proto tvořen tuhou betonovou věží se sklo-ocelovou konzolou. Vazbu na historický objekt zprostředkovává skleněný průchod. V nejnižší části jsou byty s konzervativním dispozičním řešením, v nejvyš-ších patrech jsou byty členěny mobilními příčkami a s terasami s výhledem na Prahu.

Jan Pala se vyznačoval aktivitou již během svého studia na Fakultě architektury ČVUT, kdy založil i vlastní ateliér +arch. V něm se spolu s dalšími kolegy studenty, včetně jeho budoucí manželky, zabýval především návrhy staveb pro bydlení a jejich interiéry. V ateliéru již vznikla řada zajímavých realizací napříč celou Českou republikou.

Jan také získal zvláštní cenu v soutěži „Fasáda roku“, za návrh regenerace panelového domu v České Třebové. Nyní se chystá v rámci programu Leonardo na pracovní stáž do italského Janova, tam plánuje rozvíjet své znalosti a zkušenosti na poli současné architektury.


STUDENTI


FOTO Janu Palovi (na snímku), absolventovi Fakulty architektury ČVUT, není záchrana průmyslového dědictví lhostejná. Už během svého studia se věnoval rekonstrukci barokní stodoly v Lomnici nad Popelkou.

FOTO Studie a návrh rekonstrukce komplexu bývalé ČKD v Praze. Autor: Ing. arch. Jan Pala

Inzerce: Accenture

accenture.cz/soutez

Vyber si kariéru v Accenture, kde pestrost příležitostí a výzev umožňuje každý den udělat něco významného. V Accenture můžeš rozvinout svůj potenciál, profesionálně růst a přitom pracovat spolu s talentovanými kolegy. Jedině zde se můžeš učit z našich jedinečných zkušeností, zatímco budeš pomáhat našim globálním klientům dosahovat vysoké výkonnosti. Pokud si takto představuješ svůj typický pracovní den, potom Accenture je pro tebe to správné místo.

©2010 Accenture. All rights reserved.

Turning data into insight and insight into action.Just another day at the office for a high performer.

Vymysli kampaň, vyhraj finanční odměnu a nastartuj svou kariéru!Navrhni, jak zaujmout zájemce o práci v IT oboru v průběhu jednoho roku.

Projekt musí obsahovat:• slogan, který upoutá• informační kanály, které použiješ• podrobný rozpočet• harmonogram kampaně na jeden

rok

• způsob měření výstupů• návrh inovativních řešení• závěrečný komentář

Na tři nejlepší čeká finanční odměna:1. místo 10 000 Kč2. místo 7 500 Kč3. místo 5 000 Kč

Svou práci ve formátu pro PowerPoint zašli nejpozději do 28. února 2011 na [email protected].

Podrobnější informace o soutěži najdeš na accenture.cz/soutez.

Ples ČVUT

POŘÁDÁ

sobota 26. února 2011od 19.00 hodin

ŽOFÍNhrají

Plesový orchestr pražských symfonikůOrchestr Karla VlachaDJ Oldřich Burda

zpívajíDashaOndřej RumlBeatBurger BandWild SpiritSmokie revival Prahaa další

předtančenísoubor Silueta Praha

bohatá tombola, vizážistka

více informací včetně prodeje vstupenek: www.plescvut.cz

V. REPREZENTAČNÍ PLES ČVUT

tecnicall 3/10

Documents