ŘÍzenÍ jakosti a spolehlivosti věra pelantová pavel fuchs verze 2009

ŘÍZENÍ JAKOSTI A SPOLEHLIVOSTI

Věra PelantováPavel Fuchs

verze 2009

Obsah prezentace• Historie modelů řízení kvality• Požadavek• Nástroje řízení (kvality)• Přehled základních nástrojů řízení kvality• Kontrolní tabulka• Vývojový diagram• Diagram příčin a následku• Histogram• Bodový diagram• Paretův diagram• Regulační diagram• Six sigma• Metoda QFD

Historie modelů řízení kvalityPoř. Model Přístup k řízení kvality Rok

1. Řemeslo Dělník 1900

2. Výroba s technickou kontrolou Technická kontrola - následná 1920

3. Výroba s výběrovou kontrolou Technická kontrola - statistika 1940

4. Výroba s regulací procesů Statistická regulace 1960

5. Výrobní procesy s celostní koncepcí

TQM 1975

6. Koncepce dokumentovaných procesů

ISO 9001:2000 1987

7. Integrovaný systém managementu organizace

QMS + SME + SMBOZP + další Po 2000 rozpracováno

K. Ishikawa[3],[8]

Požadavek

• Organizace musí v systému managementu kvality provádět měření a analýzy procesů a produktů, aby

napomohla neustálému zlepšování,

jak vyžadují normy [1] a [2].

NÁSTROJE

Nástroje řízení (kvality)

1) 7 starých nástrojů řízení

2) 7 nových nástrojů řízení

3) Metody optimalizace

4) Metody analýzy a prevence rizik

5) Metody hodnocení

6) Statistické metody

7) Metody podporující plánování

8) Metody zlepšování

[4]

Přehled základních nástrojů řízení kvality

7 starých nástrojů řízení kvality

• jednoduché, přehledné• zaměřeny na sběr, zpracování a analýzu údajů• v operativním řízení organizací

• Klasifikace: - kontrolní tabulka- vývojový diagram- diagram příčin a následku- histogram- Paretův diagram- bodový diagram- regulační diagram [3],[5]

7 nových nástrojů řízení kvality

• reagují na změnu ekonomické situace 70. let 20. stol.• jednoduché, grafické, rychlé• určeny pro týmovou práci• doplňují 7 starých nástrojů řízení kvality• zpracovávají i nestrukturované verbální údaje• pomáhají zvyšování efektivity rozhodování manažerů

• Klasifikace:- diagram afinity- diagram vzájemných vztahů- systematický (stromový) diagram- maticový diagram- analýza údajů v matici- diagram PDPC (rozhodovací)- síťové diagramy

[3],[4]

Slouží k ručnímu i elektronickému sběru dat o procesu

• Možnosti použití:- vstupní, (mezioperační), výstupní kontrola - surovin, dílů apod.- analýza zařízení- analýza technologického procesu- analýza neshodných produktů- záznam získaných údajů a výpočet charakteristik regulačních diagramů

• Aplikace kontrolní tabulky:- záznamy výsledků počítání různých entit- zobrazení rozdělení souboru měření - zobrazení místa výskytu určitých jevů (vyjadřuje četnost i graficky

zobrazuje výskyt neshod produktu apod.)

Kontrolní tabulka

[3],[5]

• Základ tvorby kontrolních tabulek - STRATIFIKACE = proces třídění dat podle zvolených hledisek nebo jejich kombinací

Cíl stratifikace - oddělit data z různých zdrojů (přehledné určení původu jednotlivých položek dat)- urychlení vyhledávání příčin neshod a problémů

• Postup:a) Otázkyb) Sběr a záznam dat do tabulky (forma)c) Stratifikace d) Informace

• Chyby - neúplnost, vnímání, odhad

Kontrolní tabulka - pokrač.

[3],[5]

Kontrolní tabulka - pokrač.

Kontrolní tabulka Produkt: obrobek Č.: P216/09 Datum: 24.2.2009 Pracovník: 99

Interval Záznam Absolutní četnost Meze

<11,5 - 11,7) ///// 5

<11,7 - 11,9) ////////// 10 LCL

<11,9 - 12,1) /////////////////////////////////// 35

<12,1 - 12,3) //////////////////// 20

<12,3 - 12,5) //////////// 15 UCL

<12,5 - 12,7) ////////// 10

<12,7 - 12,9) //////// 5

• Popisuje posloupnost činností v procesu - otázky ano/ne• Zobrazeno bloky o určité symbolice:

• Užitečný nástroj pro:- vysvětlení procesu zainteresovaným stranám- vysvětlení vazeb mezi činnostmi procesu pracovníkům- nalezení nedostatků procesu (nevhodné, zbytečné, chybějící činnosti,

duplikace, zpoždění) - zlepšování procesu- srovnání skutečného a ideálního průběhu procesu

Proces

Rozhodování? Vstup dat

Začátek, konec

Spojka

Spojnice

Paralelní zpracování

Vývojový diagram

[3],[4]

Při sestavování vývojového diagramu se používají zejména otázky:

Co se stalo první? Co následuje?

Další vhodné dotazy:

Odkud informace pochází?

Jak přichází materiál do procesu?

Co se stane, rozhodne-li se ANO?

Kdo provádí rozhodování?

Co se stane, jsou-li výsledky větší než m?

apod.

Nedoporučují se otázky typu: PROČ?, Kdy?, Jak jinak?Stejná úroveň podrobnosti.

Matematický zápis.

Vývojový diagram - pokrač.

[3],[5]

• Vývojové diagramy lze rozdělit na 3 typy:a) lineární vývojový diagramb) vývojový diagram vstup/výstup c) integrovaný vývojový diagram

• Existují i jiná rozdělení vývojových diagramů.

Vývojový diagram - pokrač.Lineární vývojový diagram

Vývojový diagram vstup/výstup

[3],[5]

Vývojový diagram dle ČSN ISO 5807:1996:- toku dat- programu- systému(přechod. pravidla systému stat.přejímek) - síťové diagramy programu- diagramy zdrojů systému

Diagram příčin a následku (Ishikawův diagram, rybí kost)

• Shromažďuje a třídí možné příčiny, které ovlivňují daný následek.• Otázka - PROČ?• Určen pro týmovou práci.

• Předkládá celkový pohled na danou záležitost. Následkem je problém, ale i jakýkoli znak (produktu, procesu, …), resp. stanovený cíl z libovolné oblasti.

• Neřeší problém přímo.

Aplikace diagramu příčin a následku:- analýza variability procesu (nejčastěji)

- třídění procesu- vyšetřování příčin [3],[4]

Diagram příčin a následku - pokrač.

• Postup:

a) Přesně stanovit problém - následek neshod - „hlava ryby“(zleva je vedena centrální čára - „páteř“)

b) Definovat hlavní příčiny následku - „kosti“ (i potenciální).

Hlavní příčiny (6M): - zařízení, člověk, postupy, měření, materiál, prostředí.

c) Definovat subpříčiny, vztahující se k hlavním příčinám, a zakreslit jedo diagramu na vedlejší větve (kosti).

d) Příčiny ohodnotit (např. body) a prodiskutovat c) Vybrat rozhodující příčinud) Zaměřit pozornost na tuto příčinue) Detailněji zkoumat proces

[3],[4]


ZAŘÍZENÍ MATERIÁL POSTUPY

ČLOVĚK PROSTŘEDÍMĚŘENÍ

NÁSLEDEK

[7]


Příčina 1. Příčina 2.

Příčina 4.Příčina 3.

NásledekCentrální čára

Subpříčina

[6]


[3]

• Znázornění intervalového rozdělení četností formou sloupcového grafu.

• Jde o rozdělení četnosti např.: rozměrů produktu, chemického složení produktu, napětí, teploty, ale i nákladů apod.

• Charakteristika histogramu, coby sloupcového grafu:

- základna sloupce (osa x) je rovna šířce intervalu h - výška sloupce (osa y) odpovídá četnosti hodnot daného znaku kvality

v příslušném intervalu

• Z histogramu lze vyčíst:- odhad polohy a rozptýlenosti hodnot sledovaného znaku kvality- odhad tvaru rozdělení sledovaného znaku kvality- možné změny procesu- informaci o způsobilosti procesu

Histogram

[3],[4]

Histogram - pokrač.

Informace z histogramu


[3]

• Postup sestrojení histogramu:

a) Variační rozpětí souboru R = Xmax - Xmin

b) Šíře intervalu h = R/ (5 * log n) n…počet prvků souboru šíře sloupců…konstantní

c) Sestavit tabulku četnosti

d) Hranice intervalů - Xmin… 1. interval, Xmax…poslední

e) Středy intervalů = (Xd+Xh)/2f) Přiřadit naměřené hodnoty do jednotlivých intervalůg) Sestavit histogram v měřítku


[3],[4]

• Nalezení informace o stochastické závislosti mezi dvěma znaky kvality a o jejím tvaru, z nichž hodnoty prvního jsou obtížně zjistitelné.

• Používá se, pokud regulovat proces dle zadaného znaku je: - náročné- neefektivní- nerealizovatelné

lze však zjistit (např. změřit) jiný znak kvality, který s původně požadovaným znakem koreluje (existuje mezi nimi stochastická závislost).

• Příklad: dle známého chemického složení materiálu lze zjistit hodnoty meze pevnosti u trubek. Chemické složení je nezávisle proměnnou x a hodnoty meze pevnosti jsou závisle proměnnou y.

• Postup:a) Zvolit nezávisle proměnnou x a závisle proměnnou yb) Stanovit 30 dvojic (x,y)c) Sestavit bodový diagram v kartézské soustavě souřadnicd) Analyzovat bodový diagram

Bodový diagram

[3],[4]

• Typy stochastické závislosti:

- na základě měření těsnosti stochastické závislosti (korelační analýza)

- analýza průběhu stochastické závislosti (regresní analýza)• Používaná míra závislosti mezi dvěma proměnnými x a y je tzv.

koeficient korelace r. Platí, že: -1 < r < 1

- je-li r roven -1 nebo +1 = závislost funkční

- je-li hodnota r blízká hodnotě +1 = velmi silná přímá závislost

- je-li hodnota r blízká hodnotě -1 = velmi silná nepřímá závislost

- atd.

Bodový diagram - pokrač.

[3],[4]

• Paretův princip objevil italský ekonom Vilfredo Pareto (1848-1923).• J.M. Juran využil Paretův princip v oblasti kvality.

• Odděluje podstatné faktory od méně podstatných.• Ukazuje, kam zaměřit úsilí při odstraňování nedostatků, stanovení pořadí úloh.• Uspořádává příčiny dle důležitosti a četnosti.

• Paretovo rozdělení - 80 % následků je způsobeno 20 % příčin.

• Příklad: seřadí-li se ve výrobě všechny příčiny neshod dle počtu jimi způsobených neshod, zjistí se, že přibližně prvních 20 % příčin způsobuje zhruba 80 % všech neshod. Z tohoto důvodu se stačí zpravidla zabývat jimi.

• Aplikace: - široká oblast použitelnosti v organizacia) analýza počtu nebo příčin neshodných produktůb) analýza ztrát časů a financíc) vyhodnocení účinnosti přijímaných opatření

Paretův diagram

[3],[4]

• Postup:1) Zaznamenat data (o všech typech neshod) 2) Setřídit data sestupně dle hodnot zvoleného ukazatele (např. dle četnosti)

3) Vypočítat kumulativní součty hodnot ukazatele a vyjádřit je v %4) Sestrojit Paretův diagram - sloupcový graf

- osa x rozdělena na stejné intervaly, jejich počet odpovídá počtu druhů neshod

- levá vertikální osa označena stupnicí od 0 do max.počtu zjištěných neshod

- pravá vertikální osa rozdělena stupnicí relativních kumulovaných součtů (0% až 100%)- sestrojit Lorenzovu křivku (spojnice kumulativních četností v %)- určit bod zlomu5) Dle zvoleného kritéria vybrat nejzávažnější neshody

Paretův diagram - pokrač.

[3],[5]


Paretův diagram, Lorenzova křivka, bod zlomu

• Pomocí Paretova diagramu zobrazen stav před přijetím opatření a stav po jeho zavedení - patrný účinek opatření.


• Vhodná kombinace Paretův diagram - diagram příčin a následku. - Paretova analýza četnosti neshod dle jejich jednotlivých druhů- analýza příčin „životně důležitých neshod" diagramem příčin a následku- určení „životně důležitých příčin" Paretovým diagramem

[3]

84 100%

A B C C B A

40 100%

Zlepšení

Předpřijetímopatření

Popřijetíopatření

• Je grafickým nástrojem prevence - SPC.• Pomáhá dosahovat a udržovat proces na přípustné a stabilní úrovni pro

zajištění shody produktu.• Zobrazuje variabilitu procesu v čase (detekuje vymezitelné příčiny).

• Postup: a) V pravidelném čase odebrat určitý počet produktůb) U produktů stanovit stejný znak kvalityc) Ze znaku pro podskupinu určit výběr.charakteristikud) Vypočítat CL, UCL, LCL dle typu regulačního diagramue) Zakreslit výběr.charakteristiky do regulačního diagramuf) Analyzovat regulační diagram

Regulační diagram

[3],[5]

Regulační diagram - pokrač.

3б

3б

Pásmo působení

náhodných příčin

UCL

CL

LCL

ČAS

Znak kvality

0CL - střední přímkaUCL - horní regulační mezLCL - dolní regulační mez

[8]

± 2б - varovné meze± 3б - regulační meze

Regulační diagram - pokrač.

Six sigma (6б)

[4]

Six sigma

• Spočívá v propojení technik statistického řízení kvality, metod analýzy dat a hlavně metod systematického výcviku všech pracovníků organizace.

• Proces je považován za způsobilý, pokud pracuje s variabilitou na úrovni 6 sigma na obě strany od střední hodnoty.

• Cíl: 3,4 neshod na 1 000 000 produktů.

• Přesná, universální, prosazovaná vedením organizace.• Metodika DMAIC.

[4],[9]

Metoda QFD

• QFD - Quality Function Deployment (rozvinutí funkcí kvality)

• Slouží pro plánování kvality

• Převádí požadavky zákazníka na vlastnosti produktu

• Snižuje počet změn produktu• Snižuje náklady• Zkracuje průběžnou dobu produktu• Přehledný

• Multiprofesní tým [3],[4],[8]

Postup zpracování QFD

1) Požadavky zákazníka 2) Znaky kvality produktu 3) Identifikace vztahu4) Srovnání s konkurencí5) Technické srovnání konkurenčních produktů6) Korelační matice7) Určení váhy zvážením korelací8) Stanovení technických parametrů produktu9) Stanovení priorit plánování kvality produktu

[3],[4],[8]

Zobrazení QFD

6

2

1 Váha znaků kvality

3 4

5

7

8

9[3],[4],[8]

Literatura

[1] ČSN EN ISO 9004:2001 Systémy managementu jakosti - Směrnice pro zlepšování výkonnosti. ČNI, Praha 2001.

[2] ČSN EN ISO 9001:2001 Systémy managementu jakosti - Požadavky. ČNI, Praha 2001.

[3] Nenadál, J. - Noskievičová, D. - Petříková, R. - Plura, J. - Tošenovský, J.: Moderní systémy řízení jakosti. 2. dopl. vydání. Management Press, Praha 2002.

[4] Veber, J. a kol.: Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. Management Press, Praha 2006.

[5] Horálek, V.: Jednoduché nástroje řízení jakosti I. Projekt podpory jakosti č. 5/16/2004. Národní informační středisko pro podporu jakosti, Praha 2004.

[6] Pelantová, V.: Analýza procesů v systému managementu organizace. Technická univerzita v Liberci, FM, Liberec 2009 [V tisku ].

[7] Pelantová, V.: Úspěšný systém managementu jakosti. In.: XV. mezinárodní vědecké sympozium TU Liberec - TU Dresden. Sborník anotací. TU v Liberci, KOM, Liberec 2005, s.26, ISBN 80-7083-975-9.

[8] Lubina, J.: Řízení jakosti. Přednáška. Technická univerzita v Liberci, HF, Liberec 2002.

[9] Miller, I.: Six sigma. http://www.sixsigma-iq.cz/%C4%8Cl%C3%A1nky/tabid/69/ctl/Details/mid/399/ItemID/5/Default.aspx.

PoděkováníTento text pro výuku byl vytvořen s podporou ESF

v rámci projektu: „Inovace a realizace bakalářského oboru Informatika a logistika

v souladu s požadavky průmyslu a veřejné správy“, číslo projektu CZ.04.1.03/3.2.15.3/0442.

Děkuji Vám za pozornost.

ŘÍzenÍ jakosti a spolehlivosti věra pelantová pavel fuchs verze 2009

Documents