Ostravtina snadno a rychle

1. vod

Hlavni zasadou je, e ostravtina nema dluhe samohlasky a u vubec ni suhlasky. Vechna slova se vyslovuji razn a kratce, bo na vic neni as.

Specificke je pouivani pedloky "do". Ostravak nikdy neekne jdu k holii nebo jdu k doktorovi, ale vdy a jedin idu do holia i idu do doktora. Zde je pravdpodobn patrny vliv anglitiny : go to the( hell ).

Velmi asta je debata, zda nktera slova psat s tvrdym y nebo mkym i. Sama ostravtina, podobn jako ivot a robota obyvatel, ktei ji mluvi, je tvrda. Nazornym pikladem sporu je svar o podobu slova cycek. Nebo cicek? Po vyerpavajici debat autoi kursu doli k zavru, e rozhodujici je velikost. Meni, do velikosti . 3, jsou tvrdi, a tedy y. Velke isla 4 a 10 jsou pirozen mki a tedy pieme i vyslovujeme i. U slova cyp cip je to pesn naopak, hranici je velikost 12 centimetr.

Zajimava je zmna, ke ktere dochazi pi tvorb pidavnych jmen slovesnych. Teba sloveso pustit ma stejny tvar, jako ve spisovne etin, ale putny je na Ostravsku pusceny. Tohle sloveso je vbec interesantni, bo se neika zapnout televizi, ale pustit televizu, pustit radyjo, pustit vodu

Ostravaci se oslovuji zasadn prvnim padem jednotneho isla. Ty, Jarek. Vyplyva z toho, e ostravtina si vystai s pouhymi esti pady. Pizvuk je zasadn na pedposledni slabice, a tim bohuel vznikaji problemy se spravnym akcentem u slov jednoslabinych, kdy se pizvuk pesouva vlastn na posledni slabiku pedchazejiciho slova, ktere pak ma akcent na pedposledni a posledni slabice najednou. Vyslovnost je v takovych pipadech dost obtina. Zvlatnosti ve vyslovnosti je zmna v na f : sfeter, fela, sfika.

Unikatem, nemajicim v eskych dialektech obdoby, je vyslovovani i psani pismene y po . V ostravske vyslovnosti se (viz vye) mkke i vyskytuje sporadicky ( bijok, ist, liit ), a tak je logicke, e se vyslovuje i pie byla, kyvy, bydky apod.

2. Me se hodit zdraznn poadavku

Podivejme se tedy vil, jakym zpusobem Ostravaci zdurazuji vty. Obvykle kdy esky mluvici synek potebuje dat svemu vyjadeni vti duraz, pouije zesileny hlas (=kik) nebo rozkazovaci zpusob. Ostravak nekii a rozkazovaci zpusob nepotebuje, tym padem byva i vykinik zbyteny. Ke zduraznni vty uiva Ostravak specialniho slova se zurivym r. Toto slovo se klade obvykle na konec vty a dava cele vt podstatn silnji emocionalni naboj.

Zkusme si to vysvtlit na praktyckem piklad. Kdy Ostravaka sui, obrati se na epmistra vtou: Ty, Jarek, dej mi pivo. To je klasika a pokud je poadavek brzy vyplnn, pibh tim koni (pipadn pokrauje dalim pivem). Nkdy se ale stane, e ia je silnji ne obvykle nebo ma Jarek roboty jak cyp. A tady nastava okamik k pouiti ostravskeho zdurazovaciho slova. V tomto ppad je tedy na mist obratit se na inika s duraznji prosbou: Jarek - dej mi pivo, kurva. Neteba zvedat hlas, neteba kiet. Je teba jen dat pauzu mezi oznamovaci vtu a zdurazovaci slovo. Podle delky pauzy apodle delky hriveho r by ml Jarek poznat, jak moc je poadavek akutni. Schvaln si zkuste rozdil mezi kurva a kurrrrrrva. To je sila, co? Hned se lovku ulevi. Prav proto je toto slovo oblibene i mezi ostravskymi budhisty jako obzvlat uklidujici mantra.

Podivejme se jet na jednu monost pouiti. Moe nastat extremni pipad, kter pichazi obvykle ve velice parnych dnech, kdy ize je opravdu neudritelna. Pak nastupuje fenomen takzvaneho

ramovani. To znamena, e se cela vta zaramuje tak, aby u na poatku bylo slyet, e situace je opravdu katastrofalni. V tomto ppad zaramovana vta zni: Kurva - Jarek, dej mi pivo - kurva. Na Jarkov mist u bych situaci nepodceoval, bo dal arsenal zdurazovacich slov normalni Ostravak nema a v ppad nesplnni pani hrozi slovni agrese, co znamena, e by se v mluvenem slov mohla objevit dokonce i sprosta nadavka.

3. Zkladn slovka

A nyni je as prosvitt si slovika. Tu je par slov , kter lovk na ostravsku denn slycha:

arab star kolo, proto se pe s malm a. Nem rasistick podtext

bago vkac tabk, pouv se na acht. Obas se mchal s rznmi druhy alkoholu, protoe sm o sob byl nechutn. Po smchn se mu kalo slivka.

bantovat lkat na nco, podncovat,svdt k nepravostem. Nebantuj mojeho chlopa do hospody nesvdj manela na pivo. Bantuj ale i mal dti, kdy o vkendu nedaj rno rodim spt, anebo nkdo, kdo brzy vstv a bud ostatn.

baraba otrapa, pvodn traov dlnk italsk firmy stejnho jmna, kter ve Slezsku stavla eleznice na sklonku 19. Stolet

bebechy harampd, zbyten vci. Bebechy byly hlavn na pd hue.

Benatky bval zbavn centrum na pat Hulvckho kopce. Pvodn tam stvala Jarkova vletn restaurace s kavrnou, vinrnou, terasami a vlety na lodikch odtud nzev Bentky

blembak havsk pilba, nzev vznikl z toho, e helma se na hlav have furt posouvala, blembala.

bula absentr. Slovo pomrn mlad, vzniklo za komunismu, kdy se jm politicky hanliv oznaovali ti, kte vynechvali smny na achtch

cofnut couvnout, ustoupit. Coflo m od smradu ustoupil jsem ped nelibm zpachem

cyp v hornickm slangu hav-nemotora (zatenk). Velmi frekventovan slovo v hovorov mluv, kde slou jako pirovnn v okamiku, kdy se tko hled vhodn vraz. Pklady: Zyma jak cyp velk mrz. Bylo tam vody do cypa V ece byla vysok hladina.

cypovina blbost, hloupost. Na cypoviny t uije mysl jenom na blbosti. Podobn On je editel pes cypoviny- lovk, kter m smysl pro humor a bav se ivotem

iko oharek cigarety, asi ze panltiny, kde znamen mal

obol Slovk, podnt dal vborn fotbalista Banku Ostrava Jozef Hatr, Slovk, kter asto chodil za rozhodmi s otzkou o bolo, o bolo ?. Hrl v Banku v 70.letech 20.stolet.

dajny pejc, nesobeck, ochotn se rozdlit

domaknut se dozvdt se. Stara se domakla, e prser vysok nebezpenosti v manelstv.

dudy such z nosu

duperele zbytenosti, drobnosti. Ale, to su enem take duperele jsou to jen nepodstatn malikosti.

fajront konec smny. Slovo sice nejasnho pvodu, ale velmi frekventovan a oblben, bo fajrontem kon dina, jde se do sprch a pak na Ostravar

faraky hornick montrky, v nich se fr. Obvykle vyztuen na loktech a kolenou koenmi latami, protoe musely hodn vydret

fasovat obdret, dostat. Pouv se v rznch vznamech - nafasovat novu lopatu, ale t nafasovat na pysk dostat pes hubu

fifrat nimrat se v jdle, ale tak pinit se zfifrany - umatlan apod.

halda zkladn krajinotvorn prvek v Ostrav, skldka hluiny, ale tak strusky z ostravskch hut. V Ostrav jich bylo na 50 v rznm stadiu, vtinou ale v nich dochzelo k samovzncen a pak byly tepl a stoupaly z nich dmy a koue rznch barev a zpachu. Pvodn nmeck slovo halde odval, kter ji dvno zdomcnlo. Haldy mly i sv jmna nap. Ema, Lecijan, ernisko, Centrlka apod. Souborn se haldm kalo Ostravsk Karpaty.

hryzt kousat. To ja u budu hlinu hryzt to u budu po smrti. T ponoka m hryze.

chlampat pt pes mru

chlastpartyja skupina lid, kte si rdi vypij

chrobalivy erviv, prolezl ervy

chuj musk pohl.orgn, penesen blbec, idiot. Zchujet zblbnout, zhloupnout.

chujovina hloupost, blbost

chumaj hup

chvalidupa ten, kdo se naparuje

kader kdr. Spojen to je dlnicky kader obvykle za komunismu znamenalo, e jde o pitomce, bvalho dlnka, nyn zastvajcho vy funkci. Autoritu samozejm u podzench nemohl mt.

kalaka kaln, pinav voda

kypat bryndat, zkipany jak svia

kisa bedna, t fotbalov branka, tramvaj

klepa konstrukce na klepn koberc, na sdlitch oblben msto dtskch her a schzek. Byl efem na klepau je ekvivalent eskho jet tahal devnho kaera, kdy j u jsem

kobzol brambor

koloto systm smn v nepetritch provozech, vdy po dvou dnech, 2 dny rann, 2 dny odpoledn, 2 dny non, 2 dny volno. Ubjejc kolobh.

kozi dech moped, nzev zejm vznikl z dchavin prce motoru

kouch kraloup ve mlce

krabaty svratl. Ml pysk krabaty jak posledni kobzol ze sklepa.Ml vrsitou tv.

krutipysk nedobr lihovina i jdlo, kter kroutilo sty svou nechutnost

kryka hl, akan. Z nm. Byl jak kryka byl hodn opil

kupak bazn, koupalit

lajsnut se dovolit si

lakato lesn kolov traktor, nzev vznikl ze zkratky LKT

lauby loub, podloub. Ulice Pod laubami vedla do roku 1963, kdy byly mansk domy s podloubmi zboeny, od ostravskho muzea k Domu potravin. Pod laubami bylo velk mnostv hospod, harend v pravm smyslu toho slova, a tak veejnch dom. Asi nejznmj hospodou byl trasman, pak U zlamane kryky, Pod noami, U pinave vesty, HaberfeldAle byly tam i obchody nap. Bloka ,kde se prodvaly ltky a odvy.

le o podvej. Le o, kura ! Podvej, slepice!

luchat pret, lt. Ale t Luchlo m tam aji z rukami bylo tam tolik vody, e kdy jsem stoupnul na dno,dosahovala nad vzpaen ruce

lura ern kva bez mlka, obecn nechutn npoj

maras bahno, kal, ale t nepodek v obecnm smyslu. Na obci je maras na magistrt je chaos, bordel

nabity oral

Odra jeden z evropskch veletok, protkajc mstem Ostravou

olaka prezervativ

pajta aek, smn figurka

partyja chasa, skupina kamard. Pesn peklad se tko hled, slovo se pouv zejmna v neuritm vznamu o skupin, kter cosi dl spolen. Partyja chodi na fotbal. Partyja byla naprana.

pradlo oddlen na acht, kde se uhl, jedoucho na pse, vybrala hluina, kamen. Zpravidla na pradle pracovaly eny hav, protoe to byla vyerpvajc a nevdn prce.

Prajzka Hlunsko

prdelanka zabijakov polvka s krv a kroupami

rabovat rubat uhl.Vyrabovat pedek vybrat elo chodby

rachovat potat. Zrachuj mi to !- pokyn nikovi.

rychtovat se chystat se. Ja t zrychtuju! spravm ti fasdu. Cosik zrychtovat jak svia plot nco totln pokazit.

nut bt, ezat,rychle jet. nul to po dvuch kolach jel do zatky jen po dvou kolech. Ale vynut vypt.

skura ke. A vil pepijeme skuru, byl to fajny chlop Te se napijeme na zdrav nebotka, byl to dobr chlap.

struhnut komusi dt nkomu pst

lam uheln prach, lacin topivo v rodinnch domcch. Bylo z nj ohromn mnostv popela a pny

olichat nemu se vnovat jen povrchn.Trochu to poolichej a dobre.

telovat nastavovat, seizovat (poteluj mi motor u auta)

vigermuter tchyn

valit za kymsi mt milostn zjem

vergle kolotoe

vuzek vozk

vymamlasit cosik vyvst nco, provst nco patn

zdupat cosik zkazit nco

zgichany pocintan, pobryndan

zima na pysku opar

orb haraburd

4. A nakonec trochu mstopisu a djepisu

Antoovice - nejmeni a nejmladi z obci, tvoicich suasnu Ostravu. Jmeno ma patrn po spravci ilheovickeho panstvi Janu Jantoschovi. Vyhledavane misto pro odpoinek. Zaplavena trkova slui ke kupani a lovu ryb (znama nudystycka pla).

Bartovice - Naproti hospod Brodavka stavala harenda, kaj dolo v roce 1887 k tragedyji: hospodsky Brodavka nechtn zabil oraleho hornka F. Musiala, na co zareagoval Petr Bezru svoju basu Maryka Magdonova. Suasti Ostravy se Bartovice staly v roce 1960.

Dhylov - tvr na pravem behu Opavy, hanliv pezdvana Dlohov. Pati do opavskeho okresu.

Fifejdy - nazev vznikl z nmeckeho viehweide, co znamena draky, vyhon pro dobytek. Byly tam patrn i ohrady pro skot, bo v blizkosti byl Senny trh, dnes Namsti republiky.

Hemanice - meno ma po slezsko-ostravskm kastelanovi Hemanovi. V roce 1884 bylo v mist postaveno skladit firmy Dynamit Nobel, zasobujici trhavinou vechny doly v reviru. Explodovalo 19. bezna 1924.

Hladnov - ostravsky kopec aji tvr, znama je pedeveckym rozhleda z let 1908-9, vysoka 16 metru, a postavena na vodarn. Pozdji restaurace Panorama, dnes vecko enem chatra.

Hoalkovice - prvni zminka je z roku 1434. V mist je od roku 1955 znamy televizn vysila. Obec byla v roce 1976 pipojena k Ostrav.

Hrabova - nazev je snad z nmeckeho Grab plus Au, jine prameny mluvi, e nazev vznikl podle habru u eky. Nejznamji stavbu obce byl devny kostel sv. Kateiny z 16. stolet. Ped pti rokama vyhoel. Tu ho postavili znovu.

Hrabuvka - puvodn Nova Hrabova. Na pomezi Hrabuvky a Vitkovic lei Jubilejn kolonie, architektonicky unikat, postaveny v letech 1921-32, tvoici male uzavene msto. Dnes spolen s Dubinu Hrabuvka tvoi sidlit s 50.000 lidma. V Hrabuvce bylo prvni ostravske letit, provoz zahajen 1946.

Hruov - pomalu se vylidujci tvr. Nazev pochazi od hruek. Nejvti rozkvt zaznamenal Hruov, nmecky Hruschau, na pelomu 19. a 20.stoleti. Byla v nm tovarna na sodu, prvni v Rakusku Uhersku, vyrabla se tam kamenina. achty Albert a Hubert, pozdji pejmenovane na General Stalin a 1962 na Rudy ijen. V Hruov byla nejvti nakladni eleznini zastavka Ferdinandovy drahy a te slavne veslaske kluby Odra a nmecky Oderhort.

Hulvaky - jmeno dostala z nmeckeho hohlweg, z nj se stalo ulwag a pak Hulvaky. Znamena to ujezd. Kdysi se tvr pynila tzv. Benatkami a popularnim kupakem.

Karolina - byvala koksova v centru msta, navazovala na achtu Karolina v prostoru dnenich Frydlantskych mostu. Koksova zanikla v 60. letech, achta v 70.letech 20. stoleti.

Krasne Pole - prvni zminky o obci z 13. stoleti. Nazev podle krasne polohy na kopci s vyhledem

na Beskydy.

Kunice - puvodn Velke Kunice. Nazev patrn podle mena lokatora Kunce. V obci byl zamek, nkolikrat byl pestavn, nakonec roku 1999 vyhoel, dnes ruina. Kunice proslavila Nova hu. Ta vznikla vedle vitkovickeho Sdbau, provozu zizeneho v roce 1943, v polovin 20. stolet jako NHKG, provoz zahajen 1.1.1952, sveho asu nejvti hutni podnik v zemi. Dnes pati Indum.

Kuniky - puvodn Male Kunice. V Kunikach byla achta Alexandr s dvma tnimi vemi a te prvni ostravsk ZOO, zizene koncem 40. let 20. stoleti.

Landek - legendami opedeny kopec nad Odru v mstske asti Petkovice. Pry se tam nalo prvni uhli na Ostravsku, ale kadopadn se kopec proslavil nalezem Petkovicke Venue torza soky eny,keru zrobil pravky umlec ped 22.000 lety z krevele. Soka je absolutnim unikatem, bo mi tyry a pul centymetru.

Marianky - Mariansk Hory, puvodn Teufelsdorf ertova Lhotka. V roce 1900 pejmenovano na Ostravska Lhotka a o rok pozdji na Mariansk Hory.

Michalkovice - nazev od jmna lokatora Michala. tvrti dodalo specificky rz velke mnostvi kolonii : Stara, Na Michalce, Ferdinandova, Petrska, Josefska, Janska. achty Petr a Pavel, vzdalene od sebe 20 metru, dul Josef a Michal, ten pozdji znam jako Petr Cingr, tba ukonena v r. 1993 a dnes je z nj Narodni technicka pamatka.

Moravska Ostrava - centraln ast msta. Jmeno ma od nazvu eky a puvodn to byla jen Ostrava. Od 15. stolet se jmenovala Nmecka Ostrava, pozdji Moravska. Msto zaalo vznikat na obchodni cest z Moravy do Slezska. Lei na tyech ekach Ostravici, Ode, Opav a Luin. V 70. letech 14.stolet bylo obehnano hradbami se temi branami : Hlavni, tzv. Zamostni, Hrabovskou a Pivozskou. Uvnit hradeb byl mstsky hrad z poloviny 14. stoleti, na co dnes upomina jen jmeno Zamecke ulice. V 16. a 17. stoleti bylo msto zdecimovno poary a morem, vpadem Danu a vedu. V polovin 18. stolet byla Ostrava a na 53. mist mezi msty na Morav. V roce 1829 mla jen 1.752 obyvatel, ale rozmach prumyslu vedl k nezadritelnemu rustu. O 50 let pozdji u bylo obyvatel 13.000, v roce 1900 se stala sidlem okresu a v roce 1924 vznikl novy celek: Moravska Ostrava se 113.709 obyvateli.

Muglinov - nazev svadi k nazoru, e jde o tvr muklu, ale vznikl od slova mogyla pahorek. Prvni zminky o Muglinovu su z roku 1305. Vyznamna byla tba edie basaltu, odtud mony vyklad nazvu Bazaly, na jeho asti Muglinov lei.

Nova Ves - vdy malo vyznamna tvr a do okamiku, kdy se pod ni naly obrovske zasoby vysoce kvalitni pitne vody. Proto byla v mist v roce 1890 postavena vodarna. Restaurace U Boika byla velmi navtvovanu plzesku pivnici do doby, pokud kolem ni vedla tramvajova linka . 9, spojujici Porubu s Novu huti. Po vystavb svinovskych mostu vyznam pivnice upadl.

Petkovice - tvr, o n je prvni zminka z roku 1377. Nazev pochazi od mena Petr. Na kopci Landeku staval zempansky hrad. achta Anselm z roku 1835, tba ukonena 1991, dnes Hornicke muzeum OKD.

Plesna - jedna z nejstarich tvrti Ostravy, prvni zminka z roku 1255. Jmeno odvozene od slova ples, co znamenalo jezirko. V Plesn byl lihovar a pila a od roku 1870 te prvni eska zalona ve Slezsku.

Poruba - nmecky Hannersdorf, esky nazev je ze slova porub, znamenajci misto, kaj se rube nebo kaj su vykacene stromy, tedy mytinu. Dnes je Poruba obrovskym satelitnim sidlitm, jeho vystavba zaala v roce 1948. V mist je zameek z roku 1573, postaveny na mist nkdeji tvrze, dneni majitel Statis Prusalis.

Proskovice - prvni zminka z roku 1394. Nazev je patrn odvozen od jmena Prosek. Znama hospoda U Psoty.

Pyvoz - tvr, kera ma jmeno od slova pevoz a suvis tedy s eku. Vznikl asi v prvn polovin 14. stoleti u pechodu pes Odru. Vyznam Pivozu nesmirn stupl a po roce 1847, kdy bylo postavene nadrai Severni drahy Ferdinandovy. Doly Frantiek, pozdji Vitzny unor a jet pozdji Odra, dneska nic. Tba ukonena v r. 1994.

Pustkovec - nazev patrn od jmna Pustek nebo Pustimir. Prvni zminky su z roku 1377. Suast Ostravy od roku 1957. Znama hospoda "U Mamy".

Radvanice - tvr, proslula lihovarem a znakou rumu. Prvni pisemne zminky o obci su z roku 1305. Rafinerie lihu od roku 1853. Jamy Ludvik a Jan-Maria ( t Josef-Maria ). Kolonie Stara kolonie, Nova (Kamatka), Pod kapli, Nad kapli, Trnkovec.

Slezka Ostrava - pravobeni tvr msta. Prvni zminky z roku 1229. tvr se puvodn jmenovala jen Ostrava, od 15. stolet Polska Ostrava a od roku 1919 Slezska Ostrava. Hrad z roku 1297 byl renesann a pozdji i barokn pestavny. V roce 1763 se v dol Bura nalo kamenne uhli.

V roce 1880 ilo na Slezske vce ne 80 procent lid v koloniach. Koksovny u jam Trojice, Ema a Terezie. Slezka byla a dosud je pezdvka FC Bank Ostrava, klub na prav beh historicky pat.

Stara Bla - meno obce pochazi od blosti, istoty mistniho potoka. Kdysi v mist stavala tvrz. Znama restaurace Dakota, co kdysi byl lesni restaurant s velkym zahradnim posezenim.

Svinov - jmeno je od slova svinny, co bylo msto, kde piju a brodi se svin. S nazvem siln kontrastuje nmecke jmeno Schnbrunn, kter znamena krasnu studanku. Od roku 1847 je v mist eleznini stanica, jeji budova je dnes jedinu dochovanu stavbu Severni Ferdinandovy drahy. Dul Jan verma II. z roku 1951. Rozhlasove vysilae z roku 1925, valcovna trub od roku 1892. Ze Svinova vedla parni tra do Poruby, Vesiny, Kyjovic a Budiovic. Pozdji byla elektrifikovana a jezdila po n tramvaj,vozici obyvatele Ostravy do prody. Dnes na asti teto trasy proslula linka islo 5.

Vitkovice - ostravsk tvr, kdysi hodn samostatna a sebevdoma. Nmecky Witchendorf. esky nazev od jmena Vitek. Sidlo nejstariho hutniho podniku, zaloeneho 1828 jako Rudolfova hu arcibiskupem olomuckym Rudolfem Habsburskym. Pozdji VKG, pak Vitkovice Steel, dnes nic. Sveho asu nejvyznamnji hutni a ocelasky podnik rakuskeho mocnastvi. Poatkem 20. stoleti vzniklo nov centrum z ervenych cihel s kostelem, radnici, zavodnim hotelem a nemocnici, tvoici moderni a mimodny celek. Ve Vitkovicach byla kdysi stylova luxusni kavarna Industrial, Dlnicky a esky dum.

Vykovice - tvr, leici na mirnem kopcu, co svadi k domnnce, e odtud je nazev. Ale spi je od jmena lokatora Vyka nebo Vyemira. Prvni zminky o Vykovicach z roku 1408. K Ostrav pipojene v roce 1966.

Tebovice - do roku 1922 Stebovice. Nazev pochazi od tibeni, myceni lesa. Prvni zminky z roku 1377. V Tebovicach stoji nejvti tepelna elektrarna na Ostravsku, dokonena koncem 30. let 20. stoleti.

Zabeh - Heinrichsdorf nmecky, za komunisticke ery byl pro novu vystavbu tzv. vzorneho sidlit propagovan nazev Stalingrad, kery v adnm pipad nemohl zlidovt (1947). Cely nazev je Zabeh nad Odru a prvni zminky su z roku 1288. Jama Bedich nebyla pro sloite geologicke podminky nikdy dohlubena. V mist byla znama Goldbergerova piskovna, pozdji aji cihelna.

Zarubek - tvr se stejnojmennym dolem a rozsahlu hornicku kolonyju (na Zarubku v malym domku il tam chlopek z jednu robku). Zarubek byl sluen se Slezsku Ostravu.