osho rajneesh-o základních lidských právech

8/10/2019 Osho Rajneesh-O Zkladnch Lidskch Prvech

1/36

OSHO - O zkladnch lidskch prvech

ObsahOSHO - O zkladnch lidskch prvech01) Deklarace: Ne lidsk prva ale hypokracie02)Lidsk prva pro novho lovka. 03) Veobecn deklarace lidskch prv04) Nkter udlosti z Oshova ivota.

01) Deklarace: Ne lidsk prva ale hypokracie

Milovan Osho , nen divn, ze establimenty celho svta, kter se vemon sna ujistit ns o tom, zelovk nesm zstat lovkem, po ns zrove chtj, abychom slavili, Den lidskch prv? O co jim, proboha, jde? Drah Miste, mohl bys nm to vysvtlit?

Jednou ze zkladnch vc, kterou musme mt neustle na pamti, je, e ijeme v pokryteck spolenosti.

Kdysi se zeptali jednoho velikho filozofa: "Co si myslte o civilizaci?" A on jim odpovdl: "Je to dobrmylenka, ale nkdo ji mus uskutenit. Nm se to jet nepovedlo. Civilizace je sen budoucnosti."

Avak lid, kte maj moc- a u politickou, nboenskou nebo spoleenskou- maj tuto moc proto, e secivilizace jet nezrodila. Civilizovan svt a vyspli lid toti nepotebuj nrody- vechny hranice jsou

falen -nepotebuj ani nboenstv, nebo vechny teologie jsou jen prost fikce. Vichni, kte u tisce let vldnou- kn, politikov, bohi- maj tak vechnu moc zabrnit vvoji lidstva. Nejlep zpsob, jak toho doshnout, je toti pesvdovat lidi: "U jste civilizovan," nebo: "U jste lidmi. Nen teba snait se o jakoukoli zmnu."

Velmi dobe si uvdomujeme, e jet neexistuje nic takovho jako civilizace, e neexistuje lidskvnmavost, a pesto- a to je na slabost -stle vme vem tm lm, kter slyme od politik, kter nmkou kn, kterm ns u nai vychovatel, a to proto, e se nm zd jednodu jen vit- lovk pro vcsamu nemus nic dlat.

Uvdomit si skutenost, e lovk jet nen lovkem, vyvolv strach. Ztrc se nm pevn pda podnohama.

Pravda lovka pln obna- obna jeho li, vechnu jeho petvku. To je dvod, pro nikdo nechce pravdu; vichni v, e ji u maj. Vnmte tu psychologickou strategii? Pokud nechcete nkomu nco dt, pesvdte ho, zhypnotizujte ho, opakujte mu: "U to m." A jestlie tomu tisce lid kolem vs v- vairodie, kn, uitel- je tm nemon, aby se nepodailo vnutit tuto tisce let starou mylenku i malmdtem, nov pchozm na svt. Miliny lid ily a zemelys mylenkou, e civilizace bylo dosaeno.

Take prvn vc, kterou chci, abyste pochopili, je, e jsme pod barbary. Jen barbai, ne lidsk

..1..1193235


2/36

bytosti,mohou dlat vci, kter dlme my u po tisce let. Pt tisc vlek bhem t tisc let... a to se lid nazvajcivilizovanmi?

Ve 20. stolet - pesnji v jeho polovin- me lidstvo zplodit Adolfa Hitlera, Josefa Stalina, Benita Mussoliniho,Mao Ce-Tunga a stle jet vit, e je civilizovan? Za druh svtov vlky zemelo pes padest milin lid.Hitler sm dal zabt est milin lidskch bytost, a to velmi rafinovan. Vyuilo se vdy a techniky: est milinid bylo jednodue otrveno v plynovch komorch a spleno- bhem nkolika okamik nezbylo z tisc lidnic vcne kou z komna. Hitler dal zabt tolik lid, e se pro n nedostvaly hroby. lovk na tom nebyl jetnikdy tak bdn- i ebrci mvali hroby, ale Hitler dal zabt tolik lid, e kdyby se mly vykopat hroby provechny... pak by se cel Nmecko promnilo v jeden velk hbitov. A tak dal vykopat hlubok jmy, do kterchse tla nahzela a zahrnula zem.

Ale jet pedtm se mu podailo zniit dokonce i dstojnost tch lid. Donutili je svlknout se; osthali a oholili je, aby nebylo mon rozliit tve. Usekali jim hlavy; take tady byla hlava, tam zas ruka i noha a o kus dlzbytek tla. Tisce mrtvol- bylo pak nemon najt mezi nimi toho, koho jste hledali.

Pro to asi vechno dlali? Proto, aby nikdo nemohl bt identifikovn. Ani mrtv u nebylo mono poznat; vdynemli cel tla. A to kte, e lovk je civilizovan?

Tm vak pbh jet nekon.U vdom hrz druh svtov vlky by lovk myslel, e sta alespo trochurozumu k tomu, aby byla vlkou posledn -sta si pipomenout, co zpsobil lovk lovku. A pece, u se pipravuje tet svtov vlka- ta posledn.

Jednou se ptali Alberta Einsteina: "Mohl byste nm ci nco o tom, co se bude dt ve tet svtov vlce?" A on jim odpovdl: "Je mi lito, o tet svtov vlce vm nic ct nemohu, ale povm vm nco o t tvrt."

Tazatel nechtl vit vlastnm um: "Vy nm nemete ct nic o tet- kter bude tak sloit, pesto jste schopenmluvit o tvrt, kter bude jet komplikovanj?"

Albert Einstein odpovdl: "Vy mi nerozumte. O t tvrt vm mohu ct nco definitivnho, kategorickho. A to je, e k n nikdy nedojde, protoe ta tet zni veker ivot- nejen lidi, ale teba i re. Vechno iv zmiz z povrchu zemskho."

A to tvrdte, e je lidstvo civilizovan? Ne, podvedli vs a ve citovan Veobecn deklarace lidskch prv OSNnen nic jinho ne pokrytectv stejnho raen.

George Gurdjieff napsal jednu krtkou povdku -ta se vak tk ns vech. Je to pbh o kouzelnkovi, kter ilv horch v hlubokm lese a mltiscov stdo ovc. Problm byl v tom, e se ho ovce bly, protoe kad denvidly, jak si kouzelnk jednu z nich zabj k sndan a jednu k veei. Proto utkaly daleko od domu a bylo velmi

obtn je z hlubokch les nahnat zptky. A tak pouil kouzelnk svch ar. Vechny ovce zhypnotizoval akad namluvil nco jinho... jedn napklad: "Ty jsi lovk, a proto se nemus bt. To jenom ovce se zabjej a pojdaj. Ty ne, ty jsi lovk jako j."

Druh ovci zas namluvil: "Ty jsi lev - to jenom ovce se boj. Utkaj, protoe jsou zbabl. Ty jsi lev- radji byszemel, ne abys utkal. Tyk ovcm pece nepat, nemus ti tedy vadit, e jsou zabjeny. Je zabiju, ale ty jsi vtomhle lese mj nejmilej ptel."

Podobn vci napovdal i vem ostatnm, a tak ponaje ptm dnem pestaly ovce od jeho domu utkat. Pestoe pod vidly, jak jsou jin ovce zabjeny, jich se to netkalo. Byly pece bu lvy nebo tygry,lidmi... dn nebyla ovc krom t, kterou kouzelnk zrovna zabil.


3/36

A tak dokzal kouzelnk sm bez pomocnk uhldat tisce ovc. Dl chodily pst se do lesa, ale vdycky sevracely zpt dom a vily jednomu: "Zabita bude nkter z ovc, j ne. Nepatm ke stdu. Jsem pece lev-ven a ctn ptel velkho kouzelnka." A tak ml kouzelnk postarostech.

Tento pbh vm vyprvm proto, e se doslova tk i vs. Nechte si namlouvat rzn vci a vte jim, ani byste se jen trochu rozhldli kolem sebe a snaili se zjistit, zda tyto vci souhlas se skutenost, nebo ne.

Za prv... Moje prvn nmitka vi Deklaraci lidskch prv OSN je, e prva existuj jen spolens povinnostmi. Povinnosti jsou koeny, prva kvty; nelze mt, prva bez povinnost. Oslavovat tedy jeden denv roce lidsk prva... a neslavit den lidskch povinnost, kter jsou prvoad?

Pro se nehovo o lidskch povinnostech? Protoe vm nechtj piznat ani lidsk prva. Bez povinnostse d o prvech jen mluvit, a pece je nemt v rukou. Avak o povinnostech nemaj politikov, ktesestavili Deklaraci, ani pont. Uvedu vm nkolik pklad.

kaj nm, e vichni lid jsou si rovni. To samozejm uspokoj ego kad lidsk bytosti- nikdo proti tomunebude nic namtat. A pece je to jedna z nejvtch l, kter se nm pedkld.

Pravm vm, rovnost je mtus.

Neexistuj ani dv lidsk bytosti, kter by se rovnaly jedna druh- dnm zpsobem, v dnm ohledu. Tmnechci tvrdit, e by si nemly by rovny, ale e jsou jedinen, nesrovnateln, tud e otzkarovnosti nebonerovnosti vbec nevznik. Jste rovni tmto sloupm v hale? Mohou bt ndhern, ale vy si peces nimi nejste rovni. Znamen to snad, e jste hor? Ne, to znamen, e nejste sloupy - sloup je sloup a j jsem j.

Kad lidsk bytost je kategori sama o sob.

A dokud neuznme jedinenost kadho z ns, nedoshneme ani lidskch prv, ani civilizovanho svta-lidskho, milujcho, radostnho. V Deklaraci se neustle zdrazuje fakt, e bychom mli milovat vechny

lidsk bytosti; e jsme vichni brati. Ale vidli jste u bratry, kte by se milovali? Vidli jste bratry, kte by byli pteli? Zpsobem, jakm doke bojovat bratr s bratrem, by nikdo jin nebojoval. Nesta pece ci:"Jste brati", a myslet si, e tomu tak bude. Lid, kte vyhlsili tahle lidsk prva- jak k tomu mlioprvnn? Kdo vlastn jsou? Politikov... kte bvaj pinou vech vlek, pinou veho nsil, je se dje po celm svt.

Jsou to tit lid, kte dr tm polovinu lidstva- eny -v otroctv. Kdy jsem si vak protal Deklaraci, pobavilo m to... nikde ani zmnka o sestrch, vude sam brati.

Se sestrami se nepot- a jsou polovinou lidstva.

Ani zmnka.

Tihle politici umj dobe mluvit, jsou chyt, prohnan... vtinou maj prvnick vzdln. kaj nm, emezi muem a enou by nemlo dochzet k dn diskriminaci, stejn tak mezi ernochy a blochy. dnrozdl e by neml bt inn mezi rasami, nboenstvmi, politickmi ideologiemi. Ale kdo e tu in rozdly?Jsou to tit, kdo vyhlauj deklarace.enu zotroovali postalet a anite j jet nechtj dt svobodu - a ta je podle Deklarace zkladnmlidskm prvem.

S ernochy bylo nakldno jako se zvaty. Jet koncem minulho stolet byli ernoi prodvni avydraovni na tritch jako zbo. A dodnes se net stejn vnosti jako bloi.

A oni jsou bloi- vichni ti politikov jsou bloi. Byli to bloi, kdo uvrhl cel lidstvo na ti sta let dootroctv. Vybudovali si sv e. Anglie mla nejvt; kalo se; e nad Britskm impriem nikdy nezapad


4/36


5/36


6/36

byste etli padest let star noviny. Nepinej vm nic novho, vechno je padest, edest let star. Kdy je pijdete navtvit, budou mluvit jen o zlatch asech, kdy bvali mlad a ivot byl pro n dobrodrustvm. Nenajdete s nimi spolenou e a bude to pro vs prost nuda. Za padest let se vechno zmnilo a tihle lido tom ani nevd.

dn vlda na svt vak nepipout euthanasii- prvo na smrt. Ani v cel dlouh Deklaraei ho nenajdete.

Politikov jsou velmi chyt. Nechtj se poutt do spor, a tak kaj jen vci, kter lid rdi sly. Nestarajse o skuten stav vc ani o zmny, kter vyaduje. Cel jejich sil spov v tom, aby vs uinili astnmi- tm, e vm nabdnou falen slova.

Nikde na svt nejsou dodrovna dn zkladn lidsk prva.

Te promluvm o dalch z nich.

"U vdom toho, e zneuznn lidskch prv a pohrdn jimi vedlok barbarskm inm, urejcm svdomlidstva...")

Z toho vyplv dvoj. Jednak, e lid, kte vyhlsili Deklaraci, maj za to, e lidstvo je civilizovan. A tak ,kdy as od asu nkde dojdek barbarskmu inu, svdom vech lidskch bytost na svt- celho lidstva -trp, pociuje bolest a zkost. Oboj je le, nemyslm, e lidstvo m njak svdom.

Kdy muslimov zabjej hinduisty, dn mohamednsi nemysli, e by dlal nco patnho- tedy problmsvdom vbec nevznik. Naopak, podle svho nboenstv uinil dobr skutek. Snail se obrtithinduistu namuslimskou vru - protoe kdo nen muslim, neme pijt do rje. Sna se vm tedy pomoci vemonmzpsobem: propaovat vs, a prvem i neprvem, do rje- pednm nebo zadnm vchodem, na tom nezle. Vy vak odolvte, do rje se vm nechce, dvte pednost peklu- a on, aby vm v tom zabrnil, vm radisraz hlavu - lep je bt zabit rukouvcho muslima. Korn k: "Ten, kdo byl zabit rukou muslima, pijdedo rje, tak jako muslim, kter ho zabil, tam pijde tak." Take oni se skuten sna ochrnit vs ped peklem

- pro by tedy mli mt patn svdom? Tak jako ho nem dn hinduista, nem ho ani dn kesan. Kesan zabili daleko vc lid ne kdokoli jina byli to prv oni, kdo upalovali lidi zaiva. Jin lovka nejdve zabili a teprve potom ho splili; kesan sito zjednoduili. Kemu ta zbyten prce? Pro vydvat knihu ve dvou dlech, jestlie me vyjt v jednom? Nejdve lovka zabt a teprve potom ho split?- Upalme ho hned! Tisce lid byly upleny zaiva.

A nezd se, e by to kdy nkoho urelo.

Pokud lidem nco vad, zmn to. Nebo kdo je tvrcem in? Jsme to my sami. Vta na zatku Deklarace je

skuten le. k se tam: "barbarsk in..." Ve skutenosti jsme za poslednch padest let spchali vc barbarskch in ne v celch lidskch djinchdohromady. Za celch deset tisc let nestailo lidstvo napchat tolik barbarskch vc jako za pouhch padestlet. Jsme stle barbartj- mme ovem svj styl a svoje metody.

Hiroima a Nagasaki -co si o tom myslitel Byl to barbarsk in, anebo snaha poslat ty mil lidi z Nagasakia Hiroimy rovnou vechny do rje?Cel msta, vce ne dv st tisc lid tam zahynulo bhem pti minut.Myslim, e ped branou rje nebylo nikdy tolik lid najednou. A je to Amerika, kter nese zodpovdnost zaHiroimu a Nagasaki.

Jak vm potvrd lid, kte rozumj vojensk vd, te u je naprosto jasn, e shazovat atomov bomby na

Hiroimu a Nagasaki bylo pln zbyten.


7/36

Japonsko se u chtlo vzdt- Nmecko se vzdalo, take nepichzelo v vahu, e by Japonsko jet bojovalodl; jist ne dle ne tden, mon ani to ne.

Nmecko kapitulovalo a Japonsko nemohlo bojovat samo. Je to mal zem- ij v n odvn a staten lid, jeto vak velmi mal zem. Bojovala s podporou Nmecka, a kdy ji ztratila, byla by se vzdala.

Toho se vak obval americk prezident Truman: Japonsko by se mohlo u ztra vzdt a my bychom ztratilianci vyzkouet si atomovou bombu. Dali jsme do toho pece tolik penz, energie a umu, a potebujeme jivyzkouet.

Lid nejsou dleit, penze ano- a tak se bomby vyzkouely.

A to nm tvrd, e barbarsk in uraz svdom civilizovanho lidstva? Byl prezident Trumancivilizovan lovk, anebo ne? Dokonce jeho vlastn poradci ho pesvdovali, e je to pln zbyten,e je to nesmysln nien lidskch ivot. On vak rozhodl.

Ptho dne se ped Blm domem shromdily stovky novin, nebo dolok nejvt katastrof zpsobenlovkem. Prvn otzka prezidentu Trumanovi znla: "Pane prezidente, spalo se vm dobe?"- protoe prezident se odebral na loe hned pot, co dostal zprvu: "Hiroima a Nagasaki jsou zahaleny kouem; zmizelyz povrchu zemskho." el pak spt; v opanm ppad by byl ekal na zprvu. A onodpovdl: "Ano,spal jsem klidnji ne jindy, protoe n pokus se zdail. Jsme te nejvt mocnost nasvt."

A to mluvte o svdom? Vce ne dv st tisc lid zemelo bhem t minut, a mu, na jeho rozkaz se tak stalo,ml "velmi klidn" spnek, klidnj ne kdy jindy. A jestlie takov byl postoj prezidenta "True-mana",(Pozn."True-man", tj "prav lovk") co asi lid, kte nejsou opravdovmi lidmi?

Podle mho nzoru je civilizace stle jet nam snem, nadj, utopi.

Pokud se nm vak poda vymanit se z kouzelnickch r a pestanemeli si namlouvat, e jsme civilizovan,nadje se me stt skutenost a n sen konkrtn zkuenost.

Svdom vak vznik teprve po meditaci, nikdy ped n. lovk se se svdomm nenarod. Vimnte si malchdt: uvid-li mravence, zabij ho. Myslte si, e to mal dt je zloinec nebo vrah?

Ne, nic takovho. Dl to jenom ze zvdavosti, zkoum tak svj svt. Narodilo se do novho svta, proto hozkoum. Se svdomm to nem co dlat. Dt nev, e kdy uhod bezdvodn psa, e ho to bude bolet. Dtinemaj svdom; maj pouze zrodky svdom.

Vichni politikov se vs sna pesvdit: "Mte svdom." Vy ho vak nemte. Vy si ho muste nejdve

vypstovat, muste pracovat sami na sob. Budete se muset nauit bt klidn a naslouchat tomu tichmu, jemnmu hlasu uvnit. Myslim, e dn z politik, kte vyhlsili Deklaraci, neml vbec dnou zkuenoststm, co jeto svdom a co vdom. Tato zkuenost toti pichz teprve po dlouh, pedlouh cest do vlastnhonitra.

Pi narozen nedostane lovk do vnku vechno. Dostv jen vci potebn k peit; vechno ostatn jemu dno pouze v podob zrodk. Je na nm, odhodl-li se rozvinout sv vdom do nejvych vin.

Proda ns vybavila pouze k peit- ne k ivotu a radosti, tichu, extzi a lsce. Proda si vysta s pouhmchtnm, touhou- k emu je zapoteb lska? Pro vytvet komplikace? Lsku mus lovk umt najt, vdomse mus nauit vypstovat. Mus se stt zahradnkem svho vlastnho j- tou zahradou j e j eho byt.

Byt lovka je onou rajskou zahradou, o kter se hovo i v Bibli. Rj nenajdete nikde jinde, na dn jin planet- rj je v ns samch. Byli jsme z nho vyvreni a bhme pod kolem dokola, neumme vak do nho


8/36

znovu vstoupit. A se nm to poda, budeme opt zptky v Rji. O to se vak u tisce let nikdo nepokusil. Jet jsme se nevrtili. Vechno je dnes zase v zrodku; nic nekvete, nic se nezelen. My jsme vak schopni uvst vciv ivot, nebo tu monost stle mme.

Ti lid vak nevd, co je to svdom.

Nauili se jen odkvat slova.

Povm vm takovou historku... Jeden psycholog se dostavil k stn zkouce na doktort. Zkoueli ho tiexamintoi. Jejich prvn otzka znla: "Jak jsou nejvt pednosti mateskho mlka?"

Psycholog se ctil zmaten: "Co m psychologie spolenhos mateskm mlkem? Pece jsem sem nepiel,abych se stal expertem pes mln vrobky nebo nco podobnho. Ale co se d dlat, odpovdt musm..." Atak ekl: "Za prv m vechny ltky potebnk viv dtte- je to ta nejlep strava. Za druh vychz z matinatla, take je tepl a lehce straviteln, a protoe vychz zevnit, neme se do nho dostat dn infekce nebo nemoc z okolnho prosted. Dt je tak chrnno."

Zkouejc mu ekli: "Dobe. A za tet?" Nastala chvilka ticha, protoe psycholog nemohl na nic dalho pijt- co by to mohlo bt? Prvn dv odpovdi zvldl. Ta tet mu neustle vyvstvala na mysli, on ji vak potlaoval.

Kdy u nemohl na nic jinho pijt, musel ji vyslovit: "Za tet... pichz v pknm balen!"

Vidte, jac idioti se stvaj psychology! To bylo prvn, co mu pilo na mysl- "pkn balen!"

Kdy protm Deklaraci, mm z n dojem, e ti lid umj dobe formulovat, e si umj hrt se slovy.Pouvaj hezk slova, ktermi dokou lovka ovlivnit a podvdt- a za ktermi se dobe uschov realita.

lnek1. Vichni lid se rod svobodn...

Tak to je absolutn nesmysl.Jestlie se vichni lid rod svobodn, dejte dtti svobodu: a ono zeme bhem24 hodin. Lidsk mld jenejbezmocnj ze vech mlat na svt- jakou svobodu me mt? Neum chodit, neum mluvit, neum ltat...

Jeden vdec dokonce tvrd - a j s nm tak trochu souhlasm -e se lidsk mld rod dv, ne by mlo. Veskutenosti by potebovalo bt v matin bie jet dalch devt msc, protoe se pod vyvj. Podvejte se nazvata- mld se narod a hned zane bhat a hledat potravu. Je mn zvisl a vc vyvinut. Zato lidsk mld by bez pe sv matky, svho otce nebo rodiny i bez pe jinch lid nepeilo.

Jakou svobodu me tedy mt?

Tohle je, podle mne, nejlstivj strnka v mylen politik: namlouvaj nm, e nepotebujeme svobodu."Nedejte svobodu, u jste se jako svobodn narodili. Vichni lid se rod svobodn."

Vichni lid se rod pln bezmocn a zvisl. Stt se svobodnmi jim me trvat lta. A ani pak se miliny lidsvobodnmi nikdy nestanou.

Deklarace vak prohlauje, e se svobodnmi rod.

J tvrdm, e miliny lid zemou, ani se kdy stali svobodnmi. Znte to pece z vlastn zkuenosti: lid svobodnnejsou.


9/36

Je manel - a manelka nen svobodn. Je manelka -a manel nen svobodn. Vidl jsem spousty manelskch pr jt po ulici- a manel se ani nerozhldl. Dval se jen na pr krok pmo ped sebe jako buddhistick mnich.A jeho ena ho sledovala koutkem oka - kde ho mm? Co je to za svobodu?

Prvn, co manel usly, kdy pijde dom, je: "Kde jsi byl?" -a to si k svobodn lovk- nebo: "Pro jde tak pozd?"

Kdy jsem chodil do zkladn koly, vtinou jsem se opozdil. ivot venku byl ndhern a kolem na kolyrostla spousta mangovnk. Kdy manga dozrvaj, je ve vzduchu tolik vn a sladkost- sta projt kolem.Mango je urit krlovnou veho ovoce. Ped kolou rostly jet jin ovocnstromy a j jsem byl spi na nich neve td.

Hned prvn den, kdy jsem zaal chodit do stedn koly, jsem se o pl hodiny opozdil. Uitel mi ekl: "Taktohle nepjde. Alespo v m hodin ne. Pokud chce studovat mj pedmt, bude muset bt ve td o ptminut dv ne j. Pro jsi piel pozd?"

Odpovdl jsem mu: "Podvejte se, pane uiteli- prv kvli thle va otzce se nebudu enit." Podivil se:

"Co prosm? Co to m spolenhos manelstvm?"ekl jsem mu: "Hned vm to vysvtlm.U ns v sousedstv to slym pod; vechny eny se tak ptaj: "Kde jsi byl? Pro jde tak pozd?"- a j jsem se rozhodl, e na tuto otzku nikdy nebudu odpovdat. Radji obtujicel svj ivot, ale kvli thle otzce se neoenm- a vy si myslte, e te na ni budu odpovdat jen kvlivm? To si radji zapu jin pedmt. Sbohem!"

Uitel ekl ke td. "To je zvltn chlapec. Takov nesourod vci s pojuje smanelstvm? Co m co dlatmanelstv se zempisem?"

Zaal jsem ho vak zajmat. Po vyuovn m zastavil a ekl mi: "Poj si sednout. Rd bych se dozvdl, o co

ti jde."Odpovdl jsem mu: "Nikdo nem prvo se m ptt, pro jsem piel pozd nebo kde jsem byl. Je to mjivot, a kdy si ho chci zkazit, je to moje prvo. Vae zamstnn je vyuovat jen zempis. Nejste tu proto,abyste mi dval otzky, kter ve mn vyvolvaj pocit zvislosti. Nemm takov otzky rd. Mohu kolynechat; mu pln zapomenout, e jsem kdy do koly chodil. Nen to pece teba- vdy Je, ani kdychodil do koly, dokzal poznat sm sebe; nebo Kabir - ani ten nechodil do koly - a dokzal poznatnejvy... Nechci se vnovat obchodovn, ani nemm zjem o dn zamstnn. Take pokud chcete,abych navtvoval vai tdu, muste se ke mn chovat trochu lidsky- a ne pod zasahovat do m svobody.

Prvn lnek prav: Vichni lid se rod svobodn.

To je strategie hypnzy a podmaovn lidstva.

Vnutili vm mylenku, e jste se narodili svobodn - nemuste tedy za svobodu bojovat, nemuste podstupovatvnitn revoluci; kter vs doke opravdu osvobodit- osvobodit od veho, i od tla... protoe mt tlo je takotroctv.

Na Vchod jsou daleko bl pravd. kaj, e jsme se narodili v otroctv- ne ve svobod. Tlo je namvzenm, stejn tak nae mysl a rozum. Vdom je uvznno ve velmi malm prostoru, ale je schopno serozepnout po celm vesmru. Vy vak tuto svou schopnost neznte, a tak simyslte, e jste jen tm, m jste.

Ti lid jsou podle m zloinci- a hor ne takov, co jsou poslni na ibenici, protoe podvdj cel lidstvo.Jejich podvod je samozejm obratn: "Lid se rod svobodn." Pirozen, svoboda pak nen problmem,


10/36

nm, co by mlo bt vytveno, eho bychom mli bt hodni nebo co bychom si museli zaslouit, niccennho; vdy u ji mme!

Gurdjieff je jedin lovk v celch naich djinch, kter pronesl nesmrn vznamnou vc: "Nemte dnoudui." Vechna nboenstv po celm svt vak hlsaj, e lovk dui m, es du piel na svt. V celchdjinch je Gurdjieffv hlas ojedinl, protoe nm k, e ne vichni

lid dui maj, e msto, kde by mli dui mt, je przdn. Existuje takov monost- pracovat na sob a duistvoit- nikdo se vak s du nenarod.

J vm, a Gurdjieff tak, e lovk ses du rod, ale tahle mylenka zatm lidstvu moc nepomohla. Naopakho jet vc uspala: Narodili jsme se s du, Bh je s nmi, krlovstv Bo je tu pro ns, tak pro bychom semli jet namhat?

Vci, kter nm nebyly dny, si musme tvrd vyslouit: penze, moc nebo vnost- od nikoho neuslyte:"Vechny dti se rods penzi, politickou moc nebo vnost." Takovou hloupost jet nikdo nikdy neekl.Tyto vci muste zskat.

Svobodu, vdom, Boha- nazvte si to jak chcete- muste objevit. Jsou toti zasuty, latentn - my jim musmedt dynamiku, musme jim dt vyrst. Dovst jek rozkvtu a naplnit je.

Avak kat lidem: "Rodte se svobodn- a sob rovni co do dstojnosti a prv..." lovk pak me klidn dllht a pouvat pitom krsn slova- a tm je znevaovat.

Nikdo nen roven druhmu. To je psychologick pravda.

Nikdo se nerovn druhmu -ani tlem, ani mylenm, ani talentem nebo gniem. Sigmund Freud zstaneSigmundem Freudem, Bertrand Russell Bertrandem Russelem, D. H. Lawrence D. H. Lawrencem. Nendn dal D. H. Lawrence a nikdy nebude. Kad lovk je jedinen.

Mylenka rovnosti je nedobr, a pitom se stala pro modernho lovka tm posvtnou. Rovnost. Pravm vm, je to nejdestruktivnj mylenka, jak kdy prostoupila lidskou mysl. Lidem mus bt pipomnna jejich jedinenost.

Vichni lid jsou nadni rozumem a svdomm a maj spolu jednat v duchu bratrstv.

Vechny tyto pedpoklady postrdaj jakoukoli platnost. Vechny lidsk bytosti se nenarod s rozumem,nejsou "nadny rozumem". Jsou takov lid, je jich vak poskrovnu... Ped chvl jsem jmenoval BertrandaRussella -o nm se d ci, e byl nadn rozumem; nebo J. Krishnamurti... obyejn lid vak ij plnivemonch povr a pedsudk.

Dokud se lid nezbav vech svch povr, ned se o nich tvrdit, e by byli rozumn. A co vlastn rozumznamen? Pro hinduistu je krva matkou. I takov me bt "rozum".

Jednou jsem se dal do hovoru sjednm ankaraarijou- co je pro hinduisty nco jako far.

Zeptal jsem se ho: "V urit, e krva je tvoje matka?" Odpovdl: "Jak to mysl?" "Ped chvl," povdm," jsem u vchodu do chrmu potkal tvoji matku. Tak te nevm, kdo je tvoje skuten matka- ta ena, anebokrva? Anebo e by jedna z nich byla tvoj macechou?" On na to: "O em to mluv? Ta ena je moje biologick matka a krva je moje duchovn matka." A j: "Boe na nebesch! A co bk? Mus bt pecenjak pbuzn s bkem, nebo ne? To je tvj duchovn otec? A v kdo jsi ty? Nic ne bk, anebo ani to ne,leda vykastrovan."

Lid ij v povrch, a vy mluvte o rozumu.


11/36


12/36

Oni vak vytvoili dal slovo, "svdom". Svdom je to, o em vs vai kn, crkve i nboenstv u, e jedobr nebo patn, ctnostn nebo hn- toto uen vytv vae svdom. Je to velmi chytr trik, jak oddlitsvdom od vdom. Svdom bez vdom vak neme existovat. Oni vytvoili falen, uml svdom.

Tak napldad j jsem se narodil v prastar nboensk sekt- asi nejstar ze vech. Nen poetn, avak i onam sv povry.

A do svch osmncti let jsem nikdy nevidl doma raje. Myslte si, e rajata jsou pro lidi nebezpen?Protoe je vak barva rajete shodn s barvou masa, sta to k tomu, aby se nesmla jst. A do svch osmnctilet jem nikdy nejedl v noci, protoe nae nbonstv to zakazuje - jst je dovoleno jen mezi vchodem azpadem slunce. Kdo by jedl za tmy, mohl by omylem snst njak hmyz nebo mravence- dopustil by se taknsil. Proto je lep jst ve dne, za plnho svtla. Kdy mi bylo osmnct, m ptel si vyli na vlet k jednomukrsnmu chrmu nedaleko od ns, jen pr mil. el jsem snimi. Vbec jsem nato nepomyslel, ani m tonenapadlo, stoupali jsme do kopce ke chrmu... byl tak ndhern, tak star, a bylo toho tam tolik kvidn, e sinikdo ani nevzpomnl, e bychom mli tak nco snst.

dal jsem je: "Pipravte ncok jdlu, za chvli zapadne slunce a j u mm velk hlad a vy urit taky. plhali

jsme nahoru cel den... bylo to namhav, ale stlo to za to."Odpovdli mi: "Dokud jet svt slunce, nechceme nic zmekat. Jet je tu tolikk vidn."

Byl jsem z nich jedin, kdo nebyl zvykl jst za tmy. Vichni ostatn ano, a tak jsme se o tom u nebavili.Asi v devt nebo v deset hodin veer pipravili velmi chutn jdlo- a j, po celodennm hladovn a slznhory jsem byl na rozpacch -co te?

ekl jsem jim: "To je tk. Jet nikdy jsem nejedl v noci, protoe sekta, ve kter jsem se narodil, k, ekdy lovk j v noci, pijde do pekla. A j nechci pijt do pekla jen kvli jednomu nonmu jdlu- ale nadruh stran hlady ani neusnu. A to jdlo tak von!"

Pesvdovali m: "My to na tebe nikomu nepovme, ani rodim. Vdy se nikdo nedozv, e jsi jedl v noci.""V tom to nen. Budu to vdt j. Tady pece nejde o m rodie nebo o kohokoli jinho. eknte to klidn vem- a to nejde. Problm je, e si nedovedu sm sebe pedstavit, jak jm za tmy- po osmncti letech odk- n."

Ale nakonec m pesvdili- a muselo to tak bt.

Najedl jsem se, usnout jsem vak stejn nemohl. Celou noc jsem musel zvracet. Samozejm jako jedin.Vedle mne spalo dvacet lid - byli velmi unaveni a dobe se najedli. Spali spokojen. Zato j jsem byl vzhrucelou noc a zvracel jsem. Dokud jsem ze sebe nedostal vechno, neusnul jsem. To se mi podailo a v pt hodinrno.

A tak m napadlo: mon e je opravdu nebezpen jst v noci. Stalo se to jen jednou a cel noc byla pro m peklem. A ostatn, kte jsou zvykl jst za tmy cel svj ivot... mon opravdu pijdou do pekla.

Cel svt je vak zvykl jst i za tmy. Jestlie je to pravda, pak pijdou vichni do pekla. Ale m ptelsp takklidn- nikdo z nich nezvracel, ani se snimi nedje nic zlho. Chyba bude sp ve mn- vychovali m v nesprvnm pesvden.

Jakmile vak lovk u nco pijme, vytv to v nm falen svdom, kter mu pikazuje: "Dlej to, nedlejono."

To nem co dlat s vdomm.

Vdom si je prost vdomo, co dlat a co nedlat. Nen to otzka volby. Vdom je stav, ve kterm nevolme- jednodue vme, co je sprvn.


13/36

Lid se nerod se svdomm. Svdom bylo vytvoeno nboenstvmi, kter tak mohla lidi snze vykoisovat.Je naase, abychom se zbavili slova "svdom", protoe je spojenos dlouhou minulost a zskalo nesprvnvznamy.

Mli bychom pouvat slova "vdom".

Vdom je vn, kter vs obklop, kdy se pln zklidnte; nen to nic, co by vm bylo dno pi narozen. Ano,dokete-li zskat vdom, znovu se narodte- budete jako znovuzrozen.

To tak ml na mysli Je, kdy kal Nikodmovi: "Nenarod-li se znovu, neporozum mi." On tmnemysl njak pt ivot. Chce tm ci: "Bude muset pemnit svoje byt, probudit svoje vdom. Jen pak mi bude schopen porozumt."

Pokud doshnete vdom, ticha a meditace, nebude u teba vm zdrazovat, e lidstvo je jedno. Ono je- a to bude vae vlastn zkuenost.

Nebude to vak pouh bratrstv, bude to jak bratrstv, tak sesterstv. Akoli to bude jen vedlej produkt- nennutn vyhlaovat ho hned za zkladn prvo.

lnek2. Kad m vechna prva a vechny svobod ,stanoven touto Deklarac. bez jakhokolirozliovn, zejmna podle rasy. barvy, pohlav, jazyka, nboenstv, politickho nebo jinho smlen,nrodnostnho nebo socilnho pvodu, majetku, rodu nebo jinho postaven.

Tak tohle vechno jsou vsty.

Kdy jsem vstoupil na americkou pdu, prvn vc, kterou po mn vyadovali, bylo, abych pod psahou prohlsil, e nejsem anarchista. Bt jm; nesml bych do Ameriky. A anarchismus je politick ideologie.

Nemohu pochopit, pro !i lid pod vyhlauj takov vci. Kdy u se jich konen nkdo zept: "A kdy je

hodlte uskutenit?" Na diskr iminaci narazte kdekoli - bude se sice liit stt od sttu, ale existuje vude.Lidstvo by se mlo proti tmhle takzvanm humanistm konen vzbouit. Oni si toti mysl, e nm prokazujvelkou slubu.

Napklad v Indii je ena za stejnou prci placena mn ne mu. Pitom v Deklaraci se k, e kad m nrokna stejn plat za stejnou prci - bez ohledu na to, zda je to mu nebo ena i bloch nebo ernoch. To vak nen pravda.

V Americe jsem poznal est vznic a ani v jedn jsem nepotkal blocha. est federlnch vznic- kad pro estsedm set lid... sam ernoi. A to pr diskriminace neexistuje. Je to zvltn, co?- v blosk zemi jsou vichnizloinci ern.

To ale nen vechno. Peptval jsem se nkolika z nich... protoe m mli rdi; u pt let m sledovali v televizia sami se se mnou zaali bavit. etli moje knihy a byli rdi, e jsem tams nimi strvil aspo jeden den- ten densi pr budou pamatovat cel ivot. Ptal jsem se jich tedy: "Za co tu jste?"

A oni odpovdali: "Nikdo, koho tu vidte, nic neudlal. Zatkli ns vechny jako vs- bez zatykae. Pod nm jen kaj: "U ztra- nebo u pt tden si vs pedvolajk soudu... Ale k tomu nikdy nedojde." Jeden z nich semi svil, e tu takhle sed u ti tvrt roku, ani ho kdy pedvolali.

Tak vidte -a v Deklaraci se k, e nikdo nesm bt zaten svvoln nebo dren ve vzen, pokud nen prokzna jeho vina. Nevina nepotebuje dn dkazy; nejdv muste dokzat, e lovk spchal zloin, ateprve pak ho mete zavt. Jinak to nejde. Pesto jsou lid zaveni devt, osm nebo est msc, cel dlouhmsce- a jsou to sam mlad lid.


14/36

A tak jsem zaal pemlet o dvodech: nen to proto, e by spchali nco patnho. Hlavnm dvodem je, e jsou mlad a radikln. Chtj prva pro ernochy, stejn jako pro vechny. To je cel jejich zloin. Nemohouvak bt postaveni ped soud, protoe soud by je osvobodil- proto je dr ve vzen. To je ale od vldy USAabsolutn zloinn.

Byl jsem jen v esti vznicch a vidl v nich asi ti nebo tyi tisce mladch ernoch. Mon e jinde jsou jich

jet dal tisce. kali mi: "Cel svt o tob v, tebek soudu pedvolaj. Ale kdyby to tak nebylo, kdybyk tomulidi mleli, a kdyby se nerozneslo, e se cel vlda spikla protijednomu nevinnmu lovku... Tlak veejnosti jeale siln a tvj ppad sleduj vechny sdlovac prostedky. Pod tmhle ntlakem t musej pedvolatk soudu, ikdy neochotn."

Pesto jim to trvalo dvanct dn. To je rovn proti lidskm prvm. Z msta, kde jsem byl zaten a vznn, to bylo ksoudu pouhch pt hodin letu. Moje letadlo bylok dispozici. Nabzeli jsme jim ho a pesvdovali je:"Vdyt si mete vzt svoje piloty... Vezmte si svoje lidi a dopravte mk otidu. Pro m t drte?" Oni vakodpovdali, e ciz letadlo nesmj pout.

Cel jejich strategie byla: "Letadlo dnes nepiletlo... asi se nco rozbilo." Zejm mli letadlo jen jedno. Nebo:

"Pilotovi nen dobe..." Podniknout ptihodinov let jim trvalo plnch dvanct dn. Kdy jsem se vak podval po svch spoluvznch, pomyslel jsem si: "Jak to jde rychle, pouhch dvanct dn..."

dn vlda se nerozpakujekonat cokoli nezkonnho anebo cokoli proti lidskch prvm. A tihle lid vldyzastupuj a beze studu vyhlauj Deklaraci - mon ani netu, co dlaj. Jsou to naprost li- bl li!

lnek 3. Kad m prvo na ivot, svobodu a osobn bezpenost.

O smrti se tu vak nemluv -a pitom je tak dleit. Narozen se ovlivnit ned- lovk se narod, ani by k tomudal sv j souhlas -, a tak zbv smrt. Mte na vybranou: bu zemt bez vlastnho svolen, anebo zemt dstojn,z vlastnho rozhodnut -nedat tedy smrti anci, avak uinit to rozhodnut sami, dokud ijete.

Oni se vak boj zaadit tam tak smrt, protoe pak by se vechna nboenstv i politick strany pokusily jezniit. Oni potebuj, aby vechno bylo tn: "ivot"- ale jak?V minulm roce, prv ped esti msci, se na evropskm spolenm trhu nahromadily tuny msla a rznch jinch potravin. V Etiopii umrali lid - tisce lid za den -,a oni mli pebytek potravin, kter vak do Etiopieneposlali.

Radji je potopili do moe.

Jen na tuhle akci se vypltvaly dva miliny dolar- to nen cena tch potravin, to je cena za pepravu a

potopen nkladu do ocenu. A tak se to dl kadch est msc, protoe kad plrok se vytvo pebytek,kter nen kde skladovat. Pichz nov roda- co s n? Pece ji nepoleme do Etiopie!

V Indii ije padest procent lid pod lkasky stanovenou hranic dostaten vivy a dvacet procent nahranici hladu. Padest procent lid na venkov jjen jednou denn- a jestlie km "j", nemyslm tm, e byse stravovali v hotelu Td Mahal. Znamen to, e jed chlb se sol, strochou vy z manga nebo jinhoovoce - to je vechno. D se to nazvat jdlem? "

Dokud se svt nesjednot, nebudeme schopni zajistit dost jdla pro vechny.

Co tedy znamen, kaj-li vm, e mte prvo na ivot? Protoe lid tu u jsou, a lid umraj, lid u zemeli.Amerika dl tot; Stalinovo Rusko dlalo tot.


15/36

Nen to nic, co by se dlo jen v Evrop. Amerika utp sv pebytky v ocenu kad ti msce- a ty maj cenunkolika miliard dolar. Za Stalinovch dob jezdily v Rusku vlaky na penici msto na uhli, protoe penice byla tehdy levnj a bylo j dost, zatmco uhl se tehdejmu Rusku nedostvalo.

Lid umraj -to pece nen dleit. Lid hladovj- no, a co.

lnek9. Nikdo nesm bt svvoln zaten, dren ve vazb nebo vyhotn do vyhnanstv.

Mn se tak stalo, jsem tedy svdkem, e Deklarace nen dodrovna dnou vldou, a zejmna ne v Americe,kter stla u kolbky jejho zrodu.

Byl jsem dren ve vazb v Anglii- a ani to vlastn nebylo svvoln. Chtl jsem zstat est hodin v letitnekrn pro cestujc prvn tdy, protoe piloti naletli pslun poet hodin a potebovali si odpoinout.Museli jsme pistt, protoe oni nesmj lett vcelku vc ne dvanct hodin.

kali mi: "Mon e budou njak pote; eknou vm, e ekrna je urena jen pro pasary prvn tdy a vye takov cestujc nejste -vdy mte vlastn letadlo. Budou se vymlouvat, e nepatte do dn tdy."

A tak jsem podal sv ptele, aby koupili dv letenky pro prvn tdu na njak rann let: "Mme sice vlastn letadlo, ale kupte dva lstky pro ppad, e by dolo a na tohle"- a ono na to dolo. Pedloili jsme tedyletenky.

ednk nevil vlastnm om. Nenapadlo ho, e bychom mohli mt i letenky. Zeptal jsem se ho: "Tak co vyna to?"

A on mi odpovdl: "Co mm dlat. To mus rozhodnout nkdo jin." A kdo to ml bt? Zd se, e sama panministersk pedsedkyn. Kdy ten lovk odeel, podval jsem se mu do sloek; nechal je na stole. Dostval pkazy rovnou od vldy. Nikdy jsem o vstupn vzum do Anglie nedal. Ani by mi ho nevydili. V parlamentu toti rozhodli, e

zadm-li si o vstup, nebude mi vyhovno. Kdy se ten mu vrtil, ekl jsem mu: "J nechci do Anglie. I kdyby to po mn dala cel zem, j jsem ten posledn, kdo by to chtl. Nemm v Anglii co dlat, jedin, co chci, je, abych mohl pespat v ekrn. Z ekrnyse pece do zem vstoupit ned. Je uzaven; zstanu tedy na letiti. A letit je pece mezinrodn, nen toanglick pda."

Odpovdl mi: "Co mms vmi dlat? Nahoe mi ekli: Kdy na tom bude trvat, zavi ho do vazby. Jinak tonepjde. A tedy zstane tch est hodin ve vzen."

A tak jsem strvil est hodin ve vzen- zcela bezdvodn. Nespchal j sem dn zloin, ml j sem platn

letenky, ml jsem i letadlo... chtl jsem si jenom odpoinout. Avak tihle poltikov - protoe oteven km, co jsou zase zalekli te i toho, e bych ml pespat est hodinv letitn ekrn. Mohlo by to bt nebezpen pro anglick nboenstv, morlku i charakter. Svm pobytem vekrn bych mohl pokazit anglickou mlde!

Tihle lid nemiluj blinho svho. A respektu klidsk dstojnosti nemaj ani za mk.

lnek18.Kad m prvo na svobodu mylen, svdom a nboenstv; toto prvo v sob zahrnuje ivolnost zmnit sv nboenstv nebo v ru, jako i svobodu projevovat sv nboenstv nebo vru sm nebospolens jinmi, a veejn nebo soukrom, vyuovnm, provdnm nboenskch kon,bohoslubou a zachovvnm obad.


16/36

"Svoboda mylen a projevu" -nikdy jsem nedlal nic jinho ne vyjadoval svoje mylenky. Pokud je toopravdu lidsk prvo, pak proti mn dn vlda neme nic mt.

Nejsem aktivn v dnm politickm hnut; o moc se nezajmm. Prost jenom km to, co vidm jasnji nevichni ti zaslepen politikov.

K emu tedy ten strach ze mne? Nen to tak dvno, co dal pape svolat Svtovou nboenskou konferenci. Byli na ni pozvni vichni hlavnduchovn a tak hlavy ostatnch crkv a nboenstv.

Dostal jsem od svch sannyasin z Itlie dopis, ve kterm mi psali: "Nalhme na papee, protoe jeho sekretse o tebe velmi zajm a rd by t pozval- ale pape je proti tomu."

Italsk vlda se rozmlela osm msc, zda mi udlit ttdenn turistick vzum, nebo ne. Pinou prodlevy byl pape.

A to nm tihle lid tvrd: "Milujeme svobodu mylen a projevu:" Nikdo z nich nem rd svobodu mylen - pokud se zrovna nehod jemu.

"Svoboda proj evu..."

Pape pikzal dt moje knihy na ernou listinu, aby si je nemohl pest dn katolk. ern listiny existujstle; ve stedovku, v cel Evrop, plili kadou knihu, kter se na listin objevila.

Te u to dlat nemohou, take alespo pikazuj katolkm, aby knihu neetli. A katolk nen mlo: sedm set milin lid- svt sm o sob. Na druh stran vak zkaz znamen piznn vlastn porky,absenci odpovd na m otzky.

Kemu pak ale cel ten nesmysl

s Deklarac lidskch prv?lnek 19. Kad m prvo na svobodu pesvden a projevu; toto prvo nepipout, aby nkdotrpl jmu pro sv pesvden, a zahrnuje prvo vyhledvat, pijmat a roziovat informace amylenky jakmikoli prostedky a bez ohledu na hranice.

Ani to nen pravda. Indick parlament pikzal indickm novinm a zpravodajm, aby mm mylenkmnevnovali ani dku.

Americk vlda zase podala indickou, aby znemonila zpadnm novinm natoit se mnou by jedno jedin interview. Americk vlda dle podala vechny evropsk vldy, a tak australskou, aby minedovolili pobyt ve svch zemch, aby m odevad poslali zptky do Indie.

Take vechny evropsk zem vydaly prostednictvm svch parlament prohlen, ve kterm stlo, e minesm bt povolen vstup do jejich zem ani jako turistovi na ti tdny.

Jejich zmrem tedy je, abych nemohl navtvit dnou ciz zemi a aby ten, kdo by m chtl vidt nebo se semnou setkat, nesml pijet do Indie. Domnvaj se, e se jim tmto zpsobem poda zniit hnut sannyasin.

Tak to tedy chod ve skutenosti. A slova, krsn a vzneen frze... i przdnotou.

lnek 22. Kad lovk m... prva, nezbytn k... svobodnmu rozvoji sv osobnosti.

Nezd se mi, e by nm byla poskytovna svoboda rozvjet svou osobnost. V prvn ad vak lid, kte tosepsali, nevd, e osobnost je falen strnka naeho j, kter by vbec nemla bt rozvjena.


17/36

To, co bychom mli v sob objevit, je nae individualita. Oni nm vak o individualit nekaj nic.

Mon e o n jet nepemleli. Sami jsou pouhmi osobnostmi, jejich individualita se jet neprobudila,nen v pohotovosti. A tak pirozen nap "osobnost".

"Osobnost" je patn slovo.

Znamen masku; nejhlub smysl tohoto slova je maska. A my nechceme, aby lid nosili masky. Lid by mli

bt pirozen, spontnn, mli by bt sami sebou.

lnek25 ...Vechny dti, a manelsk nebo nemanelsk, povaj stejn sociln ochrany.Jestlie tohle m bt pravda, k emu pak mme manelstv? Pokud dti narozen v manelstv nebo mimo nmaj stejn prva, pak manelstv ztrc veker vznam. Co vlastn je manelstv? Oni vak nemaj odvahuna tuto otzku odpovdt.

Ani tak to nen pravda, protoe dti narozen mimo manelstv na tom nejsou nikde dobe. Bvajodsuzovny vemonm zpsobem.

Vnoval jsem tm nesmyslm tolik asu proto, e se tkaj lid, kte kontroluj svt a mli by bt

proto vystaveni neustl palb otzek. Oni udruj lidstvo v otroctv- to u by mlo ale skonit. Nemaj dn

prvo vyhlaovat deklarace. Na to mme prvo my. My jsme lid.Co se ns tk, prohlaujeme, e budeme t ve svobod, lsce alidskosti. Budeme rozvjet svoji individualitua budeme pomhat kadmu, kdo nm vyjdevstc.

Nam zkladnm prvem je stt se bohy.

A dokud v sob lovk neobjev boha, vechno ostatn je z tohoto svta. Najde-li ho, zskal souasn i vechnoostatn.

02) Lidsk prva pro novho lovka

Milovan Osho, 25. prosince jsi nm pednel o Deklaraci lidskch prv. Vysvtlil jsi nm ji jako zmr politik udret lovka v jeho souasnm fyzickm a psychologickm otroctv a jako jejich snahu zajistit,

aby lid setrvali v nevdomosti o sv schopnosti bostv. Mohl bys dnes veer vyhlsit svoji vlastn Deklaraci lidskch prv pro novho lovka?

Zkladnm smyslem Deklarace lidskch prv je skutenost, e lidstvo stle jet ije v rznch formchotroctv. Jinak by byla deklarace zbyten.

Tato poteba vak ve skutenosti znamen, e lovk byl tisce let podvdn, a to tak vychytrale, e pokud sena nho nedvte z nadhledu, nedokete rozpoznat, jakmi neviditelnmi etzy je spoutn, v jakmnevolnictv, v jakm neviditelnm vzen ije.

Moje deklarace lidskch prv zahrnuje deset zkladnch bod. Prvn z nich je ivot.


18/36

lovk m prvo na dstojnost a zdrav; m prvo rozvjet se tak, aby doshl svho nejvtho rozkvtu. Tentonejvt rozkvt je jeho prvem. lovk, kdy se narod, m v sob zrodky svho rozkvtu, jeho semnka, alenae spolenost mu neposkytuje rodnou pdu, vhodnou pi a milujc ovzdu.

Prv naopak, spolenost ns otravuje jedovatou atmosfrou plnou zloby, nenvisti, destrukce, nsil a vlek.

Prvo na ivot znamen, e nebudou vlky. Znamen tak, e nikdo u nebude nucen vstupovat do armdy aastnit se vlek; odmtnout by bylo prvem pro vechny. Tak tomu vak dosud nen.

Tisce lid jsou ve vzench- a zvlt mlad lid, kte jsou citliv a inteligentn-, protoe odmtli zastnitse vlky. To, e odmtli, se stalo jejich zloinem jen proto, e nechtli zabjet jin lidsk bytosti. Lid pecenejsou vci, kter lze zabjet jen tak pro nic za nic. Lid jsou vrcholem veker vesmrn evoluce. Zabjet je z jakhokoli dvodu kvli nboenstv, politice,socialismu nebo faismu... to je jedno pro... lovk m pece stt nade vemi dvody a nesm bt obtovnna dnm olti.

Je opravdu zvltn, e OSN vyhlauje zkladn prva lovka a pitom ml k tiscm mladch lid, kte promaruj sv ivoty ve vznicch z tak prostho dvodu, e odmtli niit ivot. To vak m hlubok koeny,kterm je poteba porozumt.

Prvo na ivot je uskuteniteln jen v uritm ovzdu, kter v souasnosti na Zemi neexistuje. lovk zabjzvata, ptky, mosk ivoichy- jen tak, pro zbavu. Neexistuje cta kivotu. ivot vak zstv ivotem, au sdli v lidskch bytostech i m jinou formu. Dokud si lid neuvdom nsil, kter sami pchaj na zvatech,na ptcch, nemohou se brt za sv vlastn prvo na ivot. Dokud se nestarte o ivot druhch, jak mte prvo poadovat tot pro sebe?

Lid rdi lov a zabjej zvata bez poteby. Jednou jsem byl hostem v palci mhardi Jamnagara. Ukazoval mivycpan hlavy stovek lv a vysok zve. Ml jich pln cel svj palc a pedvdl mi je se slovy: "Tahle zvata jsem vechna zabil sm."

ekl jsem mu: "Vy vypadte jako hodn lovk. Jak jste ml dvod? Co vm ta zvata udlala?" Odpovdlmi: "To pece nen otzka njakho dvodu nebo toho, e by mi nco udlala. Lovm je prost pro zbavu."

Vysvtlil jsem mu: "Podvejte se na to tak z druh strany: Kdy zabije lev vs, bude to tak jen zbava? Vaeena, dti, pbuzn- dovol si nkdo z nich prohlsit, e to byla hezk zbava? To bude pece netst. Kdyzabjte vy, pak je to zbava, kdy zabjej oni, je to pohroma. Dvoj mtko svd o va nepoctivosti aneupmnosti."

Odpovdl: "Tak jsem jet nikdy nepemlel."

Lidstvo je vak ve sv vtin nevegetarinsk; lid jsou uvykl ivit se jinmi formami ivota. Neexistuje cta kivotu jako takovmu. Dokud nevytvome ovzdu pln cty k ivotu, nememe uskutenit svj cl zskatzkladn prvo na ivot.

Na druhstran, vzhledem k tomu, e tak OSN prohlauje prvo na ivot za zkladn lidsk prvo, je hozneuvno. Pape, matka Tereza a jejich stoupenci vyuvaj toto prvo k pesvdovn lid, aby se stavli protikontrole porodnosti, potratm a antikoncepci. Lidsk mysl je velice vynalzav.

Pat to pece mezi lidsk prva- pro toho tedy nevyut. A tak tvrd lidem, e nesmj pouvat metodykontroly porodnosti, protoe jsou nameny proti ivotu; nenarozen dt pr m tot prvo jako dospllovk. Mla by bt stanovena njak hranice, ale kde...?


19/36

Podle mho nzoru antikoncepn pilulka lidsk prva neporuuje- naopak pro n pipravuje pdu. Jestlie sezemkoule pelidn, miliny lid budou umrat hladem; bude dochzetk vlkm. A rychlost, jakou se lidstvorozrst, ns me pivst do velmi nelidskch situac.

V Benglsku jednou nastal velk hladomor, pi kterm matky pojdaly vlastn dti. Lid prodvali sv dti za jednu i dv rupie. A myslte si, e ti, kdo kupovali, kupovali lidsk bytosti? Ne, nakupovali potravu.

Pape smatkou Terezou budou za vechno zodpovdni. Antikoncepn pilulka prost zabrn, aby se dt v matin ln vyvinulo, take problm poruovn lidskch prv vbec nevznikne. Nedvno byla objevena i pilulka pro mue. Nen u teba, aby antikoncepci brala jenena, me ji brt i mu. Dt se pak vbec neutvo- v takovm ppad se tedy toto zkladn prvo ned pout.Avak vichni ti nboensky smlejc lid -a u ankaraarijov v Indii nebo Ajatolh Chomejn v Irnu...vichni po celm svt jsou proti kontrole porodnosti. A pitom jde o jedinou metodu, kter me ochrnitlovka, aby neupadl do barbarstv.

J jsem pro tuto kontrolu bez vhrady. Dt by mlo bt uznno za lidskou bytost teprve, a kdy se narod, a i pak mm nkter vhrady... Jestlie se dt narod slep, jakomrzk, nebo narod-li se hluchonm a mynej smeschopni mu pomoci... Jen proto, e ivot nesm bt znien, bude dt muset trpt- kvli thle hloup mylence-sedmdest nebo osmdest let? Pro vytvet zbyten utrpen? Pokud by rodie rozhodli, dt by mlo btnavky uspno. A nemyslete- nen v tom dn problm. Tlo se rozlo zpt na zkladn prvky a due odlet do jinho lna. Nic tm nebude znieno.

Jestlie sv dt opravdu milujete, nebudete pece chtt, aby proilo sedmdest let v nouzi, utrpen,nemohoucnosti a starob. Pestoe je dt u na svt, avak neschopn uvat ivota pln vemi smysly, bude pro n lep, odebere-li se do vnho spnku a narod se nkde jinde s lepm tlem.

Prvo na ivot je komplexn vc. Nikdo nem prvo zabt jinho lovka, ani ve jmnu nboenstv. Pesto bylyz tohoto dvodu zabity miliny lid- ve jmnu nboenstv, ve slub bo.

Nikdo by neml bt zabit ve jmnu poltiky. A pecek tomu dochzelo. Stalin sm dal za dobu, co byl u moci,zabt milin lid -milin svch vlastnch lid. Hitler zabil est milin lid. Dolok tiscmvlek.

Vypad to, jako bychom se na tto Zemi zabvali jen jednou vc:reprodukcdt, protoe potebujeme vojky, protoe potebujemevlky. Mohamed, aby zvil poet svho obyvatelstva,vyhlsil dokonce, e kad muslimme mt tyi manelky- nebo i vc. On sm jich ml devt.

A pravm dvodem byla vlka, destrukce ivota. Nevzal si devt en z lsky, nbr z prostvypotavosti.

M-li mu devt en, me zplodit devt dt za rok. Jestlie se devt en vd za jednoho mue, je to v podku,ale obrcen- ze svazku devti mu s jednou enou by mon nevzelo ani jedno dt. To by celou vc zma ilo.A nejsp by enu jet zabili!

Zd se, jako by lovk nebyl nim jinm ne potebnm nstrojem pro dal nien a dal vlky.

Obyvatelstvo Zem by se mlo poetn redukovat, pokud chceme svj ivot opravdu t, mt svou dstojnost,est a prvo naivot - pokud nechceme svm ivotem jen prochzet, ale protanit ho. Kdy km, e ivot jezkladn prvo lovka, mm na mysli ivot pln zpvu a tance, ivot pln radosti a poehnn.

Druhm bodem m deklarace je lska.

Lska, kter mla bt pojmna jako jedno z nejzkladnjch lidskch prv, byla ve vechspolenostech zniena vytvoenm manelstv. Manelstv je falen nhraka lsky.


20/36

V minulosti byly oddvny u mal dti, kter jet nemly ani pont, co je lska a co manelstv. A pro jeoddvali? Z jednoduchho dvodu: dve ne dospj, dve ne se v jejich srdcch probud lska, dvee umusej bt zaven. Jakmile by se toti jednou lska zmocnila jejich srdc, vechno by se zkomplikovalo.

dn dtsk satek nen humnn. Mu i ena by mli mt monost vybrat si partnera sami- nebo ho zmnit, jestlie tak ct. dn stt do toho nem co mluvit, dn spolenosts tm nem co dlat. Je to osobnzleitost dvou lid. Soukrom by mlo bt nedotknuteln.

Pokud chtj dva lid t spolu, nepotebuj dn svolen od crkve nebo od sttu. Co potebuj, je jen svolensrdc. A jestlie pijde den, kdy poct, e nadeel as rozchodu, zase nepotebuj dn povolen. A serozejdou jako ptel,s krsnmi vzpomnkami na dny sv lsky.

Lska bymla bt pro mue a enu jedinm zpsobem spoluit. dn dal ritul nen nutn.

Jedin problm dosud byl co se stane sdtmi- to byl argument svdc pro manelstv. Existuj vak dalalternativy, a daleko lep. Dti nesmj bt pojmny jako majetek svch rodi- pat pece vemu lidstvu.Od samho zatku by jim rodie mli vysvtlovat: "Vichni lid vs ochrauj,.vytvej pro vs domov.

Pokud budeme t spolu, budeme se o vs starat spolen. Mon vak, e se rozejdeme- ale i pak se o vs budeme dl starat. Jste na krv, nam tlem, na du."

Ve skutenosti je vlastnictv dt rodii jednou z nejnebezpenjch vc, kter se lidstvo neustle dopout. Vnm spovaj koeny mylenky nco vlastnit. Lid by nemli vlastnit svoje dti. Milujte sv dti, blahoete jim, ale nemyslete si, e jsou vam majetkem. Dti nleej vemu lidstvu. Pichzej k nm z jinho svta-rodie jsou pouhmi prostednky. Nemyslete si o sob nic vc. A cokoli pro dti mete udlat, udlejte.

Kad komuna i kad vesnice by se mly umt postarat o sv dti. Jakmile se komuna zane o dti starat,manelstv bude pekonan. A nezapomnejte, e manelstv ni vae zkladn prvo na lsku.

A bude lidsk lska svobodn, nebudou u ern a bl, skon tahle nechutn diskriminace, protoe lskanezn hranic. Budete se moci zamilovat do ernocha stejn jako do blocha.

Lska nezn dn nboensk pedpisy. Zn jen buen srdc, a zn jes naprostou jistotou. A se lskaosvobod, piprav pdu pro dal zkladn prva.

Ve skutenosti, jak by vm potvrdili i vdci, lid, kte se do sebe zamiluj, by mli bt co nejodlinj. Budoumt pak kvalitnj, inteligentnj a odolnj dti. Tento fakt je pece u znm: na celm svt se dlaj pokusy skenm zvat. Pinesly nm lep krvy, kon, psy. lovk je vak zvltn tvor. Objevil tajemstv, pro sebe ho ale nevyuv.

Vechny krlovsk rodiny tm trp. V tchto rodinch se rod nejvt poet slabomyslnch dt, protoe seen a vdvaj stle jen mezi sebou. Krlovsk krev se pr nem msit sobyejnou- dokonce i ve 20. stoletuvaujeme v poj mech krlovsk krve. Krev ale zstv jen krv. Jestlie se nkolik rodin rozhodne enit se avdvat mezi sebou, me z toho vzejt mnoho rznch nemoc.

Jednouz nich je zaostalost. Jen si pozorn prohldnte fotografie prince Waleskho a bude vm jasn, co tmmyslm. I kdyby nakrsn chtli, nemohou se ze sv omezenosti dostat ven. Nepotkal jsem nikdy lenakrlovsk rodiny, kter by byl inteligentn, a to jsemv Indii znal tm vechny krlovsk rodiny. Nen tozpsobeno jen jejich zaostalost v mylen; i jejich tlm mnoho schz.

Urit jste u slyeli o Rasputinovi. Ped revoluc byl nejdleitjm muem Ruska, protoe carovo dt trplo jistou nemoc - kdy se poranilo, krvcen se nedalo zastavit. dn lky nezabraly,nedalose nic dlat- krev tekla dl. Jde o jeden z pznak satku mezi blzkmi pbuznmi.


21/36

Rasputin byl velk hypnotizr. Nebyl svtec ani hnk, byl prost jen velk hypnotizr. Pomoc hypnzydokzal udtte zastavit krvcen. Co se nepodailo dnmu lkai... a dt bylo nslednkem trnu v nejvti t doby. Rasputin se samozejm stal nepostradatelnm. Bez nho by byl ivot dtte v nebezpe.

Pesto pese vechno se krlovsk rodiny i pot, co ztratily sv krlovstv a e, en a vdvaj mezi seboudl. Vznikaj tak velmi slab osobnosti. Slyeli jste u nkdy o njak en z krlovsk rodiny, kter by byla

prohlena za svtovou krlovnu krsy? Myslte si, e anglickou krlovnu Albtu lze povaovat za krsnou?Po cel Anglii se povd... nevm ale, co je na tom pravdy, a tak za to nepebrm dnou zodpovdnost.Povd se toti, e princ Filip, manel krlovny Albty, je homosexul. Je mi chudka Filipa lto. Ostatnkdokoli by si vzal Albtu, neme nebt homosexulem, take by si z toho neml nic dlat. Je to pirozenvc.

A prv ped dvma nebo temi tdny jeden lovk z ochrann stre prince Charlese zemel na AIDS.AIDS se ned chytit ze vzduchu. Nikdo nev,kdo je tm duchem svatm, ale mus to bt nkdo zkrlovsk rodiny. Brzy jist zanou umrat i dal, protoe je to etzov nemoc.

Nemla by existovat dn omezen- e by se hind ml enit jen s hindkou nebo brhman s brhmankou.

Naopak - pravidlem byse mlo stt, e Ind by si nikdy neml brt Indku. Cel svt je tu pro ns- najdte sisvou milou daleko pedaleko, za sedmi horami a sedmi ekami. Pak budete mt spolu dti, kter budoukrsnj, zdravj, inteligentnj a ktr budou dlouho t. Lid by se mli nauit kit se mezi sebou, tovak bude mon teprve, a pomine manelstv a lska bude pln respektovna. Dosud je zatracovna.

Tet nejzkladnj prvo... nebo v ivot existuj ti nejdleitj vci: ivot, lska a smrt. Kadmu bymlo bt dopno zkladn prvo, e po dosaen uritho vku, kdy il u dostaten dlouho a nechce dl u jen pevat (protoe ztek by byl pro nho jen opakovnm dneka, a on u ztratil vechen zjem o to, co bude ztra), aby sml opustit sv tlo. Toto prvo je zkladnm lidskm prvem.

Je to n vlastn ivot. Pokud v nm nechceme pokraovat, nikdo by nm v tom neml brnit.

Kad nemocnice by mla mt zvltn oddlen, kam by lid, kte si pej zemt, mohli pijt msc p edem,kde by mohli relaxovat a vnovat se tomu, na co v ivot nemli as nebo pleitost... hudb, literatue...mohli by malovat nebo vytvet sochy... A lkai by se jim mli vnovat a uit je, jak relaxovat. A dodnench dob byla smrt vtinou nepknou zleitost. lovk povaoval sm sebe za ob- to vak je nomyl. Smrt se me stt oslavou, musme se jen nauit pivtat ji uvolnni, v klidu. Bhem onoho msce by je mohli chodit navtvovat ptel. Kad nemocnice by mla mt takov zvltn oddlen- vc prostoru proty, kdo chtj zemt, ne pro ty, kte chtj t. Nechte je ut si krlovsky aspo jeden msc, aby pak mohliopustit ivot bez zti a nk, ale naopaks hlubokm vdkem.

K tmto tem prvm pat dal: hledn pravdy. Nikdo by neml bt od dtstv omezovn jakmkolinboenstvm, filozofi nebo teologi, protoe tm se ni jeho svoboda hledat. Naopak mu pomhejte, aby sestal dostaten silnm. Silnm pochybovat, bt skeptick ke vemu, emu v vichni kolem. Pomhejte mu,aby hned vemu nevil, ale aby trval na vlastnm poznn. A ho stoj cokoli, jakkoli dlouho by trvalo vydatse sm svou cestou - protoe jin zpsob, jak najt pravdu, neexistuje.

Vichni ostatn, kte si o sob mysl, e jsou kesany, idy, hinduisty nebo muslimy -ti vichni jen v.

Nepoznvaj.

Vra je ist jed.

Poznn je cesta k rozkvtu.


22/36


23/36

A protoe meditace nen soust dnho nboenstv, nevidm zde dnou pekku- nemla by chybtnikde, na dn kole, na dn univerzit. Kad, kdo vychz z univezity, by ji ml opoutt s hlubokm,meditativnm pocitem byt, s aurou meditace kolem sebe.

Vechno ostatn je jinak k niemu. Zn zempis: v, kde le Timbuktu nebo kde se nachzKonstantinopol, ale nev, kdo jsi. Prvoadou vc v ivot je vdt, kdo jsem a kde se nachzm. Teprve pak

se vechno v mm ivot uspod a nabere sprvn smr. Za est: svoboda ve vech smrech.

lovk nen ani natolik svobodn jako jsou ptci nebo zvata. Copak ptk mus prochzet pasovmoddlenm? Kdy se mu zachce, me lett teba do Pkistnu, nepotebuje dn vstupn vzum. Je zvltn,e jenom lovk zstv spoutn v nrodech a v hranicch. Protoe nrod je velk, zapomnme na to, e jsme vznni. Nememe ani ven, ani dovnit. Jsou to obrovsk vzen a cel Zem je jich pln.

Svoboda ve vech smrech znamen, e lovk, a se narodil kdekoli, je soust jednoho lidstva.

Nrody by se mly rozplynout a nboenstv zmizet, protoe lovku zpsobuj vemon omezen - a nkdy to bvaj omezen velice smn. Byl jsem jednou ve mst, kter se jmenovalo Devas. U dvacet let tam mli zaven chrm jain. Na dvechvisely ti zmky: jeden od digambar- to je jedna jainistick sekta, druh od dal sekty- svetambar, a tet od policie. Chudk Mahavra- u dvacet let je zaven uvnit, bez jdla, bez lzn a bezsvtla. lovk nev, je-li iv i mrtev, protoe je pln zticha... alespo by mohl zabuit na vrata a zakiet:"Otevte a puste mne ven!"

Kdy jsem to uvidl, ptal jsem se kolemjdoucch: "Co se tu stalo?" el jsem prv okolo a uvidl ty ti zmky- mohutn zmky, vt, ne jste kdy vidli- a tak jsem se chtl dozvdt, pro tam jsou.

V Devasu maj jen jeden chrm jain, a to byl prv tento. Jain je mlo, nemaj dost penz, aby postavilichrmy dva, a tak postavili jen jeden a rozdlili si dobu pro uctvn. Do dvancti hodin v poledne budou vchrmu digambarov, po poledni svetambarov... kad den se vak strhla bitka.

Rozdl mezi svetambary a digambary nen moc velk - spidtinsk a hloup. Digambarov toti uctvajMahavru sezavenma oima, zatmco svatambarovs otevenma. To je ten zkladn rozdl.

A te si pedstavte sochu z mramoru... bu je zhotovenas oima otevenma nebo zavenma, pokud ovemnepouijete njakho mechanismu, po jeho zapnut by se oi otevely a vypnutm zavely... Takovoutechniku vak v Indii dosud nemaj -krsn panenka, kdy ji polote, zave oi. Postavte ji a ona zase oioteve. Nco podobnho se vymyslet dalo.

Oni pece nco vymysleli- sice primitivnho, ale vymysleli. Dl se to tak pocel Indii: kdy svetambarovuctvaj sochu, kter m zaven oi, pipevn navrch oi falen, prost je tam pilep. Je to jednoduch anevyaduje to dnou techniku. Kad den vak vyvstval problm: v poledne, pesn ve dvanct,svetambarov u ekaj. O minutu pozdji... digambarov jet uctvaj (a dlaj to vdom, a taksvetambarov pichzej a zanaj pilepovat na sochu oi- a strhv se bitka:

To se stalo tolikrt, e policie nakonec chrm uzavela a nadila jim: "Jdtek soudu, a rozhodne ten."

A ppad pokrauje- jak me soud rozhodnout, zda Mahavra meditoval se zavenma nebo otevenmaoima? Ve skutenosti meditoval s oima napl otevenma.

dnmu dtti by nemli rodie vnucovat svou pedstavu o ivot- ve form dn teologie, filozofie nebo politickho nzoru. Mli by pouze pstovat jeho inteligenci do takov vybrouenosti, aby, a dospje, mohl


24/36


25/36

Odpovdli mi: "Samozejm e ty, pro se pt?" "Pak to tedy nechte na mn," ekl jsem. "Dobr, nechme totedy na tob, ale zapamatuj si- nebudeme ti dvat dn penze."

ekl jsem jim: ?Jak myslte." Z domova jsem odjel bez jedin rupie. Nastoupil jsem do vlaku bez jzdenky a el jsem za prvodm, ktermu jsem ekl: "Je to tak a tak. Dovolte mi cestovat bez jzdenky?"

Odpovdl: "To se mi pihodilo poprv v ivot, aby za mnou nkdo piel a piznal se. Ostatn se snautct, podvst m, oidit. Samozejm e vs vezmu, a a pijedeme do univerzitn zastvky, budu sttuvstupu, aby vs nikdo neobtoval."

Na kole jsem el pmok editeli a povdl mu cel svj pbh. ekl jsem mu: "Chci studovat filozofii, ale jakto vypad, nemm ani svobodu rozhodnout se, co bych chtl. Nebudu dostvat dn penze, prosm vs tedy,abyste mi poskytl vemonstipendia. Jinak budu filozofii studovat i za cenu, e umu hlady."

ekl mi: "Ne, to nedlejte, kladl bych si to za vinu. Stipendia vm dm."

U od ranho dtstv jsme mrzaeni, odkrajuj nm svobodu, sna se ns vychovat podle svch pedstav.Jednou jsem mluvil skesanskm misionem a ten mi ekl: "Bh stvoil lovkak obrazu svmu."

Odpovdl jsem mu: "To je ale zklad veho otroctv. Pro by ml Bh lovka tvoit ke svmu obrazu?Kdo je to Bh?- Dvat vlastn podobu lovku znamen niit ho na samm potku." To vak dlaj vichniotcov.Zkladn prvolovka je bt sm sebou.

A v autenticklidsk spolenosti by mlo btkadmu dovoleno bt sm sebou -a u si vybere, e bude jenom pskat na palku, anebo e se z nho nestane nejbohat lovk na svt, e bude jen ebrat na ulici.

Opakuji stle znovu, e svoboda je velmi cenn vc... Nemuste bt hned prezidenty, mon budete jenebrky, kte hraj po ulicch na fltnu. Budete vak sami sebou a budete ctit hlubok uspokojen a naplnn.

Dokud tohle nepoznte, mekte svj vlak. Za sedm: jedna Zem, jedno lidstvo.

Nevidm jedin dvod, pro m existovat tolik nrod a stt. Pro mus bt na map svta tolik ar? Mjtena pamti, e existuj pouze na mapch. Na zemi je nenajdete, ani na nebi. A mapy jsou lidsk vtvor.

Existence nestvoila Zemi ve fragmentech.

Vzpomnm si na jednoho svho uitele. Byl to velmi laskav lovk a ml vlastn vyuovac metody. Svmzpsobem to byl takov odbojn duch.

Jednoho dne piel do tdys nkolika kousky lepenky, poloil je na stl a ekl nm: "Podvejte se, to je mapasvta. J jsem ji vak rozsthal na kousky a pomchal je. Kdo si mysl, e je doke sprvn sloit a sestavitmapu svta, pojte sem."

Zkusil to jeden, ale neuspl, zkusil to dal, ale ani jemu se nevedlo. J jsem je zatm pozoroval a pemlel, pro.

Kdy se to u nepovedlo celkem pti mm spolukm, piel j sem na adu j. el j sem a obrtil vechnykousky lepenky lcem dol. Uitel se m zeptal: "Pro to dl?"

Odpovdl jsem mu: ?Pokejte, j na to pijdu. Tch pt pede mnou neusplo, ale j u to mm."


26/36

Na rubov stran mapy byl obraz lovka. Sloil jsem tedy lovka, to bylo snaz. Na jedn stran byllovk, na druh mapa celho svta. To byl kl, kter jsem hledal, stopa, na kterou jsem celou dobu ekal.Zatmco ostatn skldali jednotliv kousky ksob, j jsem si viml, e je nco tak na druh stran.

Uitel mi ekl: "Ty jsi ale mazan! Myslel jsem, e to zkus prvn, ale kdy ses nepihlsil, vdl jsem, eek, dokud nenajdek zhad kl. A nael jsi ten sprvn."

Svt je rozdlen, protoe lovk je rozpolcen; lovk je rozpolcen, protoe svt je rozdlen.

Zante odkudkoli: jen dovolte lidstvu, aby bylo jedno, a uvidte, e zmiz nrody, zmiz hranice. Je to pecen svt- jedno lidstvo, jedna Zem- a my z n meme udlat rj. Te nen teba popisovat peklo. Sta serozhldnout kolem sebe - je vude.

Slyel jsem vyprvt takov pbh: zemel jeden mu. Byl to zlodj, vrah, nsilnk- vyjmenujte jakkolizloin, dopustil se vech. A kdy ho andl odneli, ptal se jich: "Urit m nesete do pekla?" "Neneseme." Podivilse: "Jake?" "Ty jsi dosud v pekle byl, myt neseme do nebe. Star peklo je przdn, protoe vm se podailo stvoit lep, a tak vechny hnky poslmek vm."

Je to vznamn pbh. Rozhldnete-li se po Zemi, uvidte, e lid ij v takov bd a utrpen, e opravdudal peklo nen teba.

My vak meme celou situaci zmnit. Zem se me stt rjem. Potom nebude zapoteb dnho dalho rje- rj bude przdn.

Za osm: jedinenost kadho lovka.

Jednoho velmi krsnho slova bylo zneuito a k neve, a tm slovem je rovnost.

Pr myslitel nm tvrd, e lid jsou si rovni. Spojen nrody prohlsily rovnost za prvo kadho lovka.

Ale nikoho u nezajm, e lid si rovni nejsou a ani si nikdy rovni nebyli. Absolutn to odporuje psychologii.

Kad z ns je jedinen.

Ve chvli, kdy jsme si vichni rovni, tvome dav a ztrcme svoji individualitu. Pestvme bt sami sebou astvme se pouhm kolekem v soukol.

J neum ani o rovnosti, ani o nerovnosti- j um o jedinenosti. Kad lovk je jedinen a potebuje bt ve sv jedinenosti respektovn. A protoe jsou vichni lid jedinen, mli by mt toto prvo: zaruenrovnosti pro svj rst v jedinenosti.

Takov jednoduch a zejm fakt: uplynulo dva tisce let a lidstvo ze sebe nevydalo dnho dalho Jee.Uplynulo dvacet pt stolet a nenarodil se dal Gautam Buddha- a vy stle jet tvrdte, e lid jsou jedendruhmu rovni?

Lid jsou jedinen bytosti a kad by ml bt respektovn jako svt sm o sob. Nikomu nejsme podzeniani nadzeni- jsme tu my sami. V samot je krsa. Pestvte bt kolekem v soukol, davem; jste samisebou.

Za devt:celosvtov vlda.

Rezolutn odmtm jednotliv vldy. Jsem pro jednu vldu pro cel svt. Znamenalo by to, e by nemohlo

dochzet k vlkm, e by u nebylo teba udrovat mnohamilinov armdy. Ti lid by se mohli stt produktivn, npomocni druhm, a pokud by splynuli s ostatnmi, vechna chudoba by zmizela.


27/36

V souasnosti je vak sedmdest procent nrodnho pjmu kad zem vydvno na armdu a ostatnobyvatelstvo ije ze zbvajcch ticeti procent. Zaniknou-li armdy, sedmdest procent pjm kad zem bude k dispozici. Nebude muset bt chudoba, nebudou muset bt ebrci.

ebrci, nap. Etiopan- to je nae vina.

Na jedn stran budujeme obrovsk armdy a na druh stran nechvme lidsk bytosti umrat hlady. A pitom armdynej sou kniemu. Tvo je profesionln zabijci, trnovan zloinci. Jsou cvieni jen vzabjen.

Mluvme pitom o lidstv, mluvme o civilizaci, a pesto vydvme sedmdest procent naeho pjmu na zabjen.

Jedincelosvtovvlda by znamenala obrovskouzmnu, revoluci.Celzemkoule by z tohomla prospch.

Za druh, jencelosvtovvldame bt funkn. Souasn vldy funkn nejsou, nebo majrelnou moc.Prezident nebo ministersk pedseda... ve funkn vldto bude jinak. Vezmtesi napkladministra pot - je to funkn osoba, kter nem dnou moc. M svou prci; m svou funkci, ale nem moc. Nem jizapoteb. Nebolovk stojc v elesttnch drah - jakou ten m moc? Prezident leteck spolenosti- m tennjakoumoc? To jsoufunkn msta.

Jestlie bude existovat jedin vlda, stane se automaticky funkn. Souasn vldy funkn bt nemohou, protoeobavy z vld jinch zem ns udruj ve strachu: "Nai pedci musej btsiln, jeteba jimdt vekerou podporu." Pokud vak nebudou hrozit vlky, nebude nutn, aby nkdo sousteoval ve svch rukou moc- vlka je pinou moci. A dokud ze svta nezmiz vlky, neme zmizet ani moc- nebo jdou ob ruku v ruce.

Funkn celosvtov vlda- podobn jako poty, eleznice, leteck spolenosti- bude vkonn, ale nebude mtdnou moc. Bude to ndhern svt, v nm nebudete vdt, kdo je prezidentem nebo ministerskm pedsedou- protoe budou ve vaich slubch. V souasn dob jsou vak vaimi pny, kte, aby udreli moc, musej vsdret v neustlm strachu. Pkistn chyst vlku sIndi, proto muste dt vechnu moc indickm vdcm. na

se chyst napadnout...Adolf Hitler napsal ve svm ivotopise, e chce-li nkdo zstatu moci, mus udrovat lidi v neustlm strachu. Vtomto bod m absolutn pravdu. I lenci mohou mt nkdy pravdu.

A za dest: meritokracie.

Demokracie selhala.

Lidstvo zailo mnoho zpsob vldy: aristokracii, monarchii, mstsk demokracie- a te jsme svdky, jak secel svt oddv mylence demokracie. Demokracie vak nevyeila dn z problm, naopak- navrila dal.

Kvli tmto problmm podporoval mu jmnem Karel Marx diktaturu proletaritu. J zastncem tto mylenkynejsem, mm jinou ideu, kter demokracii daleko ped. Demokracie znamen vldu lidu, zenou lidem, pro lid- to vak jsou jen slova. Indie m v souasnosti devt set milin obyvatel. Jak me mt tolik lid najednou moc?Mus si tedy vybrat sv zstupce.

Take to nen lid, kdo vldne, ale jednotlivci, kter si zvolili. Na jakm zklad jsou vybrni? Podle eho se pivolb dte? Dokete vybrat sprvn lid? kolili vs nkdy nebo vzdlvali pro demokratick ivot? Ne, nictakovho.

Nevdom masy mohou bt velice snadno manipulovny na zklad bezvznamnch malikost. Tak napklad Nixon prohrl jednou volby s Kennedym z jedinho dvodu, a to proto, e Kennedy vypadal lp na televiznobrazovce -takov byl vsledek psychoanalytick analzy. Nixon se pak vylepil. Do ptch voleb se nauil,


28/36

jak m stt, jak chodit, jak mluvit, jak se oblkat. Dokonce barva obleku udl na televizn obrazovce sv.Oblkne-li se lovk do svtlch at, vypad jako duch.

Libovoln dvody... nkdo um dobe mluvit, je vbornm enkem. To vak neznamen, e z nho bude dobr prezident. Nkdo um udlat dobr,boty- myslte si, e ho to peduruje bt dobrm prezidentem?

Kdy byl Abraham Lincoln zvolen prezidentem, stalo se toto: V den jeho inauguranho proslovu k sentu bylisentoi velice rozhoeni a uraeni- otec Abrahama Lincolna byl toti pouh vec a jeho syn porazil vevolbch pslunkyvysok aristokracie. Povaovali to za velikou urku.

Jeden arogantn aristokrat to unevydrel. Dve ne Lincoln zaal hovoit,oslovil ho:"Pokejte jet!Pamatujete si na m? Chodil jste obas se svm otcem domho domu, protoe v otec il boty pro celou nairodinu. A vy jste mu pomhal." Cel sent se dal do smchu. Byl to pokus Lincolna ponit.

Avak lid jako Abraham Lincolnse ponit nedaj. Odpovdl: "Jsem vm vdn, e mi pipomnte mhozesnulhootce v tto chvli. Nebo mj otec byl nejlepm evcem v cel zemi a j si uvdomuji, e nikdynebudu nejlepm prezidentem tak, jako byl on nejlepm evcem. Budu ho mt stle ped sebou.

Jak kritria berete pi volbch v vahu? Podle eho se dte?

Vzhledem k tomu vemu si myslm, e dny demokracie jsou seteny. Potebujeme nov systm, kter by bylzaloen na kompetenci. Na svt jsou tisce univerzit. Pro by mli obyejn, neinformovan a nevdom liddl vybrat sv zstupce, v jejich rukou bude po pt let soustedna nedozrn moc? V souasn dob je tatomoc tak velik, e by dokzala zniit cel svt.

Meritokracie znamen, e jen lid, kte by byli vzdlni v urit oblasti, by tak uvnit tto oblasti mohli volit. Napklad jen lid pracujc ve kolsk soustav t kter zem by mohli volit ministra kolstv. Pak budeme mtnejlepho ministra z monch. Ministrem financ by ml bt zvolen nkdo, kdo se vyzn ve financch a znkomplexn problematiku ekonomiky. Takov vbr vak mohou udlat jen lid, kte jsou ekonomickyvzdlan a vyznaj se ve finannch zleitostech- a tch jsou tisce. Kad funkce by mla bt obsazenalovkem zvolenm odbornky.

Ministr zdravotnictv by ml bt zvolen vemi lkai, chirurgy, specialisty, vdeckmi pr acovnky z oborulkastv. Tak doshneme vkvtu na inteligence a budeme se moci spolehnout, e se vynasna, aby ivotveho lidstva byl mrumilovnj, poehnanj a bohat.

Tuto ideu nazvm meritokraci. A jakmile si zvolme vechny tyto lidi, pak zase oni mohou vybrat prezidentaa ministerskho pedsedu. Oni budou nam gniem; prezidenta a ministerskho pedsedu budou moci vybrat zlidu anebo mezi leny parlamentu. Avak i parlament by ml bt odstupovn.

Tak napklad lid, kte maj dokonenou vysokou kolu, by mli prvo volit. To, e je nkomu osmnct nebodvacet jedna let pece neznamen, e je schopen vybrat ty prav zstupce. V jedenadvaceti letech jet lovknev o ivot a jeho sloitosti tm nic. Ti, kdo by volili leny parlamentunebo sentu, anebo jak to nazvete, by mli mt alespo diplom. Tmto zpsobem bychom mohli vytvoit vzdlanou, vytbenou a kulturn vldu.

Dve vak, ne bude tato vlda vytvoena, by kad zem mla projt stdiem meritokracie. Jakmilemeritokracie vydsv plody, pak lid porozum, e pokud se nm poda sjednotit cel svt pod jednou vldou,ivot se pro ns me zmnit v radost, bude stt za to ho t- ne se ho odkat, ale tit se z nho.

Do dnench as ve, co se stalo, byla nhoda. Nae djiny nebyly doposud nim jinm ne djinami nhod.S tm musme skonit. Musme se rozhodnout, e nae budoucnost u nhodn


29/36

nebude. Budeme ji tvoitmy sami - atvoitnsvt se me pro ns stt nejvelkolepjm tvoenm, jakexistuje.

03) Veobecn deklarace lidskch prv

Dne 10. prosince 1948Valn shromdn Spojench nrod pijalo a vyhlsilo Veobecnou deklaracilidskch prv, jej pln znn je obsaeno na nsledujcch strnkch. Po tomto historickm aktu Valnshromdn vyzvalo vechny lensk stty, aby uveejnily znn Deklarace a daly je rozit, st a vykldatzejmna ve kolch a jinch vchovnch stavech, bez rozdlu politickho postaven stt a zem. Toto jest peliv, avak needn peklad znn Deklarace. edn znn Deklarace je mono obdret v pti ednch jazycch Spojench nrod, a to anglicky, nsky, rusky, francouzsky a panlsky.

VEOBECN DEKLARACE LIDSKCH PRV

vod

U vdom toho, e uznn pirozen dstojnosti a rovnch anezcizitelnch prvsvobody, spravedlnosti a mru ve svt,

e zneuznn lidskch prv a pohrdn jimi vedlo k barbarskm a evybudovn svta, ve kterm lid, zbaveni strachu a nouze, pesvden, bylo prohleno za nejvy cl lidu,

e je nutn, aby lidsk prva byla chrnna zkonem, nem-li btlovk donucen uchylovat se, kdy ve ostatn selhalo, k odboji protityranii a tlaku,

e je nutn podporovat rozvoj ptelskch vztah mezi nrody,

e lid Spoj ench nrod zdraznil v Chart znovu svou vru v zkladn lidsk prva, v dstojnost a hodnotulidsk osobnosti, v rovn prva mu i en a e se rozhodl podporovat sociln pokrok a vytvoit lep ivotn podmnky ve vt svobod,

e lensk stty pevzaly zvazek zajistit ve spoluprci s organizac Spojench nrod veobecn uznn azachovn lidskch prv a zkladnch svobod a e stejn chpn tchto prv a svobod m nesmrn vznam prodokonal splnn tohoto zvazku,

VALN SHROMDN

vyhlauje

tuto Veobecnou deklaraci lidskch prv jakoto spolen cl pro vechny nrody a vechny stty za tmelem, aby se kad jednotlivec a kad orgn spolenosti, maje tuto Deklaraci stle na mysli, snailvyuovnm a vchovou rozit ctu k tmto prvm a svobodm a zajistit postupnmi opatenmivnitrosttnmi i mezinrodnmi jejich veobecn a inn uznvn a zachovvn jak mezi lidem lenskchstt samch, tak i mezi lidem zem, je jsou pod jejich pravomoc.

len lidsk rodiny je zkladem

inm, urejcm svdom lidstva, budou se tit svobod projevu a


30/36

lnek1.

Vichni lid se rod svobodn a sob rovn co do dstojnosti a prv. Jsou nadni rozumem a svdomma maj spolu jednat v duchu bratrstv.

lnek2.

1) Kad m vechna prva a vechny svobody, stanoven touto Deklarac, bez jakhokolivrozliovn, zejmna podle rasy, barvy, pohlav, jazyka, nboenstv, politickho nebo jinhosmlen, nrodnostnho nebo socilnho pvodu, majetku, rodu nebo jinho postaven.

2) dn rozdl nebude dle inn z dvodu poltickho, prvnho nebo mezinrodnho postaven zem nebozem, k nim urit osoba pslu, a jde o zemi nebo zem nezvisl, anebo pod podruenstvm,nesamosprvn nebo poroben jakmukoli jinmu omezen suverenity.

lnek3.

Kad m prvo na ivot, svobodu a osobn bezpenost.

lnek4. Nikdo nesm bt dren v otroctv nebo nevolnictv; vechny formy otroctv a obchodu s otroky jsou zakzny.

lnek5.

Nikdo nesm bt muen nebo podrobovn krutmu, nelidskmu nebo poniujcmu zachzen nebo trestu.

lnek6.

Kad m prvo na to, aby byla vude uznvna jeho prvn osobnost.lnek

7. Vichni jsou si ped zkonem rovni a maj prvo na stejnou ochranu zkona bez jakhokoli rozliovn.Vichni maj prvo na stejnou ochranu proti jakkoli diskriminaci, kter poruuje tuto Deklaraci, a protikadmu podncovn k takov diskriminaci.

lnek8.

Kad m prvo, aby mu pslun vnitrosttn soudy poskytly innou ochranu proti inm

poruujcm zkladn prva, kter jsou mu piznna stavou nebo zkonem. lnek9.

Nikdo nesm bt svvoln zaten, dren ve vazb nebo vyhotn do vyhnanstv.lnek

10. Kad m pln stejn prvo, aby byl spravedliv a veejn vyslechnut nezvislm a nestrannm soudem,kter rozhoduje bu o jeho prvech a povinnostech, nebo o jakmkoli trestnm obvinn

vznesenm proti nmu.

lnek11.


31/36

1) Kad, kdo je obvinn z trestnho inu, povauje se za nevinnho, dokud nen zkonnm postupem prokzna jeho vina ve veejnm zen, v nm mu byly zajitny veker monosti obhajoby.

2) Nikdo nesm bt odsouzen pro in nebo opomenut, kter v dob, kdy byly spchny, nebyly trestn podlesttnho nebo mezinrodnho prva. Rovn nesm bt uloen trest t, ne jakho bylo lze pout v dob,kdy byl trestn in spchn.

lnek12.

Nikdo nesm bt vystaven svvolnmu zasahovn do soukromho ivota, do rodiny, domova nebokorespondence, ani tokm na svou est a povst. Kad m prvo na zkonnou ochranu proti takovmzsahm nebo tokm.

lnek13.

1) Kad m prvo voln se pohybovat a svobodn si volit bydlit uvnit uritho sttu.

2) Kad m prvo opustit kteroukoli zemi, i svou vlastn, a vrtit se do sv zem.lnek

14.

1) Kad m prvo vyhledat si ped pronsledovnm toit v jinch zemch a povat tam azylu. 2) Toto prvo nelze uplatnit v ppad stMn skuten odvodnnho nepolitickmi zloiny nebo iny, kter jsou v rozporu s cli a zsadami Spojench nrod.

lnek15.

1) Kad m prvo na sttn pslunost.

2) Nikdo nesm bt svvoln zbaven sv sttn pslunosti ani prva zmnit svou sttn pslunost.lnek

16. 1) Mui a eny, jakmile doshli plnoletosti,maj prvo, bez jakhokoli omezen z dvodu pslunosti rasov,nrodnostn nebo nboensk, uzavt satek a zaloit rodinu. Pokud jde o manelstv, maj za jeho trvn i pi jeho rozvzn stejn prva.

2) Satky mohou bt uzaveny jen se svobodnm a plnm souhlasem nastvajcch manel.

3) Rodina je pirozenou a zkladn jednotkou spolenosti a m nrok na ochranu ze stranyspolenosti a sttu.

lnek17.

1) Kad m prvo vlastnit majetek jak sm, tak spolu s jinmi.

2) Nikdo nesm bt svvoln zbaven svho majetku.lnek 18. Kad m prvo na svobodu mylen, svdom a nboenstv; toto prvo v sob zahrnuje i volnost zmnit svnboenstv nebo vru, jako i svobodu projevovat sv nboenstv nebo vru sm nebo spolen s jinmi, aveejn nebo soukrom, vyuovnm, provdnm nboenskch kon, bohoslubou a zachovvnmobad.

lnek 19.


32/36

Kad m prvo na svobodu pesvden a projevu; toto prvo nepipout, aby nkdo trpl jmu pro sv pesvden, a zahrnuje prvo vyhledvat, pijmat a roziovat informace a mylenky jakmikoli prostedkya bez ohledu na hranice.

lnek20.

1) Kadmu je zaruena svoboda pokojnho shromaovn a sdruovn.

2) Nikdo nesm bt nucen, aby byl lenem njakho sdruen.lnek 21. 1) Kad m prvo, aby se astnil vldy sv zem pmo nebo prostednictvm svobodn volench zstupc.

2) Kad m prvo vstoupit za rovnch podmnek do veejnch slueb sv zem.3) Zkladem vldnmoci budi vle lidu; ta mus bt vyjdena sprvn provdnmi volbami, kter se maj konat v pravidelnch obdobch na zklad veobecnho a rovnho hlasovacho prva tajnm hlasovnm nebo jinm rovnocennm postupem, zabezpeujcm svobodu hlasovn.

lnek 22.

Kad lovk m jako len spolenosti prvo na sociln zabezpeen a nrok na to, aby mu byla nrodnmsilm i mezinrodn souinnost a v souladu s organizac a s prostedky pslunho sttu zajitnahospodsk, sociln a kulturn prva nezbytn k jeho dstojnosti a k svobodnmu rozvoji jeho osobnosti.

04) Nkter udlosti z Oshova ivota

Nkter biografick daje a udlosti z Oshova ivota Dtstv 1931 Osho se narodil 11. prosince 1931 v indick Kuchwad ve stt Madhjaprad (Madhya Pradesh) jakonejstar syn obchodnka stextilem a pslunka nboensk sekty Dain (Jain). Prvnch sedm let il u svch prarodi, kte mu poskytovali naprostou volnost a pln ho podporovali v jeho sil dobrat se pr avdy oivot.

1938Po ddekov smrti se Osho odsthoval ke svm rodim do Gadawary, mstas 20 000 obyvateli. Tam honsledovala i jeho babika, kter byla cel svj ivot (zemela r.

1970 jeho lechetnou ptelkyn a kter se povaovala za jeho aku.

1946Ve trncti letech zail Osho svoje prvn satori. V nsledujcch letech se jeho pokusys meditac prohlubovaly. Intenzita duchovnho hledn vak zanechala stopy na jeho fyzickm zdrav. Rodie i ptel sestrachuj o jeho ivot.

Univerzitn lta

1952 21. bezna1953,ve vku jednadvaceti let, doshl Osho osvcen, nejvyho vrcholu lidskho vdom. Jaksm uvd, tmto okamikem skonilo obdob jeho vnj biografie a on od t doby ije v souladus vnitnmzkonem ivota bez vdom vlastnho ega. Jinak pokraoval Osho ve svm studiu na univerzit v Saugaru, kdetak r. 1956 promoval z filozofie a zskal erven diplom. V poslednm roce studia vyhrl celoindickou sout vdiskusi a za sv studijn vsledky zskal Zlatou medaili.

1957Osho vyuuje na Vysok kole snskrtu v Rajpuru. O rok pozdji pijm msto profesora filozofie na

univerzit v Dabalpuru (Jabalpur). Roku1966se vak tohoto msta zk, aby se mohl cele vnovat svmu posln uit modernho lovka umn meditace. V edestch letech putuje po Indii jako "Acharya (uitel)Osho", avak vude, kam pichz, se setkvs odporem ad. Odhaluje toti pokrytectv lid, kte jsou u moci,


33/36

a jejich sil zabrnit lovku, aby doshl svho nejvlastnjho lidskho prva- prva bt sm sebou. Pedndestkm tisc poslucha a oslovuje miliny lidskch srdc.

Bombajsk obdob

1968Usazuje se v Bombaji, aby tu il a vyuoval. Pod pravideln "meditan tbory", vtinou v horch, a

pedn tam o sv revolun mylence dynamick meditace technice, kter pomh uklidnit mysl skrze oistu.Od r. 1970zasvcuje sv posluchae do neosannyasmu, co je cestak sebepoznn a meditaci za jeho veden a s pomoc jeho lsky. Lid ho nazvaj "Bhagwanem", to jest "Poehnanm".

1970Pijdj prvn lid ze zpadu, mezi nimi mnoho odbornk. Oshova slva se i po Evrop, Americe,Austrlii i Japonsku. Jsou podny kadomsn meditantbory, pro kter se r. 1974 podailo najt vhodnmsto ve mst Pn (Poona), kde se vuka jet dle zintenzivnila. Pnsk obdob

1974Pi pleitosti21.vro Oshova osvcen byl v Pn zaloen arm. Oshv vliv se rozil do celho svta.Souasn se vak zaalo vn zhorovat jeho zdrav. Osho trvil vtinu asu v soukrom svho pokoje a venvychzel jen dvakrt denn: k rannm pednkm a k veernmu zasvcovn a poradm.

Jsou zakldny terapeutick skupiny, spojujc vchodn zkuenost s meditac se zpadn naukou o psychoterapii. Bhem dvou let si zdej arm zskal povst nejlepho svtovho centra pro sebezdokonalovna terapii. Oshovy pednky v sob zahrnuj vekerou tradici a zkuenost nejvtch svtovch nboenstv. Jehoirok rozhled v zpadn vd a mylen spolu se schopnost pesnho vyjadovn a hloubkou argumentacenavc napomhaj u poslucha pekonat dvnou propast mezi Vchodem a Zpadem. Jeho pednky,nahrvan a opisovan, vydaly na stovky knih, kter zaujaly tisce ten. Koncem 70. let se

Oshv pnsk arm stal mekkou pro kadho, kdo byl na cest za pravdou. Indick ministersk pedseda Mrrd Ds, vrn tradinmu hinduismu, vak dokzal zmait vechny pokusyOshovch k pemstit arm do nkterho ze vzdlench kout Indie, kde by mohli podle Oshovauen zaloit sobstanou komunu lid ijcch v meditacch, lsce, tvoivosti a radosti.

1980 Bhem jedn z pednek se len jist tradinhinduistick sekty pokusil Osha zavradit. Navzdorytomu, e oficiln nboenstv a crkve na zpad i na vchod Osha odsuzuj, m v t dob ji vce ne tvrtmilinu stoupenc po celm svt.

Nov obdob - Rajneeshpuram v USA

1981 1. kvtna ukonil Osho pednky a vstoupil do obdob "mlenlivho spoleenstv srdc", zatmco jehotlo se zotavovalo po vnm onemocnn ptee. Lkai a jeho oetovatel pevezli Osha do Spojench stt,nebo se obvali operace. Oshovi amerit stoupenci zatm koupili v Centrln oregonsk pouti ran o rozloze64 000akr, kam Osha pozvali a kde se velmi rychle zotavoval. Model zemdlsk komuny se rozvjelasnou rychlost a pinel neuviteln vsledky- nerodn a zpustoen pda se ped oima mnila z poutv zelenou ozu, kter brzy uivila msteko0 5 000obyvatelch. Pi kadoronch letnch festivalech podanch pro Oshovy ptele z celho svta pojal nov Rajneeshpuram 20 000nvtvnk. Souasnsrozkvtem komuny v Oregonu vyrstaly ve vech vtch zpadnch zemch, ale i v Japonsku dal velkkomuny, kter byly schopny obivy ze svch vlastnch zdroj. Osho tehdy zadal o povolen stlho pobytuve Spojench sttech, avak vlda dost zamtla; jednm z dvod byl jeho slib, e ji nebude vystupovat naveejnosti. Souasn se stupoval na nov msto tlak jak ze strany oregonsk vldy, tak ze strany kesanskvtiny ve stt. Zkony o uit pdy, pvodn pijat na ochranu ivotnho prosted, se staly hlavn zbran v boji proti novmu mstu, kter vynaloilo obrovsk sil na obdln mrtv pdy a obnoven ivotnho prosted- mstu, kter vlastn bylo ekologickm modelem pro ostatn svt. V jnu r.1984zaalOsho vesvm dom pednet malm skupinm lid a od ervence r.1985 obnovil v Rajneesh Mandiru veejn pednky, kterm kad rno naslouchaly tisce poslucha.


34/36

1985 14.z opustila neoekvan komunu Oshova osobn sekretka spolus nkolika leny zvedenkomuny, nae vyla najevo cel ada neleglnch machinac, kterch se dopoutli. Osho pozval na mstovyetovac komisi, aby se cel zleitost proetila. Avak americk ady vyuily tto pleitostik tomu, abyzintenzvnily svj boj proti komun.

29. jna byl Osho bez jakhokoli oprvnn zaten a uvznn v Severn Karoln, ve mst Charlotte. Ve vazb

byl vyslchn s pouty na rukou. Cesta zpt do Oregonu, kde ml bt postaven ped soud- v bnch podmnkch je to ptihodinov let- trvalaosm dn. Nkolik dn byl Osho nezvstn. Pozdji vylo najevo, e byl vznn v oklahomsk sttn vznici pod jmnem David Washington, a to na izolaci s vznm, kter trplinfekn loutenkou, nemoc, kter se mohla stt Oshovi osudnou. Pouhou hodinu ped proputnm, podvanctidennm utrpen ve vznicch s pouty na rukou, byla v psn steen portlandsk vznici v Oregonu,kde byl Osho uvznn, objevena bomba. Zatmco ostatn vzni byli evakuovni, Osho tam musel strvit jetcelou hodinu.

V polovin listopadu pesvdili Osha jeho prvn poradci, aby se piznal ke dvma ze34 mench"pisthovaleckch pestupk", z nich byl obvinn, a vyhnul se tak dalmu monmu ohroen svho ivotaze strany americk justice. Osho se podvolil a piznal se v rmci tzv. Alfredovy klauzule, kter podle

americkho soudnho systmu umouje obvinnmu piznat se pi souasnm podren neviny. Osho dostal pokutu 400 tisc dolar a byl na pt let vypovzen z USA. Tent den odletl svm letadlem do Indie, kde sezotavoval v Himljch. O tden pozdji byla oregonsk komuna rozputna.

Na nsledujc tiskov konferenci sttn zstupce Charles Turner zodpovdl otzku: "Pro nebyla obvinn vznesen proti Oshov sekretce uplatnna tak proti Oshovi?" nsledujcm zpsobem: 1.vld se v prvn ad jednalo o rozbit komuny a mstn ady si byly jisty, e odstrannm Oshova vlivu se ve urychli; 2.vlda si nepla, aby se Osho stal muednkem; 3. nenaly se dn dkazy, e by se podlel na nkterm ztrestnch in.

Cesta kolem svta- studium lidskch prv

Prosinec 1985 Oshova nov sekretka, jeho spolenk a lka byli vypovzeni z Indie a byla jim zruena vza.Osho odcestoval do neplskho Kthmand, kde pokraoval ve svch kadodennch pednkch.

nor 1986 Osho odletl na zklad ticetidennho turistickho vza do ecka, kde byl ubytovn ve vile jednohoeckho filmovho producenta a dvakrt denn pednel. Do vily pichzelo velk mnostv poslucha.eck ortodoxn crkev pohrozila vld krveprolitm, pokud nebude Osho vykzn ze zem.

bezen1986Do vily nsilm vnikla policie, Osho byl protiprvn zaten a dopraven do Athn. Bylo tebazaplatit adm sumu25 000dolar, jinak by Osho musel odplout prvn lod do Indie.

bezen1986Osho odletl svm letadlem do vcarska, kde na nho pi pletu ekali ozbrojen policist a jeho sedmidenn vzum bylo prohleno za neplatn. Byl oznaen jako"persona nongrata" v dsledku"pisthovaleckch pestupk v USA" a podn, aby okamit opustil vcarsk zem. Odletl tedy dovdska, kde byl pivtn stejnm zpsobem- obklopili ho policist se zbranmi v rukou. Bylo mu eeno, e jeho osoba pedstavuje "ohroen bezpenosti sttu" a byl podn,, aby opustil zemi. Osho pot odletl doAnglie. Piloti jeho letadla zde mli povinnost osmihodinovho odpoinku. Osho chtl strvit pestvku vekrn prvn tdy, avak nebylo mu to povoleno. Hotel tak nepichzel v vahu, a tak musel Osho spolu sesvm doprovodem strvit noc v tsn pinav cele pln uteenc.

bezen 1986Osho spolu se svmi spolenky odletl do Irska, kde jim byla udlena turistick vza.Ubytovali se v hotelu pobl Limericku. Pt rno dorazila do hotelu policie a pikzala jim, aby okamitodletli. To vak nebylo mon, nebo kanadsk ady mezitm odmtly vydat povolen kmezipistn vGanderu, kde mlo letadlo tankovat na cest do karibsk Antiguy.


35/36

Tento neobvykl zkaz byl vydn bez ohledu na zruku londnsk Lloyd, pojiovny, kter ruila za to, eOsho neopust letadlo. Za podmnky, e neuin dn veejn vystoupen, kter by pokodilo ady, byloOshovi povoleno zstat v Irsku, dokud nebudou vybaveny dal zleitosti. V t dob vak Antigua zruilaOshovi povolen k pobytu. Tak Holandsko Oshov dosti nevyhovlo. V Nmecku byl ji mezitm schvlen"preventivn dekret", kter nepipoutl Oshv vstup na zem sttu. dost o turistick vzum do Itlie bylamysln zdrovna nejmn10 msc.

19. bezen1986 Na posledn chvli pila nabdkak pobytu do Uruguaye, a tak 19. bezna odletl Osho sesvmi nejvrnjmi pteli a prvodci pes senegalsk Dakar do Montevidea. Uruguaysk ady zvaovalydokonce monost nabdnout Oshovi stl pobyt. Zde vylo tak najevo, pro byl Oshovi odmtn vstup dokad zem, kterou hodlal navtvit- telexy s "tajnmi diplomatickmi informacemi" (vechny ze sttnchzdroj NATO), kter uvdly zvsti Interpolu o "paovn, obchods drogami a prostituc", tkajc se lid zOshova okol, byly poslny do vech zem pedem a naasovny tak, aby byla policie ji pipravena. TakUruguay byla brzy vystavena stejnmu tlaku.

14. kvten 1986 Uruguaysk vlda zamlela oznmit na tiskov konferenci, e udlila Oshovi trval pobyt. Te nocimluruguaysk prezident Sanguinetti telefonick hovor z Washingtonu, ve kterm

mu bylo oznmeno, e jestlie zstane Osho v Uruguayi, bude zruena ji udlen pjka na est miliarddolar a do budoucna nebudou dn dal pjky poskytovny. Osho musel 18. ervna Uruguay opustit.Pt den oznmili z Washingtonu oba prezidenti, Sanguinetti a Reagan, e Uruguayi byla poskytnuta nov pjka ve vi150milin dolar.

19.erven1986Osho obdrel desetidenn vzum na Jamajku. Chvli pot, co jeho letadlo pistlo na tamnmletiti, dosedla hned vedle americk nmon sthaka, ze kter vystoupili dva civilist. Pt rno byla Oshovia lidem z jeho doprovodu zruena Osho odletl pes Madrid do Lisabonu, kde zstal njakou dobu"nezvstn".

osho rajneesh-o základních lidských právech

Documents