Ústav informatiky Filozoficko-přírodovědecká fakulta SU

Online aplikace sociálních sítí (Facebook, Friendster, MySpace,

Twitter, YouTube atd.)

Tematická bibliografická rešerše

Zpracovala Lucie Koníčková

Opava květen 2010

1

OBSAH 1. PŘEDMLUVA ................................................................................................................... 2

1.1. Účel zpracování a uživatelské určení rešerše .......................................................................... 2

1.2. Vymezení podchycených dokumentů ...................................................................................... 2

1.3. Počet záznamů a uspořádání rešerše ........................................................................................ 2

1.4. Informační zdroje .................................................................................................................... 2

1.5. Obsahová charakteristika......................................................................................................... 2

1.6. Použité normy .......................................................................................................................... 3

1.7. Poznámky zpracovatele ........................................................................................................... 3

2. SEZNAM EXCERPOVANÝCH PRAMEN Ů ................................................................ 4

2.1. Rešeršní systémy v prostředí WWW ....................................................................................... 4

2.2. Oborové databáze .................................................................................................................... 4

2.3. Polytematické databáze ........................................................................................................... 4

2.4. Národní bibliografie a katalogy národních knihoven .............................................................. 4

3. BIBLIOGRAFICKÁ ČÁST ............................................................................................. 5

3.1. Online aplikace sociálních sítí ................................................................................................. 5

2

1. PŘEDMLUVA

1.1. Účel zpracování a uživatelské určení rešerše Rešerše slouží jako důležitý pramen sekundárních informací pro rozpracovanou diplomovou práci na téma: „Sociální média a virtuální realita v knihovnách: nové cesty k mladým uživatelům“. Zadání rešerše bylo formulováno v širším znění s cílem zachytit různorodé prameny a směry, jimž se tematika sociálních sítí zabývá. Virtuální realita byla z důvodu dostatečné zásoby již získaných zdrojů z rešerše vypuštěna.

1.2. Vymezení podchycených dokumentů Jednotlivé záznamy jsou opatřeny anotacemi a byly vybrány na základě těchto kritérií: a) jazykové: čeština/slovenština, angličtina b) časové: 2005-2010 c) druhové: příspěvky do elektronických monografií, články v elektronických seriálových

publikacích, příspěvky v elektronických konferenčních sbornících, webové stránky a dokumenty

1.3. Počet záznamů a uspořádání rešerše Základní bibliografická část obsahuje celkem 40 záznamů, které jsou uspořádány a řazeny abecedně podle příjmení prvního autora nebo názvu.

1.4. Informační zdroje Jako první byl prohledáván internet a licencované fulltextové databáze odborných článků z důvodu novosti tematiky, následně pak až katalogy národních knihoven.

1.5. Obsahová charakteristika a) předmětová hesla sítě – sociální – komunikační b) klíčová slova, cizojazyčné ekvivalenty: (angličtina ; slovenština) online sociální sítě ; online social networks (OSN) ; online sociálne siete online aplikace sociálních sítí ; online applications of social networks ; online aplikácie sociálnych sietí webové aplikace sociálních sítí ; web applications of social networks ; webové aplikácie sociálnych sietí

3

komunitní servery ; community servers ; komunitné servery Facebook Friendster MySpace Twitter c) notace MDT: 2-444 Sociální vztahy 316.474.2 Interpersonální vztahy. Sociální sítě 316.472.45 Vlastnosti sociálních sítí. Počet kontaktů. 316.472.43 Nepřímé styky mezi jednotlivci

1.6. Použité normy Rešerše byla zpracována v souladu s normami ČSN 01 0191. Formální úprava jednorázových bibliografických soupisů, ČSN 01 0198. Formální úprava rešerší, ČSN 01 0194 Referát a anotace, ČSN ISO 690. Bibliografické citace : obsah, forma a struktura, ČSN ISO 690-2. Informace a dokumentace. Bibliografické citace. Část 2 : Elektronické dokumenty nebo jejich části.

1.7. Poznámky zpracovatele Při zpracování a excerpování pramenů se potvrdila zpracovatelčina hypotéza, že velká většina zdrojů informací k dané tematice bude přednostně vystavena online a zaměřena především na problematiku copyrightu, autorských práv, ochrany soukromí a svobodu projevu. Širší souvislosti a obecný náhled na tematiku byla očekávána v tištěných monografických publikacích, které však zřejmě v důsledku novosti a aktuálnosti tematiky, až na jednu výjimku, nebyly nalezeny.

4

2. SEZNAM EXCERPOVANÝCH PRAMEN Ů

2.1. Rešeršní systémy v prostředí WWW GOOGLE [URL: http://www.google.com] GOOGLE SCHOLAR [URL: http://scholar.google.cz/] ALTAVISTA [URL: http://www.altavista.com]

2.2. Oborové databáze LISA tematický záběr: knihovnictví, rešeršní služby, Internet aj. producent: Bowker-Saur/Reed Elsevier retrospektiva: 1969- forma přístupu: WWW zkratka: lisa

2.3. Polytematické databáze EIFL Direct tematický záběr: společenské a humanitní vědy (řada Academic producent: EBSCO Publishing a OSI Search Elite) retrospektiva: 1990- forma přístupu: WWW zkratka: ase WEB OF KNOWLEDGE tematický záběr: multioborový producent: Thomson Reuters retrospektiva: 1945- forma přístupu: WWW zkratka: wk

2.4. Národní bibliografie a katalogy národních knihoven Národní knihovna ČR [URL: http://www.nkp.cz]

5

3. BIBLIOGRAFICKÁ ČÁST

3.1. Online aplikace sociálních sítí

1. ALA : American Library Association [online]. c2010 [cit. 2010-04-19]. ALA | Online Social Networks. Dostupné z WWW: <http://www.ala.org/ala/aboutala/offices/oif/ifissues/onlinesocialnetworks.cfm>.

Webové stránky Americké asociace knihoven, které se soustřeďují na tematiku online sociálních sítí (OSS). Stránky nabízí hodně odkazů na články, prezentace a další dokumenty včetně multimédií. Odkazují také na speciální wikipedii ALA v oblasti OSS, příslušné zdroje se zaměřením nejen na OSS, ale také na svobodu projevu nebo kyberšikanu.

2. ALOMARI, Hakam. Analysis of Online Social Networks [online]. May, 2009 [cit. 2010-04-19]. A Framework for Organizing Modern Social Networks. Dostupné z WWW: <http://www.cs.kent.edu/~halomari/Survey-final.htm>.

V současné době roste počet sociálních sítí a virtuálních komunit. Takový růst představuje i spoustu významných otázek, zejména, co se týče jejich klasifikace. V tomto článku je představen referenční demografický klasifikační rámec pro sociální sítě a virtuální komunity. Rámec kombinuje dva typy rysů: sociocentrický a síťověcentrický. Dle tohoto rámce byla provedena klasifikační studie na třiceti moderních sociálních sítí, rozdělená do čtyř věkových skupin. Na základě demografické klasifikace vedené skrze tento výzkum a posouzení různých statistických položek a zjištěných čísel se ukázal zajímavý výsledek. Ženy mezi 35 až 44 lety se s mnohem větší pravděpodobností zapojují do sociálních sítí než jejich mužské protějšky. Také teenageři obecně jsou interesováni do výměny hudby a dalších typů souborů rovněž jako do chatování mezi sebou a vytváření nových přátelství – z toho důvodu je většina z nich členem sociální sítě MySpace. Bylo také vypozorováno, že růst některých sociálních sítí začíná klesat, jako je tomu právě u největší sociální sítě MySpace.

3. BARRETT, Joanne. My Space or Yours?. Learning & Leading with Technology [online]. Sep 2006, 34, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://eric.ed.gov/ERICWebPortal/custom/portlets/recordDetails/detailmini.jsp?_nfpb=true&_&ERICExtSearch_SearchValue_0=EJ779810&ERICExtSearch_SearchType_0=no&accno=EJ779810>.

Sociální sítě jsou jedním z nejnovějších trendů k rostoucímu vývoji online komunit. Weby sociální sítí shromažďují data vložená členy, která jsou pak uchovávána jako jejich profily. Tato profilová data pak mohou být sdílena mezi členy sítě. Členství může být zdarma. Typická online aplikace sociální sítě poskytuje členům webovou stránku nebo blog, kam mohou vkládat svůj text, fotografie a další obsah k prohlížení pro návštěvníky. Tyto weby rychle expandovaly od roku 2003. Friendster byl zveřejněn v březnu 2003 a zpočátku členství rostlo poměrem 20% za týden. Friendster nepředvídatelně zasáhl kýženou skupinu 25-35 letých. Od té doby mnoho dalších velkých webových hráčů iniciovalo vznik online sociálních sítí. S rychlým růstem webů sociálních sítí a miliony studentů aktivně participujících v těchto sociálních klubech, autor článku volá učitele k prozkoumání jak naučit studenty, aby tyto weby používali moudře. Učitelé by si měli dát pozor na sporné otázky, jež vyvstaly v této spojitosti.

6

4. BOYD, Danah; ELLISON, Nicole. Social Network Sites : Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13, 1, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: <http://www.danah.org/papers/JCMCIntro.pdf>.

Online sociální sítě stále více přitahují pozornost akademické a výzkumné odvětví, které zajímá jejich dosah. V tomto článku jsou popsány vlastnosti online sociálních sítí a navržena i komplexní definice. Pohledem na historii těchto sítí je pak diskutován jejich další vývoj a případné změny.

5. BOYD, Danah. Friendster and Publicly Articulated Social Networking. In Conference on Human Factors and Computing Systems. Vienna : ACM, 2004 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z WWW: <http://www.danah.org/papers/CHI2004Friendster.pdf>.

Tento dokument představuje etnografické práce v terénu na Friendster, online seznamky využívající sociální sítě na podporu propojení mezi přáteli. Autorka zkoumá, jak v prostředí Friendsteru platí sociální teorie, jak uživatelé reagují, a napětí, které se objevuje mezi tvůrcem a uživatelem, když výsledek nevyhovuje předchozím očekáváním. Podle tohoto etnografického kousku jako příkladu, navrhuje, jak by Společenství HCI mělo zvážit koevoluci sociální komunity a technologií.

6. BOYD, Danah Reflections on Friendster, Trust and Intimacy. In Ubiquitous Computing : Workshop application for the Intimate Ubiquitous Computing Workshop. Seattle (WA), 2003 [cit. 2010-05-02]. Dostupné z WWW: <http://www.danah.org/papers/Ubicomp2003WorkshopApp2.pdf>.

Friendster.com je web, který našel místo jako portál pro manipulaci a hru s identitami a intimními údaji, které získává prostřednictvím požadavků na profily členů, jež nabízejí množství políček ke sdílení jejich intimních informací a vztahů. Záležitost důvěry je stále ještě nepokryta jak uživatelé transformují záměr webu k větší hravé intimitě a kreativitě. Pro zhmotnění tlaku mezi záměrem a přáním autorka zobrazuje a přemítá nad architekturou, populací a zvyklostmi Friendsteru.

7. BRYDOLF, Carol. Minding MySpace : Balancing the Benefits and Risks of Students' Online Social Networks. Education Digest. Oct2007, 73, 2, s. 4-8. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=27177330&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 0013127X.

Článek je zestručněním originálu, který vyšel na jaře 2007 v periodiku „Californian Schools“ a pojednává o studentském právu svobodného projevu ve Spojených státech amerických a rozporuplných příspěvcích na online sociálních sítích jako MySpace, Facebook a Xanga. Autorka poznamenává, že právní výzvy ke školním disciplinárním akcím jako reakce na internetové příspěvky studentů jsou běžné, bez ohledu na těžký úděl školního administrátora a jeho volbu mezi morální a právní povinností. Dále se zabývá kyberšikanou, odpovědností škol za výuku náležitého a bezpečného využívání iternetu, negativními vlivy online sociálních sítí na výchovu a digitální propastí mezi studenty a dospělými.

8. CLARK, George E. Environmental Twitter. Environment. Sep/Oct2009, 51, 5, s. 5-7. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=44500512&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00139157.

Článek se zabývá dopadem mikroblogingové sítě Twitter na prostředí komunity, a na poskytování pomocných služeb těm, kteří se zajímají o oblast prostředí a udržitelnosti. Je

7

zde uveden přehled funkcí Twitteru, včetně možnosti uživatele, který si může vytvořit oblíbenou sadu zdrojů, vyhledáním informací o nich. Autor si všímá toho, že co zapříčiňuje změnu v oblasti prostředí, právě je hodnota Twitter streamů v reálném čase, který umožňuje poskytování vhledu do názoru veřejnosti. Jako příklad potenciálu analýzy Twitteru uvádí model příspěvků u Twitteru v reálném čase během U. S. National Football League Super Bowl v roce 2009.

9. DARROW, Jonathan J.; FERRERA, Gerald R. Social Networking Web Sites and the DMCA : A Safe-Harbor from Copyright Infringement Liability or the Perfect Storm?. Northwestern Journal of Technology and Intellectual Property [online]. Fall 2007, 6, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.law.northwestern.edu/journals/njtip/v6/n1/1/>.

Hlavním tématem této studie jsou potenciální přestupky online sociálních sítí v oblasti copyrightu, vytvářející současný kyberfenomén.

10. DIETRICH, Bryce. Are Online Social Networks Communities? : A Social Network Analysis of Facebook. Conference Papers : Midwestern Political Science Association. 2008. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=42977563&lang=cs&site=ehost-live>.

Facebook a další sítě změnil způsob, jakým se lidé spojují. Avšak formují tyto interakce komunitu v tradičním slova smyslu? Za pomoci analýzy sociálních sítí se článek pokouší na tuto otázku odpovědět.

11. FAN, Lisa; LI, Botang Blog-based Online Social Relationship Extraction. In Proceedings of the 8th IEEE International Conference on Cognitive Informatics. Los Alamitos (California) : IEEE Computer Soc., 2009. s. 457-463. Dostupné z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=8>. ISBN 978-1-4244-4642-1.

S dramatickým nárůstem účastníků v sociálních sítích je pro online uživatele nezbytný inteligentní a efektivní management systému sociálních vztahů. Tradiční lineání seznam sociálních entit se může stát problematickým, zatímco bude síť růst do šířky. V článku je představen systém VisoLink, který je sociální sítí, založenou na „přátelském hodnocení“, za pomoci měření podobnosti uživatelských zájmů. Unikátní přístup kombinuje obsahovou a uživatelskou analýzu k zjištění uživatelských zájmů. Měří uživatelský zájem, založený na jeho čtecích i psacích zájmech. Toto měření podobnosti mezi online aktéry poskytuje nezbytnou podporu vizualizaci osobní sociální stíě a osobní doporučení.

12. GAINES, Brian J.; MONDAK, Jeffery J. Typing Together? Clustering of Ideological Types in Online Social Networks. Journal of Information Technology & Politics. 2009, 6, 3/4, s. 216-231. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=43428803&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 19331681.

V krátkém rozpětí několika let vyvstal Facebook jako centrální forum sociální interakce a komunikace. Fakt, že členové Facebooku mají bohatý „virtuální sociální kapitál“, může být důležitou zprávou z hlediska politických závazků a mobilizace, a šířeji také z hlediska obsahu a vzorů sociální interakce. V článku je diskutován význam fenoménu Facebook pro školství v sociálních sítích. Krátké představení Facebooku spolu s hodnocením přínosů a omezení vychází z průzkumu této sítě. Několik malých vzorků z těchto sítí je předběžně analyzováno

8

a referováno. Na základě minulých průzkumů sociálních vztahů fungujícím na principu komunikace face-to-face, je zkoumáno, zda online vztahy mají některé z hlavních charakteristik běžných forem tradičních sítí. Zvláště se článek zaměřuje na to, jestli existují nějaké znaky sdružování členů Facebooku podle jejich politických názorů a zda jsou přítomny také efekty upjatosti sledované v jiných formách sítí.

13. GARTON, Laura; HAYTHORNTHWAITE, Caroline; WELLMAN, Barry Studying On-Line Social Networks. In Doing Internet Research : Critical Issues and Methods for Examining the Net. United States of America : SAGE Publications, c1999. s. 75-105. Dostupné z WWW: <http://www.google.com/books?id=15SksRiDf04C&lpg=PA75&ots=BOgOYyJIYw&dq=%22social%20networks%22&lr&hl=cs&pg=PA75#v=onepage&q&f=false>.

Kapitola knihy o metodách výzkumu na internetu se zaměřuje na studium online sociálních sítí. Srovnává metodu s přístupy počítačové komunikace. Charakterizuje sociální sítě, vysvětluje jejich vnitřní dělení a kontext. Nastiňuje návrh analýzy a výzkumného procesu.

14. GOLBECK, Jennifer. Trust and Nuanced Profile Similarity in Online Social Networks. ACM Transactions on the Web. Sep2009, 3, 4, s. 12. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=44303067&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 15591131.

Online sociální sítě, kde si uživatelé uchovávají seznamy přátel a vyjadřují své preference k položkám, jako jsou filmy, hudba nebo knihy, jsou velmi populární. Tyto webově založené informace jsou předurčeny a ideálně se hodí k využití v široké škále inteligentních systémů, které mohou těžit z uživatelských sociálních a personálních dat. Aby byly tyto systémy efektivní je však důležité porozumět vztahu mezi sociálními a personálními preferencemi. V této studii byly prověřeny rysy profilových podobností, a jak tyto souvisí se způsobem, jakým uživatelé určují důvěryhodnost. Autorům se podařilo izolovat několik profilových rysů, které mají vliv na to, jak moc těmto hypotetickým uživatelům subjekty důvěřují.

15. HOWARD, Bill. Analyzing Online Social Networks. Communications of the ACM. Nov2008, 51, 11, s. 14-16. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=35211886&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00010782.

Článek se zabývá sociálními sítěmi. Některé jsou úspěšné a některé ne. Témata diskuse zahrnují analýzu odlišností, které existují mezi fyzickými a sociálními sítěmi, předpovědi autora k vývoji online sociálních sítí a jak jejich analýza může poskytovat jasno v úspěšnosti a krachu těchto sítí. Dále je diskutován také stupeň poctivosti s jakou se na webu popisují sami uživatelé.

16. HUBERMAN, Bernardo A.; ROMERO, Daniel M.; WU, Fang. Social networks that matter : Twitter under the microscope. December 4, 2008. 9 s. Dostupné z WWW: <http://arxiv.org/pdf/0812.1045>.

Vědci, inzerenti i političtí aktivisté vidí masivní online sociální sítě jako reprezentaci sociálních interakcí, které mohou být mimo jiné užity ke studiu a propagaci myšlenek, sociálních pout a virálního marketingu. Ale prolikované struktury sociálních sítí neodhalují momentální vzájemné vlivy mezi lidmi. Nedostatek pozornosti a denní rytmus života a práce činí lidi nedbalými vůči těm, kterým na nich záleží a oplácejí jejich pozornost. Studie sociálních interakcí prostřednictvím Twitteru objevila, že spouštěčem užívanosti je rozptýlená a skrytá sít spojení ležící pod sítí přátel a sledovači.

9

17. CHEUNG, Christy M. K.; LEE, Matthew K. O. A theoretical model of intentional social action in online social networks. Decision Support Systems. APR 2010, 49, 1, s. 24-30. Dostupný také z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=6>. ISSN 0167-9236.

Online sociální sítě (Facebook, MySpace, LinkedIn atd.) se staly významným novým fenoménem v lidské komunikaci a vzorech interakce a mohou mít hlubší dopad na způsob, jímž lidé komunikují a spojují se mezi sebou. V této studii je rozhodnutí používat online sociální sítě konceptualizováno jako úmyslná sociální akce, a je zkoumán relativní dopad tří modelů procesů sociálních vlivů (identifikace, souhlas, internalizace). Empirická studie uživatelů Facebooku objevila, že kolektivní intence k užívání sociálních sítí je determinována sociální identitou a subjektivní normou. Sociální identita byla shledána druhořadovou latentní konstrukcí, zahrnující kognitivní, hodnotící a emocionální komponenty.

18. JOINSON, Adam N. Looking at, looking up or keeping up with people? : motives and use of facebook. In Conference on Human Factors in Computing Systems : Proceeding of the twenty-sixth annual SIGCHI conference on Human factors in computing systems. Florence, Italy : ACM, 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <http://portal.acm.org/citation.cfm?doid=1357054.1357213>. ISBN 978-1-60558-011-1, http://doi.acm.org/10.1145/1357054.1357213.

Tato stať studuje využití sociální sítě Facebook a potěšení, které z jejího užívání mají uživatelé. V první studii 137 uživatelů generovalo slova a věty, kterými měli popsat jak Facebook užívají a co je na tom baví. Tyto věty byly rozděleny do 46 položek, které byly doplněny 241 uživateli ve studii druhé. Faktorová analýza identifikovala sedm jedinečných využití a požitků: sociální spojení, sdílené identity, obsah, sociální průzkum, surfování sociální sítí a obnovování statusů. Demografie uživatelů, vzory síťové návštěvnosti a užití důvěrných nastavení byly asociovány různým využitím a požitky.

19. JONES, Harvey; SOLTREN, José Hiram. Facebook : Threats to Privacy [online]. 2005 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <http://citeseerx.ist.psu.edu/viewdoc/download?doi=10.1.1.112.3154&rep=rep1&type=pdf>.

Koncoví uživatelé na Facebooku sdílejí širokou škálu informací, ale diskuse o aspektech důvěrnosti takového počínání teprve začaly vyvstávat. Autoři článku prověřili, jak Facebook působí na soukromí a našli v systému vážné trhliny. Soukromí na Facebooku je podkopáváno třemi hlavními faktory: uživatelé se příliš odhalují, Facebook nedělá adekvátní kroky k zabezpečení jejich soukromí a třetí strany tak aktivně vyhledávají informace koncových uživatelů. Závěry koncových uživatelů byly založeny na výzkumu studentů MIT a statistické analýze Facebookových dat z MIT, Harvard, NYU a oklahomské univerzity. Systém Facebooku byl analyzován podle podmínek the Federal Trade Commission. Ve světle dostupných informací byla vytvořena modelová hrozba k analýze specifických ohrožení soukromí.

20. KAY, Russell. QUICKSTUDY : Online Social Networks. Computerworld. 10/1/2007, 41, 40, s. 56. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=26921754&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00104841.

10

Článek se zabývá technologií online sociálních sítí. Sociální sítě jsou webové stránky umožňující jedincům komunikovat mezi sebou. Toto je možné skrze různé platformy, jako jsou seznamky, profesní sítě nebo chatovací místnosti. První web, který nabídl specifické sociální síťování, byli Classmates.com, založené roku 1995 a následované SixDegrees.com v roce 1997. Rychlý nárůst blogování pak znamenal pro sociální sítě největší hybnou sílu.

21. KRYDER, Cynthia L. Facebook Friend or Fan? You Decide. AMWA Journal : American Medical Writers Association Journal. 2010, 25, 1, s. 32-33. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=48772396&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 10756361.

Článek je zaměřen na portál sociální sítě Facebook. Zmiňuje, jak byl Mark Zuckerberg schopen vytvořit tento web, když byl ještě student Harvardovy univerzity v únoru 2004. Zabývá se odlištnostmi mezi Facebook Profile account a Facebook Page account, který zahrnuje přístup a velký počet fanoušků nebo přátel. Nabádá uživatele Facebooku, aby omezili svůj profil na přístup přátelům a Page account používali pro jiné než soukromé činnosti.

22. LENHART, Amanda; FOX, Susannah. Pew Internet : Pew Internet & American Life Project [online]. Feb 12, 2009 [cit. 2010-04-12]. Twitter and status updating. Dostupné z WWW: <http://www.pewinternet.org/~/media//Files/Reports/2009/PIP%20Twitter%20Memo%20FINAL.pdf>.

Zpráva je založena na závěrech denního průzkumu užívání internetu Američany. Velká část výsledků je založena na datech z telefonních interview vedených Princeton Survey Research Associates International mezi 19. listopadem a 20. prosincem 2008 a ve vzorku 2 253 dospělých od 18 let, včetně 502 mobilních interview vedených ve španělštině. Z výsledků se lze dovědět například kolik procent Američanů denně obnovuje statusy na Twitteru nebo jaká je struktura uživatelů obecně.

23. LEVIN, Avner; NICHOLSON, Mary Jo. Online Social Networks : Places of Risk, Places of Law?. In Conference Papers : Law & Society.Ryerson University, 2008. Dostupné z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=36958375&lang=cs&site=ehost-live>.

Online sociální sítě představují významná rizika soukromí a reputace jejich uživatelů. Kyberprostor je z hlediska práva neschopen efektivně řešit tato rizika. Článek uvádí výzkum percepce takových rizik uživateli online sociálních sítí a jejich potenciální řešení, vedený institutem Privacy and Cyber-Crime na Ted Rogers School of Management na Ryersonově univerzitě. Objevuje také možnost, že reputace a soukromí online se bude vyvíjet spíše ve směru odlišném od fyzických offline protějšků, a právních nástrojů, které kyberprostor bude potřebovat, aby chránil tyto nové názory.

24. List of social networking websites In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, , [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_social_networking_websites>.

Seznam nejvyužívanějších online sociálních sítí vyjma seznamovacích portálů.

11

25. LUO, John S. The Facebook Phenomenon : Boundaries and Controversies. Primary Psychiatry. Nov2009, 16, 11, s. 19-21. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=47156928&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 10826319.

S rostoucím využíváním internetu lékaři i pacienty není neočekávané, že se jednoho dne mohou jejich online životy protnout. Před érou vyhledávacích strojů věděli pacienti o svých ošetřujících doktorech málo, dokud se osobně nesetkali. Nyní mohou pacienti sledovat oblast lékařství pro hledání minulých stížností, hodnocení lékařů jinými pacienty, vyhledávat jejich odborné publikace a profily v akademické nebo privátní praxi. S mocí a sofistikovaností vyhledávacích nástrojů je dnes všechno jednodušší, včetně oodkrývání informací o druhých. Anonymita, soukromí a hranice jsou v kyberprostoru v ohrožení, izolace klesá s tím, jak internet nabízí sílu informací. Tato stať se zabývá oblastí vztahu pacient – lékař, který trpí dopadem sociálních sítí online.

26. MATZAT, Uwe. Reducing Problems of Sociability in Online Communities : Integrating Online Communication With Offline Interaction. American Behavioral Scientist. APR 2010, 53, 8, s. 1170-1193. Dostupný také z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=9>. ISSN 0002-7642.

Výzkumníci v oblasti sociálních sítí tvrdili, že offline vztahy ovlivňují vztahy online, avšak není jasné, jaké vlastnosti vlastnosti online vztahů jsou ovlivněny existencí těmi offline. Článek zkoumá, jak směsice virtuálních a reálných životních interakcí – v kontrastu k čistě virtuální interakci – mezi některými členy online komunity sdílející znalosti, redukuje převahu problémů, jimž čelí celá komunita. Typickými problémy pospolitosti, které zvyšují riziko krachu sdílení poznatků, jsou ztráta důvěry mezi členy, individualistické chování a chybějící stabilita členství. Analýza vychází z výzkumných dat z 26 online komunit, které jsou částmi virtuální organizace, jež sdružuje komunity učitelů. Závěry evidují více důvěry a méně individualismu ve smíšených komunitách, ale žádnou větší stabilitu členství. Výsledky přispívají k poznání, jak offline sítě ovlivňují online vztahy – jmenovitě, offline sítě redukují problémy pospolitosti, tím usnadňují online sdílení poznatků. Výsledky navíc modifikují dřívější tvrzení o integraci online komunkace a offline interakce, kdy ukazují, že kompletní integrace není nezbytná.

27. MIKA, Peter. Social networks and the Semantic Web. New York : Springer Science+Business Media, LLC, c2007. 234 s. Dostupné z WWW: <http://books.google.cz/books?id=tcYJ8a32nFUC&lpg=PP1&dq=Social%20networks%20and%20the%20semantic%20web&pg=PA234#v=onepage&q&f=false>. ISBN 978-0-387-71001-3.

Je těžké rozeznat, jestli my změnili web nebo web změnil nás, dokonce i s možností zpětného pohledu. Kniha Sociální sítě a sémantický web nabízí dvě velké případové studie. První ukazuje možnosti sledování výzkumu v internetové komunitě za pomoci kombinace informací získaných z webu a z dalších zdrojů dat a následné analýzy. Těžba sociálních sítí z webu hraje v této studii důležitou roli z hlediska získávání dynamických síťových dat ve velkém měřítku, které jsou jinak nad rámcem možností výzkumných metod. Druhá studie zdůrazňuje úlohu sociálního kontextu v klasifikaci generované uživateli, jako je například systém tagování známý jako folksonomie. Publikace Sociální sítě a Sémantický web je určena pro výzkumné pracovníky a pokročilé studenty sémantického webu a webových služeb, informačních systémů, sociálních a informačních věd.

12

28. PARK, Namsu; KEE, Kerk F.; VALENZUELA, Sebastián. Being Immersed in Social Networking Environment : Facebook Groups, Uses and Gratifications, and Social Outcomes. CyberPsychology & Behavior [online]. December 2009, 12, 6, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2009.0003>.

Webový průzkum 1 715 vysokoškolských studentů byl veden k prověření skupin na Facebooku, požitků uživatelů z jeho využívání a vztahů mezi těmito požitky a politickou a civilní zúčastněností uživatelů offline. Faktorová analýza objevila čtyři primární potřeby k zapojení se do skupin na Facebooku: socializace, zábava, hledání vlastního statusu a informace. Požitky se různí v závislosti na demografických aspektech uživatele jako je pohlaví, rodiště a školní rok. Analýza vztahů mezi uživatelskými potřebami a občanskou a politickou zúčastněností poukazuje, jak bylo předvídáno, že informační jednání více korelovalo s občanskou a politickou činností než s rekreační.

29. PEARSON, Erika. All the World Wide Web's a stage : The performance of identity in online social networks. First Monday. Mar2009, 14, 6, s. 6. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=iih&AN=38423450&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 13960466.

Článek se zabývá otázkou, jak mohou být konceptualizovány hry formování identity v online sociálních sítích. Vycházejíc z teorií Goffmana a Granovetteroa o sociálním vystupování a společenské svázanosti článek tvrdí, že identity v sociálních sítítch jsou vědomě konstruované a spojují v sobě informace veřejné a soukromé. Svou existencí podporují weby sociálních interakcí, které jsou zaplavovány těmito prchavými konstrukcemi identit.

30. PELLING, Emma L.; WHITE, Katherine M. The Theory of Planned Behavior Applied to Young People's Use of Social Networking Web Sites. CyberPsychology & Behavior [online]. December 2009, 12, 6, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2009.0109>.

Navzdory vzrůstající popularitě webů sociálních sítí je známo velmi málo o psychosociálních proměnných, které předpovídají využívání těchto portálů lidmi. Následující studie použila a rozšířila model teorie plánovaného chování včetně přídavných proměnných vlastní identity k tvrzení, že vysokoúrovňové portály sociálních sítí užívají své záměry na vzorku mladých lidí ve věku 17 až 24 let.

31. RAACKE, John; BONDS-RAACKE, Jennifer. MySpace and Facebook : Applying the Uses and Gratifications Theory to Exploring Friend-Networking Sites. CyberPsychology & Behavior [online]. April 2008, 11, 2, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/cpb.2007.0056>.

Vzrůstající užití internetu jako nového nástroje při komunikaci změnilo způsob, jakým jsou lidé v interakci. Tento fakt je v současnosti ještě více očividní vzhledem k vývoji a využití sítí operujících s přátelskými vztahy. Avšak dosud žádný výzkum nehodnotil tyto sítě a jejich dopad na vysokoškolské studenty. A proto byla tato studie zaměřena na hodnocení: proč lidé používají tyto portály, jaké jsou typické charakteristiky vysokoškolského uživatele, jaké využití a požitky z této činnosti plynou. Výsledky ukázaly, že velká většina vysokoškolských studentů využívají tyto portály nezanedbatelnou část dne z důvodů jako je vytváření nových přátel a hledání starých.

32. REID, Ken. Rise of the online social networks leaves us all at risk. Times Educational Supplement. 9/11/2009, 4856, s. 46. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=44319461&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00407887.

13

Autor se zabývá dopadem online sociálních sítí na několik teenagerů ve Velké Británii. Objasňuje nebezpečné efekty online sociálních sítí na většinu studentů v zemi. Tvrdí, že mnoho rodičů nedává dostatečný pozor na aktivity vlastních dětí surfujících na internetu. Autor se také zaměřuje na cenzuru studentů, kteří online sítě využívají.

33. ROOS, Dave. How Online Social Networks Work. HowStuffWorks.com [online]. 01 November 2007, 2, [cit. 2010-04-19]. Dostupný z WWW: <http://communication.howstuffworks.com/how-online-social-networks-work.htm#>.

Článek se zabývá online sociálními sítěmi. V několika kapitolách představuje fungování sítí, návody, jak získat kontakty, jak lze sítě ohrozit, jaké technologie jsou potřeba k jejich výstavbě, módní sociální sítě a mnoho dalšího.

34. SANCHEZ ABRIL, Patricia. A (My)Space of One's Own : On Privacy and Online Social Networks. Northwestern Journal of Technology and Intellectual Property [online]. Fall 2007, 6, 1, [cit. 2010-04-12]. Dostupný z WWW: <http://www.law.northwestern.edu/journals/njtip/v6/n1/4/>.

Účastníci online sociálních sítí si libují ve svobodě, které jim usnadňuje narůstající sociální internet. Často pociťují narušení osobního soukromí, když jejich online profily objeví a vměšují se do nich rodiče, zaměstnavatelé nebo jiné nezamýšlené publikum. Mezitím se takovému chování starší a nezasvěcená generace vysmívá, poukazujíc na jejich pošetilost při zveřejňování osobních příběhů, obrázků a informací. Obviňují účastníky online sociálních sítí z technologického ignorantství, nestarání se o soukromí a rizika a také ze špatného úsudku. Někteří se zase hlásí k představě, že online soukromí je neexistující a jeho ochrana, ať právní nebo praktická, je tedy zbytečná. Studie obsahuje stručný přehled jevů online sociálních sítí a nastiňuje některé z jejích skutečných a vnímaných hrozeb.

35. Sociální sítě [online]. 2008 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: <http://socialnisite.cz/>.

Projekt Sociální sítě vznikl v roce 2008 a má za cíl vyplnit mezeru na trhu specializovaných webů, věnovaných konkrétním oblastem v IT. Český internet obsahuje zanedbatelně málo informací o světu sociálních sítí. Tento web je věnován především sociálním sítím na internetu, jinými slovy komunitním serverům.

36. SUMMERSKILL, Benjamin. Online social networks and wellbeing. Lancet. 8/15/2009, 374, 9689, s. 514. Dostupný také z WWW: <http://search.ebscohost.com.proxy.mzk.cz/login.aspx?direct=true&db=a9h&AN=43830363&lang=cs&site=ehost-live>. ISSN 00995355.

Autor reflektuje sporné otázky kolem online sociálních sítí. Zmiňuje volání rodičů Megan Gillan, která zemřela předávkováním poté, co k tomu byla donucena na síti Bebo, k lepšímu monitoringu sociálních sítí a jejich portálů. Cituje výsledky dvou studií o užívání internetu a duševní pohodě. Argumentuje, že ačkoliv jsou tyto portály užitečné nástroje, je zapotřebí detailních studií k porozumění, jaké rizika a výhody vlastně přinášejí.

37. TONG, Stephanie Tom, et al. Too much of a good thing? The relationship between number of friends and interpersonal impressions on facebook. Journal of Computer-mediated Communication. Apr2008, 13, 3, s. 531-549. Dostupný také z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=2&doc=19>. ISSN 1083-6101.

Základním rysem online sociální sítě Facebook jsou linky a spojení mezi přáteli. Suma počtu přátel se zobrazuje na profilu každého uživatele jako známka přátelských konexí, kterých

14

dosáhl. Oproti offline sociálním sítím v těch online jednotlivci dosahují v počtu přátel i několika set kontaktů. Experiment zkoumá vztah mezi počtem přátel na profilu uživatele Facebooku a jeho hodnocením z hlediska atraktivity a extroverze.

38. VALENZUELA, Sebastian; PARK, Namsu; KEE, Kerk F. Is There Social Capital in a Social Network Site? : Facebook Use and College Students' Life Satisfaction, Trust, and Participation. Journal of Computer-mediated Communication. Jul2009, 14, 4, s. 875-901. Dostupný také z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=6>. ISSN 1083-6101.

Studie zkoumá, zda Facebook, jedna z nejpopulárnějších sociálních sítí mezi vysokoškolskými studenty ve Spojených státech, souvisí s názory a postoji, které zvětšují sociální kapitál jednotlivce. Na základě dat z náhodného webového průzkumu vysokoškolských studentů v Texasu, byly nalezeny pozitivní vztahy mezi intenzitou používání Facebooku a životním uspokojením studentů, sociální důvěrou, občanským zaměstnáním a politickou zúčastněností. Zatímco tyto závěry mohou uklidnit obavy těch, kdo se bojí, že Facebook má většinou negativní dopad na mladé lidi, pozitivní a významné asociace mezi Facebookem a sociálním kapitálem byly malé. Předpokládá se, že online sociální sítě nejsou tím nejefektivnějším řešením pro vyproštění mladých z občanských povinností a demokracie.

39. YOUNG, Sean; DUTTA, Debo; DOMMETY, Gopal. Extrapolating Psychological Insights from Facebook Profiles : A Study of Religion and Relationship Status. Cyberpsychology & Behavior. JUN 2009, 12, 3, s. 347-350. Dostupný také z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=Refine&qid=4&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=1&doc=9>. ISSN 1094-9313.

Uživatelé online sociálních sítí mohou zanechávat na svých profilech kreativní, důvtipné podněty ke komunikování svých motivací a zájmů s dalšími participanty. Článek se zabývá psychickými předsudky, které mohou vznikat identifikací a analýzou těchto podnětů. Zaměřením se na oblast hledání vztahů je předpokládáno, že lidé užívající sociální sítě ke schůzkám, by odhalili svůj svobodný status jako způsob vyvolání potenciálních příležitostí. Na základě výsledků z pilotní studie podporující tuto hypotézu, je předpokládáno, že lidé pokoušející se zaujmout uživatele s podobným náboženským prostředím, by vykazovali náboženskou příslušnost zároveň se statusem svobodný. S využitím dat ze 150 facebookových profilů výsledky naznačují, že lidé vykazující náboženskou příslušnost více inklinují k evidování sebe sama jako svobodné, než ti, kteří tyto informace neuvádějí. Toto je první studie navrhující, že informace z veřejně dostupných profilů mohou být užity k předpovídání lidské motivace k využívání sociálních sítí.

40. ZACZEK, Lukasz; DATTA, Anwitaman Mapping Social Networks into P2P Directory Service. In SocInfo 2009 : International Workshop on Social Informatics. Los Alamitos (California) : IEEE Computer Soc., 2009. s. 10-15. Dostupné z WWW: <http://apps.isiknowledge.com.proxy.mzk.cz/full_record.do?product=WOS&search_mode=GeneralSearch&qid=1&SID=W2IKaJnbMGnHCgMabok&page=2&doc=19>. ISBN 978-0-7695-3706-1.

Článek prezentuje přístup k využívání informací ze sociálních sítí v peer-to-peer sítích, za účelem efektivního vyhledání relevantních informací s využíváním důvěryhodných vztahů v sociálních sítích. Novinkou tohoto přístupu je demonstrace toho, že pouze podmnožina celé sociální sítě je adekvátní k postavení efektivní a spolehlivé sloužby. Užití peer-to-peer sítě,

15

která je adaptací virtuálního kruhu mechanismů původně navržených pro ad-hoc sítě k rozmístění řízení služby, umožňuje hledání přátel, což je funkce běžná v online sociálních sítích. Využití tohoto systému se předpokládá v oblasti rozmisťování peer-to-peer online sociálních sítí.