oksana zabu¾ko: jak si ochoit apokalypsu

Download Oksana Zabu¾ko: Jak si ochoit apokalypsu

Post on 23-Jul-2016

225 views

Category:

Documents

3 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Knihovna MAČ 01. Dva esejistické texty jedné z nejvýznamnějších ukrajinských autorek současnosti.

TRANSCRIPT

  • OksanaZabuko

    Jak si ochoit apokalypsu

    01 Knihovna MA

    UA

  • Oksana ZabukoNarodila se roku 1960 vLucku na Volyni. Studovala filozofii aes-tetiku vKyjev. Na zatku devadestch let pednela ukra-jinistiku na univerzitch vUSA.Je jednou znejvznamnjch ukrajinskch autorek souasnosti, uznn se j dostalo pedevm jejm romnm (Poln vzkum ukrajinskho sexu, 1996, esky 2001; Muzeum oputnch tajemstv, 2009, esky 2013), kter byly peloeny do etiny imnoha jinch jazyk. Jejm tmatem jsou pedevm ensk osudy na pozad tragick ukrajinsk his-torie. Krom romn pe poezii, krtk przy (Sestro, sestro, 2003, esky 2006), vnuje se literrn vd (evenkv mtus Ukrajiny, 1997) ajako mnoho dalch ukrajinskch spisovatel pe aknin vydv tak publicistiku (Zmapy knih alid, 2012). N. Rudnienko napsala: Lze bez pehnn ci, e Oksana Za-buko svmi knihami otevela novou strnku vnejnovj ukra-jinsk literatue.

  • OksanaZabuko

    Jak si ochoit apokalypsu

  • Oksana Zabuko, 2015 Translation Rita Kindlerov, 2015 Vtrn mlny, 2015 ISBN 978-80-7443-134-0

    Vychz u pleitosti literrnho festivalu Msc autorskho ten 2015, estn host Ukrajina Brno Ostrava Koice Wrocawwww.autorskecteni.czwww.autorskecitanie.skwww.misyacavtorskykhchytan.com.uawww.msa.wroclaw.pl

    Mediln partnei

    The translation was kindly supported by the Fund for Central & East European Book Projects, Amsterdam. Publikace vznikla za finann podpory International Visegrad Fund, Ministerstva kultury esk republiky, Sttnho fondu kultury, Nadace esk literrn fond.

  • 9PLANETA PELYNK: DOVENKO TARKOVSKIJ TRIER ANEB ODISKURZU NOVHO HORORU

    Teprve a bude pokcen posledn strom, teprve a bude zneitna posledn eka,

    teprve a bude ulovena posledn ryba, teprve tehdy zjistte, e se penze nedaj jst.

    Thathka yotake (Sedc bk)

    Vadymovi Skurativskmu

    ***

    Dne 26.dubna 1986 zaalo vKyjev, ve tvrti uljavka snit.Trvalo to minutu nebo dv. Den u byl tm letn, slunen,

    stromy obsypan kvty akolem ten amerunk, kter vtuto ron dobu astn zahalovaly blmi svatebnmi kyticemi zmren so-vtsk obydl, bzuely vely vteplch basovch tnech na pozad mstskho hluku Vystupovala jsem zpecpanho trolejbusu aprvn, eho jsem si vimla, sotva jsem dolpla na chodnk, byla zmna osvtlen: nad ulic visel na severn polovin oblohy jak hor-sk hbet boukov mrak neuviteln, nevdan zivosti doba peddigitln jako by byl rozsvcen zevnit, azpad pod nm hoel studenm, jaksi kovovm leskem jako vatmosfe jin planety.

  • 10

    To je krsa! vydechl mi nkdo za zdy.Vzpomnm si na fascinovan kolemjdouc, jejich tve zal-

    vala chimrick z jako na diskotce. Podobn snmky, jenom modeji nasvcen, lze vidt vMelancholii Larse von Triera, vepi-zod, kde hrdinov vychzej na verandu, aby pozorovali vraed-nou planetu: zaklonn hlavy, strnul irok smvy Anhle se spustil snh.

    Padal aokamit tl. Vzpomnm si, jak snhov vloky do-padaly na vloky mho saka, sako bylo bl aj jsem se pekva-pen smla stejn jako vichni kolem (to je teba: snh uprosted jara! Snh na zelenm list, v60. letech byl takov ukrajinsk hit, la lala lala!), jet jsem zalitovala, e snhov vloky na b-lm podklad nejsou vidt: bylo mi ptadvacet aosnhu jsem vdla jen, e snh mi slu minulou zimu m mu, do nj jsem byla zamilovan, polbil vpadajcm snhu asnail se pitom ne-setst snhovou nadlku zmch vlas. Vtu chvli jsem se vidla jeho oima. Actila jsem se jako krasavice.

    Ale hned vdalm okamiku jsem si vimla, e snhov vlo-ky na ramenou saka zmizely anezanechaly po sob kupodivu ani nznak vlhkosti

    Byla-li bych podna, abych vyjmenovala vechny ppady ab-solutn, nadlidsk krsy, kter jsem kdy vivot vidla, t krsy, po n touili romantici akterou Rilke tak pesn nazval potkem hrzy, jej prv e snesem 1, pak by se na prvnm mst neob-jevila milnsk katedrla, dn Taj Mahal ani vhled zlanovky nad njakm alpskm dolm, ani zpad slunce nad Atlantikem zokna letadla, ale tch pr minut radioaktivnho snhu na kyje-

    1 Rainer Maria Rilke: Obrazy a elegie, Praha 2007, s. 76 (Duinsk elegie, Prvn elegie, pel. Pavel Eisner). Pozn. pekl.

  • 11

    vskm Vtznm nmst dne 26.dubna 1986. Nikdy pedtm ani potom jsem takov nebe nevidla adala bych hodn za to, abych ho u nikdy nespatila. Zde se hod citt zEvangelia:

    Je hrozn upadnout do ruky ivho Boha. (d 1031) To nebe tak ivypadalo jako by se na nm u u ml ukzat iv Bh. Jen nikdo jet nevdl, e On vtu chvli zvauje, jak st iv zem dole m zemt.

    Zatroubil tet andl, aztila se znebe velik hvzda hoc jako pochode, padla na tetinu ek ana prameny vod. Jmno t hvzdy je Pelynk. Tetina vod se zmnila vpelynk amno-stv lid umelo ztch vod, protoe byly otrveny. (Zj 81011)

    Pelynk, ernobl, Artemisia vulgaris: prvn slovo ukrajin-skho jazyka, kter se nauili na vech kontinentech pt let ped tm, ne se na map Evropy objevilo slovo Ukrajina (ob udlosti spolu pmo souvisej, nebo idnes lze smle tvrdit, e prv vten den, 26. dubna 1986, byl sovtskmu impriu vyne-sen konen verdikt; jakoby se nkde na potai djin zapnula neviditeln tabulka do konce Sovtskho svazu zbv xx let yy msc zz dn). Aza 25 let pod stejnou hvzdou pily vody, jen na opanm konci euroasijskho kontinentu, vJaponsku. Ko-lik tch vod bylo otrveno akolik lid kvli nim poumralo, to vsouasn dob nikdo iv nev, stejn jako jsme to tehdy ne-vdli ani my vKyjev.

    Take Rilke ml pravdu (bsnci se vbec zdkakdy ml, jen jim mlokdo naslouch): byl to skuten zatek. Hrza pila pozdji.

    Brzy se pak ukzalo, e shrzou dokonce stou posledn, apokalyptickou je lovk schopen nauit se t.

    Ato je podle mho nzoru to nejdleitj vcelm tomto p-bhu. Nebo mon ivcel historii 20. stolet. Star knihy otom nepsaly aa donedvna na to vkulturn vbav lidstva vbec

    nebyla slova. My, cel nae souasn civilizace, nakaen me-

  • 12

    lancholickm oekvnm vlastnho konce jako organismus ra-diac, je sotva zanme nahmatvat obsazovat znu nmoty.

    Vypad to, e bychom si mli pospit.

    ***

    Za celch tch dvacet pt let jsem otom nikdy nepsala. Anikdo zmch krajan se m nikdy nezeptal pro. Na takov vci se ptaj (celkem pravideln) pouze cizinci. M krajan moc dobe vd, co to je zna mlen ajak tk je se zn dostat. Kdy rusk reisr A.Mindadze vKyjev pedstavil film Vsobotu, natoen vkoprodukci sUkrajinou aNmeckem, k25. vro ernobylsk katastrofy, jak bylo oznmeno, kino bylo narvan kprasknut, ale diskuse se nekonala: po 20 minutch zaali lid masov odchzet. Ty kriminln vn vrusk provincii, kter zuily na obrazovce, mly sudlostmi naeho jara 1986 spolenho asi tolik, kolik njak hollywoodsk Taras Bulba sYulem Brynnerem shistori zporoskch kozk, aKyjevan, pevn stednho astarho vku (ti, kte si pamatuj!), hla-sovali mlky nohama. Kdy se rozsvtilo, vhlediti sedlo asi tucet du. Aj si vzpomnla na jednu televizn report zkonce 80.let: novini se vticetikilometrov zn vyptvali rodiny, kter se po roce putovn vrtila po partyznsku do sv rodn vesnice. Psn, odmen staena ve vyvan zste sedla ped svm domkem bez pohnut jako samuraj. Kn se tulil chla-pec asi esti- nebo sedmilet. Dialog, fatln pro nemonost po-chopen se, vedly dv civilizace, usedl anomdsk: nomdsk sty novin en vysvtlovala, e j pinesla smrt ae jedin zpsob, jak t smrti uniknout, je stt se tak nomdkou. Staena

  • 13

    odpovdala krtce msto n jasn promlouvala jej tv: byla vn vepsna nevyslovitelnost proit zkuenosti abezbeh pohrdn lidskou tupost, kter vldne svtu. Ve chvli, kdy de-finitivn ztratila nadji na to bt vyslechnuta, mvla msto od-povdi rukou: Tse! Zvedla se avzala vnuka za ruku:

    Poj, chlape!Zmizela vdomku azavela za sebou dvee; tak odhlaso-

    vala nohama.Odmtnut mluvit je vobou ppadech (jak je typick, ukrajinsk

    tisk film Vsobotu zdvoile ignoroval) ist morln akt. Jak reisr, kter se schovv za ernobylsk tma, aby si eil sv vlastn umleck problmy, tak novini, kte pijeli, aby natoili atraktivn report ocizm netst, vprv ad jasn poruuj jist morln normy. Zrove vak jet vytvej areprodukuj svj vlastn, bez ohledu na realitu lidskho proitku, ernobylsk diskurz: simula-krum, kter hlue skrv onu oblast nevysloviteln zkuenosti jako pod betonovm sarkofgem akter kadm rokem svm samot-nm nabvnm hmoty (knihy, filmy, bsn, hry) sniuje ance kultury vbec kdy se dobt t zkuenosti. Proret ze mlen je nkdy jednodu ne kopec l. Tak jak ta hora roste, morln pi-talivj volbou se stle vce stv mlen. Myslm si, e iproto se toho na samotn Ukrajin krom dokumentaristiky eklo oer-nobylskm tmatu pomrn mlo. Ve srovnn se Zpadem roz-hodn mn. Ty, kte mohli amli by to udlat (vetn m), zadrel ist hygienick strach konjunktury: strach znechtnho sply-nut sfalenm sborem vykrada, kte se vdy objev na mst netst. Mlen bylo poctivj tak njak estnj, ekla bych.

    Chpu, e to vechno me znt jako pokus osebeosprave-dlnn. Ale j jsem otom opravdu nemohla pst. Tolikrt jsem se do toho poutla, azas toho nechvala: nebylo to ono anic mi nelo.