oceÁny a moŘe

19
OCEÁNY A MOŘE Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Z_062_Krajinná sféra a její základní části _Oceány a moře

Upload: dean-chavez

Post on 30-Dec-2015

44 views

Category:

Documents


0 download

DESCRIPTION

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták , Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. OCEÁNY A MOŘE. - PowerPoint PPT Presentation

TRANSCRIPT

Page 1: OCEÁNY A MOŘE

OCEÁNY A MOŘE

Autor: Mgr. Zdeňka Krmášková

Škola: Základní škola a Mateřská škola Kašava, okres Zlín, příspěvková organizace

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad

Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky.

Z_062_Krajinná sféra a její základní části _Oceány a moře

Page 2: OCEÁNY A MOŘE

Anotace:Digitální učební materiál je určen pro seznámení a rozšiřování znalostí o moři a oceánuMateriál rozvíjí a podporuje nově získané vědomosti a dovednosti žáků Je určen pro předmět zeměpis a ročník 6.Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: BRYCHTOVÁ, Šárka, Josef BRINKE a Josef HERINK. Planeta Země: Zeměpis pro 6. a 7. ročník základní školy. Praha 1: Fortuna, 2001. ISBN 80-7168-475-9.

Page 3: OCEÁNY A MOŘE

Oceány a moře

Oceány pokrývají 71% zemského povrchu.

Na naší planetě jsou čtyři oceány:

Tichý - 165,25 milionu km²

Indický - 73, 556 milionu km²

Severní ledový - 14 milionů km²

Atlantský - 82,4 milionu km2

Page 4: OCEÁNY A MOŘE

MořeMenší části oceánů se nazývají

Rozdělují se na

vnitřní vnější horní dolníokrajová

Vnitřní moře

Jsou obklopena souší. S oceánem jsou spojená jen průlivy.(Středozemní moře, Karibské moře)

Okrajová moře

Jsou s oceánem spojená široce a volně. (Barentsovo moře, Arabské moře)

moře

Page 5: OCEÁNY A MOŘE

OstrovyMenší části souše, které vyčnívají nad hladinu a jsou ze všech stran obklopeny vodou se nazývají

Skupina ostrovů vytváří souostroví.

ostrovy.

Ostrov Tenerife

Kanárské souostroví

Page 6: OCEÁNY A MOŘE

Poloostrovy

Části pevnin vybíhající do oceánů a moří se nazývají poloostrovy.

Apeninský poloostrov Pyrenejský poloostrov

Page 7: OCEÁNY A MOŘE

Místo, kde se oceán stýká se souší se nazývá

břežní čára.

Pruh území kolem břežní čáry se nazývá

pobřeží.

Části oceánů a moří vnikající do pevniny se nazývají

zálivy.

Zúžené části oceánů mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem se nazývají

průlivy.

Uměle vybudované průlivy se nazývají

průplavy.

Page 8: OCEÁNY A MOŘE

Pohyby mořské vody

Příliv a odliv

Oceánské proudy

Vlnění

Page 9: OCEÁNY A MOŘE

Vlivem větru, který vane nad otevřeným mořem, vznikají na hladině vlny - vlnění. Vlny se valí k pevnině a narážejí na pobřeží. To je mořský příboj.

Vlnění

Page 10: OCEÁNY A MOŘE

Jsou velmi dlouhé a vysoké vlny. Vznikají při podmořském výbuchu sopky nebo při podmořském zemětřesení. Dostanou - li se tyto vlny k pobřeží, mohou měřit i 40 m a pohybovat se rychlostí i přes 100 km za hodinu.

Tsunami

Page 11: OCEÁNY A MOŘE

Pozorujeme jako změny ve výšce mořské hladiny na pobřeží v průběhu 24 hodin. To je způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce.

K nejmenšímu přílivu dochází na otevřeném moři.

K největšímu přílivu dochází v zálivech.

Největší příliv na světě lze pozorovat v zálivu Fundy v Kanadě. Hladina moře se zvedne o 15 až 18 metrů.

K přílivu dochází i v místech, která neleží přímo na pobřeží (např. Londýn). Příliv se projevuje zvýšenou hladinou řeky Temže, která dané místo s mořem spojuje.

Voda se poddává přitažlivosti Měsíce. Zeměkoule se otáčí kolem osy. Proto můžeme na pobřeží pozorovat během jednoho dne dvakrát příliv a dvakrát odliv.

Příliv a odliv zpomalují otáčení Země kolem osy.

Příliv a odliv

Page 12: OCEÁNY A MOŘE

Pohyby mořské vodyPříliv Odliv

Page 13: OCEÁNY A MOŘE

Oceánské proudy

Voda v oceánech se přemísťuje na velké vzdálenosti v mohutných proudech, které nazýváme oceánské proudy.

Hlavní příčinou vzniku oceánských proudů jsou pravidelné větry. Další příčinou je různá teplota vody a různá slanost částí oceánů.

Směr proudů je ovlivněn rozložením pevnin, tvarem mořského dna i otáčením Země.

Proudy, které proudí z teplých oblastí, jsou teplé.

Proudy z chladných oblastí jsou studené.

Pohyby mořské vody

Page 14: OCEÁNY A MOŘE

Oceánské proudy

Page 15: OCEÁNY A MOŘE

Oceány a moře jsou zdrojem významného přírodního bohatství – ryb a dalších mořských živočichů, kteří jsou důležitou složkou jídelníčku.

V přímořských oblastech jsou ryby hlavní potravou obyvatel.

Nejbohatší světová loviště se nachází v oblastech, kde je dostatek rybí potravy - planktonu.

Jsou to severní oblasti Atlantského a Tichého oceánu, dále pobřeží Peru a Chile.

Page 16: OCEÁNY A MOŘE

Co je plankton?

Plankton je soubor mikroskopických organismů pasivně se vznášejících v prostředí.

rostlinný

Rozlišujeme plankton:

živočišný

bakteriální

Page 17: OCEÁNY A MOŘE

Rybolov je v přímořských oblastech často hlavní hospodářskou činností.

S rozvojem techniky se změnil i způsob lovu ryb.

Velké rybářské lodě jsou vlastně putující továrny.

Mají moderní navigační techniku k vyhledávání nejbohatších lovišť.

Vylovené ryby se na nich ihned zpracovávají.

Rybolov

Page 18: OCEÁNY A MOŘE

Zdroje:

Soubor:Greetsiel 33 Poseidon 01.jpg. Wikipedie [online]. 2007, 7.6.2007 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Greetsiel_33_Poseidon_01.jpgSoubor:Nasa world wind - teneriffa.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 31.3.2005 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nasa_world_wind_-_teneriffa.jpgSoubor:Canarias-rotulado.png. Wikipedie [online]. 2006, 1.3.2006 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Canarias-rotulado.pngSoubor:Tuna assortment.png. Wikipedie [online]. 2012, 3.11.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tuna_assortment.pngPlankton. Wikipedie [online]. 2005, 5.8.2012 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/PlanktonSoubor:Satellite image of Italy in March 2003.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 28.7.2008 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Satellite_image_of_Italy_in_March_2003.jpgSoubor:Iberian peninsula.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 20.6.2010 [cit. 2013-01-14]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Iberian_peninsula.jpgSoubor:2004 Indian Ocean earthquake Maldives tsunami wave.jpg. Wikipedie [online]. 2004, 31.12.2004 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:2004_Indian_Ocean_earthquake_Maldives_tsunami_wave.jpgSoubor:Bay of Fundy High Tide.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_High_Tide.jpgSoubor:Bay of Fundy Low Tide.jpg. Wikipedie [online]. 2005, 5.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bay_of_Fundy_Low_Tide.jpg

Page 19: OCEÁNY A MOŘE

Zdroje:

Soubor:Wave description.JPG. Wikipedie [online]. 2009, 19.5.2009 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wave_description.JPGSoubor:Boelge stor.jpg. Wikipedie [online]. 2006, 15.5.2006 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Boelge_stor.jpgSoubor:Dalga kıran.jpg. Wikipedie [online]. 12.12.2008, 2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Dalga_k%C4%B1ran.jpgSoubor:Corrientes-oceanicas.gif. Wikipedie [online]. 2007, 10.8.2007 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Corrientes-oceanicas.gifSoubor:Labrador Current.jpg. Wikipedie [online]. 2008, 17.4.2008 [cit. 2013-01-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Labrador_Current.jpg