o všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
TRANSCRIPT
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou
JAN BENDA
Psychoterapeutické dnyFF MU, Brno, 17. 2. 2015
MINDFULNESS MOVEMENT
2
MINDFULNESS MOVEMENT
7
MINDFULNESS MOVEMENT
8
20.541.000 (6,4%) Američanů medituje(National Health Statistics Reports 12/2008)
MINDFULNESS MOVEMENT
9
OBSAH
1. Historický exkurz
2. Aktuální otázky a trendy
3. Meditace a neurověda
4. Praktická ochutnávka meditace
5. Diskuse
10
Historický exkurz
Siddhártha Gautama
563 – 483 př. n. l.
11
Co je to všímavost?
• V psychologii zatím neexistuje všeobecně přijímaná definice všímavosti, všímavost je chápána různě jako:
1. stav vědomí
2. proces (nekonceptuálního fenomenologického pozorování)
3. rys osobnosti (x!)
4. schopnost
12
Co je to všímavost?
• „uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, Fulton, 2013) - dvě složky:
1. zaměření pozornosti na tělesné a mentální fenomény probíhající v přítomném okamžiku:
i. tělesné procesy (dostupné smyslům)
ii. cítění (rozlišující v dimenzi příjemné-neutrální-nepříjemné)
iii. stavy mysli (~nálady)
iv. obsahy mysli (kategorie zkušenosti, kontext, podmíněnost, funkce, viz matice)
2. postoj charakterizovaný zvídavostí, otevřeností a přijetím
13
Cvičení – zakotvení v těle
14
Co je to všímavost?
• „uvědomování si přítomných prožitků s postojem přijetí“ (Germer, Siegel, Fulton, 2013) - dvě složky:
1. zaměření pozornosti na tělesné a mentální fenomény probíhající v přítomném okamžiku:
i. tělesné procesy (dostupné smyslům)
ii. cítění (rozlišující v dimenzi příjemné-neutrální-nepříjemné)
iii. stavy mysli (~nálady)
iv. obsahy mysli (kategorie zkušenosti, kontext, podmíněnost, funkce, viz matice)
2. postoj charakterizovaný zvídavostí, otevřeností a přijetím
15
Co je to všímavost?
• přemýšlení a všímání se navzájem vylučují!!!
• když myslíme nebo si něco představujeme, vzdalujeme se od právě prožívané skutečnosti – jsme nevšímaví
• přemýšlení – dáváme do souvislostí obsahy mysli
• všímavé zaznamenávání – získáváme vhled do fungování procesů mysli
16
Co je to všímavost?
Rozvinutá kontinuální všímavost (v intenzivní meditaci):
• zaznamenává procesy obíhající v těle a mysli meditujícího bez (jinak automaticky vznikající) chtivosti k příjemnému nebo odporu k nepříjemnému (deconditioning, viz Barendregt, 2011)
• umožňuje sledovat strukturu prožívání (proces x obsah)
• vede k postupnému rozpoznání 3 univerzálních vlastností všech tělesných a psychických jevů (pomíjivosti, neuspokojivosti a nepřítomnosti trvalého Já, viz Grabovac, Lau, Willet, 2011)
• vede k eliminaci negativních stavů mysli, rozvoji moudrosti, dovedností zvládání života a schopnosti žít šťastně
• u pokr. med. vede postupně k rad. transformaci osobnosti (Engler, 1983)
17
K opravdovému porozumění všímavosti je třeba přímá osobní
zkušenost s rozvíjením všímavostiv intenzivní meditaci !!!
18
Daniel Goleman
20
© 1977
Daniel Goleman
21
© 2013
Jack Kornfield a Joseph Goldstein
22
Mark Epstein
23
Jack Engler
Theravada Buddhist insight meditation
and
an object relations model
of therapeutic-developmental change
1983
24
Mirko Frýba
25
Terapeutické přístupy využívající všímavost
• Mindfuness-Based Stress Reduction (MBSR)
• Mindfuness-Based Cognitive Therapy (MBCT)
• Dialectical Behavior Therapy (DBT)
• Acceptance and Commitment Therapy (ACT)
• Satiterapie
• …a stále vznikají další, např.: MBRP, MB-EAT, MMFT, meditation awareness training (MAT) + compassion-focusedtherapy (CFT), cognitively based compassion therapy (CBCT), aj.
27
Terapeutické přístupy využívající všímavost
Všímavost může být integrována 3 způsoby:
1. Praktikující terapeut• využívá vlastní schopnosti a moudrost získanou v meditaci
2. Terapie poučené všímavostí (mindfulness-informed)• využívá teorii buddhistické psychologie
3. Terapie založené na všímavosti (mindfulness-based)• rozvíjí všímavost u klientů prostřednictvím meditace a cvičení
(Germer, Siegel, Fulton, 2013)
28
Implicitně
Explicitně
Využití MBI (PsycINFO: 5565, 2015/2/15)
Výzkumy je nejlépe ověřen pozitivní vliv MBI v léčbě:• úzkostí• depresí• bolesti-----------------------------MBI se ale využívá také v léčbě:• hraničních poruch osobnosti
(DBT)• psychóz• závislostí• somatických chorob (rakovina,
srdeční choroby, aj.)
• U neklinické populace se potvrzuje pozitivní vliv MBI např. na:
• emoční regulaci
• zvládání stresu
• well-being
(Eberth, Sedlmeier, 2012; Goyal et al.,2014; Khoury et al., 2013a, 2013b, Panos et al., 2014)
29
Aktuální otázky a trendy
30
T1: Aplikace všímavosti
• Všímavost je aplikována v dalších a dalších oblastech lidského života, u klinické i neklinicképopulace, např. v:
• forenzní psychologii
• psychologii práce a organizace
• psychologii výchovy a vzdělávání
• psychologii sportu
• pozitivní psychologii
• aj.
31
T1: Aplikace všímavosti
32
Web of Science 2015/2/15
T2: zájem o obecnější otázky týkající se všímavosti
• Různé přístupy jsou shrnovány pod obecnou hlavičku „Mindfulness-BasedInterventions“
• Hlednání obecně přijatelné operacionální definice všímavosti
• Objasňování mechanismů - Jakými způsoby ovlivňuje všímavost konkrétní psychopatologické symptomy a umožňuje psychické zdraví?
• Měření všímavosti – Alternativy, stupně všímavosti?
33
Mechanizmy všímavosti
• Coffey, Hartman, Fredrickson (2010) popisují 3 mechanizmy:
1. zvýšení regulace emocí - schopnost být v kontaktu s tím, co je prožíváno bez automatického reagování
2. snížení psychické ruminace (nutkavé negativistické myšlení) – schopnost odlišit smyslovou realitu od virtuální reality myšlenek, představ
3. snížení lpění - schopnost přijmout vnější i vnitřní skutečnosti, které nemohu ovlivnit (srov. též Grabovac, Lau, Willett, 2011)
34
T3: Reagují budd. učenci a praktici - (diskuse)
35
Bhikkhu Bodhi Edo Shonin Maurits Kwee
Henk BarendregtMatthieu Ricard Andrew OlendzkiJohn Dunne
Georges Dreyfus
T3: Kritika! – vytržení všímavosti z kontextu
• Všímavost je využívána bez hlubšího pochopení provázanosti všímavosti s dalšími elementy, které původní buddhistická cesta k překonání strasti obsahuje, mj.:
• Etický trénink (síla sikkhá) + trénink solidarity (brahma vihára)
• Trénink moudrosti (paňňá-sikkhá), včetně např. tréninku postupů tzv. moudrého uvážení (jónisó-manasikára), jasného uvědomění (sampadžaňňa), viz též
sammá ditthi, atd.
36
Etiopatogeneze dle Abhidhammy
Chtivost, žádostivost <-> Štědrost, nelpění
Odpor, nenávist (obranné mech.)
<-> Laskavost, soucit
Nevědomost, zaslepenost <-> Moudrost = vlastní poznání pomíjivosti, neuspokojivosti a neosobní povahy fenoménů
37
(srov. Benda, Horák, 2008; Hájek, Benda, 2008)
T3: Diskuse
• Rozlišení všímavosti a pozornosti, upřesňování definic (např. Mikulas, 2011)
• Všímavost možná není neposuzující, resp. meditující rozlišuje kusala-akusala
• Cílem rozvíjení všímavosti v rámci Buddhovy nauky není úleva od symptomů (rizika redukcionismu a elevacionismu, např. Benda 2012; Monteiro, Musten, Compson, 2015)
• Abhidhamma může být inspirací pro empirický výzkum (Ekman et al., 2005)
• aj.
38
T3: Diskuse
Např. v časopisech:
• Contemporary Buddhism (ISSN: 1463-9947)2011, roč. 12, č. 1 – celé číslo
• Mindfulness (ISSN: 1868-8527)2015, roč. 6, č. 1 – celé číslo
39
Pragmatický model psychoterapeutické změny
pst. změna
autochtonní moudrost
(~vhled)
všímavé
uvědomování
soucit se sebou
(~akceptace)
40
(Benda, 2015)
T4: Moudrost
• Roste zájem vědců o moudrost abhidhammy (navazuje na transpersonální psychologii, srov. Benda, Horák, 2008; Germer, Siegel, 2012)
• Autochtonní moudrost – Vlastní přímé poznání automatických mechanismů, jakými mysl vytváří naší subjektivní „realitu“, jak v mysli vznikají veškeré frustrace a trápení a jak lze tyto mechanismy ovlivnit
• Rozlišení příčin a následků v procesu prožívání – co je blahodárné a co zhoubné, transformativní potenciál (Kang, Whittingham, 2010).
• Je předpokladem psychoterapeutické změny
• Podobně jako všímavost a soucit, lze i moudrost rozvíjet
41
T4: Moudrost
• Psychoterapeut může vlastní moudrost využívat při práci s klientem. Nelze jí však získat pouze teoretickým studiem (Benda, 2011)
• V teoretických diskusích se zvláštnímu zájmu zatím těší především:
1. etické aspekty všímavosti (viz čas. Mindfulness, 2015, roč. 6, č. 1)
2. procesuální chápání lidské mysli –“ne-já“ (srov. Engler, 2006)
• Abhidhammické matice jsou využívány především generací „70“, resp. terapeuty s vlastní rozsáhlejší meditační zkušeností
42
T5: Soucit
• Rozvíjení soucitu je součástí trad. medit. tréninku i jeho důsledkem
• Výzkumníci zkoumají účinky meditace dobrotivosti (mettá) a soucitu (karuná) na duševní zdraví i wellbeing (Galante et al., 2014; Shonin et al., 2014)
• Soucit podporuje blahodárný vliv všímavosti (Hollis-Walker, Colosimo, 2011) a jeho účinek se ukazuje být možná i větší než účinek všímavosti!!! (Van Dam et al., 2011)
• Soucit i laskavost jsou schopnosti, které lze rozvíjet
• Předmětem zájmu je zvláště soucit zaměřený na sebe (Germer, 2009; Gilbert, 2011; Neff, 2003)
43
T5: Soucit se sebou
44
• Vřelost, laskavost a velkorysost k sobě i ve chvílích, kdy zažíváme nějaké trápení, selhání nebo si uvědomujeme nějaký svůj nedostatek (opak tvrdosti, přehnané kritičnosti nebo ignorování)
• Zahrnuje lidskou sounáležitost, tzn. pochopení, že trápení a osobní neúspěchy patří k obecné lidské zkušenosti, kterou sdílíme všichni.
• Překrývá se i s všímavostí, resp. předpokládá schopnost zaujímat vyvážený postoj k vlastním negativním pocitům, bez chtivosti a bez potlačování (Neff, 2003)
Kristin Neff
Další pozoruhodné otázky
• Patří všímavost mezi tzv. obecné faktory vždy přítomné v procesu změny u jakékoli psychoterapie? (Martin, 1997, srov. McAleavey, Castonguay, 2015)
• Je meditace vhodným nástrojem rozvíjení všímavosti v psychoterapii? Může nahradit psychoterapii? Existují jiné možnosti? Jaká jsou rizika?
• Jak se mění prožívání při rozvinutí kontinuální všímavosti v intenzivní meditaci a jak dochází k následné transformaci osobnosti popisované v buddhistické literatuře? (srov. Engler, 1983)
• aj.
45
Meditace a neurověda
46
Meditace a neurověda
47
www.mindandlife.org
Může MYSLzpůsobovat
fyzické změny v_mozku?
Co takhle propojit introspekci a
nejnovější přístrojové metody?
Francisco Varela & 14. Dalailama
Meditace a neurověda
• Zkoumal vliv 8 týdnů MBSR na mozek, (před, bezprostředně po a 4 měsíce po)
• Měřil EEG v klidném stavu a po vystavení podnětům vyvolávajícím pozitivní a negativní emoce.
• Konstatoval významný nárůst přední levostranné mozkové aktivity po absolvování MBSR (pozitivní prožívání, Davidson et al., 2003)
48
Richard Davidson
Meditace a neurověda
• 128 kanálové EEG: 8 LTP vs NOV - během meditace soucitu generovali mozkové gamma vlny (jsou spojovány s bdělým a jasným vědomím). U LTP byl nárůst gamma vln 30x větší než u NOV. Fáze oscilací byly přesně synchronizované a amplituda těchto vln byla vyšší než jakákoli amplituda předtím kdy zaznamenaná v neurovědeckéliteratuře (Lutz et al., 2004)
50
Meditace a neurověda
• 128 kanálové EEG: 8 LTP vs NOV - během meditace soucitu generovali mozkové gamma vlny (jsou spojovány s bdělým a jasným vědomím). U LTP byl nárůst gamma vln 30x větší než u NOV. Fáze oscilací byly přesně synchronizované a amplituda těchto vln byla vyšší než jakákoli amplituda předtím kdy zaznamenaná v neurovědeckéliteratuře (Lutz et al., 2004)
51
Meditace a neurověda
• Meditace -> NEUROPLASTICITA -Dlouhotrvající funkční a strukturální změny mozku, které mají dopad na každodenní život člověka i mimo meditační praxi
• MRI u 20 LTP -> Mění se tloušťka šedé kůry mozkové v oblastech ovlivňujících pozornost, interocepci a smyslové vnímání (Lazar et al., 2005)
52
Sara Lazar
viz http://youtu.be/m8rRzTtP7Tc
Meditace a neurověda
• Q: Rozdíly u LTP – jiné vlivy než meditace?
• 8 týdnů MBSR –> MRI + morfometrická analýza (VBM) -> změny v oblastech ovlivňujících učení a paměť, emoční regulaci, empatii, soucit, úbytek hmoty v amygdale /útěk, útok/ (Hölzel et al., 2011)
53
Sara Lazar
viz http://youtu.be/m8rRzTtP7Tc
Neuro meta-analýzy
Meditace působí změny v obl. mozku podílejících se na:
• meta-uvědomování a procesech vztahujících se k „já“
• seberegulaci
• povrchovém a vnitřním vnímání těla (hmat + polohocit)
• konsolidaci a rekonsolidaci paměti
• zaměřování a udržování pozornosti
• emoční regulaci
(Fox et al., 2014; Tomasino, Chiesa, Fabbro, 2014).
54
Přísliby neurovědy? :-)
• Odlišení soustředění a všímavosti (Lutz et al., 2008; Tomasino, Chiesa, Fabbro, 2014)
• Porozumění mechanismu všímavosti (Malinowski, 2013; Vago, Silbersweig, 2012)
• Odlišení empatie a soucitu (Klimecki et al., 2014)
• Porozumění „umění žít šťastně“ (Hanson, 2013)
• atd.
55
Neurofenomenologie
• Frontiers in Human Neuroscience(ISSN: 1662-5161)2013, roč. 7, November – celé číslo
56
SHRNUTÍ
1. Historický exkurz
2. Aktuální otázky a trendy
3. Meditace a neurověda
4. Praktická ochutnávka meditace
5. Diskuse
57
Všímavost
59
Všímavost v kontextu
60
Praxe
61
Photo by Aleksandra Kendel, 2014
Otázky?
62
Praktická ochutnávka meditace
63
O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebouDISKUSE
Přednášku naleznete také na:
64
Literatura
• Barendregt, H. (2011): Mindfulness meditation: deconditioning and changing view. In: Walach, H., Schmidt, S., Jonas, W. B. (Eds.) Neuroscience, consciousness and spirituality. London, Springer, 195-206.
• Benda, J. (2011): Přínos meditace pro psychoterapeuty: Rozvíjení terapeutových kvalit pozitivně ovlivňujících výsledek psychoterapie. Psychoterapie 5 (1), 14-25.
• Benda, J. (2012): Buddhismus a psychoterapie: Meditace není všelék. Dingir, 15 (1), 12-15.
• Benda, J. (2015): O všímavosti, moudrosti a soucitu se sebou (Prezentace). Psychoterapeutické dny, 17. 2., Brno, Psychologický ústav FF MU.
• Benda, J., Horák, M. (2008): Moudrost abhidhammy v psychoterapii: Hojivé balzámy pro duši. Psychoterapie 2 (2), 85-93.
• Coffey, K. A., Hartman, M. Fredrickson, B. L. (2010): Deconstructing mindfulness and constructing mental health: Understanding mindfulness and its mechanisms of action. Mindfulness 1 (4), 235-253.
65
Literatura
• Davidson, R. J., Kabat-Zinn, J., Schumacher, J., Rosenkranz, M., Muller, D., Santorelli, S. F.,... Sheridan, J. F. (2003). Alterations in brain and immune function produced by mindfulnessmeditation. Psychosomatic Medicine 65 (4), 564-570.
• Eberth, J., Sedlmeier, P. (2012): The effects of mindfulness meditation. Mindfulness 3 (3), 174–189.
• Ekman, P., Davidson, R. J., Ricard, M., & Wallace, B. A. (2005): Buddhist and Psychological Perspectives on Emotions and Well-Being. Current Directions in Psychological Science 14 (2), 59-63.
• Engler, J. (1983): Theravada Buddhist Insight Meditation and an Object Relations Model of Therapeutic-Developmental Change (Dissertation). Chicago, University of Chicago.
• Engler, J. (2006): Therapeutic aims in psychotherapy and meditation. In: Wilber, K., Engler, J., Brown, D. P.: Transformations of consciousness: Conventional and contemplative perspectives on development. Boston, Shambhala, 17-51.
• Fox, K. C.R., Nijeboer, S., Dixon, M. L., Floman, J. L., Ellamil, M., Rumak, S. P., Sedlmeier, P., Christoff, K. (2014): Is meditation associated with altered brain structure? A systematic review and meta-analysis of morphometric neuroimaging in meditation practitioners. Neuroscience & Biobehavioral Reviews 43, 48–73.
66
Literatura
• Galante, J., Galante, I., Bekkers, M., Gallacher, J. (2014): Effect of kindness-based meditation on health and well-being: a systematic review and meta-analysis. Journal of Consulting and Clinical Psychology 82 (6), 1101–1114.
• Germer, Ch. K. (2009): The Mindful Path to Self-Compassion: Freeing Yourself from Destructive Thoughts and Emotions. New York, Guilford Press.
• Germer, Ch. K., Siegel, R. D. (Eds.) (2012): Wisdom and Compassion in Psychotherapy: Deepening Mindfulness in Clinical Practice. New York, Guilford Press.
• Germer, Ch. K., Siegel, R. D., Fulton, P. R. (2013): Mindfulness & Psychotherapy. New York, Guilford.
• Gilbert, P. (2011): Compassion focused therapy: The distinctive features. London, Routledge.
• Goyal, M., Singh S., Sibinga E. M., Gould, N. F., Rowland-Seymour, A., Sharma, R., Berger, Z., Sleicher, D., Maron, D. D., Shihab, H. M., Ranasinghe, P. D., Linn, S., Saha, S., Bass, E. B., Haythornthwaite, J. A. (2014): Meditation programs for psychological stress and well-being: A systematic review and meta-analysis. Archives of Internal Medicine 174 (3), 357-368.
67
Literatura
• Grabovac, A. D., Lau, M. A., Willett, B. R. (2011): Mechanisms of mindfulness: A Buddhistpsychological model. Mindfulness 2 (3), 154-166.
• Hájek, K.; Benda, J. (2008): Podmíněné vznikání: Cestou abhidhammy z bludného kruhu neurózy. Psychoterapie, 2 (3-4), 151-160.
• Hanson, R. (2013): Hardwiring Happiness: The New Brain Science of Contentment, Calm, and Confidence. New York, Harmony.
• Hollis-Walker, L., & Colosimo, K. (2011): Mindfulness, self-compassion, and happiness in non-meditators: A theoretical and empirical examination. Personality and Individual Differences 50 (2), 222–227.
• Hölzel, B. K., Carmody, J., Vangel, M., Congleton, C., Yerramsetti, S. M., Gard, T., & Lazar, S. W. (2011): Mindfulness practice leads to increases in regional brain gray matter density. Psychiatry Research 191 (1), 36–43.
• Kang, C., Whittingham, K. (2010): Mindfulness: A dialogue between Buddhism and clinical psychology. Mindfulness 1, 161–173.
68
Literatura
• Khoury, B., Lecomte, T., Fortin, G., Masse, M., Therien, P., Bouchard, V., Chapleau, M., Paquin, K., Hofmann, S. G. (2013a): Mindfulness-based therapy: A comprehensive meta-analysis. ClinicalPsychology Review 33 (6), 763-771.
• Khoury, B., Lecomte, T., Gaudiano, B. A., Paquin, K. (2013b): Mindfulness interventions forpsychosis: A meta-analysis. Schizophrenia Research 150 (1), 176-184.
• Klimecki, O. M.,Leiberg, S., Ricard, M., Singer, T. (2014): Differential pattern of functional brain plasticity after compassion and empathy training. Social Cognitive Affective Neuroscience 9 (6), 873-879.
• Lazar, S. W., Kerr, C. E., Wasserman, R. H., Gray, J. R., Greve, D. N., Treadway, M. T., … Fischl, B. (2005): Meditation experience is associated with increased cortical thickness. Neuroreport 16(17), 1893–1897.
• Lutz, A., Greischar, L. L., Rawlings, N. B., Ricard, M., Davidson, R. J. (2004): Long-term meditatorsself-induce high-amplitude gamma synchrony during mental practice. Proceedings of the National Academy of Science 101 (46), 16369–16373.
69
Literatura
• Lutz, A., Slagter, H. A., Dunne, J. D., Davidson, R. J. (2008): Attention regulation and monitoring in meditation. Trends in Cognitive Sciences 12 (4), 163–169.
• Malinowski, P. (2013): Neural mechanisms of attentional control in mindfulness meditation. Frontiers in Neuroscience 7, článek 8, 1-11.
• Martin, J. R. (1997): Mindfulness: A Proposed Common Factor. Journal of Psychotherapy Integration 7 (4), 291-312.
• McAleavey, A. A., Castonguay, L. G. (2015): The process of change in psychotherapy: common and unique factors. In: Gelo, O. C. G., Pritz, A., Rieken, B.: Psychotherapy Research. Vienna, Springer,293-310.
• Mikulas, W. (2011): Mindfulness: Significant common confusions. Mindfulness, 2 (1), 1–7.
• Monteiro, L. M., Musten, R. F., Compson, J. (2015): Traditional and Contemporary Mindfulness: Finding the Middle Path in the Tangle of Concerns. Mindfulness 6 (1), 1-13.
• Neff, K. (2003): Self-Compassion: An Alternative Conceptualization of a Healthy Attitude Toward Oneself. Self and Identity 2 (2), 85-101.
70
Literatura
• Panos, P., Jackson, J., Hasan, O., Panos, A. (2014): Meta-Analysis and Systematic Review Assessing the Efficacy of Dialectical Behavior Therapy (DBT). Research on Social Work Practice 24, 213-223.
• Shonin, E., Van Gordon, W., Compare, A., Zangeneh, M., Griffiths, M. D. (2014): Buddhist-derived loving-kindness and compassion meditation for the treatment of psychopathology: A systematic review. Mindfulness, doi:10.1007/s12671-014-0368-1
• Tomasino, B., Chiesa, A., Fabbro, F. (2014): Disentangling the neural mechanisms involved in Hinduism- and Buddhism-related meditations. Brain and Cognition 90, 32–40.
• Van Dam, T., Sheppard, S., Forsyth, J., & Earleywine, M. (2011): Self-compassion is a better predictor than mindfulness of symptom severity and quality of life in mixed anxiety and depression. Journal of Anxiety Disorders 25, 123–130.
• Vago, D. R., & Silbersweig, D. A. (2012): Self-awareness, self-regulation, and self-transcendence (S-ART): a framework for understanding the neurobiological mechanisms of mindfulness. Frontiers in Human Neuroscience 6, článek 296, 1-30.
71
Konec
72