my lovely typefaces tumblr
DESCRIPTION
ÂTRANSCRIPT
» Vojtěch Kollert «
N apiš text, ve kterém představíš svoje oblíbená písma. Rozsah textu na jedno písmo je 800—2000 znaků. Výstupem bude tiskovina shrnující My lovely typefaces v Ateliéru grafického designu 2 na Favu VUT v Brně.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
V ezmi svá dvě oblíbená písma, jedno bezserifové, druhé serifové. Obě písma důkladně prozkoumej, sepiš si seznam jejich charakteristických rysů (dobrých i špatných). Na ateliérovém setkání 15. 4. obě písma představ ostatním tak, aby pochopili, proč jsou tvá oblíbená. Pak napiš textový plakát formátu b2, kde použiješ obě písma. Pouze ruční práce, černou tuší na bílý papír. Psací nástroj a téma plakátu libovolné.
» Mikuláš Macháček «
» Tereza Hejmová «
OP E N SPACE NO 2 3 —25
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
L A R ISH NE UNE A R I A L
P ísmo používám v každé své práci co
vytvářím. Je to vlastně první fáze mého
postupu práce s textem. Všechny texty
na začátku sázím tímto fontem, abych
věděl, jaký rozsah bude mít daná práce.
Potom podle vymyšlené koncepce
přemýšlím a zkouším další písma, která
použiji na sazbu. Můj pracovní postup ale
není jediný důvod k výběru tohoto písma.
Arial je podle mě naprosto univerzální
bezpatkový typ písma a lze ho použít pro
jakoukoliv sazbu. Hlavní plus vidím v tom,
že je základní součástí balíku písem jak
u Microsoft Windows, tak už i u Mac OS X.
Možná jsem si ho vybral kvůli tomu, že
spoustě grafických designérů se nelíbí
a říkají, že je špatnou napodobeninou
Helvetiky. Je pravda, že Arial měl být
konkurentem Helvetiky, ale Helvetika
vychází z Akzidenz-Grotesku, zatímco
Arial je ve skutečnosti založen na písmu
Monotype Grotesque. Arial byl navržen pro
písmolijnu Monotype jako moderní sans
serif v roce 1982 Robinem Nicholasem
a Patricií Saundersovou. Písmo je více
zaoblené než Helvetica, má měkčí, plnější
křivky. Zakončovací tahy jsou ukončeny
diagonálně, což dodává řezu mírně
mechanický charakter. Písmena, jako c, e,
g a S, jsou u Helvetiky ukončeny v úhlu.
L arish Neue je serifové písmo, které
navrhl Radim Peško a které je k dostání
na RP Digital Type Foundry. Design
tohoto písma vychází z Radimova fontu
Larish Alte, který je inspirovaný z tisků
a knih rakouského designéra Rudolfa
von Larisch z počátku dvacátého století.
Předběžná verze písma Larish Alte byla
původně navržena pro vizuální identitu
prostoru současného umění secese
ve Vídni v roce 2006. Larish Neue je
aktualizovaná verze Larish Alte a je
výsledkem pokusu o vytvoření moderně
vypadajícího serifového písma. Důvodem,
proč jsem si toto písmo vybral, byl čistě
osobní zájem. Písmo nevlastním, ale
líbí se mi jeho kresebnost. Má mnoho
charakteristických znaků v kresbě, jako
jsou například patky, které jsou tvrdě
napojené na písmo a mají nepatrný rádius.
U mínusek je nejzajímavější písmeno g,
které má neobvykle řešený chvost.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
B A Ř IN A K A R E L 2— 3
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
P T SE R IF DIN
D IN 1451 — font nemeckých diaľníc,
identifikačných čísel automobilov
a verejných nápisov — navrhol
a publikoval v roku 1931 Ludwig Goller.
Geometrické bezpätkové písmo kreslené
v striktnom gride malo byť dobre
čitateľné z väčšej vzdialenosti (cestné
značenia) a zároveň malo byť ľahko
reprodukovateľné ručne (technické
dokumentácie). Všetky ťahy písma majú
rovnakú šírku. Písmo malo pôvodne
dva rezy Engschrift (kondenzovaný)
a Mittelschrift. DIN nebol určený na
používanie v grafickom dizajne, reklame
či umení. O jeho estetických kvalitách
sa pochybovalo a diskutovalo. V roku
1990 Linotype spolu s Adobe uviedli na
trh prekreslenú a digitalizovanú verziu.
Odstránili z písma niektoré neprirodzené
geometrické ťahy. DIN sa začal objavovať
v tvorbe experimentálnych grafických
dizajnérov. Používala ho napríklad
April Greiman alebo priekopník grunge
typografie David Carson. Neskôr sa
DIN stal používaným a populárnym
sanserifovým písmom. V rokoch 1995 —
2009 pracovala pismolijna FontFont na
novej verzii fontu — FF DIN. Na rozdiel
od pôvodného písma malo mierne
zaoblené zakončenia a otvorenejšie
tvary. Geometria však zostala zachovaná.
V roku 2011 zaradila MoMa New York font
FF DIN do svojej kolekcie architektúry
a dizajnu. DIN bol prekreslený viacerými
písmolijnami (Linotype, Parachute)
a dnes má mnoho podôb a rezov (od
kondenzovaného cez kurzívu až po
„rounded” verziu). Mám rada DIN kvôli
čistote tvaru, variabilite a vývinu. Zaujal
ma tiež atmosferický rozdiel medzi
pôvodným fontom DIN 1451 a súčasnými
verziami. Zatiaľ čo DIN1451 Engschrift
pôsobí tvrdo, na opačnom konci je DIN
Rounden LT Pro, ktorý vo svojom tučnom
reze pripomína skôr zábavné písmo
vhodné na produkty určené malým deťom.
P T Serif vznikol pre projekt Public
Type of tge Russian Federation. Bol
navrhnuthe a publikovaný písmolejárňou
ParaType v roku 2010. Rodina má 6
rezov. Pätkový font bol nakreslený
špeciálne na používanie v azbuke
a obsahuje znaky všetkých variácií
cyriliky minoritných jazykov v Rusku.
Zároveň má však aj detailne doladenú
latinskú abecedu. Písmo má veľkú
x-výšku, je dobre čitatelné aj v malých
veľkostiach. Zároveň pôsobí dobre aj ako
titulkové alebo plagátové písmo, vďaka
svojim špecifickým klinovým pätkám
a trojuholníkovým zakončeniam, ktoré
vyniknú pri použití vo väčšom rozmere.
Spolu s PT Serif boli navrhnuté aj písma
PT Sans a PT Mono, ktoré majú rovnako
harmonizovanú proporciu a metriku.
Všetky tri písma sú dostupné zdarma
prostredníctvom Google Fonts. V roku
2011 PT Serif a PT Sans získali bronz
v súťaži European Design Award. PT Serif
je podla mňa jeden z najkvalitnejších
súčasných serifových fontov. Páčia sa
mi jeho lomené tvary a špecifické pätky.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
DE MOV IČOVÁ B A R BOR A 4 — 5
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
NHL P HOE NI X NHL CHIC AGO
P ri výbere „obľúbených“ fontov som sa
inšpiroval tematikou, ktorá ma dlhodobo
zaujíma, a tj. estetika športových,
obzvlášť hokejových klubov. Rozhodol
som sa pre dvojicu typických dresových
fontov. U bezserifového fontu padla
voľba na písmo NHL klubu Chicago
Blackhawks. Charakteristikou fontu je
jeho kondenzovaný vzhľad a geometrická
kresba znakov — v miestach zaoblenia je
hrot písmena lomený. Je na mieru kreslené
tak, aby dokonale pôsobilo na dresoch
hráčov, bolo čitateľné z veľkej vzdialenosti,
v linke, v čierno-bielej variante alebo aj
rôznych farebných podkladoch. V sade
znakov dominujú najmä číslice, ktoré
majú zľahka iný výraz než zbytok písma.
Slab-serifový vzhľad číslic v pomere k
verzálkam pôsobí viac sofistikovane
a na dresoch je dominantnejšie.
U serifového písma bol výber ťažší.
Nakoniec som našiel serifový dresový
font, ktorý používajú Coyots Phoenix
z Arizony. Pätky písma pôsobia veľmi
jemne oproti masívnemu drieku.
Písmo má vďaka svojmu kontrastu
a kondenzovanému vzhľadu väčšiu
stabilitu a na dresoch pôsobí dominantne.
Na fonte ma zaujala odlišná kresba
číslic od zbytku znakov. Číslice majú na
rozdiel od serifového vzľadu písmen
sans-serifový vzhľad. Oproti decentným
verzálkam pôsobia číslice výstrednejším
dojmom. Číslice i napriek zmene kresby
nestrácajú svoju identickosť a vďaka
dotiahnutým detailom a duktusu si
zachovávajú povahu jedného (a toho
istého) titulkového písma. Oba fonty,
s ktorými pracujem, nie sú originály,
ale dôveryhodne prekreslené repliky
s drobnými technickými chybami.
Oficiálne rodiny fontov sú namieru
vytvorené (alebo aspoň upravené)
pre kluby. Avšak drobná nedokonalosť
a limitovaný počet znakov dodáva fontu
jasnú autenticitu a špecifický look.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
H AT L A S JUR A J 6 —7
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
ME T RONIC SL A B N A R RO W SOF I A P RO
S ofia Pro je moje první písmo, které
jsem si koupila. Vybrala jsem si ho
pro prezentaci My lovely typefaces,
protože k němu kvůli tomu mám citovou
vazbu. Vybrala jsem si ho pro svou
bakalářskou práci, která se věnovala
dětské stolní hře. Font jsem si koupila,
protože jsem měla a mám v plánu hru
vydat. Teď po roce už to vypadá na
dobré cestě, takže to možná nebyla
zbytečná investice. Hledala jsem
bezpatkové písmo, které by působilo
přívětivě a trochu hravě, prostě aby se
hodilo k dětské hře. Nakonec jsem si
pohrála i s písmem samotným. Protože
se moje hra jmenuje Gigurky, písmeno
g pro mě bylo stěžejní. Chtěla jsem
nějaké jiné — zvláštnější, tak jsem si
vyrobila své, ale tak, aby zapadalo do
Sofia Pro písmové sady. Písmo Sofia Pro
má v současné době 16 řezů, takže je z
čeho vybírat. Je to dílo francouzského
designera Olivera Gourvala (stejně jako
první písmo, které jsem si vybrala),
který si v roce 2004 založil vlastní
studio Mostardesign. Tvorba písma
není jeho hlavní náplní práce, studio se
zabývá také tvorbou značek a ilustrací.
Není to žádný super známý typograf.
Možná proto se mi jeho písma tolik líbí,
možná nejsou technicky dokonalá, ale
přijdou mi tak nějak lidská a baví mě!
T oto písmo, stejně jako Sofia, pochází z
dílny francouzského typografa Olivera
Gourvala. Byla to celkem zvláštní
náhoda, jak jsem na tohle písmo narazila.
Jednou jsem hledala písmo na jeden
svůj projekt a narazila na tohle. Chtěla
jsem ho koupit a zjistila jsem, že je od
Olivera. To pro mě bylo velké překvapení,
nějak mě to asi pořád táhne k výtvorům
onoho designera. Písmo jsem nakonec
nekoupila, protože je tak nějak divné,
ale to mě k němu asi táhne. Písmo
je hodně zvláštní. Přijde mi, že z něj
vyzařuje nějaká dobová atmosféra,
ale nedokáži určit jaké doby. Možná
je trochu retro, nebo není? Nevím. V
něčem se mi líbí a vlastně se mi taky
hodně nelíbí. Nedovedu si říct, na co
bych ho použila, ale baví mě se na něj
dívat. Písmo Metronic Slab Narrow je
zhuštěnou verzí Metronic Slab rodiny.
Na serverech prodávajících písmo se o
něm píše, že je určeno pro prostorově
úspornou typografii s vysokou čitelností.
No, o tom si dovolím pochybovat. Jak
jsem řekla, písmo mi přijde zajímavé,
ale spíše do nějakých titulků než
pro dlouhý text v malé velikosti.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
K A L INOVÁ NIKOL A 8 — 9
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
F OR T E SCUE F E DR A S A NS
P ísmo Fedra sans sa mi páčilo, od kedy
som pracoval pre klienta, ktorý ho používa
ako hlavné písmo svojej identity. Páčilo
sa mi množstvo rezov — celkovo ich je
10, a že práca s ním bola rovnako dobrá
pre tlač aj pre display, čo sa cení hlavne
pri klientskej, ktorý používa rovnaké
množstvo online a offline prezentácie
a potrebuje si zachovať vizualitu. Po
zadaní My lovely typefaces, som si ho
vybral a začal hľadať kto ho designoval.
Na moje veľké prekvapenie to bol
slovenský typograf a grafický designer
— Peter Biľak. Vedel som, že Fedra sa
používa často, no nevedel som, že je to
písmo Európskej únie, že sa používa ako
písmo pre americké a škandinávskej
Biblie a dokonca aj ako písmo gréckej
teroristickej skupiny. Podporuje 148
jazykov a 2545 glyphov a taktiež 8
rôznych použití číslic glyphov — hororové
množstvo práce, ktoré realizoval (určite
nie sám) človek pochádzajúci z tej istej
krajiny ako ja. A to je enormne motivujúce.
P ísmo Fortescue som si nevybral cielene.
Pred zadaním som ho vôbec nepoznal.
Aby som splnil zadanie, musel som
si vybrať okrem sans-serifovej fedry
ešte jedno serifové písmo. Kedže som
dovtedy neriešil písmolejárne, nechal
som si poradiť od islandskej spolužiačky
Grety. Ukázala mi písmolejáreň (čo je
fakt prekrásne slovo) Colophon foundry.
Hneď ma zaujalo množstvo pekných
písiem a aj otázka, ako to tí dizajnéri
čo stihnú. Ako odpoveď sa mi zjavila
pasáž prezentácie Erika Spiekermanna
— „I don’t do all work, I got my slaves.”
Vybral som si Fortescue, ktoré sa mi páči
kvôli ostrej kresbe verzáliek chvostu
k, r — vyzerá ako čepeľ kuchynského
noža — a tiež ostrej kresbe serifov.
V sadzbe pôsobí dobre vyseknuto.
A mínuska g vyzerá ako vtáčik! Navyše
písmo vzniklo ako identita pre umelca
Jake Spicera, a tak som zároveň
s objavením novej písmolejárne
a fontu objavil super kresliča.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
KOCUR P E T E R 10 —1 1
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
S TA NL E Y P X GRO T E SK
V ždy sa mi páčili geometricky
konštruované fonty, založené na
mriežke. V mnohých prípadoch ale
vyzerajú dosť kostrbate. Práve preto
som si vybrala písmo PX Grotesk, ktoré
je síce geometrické, no s nádychom
humanizmu. Snaží sa držať mriežku
a zároveň je jedným z pionierov webových
písiem. Jeho screen verzia reflektuje
skôr vizualitu prvých počítačov. Písmo
bolo vyvinuté pre monografiu Carstena
Nicolaia, kde perfektne odzrkadľuje jeho
dielo, a spája v sebe vedu a umenie.
Pre PX Grotesk je podľa mňa najviac
charakteristické písmeno o. To dokonale
vykresľuje konštrukciu v mriežke, no
oblúky sú v polovici písmena horizontálne
rozšírené, a táto charakteristika
vytvára zaoblenie a zjemnenie písmena.
Ďalšími zaujímavými písmenami sú a,
f, j, r, y a číslovka 1, v ktorých sa dolná
doťažnica vždy lomí v uhle 90° doľava.
N a font Stanley som narazila na stránkach
písmolejárne Optimo. Zaujal ma hneď,
keď som ho videla použitý vo Freilager
Zeitung. Je inšpirovaný písmom Times
New Roman. Vďaka maximálnemu
kontrastu je dobre čitateľný a super
zaujímavá je aj kresba jeho verzáliek,
ktoré sa od mínusiek dosť líšia. Písmo
je citlivo nakreslené a malé drobnosti,
napr. napájanie sa drieku na pätky, sú
veľmi zaujímavo riešené. V Bold verzii sa
napr. chvost y alebo r správa úplne inak
ako v Regular verzii. Zaujímavá je ale aj
verzálka p, kde sa ťah bruška v dolnej
časti vôbec nedotýka drieku. A už
nehovorím o verzii Poster, ktorá začína
pripomínať lomené písma. Dá sa povedať,
že som sa doňho zamilovala rovnako ako
do PX Grotesku. Výhodou ich spojenia
je, že sa k sebe perfektne hodia a mať
dobre zaplatenú zákazku, určite by
som ich použila. Pre tento účel som sa
ale rozhodla spojiť ich a urobiť z nich
logo pre novovzniknuté štúdio Kocúr.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
KOL E S Á ROVÁ L UCI A 12—13
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
GL E T SCHE R T OP OL
T ento font jsem si vybral, protože jej
často používám díky jeho vlastnostem.
Je kreslený do výšky — narrow, od toho
je i odvozen název „Topol”. Díky tomu,
že je kreslený do výšky, šetří v sazbě
hodně místa. Jeho kresba je krásně
čitelná i v menších bodech písma,
proto skvěle funguje v sazbě. Zároveň
se dá dobře použít i v titulkových
nadpisech díky jeho precizní kresbě.
Dále oceňuji jeho diakritiku, která je
velká a pěkně čitelná. Především tečka
nad i. Písmo má několik zajímavých
znaků, jako je mínuska g, která je
zajímavě zúžená ve spodní dotažnici,
nebo znak @, kde je mínuska a dvakrát
obtočená dokola. Font navrhl pražský
type label Heavyweight (Jan Horčík
a Filip Matějíček). Font lze zakoupit
v light, regular a bold řezu. Písmo
má ještě jeden speciální řez, který je
neprodejný a to Topol Sport. Tento
řez byl speciálně udělaný pro projekt
„Prkýnka”. Řez je inspirovaný sk8
kulturou a má tak ve své sadě znaků
několik náhrad za písmena s, k, a, t, e.
S erifový font jsem si vybral od
pražského type labelu Heavyweight
(Jan Horčík a Filip Matějíček). Jedná se
zatím o jejich jediný serifový font. Na
písmu se mi líbí právě patky u verzálek.
Serify jsou didotovské, ale místo
zaobleného přechodu do duktusu
písma mají ostrou přímku. Vypadají
jako by byly propojené trojúhelníkem
(vrcholkem ledovce). Od těchto ostrých
patek je i odvozen název Gletscher
— ledovec. Písmo má díky patkám
ozvláštňující charakter a skvěle
funguje v titulkových nadpisech.
Kresba mínusek je opět precizně
provedená a písmo lze bez jakýchkoliv
potíží použít do sazby v menších
bodech písma. Oceňuji diakritiku
písma, která je velká a pěkně čitelná.
Písmo má dvě varianty verzálky r. Dále
se mi na fontu líbí radikální zužování
a rozšiřování duktusu u verzálky
q & r a mínusky y. Nejvíce se mi líbí
mínuska g, která má zajímavý chvost
na dotažnici a číslice 2, která má
ve spodní části kresby prapodivný
archaický výběžek směrem dolů. Font
je k zakoupení pouze v regular řezu.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
KOL L E R T VO J T Ě CH 1 4 —15
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
VOL L KOR N OS WA L D
N a tomto fontu mě nejvíce zaujaly
serify. Při bližším zkoumání a častějším
používání jsem si všimla, že „spoj” mezi
písmenem a serifem je zakulacený,
vrchní část je jemně konkávní a konce
patky jsou šikmě seřízlé, ale ne natolik,
aby upoutaly veškerou pozornost.
Patří mezi klasické serifové fonty, ale
má v sobě pro mě něco energického,
něco neklidného. Velice dobře se mi
s ním pracuje v rámci delších textů.
Písmo se mi příjemně čte, protože
poměr mezi výškou a šířkou je dobře
vyvážený. Plusem pro mě je, že jde
kombinovat i s jinými fonty, navíc
se toto písmo dá bez problému psát
ručně, což je pro mě velice důležité
v rámci výroby divadelních kulis a věcí
spojených s festivalem. Vollkorn
má 8 řezů, nejčastěji používám
medium a semibold. Vollkron vzniklo
v roce 2010 ve studiu FRiTZe.
T ento font jsem si vybrala z toho důvodu,
že patří k mým nejpoužívanějším. Jsem
velký příznivec fontů ve stylu Vae nebo
Bebas Nueve, a jelikož Oswald má velice
podobné rysy, bylo jasné, že se brzo
zařadí mezi mé stálice. Nejvíce mě na
něm zaujala jeho protáhlá, vyšší a úzká
stavba, která podle mě zaujme na první
pohled. Je pro mě dobře čitelné, i když
má užší povahu. Další plus, které toto
písmo má, je to, že se mi velice dobře
kombinuje i s ostatními fonty, bez
ohledu na to, jestli se jedná o serifové,
či bezserifové. Z toho důvodu jej nejvíce
používám na plakáty a do časopisů.
Je to pro mě font, se kterým jsem si
vždy jistá, že neudělám chybu, když jej
použiji. Oswlad má 15 řezů a osobně
nejvíce používám regular a heavy,
jelikož je nejvýraznější a vynikne v každé
barvě, což je pro mě vělice důležité.
Písmo vyšlo v roce 2012 z dílny Vernona
Adamse a od té doby prošlo úpravou
a přidáním řezu Stencil Regular.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
Ř ÍM A NOVÁ E L IŠK A 16 —1 7
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
VA L UE A K K UR AT
V alue is a contemporary family of two
typefaces. Value Sans and Value Serif
were drawn in response to conversations
centered on notions of cultural and fiscal
exchange; The Sans was drawn first by
The Entente design duo; the Serif was
drawn shortly after, by Benjamin Critton.
Each borrows their geometries from
the other, and nuances were finalized
by all parties as Colophon Foundry.
Value Serif is available only in the roman
form, in one weight; as opposed to the
three weights and the italic form in the
case of Value Sans. I chose Value Serif
because of its eccentric and clean
design. The lowercase f and j have
small blobs on the ends, and the curves
at the uppercase q and lowercase
t feel like rollercoasters. The upper
serif on the i and l look like a roof.
A kkurat was designed by Laurenz
Brunner and released in 2004 by the
Lineto font foundry. He was working
for a design studio in London in 2002
when he started drawing it. The studio
focused on illustrative and expressive
fonts, and as an anti-thesis to this
he developed Akkurat, a utilitarian,
functional, clean and crisp font.
I chose Akkurat, because despite being
simplistic, it is not without quirks,
which adds an interesting visual
element. For example, the doodle at
the end of the lowercase g feels like
a river, or I picture this intricate web of
intersecting roads, flyovers and what
have you. The lowercase l reminds
me of the Allen hex key that comes
with IKEA furniture. For my poster,
I decided to merge the eccentricities
of both Value and Akkurat, and create
a new typeface. Therefore, the poster
presents two typefaces, as well as
neither of them, at the same time.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
Þ OR K E L SDÓ T T IR GR E TA 18 —19
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
F F T IS A GO T H A M
J ak to vzniklo? Bezpatkový typeface
jsem zvolil Gotham, pro jeho tvarovou
jednoduchost, geometrickou konstrukci
a příjemné proporce. Je to můj starý
známý a oblíbený font. Navrhnutý
americkým designérem Tobiasem Frere-
Jonesem v roce 2000. Samotné glyphy
jsou inspirované architektonickým
značením v New Yorku (informační,
směrové, identifikační, bezpečnostní
a regulační), populárním zejména
v polovině 20. století. Písmo vzniklo
pro magazín GQ, jehož redaktoři hledali
bezpatkové písmo s „geometrickou
strukturou“, které by působilo „mužsky,
nově a čerstvě“. Hlavní inspirací pro
vznik fontu se stal nápis na průčelí
autobusového terminálu „Port Authority“
na osmé Avenue. „It’s not the kind of
letter a type designer would make.
It’s the kind of letter an engineer would
make. It was born outside the type
design in some other world and has
a very distinct flavor from that.“
C o se týče patkových fontů, oblíbenec se
hledal těžko, a tak jsem vybral font mně
neznámý, který mě něčím zaujme. Byla
to právě Tisa, která mě oslovila svým
zajímavým tvarem serifů, současným
vzhledem a perfektní použitelností
v tisku i na webu. Font je dílem
slovinského typografa Mitji Miklavčiče
vytvořeným mezi lety 2008 a 2010. Tato
rodina vznikla jako pokus o vytvoření
současné verze „woodtype“ písma
z 19. století a vyznačuje se především
dobrou čitelností u delších textů. Tisa je
překvapivě čitelná i v malých velikostech
a funguje i v náročných podmínkách
reprodukce. Ačkoli byla Tisa vytvořená
především pro časopisy, může být velmi
úspěšně použitá i v dalších médiích,
jako jsou noviny, výroční zprávy,
webové stránky, mobilní aplikace atd.
FF Tisa obdržela ocenění TDC2 (Type
Directors Club of New York / Type Design
Competetion) 2007. Plakát je výsledkem
zkoumání rozdílů či podobností těchto
písem, seznámením se s kresbou obou
fontů a snahou ji co nejpřesněji dodržet
a aplikovat (po vzoru rukou přepisovaných
knih). Vše začalo napsáním písmene
a Gothamem a Tisou, následovalo
překrytí písmenem b a zastavilo mě až
písmeno z. Máme zde tedy k porovnání
dvě kompletní anglické abecedy.
Plakát je vytvořen pomocí technického
pera na tuš, mikrotužky a pravítka.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
VOBOR NÍK VO J T Ě CH 20 —2 1
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
ROCK W E L L V E R DA N A
R oku 1996 vytvořena Matthewem
Carterem pro Microsoft Corporation
s účelem udělat písmo, které bude dobře
čitelné na monitorech. Je to taková
guilty pleasure, kterou ráda používám
např. při psaní esejí do školy, a vlastně
už od doby, co jsem začala víc pracovat
s počítačem. Nikdy jsem ji ale nepoužila
pro účely grafického designu a přišlo
mi jako dobrá příležitost to zkusit
v rámci úkolu My lovely typefaces. Není
to dokonalý font, nicméně pro ni mám
slabost. Často si jí, bohužel, všímám ve
výlohách obchodů a na různých letáčcích,
kde působí jako pěst na oko. Naopak se
mi ale líbí např. její kritizované použití
jako doplňkového písma Ikey. Nepůsobí
tam hrubě, jen výrazně a vypadá dobře
na známých kartonových krabicích,
ačkoliv ji údajně začala Ikea používat
hlavně díky dobré dostupnosti a možnosti
použití na digitálních zařízeních.
V roce 1934 ho vyvinul MonotypeKlasický
geometrický slab serif. Stejně jako
Verdanu jsem ho zatím pro grafické účely
nepoužila. Tady se mi ale hodilo dosadit
ho do úkolu jako serifový font. Nemám
ráda písma, kde jsou velké šířkové
rozdíly. Na Rockwellu se mi líbí, jak působí
výrazně dominantně a elegantně zároveň.
Působí trochu jako sans serif, kterému
někdo „přilepil“ na konce velké obdélníky.
Některé znaky jsou díky tomu podobné
těm ve Verdaně, hlavně v tučném řezu
— např. verzálka i. Tyto podobnosti 2
rozdílných písem jsem také využila ve
výsledném plakátu. Překryla jsem 2
slova napsaná každé jedním písmem
a překryvy vybarvila — tím vznikl nový
font, který jsem nazvala Rockdana.
Při překrývání jsem nijak neměnila
defaultní prostrkání, což způsobilo
různý vzhled stejných znaků. Znaky
Rockdany díky tomu zřídkakdy vypadají
stejně a může je použít kdokoliv, kdo má
nainstalovanou Verdanu i Rockwell.
AGD2 FAV U V U T V BR NĚ
V R Z Á KOVÁ B A R BOR A 2 2—2 3
v edení Macháček Mikuláš, Hejmová Tereza texty Bařina Karel, Demovičová Barbora, Hatlas Juraj, Kalinová Nikola, Kocur Peter, Kolesárová Lucia, Kollert Vojtěch, Řimanová Eliška, Þorkelsdóttir Greta, Voborník Vojtěch, Vrzáková Barbora korektury Demovičová Katarína, Hořínek Matouš, Vondráčková Elena fotografie Bařina Karel, Kollert Vojtěch grafická úprava Kollert Vojtěch písmo Vafle Light, Vafle Bold tisk
A teliér grafického designu 2 FaVU VUT v Brně úkol 5 My lovely typefaces letní semestr 2015 agd2.cz facebook.com/AGD2FaVU mimoagd2.tumblr.com Rybářská 125/13/15, 603 00 Brno, místnost č. 414
M Y L OV E LY T Y P E FACE S
SE R IF S A NS SE R IF