metrologie v kostce

1

Metrologie v kostce tet upraven a doplnn vydn

Peklad dokumentu

Metrology in short, 3rd edition, eUrAMet e. v.

sbornky technick hArMonizAce2009

Metrologie v kostce

Ven teni,

od r. 1996 vydval ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv edici nazvanou K vnitnmu trhu Evropsk unie. Vtina svazk se tila mimodn pozornosti a zjmu. Clem vydvn tto edice bylo piblit technick veejnosti prin-cipy a procedury technick legislativy, zavdn v souladu s har-monizanmi procesy v Evropsk unii (EU) i v esk republice. Od roku 2004 dostala edice jmno Sbornky technick harmoni-zace NMZ, byla zpstupnna na internetovch strnkch adu (www.unmz.cz) a v omezenm potu je publikovna ve form CD-ROM (na vydn je zdarma k dispozici pi respektovn autor-skch prv).

I kdy dnes existuj daleko ir zdroje informac, ne tomu bylo ped nkolika lety, povaujeme za potebn v tto iniciativ po-kraovat, nebo jsme pesvdeni, e napomh pochopen prvn pravy v oblastech psobnosti NMZ a jejmu sprvnmu uplato-vn. Navc existuje ada dokument, kter nejsou soust prva, ale jsou dleit pro praxi. I v mnoha sttech EU je technick regu-lace a harmonizace doprovzena ze strany sttnch orgn irokou informan podporou.

Vm, e jak orgny sttu, tak soukrom sfra, resp. vichni ast-nci procesu technick harmonizace a regulace budou v tto edici i nadle nachzet uiten zdroj informac a pomocnka v jejich prci.

Vae podnty vedouc k dalmu zkvalitnn tto innosti NMZ s povdkem uvtme.

Ing. Milan Holeekpedseda NMZ

Praha, 2009

Metrologie v kostce

Metrologie v kostcetet, upraven a rozen vydn, 2009

na obrzku: st nejdelho mostu v R mostu pes dol Vltavy a Berounky u Lahovic (kap. 4.10).

Metrologie v kostce

Metrologie v kostce iii 2009

vydal ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkueb-nictv (nMz) ve spoluprci s eskm metrologickm institutem (Mi) v edici sbornky technick harmonizace nMz, se svolenm vydavatele originlu.

Peklad publikace Metrology in short 3rd edition, July 2008

Originl : Preben Howarth, Danish Fundamental Metrology Ltd, [email protected] a Fiona Redgrave, National Physical Laboratory, [email protected]

EURAMET project 1011, astnci: DFM Denmark, NPL United Kingdom, PTB Germany

Pekladatel a autoi eskho vydn pro jednotliv kapitoly:

kapitola pekladatel nebo autor

1, 2. a po 2.1.3, 3.7.4, 4 Ing. Frantiek Jelnek, CSc., MI

2.1.4 a 2.1.8 Ing. Silvie Hoffmanov, MI

2.2 Ing. Elika Machov, NMZ

2.3 Ing. Jindich Pov, MI

3 a po 3.5 Ing. Vladimr Ludvk, MI

3.6., 3.7 krom: Ing. Klra Vidimov, Ph.D, NMZ

3.7.3 Ing. Pavel Novek, MI

3.7.4 Ing. Frantiek Jelnek, CSc., MI

3.7.7 Ing. Martin Matu, CSc., IA

5, 6, 7, 8 Ing. Zdenk Tma, MS

odpovdn len redakn rady sth nMz Ing. Emil Grajciar

lektorovali: RNDr. Pavel Klenovsk, RNDr. Ji Tesa, PhD. a Ing. Emil Grajciar

mailto:[email protected]:[email protected]

Metrologie v kostce

Prvn vymezen

Publikace Metrology in short 3rd edition byla pozena v rm-ci projektu iMERA Implementing Metrology in the European Re-search Area, contract 16220, v 6. rmcovm programu a spolen financovna Evropskou komis a zastnnmi instituty.

Poznatky, zvry a interpretace, vyjden v tomto dle, jsou vc autor a pispvatel a nemohou bt v dnm ppad chpny jako linie nebo nzory Evropsk komise.

Svolen k pekladu a publikovn v esk verzi udlil sekretarit EURAMET e. V. dne 6. 8. 2009 souasn se souhlasem s pipojenm nrodnch dodatk.

Text nrodnch dodatk je ve smyslu ve uvedenho vymezen pou-ze vc autor eskho vydn. Je tak od ostatnho textu odlien poznmkou vloen dodatek v nadpisu.

neProDeJn publikace je k dispozici k volnmu en, staen ze strnek NMZ a MI, nesm vak bt vyuita ke komernm elm a ena me bt vhradn bezplatn.

ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv Gorazdova 24, 128 01 Praha 2, Praha 2009.

Nakladatelsk servis: Boivoj Klenk, PhDr. Q-art, Praha.

V eskm vydn publikace je ponechno slovn obrzk a ta-bulek shodn s anglickm originlem. Obrzky a tabulky, vloen jako doplnk pro eskou verzi, jsou slovny s pouitm pidanho psmene D a opt prbn.

Metrologie v kostce

PeDMlUvA k eskMU vyDnTato publikace je pekladem pruky Metrology in short, 3rd edition. Proti originlu je doplnna kapitolami, kter se vztahuj ke konkrtnmu prosted a problematice metrologie v esk re-publice. Tento pstup se osvdil u pi vydn Metrologie v kost-ce v roce 2002, kter byla doplnnm pekladem originlu z roku 1998 (anglicky vydn r. 2000). esk metrologick institut tehdy vydal publikaci v nakladatelstv Sdlovac technika v potu 2000 vtisk a o jej uitenosti a popularit svd to, e byla brzy ro-zebrna. Druh edice z roku 2004 byla k dispozici eskmu teni pouze v anglickm originle a nyn tedy vydavatel splc urit dluh a pedkld nrodn verzi v edici Sbornk technick harmonizace NMZ jako CD a zrove ji dv k dispozici ke staen v elektronic-k verzi na strnkch NMZ a MI.

Popularitu pruky dokumentuje to, e krom anglickho mezin-rodnho vydn (vechny ti edice) byla publikovna tak dnsky, esky, chorvatsky, albnsky, finsky, indonsky, japonsky, islandsky.

Od prvnho eskho vydn se v situaci esk metrologie mnoh zmnilo. Krom vznamnho technickho pokroku meme kon-statovat zapojen pracovi do Evropskho programu vzkumu v metrologii, dokonen vvoje soustavy sttnch etalon, ale hlav-n legislativn zmny, kter vyplynuly z pistoupen k Evropsk unii v roce 2004. Proto byla nezbytn aktualizace a doplnn pruky.

Doufm, e se toto vydn pruky METROLOGIE V KOSTCE III stane dobrou pomckou metrolog, uitel, student i zjemc z ad ostatn veejnosti a pispje k pochopen vdeckch zklad metrologie, jejch technickch prostedk i prvn pravy. Takov uplatnn pruky jist podpo ve svm dosahu rozvoj vzdln, vdy, vroby, obchodu a zlepovn kvality ivota oban.

Ing. Milan Holeek

Pedseda NMZ

Prosinec 2009

Metrologie v kostce

soUhrnHlavnm elem publikace Metrologie v kostce III (v originle Metrology in short 3rd edition) je zlepit informovanost o met-rologii a vytvoit obecn referenn rmec. Zmrem je poskytnout uivatelm metrologick sluby a metrologm pehledn a pru-n nstroj, poskytujc metrologick informace.

Dnen globln ekonomika zvis na spolehlivm men a zkou-en, jeho vsledky jsou dvryhodn a mezinrodn uznvan. Nesmj vytvet technick pekky obchodu; podmnkou je iro-ce vyuvan a pevn metrologick infrastruktura.

Obsahem tto pruky je popis vdeck, prmyslov a legln me-trologie. Uvedeny jsou tak technick obory men a pozornost je vnovna micm jednotkm. Podrobn je popsna metrologick infrastruktura na mezinrodn rovni vetn regionlnch orga-nizac, jako je EURAMET. Pipojen je seznam metrologickch ter-mn, tvoen pedevm podle mezinrodn uznvanch norem. Pruka uvd tak odkazy na instituty, organizace a laboratoe a jejich webov strnky.

Publikace Metrology in short 3rd edition byla pozena v rmci projektu iMERA Implementing Metrology in the European Research Area, contract 16220, v 6. rmcovm programu a spolen financo-vna Evropskou komis a zastnnmi instituty.

Metrologie v kostce

8

obsAh

1. voD 131.1 Lidstvo m 131.2 Kategorie metroLogie 161.3 nrodn vydn pubLiKace metroLogy in short 16

2. Metrologie 182.1 prmysLov a vdecK metroLogie 182.1.1 Obory 182.1.2 Etalony 212.1.3 Certifikovan referenn materily 222.1.4 Nvaznost a kalibrace 222.1.5 Metrologie v chemii 242.1.6 Referenn metody 252.1.7 Nejistoty 262.1.8 Zkouen 28

2.2 LegLn metroLogie 292.2.1 Legislativa v oblasti midel 292.2.2 Legislativa EU v oblasti midel 302.2.3 Prosazovn legislativy v oblasti midel v EU 322.2.4 Men a zkouen v legislativ 34

2.3 LegLn metroLogie v r (vloen dodatek) 372.3.1 Uvdn stanovench vrobk a stanovench

midel na trh 402.3.2 Metrologick zabezpeen midel v pouvn 452.3.3 edn men 482.3.4 Metrologick kontrola hotov balenho zbo

oznaenho symbolem e 48

3. orgAnizAce Metrologie 503.1 mezinrodn infrastruKtura 503.1.1 Metrick konvence 503.1.2 Ujednn CIPM o vzjemnm uznvn 533.1.3 Nrodn metrologick instituty 563.1.4 Designovan instituty 573.1.5 Akreditovan laboratoe 573.1.6 Regionln metrologick organizace 59

Metrologie v kostce

9

3.1.7 ILAC 593.1.8 OIML 613.1.9 IUPAP 623.1.10 IUPAC 63

3.2 evropsK infrastruKtura 643.2.1 Metrologie EURAMET, e. V. 643.2.2 Akreditace EA 673.2.3 Legln metrologie WELMEC 683.2.4 EUROLAB 693.2.5 EURACHEM 693.2.6 COOMET 70

3.3 americK infrastruKtura 703.3.1 Metrologie SIM 703.3.2 Akreditace IAAC 71

3.4 asiJsKo-pacificK infrastruKtura 713.4.1 Metrologie APMP 713.4.2 Akreditace APLAC 723.4.3 Legln metrologie APLMF 72

3.5 africK infrastruKtura 733.5.1 Metrologie AFRIMETS 733.5.2 Metrologie SADCMET 743.5.3 Akreditace SADCA 743.5.4 Legln metrologie SADCMEL 753.5.5 Dal subregionln struktury 75

3.6 nrodn metroLogicK systm r (vloen dodatek) 76

3.7 dLeit subJeKty se vztahem K metroLogii v r (vloen dodatek) 79

3.7.1 Ministerstvo prmyslu a obchodu (MPO) 793.7.2 ad pro technickou normalizaci, metrologii

a sttn zkuebnictv (NMZ) 793.7.3 esk metrologick institut (MI) 823.7.4 Sprvci sttnch etalon 843.7.5 Autorizovan metrologick stediska 853.7.6 Subjekty provdjc edn men 863.7.7 Vrobci midel, opravci midel a subjekty

provdjc mont midel 863.7.8 esk institut pro akreditaci, o.p.s (IA) 863.7.9 EUROLAB-CZ 90

Metrologie v kostce

10

3.7.10 EURACHEM-R 913.7.11 Sdruen 4E CZ 923.7.12 esk metrologick spolenost (MS) 933.7.13 esk kalibran sdruen (KS) 94

4. DoPAD A vliv Men PklADy 964.1 zemn pLyn 964.2 diaLza 984.3 nanostice 984.4 hnoJiva 1004.5 midLa tepLa 1004.6 bezpenost potravin 1014.7 Len raKoviny 1024.8 emise LetadeL 1034.9 smrnice o diagnosticKch zdravotnicKch

prostedcch in vitro (ivd) 1044.10 men mostnch KonstruKc (vloen dodatek) 105

5. Mic JeDnotky 1075.1 zKLadn JednotKy si 1085.2 odvozen JednotKy si 1095.3 mimosoustavov JednotKy 1145.4 pedpony si 1165.5 psan nzv a znaeK JednoteK si 117

6. PoznMky 119

7. inForMAce o Metrologii oDkAzy 137

8. literAtUrA 140

Metrologie v kostce

11

PeDMlUvA (k AnglickMU originlU)Je mi potenm, e pinme tet vydn pruky Metrology in short. Clem je poskytnout uivatelm a obecn veejnosti jednoduchou a zrove zevrubnou pruku metrologie. Je urena jak pro ty tene, kte nejsou s pedmtem dobe obeznmeni a potebuj vodn informace, tak pro uivatele zabvajc se met-rologi na rznch rovnch, kte ale chtj vdt vce nebo hledaj uritou informaci.

Doufme, e publikace usnadn porozumn technickm a orga-nizanm aspektm metrologie. Prvn vydn pruky z roku 1998 bylo velmi spn a bylo iroce metrology vyuvno, stejn jako druh vydn v roce 2004. Toto tet vydn usiluje o to, aby na zklad spchu pedchozch edic poskytlo ir obzor informac irmu okruhu ten.

Hlavnm elem publikace je zlepit informovanost o metrologii, pispt veobecnmu porozumn metrologii a vytvoit referen-n rmec v mtku Evropy a mezi Evropou a ostatnmi oblastmi svta.

Zvlt dleit je to v situaci rostoucho vznamu ekvivalence men a zkouen pro kvalitu ivota, ochranu ivotnho prosted a pro obchod, kde je to zvl dleit a technick pekky ob-chodu by mohly bt zavinny pekkami metrologickmi.

Jeliko se metrologie vyvj soubn s vdeckm a technickm pokrokem, je nezbytn tak aktualizovat a doplnit pruku Metrology in short s ohledem na posledn vvoj.

Proto tedy byl obsah tetho vydn rozen tak, aby odpovdal vvoji v Ujednn o vzjemnm uznvn CIPM (MRA) a v regionl-nch organizacch, vetn zzen prvnick osoby EURAMET e. V. v lednu 2007 jako nov regionln organizace pro Evropu. Publikace obsahuje tak ir informace o metrologii v chemii a biologii a uvd charakteristick pklady vlivu, kterm se rozvoj metrolo-gie uplatuje v irm mtku.

Metrologie v kostce

12

Doufm, e se toto vydn stane jet populrnjm a eji vyu-vanm, ne pedchoz edice a e pispje k vytven celosvtov-ho spolenho rmce metrologickch znalost, kter v dsledcch napome obchodu mezi rznmi oblastmi a zlep kvalitu ivota oban.

Michael Khne

Pedseda EURAMET

erven 2008

m e t r o l o g y i n s h o rt3 r d e d i t i o n

me

tr

olo

gy

in

sh

or

t

3r

d e

dit

ion

Mankind measures

Metrology presents a seemingly calm surface covering depths of knowledge

that are familiar only to a few, but which most make use of confident that

they are sharing a common perception of what is meant by expressions such

as metre, kilogram, watt and second.

k obrzku na oblce: V anglickm vydn je na oblce pouita fotogra-fie mostu Great Belt East Bridge v Dnsku. Ka-d sekce tohoto mostu (48 m, 500 t) byla detailn mena, aby byly sprvn nastaveny 4 zvsy, kter sekci nesou. Nastaven z-vs bylo ureno s nejisto-tou 1 mm.

Metrologie v kostce

13

1. voD1.1 liDstvo M

Trest smrti hrozil tomu, kdo zapomnl nebo zanedbal svoji povin-nost zkalibrovat sv midlo dlky pi kadm plku. Takov bylo riziko krlovskch architekt odpovdnch za budovn chrm a pyramid pro faraony ve starm Egypt ti tisce let ped nam le-topotem. Prvn krlovsk loket byl definovn jako dlka pedlokt od lokte ke pice nataenho prostednku vldnoucho faraona, plus ka jeho ruky. Prvotn men bylo peneseno na ernou ulu a do n vytesno. Pracovnkm na stavenitch byly pedny ulov nebo devn kopie a architekti byli odpovdni za jejich udrovn.

Me nm sice pipadat, e jsme prostorov i asov velice vzd-leni od tchto prvopotk, nicmn lid od t doby vdy kladli velk draz na sprvn men. Ji ble k na dob, v roce 1799, byla v Pai vytvoena desetinn metrick soustava uloenm dvou platinovch etalon metru a kilogramu; to byl pedchdce dnen Mezinrodn soustavy jednotek (soustava SI).

Nklady na men a ven v dnen Evrop pedstavuj plnch 6 % celkovho hrubho nrodnho produktu. Metrologie se stala piro-zenou soust naeho kadodennho ivota. Devn prkna i kvu nakupujeme podle velikosti a vhy; mme odbr vody, elektiny a tepla, a dsledky toho pociujeme v naich penenkch. Vhy v koupeln nm kaz nladu, stejn jako policie kontrolujc rychlost jzdy a ppadn finann postihy. Mnostv aktivnch ltek v lcch, men krevnch vzork i inek chirurgova laseru mus bt zcela pesn, nem-li bt ohroeno zdrav pacienta. Je tm nemon najt nco, co by nebylo spojeno s vhou a mrou; doba slunenho svitu, men hrudnho objemu, obsah alkoholu, hmotnost dopis, teplota v mstnosti, tlak v pneumatikch, atd. Jen pro legraci zkuste vst rozhovor, ani byste pouili slov, odvolvajcch se na vhy nebo mry.

A pak je tu ekonomika, obchod a zkonn pedpisy, kter jsou nemn zvisl na vahch a mrch. Pilot peliv sleduje svoji v-ku, kurs, spotebu paliva a rychlost, inspekce potravin m obsah baktri, nmon ady m vtlak, prmyslov podniky naku-

Metrologie v kostce

14

puj suroviny podle vah a mr a sv vrobky pak specifikuj pomo-c stejnch jednotek. Vrobn procesy jsou regulovny a poplachy se vyhlauj na zklad men. Systematick men se znmou nejistotou je jednm ze zklad zen kvality v prmyslu; obec-n eeno, ve vt sti modernho prmyslu pedstavuj nklady spojen s menm 10 a 15 % vrobnch nklad. Sprvn me-n vak zvyuje hodnotu, kvalitu a efektivnost produkce.

A nakonec i vda je zcela zvisl na men. Geologov m otesy, jimi se projevuj gigantick sly zpsobujc zemtesen, astronomov trpliv m svtlo pichzejc ze vzdlench hvzd a zjiuj tak jejich st, jadern fyzikov jsaj, kdy se jim poda menm v miliontinch sekundy nakonec potvrdit ptomnost n-kter nekonen mal stice. Existence midel a schopnost po-uvat je m zsadn vznam pro to, aby vdci mohli objektivn dokumentovat dosaen vsledky. Vda o men metrologie je patrn nejstar vdou na svt a znalost toho, jak j vyuvat, je zsadn nutnost prakticky u vech vdeckch obor.

Men vyaduje veobecnou znalost

Metrologie se na povrchu pedstavuje zdnliv chladnou tv, skrvajc hlubok poznatky, kter zn jen mlo lid, avak kter vtina lid vyuv v jistot, e vichni stejnm zpsobem vnmaj takov pojmy, jako metr, kilogram, litr, watt, atd. Dvra je dlei-t k tomu, aby metrologie mohla propojit lidsk innosti navzjem nap zempisnmi a profesnmi hranicemi. Tato dvra a jisto-ta se zvyuje se irm vyuvnm sov spoluprce, spolench jednotek mry a spolench micch postup, a tak s uznvnm, akreditac a vzjemnm zkouenm micch etalon a laborato v rznch zemch. Lidstvo m tiscilet zkuenosti potvrzujc, e i-vot se skuten stv snadnjm, jestlie lid spolupracuj v oblasti metrologie.

Metrologie v kostce

15

Metrologie je vda o men

Metrologie pln ti hlavn koly:

1. Definovn mezinrodn uznvanch jednotek men, jako je napklad metr.

2. Realizace jednotek men pomoc vdeckch metod, nap-klad realizace metru s vyuitm laserovch paprsk.

3. Vytven etzc nvaznosti cestou stanoven a dokumen-tovn hodnoty a pesnosti men a penosu tchto daj, nap. dokumentovan vztah mezi mikrometrickm roubem v provozu pesnho strojrenstv a primrn laborato met-rologie optick dlky.

Metrologie se vyvj

Metrologie m zsadn vznam pro vdeck vzkum a vdeck v-zkum tvo zklad pro rozvoj samotn metrologie. Vda neustle roziuje hranice monho a fundamentln metrologie sleduje metrologick aspekty tchto novch objev. Tak vznikaj stle do-konalej nstroje metrologie, umoujc badatelm ve vzkumu pokraovat v objevech. Pitom pouze ty oblasti metrologie, kter se vyvjej a udruj krok, mohou bt stlm partnerem prmyslu a vzkumu.

Obdobn, vdeck, prmyslov i legln metrologie se mus rov-n rozvjet, aby udrela krok s potebami spolenosti a prmyslu, aby pitom zstala platnou a uitenou.

Pruka Metrologie v kostce (Metrology in short v originle) se bude prbn vyvjet. Nejlepm prostedkem tohoto vvoje je samozejm shromaovn zkuenost tch, kdo pruku pou-vaj. Vydavatel budou proto vdni za pipomnky, a kritick i pochvaln. Vtny budou pspvky zaslan cestou mailu ktermu-koliv z autor.

Poznmka pekladatele: Stejn tak jsou vtny pipomnky a nmty ten na adresu odpovdnho lena redakn rady STH NMZ, [email protected].

mailto:[email protected]

Metrologie v kostce

16

1.2 kAtegorie Metrologie

Metrologie se len do t kategori s rznm stupnm sloitosti a poadavk na pesnost:

1. Vdeck metrologie se zabv organizac a vvojem etalon a jejich udrovnm (nejvy rove).

2. Prmyslov metrologie zajiuje nleit fungovn midel pouvanch v prmyslu a ve vrobnch a zkuebnch proce-sech, pro zajitn kvality ivota obyvatel a pro akademick vzkum.

3. Legln metrologie se zabv sprvnost men tam, kde tato men maj vliv na prhlednost ekonomickch trans-akc, zvlt tam, kde je poteba pedepsanho ovovn midel.

Fundamentln metrologie nem dnou mezinrodn definici, ale obecn se tak oznauje innost s nejvy pesnost men v da-nm oboru. Fundamentln metrologii lze proto definovat jako pikov odvtv vdeck metrologie.

1.3 nroDn vyDn PUblikAce Metrology in short

Publikace byla vydna v ad nrodnch nebo regionlnch verz, vdy pizpsobena podmnkm metrologie v pslun zemi, s dodrenm zkladn koncepce pruky. Anglick jsou mezinrodn edice.

K roku 2008 byla k dispozici nsledujc vydn:

Albnsk: Metrologjia shkurt2006, kontakt [email protected]

esk: Metrologie v kostcePublikovno 2002 ve 2 000 vtiscch, kontakt [email protected]

chorvatsk: Metrologija ukratkoPublikovno 2000 v elektronick verzi.

Dnsk: Metrologi kort og godtPrvn vydn publikovno 1998, 1 000 vtisk, kontakt [email protected]

mailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]

Metrologie v kostce

17

Druh vydn publikovno 1999, 2 000 vtisk, kontakt [email protected]

Anglick: Metrology in short (international edition)Prvn vydn publikovno 2000, 10 000 vtisk, kontakt [email protected] vydn publikovno 2003, 10 000 vtisk3rd edition publikovno 2008, 8 000 vtisk a elektronick verze.Kontakt [email protected] nebo [email protected]

Finsk: Metrology in shortPrvn vydn publikovno 2001,5 000 vtisk, kontakt [email protected] vydn publikovno 2002, kontakt [email protected]

indonsk: Metrologi sebuah pengantarPublikovno 2005, kontakt [email protected]. id

islandsk: Agrip af MlifrdiPublikovno 2006, kontakt [email protected]

Japonsk: V Japonskm psmu, nzev zde neuvedenPublikovno 2005

libanonsk: Abc-guide Metrology (both in english and Arabic language)Publikovno 2007, 1500 vtisk

litevsk: Metrologija trumpaiPrvn vydn publikovno 2000, 100 vtisk, kontakt [email protected] vydn publikovno 2004, 2 000 vtisk, kontakt [email protected]

MeDA region: Metrology in short, MeDA versionPublikovno 2007, 1200 vtisk

Portugalsk: Metrologia em sintesePublikovno 2001, 2 500 vtisk, kontakt [email protected]

tureck: kisaca Metroloji ikinci baskiPublikovno 2006

mailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]. idmailto:[email protected]:[email protected]:[email protected]:[email protected]

Metrologie v kostce

18

2. Metrologie2.1 PrMyslov A vDeck Metrologie

Prmyslov a vdeck metrologie pedstavuj dv ze t kategori metrologie, uvedench v kapitole 1.2.

Metrologick innosti, kalibrace, zkouen a men, jsou cennmi vstupy pro zajitn kvality v prmyslov innosti a kvality innost, spojench s p o kvalitu ivota. Tyto innosti zahrnuj potebu prokazovn nvaznosti, kter se stv stejn dleitou jako vlast-n men. Uznn metrologick kompetence na kadm stupni etzce nvaznosti lze doshnout dohodami a ujednnmi o vz-jemnm uznvn; napklad ujednnmi o vzjemnm uznvn CIPM MRA a ILAC MRA, a tak akreditac a expertnm posouzenm (peer review).

Poznmka pekladatele: Vce o CIPM MRA a ILAC MRA viz odst. 3.1.2 a 3.1.7

2.1.1 Obory

Vdeck metrologie se len podle BIPM do 9 obor: Akustika, lt-kov mnostv, elektina a magnetismus, ionizujc zen a radio-aktivita, dlka, hmotnost, fotometrie a radiometrie, termometrie, as a frekvence.

EURAMET uv navc t obor: Prtok, interdisciplinrn metrolo-gie a kvalita.

Poznmka pekladatele: Interdisciplinrn metrologie nen chpna jako technick obor, zabv se obecnmi otzkami, stejn tak jako kvalita. I pro tyto obory vak EURAMET m technick vbory (TC). Zvolen len-n slou pro organizaci spolench projekt, setkvn expert a podobn.

Pro dl obory neexistuje formln mezinrodn definice.

Metrologie v kostce

19

tab. 1: Obory, dl obory a dleit etalony. Uvedeny jsou pouze technick obory.

obor Dl obor Dleit etAlony

HMOTNOST A K N VZTAEN VELII-NY

Men hmotnosti Hmotnostn etalony, standardn vhy, kom-partory

Sla a tlak Silomry, etalony sly, pevodnky sly, mo-mentu sly, tlakov vhy s pstovm vlcem mazanm olejem/plynem, stroje na zkouen materilu, kapacitn manometry, ionizan mrky

Objem a hustota Viskozita

Sklenn areometry, laboratorn sklo, vib-ran hustomry, sklenn kapilrn viskozi-metry, rotan viskozimetry

ELEKTINA A MAGNETISMUS

Veliiny stejnosmrnho elektrickho proudu

Kryogenick kompartory proudu, Jose-phsonv jev a kvantov Hallv efekt, Zene-rovy reference, potenciometrick metody, kompartorov mosty

Veliiny elektrickho stdavho proudu

Pevodnky ss/st proudu, etalonov konden-ztory, vzduchov kondenztory, etalonov induknosti, kompenztory, wattmetry

Elektrick veliiny vf Termokonvertory, kalorimetry, bolometry

Velk proud a vysok napt

Mic transformtory proudu a napt, refe-renn zdroje vysokho napt

DLKA Dlka vlny a interferometrie

Genertory hebene optickch frekvenc, stabilizovan lasery, interferometry, laserov interferometrick mic systmy, interfero-metrick kompartory

Metrologie rozmr Koncov mrky, rkov midla, stupov mrky, vnitn a vnj vlce, vkov kalibry, selnkov chylkomry, mic mikroskopy, souadnicov mic stroje, laserov skeno-vac mikrometry, hloubkov mikrometry, ge-odetick mic pstroje a nstroje

hlov men Autokolimtory, oton stoly, hlov mrky, polygony, nivelan pstroje

Men tvaru Rovnost, rovinnost, rovnobnost, tverce, etalony kruhovitosti, vlcov etalony

Jakost povrchu Stupov etalony vkov a drkov, etalo-ny drsnosti, mie drsnosti

AS A FREKVENCE Men asu Cesiov atomov hodiny, zazen na men asovho intervalu

Men frekvence Atomov hodiny a fontny, krystalov oscil-tory, lasery, elektronick tae a syntezto-ry, genertory hebene optickch frekvenc

Metrologie v kostce

20


TERMOMETRIE Dotykov men teploty

Plynov teplomry, pevn body ITS 90, od-porov teplomry, termolnky

Bezdotykov men teploty

Vysokoteplotn ern tlesa, kryogenick ra-diometry, pyrometry, fotodiody Si

Vlhkost Zrctkov mie rosnho bodu nebo elek-tronick hygrometry, tlakov/teplotn gene-rtory vlhkosti

IONIZUJC ZEN A RADIOAKTIVITA

Absorbovan dvka medicnsk aplikace

Kalorimetry, ionizan komrky

Radian ochrana Ionizan komory, referenn svazky a pole zen, proporcionln a jin potae, TEPC, termoluminiscenn detektory, Bonnerovy neutronov spektrometry

Radioaktivita Ionizan komory studnovho typu, certifi-kovan zdroje radioaktivity, spektroskopie gama a alfa, detektory 4

FOTOMETRIE A RADIOMETRIE

Optick radiometrie Kryogenn radiometr, optick detektory, sta-bilizovan laserov referenn zdroje, refe-renn materily

Fotometrie Detektory viditeln oblasti, fotodiody Si, de-tektory kvantov innosti

Kolorimetrie Spektrofotometry

Optick vlkna Referenn materily vlkna

PRTOK Prtok a objem plynu Etalony na principu kubick mry (krychlo-mry), rotan plynomry, turbinov plyno-mry, pedvac mie s kritickmi dzami

Prtok kapalin (mnostv, hmotnost a energie)

Etalony objemu, Coriolisovy hmotnostn eta-lony, mie hladiny, indukn prtokomry, ultrazvukov prtokomry

Anemometrie Anemometry

AKUSTIKA, ULTRAZVUK A VIBRACE

Akustick men v plynech

Standardn mikrofony, pistonfony, konden-ztorov mikrofony, zvukov kalibrtory

Akcelerometrie, vibrace a zrychlen

Mie zrychlen, snmae sly, vibrtory, la-serov interferometr

Akustick men v kapalinch

Hydrofony

Ultrazvuk Ultrazvukov mie vkonu, vhy intenzity vyzaovn

Metrologie v kostce

21


LTKOV MNOSTV

Chemie ivotnho prosted Klinick chemie

Certifikovan referenn materily, hmot-nostn spektrometry, chromatografy, gravi-metrick etalony

Chemie materil ist materily, certifikovan referenn ma-terily

Chemie potravinBiochemieMikrobiologie

Certifikovan referenn materily

Men pH Certifikovan referenn materily, stan-dardn elektrody

2.1.2 Etalony

Etalon (standard) je ztlesnn mra, mic pstroj, midlo, re-ferenn materil i mic systm, uren k definovn, realizaci, uchovn i reprodukci jednotky nebo jedn i vce hodnot urit veliiny majc slouit jako reference.

Poznmka pekladatele: Podle VIM 3 (viz [4]) je etalon realizac definice dan veliiny, se stanovenou hodnotou veliiny a pidruenou nejistotou men, pouvan jako reference

Pklad: Metr je definovn jako dlka drhy, kterou uraz svtlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy. Metr je realizovn na primrn rovni pomoc vlnov dlky helium neono-vho jdem stabilizovanho laseru. Na nich rovnch se pouvaj ztlesnn mry, jako jsou koncov mrky, a n-vaznost je zajitna pouitm optick interferometrie ke stanoven dlky koncovch mrek s nvaznost na ve uvedenou vlnovou dlku laserovho svtla.

Rzn rovn etalon jsou znzornny na obr. 1. Pehled obo-r, dlch obor a dleitch etalon byl popsn v tab. 1 v od-stavci 2.1.1. dn mezinrodn seznam vech etalon neexistuje. Definice rznch etalon jsou uvedeny v kapitole 6.

Poznmka pekladatele: Pehled sttnch etalon R je k dispozici na https://cmc-std.cmi.cz a http://www.unmz.cz/cz/20/etalony.htm.

https://cmc-std.cmi.cz/http://www.unmz.cz/cz/20/etalony.htm

Metrologie v kostce

22

2.1.3 Certifikovan referenn materily

Certifikovan referenn materil (CRM) je referenn materil, je-ho jedna nebo vce vlastnost je certifikovna postupem, kter stanov nvaznost na realizaci jednotky, ve kter je vyjdena hod-nota (certifikovan) vlastnosti. Ke kad certifikovan hodnot je piazena nejistota na stanoven rovni pravdpodobnosti. V n-kterch stech svta se pouv tak termnu standardn refe-renn materil (SRM), kter je synonymem k CRM.

CRM se zpravidla pipravuj v dvkch. Hodnoty vlastnost jsou ur-eny v rozmez nejistoty, stanoven na zklad men vzork, re-prezentujcch celou dvku.

Poznmka pekladatele: Podle VIM 3 je CRM referenn materil, doprovzen dokumen-tem, vydanm zpsobilou osobou a poskytujc jednu nebo vce specifikovanch hodnot vlastnosti s pidruenmi nejistotami a n-vaznostmi s pouitm platnch postup.

2.1.4 Nvaznost a kalibrace

nvaznost k si

etzec nvaznosti, viz obr. 1, je neperuen etzec porovnn, pro n jsou udny nejistoty. Tm je zajitno to, e vsledek me-n nebo hodnota etalonu jsou vztaeny k referencm vy rovn, nakonec a k primrnm etalonm.

V chemii a biologii je nvaznost asto zajitna pouitm certifiko-vanch referennch materil nebo referennch metod, viz kapi-tola 2.1.3 a 2.1.6.

Konen uivatel zskv nvaznost na nejvy mezinrodn rovni bu pmo cestou nrodnho metrologickho institutu, nebo pro-stednictvm sekundrn kalibran laboratoe, zpravidla akredito-van. Vsledkem rznch mezinrodnch ujednn o vzjemnm uznvn je skutenost, e nvaznost me bt zajitna i pro-stednictvm laborato mimo vlastn zemi uivatele.

Metrologie v kostce

23

obr. 1: etzec metrologick nvaznosti

BIPM Mezinrodn ad pro vhy a mry

DEFINICE JEDNOTEK

Nrodn metrologick instituty nebo pidruen laboratoe

ZAHRANIN PRIMRN LABORATOE

STTN (PRIMRN) ETALONY

Kalibran laboratoe, obvykle akreditovan

REFERENN ETALONY

Prmysl, vzkum a vvoj, zdravotnictv, inspekce atd.

PRACOVN ETALONY

Konen uivatel midelMEN, MIDLA

Stnovnm jsou oznaeny prvky nrodnho

metrologickho systmu

NEJISTOTA SE ZVTUJE SMREM DOL V ETZCI NVAZNOSTI

kalibrace

Zkladnm prostedkem pi zajiovn nvaznosti men je ka-librace midel, mcch systm nebo referennch materil. Kalibrace uruje metrologick charakteristiky pstroje, systmu nebo referennho materilu. Obvykle se toho dosahuje pmm porovnnm s etalony nebo certifikovanmi referennmi materily. Vystavuje se kalibran list a (ve vtin ppad) se kalibrovan midlo opatuje ttkem.

Metrologie v kostce

24

Pro kalibraci micch pstroj mluv nejmn tyi dvody:

1. Zajistit a prokzat nvaznost.

2. Zajistit, aby daje uvdn pstrojem byly konzistentn s jinm menm.

3. Stanovit sprvnost daj uvdnch pstrojem.4. Zjistit spolehlivost pstroje, tj. zda je mu mono dvovat.

2.1.5 Metrologie v chemii

Metrologie se vyvinula z fyziklnch men a klade draz na v-sledky s nvaznost na definovan referenn etalony, obvykle z Mezinrodn soustavy jednotek (SI), doprovzen plnm rozbo-rem bilance nejistot podle GUM [6]. Situace u chemickch men je sloitj, protoe chemick men asto neprobhaj za tak de-finovanch a kontrolovanch podmnek, jako u men fyziklnch, viz tabulka 2.

tab. 2: Srovnn mezi metrologi ve fyzice a chemii

Metrologie ve Fyzice A cheMii

Fyzika chemie

MenPorovnn veliiny (s jednotkou): nap. teplota

Porovnn veliiny: nap. DDT v mlce

Jednotky m, s, K mol/kg, mg/kg

ovlivnnoasto se opr o pm men

Kvalitu vsledk men ovlivuj rzn faktory

hlavn vliv Kalibrace zazenChemick postup (nap. extrakce, tpen); pouit referenn materil; a kalibrace zazen

zvis naDo znan mry nezvisl na vzorku

Siln zvisl na vzorku

Pklad Dlka stoluKoncentrace Pb v mosk vod, pd, krvi atd.

Hlavnm clem chemickch men je asto stanoven mnostv jen zkoumanch sloek vzorku, a ne celkovho sloen (danho) vzor-ku. Celkov sloen tedy zstv tm vdy neznm, a proto se

Metrologie v kostce

25

neme prosted, ve kterm se men provd, zcela urit a kon-trolovat. Mnoh chemick men jsou nvazn na etalon (stan-dard) nebo na referenn metodu. V jinch ppadech me men vykazovat nvaznost na (certifikovan) referenn materil, bu ve form ist ltky, nebo ve form matricovho referennho materi-lu, ve kterm byla certifikovna koncentrace analytu. rove, na kter poskytuje referenn materil univerzln referenn hodnoty (a vslovn s nvaznost na SI), zvis na kvalit vazby k hodnotm, zskanm referennm menm nebo k hodnotm, realizovanm referennmi etalony (standardy).

ph

pH je mrou stupn kyselosti nebo zsaditosti (acidity/alkalinity) vodnho roztoku, kter je urena potem iont vodku, kter jsou k dispozici, tj. aktivity (efektivn koncentrace) vodkovch iont. pH pedstavuje dleit pojem, protoe mnoh chemick proce-sy a vtina proces biologickch kriticky zvis na stupni kyselos-ti prosted reakce. Biologick procesy se odehrvaj v prosted, kter sah pes nejmn dvanct d mry velikosti aktivity vod-kovch iont, ale kad specifick proces obvykle zvis na proste-d pouze v rozsahu nkolika stup tto aktivity.

2.1.6 Referenn metody

Referenn postupy nebo metody mohou bt definovny jako po-stupy zkouen, men nebo analzy, kter jsou podrobn pops-ny a oveny, uren pro:

hodnocen kvality jinch postup pro srovnateln koly, nebo

charakterizovn referennch materil vetn referennch objekt, nebo

pro stanoven referennch hodnot.

Nejistota vsledk referenn metody mus bt stanovena odpov-dajcm zpsobem a mus bt vhodn pro dan pouit.

Metrologie v kostce

26

V souladu s touto definic se mohou referenn metody pouvat:

k validaci jinch micch nebo zkuebnch postup, kter jsou pouity pro stejn zmr a pro uren jejich nejistoty,

k uren referennch hodnot vlastnosti materil, kter se uvdj v prukch i databzch, nebo referennch hodnot, kter jsou ztlesnny referennm materilem nebo referen-nm objektem.

Poznmka pekladatele: Podle VIM 3, bod 2.7 je: referenn postup men postup m-en, pijat jako postup poskytujc vsledky men, zpsobil pro jejich uren pouit pi hodnocen sprvnosti men nam-ench hodnot veliiny zskanch jinmi postupy men veliin stejnho druhu pi kalibraci nebo pi charakterizaci referennch materil.

2.1.7 Nejistoty

Nejistota je kvantitativn mrou kvality vsledku men, umou-jc porovnat vsledky men s jinmi vsledky, referencemi, speci-fikacemi nebo etalony.

Poznmka pekladatele: Podle VIM 3, bod 2.26, je nejistota nezporn parametr, charakte-rizujc rozptlen hodnot veliiny, kter je na zklad uit infor-mace pidruen k men veliin.

Vechna men jsou zatena chybami; proto se vsledek men li od prav hodnoty men veliiny. Vtina zdroj chyb men me bt zjitna, vynalome-li as a prostedky, a chyby men mohou bt kvantifikovny a opraveny, napklad prostednictvm kalibrace. Ovem, zdka jsou k dispozici as a prostedky, aby se chyby stanovily a opravily kompletn.

Nejistota men me bt stanovena rznmi zpsoby. iroce vy-uvanou a uznvanou metodou, uznvanou napklad akredita-nmi orgny, je doporuen postup GUM, popsan v Pokynu pro vyjden nejistoty men (GUM Guide to the expression of uncertainty in measurement) [6]. Hlavn zsady tohoto postupu jsou popsny ne.

Metrologie v kostce

27

Pklad: Vsledek men se uvd ve tvaru

Y = y U

kde nejistota U je uvedena s nejve dvma platnmi sli-cemi a y je odpovdajcm zpsobem zaokrouhlena na stej-n poet slic, v tomto pkladu na sedm slic.

Odpor namen ohmmetrem je 1,000 052 7 , a ohmmetr m podle specifikace vrobce nejistotu 0,081 m; v dokladu o vsled-ku men se uvede

R = (1,000 053 0.000 081)

Koeficient rozen k = 2

Nejistota uveden s vsledkem men je obvykle rozen nejis-tota, kter je souinem standardn nejistoty men a koeficientu rozen k = 2, co pro normln rozdlen odpovd pravdpo-dobnosti pokryt piblin 95 %.

zkladn filosofie gUM pro vyjadovn nejistot

1) Men veliina X, jej hodnota nen pesn znma, je povaovna za nhodnou promnnou s pravdpodobnostn funkc.

2) vsledek men x je odhadem oekvan hodnoty E(X).

3) standardn nejistota u(x) se rovn druh odmocnin odhadu variance V(X).

4) stanoven nejistoty men zpsobem A vsledek a variance se stanov statistickm vyhodnocenm srie pozorovn, opako-vanch men.

5) stanoven nejistoty men zpsobem b pedpokldan hod-nota a rozptyl se ur jinmi postupy. Nejbnji pouvanou metodou je odhad rozdlen pravdpodobnosti, nap. rovno-mrnho rozdlen, zaloen na zkuenosti nebo jinch infor-macch.

Metrologie v kostce

28

Postup stanoven nejistot podle gUMzaloen na filosofii GUM

1) stanoven vech dleitch sloek nejistoty

K nejistot men me pispt mnoho zdroj. Pro identifikaci zdroj je vhodn pout model mcho procesu. Uvst men veliiny do matematickho modelu.

2) vpoet standardn nejistoty kad sloky nejistoty men

Kad sloka nejistoty men je vyjdena standardn nejistotou urenou stanovenm typu A nebo typu B.

3) vpoet kombinovan nejistoty

Princip:

Kombinovan nejistota kombinuje jednotliv sloky nejistoty pod-le zkona en nejistoty.

V praxi to znamen:

Pro souet nebo rozdl sloek se kombinovan nejistota vypote jako druh odmocnina soutu druhch mocnin standardnch nejistot jednotlivch sloek.

Pro souin nebo podl sloek se kombinovan nejistota vypote jako druh odmocnina soutu druhch mocnin relativnch standardnch nejistot jednotlivch sloek (pouije se stejn postup jako pro souet/rozdl, jen se berou v vahu relativn nejistoty).

4) vpoet rozen nejistoty

Vynsoben kombinovan nejistoty koeficientem rozen k.

5) vyjden vsledku men ve tvaru

Y = y U

2.1.8 Zkouen

Zkouen je uren parametr vrobku, procesu nebo sluby podle uritch postup, metod, nebo poadavk. Clem zkouen je ov-it, zda vrobek spluje specifikace, jako jsou bezpenostn poa-

Metrologie v kostce

29

davky nebo parametry dleit pro obchod. Zkouen se provd ve velkm rozsahu, zahrnuje celou adu oblast, probh na rznch rovnch a s odlinmi poadavky na pesnost. Zkouky provd laboratoe prvn, druh nebo tet strany. Prvn stranu pedstavuj laboratoe vrobce, druhou laboratoe zkaznka a laboratoe te-t strany nejsou zvisl na vrobci ani na zkaznkovi.

Metrologie poskytuje zklad pro porovnatelnost vsledk zkou-ek, nap. definovnm jednotek men a zajiovnm metrolo-gick nvaznosti s deklarovanou nejistotou vsledk men.

2.2 legln Metrologie

Tet kategori metrologie je metrologie legln, viz kapitola 1.2. Legln metrologie vznikla pvodn z poteby zajistit poctiv ob-chodovn, zejmna v oblasti ven a men. Legln metrologie se primrn zabv midly, kter podlhaj metrologick kontro-le, a hlavnm clem legln metrologie pak je zabezpeit obanm sprvn vsledky men, jsou-li midla pouita pi ednch nebo obchodnch transakcch.

OIML je zkratka Mezinrodn organizace pro legln metrologii, viz kapitola 3.1.8.

Vedle legln metrologie existuje dle mnoho dalch oblast legis-lativy, kde je men nezbytn k posouzen shody s pedpisy nebo zkony, nap. letectv, zdravotnictv, stavebn vrobky, kontrola i-votnho prosted a zneitn.

2.2.1 Legislativa v oblasti midel

Lid, kte pouvaj vsledky men v oblasti uit legln metrolo-gie, nemus bt nutn experty v metrologii a odpovdnost za vro-hodnost takovch men pebr stt. Midla podlhajc metro-logick kontrole by mla garantovat sprvn vsledky men:

v provoznm reimu,

v prbhu celho obdob pouvn,

v mezch stanovench povolench chyb.

Metrologie v kostce

30

Z tchto dvod stanov nrodn a regionln legislativa v oblasti legln metrologie poadavky na midla, metody men a zkou-en, a to vetn hotov balenho zbo.

2.2.2 Legislativa EU v oblasti midel

Midla spadajc v eU pod metrologickou kontrolu

V Evrop je v souasn dob zkladem pro harmonizaci midel podlhajcch metrologick kontrole smrnice 2009/34/ES, kter obsahuje horizontln poadavky na vechny kategorie midel, a dle smrnice specifick pro jednotliv druhy midel publikova-n od roku 1971. lensk stty, pro n tyto smrnice plat, nemu-sely sv stvajc nrodn pedpisy ruit. Midla, kter zskaj EHS schvlen typu (ne vechna midla) a prvotn EHS oven, mohou bt uvdna na trh a uvna ve vech lenskch sttech bez dal-ch zkouek nebo schvalovn typu.

Poznmka pekladatele: V textu pekladu je ji slo platn smrnice; v originle je uve-dena smrnice 71/316/EHS, kter byla zruena a nahraze-na smrnic Evropskho parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009.

Z historickch dvod nen rozsah legln metrologie v jednot-livch zemch toton. Se vstupem v innost smrnice o vahch s neautomatickou innost (NAWI), 1. ledna 1993, a smrnice o m-icch pstrojch (MID), 30. jna 2006, byly mnoh do t doby plat-n smrnice vztahujc se k midlm zrueny.

smrnice eU o vahch s neautomatickou innost (nAWi)

Smrnice NAWI 2009/23/ES odstrauje technick pekky obcho-du, co vede ke vzniku jednotnho trhu, a upravuje pouvn pstroj, ponaje vahami sloucmi v prodejnch a po prmyslo-v mostov vhy, pro komern, prvn a zdravotnick ely.

Poznmka pekladatele: V textu pekladu je ji uvedeno slo platn smrnice; pvodn text zn smrnice NAWI 90/384/EHS (ve znn smrnice 93/68/EHS). Dne 23. dubna 2009 bylo vydno kodifikovan znn smrnice

Metrologie v kostce

31

Evropskho parlamentu a Rady 2009/23/ES o vahch s neautoma-tickou innost, kterou byla pvodn smrnice 90/384/EHS v plat-nm znn zruena. Protoe se vak nemn poadavky pvodn smrnice v platnm znn, povauj se odkazy na zruenou smrni-ci za odkazy na smrnici novou.

smrnice eU o micch pstrojch (MiD)

Smrnice EU o micch pstrojch 2004/22/ES je pokraovnm procesu odstraovn technickch pekek obchodu a upravuje uvdn na trh a pouit nsledujcch micch pstroj:

MI-001 vodomry

MI-002 plynomry a pepotvae mnostv plynu

MI-003 elektromry k men inn energie

MI-004 mie tepla

MI-005 mic systmy pro men mnostv kapalin jinch ne voda

MI-006 vhy s automatickou innost

MI-007 taxametry

MI-008 ztlesnn mry

MI-009 pstroje pro men rozmr

MI-010 analyztory vfukovch plyn

lensk stty si mohou dobrovoln rozhodnout, kter z uvedench druh micch pstroj podd regulaci. Stvajc nrodn legisla-tivu, kter je pedmtem pechodnch opaten, ji nelze pout pro nov midla.

Elektronick pstroje nebyly ve stvajcch smrnicch obsaeny, nyn jsou zahrnuty ve smrnicch NAWI a MID.

Metrologie v kostce

32

2.2.3 Prosazovn legislativy v oblasti midel v EU

Metrologick kontrola

Preventivn opaten jsou pijmna ped uvedenm midla na trh, to znamen, e mnoh midla mus spn projt pezkouenm typu a vechna mus bt ovena. Vrobce obdr certifikt pe-zkouen typu od kompetentnho subjektu povenho lenskm sttem v ppad, e typ midla spluje vechny pslun poa-davky prvnch pedpis. U sriov vyrbnho midla je ove-nm zarueno, e kad pstroj se shoduje s typem a spluje poa-davky dan pi procesu schvalovn.

Poznmka pekladatele: V originle je pouita terminologie type approval schvlen typu. Nejsou pojednny ostatn mon postupy posuzovn sho-dy, kter umouje MID.

Dozor nad trhem je kontrolnm opatenm za elem zjitn, zda pstroj uveden na trh spluje prvn pedpisy. V ppad pstro-j, kter jsou pouvny, se provdj kontroly nebo opakovan oven, aby bylo zarueno, e pstroj je neustle v souladu s prv-nmi pedpisy. Kritria uvan pi tchto kontrolch mus bt pod-loena nrodnmi nebo mezinrodnmi normami. Povinn metro-logick kontrola midel, jak je uveden ve smrnici, je ponechna v pravomoci jednotlivch lenskch stt. Nsledn ovovn, me-trologick kontroly a lhty platnosti oven dosud harmonizov-ny nejsou a kad stt si je stanov vlastnmi legislativnmi pedpisy. lensk stty mohou stanovit legislativn poadavky na midla, kter nejsou uvedena ve smrnicch NAWI nebo MID.

Moduly pro rzn fze procedury posuzovn shody uveden v NAWI a MID odpovdaj modulm v rozhodnut Evropskho parlamentu a Rady 768/2008/ES, kter plat pro vechny smrnice o technick harmonizaci.

Poznmka pekladatele: V textu pekladu je ji uvedeno slo platnho rozhodnut; pvodn Directive 93/465/EHS byla zruena a nahrazena rozhodnutm Evrop-skho parlamentu a Rady 768/2008/ES ze dne 9. ervence 2008.

Metrologie v kostce

33

odpovdnost pi prosazovn legislativy

Smrnice definuj:

Odpovdnost vrobce: Vrobek mus splovat poadavky smrnic.

Odpovdnost sttu: Vrobky, kter nespluj poadavky, nesm bt uvedeny na trh ani do provozu.

odpovdnost vrobce

V ppad smrnic NAWI a MID je vrobce odpovdn za pipojen oznaen CE a doplkovho metrologickho oznaen na vrobek spolu s slem notifikovanho orgnu, kter garantuje platnost procedury posouzen shody. Pipojenm pslunch oznaen je de-klarovno, e vrobek je v souladu s poadavky smrnic. Jak NAWI, tak MID jsou zvazn smrnice.

Balrny a dovozci hotov balenho zbo mus zajistit, aby jejich v-robky byly baleny tak, e je zaruena shoda se temi pedepsanmi pravidly. K tomu mohou pout jakoukoli metodu zen a kontro-ly mnostv za pedpokladu, e jsou dostaten pesn k zajitn shody s pravidly. Shoda s tmito temi pravidly me bt v ppa-d poteby stanovena pslunmi zkoukami, vetn referenn zkouky, kterou provede pslun mstn orgn. Smrnice o hoto-v balenm zbo nen zvazn.

Poznmka pekladatele: Podrobnosti a zmiovan ti pravidla lze nalzt napklad v ploze . 1 vyhlky . 328/2000 Sb. o zpsobu zhotoven nkterch dru-h hotov balenho zbo, jeho mnostv se uvd v jednotkch hmotnosti nebo objemu.

odpovdnost sttu

Stt je povinen zabrnit uveden na trh a do provozu midel podlhajcch metrologick kontrole, kter nespluj pslun ustanoven smrnic. Stt mus za uritch okolnost napklad za-jistit staen z trhu midla s neoprvnn pipojenmi oznae-nmi.

Stt zaruuje, e hotov balen zbo, kter m oznaen e nebo , spluje poadavky pslunch smrnic.

Metrologie v kostce

34

Stt pln sv povinnosti dan ve smrnicch prostednictvm dozoru nad trhem. Vkon dozoru nad trhem provd stt prostednictvm vlastnch inspeknch orgn a dalch osob za elem

sledovn trhu,

zachycen neshodnch vrobk,

informovn majitele nebo vrobce o neshod,

ohlen neshodnch vrobk sttu.

2.2.4 Men a zkouen v legislativ

Svtov ekonomika a kvalita naeho kadodennho ivota zvi-s na spolehlivm men a zkoukch, kter jsou dvryhodn a mezinrodn uznvan a kter nevytvej pekky obchodu. Krom pedpis poadujcch oven pstroje, existuj mnoh dal oblasti, kter vyaduj men a zkouky k posouzen sho-dy a u s prvnmi pedpisy nebo s povinnmi standardy, nap. letectv, testovn bezpenosti vozidel, zdravotnictv, kontrola ivotnho prosted a zneitn a bezpenost dtskch hraek. Kvalita dat, men a zkouen je tak dleitou soust mnohch prvnch pedpis.

Provdc pokyny k nejlep praxi v men ve vztahu k regulaci

Men me bt zapoteb kdykoliv bhem tvorby nebo kontroly dodrovn pedpisu. Sprvn navren pedpisy vyaduj nleit postup men nebo zkouen ve specifickch situacch, a to zejm-na pi:

odvodnn legislativnho pedpisu,

tvorb legislativnho pedpisu nebo nazen a stanoven limit,

provdn dozoru nad trhem.

Ve spoluprci evropskch metrologickch institut bylo zpracov-no doporuen, jeho clem je napomoci v problematice men bhem procesu tvorby a kontroly dodrovn pedpis. Shrnut po-kyn je uvedeno ne.

Metrologie v kostce

35

oDvoDnn (regUlUJcho) PeDPisU

vyPrAcovn PeDPisU

Dozor nAD trheM

identifikace dvod

sbr a kritick hodnocen existujcch daj

zahjen vzkumu a vvoje pro podporu zmru

posouzen souasnho stavu vci

stanoven fundovanch technickch mez

zahjen vzkumu a vvoje pro een

stanoven rovn podrobnosti pedpisu

men a zkouen efektivn z hlediska nklad

zptn vazba

pizpsoben nov technologii

Ve vech fzch procesu je zapoteb vnovat pozornost minimln 9 dleitm otzkm souvisejcm s menm:

1. Kter parametry bude poteba mit?

2. Jakm zpsobem co nejlpe vyut existujc metrologickou in-frastrukturu.

3. Zajistit odpovdajc nvaznost men, nejlpe prostednictvm nepetritho etzce na sebe navazujcch men, kter lze ovit, vedoucho pokud mono a k SI.

4. Jsou k dispozici metody a postupy vhodn k provdn vech zkouek a ke kalibracm?

5. Poskytne analza rizik dostaten pevn data pro stanoven li-mit podporuj stvajc daje odvodnn pedpisu nebo je zapoteb zskat nov nebo doplujc daje?

6. Jakm zpsobem co nejlpe vyut existujc mezinrodn stan-dardy v ppad nutnosti doplnn dalmi poadavky?

7. Jak je pravdpodobn nejistota men jak je v porovnn se stanovenmi limity, jak vliv m na monost oven shody?

Metrologie v kostce

36

8. Sbr dat bude nhodn nebo selektivn, existuje vdeck pod-klad pro uren poadavk na frekvenci, jak je vliv naasovn, seznnch nebo geografickch odlinost?

9. Je k dispozici vhodn metoda men danch parametr?

obr. D 1: Zklady sprvnho men a regulace

Vvoj validovanch metod

Spr

vn

prax

e m

en

,

podp

oen

v

zkum

em

Poadavky certifikace, vyluujc

technick pekky obchodu

Vvoj novch etalon, konzultace s partery

Anal

za riz

ik, za

loen

na

robus

tnch

datec

h

Bezodkladn akredit

ace, vyuit

existujc infrastruk

tury

Vyuv

n mezin

rodnc

h norem

Vasn zavdn novch etalon

Dosa

itel

nost

a c

ena

m

ch

o

a zk

ueb

nho

zaz

enZajitn m

etrologick

nvaznostiR

efer

enn

mat

eri

ly

Metrologie v kostce

37

2.3 legln Metrologie v r (vloen dodatek)

Zkladem prvn pravy metrologie v R je zkon . 505/1990 Sb., o metrologii, ve znn nkolika dalch zkon, kter jej novelizuj, provdcch vyhlek k tomuto zkonu, zkon . 20/1993 Sb., o za-bezpeen vkonu sttn sprvy v oblasti technick normalizace, metrologie a sttnho zkuebnictv a zkon . 22/1997 Sb., o tech-nickch poadavcch na vrobky, ve znn pozdjch pedpis a ta nazen vldy, kter se vztahuj na midla.

Metrologick legislativa R pro uvdn midel na trh a do obhu je harmonizovna s legislativou EU (viz kapitola 2.2). Harmonizace v oblasti, tkajc se midel, se zakld na uplatovn smrni-ce 71/316/EHS ze dne 26. ervence 1971 (je nahrazena smrnic Evropskho parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009) a dalch smrnic ES, kter se v R uplatuj cestou nazen vldy podle nsledujc tabulky D 1 (v ppad smrnic starho pstupu cestou ady vyhlek k zkonu o metrologii).

tab. D 1: Nazen vldy, ktermi se stanov tech. poadavky na midla

nAzen vlDy strUn PoPis obsAhU

Nazen vldy . 326/2002 Sb., kterm se stanov technick po-adavky na vhy s neautomatic-kou innost.

Stanovuje poadavky na vhy s neautomatickou innos-t. Vrobce vah mus ped jejich uvedenm na trh zajistit posouzen shody s poadavky v ploze nazen. Souas-n nazen stanovuje mon postupy posouzen shody.

Implementuje smrnici Rady 90/384/EHS ve znn smrnice 93/68/EHS o harmonizaci prvnch pedpis tkajcch se vah s neautomatickou innost, resp. smrnici 2009/23/ES, kter je kon-solidovanm znnm uvedench smrnic.

Nazen vldy . 336/2004 Sb., kterm se stanov technick poa-davky na zdravotnick vrobky.

Nazen vldy stanovuje poadavky na metrologick parametry zdravotnickch prostedk s mic funkc pouze ve velmi obecn poloze, a proto se m za to, e tento aspekt jejich shody je zajiovn postupy posou-zen shody cestou splnn harmonizovanch technickch norem a dalch normativnch technickch dokument.

Implementuje smrnici Rady 93/42/EHS ve znn smrnice 98/79/ES, smrnice Evropskho par-lamentu a Rady 2000/70/ES a smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2001/104/ES, a dal souvisejc smrnice, tkajc se zdravotnickch prostedk.

Metrologie v kostce

38

nAzen vlDy strUn PoPis obsAhU

Nazen vldy . 464/2005 Sb., kterm se stanov technick po-adavky na midla.

Stanovuje poadavky na vybran druhy midel a po-stupy posouzen shody pro jejich uveden na trh. Tk se vodomr, plynomr, elektromr, mi tepla, m-icch systm pro men mnostv kapalin jinch ne voda, vah s automatickou innost, taxametr, ztles-nnch mr, midel pro men rozmr a analyztor vfukovch plyn.

Implementuje smrnici Evropskho parlamentu a Rady 2004/22/ES o midlech (MID).

Poznmka:star pstup v evropskch smrnicch detailn stanoven tech-nickch poadavk, proto mal prunost a zaostvn smrnic za rychlm postupem vdy a techniky

nov pstup zaloen na posuzovn shody vlastnost vrobk se stanovenmi technickmi poadavky; stanoven poadavk je mn podrobn, veker odpovdnost za vrobek penesena na v-robce; normy maj charakter dokumentu, jeho splnn je zrukou dosaen shody, norma vak nen zvazn a vrobce m monost vychzet pi vrobnm postupu i z jinch technickch specifikac

Prvn prava metrologie v R je zamena na sprvnost midel a men, konkrtn na oblast micch jednotek, sttnch etalon, detailn vymezen kategorie stanovench midel (jejich uvdn na trh a do pouit, pouvn), na certifikovan a ostatn referen-n materily, na oblast nkterch zvltnch men; jen okrajov se dotk jinch kategori midel a jejich pouit a metrologick nvaznosti a logicky popisuje i nkter subjekty (vetn orgn sttn sprvy) a jejich innosti ve vazb na tyto oblasti.

Oblast regulace midel se vztahuje ke kategorii stanovench midel. Stanovenmi midly jsou ta, kter stt poddil regulaci v rznm rozsahu, a to s ohledem na jejich spoleensk vznam (koup a prodej vc, sankce, dan, ochrana zdrav i ivotnho prosted). Rozsah regulace me pedstavovat urit procedu-ry pi uvdn midel na trh, pi jejich uvdn do pouit, b-hem jejich pouvn, pi jejich vrob, opravch nebo instalaci

Metrologie v kostce

39

do msta pouvn. Nrodn prvn prava metrologie definuje druhy a v nkterch ppadech i el pouit midel, kter jsou tto regulaci podrobena a tak povinnosti schvalovn typu (ped zahjenm vroby i dovozu), prvotnho, poppad i nslednho ovovn. Definuje poadavky a zpsob zmocnn subjekt, kter jsou oprvnny tyto procedury provdt, poadavky na subjekty, kter jsou oprvnny tato midla vyrbt, opravovat nebo insta-lovat, atd. (S ohledem na nadchzejc novelu zkona o metrologii by bylo mon vrobce z tohoto pojednn vynechat). V ppad nkterch midel me nesprvn instalace do msta pouvn zpsobit, e midlo, majc samo o sob poadovan metrologic-k a technick vlastnosti, nem sprvn. Prvn prava e tento aspekt vci institutem registrace subjekt provdjcch instala-ci (mont) stanovench midel. V procesu registrace se stanou mimo jin znmmi i znaky, ktermi mohou bt /jsou stanoven midla zajitna po instalaci, co je jednm z obecn srozumitel-nch nstroj pro kontrolu integrity a nedotenosti stanovench midel v pouvn.

To ve se u stanovench midel dje v situaci, kdy psob v es-k legislativ, stejn jako v ostatnch lenskch sttech, legislativa EU, a to jak legislativa pro harmonizovanou regulovanou oblast (v esk republice jsou smrnice starho pstupu implementov-ny jako vyhlky k zkonu o metrologii, smrnice novho pstu-pu jako nazen vldy k zkonu o technickch poadavcch na v-robky), tak pro neharmonizovanou regulovanou oblast (aplikace uznvac klauzule je v R velmi liberln, schvlen typu i prvotn oven proveden v jinch lenskch sttech vetn zpsob jejich deklarace se povauj za schvlen i oven podle esk legislati-vy, zaruuj-li metrologickou rove vyadovanou v R). Dky pe-chodovm obdobm tak nastv pi uveden stanovench midel na trh situace, kdy je regulrnch nkolik aplikovatelnch monost uveden midel na trh (a do pouit). Pro uivatele midel, resp. stanovench midel pak je nejdleitjm orientanm nvtm oznaen umstn na midlech; jako pomoc v tto vci lze proto inn vyut nsledujcch tabulek.

Metrologie v kostce

40

Poznmka: K ednm znakm MI, uvedenm v tabulkch, se u nkterch midel mohou vyskytnout mimo edn znaky MI i edn zna-ky autorizovanch metrologickch stedisek u innosti v rozsahu je-jich autorizace). Znaky MI, uveden v tabulkch, jsou pklady.

V nsledujcch tabulkch je podna pehledn informace o opat-ench ped uvedenm midel na trh a o kontrole stanovench m-idel pi jejich uvn, o povinnostech vrobce a na druh stran o povinnostech orgn sttn sprvy. Je teba zdraznit, e opa-kovan oven, inspekce a stanoven lht periodickho ovovn midel nejsou harmonizovny a jsou vc toho kterho sttu.

Informace jsou uvedeny pro ti skupiny midel, rozliench podle toho, kter prvn prava se jich tk. Odstavec 2.3.1 se zabv uvdnm stanovench midel na trh a do pouit, odstavec 2.3.2 potom pravidly pouvn midel.

2.3.1 Uvdn stanovench vrobk a stanovench midel na trh

Jak je ve uvedeno, existuj nkoliker paraleln postupy uv-dn midel na trh. Stanoven midla se v R uvdj na trh na zklad:

smrnic novho pstupu (MID, NAWI, tak nap. zdravotnick prostedky s mic funkc), nebo

EHS schvlen typu a prvotnho oven EHS, nebo

schvlen typu a prvotnho oven.

Nsledujc tabulky popisuj postup v rmci procesu uvdn stano-vench midel na trh a uvdj dokument, kter je kladnm v-stupem procesu, a oznaen, kterm se kladn vstup deklaruje na midle (resp. vrobku). Jednotliv kroky nsleduj v tabulce shora dol tak, jak se v asovm sledu postupn uplatuj. Pro uivatele midla jsou z hlediska jeho zpsobilosti k pouit nejdleitj posledn oznaen a dokumenty, vrobcm midel poskytuj ta-bulky v alternativch pehled o monostech, ze kterch si mohou vybrat a regulrn jich vyut.

Metrologie v kostce

41

Jak je ve zmnno, li se jednotliv smrnice EU oznaenm shod-nch midel; tabulka D 2 se tk vah s neautomatickou innost (smrnice NAWI), tabulka D 3 midel (smrnice MID). Ppad mi-del, pokrytch smrnic starho pstupu, demonstruje tabulka D 4 na pkladu zva.

tab. D 2: Alternativy uvdn vah s neautomatickou innost na trh a do pouit

Legislativanazen vldy . 326/2002 sb.

smrnice 90/384/ehs v platnm znn (je nahrazena smrnic 2009/23/es)

alternativa 1 alternativa 2 alternativa 3

Nzev postupu es pezkouen typu

Dokument autority Certifikt ES pezkouen typu

Znaka

dle certifiktu, v R:

tcM 128/yy zzzz kde YY = dvojsl roku

ZZZZ = po. slo

+ +

Nzev postupues ovovn es prohlaovn shody

s typem (zruka jakosti vroby)

es ovovn kadho jednotlivho vrobku

Dokument autorityCertifikt o ES oven ES certifikt systmu

jakostiCertifikt o ES oven jednotlivho vrobku

Znaka

deklaran

+

zabezpe.

nebo obdobn znaka vrobce i nkter notifikovan osoby

Dokument vrobce prohlen o shod

Metrologie v kostce

42

tab. D 3 st 1: Alternativy 1 a 2 uvdn midel na trh a do po-uit podle zkona . 505/1990 Sb., o metrologii, v plat. znn

Legislativa zkon . 505/1990 sb., o metrologii, v plat. znn

alternativa 1 alternativa 2 (pklad pro vhy)

Dl prvn pedpis

vyhl. . 332/2000 Sb. v pl. zn., vyhl. . 249/2001 Sb. a . 250/2001 Sb.; smrnice 71/316/EHS (nahrazena

smrnic 2009/34/ES), smrnice 78/1031/EHS a 75/410/EHS

Nzev postupu schvlen typu ehs schvlen typu

Dokument autority Certifikt schvlen typu Certifikt EHS schvlen typu

Znaka

tcM XXX/yy zzzz, kde:XXX = druh midlaYY = dvojsl rokuZZZZ = poadov slopoppad znaka jinho lenskho sttu EU (uznvac klauzule 7 odst. 3 a 4)

+ +

Nzev postupu prvotn oven prvotn ehs oven

Dokument autorityPotvrzen o oven (pouze na vydn)

Potvrzen o EHS oven (pouze na vydn)

Znaka

Deklaran poppad znaka jinho lenskho sttu EU (uznvac klauzule 9 odst. 5 a 6) i edn znaka AMS

+ +

Zabezpe. poppad znaka jinho lenskho sttu EU (uznvac klauzule 9 odst. 5 a 6) i edn znaka AMS

Dokument vrobce nen definovn

Metrologie v kostce

43

tab. D 3 st 2: Alternativy 3 a 6 uvdn midel na trh a do pouit podle Nazen vldy . 464/2005 Sb.; smrnice 2004/22/ES

Legislativa nazen vldy . 464/2005 sb.; smrnice 2004/22/es

alternativa 3 alternativa 4 alternativa 5 alternativa 6

Nzev postupuPezkouen

typu (es)Pezkouen typu

(es)Pezkoumn nvrhu (es)

Dokument autorityCertifikt ES pezkouen typu

Certifikt ES pezkouen typu

Certifikt ES pezkoumn nvrhu

Znaka

dle certifiktu, v R:tcM XXX/yy zzzz, kde:XXX = druh midlaYY = dvojsl rokuZZZZ = poadov slo

dle certifiktu, v R:tcM XXX/yy zzzz, kde:XXX = druh midlaYY = dvojsl rokuZZZZ = po. slo

+ + v rmci

Nzev postupu

Prohlen o shod s typem

zaloen na ovovn vrobku


zaloen na zabezpeen jakosti vroby

Prohlen o shod

zaloen na ovovn jednotlivho vrobku


zaloen na komplexnm zabezpeen jakosti a pezkoumn nvrhu

Dokument autority

Certifikt o ES oven

ES certifikt systmu jakosti

Certifikt o ES oven jednotlivho vrobku

ES certifikt systmu jakosti + Certifikt ES pezkoumn nvrhu

Znaka

Deklaran

+

Zabezpe.

nebo obdobn znaka vrobce i nkter notifikovan osoby

Dokument vrobce prohlen o shod

Metrologie v kostce

44

tab. D 4: Alternativy uvdn zva na trh a do pouit. Zva je pouito jako pedstavitel midel, pokrytch smr-nic starho pstupu, ale nepokrytch novm pstupem


alternativa 1 alternativa 2

Dl prvn pedpis

vyhlka . 332/2000 Sb. v platnm znn,

vyhlky . 32/2002 a . 33/2002 Sb.; smrnice 71/316/EHS (nahrazena

smrnic 2009/34/ES),smrnice 74/148/EHS a 71/317/EHS

Nzev postupu schvlen typu ehs schvlen typu

Dokument autority Certifikt schvlen typu Certifikt EHS schvlen typu

Znaka

tcM 121/yy zzzz, kde :YY = dvojsl rokuZZZZ = po. slo

poppad znaka jinho lenskho sttu EU (uznvac klauzule 7 odst. 3 a 4)

+ +

Nzev postupu oven prvotn ehs oven

Dokument autorityPotvrzen o oven (pouze na vydn)

Potvrzen o EHS oven (pouze na vydn)

Znakapoppad znaka jinho lenskho sttu EU (uznvac klauzule 9 odst. 5 a 6) i edn znaka AMS

Dokument vrobce nen definovn

Metrologie v kostce

45

2.3.2 Metrologick zabezpeen midel v pouvn

Stanoven midla podlhaj povinnosti periodickho ovov-n po dobu, po jakou jsou pouvna k pslunm chrnnm elm; toto ovovn provd MI, poppad autorizovan me-trologick stediska. Autorizaci k ovovn stanovench midel udluje ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zku-ebnictv, a to v rozsahu, ve kterm to v zastoupen sttu shledv za efektivn, a po proven metrologick, technick a personln zpsobilosti adatele k tto innosti; jednm ze zpsob podpory deklarace tto zpsobilosti je akreditace subjektu jako kalibran laboratoe.

Tab. D 5 uvd strun nleitosti ovovn stanovench midel. V tabulce D 6. potom jsou uvedeny monosti zajitn metrologic-k nvaznosti u vech kategori midel.

tab. D 5: Pouvn stanovench midel a zva

Pouvn stanovench midel (plat pro vechny alternativy 1 a 6 podle tabulky D 3) a pro vhy s neautomatickou innost nsledn ovovn


Nzev postupu oven (podle zkona o metrologii)

Dokument autority Potvrzen o oven (pouze na vydn)

Znaka

Deklaran

nebo znaka AMS

+

Zabezpe.

nebo znaka AMS

Metrologie v kostce

46

Poznmka: Ne vechna midla, kter jsou v duchu smrnic EU novho pstupu uvdna na trh jako (v terminologii esk legislativy) stanoven v-robky s ohledem na jejich vznam (viz nazen vldy . 326/2002 Sb., . 464/2005 Sb. a . 336/2004 Sb.), se stanou po uveden do pouit stanovenmi midly (nap. analyztory vfukovch plyn).

Ve vztahu k etap pouvn stanovench midel je jednou ze si-tuac eench legislativou ppad, kdy oban i subjekt, jeho z-jmy mohou i jsou doteny menm, zpochybn sprvnost men, resp. midla. Nrodn legislativa stanovuje takov doten osob oprvnn poadovat mimodn oven stanovenho midla (ale i teba kalibraci midla pracovnho i etalonu) a vydn osvd-en o vsledku. V ppad stanovench midel stanov legislativa tak subjekty, oprvnn tuto innost provst.

Pokud jde o midla (a stanoven, etalony i jen midla pra-covn), je uritm nesprvnm historicky zaitm dojmem, e po-kud midla nejsou v oblasti regulace, nelze je a priori povaovat za dvryhodn. Tento nzor je nesprvn, nebo jak ji bylo zmnno, je sice obecnm, le principilnm poadavkem nrodn prvn pravy zajitn jednotnosti a sprvnosti midel a men, nicmn pro orientaci v tto vci by mohla poslouit nsledujc srovnvac tabulka.

Metrologie v kostce

47

tab. D 6: Srovnvac tabulka zajitn metrologick nvaznosti

Problematika stanoven midla pracovn midla etalony

Zpsob metrologick nvaznosti

oven kalibrace kalibrace

Provede

esk metrologick institut nebo autori-zovan metrologick stedisko

jakkoli subjekt, dis-ponujc vhodnmi etalony navzanmi v souladu se zko-nem o metrologii

esk metrologick institut nebo stedis-ko kalibran sluby (poven dle zko-na o metrologii)

Postup pi metro-logickm navzn stanov

opaten obecn po-vahy (poppad jin normativn technick pedpis)

nen stanoven prvn pravou(ale stanov obvykle kalibran laborato

v dohod s uivatelem midla)

Vstup innosti

umstn edn znaky nebo vydn ovovacho listu nebo oboj

nen stanoven prvn pravou(ale obvykle je vydn kalibran list a na

midlo umstna kalibran znaka, ale v nkterch ppadech nen provedeno

ani jedno z toho)

Kritria shody sta-nov

opaten obecn po-vahy (poppad jin normativn technick pedpis)

nejsou stanovena prvn pravou(ale stanov je obvykle uivatel midla,

v nkterch ppadech po konzultaci s kalibran laborato, s pihldnutm ke

stanovisku vrobce midla apod.)

Lhtu platnosti met-rologick nvaznosti stanov

vyhlka uivatel midla podle metrologic-kch a technickch vlastnost, zpsobu a etnosti pouvn midla, doporuen vrobce i kalibran laboratoe a svch zkuenost atd.

uivatel podle met-rologickch a tech-nickch vlastnost, zpsobu a etnosti pouvn etalonu

Legislativa R e tak ppad, kdy je pro ely ovovn stanove-nch midel poppad kalibraci hlavnch etalon a pro odpovda-jc zajitn metrologick nvaznosti poadovn referenn mate-ril s certifikac (typick oblast regulace). K certifikaci referennch materil je zmocnn MI, poppad subjekt autorizovan k tto innosti adem pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv.

Metrologie v kostce

48

2.3.3 edn men

Pokud jde ji pmo o problematiku men, identifikuje esk legis-lativa pro metrologii tzv. edn men. Tmto ednm menm se rozum metrologick vkon, o jeho vsledku vydv autorizovan subjekt doklad, kter m charakter veejn listiny, tedy je jako takov akceptovn pi soudnch zench a jinch procesech a rozhodovnch na tto rovni zvanosti. S clem zabezpeit odbornost, sprvnost a dvryhodnost takovch men specifikuje esk prvn prava metrologie nleitosti procesu zmocovn pro edn men, ze-jmna podmnky, za kterch me ad pro technickou normalizaci, metrologii a sttn zkuebnictv adatele k tto innosti autorizovat. K tomuto tmatu je teba poznamenat, e zpsobilost je stavna pe-devm na odbornosti osoby ednho mie, a proto mus bt tato doloena certifiktem zpsobilosti vydanm akreditovanou osobou.

2.3.4 Metrologick kontrola hotov balenho zbo oznaenho symbolem e

(a lahve pouvan jako odmrn obaly pro hotov balen zbo)

Hotov balenm zbom oznaenm symbolem e se pro ely zkona rozum zbo uren k prodeji a umstn do obalu bez p-tomnosti spotebitele, jeho mnostv obsaen v obalu, zejmna objem nebo hmotnost, m pedem stanovenou hodnotu, kterou nelze zmnit bez oteven nebo zjevnho poruen obalu. Balrny a dovozci hotov balenho zbo jsou oprvnni uvst do obhu zbo s oznaenm e, pokud:

maj zaveden systm kontroly sprvnosti mnostv, zajiuj- c splnn poadavk stanovench vyhlkou vetn prkazn evidence etnosti a vsledk men, psemn oznm eskmu metrologickmu institutu uveden hotov balenho zbo ozna-enho symbolem e do obhu a souasn pedaj eskmu metrologickmu institutu dokumentaci obsahujc postupy v-robn kontroly mnostv zbo v balen,

je dodrena hodnota jmenovitho obsahu a ady jmenovitch mnostv obsahu hotov balenho zbo v ppadech stanove-nch vyhlkou,

Metrologie v kostce

49

jsou dodreny dovolen odchylky obsahu hotov balenho zbo- stanoven vyhlkou,

jsou uvedeny na obalech hotov balenho zbo daje stanove- n vyhlkou.

Vrobci lahv pouvanch jako odmrn obaly pro hotov balen zbo (dle jen lahve) jsou oprvnni oznait je symbolem , pokud jsou driteli osvden o metrologick kontrole lahv, vyda-nho eskm metrologickm institutem, nebo osvden ve for-m dokumentu (nebo zahranin znaky), vydanho mezinrodn organizac nebo orgnem jinho sttu. Detaily a pesn znn viz zkon o metrologii . 505/1990 Sb. ve znn pozdjch pedpis.

Subjektem, kter vydv osvden o metrologick kontrole hoto-v balenho zbo oznaenho symbolem e (dle jen HBZ), je z-konem o metrologii stanoven esk metrologick institut (MI).

Poznmka na zvr kapitoly:Pedmtem tohoto nrodnho dodatku je bli popis situace v R. Dal podrobnosti a aktuality lze nalzt na www.unmz.cz a www.cmi.cz. Pozice, pravomoci a odpovdnost subjekt, psob-cch v R v metrologii obecnji popisuje kapitola 3.6. a kapitola 3.7.

http://www.unmz.czhttp://www.cmi.cz

Metrologie v kostce

50

3. orgAnizAce Metrologie3.1 MezinroDn inFrAstrUktUrA

3.1.1 Metrick konvence

V polovin 19. stolet se stala zjevnou poteba zaveden univerzl-n desetinn metrick soustavy, co se projevilo zvlt v prbhu prvnch svtovch prmyslovch vstav. V roce 1875 se v Pai usku-tenila diplomatick konference o metru, na n 17 vld podepsalo smlouvu nazvanou Metrick konvence. Signati tto smlouvy se rozhodli vytvoit a finann zabezpeit stlou vdeckou insti-tuci Mezinrodn ad pro vhy a mry (Bureau International des Poids et Mesures, BIPM). Znn Metrick konvence bylo v roce 1921 mrn pozmnno.

Hlavnm elem innosti BIPM je sprva mezinrodn soustavy jed-notek SI (viz kap. 5).

Zstupci vld lenskch stt se schzej kad tyi roky na Generln konferenci pro vhy a mry (Confrence Gnrale des Poids et Mesures, CGPM). CGPM projednv a posuzuje in-nost jednotlivch nrodnch metrologickch institut jako i BIPM a podv doporuen tkajc se novch zkladnch metrologickch ustanoven a vech dleitch otzek v souvislosti s BIPM.

V roce 2008 bylo leny Metrick konvence 51 stt a dalch 27 stt a ekonomickch uskupen, kter mly statut asociovanch (pidruench) stt a uskupen k CGPM, mlo prvo poslat na CGPM pozorovatele.

CGPM vol maximln 18 zstupc do Mezinrodnho vboru pro vhy a mry (Comit International des Poids et Mesures, CIPM), kter se schz kad rok. CIPM provd v zastoupen CGPM dohled nad BIPM a spolupracuje s ostatnmi mezinrodn-mi metrologickmi organizacemi. CIPM podnik ppravn prce pro odborn rozhodnut, kter maj bt provedena CGPM. CIPM je podporovn 10 poradnmi vbory. Pedseda kadho z porad-nch vbor je zpravidla lenem CIPM. Ostatn lenov porad-nch vbor jsou zstupci nrodnch metrologickch institut (viz kapitola 3.1.3) a jin odbornci.

Metrologie v kostce

51

Pro plnn specifickch kol byla vytvoena ada spolench v-bor BIPM a dalch mezinrodnch organizac:

JCDCMAS je Spolen vbor pro koordinaci pomoci rozvojo- vm zemm v oblasti metrologie, akreditace a normalizace (Joint Committee on coordination of assistance to Developing Countries in Metrology, Accreditation and Standardization),

JCGM je Spolen vbor pro metrologick pokyny (nvody, smrnice) (Joint Committee for Guides in Metrology),

JCRB je Spolen vbor regionlnch metrologickch organizac a BIPM (Joint Committee of the Regional Metrology Organisa-tions and the BIPM),

JCTLM je Spolen vbor pro nvaznost v laboratorn medicn (Joint Committee on Traceability in Laboratory Medicine).

Metrologie v kostce

52

obr. 2: Organizace Metrick konvence

Metrick konvence

Mezinrodn konvence ustaven v roce 1875, kter mla v roce 2008 51 signat (lenskch stt).

cgPM generln konFerence Pro vhy A Mry

Konference se zastn zstupci jednotlivch lenskch stt Metrick konvence. Prvn konference se uskutenila v roce 1889, kon se jednou za tyi roky. Schvaluje a ak-tualizuje soustavu SI s vsledky zkladnho metrologick-ho vzkumu.

ciPM MezinroDn vbor Pro vhy A Mry

Vbor tvo maximln 18 zstupc CGPM. Provd dohled nad BIPM a jmenuje pedsedy jednotlivch poradnch vbo-r. Spolupracuje s ostatnmi mezinrodnmi metrologick-mi organizacemi.

biPM MezinroDn AD Pro vhy A Mry

Mezinrodn vzkum fyzi-klnch jednotek a etalon. zen mezilaboratornch porovnn nrodnch metrolo-gickch institut a designo-vanch laborato.

ccs PorADn vbory

CCAUV CC pro akustiku, ultrazvuk a vibrace

CCEM CC pro elektinu a magnetismus

CCL CC pro dlku

CCM CC pro hmotnost a pbuzn veliiny

CCPR CC pro fotometrii a radiometrii

CCQM CC pro ltkov mnostv

CCRI CC pro ionizujc zen

CCT CC pro termometrii

CCTF CC pro as a frekvenci

CCU CC pro jednotky

* viz poznmky a vysvtlivky na str. 119

cen*

iec*

iso*

ostAtn

Metrologie v kostce

53

3.1.2 Ujednn CIPM o vzjemnm uznvn

Ujednn CIPM o vzjemnm uznvn CIPM MRA (CIPM Mutual Recognition Arrangement) je dohodou mezi nrodnmi metrologic-kmi instituty (nrodn metrologick instituty viz kapitolu 3.1.3). Tato mluva, kter byla podepsna v roce 1999 a jej nkter technick ustanoven prola drobnou reviz v roce 2003, m dv sti. Prvn st se vztahuje ke stanoven stupn ekvivalence sttnch etalon (micch standard), zatmco druh st se tk vzjemnho uzn-vn vstupnch doklad o kalibracch a mench (certifikt, list, protokol atd.) vydvanch instituty podlejcmi se na tto mluv. CIPM MRA me bt podepsna pouze jednm nrodnm metrolo-gickm institutem za kad stt, avak ostatn instituty v tchto st-tech, kter maj v dren sttn etalony pslunho sttu, mohou bt t uvedeny a mohou se t podlet se na CIPM MRA prosted-nictvm nrodnho metrologickho institutu danho sttu, kter po-depsal CIPM MRA. Takov instituty jsou obecn oznaovny jako designovan instituty. Nrodn metrologick institut si me vybrat, zda se pipoj ke svrchu popsan prvn sti CIPM MRA nebo k ob-ma stem CIPM MRA. Nrodn metrologick instituty k Metrick konvenci asociovanch (pidruench) stt se mohou k CIPM MRA pipojit pouze prostednictvm svch regionlnch metrologickch organizac. K CIPM MRA se mohou t pipojit mezinrodn a me-zivldn organizace designovan CIPM. CIPM MRA neroziuje ani nenahrazuje dnou z st Metrick konvence. CIPM MRA je tech-nickou mluvou mezi editeli nrodnch metrologickch institut a nen tedy diplomatickou dohodou nebo smlouvou i prvn z-vaznm dokumentem.

Cle CIPM MRA jsou:

stanoven stupn ekvivalence sttnch etalon uchovvanch v nrodnch metrologickch institutech,

umonn vzjemnho uznvn vstupnch doklad o kalibracch a mench (certifikt, list, protokol atd.) vydvanch nrodnmi metrologickmi instituty,

ve zmnnmi dvma body poskytnout vldm a dalm stranm bezpen technick zklad pro ir smlouvy vztahujc se k mezi-nrodnmu obchodu, komernm innostem a zkonodrstv.

Metrologie v kostce

54

Tchto cl je dosahovno prostednictvm nsledujcch proces:

vzjemn pezkoumvn deklarovanch kalibranch a micch schopnost CMCs (Calibration and Measurement Capabili-ties) zastnnch nrodnch metrologickch institut a desig-novanch institut,

dvryhodn ast nrodnch metrologickch institut a designovanch institut v mezinrodnch porovnnch etalon (klo-v nebo doplkov porovnn),

vzjemn pezkoumvn systm kvality a pedveden zpsobilosti zastnnch nrodnch metrologickch institut a de-signovanch institut (peer review).

Vstupy ve zmnnch proces jsou vyhlen micch schopnos-t (CMSs) kadho nrodnho metrologickho institutu a kadho designovanho institutu a vsledky porovnn publikovan v data-bzi udrovan BIPM, kter jsou veejn dostupn na webu.

editel nrodnch metrologickch institut podepisuj CIPM MRA se souhlasem pslunch nrodnch regulanch orgn svch st-t a tm:

akceptuj proces tkajc se ustaven ve zmnn databze spe- cifikovan v CIPM MRA,

uznvaj vsledky klovch a doplkovch porovnn tak, jak jsou tyto uvedeny v tto databzi,

uznvaj kalibran a mic schopnosti jinch zastnnch n- rodnch metrologickch institut a designovanch institut tak, jak jsou uvedeny v tto databzi.

ast nrodnch metrologickch institut v CIPM MRA umouje nrodnm akreditanm orgnm a ostatnm stranm mt jistotu v dvryhodnost a akceptaci men provdnch jejich nrodnmi metrologickmi instituty na mezinrodn rovni. ast v CIPM MRA proto tak poskytuje zklad pro mezinrodn uznn men pro-vdnch akreditovanmi zkuebnmi a kalibranmi laboratoemi za pedpokladu, e tyto laboratoe mohou prokzat zpsobilou nvaznost svch men a jejich vsledk k zastnnm nrodnm metrologickm institutm a designovanm institutm.

Metrologie v kostce

55

Ujednn CIPM MRA je zvazn pro nrodn metrologick instituty, kter CIPM MRA podepsaly, a nezavazuje nezbytn jin instituce v jejich zemch. Odpovdnost za proveden kalibrace a men z-stv zcela na nrodnm metrologickm institutu, kter men pro-vedl, a CIPM MRA neroziuje odpovdnost za tato men na jin nrodn metrologick institut.

CIPM MRA je koordinovno BIPM a poradnmi vbory. Regionln metrologick organizace a BIPM jsou zodpovdn za realizaci ve zmnnho procesu a Spolen vbor regionlnch metrologickch organizac JCRB a BIPM jsou zodpovdn za analzu a schvalovn datovch vstup do databze. CIPM MRA bylo podepsno v roce 2008 zstupci 73 institut z 45 lenskch stt, 26 entitami asoci-ovanch k CGPM a 2 mezinrodnmi organizacemi. Zahrnuje tak dalch 117 institut designovanch signati. V souasn dob se mezi stty, kter jsou astnky CIPM MRA, uskuteuje asi 90 % svtovho obchodu zbom.

Databze klovch porovnn biPM

Databze klovch porovnn BIPM KCDB (BIPM Key Comparison Database, www.kcdb.bipm.org) se skld ze ty st, kter jsou povaovny za plohy CIPM MRA:

Ploha A: Seznam zastnnch nrodnch metrologickch in-stitut a designovanch institut.

Ploha B: Vsledky klovch a doplkovch porovnn.Ploha C: Kalibran a mic schopnosti (CMCs) nrodnch met-

rologickch institut a designovanch institut.Ploha D: Seznam klovch porovnn.

V roce 2008 bylo v databzi zaregistrovno 620 klovch a 179 doplkovch porovnn. Poet zaregistrovanch klovch a mi-cch schopnost (CMCs) byl 20 000 a vechny proly procesem vz-jemnho posouzen ze strany expert nrodnch metrologickch institut pod dohledem regionlnch metrologickch organizac a za mezinrodn koordinace ze strany Spolenho vboru regio-nlnch metrologickch organizac JCRB.

http://www.kcdb.bipm.org

Metrologie v kostce

56

3.1.3 Nrodn metrologick instituty

Nrodn metrologick institut je institut, kter je na zklad roz-hodnut sttu uren mj. k vvoji a uchovvn (sttnch) etalon (micch standard) jedn nebo vce veliin.

Nrodn metrologick institut zastupuje pslun stt na mezin-rodn rovni ve vztahu k nrodnm metrologickm institutm ji-nch stt, regionlnm metrologickm organizacm a ve vztahu k BIPM. Nrodn metrologick instituty jsou pte organizace me-zinrodn metrologie znzornn na obr. 2.

Seznam nrodnch metrologickch institut a designovanch insti-tut je dostupn prostednictvm webov strnky BIPM a regionl-nch metrologickch organizac nap. v Evrop je mono nalzt nrodn metrologick instituty a designovan instituty, kter jsou sdrueny v regionln metrologick organizaci EURAMET, na jejch webovch strnkch (www.euramet.org).

Mnoho nrodnch metrologickch institut se zabv primrn re-alizac zkladnch micch jednotek a odvozench micch jed-notek na nejve dosaiteln technick rovni, zatmco nkter metrologick instituty maj v dren sekundrn etalony, kter jsou navazovny na jin nrodn metrologick instituty.

Pro nrodn metrologick instituty je typick, e odpovdaj navc k innostem popsanm ve za:

penos jednotek SI akreditovanm laboratom, prmyslu, v- deckm pracovitm, regulanm orgnm atd.,

vzkum v oblasti metrologie a vvoj novch a zlepench etalo- n (micch standard) primrnch i sekundrnch a metod men,

ast v porovnnch na nejvy mezinrodn rovni,

udrovn obecnho pehledu o nrodn kalibran hierarchii (tj. hierarchii v oblasti nvaznosti vsledk men) tzv. nrod-n metrologick systm.

http://www.euramet.org

Metrologie v kostce

57

3.1.4 Designovan instituty

Nrodn metrologick institut nebo pslun sttn instituce mo-hou, podle toho do kompetence toto pat, povit jin instituce v danm sttu, aby byly sprvci specifickch sttnch etalon (m-icch standard) a tyto instituce (laboratoe) jsou pak oznaovny jako designovan instituce a to zvlt tehdy, pokud se astn na innostech CIPM MRA. Nkter stty maj centralizovan systm organizace metrologie s jednm nrodnm metrologickm institu-tem. Jin stty provozuj decentralizovan organizan systm me-trologie, veden jednm nrodnm metrologickm institutem a ob-sahujcm vce designovanch institut, kter mohou mt pop. nemus mt v rmci svho sttu statut nrodnho metrologickho institutu v zvislosti na nrodnm uspodn.

Designovan instituce (laboratoe) jsou navrhovny v souladu s me-trologickm plnem innost pro rzn oblasti metrologie v sou-ladu s metrologickou politikou sttu. Tak, jak narst dleitost metrologie v netradinch oblastech, jako jsou chemie, medicna a potravinstv, m stle mn stt takov nrodn metrologick instituty, kter pokrvaj vechny pedmtn oblasti, a tm poet designovanch institut v souasn dob roste.

3.1.5 Akreditovan laboratoe

Akreditace je uznn technick zpsobilosti laboratoe, systmu kvality a nestrannosti tet stranou.

Akreditovny mohou bt sttn stejn jako soukrom laboratoe. Akreditace je dobrovoln, ale cel ada mezinrodnch, evropskch i nrodnch regulanch orgn zajiuje v rmci sv psobnosti kva-litu zkuebnch a kalibranch laborato tm, e poaduj akreditaci ze strany akreditanho orgnu. Tak napklad v nkterch sttech je akreditace poadovna u laborato psobcch v potravinskm sektoru nebo pi ovovn vah pouvanch v maloobchod.

Akreditace je udlovna na zklad posouzen laboratoe a pra-videlnho dozoru. Obecn je akreditace zaloena na regionlnch a mezinrodnch normch (nap. ISO/IEC 17025 Veobecn poa-davky na zpsobilost zkuebnch a kalibranch laborato) a na

Metrologie v kostce

58

technickch specifikacch a metodickch pokynech tkajcch se jednotlivch typ laborato.

Zmrem je, aby zkouky a kalibrace provdn akreditovanmi la-boratoemi v jednom lenskm sttu byly akceptovny ze strany in-stituc, regulanch orgn a prmyslu v ostatnch lenskch sttech. Proto maj akreditan orgny uzaveny mezinrodn a regionln multilaterln (mnohostrann) dohody, jejich clem je uznvn a podpora ekvivalence pslunch akreditanch systm, certifik-t a zkuebnch protokol vydvanch akreditovanmi subjekty.

Poznmka pekladatele: Je teba si uvdomit, e v oblasti vyuit akreditace a akreditova-nch subjekt v oblasti metrologie je dnes situace ponkud kompli-kovanj a nelze ji hovoit pouze o akreditovanch laboratoch. ada stt a ekonomickch uskupen vyuv pi uvdn midel na trh a do provozu a obecn v oblasti legln metrologie krom slueb laborato tak sluby takovch orgn posuzujcch shodu jako jsou certifikan orgny pro certifikaci vrobk, certifikan orgny pro certifikaci systm managementu i inspekn orgny. Tak subjekty poskytujc sluby v oblasti nslednch ovovn nelze oznaovat za laboratoe, nebo tyto maj spe charakter inspeknch orgn.

Ponkud spornm se me jevit v tto souvislosti i poadavek na nestrannost laborato. Tento poadavek nelze chpat tak, e by la-boratoe musely bt nutn tet stranou. ada akreditovanch zku-ebnch a kalibranch laborato je toti organizan soust vtch organizac a namnoze jsou tyto organizace pmo vrobci. Pojem nestrannosti je u laborato chpn jinak ne nap. u certifikanch orgn, kter mus bt vdy tet stranou. To samozejm nezname-n, e by neexistovalo mnoho laborato, kter jsou de facto tet stranou v regulovan sfe (legln metrologii) by to mlo bt co nejvce respektovno (napklad pi innostech, provdnch nad midly, kter jsou ji v pouvn). Zejmna akreditovan certifika-n orgny a inspekn orgny typu A by mly tuto skutenost brt v rmci vyuvn slueb akreditovanch laborato v potaz. Situace je tak odlin u kalibranch laborato a u zkuebnch laborato, nebo akreditovan kalibran laboratoe jsou normlnm jevem, ale kalibrace nen pokldna za posuzovn shody.

Metrologie v kostce

59

3.1.6 Regionln metrologick organizace

Spoluprce nrodnch metrologickch institut je na regionln rovni koordinovna regionlnmi metrologickmi organizacemi viz obr. 3. Rozsah innost regionlnch metrologickch organi-zac zvis na specifickch potebch regionu, nicmn obecn zahrnuje:

koordinaci porovnn sttnch etalon (sttnch micch standard) a jinch innost CIPM MRA,

umonn nvaznosti k primrnm realizacm jednotek SI,

spoluprci pi rozvoji metrologick infrastruktury lenskch stt,

spolen kolic a poradensk innosti,

sdlen technickch schopnost a vybaven.

Regionln metrologick organizace sehrvaj v rmci CIPM MRA rozhodujc roli, protoe jejich odpovdnost je provdt pezkou-mvn proces uvedench v 3.1.2 a podvat zprvy o vsledcch prce regionlnch metrologickch organizac Spolenmu vboru regionlnch organizac JCRB.

3.1.7 ILAC

Mezinrodn spoluprce v oblasti akreditace laborato ILAC (International Laboratory Accreditation Cooperation ILAC) je mezinrodn spoluprce mezi rznmi akreditanmi schmaty/systmy aplikovanmi u laborato, kter ve svt psob. ILAC zahjil svou innost v roce 1977 formou konferenc a organizac rozvjejc formln spoluprci se stal v roce 1996. V roce 2000 po-depsali lenov ILAC Ujednn o vzjemnm uznvn ILAC MRA (ILAC Mutual recognition Arrangement, ILAC MRA). Do konce roku 2008 vzrostl poet len ILAC na 60. Prostednictvm vzjemnch posouzen zastnnch akreditanch orgn byla rozena mezi-nrodn akceptace vsledk zkouek a bylo ve vt me umonno vyhnout se technickm pekkm obchodu tak, jak je to doporuo-vno a podporovno ze strany Dohody o technickch pekkch obchodu Svtov obchodn organizace WTO TBT (World Trade Organisation Barriers to Trade agreement WTO TBT).

Metrologie v kostce60

38

Figure 3: Regional metrology organisations around the world

coomet

euramet

simnorametcametcarimetandimetsuramet

noramet

suramet

carimetcamet

andimet

afrimets

apmp

39

coomet

euramet

simnorametcametcarimetandimetsuramet

noramet

suramet

carimetcamet

andimet

afrimets

apmp

Obr. 3: Regionln metrologick organizace ve svt

Metrologie v kostce

61

ILAC je zkladnm celosvtovm frem pro rozvoj akreditanch praktik a postup v oblasti laborato. ILAC podporuje akreditaci laborato jako nstroj usnadujc obchod prostednictvm celo-svtovho uznvn kalibranch a zkuebnch slueb. ILAC posky-tuje, jako soust svho globlnho pstupu, poradenstv a pomoc zemm, kter jsou v procesu rozvoje jejich vlastnch akreditanch systm tkajcch se laborato. Tyto rozvojov zem jsou schopny spolupracovat s ILAC jako zem pidruen a tak mohou mt p-stup ke zdrojm rozvinutjch len ILAC.

Poznmka pekladatele: ILAC je spolu s Mezinrodnm akreditanm frem IAF (Interna-tional Accreditation Forum IAF) spoluodpovdn t za mezin-rodn spoluprci v oblasti akreditace inspeknch orgn. IAF m t odpovdnost za mezinrodn spoluprci v oblasti akreditace certifikanch orgn.

3.1.8 OIML

Mezinrodn organizace pro legln metrologii OIML (International Organisation of Legal Metrology OIML) je me-zivldn organizac. Byla zaloena v roce 1955 na zklad pslu-n konvence, kter byla pozmnna v roce 1968. elem OIML je podpora celosvtov harmonizace postup legln metrologie. V roce 2008 ml OIML 59 lenskch stt a 57 korespondennch lenskch stt, kter jsou pidrueny k OIML jako pozorovatel.

OIML vyvinul za dobu sv existence celosvtov orientovan tech-nick systm, kter poskytuje lenm metrologick provdc pedpisy a pokyny pro vypracovvn nrodnch a regionlnch po-adavk tkajcch se vroby a pouvn midel v oblasti legln metrologie. OIML vydv mezinrodn doporuen, kter poskytuj lenm mezinrodn dohodnutou zkladnu, vztahujc se k uplat-nn nrodn legislativy pro rzn kategorie midel.

Metrologie v kostce

62

hlavn prvky mezinrodnch doporuen jsou:

rozsah, pouit a terminologie,

metrologick poadavky,

technick poadavky,

metody a vybaven pro zkouen a ovovn shody s poadavky,

struktura zkuebnch protokol/certifikt.

Nvrhy doporuen a dokument OIML jsou vytveny technick-mi vbory nebo podvbory sloenmi ze zstupc lenskch stt. V roce 2008 ml OIML 18 technickch vbor.

Tohoto vvoje se na konzultativn bzi astn tak nkter mezi-nrodn a regionln instituce a organizace. Mezi OIML a takovmi organizacemi jako jsou ISO nebo IEC jsou uzaveny dohody s c-lem vyhnout se stanoven rozpornch poadavk. V dsledku toho mohou zkuebn laboratoe vrobc a uivatel midel soubn pouvat publikace OIML a publikace ostatnch organizac.

Certifikan systm OIML, kter byl uveden v innost v roce 1991, dv vrobcm monost zskat certifikty OIML a zkuebn proto-koly, kter stanovuj, e dan typ midla je ve shod s poadavky odpovdajcch mezinrodnch doporuen. Certifikty OIML jsou vydvny lenskmi stty OIML, kter k tomu elu ustavily jednu nebo vce vydvajcch autorit odpovdnch za zpracovn dost vrobc, pejcch si mt typ midla certifikovan. Tyto certifikty jsou pedmtem dobrovoln akceptace ze strany nrodnch met-rologickch slueb.

Od roku 2005 zaalo bt uplatovno ujednn o vzjemn akcepta-ci OIML OIML MAA (OIML Mutual Acceptance Arrangement). OIML MAA se vztahuje jen k pezkouenm typu OIML. Clem je po-depsat pslun prohlen o vzjemn dve pro vechny oblasti (Declarations of Mutual Confidence). Tento proces se dle rozvj.

3.1.9 IUPAP

Mezinrodn unie ist a aplikovan fyziky IUPAP (International Union of Pure and Applied Physics IUPAP) byla ustavena v roce 1923.

metrologie v kostce

Documents