m - příprava na 1. čtvrtletní písemkum - příprava na 1. čtvrtletní písemku 1...

M - Příprava na 1. čtvrtletnípísemku

Určeno pro třídu 2ODK.

Tento dokument byl kompletně vytvořen, sestaven a vytištěn v programu doSystem - EduBase. Více informací o programu naleznete na www.dosli.cz.

VARIACE

1

M - Příprava na 1. čtvrtletní písemku 1

Iracionální rovnice±

Iracionální rovnice

Iracionální rovnicí nazýváme takovou rovnici, která má neznámou pod odmocninou.

Při řešení iracionálních rovnic používáme zpravidla neekvivalentní úpravy (tj. takové úpravy, po jejichž provedení se může změnit řešení rovnice), proto musíme vždy provést zkoušku.

Mezi neekvivalentní úpravy, které budeme u těchto typů příkladů používat, patří nejčastěji umocnění rovnice na druhou. Umocnění rovnice provedeme tak, že umocníme levou i pravou stranu rovnice.

Pozn.: Umocněním obou stran rovnice na druhou dostaneme rovnici, pro kterou platí: Každý kořen původní rovnice je i kořenem této nové rovnice. Obráceně to ale neplatí!

Ukázkové příklady:

Příklad 1:

Řešte rovnici:

101022 -=+- xxx

Řešení:

Umocněním rovnice na druhou dostaneme:x

2 - 2x + 10 = (x - 10)

2

x2 - 2x + 10 = x

2 - 20x + 100

po úpravě:x = 5

Zkouška:

5105.252 =+-=LP = 5 - 10 = -5L ¹ P

Daná rovnice tedy nemá řešení.

Příklad 2:

Řešte rovnici:

57 -=+ xx

Řešení:

Umocněním dostaneme rovnici:x + 7 = (x - 5)

2

Po úpravěx + 7 = x

2 - 10x + 25

Dostali jsme kvadratickou rovnici, u níž zjistíme, že má kořeny 2 a 9.

Zkouška:

Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)10.12.2006 21:34:03 1 z 30


)2()2(

352)2(

3972)2(

PL

P

L

¹

-=-=

==+=

Kořen 2 tedy není řešením.

)9()9(

459)9(

41679)9(

PL

P

L

=

=-=

==+=

Kořen 9 tedy je řešením zadané iracionální rovnice.

Příklad 3:

Řešte rovnici:

11355 -=- xx

Řešení:

Umocněním dostaneme rovnici:(5 - 5x) = (3x - 11)Po úpravě:x = 2

Zkouška:

52.55 -=-=L

Dále řešit nemusíme, protože v oboru reálných čísel neexistuje druhá odmocnina ze záporného čísla. Závěr tedy je, že iracionální rovnice nemá řešení.

Příklad 4:

Řešte rovnici:

739 =++ xx

Řešení:

Umocněním rovnice na druhou dostaneme:

499969 =++++ xxxx

Po ekvivalentních úpravách:

xxx 52093 -=+

Umocníme ještě jednou a dostaneme:9x

2 + 81x = 400 - 200x + 25x

2

Po úpravě:16x

2 - 281x + 400 = 0

Kořeny této rovnice jsou čísla 16 a 25/16

Zkouškou se přesvědčíme, že kořenem zadané iracionální rovnice je pouze číslo 25/16.



Příklad 5:

Řešte rovnici:

592 =+x

Kromě běžného, už uvedeného, postupu můžeme zde použít i následující úvahu:Výraz na levé straně rovnice je definován pro libovolné reálné číslo a je pro libovolné reálné číslo nezáporný, proto rovnice x

2 + 9 = 25 je ekvivalentní s rovnicí původní. Rovnice x

2 + 9 = 25 má dvě řešení, a to x1 = 4 a x2

= -4. Tato řešení jsou tedy i řešeními rovnice původní. S ohledem na to, že jsme provedli pouze ekvivalentní úpravy, nemusíme v podstatě ani dělat zkoušku. Pro nezáporná čísla u, v je totiž u = v právě tehdy, když platí u

2 = v

2.

Iracionální rovnice - procvičovací příklady±

1.

P = {8; 4}Výsledek:

1196

2.

9Výsledek:

1184

3. Řešte rovnici:

( )( ) ( ) 01.1.3 =---+ xxxx

1Výsledek:

1194

4.

P = {9; -1/3}Výsledek:

1192

5.

3Výsledek:

1180

6.

-5/3Výsledek:

1190

7.

-0,5Výsledek:

1191

8.

4Výsledek:

1197



9. Řešte rovnici:

-1Výsledek:

1185

10.

20Výsledek:

1178

11.


1181

12.

Nemá řešeníVýsledek:

1187

13.

5Výsledek:

1189

14.

Nemá řešeníVýsledek:

1182

15.

9Výsledek:

1195

16. Řešte rovnici:


1186

17.

8Výsledek:

1183

18.

23±Výsledek:

1179

19. Řešte rovnici:

( )( ) 0375.1 =---+ xxx

-3Výsledek:

1193

20.

2,5Výsledek:

1188



M - Planimetrie±

Planimetrie

Planimetrie je geometrie zabývající je rovinnými útvary (= rovinná geometrie).

Základní geometrické prvky a útvary:

Bod - nejmenší geometrický útvarZnázorňujeme:

Přímka - rovná čára spojující dva body; každými dvěma body je jednoznačně určena právě jedna přímka. Přímku značíme buď malým písmenem (např. p) nebo dvěma body (např. «AB)Znázorňujeme:

Pozn.: Dvěma body může být dána i polopřímka nebo úsečka Polopřímka: Znázorňujeme:

Zapisujeme: ®AB Úsečka: Znázorňujeme:

Zapisujeme: AB Pozn.: Potřebujeme-li vyjádřit délku (velikost) úsečky AB, pak zapisujeme |AB| = 20 cmPozn.: Platí, že ®AB ¹ ®BA

Rovina - geometrický útvar, který je určen třemi nekolineárními body, případně přímkou a bodem, který na této přímce neleží. Znázorňujeme:

nebo Zapisujeme: «ABC nebo «pC



Pozn.: Obdobným způsobem vyjadřujeme i polorovinu. Zapisujeme: ®ABC nebo ®pC

Úhel - je část roviny, která je ohraničena dvěma polopřímkami se společným počátečním bodem. Znázorňujeme:

Zapisujeme: |úhel ABC| = aÚhel může být:• nulový (velikost 0°)• ostrý (velikost 0° < a < 90°)• pravý (velikost 90°)• tupý (velikost 90° < a < 180°)• přímý (velikost 180°)• plný (velikost 360°)Jiné dělění:• úhel konvexní (velikost 0° < a < 180°)• úhel konkávní (někdy též nekonvexní) (velikost 180° < a < 360°)

Dvojice úhlů v rovině:1. Dvojice úhlů vrcholových (oba úhly mají stejnou velikost)

2. Dvojice úhlů vedlejších (jejich součet je 180°)

3. Dvojice úhlů souhlasných (mají stejnou velikost)



4. Dvojice úhlů střídavých (mají stejnou velikost)

Rovinné útvary

I. Trojúhelník

Trojúhelník je nejjednodušší rovinný útvar, má tři vrcholy, tři strany, tři vnitřní úhly a tři vnější úhly.• Součet všech vnitřních úhlů v trojúhelníku je vždy 180°.• Součet vnitřního úhlu a vnějšího úhlu při stejném vrcholu je 180°.• Vnější úhel má vždy stejnou velikost jako součet obou vnitřních úhlů při zbývajících dvou vrcholech.• Pro každý trojúhelník musí platit trojúhelníková nerovnost (součet každých dvou stran musí být vždy větší

než strana třetí).• Strany v trojúhelníku značíme podle jejich protějších vrcholů.• Každý trojúhelník má tři výšky (kolmice spuštěná z vrcholu k protější straně); průsečík výšek se nazývá

orthocentrum.• Každý trojúhelník má tři těžnice (úsečka spojující vrchol se středem protější strany); průsečík těžnic se

nazývá těžiště; těžiště rozděluje těžnici na dva úseky, které jsou v poměru 1 : 2, větší díl je blíže k vrcholu.• Každý trojúhelník má tři střední příčky (úsečka spojující dva středy stran); střední příčka je vždy

rovnoběžná s jednou stranou trojúhelníka a má vůči ní poloviční velikost.• Každý trojúhelník má střed kružnice opsané (průsečík os stran); kružnice opsaná prochází všemi vrcholy

trojúhelníka.• Každý trojúhelník má střed kružnice vepsané (průsečík os vnitřních úhlů); kružnice vepsaná se dotýká

všech tří stran.• obvod trojúhelníka se vypočte podle vzorce o = a + b + c• obsah trojúhelníka se vypočte podle vzorce S = (1/2).a.va

• obsah trojúhelníka se může též vypočítat podle vzorce S = (1/2).a.b.sing• pro obsah trojúhelníka platí též Heronův vzorec:

2

)).().(.(

cbas

csbsassS

++=

---=

Rozdělení a vlastnosti trojúhelníků:

A. Obecný trojúhelník• nemá žádné specifické vlastnosti, platí pro něj vlastnosti výše uvedenéB. Ostroúhlý trojúhelník



• trojúhelník, který má všechny vnitřní úhly ostréC. Pravoúhlý trojúhelník• trojúhelník, který má jeden vnitřní úhel pravý a zbývající dva vnitřní úhly ostré• zvláštní význam má rovnoramenný pravoúhlý trojúhelník, který má jedem vnitřní úhel velikosti 90° a

zbývající dva vnitřní úhly shodné - velikosti 45°.• u pravoúhlého trojúhelníka nazýváme nejdelší stranu (proti pravému úhlu) přepona a zbývající dvě strany

odvěsny• u pravoúhlého trojúhelníka je střed kružnice opsané vždy středem přepony; tato vlastnost vyplývá z

Thaletovy věty• pro výpočet obsahu pravoúhlého trojúhelníka, který má odvěsny a, b a přeponu c, platí vzorec S =

(1/2).a.b; je to proto, že odvěsny jsou v tomto typu trojúhelníka zároveň výškami• v pravoúhlém trojúhelníku platí Pythagorova věta c

2 = a

2 + b

2 (při označení přepony písmenem c)

• v pravoúhlém trojúhelníku, kde c je přepona, platí též goniometrické funkce:

c

a

přepona

protilehlá==asin

c

b

přepona

přilehlá==acos

b

a

přilehlá

protilehlátg ==a

a

b==

protilehlá

přilehlácotga

D. Tupoúhlý trojúhelník• má jeden vnitřní úhel tupý a zbývající dva vnitřní úhly ostré• dvě výšky tohoto trojúhelníka leží mimo trojúhelník; mimo trojúhelník leží i orthocentrumE. Rovnoramenný trojúhelník• má dvě strany shodné - nazývají se ramena, a zbývající strana se nazývá základna• vnitřní úhly při základně jsou shodné• trojúhelník je osově souměrný, osa souměrnosti půlí základnu• výška spuštěná z hlavního vrcholu (tj. z vrcholu proti základně) je kolmá k základně• střed kružnice opsané i vepsané leží na ose souměrnosti• výška spuštěná z hlavního vrcholu je zároveň i těžnicí• na ose souměrnosti leží i těžiště• rovnoramenný trojúhelník může být i ostroúhlý i tupoúhlý, ale i pravoúhlý• obvod rovnoramenného trojúhelníka se vypočte podle vzorce o = 2a + cF. Rovnostranný trojúhelník• má všechny strany stejně dlouhé• má všechny vnitřní úhly stejně velké a mají velikost 60°• má všechny vnější úhly stejně velké a mají velikost 120°• je osově souměrný - má tři osy souměrnosti• střed kružnice opsané je zároveň i středem kružnice vepsané a zároveň i orthocentrem a těžištěm• výšky jsou zároveň i těžnice• obvod rovnostranného trojúhelníka se vypočte podle vzorce o = 3.a• výška se vypočte podle vzorce v = a.Ö3/2

II. Čtyřúhelník

A. Obecný čtyřúhelník• má čtyři strany, čtyři vrcholy, ale jinak žádné specifické vlastnosti• čtyřúhelníky zpravidla značíme ABCD, jejich strany pak a, b, c, d a úhlopříčky |AC| = e, |BD| = f• součet všech vnitřních úhlů ve čtyřúhelníku je 360°B. Rovnoběžník• čtyřúhelník, který má každé dvě protější strany rovnoběžné a shodné• obvod rovnoběžníka se vypočte podle vzorce o = 2.(a + b)• obsah rovnoběžníka se vypočte podle vzorce S = a . va

• každé dva protější vnitřní úhly jsou shodné• součet dvou sousedních vnitřních úhlů je 180°• úhlopříčky se navzájem půlí• je středově souměrný - střed souměrnosti je průsečík úhlopříček

a) čtverec• má všechny strany stejně dlouhé, všechny vnitřní úhly shodné - velikosti 90°



• úhlopříčky čtverce jsou shodné, půlí se a jsou navzájem kolmé• průsečík úhlopříček je středem kružnice opsané i středem kružnice vepsané• je středově souměrný - střed souměrnosti je průsečík úhlopříček• je osově souměrný, má čtyři osy souměrnosti (2 osy stran a 2 prodloužené úhlopříčky)• obvod se vypočte podle vzorce o = 4.a• obsah se vypočte podle vzorce S = a

2 nebo také S = u

2/2

• úhlopříčka se vypočte podle vzorce u = a.Ö2b) obdélník• má každé dvě protější strany rovnoběžné a shodné• má všechny vnitřní úhly pravé• úhlopříčky obdélníka jsou shodné, navzájem se půlí• průsečík úhlopříček je střed kružnice opsané• je středově souměrný podle středu úhlopříček• je osově souměrný - má dvě osy souměrnosti, kterými jsou osy stran• obvod se vypočte podle vzorce o = 2.(a + b)• obsah se vypočte podle vzorce S = a.b• pro výpočet délky úhlopříčky platí Pythagorova větac) kosočtverec• má všechny strany stejně dlouhé• každé dva protější vnitřní úhly jsou shodné• každé dva sousední vnitřní úhly mají součet velikostí 180°• úhlopříčky se navzájem půlí a jsou na sebe kolmé• je středově souměrný - střed souměrnosti je průsečík úhlopříček• je osově souměrný, má dvě osy souměrnosti, které jsou prodlouženými úhlopříčkami• obvod se vypočte podle vzorce o = 4.a• obsah se vypočte podle vzorce S = a.va nebo také S = u1.u2/2• lze vepsat kružnici - středem je průsečík úhlopříčekd) kosodélník• má každé dvě protější strany rovnoběžné a shodné• má každé dva protější vnitřní úhly shodné• každé dva sousední vnitřní úhly mají součet velikostí 180°• úhlopříčky se navzájem půlí• je středově souměrný - střed souměrnosti je průsečík úhlopříček

C. Lichoběžník• čtyřúhelník, který má dvě protější strany rovnoběžné a zbývající dvě protější strany různoběžné;

rovnoběžné strany nazýváme základny, zbývající dvě strany nazýváme ramena• obvod lichoběžníka se vypočte podle vzorce o = a + b + c + d• obsah lichoběžníka se vypočte podle vzorce

( )2

.caS

v+=

a) rovnoramenný lichoběžník• má obě ramena shodná• má oba vnitřní úhly při každé základně shodné• úhlopříčky jsou shodné• je osově souměrný - má jednu osu souměrnosti, kterou je osa obou základenb) pravoúhlý lichoběžník• má právě dva vniřní úhly pravé• jedno rameno je kolmé k oběma základnám

III. Pravidelný pětiúhelník• má všechny strany shodné• má všechny vnitřní úhly shodné• postup konstrukce:

• sestrojíme kružnici se středem S a v ní navzájem dva kolmé průměry AB a CD• najdeme střed K úsečky SB



• sestrojíme úsečku KC• obloukem kružnice o středu K a poloměru KC protneme průměr AB a získáme tak bod L• úsečka LC je pak délkou strany pravidelného pětiúhelníka; tuto úsečku naneseme kružítkem na

původní kružnici a získáme tak vrcholy hledaného pravidelného pětiúhelníka

IV. Pravidelný šestiúhelník• má všechny stany shodné• je středově souměrný• je osově souměrný- má 6 os souměrnosti• sestrojíme-li všechny úsečky spojující střed s vrcholy, rozdělíme pravidelný šestiúhelník na 6 shodných

rovnostranných trojúhelníků• každý vnitřní úhel má velikost 120°• lze opsat i vepsat kružnici• postup konstrukce:

• sestrojíme kružnici se středem S a poloměrem r• na kružnici zvolíme libovolný bod A• z bodu A postupně naneseme na kružnici poloměr r a získáme tak zbývajících pět vrcholů hledaného

šestiúhelníka

V. Pravidelný osmiúhelník• má všechny strany shodné• je středově souměrný• je osově souměrný - má čtyři osy souměrnosti• lze opsat i vepsat kružnici

VI. Kruh, kružnice a jejich části

Základní pojmy:

Kružnici označujeme k, kruh označujeme K. Často zapisujeme k(S; r) nebo K(S; r), což znamená kružnice (resp. kruh) o středu S a poloměru r.

Kružnice je množina bodů, které mají od jednoho pevného bodu stejnou vzdálenost. Tento pevný bod nazýváme střed a konstantní vzdálenost bodů od středu nazýváme poloměr kružnice.

Kruh je množina všech bodů, které mají od jednoho pevného bodu vzdálenost, která je menší nebo rovna poloměru obvodové kružnice. Jinými slovy lze též vyjádřit, že kruh je část roviny, která je ohraničena kružnicí.

Poloměr označujeme nejčastěji r. Dvě délky poloměru tvoří průměr kružnice - označujeme d.

Tětiva kružnice je úsečka, jejíž krajní body leží na kružnici. Nejdelší tětivou kružnice je její průměr.

Přímka a kružnice mohou mít několik vzájemných poloh:1. Přímka a kružnice nemají žádný společný bod, pak přímku nazýváme vnější přímkou kružnice.



2. Přímka a kružnice mají právě jeden společný bod, pak přímku nazýváme tečnou.3. Přímka a kružnice mají dva společné body, pak přímku nazýváme sečna. Část přímky, která v tomto

případě leží uvnitř kružnice, nazýváme už zmíněnou tětivou.

Tečna je vždy kolmá na poloměr.

Osa tětivy vždy prochází středem kružnice.

Úhel a nazýváme obvodový úhel; úhel w nazýváme středový úhel. Platí pravidlo, že úhel středový je dvojnásobkem úhlu obvodového.

KružnicePro výpočet délky kružnice platí vzorce:l = 2.p.r nebo l = p.d

KruhPro výpočet obvodu kruhu platí vzorce:o = 2.p.r nebo o = p.d

Pro výpočet obsahu kruhu platí vzorce:S = p.r

2 nebo S = p.d

2/4

Kruhový oblouk

Pro délku kruhového oblouku a platí:

ap

.180

.ra = nebo a

p.

360

.da =

Soustředné kružnice



Jedná se u dvě nebo více kružnic, které mají stjný střed, ale různý poloměr.

Kruhová výsečJedná se o rovinný útvar.

Pro obsah kruhové výseče S platí:

ap

.360

.rS

2

= nebo

ap

.1440

.dS

2

=

Kruhová úsečJedná se opět o rovinný útvar.

MezikružíRovinný útvar.

Obsah mezikruží:



S = p . (R2 - r

2)

Planimetrie - jednoduché procvičovací příklady±

1. Narýsujte čtverec, který má obvod 30 cm. Vypočtěte jeho obsah.

S = 56,25 cm2Výsledek:

1223

2. Je dán pravoúhlý lichoběžník ABCD, úhel BAD = úhel ADC = R, |AB|=13 cm, |CD|=5 cm, |AD|=6 cm. Vypočítejte obsah lichoběžníka ABCD.

S = 54 cm2Výsledek:

1221

3. Obvod obdélníka je 12,4 cm , délka obdélníka je 37 mm . Vypočítejte jeho šířku.

25 mmVýsledek:

1228

4. Jestliže délku strany zvětšíme o jednu třetinu, zvětší se obvod čtverce o 18 cm. Vypočtěte délku strany čtverce.

13,5 cmVýsledek:

1226

5. Uprostřed čtvercového pozemku se stranou délky 30 m je kruhový květinový záhon o průměru 200 dm, na zbytku pozemku je trávník. Vypočítejte, kolik procent z celkové plochy zabírá květinový záhon.

34,9 %Výsledek:

1204

6. Vypočtěte obsah rovnoramenného trojúhelníka, jehož základna má délku 10 cm a rameno je o 3 cm delší než základna.

60 cm2Výsledek:

1213

7. Jeden z vnitřních úhlů rovnoramenného trojúhelníka je dvakrát větší než druhý. Určete velikost vnitřních úhlů trojúhelníka.

1. řešení: a = b = 45°, g = 90°2. řešení: a = b = 72°, g = 36°

Výsledek:

1218

8. Vypočítejte velikost vnitřních úhlů v trojúhelníku ABC, jestliže platí:ß : a : g = 6 : 11 : 3

a = 99°; b =54°; g = 27°Výsledek:

1210

9. Záhonek tvaru obdélníka má rozměry 6 m a 10 m. Kolik kusů dlaždic o straně 50 cm je třeba na chodník šířky 1 m, který vede těsně kolem okraje celého záhonu?

112 dlaždicVýsledek:

1205

10. Kolo automobilu má průměr 62 cm. Kolikrát se kolo otočí na dráze 8 km?

4 100 krátVýsledek:

1212



11. Drát délky 1,2 m ohneme do tvaru obdélníka tak, aby jeho strany byly v poměru 1:2 . Vypočtěte délky stran obdélníka a určete obsah obdélníkaa) v m

2

b) v cm2

0,2 m; 0,4 m; 0,08 m2; 800 cm

2Výsledek:

1202

12. Je dán pravoúhlý lichoběžník ABCD, úhel BAD = úhel ADC = R, |AB|=13 cm, |CD|=5 cm, |AD|=6 cm. Vypočítejte délku strany BC a obsah lichoběžníka ABCD.

|BC| = 10 cm, S = 54 cm2Výsledek:

1220

13. Kosočtverec má úhlopříčky e = 96 cm , f = 40 cm. Určete velikost strany kosočtverce.

52 cmVýsledek:

1215

14. Drát délky 1,2 m ohneme do tvaru obdélníka tak, aby jeho strany byly v poměru 1:2 . Vypočtěte délku delší strany obdélníka v metrech.

0,4 mVýsledek:

1203

15. Obvod obdélníka je 56 m. Určete délky jeho stran, jsou-li v poměru 3:7 Proveďte zkoušku.

19,6 m; 8,4 mVýsledek:

1206

16. Obvod obdélníka je 28 cm, délka je o 2 cm větší než jeho šířka. Určete délku úhlopříčky tohoto obdélníku.

10 cmVýsledek:

1224

17. V trojúhelníku je a:ß = 1:2 , ß:g = 10:3 . Vypočtěte velikosti vnitřních úhlů trojúhelníka. Výpočet ověřte zkouškou.

a = 50°; b = 100°; g = 30°Výsledek:

1200

18. Určete výpočtem zda trojúhelník ABC je ostroúhlý nebo tupoúhlý, je-li úhel a = 42°37', ß = 35°28'.

g = 101°55´, proto trojúhelník je tupoúhlý.Výsledek:

1219

19. Určete obsah kruhu vepsaného čtverci o straně 2 cm.

3,14 cm2Výsledek:

1211

20. Pravoúhlý trojúhelník má odvěsny 6 cm a 8 cm. Vypočítejte velikost nejmenší výšky v trojúhelníku.

4,8 cmVýsledek:

1209

Stupňová a oblouková míra±

Stupňová a oblouková míra

Velikost úhlů můžeme vyjadřovat jednak ve stupňové míře (plný úhel pak má 360°) a dále v míře obloukové (plný úhel pak má velikosti 2p rad).

p je tzv. Ludolfovo číslo a jeho hodnota je přibližně 3,14. Plný úhel má tedy hodnotu 2p rad, což je tedy přibližně 6,28 radiánů.



K převodům velikostí úhlů ze stupňů na radiány a naopak můžeme výhodně využít např. trojčlenku.

Příklad 1:Úhel o velikosti 15° převeďte do obloukové míry.

Řešení:

180° ... p rad15° ... x rad-------------------------------Jedná se vždy o přímou úměrnost (šipky na obou stranách směrem vzhůru)

radx12180

15. pp==

Pozn.: Výsledek můžeme klidně vyjádřit i ve tvaru 0,26 rad (přibližně)

Příklad 2:Úhel o velikosti 3p/4 rad převeďte na stupně.

Řešení:

180° ... p radx° ... 3p/4 rad-------------------------------Jedná se vždy o přímou úměrnost (šipky na obou stranách směrem vzhůru)

o1354

3

.180 ==p

p

x

Úhel má tedy velikost 135°.

Z předchozích postupů můžeme snadno odvodit vzorce pro převody jedním nebo druhým směrem:

1. Převod ze stupňů na míru obloukovou

radx180

. oap=

2. Převod z radiánů na míru stupňovou

p

aradx

.180=

Stupňová a oblouková míra - procvičovací příklady±

1.

Výsledek:

1232



2.

172°Výsledek:

1253

3.

36°Výsledek:

1244

4.

Výsledek:

1235

5.

270°Výsledek:

1250

6.

Výsledek:

1233

7.

Výsledek:

1239

8.

15°Výsledek:

1246

9.

9,97°Výsledek:

1251

10.

Výsledek:

1237

11.

Výsledek:

1241

12.

195°Výsledek:

1248

13.

23°Výsledek:

1249

14.

210°Výsledek:

1247



15.

Výsledek:

1236

16.

2°Výsledek:

1245

17.

Výsledek:

1234

18.

40°Výsledek:

1254

19.

70,02°Výsledek:

1252

20.

Výsledek:

1242

21.

180°Výsledek:

1243

22.

Výsledek:

1240

23.

Výsledek:

1238

24.

Výsledek:

1231

Shodnost trojúhelníků, důkazy±

Shodnost trojúhelníků

O dvou útvarech říkáme, že jsou shodné, lze-li je v rovině přemístit tak, že se kryjí.

Shodnost rozlišujeme:1. Útvary přímo shodné (posunutím v rovině se navzájem kryjí)2. Útvary nepřímo shodné (nelze je posouváním ztotožnit, ale lze je ztotožnit převrácením)

Uvedené vlastnosti platí analogicky i v prostoru. Můžeme ztotožnit tělesa - např. krychle, kvádry, apod.; nelze ale ztotožnit např. levou a pravou ruku. Proto i zde hovoříme o nepřímé shodnosti, někdy též tzv. zrcadlení.

Věty o shodnosti trojúhelníků:



Věta sss.

Pro každé dva trojúhelníky ABC, A´B´C´platí: Shodují-li se trojúhelníky ve všech třech stranách, jsou shodné.

Věta sus:

Shodují-li se dva trojúhelníky ve dvou stranách a v úhlu jimi sevřeném, pak jsou shodné.

Věta usu:

Shodují-li se dva trojúhelníky v jedné straně a v obou úhlech k této straně přilehlých, pak jsou shodné.

Věta Ssu:

Dva trojúhelníky jsou shodné, shodují-li se ve dvou stranách a v úhlu ležícím proti větší z nich.

Pozn.: Každá matematická věta se skládá ze dvou částí - z předpokladu a z tvrzení. Po vyslovení každé matematické věty by měl následovat její důkaz. V tom se také matematická věta liší od definice. Definice je obecně platné tvrzení, které už nedokazujeme.

Pro důkazy matematických vět používáme obvykle 3 typy důkazů:

1. Přímý důkaz - na základě předpokladu uvedeného v matematické větě a na základě obecně platných vlastností vyplývajících z definic nebo z jiných už dokázaných vět, vyvozujeme tvrzení vyslovené matematické věty.

2. Nepřímý důkaz (důkaz sporem) - předpokládáme, že platí negace tvrzení stanoveného v matematické větě. Na základě obecně platných definic nebo už dokázaných matematických vět dojdeme ke sporu, tj. k závěru, který neplatí. V důsledku toho pak vyslovíme závěr, že negace původně stanoveného tvrzení neplatí a musí tedy platit původní tvrzení.

3. Důkaz matematickou indukcí - s tímto typem důkazu se seznámíme později; založen je na tom, že dokážeme, že věta platí pro n = 1, pak pro libovolné n + 1 a v závěru na základě získaných poznatků větu dokážeme.

Důkazové úlohy:

Příklad 1:

Nad stranami AC a BC rovnostranného trojúhelníka ABC jsou sestrojeny rovnostranné trojúhelníky ACD a BCE tak, že každý z nich leží vně trojúhelníka ABC. Dokažte, že trojúhelník AEC je shodný s trojúhelníkem DBC.

Řešení:



|AC| = |CD| .. vyplývá z předpokladu věty a z vlastností rovnostranného trojúhelníka|BC| = |CE| .. vyplývá z předpokladu věty a z vlastností rovnostranného trojúhelníka|AC| = |BC| .. vyplývá z vlastností zadaného rovnostranného trojúhelníka ... (1)

Z uvedených tří vlastností vyplývá, že |CD| = |CE| ... (2)

úhel g = 60° .. vyplývá z vlastností zadaného rovnostranného trojúhelníka

|úhel DCB| = g + 60°|úhel ACE| = g + 60°

Z uvedených dvou vlastností vyplývá, že |úhel DCB| = |úhel ACE| ... (3)

Ze závěrů (1), (2), (3) vyplývá, že trojúhelníky jsou tedy shodné podle věty sus. CBD

Příklad 2:

Je dán čtverec ABCD. Veďte v něm dvě libovolné příčky k sobě kolmé, z nichž jedna protíná strany AD a BC v bodech P a Q a druhá protíná strany AB a CD v bodech U a V. Dokažte, že platí |PQ| = |UV|

Řešení:

D BCE je shodný s D ABF (Ssu)



Odtud vyplývá, že: |EC| = |FB| = |UV| = |PQ|

Závěr: |PQ| = |UV| CBD

Shodnost - procvičovací příklady±

1. Je dán rovnoramenný trojúhelník ABC a bod D, který je středem jeho základny AB. Bodem D jsou vedeny kolmice k ramenům AC a BC trojúhelníka ABC a jejich paty označeny M, N. Dokažte, že D DMC je shodný s D DNC.Výsledek:

1259

2. Rovnoramenný trojúhelník ABC má při základně AB úhel 30°. Dokažte, že osy ramen tohoto trojúhelníka rozdělují jeho základnu AB na tři stejné díly.Výsledek:

1258

3. Je dána kružnice k(S; r) a bod P, který leží vně kružnice k. Veďte bodem P ke kružnici k tečny t1, t2 a označte jejich dotykové body T1 a T2. Dokažte, že |PT1| = |PT2| a |úhel SPT1| = |úhel SPT2|.

Výsledek:

1256

4. Na ose o ostrého úhlu AVB zvolte bod S uvnitř úhlu AVB a sestrojte kružnici k(S; r) tak, aby r > SV. Dokažte, že platí |MN| = |PQ|, kde M, N jsou body, ve kterých přímka AV protíná kružnici k a P, Q body, ve kterých přímka VB protíná kružnici k.Výsledek:

1257

5. Nad stranami AB a AC ostroúhlého trojúhelníka ABC jsou sestrojeny čtverce ABPQ a ACRT tak, že leží vně trojúhelníka ABC. Dokažte, že |CQ| = |BT|.Výsledek:

1255

Podobnost trojúhelníků±

Podobnost trojúhelníků

Definice:Trojúhelníky ABC, A´B´C´jsou podobné, jestliže pro jejich strany platí:a´= k . ab´= k . bc´= k . cČíslo k nazýváme koeficientem (poměrem) podobnosti. Koeficient podobnosti je vždy větší než nula.

Je-li k > 1, hovoříme o tzv. zvětšení, je -li 0 < k < 1, hovoříme o tzv. zmenšení.

Pozn.: Pokud by bylo k = 1, nastala by shodnost. Shodnost je tedy zvláštní případ podobnosti.

Věty o podobnosti trojúhelníků:

Věta sss:



Dva trojúhelníky jsou podobné, jestliže jejich poměry každých dvou odpovídajících si stran jsou shodné.

Věta sus:

Dva trojúhelníky jsou podobné, jestliže se shodují v jednom úhlu a poměry odpovídajících si stran, které svírají uvedený úhel, jsou shodné.

Věta uu:

Dva trojúhelníky jsou podobné, jestliže se shodují ve dvou odpovídajících si úhlech.

Poznámka:Pro podobné útvary tedy platí:- odpovídající si úsečky jsou ve stejném poměru- odpovídající si úhly jsou shodné

Důkazové úlohy:

Příklad 1:

Věta: Jestliže dva libovolné trojúhelníky ABC, A´BĆ´jsou rovnostranné, pak jsou podobné.

Důkaz:

Vnitřní úhly při vrcholech A, B, C mají velikost 60° ... vyplývá z vlastností rovnostranného trojúhelníkaVnitřní úhly při vrcholech A´, B´, C´ mají velikost 60° ... vyplývá z vlastností rovnostranného

trojúhelníkaVnitřní úhel při vrcholu A je tedy shodný s vnitřním úhlem při vrcholu A´, vnitřní úhel při vrcholu B je shodný s vnitřním úhlem při vrcholu B´. Oba trojúhelníky jsou tedy podobné podle věty uu. CBD

Příklad 2:

Věta: Jestliže dva pravoúhlé trojúhelníky jsou rovnoramenné, pak jsou podobné.

Důkaz:

Vnitřní úhly při vrcholech A, A´mají velikost 90° a jsou tedy shodné (vyplývá z předpokladu)|AB| = |AC| ... vyplývá z předpokladu a z vlastností rovnoramenného trojúhelníka|A´B´| = |AĆ´| ... vyplývá z předpokladu a z vlastností rovnoramenného trojúhelníka

k==CA

CÁ´

BA

BÁ´

Trojúhelníky jsou tedy podobné podle věty sus. CBD



Výpočtové úlohy:

Příklad 3:

Les tvaru trojúhelníka ABC je na mapě v měřítku 1 : 50 000 zakreslen jako trojúhelník A´BĆ´ o stranách délek 3,2 cm, 4,8 cm 5,4 cm. Určete skutečné velikosti stran trojúhelníka.

Řešení:

|A´B´| = 3,2 cm|BĆ´| = 4,8 cm|AĆ´| = 5,4 cmk = 1 : 50 000|AB| = ? [cm]|BC| = ? [cm]|AC| = ? [cm]------------------------------|AB| = (1/k) . |A´B´||AB| = 3,2 . 50 000 cm = 160 000 cm = 1,6 km|BC| = 4,8 . 50 000 cm = 240 000 cm = 2,4 km|AC| = 5,4 . 50 000 cm = 270 000 cm = 2,7 km

Rozměry lesa jsou 1,6 km, 2,4 km, 2,7 km.

Podobnost - procvičovací příklady±

1. Rozhodněte, zda trojúhelníky ABC, A´BĆ´jsou podobné, je-li zadáno:a = 2,5b = 7vnitřní úhel při vrcholu C je 90°a´= 5b´= 13,9vnitřní úhel při vrcholu C´je 90°

Nejsou podobnéVýsledek:

1265

2. Přímá cesta rovnoměrně stoupá na každých dvou metrech o 46 cm. O kolik metrů stoupne cesta na vzdálenosti 270 metrů?

62,1 mVýsledek:

1262

3. Z vrcholu pahorku 80 metrů vysokého je vidět na vodorovné rovině za sebou dvě tyče pod hloubkovými úhly 62° a 42°. Určete vzdálenost obou tyčí.

46,3 mVýsledek:

1267

4. Dokažte, že trojúhelník ABC a trojúhelník A´BĆ, který má vrcholy ve středech stran trojúhelníka ABC, jsou trojúhelníky podobné.Výsledek:

1270



5. Školní budova vrhá na rovinu dvora stín 16 m dlouhý a v téže době vrhá svislá tyč stín 132 cm dlouhý. Určete výšku budovy.

12,12 mVýsledek:

1261

6. Trojúhelníky EFG a MNK jsou podobné a platí, že:|EF| = 5 cm|MN| = 7 cm|EG|= 6 cm|NK| = 4 cmVypočtěte délku strany |FG|.

2,86 cmVýsledek:

1271

7. Trojúhelníkové pole o rozměrech 162,5 m, 117,5 m a 180 m je na mapě zakresleno jako trojúhelník se stranami 6,5 mm, 4,7 mm, 7,2 mm. Určete měřítko mapy.

1 : 25 000Výsledek:

1260

8. Jsou dány trojúhelníky ABC a A´BĆá platí:a = 6 b = 8 c = 9 a´= 5 b´= 6 2/3 c´= 7 1/2Rozhodněte, zda jsou trojúhelníky podobné.

Jsou podobné.Výsledek:

1273

9. Trojúhelníky EFG a MNK jsou podobné a platí, že:|EF| = 5 cm|MN| = 7 cm|EG|= 6 cm|NK| = 4 cmVypočtěte délku strany |MK|.

8,4 cmVýsledek:

1272

10. Jsou dány dva podobné trojúhelníky , jejichž koeficient podobnosti je k. Určete, v jakém poměru jsou jejich obsahy.

k2Výsledek:

1269

11. Rozhodněte, zda trojúhelníky ABC, A´BĆ´jsou podobné, je-li zadáno:a = 5/3b = 11/6vnitřní úhel při vrcholu C je 70°a´= 5/2b´= 11/4vnitřní úhel při vrcholu C´je 70°

Jsou podobnéVýsledek:

1264

12. Jsou dány dva podobné trojúhelníky , jejichž koeficient podobnosti je k. Určete, v jakém poměru jsou jejich obvody.

kVýsledek:

1268

13. Dva rovnoramenné trojúhelníky mají základny c, c´ a výšky v, v´. Dokažte, že jsou trojúhelníky podobné, platí-li c : v = c´: v´Výsledek:

1266



14. Nepřátelská pozorovatelna je vzdálena 4 200 metrů a je položena o 180 metrů výše než postavení dělostřelecké baterie. Jak daleko lze umístit dělo za krytem, aby nebylo vidět z nepřátelské pozorovatelny? Kryt před baterií je 15 metrů vysoký.

350 mVýsledek:

1263

Eukleidovy věty±

Eukleidovy věty

1. Věta o výšce

Pata výšky C´rozdělí stranu c na dvě části: ca, cb.Tvrzení: Trojúhelník AC´C je podobný s trojúhelníkem CC´B. Důkaz je zřejmý podle věty uu, neboť oba trojúhelníky obsahují úhly alfa a beta.

Pozn.: Dva úhly, které mají na sebe kolmá ramena, jsou shodné.

Z podobnosti trojúhelníků vyplývá:

baa

b

ccvv

c

c

v.2 =Þ=

Rovněž by se dalo vyjádřit se stejným závěrem:

bab

a

ccvv

c

c

v.2 =Þ=

Vzniklý závěr nazýváme Eukleidovou větou o výšce a můžeme ji slovně vyjádřit následující větou:Obsah čtverce sestrojeného nad výškou pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu obdélníka, jehož stranami jsou úseky strany c.

Každou větu je nutno dokázat - důkaz už byl ale vlastně proveden výše.

2. Věta o odvěsně



Trojúhelník AC´C je podobný s trojúhelníkem ACB. Podobnost lze odůvodnit opět podle věty uu, neboť v obou trojúhelnících jsou opět úhly alfa i beta.

Z podobnosti trojúhelníků vyplývá:

ccbc

b

b

cb

b .2 =Þ=

Rovněž by se dalo vyjádřit:

ccac

a

a

ca

a .2 =Þ=

Vzniklé vzorce jsou matematickým vyjádřením Eukleidových vět o odvěsně. Protože každý pravoúhlý trojúhelník má dvě odvěsny, jsou vždy i dvě Eukleidovy věty o odvěsnách. Opět můžeme napsat matematickou větu:Obsah čtverce sestrojeného nad odvěsnou pravoúhlého trojúhelníka je roven obsahu obdélníka, jehož stranami jsou přepona a úsek přilehlý k dané odvěsně.

Důkaz i této věty už byl vlastně proveden výše.

Ukázkové příklady

Příklad 1 - určení druhé odmocniny pomocí Eukleidovy věty o výšce:

Pomocí Eukleidovy věty o výšce narýsujte úsečku o délce x = Ö10

Řešení:

1. Číslo pod odmocninou rozložíme na součin libovolných dvou činitelů - např. 2 . 52. Rovnost x = Ö10 upravíme do tvaru x

2 = 10, resp. x

2 = 2 . 5

3. Zvolíme-li x = v, ca = 2, cb = 5, pak můžeme snadno použít větu o výšce.4. Protože platí ca + cb = c, zjistíme, že přepona bude dlouhá 2 + 5 = 75. Narýsujeme úsečku AB o délce 7.6. Vyznačíme bod C´ a to tak, že je vzdálen od bodu A o délku 5.7. Najdeme střed úsečky AB a uděláme půlkružnici k s tímto středem a poloměrem odpovídajícím polovině úsečky AB.8. V bodě C´vstyčíme kolmici, její průsečík s kruhovým obloukem označíme X.9. Délka úsečky C´X pak odpovídá hledané x = Ö10

Příklad 2 - určení druhé odmocniny pomocí Eukleidovy věty o odvěsně:



Pomocí Eukleidovy věty o odvěsně narýsujte úsečku o délce x = Ö10

Řešení:

1. Číslo pod odmocninou rozložíme na součin libovolných dvou činitelů - např. 2 . 52. Rovnost x = Ö10 upravíme do tvaru x

2 = 10, resp. x

2 = 2 . 5

3. Zvolíme-li x = a, ca = 2, c = 5, pak můžeme snadno použít větu o odvěsně a.4. Narýsujeme úsečku AB o délce 5.5. Vyznačíme bod C´ a to tak, že je vzdálen od bodu B o délku 2.6. Najdeme střed úsečky AB a uděláme půlkružnici k s tímto středem a poloměrem odpovídajícím polovině úsečky AB.7. V bodě C´vstyčíme kolmici, její průsečík s kruhovým obloukem označíme X.8. Délka úsečky XB pak odpovídá hledané x = Ö10

Eukleidovy věty - procvičovací příklady±

1. Pomocí Eukleidovy věty o odvěsně narýsujte úsečku délky x = Ö22. Kontrolu správnosti proveďte určením z tabulek nebo na kalkulačce.

4,69Výsledek:

1370


4,36Výsledek:

1368

3. Pomocí Eukleidovy věty o výšce narýsujte úsečku délky x = Ö13. Kontrolu správnosti proveďte určením z tabulek nebo na kalkulačce.

3,61Výsledek:

1353


3,32Výsledek:

1361


4,24Výsledek:

1351


3,74Výsledek:

1364


3,46Výsledek:

1362


2,83Výsledek:

1357




5,29Výsledek:

1352


3,16Výsledek:

1355


3,32Výsledek:

1354


4,36Výsledek:

1356


4,12Výsledek:

1366


3,87Výsledek:

1365


4,24Výsledek:

1367


4,58Výsledek:

1358


4,80Výsledek:

1360


3,61Výsledek:

1363


4,58Výsledek:

1369


4,69Výsledek:

1359



Pythagorova věta±

Pythagorova věta

Věta: Obsah čtverce sestrojeného nad přeponou pravoúhlého trojúhelníka je roven součtu obsahů čtverců sestrojených nad oběma odvěsnami.

Důkaz:

Na základě Eukleidovy věty o odvěsně platí:a

2 = c . ca

b2 = c . cb

----------------Sečteme-li pravé i levé strany obou rovnic, dostáváme:a

2 + b

2 = c . ca + c . cb = c . (ca + cb) = c . c = c

2

CBDPlatí také věta obrácená:

Věta: Platí-li o stranách trojúhelníka ABC předpoklad, že c2 = a

2 + b

2, pak jde o pravoúhlý

trojúhelník s pravým úhlem při vrcholu C.

Důkaz:

Zvolme pravoúhlý trojúhelník A´BĆ´takový, aby při vrcholu C´ byl pravý úhel. Nechť jeho odvěsny jsou shodné se stranami AC a BC daného trojúhelníka ABC. Platí tedy:a´ = ab´ = bPro přeponu trojúhelníka A´BĆ´platí Pythagorova věta:c´

2 = a´

2 + b´

2 = a

2 + b

2 = c

2

Z toho vyplývá, žec´ = cTrojúhelník ABC je pak shodný s trojúhelníkem A´BĆ´(sss), proto i vnitřní úhel při vrcholu C´(který je pravý) je roven vnitřnímu úhlu při vrcholu C. I ten je tedy pravý a to jsme měli dokázat.

Ukázkové příklady:

Příklad 1:

Rozhodněte, zda trojúhelník daný třemi stranami o délkách 4 cm, 5 cm, 6 cm je pravoúhlý.

Řešení:

a = 4 cmb = 5 cmc = 6 cmc´= ? [cm]-----------------------Podle Pythagorovy věty vypočteme pomocí předpokládaných odvěsen (tj. kratších stran) a, b délku pomyslné přepony c´. Pokud bude platit c´ = c, pak je původní trojúhelník pravoúhlý.

64154´ 2222 ¹=+=+= bac

Závěr tedy zní: Zadaný trojúhelník není pravoúhlý.



Pythagorova věta - procvičovací příklady±

1.

1,78 cmVýsledek:

1349

2.

12Výsledek:

1346

3.

12 cmVýsledek:

1344

4.

110 mVýsledek:

1342

5.

Výsledek:

1347

6.

1 092 cm2Výsledek:

1343

7.

Výsledek:

1345

8.

6,06 cmVýsledek:

1341

9.

Výsledek:

1348

10.

1,4 mVýsledek:

1339



11.

0,6 cmVýsledek:

1340

12.

4,9 cmVýsledek:

1350


Obsah


Iracionální rovnice 1

Iracionální rovnice - procvičovací příklady 3

M - Planimetrie 5

Planimetrie - jednoduché procvičovací příklady 13

Stupňová a oblouková míra 14

Stupňová a oblouková míra - procvičovací příklady 15

Shodnost trojúhelníků, důkazy 17

Shodnost - procvičovací příklady 20

Podobnost trojúhelníků 20

Podobnost - procvičovací příklady 22

Eukleidovy věty 24

Eukleidovy věty - procvičovací příklady 26

Pythagorova věta 28

Pythagorova věta - procvičovací příklady 29

Vytištěno v programu doSystem - EduBase (www.dosli.cz)10.12.2006 21:34:03

m - příprava na 1. čtvrtletní písemkum - příprava na 1. čtvrtletní písemku 1...

Documents