1

Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

Vít RichterNárodní knihovna ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČRvit.richter@nkp.czTel. 603-223-627

2

Hlavní témata

Co je lobby, lobbying, lobbování?Lobbování jako součást veřejné politikyZa co lobbují knihovnyPostup lobbováníRozhodovací procesy ve státní a veřejné správěNástroje a techniky lobbováníPříklad lobbování za zájmy knihoven –

regionální funkce knihoven

3

Čeští lobbisté a jejich partneřianeb: politika je svinstvo?

Marek Dalík Jacek Spyra

Jan Večerek

Zdeněk Kořistka

4

Co je lobby, lobbying, lobbování Jazykový slovník:

Lobby – hala, vestibul, foyer ale také: nátlaková/zájmová skupina Lobbying – vykonávat nátlak, ovlivňovat

Různý význam, často hanlivý, je spojováno s korupcí, nátlakem a poskytováním protislužeb, provádí se od nepaměti

Americký Kongres na konci 19. stol. - v předsálí (tj. lobby) kongresu čekali zástupci zájmových skupin na procházející kongresmany a naléhali na ně, aby hlasovali buď „pro“ nebo „proti“.

Pokřikování na chodbách se mění v rafinovaný soubor aktivit Od poloviny 20. let 20. stol. – regulace: etické kodexy, oficiální

registrace Dnes běžná aktivita při správě veřejných věci - EU

5

Co je lobbování

Lobbování je přesvědčování či vytváření vlivu na jednu nebo více osob, které mají o něčem rozhodnout

Lobbying – v podstatě předávání informací o specifických zájmech daného subjektu a snaha je prosadit

6

Lobbying je komunikační disciplína

Forma dialogu mezi občany a těmi, kdo nesou odpovědnost za správu věcí veřejných

Vnášení věcné kompetence do politického rozhodovacího procesu

Ti, kdo rozhodují jsou cíleně informováni a existuje snaha je nasměrovat určitým směrem

Dva aspekty poskytované informacečistá informaceovlivňování

7

Charakteristické rysy lobbyingu Lobbying je zaměřen a ovlivňování rozhodovacích procesů

Identifikace problému, určení jeho příčin Návrh řešení – analýza různých variant Volba řešení – hodnocení variant vzniklých z analýzy, výběr konkrétního

řešení Kontrola a hodnocení výsledků

Lobbying vykonávají osoby, které nejsou součástí rozhodovacího procesu

Ovlivňování musí být chtěné a záměrné Uskutečňuje se pomocí speciálních komunikačních nástrojů,

často s použitím nekonvenčních prostředků Zaměřuje na systematické působení na specifické věcné

rozhodnutí

8

Ovlivňování veřejné politikyKde je možno ovlivňovat veřejnou politiku?Kde se rozhoduje? - orgány výkonné a zákonodárné

moci: ParlamentVláda, kraje, obce, města a jejich orgányPoradní orgány, komise, pracovní skupiny na úrovni vlády,

kraje, města, obceTripartitaPřipomínkovací procesŘídící a monitorovací výbory – strukturální fondy EUSprávní řízení

Ovlivňování na státní, krajské úrovni a obecní úrovni - limity

9

Proč lobbovat za knihovny? Knihovny jsou veřejnou službou Jsou financovány z veřejných zdrojů Problémy knihoven se musí dostat do silového pole různých

zájmů Využít všech nástrojů demokracie ke společnému prospěch -

demokracie nejsou pouze volby Stanovení priorit Rozdělení rozpočtu

Za čí zájmy lobbujeme? Za své osobní Za zájmy své instituce Za zájmy svých uživatelů Za zájmy veřejnosti

10

Za co zpravidla lobbujeme

Financování jednotlivých knihoven Legislativa

Knihovní zákon Autorský zákon Legislativa povinného výtisku Daňové zákony Smlouva o půjčování zvukových dokumentů Mzdové předpisy - Katalog prací

Vznik a financování celostátních dotačních programů – RISK, VISK, PIK, RF, 1N, strukturální fondy

Programové prohlášení, koncepce, strategické dokumenty Vláda, kraj, město, obec

Programové dokumenty pro čerpání strukturálních fondů EU Vznik a financování dotačních programů na úrovni kraje?? Programy politických stran ??

11

Lobbování knihovnických sdružení

ÚKR – hlavní zaměření na MK SKIP – dlouhodobá a cílevědomá spolupráce s politiky

Navazování kontaktů s politiky, zvaní na odborné akce Vysvětlování problémů, pozitivní prezentace knihoven Kontakty s představiteli různých rezortů – MK, MI, MMR, MV, MŠMT, MPSV Celostátní mediální akce – Týden knihoven, BMI, Andersen, Moje knih Legislativa, dotační programy, koncepce

AKVŠ – Rada vysokých škol, MŠMT SDRUK – povinný výtisk Odbory – mzdové otázky, zákoník práce Vzájemná spolupráce v konkrétních dohodnutých případech Aktuální problém – neumíme lobbovat na krajské úrovni

12

Postup lobbyingu

1. Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti

2. Politický audit – zda je možno dosáhnout výsledku a kdy

3. Stanovení cílů

4. Plán lobbyingové kampaně - co říci komu a kdy a v jaké formě

5. Vyhodnocení výsledků

13

Monitoring - včasná identifikace problému nebo příležitosti

Lobbování či ovlivňování je dlouhodobý proces – nejedná se o akční záležitost na pátek odpoledne

Je nutno začít tak brzy, jak je jen možno – vytvořit si informační náskok – znalost procesu rozhodování

Sledovat okolí, včas rozpoznávat trendy, registrovat personální změny v rozhodovacím procesu

6 způsobů lobbování lobbování pro zamezení určitého rozhodnutí lobbování pro vynucení si určitého rozhodnutí lobbování pro získání určité výhody oproti konkurenci lobbování pro odvrácení určitého postupu lobbování pro získání podpory lobbování pro poukazování na závady

14

Politický audit – je možno dosáhnout výsledku a kdy?

Je problém přesně definován?Jaká je naše pozice?Co chceme změnit?Je reálná určitá změna?Jaké máme spojence a jakou máme opozici?Jaké je politické klima, jaká je nálada ve

společnosti?Hrozby a příležitosti

15

Stanovení cílů

Jasná definice realistického cíle – srozumitelná formulace

Na co se při lobbování zaměřitDobře definovat a dokumentovat problémNaznačit možnosti řešení

16

Plán lobbyingové kampaně

1. Kdo bude jednat? Rozdělení rolí

2. Na koho budeme působit?

Kdo jsou rozhodující osoby (adresáti) v procesu, který chceme ovlivnit? Navázání kontaktů, vytváření vztahů.

3. S kým budeme spolupracovat?

Formování koalic – hledání skupin s obdobnými zájmy, politické rozložení sil

4. Kdy začít, jak postupovat?

Sladění času, harmonogram akcí s vazbou na rozhodovací procesy

5. Jaké metody a techniky použijeme?

Nástroje, metody, techniky – přímé a nepřímé lobbování

17

Adresáti – na koho budeme působit?

Ten, kdo se zabývá lobbováním, by měl co možná nejpřesněji znát svou cílovou osobu. Nestačí oslovit „spřátelené“ osoby.

Adresáti:Poslanci, zastupitelé a jejich spolupracovníci, např. asistentiPolitické stranyÚřady a jejich pracovníci – ministerstvo, krajský úřad, obecní

a městský úřad – vedoucí odboru, referenti ”Nezávislí” experti a vědci, výzkumné ústavy Jiné lobbystické skupiny nebo spolky Media Obyvatelstvo Jiné konkrétní cílové skupiny, firmy apod.

18

Legislativní proces a jeho adresátiZákladní idea Neřešené problémy, legislativa EU

Rozhodnutí o přípravě zákona – legislativní plán vlády Úředník, ředitel legislativního odboru, náměstek, ministr

Věcný záměr zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek

Zpracování návrhu zákona Úředník, pracovní skupina, ředitel legislativního odboru, náměstek

Vnější připomínkové řízení Ministerstva, kraje, další připomínková místa, spřízněné organizace

Vyhodnocení připomínkového řízení Úředník, vedoucí legislativního odboru

Legislativní rada vlády Členové Legislativní rady vlády

Poslanecká sněmovna – první čtení Předsedové poslaneckých klubů, poslanci

Poslanecká sněmovna – projednání ve výborech

Předsedové a členové výboru, výběr klíčového poslance, zpravodaj zákona, představitelé ministerstva

Poslanecká sněmovna – druhé a třetí čtení Předsedové klubů, klíčový poslanec, zpravodaj

Senát Předsedové klubů a výborů, zpravodaj

Prezident

19

Řízení obce a kraje

Správa obce zahrnuje: Zastupitelstvo (5 – 55 členů) Radu – výkonný orgán (5 – 11 členů) Starostu, místostarostu Obecní úřad (tajemník, zaměstnanci) Zvláštní orgány (výbory – finanční, kontrolní, komise)

Orgány kraje Zástupitelstvo 45 až 65 členů Rada kraje 9 až 11 členů Hejtman Výbory, komise Krajský úřad Ředitel krajského úřadu, odbory oddělení

20

Nástroje lobbováníPřímé lobbování - zahrnuje všechny osobní

komunikační nástroje, které popisují osobní prezentaci zájmů, žádostí a informací přímo u toho, jenž rozhoduje, nebo u jeho bezprostředního spolupracovníka - rozhovory, telefonáty, dopisy, emaily, pozvání na večírek, odbornou akci, členství ve výboru

Nepřímé lobbování - obsahuje aktivity, které se realizují se pomoci třetích osob: osobních známých toho, který rozhoduje, médií, zájmových spolků, politických stran apod.

21

Přímé lobbování – jak to dělat? Přímé lobbování – nejúčinnější nástroj lobbyingu. Nefunguje podle předem daného schématu: dojít tam - říct názor

- jít domů - vliv zaručen. Jak to dělat?

Je můj partner, kterého chci oslovit, skutečně ten zodpovědný? Představení – čí zájmy zastupuji Stručná prezentace problému či požadavku Nepřicházet s pěti experty a stovkami podkladů Žádat umírněně! Správně dávkovat informace ve vhodné formy Žádné demonstrace moci - vyvolávají odmítnutí Nepoučovat, netvářit se, že všechno vím lépe Být pozitivní, profesionální a politicky korektní Jaký výkon (službu) mohu v politické výměně nabídnout? Nikdy nezapomeňte: vy něco chcete!

22

Jak oslovit politika (úředníka)?Proč právě tento politik?Potlačit všechny předsudky, zapomenout na stranickou

příslušnostZjistit si o politikovi potřebné údaje – profese, členství

v institucích a radáchCo můžete politikovi nabídnout, co pro něj bude

užitečné?Jaké jsou naše požadavky?Co od politika potřebujeme?Jak se s ním kontaktovat? – zvát na vlastní akceUdržovat dlouhodobý kontakt

23

Co může lobbování přinést politikům?

Získá nové informace o problematiceZíská podklady, které může využít Získá schopnost vyjadřovat se profesionálně a se

znalostí problematikyZíská nápady pro své iniciativyZjistí názor veřejnostiZíská zpětnou vazbu o fungování dosavadních opatření

Objevte pro svého politika knihovnu jako jeho téma!

24

Vytváření sítě vztahů a známostí - Networking

Ivan Mládek – jak získat nedostatkové zbožíHodně nebo málo vztahůKvalitní nebo povrchní vztahy

Než navazujete vztahy:Čeho chcete dosáhnout?Kdo by mohl pomoci a koho již znáte?Kdo vám chybí?

25

Nepřímé lobbování - nástroje1. Navazování kontaktů mezi těmi, kteří rozhodují 2. Iniciování kontaktů osobních známých, politiků a těch, kdo rozhodují3. Podpora úředníků při přípravě zákonů, nařízení a novel – rešerše, návrhy řešení

a formulací4. Upozorňování politiků a úředníků na důsledky jejich rozhodnutí (zákona)5. Nabídky expertů do poradních orgánů atd. 6. Informování členů vlastní skupiny o postupu7. Vytvoření zájmových koalic nebo vstup do nich 8. Spolupráce s médii a Public Relations – získejte veřejnost na svou stranu9. Prezentace dotazů, výsledků analýz a technických dat 10. Vnášení nových témat a poukazování na zatím ignorovaná témata 11. Získání vědeckých pracovníků a významných osobností pro prezentaci názorů12. Iniciování kontaktů mezi voliči a jejich poslanci - lobbování Grass-Roots:

iniciování hromadných dopisových, faxových a telefonních akcí 13. Organizace protestů a demonstrací 14. Akce pod skrytou identitou - ”nechej třetí dělat v tvém jménu dobro a mlč!”

26

Nepřímé lobbování – kdy použít?Používá se souběžně s přímým kontaktemPoužívá se tam, kde skupina těch, kteří rozhodují je

moc velká nebo obtížně identifikovatelnáPři snaze informovat veřejnost o problému nebo o

připravovaném rozhodnutí Cíl - vytvořit skupinu veřejnosti usilující o prosazení určité

žádostiAby se dala doložit široká podpora pro určitou žádostKdyž ten, který rozhoduje, akceptuje lobbujícího jen

omezeněPro vyvinutí tlaku na toho, kdo rozhodujeKdyž se realizují skryté akce

27

Případová studie

Lobbování za financování regionálních funkcí knihoven

CÍL:Získání dotací na zajištění RF

VÝSLEDKY:Zajištění RF je legislativně zakotveno v KZRoční objem dotací cca 130 mil. Kč

28

Výchozí situace

1. pol. 90. let – rozpad systému knihoven – okresní úřady postupně převádějí knihovny do kompetence měst a obcí

Nové městské knihovny na okresní úrovni nemají finance na zajištění podpůrných služeb

Dotační financování knihoven na okresní úrovní mizí SVK – ztráta zájmu o veřejné knihovny v kraji, rušení nebo

redukce metodických útvarů NK ČR – v roce 1998 a 2000 – průzkum stavu a financování

regionálních funkcí Ministerstvo vnitra, parlament – příprava reformy veřejné správy

– zánik okresů, vznik krajů

29

Lobbování za financování RF 1999 - NK ČR – dopis přednostům okresních úřadů

SKIP – jednání s poslanci o situaci veřejných knihoven 2000 - SKIP – dopis ministrovi financí, ministrovi vnitra, ministrovi kultury a

poslancům o situaci + jednání s poslanci Parlamentní výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu… požaduje od MK zprávu o stavu

obecních a okresních knihoven v ČR, SKIP a NK ČR - tlak na MK, aby zahájilo vyjednávání s MF prosazení zajištění RF do návrhu knihovního zákona

2001 leden – usnesení vlády k zajištění regionálních funkcí veřejných knihoven – RF jsou financovány částkou 25 mil. Kč duben – Prostějovská výzva – zahájení přípravy Programu RF

2002 leden – usnesení vlády k Programu podpory zajištění výkonu regionálních funkcí knihoven – RF jsou financovány částkou 91,8 mil. Kč, v roce 2002 – 128,8 Kč

2003 – Převod krajských knihoven na kraje – zajišťují RF 2005 – novela zákona o rozpočtovém určení daní a knihovního zákona –

financování RF převedeno (131 mil. Kč) do kompetence krajů – pokles financování o 5 mil. Kč

2006 – další pokles financování o 3 mil. KčCo dělat? – Lobbovat!

30

Lobbování je normální a nezbytná aktivita

Desatero Jasně definujte své cíle Najděte si klíčové osobnosti Buďte aktivní na různých úrovních Spolupracujte s partnerskými institucemi Začněte tak brzy, jak je jen možno a pracujte dlouhodobě Sledujte oboustranný prospěch Poskytněte klíčovým osobnostem exkluzivní a kvalitní

informace i podporu ve vhodné formě Spolupracujte s médii Sledujte výsledky vlastních aktivit, zlepšujte své postupy Buďte korektní a profesionální

31

Na závěrDobrá rozhodnutí a dotace nepřináší Pánbůh!Pokud se knihovny a knihovníci nebudou

angažovat za své zájmy, bude někdo jiný rozhodovat za ně

Knihovnická sdružení a spolky mohou příznivě ovlivňovat prostředí, ve které knihovny působí

K tomu, aby to mohly dělat:musí být dostatečně reprezentativnímusí mít dostatečný odborný potenciál aktivních lidí

NEZAPOMEŇTE VOLIT TOU SPRÁVNOU RUKOU!

32

Literatura

Pavol FričMegan HodgesGeofrey Wood

M. P. C. M. van Schendelen

33

Webové odkazy

Petr Koppl: Lobbování za ekologické problémy - http://www.czp.cuni.cz/info/EU/Lobbying/lobbovan_za_ekologick_problemy.htm

Leoš Prušvic: Lobbování v Česku a po česku - http://www.strat.cz/epp-ed/cl-lobbovani-v-cesku.php

Luděk Rychetník: Regulace lobbování ve Velké Británii - http://www.ipek.cz/projekty/regulace/

Jiří Šebek: Průvodce účinným lobbováním v ČR - http://www.dbm.cz/pruzkumy/?id=91

34

Lobbování za zájmy knihoven a uživatelů

Vít RichterNárodní knihovna ČR

Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČRvit.richter@nkp.czTel. 603-223-627

35

Případová studie

Lobbování SKIP za program VISK

CÍL:Získání dotací na podporu využívání ICT v knihovnách

VÝSLEDKY:Roční objem dotací cca 30 - 100 mil. Kč

36

Výchozí situace

Rok 1996 – získání poslance M. Prokopa pro prosazení programu RISK – od roku 1997 32 mil. Kč

Informační politiky a strategie – USA, EU, další… Zelená kniha o úloze knihoven v moderní světě – parlament EU

říjen 1998

Knihovny jako místo přístupu k internetu Státní informační politika – Cesta k informační společnosti –

Usnesení vlády květen 1999 Zákon o svobodném přístupu k informacím 109/99 Sb. – květen

1999 Strategie knihoven ČR 1999 – 2003 – ÚKR červen 1999

Knihovny plnit společenskou či politickou objednávku

37

Lobbování SKIP za program VISK Rok 1999

SIP – téma knihoven Jednání s předsedou ÚVIS – knihovny a přístup k internetu SKIP zahajuje přípravu nového programu VISK (původně ICEKNI) Přesvědčování MK, aby se angažovalo v SIP Červen - MK navrhuje USIS, aby zařadil VISK do Akčního plánu SIP Září - Rada vlády pro SIP zařazení VISK do Akčního plánu SIP, vznik

Koordinační výbor AP SIP Rok 2000

Zastoupení SKIP v Českém fóru pro informační společnost Účast v BMI – propagování knihoven jako místa veřejného internetu SKIP – dopis ministru kultury – nutnost angažovat se v rámci SIP SIPVZ – VISK součást – jednání MK, MŠMT, MD, Český Mobil 2000 – květen – usnesení vlády k financování VISK – 30 mil. Kč

Rok 2001 – lobbování u poslanců - zvýšené financování VISK o 50 mil. Kč, celkem 119 mil. Kč

Rok 2002 - Zastoupení SKIP v kolegiu ministra informatiky

38

Případová studie:

Lobbování za autorská práva

CÍL: Vytvoření prostoru pro služby knihovenPlacení poplatků ze státního rozpočtu

VÝSLEDKY:Vytvoření legislativního prostoru pro služby knihovenÚhrada 30 mil. Kč ze státniho rozpočtu za užití autorských děl

39

Lobbování a autorský zákon

Rozložení zájmů EU, mezinárodní úmluvy: posílení autorských práv, omezování výjimek Politikové, ministerstvo: tlak EU na implementaci závazných směrnic -

problém, který je nutno řešit Zájmové skupiny: autoři, ochranky, producenti, firmy, knihovny, archivy,

muzea, vzdělávací instituce – různé a velmi protikladné zájmy Knihovny: vzájemná shoda na řešení problémů s AZ, knihovny se

mohou odvolávat na obecný zájem veřejnosti a využít příznivého veřejného mínění

1. etapa – příprava nového autorského zákona – soulad se směrnicemi EU

2. etapa – uzavření licenční smlouvy na půjčování nosičů zvuku3. etapa – novela autorského zákona a vazbou na směrnice EU

40

Příprava nového autorského zákona

Rozhodnutí vlády o zpracování nového autorského zákona Zpracování novely AZ na MK

Zástupce knihoven se stává členem pracovní skupiny pro přípravu AZ Vyjednávání s pracovníky odd. autorského práva – neúspěšné

Návrh AZ vyslán do vnějšího připomínkového řízení – krátká lhůta na připomínky, požadavek knihoven nebyl akceptován

Legislativní rada vlády – žádné změny Medializace problému

Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase Dopis ministrovi kultury

Poslanecká sněmovna - Výbor pro vědu, vzdělávání, kulturu… Diskuze s předsedou výboru – pozvání na odbornou akci Diskuze se zpravodajem návrhu AZ – diskuzní fóra v rozhlase a televizi Spolupráce se specialisty – zpracování kvalitních připomínek Akceptování 40 změn a připomínek knihovníků

Schválení zákona

41

Smlouva o půjčování nosičů zvuku 1996 – uzavřena smlouva mezi SKIP a OSA – symbolická odměna 2000 – vchází v platnost nový autorský zákon 2002 – ochranky vyzývají knihovny k jednání o nové smlouvě Ochranky – základní požadavek – zákaz absenčního půjčování Analýza současného stavu půjčování zvukových dokumentů v ČR a

v zahraničí Vyjednávání s poslanci o novele autorského zákona Medializace problému

Publikování varovných informací v tisku a dalších médiích Medializace problému Diskuzní fóra v televizi a v rozhlase, diskuze na chatu Dopis ministrovi kultury Získání názorů známých představitelů z oblasti populární hudby

Získání podporu manželky předsedy vlády Přesvědčení ministra kultury o nutnosti politického řešení Vyjednávání za přítomnosti ministra kultury Ministerstvo kultury uvolňuje 5 mil. Kč na úhradu licence 2004 – uzavření a podpis smlouvy

42

Novela autorského zákona EBLIDA – lobbování v orgánech Evropské unie za zájmy knihoven 2001 – Směrnice EU o informační společnosti – nutnost harmonizace Aktivity knihoven

ÚKR – dopis ministrovi - účast knihoven v týmu zpracovatelů Svět knihy – praxe Public Lendig Rights ve Velké Británii ÚKR – dopis ministrovi – problém placení poplatků za půjčování Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – MK akceptu placení poplatků Řada dalších požadavků knihoven nebyla akceptována

Návrh zákona – vnější připomínkové řízení SKIP + ÚKR – zpracování společného stanoviska knihoven Distribuce stanoviska na kraje a další připomínková místa - MŠMT Spolupráce se sdruženími archivářů, muzeí, odbory, Unií zaměstnavatelských vztahu Vypořádání připomínek – silná pozice knihoven

Změna návrhu novely AZ Legislativní rada vlády – informování zpravodaje o řešení problémů knihoven Sněmovna – zaslání návrh knihoven všem poslancům Výboru pro vědu, vzdělávání…

Jednání s náměstkyní ministra pro legislativu – získání pozitivního stanoviska Jednání s poslanci o návrhu knihoven

Zasedání Výboru pro vědu, vzdělávání… - připomínky knihoven odsouhlaseny do druhého čtení

43

Jak hodnotí lobbování politici? Politici se spoléhají hlavně na své rešerše a názory svých kolegů Lobbování je pouze jedna z mnoha forem komunikace. Lobbisté musí jasně označit subjekty, jejichž zájmy zastupují Lobbisté se mají chovat transparentně a respektovat potřeby politiků Informace od lobbistů jsou často jednostranné a zkreslené Jen někteří lobbisté poskytují kvalitní informace Nejlepší lobby mají informační technologie, naopak nejhorší jsou

profesní a nevládní organizace Pouze 12% politiků považuje lobbování za důležité Velký vliv na rozhodování politiků mají regionální dopady Preferovanou formou komunikace s lobbisty jsou osobní setkání,

písemné materiály, konference, návštěvy institucí a email Hospodářské noviny jsou médium s největším vlivem na rozhodování

politiků