kursus u husa

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

KURSUS U HUSAAuthor(s): Anežka VidmanováSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 88, Čís. 4 (1965), pp. 380-386Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23464831 .

Accessed: 15/06/2014 19:44

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 185.2.32.46 on Sun, 15 Jun 2014 19:44:00 PMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23464831?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


Anežka Vidmanová (Praha):

KURSUS U HUSA

Otázku kursů u Husa první nadhodil Václav Flajšhans, a to nejprve tvrzením, že Hus své latinské texty krásně rytmizoval,1} к čemuž však neuvedl žádné doklady. O tři roky později opět poznamenal, že Hus užíval

podle tehdejší módy na závěr určitých kursů (cursus velox, planus, tar dus), a vytkl badatelům, že se o ně nestarají.2] Poněkud podrobněji po jednal o kursech vůbec v článku Klausule Husovy3] a uvedl několik ná hodně vybraných příkladů ze závěrů některých Husových latinských spisů a dopisů; z nich pak vyvodil, že Hus užívá nejvíce cursus velox, příklady na cursus planus že jsou řidší a na cursus tardus jen výjimečné. Všechny tyto články mají společnou vadu řady Flajšhansových prací; nejsou opřeny o dostatečné množství dokladů a předpoklad podávají jako věc jistou. Potřebné doklady pro podporu nebo vyvrácení Flajšhansova tvrzení měla získat diplomová práce, kterou na brněnské katedře antické kultury zadal

prof. Ludvíkovský Evě Procházkové. Procházková ve své práci „Rytmické klausule Husovy prosy", dokončené v r. 1960, probrala s velkou pílí větné závěry ze všech latinských spisů Husových, pokud byly v nové době vy dány, a to alespoň z části každého spisu. Přitom uváženě posuzovala kursus v rámci jednotlivých tematických okruhů, do nichž lze Husovy spisy seskupit. Zjistila, že Hus užíval kursu к vypracování určitých částí svých děl, a to hlavně v úvodech a závěrech, výjimečně že vypracovával kursem spis celý, že však není rozdílu mezi spisy úplně vypracovanými a mezi materiály a koncepty, sestavenými pro vlastní potřebu. Poslední se dotkla otázky Husových kursů Eva Kamínková v habilitační práci „Husova Betlémská kázání a jejich dvě recense".4] Kamínková uvádí bez jakékoli poznámky jako věc známou, že Hus ve svých definitivně vypra covaných projevech užíval kursu, i když nelze předpokládat, že by mu vědomě věnoval úsilí při psaní příprav na česká kázání. Kamínková pak srovnává kursus v obou rukopisech Betlémských kázání a charakterizuje jím písaře každého kodexu, o vlastní kursus Husův se dále nestará; před pokládá, že každý středověký vzdělanec, školený ve stylistice, užíval klauzulí kursu při psaní již ze zvyku, mechanicky i tehdy, když mu ne věnoval zvláštní pozornost, třebaže jistě ne důsledně.

Užíval tedy Hus kursu jako stylistického prostředku vědomě, nebo jsou ty případy, kdy kursus u něho zjišťujeme, jen náhodné a jsou residui

1) Václav F 1 a j š h a η s, Husovo umění slohově, Naše řeč 9, 1925, 260. 2) V. FIa]šhans, Husova Orthografie, ČCH 34, 1928, 369.

3) V. F 1 a j š h a η s, Klausule Husovy, Slavia 8, 1929—1930, 76—81.

4) Acta Universitatis Carolinae 1963, Philosophica et historica, Monographia II, str. 39.

380



Kursus и Husa 381

četby, nikoli aplikací teoretických výkladů poetik a rétorik? Určité množství kursů najdeme v každém díle kteréhokoli autora z kterékoli doby, věty musí být nějak zakončeny, i když autor kursů neužívá. Vždyť již každé Domini lesu Christi nebo secula seculorum tvoří cursus velox, a tomu se středověký autor nemůže vyhnout, i když nechce psát kursem.5) Kromě toho při vědomém užívání kursu by měl být výrazný rozdíl mezi spisy úplně vypracovanými, zvláště těmi, jež byly určeny církevním oso bám a členům university, a mezi materiály a koncepty sestavenými pro vlastní potřebu, jako jsou např. předlohy pro česká kázání. Protože tomu tak u Husa není, zesiluje to naše podezření, že Hus kursu vědomě ne užíval, tak jako ho neužíval podle zjištění Procházkové6) Jan z Holešova. Proto se domnívám, že je třeba zkoumat využití kursu v každém Husově

spise zvlášť a hledat důvody, proč Hus na některých místech kursus má, když většinou píše bez kursu.

Viklef užíval kursu, Hus radu míst přejal z Viklefa doslova; výpůjčky z Viklefa nejsou ještě shledány u Husa všechny, je tedy stále nebezpečí, že budeme pokládat za závěr Husův to, co je vlastně závěr Viklefův. Podobně je tomu i s jinými citáty. Vydána je jen malá část Husova lite rárního díla, ještě v menší části jsou pak určeny citáty a je označeno, kde začíná a končí citát a kde je vlastní Husův text. Opět jsme tedy v ne bezpečí, že Husovi přičteme závěr, pocházející z jeho předlohy. Zvláště u citátů, přejímaných z autorů 12. až 14. století, je toto nebezpečí značné. Konečně ve staletích vlády kursu se ustálila řada klišé, zejména v jazyce textů, které se v církevní praxi staly obecně užívanými, a v těchto klišé velmi často kursus byl (srov. již vzpomenuté secula seculorum). Tyto případy musíme tedy vyloučit, chceme-li zjistit, zda Hus užíval kursu uvědoměle. Teprve tehdy, když by po vyloučení těchto případů byl podíl kursů tardus, planus a hlavně velox vyšší než 50 % větných závěrů,7) mohli bychom alespoň pro daný spis předpokládat vědomé užívání kursu a mohli bychom se jím řídit při volbě rukopisných čtení.

Není pochyby o tom, že se Hus ve škole s užíváním kursů seznámil. Dokazuje to jeho slohové cvičení, fingovaný list krále Václava IV. papeži Bonifáciovi IX. z 24. srpna 1402 (Novotný, M. Jana Husi korespondence a dokumenty, Praha 1920, č. 3, str. 3—4). Z pěti závěrů v tomto dopise je ve čtyřech cursus velox přesně podle předpisů (xxx, xxxx, typ Lindholmové 38). Pouze třetí věta končí u Novotného nocive novitates, v rukopise no civa novitates, tedy trispondaikem. Je ovšem možné, že Hus i tento závěr

psal v domnění, že jde o cursus velox, protože si nebyl vědom délky ve slově nociva (nocive) a užíval ho jako tříslabičného slova s přízvukem na první slabice. Ať však již napsal v této větě cursus velox nebo trispon daicus, je nepochybné, že tento dopis kursem napsal, jak u rétorského

5) Např. v Husově listě neznámému knězi z r. 1411 (Novotný, Korespondence, č. 27, str. 88—89), který Procházková, cit. sp. str. 179 uvádí mezi dopisy, psanými kursem, je sice z 10 větných závěrů cursus velox v 6 případech, tedy v 60 %, z toho však třikrát ve slovech domino Ihesu Christo.

6) Cit. sp. str. 184—185 a 195.

7) Tak stanoví kritérium pro rytmizovanou prózu Gudrun Lindholmová, Studien zum mittellateinischen Prosarhythmus, Stockholm 1963, str. 27, pozn. 54. Metodou Lind holmové postupujeme v tomto článku. O odchylkách Lindholmové od běžné praxe srov. recensi v LF 88, 1965, 353—354.

25 — Listy filologické



cvičení ani jinak býti nemohlo, a že jej tedy teoreticky znal. Jak ho však užíval ve skutečných listech, byla-li epistolografie nejvíce ovlivňována teoretickými předpisy?8) Nejstarší dopis Husův příteli (nedatovaný; Novotný, Korespondence č. 1, str. 1—2) není psán kursem: v 11 závěrech nacházíme jen třikrát cursus velox a dvakrát planus, je tedy rytmizováno jen 45,45 % větných závěrů. Procházková uvádí ve své práci na str. 179, že kursem jsou z Husových dopisů napsány listy 3, 8, 11, 13, 18, 19, 20, 25, 27, 28, 30, 31, 32, 41, 42, 43, 46, 47, 52, 53, 67, 71, 75, 81, 101, 103, 114, 121, 132, 133, 139, 140, 161; podle našeho rozboru, opřeného o Lindholmo vou, je z rytmizovaných dopisů uvedených Procházkovou třeba vyloučit deset dopisů,9] naproti tomu nalézáme kursus v některých dalších dopi sech. Známe celkem 88 Husových latinských dopisů; kursus je jen v 22 dopisech, tedy v jedné čtvrtině; přitom často součet pravidelných kursů jen nepatrně přesahuje hranici 50 %. Vezmeme-li pak v úvahu obsah jednotlivých dopisů a jejich adresáty, jeví se nám užívání kursu jako zcela nemotivované: nacházíme např. kursus v listě loupežníkovi Janovi Chudobovi z Wartenberka a Ralska (Novotný, Korespondence, č. 8, str. 18—19: 54,54 %), není však po něm takřka ani stopy v dopise arcibisku povi Zbyňkovi (Novotný, Korespondence, č. 11, str. 28—30: 25 %].

V Husově době byl kursus ještě závazný v církevní korespondenci; také autoři, kteří od něho v soukromé korespondenci upouštěli, např. Petrarca, pokládali za vhodné jej dodržovat, jestliže něco žádali od církve.M) Proto nejlépe by měly prokázat Husovo užívání kursu jeho listy papeži, kolegiu kardinálů a arcibiskupu Zbyňkovi.

Papeži Janovi XXIII. psal Hus dvakrat: mezi 12.—19. zarim 1410 od něho žádal, aby zrušil zákaz kázat na soukromých místech a aby nedovolil spalovat Viklefovy knihy (Novotný, Korespondence, č. 23, str. 82—83), a 1. září 1411 mu dával počet ze své víry a žádal, aby byl zproštěn osob ního půhonu (Novotný, Korespondence, č. 31, str. 95—100]. V těchto dvou listech nalézáme tento kursus:11]

8) Lindholmová, cit. sp. str. 55.

9) Součty kursu planus, tardus a velox tvoří při vyloučení citátů, oslovený jmen a datací méně než 50% u těchto listů: č. 11 — 21,42%; č. 20 — 50,50 %; č. 47 —

50,02 %; č. 71 — 25%; č. 75 — 50 %; č. 103 — 37,50 %; č. 114 — 30,54 %; č. 121 —

44,44 %; č. 132 — 31,80 %; č. 161 — 41, 16 %.

10) Lindholmová, cit. sp. str. 108—109.

11) Rozumí se počet vlastních Husových větných závěrů po vyloučení citátů, citací, jmen, dat apod.



Kursus и Husa 383

počet procenta kursus počet procenta kursus

větné závěry č. 23 5 100% 6. 31]a) 21 100%

с. planus 1 20 %j

1 4,76%

с. tardus - - 100% 2 9,52% 80,96%

с. velox 4 80% 14 66,68%

с. trispondaicus - - — -

ostatní závěry — — 4 15,04%

Kolegiu kardinálů byl určen dopis z 1.—5. září 1411; Hus v něm vysvět loval počátky svého sporu s arcibiskupem Zbyňkem a prosil za přímluvu, aby se nemusél osobně stavěti v Římě (Novotný, Korespondence, č. 32, str. 101—102). Všech osm závěrů tohoto dopisu tvoří cursus velox (šest krát je to Lindholmové typ 3δ, dvakrát 3δε), je zde tedy kursus sto

procentní. Arcibiskupu Zbyňkovi jsou v Husově korespondenci určeny tři listy:

všechny jsou z r. 1408 a projevuje se v nich zhoršující se poměr mezi Husem a arcibiskupem (Novotný, Korespondence, č. 11—13, str. 28—44). Kursus vypadá v těchto listech takto:


větné závěry č. 11 16 100% č. 12 52 100%

с. planus 1 6,25%] 4 7,69%'

с. tardus — — i 25,00% 14 26,92% 67,30%

с. velox 3 18,7 5% J 17 32,69%

с. trispondaicus 5 31,25% 8 15,38%

ostatní závěry 7 43,75% 9 17,30%

počet procenta kursus

větné závěry č. 13 17 100%

с. planus 3 17,64%1

с. tardus 2 11,76% 76,44%

с. velox 8 47,04%

с. trispondaicus 2 11,76%

ostatní závěry 2 11,76%

Dopis č. 11 není psán kursem; Hus byl v té době s arcibiskupem ještě v dobrých vztazích a užíval jeho vybídnutí, aby ho upozorňoval na chyby kněží. Je tedy tento dopis více méně soukromým listem, v němž nebylo 25·



384 Anežka Vídmanová

nutno kursus dodržovat. V době mezi listem 11 a 12 začal arcibiskup od Husa ustupovat. Listem č. 12 se Hus po prvé hájí proti žalobám pražských farářů, dopisem č. 13 si už přímo stěžuje na změněný postoj Zbyňkův. Listem č. 12 a 13 se tedy obrací již podřízený na svou duchovní vrchnost, očekávali bychom výrazné užití kursu. Celkové procento pravidelných závěrů v listě č. 12 a 13 sice ukazuje na to, že se Hus o kursus snažil, poměrně nízké procento kursu velox však prozrazuje, že autor nebyl v po užívání kursu zběhlý. Ostatně Zbyňkovi bylo i zbytečné psáti kursem, neboť Zbyňkovy vlastní listy mají kursus jen velmi volný, nebo jsou psány zcela bez kursu. To sice překvapuje u pražského arcibiskupa, ale shoduje se s tím, jak Zbyňkovo vzdělání oceňovali už jeho současníci.

Okolnost, že ve Zbyňkových listech není kursus závazný, nás vede к pře zkoumání obecného předpokladu, že vzdělanci v té době píší kursem. Prohlížíme-li listy, jež vydal Palacký v Documenta Mag. Joannis Hus (Praha 1869), s překvapením zjišťujeme, že jednotliví universitní mistři se často od kursu odchylují: buď ho neužívají vůbec (např. Jeroným], nebo u nich převažuje nad pravidelnými závěry trispondaicus (např. u Pálče]. Přísným kursem, a to téměř výhradně kursem velox, jsou psány listy pode psané králem Václavem nebo královnou Žofií, tedy listy, vyšlé z královské kanceláře. Také listy, psané jménem Karlovy university, ať již jsou pode psány kterýmkoli rektorem, se vyznačují kursem; opět v nich převažuje velox, avšak méně než v listech královských. Přísný kursus mají také

listy, které přišly do Čech od papeže. Hus si ve své soukromé korespondenci počínal jako ostatní mistři.

Pravděpodobně kursu vůbec nedbal, pravidelné závěry se v jeho listech

objevují náhodou podle toho, kolik slabik měla závěrečná slova. Úmyslně bylo užito kursu pouze v listech č. 23, 31 a 32, určených papeži a kolegiu kardinálů, z ostatní korespondence pak už jen v dopise č. 81 (Novotný, Korespondence, str. 197—199), kterým je císař Zikmund informován o přípravách к cestě do Kostnice. Kursus v tomto dopise vypadá takto:

počet procenta kursus

větné závěry 12 100%

с. planus - -

с. tardus 2 16,16% 100%

с. velox 10 83,33%

с. trispondaicus - -

ostatní závěry — —

Je pravděpodobné, že v těchto listech bylo kursu užito s ohledem na adresáta.13) Byl však vůbec schopen správně užívat kursu Hus, který stále více zanedbával nejen přirozené, ale i poziční délky v jednotlivých slo

12) Jsou počítány závěry jen z vlastního dopisu Husova. V notářském zápise, do něhož

je dopis inkorporován, je závěrů 8; 2X je cursus planus, IX tardus, 3X velox а 2X trispondaicus, činí tedy podíl uznávaných klausulí 75 %.

13) Dopisy Husovy králi Vladislavovi mají však kursus volnější:



Kursus и Husa 385

věch,14) a nemohl je tedy ani správně přizvukovat? U tří z těchto listů

byla již z jiných důvodů nadhozena domněnka, že Hus neni jejich jediným autorem. Je tedy kursus v nich skutečně Husův, nebo jej máme spojovat s Husovým spoluautorem?

U listu č. 31 а 32 předpokládá Kejř,15] že je Hus psal v dorozumění s M. Janem z Jesenice, který byl jeho právním zástupcem a jemuž také

měly tyto listy posloužit při vedení procesu. Stejně je pravděpodobné, že Hus neopomněl Jesenice při listu č. 81 králi Zikmundovi. Bylo by lákavé vidět v Jesenicovi nejen rádce, ale přímo spoluautora těchto do

pisů. Bohužel nemáme žádný Jesenicův spis, který bychom mohli srov návat s Husovými listy. Všechny spisy, jejichž autorem je podle Kejře (cit. sp. str. 155—166) Jesenic, jsou do značné míry složeny z citátů. Proto

okolnost, že v nich nenacházíme kursus, nemusí ještě znamenat popření Jesenicova spoluautorství u dopisů č. 31, 32 a 81. Ať však vznikly tyto dopisy s pomocí Jesenicovou nebo bez ní, sotva byl Hus s to při svých špatných znalostech latinské kvantity formulovat je sám; za jejich kursy vděčí pravděpodobně cizí pomoci.

и listu £6, psaneňo stoprocentním Kursem, muzeme Husovo autorství

zcela vyloučit. Tento dopis je součástí celé skupiny; listů, jimiž král, královna, pražští konšelé, universita a někteří páni protestovali u papeže a sboru kardinálů proti spálení Viklefových knih.16) Všechny tyto listy patří nepochybně к sobě a je zřejmé, že vyšly z pera jednoho autora. Za tohoto autora je pokládán Hus, jeho autorství však není nesporné. Ve vídeňském rukopise 4902, v němž se tyto listy zachovaly, jméno Husovo není. Husovi přiřkl list č. 23 až Novotný;1?] Palacký tento list ani neotiskl, ani se o něm nezmínil, zřejmě tedy na možnost Husova autorství ani ne

pomyslil. Kdežto Novotný mluvil o Husově autorství ještě opatrně a hypo teticky, je v další literatuře již nepochybné. Sedlák18] praví o všech listech


větné závěry ě. 25 16 100% č. 42 17 100%

с. planus 3 18,75%' 1 5.88%!

с. tardus - - 68,75% 1 5,88% l 52,92%

с. velox 8 50,00% 7 41,16%J с. trlspondaicus 1 6,25% - —

ostatní závěry 4 25,00% 8 47,04%

Souhrnné procento uznávaných kursů Je však u č. 25 vlastně Ještě o 12,50 % menší,

uvážíme-li, že jednou tvoři c. velox slova domino Ihesu Christo a jednou domini Ihesu Christi.

14) A. Vid manová, Husovy hexametry, LF 88, 1965, 158—175.

15) Husitský právník M. Jan z Jesenice, Praha 1965, str. 54.

16J Otiskl je František Palacký, Documenta Mag. Ioannis Hus..., Pragae 1869, C. 30 A—H, str. 409—415 a Jan Sedlák, M. Jan Hus, Praha 1915, str. 189 a 197*.

Nevydány jsou dosud listy pánů z Michalovic, konšelů novoměstských a malostranských. 17 ] Korespondence, str. 82; M. Jan Hus 1, Praha 1919, str. 448.

18) Cit. sp. str. 189.



386 Aneíka Vtdmanová

této skupiny, že mají stejný ráz inspirace Husovy. F. M. Bartoš19) před pokládá, že si je odesilatelé dali napsat Husem samým. V Literární čin nosti M. J. Husi, str. 126 nepokládá sice Bartoš dopis č. 23 za osobní dopis Husův, ale má jej za projev nějaké korporace, nepochybuje však o tom, že celá tato skupina listů byla koncipována Husem.20] V době nejnovější přichází Kejř s myšlenkou, že společným autorem těchto listů byla osob

nost, u které musíme předpokládat těsné vztahy к předním osobnostem dvora, velké znalosti skutečného stavu věcí a obratnost diplomatickou, a klade proto otázku, zda spíše než Hus nebyl jejich autorem Jan z Jese nice.21) Autorství této skupiny listů není možno řešit jen na základě kursu a vrátíme se к němu jindy. Hus však rozhodně jejich autorem nebyl. Svědčí proti tomu nejen kursus, ale i celý jazyk a styl těchto dopisů, který svou vybroušeností se značně liší od Husových autentických projevů. Pokud jde o kursus, vypadá u těchto dopisů takto: list Václava IV. papeži [Palacký č. 30 A) 88%, list královny Žofie papeži (Palacký č. ЗОВ) 100%, další list Žofie papeži (Palacký č. 30 C) 100%, Václav kolegiu kardinálů (Palacký č. 30 D) 100%, Žofie kardinálům (Palacký č. ЗОЕ) 100 %, páni z Kravař papeži (Palacký č. 30 F) 100 %, páni z Potštejna papeži (Palacký č. 30 G) 100 %, pražští konšelé papeži (Palacký č. 30 H) 88 %, další dopis Žofie kardinálům [Sedlák str. 189) 100 %, rektor Jan Šindel papeži (Sedlák 197*) 100 %. V 61 závěrech těchto dopisů je 58krát kursus velox, tj. 95%. Kursus velox je příznačný pro listy z kanceláře Václava IV. Proto se domnívám, že u Václavova dvora je třeba hledat nejen inspirátora této akce, jak to činí Kejř,22) ale i písaře, který všechny tyto listy koncipoval, ať už jejich skutečným nebo fiktivním odesilatelem byl král, královna, Hus, páni z Kravař, Potštejna, konšelé, nebo rektor

university. Z rozboru Husovy korespondence vyplývá, že Hus neužíval kursu jako

svého vlastního stylistického prostředku. V jeho dopisech se sice tu a tam kursus najde, je však spíše náhodný než úmyslný. Proto v žádném případě nemůže být kursus rozhodujícím kritériem při volbě jednotlivých čtení. Spíše naopak bezvadný kursus v určitém úseku vnucuje podezření, že onen úsek mohl převzít Hus odjinud a že jej nestylizoval sám.

RE SU ΜΕ

Anežka Vidmanová: Hussens Kursus

Wenn wir die rhythmischen Klauseln in der Korrespondenz von Johannes Huss nach den Grundsätzen untersuchen, die Gudrun Lindholm in ihrem Bucih „Studien zum mittel alterlichen Prosarhythmus" (Stockholm 1963) begründet hat, kommen wir zu der Schluß

folgerung, daß Huss den Kursus nicht als sein eigenes Stilmittel gebraucht hat. in seinen Briefen findet man zwar hie und da den Kursus, welcher aber vielmehr zufällig als

beabsichtigt erscheint (mit Ausnahme von Briefen Nr. 23, 31, 32, 81, bei denen auch aus anderen Gründen die fremde Zusammenarbeit vorausgesetzt wird). Deswegen kann der Kursus in keinem Fall als ein entscheidendes Kriterium für die Wahl der einzelnen

Lesungen gelten. Im Gegenteil erweckt ein fehlerfreier Kursus den Verdacht, daß Huss

Jenen Passus nicht selbst stilisiert hat.

19) Čechy υ době Husově, Praha 1947, str. 333.

2°) Srov. i Literární činnost, str. 131.

21) Cit. sp. str. 41.

22) Cit. sp. str. 41, pozn. 88.



kursus u husa

Documents