OBS

AH

VO

DN

K /

2 OBSAH vodnk 2

MDD, Cel esko te dtem 3

Vro a vznamn dny 4

et svat a patroni 5

Pohdka 67

Zpvnky 8

kanky a hdanky 9

Kam s dtmi v Lyonu 1011

Omalovnky 1213

Krajnkova knihovna 1415

ten na pokraovn 16

Kovka 17

Hrtky s etinou 1819

esk zempis 20

Putovn za chutmi 21

Krajnkovo tvoen 2223

esk kola Lyon 24

Redakce asopisu Krajnek: Anna Karamantzani, Hana Katzourakiov, Jana Schulzov, Jitka Lores Zkouck, Kateina Balunov, Lenka Kanellia, Marie vdov, Marta Daeuble, Mirka echovsk, Monika Tutucu, Radka elik, Soa Klimeov, Svatava Lvov, Zuzana Doan

Tituln stranu pipravila: Magdalna Sevin Jazykov korekce: Lucie Yakut, Barbora Aydn Grafick prava: Radka elik, Ivana Kamaz Odpovdn redaktorka: Radka elik

Kontakt: krajanek@krajaneistanbul.cz

http://www.franco-tcheque-lyon.fr/ www.facebook.com/casopiskrajanek

et krajan v Istanbulu

Mil dti a mil rodie,

s velkou radost vm pedstavujeme

prvn spolen slo asopisu Krajnek.

Krajnek je online dtsk asopis, kte-

r u pes rok vydv krajansk spolek

et krajan v Istanbulu v Turecku

a na kterm se od ervna podl i n

esk spolek v Lyonu.

Na asopise pracuj tak krajan

z Madridu, Milna a Atn. Vtina

rubrik je spolen pro vechny zem,

provz dti eskou kulturou a pipo-

mn vznamn dny v eskm kalen-

di. Rodie mohou dtem pest

dobrodrunou pohdku na pokraov-

n, uit je kanky, zahrt si s etinou

a vt z vs si mohou vylutit kov-

ku. Nechyb ani omalovnka, tvoen

a dokonce se mete nauit nco

z taj svtov kuchyn, pmo psan

eskmi maminkami, kter v zahrani

ij.

Aktuln z Lyonu vm budeme pin-

et rubriku Kam s dtmi, ve kter

vs zavedeme na poznvac prochzky

it dtem pmo na mru a na posled-

n strnce budeme prezentovat pr-

bh koly u babiek.

V tomto prvnm lyonskm Krajnkov

vydn se napklad podvme, jak se

slav mezinrodn den dt v esku

a nabdneme vm inspiraci na pro-

chzku na Fourvire v Lyonu. Na zvr

se mete podvat po krsch Olo-

mouce nebo si zkusit uvait nco

z eck kuchyn.

Doufme, e se vm bude n asopis

lbit. Mjte se hezky a na vidnou za

msc!

Krajnkv tm

3/ MD

D

CEL ESKO TE D

TEM

Mezinrodn den dt Vechno nejlep, dti! Konen jste se dokaly po svtcch jara a maminek pila ada i na vs. Prvn erven Mezinrodn den dt se slav v mnoha zemch. Nejrznj kulturn a sportovn akce a soute zajist bohat program se spoustou zbavy. K dobr nlad pispje vtinou u i krsn tepl poas a tak to, e letn przdniny takka klepou na dvee. Mon vs napadne: kdy mm svtek bude i drek? No, nen to bezpodm-nen nutn, ale... Kdybyste hezky poprosily maminku, tatnka, babiku, d-du,... Kupkladu pkn knka, ta by vm jist udlala radost, vite?

teme dtem a s dtmi Mal i velc, vichni mme rdi knky. Od obrzkovch leporel, prvnch kanek a jednoduchch pbh o zvtkch a k vyprvn o princeznch a dobro-drun etb. Kad si pijde na sv. ten dtem, to nen jen o pedstavovn si pbhu a o fantazii, o uen se jazyku a novm slovkm. Kdy vm te maminka, tatnek nebo prarodie, nebo kdy se v jejich ptomnosti pokoute samy pest prvn slovo, prvn vtu: jste spolu, provte nco spolen, je vm pjemn a mile. A jste schoulen na pohovce, na lavice v parku nebo zachumlan v posteli. O tom, jak je ten dtem a s dtmi dleit, se krom Krajnka sna pesvd-it tak spolenost Cel esko te dtem. A dl to nejen celoron podporou spolen etby, ale i akc Tden ten dtem v R, kter probhne od 1. do 7. ervna. Nezbv, ne vybrat si z domcch zsob v knihovnice nebo zajt do knihovny i do knihkupectv. A pokud byste nevdly jakou knihu si obstarat, Cel esko te dtem vm me poradit: nabz dostatek tip na dobrou etbu.

VRO

A

VZ

NAM

N

DN

Y /

4

francouzsk

spisovatel

a letec. Napsal dlouhou adu povdek

a romn pro dospl, asto zasaze-

nch do leteckho prosted. dn

z tchto knih vak nedoshla takovho

spchu jako Mal princ z roku 1949,

modern pohdkov pbh malho

prince, kter piletl na Zem z jin pla-

netky.

esk reisr a scnrista,

kter natoil spoustu film

pro mal i velk divky.

Vai rodie a prarodie

budou znt jeho komedie

Pane, vy jste vdova! nebo

Co takhle dt si pent. A vy, dti, jste jist

alespo jednou vidly Ti oky pro Popel-

ku, snad nejkrsnj filmovou pohdku. Krom pohdek reroval tak nkolik dt-

skch seril jako Arabela nebo Keek v non koili.

3. ervna 1930

v Praze

se narodil

Vclav

Vorlek,

k se, e svtov

rekordy jsou od to-

ho, aby byly zlepo-

vny, a Jan elezn

to v hodu otpem

dokzal nkolikrt.

Stal se dokonce

tikrt olympijskm

vtzem v tto disci-

pln, a to na Olym-

pid v Barcelon,

Atlant a Sydney. Je

dritelem nkolika

svtovch rekord.

V souasnosti trnu-

je mlad esk spor-

tovce

v hodu

otpem

v Praze.

16. ervna 1966

v Mlad Boleslavi

se narodil

Jan elezn

29. ervna 1900

se narodil

Antoine de

Saint-Exupry,

Vichni vme, jak je dleit voda pro ivot. A to

nejen ta sladk, kterou pijeme, ale i ta slan

v moch a ocenech, ve kter ije obrovsk

spousta ivoich a rostlin. Tak mosk ovzdu

je dleit prvek pro ivotn prosted, oceny

a moe toti ovlivuj celou na planetu Zemi.

Proto je musme chrnit a nezneiovat.

Dne 8. ervna

oslav me

MEZINRODN

DEN OCEN

Hzen je jednm z pomrn oblbench sport

v esk republice, i kdy jist nedosahuje oblbe-

nosti fotbalu i hokeje. I pesto m svj mezin-

rodn den, kter prosadila Mezinrodn federace

hzen IHF.

Dne 23. ervna

slav me

SVTOV DEN

HZEN

5/ ET SVAT A PATRON

I

mi zjevil svat Jan Ktitel! Vte, kdo e to byl ten Jan Ktitel? To byl lovk, ktermu kme prorok. Byl to v podstat pok, kter lidem pinel zprvy od Boha a tak Bohu od lid. No a ten prorok m pemlouval, abych zstal a vydrel. Problmm se m elit a ne od nich utkat, ekl mi. Aby m jet vc povzbu-dil, daroval mi na ochranu ped zlm ertem k. Jednou, jak za mnou opt piel, jsem ho tm kem plcnul pes hlavu, ert vyletl

z jeskyn, jak rychle to jen lo, a u jsem ho nikdy vc nespatil. To ale nebylo posledn dobro-drustv, kter m potkalo J nevdl, e nedaleko m jes-kyn stoj hrad Tetn, na kterm pobval kne Boivoj se svou enou Ludmilou. Jednoho slu-nenho odpoledne se vydal Boivoj do lesa na lov. Zahldl mou la a skolil ji kopm. Jak j to vidl, pibhl jsem k lani, ale na zchranu ji bylo pozd. A tak jsem se j, Ivan poustevnk, se-

tkal s knetem Boivojem. Protoe mu bylo velmi lto, e mi la zabil, pozval m na svj hrad Tetn. Tam jsem se setkal i s Ludmilou a pteli knete. Protoe jsem skromn chla-pk, veker jdlo a pit jsem odmtl. Ne jsem se vydal zptky do svho pbytku, poprosil jsem Boivoje, aby m po smrti po-choval v jeskyni a aby vedle jeskyn nechal postavit kostel sv. Jana Ktitele a tak mal klter. Boivoj byl kne, kter vdy dostoj svmu slovu a ve, o co jsem jej dal, vykonal. Ve svm jeskynnm domeku jsem proil 42 let. Nebo to alespo kaj. Pravdou je, e se v tamjch lesch potuluji dodnes a kdo m poct svou nvtvou v jeskyni, tomu vylm vechny jeho zdravotn pote. Tak co, dti, jste zrovna te nemocn? Te u vte, kde m najdete!

Svat lvan

V te, dti, kdo je to poustevnk? To je lovk, kter se dobrovoln rozhodne t na oputnm, odlehlm mst a strvit svj ivot modlenm se a souznnm s pro-dou. A pedstavte si, e j, svat Ivan, jsem byl prvnm takovm poustevnkem vbec. Tedy, ono se dodnes nev, zda legenda, kter o mn vyprv, je legendou pravdivou, nebo pouze vplodem fantazie jejho autora. Tak i tak jsem te tady, abych se s vmi o legendu podlil. Npad stt se poustevnkem mi piel na mysl v dob, kdy jsem jako mnich pobval v kltee. Zasvtit ivot Bohu a ve v nj je vc jedna, a t v uzavenm prostoru cel ivot je vc druh, rozhodn mn pjemn. Proto-e jsem vdl, e to nen nic pro m, rozhodl jsem se vydat na vlet. A pedstavte si, j se z toho vletu u nikdy do klte-ra nevrtil. To jsem si teda dovo-lil pknou rornu. Potulovn mnich tenkrt trpno nebylo. Potulovat se sem tam donekonena, to taky pestane lovka brzy bavit, a tak jsem zaal asem hledat msto, kde bych se usadil natr-valo. A j ho nael! Pesn v kraji mezi Be-rounem a Karltejnem, tam, kde dnes najde-me vesniku Svat Jan pod Skalou. il jsem zde v jeskyni pmo u pramene vody, kde se mm pokrmem staly jen lesn plody a mlko lesn lan, kterou jsem si ochoil a kter pak za mnou sama k jeskyni chodila. Stal se ze m v podstat vegetarin, jak vy tomu dnes kte. Jene idylka mi brzy skonila. Zaal m toti v jeskyni navtvovat zl ert, kter mi nedal spt a dokonce m pemlouval, abych s nm vyvdl velijak lumprny. Byl tak otravn, e jsem pemlel o svm odchodu z jesky-n. Sbalil jsem se, rozlouil se svou milova-nou lan a jen co jsem se vydal na cestu, se

Zdroje: wikipedia, catholica.cz, svatyjan.cz

POH

DKA

/6

Na motivy pohdky Karla Jaromra Erbena

O tech padlench

Jednou, kdesi na mal vsi, ila jed-

na star a chud vdova. Mla krs-

nou a milou dceru, kter se jmeno-vala Liduka. Dcerka mla vak

jednu nemilou vlastnost, byla vel-mi ln a rozhodn se dnou prac ani pomoc matce neobtovala.

Matku to neustle velmi trpilo, ale

ji nevdla, co m s takovou lnou holkou dlat a jak ji vychovvat.

Rodina byla velmi chud a matka

si na ivobyt vydlvala tm, e

spdala len pro sousedy a pro ty,

kdo potebovali. Jednoho dne, kdy Liduka opt

odmtala matce poslunost a po-

moc v domcnosti, se matka tak rozhnvala, e dceru prudce uho-

dila. Dcera se nramn ulek-

la a zaala use-

dav a hlasit plakat na cel

okol. Zrovna

kolem proj-

dla zdej

krlovna v koe, a kdy za-slechla tak srdceryvn pl, zasta-

vila a chtla situaci vyetit. Uboh

vdova se velmi stydla za to, e m

takovou lnou a neposlunou dceru a krlovn vysvtlila, e ji musela

potrestat za to, jak pod holka

pede, pracuje a chvilku se nezasta-v. Tedy prav opak toho, pro se

matka na dceru tak rozlila.

Krlovn se takov piln dve

a navc hezk jako obrzek nramn zalbilo a odvezla si ji na zmek. Na zmku Liduce krlovna ukza-

la ti obrovsk ndhern komnaty

napchovan nespedenm lnem,

dve se prvem uleklo, co e je

v tchto mstnostech s takovmi hromadami lnu ek... Krlovna

Liduce trpliv vysvtlila, e po-

kud veker len za ti dny zpracuje

a spede, e ji vd za svho krsn-

ho a hodnho syna a uin ji krlov-nou. Pot krlovna odela s tm, e ji druh den rno pijde navtvit,

a nechala neboh a vylekan dve svmu osudu. Liduka se usedav rozplakala

a plakala a do rna. Druhho rna krlovna pila pilnou padlenu

navtvit a podivila se, e dvka s prac ani nezaala. Dve se vy-mlouvalo, e se j velmi stskalo po

matce a e tedy nebyla schopna

s prac zat, protoe pro pl a slzy na prci ani nevidla. Krlovna

dveti uvila a odela, aby ji

v prci nevyruovala. Bhem celho dne a noci Liduka opt na prci ani

neshla, jen usedav plakala a pe-

mlela, co bude dlat, kdy pst

neum. Dal rno krlovna opt

pila dve zkontrolovat a ji se

velmi rozhnvala, kdy znovu na-

lezla prci nenaatou a dve jen

tak sedc v komnat. Liduce kr-lovna pohrozila, e pokud do ztej-

ho rna veker len nespede, ne-

7/ POH

DKA

ch ji zavt do tmav ve bez jdla

a pit. Liduka vidla, e jej ivot je zpee-

tn, protoe j bylo jasn, e len

spst neme, ani kdyby to oprav-

du umla. Opt zaala plakat

a plakat. Najednou j na okno zakle-paly ti velmi eredn ensk: jedna

mla rozlapanou pravou nohu, dal-

mla pevisl spodn ret a ta po-

sledn z nich mla iroknsk palec u prav ruky. Dve se tchto osob

nramn uleklo, ale ony ji pesvd-

ily, a jim oteve, e j pomohou

s pedenm. Liduka jim uvila a pustila je dovnit. ensk j slbily pomoci sepst veker len odm-

nou za to, e je Liduka pozve na

svou svatbu, usad ke stolu vedle

sebe a nebude se za n stydt. Dve

jim toto s radost slbilo. Sedla si do koutku a za chvli samou radost

z pomoci usnula. Ti babiky se za-tm pustily do prce: ta prvn

se irokm palcem thla nitku, ta druh s velkm spodnm pyskem nitky lzala a uhlazovala, a ta tet

babika s placatou nohou lapala na podlku a toila kolem. Rno, kdy vylo slunce, Liduka se

probudila a nalezla hromady nd-

hern speden tenounk blostn

pze. Babiky se rozlouily a slbily,

e veer opt pijdou pomoci. Kr-

lovna pila zkontrolovat dve

i prci a mla velikou radost, e Li-duka je takov pracovit dve.

Veer pily opt ti babiky a po-

kraovaly v prci, dokud nebyl ve-ker len speden a pemnn na

krsnou a jemnou pzi. Liduka

vem tem babikm velmi dkova-

la, ruce jim vem polbila a optovn

jim slbila pozvn na svou krlovskou svatbu. V den konn slavn krlovsk svatby se ti babiky do-

stavily a byly usazeny pmo ke kr-

lovsk tabuli, pesn tak, jak jim

Liduka pedtm slbila, a slavnost-

n je celou svatbu hostila. Krlovn

a princi je Liduka pedstavila jako

sv ti milovan tetiky, kter pro ni

vykonaly v ivot mnoho dobrho. Princ se podivil, pro e jsou pon-

kud okliv a maj nramn irok palec, nohu a spodn ret. Tetiky princi trpliv vysvtlily, e placat

palec, spodn ret a irokou nohu

maj od astho peden lnu na

kolovrtku. A co se nsledn

stalo? Princ se nramn

ulekl, e

by jeho krsn a piln nevsta mohla tak

tak jednou vypadat, kdy rda pe-

de, a tak j peden jednou provdy

zakzal. Liduka mu to samozejm

velmi rda slbila. Krsn krlovsk pr pak spolu

lskypln a astn il a do smrti.

J jsem muzikant si mete zazpvat i za doprovodu videa.

ZPV

NKY

/8

2. ...

A to na basu. Jak se na ni hraje?

Stla basa u primasa, za kamnama stla,

jak primaska zatopila, basa sama hrla.

3. ...

A to na trumpetu. Jak se na ni hraje?

|: J rd jtra, ty rd jtra, on rd jtra trumpeta. :|

4. ...

A to na bubnek. Jak se na nj hraje?

|: Bumtarata, bumtarata, bumtarata, bubnek. :|

9/ VOLN

OASO

VKY

Hdanky

kanky pro nejmen krajnky

PROSM

Kdy chce zskat, po em tou,

co m dlat? Kdo to v?

Pome ti slovo prosm,

kad ti rd vyhov.

Z knihy Krtek a jeho svt. Text Ji ek.

SVTLO A TMA

Na obloze svt slunce,

smje se nm do tv.

Svtlo vechny rozvesel,

cel svt se rozz.

Setmlo se, vyel msc,

noc m barvu havran.

Tma se hod k odpoinku,

tma je dobr na span.

Vrk, vrk, vrk, ivm hodn krk!

Koko, koko, kokoko, koktm jen tak naoko.

m ta ra? m ta ra? ti lp! ti lp!

H a h, h a h, j mm velkou odvahu.

Dudu, dudu, dudu, nenvidm nudu!

Letm k vm, k vm, k vm! Otvrejte krm, krm, krm!

Fij, fij, fij, vesele si iju! ivij!

Poznali jste ptky podle jejich ei? Jazykolam

Kdopak j to asi u,

e jen pod

brum, brum

bru?

(basa)

KAM

S D

TM

I V L

YON

U /

10

Ve francouzskm mst Lyonu je spousta krsnch mst, kter stoj za

to navtvit. Jedno z nejznmjch a z dlky viditelnch je kopec Four-

vire se svou bazilikou. Urit jste ji u nkdy zahldli, je toti nepe-

hldnuteln!

Prochzku zahjme na nmst

Bellecour, ze kterho u meme

ndhern vidt baziliku Fourvire.

Pot se dostaneme pes eku Sanu

po most Bonaparte do jedn

z nejkrsnjch tvrt Lyonu, Star-

ho Lyonu. Ti z vs, kte mj rdi

zmrzlinu, se zde mohou v lt na

jednu vtenou zastavit. A e je

z eho vybrat!

Po krtk zmrzlinov pestvce se-

bereme vechny sly, protoe bude-

me muset vylpnout nkolik scho-

d a tak prudk stoupn do kopce

pes krsn park. Z nj se zan

rsovat vhled na cel msto.

A u jsme konen na vrcholku kop-

ce Fourvire, ze kterho je krsn

vidt do irokho okol. Hned na-

pravo pod nmi vidme nmst

Bellecour, ze kterho jsme zahjili

nai prochzku. Pi hezkm poas

mme monost vidt i nejvy fran-

couzskou horu Mont Blanc, kter se

nachz vce ne 200 kilometr od

Lyonu.

A se pokochme krsnm vhle-

dem, vimneme si hned vedle ns

velk bl baziliky, kter se jmenuje

stejn jako kopec, na kterm se na-

chz, Fourvire. Jej zklady byly

postaveny zatkem 19. stolet. P-

vodn byl na tomto kopci jen koste-

Vlet na kopec

Fourvire

Fourvire z nmst Bellecour

Star Lyon

11/ KAM S D

TMI V LYO

NU

lk, kter byl pozdji zasvcen Svat

Marii, jej socha je soust baziliky

od poloviny 19. stolet. V roce 1870

se obyvatel Lyonu rozhodli kostelk

zvtit a po nkolika letech prac

byla ji v roce 1897 z kostelku velk

bazilika.

Hlavn st baziliky se skld ze ty

v, kter jsou vysok 48 metr. Pi

prohldce meme zhldnout mno-

ho obraz a maleb, kter nm vy-

prv pbhy svatch, ale hlavn

svat Marie, kter je bazilika zasv-

cena. Nepehldnuteln je i scho-

dit, kter ns zavede do podzem,

takzvan krypty, kter je skoro stej-

n velk jako hlavn st baziliky.

Pi vychzen z baziliky nelze minout

zastvku fourviersk lanov drhy.

Ano, ti, kte si netroufaj vylzt na

kopeek Fourvire pky, se mohou

nechat vyvzt ze Starho Lyonu la-

novou drhou. Ta se velmi podob

t, kterou najdeme v Praze na

Petn.

Nazptek se vydme jinou cestou,

kter ns zavede do starho romn-

skho amfitetru, kter zde byl vy-

stavn Gly o mnoho let dve ne

bazilika Fourvire.

Tak rychle, rychle, nabalit svainku

a pit, obout si podn boty a hur

na Fourvire!

Vhled z kopce Fourvire

Romnsk amfitetr

OM

ALO

VN

KA /

12

13/ OM

ALOVN

KA

Klra Smolkov

KRAJ

NKO

VA K

NIH

OVN

A /

14

U smvav pan spisovatelka s jiskikami v och se narodila ve stov- at Praze. Poslze s rodinou bydlela v krsnm historickm mst Tbor a pracovala v Husitskm muzeu. Lska k historii ovlivuje i jej tvorbu. Krom psan pod semine pro uitele a beseduje s dtmi ve kolch a knihovnch. Vtina jejch knih vs zaujme na prvn pohled, nebo je zpracovan formou komiksu. Dky tomu jsou zbavn a zrove na- un pbhy doprovzeny spoustou obrzk a dti je miluj. Vy- nlezce Alva byl zfilmovn dokonce i jako Veernek pro T (2012) a letos se pipravuje ji druh ada. Pan Klra zskala za svou prci celou adu ocenn, napklad v celosttn anket o nejtenj a nej- oblbenj knihu pro dti a mlde emesla nebo Zlatou stuhu pro komiks Viktorka a vesmrn dobrodrustv. Jej knihy by nemly chybt v dn dtsk knihovn a vele je doporuujeme i pedagogm jako nzornou pomcku pi vuce.

Foto

: Ma

rtin

Kib

i Fo

t

Na hrad Brad

Mte rda hrady a zmky? Pla byste si v nich t?

Urit mm radji hrady ne zmky, i kdy vlet si rda udlm tam

i tam. Hrady jsou pro m tajemnj, mu si pedstavovat, e tam ij

rzn straidla, teba e po hradbch chod o plnoci bl pan. Hrady

asto stoj na kopcch. Kdy se na n vyplhte, mte nejen dobr pocit,

ale i skvl rozhled.

Stala byste se rda princeznou, blou pan nebo teba rytem?

Rozhodn rytem. Nebo princeznou bojovnic. Lb se mi hrdinky akn, nebojcn a vynalzav,

a takov holky pu i do svch pbh. Teba Bibi z knky Na hrad Brad je chytr a samostat-

n holika, kter chce vechno podnikat spolu s brkou. Rozhodn ji nelk vysedvat nkde

v kout.

emesla

Kter emeslo byste se chtla nauit? Zkouela jste njak?

Jako mal jsem chodila do keramickho krouku, ale nikdy se mi nepodailo vy-

toit na kruhu z hlny dbn nebo velkou msu. K hrnskmu emeslu bych se

chtla jednou vrtit a podn se ho nauit. Pracovala jsem v muzech, kde jsem

asto organizovala emesln dlny. Nvtvnci si mohli vyzkouet pleten kok

nebo pomlzek, tkan na tkalcovskm stavu, zdoben pernk nebo kovn he-

bk. Vechno jsem si samozejm tak vyzkouela. A mohu prohlsit, e ani ve stedovku bych

se neztratila. A na ty dbny.

12 vlet s ddou estmrem

Jezdila jste Vy na vlety s ddou?

Nejezdila. Ani jednoho ddu jsem bohuel nepoznala a i babiky zemely v dob, kdy jsem byla

moc mal. Proto jsem si vysnila ddu estmra, kter se svmi vnouaty podnik rzn, mnohdy

15/ KRAJNKO

VA KNIH

OVN

A

Rozhovor pipravila: Lenka Kanellia

dobrodrun vlety a vdy si na dti i na vlety najde as. Rodie bvaj asto uhonn dobou

i prac, take jsem vdn m mamince, e si s mmi dtmi rda hrla a cestovala.

Viktorka a vesmrn dobrodrustv

Kdybyste mla monost se prolett vesmrnou lod, letla byste?

Urit. Ale napoprv bych se asi bla. Pak bych si urit na vesmrnou lo

zvykla, jako by to bylo obyejn letadlo a tila bych se, co ve vesmru

objevme za nov planety.

Vynlezce Alva

Bavila Vs ve kole chemie a fyzika?

Tyhle pedmty m bavily. Dokonce jsem si vybrala gymnzium, kter

mlo tdu zamenou na chemii. Na zkladn kole jsem toti milovala

pokusy, kter jsme dlali v chemickm krouku. Nkdy nm sice ze zku-

mavky oudil podivn barevn dm, jindy jsme se splili o kahan, ale to ns neodradilo.

Senzan reporte Elvry Pobrkan

Elvra ve Va knize procestovala spoustu zajmavch a neobvyklch mst. Kam byste se rda

podvala Vy?

Urit aspo k jednomu plu, horko toti moc nemusm. Pak bych se teba rda projela vlkem

po vcarskch eleznicch, kter plhaj vysoko v horch.

Ve kole stra

Bla jste se jako mal?

Jasn. Teba jsem si myslela, e mm pod postel bubka, tak jsem si dvala velik pozor, abych

nevystrila nohu zpod peiny. Bla jsem se, e mi po n bubk chapne.

Vzpomenete si na sv nejbjenj przdniny?

Jako dt jsem moc rda jezdila na tbory. Spali jsme ve stanech postavench na palouku upro-

sted lesa, sami si vaili a hrli spoustu her. V noci se drely hldky a as od asu dostal lovk

neobvykl kol. Teba cel den nemluvit. To mi ale nikdy nelo.

Nejoblbenj barva: modr den: sobota dopoledne ron obdob: tepl podzim

hrad: Zvkov vn: vn frzi zvuk: umn lesa

ocenn Nejlep knihy dtem a Zlat stuha

ocenn Nejlep knihy dtem

TEN

NA

POKR

AO

VN

/1

6

ruh den ve kole se Kiko snaila pozorn poslouchat, co pan uitel-

ka Michalsk vyprv. Mli hodinu litera-tury, a i kdy vlastn niemu nerozumla, lbilo se j, jak pan uitelka v plti, kter ml dnes pro zmnu rance od prpisky, dtem nco zajmavho vyprv a obas nco pete z tanky. Seitek na slovka se j plnil novmi slovy jako KNIHA, LAVI-CE, SEIT, a taky LITERATURA. O pestv-ce na ni zase pokikoval ten protivn Lu-k. On nen zl, v, vysvtlila j pan uitelka. Nem to doma zrovna jedno-duch. A mon i chce, aby sis ho vc v-mala. Kiko si ale pomyslela, e by to mohl dvat najevo njak jinak, normln. A ne na ni pokikovat a pitvoit se a dlat, e m taky ikm oi jako Kiko. Pesto si ale vimla, e je Luk sice stran protiv-n, ale e m hezky kudrnat ern vlasy a takov trochu smutn modr oi. Hned se ale vzpamatovala a uvidla, e m taky baat nos a trochu kiv pedn zuby. To u ale zvonilo a pozorovn a pitvoen byl konec, protoe zaala hodina vtvar-n vchovy. Pan uitelka Michalsk pi-nesla spoustu barevnch papr, nky a vodov barviky. Dti dostaly za kol vystihnout z papru njak zve, kter maj rdy, a nabarvit ho pak barvami. Eva zkouela vystihnout labu, Luk zpasil s paprem a marn se pokouel nejdv nakreslit a pak vystihnout jejich boxera

Rexe. Kiko nevhala ani chvilku. Nejdv zaala tverec papru skldat a pak velijak ohbat ze strany na stra-nu, a na jej lavici leel krsn, kehk paprov motl. No teda, Kiko, to je opravdu moc hezk motl, pochvlila ji pan uitelka a na-psala j do seitku na slovka VBORN a udlala u toho velkou jedniku s hvz-dikou, kterou pak jet dvakrt erve-n podtrhla. Kiko motla vybarvila vo-dovkami udlala mu modr kdla z jedn strany, zelenkav z druh strany a nakreslila mu jet tenounk orano-v prouky. Vypad jako pyamo! zaklebil se Luk ze sv lavice, protoe ml vztek, e nedostal taky jedniku s hvzdikou a e jeho paprov boxer Rex vypad sp jako krtek. Kiko mu ale natst nerozumla, a tak j nemohl pokazit radost. Msto toho se zvedla a popola k Lukovi. Vzala kus papru a zaala mu ukazovat, jak se skld mo-tl. Eva, pan uitelka a vechny dti pihlely a zkouely to taky. Jenom Lu-k si pesedl jinam a prohlsil, e mo-tli jsou pro holky. Kdy hodina skoni-la, mly vechny dti sv motly hoto-v, vybarven barvami a vyzdobily jimi okraje oken ve td. Motli se vyhvali na okennch parapetech a jejich kdla rozveselovala trochu ediv krom-sk odpoledne.

Pokraovn pt

st sedm

Napsala: Markta Piltov, nakladatelstv Meander

17/ VOLN

OASO

VKY Vdli jste, e 5. ervna se slav Mezinrodn den

ptaho zpvu? Mezi nae zpvn ptky pat na-

pklad skorka, paek, stehlk, pnka-

va nebo Jmno dalho ptka najde

v tajence kovky:

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

1. U dti ve kole

2. L zvata

3. Pracuje v obchod, obsluhuje zkaznky

4. Kalhoty i aty uije

5. Stav domy

6. Opravuje vodovodn kohoutky

7. Zamet, uklz kancele, koly i nemocnice

8. Bojuje s ohnm, zachrauje lidsk ivoty

HR

TKY

S E

TIN

OU

/18

ovce k n

koc ka kra l k

koza slepice

prase osel

Ute se esk slovka hrou! Poproste maminku, tatnka, brku nebo sestiku, a si s vmi zahraj. Kartiky si vytisknte, podlepte paprem a pot rozsthejte v mstech, kde jsou symboly nek.

Jak se domino hraje?

1. Kartiky domina se zamchaj a polo obrzkem dol. Kad hr dostane tyi kartiky. Zbytek kartiek se srovn na hromdku.

2. Prvn hr vylo jednu kartiku na stl, a pokud m dal hr slovo shodn s obrzkem na kartice, me je piloit. Shodn obrzek a slovo mus bt vdy vedle sebe.

3. Nem-li hr vhodnou kartiku, mus si vzt jednu z hromdky. V ppad, e je na n shodn slovo k obrzku, me ji piloit.

4. Hri se v tazch stdaj. 5. Vyhrv ten, kdo nejrychleji piloil vech-

ny sv kartiky.

Je jen na vs, zdali budete dodrovat tato pravidla, nebo si vytvote nov. Hru mete hrt i sami se sebou.

pes

kra va

19/ HRTKY S ETIN

OU

hsa

vrabec

kohot

pavok

beran

kr ta

kac er

holb

vlas tovka

stodola

mys

vidle

mocha

sla ma

ESK

ZE

MP

IS /

20

Olomouc

Msto Olomouc je jednm z nejstarch a nejvznamnjch mst v na republice. Meme se o n poprv dost v Kosmov kronice ech, kter byla napsna ped skoro tisci lety. Lid se nemou dohod-nout, odkud vlastn nzev msta Olomouc pochz. V hanckm ne, kterm lid v Olomouci mluv, se j k tak Olomuc nebo Holomuc. V minulosti bylo msto jednm z nejdlei-tjch a nejvlivnj mst na cel Morav. Archeologov, kte pracovali na vykopv-kch v okol msta, si mysl, e lid v tto oblasti ili u v pravku. Msto ale bylo zaloeno a za eskho krle Vclava I., a to v mst, kde v podhrad bydleli emesl-nci a kupci. O nco pozdji pak lid nechali postavit na obranu msta hradby. Kousky z nich meme ve mst najt i te, ale vtina u byla zniena v prbhu stalet. V 16. a 17. stolet pilo do msta velk netst a spousta lid onemocnla nebez-penu nemoc, kter se jmenuje mor a na kterou hodn lid dokonce zemelo. V tto dob taky mezi sebou lid v na zemi vli-li. Tto vlce se k ticetilet, a to proto, e trvala pesn tolik let. I dnes se na msto obas snese njak po-hroma, ped nedvnem msto teba zapla-vila velk povode, kter zniila spoustu dom. Msto bylo vdy tak kulturnm centrem,

skladatel Wolfgang Amadeus Mozart tady sloil svoji slav- nou VI. symfonii F-dur. A to mu bylo jen jedenct let! Kdy pjdete na olomouck hlavn nmst, urit si hned vimnete krsnho velkho orloje. Ten u je ozdobou a chloubou msta vc ne pt set let. V prbhu tchto let byl mockrt pestavn a lid v Olomouci k n-mu tak dodvali rzn druhy pohyblivch loutek, aby byl jet krsnj a pilkal i nvtvnky zdaleka. Kousek od orloje vs zaujme taky modern Arinova kana. Nmtem vzdoby je antic-k povst o eckm bsnkovi, pvci a hri na kytaru Arinovi. Toho zachrnil z vln delfn, kterho pivbil Arinv zpv. Na kan si urit vimnete obrovsk elvy, sochy dvou dt a stojcho pvce Arina s delfnem. Dal elva je hned kousek od kany a mete si na ni dokonce vylzt a vyfotit se na jejm kruni. Zajmavost msta je taky ZOO, kde spatte spoustu exotickch zvat. Jsou tady k vidn teba mot raloci nebo opice makakov, kter meme sledovat z vyvenho mst-ku nebo teba netopi, kte se v pavilonu proltvaj pmo nad hlavami nvtvnk. dn jin ZOO nem vyhldkovou v. Z t v olomouck ZOO je vhled nejen na ms-to, ale za pknho poas meme dohld-nout a na nejvy horu Jesenk Pradd.

SOUVLAKI K pprav budete potebovat kuec

nebo vepov maso nakrjen na mal

kousky, kter nalote do marindy. Tu

si pipravte ze soli, pepe, vy z jed-noho citronu, erven papriky, oregana

a olivovho oleje. Ve si v mse prom-

chejte, a pak pidejte i kousky masa a pikryt nechejte hodinu uleet

v lednici. Marinovan maso napchejte na pejle. Mezi jednotliv kousky masa mete pidat nakrjenou zelenou i ervenou papriku. Souvlaki

opete na grilu nebo v troub. K masu se vten hod osvujc tzatziki.

CHORIATIKI Na men kousky nakrjejte

rajata, okurky, cibuli, zelenou

papriku a osolte. Nahoru dejte sr feta, posypejte oreganem,

zalijte olivovm olejem a pi-

dejte olivy.

TZATZIKI Na jeho p-

pravu budete potebovat

dv men

nebo jednu velkou okurku, kterou po umyt na-

strouhejte na hrub stran struhadla.

Posolte a nechejte chvli odstt, pak vy-

makejte z okurek pebytenou vodu,

aby bylo tzatziki pkn hust. Nsledn

pidejte dva rozdrcen strouky esne-

ku, podle chuti mete dt vce, ale sa-

mozejm i mn. Promchejte s hustm eckm jogurtem, asi tak 400 gram.

Jet pidejte sl, pr kapek vinnho

octa a olivov olej. Ve dkladn prom-

chejte a dejte uleet do lednice.

Tentokrt se zastavme na chutn obd i lehkou veei do slunnho ECKA. N tip pro blc se tepl letn dny a veery je jdlo typick pro eckou kuchyni eck pz souvlaki s osvujc plohou tzatziki a zeleninovm saltem choriatiki.

21/ PUTO

VN ZA CH

UTM

I

Souvlaki s tzatziki a choriatiki je vborn letn jdlo, kter

s men pomoc mmy nebo tty hrav zvldnete. A navc si skvle a zdrav pochutnte.

Dobrou chu! !

KRAJ

NKO

VO T

VOE

N

/22 L to zan a vude je spousta barev, kvtin a pohybu. Proto se inspiruje-me letn nladou a vyrobme si jednoduch vtrnk z barevnho papru.

Vtrnkem meme vyzdobit kvtine na balkn, zhonky na

zahrdce nebo jej darovat nkomu k narozeninm.

Vtrnk

Budeme potebovat:

tvrd barevn papry

pejle nebo dvka na pzy

ozdobn pendlky

devn korlek

malou korkovou ztku

tuku a pravtko

nky

Nejdve si papr upravme tak, aby ml tvercov

tvar. Budeme pracovat napklad s paprem o roz-

mrech 21 21 cm.

Pomoc pravtka pak pedkreslme hlopn ry a od stedu si ozna-

me na kadou stranu bod ve vzdlenosti asi 2 cm.

23/ KRAJNKO

VO TVO

EN

Vechny ry rozstihneme od okraje a

k vyznaenm bodm.

Kad lich rek na konci propchneme pendl-

kem, abychom si usnadnili prci pi dokonovn

vtrnku.

Pokud chceme mt vtrnk originln ozdobe-

n, meme nyn na pendlk napchnout mal

koleko nebo kytiku z barevnho nebo leskl-

ho papru.

Kad druh rek potom postupn napi-

chujeme na pendlk (napichujeme z rubo-

v strany a rek petme smrem ke

stedu papru) a nakonec pichytme ke

stedu.

Ze zadn strany navlkneme na pendlk devn kor-

lek a teprve potom napchneme vtrnk na dvko nebo

pejli. Ze zadn strany dvka nebo pejle jet hrot

pendlku zabezpeme malou korkovou ztkou, kous-

kem gumy nebo nm podobnm.

A je to hotovo!

U mte msto pro svj vtrnk?

A jak dnes vane vtr?

kola u babiek Lyon

V sobotu 23. kvtna se nechaly dti v esk kole inspirovat velkm eskm malem Frantikem Kupkou (18711957), kter il a pracoval ve Francii a do sv smrti.

Zamili jsme se na jeho obdob ABSTRAKCE a pedevm na obrazy,

kde se vyskytuj kruhy a kola. Spolen jsme vytvoili

obraz na velk papr s pouitm rznorodch kulatch pedmt, kter

dti obkreslovaly pastelkami, vodovkami a nkter pmo tiskly na

papr.

Nae prce budou vystaveny na stnku

konzultu Lyon v prbhu Evropskch

konzulrnch dn. Pijte se podvat! Poznamenejte si

do kalende!

V sobotu 20. ervna bude

posledn leton esk kola, a ja-

ko u tradin ji oslavme na celo-

dennm vlet plnm her a tvoen

v Beaujolais u babiky Ldy.

Tme se na vs!!!

Vce najdete na naich webovch

strnkch:

https://skolalyon.wordpress.com/

Ftes Consulaires

13. a 14. ervna

Place Bellecour, Lyon

http://www.lyon.fr/evenement/

fete/fetes-consulaires.html