1

KAM ZAØADIT JÓGUZdenìk Vojtí�ekKa�dý z nás sly�el o skupinì Falun-kung, od roku 1999 pronásledované èín-skými úøady. Ale co je vlastnì Falun-kung? Pro milióny lidí je to kondiènícvièení, jakých jsou v Èínì desítky druhù. Jiní lidé (a snad jich jsou takémilióny) nepopírají u�iteènost dobré kondice, ale sedm základních cvikù jepro nì duchovním úkonem, který nese kosmický význam.

Podobným pøípadem je i jóga. Øada lidí na Západì ji vnímá jako tìlesnácvièení, a tedy vlastnì jako druh sportu. Naposled roku 2000 museli èe�tíjógini v souvislosti se �ivnostenským zákonem èelit snaze, aby se jóga dosta-la pod sportovní èepec. Zatímco vý�e zmínìný problém Falun-kungu lze snad-no vysvìtlit a rychle pochopit, v pøípadì jógy máme daleko více za�itá my�-lenková schémata, a tedy lépe zadìláno na rùzná nedorozumìní.

Pøitom redukce jógy na tìlesná cvièení není nic �patného. Bez této redukce- jak vyplývá z na�eho rozhovoru - by jógu tì�ko mohl vyu�ívat primáø KarelNe�por pøi své práci se závislými lidmi ve veøejném zdravotnickém zaøízení.Tato redukce je z hlediska uèení jógy dokonce pochopitelná. V dal�ím roz-hovoru to tak vyjadøuje Rudolf Skarnitzl, který ov�em sám u tìlesných cvièenínezùstal a vrchol jógy nalezl v uèení Ramana Mahár�iho. Jméno a podobiznatohoto mudrce se ostatnì v tématu tohoto èasopisu objevuje je�tì na nìko-lika jiných místech.

�íøi jógických aktivit (a vlastnì i �íøi chápání pojmu �jóga�) u nás ukazujíve svém èlánku dva pøedsedové (bývalý a souèasný) Sdru�ení uèitelù jógy,Jan Jandus a Miroslav Rotrekl. Pøedtím ov�em bylo potøeba ukázat jóguv kontextu indické nábo�enské tradice a pøedev�ím hinduismu, v nìm� dosáhlanejvìt�ího rozvoje. Tento struèný pøehled se podaøil Ivanu O. �tampachovi.

Z mno�ství nábo�enských skupin, které se zabývají jógou, mohla redakènírada vybrat pro nevelký prostor èasopisu pouze jedinou. Zvolila skupinusvámího Mahé�varánandy. Jednak proto, �e Mahé�varánandovo uèení do-sud nebylo krátce a pøehlednì zpracováno, a pak proto, �e tato skupina uèi-nila ze slova �jóga� bránu pro svoje kontakty s veøejností. Nezaujatý popisMahé�varánandova uèení pøiná�í Martin Fárek, znalec indických duchov-ních tradic i stoupenec jedné z nich.

S tématem jógy se v tomto èasopise setkáme je�tì nìkolikrát. Za jógickou�kolu pova�oval skupinu svých následovníkù i mystik Kvìtoslav Minaøík.Jak sdìluje Martina Pekárková, tato mystická �kola není malá, aèkoli �ijeponìkud skryta v ústraní. Jiný èeský mystik, Jiøí Vacek, se v èasopise jenletmo mihne díky obdivu, jej� vìnoval podobnì jako Rudolf Skarnitzl mistruRamana Mahár�imu. A uva�ování nad jógou nemù�e minout svìtovì význam-ného religionistu Mircea Eliadeho, který s právì jógou spojil znaènou èástsvého �ivota. Za pomoci jedné slavné Eliadeho knihy uva�uje o jeho vztahuk nábo�enství Pavel Ho�ek.

Jak bylo ji� mnohokrát naznaèeno, rozsah èasopisu nedovoluje vìnovatse józe jinak ne� velmi výbìrovì. Tento výbìr samozøejmì neøe�í v�e. Pøinej-men�ím ale pomáhá pøedejít nìkterým nepøíjemným nedorozumìním.

n

KAM ZAØADIT JÓGU

OBSAH

V tématu tohoto èísla Dingiru sjednocujeme pravopis výrazu �svámí�, kterýje titulem indického mnicha, aèkoli je v nìkdy zvykem psát tento tituls velkým poèáteèním písmenem a aèkoli se i v èe�tinì èasto pou�ívá pra-vopis �Swami�, pocházející z angliètiny. - Podobnì poèe��ujeme i jménaIndù - pí�eme tedy napø. �svámí Satjánanda�, aèkoli se i na èeských inter-netových stránkách setkáme s podobou �swami Satyananda�, apod. Sjed-nocujeme také jméno �Ramana Mahár�i�, i kdy� je také bì�né nazývattohoto mistra �Ramana Mahari�i�, popø. �Ramana Mahári�i�.

Redakce

Kam zaøadit jógu (Zdenìk Vojtí�ek) .............. 1

Sly�et varovný hlas .............. 2

(Massimo Introvigne; Milo� Mrázek)

Hnutí rastafariánù (Adéla Linhartová) .............. 3

Z domova

Osudy zákona o postavení církví .............. 6

(Ivan O. �tampach)

Pøímá stezka (Martina Pekárková) .............. 8

Zahranièí

Vampýr z Walesu (Tibor Breèka) ............10

Téma

Jóga, pøípøah k absolutnu ............ 11

(Ivan O. �tampach)

Jóga v na�í zemi ............14

(Jan Jandus a Miroslav Rotrekl)

Uèení svámího Mahé�varánandy ............18

(Martin Fárek)

Chytráctví s jógou (Zdenìk Vojtí�ek) ............21

Rozhovor

Aby mysl ztichla (Zdenìk Vojtí�ek) ............22

rozhovor s Mgr. Rudolfem Skarnitzlem

Jóga bez tøetího patra (Martina Dvoøáková) ..... 24

rozhovor s MUDr. Karlem Ne�porem

Recenze

Mircea Eliade, kultura Západu a jóga ............25

(Pavel Ho�ek)

Svìt podle Capry (Martin Koøínek) ............27

Info-servis ............28

Práce studentù ............30

Zprávy ............31

Esej

Hlas Bo�í a magická v�evìdoucnost ............32

(Luká� Doubrava)

Reflexe

Nad serafíny slavnìj�í (Gorazd Vopatrný) ........ 35

Dopisy ............36

2

SLY�ETVAROVNÝ HLAS

Jen nìkterá nábo�enská hnutí a jen výjimeènì ohro�ují �ivoty

Massimo Introvigne, redakce: Milo� Mrázek

Ve druhém èísle leto�ního Dingiru jsme ètenáøe seznámili s jednouze dvou pøedná�ek významného italského sociologa nábo�enstvíMassima Introvigneho, které pøednesl na HTF UK a které se týkalyvztahu souèasného nábo�enství a násilí. První se vìnovala nanej-vý�e aktuální otázce islámského terorismu. Druhé téma týkající senásilí v tzv. nových nábo�enských hnutích není aktuální o nic ménì.Proto v následujícím textu shrneme hlavní body pøedná�ky.

SLY�ETVAROVNÝ HLAS

S pùsobením mnohých nových nábo�en-ských hnutí (new religious movements,NRM) je spojena øada problémù, z nich�nejzáva�nìj�í jsou ty, které mají podobuotevøeného násilí. To èasto vyústí v nièenílidského �ivota, a� u� v podobì vra�dy, ne-bo sebevra�dy. V na�em sledování, jak jenásilí v tìchto skupinách pou�íváno, sesoustøedíme právì na tyto tzv. kritické pøí-pady. A polo�íme si otázku, jak mohou od-borníci, studující NRM, vèas varovat a po-moci pøi ochranì lidského �ivota.

�Cult wars� INejdøíve si pøipomeneme hlavní události.První významnou násilnou událostí bylamasová sebevra�da pøíslu�níkù skupinySvatynì lidu vedené J. Jonesem v roce 1978.Tato dodnes známá tragédie zapoèala ob-dobí �sektáøských válek� (cult wars), její�první etapa trvala do roku 1990. Toto obdo-bí je charakteristické zvý�eným zájmem ve-øejnosti o tzv. sekty a spory mezi stoupencinábo�enské svobody a akademickými ba-dateli na stranì jedné a aktivisty tzv. anti-sektáøského hnutí (anticult movement,ACM) na stranì druhé. Hlavním tématemsporu byl pojem tzv. vymývání mozkù(brainwashing), který mìl podle stoupencùACM vystihnout podstatu tìchto nábo�en-ských skupin, jako je napø. scientologickácírkev, a dát dùvod k boji proti nim.

Tato etapa byla zavr�ena pøípadem Fish-man. Ten je pojmenován po podvodníkovi,který se u soudu hájil tím, �e mu byl u scien-tologù vymyt mozek, a není tak za svá jed-nání odpovìdný. V rozsudku byl brain-washing jako právní kategorie odmítnut.

WacoMezi první a druhou vlnou sektáøskýchválek je nejvýznamnìj�í událost, ke které

do�lo v roce 1993 v texaském Wacu. Okol-nosti kolem smrti skoro stovky stoupencùadventistické odno�e Davidovská vìtevvedené Davidem Koreshem na tamní farmìjsou dodnes nevyjasnìné. Jedná se stáleo nanejvý�e o�ehavé politické téma, jeliko�tehdej�ím guvernérem Texasu byl nynìj�íprezident G. Bush. Nicménì je zajímavé, �etato tragédie zatím neotevøela dal�í etapucult wars.

Dal�í tragické pøípadyK nové etapì dala podnìt a� dal�í tragédie.5. øíjna 1994 spáchalo ve �výcarsku sebe-vra�du skoro padesát pøíslu�níkù esoterickéskupiny nazvané Øád chrámu slunce (Or-dre du Temple Solaire, OTS). V následu-jících dvou letech spáchaly sebevra�du vícene� dvì desítky èlenù ve Francii a v Kanadì.Sebevra�da byla nábo�ensky vylo�ena jakopøechod do vy��ího svìta a ti, kteøí k tomunena�li odvahu sami (ve skupinì byly i dì-ti), byli jednodu�e zavra�dìni.

Dal�í událostí, která vyostøila konfliktmezi novými nábo�enskými hnutími a spo-leèností, byla tragédie v tokijském metru9. bøezna 1995, kdy� pøíslu�níci japonskéhoseskupení Óm �inrikjó zde vypustili sarin,který zabil 12 lidí. Vra�edný zámìr byl je�tìmnohonásobnì vy��í. Tato skupina bylauznávána ve svìtových buddhistickýchkruzích jako buddhistická, by� velmi aty-pická. Nicménì za útokem nestály nábo�en-ské, ale politické a kriminální motivace.

O dva roky pozdìji, 26. bøezna 1997,pouhých pìt dní po poslední sebevra�dìèlenù OTS v Kanadském Quebecu, docházík podobné události v Kalifornii, kde sebe-vra�du spáchaly necelé ètyøi desítky stou-pencù Nebeské brány, skupiny patøící meziufologické NRM. Motivy byly podobnì ja-

ko u OTS nábo�enské. Nemìlo jít o znièení�ivota, ale o pøechod do Bo�ího královstvína jiné planetì.

Tragédie poètem obìtí srovnatelná s pøí-padem Svatynì lidu se odehrála v Ugandìna jaøe roku 2000. Hnutí za obnovu Desa-tera Bo�ích pøikázání, skupina oddìlená nazákladì mariánských zjevení od øímsko-katolické církve, ukonèila svou èinnost hro-madnou sebevra�dou. O �ivot pøi�lo pøibli�-nì osm set lidí. Zde ov�em vìt�ina lidí bylazjevnì zavra�dìna a dodnes není jasné, zda�lo o likvidaci nepohodlných èlenù, neboo pøípad jakési asistované sebevra�dy.

�Cult wars� IIV�echny tyto události povzbudily ACMv jejich boji za zavedení pøísných zákonùproti pùsobení NRM. Pøitom mù�eme roz-dìlit dva typy argumentù.

První navazuje na starou teorii vymý-vání mozkù. Klíèovou roli sehrála tato argu-mentace pøi soudním procesu Abgrall vs.Tabachnik v roce 2001. Jean-Marie Abgrallje psychiatr a mluvèí francouzského ACM;v èe�tinì vy�la jeho kniha Mechanismussekt. Michel Tabachnik je jeden z vùdcùOTS, který se ov�em pøíprav na onu tragé-dii vùbec neúèastnil. Abgrall jej v�ak vinilz toho, �e nese pøímou odpovìdnost, pro-to�e je tvùrcem ideologie, která ne�tìstí za-pøíèinila. Tabachnik byl tehdy osvobozen,nicménì Abgrall pomohl prosadit pøísnýzákon, který Francie pøijala v kvìtnu 2001.Ten je namíøený proti skupinám, které po-u�ívají techniky psychického ovlivòování(pojem braiwashing pou�it nebyl), omezu-jící vlastní rozhodování. K zákonu vzneslysvé námitky napø. Spojené státy, ale i ka-tolická církev, která vyjádøila obavy, �e zákonmù�e být pou�it i proti jejím skupinám.

Druhou skupinu argumentù reprezentujeizraelský psycholog Benjamin Beit-Hallah-mi. Ten v dobì první etapy sektáøských vá-lek jako èlen Americké psychologické aso-ciace v roce 1987 odmítl teorii brainwashin-gu jako nevìdeckou. Beit-Hallahmi sám v�akprosazuje teorii psychopatologickou. Podlenìho je ka�dá konverze k NRM svým zpù-sobem patologická. Poèet nábo�enskýchkonverzí odpovídá výskytu schizofreniev ka�dé populaci.

Obì tyto teorie, reprezentované Abgral-lem a Beit-Hallahmim, vysvìtlují jak pøíli�mnoho, tak pøíli� málo. Na jedné stranì byje bylo mo�né aplikovat je na nábo�enstvíobecnì. Kdy� napø. Beit-Hallahmi hovoøío konverzích, má skuteènì na mysli v�ech-ny konverze, tedy i k tradièním nábo�en-

3

HNUTÍRASTAFARIÁNÙ

stvím vèetnì judaismu. Podobnì Abgrallaplikuje teorii vymývání mozkù napø. i naamerické evangelikály. Pro svoji obecnostv�ak na druhé stranì nedoká�í vysvìtlit,proè jen nìkteré skupiny pou�ijí vý�e pøi-pomenuté násilné prostøedky. Klíèová otáz-ka tedy nezní, proè lidé konvertují k NRM,ale jaké jednání mù�e vyústit v kritické pøí-pady.

Kde tkví nebezpeèí?Povrchnì by se mohla zdát lákavá odpovìï,�e nebezpeèná jsou ta hnutí, která vìøí v brz-ký konec svìta. Ale podle zji�tìní 30% sou-èasných Amerièanù vìøí, �e svìt skonèíje�tì za jejich �ivota. Musíme tedy hledatodpovìï nìkde jinde.

Po peèlivém zkoumání rùzných NRMnavrhujeme tøi ukazatele nebezpeènosti.1. Skupina je ve výrazném konfliktu sesvým okolím. Ve vìt�inì pøípadù je násilívýsledkem interakce mezi skupinou a oko-lím. Nebeská brána je výjimkou, která totopravidlo potvrzuje. Naopak pøípad ve Wacu,kde odpovìdnost za smrt onoho mno�stvílidí nese jistì i FBI, je názorným pøíklademjevu, kterému se v sociologii øíká zvìt�enídeviace (deviant amplification): deviantnískupina se stává je�tì deviantnìj�í kvùlinegativnímu postoji okolí.2. Skupina je v krizi kvùli nenaplnìnémuoèekávání, kvùli výraznému úbytku èlenù,nepøátelské aktivitì bývalých èlenù apod.Tato krize mù�e být interpretována escha-tologicky jako projev blí�ící se obecné ka-tastrofy, co� èleny více semkne kolem skupi-nové autority.3. Skupina je vedena totalitnì. Zde jeov�em tøeba mít se na pozoru a urèit správnéindikace toho, �e jedinec je ve skupinì pou-hým objektem moci totalitního vùdce.A v tom jsou sociální vìdci spí�e poøád nazaèátku. Je tøeba novì èíst díla R. J. Liftonaa E. H. Scheina, kteøí pøi svém popisu ma-nipulace s psychikou v komunistické Èínìa Koreji dali v atmosféøe studené válkyvzniknout výrazùm jako je �brainwashing�,�násilné pøesvìdèování� apod.

n

PoznámkaTento èlánek je zpracován na základì pøedná�ky dr. Inrovigne-ho 24. 4. 2002 s pøihlédnutím ke èlánku �»There Is no Placefor Us to Go but Up«: New Religious Movements and Vio-lence�, Center for Studies on New Religions, online, dostup-né z <http://www.cesnur.org/2001/mi_aug01.htm>, kde jetaké uvedena bohatá bibliografie.

Exkurze od vzniku po �ivotní styl svérázného nábo�enství

Adéla Linhartová

Rastafariánství bývá oznaèováno jako nábo�enství nebo jako nábo-�enské a sociální hnutí, pøièem� slovo �nábo�enství� získává pøí-vlastek monoteistické a slovo �hnutí� milenialistické. Urèité prvkysdílí rastafariánství s jednotlivými afro-karibskými a afro-brazilskýmikulty,1zejména díky prostorové blízkosti, orientaci na Afriku a ne-zastíranému synkretismu. Z tìchto kultù mù�eme jmenovat hait-ské voodoo2 , kubánskou santerii, trinidadské �angu a brazilskécondomblé.

HNUTÍRASTAFARIÁNÙ

Kolébkou a epicentrem �íøení rastafarián-ského hnutí je ostrov Jamajka. Rastafarián-ské my�lenky se zde zaèaly rodit ve 30. a 40.letech 20. století. V letech 50. a 60. ji� rasta-fariánské hnutí ovlivnilo tisíce jamajskýchèernochù a zaèalo se �íøit do okolí. Nejprvedo anglicky mluvících zemí Karibiku, zná-mých jako �West Indies�, pozdìji se dosta-lo i do Evropy a USA.

Idea rastafariánství navazuje na my�len-ky jamajského èernocha Marcuse Garveye,jednoho z prvních pøedstavitelù èerno�-ského nacionalismu. Proslavilse unikátním heslem �Buï hrdýna svou rasu�. V roce 1914 za-lo�il na Jamajce �V�eobecnouorganizaci pro zlep�ení údìluèernochù� (UNIA). Jejím úèe-lem bylo spojovat národy jed-né rasy. Organizace získalapodporu mezi nespokojenýmiobyvateli èerno�ských ghett.Garvey ale postrádal finanènípodporu, a proto odjel propa-govat UNIA do USA. Pøedodjezdem (v roce 1916) proneslproroctví, které pozdìji ovlivni-lo rastafariánské hnutí: �Vzhlí-�ejte do Afriky ke korunovacièerného krále, on bude Vyku-pitel.�3

Garwey v USA zalo�ilodno� UNIA. Podaøilo se muzískat tisíce stoupencù. S pøí-livem finanèních prostøedkù za-znamenala UNIA velkolepý roz-voj a kromì vlastních novinNegro World si mohla dovolittaké vlastní budovu pro set-kávání Liberty Hall, navíc ve

vìt�ích mìstech s vysokým procentem èer-no�ské populace zøídila UNIA své poboèky.Garwey zalo�il korporaci, která pùjèovalapeníze èerno�ským podnikatelùm, aby mohlizakládat vlastní obchody, prádelny, krej-èovství, restaurace apod.

Roku 1920 vydala UNIA Deklaracipráv èerno�ských národù ve svìtì. Mimojiné byla v deklaraci pøedstavena symboli-ka barev, která se stala významným prvkemdeklarujícím svébytnost èerno�ské rasy.Jedná se o tøi barvy: �rudou jako barvu

Mgr. Milo� Mrázek (*1974) vystudoval psychosociálnívìdy, teologii a religionistiku na Husitské teologickéfakultì a na Filozofické fakultì Univerzity Karlovy v Pra-ze. Je uèitelem na støední �kole.

PopI a Bora pøed stánkem, kde PopI skupovával a pro-dával rastafariánské výrobky a marihuanu - kvùli tomutozbo�í je nyní ve vìzení. Foto: Lucie Jake�ová, 2000.

4

krve, kterou musí lidé prolít za své vykou-pení a svobodu, èernou jako barvu vzne-�ené a u�lechtilé rasy, k ní� patøíme, a ze-lenou jako bujnou vegetaci na�í Vlasti�.4

Rastafariáni k nim pøiøazují je�tì zlatou(�lutou) jako symbol vyvoleného národaa bohatství Etiopie.

Marcus Garvey chtìl zøídit námoønílinku, která by dopravovala americké èer-nochy do Afriky. Tzv. �repatriace� mìla býtkoneèným øe�ením �èerno�ské otázky�.Tento zámìr se mu uskuteènit nepodaøilo.

Etiopie - zaslíbená zemì rastafariánùa její vládce Haile Selassie I.Garveyovi stoupenci otesali jeho odkaz nanosné pilíøe rastafariánství. Tak je tomu té�s Garveyovou výzvou k repatriaci èernochù(Afrikáncù) do Afriky. Tou pravou zemí, vy-tou�eným domovem, má být jedna z nej-chud�ích afrických zemí - Etiopie.

Proè zrovna Etiopie? Nejstar�í pozùs-tatky èlovìka byly údajnì nalezeny v Africe,podle nìkterých vìdcù právì v Etiopii.Mlad�í pøedkové rastafariánù pocházejíz Afriky zcela urèitì, proto�e sem byli násil-nì deportováni bìhem kolonizace Amerikyv 16. - 19. století ze západního pobøe�í Afri-ky. Území Etiopie se v�ak nalézá na vý-chodì, vzdáleném od otrokáøských faktoriítisíce kilometrù. Zamìøenost rastafariánù naEtiopii pramení z jisté my�lenky Garveyo-

Rastafariánská rodina - Sharon, její �man� a sy-nek Trinity. Foto: Adéla Linhartová, 2000.

vy: Garvey prorokoval, �e v Africe budekorunován král èernochù, který je vyzve,aby se vrátili do své vlasti.

A� na Jamajku se pozdìji doneslazvìst o korunovaci nového etiopskéhocísaøe Haile Selassieho I. v roce 1930.Prohlásil se za potomka krále �alomou-na, byl oznaèován tituly: Král králù,Pán pánù, Vítìzný lev z Judeje, Po-tomek z rodu Davidova (tituly se sho-dují s oznaèeními pro mesiá�e-spasitele,u�ívanými v Bibli). Haile Selassie I. bylúdajnì 225. monarcha v panovnické li-nii staré 2000 let, sahající a� ke královnìze Sáby a králi �alomounovi, kteøí údaj-nì mìli syna Menélika, prvního etiop-ského panovníka.

Jamajským èernochùm byl Selassievelmi blízký tím, �e se zastával Afrièanùa �e sám byl snìdé pleti (byl etiopskýAmhar). Zaèali se nazývat �rastafarians�podle pùvodního jména svého �Mesiá-�e�. Jeho pùvodní jméno bylo Tafari Ma-konen. K nìmu byl pøipojen titul �Ras�(kní�e). Haile Selassie je jméno, kterévládce pøijal pøi korunovaci. Znamená�Moc Bo�ské trojice�.Haile Selassie se proslavil svými prohlá-

�eními pøed Spoleèenstvím národù, v nich��ádal mezinárodní pomoc pro Etiopii, odroku 1935 ohro�ovanou Mussoliniho voj-sky. Také v mnoha dal�ích projevech bìhemzahranièních náv�tìv se dovolával huma-nity a spravedlnosti, vystupoval proti válce,proti útlaku národù, proti poni�ování Afri-èanù. Vyzdvihoval dùle�itost køes�anstvípro Etiopii a poukazoval na délku køes�anskétradice v této zemi (etiopská církev vzniklav roce 328 a roku 330 byl ustanoven prvníbiskup Frumencius).

Etiopie se stala symbolem odporu afric-kého národa proti bílým utlaèovatelùm. Vál-ka získala ideologický podtext. Etiopané v níbránili témìø holýma rukama svou svobodua vlast proti Itálii, pøeva�ující poètem vojá-kù a kvalitou výzbroje. Sympatie pøihlí�e-jícího svìta byly samozøejmì na stranì Etio-pie. S pomocí Spojencù si Etiopie vydobylaroku 1941 samostatnost.

Události v Etiopii neu�ly pozornosti ja-majských èernochù. Marcus Garvey byl ji�mrtev (zemøel roku 1940 ve Velké Británii),ale jeho odkaz byl stále �ivý. Rastafariáni serozpomnìli na jeho výzvu, aby do roku 1960uskuteènili pøesun ze Západoindických os-trovù do Afriky. Cílem nìkterých mìla býtprávì Etiopie, proto�e tam se nachází území,jen� vìnoval Haile Selassie I. èerno�skýmnavrátilcùm: �V roce 1955 vìnoval 500

akrù pùdy èernochùm, kteøí tou�ili po ná-vratu, ale roku 1970 na tìchto pozemcích�ilo jen dvacet lidí.�5 Mnoho èerno�skýchrodin se pøipravilo na odjezd, ale odpluli jennìkteøí. �V roce 1959, a potom je�tì nìko-likrát, pøi�lo do pøístavu Kingstonu naJamaice patnáct tisíc lidí, kteøí si na cestudomù koupili lodní lístky. Ukázalo se v�ak,�e lístky byly fale�né, lodì, na které èeka-li, se nikdy neobjevily.�6

Podvody s fale�nými lístky na Jamajceodradily øadu tamních rastafariánù. Èasembyly tyto události pøehlu�eny novými udá-lostmi, které opìt vynesly na svìtlo my�len-ky na repatriaci. Nejdùle�itìj�í událostí bylanáv�tìva samotného Haile Selassieho. Pøi-letìl na Jamajku v dubnu roku 1966 a èekaloho velkolepé pøijetí. V té dobì su�ovaloJamajku velké sucho. Bìhem Selassiehonáv�tìvy zaèal padat z nebe tou�ebnìoèekávaný dé��. Mezi náv�tìvou panovní-ka a pøíchodem de�tì byla nalezena souvis-lost. Tato událost posílila nad�ení jamaj-ských pøívr�encù rastafariánství.

I v souèasné dobì øada rastafariánù, ve-dená Garveyovým heslem �Repatriace doAfriky je nutnost�, reálnì uva�uje o pøesíd-lení do Etiopie. Existují rastafariánské spo-leènosti na Jamajce i v USA, které nabízejí,�e jim tento pøesun zprostøedkují. Mezi guy-anskými rastafariány kolují údaje o cenáchpozemkù a domù v rastafariánských osa-dách v Etiopii. Komunity rastafariánù seusadily pøevá�nì v etiopské oblasti Shasha-mane.

Haile Selassie I. byl ov�em mu� nìkoli-ka tváøí. Kdy� v roce 1975 zemøel, byl Etio-pany zatracován i uctíván. Rastafariáni vìøí,�e stále �ije a �e oni s ním budou sdílet nebev Etiopii.

Podstata rastafariánstvíRastafariánství se údajnì nezakládá na vnìj-�ích projevech - rastafarián tedy nemusíkouøit marihuanu, nemusí poslouchat reg-gae a nosit barevné obleèení, dokonce mù�e�ít své rastafariánství s �bald head�, bezdredù. V èem je tedy podstata rastafarián-ství? Rastafariánství se zakládá na víøe. Navíøe v Boha Stvoøitele a v Mesiá�e. Stvoøi-tel uèinil svìt, postavil do nìho mu�e a pøi-dal k nìmu �enu. Stvoøení je dobré a èlovìkmá zachovávat Bohem daný øád. Mezi lidmise ale objevilo zlo.

Zlo vnesl podle podání nìkterých rasta-fariánù do svìta Kain a jemu podobní. Kainbyl údajnì z bílé rasy. Zlo je podporová-no nezøízenostmi (v sexuální oblasti, z jídlavepøového masa, z opilství apod.). Ti, kteøí

5

se ke zlu pøiklonili, se stávají souèástí �ivého�Babylónu�. Odvracejí se od Boha, svévol-nì poru�ují jeho stvoøitelské zámìry. AleBohem vyvolení vìrnì zachovávají jehopøíkazy a nenechají se zlem �Babylónu�znesvobodnit. To jsou rastafariáni, Bohemvyvolený lid, který �ije podle øádu stvoøenía distancuje se od �babylónské spoleènos-ti�. Vìøí v posmrtný �ivot ve spravedlivémsvìtì, kde budou napraveny v�echny køiv-dy. Tam bude vládnout JAH (Hospodin)a Mesiá�.

Rastafariáni vìøí, �e Mesiá�em je etiop-ský vládce Haile Selassie I. Je to Je�í�, kterýslíbil, �e se vrátí na svìt. Haile Selassie I.pøi�el pozdvihnout èerno�ský národ z útla-ku �Babylónu�. Rastafariáni nesou jehojméno a chtìjí se vrátit do Afriky a �ítv Etiopii, v ní� Selassie vládl. Etiopie je�zaslíbenou zemí� rastafariánù, proto�e od-tud pochází Mesiá�, a Afrika je pravlastívyvoleného národa - pocházejí odtud prvnílidé vèetnì starozákonních praotcù (byli toèerno�i). Posláním èlovìka na zemi je za-chovávat øád Bo�ího stvoøení, vyhýbat sezlu a èinit dobro. Milosrdný Bùh neodsoudíty, kdo se sna�ili zachovávat jeho øád. HaileSelassie I. ukázal vyvolenému lidu jehovzne�enost, napøímil ho z pokoøení �baby-lónskou spoleèností�.

Tímto novým postojem v sobì rastafa-riáni nacházejí pramen moudrosti, vidí jas-nì skuteènosti svìta. V tom jim údajnì na-pomáhá kouøení marihuany pøi �reasonin-gu�, spoleèném posezení mu�ù, pøi nìm� sezamý�lejí nad smyslem bytí a celého stvo-øení. Druhým zdrojem moudrosti je Bible. Vní je ulo�ena pravda o stvoøení, o Bohu, oMesiá�i, o høí�ném �Babylónu� i o Etiopii.Tato nauka se pøedává ètením vybranýchpasá�í i ústním podáním. Formuje zpùsob�ivota rastafariánù.

Nìkteré biblické výzvy naplòují rasta-fariáni bezvýhradnì: na základì listù apo�-tola Pavla nosí �eny dlouhé suknì a zahalu-jí si ve spoleènosti vlasy. Rastafariáni ne-chávají své vlasy volnì zplstnatìt do dredù,proto�e podle Genesis je stvoøení dobréa èlovìk má zùstat takový, jak byl stvoøen.Mu�i mohou mít pomìr s více �enami,proto�e nìkteøí starozákonní praotcové mìlivíce �en. Potomci jsou pro rastafariány bo-hatstvím - tak, jako pro v�echny starozákon-ní praotce. Strava rastafariánù je vytøíbená(bez masa, soli, konzervovaných potravina alkoholu). Svérázný výklad Bible vede ras-tafariány k vegetariánství 7 a také ke kouøenímarihuany, proto�e marihuanu dal k u�ívánílidem Bùh.8

Rastafariánství v praxiRastafariánství navazuje na afric-ké koøeny svých pøíslu�níkù. Mo-del rastafariánské rodiny navíc èer-pá své zásady z výkladu starozá-konního pojetí rodiny - napøíkladv dìlení mu�ských a �enských rolí,v úctì k autoritám a v dùrazu nahodnotu potomstva. Rastafariánineusilují o splynutí se spoleèností�bílých�, ale vytváøejí vlastní kul-turu. Stávají se èleny nadnárodníkomunity rastafariánù. Do ní vstu-puje èlovìk (bez ohledu na vìka pohlaví), který se rozhodne pro�ivot podle rastafariány prosazova-ných principù. Neexistují jednot-né psané principy a v pøípadì, �ejednotlivé místní komunity svá pra-vidla sepsaly, nelze tato pravidlazobecnit a vy�adovat od v�echrastafariánù. Rastafariánské posto-je jsou pøedávány pøíkladem �ivotaa ústním podáním. Komunity sdílejíspoleènou víru, kulturu (hudba,oblékání, rituály, strava) a také jespojuje �èerná� rasa a anglickýjazyk. Li�í se podle míry zaujetí prouchování �pravovìrnosti� (napøí-klad nìkteré komunity zakazují ve�kerý alko-hol, jiné dovolují pivo) a jsou ovlivòoványvnìj�ími podmínkami (chudá Guyana, turis-tický Barbados, ortodoxní Jamajka).

Spoleènost v Guyanì ve vztahu k rasta-fariánùm nezastírá obavy. Nerozumí jima jejich odli�nost v ní vyvolává strach. V po-stoji rastafariánù ke spoleènosti je èitelnýnezájem. Mezi rastafariány a ostatní spoleè-ností v Guyanì nepanuje otevøené nepøá-telství. V konkrétních sociálních vztazích(mezi sousedy, ve �kole, pøi obchodování)vycházejí rastafariáni s okolní spoleènostídobøe. Spoleènost dovede citlivì reagovatna snahy rastafariánù o �ivot podle zøej-mých morálních zásad.

Funkce rastafariánského nábo�enstvíFunkce se vývojem hnutí mìní. V jamaj-ských zaèátcích rastafariánství se jednalospí�e o sociální hnutí, které si kladlo za cílpozdvihnout �ivotní úroveò chudých jamaj-ských èernochù. Pozdìji se k tomuto cílipøidala my�lenka repatriace do Afriky a bojproti rasové diskriminaci ve jménu my�len-ky �buï hrdý na svou rasu�. Nábo�enskáa kulturní stránka byla spí�e �vedlej�ím pro-duktem� tìchto snah.

Souèasná funkce rastafariánského hnutíje jak spoleèenská, tak nábo�enská. Nábo-

�enská stránka prostoupila do ka�doden-ního �ivota (strava, slang a jména rastafari-ánù, hudba ve stylu reggae, �reasoningy�a dal�í setkávání, symbolika barev, zpùsoboblékání, plány pøesunu do Etiopie atd.).Rastafariáni nemusejí usilovat o pøijetí vìt�i-novou spoleèností �bílých� a ostatníchobèanù Guyany, proto�e se cítí být souèástívlastního vyvoleného národa, který se hrdìvyjímá nad �babylónskou spoleèností�.

n

Poznámky1 Eliade, M., Culianu, I., Slovník nábo�enství, Èeský spi-

sovatel, Praha 1993.2 Hajnal, L., Základy haitského voodoo, Dingir 3/2000,

str. 5.3 �Look to Africa for the crowning of a Black king, he

will be the Redeemer.�: www.duboisld.com/shadesOf-Black/MarcusGarvey.html

4 Tamté�.5 The Oxford Dictionary of the Christian Church, Oxford

University Press, 19976 Allan, J., Butterworth, J., Langleyová, M., Víry a vyznání,

Slunovrat, 1993.7 Zj 22,2 a Gn 1,29.8 Gn 1,12; Gn 3,18; Pø 15,17 a � 104,14.

Autorka èlánku byla v kontaktu s komunitami rastafariánùbìhem desetimìsíèního pobytu v Guyanì.

Vysvìtlivky zkratek knih BibleGn kniha Genesis Pø kniha Pøísloví

� kniha �almù Zj Zjevení Janovo

Supercat, Skinny, Buff a Bora pøi �reasoningu� ve ves-nici Plaisance. Foto: Adéla Linhartová, 2000.

Bc. Adéla Linhartová (*1978) je absolventkou Jaboku,vy��í sociálnì pedagogické a teologické �koly, a Evan-gelické teologické fakulty UK v oboru sociální a pasto-raèní práce.

6

OSUDY ZÁKONAO POSTAVENÍ CÍRKVÍ

Nový zákon o nábo�enských spoleènostech platí, i kdy� ho Ústavní soud je�tì mù�e upravit

Ivan O. �tampachPo zmìnì re�imu jsme zdìdili státní legislativu ve vìci nábo�enských spoleèností pøedev�ím v podobìzákonù �o hospodáøském zabezpeèení� církví z r. 1949. Tyto zákony byly záhy novelizovány a doplnìnyzákonem è. 308/1991 Sb. Právní normy byly roztøí�tìné a neøe�ily nové problémy. Se vznikem Èeskérepubliky v roce 1993 pøi�el nový ústavní poøádek. Jeho integrální a nemìnitelnou èást tvoøí Listinazákladních práv a svobod.

OSUDY ZÁKONAO POSTAVENÍ CÍRKVÍ

Ta øíká o �ivotì nábo�enských uskupenítoto:

Èlánek 15(1) Svoboda my�lení, svìdomí a nábo�en-ského vyznání je zaruèena. Ka�dý má právozmìnit své nábo�enství nebo víru anebo býtbez nábo�enského vyznání.(2) Svoboda vìdeckého bádání a umìleckétvorby je zaruèena.(3) Nikdo nemù�e být nucen vykonávat vo-jenskou slu�bu, pokud je to v rozporu s jehosvìdomím nebo s jeho nábo�enským vy-znáním. Podrobnosti stanoví zákon.

Èlánek 16(1) Ka�dý má právo svobodnì projevovatsvé nábo�enství nebo víru buï sám nebospoleènì s jinými, soukromì nebo veøejnì,bohoslu�bou, vyuèováním, nábo�enskýmiúkony nebo zachováváním obøadu.(2) Církve a nábo�enské spoleènosti spra-vují své zále�itosti, zejména ustavují svéorgány, ustanovují své duchovní a zøizujíøeholní a jiné církevní instituce nezávisle nastátních orgánech.(3) Zákon stanoví podmínky vyuèovánínábo�enství na státních �kolách.(4) Výkon tìchto práv mù�e být omezenzákonem, jde-li o opatøení v demokratickéspoleènosti nezbytná pro ochranu veøejnébezpeènosti a poøádku, zdraví a mravnostinebo práv a svobod druhých.

Ustavení a èinnost nábo�enských uskupeníje tedy zøejmì vìcí obèanù samotných. Nenípotøebné, jak se nìkteøí stále je�tì domnívají,nìjakého povolení, souhlasu èi uznání zestrany státu. Zákon o svobodì nábo�en-ského vyznání a postavení církví a nábo-�enských spoleèností a o zmìnì nìkterýchzákonù è. 3/2002 Sb. poskytuje dal�í mo�-nosti, o kterých Listina výslovnì nemluví.Je to registrace podle § 6 - 11 a oprávnìní

ke zvlá�tním právùm podle § 12 - 14. Regis-trace nábo�enské spoleènosti umo�òujezískat právní subjektivitu. Jako právnickáosoba pak mù�e vstupovat vlastním jménemdo právních vztahù (prodávat, kupovat,najímat, pronajímat, zamìstnávat apod.)Zmínìné oprávnìní umo�òuje nábo�enskéorganizaci, která jej získala, podílet se naduchovní slu�bì v armádì, poskytovatduchovní péèi ve vìznicích, zøizovat �koly.Takovým nábo�enským uskupením státtaké pøispívá na jejich výdaje, napø. majínárok na pokrytí mzdových nákladù naduchovní.

�adatelé o registraci nebo oprávnìníjsou vystaveni libovùli státních úøedníkù.Posuzuje se toti� mimo jiné, jak splòují tak-zvané kvalitativní pøedpoklady veøejnéhopùsobení. Vedle pochopitelných po�adav-kù, aby nábo�enské subjekty dodr�ovalyzásady veøejného poøádku, veøejného zdra-ví, principy lidskosti a sná�enlivosti a bez-peènosti obèanù, aby neomezovaly právaosob pro jejich národnost, pohlaví, rasu,pùvod, nebo smý�lení a aby nepodporova-ly násilí nebo poru�ování právních pøed-pisù, se v § 5 po�aduje, aby nevyu�ívaly�psychický a fyzický nátlak k vytvoøenízávislosti�. Dále je tam øeè o �fyzickém, psy-chickém a ekonomickém po�kozování�,o �omezování psychického vývoje nezleti-lých� a o utajování organizaèní struktury

a vazby na zahranièní slo�ky. Splnìní taktonejasnì a pru�nì formulovaných po�adav-kù musí posuzovat experti, o jejich� nezá-vislosti a nezaujatosti je mo�no s úspìchempochybovat. Kromì toho dosud nemámev rozporu s Ústavou správní soudy, kteréby mohly prozkoumat správnost rozhodnutíúøadu.

Zákon poèítá s právní kontinuitou a pro-to v�echny církve a ostatní nábo�enské spo-leènosti, které byly podle dosud platnýchprávních norem registrovány, jsou automa-ticky registrovány a je jim pøiznáno opráv-nìní ke zvlá�tním právùm, ani� by se zkou-malo, splòují-li podmínky. A� na svìdky Je-hovovy a Luterskou evangelickou církevbyly v�echny registrovány u� z døívìj�kana základì nìkdej�ího uznání komunistic-kým re�imem (nebo podle jeho pøedpisù).Napø. nejmen�í z tìchto uskupení má podleposledního sèítání lidu 302 èleny.

Naproti tomu noví �adatelé musí být de-set let registrováni, splòovat kvalitativnípøedpoklady a dal�í po�adavky a potøebujíke stejným právùm získat 10 000 podpisù.V tomto smyslu jsou nìkterá ustanovenízákona o církvích a nábo�enských spoleè-nostech diskriminaèní a vytváøí se jimi ne-pøekroèitelná bariéra mezi uznanými nábo-�enskými organizacemi z døívìj�ích èasùa novými, alternativními uskupeními.

Registraèní øízení podle zákona è. 3/2002 Sb.Církve registrované:

Církev Køes�anská spoleèenství � ke dni 20. 6. 2002Obec køes�anù v Èeské republice � ke dni 4. 9. 2002

Registraèní øízení probíhající:Èeská hinduistická nábo�enská spoleènostMezinárodní spoleènost pro vìdomí Kri�ny, Hnutí Hare Kri�na

Ministerstvem kultury ÈR bylo zastaveno øízení ve vìci návrhu na registraciEkumenické církve svatého Jana Jeruzalémského, øádu rytíøù Rhodosu a Malty

Jana Øepová, øeditelka odboru církví Ministerstva kultury Èeské republiky, 29. 10. 2002

z d o m o v a

7

Na rùzných semináøích a veøejných dis-kusích odùvodòovali úøedníci odboru církvíministerstva kultury, kteøí sestavovali vlád-ní návrh zákona, zpøísnìní nárokù na novépotenciální úèastníky èeské nábo�enskéscény tím, �e je tøeba chránit spoleènost pøedsektami. Budí to dojem, �e pøehlédli prostýfakt, �e sektáøské rysy (vèetnì tìch popsa-ných ve zmínìném § 5) se vyskytují i u do-sud registrovaných subjektù. A �e u no-vých �adatelù pøehlédli, �e nìkteøí takovésymptomy nemají a ani do budoucna nej-sou oèekávány. Prostì s ochranou spoleè-nosti pøed nábo�enským extremismem sezákon míjí.

Èeské køes�anské církve reprezento-vané Èeskou biskupskou konferencí a Eku-menickou radou církví ÈR vytkly zákonu v tépodobì, jak byl schválen, �e �omezuje dosa-vadní právo církví rozhodovat o svýchvnitøních zále�itostech a staví je do roleorganizací podøízených státu, nad kterýmise zavádìjí mnohá nová administrativníopatøení a kontroly�. Vyjádøily znepokojeníz hrozícího omezování dosavadní svobody,které se dosud tì�ily. Prohlásily, �e návrhzákona nebyl se zástupci církví pøed pøed-lo�ením do Parlamentu øádnì projednán.

Po celou dobu jeho pøípravy pozornìsledovala osudy vládního návrhu zákonapresti�ní iniciativa zamìøená na ochranuobèanských práv, Èeský helsinský výbor.V jednom z prohlá�ení, které k této vìci vy-dal, se mimo jiné øíká: �Tak, jak je pøedlo�enk projednání, mù�e zákon pøispìt k uspo-øádání vztahù mezi nábo�enskými spoleè-nostmi a státem. Souèasná podoba návrhuv�ak souèasnì obsahuje ustanovení, kteráohro�ují základní lidská práva.�

Státní orgány pøihlédly pøi dal�í prácis návrhem k tìmto námitkám jen èásteènì.I schválenému znìní lze vytknout, �e plná

Doc. ThDr. Ivan O. �tampach (*1946) je vedoucím ka-tedry religionistiky a filozofie na Fakultì humanitníchstudií Univerzity Pardubice.

práva veøejnì se projevovat uvedená v § 7,odst. 1 se poskytují zvlá�tní skupinì nábo-�enských spoleèností. Jak se ve stanoviskudále øíká, �okruh subjektù, jich� se to týká,je pøevzat z dosavadní právní úpravy. V níje dùvodem registrace døívìj�í povoleník èinnosti udìlené na základì pøedpisù vy-tvoøených protiprávním komunistickýmre�imem. Pro ostatní nábo�enské spoleènos-ti stanoví dnes platný zákon nesnadné pod-mínky, je� se podaøilo ze v�ech �adatelùsplnit jen Nábo�enské spoleènosti svìdkùJehovových. Navrhovaný zákon tyto pod-mínky je�tì výraznì zpøísòuje. Jde o tzv.kvalitativní pøedpoklady podle § 5 a o dal�ípodmínky stanovené v § 11. Tím se podlev�eho poru�uje rovnost právních subjektùpøed zákonem.�

Vládní návrh zákona o postavení církvía nábo�enských spoleèností mìl v parla-mentu v roce 2001 a na zaèátku roku 2002slo�ité osudy. Byl v poslanecké snìmovnìschválen vìt�inou zabezpeèenou smluvnì-opozièním spojenectvím Èeské strany so-ciálnì demokratické a Obèanské demokra-tické strany. Senátor Daniel Kroupa z vý-boru pro vzdìlávání, vìdu, kulturu, lidskápráva a petice, který se jím zabýval, oznaèilzákon schválený snìmovnou bez okolkù za��patný zákon�. Senát zákon vrátil k nové-mu projednání. Poslanecká snìmovna zno-vu, tou� kvalifikovanou vìt�inou zákonpotvrdila. Prezident republiky z podobnýchdùvodù rovnì� zákon odmítl. Ov�em i jehoveto snìmovna pøehlasovala. V dobì psanítohoto èlánku le�í ji� schválený a tedy i plat-ný zákon se stí�ností na Ústavním souduÈR v Brnì a èeká se na rozhodnutí.

n

Nejen text, ale i kontext

Problematické pasá�e zákona 3/2002, které stanovují kvalitativní podmínky registrace,a jsou tedy zamìøeny na �ochranu pøed sektami�, mají svùj výrazný dobový kontext.Zjevnì toti� odrá�ejí strach, který se v západní Evropì objevil po událostech v letech1994-1997, kdy ve �výcarsku, v Kanadì a ve Francii zahynulo v hromadných vra�dácha sebevra�dách celkem 74 pøíslu�níkù Øádu Chrámu Slunce a jejich dìtí. Na základìtìchto událostí a pravdìpodobnì i pod vlivem dal�ích tragédií nábo�enských skupinv posledních letech 20. století schválil francouzský parlament dne 30. 5. 2001 velmiproblematický �zákon proti sektám�. Vliv tohoto zákona je znát i na èeské normì.

Nový èeský zákon 3/2002 tedy jistì vy�aduje diskusi. Podmínky k ní ov�em nejsousnadné. Kromì jiného i proto, �e napø. èeská poboèka Mezinárodního helsinskéhovýboru je kompromitována podporou, kterou vìnovala problematické Scientologickécírkvi, nebo spoluprací s dr. Salajkou, obhájcem snahy Církve sjednocení dosáhnoutv roce 1997 registrace podvodným získáváním podpisù. Mezinárodní helsinský výbortak u nás nemù�e být pova�ován za nestrannì diskutujícího partnera.

Zdenìk Vojtí�ek

z d o m o v a

Média v roce 2001o francouzské nábo�enské legislativì

FRANCIE SCHVÁLILAZÁKON PROTI SEKTÁM

Paøí� (zpravodaj ÈTK, 1. 6. 2001) - Fran-couzské národní shromá�dìní s koneè-nou platností schválilo zákon zavádìjícípøísná opatøení proti nábo�enským sek-tám. Takøka jednomyslnì jej podpoøilipravicoví i levicoví poslanci a proti byljen jeden èlen parlamentu. Oproti pùvod-ní verzi zákon neobsahuje paragrafo �psychické manipulaci�, který vyvolá-val odpor malých nábo�enských skupini velkých církví. Namísto toho se v textuobjevuje termín �zneu�ití neznalosti neboslabosti� a je urèen na ochranu nezleti-lých, posti�ených a lidí v psychické nebofyzické závislosti. Takový delikt budemo�né potrestat a� tøíletým vìzením a po-kutou dva a pùl milionu frankù (asi tøináctmilionù korun). Nový zákon umo�ní takésoudci rozpustit sektu odsouzenou zaohro�ování svých èlenù, za zneu�ití dù-vìry, za podvody a za nezákonné vyko-návání medicíny a podávání lékù. Zákonreagoval na parlamentní zprávu z února2000, podle ní� je ve Francii na 200 dobøeorganizovaných sekt. Od zaèátku projed-návání vzbuzoval odpor pøedev�ímscientologické církve, její� èlenové bylive Francii ji� nìkolikrát odsouzeni za pod-vody a která vedla proti zákonu mediálníofenzívu. Její pøedstavitel Marc Brom-berg v úterý oznaèil zákon za dílo �hrstkyextremistù sna�ících se nastolit státníateismus�. Spokojeni s ním v�ak nejsouani pøedstavitelé francouzských katolíkùa protestantù. Kardinál Louis-Marie Bil-lé a pastor Arnold de Clermont napsalipøed dvìma týdny dopis premiérovi Li-onelu Jospinovi, v nìm� dali najevoobavy ze zneu�ití zákona proti základnímsvobodám. Postavili se i proti pou�ívánítermínu �sekta�, proto�e je podle nich�právnì nedefinovatelný�.

Po uzávìrce

25. listopadu 2002 zru�il Ústavní soudnìkolik pasá�í Zákona o svobodì nábo-�enského vyznání atd. (3/2002), pøede-v�ím tìch, které se týkají charitativní èin-nosti církví. Po výroku soudu zaznìly nav�ech stranách po�adavky na pøípravunové normy a také na diskusi, která bypøípravu mìla provázet. Red.

8

PØÍMÁSTEZKA

Mystická �kola zalo�ená Kvìtoslavem Minaøíkem ve skrytu �ije

Martina Pekárková

Od 20. let 20. století u nás pùsobí �kola jógy mystika KvìtoslavaMinaøíka. Ze svých mystických zku�eností vytvoøil nauku, kteráodpovídá uèení esoterního mahájánového buddhismu. Je pøedávánaz uèitele na �áka a uchována v jeho rozsáhlém kni�ním díle.

PØÍMÁSTEZKA

z d o m o v a

Kvìtoslav Minaøík se narodil 20. 2. 1908v Litvínovì v rodinì horníka. Po smrti otceroku 1915 se rodina propadla na sociálnídno. Minaøík získal pouze neúplné základnívzdìlání, proto�e byl od sedmi let nucenpøivydìlávat si �ebrotou a pozdìji pøi pol-ních pracích a výrobou baèkor. �patná vý-�iva a �patné zacházení ze strany otèíma hove ètrnácti letech pøimìly k útìku z domova.Rok se �ivil jako nádeník na stavbách, pakse zaèal uèit pekaøem. Jako pekaø pracovalcelkem jedenáct let, do roku 1934. V dobìprotektorátu vystøídal nìkolik pracovníchmíst jako totálnì nasazený, od roku 1950mu byl pøiznán invalidní dùchod. Minaøíkse tudí� mohl vìnovat práci na svých kni-hách.

O jógu se zaèal zajímat jako sedmnácti-letý. Po období vìnovaném dodr�ovánímravních pøedpisù a koncentraèních cvièenídosáhl stavu jednoty mysli a první realizace.Po tomto zá�itku zaèal své poznání postup-nì formovat jako nauku nazvanou PøímáStezka.

Nauky Pøímé Stezky nebo uèení na nìnavazující se k nám dostaly i jinými cestamine� prostøednictvím Kvìtoslava Minaøíka.Jednou z prvních publikací, která byla k dis-pozici a shrnovala tento soubor uèení ti-betského buddhismu, byla kniha �Pronikavývhled� Alexandry David-Neelové. Kvìto-slav Minaøík ji opatøil svým komentáøem (ko-mentovaná kniha vy�la v Praze v naklada-telství Canopus a� roku 1993). Ke stejnémusmìru patøí i Diamantová cesta, která jeu nás známa prostøednictvím lamy Ole Ny-dahla.

V dobì, kdy promý�lel duchovní sys-tém Pøímá Stezka, pracoval nedávno �enatýmladý mu� Kvìtoslav Minaøík jako pekaøv Pardubicích. Tam pùsobila také spoleè-nost Psyché, vedená mystikem KarlemWeinfurtrem. Minaøík do této spoleènostinìjakou dobu docházel a publikoval v jejímèasopise vlastní èlánky. Jeho pekaøský mistrbyl èlenem této spoleènosti a posléze naWeinfurterùv pøíkaz Minaøíka propustil.Weinfurter se pravdìpodobnì cítil Mina-

øíkem ohro�en ve své autoritì nejznámìj�íhoèeského mystika. Jeho nepøátelství k Mina-øíkovi muselo být hluboké. Dokazuje to hro-madné proklínání, do nìho� zapojil svépøíznivce v Praze a Pardubicích a kterýmhodlal Minaøíka, prohlá�eného za èernéhomága, znièit.

Krátce pøed obsazením Èeskoslovenskav roce 1939 Minaøík vydal vlastním nákla-dem knihu �Pøímá Stezka�, jednu ze dvouknih, které vy�ly za jeho �ivota. Knihak nìmu pøivedla nìkolik zájemcù a budou-cích �ákù. Druhou knihou byl �Vnitøní smyslNového Zákona�, vydaný roku 1945.

Pøímá Stezka,jak ji popisuje guru Minaøíkovy �koly

Tato mystická �kola je skuteènì jen èeská.Vznikla zde a nebyla importována aniz Indie ani z Tibetu, pøesto�e obsahujeprvky, které k nám byly a jsou dová�enyze zemí Orientu. Kvìtoslav Minaøík inter-pretuje v èe�tinì a srozumitelným zpùso-bem hloubku svého poznání, je� bylov Orientu støe�eno jako tajemství.

Minaøík sám uskuteènil ideály dávnýchmudrcù Východu a dosáhl poznání, kteréjej øadí mezi duchovní velikány dávnýchdob. Dosáhl stavu bódhi, osvícení, sám,bez gurua a bez studia nábo�enských knihve svých osmnácti letech. Jeho nauka máryze vìdecký charakter. Odpovídá nejno-vìj�ím vìdeckým poznatkùm, dosa�ených

ve fyzice a pøírodních vìdách. KvìtoslavMinaøík svým dílem prokazuje, �e duchov-ní poznání mù�e èlovìka dovést zrovna takvysoko, jako vzdìlání univerzitní, ba vý�e,proto�e øe�í strastný problém �ití a� k jehokoneènému vyústìní. Souèasná vìda kvùlisvé materialistické orientaci tuto schopnostnemá.

Kvìtoslav Minaøík je pokraèovatelem sta-ré tibetské �koly Kagjüpa. Tato �kola bylazalo�ena v desátém století mudrcem Tilo-pou. Pokraèovatelé byli svìtci Naropa, Mar-pa, a Milaräpa, kteøí zalo�ili posloupnostguruù Bìlostné dynastie. Kvìtoslav bylMarpovo pøevtìlení, tulku, a jak sám uvádí,stal se �estým èlenem této dynastie, hnedpo Milaräpovi. Tím byla tato �kola Pøíméstezky pøenesena do Evropy, jako�to �ivá.

Karmapové, kteøí byli oficiálními po-kraèovateli po Milaräpovi, ve skuteènostizalo�ili posloupnost svìtcù dynastieKagjüpa, vynikali sice svatostí, ale plnéhloubky poznání praotcù �koly nedosa-hovali, jak uvádí Kvìtoslav. Tímto zpù-sobem byla nauka starého Tibetu obno-vena zde, v Okcidentu, v Èechách. Byla jídána taková forma, aby její uèení mohlilidé Západu pochopit a uskuteènit. Jevytvoøena pro v�echny karmicky dozráléjedince, kteøí se tou�í vymanit z tlakù ko-merèní západní spotøební spoleènostia chtìjí dosáhnout duchovního poznánía osvobození, nebo alespon �ivotní har-monii. Není proto tøeba nechat se zazdítdo jeskynì a meditovat, jako za Milarä-povy doby. Jde v�ak v�dy o zpùsob �ivota.

�ijící pokraèovatelé K. Minaøíka

Josef Studený - Minaøíkùv �ák od roku1952. Tøetí èlen posloupnosti, Mistremurèený nástupce, a nynìj�í guru �koly.Hlásí se k nìmu asi 200 �ákù.

PhDr. Zora �ubrtová - Je vlastníkemautorských práv na spisy Kvìtoslava Mi-naøíka a vede nakladatelství Canopus.Zalo�ila Klub ètenáøù knih KvìtoslavaMinaøíka, který má za cíl diskusemi ujas-òovat jeho nauku.

Ing. Roman Mandys - �ije ve Vídni, kdepùsobí jako guru zájemcù o praxi Pøíméstezky. Pùvodnì pøedpokládaný nástup-ce K. M. Podle zmínek, uvedených v kni-hách K. M., v této úloze neuspìl.

Prvním èlenem posloupnosti po Kvìto-slavu Minaøíkovi byla Krista Ledrová,zemøela v r. 1975. Druhý èlen posloup-nosti, JUDr. Míla Kováø, zemøel r. 1972.

Josef Studený

9

z d o m o v a

Po nástupu komunismu se KvìtoslavMinaøík s okruhem svých �ákù musel stáh-nout do témìø utajené existence. Dùvodembylo neustálé sledování ze strany Státníbezpeènosti. Ta vidìla v kruhu zájemcùo mystiku potenciální hrozbu pro re�ima dr�ela nad ním dohled. Navíc se v dal�íchrukopisech knih Minaøík o komunismu vy-jadøoval velmi nelichotivì (pøedev�ím jakoo zøízení, je� stojí na vyu�ívání a roznìcování

nejni��ích lidských pudù)a pøechovávání kopií ruko-pisù by ka�dého �áka mohloohrozit. Proto se nìjakoudobu rukopisy dal�ích knihskrývaly zakopány na zahra-dách pøátel. Ne v�echny ru-kopisy tento zpùsob úscho-vy pøestály bez úhony. Mi-naøík také musel z obavy pøeddomovními prohlídkami zni-èit vìt�inu korespondencese svými �áky.

Jeho dal�í snahou bylozajistit pokraèování mystické�koly v linii guruù. Pùvod-ním nástupcem byl zvolenIng. Roman Mandys, pozdìjiv�ak z osobních dùvodù tutoúlohu plnì nepøevzal a nás-tupcem se stal Josef Stude-ný.

Kvìtoslav Minaøík zemøel4. 7. 1974 a je pohøben v Prazena Ol�anech spoleènì sesvou �ákyní Kristou Ledro-vou.

Mezi èeskými zájemcio jógu a esoterní smìry je

Kvìtoslav Minaøík známý spí�e povrchnìa málo. Urèitá obtí�nost jeho knih vìt�inouménì vytrvalé adepty jógy odradí. Hloubìjizaujatí hledaèi nìkdy jeho díla uznávají, aleèasto berou vá�nìji tibetský buddhismusa jógu dovezené z Východu.

Ti, kdo se dnes plnì hlásí k Èeské ma-hajánì Kvìtoslava Minaøíka, jsou roz�tìpenido dvou skupin. Jednak to jsou �áci, kteøíuznávají Josefa Studeného jako souèasného

duchovního vùdce (gurua) a Minaøíkovanástupce. Druhou skupinou je Klub Kvìto-slava Minaøíka, soustøedìný kolem dr. Zory�ubrtové. Klub koná dvakrát roènì setkánínad Minaøíkovou naukou. Zora �ubrtováje vlastníkem autorských práv k Minaøíko-vým dílùm. V nakladatelství Canopus ji�vy�ly témìø dvì desítky jak pùvodních Mi-naøíkových dìl, tak i jeho komentáøù ke kni-hám jiných autorù (Lao-C´, Pataòd�aliho,Blavatské a dal�ích).

Mezi odborníky - orientalisty - nebylMinaøík z dùvodu nedostateèného vzdìlánínikdy brán vá�nì (s výjimkou Borise Mer-hauta). Pro Minaøíkovu znaènou otevøenostohlednì mystických zá�itkù slou�í jeho dílajako objekt zájmu psychologù, kteøí se za-bývají nábo�enstvím.

n

PoznámkaÈlánek vznikl na základì údajù v Minaøíkovì autobiografickéknize �Kéèara� (Canopus, Praha 1997) a osobního rozho-voru s Josefem Studeným.

Praxe Pøímé stezky má zhruba dvì èásti.Pøípravnou, která pøedstavuje zpùsob �i-vota a musí vést k oèi�tìní od staré karmy,a tím k bytostné promìnì. Ta se manifes-tuje jako�to duchovní realizace. Ty mohoubýt rùzného stupnì. Tím dosahuje mystiknovou základnu pro vìdomí, proto�e sestává pøíslu�níkem vy��í sféry, nebeskéa� brahmické.

Tím dochází k druhé fázi svého vývoje.Dal�ím �itím v intencích duchovníhopoznání zpracovává svoji bytost dále, abypochopil vyústìní �ivota a pøipravil se naproces smrti. Ideálem je dosáhnout nená-vratnosti, tj. zru�ení dal�ího vtìlování dotéto sféry - do sféry lidí, do sféry utrpení.

Nauka Pøímé stezky má svým ideolo-gickým charakterem formu mahájánového

buddhismu a je do nìj také zaøazena.V praxi se v�ak poèítá s tím, �e osvobozeníse u pøevá�né vìt�iny hledajících v jednom�ivotì nedosáhne. Proto zde stojí jako bez-podmíneèný po�adavek kvalitativní zpra-cování fyzického tìla, jako�to nositele lid-ské karmy. Èím více karmické náplnì tìlaadept zpracuje, resp. promìní a zakotví jiv oblasti vìdomí, tím spí�e se v pøí�tí inkar-naci zrodí právì on s pøipomínkami nanauku, která do nìj byla vlo�ena, a on v níbude pokraèovat. Zdùrazòuje se proto jó-gická mravnost a kázeò, které velice pøi-spívají k roz�íøení poznání, resp. nejvy��ípoznání jedinì umo�òují. Podle nauk PøíméStezky nedosáhne èisté prozøení èlovìk�ijící �ivoèi�ným zpùsobem �ivota.

Josef Studený

Patrnì nejznámìj�í fotografie Kvìtoslava Minaøíka z 50. let20. století.

Foto z knihy K. Minaøíka �Kéèara�, Canopus, Praha 1997.

Martina Pekárková (*1976) je studentkou religionisti-ky na husitské teologické fakultì Univerzity Karlovyv Praze.

Vnitøní smysl Nového zákona

�Pravím vám: �Nikdo z tìch, kdo� jsounarozeni z �eny, není vìt�í ne� Jan.A pøece nejmen�í v království Bo�ím jevìt�í ne� on.��

Luká�ovo evangelium 4, 28

Jsou dva druhy duchovnì dokonalýchlidí. Jednak ti, kdo se k tomuto stavu po-vznesli mravním úsilím ze stavu obyèej-ných lidí, jednak ti, kdo jsou vtìlenímbo�ím. Podle slov Je�í�e byl Jan Køtitelz první skupiny. Proto musil bojovats lidstvím. Vtìlení bo�í tyto obtí�e nema-jí. Jsou chránìna magickou silou svéduchovnosti a v�echny útoky ni��í pøi-rozenosti se o ni rozbíjejí.

Postup k duchovnosti je velmi dlouhý.Mnohdy se stává, �e èlovìk projde nìko-lika vtìleními mudrce a jógina, ne� sespojí s nejvy��ím Duchem kosmu.A v�echny tyto jeho inkarnace jsou vy-plnìny bojem o nejvy��í stav. Bo�skéinkarnace na rozdíl od tìchto jóginùa mudrcù zápasí jen krátce o probuzeníbo�skosti, která se pak ihned projevív jejich bytosti v plné slávì.

Kvìtoslav Minaøík,Vnitøní smysl Nového zákona,

Canopus, Praha 1992, str. 143

10

VAMPÝRZ WALESU

Mladík údajnì pil krev své obìti

Tibor Breèka

Sedmnáctiletý mladík byl obvinìn z vra�dy star�í vdovy v severnímWalesu. Mìl údajnì být posedlý vampyrismem a pít krev své obìti.Za zloèin vra�dy byl Mathew Hardman odsouzen na do�ivotí. Ov�emnikdo si netroufá øíci, zda �lo opravdu o vampyrismus.

VAMPÝRZ WALESU

z a h r a n i è í

Mathew Hardman (17) byl odsouzen zavra�du devadesátileté Mabel Leyshonovév jejím domì v Llanfairpwll v Anglesey. Tìlopaní Leyshonové bylo nalezeno 25. 11. 2001.

Podle patologa byly pøíèinou smrti dva-cet dvì bodné rány, které jí byly zasazenyzezadu ve chvíli, kdy sedìla a dívala se natelevizi. Øekl, �e na první pohled to vypada-lo jako pokus tìlo rozsekat, ale pøi podrob-nìj�ím ohledání zjistil, �e rány byly vedenytak, jakoby se nìkdo pokou�el z tìla dostatco nejvíce krve. Její hrudní ko� byl �rozer-vanì otevøen� a srdce bylo vyjmuto. �alob-ce Roger Thomas øekl soudu v Mold Crown,�e srdce obìti bylo vyjmuto, zabaleno donovinového papíru a polo�eno na pánevna støíbrném podnose. Z této pánve vrahpil krev své obìti. Pohrabáèe bylo polo�enyu jejích nohou do tvaru køí�e a poblí� jejíhomrtvého tìla byly umístìny dva svícny.

Tomuto èinu pøedcházel je�tì jiný inci-dent. Dva mìsíce pøed vra�dou byl Mathewzadr�en policií, nebo� zaútoèil na osmnácti-letou studentku z Nìmecka. Studentka toti�odmítla jeho prosbu, aby ho kousla do krku.Tak z nìj mìla uèinit vampýra. Dívce ob-vinìný øekl, �e malá vesnièka Llanfairpwll je�perfektním místem pro vampýry�.

Svìdkem tohoto pøípadu byl èínský stu-dent (16). �Vidìl jsem ob�alovaného,� vy-povìdìl, �vypadal �ílenì a køièel. Ta dívkabyla opravdu vydì�ená.� Podle jeho svì-dectví ob�alovaný nepøestával øvát, a do-konce se sám udeøil do nosu se slovy: �Ci�temou krev!�

Ser�anta Petera Nicholsona, který teh-dy obvinìného zadr�el, Hardman také po-�ádal, aby ho �kousl do krku�. Podle poli-cejního protokolu obvinìný s dívkou mlu-vil nejdøíve déle ne� dvì hodiny a poté se jisna�il pøesvìdèit, aby z nìj pomocí kous-nutí uèinila vampýra. Kdy� jeho zuøivostpøekroèila meze a sám se udeøil do nosu,dívka zavolala policii. Ser�ant Nicholson

pøijel na místo incidentu v 1:30. �Sna�il jsemse na nìj mluvit, abychom se v�ichni roze-�li pokojnì, ale jediné, co mi odpovìdìl, bylo�Kousni mì do krku,�� øekl ser�ant.

Hardman ov�em tvrdí, �e si na nic ne-vzpomíná, nebo� v dobì incidentu byl prýpod vlivem ha�i�e. Vzpomíná si a� na pro-buzení na policejní stanici.

Dùkazem proti Hardmanovi v pøípadìvra�dy paní Leyshonové byla shoda DNAnalezené v krvi na místì èinu s DNA krvena no�i obvinìného, který policie nalezlau nìho v bytì. Pøi domovní prohlídce poli-cie nalezla kromì no�e také knihy o vampy-rismu a rùzné podobnì zamìøené èasopisy ,které obsahovaly napø. èlánky, jak vést èer-nou m�i. Kdy� experti zabavili jeho osobnípoèítaè, zjistili, �e byl pou�íván k nav�tì-vování vampýrských internetových strá-nek, jakými jsou napøíklad Vampire/DonorAlliance nebo Vampire Rights Movement.�A� ji� jsou tyto stránky seriozní èi ne, jejisté, �e z nich obvinìný èerpal informacea �e se o tuto problematiku zajímal,� øekl�alobce Thomas. Kdy� byl Hardman dotá-zán, zda ví nìco o vampýrech, odpovìdìl:�Já nemám ponìtí o �ádných okultních vì-cech.� Pøipojování na vampýrské interne-tové stránky odùvodnil tím, �e se chtìl pouzepodívat. Jeho zájmem prý nebyli vampýøi,nýbr� nesmrtelnost, o které prý vìdìl, �e jeto nereálná vìc, a nikdy ho prý nenapadlose z tohoto dùvodu stát vampýrem.

Podle �alobce Thomase vra�da nebylanìjakým náhlým výbuchem násilí a hnìvu,ale byla brutální, krutá a pøedem velmi do-bøe naplánována. �Do 24. 11. 2001 se ob-vinìný dozvìdìl dost vìcí o vampýrech nato, aby si umìl zodpovìdìt pro nìho dvìnejdùle�itìj�í otázky: jak se stát vampýrema jak být nesmrtelný. Rozhodl se tedy zabítjiného lidského tvora. To bylo nezbytné, abydosáhl svých cílù. A ve chvíli, kdy jehorodièe nebyli doma, spáchal plánovanou

vra�du, která mìlaukojit jeho bizarnía sobecké cíle.�Dále �alobce Tho-mas øekl, �e obvi-nìný není mentál-nì labilní, a jetedy odpovìdnýza své èiny.

Stále ov�emzùstává otázkou,co Hardmana k tak brutálnímu èinu vedlo.Hardman �il se svou matkou Julií, zdravotnísestrou, a jejím pøítelem Alanem Benney-worthem, bývalým hasièem. Narodil sea vyrùstal v Amlwch na severním pobøe�íAnglesey, do Llanfairpwll se pøestìhovaliv roce 1998. Tého� roku zemøel jeho otec,který sice ji� s jeho matkou ne�il, ale k nìmu�mìl velmi silný citový vztah. Ztrátou otcevelmi trpìl.

Detektiv Alan Jones øekl: �Pro násv�echny je velmi tì�ké pøijmout, �e by �loo nìjaký druh zájmu o vampyrismus. Alejsme schopni dokázat Hardmanùv zájemo nesmrtelnost. Ov�em co se vlastnì ode-hrává v jeho hlavì, to ví jen on.�

Dokonce i forenzní psycholog Ian Ste-phen øíká, �e Hardmanova rozvíjející se po-sedlost je velmi obtí�nì rozpoznatelná.�Mnoho mladých lidí se zajímá o podob-nou èást kultury jako on. Pro rodièe je velmiobtí�né rozpoznat normální zájmy od nìèe-ho, co mù�e být a� dìsivé. Urèité problémyv jeho minulosti mohly zpùsobit, �e jehozájem pøesáhl normální hranice. Kult vampy-rismu má co do èinìní se silou a dominancí,pou�ívá krev k dodání energie a nesmrtel-nosti. Pokud ho nìkdo zesmì�noval, mohlcítit potøebu to nìjakým zpùsobem vykom-penzovat - vampyrismus mu pak dal to, cohledal.�

Hardman byl odsouzen na do�ivotí.Odsouzený stále popírá jakoukoliv úèast navra�dì paní Leyshonové a jeho obhájce seproti rozsudku odvolal.

n

Pou�ité èlánkyhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2131621.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2131909.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2133797.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2134693.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2144066.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2151970.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2165555.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2166683.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2170124.stmhttp://news.bbc.co.uk/2/hi/wales/2220862.stm

Mathew Hardman.

Tibor Breèka (*1981) je studentem psychosociálníchstudií na Husitské teologické fakultì UK v Praze a do-brovolným pracovníkem PONS (Poradny o nábo�en-ských sektách) pøi HTF UK.

11

JÓGA,PØÍPØAH K ABSOLUTNU

Dlouhá tradice ve dvou nábo�enstvích i souèasná �ivotaschopnost èiní z jógy ojedinìlý jev

Ivan O. �tampach

Slo�itá nábo�enská scéna Indického poloostrova oznaèovaná v západní religionistice shrnujícímnázvem hinduismus má koøeny v málo probádaném nábo�enském �ivotì pùvodní drávidské popu-lace a v importovaných názorech a praktikách pøistìhovalého árijského obyvatelstva. Nám známýmproduktem tohoto prolnutí a zároveò spoleènì pøijímanou autoritou rozdílných hinduistických smìrùje ètveøice véd. Kolem 6. století tam dochází k posunu paradigmatu. Výrazem této zmìny je i vzniknového neteistického nábo�enství, buddhismu. V samotných hinduistických proudech se tento trendprojevuje ve stovkách nových textù oznaèovaných jako upani�ády. Védské oslavné zpìvy na starébohy a jejich velké èiny byly vystøídány filozoficko-nábo�enskými rozpravami. Staré mýty jsou novìinterpretovány. Nestaèí korektnì provést rituál, k bo�skému Brahma je tøeba se propracovat. Patøík tomu mravní, intelektuální a meditativní úsilí.

JÓGA,PØÍPØAH K ABSOLUTNU

Hinduistické tradice uznávají rùzné cestyk hlubokému prozøení a pro�ití jednotys Absolutnem. Tyto cesty odpovídají rùz-ným �ivotním etapám a rùzným lidskýmtypùm. V køes�anství v�dy dominovala ty-picky nábo�enská cesta, tedy oddanostBohu a jeho niterné i veøejné obøadnéuctívání. V Indii je tato bhakti márgapøekvapivì jen jedním ze tøí uznávanýchpostupù. Vedle ní se pøipou�tí také karmamárga, cesta èinù, cesta nesobeckého jed-nání, které samo o sobì nemá výslovnìnábo�enský ráz, a d�òána márga, cesta, ji�bychom v evropské duchovní tradici snadoznaèili jako gnostickou, tedy cestu medi-tativního poznání. Jóga je vlastnì jakousisystematizací tìchto duchovních cest. Jeto soustavná tìlesná a duchovní disciplínazahrnující v rùzných svých �kolách prvkytradièních cest indického èlovìka k doko-nalosti.

Øíkám-li, �e józe nìco v indické nábo-�enské tradici pøedchází, nevyjadøuji se tímk mínìní hinduistických autorit, které ji èinízákladem jakéhokoli nábo�enství a vùbecnejstar�í formou lidské cesty k bo�skému.Lze v tom spatøovat, øeknìme, jakési pøi-hlá�ení jógy k tisícileté linii duchovníchpraktik. Zde spí� mluvíme o józe tak, jak jevýslovnì pod tímto názvem dolo�ena vespisech, které mù�eme spolehlivì datovat.

Poèátky jógySamotné slovo jóga má v jazyce posvátnýchindických spisù, sanskrtu, význam �jho�.Tak jako jho spojuje ta�ná zvíøata s vozem,mají jógické praktiky spøáhnout èlovìkas bo�stvem, resp. zjevit skrytou jednotu át-

manu (vlastní podstaty èlovìka) s bo�skýmBrahmanem.

Cvièení jógického charakteru se mohlavyskytovat u� velmi brzy stranou od hlav-ního proudu árijského nábo�enství zalo�e-ného na védách, v nìm� se zdùrazòovalbráhmany pøedávaný a støe�ený rituál. Jinípìstovali v ústraní cvièení pøedávaná z uèi-tele na �áka. Nelze vylouèit, �e jóga je pro-jevem pøedárijské indické kultury. Ve spisechse objevuje v podobì i nám dnes známé poodlouèení buddhismu a d�inismu od základ-ního proudu tradice, pod jejich vlivema v konfrontaci s nimi. Tak klíèí z védskéa bráhmanské pùdy hinduismus jako refor-ma èi nová syntéza. Jeho souèástí je i jóga.

Východiskovým textem jógy je Bhaga-vadgíta, Zpìv Vzne�eného. V osmnáctizpìvech obsahuje pouèení o spojení èlovì-ka s nejvy��í skuteèností jógou poznání(d�òánajóga), jógou uctívání boha a láskyk bohu (bhaktijóga) a jógou nesobeckéhojednání (karmajóga). Prvky tøí cest v pro-pracovaném systému pak pøedstavuje sou-stava oznaèená pozdìji jako královská jóga(rad�ajóga). Pouèení je zasazeno do pøí-bìhu, ve kterém váhajícímu bojovníkoviArd�unovi vykládá jeho vozataj Kr�na jehováleèný úkol a celou situaci, v ní� se spolunacházejí jako symbol duchovního boje.

I kdy� se Bhagavadgíta bì�nì vydávái v pøekladech do evropských jazykù jakosamostatný spis, je vlastnì souèástí rozsáh-lého eposu Mahábhárata a navazuje naudálosti tam popisované. Celek vznikal po-dle odborníkù mezi 5. stol. pø. n. l. a 2. stol.n. l., tedy v  rozvíjejícím se hinduismu, ji� poarchaickém védském období v èase hledání

rùzných filozofických a duchovních cestpro praktikující jednotlivce.

Pøibli�nì v dobì vzniku Bhagavadgíty,asi ve 2. stol. pø. n. l. nebo pozdìji, se obje-vuje cosi jako uèebnice, Jógasútra (Roz-prava o józe), sbírka prùpovìdí ve ètyøechèástech, pøipisovaná autorovi jménem Pa-taòd�ali, o jeho� dal�ích aktivitách existujípouze dohady. Pojednává o samádhi, sply-nutí s Absolutnem, k nìmu� dochází pøi za-stavení my�lenkového procesu, o prostøed-cích, jak tento stav získat, o mimoøádnýchschopnostech, jich� je mo�no cvièenímdosáhnout, a o koneèném osvobození.

V Indii se u� ve staletích pøed na�imletopoètem a kolem pøelomu letopoètùvyskytují rùzné filozofické �koly podobnésmìrùm, které známe z antického Øeckaa chápeme jako poèátky evropské filozofie.Hinduistické autority neprohlásily za správ-nou pouze jednu z nich. Pøesto ale do�lok odli�ení �esti ortodoxních smìrù, dar�a-nù, od smìrù odmítnutých, jako byla napø.Èárvakova materialisticky zamìøená lóka-játa. Jóga se ocitla mezi ortodoxními smìrya je spolu s védántou dnes snad u� jedi-ným �ivým dìdictvím této historie.

Rad�ajóga jako komplexní jógaNa rad�ajóze lze pøedvést podrobný meto-dický postup �áka od poèátkù k vrcholnýmstavùm. Práce zaèíná fází zvanou jama. Jeto mravní prùprava, je� je v západních apli-kacích jógy èasto opomíjena. Zahrnuje se-beovládání podle pøijatých mravních zásad:neubli�ovat �ivým tvorùm, mluvit pravdi-vì, nekrást, být zdr�enlivý a opro�tìný odmajetku. Ve stupni nijama se k mravnímu

t é m a

12

�ivotu je�tì pøipojuje studium posvátnýchtextù a oddanost bohu. Lze øíci, �e je tuintegrován vý�e zmínìný bhaktický smìrjógy. Teprve po tìchto stupních pøicházíásana, soubor rùzných tìlesných polohusnadòujících meditaci. Následuje pránájá-ma, dechová cvièení zahrnující pravidelnévýdechy a vdechy se zadr�ením dechu mezitìmito fázemi. Pomocí pro �áka zde mù�e býtmantra (zpívaná, hlasitì vyslovovaná nebopøedstavovaná slabika, jméno nebo vìta).Tato cvièení jsou mínìna jako práces pránou, kosmickou energií pronikajícía o�ivující tìlo. Pátým z osmi stupòù rad�a-jógy je odpoutání smyslù od vnìj�ích pøed-mìtù, aby mysl nebyla nièím rozptylována.Vybrané prvky ásany a pránájámy, oddìlenéod toho, co pøedchází, i co následuje, sev západním svìtì pìstují pod indickým ná-zvem hathajóga.

Dal�í etapou rad�ajógy jsou tøi stupnìmeditace pøipravené dosavadní praxí. Vestupni dháraná mysl prodlévá u pøedmìtumeditace, ani� by se odchylovala. Dhjánaje pøedev�ím utlumením bì�ného my�lení,meditací ve vlastním smyslu slova a je bez-prostøední cestou k vrcholné zku�enosti.Samádhi je stav vìdomí pøevy�ujícícív�echny ostatní stavy; v nìm èlovìk podlejógy u� splývá s absolutnem. Projevuje senejdøíve v podobì jakýchsi zábleskù nebopøechodných stavù a pak se mù�e defini-tivnì ustálit a pøinést èlovìku plné osvo-bození z kolobìhu �ivotù a utrpení.

Rùzné typy hinduistické jógyKolem základního rámcevykresleného v Jógasútøea v Bhagavadgítì se postup-nì vyvinuly smìry, které zdù-razòují ten èi onen prvek jó-gických metod. Tak napøíkladkundalíni jóga se sna�í tìles-nými, dechovými a meditaèní-mi cvièeními probudit kun-dalíni, hadí sílu, která má døí-mat na dolním konci páteøea pøi své cestì nahoru máotevírat a aktivovat neviditel-ná centra organismu a rozvíjetrùzné schopnosti.

S tím souvisejí tantry,pozdìj�í hinduistické textyzamìøené na postupné vedení�áka labyrintem promìnlivéexistence k osvobození. Je-jich studium samo nestaèía praxe podle nich pøedpo-kládá autoritativního uèitele,gurua. Nìkdy se v této sou-

vislosti mluví o cestì levé ruky. Mìlo byzde jít nìkdy o neortodoxní, esoterní prak-tiky. Tantrická jóga má ètyøi stupnì: krijá-jóga spoèívá ve veøejných rituálech, reci-tování manter a studiu textù; èarjá-jógaumo�òuje po zvlá�tním zasvìcení konatrituál symbolizující osvícení; podstatoumahá-jógy je meditace zamìøená na rozvojobrazotvornosti, kdy se vnìj�í rituál pøená�ídovnitø mysli; anuttará-jóga má vést k úpl-nému osvobození a integraci pomocísymbolického (nebo fyzického) splynutís bo�ským sexuálním protìj�kem.

Aspar�ajóga je metodický postup propráci s myslí, kdy se jedinec stává nezúèast-nìným svìdkem svých vlastních psychic-kých aktivit. Tak má pronikat hrou zdáník nedvojné absolutní skuteènosti, skuteè-nosti, kde u� neplatí rozli�ení na duchaa hmotu, resp. subjekt a objekt.

�kola jógy podle klasického díla Jóga-vási�tha se metodicky pohybuje mezi medi-taènì prohloubenou d�òánajógou, tedysystematickým intelektuálním hledánímprvotní nedvojné skuteènosti, a dále té�karmajógou a pozdìji i bhaktijógou.

Jóga má �ivé �koly i v novovìku. Pøí-kladem mù�e být púrnajóga èi integrálníjóga, ji� rozvíjel �rí Aurobindo Ghó� (1872 �1950), tradiènì hinduisticky i modernì zá-padnì vzdìlaný indický intelektuál a du-chovní uèitel. V tomto systému lidská myslpostupuje po krocích od povrchního pøe-mý�lení k bezprostøednímu vnitønímu vì-

domí, které pøesahuje úzké hranice lidského�já�. Nemáme ale jen stoupat k bo�skémuvìdomí mimo jakékoli meze. Spí�e mámenechat bo�ský princip pùsobit v sobì, alei v na�em svìtì, a tak pøispívat k jeho pro-mìnì. To má vést k novým vztahùm a k no-vému uspoøádání spoleènosti. Cílem je vlast-nì zduchovnìní celé zemì a kosmu. Poku-sem realizovat tento ideál bylo èi je mìsteèkoAuroville, které Aurobindo zalo�il spoleènìse svou �ivotní dru�kou zvanou jeho stou-penci prostì Matka.

Jóga v buddhismuJóga, jak ji máme zachovánu v klasickýchspisech, se rozvíjí soubì�nì s buddhistic-kými metodami meditace. Dochází zøejmìk vzájemnému ovlivòování. Kolem 4. a 5. st.n. l. vzniká pùsobením nìkolika významnýchuèencù (napø. Asangy a Vasubandhy) �ko-la jógaèára (povádìní jógy). Vyjadøuje jiklasický spis mahájány Jógaèárabhúmi-�ástra (Pojednání o zemích jógaèáry). Filo-zoficky se tato �kola pøiklání k tomu, �e v�e,co lze vnímat, je èirá mysl. Ta vytváøí obra-zy mylnì pokládané za samostatné objekty.Bdìlým sledováním mysli poznáme, jakpøedmìty vznikají a zanikají. Ukazuje se, �emy sami ani na�e pøedmìty nemáme v prou-du mysli vlastní oddìlenou podstatu. Me-ditativní praxe, která k vede k prozøenía osvobození, se tu nazývá jóga. Jejím prv-ním krokem je pøedbì�né uznání, �e v�e jejen mysl. Pak následuje praxe vhledu; je topraktické ovìøování pøijaté nauky intui-tivním prohlédnutím svìta na�ich pøedstav.Dále pak cvièící prakticky proniká do proce-su tvorby a oèi��uje se od poskvrn mysli,a� dospívá k realizaci �tìla zákona�, vrchol-ného stavu, v nìm� se realizuje buddhovskápøirozenost vesmíru.

Tantrický buddhismus pìstovaný pù-vodnì v indické pravlasti buddhismu a po-sléze tradovaný hlavnì v Tibetu a v japon-ské �kole �ingon oznaèuje své mistry jakojóginy. Je podobný tantrajóze vèetnì stup-òù krijá, èarjá a anuttará, a diskutuje se,který z tìchto dvou smìrù je pùvodní.

Dne�ní jóga na cestì z Indiedo západního svìtaVedle ji� zmínìného Aurobinda Ghó�e pøi-spìl k obrodì hinduismu a k jeho postup-nému pøerodu z nábo�enství víceménì ná-rodního v nábo�enství svìtové praktikujícíjógin Rámakri�na (1836-1886). Praktikovalprý vedle vlastního hinduismu postupnìi nìkolik jiných nábo�enství a dospìl kezku�enosti, �e v�echna vedou k osvícení.

t é m a

Ramana Mahár�i, jeden z nejvìt�ích jóginù na�í doby.Fotografii poskytl Rudolf Skarnitzl.

13

V pojetí jeho �ákù èi obdivovatelù se jógastává univerzální cestou tìlesného a du-chovního cvièení v pozadí rùzných nábo-�enství. Rámakri�nùv �ák svámí Vivékánan-da (1863-1902) �íøil na dotud nepøesnì in-formovaném Západì hinduismus ne z do-slechu, nýbr� na základì své dlouholetépraxe. Vedle praxe rad�ajógy zdùrazòovalnové prvky, jako je (v duchu svého uèitele)spolupráce nábo�enství a péèe o potøebné.

Uctívaný svìtec pùvodem z ji�ní, tamil-ské èásti Indie, �rí Ramana Mahár�i (1879-1950) byl snad nejvìt�í autoritou ohlednìhinduistické duchovní praxe. Jeho zazna-menané rozhovory s �áky (sám nic nena-psal) èetlo v pøekladech mnoho lidí z Evropya Ameriky a mnozí pøijí�dìli za ním k pous-tevnì na hoøe Arunáèala. Nevázal se nakonkrétní �kolu a mluvil prý v�dy bezpro-støednì z vlastní mystické zku�enosti. Jehometoda neustálého dotazování �kdo jsemjá� pøipomíná d�òánajógu èi aspar�ajógu.

Ponìkud ve stínu dosud zmínìných stálParamhansa Jógánanda (1893-1952). Vy-uèoval kríja-jógu. Zalo�il sdru�ení Self-Realisation Fellowship. Byl v kontaktus významnými hinduistickými postavamisvé doby. Jeho vlastní �ivotopis je oblíbe-nou knihou a zdrojem inspirace pro èetnézájemce.

Na zaèátku západního zájmu o jógu jeTheosofická spoleènost zalo�ená roku 1875.Po poèáteèním období se její zájem soustøe-dil pod pøedsednictvím Annie Besantovéna hinduismus. Sídlo spoleènosti se pøe-sunulo z New Yorku do indického Adyaru.Jakýmsi poslem theosofie pro Západ mìlbýt Jiddu Kri�namurti (1895-1986), vydal sev�ak na vlastní nezávislé duchovní cestytaké do jisté míry inspirované jógou.

Nezávisle na theosofii vìnoval znaènoupozornost józe v první polovinì minuléhostoletí Anglièan Paul Brunton (1898-1981).Józe se vìnuje napø. ve svém prvním spisuTajnosti indické a také v posmrtnì vyda-ných vícedílných Zápiscích Paula Brunto-na.

Diskutabilním západním �iøitelem nauka praktik odvolávajících se na jógu byl au-tor disciplíny pojmenované v západnímduchu transcendentální meditace Mahari-�i Mahe� Jogi. Tento smìr o sobì ne zcelaprávem øíká, �e není nábo�enstvím ani filoz-ofií, nýbr� technikou. Praxe spoèívá v opa-kování mantry sdìlené individuálnì uèi-telem �ákovi, a to v duchu, dvakrát dennì,ráno a veèer asi po dvaceti minutách. Dal�ípodobnou postavou byl Aèárja Rad�ní�,který se sám pozdìji oznaèoval jako Osho

(1931-1990). Mluvil a jednalnanejvý� provokativnì a bylodmítán indickými autoritamii lidmi ze Západu. Mìl èetnéstoupence, kterým pøedávalv praktické rovinì svéráznousmìs jógy, zenu a mnoha dal-�ích smìrù a praktik.

Zakladatel Spoleènostipro vìdomí Kr�ny (ISKCON)Bhaktivédanta svámí Prab-hupáda nebývá obvykle po-kládán za jógina. Recitováníèi zpívání mahámantry HareKr�na a kázeò kolem tohov�ak mù�e být pokládáno zatyp bhakti-jógy. Vìnují setomu i na ISKCONu nezávis-lí stoupenci smìru gaudíjavai�náva.

Jóga v ÈeskuZe star�ích èeských zájemcùo jógu mù�eme zmínit KarlaWeinfurtera (1876 -1942),i kdy� se jí výslovnì nevìno-val a svùj vlastní smìr ozna-èoval jako èeskou køes�an-skou mystickou �kolu. Vedleklasických buddhistickýchmeditaèních metod doporu-èoval svým �ákùm rùzné praktiky kundalínijógy èi tantrické jógy také zku�ený praktikduchovních cest Fráòa Drtikol (1883-1961),známìj�í ov�em jako fotograf a malíø.

Dal�í generaci pøedstavovali man�eléMíla a Eduard Tomá�ovi, kteøí byli za svùjdlouhý, nedávno uzavøený �ivot v kontaktus Ramanou Mahari�im, Paulem Bruntonema Fráòou Drtikolem. V øadì knih, které psali,spoleènì pøedkládali tradièní smìry jógyz hinduistické i buddhistické tradice a tvoøilivlastní postupy cvièení, jim� dávali názvy.Jejich pøedná�kám naslouchaly tisíce lidí.Jiøí Vacek (nar. 1931), pùvodnì ètenáø Wein-furterových spisù, byl pak v kontaktu s po-kraèovateli Vivékánandova díla na Západìa s Mílou Tomá�ovou. Pomocí pøekladù,vlastních pøedná�ek a v osobních kontak-tech zdùrazòuje vnitøní osobní praxi jakozáklad v�ech nábo�enství. Kvìtoslav Mi-naøík (1908-1974) pí�e nejvíc o buddhistickéstezce, ale vìnuje se svým osobním zpù-sobem i józe, pøedev�ím ve svazku Jógav �ivotì souèasného èlovìka.

Pravdìpodobnì tisíce stoupencù máu nás té� indický v Rakousku sídlící gurusvámí Mahé�varánanda. Na letních, víken-dových a jiných kurzech, napø. v centrech

t é m a

ve Støílkách u Kyjova, ve �rí Dévpurid�íá�ramu ve �ïárci u Skutèe a pøi setkáníchv rùzných mìstech se jóga pìstuje se zamì-øením na její zdravotní i duchovní aspekty.Má jít o souhrn tradièních jógických �kol.Charakteristické pro jeho sdru�ení Jógav denním �ivotì jsou také kontakty s pøed-staviteli jiných nábo�enství a dùraz na pod-poru míru ve svìtì.

Nejèastìj�ím kontaktem èeské veøejnostis jógou je její hathajógická varianta pìs-tovaná jako kondièní cvièení ve zdravot-ních a tìlovýchovných souvislostech.

n

PoznámkaPro pøehlednost uvádím v tomto textu nové termíny zejménapøi prvním výskytu kurzívou.

PramenyAurobindo, sri: The Riddle of the World, Sri Aurobindo

Ashram, Pondicherry 1973Bhagavadgíta, Odeon, Praha 1976Jóga v denním �ivotì on line http://www.joga.czKol.: Lexikon východní moudrosti, Victoria Publishing, Praha

a Votobia, Olomouc 1996Poradenství prevence problémù, on line http://www.

tmcentrum.cz/Satguru.cz on line http://www.satguru.cz/�rí Dévpurid�í á�ram on line http://joga.gdi.cz/joga.htmlWerner Karel: Malá encyklopedie hinduismu, Atlantis, Brno

1996

Sebezkoumání podle Ramana Mahár�ihoMetodu, kterou Ramana v�dy doporuèoval a o kteréhovoøil jako o nejjednodu��í a kterou kladl na prvnímísto, bylo sebezkoumání...Ka�dá sádhana,* mimo metody sebezkoumání, pøed-pokládá podr�ení mysli jako nástroje pro vykonávánísádhany. Bez mysli není mo�né sádhany vykonávat.Bìhem sádhan bere ego na sebe jemnìj�í a jemnìj�íformy, úmìrnì dle stavù, kterými prochází, ale samoo sobì není nikdy znièeno. Úsilí znièit ego-mysl jinousádhanou ne� sebezkoumáním, pøirovnává Ramanak situaci, kdy za policistu pøevleèený zlodìj pátrá pozlodìji, kterým je on sám.Jógové písmo v základì pøijímá mylné chápání bì�nýchlidí �já jsem tìlo a mám oddìlenou existenci� a uèí tudí�karma, bhakti, rád�a a d�òánajógu.Karmajóga øíká: �Konej bez pøivislosti k ovoci, vze�lé-mu z èinnosti.�Bjaktijóga øíká: �Nemiluj nic jiného, miluj jedinì Boha.�Rád�ajóga øíká: �Oddìlením se od Boha poní�il ses nanepatrnou individuální du�i; jdi a spoj se s Ním opìt.�D�òánajóga øíká: �Poznej Boha.�Ve v�ech tìchto ètyøech jógách musí být �já�...Ramana v�ak naprosto nepopírá úèinnost tìchto klasic-kých cest, nicménì pro závìreèné rozpu�tìní jógamioèi�tìného ega, pova�uje cestu sebezkoumání pro po-noøení do zdroje, do Vìdomí, a tím jeho rozpu�tìní, zajedinì úèinnou.* sádhana - metoda duchovního cvièení

Rudolf Skarnitzl, Úvod do filozofie a praxe jógy, Onyx 1997

14

JÓGAV NA�Í ZEMI

Nedávná historie a souèasnost jógy a jejích skupin u nás

Jan Jandus a Miroslav Rotrekl

K pochopení stavu souèasné èeské jógové scény je tøeba se tro-chu vrátit do minulosti a pokusit se naèrtnout, alespoò v hlavníchobrysech, situaci pøed rokem 1989.

JÓGAV NA�Í ZEMI

t é m a

Cílem tohoto výletu bude v�ak pouze po-pis atmosféry a pomìrù, nikoli popis udá-lostí a jejich aktérù. Historické zpracovánítéto látky na svého autora je�tì èeká. Protose v úvodní èásti tohoto èlánku, a� na výjim-ky, vyhneme uvádìní konkrétních jmen.

Jóga pod dohledemPrvní veøejné informace o józe v totalitní éøeÈeskoslovenska se objevily jako pøedzvìstjara 1968 v podobì publikací a èasopisec-kých èlánkù (zvlá�tì Mladý svìt) popisu-jících nìkteré cviky, nebo systém hathajó-gy. V roce 1971 je�tì vychází, na dlouhoudobu jediná, obsáhlá publikace popisujícíjógu jako ucelený systém v neokle�tìné �íøivèetnì du�evních a duchovních aspektù(�Jóga � od staré Indie k dne�ku� autorùBartoòová, Ba�ný, Merhaut, Skarnitzl). Pub-likace, které potom vycházely a� do roku1989, se vesmìs omezovaly na popis fyzic-kých cvièení z jógy (hathajóga), relaxaènítechniky a �ivotosprávu. O duchovním roz-mìru jógy se explicitnì mluvit nemohlo.

V té dobì vznikly kolem nìkolika absol-ventù pobytu v nìkterých indických á�ra-

mech skupinky cvièencù, které za tehdej�ísituace obtí�nì hledaly legální rámec prosvoji existenci. Nìkteré jej nena�ly a pùso-bily více ménì pololegálnì a� ilegálnì, nì-které jej po èase na�ly v rámci jednotnétìlovýchovy, ale za cenu omezení  rozsahuprezentace jógy a jógových technik pomi-nutím v�ech duchovních aspektù jógy. Tytoskupiny byly zaøazeny nejprve do oddílùzdravotní tìlesné výchovy, pozdìji do od-dílù základní a rekreaèní tìlovýchovy jakooddíly jógových cvièení.

Termín jógová cvièení dobøe vystihovalto, co se v tìchto oddílech nebo kursechsmìlo nabízet � tj. z jógy vyjmutá nìkteráhathajógická cvièení, relaxaèní technikya nìkteré oèistné techniky. Nìkdy v osm-desátých letech se podaøil re�imu (a� u� zá-mìrnì nebo nevìdomky) grandiózní pod-vod na veøejnosti v chápání pojmu jóga.K velké radosti cvièitelù i cvièencù jógy senajednou smìlo a zaèalo hovoøit o cvièeníjógy, místo o jógových cvièeních, o oddí-lech jógy, místo o oddílech jógových cvi-èení. Povolený rozsah èinností v  oddílechv�ak zùstal nezmìnìn. Tak byly vytvoøeny

pøedpoklady pro dlouhodobé zkreslení ob-sahu pojmu jóga u èeskoslovenské veøej-nosti v tom smyslu, �e jóga je pouze nìjakézdravotnì prospì�né cvièení. Dùsledky po-psaného stavu sklízíme dodnes.

Praktické ovlivòování obsahu èinnostioddílù jógových cvièení, pozdìji oddílùjógy, probíhalo samozøejmì pøes jednotnýsystém tìlovýchovy s jejími rùznými komi-semi jógy (federální, èeskou a slovenskou,krajskými a okresními) vèetnì obvodníchvedoucích. To v�echno byly funkce, donich� se �povolávalo�. Nejpodstatnìj�íovlivòování v�ak probíhalo prostøednic-tvím kvalifikací a kvalifikaèních zkou�ekcvièitelù. V praxi to vypadalo tak, �e ten,kdo chtìl pùsobit jako cvièitel oddílu jógy,musel projít pøíslu�ným tìlovýchovným�kolením. Nejprve na nìj musel být navr�ena vybrán, a potom musel získat kvalifikacicvièitele IV. tøídy základní a rekreaèní tìles-né výchovy (ZRTV), která vùbec s jógovýmicvièeními nesouvisela. A� po tom mohl po-stupovat dále a získat kvalifikaci cvièitelejógy III. tøídy a po dal�ím výbìru nìkteøízájemci i II. tøídy. Kvalifikace cvièitele jógyI. tøídy se dala získat pouze jmenováním.Stát tak mìl prostøednictvím kontrolyosnov tìchto kurzù a výbìru kandidátùmo�nost regulovat a usmìròovat obsahv�ech legálních kursù jógy.

I pøesto se nìkterým cvièitelùm úspì�-nì daøilo do svých kursù duchovní rozmìrjógy v nìjaké, by� zastøené, formì propa-�ovat. Mnohde existovaly pro dùvìryhod-né zájemce jakési �pokraèovací� kursyv soukromí. Totalitní re�im omezením vnìj�ísvobody jednotlivce na nìj pøirozenì vy-víjel tlak, který vedl mnoho lidí k hledánísvobody vnitøní, a mnoho lidí pak pøicháze-lo s takovouto motivací i do kursù jógy.

V dùsledku informaèní uzavøenosti to-talitního systému a pøirozené tolerantnostijógového prostøedí byla jógová veøejnostvelice vstøícná i vùèi jiným alternativnímpøístupùm k èlovìku, eventuálnì k jehozdraví. Tím do�lo k tomu, �e na pùdì jógo-vých kursù nalezly vstøícnou pùdu a mnoh-dy i odrazový mùstek k rozjezdu i oborys jógou nesouvisející, ale související sezdravým �ivotním stylem nebo alternativnímedicínou, jako napø. makrobiotika, akupre-sura aj.

Ovlivòování èeskoslovenské jógyz vnìj�ích zdrojù bylo velmi sporadickéa vìt�inou pøíle�itostné (svámí Gítánanda,A. van Lysbeth, Gojál aj.). Mo�nosti syste-matiètìj�ího pùsobení se dostalo praktickyjen dvìma osobám. Nìkolikrát nav�tívil teh-

Pozdrav Slunci, známý systém dva-nácti jógových pozic.

Ilustrace: Rodinná encyklopediealternativní medicíny, Výbìr, 1997.

12

3

4

56 7

8

9

10

1112

15

t é m a

dej�í Èeskoslovensko na pozvání Ústavufyziologických regulací ÈSAV pracovníklékaøského centra pro výzkum jógy v in-dickém Lonavle MUDr. Mukund Bhole,který významnì pozitivnì ovlivnil na�i jó-govou veøejnost. Dále dostal mo�nost pù-sobit u nás (ale, podle sdìlení jeho �ákù,pouze za cenu vynucené dohody se státníbezpeèností ve smyslu omezení rozsahuvyuèované látky o filozofii jógy a v�echnyduchovní aspekty) svámí Mahé�varánan-da, tehdy sídlící ve Vídni.

Nìkteøí zahranièní uèitelé v soukromýchrozhovorech doporuèovali èeskosloven-ským uèitelùm jógy, aby jógu za�títili tím, �ebudou vyzdvihovat její zdravotní aspektya dají ji k dispozici lékaøským výzkumùm.Takové výzkumy v té dobì skuteènì probí-haly na pùdì Ústavu fyziologických regu-lací ÈSAV.

Ani za popsaných podmínek v�ak v pra-xi nedo�lo k tomu, aby jóga byla v�emicvièiteli prezentována stejnì. Ji� zde se pro-jevoval rùzný pøístup k povinné interpreta-ci, daný u ka�dého cvièitele pøedchozímizku�enostmi a jeho vlastní osobností.V soukromém pùsobení byly tyto rozdílyje�tì vìt�í. Na jedné stranì pùsobily sku-piny zamìøené na gymnastické provedeníjednotlivých ásan s dùrazem na estetikuformy (tzv. gymnastika jógy), na druhé stra-nì skupiny, které se plnì soustøeïovalypouze na duchovní aspekty jógy. Mezi tímbylo celé spektrum skupin bli��ích k jed-nomu nebo druhému kraji. Ji� zde byl po-lo�en základ pozdìj�ího vyprofilování jed-notlivých �kol a skupin po listopadu 1989.

Stav za totality mù�eme struènì charak-terizovat takto: potlaèení duchovního roz-mìru jógy a její urèitá �degradace� na zdra-votnì prospì�nou disciplínu, státní kontro-la a øízení jógového dìní prostøednictvímjednotného systému tìlovýchovy s mono-polem na udìlování kvalifikací cvièitelù,duchovní aspekty jógy se prezentují pouzev soukromí.

Jóga na svobodìPo listopadu 1989 velká èást cvièitelù jógyv reakci na vý�e popsaný stav zakládáv Praze v kvìtnu 1990 vlastní profesníorganizaci, obèanské sdru�ení s názvemSdru�ení uèitelù jógy (SUJ) s pùsobnostípro Èeskou republiku. Èást jich zùstává vesvazku tìlovýchovy, nìkteøí zakládají vlastníorganizace, nìkteré spí�e lokálního význa-mu.

Novì vzniklé SUJ jako profesní orga-nizace uèitelù jógy plnì respektovala fakt,

�e existují rùzné smìry a mo�nosti interpre-tace jógy a ve svých stanovách je postavi-la v�echny naroveò. Ve stanovách bylo za-kotveno, �e èlenství v nové organizaci jepouze pro aktivní uèitele, nikoli pro adeptynebo cvièence. Pøedpokládalo se, �e vlast-ní aktivity uèitelù smìrem k adeptùm nebocvièencùm jógy se budou odehrávat na jinépùdì. A to v�ude tam, kde bude zájema budou k tomu vhodné podmínky (vlastnísoukromé pùsobení, tìlovýchova, zdravot-nictví, církve, nábo�enské spoleènosti aj.).Nová organizace si zámìrnì nechtìla brátna bedra zbyteènì �iroký organizaèní zábìrèinnosti právì proto, aby se mohla plnìsoustøedit pouze na své hlavní poslání. Do-stala do vínku jako hlavní úkoly hájit spo-leèné zájmy uèitelù jógy, vytváøet svýmèlenùm podmínky pro navazování vzájem-ných kontaktù a poznávání uèitelù rùzných�kol a rùzných smìrù, vést je ke vzájemnétoleranci a úctì, zabývat se výchovou no-vých uèitelù jógy, potvrzovat na �ádost èle-na (pøi splnìní podmínek schválených shro-má�dìním v�ech uèitelù) jeho oprávnìnívyuèovat jógu, navazovat styky s obdobný-mi organizacemi doma i v zahranièí, zpro-støedkovávat výmìnu informací z oblastijógy a dal�ích smìrù sledujících duchovnírozvoj èlovìka.

Na zalo�ení SUJ se podílelo cca 150uèitelù jógy, ji� tehdy seskupených do 13názorových skupin, zárodkù budoucích�kol a smìrù. Zakládající èlenové po�adovaliod své organizace splnìní nìkolika základ-ních po�adavkù.

První a nejdùle�itìj�í byl (a stále je) po-�adavek na mo�nost svobodného a nikýmneomezovaného pùsobení rùzných názo-rových �kol. Z tohoto po�adavku vyplynu-lo i odmítnutí jednotného systému vzdì-

lávání a �kolení cvièitelù jógy a pøeneseníodpovìdnosti za kvalifikaci uèitelù na je-jich �koly. To bylo také odùvodnìno tím, �etradiènì se jóga v�dy pøedávala pøímoz uèitele na �áka, jako vlastní zku�enosta pro�itek. Jóga se nikdy institucionálnìnestudovala, v�dy ji uèitel pøedával na zá-kladì vlastních pro�itkù.

Dále z tohoto po�adavku plyne nutnosthospodáøské nezávislosti nové organizacezejména na dotacích od státu. (Èinnost SUJje skuteènì od svého zalo�ení dodnes fi-nancována pouze z pøíspìvkù èlenù.)

Jako protiváha svobodného pùsobeníbez hranic je ve stanovách SUJ formulová-na i odpovìdnost uèitele v odstavci nazva-ném Etika uèitele. Etika uèitele jógy bylaformulována v souladu s obecnými prin-cipy jógové filozofie, které uznávají (neboby mìly uznávat) v�echny �koly:

�Tolerovat a respektovat rùzné kon-cepce jógy, filozofické smìry a nábo�enství.Respektovat osobnost �áka a jeho právokdykoliv si svobodnì zvolit uèitele i du-chovní cestu. Uèení jógy nikomu nevnuco-vat, ale pøedávat jen tomu, kdo o nì po�ádá.Vyuèovat jen to, co je ovìøené osobní praxí.Nést plnou odpovìdnost za pøedávané me-tody. Svého poslání uèitele nezneu�ívatmateriálnì, citovì ani psychicky. Na veøej-nosti vystupovat jen svým jménem, popøí-padì jménem osob, je� ho k vystoupenípovìøily.�

Z etiky uèitele jógy je mo�né logickydovodit i postoje SUJ k nejrùznìj�ím otáz-kám, které ani v dobì vzniku sdru�ení ne-byly aktuální - napø. k otázce jógy ve �kol-ství. Pokud by ve �kolství (pro neplnoleté�áky a studenty) mìlo být zavedeno nìcojiného ne� právì jen systém zdravotnì pro-spì�ných �jógových cvièení� (v podstatì

O hledání gurua

Pravý aspirant jógy brzy narazí na otázku spojenou s tradicí, �e je jóga pøedávánakvalifikovaným uèitelem (guruem). Na tuto otázku v�ak není snadná a jednoducháodpovìd�, zvlá�tì kdy� nechceme posílit pøedsudky, a� jsou pro èi proti osobì gurua.

Pro hledajícího je guru velmi dùle�itý. Av�ak potí�e, které ve spojení s ním vznikají,existují na základì subjektivního pohledu hledajícího. Èlovìk by mìl mít základní poznánío guruech. Mìl by být schopen zjistit, zda èlovìk, který vypadá jako guru, je skuteènìguruem. K tomu by mìl nejprve poznat, zda ten, kdo ká�e o dosa�ení velkého uspoko-jení a míru, tìchto vìcí sám dosáhl. Pokud jste strávili nìjaký èas s tzv. guruem a ne-poznali na sobì zmìnu, mìli byste mít pochyby, zda dotyèný je opravdovým guruem...Abychom poznali, zda guru je pravý, k tomu je tøeba mít vycvièené oko. Jedno dobréindické pøísloví øíká: �Ne� se napije� vody, dobøe ji proceï. Ne� pøijme� gurua, peèlivìjej pøezkou�ej!� Pøijmìte gurua jen tehdy, jestli�e jste ho bezpeènì poznali. Nepøijímejtenìkoho za gurua jenom proto, �e vám jiní øekli, �e je guruem. Nikdy nepodléhejte slepévíøe.

Rudolf Skarnitzl, Úvod do filozofie a praxe jógy, Onyx 1997

16

t é m a

systém cvièení jako za totality bez vazbyna konkrétní jógovou �kolu nebo smìr),muselo by to být pouze jako volitelný pøed-mìt zvolený s informovaným souhlasemrodièù. Nejlépe pøímo z jejich iniciativypodobnì jako s výukou nábo�enství.

Dal�ím základním po�adavkem bylo to,aby nová organizace co nejvíce odpovída-la principùm nezkreslené demokracie. Tosamozøejmì znamená volené orgány. Vzhle-dem k tomu, �e �kola s velkým poètemuèitelù by mohla SUJ ovládnout, byl kromìv�eobecnì volených orgánù - tzn. výborus pøedsedou v èele - ustanoven té� poradnísbor SUJ, co� je sbor zástupcù jednotlivých�kol (jedna �kola jeden hlas), kterému bylosvìøeno rozhodování v koncepèních a zvlá-�tì záva�ných otázkách.

Jak ji� bylo øeèeno, zalo�ení SUJ v roce1990 se úèastnilo 13 nezávislých skupinuèitelù. Poèet skupin s postupem èasu nej-prve rostl a� k èíslu 19, poté zase klesla ustálil se na dne�ních 9. V prùbìhu trváníorganizace se nìkteré skupiny vzdaly svéhoèlenství v SUJ, jiné se rozpadly èi trans-formovaly do jiných.

V souèasné dobì se tedy hlásí k pro-gramu SUJ celkem devìt jógových skupin(�kol). Aèkoliv do�lo ke sní�ení poètu sku-pin, nedo�lo ke sní�ení poètu øádných èlenù.Nìkteré jógové skupiny se prezentují jed-notnou uèitelskou náplní - jednotliví uèitelévyuèují témìø shodným postupem, urèenýmjejich vedoucím pøedstavitelem, v jinýchskupinách vládne vìt�í tolerance a vìt�í �íøejógové náplnì. Obojí je prospì�né a vedek tomu, �e si mù�e �ák vybrat podle svýchpøedstav a po�adavkù.

Programová náplò jednotlivých �kol bysama o sobì vydala na daleko obsáhlej�íèlánek, ne� je rozsah tohoto pøíspìvku,a nejvíce povoláni k jeho napsání by bylipøímo pøedstavitelé tìchto �kol. Proto se

omezíme pouze na jejich výèet (øazeno abe-cednì podle jména pøedstavitele �koly):

� Skupina Sdru�ení pøátel integrální jó-gy, soustøedìná kolem význaèné postavyèeské jógy, èestné èlenky SUJ, PhDr. Mila-dy Bartoòové.

� Skupina kolem Jiøího Èumpelíka roz-víjí zku�enosti, které získal na pøelomu 60.a 70. let pøi pobytu v á�ramu u svámího Gítá-nandy v Indii.

� Jóga pro moderního èlovìka, organizaè-ní du�í této skupiny je RNDr. Leo Jagelka;skupina se pøevá�nì hlásí k postupùm po-dle Iyengára; uèitelé skupiny vyuèují pøe-vá�nì jógu zamìøenou na zlep�ování tìles-né kondice.

� Skupina Integrální jóga, soustøedìnákolem Jaroslavy Kapitolové, vy�la z pojetíjógy Dr. Bartoòové, které rozvíjí podobným,by� vlastním smìrem. Skupina se té� okra-jovì zabývá prezentací Feldenkraisovy me-tody v ÈR pro její vnitøní blízkost ke zpùso-bu cvièení jógy.

� Jóga v denním �ivotì, jedna z nejpoèet-nìj�ích skupin SUJ, reprezentovaná uvnitøsdru�ení Ing. Janou Procházkovou. Skupi-na uèí jógu podle systému, jeho� autoremje svámí Mahé�varánanda.

� �kola jógy Liberec, pod vedením dvo-jice uèitelù Marie Mihulové a Milana Svo-body rozvíjí vlastní pojetí vyvá�ené inte-grální jógy.

� Pra�ská Prajága, skupina s vlastnímprogramem, její� dominantní náplní je náda-jóga a tantrajóga, hlavním pøedstavitelem�koly je Ing. Jiøí Mazánek.

� Støedisko jógy svámího Satjánandy,jeho� vùdèí postavou je primáø MUDr. Ka-rel Ne�por, CSc.

� Skupina Jóga v rehabilitaci, soustøedì-ná kolem doc. MUDr. Votavy, CSc. Skupinutvoøí uèitelé pøevá�nì z øad lékaøù a zdra-votních sester pùsobících ve zdravotnic-kých zaøízeních; souèasnì pùsobí nìkteøíèlenové této skupiny v Sekci pro vyu�itíjógy v rehabilitaci pøi Èeské lékaøské spo-leènosti Jana Evangelisty Purkynì.

SUJ od svého zalo�ení dodnes vyvíjístálou aktivní èinnost v oblasti vzájemnéhosetkávání a poznávání zastáncù jednotli-vých �kol. O kvalitì èinnosti svìdèí to, �epoèet èlenù od zalo�ení stoupl na dvojná-sobek, a dvakrát roènì poøádaná setkáníèlenù s odborným programem jsou pravi-delnì hojnì nav�tìvovaná (prùmìrná úèast80 - 150 èlenù). SUJ se ji� od svého zalo�enísna�ilo navazovat kontakty s jinými subjek-ty nejen na èeské, ale i zahranièní scénì. Odsvého zalo�ení má dohodu o spoluprácis Pra�ským sdru�ením sport pro v�echny(PSSPV). Na základì této dohody se sdru-�ení stará o udr�ování kvalifikace cvièitelù,kteøí v PSSPV pùsobí. Ji� v roce 1990 bylanabídnuta obdobná spolupráce Èeské obcisokolské (ÈOS). Ta v�ak tehdy nabídku nazavedení jógových cvièení nebo jógy dosvého programu odmítla s odùvodnìním, �ejóga není jen cvièení, ale i jistá ideologie,a tu ÈOS tehdy nechtìla, nebo� má vlastní.Spolupráce byla navázána a� koncem 90 let.Spolupráce s jógovými subjekty, které ne-mají v SUJ zastoupení, se zatím omezovalapouze na pøíle�itostné informaèní vstupy nasetkáních pro uèitele.

Sdru�ení muselo za dobu své existencenìkolikrát obhajovat mo�nost svobodnéhopùsobení na základì�ivnostenského záko-na. To toti� dává uèi-telùm jógy nejjedno-du��í mo�nost svo-bodné èinnosti: staèí

Nìkteré jógové polohy (ásany), jich� si zvlá�tì cenil Ramana Mahár�i (viz 3. strana obálky): 1. sukhásana, 2. siddhásana, 3. padmásana(lotosový sed) a 4. simhásana (lev). První dvì polohy jsou pøedstupni tøetí, nejdokonalej�í meditaèní polohy - lotosového kvìtu.

1 2 3 4

17

t é m a

pronajmout prostor na cvièení a vybrat kur-sovné od �ákù. V souvislosti se zavádìním�ivnostenského zákona a jeho novel bylynìkolikrát zøetelnì poci�ovány snahy o re-stauraci nìkým kontrolovaného systémuudìlování kvalifikací (a� ji� tento zájem jemotivován ideologicky, nebo ekonomicky).

Jóga mimo Sdru�eníKromì SUJ pùsobí v dne�ní dobì na jógovéscénì více subjektù, i kdy� jako profesníorganizace uèitelù a cvièitelù jógy je SUJv ÈR stále jedinou organizací. Ostatní orga-nizace jsou buï základnou jednotlivých�kol, nebo se jedná o organizace sportovní-ho a tìlovýchovného charakteru, kde je jógavyu�ívána jako zdravotnì prospì�né cvi-èení. U nìkterých vrcholných sportovníchorganizací, jejich� hospodaøení a èinnostjsou dlouhodobì neprùhledné, se mù�emeprávem domnívat, �e pøi jejich vzniku hrálanezanedbatelnou roli snaha o získání do-tací a mo�nost jejich rozdìlování.

Jako organizaèní základny nìkterých�kol zastoupených v SUJ je mo�no chápatzejména tyto subjekty:

� Sdru�ení pøátel integrální jógy podduchovním vedením Dr. Milady Bartoòové,na jeho� zalo�ení a fungování se podílel vý-znamnou mìrou dnes ji� ne�ijící RostislavHo�ek.

� Svaz Jóga v denním �ivotì svámího Ma-hé�varánandy se sídlem ve Støílkách, jako�-to zastøe�ující organizace pro v�echny spol-ky, které se k jeho uèení hlásí.

� Støedisko jógy svámího Satjánandy podvedením Karla Ne�pora.

V rámci tìlovýchovy jsou to subjekty, tvo-øené jednak cvièiteli, kteøí v tìlovýchovìzùstali nepøetr�itì pùsobit i po roce 1989,

RNDr. Jan Jandus (*1945) je pøedsedou Sdru�ení uèitelùjógy od zalo�ení do roku 1999, jógou se zabývá od roku1978.Miroslav Rotrekl (* 1943) je pøedsedou Sdru�ení uèitelùjógy po 1. 1. 2000. Józe se vìnuje od roku 1972.

jednak tìmi, kteøí se tam vrátili. V prvé øadìmusíme jmenovat Unii jógy, která navázalana to pozitivní, co bylo v józe v tìlovýcho-vì pøed listopadem 89. Unie jógy je samo-statný právní subjekt v rámci tìlovýchov-né organizace Èeská asociace sport prov�echny. Sdru�uje kolektivní èleny v oddí-lech jógy tìlovýchovných jednot, sportov-ních klubù a jiných skupin a èleny individuál-ní. V Èeské republice je jednou z nejvìt�íchorganizací zabývající se cvièením jógy. Prosvou potøebu �kolí cvièitele jógy kvalifi-kaèních tøíd III. II. a I. Nedávná zmìnastanov prohloubila demokratické principyvedení organizace volenými orgány. Organi-zace je finanènì dotována z rozpoètu ÈASPV, a to úmìrnì k poètu registrovanýchcvièencù.

Dále je to Èeský svaz jógy zalo�ený kon-troverzní osobou - Janem Vlasákem, nejprvejako samostatný subjekt mimo tìlovýcho-vu, teprve pozdìji pøijatý do svazku ÈSTV.Tento svaz se hlásil ke gymnastickému po-jetí jógy a� do odchodu J. Vlasáka z vedenísvazu. Sklon ke sportovnímu pojetí jógy trvádodnes a navenek je vyjádøen i souèinnos-tí s FTVS UK. Po odvolání a odchoduJ. Vlasáka musel svaz nìkolik let øe�it pro-blémy nejasného hospodaøení a organizaè-ní problémy. Nìkterými dùsledky pùsobenízakladatele svazu jsou zkreslené informaceo józe, které jsou dodnes hluboce ulo�enyv hlavách mnohých ministerských úøed-níkù. Organizace je dotována finanènímiprostøedky z rozpoètu ÈSTV.

Èeská obec sokolská po asi osmi letechpøehodnotila své pùvodní odmítavé stano-visko a zaøadila cvièení jógy v rámci moder-nizace stávajícího tìlovýchovného progra-mu. Oddíly jógy jsou postaveny naroveòostatním tìlocvièným specializacím v Soko-le a jsou metodicky øízeny Komisí jógy ÈOS.Èlenové jsou dotováni z finanèních pro-

5

7

støedkù ústøedních orgánù. Pro svou potøe-bu vychovává ve �kolících støediscích cvièi-tele jógy podle ústøednì schválených pro-pozic. Vzhledem k personálnímu zastoupenív øídících orgánech SUJ a Komise jógy ÈOSje vzájemná spolupráce na dobré úrovni.

Mimo vý�e uvedených subjektù pùsobína území Èeské republiky v souèasné dobìmnoho dal�ích spolkù, zájmových skupini organizací zabývajících se jógou. Jsou topøevá�nì organizace solitérní, které neusilujío komunikaci s ostatními �kolami. Jejichvýèet, pokud by mìl být vyèerpávající, byjistì byl úctyhodný. Zde pouze jako pøíkladuveïme z tìch nejviditelnìj�ích alespoò �á-ky �rí Èinmoje, hnutí Haré Kr�na, �áky �ríMatád�í, �áky hlásící se k Satja sai Báboviaj. Autorùm tohoto pøíspìvku ani pøesnénázvy jejich organizací nejsou známy a ne-pova�ují je pro úèel tohoto èlánku za pod-statné. Ostatnì vìt�ina z nich není patrnìètenáøùm tohoto èasopisu úplnì neznáma.

Shrnuto. Na souèasné èeské jógovéscénì pùsobí jedna profesní organizace, sekterou v rùzné formì spolupracuje nìkolikdal�ích organizací vìnujících se jak tradièníjóze, tak i jejímu tìlovýchovnému pojetí.Dále zde pùsobí organizace a spolky, kteréspoleènou platformu nevyhledávají. Lzekonstatovat, �e prostøedí je svobodné, ni-kdo nikomu nevnucuje svoje názory a po-stupy. Státní správa zatím do této oblastizasahuje minimálnì; i kdy� snahy po zaøa-zení jógy opìt mezi tìlovýchovné disciplíny(a tím podøízení ministerstvu �kolství s jehovzdìlávací a akreditaèní hierarchií) byly za-znamenány nìkolikrát v�dy prostøednic-tvím novel �ivnostenského zákona.

n

A nìkteré dal�í polohy: 5. majurásana (páv), 6. u�trásana (velbloud - viz poslední stranu obálky) a 7. jógamudrá, která je zároveò i symbolem jógy.Z knihy Jiøího Votavy a kol., Jóga oèima lékaøù, Avicenum, Praha 1988

6 7

18

UÈENÍ SVÁMÍHOMAHÉ�VARÁNANDY

Mahé�varánanda èerpá svùj systém �Jóga v denním �ivotì� z nìkolika autentických zdrojù

Martin FárekSvámí Mahé�varánanda1 pøijel do Evropy jako jeden z mnoha indických uèitelù jógy. V roce 1972zaèal pùsobit ve Vídni. Bìhem nìkolika následujících let vytvoøil systém Jógy v denním �ivotì, kterýsi pomìrnì rychle získal velkou popularitu. Dnes podle tohoto systému cvièí tisíce lidí v Evropì,Kanadì, Spojených státech a dal�ích zemích. Také u nás se mnoho lidí stalo �áky ,,Svamid�iho�, jakje Mahé�varánanda svámí èasto svými stoupenci oslovován. Z jakých tradic vychází autor tak popu-lárního systému jógy? Jedná se pouze o systém psychofyzických cvièení, jak je èasto jóga u náschápána? Jaké jsou cíle, filozofie, etika a praxe Jógy v denním �ivotì?

UÈENÍ SVÁMÍHOMAHÉ�VARÁNANDY

Maháprabhud�í (1828-1963), svìtec v Mahé�va-ránandovì linii.

Ilustrace: �Days of Life�

t é m a

Uèení a praxi Mahé�varánandy svámíhomù�eme charakterizovat jako kombinacihned nìkolika indických tradic. Filozofickyje zcela jistì stoupencem slavného �ankary(asi 8. století), zakladatele uèení advaita-védánty. K �ankarovi se také hlasí posloup-nost uèitelù, do které svámí Mahé�varánan-da patøí. Velká èást praxe je v�ak zalo�enana spojení Pataòd�aliho systému osmi-stupòové jógy s hathajógou. Pøesto�e �an-kara pøedstavuje zakladatele advaitovéhosmìru védánty, jednoho ze �esti klasickýchfilozofických indických systémù, a Pataò-d�aliho jóga jiný z této �estice, nìkdy ve

støedovìku se vìt�ina jógových �kol pøi-hlásila k �ankarovi. Mahé�varánanda svámísvé uèení formuluje v duchu tohoto propo-jení védánty s jógovými �kolami.

Vìt�ina jógových smìrù také doporuèu-je uctívání osobního bo�stva, a v prùbìhustøedovìku byla do velké míry ovlivnìnarùznými smìry bhakti,2 kladoucími dùraz naoddanost Vi�nuovi, �ivovi, nìkteré z jejichpodob, pøípadnì dal�ím bo�stvùm. Velkývliv tìchto hnutí je v uèení svámího Ma-hé�varánandy zøejmý - v dùrazu na uèenío bhakti a milosti, v dùle�itosti postaveníuèitele - gurua, v praxi meditace manter

a zpìvu. Navíc �rí Díp Nárájan Ma-haprabhud�í, významný pøedchùdcesvámího Mahé�varánandy,3 byl svý-mi �áky pova�ován za Vi�nuova ava-tára.4

Podívejme se nejdøíve na filozofiiMahé�varánandy svámího. Zaèínáodpovìdí na otázku: Kdo jsem já?Odpovìï zní: Átman - du�e.5 Du�e jev tomto pojetí nakonec toto�ná s Bo-hem, jak je èasto pøekládán pojembrahma. Je jednotou v�eho, ve kterése rozplývá rozdíl mezi individuali-tami. Smysly vnímaný svìt, i tìlo, jsoupouhou iluzí.

Tento stav bytí, nakonec jedinýskuteèný, nazývá Mahé�varánandasvámí �Bo�ským vìdomím�. Indi-viduální átman putuje kolobìhem zro-zování a smrti do té doby, dokud seneoèistí duchovní praxí a milostíuèitele od nahromadìných výsledkùsvých èinù, a kdy� se zbaví v�echtu�eb, dosáhne nakonec své pùvod-ní bo�ské pøirozenosti. Takový stavje také oznaèován jako mók�a - vy-svobození. Jedná se zde jasnì o �an-

karovo uèení naprosté toto�nosti átmanus brahma, tedy �nedvojnosti� - advaity.

Praktickou cestou k dosa�ení vysvobo-zení je pro svámího Mahé�varánandu jóga.Tady je na místì aspoò zmínit nesnáze sesamotným termínem jóga. Tento pojem mìla má v indickém kontextu nìkolik významù,i kdy� v�echny spolu souvisejí. V nej�ir�ímsmyslu je mo�no øíci, �e jóga oznaèuje rùznáfilozoficko-nábo�enská uèení a praktiky,které se v Indii rozvíjely urèitì u� nìkdyv prùbìhu prvního tisíciletí pø. Kr. Tytorùzné formy jógy jsou v Bhagavadgítì kla-sifikovány a zároveò uvedeny do jednohoharmonického celku s dùrazem na jógu od-danosti osobnímu Bohu (bhaktijógu).

Zároveò je ale jóga i cílem tìchto uèenía praktik (napø. v Bhagavadgítì 2.53). Jógaje také èasto pøekládána jako spojení (slovoje odvozeno od slovesného koøene �jud��),ve smyslu spojení átmanu s brahma. Dálese pojmem jóga oznaèuje jeden ze �esti kla-sických filozofických systémù Indie. Vý-znamným uèitelem a mo�ná zakladatelem�koly byl Pataòd�ali, kterému se pøipisujeJógasútra, základní text této �koly, a kterýsnad pùsobil ve druhém století po Kr.

A právì Pataòd�aliho systém jógy jedal�ím ze zdrojù uèení i praxe Mahé�vará-nandy svámího. Jedná se o osmistupòovýsystém, nìkdy oznaèovaný jako královskájóga (rád�ajóga), obsahující etické a morál-ní po�adavky, tìlesné pozice, dechová, kon-centraèní a meditaèní cvièení. Dal�í jógo-vou tradicí, na kterou svámí Mahé�vará-nanda navazuje, je hathajóga. Tento smìrse výraznì orientuje na práci s tìlem, roz-pracovává mno�ství pozic, oèistných tech-nik, a také známý model tìlesných centernazývaných èakry a energetických �kanál-kù� èi drah (nádí).

19

t é m a

Hathajógové uèení se pøipisuje Matsjén-drovi a jeho �áku Górak�anáthovi, o kterýchs urèitostí mù�eme øíci pouze to, �e �ili nej-pozdìji v období první poloviny desátéhostoletí. Koøeny jejich uèení jsou v�ak nepo-chybnì mnohem star�í. Navazují na tantric-ké smìry, charakteristické zamìøením praxena lidské tìlo, rozpracováním pojetí o tìlejako mikrokosmu coby odrazu vesmíru,a hledající v nìm zdroj jemných sil a neoby-èejných schopností. Tantrická uèení do-dnes pøedstavují pro západní badatele oøí-�ek, proto�e souèasní stoupenci tantry dr�ísvé uèení v tajnosti a jejich známé textypou�ívají symbolický, nezasvìcenci nesro-zumitelný jazyk.

Hathajóga, navazující na tantrická uèení,byla pozdìji spojována s Pataòd�aliho systé-mem do jednoho celku (ostatnì u� nejslav-nìj�í hathajógový text Hathajógapradípikáøíká, �e hathajóga je pøípravou pro �vý�inyrád�ajógy�). Pro zjednodu�ení se zde bude-me vìnovat uèení Mahé�varánandy svá-mího v kontextu obou jógových smìrù.

Pataòd�ali definuje jógu jako zastavení,ovládnutí èi potlaèení pohybu mysli (èitta-vrtti-niródha), a toté� uèí autor Jógy v den-ním �ivotì. S výhledem na cíl cesty - samá-dhi, stav, ve kterém mizí rozdíl mezi subjek-tem a objektem meditace, a který je ztoto�-òován s vysvobozením, se svámí Mahé�va-ránanda pøi výuce v zásadì dr�í Pataòd�alihosystému osmistupòové jógy. Poèáteèní dva

stupnì nabádají adepta jógy k roz-voji dobrých vlastností. První pìticezásad: neubli�ování, pravdivost,nekradení, cudnost a nechtivost (èinehromadìní) je v pozdìj�ích jógo-vých textech nìkdy doplnìna je�tìo soucit, vnitøní poctivost èi integ-ritu, trpìlivost, vytrvalost a støíd-most v jídle.

Svámí Mahé�varánanda v�ech-ny tyto zásady uèí a rozvádí. Upo-zoròuje, �e ubli�ovat je mo�né natøech úrovních, poèínaje my�lenka-mi, slovy a nakonec i èiny. Nabádásvé �áky, aby se uèili pìstovat po-zitivní pøístup a my�lenky, mluvilis laskavostí a porozumìním a dobøezva�ovali své jednání. Èasto vyzý-vá ke �tìdrosti a nesobecké snazepomáhat ostatním. Øíká dokonce, �eslu�ba druhým je dùle�itìj�í ne�modlitba èi meditace.V rámci ne-ubli�ování po�aduje rovnì� pøijetívegetariánské stravy. Cudnost inter-pretuje v tradièním duchu jakocelibát pro studenty minimálnì do

dvaceti let, a umìøenost pohlavního �ivotav man�elství. Mahé�varánanda svámí takérozvádí nekradení: ,,Nevìnujte se my�len-kám na u�ívání nìèeho, co vám nepat-øí...Nesmíte krást druhým jejich pocity, je-jich lásku. Kdy� se dva lidé milují, nevstu-pujte mezi nì...�6 Zajímavé je, �e do nekra-dení zahrnuje i akademickou poctivost (ne-krást my�lenky druhých).

Dal�í stupeò obsahuje opìt pìtici zásad:èistotu, spokojenost, odøíkavost, studiumpísem a oddanost osobnímu Bohu. Èisto-tou se míní èistota tìla (ka�dodenní koupel,èisté �aty, také sem spadají speciální oèist-né techniky jako je napø. výplach støev)i èistota my�lení, cítìní a chtìní. Spokoje-nost je výzvou k vyrovnanému pøístupuk �ivotu, ke spokojenosti s tím, co pøijde,bez zbyteèné a nadmìrné honby za novýmivìcmi a zá�itky (pøístup v ostrém kontrastus konzumentskou mentalitou �íøenou v na�ídne�ní spoleènosti). V pojetí osobního Bo-ha je v�ak svámí Mahé�varánanda násle-dovníkem pozdìj�ího uèitele �ankary, odli-�ujícího se od Pataòd�aliho.

Pataòd�ali se øadí k filozofii dualismu,co� zjednodu�enì znamená, �e uznává exis-tenci dvou vìèných principù, zvaných pu-ru�a a prakrti. Puru�a je �osobnost�, �iváentita. Tìchto entit je nespoèetné mno�ství.Prakrti je �to, co vytváøí�, také oznaèovanájako neprojevený princip. Spojením tìchtoprincipù dochází k postupnému tvoøení

svìta - k projevení prakrti. V tomto proje-veném svìtì se puru�ové zaplétají a dostá-vají se tak pod vliv prakrti.

Jeden puru�a ale v Pataòd�aliho uèenípod vlivem prakrti není. Jógasútra øíká, �eBùh je ten �zvlá�tní puru�a�, který neníovlivnìn pøíèinami utrpení, èinnostmi ani je-jich plody. Tento Bùh (í�vara) �byl uèitelempøedchùdcù a není ovlivnìn èasem�. Díkyoddanosti k nìmu je mo�né dosáhnoutsamádhi - vysvobození (ver�e 1.23 -26).

A ani v tomto samádhi podle Pataò-d�aliho prakrti nepøestává existovat, neníjen pouhou iluzí, jako u �ankary. Stejnì takopravdové já, puru�a, ani po vysvobozeníz vlivu prakrti nepøestává existovat, neroz-plývá se v brahma, je jedním osvobozenýma vìènì existujícím já z mnoha. V tom je roz-díl mezi �ankarou, a tedy svámím Mahé�-varánandou (stoupenci uèení o nedvoj-nosti, nedualismu), a mezi Pataòd�alim.

Vra�me se k dal�ím stupòùm rád�ajógy.Po etických zásadách následují dle Pataò-d�aliho dal�í stupnì: ásany (tìlesné pozicea cviky) a pránájáma (dechová cvièení).Hlavním cílem cvièení je uklidnìní, zti�enímysli a její pøíprava na soustøedìní a medi-taci. Svámí Mahé�varánanda zdùrazòuje, �ecílem jógy je �sebeuskuteènìní�, odpovìïna otázku �Kdo jsem?�, a nikoli formovánísvalù, udr�ení pìkné postavy èi zhubnutí.Pøíznivé úèinky cvièení svého systému nazdraví èlovìka pova�uje také za dùle�ité, alenikoli za hlavní. Jóga v denním �ivotì je tedyjen v u��ím smyslu systém tìlesných a de-chových cvièení.

Nicménì i fyzická pøíprava je v tomtosystému dùle�itá. Mahé�varánanda svámíøíká, �e �jógin by mìl mistrnì zvládnout 84pozic�, a uvádí existenci osmi milionù ètyøset tisíc ásan v józe.7 Je jasné, �e v tomtonavazuje na pozdìj�í rozvoj hathajógy, pro-to�e Pataòd�ali ásany definuje jednodu�ejako stabilní, nehybné a zároveò pohodlnépozice tìla, a nejznámnìj�í komentáø Pa-taòd�aliho Jógasúter Jógabhá�ja uvádípouze tøináct pozic. Zato pozdìj�í Hathajó-gapradípiká zmiòuje osmdesát ètyøi ásan(ver� 1.33), odtud zøejmì vychází i vý�e cito-vaný výrok. Také dùkladné rozvinutí a sys-tematizace dechových cvikù je zøejmì plo-dem pozdìj�ího rozvoje hathajógy. Na tom-to základì vytvoøil Mahé�varánanda svámísvùj systém ásan a pránájámy, rozdìlenýpodle obtí�nosti do osmi úrovní. �ák za-èíná tou nejsna��í a do dal�í úrovnì mù�epostoupit nejdøíve po tøech mìsících pravi-delného cvièení.

Mahé�varánandùv uèitel Madhavánanda (*1923).Foto: Booklet k nahrávce

Madhavánandových písní.

20

Mahé�varánanda na fotografii v publikaci, vydané ke 20. výroèízaèátku jeho mise na Západì.

Ilustrace: �Days of Life�,International Sri Deep Madhavananda Ashram Fellowsip, 1992.

t é m a

Dal�ími stupni Pataòd�aliho jógy jsousta�ení smyslù �dovnitø�, odpoutání odvnìj�ího svìta, a soustøedìní. Svámí Ma-hé�varánanda uèí v tomto duchu své �ákyrùzným koncentraèním cvièením, jako jesoustøedìní na jeden bod, napøíklad zrakemna plamen svíèky, anebo vizualizace (pøed-stavování si nìjaké vìci se zavøenýma oèi-ma). Nedílnou souèástí vy��ích stupòù praxeautora Jógy v denním �ivotì jsou hatha-jógová cvièení zamìøená na tzv. èakry. Po-dle hathajógových textù má lidská bytostvíce úrovní, ne� je jen tìlo slo�ené z kostí,masa, krve atd. Hathajógini popisují centraenergie, èakry (doslova kolo, kruh), umís-tìná v lidském tìle nad sebou od oblastidolního konce páteøe po temeno hlavy. Natyto èakry má být navázána celá sí� ener-getických drah.

Velmi zjednodu�enì øeèeno se v tomtopøístupu poèítá s nutností tato centra oèis-tit, �o�ivit� a soustøedit do nich jemnouenergii zvanou prána. Soustøedìním tétoenergie a vìdomí hathajógin usiluje o do-sa�ení úrovnì nejvy��í èakry, tradiènìumís�ované tìsnì nad temeno hlavy. Tammá podle uèení hathajógových textù dojítk dosa�ení samádhi. Sámadhi popisujesvámí Mahé�varánanda jako stav osvobo-zení a ztoto�òuje jej se splynutím átmanus brahma, jako �vplynutí do vesmírného

svìtla� a �rozpu�tìníse v nìm�. Jeho uèenízde odpovídá hatha-jógovým textùm (jakojsou napø. Ghéran-dasamhitá a Hatha-jógapradípiká), alenikoli Pataòd�alimu,jak jsme vidìli døíve.

Veliký vliv nasvámího Mahé�va-ránandu a jeho pøed-chùdce mìla evident-nì bhaktická hnutí.Pod pojmem bhaktirozumíme mno�stvíindických tradic pro-pagujících bezvý-hradnou oddanostosobnímu Bohu, pøi-èem� nejstar�í stopybhaktického pøístupunajdeme u� v upani-�adách (nejstar�í sedatují do první polo-viny prvního tisíciletípø. Kr.). Není mo�nése nyní ani struènì

zabývat nìkolika významnými bhaktickýmitradicemi, které se v prùbìhu posledníchdvou tisíc let objevily v Indii. Zamìøíme seaspoò na jeden smìr, pro na�e téma dùle-�itý. Svámí Mahé�-varánanda svým �á-kùm explicitnì øíká, �emusejí nejdøíve projíttzv. saguna bhakti,aby potom dosáhlisplynutí, jednotys brahma.8

Tím ukazuje svounávaznost na hnutís eve ro ind i ckýchsantù. Tito bhaktovéhovoøí o bhakti k o-sobnímu Bohu, kterýmá vlastnosti (sagu-na), ale za lep�í pova-�ovali tzv. nirgunabhakti, neboli od-danost k Bohu, kterýstojí za vlastnostmi,v tomto pojetí tedyoddanost k neosob-nímu brahma. SvámíMahé�varánandadost èasto cituje jejichvýroky a zpívá jejichpísnì - zejména tvor-

bu Kabíra a guru Nánaka. Santovské uèenímìlo tøi pilíøe: recitace bo�ích jmen (nám),spoleèenství praktikujících (satsang), kdehlavní náplní setkání bylo zpívání ná-bo�enských písní a bo�ích jmen, a dùvìruv �dokonalého uèitele� (satguru). SvámíMahé�varánanda rovnì� pøikládá velkývýznam recitaci Bo�ích jmen, spoleènýmsezením, kde uèitel se svými �áky støídavìvykládá uèení, zpívá a medituje, a nenahra-ditelné úloze uèitele. Pou�ívá pøitom san-tovských pojmù (nám, satsang, satguru).Bìhem nìkterých spoleèných shromá�dìníse vìnuje jen zpìvu a modlitbám. K odda-nosti v duchu nirguna bhakti navíc svámíMahé�varánanda uctívá �ivu, pro nìho�jsou urèeny i nìkteré významné obøady (na-pø. slavnostní otevírání nového velkéhocentra v Rad�asthánu bylo zahájeno ritemobìtování �ivovi, který provádìli místníbráhmani).

V uèení svámího Mahé�varánandy setedy setkává a mísí mnoho prvkù hned nìko-lika rùzných indických nábo�enských tra-dic. A jak je v indickém nábo�enském pro-storu bì�né, zdánlivì protichùdná tvrzenía rùznorodá praxe jsou zde spojovány dojednoho celku. Autorita uèitelské posloup-nosti je posvìcena vírou v bo�ství Mahá-prabhud�ího, ale i dal�í uèitelé jsou pova-�ováni za zvlá�tní osobnosti - sám Mahé�-varánanda svámí je pova�ován za inkarnaci

�Jak jsem u� øekl, jóga není jedinou cestou vedoucí k Bohu. Jemnoho zpùsobù, jak v tomto svìtì konat dobro... Mnoho lidíje jóginy ve svých srdcích, aèkoliv v bì�ném slova smyslujógu neprovádìjí. Nesedají v meditaci, ale mají èistá srdce,pozitivnì uva�ují a ke v�em pøistupují s láskou.�

Mahé�varánanda svámí, Novi Sad, leden 1998

�Smyslem a cílem �ivota je rozvoj vìdomí a� do vrcholnéhostádia Vìdomí vesmírného. Du�e se pøitom navrací ke své pod-statì, a� koneènì átmá splyne s paramátmou. Na této poutipùsobí na du�i mnoho vlivù prostøedí a ty jí buï ulehèují,nebo naopak ztì�ují cestu.Pro duchovní rozvoj jsou obzvlá�tì pøíznivé ètyøi pøedpokla-dy: narodit se jako èlovìk, být duchovnì vychováván milu-jícími rodièi, mít vrozenou touhu po poznání a po pravdì, setkatse s opravdovým Mistrem - tattvadar�í gurudévem a svìøit sejeho vedení.Pokud je nám po�ehnáno takovým �tìstím, �e se v�echny ètyøièinitelé sejdou v na�em �ivotì, máme cestu k seberealizaci ne-smírnì usnadnìnou. Nevyu�ijeme-li onìch vzácných pøedpo-kladù, budeme patrnì po mnoho dal�ích zrození èekat na novoupøíle�itost.�

Mahé�varánanda Paramhans �rí svámí, Skryté síly v èlovìku,Mladá fronta, Praha 1992

21

CHYTRÁCTVÍS JÓGOU

Náborové hrátky mezi tìlesným cvièením a nábo�enstvím

Zdenìk Vojtí�ek

�Pøíle�itost dìlá zlodìje,� øíká moudré pøísloví. Hluboko zakoøenìnévìdomí znaèné èásti èeské veøejnosti o józe jako systému tìles-ných cvièení bez nábo�enského obsahu se stalo pro �áky svámíhoMahé�varánandy pøíle�itostí, jejímu� poku�ení podlehli. Navzdorysvým pravdìpodobnì dobrým úmyslùm se tak stali nespolehlivouskupinou, která je pro veøejnost spí�e nebezpeèím ne� pøínosem.

t é m a

Mgr. Martin Fárek (*1974) je absolventem historie naFilozofické fakultì UK. V souèasné dobì studuje v dok-torském programu religionistiku v Ústavu filozofie a re-ligionistiky na Filozofické fakultì UK.

CHYTRÁCTVÍS JÓGOU

jednoho z legendárních sedmi svìtcù, síd-lících podle Purán v nejvy��ích èástech ves-míru. Také prohlá�ení významných osob-ností za bo�ské avatáry je v Indii velmièastým jevem. Vùèi takovým tvrzením, ste-jnì jako vùèi nìkterým dal�ím prvkùm uèenía praxe, mù�e ze strany nìkterých vy-hranìných indických nábo�enských smìrùzaznívat ostrá kritika. Autentiènost Mahé�-varánandy svámího v�ak nespoèívá jenv návaznosti na nìjaké uèení, ale zejménav pokraèování jógových, hathajógovýcha bhaktických praktik, vèetnì rituálù spo-jených s dùle�itými událostmi lidského�ivota. V Indii je nakonec dùle�itìj�í vlastnínábo�enská praxe ne� filozofická výcho-diska. Mahé�varánanda svámí navíc svýmuèením zapadá do �iroce sdílených pøed-stav Indù o filozofii a nábo�enství.

n

Poznámky1 Sanskrtská jména a slova pøepisujeme pro zjednodu�ení

do èe�tiny.2 Bhakti - cesta oddanosti osobnímu bo�stvu.3 Maháprabhud�í (1828-1963) byl uèitelem Mádhavá-

nandy svámího (narozen 1923), uèitele svámího Mahé�-varánandy (narozen 1946).

4 Avatár - �ten, který sestoupil�, èili Bùh sestupující nazem (èastý pøeklad �inkarnace� není pøesný).

5 V sanskrtu jsou pou�ity pojmy átman, brahma, paramát-man, pro které jsou èeské pojmy du�e, Bùh a Naddu�ejen pøibli�né a ponìkud problematické pøeklady, ale zdesvùj úèel splní.

6 Z pøedná�ky Mahé�varánandy svámího o Pataòd�alihosystému rád�ajógy, Bìlehrad, kvìten 1982.

7 Z té�e pøedná�ky.8 Pøedná�ka Mahé�varánandy svámího o vytrvání ve víøe,

Pohorje, leden 1985

PodìkováníZa konzultaci a zapùjèení literatury dìkuji panu VojtìchuHavlovi a panu Lubomíru Ondraèkovi.

LiteraturaBANREJI, Sures Chandra: Studies in Origin and Develop-

ment of Yoga, 1st ed., Calcutta, Punthi Pustak, 1995BURLEY, Mikel: Hatha-Yoga. Its Context, Theory and Prac-

tice, 1st ed., Delhi, Motilal Banarsidass, 2000FEUERSTEIN, Georg: The Yoga Tradition. Its History, Lite-

rature, Philosophy and Practice., 1st ed., Prescott, HohmPress, 1998

MÁDHAVÁNANDA: Svámí Paramhans, Lílá amrit. �ivotbo�ského mistra �rí Maháprabhud�ího, 1. èeské vydání,Martin, Vydavatelstvo Mahé�varánanda Joga v dennom�ivotì, 1995

MAHESHWARANANDA, Swami Paramahansa: Meetingswith a Yogi, 1st English ed., Delhi, B.R. Publishing Cor-poration, 1994

MAHÉ�VARÁNANDA, Svámí Paramahansa: Jóga v denním�ivotì, 1. èeské vydání, Brno, Blok, 1990

MAHÉ�VARÁNANDA, Svámí Paramahansa: Skryté sílyv èlovìku, 1. èeské vydání, Praha, Mladá fronta, 1992

PhDr. Zdenìk Vojtí�ek (*1963) je odborným asistentemna katedøe psychosociálních vìd Husitské teologickéfakulty UK, mluvèím Spoleènosti pro studium sekt a no-vých nábo�enských smìrù a �éfredaktorem Dingiru.

Není pochyb o tom, �e Èeský svaz Jógav denním �ivotì je nábo�enskou spoleènos-tí. Aèkoli v èele svazu stejnì jako v èeleNadace �ivoucí svìtlo Maháprabhudíp sat-sang stojí jiní lidé, nikdo neváhá, �e inspirá-torem aktivit tìchto organizací a duchovnímvùdcem jejich èlenù je svámí Mahé�vará-nanda. Pøinesl na Západ konsistentní, naindické tradici dobøe zalo�ené nábo�enskéuèení. Mahé�varánanda tak stojí vedle svá-mího Prabhupády a jiných Indù, kteøí oboha-tili nábo�enský �ivot na Západì o èást indic-ké duchovní tradice.

Je docela pøirozené, �e nábo�enské spo-leènosti se v sekulárním prostøedí sna�í pre-zentovat tak, aby mìly mo�nost zaujmoutty, kdo se necítí být nábo�enskými lidmi.Abychom opìt uvedli pøíklad - pro takovouprezentaci má Prabhupádovo hnutí HaréKri�na své Centrum pro védská studia.

Tento zpùsob, pøi nìm� mají být oslo-veny rùzné èásti spoleènosti, ov�em doved-li Mahé�varánandovi �áci do absurdníchrozmìrù. Zatímco by oddané Kri�ny asi ne-napadlo prezentovat se jako hathajógickáskupina, Mahé�varánandovi �áci zvou ve-øejnost na cvièení v rámci dobøe promy�-leného systému Jóga v denním �ivotì. Natìchto cvièeních jsou pak úèastníci jemnìvedeni k tomu, aby svámího Mahé�vará-nandu pøijali za uèitele nejen svého tìla, alei du�e. Ti, kdo pùvodnì pøi�li �jenom si za-cvièit�, se najednou ocitají v moravské In-dii (v á�ramu ve Støílkách) u nohou bo�ské-ho mistra, zasvìceni jím a obdarováni odnìho jedineènou mantrou.

Tento postup je eticky sporný, ale u do-spìlých lidí mù�eme pøedpokládat, �e dotéto manipulativní hry vstupují dobrovol-nì. Podobnì mù�eme doufat, �e Mahé�va-ránandovi následovníci si problematiènostsvé �taktiky� neuvìdomují.

Takové pøedpoklady ale bohu�el nejsoumo�né v pøípadech, kdy se Mahé�varánan-dovi stoupenci pokou�ejí protlaèit systémJóga v denním �ivotì do �kol.1 Nejde pøi-tom o program, který by byl nábo�enskyneutrální. Na pøípravì neutrálního progra-mu by se podíleli zástupci rùzných jógic-kých �kol a byl by patrnì garantován pro-fesní organizací, jakou je Sdru�ení uèitelùjógy. Naopak: jak ji� bylo øeèeno, systémJóga v denním �ivotì pøedstavuje vyhra-nìný nábo�enský smìr, koncentrovaný najednu vùdcovskou osobnost. Cestièky, ji-mi� se postupnì dostává do �kolství,2 zøe-telnì znamenají poru�ování zásady nábo-�enské neutrality �kolství. Mno�ství a pro-vázanost tìchto cestièek témìø vyluèujímo�nost, �e poru�ování této zásady mù�ebýt nezámìrné nebo neuvìdomìlé.

Jeden pøíklad na závìr: vysoko�kolskýpedagog, který na Filozofické fakultì vesvých pøedná�kách v pøedmìtu �Jóga - ces-ta k moudrosti� nezakrytì propaguje dílosvámího Mahé�varánandy,3 mù�e být stu-dentùm svým náboráøstvím smì�ný. Vìc jeale vá�nìj�í: ukazuje, jak slabé jsou u nási ty demokratické principy, které jsou na Zá-padì pova�ovány za samozøejmé. n

Poznámky1 Na tento zámìr nìkolik let upozoròoval Ministerstvo

�kolství, mláde�e a tìlovýchovy ministerský expert,psycholog a dlouholetý cvièitel jógy Václav Zdra�ila.- Autor má k dispozici jeho zprávy z let 1992 a 1997.

2 Pøíkladem mù�e být konference Jóga v praxi pedagoga,poøádaná ve spolupráci s Pedagogickou fakultou Jiho-èeské univerzity roku 1997, vydání stejnojmennýchskript na té�e fakultì roku 1995, projekt R.A.S.T., kterýpoèítal se zavedením systému Jógy v denním �ivotì naslovenských veøejných �kolách a který rozhýbal sloven-skou politickou scénu roku 2001, apod.

3 Jedná se o Ostravskou univerzitu, ale podobné situacenastaly i na jiných vysokých �kolách.

22

ABY MYSLZTICHLA

Rozhovor s jóginem Rudolfem Skarnitzlem

Zdenìk Vojtí�ek

Mgr. Rudolf Skarnitzl (* 1925) je mezi èeskými jóginy uznávanouautoritou. Je obdivuhodné, �e získal hluboké znalosti v dobì, kdynebylo vùbec snadné dostat se k informacím o tradici jógy. A samo-zøejmì - od svého mládí jógu praktikuje.

ABY MYSLZTICHLA

r o z h o v o r

Rozhovor jsme vedli v polovinì listopaduu Skarnitzlových na pra�ském Ji�ním Mìstì.

Dost èasto se mne lidé ptají, zda jógaznamená tìlesná cvièení, nebo zda je to me-toda duchovního rozvoje. Jak byste odpo-vìdìl vy?

Jóga pøi�la na Západ v 50. letech jako tìles-ná cvièení, jako odvar, který se dá prodat.Kdy� se nìkdo zabývá jógou jako profesio-nál, jak mù�e prodávat nìco duchovního?Jak se chcete napøíklad v placených hodi-nách zabývat svým svrchovaným já? - Tak�ejóga se na Západì zredukovala a zjednodu�i-la, ale klasická indická jóga podlePataòd�aliho má vrchol v samádhi a její cílje ryze duchovní.

Ono je to vlastnì takto: kdy� pøijdetev Indii k nìjakému dokonalému mistrovis nìjakou otázkou, on vám odpoví podleva�í úrovnì. On vidí, co jste schopen absor-bovat, a podle toho vám odpoví. On vámneuká�e rovnou vrchol.

Tak�e ti Indové, kteøí v 50. letech jezdili naZápad, nemohli zdej�ím lidem dát nic vícene� hathajógu.

Ano, s tím, �e dávali urèitý výhled i k dal�í-mu. Ov�em ten výhled èasem utrpìl. Hatha-jógini spí�e ukazovali výteènosti rùznýchgymnastických pozic, proto�e tím zaujalipozornost. Tím, �e se nìkomu nepohnoumy�lenky po dobu deseti minut, pozornostnezíská...

Proto na tu svou otázku dostanete takérùzné odpovìdi. Svaz uèitelù jógy se zabý-vá tím, co je mìøitelné a spatøitelné. Má prav-du, co jiného má dìlat? A neøíká, �e to jekonec, ale vede dál. Tím se vracíme k esencijógy. Jóga má skuteènì za cíl poznání jádraté bytosti, která je zároveò jádrem i celéhovesmíru. O nic víc a nic ménì se v józe ne-jedná. K tomu má klasická Pataòd�aliho jógaurèité pomùcky a pøístupy.

Ve svých knihách pøipomínáte, �e hledánítohoto cíle je ale ji� star�ího data ne� Pa-taòd�ali.

O tom, �e jóga existovala ji� pøed Pataò-d�alim, se dozvídáme z upani�ad z asi 7. sto-letí pøed na�ím letopoètem. A upani�adyzase navazovaly na védy a u� ve védách jeprvní jasná zmínka o bhaktijóze.

Upani�ady �ly pøímo k duchovnímujádru a nezabývaly se nièím jiným ne� po-znáním Svrchovaného Já (èesky to neumí-me vyjádøit, nìmecky by to bylo �selbst�,anglicky �self�), které tvoøí jednotu (lep�ímpojmem by byla �jednost�). Tato �jednost�je dosa�itelná sebezkoumáním.

Otázkou pøi sebezkoumání je �Kdo jsemjá?�. Je to svrchovaná otázka, proto�e egopokládá tuto otázku mysli. Mysl je v pod-statì mechanická a ví, �e má pùvod, a tak sek tomu pùvodu otoèí a pro tu chvíli ztichne.Na tuto otázku není intelektuální odpovìd,to by v�ecko byla odpovìï ega.

Hlavním reprezentantem tohoto zkou-mání sebe sama, který tuto starou metoduoèistil a modernizoval, byl minulém století�ijící Ramana Mahár�i.

To je atmavièára, sebedotazování.

Ano, sebedotazování nebo sebezkoumání.Mù�ete se sebe dotazovat a vlastnì i sebezkoumat otázkami: Kdo vnímá? Kdo vidí?Koho ty my�lenky napadají? Tìmito otázka-mi se dostáváte za intelekt a za mysl, a tímke zdroji své vlastní bytosti.

Proè je mysl nìèím, co je tøeba obejít?

Mysl je u bì�ného èlovìka orientovánaven. A èlovìk také oèekává �tìstí zvenèí.Ale toto vnìj�í �tìstí ho neuspokojí, proto�evenku je velká mìnlivost, svìt je mnohost-ní a to uspokojení je v�dycky velice krátké.Tento problém nás vede k tomu, co to jevùbec �tìstí. Odkud pochází, který materiálje radost, co je to za benzin, co je to za plyn,kdy� vám nìco udìlá radost, kde se to vevás najednou bere? A to analyzuje jógaa øíká, �e toto v�echno má pùvod veSvrchovaném Já, které prosakuje ve chví-lích, kdy nastává zklidnìní mysli. Kdy� na-stává zklidnìní mysli, nastává i vnímáníuspokojení.

To znamená, �e mír je hlavním cílem. Toje - sanskrtsky nazýváno - ánanda. Ánandaje bla�enost, je to hluboké uspokojení v ce-listvosti. Mír je nejvìt�í hodnotou, kteráprosakuje z na�eho vnitøku do na�í mysli.Opravdové �tìstí, øíká jóga, jde jedinì ze-vnitø a naleznete ho jedinì v sobì. A ta ces-ta k poznání sebe je vlastnì cesta k poznánítohoto �tìstí.

Hora Arunèála v podhùøí Himaláje. Foto: Rudolf Skarnitzl.

23

to rozvíjelo, a� jsempotkal èlovìka, kterýmne upozornil na po-klady v knihovnách.

Na konci �edesá-tých let jsem se inten-zivnì zabýval stu-diem a dìlal jsem kar-majógu - pøekládaljsem a naprosto za-darmo pøedná�el.Tím jsem se dostal dohloubky a obrátilo sena mì nakladatelstvíAvicenum, abych jimnapsal knihu o józe.Já byl v tu chvílináhodou pøipraven -i kdy� to nebyla ná-hoda, vìci se prostì dìjí, - tak�e jsem jenpøedná�ky pøepsal do kni�ní podoby.

Tak vznikla ��lutá jóga�, na ní� pracovali Boris Merhaut.

Ano, on byl koordinátor a napsal jednu ka-pitolu o tantrické józe.

Vra�me se je�tì k va�í cestì.

Asi v roce 1970 jsem na�el cestu, jak si ob-jednávat zahranièní literaturu. Tím v�ech-no vykrystalizovalo na cestu Ramana Ma-hár�iho, cestu sebezkoumání, a tu asi odroku 1980 praktikuji. Od roku 1995 jezdímdo Indie, do Ramanova á�ramu. Je to nìcofantastického.

Pod horou Arunáèalou?

Arunáèala je �ivova hora, ale ne jako jehopøíbytek nebo �e by mu byla zasvìcena. Onaje podle staré legendy �iva sám. Na prosbuVi�nua a Brahmy tam zùstal jako zhmotnìnámanifestace pro lidstvo. Ta hora má mohut-nou pùsobnost.

Kdy� jsem tam jel poprvé, myslel jsem sijako správný Støedoevropan o tom vlivusvé. Ne�el jsem tam ani negativnì, ani po-zitivnì naladìn, ale s otevøenou myslí. Horase obchází ve smìru hodinových ruèièek.Je to 13 kilometrù. Ne�el jsem po cestì, aled�unglí a najednou jsem cítil ze strany téhory obrovský tlak na hlavu. Zastavilo mito my�lenky. Ta hora mì úplnì se�ehlila. Po-prvé to tedy byla jen hlava, pak do pùl pasua po tøetí u� to byla celá postava. To pakvíte, �e Ono je a vy jste Toho souèástí. Tose slovy nedá popsat. Bo�ství se slovy nedápopsat. Vy jenom víte, �e je. A my�lenky -ticho.

Je to vìt�í zá�itek na� samotný Mahár�ihoá�ram?

V pøítomnosti Arunáèaly nebo v pøítomnostiRamana Mahár�iho je to toté�. Ale hora záøína kilometry, kde�to Mahár�i jen na desítkynebo stovku metrù.

Vra�me se je�tì k samotné józe. Pokud bynìkdo chtìl zaèít s jógou, co byste mu do-poruèil? S èím by mìl zaèít?

To jste se zeptal moc obecnì. To byste mu-sel nejprve poznat toho, kdo se ptá. Zále�ína tom, jaké kvality v sobì ten èlovìk pøi-ná�í. Nìkdo je emocionálnì ladìný, jinýintelektuálnì. Proto je tolik druhù jógy, abyse pro ka�dého nìco na�lo.

Pokud ten èlovìk má opravdu zájemo poznání sebe sama, o poznání toho, co jenad intelektem a myslí, o obrácení dovnitø,mìl by dìlat v�e, co vede k uklidnìní mysli.Já osobnì dávám velký dùraz na mantru.A� si zvolí, jaké bo�í jméno se mu líbí. Kdy�proná�íte slova pravdy del�í dobu, stoèíva�i mysl dovnitø.

Zaènete se proto nejprve zklidòovat.Zaènete hledìt do sebe. Zaènete být. Zaè-nete mít víru. Víru v co? Na sobì zpravidla�ádné výsledky nevidíte. Ale zaènete vidìt,�e je nìco jiného ne� mysl. Nìco hlub�ího.

K tomu jsou výborná dechová cvièení.Jen sledujete dech, nevstupujete do nìj,nezadr�ujete jej. Jde o pouhé sledování de-chu, který má pùvod v bo�ství. A pokudtento dech spojíte s mantrou, je to vynika-jící zklidnìní a vynikající stoèení pozornosti.Osobnì ov�em dávám pøednost metodìsebezkoumání podla Ramana Mahár�iho.

Dìkuji za rozhovor.n

r o z h o v o r

Rudolf Skarnitzl. Foto: archiv.

Øíkal jste, �e hathajóga se ve vìt�í míøedostala na Západ v 50. letech minulého sto-letí. Jak to bylo u nás?

Jóga je samozøejmì mnohem star�í ne� 50.léta a literatura o ní byla i døíve. I u násv Univerzitní knihovnì bylo mo�né vypùjèitsi fantastické vìci u� v 60. letech, kdy� jsemse já zaèínal do hloubky vzdìlávat, ale ni-kdo o to tehdy nemìl zájem. Prameny bylydo nìmèiny èi angliètiny samozøejmì pøe-lo�eny daleko døíve. Tehdy ale nebyl xerox,tak jsem si to v�echno pøekládal.

Jak jste se vùbec dostal k józe?

Abych to øekl krátce, mne v�dycky velicezajímalo, jak se vìci opravdu mají, co je prav-da a co je zdání. To mne zajímalo u� od asiosmnácti let. A náhodou jsem potkal èlovì-ka, který se o to také u� dlouho zajímal,a tu�il nìco, co jóga vysvìtluje jako guny.*Guny jsou podkladem ve�kerého tvoøenía podkladem ve�keré dvojnosti. Guny takévysvìtlují, co a proè dìláme. Jsou to vlast-nì motivaèní faktory.

K tomu se vztahoval mùj prvoøadý zá-jem. Analyzoval jsem, co je pocit �tìstía odkud pøichází. Je �tìstí v uspokojeníz dobrého jídla, z pøátel, z toho, �e mì nìkdopochválí? Tak jsem do�el k tomu, co jsouguny a pochopil jsem jejich nesmírnou dù-le�itost a záva�nost.

�el jste tedy od poèátku duchovní cestoua teprve ta vás zavedla i k hathajóze.

�ádný z velkých jóginù nebo mudrcù, jakobyli Rámakr�na, Mahár�i ani Aurobindo, ne-�el odpoèátku cestou hathajógy. Zaèínathathajógou je bì�né pro ty, kteøí mají potøe-bu zklidnit tìlesnou a nervovou soustavu.Pozice a dechová cvièení zpùsobí tìlesnouvyrovnanost, zmírní nervozitu. Jen�e to jsoujen urèité pomùcky k duchovnímu cíli.Samotný cíl tím je�tì není dosa�en, i kdy�tìlesná cvièení mohou odstranit nìkterépøeká�ky.

Vy jste se tedy vzdìlával sám v knihovnì.

To u� ale mluvíme o �edesátých letech. Jájsem s jógou zaèal nìkdy v roce 1947. Teh-dy jsem ji� ka�dodennì dìlal kontroly sebesama, sebekázeò, sattvické cítìní, podporusattvy v sobì v�emi prostøedky. A pak se

* guna: základní vlastnost, kvalita. Ve�keré pøedmìty vesvìtì jevù jsou kombinací tøí gun, které se nazývají sat-tva, rad�as a tamas a které se v lidském vìdomí odrá�ejíjako pokoj, klid a mír (sattva), aktivita, starost, neklid(rad�as) a lenost, neteènost a hloupost (tamas).Podle: Lexikon východní moudrosti, Votobia a VictoriaPublishing, 1996.

24

JÓGA BEZTØETÍHO PATRA

r o z h o v o r

Kdy a jak jste dospìl k názoru, �e jóga provás mù�e být pøínosem a urèitou �ivotnícestou?

S touto konkrétní �kolou jógy jsem bylv kontaktu ji� od své vojny. U� pøedtím semi toti� dostaly do rukou jejich publikaceo józe a já jsem v rozporu s pøedpisy poslaldopis do centra svámího Satjánandy v ne-socialistické Indii. Pak jsme si dlouhá létadopisovali, a� jsem se na konci osmdesá-tých let do Indie vypravil.

Jaký byl vá� první dojem z osobního setkánís indickými jóginy?

Byl to kulturní �ok, který asi za�ívá øada lidí,kteøí Indii poprvé nav�tíví.

Vy jste v�dy tíhl k východním nábo�enstvíma naukám?

Já jsem jógu jako nábo�enství nikdy nevní-mal. Zaèal jsem prostì podle pøíruèky zkou-�et rùzné pozice a cvièení a pochopil jsem,�e kombinace tìlesných cvièení s dal�ímijógickými prvky, napøíklad s dechovýmicvièeními, jsou pro mì pøínosem. Také pro-línání východních koøenù, které jóga ne-pochybnì má, s lékaøským výzkumem, je miprofesnì, jako lékaøi, velmi blízká.

Funguje ve va�em Støedisku jógy svámíhoSatjánandy hierarchie ve smyslu �gurua jeho �áci - následovníci�?

Není to hierarchie ve smyslu nadøízenostia podøízenosti, ale spí�e jistá tradice, úcta...�kola svámího Satjánandy v Indii získalaakreditaci od indické vlády na univerzitníúrovni, tak�e mù�e poskytovat bakaláøskéa magisterské studium. Pokud by nìkdo

z nás chtìl v rámci této �koly získat vzdìlání,a� ji� pøímo v Indii nebo v nìkterém z centerv Evropì, pak by musel absolvovat výukua pøedepsané zkou�ky. Pokud vím, nikdoz Èeské republiky tuto �kolu nevystudoval.

Jak se jóga snoubí s va�í profesí lékaøe -psychiatra, který se zabývá léèbou závis-lostí?

Na fyzické rovinì potøebuje pacient urèitézpùsoby relaxace - napøíklad pøi skupino-vých terapiích se dlouho sedí a prospíváprotáhnout si tìlo. Ostatnì on i prostý tìles-ný pohyb mírní úzkosti, deprese... Nad tím-to �patrem� je patro psychologické. Rùznérelaxaèní techniky, vèetnì tìch jógických,doká�í bez pou�ití návykových látek ovliv-nit du�evní stav pacienta a mohou napo-moci jeho psychickému uvolnìní, zklidnìní,ke zlep�ení jeho pozornosti, soustøedìníapod. Myslím, �e zde mù�e být jóga velmivhodným a úèinným nástrojem.

Pøedpokládám, �e pøi léèbì závislosti pa-cient asi mimo jiné hledá i sám sebe a otáz-kám o smyslu �ivota, èi øeknìme duchov-nu, se prostì nevyhne. Tak�e následuje�tøetí patro� - duchovní?

Netvrdím, �ezávislí lidé ne-mají duchovní�ivot, ale neníto rozhodnìnejdùle�itìj�íotázka, kteráby je trápila.Nejdøíve se pa-cient musí na-uèit �ít bez al-koholu a drog.Kdy� se to po-vede, øe�ímejeho nejdùle�itìj�í psychologické a hlavnìsociální problémy, které se u nìj kvùli jehozávislosti zpravidla nahromadily. Teprvepoté se dostáváme k otázkám sebeporozu-mìní, sebepoznání a rozvoje osobnosti.Prostì - závislý èlovìk si na prvním místìrozhodnì nechce povídat o duchovníchproblémech èi o smyslu �ivota. To je velmizjednodu�ující a romantická pøedstava.

Tak�e ono pomyslné �tøetí patro� pova-�ujete za neexistující?

Nepopírám, �e existuje. Ale ruèím za to, �eèlovìk, který se u nás léèí ze závislosti, roz-hodnì nechce na prvním místì øe�it otázkubytí èi nebytí Boha nebo smyslu svého �i-vota. Samozøejmì, jóga nabízí, �e se pøi jejímcvièení mù�e zvý�it va�e senzibilita, vníma-vost, schopnost uskuteènit va�e vlastní du-chovní ideály. Ale vázat jógu k urèitémukonkrétnímu nábo�enství nebo jediné mo�-né duchovní cestì, to by bylo neobjektivní.V�dy� sama Indie, kde jóga vznikla, nenízemí nábo�ensky homogenní. Do 20. stoletíjóga mo�ná byla pøedev�ím duchovní disci-plínou, to v�ak dnes nikomu nebrání, abyse józe vìnoval jen na úrovni zmínìnýchdvou prvních pater.

Kdy vás vlastnì napadlo pokusit se pro-støednictvím jógy léèit závislosti?

Léèba v na�em oddìlení závislostí nenízalo�ena jen na józe, to by nestaèilo.

Jakou roli pøi celkové léèbì va�ich pacientùtedy jóga hraje?

Závislost je problém, který má koøenyv nejrùznìj�ích oblastech - v rodinných dis-pozicích, v prostøedí, v nìm� �ijeme, v za-mìstnání, které vykonáváme, v partner-ských vztazích, které pro�íváme... Pøi léèbìzávislostí pou�íváme mnoho rùzných léèeb-ných a terapeutických metod, jóga je jenjednou z nich. Konkrétnì na�i pacienti majímo�nost cvièit jógu v pracovní dny pùl ho-

Rozhovor s primáøem Karlem Ne�porem

Martina Dvoøáková

Støedisko jógy svámího Satjánandy Praha vzniklo v roce 1990 jakoneformální klub studentù a uèitelù jógy. Jeho výkonným pøedse-dou je MUDr. Karel Ne�por, CSc., primáø oddìlení pro léèbu závis-lostí Psychiatrické léèebny v Praze - Bohnicích. Podle jeho slovmá jejich organizace asi dvacet a� tøicet èlenù, kteøí se scházejí nasemináøích a pøedná�kách pøibli�nì tøikrát do roka. MUDr. Ne�po-ra jsem se ptala nejen na jeho osobní cestu k józe, ale i na to, zdaje jóga i souèástí jeho terapeutické práce se závislými na alkoholua drogách.

JÓGA BEZTØETÍHO PATRA

Svámí Satjánanda. Foto: internet.

Karel Ne�por. Foto: internet.

25

r e c e n z e

Mircea Eliade,kultura Západua jóga

Eliadeho monografie o józena pozadí jeho filozofických pøedpokladù

Eliade M., Jóga. Nesmrtelnost a svoboda,pøelo�ili Jiøí Vízner a Jiøí Na�inec, Argo, Pra-ha, 1999

Rumunský religionista M. Eliade bývá obec-nì prohla�ován za nejvìt�ího religionistu20. století, pøípadnì za nejvìt�ího religio-nistu vùbec. Ve prospìch tohoto tvrzeníbývá uvádìna celá øada argumentù.

Eliade je autorem vskutku neuvìøitel-ného mno�ství odborných prací, dokázaljako málokdo proniknout do celé øady vyso-ce specializovaných oborù - a zároveò siudr�et nadhled systematika. Publikoval tedyna jedné stranì specializované monografieo józe, o �amanismu èi o rumunském folk-lóru, na stranì druhé pak systematizujícícelostní práce jako Dìjiny nábo�enskéhomy�lení, Slovník nábo�enství atd.

Dokázal jako málokterý badatel na jed-né stranì zvládnout nepøehlédnutelnémno�ství poznatkù etnologických, folkloris-tických, filologických a dal�ích výzkumù,na druhé stranì je schopen tyto poznatkypregnantnì syntetizovat a komunikovatstøednì vzdìlaným laikùm. Jeho práce plnímimo jiné velmi dùle�itou funkci popula-rizace vìdeckých poznatkù �ir�í ètenáøskéobci. Za mnohé popularizaèní synteticképráce staèí zmínit kní�ku Posvátné a profán-ní èi Mýtus o vìèném návratu.

Popularizaèní ráz øady (vìt�iny) Elia-deových prací má ov�em hlub�í pøíèinu:Eliade se zcela vìdomì sna�il zprostøedko-vat poznání nábo�enských tradic moderní-mu èlovìku sekularizovaného Západu. Jakse pøiznává ve svých metodologických ex-kursech, èasto zaøazených v rámci pøed-mluvy èi doslovu jeho publikovaných pra-cí,1 Eliade svou badatelskou a publikaèníèinností sledoval konkrétní osvìtové cíle.2

Jak ov�em Eliade chápe legitimitu tìchtoosvìtových cílù?

Rumunský religionista má za to, �e reli-gionistika není pouhá vysvìtlující vìda, èer-pající metodické principy z vìd pøírodních,resp. empirických. Podle Eliadeho je reli-gionistika vìdou humanitní, její metodickousouèástí je vci�ující úsilí o porozumìní,3 ten-to hermeneutický zápas tedy nesmí couv-nout pøed domý�lením religionistickýchpoznatkù do filozofických souvislostí.4

Eliade se takto vymezuje vùèi pozitivistic-

kému ideálu vìdy, který pokládá za pøeko-naný a v religionistice nepou�itelný.5 Do-konce se s nostalgií ohlí�í do období vznikureligionistiky, kdy jejím pionýrùm nechybì-la odvaha k syntetizující a systematické per-spektivì, jak se s nimi setkáváme u Müllera,Frazera, Tylora a dal�ích.6

Eliadeho my�lení podobným zpùsobemtíhne k syntéze,7 nespokojí se s atomizu-jícím pøístupem èistì empirické metody. Svéreligionistické bádání proto vsazuje do kon-textu konkrétní filozofie dìjin - a právìz tohoto filozofického stanoviska vycházíve své osvìtové èinnosti. V této souvislostije nesmírnì dùle�ité, jak chápe Eliade dìjin-nou situaci moderní Západní kultury a jakrozumí osvìtové funkci a úloze religionis-tiky (i svého vlastního poèínání) v kontex-tu duchovních dìjin lidstva.

Podle Eliadeho stojí lidstvo na prahunové éry:8 díky procesùm globalizace a jakon øíká �planetizace kultury�9 stojí dnes lidépøed výzvou, která nemá v dìjinách obdo-by: v globálním mìøítku dochází k setkávánímezi Východem a Západem.10 Západní kul-tura si a� v souèasnosti musí v plném roz-sahu uvìdomit pøítomnost radikálnì odli�-ných kultur.11 Ve zprostøedkování tohotosetkávání kultur spatøuje Eliade dìjinnýúkol religionistiky.12

Vyhlí�í novou renesanci,13 vze�lou zevzájemnì plodného setkávání kultur, a k tétorenesanci, k této planetizaci kultury, chceEliade pøispìt svým dílem - a to jak na polireligionistického bádání, tak na poli krásnéliteratury (Eliade, jak známo, psal i práce èistìbeletristické, inspirované èasto právì in-dickou spiritualitou).

Jak si takové zprostøedkování mezikul-turní a mezinábo�enské komunikace Eliadepøedstavuje? Východiskem je mu pøesvìd-èení, �e nábo�enství je antropologická kon-stanta,14 ba co víc, �e nábo�enství je jedno,aè se projevuje tisíci rozmanitými zpùsoby.Podle Eliadeho lze v dìjinách nábo�enstvísledovat jisté strukturální paralely a analo-gie, a to z toho dùvodu, �e v rùzných obdo-bích a lokalitách dochází k inkarnaci základ-ních archetypù,relativnì stálýchnapøíè kulturamia obdobími.15

Eliade tedy po-stupuje kompara-tisticky: v�ímá siobdobných prvkùa motivù v jednot-livých tradicícha vychází pøitom

diny dennì a pokud by nìkomu pøipadalajóga jako nesluèitelná s jeho pøesvìdèením,nabídli bychom mu nìco jiného.

Netíhne èlovìk, který se �vyléèil� ze závis-losti napøíklad na alkoholu, k jiným závis-lostem? Nemá sklony tøeba k uctívání rùz-ných autorit, napøíklad i nábo�enských,duchovních?

Rozhodnì to není ná� ideál, ale s trochounadsázky bych byl vlastnì skoro rád, kdy-by se to stávalo èastìji. Tendence upad-nout z jedné závislosti do jiné u na�ich pa-cientù urèitì existuje, ale �e by se èastoupínali k jakékoliv formì intenzivního ná-bo�enství, to ne. Vìt�ím problémem je pøe-smyk k jiné droze, patologickému hráèstvínebo workaholismu. Nábo�enská víra býváprospì�ná, ale sama o sobì není spoleh-livým protektivním èinitelem, který by èlovì-ka zcela chránil pøed závislostí.

Existují u nás køes�anské komunity, kterése vìnují léèbì a resocializaci závislých.Je také nìjaká jóginská komunita s tímtozamìøením?

O �ádné jóginské komunitì tohoto typu ne-vím. Pokud by existovala, mìla by vyu�ívati jiné postupy (napø. psychoterapii, rodin-nou terapii, nácvik sociálních dovednostíatd.).

Vy sám byste pacientùm pobyt v takovétokomunitì, a� ji� køes�anské nebo tøebajóginské, doporuèil?

Pokud by to pacient pøijal a já byl pøe-svìdèen, �e mu to pomù�e, pak urèitì. Ne-jen kvùli tomu, �e by tak mohl uspokojovatsvé duchovní potøeby, ale i proto, �e takèasto získají urèité kvalitní pøátele a zdravénávyky. Ty se pak budou hodit v ka�doden-ním �ivotì a hlavnì pøi udr�ování abstinent-ské kondice.

nInformaceo Støedisku jógy svámí Satjánandyhttp://www.mujweb.cz/www/satyananda

Paramahansa Nirad�anánda, souèasnývedoucí Bihárské �koly jógy.

Foto: internet.

26

z pøedpokladu, �esmíme hovoøit ojednìch obecnýchdìjinách nábo�en-ství (tj. nábo�en-ství v singuláru!).16

Eliade je pøesvìd-èen, �e základema spoleèným jme-novatelem v�echnábo�enství je akthierofanie, to jestsebemanifestacePosvátna, které, aè

na sebe bere nesèíslné podoby, je jednoa stále se sebou toto�né.17

Jakkoli je tedy zdánlivì nemo�né, abysekularizovaný Zápaïan dokázal prostøed-nictvím empatie rozumìt religiozitì napø.praktikujícího hinduisty, Eliade má za to, �ei moderní èlovìk Západu (je-li nábo�enstvíantropologickou konstantou) má kdesi hlu-boko v sobì svého pøedka, èlovìka nábo-�enského, homo religiosus.18 Tato etapaduchovních dìjin byla na Západì pøekoná-na jen zdánlivì, Eliade podobnì jako Jungpoukazuje na to, �e i moderní Západ je plnýkryptoreligiózních jevù a aktivit a �e podvì-domí nenábo�enského Zápaïana se hem�ívytìsnìnými religiózními obsahy.19

Podle Eliadeho - jakkoli uznává nespor-né vymo�enosti Západní civilizace - se mámoderní èlovìk euroamerické kultury mno-ho co uèit od èlovìka archaického, kterýpøe�il v rámci nezápadních kulturních tra-dic. Tento archaický èlovìk, citlivý vùèi pro-jevùm Posvátna, stále døímá hluboko v de-sakralizované du�i Západu a je tøeba jej zno-vu objevit a vstoupit s ním do rozhovoru.Právì tento cíl sleduje Eliade svou popula-rizací nábo�enských tradic svìta.20

V�echny vý�e uvedené pøedpokladyuplatòuje Eliade ve své knize Jóga. Ne-smrtelnost a svoboda. Jóga je podle nìj �ivázkamenìlina, spirituální cesta archaickéhoèlovìka, zachovaná v nebývalé èistotì. Eli-ade se netají svou fascinací jógou, ba velmiosobním, existenciálním zaujetím.21

Nabízí jógu Západnímu èlovìku jakomo�nost øe�ení univerzální �hrùzy z dìjin�,22

o józe hovoøí a� s apologetickým zápalem23

a vá�nivì popírá její údajnì pesimistickýcharakter. Vìren své komparatistické me-todì, v�ímá si Eliade paralel mezi jógickýmitechnikami a alchymií, magií a �amanismem.Upozoròuje na paralely mezi funkcí jógyv hinduismu a buddhismu a funkcí podob-ných meditativnì kontemplativních technikv rámci taoismu, islámu a køes�anství.

Jóga je Eliadeovi klasickým prostøedkempøekonání lidské podmínìnosti, vymanìníse z èasu a dìjinnosti, resp. jejich zru�ení,pøekroèení lidského údìlu identifikací s Po-svátnem.24 V jógických technikách najdemev�echny typické momenty archaické reli-giozity, známé z Eliadeových prací: fixacena dìní in illo tempore, odvrat od profánnísféry existence k Posvátnu prostøednictvímtechnik iniciaèní povahy, orientace na axismundi etc. Jóga zprostøedkuje archaickouformu mystické zku�enosti, která jinde vesvìtì zanikla a pøedstavuje právì v tomtosmyslu ��ivou zkamenìlinu�.

Zbývá polo�it otázku, zda je Eliadeùvpøístup metodologicky korektní. Bývá muvíce ménì právem vytýkáno, �e jeho bádánínení vìrno fenomenologické epoché, �e tedyEliade neoprávnìnì pøedpokládá za nábo-�enskými fenomény manifestující se trans-cendentní korelát, který je ov�em z jevùnevykazatelný a který Eliade vlastnì ve víøepøedpokládá.25 Jeho bádání podléhá aprior-ním pøedpokladùm platónské epistemolo-gie,26 místo aby od �øí�e vìcí o sobì�, k nim�nábo�enské fenomény odkazují, metodickyodhlí�elo a uzávorkovalo je.

Dále bývá Eliademu vytýkáno, �e je a�pøíli� ovlivnìn svou zálibou ve Východníspiritualitì. �e jeho dílo je ve svém celkuapologií archaické, resp. východní religio-zity.27 Eliade, jak známo, strávil ètyøi rokyv Kalkatì pod vedením prof. Dásgupty,kterého v knize opakovanì nazývá svýmguru. Navíc pobyl Eliade øadu mìsícù v hi-malájské svatyni (á�ramu) ve R�iké�i. Zdáse, �e indická spiritualita nebyla Eliademujen pøedmìtem bádání. Jak vyplývá z jehodiáøù, indická cesta ke spáse byla jeho vlast-ním existenciálním zápasem.28

Tyto skuteènosti ov�em Eliadeho knihuo józe nijak neznehodnocují, naopak jív jistém smyslu dodávají ��ávu a pøíchu�osobního zaujetí. Jen je tøeba, aby si ètenáøbyl tohoto Eliadeova pøedporozumìní vì-dom a aby si dovedl jeho závìry zasadit donále�itého kontextu, tedy do kontextu Elia-deových osvìtových ambicí v rámci pøípra-vy �nové renesance�, a také do kontextuEliadeova celo�ivotního existenciálního za-ujetí archaickou, a zejména indickou spiri-tualitou.29

Závìrem je tedy nutno konstatovat, �eEliade patøí k badatelùm, kteøí se netají vlast-ní zainteresovaností, dává svým ètenáøùmzakusit vnitøní strukturu svého osobitéhohermeneutického kruhu. Jako pøíklad z jinéoblasti staèí uvést jeho studie rumunskéhofolklóru, vy�lé v souboru Od Zalmoxida

k Èingischánovi, v nich� vzdává hold svévlasti a vyznává lásku jejímu lidu a jehozvlá�tní hrdinné cestì pøekonání �hrùzyz dìjin�.30 Eliade zde, stejnì jako v pracícho józe, nikterak nepøedstírá chladnou ob-jektivitu a mo�ná právì proto jsou jehoknihy tak oblíbené. Kritický ètenáø by mìlov�em postupovat obezøetnì, vìdom siskuteènosti, �e Eliade ve svých odbornýchpracích v�dy zároveò tak trochu misionaøí.

n

Pavel Ho�ek

BibliografieDudley G., Religion on Trial. Mircea Eliade and His Critics,

Temple Univ. Press, Philadelphia, 1977Eliade M., �Archaic Myth and Historical Man�, in: Sched-

ler, Philosophy of Religion, Macmillan, New York 1974Eliade M., Dìjiny nábo�enského my�lení I, Oikumene, Praha

1995Eliade M., Jóga. Nesmrtelnost a svoboda, Argo, Praha, 1999Eliade M., Kováøi a alchymisté, Argo, Praha, 2000Eliade M., Mefisto a androgyn, Oikumene, Praha, 1998Eliade M., Mýtus o vìèném návratu, Oikumene, Praha, 1993Eliade M., Mýty, sny a mystéria, Oikumene, Praha, 1997Eliade M., Od Zalmoxida k Èingischánovi, Argo, Praha, 1997Eliade M., Posvátné a profánní, Èeská køes�anská akademie,

Praha, 1994Eliade M., �amanismus a nejstar�í techniky extáze, Argo,

Praha, 1997Eliade M., The Quest. History and Meaning in Religion,

University of Chicago Press, Chicago, 1969Horyna B., Úvod do religionistiky, Oikumene, Praha, 1994Hughes D., Has God Many Names? An Introduction to Re-

ligious Studies, Apollos, Leicester, 1996Pavlincová H., Horyna B., Dìjiny religionistiky, Naklada-

telství Olomouc, Olomouc, 2001Waardenburg J., Bohové zblízka. Systematický úvod do reli-

gionistiky, Georgetown, Brno, 1997

Poznámky1 Srovnej napø. �amanismus a nejstar�í techniky extáze

13-21, Posvátné a profánní 5-15.2 Dudley, Religion on Trial. Mircea Eliade and His Cri-

tics, 36.3 K tomuto Eliadeho pojetí religionistiky viz jeho Mefis-

to a androgyn, 153nn.4 Shrnutí tohoto Eliadeho pojetí viz in Pavlincová, Ho-

ryna, Dìjiny religionistiky, 139nn.5 K Eliadeho projektu religionistiky jako zcela nepozi-

tivistické �totální hermeneutiky� viz in Horyna, Úvoddo religionistiky, 109-113.

6 Dudley, Religion ..., 49.7 Dudley, Religion ..., 4.8 Eliade, Nový humanismus, in Pavlincová, Horyna, Dìji-

ny religionistiky, 142.9 Eliade, The Quest. History and Meaning in Religion,

69.10 Srovnej k tomu Eliade, Mefisto a androgyn, 10-11.11 Eliade, Kováøi a alchymisté, 14-15.12 Dudley, Religion ..., 16.13 K tomu u Eliadeho viz Waardenburg, Bohové zblízka,

109.14 Eliade, Dìjiny nábo�enského my�lení I., 13.15 Na pøíkladu symboliky svìtla to dokládá Eliade napø.

in Mefisto a androgyn, 48.16 O tom u Eliadeho viz Hughes, Has God Many Names?,

160.17 K tomu viz Eliade, �amanismus a nejstar�í techniky ex-

táze, 18-19.18 Eliade, Mýty, sny a mystéria, 13-25.19 Eliade, Archaic Myth and Historical Man, in Schedler,

Philosophy of Religion, 60-70.20 K tomu u Eliadeho viz Hughes, Has God ..., 163.21 Na základì nìkolikaletého studijního pobytu v Indii

napsal Eliade o józe svou disertaèní práci.22 K tématu hrùzy z dìjin u Eliadeho viz Mýtus o vìèném

návratu, 91nn, srovnej té� Hughes, Has God ..., 167.

Eliadeho potrétz obálky recenzo-vané knihy.

r e c e n z e

27

ziologii, Grofovy metody èi hnutí lidskéhopotenciálu. Bìh ekonomie bude zmìnìnspirituálním a ekologickým �ivotním stylem,�technikou s lidskou tváøí� a pøechodem nasluneèní energii. Velkou zásluhu na promìnìbude mít pøedev�ím feminismus (zmínìnýjin), od nìho� si Capra nejvíce slibuje. (Ne-jedná se pouze o zvý�ení role a odpovìd-nosti �en ve svìtì. Michael Novak, americ-ký filozof a ekonom slovenského pùvodu,uvádí, �e nìkteøí autoøi spojují feminismus -�systém doktrín o ideálním stavu svìta,transformovaného na základì novýchprincipù� - se socialismem. Capra sice reál-ný stav socialismu v 80. letech kritizuje, nic-ménì ve stati o ekonomice si èasto notujes Marxem. Typické znaky feminismu - hnìvproti skuteènosti, boj proti rozdílùm mezilidmi a idealismus - hodnotí Novak jakognostické, nebo� gnosticismus oèekáváspásu a �zcela novou budoucnost� skrzelidskou promìòující revoluèní èinnost.)

Zásadní problém celého Caprova dílatkví v jeho èernobílosti a utopiènoti. Ideastriktnì oddìlených, vzájemnì se ignoru-jících vìdních oborù je (a i pøed dvaceti letybyla) v dobì komunikaèních technologiía neustále stoupající integrace èistì úèelo-vou literární fikcí. Dvacet let po prvním vy-dání knihy je rovnì� zøejmé, �e konstrukt�sjednocené nové kultury�, je� promìní zlémocipány na ekology, je naivní. Ke zmìnámsamozøejmì dochází, av�ak pomalu a po-stupnì a nikoli skokem po Bodu obratu.A kdy �e se dostanou ke slovu zmiòovanéalternativní proudy? Na to si Capra odpovì-dìl sám: a� se budou �(1) ve�keré jejich po-znatky zakládat na systematickém zkoumánía (2) budou vyjádøeny na základì celistvýchmodelù.�

n

Martin Koøínek

23 Dudley, Religion ..., 27.24 Eliade, Mýtus o vìèném návratu, 76nn.25 K tomu u Eliadeho viz Hughes, Has God ..., 160nn,

a také Dudley, ..., 41.26 Tak o Eliadem soudí Waardenburg, Bohové zblízka, 117,

121.27 Doklady o tom viz in Dudley, Religion ..., 91n.28 Citace z Eliadeových diáøù viz in Dudley, Religion ...,

29.29 Rozhodující vliv indické spirituality na Eliadeho ob-

�írnì pojednává Dudley v práci Religion ..., 105nn.30 Eliade, Od Zalmoxida k Èingischánovi, 212-214.

Pavel Ho�ek, Th.D., je absolventem postgraduálního stu-dia religionistiky na Evangelické teologické fakultì UKa pøedná�í teologii a etiku na Evangelikálním teologic-kém semináøi v Praze.

SVÌT PODLE CAPRYFritjof Capra: Bod obratuMa�a, DharmaGaia 2002, 516 stran, 388,- Kè.

Idealistická prorocká vize rakouského spi-sovatele Fritjofa Capry (autora knihy Taofyziky) byla do èe�tiny pøelo�ena s témìødvacetiletým zpo�dìním a tak pøedpovìdio zmìnì paradigmatu mù�eme hodnotits èasovým odstupem.

�Na poèátku posledních dvou deseti-letí 20. století se nacházíme ve stavu hlu-boké celosvìtové krize... je to komplexní,mnohorozmìrná krize, její� rùzné stránkypostihují ka�dý aspekt na�eho �ivota,� tvrdíCapra a dodává, �e jsme v �pøechodnémobdobí planetárního rozmìru� a blí�íme sek bodu obratu, kterému �nemù�e nic za-bránit�. Zatímco poslední staletí ovládalimu�i a jejich princip jang (�v�e expanzivní,agresivní a �ádostivé�), nyní se dostane keslovu �enský jin (citlivý, vnímavý a konzer-vativní). Situaci dosavadního �nezdravéhoa èlovìka nedùstojného� sociálního systé-mu vylíèil autor natolik emotivnì a èernì, a�by se zdálo, �e rù�ovì malovaná budouc-nost nového paradigmatu je na spadnutí.Ubìhlo ale dvacet let, v nich� se svìt ne-vyvíjel podle Caprových pøedstav. To muov�em nebránilo, aby ve své pøedmluvìk èeskému vydání neoznaèil své staré zá-vìry za �nanejvý� platné�.

První dvì tøetiny knihy jsou vìnoványpøedev�ím zdrcující kritice. Stále dokolaèteme opakující se útoky na pøíèinu v�echproblémù - exaktní, tvrdou, karteziánsko-newtonovskou, mechanistickou, redukcio-nistickou vìdu a z ní plynoucí neekologic-kou, �kodlivou a nelidskou techniku,kterou ovládají zloèinné, v�emocné, nad-národní korporace. Descartovský dualis-mus (oddìlení hmoty a ducha) prý zpùso-bil, �e vìdci jednotlivých oborù nemohounajít spoleènou øeè a jejich disciplíny dospì-ly na scestí. (Napø. medicína pova�uje ne-mocného èlovìka za �porouchaný stroj�

a odmítá se zabývat jeho psychikou. Ne-morální korporace �posedlé� mocí a penìzibezohlednì nièí planetu a vykoøis�ují tøetísvìt a nikoho nezajímá ekologie a sociálnícítìní.) Na milost bere Capra pouze jader-nou fyziku, která ji� vykroèila z kartezián-ského stínu do nového paradigmatu.

Caprova argumentace je vìt�inou ze-v�eobecòující, tedy povrchní a èasto té�velmi subjektivní. Sám pøiznává, �e jeho vý-roky jsou ovlivnìny �osobním pøesvìdèe-ním a zamìøením�. V gulá�ovitých, nepøe-hledných kapitolách vedle sebe plavoubanální �moudra� i zajímavá fakta, neadres-né lamentování i trefné objevné postøehy.Nevyvá�enost textu je patrná zvlá�tì v pa-sá�ích o ekologii a jaderné energii, srovna-telných s rétorikou extrémních aktivistù.

Po rozboøení stávajícího systému vìcíètenáø v závìreèné tøetinì ètyøistapadesáti-stránkového textu oèekává pøinejmen�ím�pøechod k sluneènímu vìku� (tak slibnì jenazvána poslední kapitola). Capra zdùraz-òuje, �e pro pøíchod nového paradigmatu jezapotøebí �zásadní zmìna hodnot, postojùa �ivotního stylu.� Lidé, kteøí se taktopromìní, budou aktivní v rùzných obrod-ných hnutích. �Mù�eme pøedpokládat�, pro-rokuje autor, ��e ve chvíli, kdy poznají po-dobnost svých cílù, v�echny tyto skupinysplynou a vytvoøí mohutnou sílu sociálnípøemìny.� Výsledkem transformace budeholistické (tj. celostní) a ekologické propo-jení dosud oddìlených vìdních oborù, které

budou ze slepé uliè-ky karteziánskéhomy�lení vyvedenyalternativními pøí-stupy.

Medicínì pomo-hou napø. léèitelé,bylinkáøi, �amani,homeopati, chiro-praktici nebo èínskélékaøství. V psycho-logii dojde na kine-

r e c e n z e

Martin Koøínek (*1971) je publicista.

Ekonomie ve slepé ulièce

Povaha velkých koncernù je hluboce nehumánní. Soutì�ivost, nátlak a vykoøistováníjsou podstatnými aspekty jejich aktivit - v�echny �ene touha po neomezené expanzi.Posedlost kontinuálním rùstem proniká celou kulturou korporace. Pokud napøíkladnìjaký výkonný mana�er z jakéhokoli dùvodu vìdomì nevyu�ije pøíle�itosti pro vytvo-øení zisku, je vystaven soudnímu stíhání. Maximalizace zisku se tak stává koneènýmcílem pøi vylouèení v�ech ostatních zájmù. Na zasedání pøedstavenstev musí mana�eøiodlo�it svoji lidskost. Neoèekává se od nich, �e budou projevovat jakékoli pocity èivyjadøovat politování - vìty typu �omlouvám se� nebo �udìlali jsme chybu� nesmínikdy vyslovit. Místo toho se mluví o nátlaku, ovládání a manipulaci.

Fritjof Capra, Bod obratu. Ma�a, DharmaGaia 2002, str. 242.

28

i n f o - s e r v i s

USA: Nábo�enská svobodase poru�uje hlavnì v Èínì,ale i v Evropì

WASHINGTON 7. øíjna - Principy nábo�en-ské svobody se poru�ují hlavnì v Èínì a vevelké míøe také na Kubì, v Laosu, v Barmì,v Severní Koreji a ve Vietnamu. Urèitá nábo-�enská diskriminace je ale také v západníEvropì. Uvedlo to dnes americké minister-stvo zahranièí ve své výroèní zprávì k dodr-�ování nábo�enské svobody ve svìtì.

Nepovolené církve a duchovní skupinyjsou v Èínì sledovány bezpeènostními slu�-bami a nìkdy jsou terèem kruté represe. Pe-kingská vláda se sna�í omezovat nábo�en-ské praktiky na schválené církve a místa.Brání vy��ímu poètu nábo�enských skupinz obavy, �e by se tak vytváøela nová autori-ta, která by se vymykala vládní kontrole.

Barmská vláda stále vnímá nábo�enskousvobodu jakou hrozbu pro národní jedno-tu. Na Kubì jsou praktikující vìøící èastoterèem sledování bezpeènostních sil. V Lao-su a Vietnamu se potlaèují men�inová nábo-�enství, pøedev�ím køes�anství. V KLDR prýbývají èlenové nepovolených církví vìznì-ni, biti i zabíjeni, ale informace o situaciv zemi se tvoøí v zahranièí a jsou neovìøitel-né.

Naopak je podle zprávy jasné, �e nìkte-ré nìmecké úøady a firmy vìdomì znepøíjem-òují �ivot scientologické církvi, která sídlív USA. �Tyto praktiky vytváøejí atmosférudiskriminace a mohou finanènì po�koditsoukromé spoleènosti,� uvedla zpráva s tím,�e podobná diskriminace je také ve Franciia Belgii. Také odsuzuje, �e èlenové scien-tologie jsou v Nìmecku znevýhodòovánipøi pøijímání do státní správy.

Jedinì Afghánistán podle autorù zprávyv posledním roce výraznì posílil nábo�en-skou svobodu v zemi. Krajnì konzervativnísystém islámského státu, který vytvoøil Tali-ban, se zbortil v dùsledku zahranièní inter-vence v zemi proti mezinárodnímu teroris-mu.

Tøi èín�tí protestantiodsouzeni k do�ivotí,dva k 15 letùm vìzení

PEKING 10. øíjna - Tøi vysocí pøedstaviteléjihoèínské protestantské církve byli dnesodsouzeni na do�ivotí a dal�í dva její èle-nové k 15 letùm vìzení. Køes�ané ji� døívedostali do�ivotí, ale toto soudní rozhodnutíbylo posléze zru�eno pro nedostatek dùka-zù. Informovala o tom agentura AP s odvolá-

v Indii na speciální výchovu v zaøízení, kterése podobá èeským mateøským �kolám. Pøi-pravují se v nich dìti, které mají v �esti le-tech nastoupit do klá�terní �koly a stát semnichy. Tady ve mnì Jeho Svatost dalaj-lama, jeho� exilové sídlo je právì v Dharma-sale, poznal �esté vtìlení Rinpoèhe,� odpo-vìdìl na otázky ÈTK dvaadvacetiletý tibet-ský lama.

Dalajlama ho navíc potvrdil jako tak-zvanou reinkarnaci (pøevtìlení) Rinpoèhe -tulku. �Tulku je oznaèení pro vysokého du-chovního uèitele a ne ka�dý Rinpoèhe jesouèasnì tulku, co� je pro nositele tohototitulu nesmírnì zavazující,� podtrhla Oplat-ková. Dodala, �e na v�echny Rinpoèhe seobracejí napøíklad nemocní lidé, jiní s �ádos-tí, aby pøivolali dé��, úspìch apod.

Lubaviètí �idéza�ívají v Rusku rozkvìtpodporovaný Kremlem

MOSKVA 31. øíjna - Bohatí, aktivní, podpo-rovaní Kremlem: lubaviètí �idé pøitahují stálevíce �idù v Rusku. Tento nábo�enský proudultraortodoxního judaismu, který se zrodilkoncem 17. století v ruském mìstì Lubavièu hranic s Bìloruskem, pro�ívá dnes skuteè-nou renesanci, pí�e agentura AFP.

�estipatrové Centrum �idovských obcíRuska, které lubaviètí �idé vybudovaliv Moskvì, nav�tìvuje 50.000 lidí. Najdoutu jak knihovnu s padesátkou poèítaèù, taksportovní sály, jazykové kursy, herny a díl-ny pro dìti...

Jedno poschodí je vyhrazeno nábo�en-ským obøadùm, které tato odno� chasidis-

ním na èínskou organizaci pro boj za lidskápráva.

Mezi odsouzenými na do�ivotnímu tres-tu je i sedmaètyøicetiletý vùdce zmínìné za-kázané køes�anské organizace Kuong �eng-liang, který byl soudem v èínské provinciiChu-pej shledán vinným ze znásilnìnía ublí�ení na zdraví. Ètyøi jeho zbývající ko-legové se údajnì rovnì� prohøe�ili ublí�enímna zdraví. Odsouzení prohlásili, �e se protiverdiktu znovu odvolají.

Kuong zalo�il Jihoèínskou církev v roce1991. Ta se do souèasné doby rozrostla na50.000 èlenù a nyní pùsobí v 10 provinciíchvýchodní a støední Èíny. Peking oznaèil tutoorganizaci za �zlovolnou sektu�.

V komunistické Èínì je nábo�enství podpøísnou kontrolou státu a jeho praktikováníje povoleno pouze ve státem schválenýchsvatyních.

Vysoký tibetský lamazavítal do Èeské republiky

ZLÍN 18. øíjna - Vysoký tibetský lama Rin-poèhe Ngawang Lodö Èhökji Gjaco pobý-vá u� nìkolik dnù v Èeské republice u pøá-tel a pøipravuje o víkendu dvì vystoupenína Zlínském duchovním festivalu Dotekynadìje. �Bude prezentovat Nauky, co� jetéma vyuèování v tibetských duchovních�kolách,� øekla ÈTK øeditelka festivalu Dag-mar Oplatková. Podtrhla, �e slovo �duchov-ní� neznamená na festivalu vztah k nìjaké-mu nábo�enství, ale spí�e upozoròuje, �enabídne �potravu� pro du�i...

�Z Tibetu na�e rodina uprchla do Nepá-lu, kdy� mnì byly necelé tøi roky. Po nìkoli-ka mìsících jsem byl poslán do Dharmasaly

Sál synagógy chasidského hnutí Chabad v Praze. Foto: Tomá� Novotný.

29

i n f o - s e r v i s

mu (�idovské nábo�enské hnutí po�adujícíprostou víru a mravnost spojovanou se zru-�ením rozdílù mezi prostými vìøícími, uèen-ci a rabíny) dodr�uje, jako je obøízka, barmicva a dal�í.

V�echno je tu zdarma, jediným po�adav-kem je cítit se jako �id, nikoliv ale bezpod-míneènì s takovým zanícením jako lubaviètí�idé...

Lubaviètí �idé rovnì� rozdìlují pøes tisícjídel dennì, a to vèetnì dovozu do domu...

V lo�nicích studentù jsou zdi polepenéplakáty, na nich� automobily sousedí s por-tréty rabína Menachema Schneersona, du-chovního vùdce lubavièského hnutí a sed-mého rabína z New Yorku, který zemøelv roce 1994.

Finanèní síla lubavièských �idù v Rusku- jejich� hlavním mecená�em je diamantovýmagnát Levi Levjev, �id z uzbecké Buchary�ijící v Izraeli, - v�ak sama o sobì není do-staèujícím a jediným vysvìtlením úspìchutoho hnutí proselytù (lidí novì obrácenýchna �idovskou víru), které bývalý ruský hlav-ní rabín oznaèoval za �sektu�...

Ramadán - postní mìsíc,kdy muslimové utvrzujísvoji víru

PRAHA 4. listopadu - Èasem zkou�ky, se-bezapøení a zápasu s vlastní slabostí, alei radosti, která vyplòuje jeho noci - tím jepro ka�dého muslima ka�doroèní mìsíc pùs-tu, tradièní ramadán. Pro více ne� miliarduvìøících ve svìtì je letos ohranièen pøibli�nì6. listopadem a 5. prosincem.

Ramadán, devátý mìsíc lunárního islám-ského kalendáøe, je pro muslimy nejdùle�i-tìj�ím obdobím v roce, nebo� právì v dobìramadánu (27. den) se proroku Muhamma-dovi zjevil korán, svatá kniha islámskéhonábo�enství. Tøicetidenní pùst (sijám)v tomto mìsíci zavedl Muhammad v Medínìroku 624 namísto jednodenního pùstu pøi-pomínajícího star�í, �idovský vzor: �Vy, kteøívìøíte, pøedepsán vám jest pùst, tak jakobyl ji� pøedepsán tìm, kdo� pøed vámi byli -snad budete bohabojní...,� pravil prorok.

Ramadán zaèíná novoluním po ukonèenípøedchozího osmého mìsíce �abánu - zpra-vidla, kdy� se na obloze objeví srpek mìsíce.Jeho spatøení se podle místních zvykù ohla-�uje ranou z dìla, svìtly na minaretu nebojiným tradièním zpùsobem, v moderní dobìrozhlasem, televizí a dal�ími sdìlovacímiprostøedky. Stejnì se v jednotlivých dnechramadánu oznamují èasy západu a východuslunce.

Bìhem postního èasu - od východuslunce do jeho západu - je vìøící povinenzdr�ovat se jakéhokoliv jídla a pití a vùbecpolknutí èehokoliv, kouøení, pohlavníhostyku a zámìrného zvracení. Mìl by se vy-varovat svárù, pomluv a neslu�ných øeèía pokud mo�no by mìl konat dobré skutky.Tento pùst se nevztahuje na staré a nemoc-né lidi, tìhotné a kojící �eny, dìti do 10 let,vojáky v boji èi na lidi na cestách. V souèas-né dobì platí pro pùst i rùzné výjimky, aleporu�ení se podle islámského práva �aríaèasto velmi pøísnì trestá.

Naopak z hlediska muslimské vìroukyk výslovným naøízením nepatøí v dobì rama-dánu zákaz boje a i v minulosti se bìhem nìjvedly èetné války. Amerièané loni v listopa-du nepøeru�ili své bojové akce v Afghánis-tánu a stejnì tak v prosinci 1998 bìhemètyødenní americko-britské operace Pou�t-ní li�ka proti Iráku útoèili spojenci na iráckécíle i po zahájení postního mìsíce.

Ramadán je obdobím, kdy se k bì�nìpovinným modlitbám pøidávají dal�í navíc.Pøed ka�dým postním dnem anebo alespoòglobálnì na poèátku pùstu musí vìøící vyslo-vit zbo�né pøedsevzetí (níju). Mìl by takéodøíkat celý korán. Proto si ho muslimovérozdìlili na 30 pøibli�nì stejnì dlouhýchèástí. Podle tradice se korán ète v arab�tinìa nahlas, nebo� tak to prorok Muhammadvyslovil. Mluvená podoba koránu se upøed-nostòuje pøed písemnou, a tak ti, kdo znajícelý korán zpamìti, se tì�í velké vá�nosti.

Skuteèný �ivot propuká a� po západuslunce po pøeru�ení pùstu (iftár), kdy seschází rodina a pøátelé. Na stole nesmìjí chy-bìt datle - podle islámského uèení je na koncika�dého dne velkého svátku jedl prorokMuhammad - a jiné ovoce, káva a speciálnísladký dezert. Noc pokraèuje hlavním jídlem,kterým mù�e být napøíklad kebab èi kuskus.Aby pùst kromì du�evní oèisty prospìli zdraví vìøících, mìli by se øídit proroko-vou radou, �e �aludek se po pùstu má jídlemzaplnit jen z jedné tøetiny, z druhé pitíma poslední tøetinu �aludku je dobré pone-chat volnou.

Moderní islámská publicistika èastovyzdvihuje morální hodnoty pùstu jako cvi-èení vùle a také projevu solidarity s chudý-mi. Ve vìt�inì islámských zemí platí proménì zbo�né spoluobèany i pro cizince ji-novìrce, �e by rozhodnì nemìli poru�ovatobecný pùst pohor�livì na veøejnosti a mìliby jíst a pít nebo kouøit radìji v ústraní.

V Èeské republice se na 20.000 muslimùmù�e veøejnì modlit - zaruèuje jim to ústavasvým èlánkem o svobodì vyznání. Islám ale

není u nás uznaným nábo�enstvím. Má dru-hoøadé právní postavení, které jeho vìøícímnedovoluje budovat církevní stavby. Mod-litebny jsou v soukromém majetku nadacínebo osob. Islám, vyøazený z registrace po-liticky motivovaným zákonem z roku 1949,se zatím v Èeské republice rehabilitovat ne-podaøilo.

Evangelikální køes�anénechtìjí toleranci obìtovatsvou pravdu

PRAHA 13. listopadu - Vztah køes�anùk jiným nábo�enstvím, a to z biblickéhoi z praktického hlediska, byl tématem tøídenníevangelikální teologické konference, kterádnes skonèila v Praze. Téma pova�ují orga-nizátoøi z protestantských církví v dobìsouèasného nábo�enského pluralismu zavelmi aktuální.

�Nekøes�anský svìt nás èasto hodnotípodle toho, jak jsme tolerantní k pøíslu�ní-kùm jiných nábo�enství. Nechceme ale protuto toleranci obìtovat pravdu, je� nám byladarována,� uvedli.

Poøádající Èeská evangelická aliancepozvala na ka�doroèní konferenci, ji� tøiná-ctou, kazatele sborù, uèitele teologických�kol, studenty teologie i laické církevní pra-covníky.

V Praze jim mimo jiné pøedná�el HeroldNetland, americký profesor filozofie nábo-�enství a mezikulturních studií. Má akade-mické zázemí, ale pùsobil také jako misionáøv Japonsku. Spolupoøadatelem setkání bylpra�ský Evangelikální teologický semináø,vy��í odborná �kola.

Evangelikální teologie dává dùraz nabiblické studium, na výklad Písma a jehoradikální aplikaci na lidský �ivot a na �ivotcírkve, na osobní zbo�nost a kázeò v �ivotì.Souvisí s vírou v duchovní promìnu lidské-ho �ivota a duchovní i charakterový rùstosobnosti.

Zøizovatelem Evangelikálního teologic-kého semináøe je Církev bratrská, ale studi-um je koncipováno ekumenicky pro v�ech-ny církve, kterým je blízká evangelikálníteologie.

Mezi studenty tak jsou i budoucí kaza-telé a pastoraèní pracovníci Bratrské jed-noty baptistù, Evangelické církve metodis-tické, Jednoty bratrské, Køes�anských spo-leèenství, Èeskobratrské církve evangelické,Slova �ivota a rùzných svobodných sborù.

n

Z informaèního servisu ÈTKvybral a zprávy zkrátil Z. V.

30

p r á c e s t u d e n t ù

spiritismusmezi válkami

Ivan Brezina:Podkrkono�ský spiritismus jako kulturnífenomén a jeho masmediální obraz

Diplomová práce, Fakulta sociálních vìdUniverzity Karlovy, 2002Úryvek z kapitoly �Spiritismus v Èechách�

...Po válce pøi�la nová a je�tì silnìj�í vlnazájmu o mystické a esoterní fenomény, tak�eHeroldová (1962) shrnuje, �e v 1. tøetinì 20.století se spiritismus stal �pøímo módou�a �olcová (1970) mluví o �masovosti�. Na-koneèný (1995) to vysvìtluje jako pøiroze-nou reakci na váleènou deziluzi, spojenous útìkem k transcendenci - ka�dodennískuteènost byla toti� po kruté válce poci�o-vána jako zklamání a strach z budoucna. Pøistudiu spiritistické literatury lze ale odhaliti dal�í dùvod pováleèného rozkvìtu spiri-tismu - touhu pøíbuzných po shledání s pad-lými, která se tehdy projevovala na mnohaduchaøských seancích: Také antropologLawrence (1935) vysvìtluje spiritismus jako�útìchu� ze ztráty milovaných bytostív �nedávné katastrofì civilizace�, co� nakonkrétním pøípadì dokládá i Scheinpflug(1923).

S bizarním vysvìtlením pováleèné okult-ní vlny pøi�el roku 1933 Weinfurter (1999).Ve válce byly �násilnì uvolnìny� milionylidských du�í, které prý teï svým pùso-bením na hmotný svìt zpùsobují obrovskýnárùst okultních fenoménù. Podle Wein-furtra se tedy po válce duchové objektivnìvíce projevovali - pak by samozøejmì neby-lo divu, �e je lidé také více pozorovali.

Pøed rokem 1918 byli okultisté a spiri-tisté èasto pronásledováni rakouskýmiúøady a katolickou církví. Po vzniku ÈSRreprese ustaly.1 Na spiritistickém sjezduv prosinci 1918 v Nové Pace øeèníci s u-spokojením konstatovali, �e �vláda �avlièkya kropáèe� je u konce, �e doby perzekucepominuly a �svobody na�í dobyto bylomu�em, který se sám kdysi spiritismema hypnosou zabýval� (Plecháè, 1931). T. G.Masarykovi2 zasílali spiritisté z ka�déhosvého pováleèného sjezdu pozdravný tele-gram (Scheybalová, 1967). Byli ov�em pøe-svìdèeni, �e v boji za samostatný státÈechùm nejvíc pomohl duchovní svìt:�Jedinì s pomocí Bo�í se tak stalo, �e v�ech-ny temné síly, které nám dìlaly pøeká�ky,byly neviditelnem odvráceny, abychompráci dokonèili a do�li k cíli,� uvádìjí Bìlo-hradský a Jakubièka (1933).

Èe�tí okultistése záhy po válceroz�tìpili do rùz-ných frakcí: �Spiri-t isté byli zaujatiproti theosofùm, tizase proti anthro-posofùm, a v�ichniproti mystikùm,�vzpomíná Weinfur-ter (1999). Okultníkrou�ky se scházelyve vinohradské ka-várnì Republika èiv kavárnì v hotelu Graf. Z diskusí, zda zalo�itsektu, spolek èi tajný øád, se zrodil napøí-klad okultistický spolek Psyche. V pra�skémKaulichovì univerzitním domì zaèala Spo-leènost pro psychická studia poøádat pra-videlné pøedná�ky o okultních fenoménech.

Také organizovaní spiritisté vyvinuli povzniku republiky �horeènou èinnost� (Ple-cháè, 1931) a s pomocí pøedná�ek, výstavek,schùzí a sjezdù obnovili a roz�íøili své pøed-váleèné pozice v èeských zemích (právì dopováleèné doby spadá hlavní èást organi-zaèní práce Karla Sezemského v Nové Pace).Pronikli i na Slovensko. Prvním zdej�ím cen-trem se staly Vrútky, kde spiritismus pro-pagovala baronka Adelma z Vay, pí�ící, mlu-vící a jasnovidné médium (Scheybalová,1967). Následovala Bratislava, kde v roce1925 vznikl první slovenský spiritistickýspolek Jiskra.3

Na Moravì a ve Slezsku se po válceustavilo �est spiritistických spolkù, z nich�dva (spolek Bratrství v Radvanicích a spo-lek �ivot v Uherském Ostrohu) si postavilyvlastní domy (Bìlohradský, Jakubièka,1933). V èervnu 1919 uspoøádali spiritisténa podkrkono�ském vrchu Kozákovì4 velkýtábor lidu, kde zavlála bílá spolková vlajkas vy�itým znakem (Plecháè, 1931). �Vedlenábo�enského hnutí v církvích je v�udesilný ruch spiritistický,� pí�e Masaryk(1925), který odhadoval poèet spiritistùv Èeskoslovensku na dvì stì a� tøi sta tisíc(Plecháè se ov�em v roce 1931 domníval, �eskuteènì aktivních je jen asi deset tisíc).

V prosinci 1921 se v Praze ve smíchov-ské restauraci U �mídù uskuteènil 1. sjezdzemských a okrskových dùvìrníkù spiritis-tických spolkù, v èervnu 1922 probìhl vevinohradském Národním domì 2. sjezd støe-doèeských spiritistù. Ji� poèátkem dvacá-tých let se spiritismus stal masovým spo-leèenským fenoménem, zasahujícím �irokévrstvy obyvatelstva - spiritistické spisy mì-ly obrovský odbyt, spiritistická shromá�-

dìní byla pøeplnìna a scházeli se na nichpøední pra��tí umìlci, lékaøi a �urnalisté(Rádl, 1922). V èervnu 1933 probìhl za úèastisedmnácti spolkù ve velkém sále Mì��an-ské besedy ve Vladislavovì ulici v Prazesjezd èeskoslovenských spiritistù, jeho�souèástí byla velká výstava médijních kre-seb a spiritistické literatury v Clam-Galla-sovì paláci (Bìlohradský, Jakubièka, 1933).V té dobì pracovalo v Èeskoslovensku sed-madvacet spiritistických spolkù. Mohutnávlna zájmu o okultismus a spiritismus, kteráve 30. letech pøi�la, byla rozdmýchána zá-jmem tehdej�í �urnalistiky o vìci tajemnéa stra�idelné (Nakoneèný 1995).5 �Zájemo spiritismus vzrùstá lavinovitì... Mámeoprávnìnou nadìji, �e do pìti let nebudeu nás dìdiny, kde by nepùsobil ná� krou-�ek,� pí�e Jakubièka (Bìlohradský, Jakubiè-ka, 1933) a odhaduje, �e spiritistù je v ÈSRasi osm set tisíc. Sezemský (tamté�) dodává:�V�ude se dnes probouzí ujaømená du�elidská, vstává z poroby hrubého materia-lismu a nábo�enského fanatismu, do nìho�byla ve støedovìku ukována.�

n

Poznámky1 �olcová (1970) v tom spatøuje hlavní dùvod rozmachu

podkrkono�ského spiritismu: �V období pøedmnichov-ské republiky, kdy pøestal ostrý dohled rakouskéhoèetnictva nad v�ím, co bylo v rozporu se státnímnábo�enstvím, jím� zùstal øímský katolicismus i povydání toleranèního patentu, nebylo na jilemnickémokrese jediné obce, kde by se spiritismus nevyskytoval.�V nìkterých vesnicích v okolí Jilemnice tehdy podleautorky fungovalo a� �est spiritistických krou�kù.

2 Masaryk pozdìji pøispìl slezským spiritistùm èástkou3000 Kè na stavbu jejich spolkového domu v Radva-nicích u Ostravy (anonym, 1931).

3 Historii spiritismu na Slovensku podává Sezemský(1930). Pøedváleèné neúspìchy hnutí vysvìtluje tìmi-to slovy: �Tato zemì zamoøená alkoholem a maïar-skou hrùzovládou, úpìla tìsnì jsouc sevøena pod knut-ou starého byrokratismu a její lid ovládán byl klerikál-ním fanatismem, bajonetem �andarmù a koøalkou �idù.Pøirozenì, �e nemohl tak snadno vybøednouti z tohotootrockého jaøma a dospìti k pravému sebepoznání,sebeurèení a sebeovládání.�

4 Sezemský (1930) popisuje pochod prùvodu spiritistùz Turnova na Kozákov, kde �zcelili své �iky v mohut-

31

Smlouvase Svatým stolcem

V demokraticky a liberálnì uspoøádanéspoleènosti je vnitøní �ivot církví a jinýchnábo�enských spoleèností vìcí obèanù,kteøí se v nich seskupili. Nejsou potøebná�ádná povolení èi nìjaké souhlasy neboschválení ze strany státu. Existují v�akdoteky mezi státem a nábo�enskými orga-nizacemi. Stát registruje nábo�enské spo-leènosti, které dodr�ují zákony a dosáhlyurèitého minimálního poètu èlenù. Nìkterýmvybraným uskupením dává je�tì dal�í mo�-nosti a mimo jiné pøispívá na jejich èinnost.Spolupráce probíhá napø. ve �kolství,v armádì, ve vìzenství apod. Toto v�e upra-vuje konfesní právo, u nás v souèasnostishrnuté do zákona O nábo�enské svobodìa o postavení církví a nábo�enských spo-leèností è. 3/2002 Sb. Výjimku tvoøí Øím-skokatolická církev; ta upravuje vztahys Èeskou republikou pomocí smlouvy.

Dlouhé mìsíce odborníky pøipravovanáa posléze vyjednaná a 25. èervence 2002podepsaná smlouva obsahuje 21 èlánkù. Tyse týkají diplomatických vztahù, uznánínezávislosti øímskokatolické církve v jejíchvnitøních zále�itostech a práva odmítnoutvojenskou slu�bu z dùvodu svìdomí nebonábo�enského vyznání. Èl. 11 velmi po-drobnì pojednává o církevním �kolství.Dále smlouva hovoøí o ochranì a udr�ováníkulturního dìdictví, i humanitární pomoci,církevních sociálních zaøízeních, spoluprá-ci ve vìzenství, duchovní péèi v armádìa o zpùsobech vzájemného kontaktu.Smlouva pøedbì�nì naznaèuje øe�ení otáz-ky pøevodu èásti státního majetku na tutocírkev.

Po leto�ních prázdninách se dostalasmlouva do poslanecké snìmovny, která bymìla rozhodnout o její ratifikaci. Ve veøejnédiskusi, která projednávání v parlamentupøedcházela, se nesmìle poukazovalo na to,�e stát zaujímá k øímskokatolické církvi jinýpostoj ne� k ostatním církvím a ostatnímnábo�enským spoleènostem. Smlouva toti�

z p r á v y

není uzavírána, jak se stále mylnì uvádí, sestátem Vatikán, nýbr� se Svatým stolcem,co� je nejvy��í reprezentace této církve sa-motné, pape� a øímská kurie. A právì církevreprezentovaná tímto orgánem je narozdílod jiných køes�anských církví suverénnímsubjektem mezinárodního práva. Má nì-které znaky státu. Napø. její nejvy��í pøed-stavitel po pape�i má titul kardinál státnísekretáø, ani� by jeho funkce mìla co dìlatse státem Vatikán. Církev a nikoli stát Va-tikán má diplomatické vztahy s rùznými stá-ty, i s Èeskou republikou. Èlenství v øímsko-katolické církvi vy�aduje po èeském obèa-novi, aby byl loajální je�tì vùèi jinémuútvaru pøipomínajícímu stát.

Odborník na ústavní právo Václav Pav-líèek se vyjádøil, �e smlouva naru�uje suve-renitu státu a dává øímskokatolické církviprivilegované postavení. I v parlamentnídiskusi se poslanci pøeli o to, je-li øímsko-katolická církev touto smlouvou zvýhod-nìna vùèi ostatním. Ministr zahranièí CyrilSvoboda jako reprezentant resortu, který sesmlouvou do parlamentu pøi�el, to sice po-pøel, ale je zjevné, �e mezistátní smlouva jenadøazena zákonùm. Smlouva pøedpokládátrvalé pøiznání registrace a oprávnìní ke zv-lá�tním právùm. Pokud by se ukázalo, �eøímskokatolická církev nesplòuje kvalitativnípøedpoklady veøejného pùsobení popsanév § 5 zákona è. 3/2002 Sb., nemù�e jí býtregistrace èi oprávnìní narozdíl od ostat-ních uskupení odejmuto.

Jiné církve, napø. církve zastoupenév Ekumenické radì církví ÈR, se pokusilytuto právní nesymetrii øe�it konstruktivnì.Nenavrhovaly smlouvu odmítnout, ale pro-jevily samy zájem o podobné smlouvy. Po-slanci obhajující smlouvu v parlamentnídiskusi té� poukazovali na tuto mo�nost.Ministr kultury Pavel Dostál v�ak takovoumo�nost odmítl. Je to zøejmé i z toho, �e �ád-né jiné církvi se nepøipisují atributy státua nemù�e tedy být subjektem podobnésmlouvy.

Ratifikaci smlouvy podporovali unio-nistiètí a lidoveètí poslanci. Poslanci ostat-ních parlamentních stran mìli pøipomínky.

Týká se to i ÈSSD, její� vládasmlouvu vyjednala. Dne 15. 10.2002 snìmovna vìt�inou 102 hla-sù z pøítomných 156 poslancùrozhodla, �e dal�í projednáváníratifikace bude odlo�eno na leden2003.

n

Ivan O. �tampach

nou, jednotnou frontu, aby byli pøipraveni pro dobubudoucí.� Podrobnì také vysvìtluje symboliku spiri-tistického odznaku, vy�itého na �vlajce záøné Spiri-tie�, který sám navrhl a který èlenové Bratrskéhosdru�ení èeskoslovenských spiritistù nosili jako jeh-lici na kabátì.

5 Masmediálnì proslulými se staly pøedev�ím dvì seancez jara 1928, kterých se zúèastnily dobové celebrity.V lednu 1928 se nìkolik novináøù a lidí nevìøícíchv duchy (napø. Alfons Mucha) se�lo v pra�ském bytìmédia Marie Silbertové. Národní listy pozdìji napsaly:�Pøi�li jsme se skepsí naprostou a po celý èas neo-pustil nás klid a ostra�itost. Nakonec v�ak opou�tìlijsme pohostinný dùm s dojmy pøímo otøesnými, jakotak mnozí, kteøí byli pøítomni seancím pøedchozím.�Vyvolaní duchové prý toti� pøemís�ovali pøedmìtyz místa na místo, pøehazovali hodinky v kapsách úèast-níkù a zelenými prsty osahávali pøítomné dámy (Bobí-ková, 2000).Dal�í masmediálnì proslulá seance, �uspoøádaná prozábavu�, se uskuteènila 14. bøezna 1929 ve vinohrad-ském ateliéru sochaøe F. V. Foita (anonym, 1929, Sezem-ský, 1930). S pomocí jugoslávského média Jovièe sepøítomným podaøilo vyvolat duchy legionáøského plu-kovníka �vece, který vyprávìl o bitvì u Zborova. Násle-doval duch herce Járy Sedláèka a duch Aloise Ra�ína.Ten varoval pøed Nìmci, �kteøí na nás pletou biè�a doporuèoval, aby se poèkalo se zavedením zlaté mìny.Kdy� pak chtìla spoleènost vyvolat ducha egyptskéhofaraona Tutanchamóna, Ra�ínùv duch se nìkolikrát vrátila varoval, aby to nedìlali, proto�e faraon je nerad vyru-�ován. Neuposlechli a rozpoutané astrální síly pak zde-molovaly celý ateliér, rozbily v�echny Foitovy sochys egyptskými motivy a jednu z nich vyhodily z okna.Veèerní list, jeho� reportér (podle Sezemského /1930/��urnalista Rozner�) byl seanci pøítomen, o ní násled-nì referoval pìtkrát na první stranì, zprávy se objevilyi v dal�ích dobových periodikách. �Pùl milionu èsl.spiritistù zajímá se �ivì o vzru�ující seanci v Praze,�psal Veèerní list. �Závistivý tisk, jemu� pøípad utekl,sna�í se �urnalistickou nepohotovost zastøíti jízlivým,laickým výsmìchem a zostuzováním úèastníkù sean-c e !�

Literaturaanonym, 1931, Celozemský spiritistický sjezd ve Slezsku

(in: Posel záhrobní, 9-10/1931)anonym, 1929, Vyvolaný duch egyptského krále rozbil so-

chaøský atelier v Praze. Ústy jugoslávského media mlu-ví ze záhrobí plukovník �vec, Jara Sedláèek, dr. A. Ra�ína faraon Tutankhamon (in: Veèerní list, 15. 3. 1929)

Bìlohradský, St. J., Jakubièka, Aug., Památník sjezdu èesko-slovenských spiritistù v Praze 1933. Celkový pøehledsjezdové èinnosti pro v�echny dny s úplnými referátya texty v�ech øeèníkù (nákladem Výboru èsl. spiritistùpro uspoøádání sjezdu v Praze r. 1933, Praha 1933)

Bobíková, Lenka, Zázraky a duchové (in: Magazín Práva,19. 8. 2000)

Heroldová, J., Lidový spiritismus (in: Vesmír 10/1990)Lawrence, E., Spiritismus u národù civilisovaných i divokých.

Anthropologická studie (Nakladatelství Volné my�len-ky, Praha 1935)

Nakoneèný, M., Lexikon magie (Ivo �elezný, Praha 1993)Plecháè, M., Spiritismus v Podkrkono�í (Vydavatelské oddì-

lení YMCA, Praha 1931)Rádl, E., Co soudím o spiritismu (Grosman a Svoboda, Praha

1922)Sezemský, K., Památník pùlstoleté èinnosti ve spiritismu

(nákladem edice Spirit, Nová Paka 1930)Scheinpflug, K., Kapitoly o spiritismu (J. R. Vilímek, Praha

1923)Scheybalová, J., Spiritismus a èeská lidová kultura (roèníko-

vá práce, katedra religionistiky FF UK, Praha 1967)�olcová, L., Spiritismus v Podkrkono�í (in: Krkono�e a Pod-

krkono�í, 5. vlastivìdný sborník Muzea Trutnov, Kruh,Hradec Králové 1970)

Weinfurter, K., Pamìti okultisty (Nakladatelství A. Pohlodek,Brno 1999)

Podpisy na italsky psané verzi smlouvy.

32

HLAS BO�Í A MAGICKÁV�EVÌDOUCNOST

Médium masové komunikace jako spirituální fenomén II.

Luká� Doubrava

Médium. U� samotný tento termín jasnì ukazuje na etymologickou pøíbuznost svìta médií masovékomunikace s øí�í spirituálních fenoménù. Tato spøíznìnost v�ak není jen v rovinì lingvistické, alei v oblasti vnìj�ích a vnitøních atributù. Médium je komunikaèní a je�tì obecnìji øeèeno vlastnìdopravní kanál. Cesty v obou krajinách mohou v�ak vést nekvalitním terénem. Ve svìtì sdìlovacíchprostøedkù i religiozity jde buï o páchnoucí stoku zahlcující du�i a mysl toho, kdo ji nav�tívil(stupidní televizní seriály a sekty), nebo jde o �irokou informaèní dálnici, která bez zdravého individu-alismu hrozí pøehlcením a dezorientací (virtuální realita a hnutí New Age).

HLAS BO�Í A MAGICKÁV�EVÌDOUCNOST

e s e j

Výraz médium v�ak hlavnì evokuje tajem-ný svìt magie...

�ém- informaèní kód v koøenech stvoøeníMagické koøeny v na�í judaisticko-køes-�anské civilizaci jsou asi nejsilnìji zapu�tìnyve fascinujícím podhoubí �idovské kabaly.Zatímco antická civilizace postavila svoukulturu na neopakovatelné, tudí� nekodifi-kovatelné rétorice filozofické disputacea zároveò pak i na realistickém výtvarnémvnímání svìta, Izraelité naopak obraz re-produkující Stvoøení odvrhli a oddali semystické moci psaného slova. Ve vizuálnírovinì proto jejich umìní promlouvalov podobì symbolù. Následná diskuze tedynemohla být nezávislým filozofováním øec-kých myslitelù. Stala se snahou o výkladzapsaného Bo�ího slova.

Jeho esoterický význam je doslova za-kódován právì v kabale. Písmena toti� tvoøínejdùle�itìj�í techniku �idovského mystic-kého uèení. V�ichni �idé vìøí, �e Bùh nej-døíve ze v�eho promluvil. Kabalisté navíctaké øíkají, �e prvním výtvorem Bo�ím bylohebrejské písmo. Pomocí písmen, tedyjazykového kódu, bylo pak stvoøeno v�ech-no ostatní. �idovská magie pokládá za kon-stantu to, �e písmena jsou nejmocnìj�ímnástrojem Boha i magikù. Nepøipomíná vámto nìco ve vztahu k moderní vìdì? Ano, jezde nápadná podobnost mezi základnímistavebními kameny na úrovni hmoty a ener-gie (atomová a kvantová fyzika), v rovinìchemie, kde se nachází ne�ivý a �ivý svìt(tabulka chemických prvkù) a nakonecv korunì Stvoøení, v øí�i �ivoèi�né (gene-tický kód). Od objevu �technologie� �ivotaje pak ji� jen krok k jeho napodobení.

Robot a poèítaè. Synonyma stvoøitel-ských schopností èlovìka. Snaha o pøe-vedení biologického kódu do svìta umìléinteligence je ji� �havou rodící se realitou.Úchvatná legenda o pra�ském Golemovi,jeho� o�ivil �ém rabiho Löwa, pøedzname-nává stvoøení robota podobného èlovìku,kterého polid�tí speciální software na bázigenetických zákonitostí.

Od �idovské kultury vedou dvì základ-ní cesty do svìta dne�ních médií masovékomunikace, a to k internetu (ve smyslutechnologie, která umo�òuje jeho fungová-ní) a k rozhlasu (ve smyslu obsahu, mlu-veného slova, je� mù�e pùsobit i silou staro-zákonního proroka).

Rozhlas- �aman kmenového spoleèenstvíMagická rezonance mluveného slova roz-hlasu má v�ak samozøejmì je�tì star�í ro-dokmen. Jeho moc se objevila ve chvíli, kdyprvní lidé zaèali rozprávìt kolem veèerníchohòù. Sdìlování zá�itkù z ka�dého dnei pøedávání verbální tradice komunity ved-lo k vytváøení mýtù, k fabulaci, ve které v�akbyla v�dy skryta nìjaká duchovní zku�e-nost nebo mystické poselství. �Rozhlaso-vost� tedy stála v centru spirituálního �ivotaka�dého pravìkého a je�tì i starovìkéhokmene. To jen kmeny izraelské ji dovedly navìdomou a cílenì rozvíjenou úroveò, a toprávì proto, �e ji úzce svázaly s psanýmslovem. Po nich se takovýto kvalitativnískok podaøil právì u� jen rozhlasu. Za-øíkávání kmenového �amana vystøídali pro-rok s vykladaèem Slova Bo�ího. Tìm pakzaèali konkurovat rozhlasoví moderátoøia herci.

Klasik teorie mediální komunikaceKanaïan Marshall McLuhan nazývá roz-

hlas doslova kmenovým bubnem. To jeopravdu nejpøesnìj�í mo�ná metafora,proto�e nezu�uje poselství rozhlasu jen naroli transferu pro øeè, ale nechává zde místoi pro hudbu. Nás v�ak v tuto chvíli zajímájen magická síla slova. Tu McLuhan objas-òuje v pøípadì rozhlasu obzvlá�� originál-nì.

Jeho teorie neménì poeticky rozdìlujev�echna média na horká a chladná. �Horkémédium je extenzí jediného smyslu pomocí,vysoké definice�. Vysoká definice je stavnaplnìnosti daty... Je proto pøirozené, �eúèinky, které má na u�ivatele horké médiumjako je rozhlas, se znaènì li�í od úèinkùchladných médií, jako je telefon.�1

Církev i rozhlas jsou pøíbuzná médiaTelefon je chladný prostì proto, �e vzájem-nou komunikací mezi obìma hovoøícími setøíbí názory a emoce. Zahlcenost jednohosmyslu, sluchu, se médiem hlasu ochlazuje.Telefon navíc ani není médiem masovékomunikace. Je jím obèas právì jedinì skrzerozhlas. A rozhlas je naopak jednosmìrný.V tomto smyslu se více blí�í nábo�ensképraxi. Knìz èi rabín pøi svém vystoupení takéneèeká na reakci vìøících z publika, ale ètebiblické texty a ká�e. A tím vytváøí atmo-sféru blízkosti Boha, jeho� slova, obdobnìjako rozhlasový pøijímaè, tlumoèí. Protovzniká u sluchovì zhypnotizovaných ná-v�tìvníkù synagogy nebo kostela obdob-ná psychologická reakce jako pøi poslechurádia. Musejí se v obou pøípadech nechatdobrovolnì doslova pohltit zvukovými vl-nami, po nich� se nesou lidská slova rovnouskrze hlasivky nebo zprostøedkovanì pøesreproduktor. V této souvislosti musím zmínitje�tì jednoho klasika, tentokrát z oblastisociologie médií. Denis McQuail øíká, �e

33

posluchaèi tato sugestivnì vyvolaná pøed-stava vzbudila pøesvìdèení, �e jde o realitu.Stra�livá panika, pøi ní� lidé prchali z mìst,zpùsobila i nìkolik sebevra�d, spáchanýchprý v hrùze pøed nestvùrnými mimozem-��any.

Toto drama, vypuknuv�í v pøedveèerdruhé svìtové války, mìlo reprízu s obdob-ným, i kdy� ménì tragickým efektem napoèátku války studené. Jestli�e horké mé-dium u� jednou roz�havilo jinak pragmatickychladné hlavy Severoamerièanù, muselou horkokrevných Jihoamerièanù, neinfor-movaných o následcích Wellesovi hry, za-pùsobit také jako rozbu�ka. Stalo se tov roce 1949 v Ekvádoru, kde vydì�enía poté rozhoøèení posluchaèi zdemolovalia vypálili pøímo rozhlasovou stanici, odkudse Válka svìtù vysílala.

Nejhrùznìj�í analogii následkù rozhla-sové Války svìtù nalezneme u nábo�enskéskupiny Nebeská brána, která patøila keskupinì sekt, jejich� pøíslu�níci, takzvaníkontaktéøi, jsou do morkù kostí pøesvìdèe-ni, �e Zemi a lidi nìjakým zpùsobem kontak-tovali a dále nav�tìvují mimozem��ané. Nì-kteøí a� za hrob... V roce 1997 v kalifornskémSanta Fé spáchalo hromadnou sebevra�du39 lidí. V�ichni vìøili, �e jedinì tak nastoupína palubu létajícího talíøe mimozem��anù.

Mezi obìma událostmi, rozhlasovoui sektáøskou, je jeden rozdíl. V prvním pøípa-dì �lo o snahu pøed mimozem��any uprch-nout, ve druhém se jim naopak dobrovolnìodevzdat. Poka�dé byli v�ak lidé uhranutia� za bránu smrti. V obou pøípadech taképlatí, �e obìti nemìly obrazovou informaci.K vyvolání takovéto silné iluze jim tedy

e s e j

Joseph Goebbels, Hitlerùv �éf propagandy znal lépe ne� vùdce sílumasmédií. Je�tì pøed tím, ne� se Hitler pustil do likvidace køehkénìmecké demokracie, prohlásil o nìm nìco, co mù�eme smìle vztáh-nout i na rozhlas: �Pus�te jej a on tu korupèní republiku rozkymácí.�

Foto: archiv.

církev, podobnì jako �kola, je také médiem,je� je pøíbuzné masovým sdìlovacím pro-støedkùm.

A zde se dostáváme k vysvìtlení, proèjsou církve v horkém rozhlasovém médiuúspì�nìj�í ne� v chladné televizi. Pocit po-svátného naladìní pøi poslechu sugestivnìzdramatizované rozhlasové hry a otevøenostmysli i srdce pøi vystoupení charismatickéhokazatele mohou vést a� k pocitùm vnitønífascinace u posluchaèù. Intelektuální kva-lita ani skuteèná duchovnost obsahu tìch-to slov nemusejí být na vysoké úrovni. Tov�ak nijak nebrání tomu, �e mohou v èlovìkuvyvolat emocionální iluzi, �e je to i on, kdopatøí ke svému �kmeni�, jeho� archetypymocnì promlouvají k hlubinám poslucha-èovy psyché. Pùsobivì podaná slova mo-hou vzbuzovat pocit chvilkové úèasti naBo�í univerzalitì. Usebraný posluchaè je zasvou koncentraci odmìòován nadèasovýmslovem. Jde o pocit, jako by kazatel, uèitelnebo rozhlasový hrdina øíkali nìco, co jeobjektivnì pro posluchaèe novou informa-cí, která v�ak paradoxnì pùsobí zároveòdojmem nìèeho dobøe známého. Snad odvìkù...

Prezentace novodobých mýtù na vlnáchÈeského rozhlasu jsou ji� tradièním rituálemveøejnoprávní slu�by: sobotní hra pro mlá-de� a nedìlní pohádka pro dìti. Návrat dotohoto ráje kolektivního nevìdomí v�akmù�e být v jiných pøípadech jen efektní mas-kou, za ní� èíhá zrada cílené a nìkdy i zká-zonosné manipulace...

Démon, který vstoupil do rádiaPokud jde o spojení kmenovosti s rozhla-sem, nesmíme zapomenout na jeden kon-krétní kmen a jeho vùdce, kteøí se paradoxnìstali nejvìt�ími nepøáteli kmenù izraelskýchv dìjinách. Adolf Hitler a jeho Tøetí øí�e sechopili tehdy je�tì mladého média barbar-sky a nekompromisnì. Brutální znásilnìnírozhlasových vln, ze kterých se ozývalo vra-�edné staccato zneuznaného rakouskéhomalíøe, poprvé v dìjinách jasnì ukázalo, ja-kou moc má rádio. To, co první rytíø èernéhoøádu nebyl schopen realizovat v podobìvlastní výtvarné tvorby, jakoby je�tì s vìt-�í vehemencí pøevedl do svìta masmédií.Duch èerných m�í, které slou�il pøed objek-tivy filmových kamer, nic neztratily na svérazanci pøi ïábloslu�bì slova pøed �pou-hým� rozhlasovým mikrofonem.

Mnozí lidé, kteøí dnes poslouchají zá-znam Hitlerova proslovu, nechápou, jakmohla Nìmce svého èasu tak fascinovatvùdcova øeè. Ona �tvavá ochraptìlost psy-

chopatického tajtr-líka jim pøijde buïodpudivá, nebodokonce komická.Myslím, �e kromìhistoricky ne��ast-né shody okolnos-tí, je� Hitlerovì ma-nipulaci s masaminahrály, je vysvìt-lení fascinace jehoosobou v tom, jakvyu�il mo�ností no-vých médií.

Zvukový filma rozhlas. A zvlá�tìrádio, ta kouzelnábedýnka trùnícíuprostøed domácísvatynì, muselotehdy v lidech vy-volávat dojem, jen� tak brilantnì popsalGeorge Orwell ve svém románu 1984. �Vùd-ce tì vidí!� A proto�e rozhlas je velice in-timním médiem, musela být domácí �boho-slu�ba� slova kolem rozhlasového pøijímaèespojována s podvìdomím dojmem: I ke mnìmùj vùdce promlouvá...

Víme, �e Hitler se inspiroval pøi bu-dování Tøetí øí�e, a zvlá�tì pak pøi vytváøeníelitních esesmanù, germánskou mytologiía podle nìkterých badatelù i dálnìvýchod-ní esoterikou. Jak dalece mìl okultismus vlivna doèasný úspìch hnìdé armády a èernéhoøádu, se mù�eme jen dohadovat. �e v�akk Hitlerovì manipulaci pøispìla masmédia,a to vèetnì rozhlasu, mù�eme tvrdit témìøs jistotou. Sám Hitler si byl magické mocirozhlasu vìdom. Nepøímo to øíká v bibli na-cismu, v Mein Kampf: �...nejvìt�í pøevratyna tomto svìtì nebyly nikdy vedeny husímbrkem! ... Mocí ... je� uvádìla do chodunábo�enské a politické laviny, byla odpra-dávna kouzelná síla mluveného slova.�

Mimozem��ané a rozhlas?Vra�edná kombinace!Ve stejné dobì jako Hitler, jen pár let pojeho rozhlasové premiéøe, ovládl lidské du�eskrze rádio je�tì jiný mu�. I to mìlo neblahénásledky. Ov�em s tím rozdílem, �e on si tonarozdíl od Hitlera rozhodnì nepøál, proto�ev pøípadì jeho pùsobení �lo o pouhou fikci.Tím mu�em byl americký re�isér OrsonWelles.

30. øíjna 1938 vypustil do éteru drama-tizaci slavného vìdecko-fantastického ro-mánu H. G. Wellse Válka svìtù, ve kterémna Zemi zaútoèí Mar�ané. Mezi nìkterými

34

staèila �jen� síla mluveného slova. Rozhla-sový efekt, který by se musel nevta�enémua nedùvìøivému svìdkovi celé fámy záhyjevit jako hra, mìl u posti�ených zvlá�tìv oblasti fenoménù UFO takto silný úèinek,proto�e vytváøel fikci nìèeho, co nemìloanalogii v jejich osobní zku�enosti. Pøí-kladem budi� i èeský kontaktér èíslo jedna,Ivo Benda, který pùsobí na nìkteré poslu-chaèe pøesvìdèivì právì proto, �e jeho pre-zentace totálnì fantasmagorického tématudìlá dojem vystupování rozhlasového mo-derátora, který vám sdìluje, jaké bude zítrapoèasí. Nìkteøí lidé si pak øeknou, �e taktoserióznì hovoøící èlovìk pøece musí mítpravdu...

Internet je ikonické médiumS nekontrolovaným pùsobením nejrùz-nìj�ích sekt se dnes v masmédiích setkátesamozøejmì hlavnì na internetu. Jde o mul-timédium, to znamená, �e text, kresba, fo-tografie, rozhlas i televize se mohou pro-línat na jedné jediné webové stránce. Zatímv�ak z technologických dùvodù pøevládápsané slovo a grafický symbol (ikona). Opìtjistá analogie k �idovské (a vlastnì i islám-ské) tradici.

V religionistickém slova smyslu mají spi-rituální komunity charakter buï idolický,nebo ikonický. Vùdce sekty, který se budepova�ovat za vtìlení Je�í�e Krista, je extrémidolického nábo�enství. Mistr zenu, jen�poukazuje na pøítomnost osvícení v ka�démokam�iku bytí, je naopak �pouze� inspira-tivní ikonou pro vlastní Cestu hledajícího.

V�echny druhy hromadných sdìlova-cích prostøedkù mají idolický charakter. A�na jeden. Internet. Zatímco v�echna ostat-ní média jsou pro danou chvíli v informaènímslova smyslu �koneènou�, právì pou�ívaný

internetový zdroj je èasto naopak teprvevstupní branou do svìta dal�ích infor-mací a jiných masmédií. Skuteènì kva-litní webová stránka je toti� plná odka-zù na desítky i stovky dal�ích infor-maèních cest, ty pak zase na statisícea miliony jiných. Pokud chce správcedaného webu tedy uspìt, bude se v�dysna�it nabídnout náv�tìvníkovi svéhomikrokosmu co nejsnadnìj�í prùlet docelého vesmíru.

Naopak tøeba rozhlas i televize sepøirozenì chovají, jakoby nad nì neby-lo. Jsou �egoistická�. (Vyjma samozøej-mì jejich inzerce upozoròující na nì-které jiné mediální produkty.) Pravda,je�tì kvalitní knihy, mimo beletrii, jsouplné bibliografických údajù. Jejich efektje v�ak z èasových a technickýchdùvodù potøebných pro vyhledání neu-spokojivý. Na internetu ale kliknete najednu ikonku a jste v jiném svìtì hned,poklepete na druhou a máte pocit, �evìdìní celého lidstva je vám doslovana dosah ruky...

Princip synchronicity na internetuIdea jakési kolektivní databanky datv�eho, co se kdy událo, dìje a mo�nái bude dít, je pøítomna v mnoha esote-rických duchovních smìrech. Stejnì jakostvoøení bytosti podobné èlovìku (Golemaèi robota) evokuje nepochybnì magickýcharakter, té� vytvoøení databáze astrono-mického mno�ství informací ukazuje magic-kým smìrem. Navíc - vìdci dnes ji� pøedpo-vídají, �e jednou bude mo�né pøevést v�ech-na data lidského mozku do elektronické po-doby, emoce nevyjímaje.

Ov�em u� v souèasných podmínkáchinternetu se objevují znaky, které pøipomína-

jí tuto paranormální univerzálnost v pøístu-pu k informacím. Kromì globálního charak-teru internetu, jen� se chová jako postupnìse utváøející mozek lidstva, je zde je�tì jehodoslova svìtelná rychlost. Metafora je o tosilnìj�í, �e povrch zemìkoule podobnýtvaru mozku, jen� den ode dne hustìjia hustìji protkávají vlákna elektronickýchnervù, si vytváøí funkènì podobná neu-ronová spojení jako èlovìk. A jak víme, vel-kou èást mozku èlovìk nevyu�ívá. Parapsy-chologové se domnívají, �e právì v tétojeho èásti jsou skryty výjimeèné schopnosti,nazývané dnes mystickými. Kde bude mítjednou globální mozek lidstva své nevì-domí v jungovském slova smyslu?

C. G. Jung èasto hovoøil o tajemném prin-cipu synchronicity. Jde o fenomén �zname-ní�, kdy se vám dva nebo více jevù náhod-nì pospojuje, ale vy máte na základì nìja-kého jejich spoleèného znaku pocit, �ek sobì prostì patøí a skrývají tak nìjaké po-selství urèené pøímo vám. Nejèastìj�í je asisituace, kdy ètete nìjaký text a máte tøebapu�tìné rádio èi na vás zaène nìkdo ho-voøit, a náhle pou�ije pøesnì to samé slovo,na nìm� spoèinul vá� zrak. Náhoda? Mo�-ná... Ale z hlediska poètu pravdìpodobnos-ti rozhodnì fascinující.

Pøedstava mimozem��anù vzbuzuje posvátnoubázeò. Nìkteøí se jich bojí, jiní jsou pøipraveni jimdobrovolnì odevzdat i své �ivoty. Staèí jen, kdy�o nich sly�í vyprávìt�

e s e j

JE TO HUSTÝje lehce provokativní název kní�ky Vìry Noskové. Sarkas-tické texty jsou postaveny na slovní i situaèní komice, jejichhumor osciluje od úsmìvu (Smích pod �enskými èely), pøessebeironii (Døeváky klapal lesní vlak) a� k výsmìchu (Proèchceme bulvár?). Titul knihy je toto�ný s názvem jednohotextu, který mapuje slovník dne�ní mláde�e. Tématicky byse dalo onìch 28 útvarù rozdìlit do tøí èástí: první jsou texty o komerèních médiích, druhá èástsouzní s autorèiným skeptickým a panoptikálním vidìním esoterické scény (Astronáøez, Náv�tìvau léèitele). Zbylá tøetina je pestrá, obsahuje i pìt autobiografických povídek. Vìt�ina textù vy�lav krat�í podobì v novinách ti�tìných i elektronických jako fejetony. Jak autorka podotýkáv úvodu, èasto byla jejich ètenáøi vybízena, aby je vydala v kni�ní podobì.Vìra Nosková je novináøka, pøedsedkynì Èeského klubu skeptikù Sisyfos a èlenka správní radynadace Inka, která dálkovými adopcemi podporuje nadané peruánské dìti tou�ící po vzdìlání.

INZERCE

35

NAD SERAFÍNYSLAVNÌJ�Í

ThDr. Gorazd Vopatrný (*1959) vystudoval pravoslav-ný semináø v Jordanville, New York. Magisterské a dok-torské studium absolvoval na Husitské teologické fakultìUK, kde pùsobí jako odborný asistent v oboru pravo-slavné teologie.

Internet, jako zatím �ádné jiné dosavad-ní médium, vám umo�òuje tento pocit za�í-vat rozhodnì èastìji. Chvíle, kdy se jakobyúplnou náhodou proklikáte k informaci, jí�byste normálnì klasickou kauzální cestouhledali stra�nì dlouho, jsou u mnoha lidískoro na denním poøádku.

Anonymní magická koule?Internet má dal�í atributy podporující lid-skou svobodu a nezávislost. U�ivatel mù�ebýt pøíjemce, ale i pùvodce informací. Inter-net navíc umo�òuje interaktivnì diskutovatna známých chatech, a to anonymnì. Vechvíli, kdy nemusí být èlovìk za svá slovapøímo zodpovìdný, je vìt�inou otevøenìj�ía �odvá�nìj�í� ne� obvykle.

Mladá historie internetu zná ji� pøípad,kdy této anonymity vyu�il jeden Fin k bojiproti sektám, ale byl odhalen. Poslal do jed-né diskuzní skupiny na internet soubor in-formací dokumentující èinnost scientolo-gické církve. Problém byl v�ak v tom, �e sou-bor byl ukradený. Pravdìpodobnì �lechet-né motivy bojovníka proti scientologùmnakonec vedly k podání �aloby. Sciento-logùm se díky spolupráci americké a finsképolicie nakonec jméno viníka podaøiloodhalit. I na internetu platí, �e Bo�í mlýnymelou pomalu, ale jistì...

Tato anonymita pùsobí samozøejmì alei opaènì. Narozdíl ode v�ech ostatních mé-dií nemá internet jakoukoliv cenzuru. �ádnýinternetový inkvizitor nebdí nad klávesnicí�delete�, pøipravený nekompromisnì vyma-zat z pøíslu�eného serveru rouhaèství, je�se uchýlilo od jediné �Pravdy�. Internet seproto ale nechová hned jako programovýheretik. Je spí� jakousi magickou koulí, kteránabízí informace z neovìøeného a nìkdyi neovìøitelného zdroje. Ukazuje obrazy,které mohou být fascinující, ale bez záruky,�e nesvedou na scestí, neo�álí a nenabíd-nou spí�e zaslepení ne� osvícení.

Lákavá anonymita, hvìzdná rychlost,multimediálnost, informaèní univerzálnost.To v�echno jsou rysy, kterými internet okou-zluje vìt�inu lidí, je� k nìmu mají pøístup. Jeto rozhodnì nejmocnìj�í mediální mág, kterýse na tomto svìtì zatím objevil. Zále�í naka�dém náv�tìvníkovi internetového oceá-nu, zda ze dna vynese jen páchnoucí �keb-le, perlu nebo dokonce pøímo kámen mudr-cù.

n

Poznámka1 M. McLuhan: Jak rozumìt médiím. Praha, Odeon 1991.

Luká� Doubrava (*1972) je redaktorem Uèitelskýchnovin. Pøedná�í �urnalistiku na Vy��í odborné �kole pub-licistiky v Praze.

r e f l e x e

Kdy� pøinesla Panna Marie ètyøicátý denpo porodu Pána Je�í�e do chrámu, usly�elaod spravedlivého a zbo�ného mu�e Symeo-na toto: �Hle, on jest dán k pádu i k po-vstání mnohých v Izraeli a jako znamení,kterému se budou vzpírat.� (Lk 2,34) Tatoslova se nejen splnila na Spasiteli, alev urèitém smyslu se dají vztáhnout i na samuPøesvatou Pannu.

Na jedné stranì se nepøátelé Kristasna�ili Bohorodièku poní�it a vymysleliodpornou historku, �e otcem Pána Je�í�ebyl jakýsi øímský voják. Je významné, �ePánu Je�í�i Kristu za jeho pozemského �ivotafarizeové nic podobného nevyèítali. Dálese setkáváme s popíráním proroctví o naro-zení z Panny (Iz 7,14), kdy se hebrejské slovoalmá pøekládá jako mladá �ena místo pan-na, jak je to v Septuagintì (parthenos). Jiní,napø. Helvidius ve 4. století, tvrdili, �e ponarození Pána Je�í�e vstoupila do man-�elských stykù s Josefem a mìla dal�í dìti,které jsou v evangeliu nazývány bratrya sestrami Kristovými.

Na stranì druhé byli a jsou tací, kteøí sepokou�ejí pøehnanì povznést Pannu Marii.Sv. Epifanios Kyprský (+ 403) upozoròujena jisté lidi, kteøí se sna�í umístit PannuMarii na místo Bo�í (srovnej jeho dílo ProtiAntidikomarionitùm). Ve svém díle Panarionsv. Epifanios praví: �Obì tyto hereze jsoustejnì �kodlivé: Kdy� lidé sni�ují (poni�ují)Pannu nebo naopak, kdy� ji oslavují více,ne� je vhodné.�

Pravoslavná církev se vyvarovala obouextrémù a i kdy� uctívá Bohorodièku jako�nad Cheruby ctìnìj�í a nad serafíny bezpøirovnání slavnìj�í�, vyhnula se nerozum-né horlivosti, která je ochotna opustit i hra-nice pravdy. Pravoslavná církev nevìøí, �ePanna Marie byla svými rodièi poèata bezposkvrny dìdièného høíchu. Toto uèení vesnaze povznést Pannu Marii na nebývalou

vý�i zároveò sni�uje její duchovní zápas,a tím i podíl její a jejich spravedlivých pøed-kù v pøípravì lidstva na pøíchod Vykupi-tele. Vtìlení není nìjaký násilný Bo�í zásahdo dìjin lidstva, ale je organicky spojenos duchovním rùstem té nejlep�í èásti lid-stva. Bylo naprosto nezbytné, aby lidstvosvobodnì projevilo svoji vùli k nápravì,svoji touhu po vykoupení a aby konkrétnì- v rámci mo�ností èlovìka v padlém stavu -dokázalo svoji dobrou vùli k synergii - spo-lupùsobení s milostí Bo�í, a tím i láskuk Bohu. Ke vtìlení dochází, kdy� se na svìtìobjevila lidská bytost schopná stát se Mat-kou Boha. Èeká se ale na souhlas samotnéPøesvaté Panny Marie: Hle, jsem slu�ebnicePánì, a� se mi stane podle Tvého slova.

S dogmatem Vtìlení jsou úzce spojenadvì dogmata o Matce Bo�í. První hovoøío jejím v�dyckypanenství, tedy �e PannaMaria byla a zùstala Pannou i po porodu.Druhé vyznává, �e je oprávnìnì nazývánaBohorodièkou (Theotokos). Díky hypo-statické unii - sjednocení v jedné osobìBohoèlovìka bo�ské a lidské pøirozenosti,Panna Marie porodila Pána Je�í�e Krista,pravého Boha a pravého èlovìka. Má se zato, �e ti tzv. bratøi a sestry Kristovy jsoudìtmi sv. Josefa z prvního man�elství (srv.sv. Epifanios, Panarion 78).

Pravoslavná církev vìøí, �e Panna Mariebyla po svém zesnutí vzkøí�ena a vzatas tìlem na nebe. Jako Matka Bo�í se pøi-mlouvá pøed svým synem a Bohem za ty,kteøí se k ní s upøímným srdcem obracejí.

n

Vysvìtlivky knih BibleL evangelium podle Luká�eIz proroctví Izajá�e

Úcta k Pøesvaté Bohorodièce v Pravoslavné církvi

Gorazd Vopatrný

V tématu minulého èísla Dingiru jsme se vìnovali mariánskýmhnutím, která jsou více èi ménì tìsnì spjata s øímskokatolickoucírkví. Jak je to s mariánskou zbo�ností v pravoslavné církvi, se u�nepodaøilo v tématu zpracovat. Na tuto otázku tedy struènì odpovídápravoslavný teolog Gorazd Vopatrný. Redakce.

NAD SERAFÍNYSLAVNÌJ�Í

36

DINGIRèasopis o souèasné nábo�enské scénì

Èíslo 4/2002 vychází 17. prosince 2002

Vydává DINGIR, s.r.o.,Nádra�ní 17, 150 00 Praha 5

tel.: 2 57 32 14 14; fax: 2 57 31 46 46e-mail: dingir@dingir.czinternet: www.dingir.cz

�éfredaktor:PhDr. Zdenìk Vojtí�ek

tel.: 2 57 31 46 46e-mail: vojtisek@dingir.cz

Redakèní rada:Martina Dvoøáková, Jiøí Koubek

doc. Tomá� NovotnýMUDr. Prokop Reme�doc. Ivan O. �tampach

Fotografie na obálce:èasopis Regina duben 2000 a kvìten 1999

Grafický návrh: Richard BobùrkaZlom: Zdenìk Vojtí�ek

Osvit: CDS - Petr JandíkTisk: VS ÈR, Praha 4

Cena: 39,- Kè / 40,- Sk

Objednávky a urgence:SEND - pøedplatné, P.O. BOX 141Antala Sta�ka 80, 140 21 Praha 4

tel: 02 / 6100 6608; 6100 6609fax: 02 / 6100 6563; e-mail: send@send.cz

http://www.send.cz

ISSN: 1212-1371

Registrace:MK ÈR 7943 z 30. 3. 1998

d o p i s y

NA PØÍ�TÌ

Vá�ený pane Vojtí�ku,Dingir je jedním z mála periodik, kteréobvykle pøeètu celé od úvodníku a� k po-slední stranì. Mrzí mì v�ak, kdy� jsou ne-zaujaté odborné texty analyzující povahujednotlivých hnutí stavìny bez zøetelnéhoodli�ení vedle pøíspìvkù kritických. Napo-sledy jsem se musel pozastavit nad èlánkemAle�e France o prorokyni Ellen Gould Whi-teové v Dingiru 2/2002. Nikde zde nebylouvedeno, �e se jedná o výòatek z práce apo-logetické, v ní� se autor pøedev�ím sna�íobhájit své vlastní letnièní vyznání (tu�ím,�e se hlásí k Apo�tolské církvi) a u �kon-kurentù� se pochopitlenì sna�í najít rùznémouchy. Nejsem èlenem ani sympatizantemCírkve adventistù sedmého dne a o osobìEllen Whiteové si neèiním �ádné iluze,av�ak o nezaujatosti èlánku lze oprávnìnìpochybovat. Nechci tím øíci, �e by texty to-hoto druhu principielnì nemìly mít nastránkách Dingiru co dìlat, bylo by alesprávné, aby ètenáø v�dy vìdìl, co ète. �ka-tulkování pøíspìvkù na zaujaté a nazaujatéby asi bylo hloupé, snad by jen staèilo dù-slednìji zpracovávat medailony autorù.Nejedná se jen o tento jediný pøípad, podob-nì jsem si nevìdìl rady tøeba s èlánkem�Gurukula jako u zkou�ky� Martina Fárkav Dingiru 2/2001 i jinde.

S pozdravem28. øíjna 2002 �tìpán Smolen

�Nová Akropolis - kultura nebo kult�(Dingir 2/2002, str. 27-29) ji� naposledy

Autor èlánku - Josef Foøtl - odpovídá nadopis øeditelky Slavici Kroèi(Dingir 3/2002, str. 36):

Nová Akropolis postupovala slovy své øedi-telky podle vzoru mnoha jiných neprùhled-ných uskupení a sekt útokem na autora

èlánku za úèelem èlánek zpochybnit a od-vést tím pozornost od vlastních, veøejnostiutajených praktik.

Toto schéma není nijak nové. Bylo ji�vícekrát v minulosti aplikováno, mimo jinéi na stránkách Dingiru, kdy vùdci rùznýchpodezøelých uskupení, sekt a kultù spílaliautorùm èlánkù, které se v hodnocení ne-shodovaly s oficiálními bro�urami sekt sa-motných.

Ka�dá vìt�í sekta, nebo záhadologickáskupina - obvykle zaregistrovaná jako ob-èanské sdru�ení - má i své oddìlení publicrelations, jeho� prostøednictvím sleduje tiska usiluje o svùj, pokud mo�no co nejlep�ímediální obraz. Public relations tìchto usku-pení vùbec nestojí o èlánky nezávislých au-torù stojících mimo nì. V pøípadì, �e vyjdenìco pro nì nepøíjemného, do�adují se tis-kových oprav.

I v pøípadì Nové Akropolis chtìla jejíøeditelka ve svém dopise uvést nìkteré vìci�na správnou míru�. Na tomto místì je v�aknutno uvést, �e jde tedy o �správnou míru�akropolitánskou.

Bìhem svého pùsobení v Nové Akropo-lis jsem mìl mo�nost se s organizací dù-kladnì seznámit, a to vèetnì skuteèností,které toto uskupení navenek tají. Také jsemji� nebyl pøi psaní limitován akropolitánský-mi oficiálními a omezujícími my�lenkovýmischématy a mantinely. V�e, co ve svémèlánku tvrdím, mohu dolo�it. Svùj vlastnínázor prezentuji jen èásteènì, pøesnì citujipísemné materiály akropolitánské i nezávis-lé. Svá pozorování a postøehy jsem konzul-toval s jinými bývalými akropolitány.

Tvrzení øeditelky Nové Akropolis, �ejsem byl vylouèen na jejich valné hromadì,je smy�lené, stejnì jako mnoho jiných,v minulosti ji� popsaných akropolitánský-ch tezí. Èlenství v organizaci jsem ukonèilsám, kdy� jsem dospìl k závìru, �e NováAkropolis stojí na vratkých základech a na-plòuje obì slovníkové definice slova sekta.

Nová Akropolis je uskupením dvou tváøí- dvou masek. Jedna je pou�ívána ve vzta-hu s vnìj�ím svìtem, ta druhá v kontaktuse svìtem vnitøním. Toto spoleèenství �ijev obou oddìlených svìtech najednou. Úøa-dùm se Nová Akropolis sna�í prezentovatjako obèanské sdru�ení poøádající valné hro-mady. Ve svém vnitøním a hierarchicky pøís-nì odstupòovaném svìtì se v�ak prezentujejako esoterní spoleèenství �rytíøù�, �dam�a �alchymistù�. Tam se ji� nenazývají pra-videlná týdenní zasedání èlenù esoterickéhojádra valnými hromadami. Tam zasedá radastar�ích zvaná ��ivé síly�. Na èele tìchto

��ivých sil� stojí øeditelka, vnitøním akro-politánským jazykem nazývaná honosnìji -prezidentka. Svoji nadøazenost nad okolnímsvìtem Nová Akropolis obratnì zastírá.

Diskuse na pùdì organizace je témìø za-povìzena, dialog mezi Novou Akropolisa jejími oponenty je mo�ný pouze mimo rá-mec organizace, napø. písemnou formou pro-støednictvím èasopisu Dingir. Dopis øedi-telky Nové Akropolis, který vy�el v minulémèísle, je tedy nutno chápat jako její snahuo komunikaci se svìtem vnìj�ím.

28. øíjna 2002 Josef Foøtl

Jako odpovìï na podrá�dìnou reakci paníøeditelky Slavici Kroèi (Dingir 3/2002, str.36) jsem v dopise ze 4. záøí 2002 nabídlpaní øeditelce oti�tìní rozhovoru s ní v Din-giru i dal�í mo�nosti dialogické prezenta-ce Nové Akropolis na veøejnosti. Dopiszùstal bez odpovìdi.

Zdenìk Vojtí�ek, �éfredaktor

Filantropické cíle si stanovily skupinylidí, kteøí tou�í ukazovat lidstvu správnýsmìr a vést ho k lep�í budoucnosti. Abytyto cíle mohly plnit, musí si peèlivì vy-bírat své èleny a umìt dr�et své zámìryve skrytu. Bývají pak oznaèovány jakouzavøené spoleènosti a nezøídka pomlou-vány a pokládány za tajemné a nepøátel-ské. Historie svobodných zednáøù posky-tuje øadu pøíkladù. - Tzv. uzavøeným spo-leènostem se bude vìnovattéma pøí�tího Dingiru, prv-ního v roce 2003.

38

Hnutí Hare Kri�na uspoøádalo 13. listopadu 2002 v pra�ském kinì Blaník Indickýfestival. Foto: Priya-krti dás.

Stánek na Market Street v Georgetownu - prodejci Supert a Rancho (k èlánku na str.3-5). Foto: Adéla Linhartová, 2000.

PROÈ DINGIR

POZVÁNÍA KONTAKTY

PROÈ DINGIRNìkteré starovìké jazyky mìly zajímavý zvyk,který spoèíval v tom, �e do psaného textu vklá-daly tzv. ideogramy. Byly to znaèky, které pøed-

jímaly vlastnosti následného slova. A tak se napø. v klíno-pisných textech vkládal pøed ka�dou vìc ze døeva (napø.strom, ale i stùl nebo �idli) znak pro døevo. Pøed rybníky,øeky apod. se vkládal znak pro vodu atd. Podobnì exis-toval i zvlá�tní znak, který se musel napsat pøed jménojakékoli bo�ské bytosti nebo boha. Této znaèce, upozoròu-jící na bo�skost toho, co bude následovat, se vìt�inou øíkápodle starého sumerského oznaèení pro boha, DINGIR.Toto slovo je pak zároveò i pravdìpodobnì vùbec nejstar-�ím oznaèením pro bo�skou bytost, jaké známe.

Zajímavé je, �e klínový znak, který se jakooznaèení DINGIR pou�ívá, je ve skuteènostiobrázkem hvìzdy, která pøedstavuje smìr, k nì-

mu� èlovìk hledí a k nìmu� se upíná. Znak DINGIR setak mù�e pro nás stát symbolem jistì nezanedbatelnéhorozmìru lidství, který hledá nìco, co ho pøesahuje, na èemse mù�e orientovat a k èemu mù�e smìøovat. Tato lidskátouha nachází nejrozmanitìj�í podoby v nejrùznìj�ích kul-turách a sociálních skupinách. A tak i v na�í souèasnéspoleènosti se setkáváme s desítkami nejrùznìj�ích nábo-�enských a pseudonábo�enských skupin, je� jsou výrazemtohoto rozmìru èlovìka.

Chtìli bychom se tedy rozhlí�et kolem sebe,pozorovat tuto nábo�enskou scénu a zamý�letse nad tím, kdo nebo co je DINGIRem tìch, kdo

se k tìmto skupinám hlásí, jak právì jejich DINGIR ovliv-òuje jejich �ivot a jaké formy jejich cesta za tímto cílemnabývá. Èasopis DINGIR by tak mìl pomoci porozumìtoblasti, která je od pradávna neodmyslitelnou souèástí�ivota lidstva, a pøesto zùstává pro mnohé nezmapovanoukrajinou. tn

Dal�í veøejné semináøe Spoleènosti pro studium sekta nových nábo�enských smìrù: v pátek 17. 1. 2003 od 10h. do 13h. (host: pastor a senior Církve Køes�anská spo-leèenství Dan Drápal), ve ètvrtek 27. 2. 2003 od 17 h. do20 h. (host: Igor Smolka, øeditel waldorfské �koly v Praze- Jinonicích), v pátek 28. 3. 2003 od 10 do 13 h. (o energiireiki) v�dy v Pastoraèním støedisku pøi Arcibiskupstvípra�ském, Kolejní 4, Praha 6.Spoleènost pro studium sekt a nových nábo�enskýchsmìrù, Nádra�ní 17, 150 00 Praha 5, hodiny pro veøej-nost: ètvrtek 15,30 - 17,30, tel/fax: 2 57 31 46 46, e-mail:sssnns@volny.cz, internet: www.sekty.cz.Poradna o nábo�enských sektách, HTF UK, Pacovská350/4, 140 00 Praha 4, tel.: (02) 433 386, linka 37.

POZVÁNÍA KONTAKTY

Idealizované dìtství a jeden z nejznámìj�ích snímkù z dospìlosti �panìlského knìzeJosemaríy Escrivá (1902-1975), zakladatele øímskokatolického spoleèenství OpusDei. Pape�ova osobní prelatura Opus Dei je pova�ována za jedno z neproble-matiètìj�ích hnutí uvnitø souèasné øímské církve. Zvlá�tì pro svou uzavøenost, vý-luènost a spojení s konzervativními politickými kruhy bývá nazývána �pape�ovamafie�. Zakladatel Josemaría Escrivá de Balaguer byl letos v øíjnu svatoøeèen.

Obrázky z Informaèních listù prelatury Opus Dei v Èeské republice.

Na 1. stranì obálky:Ilustrace Jiøího Pìkného z obálky publikace �Rámagítaa Ribhugíta�, vydal Jiøí Vacek, Praha 1992.

39

�ÁK: Jaké jsou stupnì jógy?MISTR: Jama, nijama, ásana, pránájáma, pratjáhára, dhárana, dhjána a samádhi.1. Jama spoèívá v pìstování ctností; napøíklad v neubli�ování (ahimsa), prav-

divosti (satja), nekradení (astéja), pohlavní zdr�enlivosti (brahmaèárja)a nepøivlastòování (aparigraha).

2. Nijama spoèívá v zachování pravidel správného chování - jako je èistota(sanèa), spokojenost (santó�a), sebekázeò (tapas), studium svatých Textù(svadhjája) a uctívání Boha (I�vara pranidhana).Pozn. v angl. orig.: Cílem jamy a nijamy je vytvoøení pøedpokladù pro provádéní v�ech dobrých cestvedoucích k vysvobození. Podrobnosti viz Jóga Sútra a Hathajóga Dipika.

3. Ásana: Je 84 hlavních posic. O ètyøech z nich se praví, �e jsou vynikající:simha, bhadra, padma a siddha.Pozn. v angl. orig.: Siddhásana se provádí tak, �e levá pata se polo�í nad pohlavní ústrojí a nad ní se polo�ípravá pata. Pozornost upøeme na bod uprostøed èela mezi oboèím a zùstaneme nehybní a vzpøímení jakohùl. Nejlep�í z tìchto posic je siddhása na, co� prohla�ují díla o józe.

4. Pránájáma: Podle Svatých Písem výdech prány je réèaka, vdech púraka a jejízádr� v Srdci je kumbhaka. O vzájemném pomìru trvání vdechu, výdechua zádr�e nìkteré texty uvádìjí, �e púraka a réèaka mají trvat stejnou dobua �e kumbhaka má být dvakrát tak dlouhá jako ony. Jiné prameny uvádìjí, �epomìr réèaky k púrace a kumbhace má být 1 : 2 : 4. Za jednotku èasu sepova�uje doba, která je nutná k odøíkání mantramu Gajátrí. Tato pránájámamá být provádìna ka�dý den podle na�ich schopností. Nácvik má být po-malý a postupný. Výsledkem je, �e mysl poène tou�it po klidu ze �tìstí bezèinnosti. Pak máme cvièit pratjáháru.

5. Pratjáhára spoèívá v ovládání mysli tím zpùsobem, �e ji odvracíme od zevníchjmen a tvarù. Pak je ovládnuta roztìkaná mysl. Pomùckami v praxi pratjáháry jsou 1. meditace na pranavu ÓM. 2. soustøeïováníse doprostøed èela mezi oboèí. 3. soustøeïování pohledu na �pièku nosu. 4. uva�ování o nada.Mysl se tìmi zpùsoby stane schopnou soustøedìní na jeden pøedmìt (doslova zùstává na jednom místì). Pak máme cvièitdháranu.

6. Dhárana je soustøedìním (upøením) mysli v místì, které je vhodné pro meditaci. Nejvhodnìj�í místa pro soustøeïování jsou Srdcea Brahmarandhra, co� je otvor na temeni hlavy (tzv. fontanella). Máme si pøedstavit, �e ve støedu lotosu s osmi lístky záøí podobnoplameni bo�ství, které jest Jástvím tj. Brahman, a soustøedovat se na Nì. Pak máme cvièit meditaci.Pozn. v angl orig.: Aè je pravda, �e sedmý lotos na temeni hlavy má tisíc lístkù, také mù�e být øeèeno, �e má osm lístkù, proto�e ka�dý z tìchto osmi se skládá ze sto pìtadvacetipodlístkù.

7. Dhjána, meditace. Spoèívá v soustøeïování se na my�lenku �Já Jsem On�, to jest, �e nejsme odli�ní od Podstaty plamene,o kterém byla øeè v odstavci o dháranì. I kdy� provádíme pátrání �Kdo jsem já?�, jak Písma prohla�ují, �Brahman, který jev�udypøítomný, záøí v Srdci jako Jáství, které je pozorovatelem intelektu�, máme si uvìdomovat, �e je to bo�ské Já, které záøí jakojá-já�. Tento zpùsob uva�ování je nejlep�í meditací.

8. Samádhi: Výsledkem vý�e uvedené meditace je rozpu�tìní mysli v pøedmìtu, na který se soustøeïujeme, ani� bychom chovalimy�lenky �jsem to, èi ono, nebo jsem èinný�. Jemný stav, ve kterém zmizí i my�lenka já-já, je samádhi. Jestli�e tuto praxi provádímeka�dý den, ani� by nás pøi meditaci pøemohl spánek, Bùh nám brzy udìlí nejvy��í stav klidu mysli.

Ka�dé samádhi je stav, v nìm� zakou�íme Jáství. Podle prùvodních okolností, zda je mysl úplnì klidná a bez promìn (nirvikal-pa) nebo nikoliv (savikalpa), zda vìdomí tìla a svìta je podr�eno (externí samádhi) nebo ztraceno (interní samádhi), rozli�ujemenìkolik druhù samádhi. Dále rozli�ujeme samádhi podle jejich trvání a pøítomnosti èi nepøítomnosti úsilí. Koneèným cílem jesahad�a samádhi, co� je samovolné a trvalé samádhi pøi vìdomí tìla a svìta. K tomu vede trvalé cvièení savikalpa samádhi, co�je zku�enost Já udr�ovaná s úsilím a pøi vìdomí svìta a tìla a pøi èinnosti. Samádhi charakteru transu (nirvikalpa - interní)k realisaci nevede, proto�e v nìm nejsou rozpou�tìny vásany.

Velkou pøeká�kou meditace a samádhi je spánek, který se nìkdy dostavuje pøi uklidnìní mysli. Pøekonáváme jej satvickoustravou, nepøejídáváme se, dostateèným spánkem a odpoèinkem a hlavnì ostrou bdìlostí v Jáství èi k Jáství.

Z knihy �Ramana Mahári�i: Kdo jsem já a dal�í díla�,pøeklad a komentáøe Jiøí Vacek, vydáno vlastním nákladem, Praha 1994.

Redakèní poznámkaPodle Úvodu vznikla kniha, z ní� pochází tato ukázka, na základì rozhovorù Ramana Mahár�iho s jedním z jeho �ákù v letech 1901-1902. Tyto rozhovory pøelo�il do angliètiny a opatøilpoznámkami T. M. P. Mahadévana (v ukázce jsou jeho poznámky vysázeny men�ím písmem). Jiøí Vacek pøelo�il Mahadévanovu knihu z jejího osmého vydání z roku 1971 a text doplnilvlastními poznámkami (v ukázce je jedna Vackova poznámka vyznaèena kurzívou).

RAMANA MAHÁR�IO JÓZE