HUGO STORY 1955 - 1961

Download HUGO STORY 1955 - 1961

Post on 27-Apr-2015

199 views

Category:

Documents

0 download

Embed Size (px)

DESCRIPTION

Nejlep sci-fi povdky minulch let s originlnmi komenti Isaaca Asimova.

TRANSCRIPT

<p>HUGO STORY Ocenn povdky z let 1955 - 1961 t S originlnmi komenti Isaaca Asimova WlNSTON SMITH Hugo Story 1955-1961 Z anglickho originlu TheHugo Winners, Volume 1, New York, Fawcett Crest 1973 peloili Petr Janouch, Josef Rauvolf, Zdenk Havlek, Zdenk Voln, Jan Zelenka, Kateina Pdov, v Oldich ern a Milo Calda. (Jednotliv pekladatel jsou uvedeni na konci kad povdky.) Komente Isaaca Asimova peloila Kateina Pdov. Design oblky a logotyp Hugo Story vytvoil Martin Zhouf. Obraz na oblce namaloval panlsk mal Royo. Autorem ilustrac v textu je Bohumil Fencl. Redakce: Ondej Mller Technick redakce: Karel Krop Copyright 1993 by Intermedia, Los Angeles Edition copyright 1962 by Isaac Asimov Translation 1993 by Petr Janouch, Josef Rauvolf, Zdenk Havlek, Zdenk Voln, Jan Zelenka, Kateina Pdov, Oldich ern, Milo Calda. Design and logotyp Hugo Story 1993 by Martin Zhouf Cover illustration 1993 by Royo Illustrations 1993 by Bohumil Fencl Vydalo nakladatelstv Winston Smith v Praze v jnu 1993. Vydn tohoto souboru prvn. Typografie: studio Andr Sazba psmem Palatino: Jan Polek &amp; DTP PORS Litografie oblky: SSV repro Tisk: TK - repro OBSAH vod 9 HUGO 1955 WALTER M MlLLER, Jr. Darfsteller 17 Eric Frank russell Allamagoosa 91 HUGO 1956 MURRAY LEINSTER Przkumn tm 221 ARTHURC.CLARKE Hvzda 265 HUGO 1958 AVRAM DAVIDSON Moe pln stic 275 ISBN 80-85643-20-0 vod HUGO 1959 Clifford D. Simak Velk pedn dvorek 189 ROBERT BLOCH Vlak do pekla 247 HUGO 1960 Daniel Keyes Re pro Algemon 263 HUGO 1961</p> <p>Poul Anderson Nejdel plavba 299 Post Scriptum 337 Ceny Hugo 1955-1961 342 Dovolte mi, prosm, abych uvedl tuto knihu svm vlastnm zpsobem, m chci ct, e zanu tm, e uvedu sebe. Jsem Isaac Asimov a jsem star kozk. Ne, rozumjte, j nejsem vbec (ha, ha!) star. Prv naopak. Jsem ve skutenosti pomrn mlad, je mi toti teprve mhmhmt mhm let, ale hdali byste mi jet m! Nazval jsem se starm kozkem jenom proto, e jsem poprv zaal st science fiction v roce 1929. Tedy pouh ti roky po tom, kdy Hugo Gernsback slavnostn zahjil to, co je vem vrnm vcm znmo jako ra science fiction. Gernsback pochzel z Lucemburska a do Spojench stt picestoval v roce 1904. Fascinovn elektronikou se pustil do publikovn a stvoil asopis, kter se zabval touto novou vdou. Jeto nebyl schopen dret se pomalho kroku skutench udlost, pokusil se o tst psanm science fiction, kde mohl pedvdat budouc vvoj elektroniky a vdy jako takov. Jeho vlastn tvorba mu ovem nestaila, a tak v roce 1926 zaal vydvat asopis nazvan Amazing Stories (Neuviteln pbhy), prvn pravideln vydvan asopis na svt, kter se vnoval, a to vlun, povdkm science fiction. V prbhu nkolika nsledujcch let se kolem tohoto asopisu a kolem nkolika dalch (Wonder Stories, Astounding Stories) soustedila skupina vznanch mladk, z n povstal klub Amazing. lenov tto skupiny se stali prvnmi fanouky science fiction. Typick fanouek science fiction byl hoch asi tinctilet nebo star, nkdy ovem i mlad, kter uctval science fiction tak, jako vtina jeho vrstevnk ctila baseball. Snil o raketch a novch elektronickch zzracch, tak jako ostatn snili o baseballovch obzch dom a pskch s dvojnsobnou hrac dobou. A kdy jeho kamardi stleli nenavn zlodje dobytka, on sm drtil zrdn chapadlovit nestvry z Ganymeda. Zkrtka, mezi jinmi, takov jsem byl i j! Na potku jsme (j a ti ostatn) mli jen malou spolenost ve svch specializovanch fantazich. Asi si umte pedstavit posmky, jim jsme byli vystaveni, kdy obyejn, rozumn, tvrd, praktit lid odhalili, e teme len pbhy o atomovch bombch, televizi, zench stelch a raketch ltajcch na msc. Tohle vechno byl jasn potrhlis-mus, kter se nikdy neme stt skutenost, vte. A tak jsme se o svm lenstv nezmiovali a msc co msc jsme ili tmi dny, kdy se mlo na novinovch stncch objevit nov slo naeho asopisu. V tch dnech jsme trpliv krouili kolem stnk jako pzraky, a kdy n zrak konen padl na kiklavou oblku novho sla, naplujc cel ovzdu elektrickm rem, vydali jsme svj tvrk a v rozechvlm blaenstv nathli ruku. (Je 10 jednoduch piblit ten pocit dosplmu lovku. Kad, kdo ml bohatho strka, kter zesnuv zanechal dotynmu milin dolar po zaplacen dan, v pesn, jak je to pocit.) Nae tst se jet znsobilo, kdy jsme uinili onen ohromujc objev (tak, jak k tomu nakonec vdycky dojde), e i nkde jinde existuje osoba, kter se zajm o science fic-tion. Upozoruji - lovk vdycky vdl, e nkde, v jinch mstech, existuj. Koneckonc, fanoukov zahrnovali redakce nekonenmi proudy dopis, ve kterch vypravovali o svch povdkch, kritizovali vdeck obsah, doadovali se tdennho vydvn, zesmovali nzory druhch - asopis otiskoval vechny tyto dopisy mikroskopickm psmem, s bodrmi komenti redaktora, uvdnmi po stran. Ale najt spolufanouka ve svm vlastnm mst, dokonce v sousedstv! Byla z toho lska na prvn pohled. Byl to onen pevn svazek, nesdlen Filitnskmi. Dalm krokem bylo odhodlan vyhledvn novch brat a zaloen klubu. Na kado-tdennch shromdnch se prodiskutov-valy dleit aktuln udlosti (Zskaj si Astounding jasnou pevahu? Je posledn seril E.E.Smithe stejn tak dobr jako jeho nesmrteln Skylark ofSpace?). Kluby se rozrstaly a stvaly se aktivnjmi. Byly zakldny mezimstsk klubov ligy. Potom, v roce 1939, bylo dosaeno nevyhnutelnho vrcholu. Padlo rozhodnut uspodat Svtov setkn pznivc science fiction, tzv. con (z anglickho convention). 11 Konal se v New Yorku. Sjely se na nj dv stovky nadench mladk, nkte a z Kalifornie. Ptomn redaktory ohromilo vel naden. estnm hostem byl Frank R. Paul, ilustrtor, kter vytvel na oblkch Gerns-backovch sci-fi asopis oslniv sny pln fantastickch stroj a hrozivch mimozemskch per. Byl jsem tam tehdy i j, star fanda, te u i spisovatel se temi otitnmi povdkami na kont. To ze m udlalo celebritu, co m nadchlo. S povznesenou dstojnost, jen nepatrn zmrnnou laskavou blahosklonnost, jsem rozdval autogramy. spch tohoto velikho shromdn byl neuviteln. Promtal se star nmeck vdeckofantastick film Metropolis. Fanoukov si potsali rukama s nejrznjmi redaktory a spisovateli, kte se, k jejich divu, netyili do vky deseti stop - jenom do takovch sedmi, osmi. Poslouchali jsme pspvky o science fiction a vlastn jsme mohli mluvit - a tak jsme mluvili - o science fiction a zase jen science fiction s kadm, na koho jsme narazili. Po jeden krtk, zlat den jsme ili ve svt, kter se toil jen a vhradn okolo science fiction. Pedstavuji si, e Nebe je jen slabou imitac onoho dne.</p> <p>Nezbvalo nic jinho, ne ve zopakovat. V roce 1940 se konal 2. con v Chicagu a v roce 1941 3. con v Denveru. Potom nastala pauza zvan II. svtov vlka. Osaml mladci z tictch let, kte se nakonec nali, slouili nyn povtinou v armd, a tch pr, kte z nejrznjch dvod 12 zstali doma, organizovalo rzn iniciativy a poslalo ostatnm na frontu vdeckofantastick asopisy. (Fotky dvat a dopisy z domova sice hodn pomhaj, ale nai chlapci v zkopech potebovali tyhle asopisy, aby si udreli morlku.) V roce 1946, po znovuobnoven mru a po atomov bomb, kter nhle straliv osvtila n potrhlismus z racionality, byly co-ny obnoveny a od t doby jsme nevynechali ani jeden rok. 4. con se konal v Los Angeles, dal se sthovaly a na sever do Toronta (est v roce 1948), na zpad do Seattlu (devatenct, 1961) a a na jih do New Orleansu (devt v roce 1951). 15. con peletl ocen a konal se v Londn. V roce 1952 se 10. conu, konanho stejn jako druh v Chicagu, zastnilo na tisc fanouk a profesionl. Kad con je hodn pozornosti a lsky, ovem con z roku 1955 je obzvl pozoruhodn dvma vcmi. Konal se v Clevelandu a byl to TINCT con. Clevelandt fanoukov, kte jej organizovali, tak stli ped kolem vybrat estnho hosta, ktermu by nevadila protivenstv spojen s slem tinct. Bylo tu zapoteb nkoho, kdo byl obzvlt rozumn a racionln uvaujc; neohroen gentleman bez bzn a hany. Pirozen to musel bt i vtipn, psobiv enk a pedevm - belsky hezk lovk. To ve znan zilo vbr. Vlastn jen jedin kandidt sploval vechny uveden poadavky, a j jsem to pijal se svm obvyklm armem a nonalanc. 13 Tm, e jsem plnil funkci estnho hosta, byla jasn pedurena tomuto 13. conu nesmrtelnost, ovem poadatel ani potom neusnuli na vavnech. Do 13. conu fanoukov obas volili oblben romny, novely, povdky, umlce, klubov asopisy atp. Vsledky pak byly vyhlaovny s velkou slvou. Na 11. conu (Philadel-phia, 1953) dostvali vtzov mal modely vesmrnch lod. To ovem bylo jednorzov. Na 12. conu (San Francisco, 1954) se dn podobn ceny neudlely. Nu, a 13. con rozhodl, e tyto ceny - kosmick lodi - se budou udlet pravideln. Pan Ben Jason z Clevelandu navrhl novou soku, klasickou svou hladkou jednoduchost, kter byla okamit neoficiln pektna na Huga -po nesmrtelnm Gernsbackovi. V roce 1958 bylo toto jmno pijato oficiln. A si maj Filitnt svoje Oscary a svoje Emmy. My mme svho Huga. Ceny se potom udlely od tohoto pevratnho 13. conu kadoron na vech dalch co-nech. Byly uctiv pedvny pi mnoha slavnch pleitostech. Pi 13. conu jsem ze svho msta uprosted hlavnho stolu sledoval pedvn cen Huga a dobromysln jsem se usmval. Rok na to, na 14. conu (New York, 1956), jsem sledoval udlen dalch, zase z msta u hlavnho stolu, msta, kter mi bylo ureno proto, e jsem byl jednm z hlavnch enk. Jak na 17. conu (Detroit, 1959), tak na osmnctm (Pittburgh, 1960) jsem zastval lohu ce-remonie a rozdval jsem Huga vlastnma rukama. 14 Ovem po skonen 19. conu (Seattle, 1961) m zaalo kolem srdce hrzt jist podezen. Hluboce jsem se zamyslel, zkontroloval si statistiku a podezen pomalu narstalo - toti e ve svt science fiction zavldla jist nepirozen a podivn situace. Co to bylo, to mu snadno prohlsit. Akoli byl Hugo udlen po tuctech nejrznjm relativn nedleitm osbkm, dn - ani jeden jedin! - nebyl doposud nikdy udlen mn. Cel msce jsem trvil vymlenm pomsty; jak by inil kad americk chlapec s rudou krv. Vylouil jsem komplikovan verze zahrnujc dopisy psan otrvenm inkoustem, mysterizn a nevystopovateln jihoamerick jedy, pasti s plastickmi bombami a u jsem pomalu zanal bt v koncch, kdy tu se mi naskytla bjen pleitost. Objevil se nvrh, aby nkdo sebral vechny povdky a novely ocenn Hugem a uvedl je na strnkch jedin knihy. Krom 11. conu (Philadelphia, 1953) a patnctho (Londn, 1957) zskala pi kadoronm udlen cen v tto kategorii Huga alespo jedna povdka, nkdy i dv. Tk se to devti rznch povdek z esti konferenc. A tak se tenm dostane do rukou to nejlep podle hlasovn: pes 100 000 slov vjimen przy. Ten, kdo by se uchzel o post redaktora, bude muset bt pirozen nkdo, kdo jet Huga neobdrel, aby mohl k prci pistupovat s patinm nadhledem. Zrove to vak bude muset bt lovk proslaven, rozumn a racionln uvaujc, bez bzn a hany, vtipn a psobiv, a pedevm, belsky hezk. 25 Kdy to ve zvil pan Timothy Seldes z nakladatelstv Doubleday and Company, beze zbytku souhlasil. A znovu se zdlo, e nron poadavky zily vbr na jedinho kandidta, a j pijal se svou kouzelnou skromnost, kter mi tolik slu. " A tohle je tedy moje pomsta. Kdyby se ti moud chlapci, zahrnut zde mezi autory, tak chamtiv nenatahovali po Hugovi, ale dreli se skromn zptky, tak jako jsem to inil j, mohli by te redigovat tuhle antologii oni. Doufm, e se z toho pouili. Kadopdn, tady jsem a tady jsou vtzn Hugov. Isaac Asintov West Newton, Massachusetts Walter M. Miller, Jr.</p> <p>S Walterem Millerem jsem se ml setkat na 13. conu (Cleveland, 1955), kdy mu novela Darfsteller vyhrla Huga, ale k setkn nedolo. Kdy bylo jeho jmno vyvolno An-thony Boucherem (jemu pi t pleitosti pipadla loha oznmit vtze), piel nhradnk, aby cenu pijal. M zklamn bylo trochu ukonejeno skutenost, e tm nhradnkem byla okouzlujc Judith Merrilo-v, jedna z nejlepch vydavatelek antologi science fiction. Pi 14. conu (New York, 1956) u to bylo jin. Walt tam tenkrt sice nepebral Huga, ale byl tam a tak on a j a Robert P. Mills jsme spolu poobdvali. Mills byl vydavatelem novho asopisu Venture Science Fiction (vskutku mimodn riskantn podnik, kter se ml povst lpe, ne se nakonec stalo) a Walt a j jsme se pokoueli pst pro nj povdky, take bylo o em diskutovat. Za tmto elem ns Mills vzal oba do ndhern francouzsk restaurace - na takov pleitosti nelitoval penz, nebo nikdy neplatil et. Byl jsem ve sv nejroztomilej, nejduchaplnj, nejbodej a nejuenj nlad a peruoval jsem svou pednku jedin na tak dlouho, abych objednal jdlo, co 16 17 jsem pirozen inil ve francouztin t nejelegantnj pask odrdy. To jedin se d konec konc oekvat od nkoho, kdo jako j mluv v obyejnm ivot tm rozkonm argonem, kter se d popsat jedin jako vysok brooklyntina. Te si pedstavte, e minulo pt let; pt let, bhem kterch jsme se j a Walt nikdy nesetkali. Nastal as napsat Waltovi o dovolen pout novelu Darfsteller. Kdy jsem to dlal, jemn jsem se mu pipomnl. Samozejm jsem si byl jist, e na m nemohl zapomenout. Mou jedinou nejistotou bylo, kter z mch mnoha mysl stimulujcch koment bude lskypln citovat jako dkaz toho, e obd se mnou je pleitost, kterou si bude uchovvat v srdci navdy. Kdy odpovdal (a dval svolen), napsal: Sa-mozejm, vzpomnm si na vs. Objednval jste chitlins francouzsky. Ale co vlastn mete ekat od dritele Huga? Jen aby ukzal nenasytnost tohoto druhu spisovatel, udlal to Walt znovu pi 19. conu (Seattle, 1961), jen jet he. Odnesl si nejvt cenu ze vech, vyhrl Huga za svj romn A Canticlefor Leibowitz. Natst do tto antologie nememe zaazovat romny. Nechtl bych Walta podporovat v tom odpornm zlozvyku - mono-polizovn Huga. WalterM.MillerJr. Darfsteller 18 &gt;Jid, Jid&lt; se hrlo ve Veobecnm na Pt ulici a obsazen bylo pln lidsk. Ryan Thornier stdal nkolik tdn a te si mohl dovolit koupit lstek na odpoledn matin. Byl to zvod s asem mezi jeho prastkem a penenkami nkolika spole-ensky angaovanch andl, kte pedstaven dreli naivu, a prastko vyhrlo. Mohl vidt tu hru pedtm, ne penenky splasknou a pedstaven zkrachuje, jak to dopadalo s kadm takovm pedstavenm po nkolika kulhavch tdnech. Zaplavil ho r oekvn. Po kadodennm pihlen ubohmu paskvilu hereckho umn v Novm csaskm divadle, kde pracoval jako drb a holka pro vechno, byla pro nho pleitost vidt opravdov divadlo jako zvan istho vzduchu. Ve stedu rno piel do prce o hodinu dve a prohnal se svm obvyklm klidem na pt rychlostn stupe. Prci dokonil po dvanct, osprchoval se v zkulis, pevlkl do normlnho obleen a nervzn vystoupil po schodech, aby podal Impria D'Ucciu o volno na zbytek dne. D'Uccia trnil za rozviklanm stolem ped stnou polepenou fotografiemi lehce odnch enskch hvzd ze starch as. Vyslechl drbovu prosbu se slabm, tm orientlnm 19 Hugo 1955 smvem, pak se napmil do sv pln vky sto edesti centimetr, opel se o desku stolu buclatma rukama a prohlel si Thorniera korlkovma oima. Volno? Tak vy cete den volno? Mmmf - Potsl hlavou, jako by byl takovou nepochopitelnou dost zcela mystifiko-vn. Vythl drb neklidn pelpl. Ano, pane. Skonil jsem a zasko sem Jigger, aby byl v pohotovosti pro ppad, e byste poteboval nco specilnho. Odmlel se. D'Uccia si peliv prohlel nehty a dleit vratil elo. Nedal jsem o den volna cel dva roky, pane D'Uccio, dodal, a jsem si jist, e by vm nevadilo po vech tch pesasech, kdybych - Jigger, zachrochtal D'Uccia. Doje ten Jigger? Dl u Paramountu. Je tam zaveno kvli opravm a jemu nevad- editel divadla nhle zachrochtal a mvl rukama. Nepltim adnho Jiggera, pltim tebe. Vco tude? Zametne podlahu, da vci pry a konec, co? Ce den volna. To je to, co trp celej svt, moc asu proflakanho. A main...</p>