funkcionalistické stavby v brně a jejich přístupnost pro

Funkcionalistické stavby v Brně a jejich přístupnost pro

handicapované občany

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně.

Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská

práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících

s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“).

Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce

nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ .

Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména

§ 60 (školní dílo).

Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské

práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej,

zapůjčení apod.).

Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití

mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek

na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich

skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

……………………………………

Podpis

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala především vedoucí mé bakalářské práce, PhDr.

Vlastě Novotné za konzultace, které mi poskytla během tvorby, za nesmírně cenné rady

a trpělivost. Také bych chtěla poděkovat akademickému malíři Vladimíru Netoličkovi

za rady a možnost odborných konzultací nejen ohledně funkcionalismu. Dále bych

chtěla poděkovat paní magistře Anice Djokić, která mě navedla směrem, kterým se

moje práce začala ubírat a Oblastní charitě v Brně, jmenovitě paní Ireně Sokolové, za

zapůjčení invalidního vozíčku, bez nějž by tato práce nemohla být správně zpracována.

Také bych chtěla poděkovat své rodině za podporu a trpělivost, kterou měli při mém

zpracovávání práce a za pomoc, kterou mi poskytli při její tvorbě i za celou dobu mého

studia. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat i svému příteli, který mě po celou dobu

podporoval a pomáhal mi nejen při vytváření autentické prohlídkové trasy.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Katedra cestovního ruchu

Funkcionalistické stavby v Brně a jejich přístupnost

pro handicapované občany

bakalářská práce

Autor: Štěpánka Geryková

Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná

Místo: Jihlava

Rok: 2013

7

Anotace

GERYKOVÁ, Štěpánka: Funkcionalistické stavby v Brně a jejich přístupnost pro

handicapované občany. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra

cestovního ruchu. Vedoucí práce: PhDr. Vlasta Novotná. Stupeň odborné kvalifikace:

bakalář. Jihlava 2013. 92 stran.

Tato práce se zabývá vytvořením trasy po funkcionalistických památkách v Brně, která

by byla vhodná pro handicapované občany i starší generaci. Na začátku práce je

uvedené rozdělení zdravotních postižení a historie vývoje funkcionalismu ve světě i u

nás. Další kapitoly se zaměřují především na funkcionalistické památky v Brně a

vytvoření trasy po těch nejznámějších a nejvýznamnějších z nich.

Klíčová slova:

těžké zdravotní postižení (TP), zvlášť těžké zdravotní postižení (ZTP), zvlášť těžké

zdravotní postižení s potřebou průvodce (ZTP/P), funkcionalismus, Vila Savoye,

Fallingwater, Brno, Výstaviště, Convalaria, Hotel Avion, Vila Tugendhat, Zemanova

kavárna

Annotation

GERYKOVÁ, Štěpánka: Functionalist buildings in Brno and their accessibility for the

disabled. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism.

Thesis supervisor: PhDr. Vlasta Novotná. Grade of qualification: bachelor. Jihlava

2013. 92 pages.

This bachelor thesis is focused on creating a route of functionalist buildings in Brno,

which would be suitable for the disabled and elderly people. In the beginning of this

work is a division of disability and history of functionalism in the world and Czech

Republic. Further chapters are mainly focused on functionalist buildings in Brno and

create a route of the most famous and most important ones.

Key words: severe disability (TP), especially severe disability (ZTP), especially severe

disability with the need to guide (ZTP / P), functionalism, Villa Savoye, Fallingwater,

Brno, Exhibition centre, Convalaria, Avion Hotel, Villa Tugendhat, Zeman Café

8

Předmluva

Tato bakalářská práce se zabývá funkcionalistickými stavbami v Brně a jejich

přístupností pro handicapované občany. Cílem této práce je zmapování

funkcionalistických staveb v Brně pro potřeby cestovního ruchu a vytvoření trasy po

těchto památkách a zjištění vhodnosti přístupu k těmto památkám a možnosti pohybu v

nich pro handicapované občany a starší generaci.

Práce se zaměřuje na rozdělení jednotlivých postižení, zmiňuje problematiku nynějšího

přechodu na tzv. sKartu, uvádí možnosti vypůjčení invalidního vozíku v Brně a

především se zabývá funkcionalistickým slohem v zahraničí i u nás.

U tvorby trasy jsou uvedené jednotlivé stavby včetně jejich historie, otevíracích dob a

způsobu přemístění mezi nimi. Také jsou zde zmíněné ceny vstupů i otevírací doby.

Navržen je i časový harmonogram pro jednodenní a dvoudenní výlet.

9

Obsah

ÚVOD ................................................................................................................................................... 18

1 ZDRAVOTNÍ POSTIŽENÍ VE TŘECH STUPNÍCH .............................................................. 20

1.1 PRŮKAZ TP ........................................................................................................................... 20

1.2 PRŮKAZ ZTP ......................................................................................................................... 21

1.3 PRŮKAZ ZTP/P ...................................................................................................................... 23

2 SKARTA JAKO NÁHRADA ZA PRŮKAZKU ZDRAVOTNÍHO POSTIŽENÍ ................... 25

3 VYPŮJČENÍ INVALIDNÍHO VOZÍKU VE MĚSTĚ BRNĚ .................................................. 26

4 FUNKCIONALISMUS ............................................................................................................... 27

4.1 FUNKCIONALISMUS VE SVĚTĚ ................................................................................................ 28

4.1.1 Evropa .......................................................................................................................... 28

4.1.2 USA .............................................................................................................................. 29

4.1.3 Jižní Amerika ................................................................................................................ 29

4.2 NEJZNÁMĚJŠÍ FUNKCIONALISTICKÉ STAVBY VE SVĚTĚ ............................................................ 29

4.2.1 Villa Savoye .................................................................................................................. 30

4.2.2 Fransworth House ........................................................................................................ 30

4.2.3 Schröderův dům ............................................................................................................ 30

4.2.4 Vila Mairea .................................................................................................................. 31

4.2.5 Fallingwater ................................................................................................................. 32

4.3 FUNKCIONALISMUS V ČESKOSLOVENSKU ............................................................................... 32

4.4 VÝZNAMNÉ FUNKCIONALISTICKÉ PAMÁTKY V ČESKÉ REPUBLICE ........................................... 33

5 FUNKCIONALISTICKÉ BRNO ............................................................................................... 35

5.1 MÜNZOVA VILA (1924 – 1926) ............................................................................................... 35

5.2 KREMATORIUM (1925 – 1930) ............................................................................................... 36

5.3 KUDELŮV RODINNÝ DŮM (1926 – 1927) ................................................................................. 36

5.4 KOLONIE NOVÝ DŮM (1927 – 1928) ....................................................................................... 37

5.5 PALÁC MORAVA (1926 – 1929) .............................................................................................. 37

5.6 FUCHSŮV RODINNÝ DŮM (1927 – 1928) .................................................................................. 37

5.7 KAVÁRNA ERA (1927 – 1929) ................................................................................................ 38

5.8 HUSŮV SBOR (1927 – 1929) ................................................................................................... 38

5.9 MASARYKŮV STUDENTSKÝ DOMOV (1929 – 1930) ................................................................. 38

5.10 VILA STIASSNY (1929 – 1930) ............................................................................................... 39

5.11 MĚSTSKÉ LÁZNĚ (1929 – 1931) .............................................................................................. 40

5.12 VŠEOBECNÝ PENZIJNÍ ÚSTAV (1930 – 1932) ........................................................................... 40

10

6 VYTVOŘENÍ TRASY PO NEJZNÁMĚJŠÍCH FUNKCIONALISTICKÝCH STAVBÁCH

PRO STARŠÍ GENERACI A HANDICAPOVANÉ OBČANY ......................................................... 41

6.1 BRNĚNSKÉ VÝSTAVIŠTĚ (1926 – 1928) .................................................................................. 42

6.2 NÁDRAŽNÍ POŠTA (1937 – 1938) ............................................................................................ 45

6.3 MĚSTSKÁ UBYTOVACÍ KANCELÁŘ (1928) ............................................................................... 46

6.4 POJIŠŤOVNA RIUNIONE ADRIATICA DI SICURTÀ (1936 – 1938) ............................................... 47

6.5 PRVNÍ MORAVSKÁ SPOŘITELNA (1937 – 1939) ........................................................................ 49

6.6 PALÁC ALFA (1929 – 1937) ................................................................................................... 51

6.7 KAVÁRNA SAVOY (1929) ....................................................................................................... 53

6.8 MORAVSKÁ BANKA (1928 – 1931) ......................................................................................... 55

6.9 OBCHODNÍ DŮM BROUK & BABKA (1934) .............................................................................. 56

6.10 CONVALARIA (1937 – 1939) .................................................................................................. 58

6.11 HOTEL AVION (1926 – 1928) ................................................................................................. 59

6.12 VILA TUGENDHAT (1929 – 1930) ........................................................................................... 62

6.13 OBCHODNÍ DŮM BAŤA (1930 – 1931) ..................................................................................... 66

6.14 ZEMANOVA KAVÁRNA (1925) ................................................................................................ 68

7 SHRNUTÍ TRASY ...................................................................................................................... 70

7.1 ZHODNOCENÍ PŘÍSTUPNOSTI ................................................................................................... 70

7.2 ČASOVÝ HARMONOGRAM PRO JEDNODENNÍ VÝLET ................................................................. 71

7.3 ČASOVÝ HARMONOGRAM PRO DVOUDENNÍ VÝLET.................................................................. 72

ZÁVĚR ................................................................................................................................................. 74

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ................................................................................................. 77

ODBORNÁ LITERATURA ...................................................................................................................... 77

INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................................ 78

PŘÍLOHY ............................................................................................................................................ 85

11

Seznam obrázků

Obrázek 1: Průkaz TP, ZTP a ZTP/P, zdroj: http://mesta.obce.cz/mool-

vol/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=8575&vol_stavzobrazeni=2 ............................ 24

Obrázek 2: sKarta základní a speciální, zdroj:

http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_charakteristika ........................... 25

Obrázek 3: Vila Savoye, zdroj: http://www.mujdum.cz/rodinne-domy/moravsky-le-

corbusier_86_katalog_fotogalerie.html .......................................................................... 30

Obrázek 4: Fransworth House, zdroj: http://www.living.cz/vyjimecne-

bydleni/farnsworth-house.html ....................................................................................... 30

Obrázek 5: Schröderův dům, zdroj: http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=738

........................................................................................................................................ 31

Obrázek 6: Vila Mairea zdroj: http://www.kubodo.com/2011/11/20/modern-

architecture-villa-mairea-by-alvar-aalto/villa-mairea-by-alvar-aalto-04/ ..................... 31

Obrázek 7: Fallingwater zdroj: http://www.wright-house.com/frank-lloyd-

wright/fallingwater-pictures/F1SW-fallingwater-in-fall.html ........................................ 32

Obrázek 8: Münzova vila, zdroj: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/z-munzovy-

vily-jsou-trosky-zemanova-kavarna-zmenila-vizaz-20120811.html .............................. 35

Obrázek 9: Krematorium, zdroj: http://www.brnovinky.cz/mista-znama-neznama-

brno/brnenske-krematorium-slavi-80-let-otevre-sve-dvere ............................................ 36

Obrázek 10: Kudelův rodinný dům, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c018-

kudeluv-rodinny-dum?filter=code .................................................................................. 36

Obrázek 11: Kolonie Nový dům, zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Brno_%C5%BDabov%C5%99esky_Kolonie_Nov

%C3%BD_d%C5%AFm_1.jpg ...................................................................................... 37

Obrázek 12: Palác Morava, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c113-palac-

morava?filter=code#!prettyPhoto ................................................................................... 37

12

Obrázek 13: Fuchsův rodinný dům, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c216-vlastni-

dum-bohuslava-fuchse?filter=code ................................................................................. 37

Obrázek 14: Kavárna Era, zdroj: http://www.tyden.cz/rubriky/relax/bydleni/cesko/v-

brne-se-otevrela-funkcionalisticka-kavarna-era_203934.html ....................................... 38

Obrázek 15: Husův sbor, zdroj:

http://www.nockostelu.cz/index.php?pg=programdetail&IdProgram=59 ..................... 38

Obrázek 16: Masarykův studentský domov, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c241-

masarykuv-studentsky-domov?filter=code#!prettyPhoto ............................................... 39

Obrázek 17: Vila Stiassny, zdroj: http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-

akce/Aktivity/Vila-Stiassni.aspx#1 ................................................................................. 39

Obrázek 18: Městské lázně, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c344-mestske-lazne-

v-zabrdovicich?filter=code ............................................................................................. 40

Obrázek 19: Všeobecný penzijní ústav, zdroj: http://tema.novinky.cz/nejvyssi-soud-

ceske-republiky ............................................................................................................... 40

Obrázek 20: Vybraná parcela na stavbu Výstaviště se stavbou Pavilonu A, zdroj:

http://www.bvv.cz/public/galleries/4/3099/buildings_whole_view_001.jpg ................. 42

Obrázek 21: Pavilon A, BVV, zdroj: http://www.ticbrno.cz/cz/sluzby-tic/pruvodcovske-

sluzby/brnenske-architektonicke-stezky ......................................................................... 42

Obrázek 22: Letecký pohled na Výstaviště, zdroj: http://www.pulmaratonbrno.cz/wp-

content/uploads/BVV.jpg ............................................................................................... 43

Obrázek 23: Pohled na BVV ze zastávky tramvaje, zdroj: vlastní ................................. 43

Obrázek 24: Před hlavní bránou BVV, zdroj: vlastní ..................................................... 43

Obrázek 25: Nádražní pošta, zdroj:

http://www.bam.brno.cz/data/photo/thumb/1929_b6d797dc14.jpg ............................... 45

Obrázek 26: Páternoster na poště v Brně, zdroj: http://foto.mapy.cz/original?id=54804

........................................................................................................................................ 45

13

Obrázek 27: Před Nádražní poštou, zdroj: vlastní .......................................................... 46

Obrázek 28: Městská ubytovací kancelář, zdroj:

http://www.docomomo.cz/index/building/282 ............................................................... 46

Obrázek 29: Cestovní kancelář Čedok, zdroj: http://www.brno.cz/turista-volny-

cas/funkcionalismus-a-moderni-architektura/................................................................. 46

Obrázek 30: Před Městskou ubytovací kanceláří, pohled od Nádražní pošty, zdroj:

vlastní .............................................................................................................................. 47

Obrázek 31: Pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà, zdroj:

http://www.bam.brno.cz/objekt/c122-administrativni-budova-a-najemni-dum-

pojistovny-riunione-adriatica-di-sicurta?filter=code ...................................................... 48

Obrázek 32: Pohled na obchody v přízemí bývalé pojišťovny, zdroj: vlastní ................ 48

Obrázek 33: První moravská spořitelna, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c078-

administrativni-a-najemni-dum-prvni-moravske-sporitelny?filter=code#!prettyPhoto . 49

Obrázek 34: Točité schodiště. zdroj: vlastní ................................................................... 50

Obrázek 35: Před Českou spořitelnou, zdroj: vlastní...................................................... 50

Obrázek 36: Alfa Passage, zdroj: vlastní ........................................................................ 51

Obrázek 37: Palác Alfa, zdroj: http://www.ibrno.cz/historie/36508-slavne-brnenske-

kavarny-vi.html ............................................................................................................... 51

Obrázek 38: Kavárna Alfa, zdroj: http://www.ibrno.cz/historie/36508-slavne-brnenske-

kavarny-vi.html ............................................................................................................... 51

Obrázek 39: Výtah pro vozíčkáře z Alfa pasáže do obchodního domu Omega, zdroj:

vlastní .............................................................................................................................. 52

Obrázek 40: Původní kavárna, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c095-kavarna-

savoy?filter=code#!prettyPhoto ...................................................................................... 53

Obrázek 41: Kavárna Savoy dnes, zdroj: vlastní ............................................................ 53

14

Obrázek 42: Interiér kavárny Savoy dnes a bezbariérový přístup do přízemí kavárny,

zdroj: vlastní ................................................................................................................... 53

Obrázek 43: Bezbariérový přístup na toalety v kavárně Savoy, zdroj: vlastní ............... 54

Obrázek 44: Moravská banka, zdroj: http://www.zob.cz/?q=node/989 ......................... 55

Obrázek 45: Komerční banka, zdroj: vlastní .................................................................. 55

Obrázek 46: Obchodní dům Baťa, zdroj: vlastní ............................................................ 56

Obrázek 47: Interiér dnešního obchodu a průhled stropem do vyšších pater, zdroj:

vlastní .............................................................................................................................. 57

Obrázek 48: Obchodní dům Brouk a Babka ve 30. letech, zdroj:

http://bohuslavbrouk.wordpress.com/fotografie/brouk-a-babka-2/ ................................ 57

Obrázek 49: Convalaria, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c091-najemni-dum-s-

obchody-a-kavarnou-convalaria?filter=code#!prettyPhoto ............................................ 58

Obrázek 50: Convalaria dnes, zdroj: vlastní ................................................................... 58

Obrázek 51: Původní kavárna, zdroj:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/119028-majitele-

unikatniho-funkcionalistickeho-hotelu-avion-se-jej-rozhodli-prodat/ ............................ 59

Obrázek 52: Hotel Avion dnes, zdroj:

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Hotel_Avion,_Brno_(May_2008).JPG ......... 59

Obrázek 53: Zastřešená terasa hotelu Avion podle Jiřičné, zdroj:

http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Funkcionalisticky-hotel-Avion-v-Brne-ceka-oprava-

podle-Jiricne.html ........................................................................................................... 60

Obrázek 54: Hotel Avion, zdroj: vlastní ......................................................................... 60

Obrázek 55: Vila Tugendhat z ulice, 1931, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/stavba.html ................................................................ 62

Obrázek 56: Vila Tugendhat ze zahrady, 1931, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/stavba.html ................................................................ 62

15

Obrázek 57: Onyxová stěna a stěna z makassarského dřeva, zdroj:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/166233-vila-tugendhat-opet-v-plnem-lesku/ 62

Obrázek 58: Vila v roce 1980, zdroj: http://www.tugendhat.eu/cz/dum/obnova-vily-

1981-az-1985.html .......................................................................................................... 63

Obrázek 59: Vila Tugenhdat dnes ze zahrady, zdroj: http://www.tugendhat.eu/cz/unor-

2012.html# ...................................................................................................................... 63

Obrázek 60: Vila Tugendhat dnes z ulice, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/fotogalerie/fotogalerie-2012.html .......................................... 63

Obrázek 61: Pohled na vilu z ulice Muchova, zdroj: vlastní .......................................... 64

Obrázek 62: U vily Tugendhat, zdroj: vlastní ................................................................. 64

Obrázek 63: Původní plán mrakodrapu, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c109-

obchodni-dum-firmy-bata-od-centrum?filter=code ........................................................ 66

Obrázek 64: Obchodní dům Baťa, zdroj: http://www.bam.brno.cz/objekt/c109-

obchodni-dum-firmy-bata-od-centrum?filter=code ........................................................ 66

Obrázek 65: Před obchodním centrem na Malinovského náměstí, zdroj: vlastní .......... 67

Obrázek 66: Zemanova kavárna 1926, zdroj: http://www.tugendhat.eu/cz/zemanova-

kavarna.html ................................................................................................................... 68

Obrázek 67: Zemanova kavárna z roku 1995, zdroj:

http://www.waymarking.com/waymarks/WMA7KV_Zemanova_kavrna_Brno_Czech_

Republic .......................................................................................................................... 68

Obrázek 68: Pavillon interiér, zdroj: http://brnonow.com/2012/09/food-scene-news/ .. 68

Obrázek 69: Zemanova kavárna / Pavillon, zdroj: vlastní .............................................. 69

Obrázek 70: Před Zemanovou kavárnou, zdroj: vlastní.................................................. 69

16

Seznam map:

Mapa 1: Od Výstaviště po cestě sjízdné vozíkem na zastávku tramvaje č. 1, zdroj:

www.mapy.cz ................................................................................................................. 44

Mapa 2: Cesta z Výstaviště na Hlavní nádraží tramvají, zdroj: www.maps.google.cz .. 45

Mapa 3: Cesta z Hlavního nádraží na ulici Jánská se zastávkami u České spořitelny a

Alfa pasáže, zdroj: www.maps.google.cz ....................................................................... 49

Mapa 4: Cesta přes Alfa pasáž na náměstí Svobody, zdroj: www.mapy.cz ................... 52

Mapa 5: Cesta z náměstí Svobody ke kavárně Savoy, zdroj: www.maps.google.cz ...... 54

Mapa 6: Cesta od Komerční banky a jednotlivé zastávky u staveb na ulici Česká, zdroj:

www.google.maps.cz ...................................................................................................... 56

Mapa 7: Cesta od hotelu Avion na zastávku Česká na přesun k vile Tugendhat tramvají

č. 9, zdroj: www.mapy.cz ............................................................................................... 61

Mapa 8: Cesta tramvají a pěšky k vile Tugendhat, zdroj: www.maps.google.cz ........... 61

Mapa 9: Cesta od vily Tugendhat na Malinovského náměstí, zdroj:

www.maps.google.cz ...................................................................................................... 65

Mapa 10: Cesta od obchodního domu centrum k Zemanově kavárně, zdroj:

www.maps.google.cz ...................................................................................................... 67

Seznam tabulek:

Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti do jednotlivých budov zařazených do trasy, zdroj:

vlastní .............................................................................................................................. 70

Tabulka 2: Časový harmonogram pro jednodenní výlet, zdroj: vlastní .......................... 71

Tabulka 3: Časový harmonogram pro dvoudenní výlet, zdroj: vlastní ........................... 72

17

Zkratky v textu

TP – těžké zdravotní postižení

ZTP – zvlášť těžké zdravotní postižení

ZTP/P – zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce

BVV – Brněnské veletržní výstaviště

18

Úvod

Památky po celém světě jsou mezi lidmi stále oblíbené. Lidé je navštěvují prakticky

stále, ať už na dovolené nebo třeba při víkendovém výletu do okolí. V současné době se

veřejnost upíná na možnost přístupnosti k památkám a pohybu v nich pro

handicapované občany a starší generaci. Tato práce se tedy této problematice věnuje, a

to spolu se zaměřením na ne tak populární, lákavou a známou část vývoje architektury,

na funkcionalismus. Mnoha lidem se tato architektura může zdát až příliš chladná a

nezajímavá, ačkoliv minulost většiny ze staveb, především například brněnských vil, je

dech beroucí a víc než jen zajímavá. Když se řekne funkcionalismus, mnoho obyvatel

České republiky si vybaví pouze vilu Tugendhat, což značně omezuje a nedostatečně

uznává důležitost a krásu jiných, někdy i známých budov.

Brno bylo vybráno z důvodu velké koncentrace funkcionalistických památek. Jen

málokde v České republice lze najít tolik známých a historicky zajímavých budov, jako

právě zde. A i když existuje malá příručka, která shrnuje historii některých staveb,

nenabízí přímou trasu, kde by na sebe jednotlivé památky navazovaly, neuvádí současné

otevírací doby, způsob možné přepravy mezi nimi a případné vstupy. Také se

nezaměřuje na zájem handicapovaných občanů a seniorů o tento výjimečný sloh a o

možnosti přístupu k budovám a případném pohybu v nich.

Cílem této bakalářské práce je zmapování funkcionalistických staveb v Brně pro

potřeby cestovního ruchu a vytvoření trasy po těchto památkách. Většina staveb je pod

ochranou a jsou vedené jako kulturní památky, výjimkou je například Zemanova

kavárna. Dále je cílem práce zjištění vhodnosti přístupu k těmto památkám a možnosti

pohybu v nich pro handicapované občany a starší generaci.

První kapitoly práce se budou zabývat rozdělením typů postižení, které jsou důležité pro

pochopení handicapů a různých pohybových možností při návštěvě trasy. Také se na

tato rozdělení vztahují různé slevy na vstupech či jízdném. Budou zde uvedené přesné

případy, kdy jsou jednotlivé průkazky vydávány a na co všechno má držitel průkazky

nárok. Jelikož se postupně přechází ze systému barevně rozlišených kartiček, bude

zmíněn i přechod na tak zvanou sKartu.

19

Od čtvrté kapitoly se práce bude zaměřovat především na funkcionalismus, jeho

všeobecný popis, historii a vývoj po celém světě. Samozřejmostí je také uvedení

několika nejznámějších světových památek, jako je například Villa Savoye. Více se ale

práce bude soustředit na vývoj funkcionalismu v České republice a především v Brně

samotném.

Kapitola pět se bude věnovat nejdůležitějším a nejznámějším funkcionalistickým

památkám v Brně, které budou navrženy do trasy. Bude zde zmíněna historie

jednotlivých budov a památky na sebe budou plynule navazovat podle vybrané trasy.

Také v textu budou uvedeny ceny vstupů (v případě, že nějaké jsou), otevírací doby a

typy přestupů včetně dopravního prostředku a časového rozvržení. Text bude doplněn o

ilustrační fotografie památek a fotografie z tvorby trasy. U jednotlivých památek budou

informace, které se nebudou týkat historie staveb, psané tučně aby se tak zvýraznila

komunikace s návštěvníky trasy přímo v místě prohlídky.

V kapitole šest bude shrnuta celková tvorba trasy s vytvořeným hodnocením přístupů do

jednotlivých objektů a navrhnuté případné harmonogramy na jednodenní a dvoudenní

výlet do města Brna za funkcionalistickými památkami.

Při tvorbě trasy jsem se informovala o možnosti zapůjčení invalidního vozíčku, aby

časy přejetí a možnosti vstupu do některých památek byly autentické. Invalidní vozík, u

kterého je zapotřebí druhé osoby, jsem sehnala přes Oblastní charitu města Brna.

20

1 Zdravotní postižení ve třech stupních

Rozdělení handicapů je uvedené jak v zákoně o sociálních službách č. 108/2006 Sb., v

zákoně číslo 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve

třech stupních, tak například ve vyhlášce 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o

sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České

republiky v sociálním zabezpečení.

Třemi stupni se rozumí těžké zdravotní postižení (TP), zvlášť těžké zdravotní postižení

(ZTP) a zvlášť těžké zdravotní postižení s potřebou průvodce (ZTP/P). [1]

1.1 Průkaz TP

„Průkaz TP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány

pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká

závislost).“ [Zákon 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, §

34, odst. 3]

Tělesné postižení je především vada nosného (kosti, klouby, aj.) a pohybového (svaly,

šlachy, aj.) aparátu, patří sem také jakékoliv odchylky od normálního tvaru končetin a

celého těla. Tato postižení mohou být získaná (např. úrazem) i vrozená. [2]

Většinou se tělesné postižení (dále jen TP) vnímá pouze jako postižení pohybového

ústrojí a to z důvodu, že handicap je zjevný a těžko přehlédnutelný. Někdy mohou být i

problémy v komunikačních schopnostech. Nejčastějšími pomůckami v případě TP

bývají invalidní vozíky, berle či hole. [2]

Průkaz TP se tedy vydává v následujících případech uvedených ve vyhlášce 189/1991

Sb. v příloze č. 2:

a) ztráta úchopové schopnosti nebo podstatné omezení funkce horní končetiny

b) anatomická ztráta několika prstů na obou nohou, až po bérec včetně,

c) podstatné omezení funkce jedné dolní končetiny

d) omezení funkce dvou končetin

21

e) zkrácení jedné dolní končetiny přesahující 5 cm

f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře s přetrvávajícími projevy

nervového a svalového dráždění

g) postižení cév jedné dolní končetiny s těžkou poruchou krevního oběhu

h) záchvatová onemocnění různé etiologie spojená s opakovanými poruchami vědomí,

závrativé stavy

Osoba, která je držitelem průkazu TP, má dle zákona 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz

osoby se zdravotním postižením, § 36, odst. 1 nárok na:

vyhrazené místo k sezení ve veřejných dopravních prostředcích, ale s výjimkou

dopravních prostředků, ve kterých je místo k sezení vázáno na zakoupení místenky,

přednost projednávání své záležitosti, v případě, že je nutné delší čekání, především

stání (tento bod nezahrnuje: nákup, obstarávání placených služeb, ošetření a

vyšetření ve zdravotnických zařízeních).

1.2 Průkaz ZTP

„Průkaz ZTP náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách považovány

pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně

těžká závislost), a osobám starším 18 let, které nejsou schopny zvládat základní životní

potřeby v oblasti mobility nebo orientace z důvodu úplné nebo praktické hluchoty.“

[Zákon 329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, § 34, odst. 4]

Průkaz ZTP se vydává občanům, kteří podle vyhlášky 189/1991 Sb. a její přílohy č. 2

trpí některým z těchto postižení:

a) anatomická ztráta jedné dolní končetiny v kolenním kloubu nebo ve stehně

b) anatomická ztráta dvou dolních končetin v úrovni Lisfrankova nebo Chopartova

kloubu a výše

c) funkční ztráta jedné dolní končetiny

d) současné funkčně významné anatomické ztráty části jedné dolní a jedné horní

končetiny nebo obou horních končetin v úrovni bérce a předloktí

22

e) podstatné omezení funkce dvou končetin se závažnými poruchami pohybových

schopností při neurologických, zánětlivých, degenerativních nebo systémových

onemocněních pohybového aparátu

f) onemocnění páteře, stavy po operacích a úrazech páteře se středně těžkými parézami,

výraznými svalovými atrofiemi nebo se závažnými deformitami páteře s omezením

exkurzí hrudníku, ztuhnutím tří úseků páteře

g) těžké obliterace cév obou dolních končetin s výrazným trofickým postižením a

výrazným funkčním postižením hybnosti

h) chronické vady a nemoci interního charakteru značně ztěžující pohybovou schopnost

i) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota, kterou se rozumí

celková ztráta slyšení podle Fowlera 85 % a více, více než 70 dB,

j) kombinované postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu oboustranné

středně těžké nedoslýchavosti, kterou se rozumí ztráta slyšení podle Fowlera 40 až 65%,

a oboustranné silné slabozrakosti, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší možnou

korekcí na lepším oku, kdy maximum je menší než 6/60 a minimum rovné nebo lepší

než 3/60, nebo oboustranné koncentrické omezení zorného pole v rozsahu 30 až 10

stupňů, i když centrální ostrost není postižena

k) oboustranná těžká ztráta zraku, kterou se rozumí zraková ostrost s korekcí, kdy

maximum je menší než 3/60, minimum lepší než 1/60

V těchto případech má držitel průkazky ZTP podle zákona 329/2011 Sb., Hlava V:

Průkaz osoby se zdravotním postižením, § 36, odst. 2 nárok na:

výhody, jaké mají držitelé průkazky TP,

bezplatnou dopravu pravidelnými spoji místní veřejné hromadné dopravy, jako jsou

autobusy, trolejbusy, tramvaje a metro,

slevu 75 % jízdného ve druhé vozové třídě osobního vlaku a rychlíku ve vnitrostátní

přepravě a slevu 75 % v pravidelných vnitrostátních spojích autobusové dopravy.

23

1.3 Průkaz ZTP/P

„Průkaz ZTP/P náleží osobám, které jsou podle zákona o sociálních službách

považovány pro účely příspěvku na péči za osoby závislé na pomoci jiné osoby ve stupni

III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost), a osobám, u kterých bylo pro účely

příspěvku na mobilitu zjištěno, že nejsou schopny zvládat základní životní potřeby v

oblasti mobility nebo orientace, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4.“ [Zákon

329/2011 Sb., Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, § 34, odst. 5]

Průkaz ZTP/P se vydává občanům, kteří podle vyhlášky 189/1991 Sb. a její přílohy č. 2

trpí některým z následujících postižení:

a) anatomická ztráta dolní končetiny vysoko ve stehně s anatomicky nepříznivým

pahýlem nebo v kyčli

b) anatomická ztráta obou končetin v bércích a výše nebo ztráta podstatných částí horní

a dolní končetiny v úrovni pažní a stehenní kosti nebo obou horních končetin v úrovni

paže

c) funkční ztráta jedné dolní a jedné horní končetiny nebo obou dolních končetin

d) těžká porucha pohyblivosti na základě závažného postižení několika funkčních celků

pohybového ústrojí; funkčním celkem se přitom rozumí trup, páteř, pánev, končetina

e) disproporční poruchy růstu provázené závažnými deformitami končetin a hrudníku,

pokud tělesná výška po ukončení růstu nepřesahuje 120 cm

f) dlouhodobé multiorgánové selhávání dvou a více orgánů, pokud podstatně omezuje

pohybové nebo orientační schopnosti

g) neúplná (praktická) nevidomost obou očí, kterou se rozumí zraková ostrost s nejlepší

možnou korekcí 1/60, 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 st. kolem

centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena, nebo úplná nevidomost obou

očí, kterou se rozumí ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po

zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí

h) oboustranná praktická hluchota nebo oboustranná úplná hluchota u dětí do ukončení

povinné školní docházky

24

i) střední, těžká a hluboká mentální retardace nebo demence, je-li IQ horší než 50,

psychické postižení s dlouhodobými těžkými poruchami orientace a komunikace

j) kombinované těžké postižení sluchu a zraku (hluchoslepota) funkčně v rozsahu

oboustranné těžké nedoslýchavosti až hluchoty, kterou se rozumí ztráta slyšení podle

Fowlera horší než 65 %, a oboustranné těžké ztráty zraku

Ve výše zmíněných případech má držitel průkazky ZTP/P dle zákona 329/2011 Sb.,

Hlava V: Průkaz osoby se zdravotním postižením, § 36, odst. 3 nárok na:

a) výhody, jaké mají držitelé průkazu TP a ZTP

b) bezplatnou dopravu průvodce veřejnými hromadnými dopravními prostředky v

pravidelné vnitrostátní osobní hromadné dopravě

c) bezplatnou dopravu vodícího psa, je-li úplně nebo prakticky nevidomá, pokud ji

nedoprovází průvodce

Dále je důležité zmínit, že osobě, která je držitelem průkazu ZTP či ZTP/P, a průvodci

držitele průkazu ZTP/P, může být poskytnuta sleva na vstupné na divadelní a filmová

představení, koncerty a jiné kulturní a sportovní akce. [Zákon 329/2011 Sb., Hlava V:

Průkaz osoby se zdravotním postižením, § 36, odst. 4]

Obrázek 1: Průkaz TP, ZTP a ZTP/P, zdroj: http://mesta.obce.cz/mool-

vol/dokumenty2.asp?id_org=9959&id=8575&vol_stavzobrazeni=2

25

2 sKarta jako náhrada za průkazku zdravotního postižení

Ačkoliv průkazy mimořádných výhod TP, ZTP a ZTP/P nadále zůstávají do jejich data

platnosti, nejdéle pak do 31. 12. 2015, od ledna 2012 jsou naplánované změny na

přechod z průkazu na tzv. sKarty. [3]

sKarta, neboli karta sociálních systémů, má sloužit jako průkaz osoby se zdravotním

postižením nebo jako platební karta, se kterou její vlastníci mají možnost platit

v obchodech či vybírat hotovost z bankomatů České spořitelny. Díky této kartě má

příjemce také prostřednictvím internetu přehled o čerpaných sociálních dávkách. [4]

Karta je vydávaná ve dvou typech, v základním a speciálním. Speciální typ slouží

zároveň jako průkaz osoby se zdravotním postižením a v pravém horním rohu je opatřen

černobílou fotografií. [5]

Jako výhody používání sKaret se uvádí, že pro dávky není potřeba chodit na poštu nebo

úřad, je možné dávky čerpat ve kterémkoliv bankomatu nebo platit přímo v obchodě a

že není třeba mít obavy ze ztráty hotovosti. V případě krádeže karty totiž stačí jen její

zablokování. [6]

V současné době ale vláda jedná o jejím zrušení, jelikož karta nesplňuje přesné

identifikační informace jako je absence rodného čísla či bydliště. Čip, který je uložen

v kartě, by sice měl poskytovat tyto informace, ale k jeho přečtení chybí specializované

čtečky a to i na Úřadu práce. [68]

Obrázek 2: sKarta základní a speciální, zdroj:

http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_charakteristika

26

3 Vypůjčení invalidního vozíku ve městě Brně

Ke vzniku autentické trasy bylo potřeba zajistit vypůjčení invalidního vozíku. Na

internetu lze dohledat řadu charit nebo občanských sdružení a na jejich stránkách je

možné najít ceníky kompenzačních pomůcek a telefonní čísla na provozovny, kde je

nutné se předem informovat o možnosti zapůjčení.

Například Sanus o.s. půjčuje kompenzační pomůcky na dobu neurčitou, a tudíž jim

mnoho pomůcek k vypůjčení chybí, na rozdíl třeba od Oblastní charity v Brně se sídlem

na Žižkově ulici. Zde byl vozíček úspěšně zarezervován a vyzvednut.

S vypůjčením různých pomůcek souvisí vratná záloha a denní poplatek. Vratná záloha u

invalidního vozíku činí u Oblastní charity 500 Kč a denní poplatek 12 Kč. [60] Vozík

samozřejmě nelze půjčit jen tak, ale je nutné uvést důvod výpůjčky. Stejně tak ho nelze

půjčit jen na pár hodin, ale minimálně do druhého dne.

Vozík byl pro tvorbu trasy k dispozici šest dní.

27

4 Funkcionalismus

Funkcionalismus se jako samotný směr nezaměřuje pouze na architekturu, ale je

doplněn o filosofii či sociologii. Ve filosofii například vychází z teorie B.

Malinowského a z filosofických základů holismu1. V architektuře se funkcionalismus

začal objevovat počátkem dvacátého století, kdy měl představovat především

jednoduchost a účelnost staveb a zřekl se tak historických tradičních tvarů a ozdob.

[Procházka, 1962, str. 785]

Tento směr lze také vystihnout slovy „forma následuje funkci“, jež veřejnosti představil

chicagský architekt Louis Sullivan, čímž skvěle vystihl tento architektonický směr.

Sullivan tak podchytil svoji myšlenku, že velikost, prostorovost a jiné charakteristické

znaky by měly poukazovat pouze na funkčnost budovy. Bohužel tato myšlenka

nevydržela dlouho. Již kolem 30. let začal mít exteriér i interiér bohatší podobu. Začala

se rozšiřovat výstavba výškových a věžových obytných domů, které byly v naprostém

rozporu s původní myšlenkou tohoto směru a tedy, že forma přestávala vyjadřovat svoji

funkci. [7]

Nejznámějšími architekty zaměřujícími se především na funkcionalismus byli Ludwig

Mies van der Rohe, Le Corbusier, Alvar Aalto, Walter Gropius, Hannes Meyer či Adolf

Loos.

Ve dvacátých letech dvacátého století architekt Le Corbusier vydal knihu s názvem Pět

bodů nové architektury, kde shrnul tehdejší vymoženosti techniky, podle kterých se

funkcionalismus promítal v architektuře [Stevenson, 2003, str. 84]:

1. Piloty: domy se stavěly na sloupech a tím se uvolnilo přízemí pro volný pohyb či

zahradu

2. Střešní zahrada

1 Filosofický směr, jehož hlavní zásadou je tvrzení, že v přírodě existují jen živé organismy, ale ne živá

hmota a hlavní podstatou je celek. Zdroj: Československá akademie věd, encyklopedický institut.

Příruční slovník naučný, II. díl, G–L. Redakce Vladimír Procházka. 1. vyd. Praha : Nakladatelství

československé akademie věd, 1963. 932 s., str. 133

28

3. Volný půdorys

4. Pásová okna

5. Volná fasáda

Typickými materiály používanými ve funkcionalistické architektuře byl chrom, kov a

bílý mramor, aby budovy dlouho vydržely. Dnes se používají i jiné materiály, včetně

dřeva, které bylo dřív v tomto směru odmítané. [8]

4.1 Funkcionalismus ve světě

Koncem dvacátých let se myšlenka funkcionalismu, která se zformulovala původně

v USA, začala rozšiřovat i na ostatní kontinenty, a to prostřednictvím mezinárodních

výstav a spoluprácí architektů. Úspěch zaznamenal i v Japonsku a Jižní Americe, ale

nejvíce byl přijat právě v USA.

4.1.1 Evropa

Po první světové válce byl funkcionalismus hlavním směrem tehdejší architektury a

nejvíce se ujal v Německu, Holandsku a Československu. Ve Francii měl pak

zastoupení především ve výše zmíněném architektovi Le Corbusierovi.

V Německu se roku 1927 konala výstava moderního bydlení, kde byly názorně ukázány

stavby Le Corbusiera či například Miese van der Rohe. Po této výstavě proběhly i další

podobné výstavy a vznikaly tak další prototypy domů. Frankfurt byl městem, které se

snažilo o reformu bydlení, vznikl zde také návrh minimalistické kuchyně. Další

zajímavostí je použití panelových prvků při stavbě kolonie Praunheim, na které se

podílel E. May spolu s E. Kaufmannem.

Na začátku třicátých let začal funkcionalismus pronikat i do skandinávských zemí a ve

spojení s tradiční architekturou vzniká nové architektonické spojení. Na výstavě roku

1930 bylo předvedeno použití nových stavebních konstrukcí a materiálů. Základem jsou

především odlišné klimatické podmínky, mnoho přírodního stavebního materiálu a jiné

kulturní tradice severských zemí. V Dánsku se například začaly více používat ražné

cihly a železobeton. Právě ve třicátých letech se do čela vývoje moderní severské

architektury dostal Fin Alvar Aalto, jehož díla tvoří harmonii mezi přírodou a samotnou

29

budovou. Spojil požadavky moderní architektury s přírodními materiály, jako byly

kámen a dřevo. Nejlépe je toto přirozené propojení vidět na vile Mairee.

Dalšími státy, do kterých se funkcionalismus postupně dostával, bylo Polsko a

Maďarsko. V Polsku byl nástup spojen se skupinou Praesens a časopisem Bloc. Ve

výstavbě pak šlo především o obytné domy WSM ve Varšavě, jejichž autory byli H. a

S. Sirkusovi.

V Maďarsku jsou nejznámější vily a nájemné domy v Budapešti od M. Majora, F.

Molnára či J. Fischera. [9]

4.1.2 USA

Ve třicátých letech se funkcionalismus rozvíjel v Severní Americe. Jedním z

nejznámějších architektů byl F. L. Wright. Ten se snažil propojit moderní architekturu

s přírodou a potřebami současného člověka. Nejznámějším dílem je Dům nad

vodopádem, neboli Fallingwater. Hlavní architekti rozšiřující funkcionalistické zásady

v zámoří však nebyli rodilí Američané, ale především Evropané, kteří emigrovali ve

dvacátých letech a těsně před druhou světovou válkou. [10]

4.1.3 Jižní Amerika

Evropský funkcionalismus měl vliv i na Jižní Ameriku. Základem byl Manifest

funkcionalismu, který napsal G. Warchavchika roku 1925. Náznaky tohoto směru pak

můžeme vidět v Mexiku, hlavním městě Brazílie a Riu de Janeiru. [10]

4.2 Nejznámější funkcionalistické stavby ve světě

Funkcionalismus lákal mnoho architektů k vytvoření něčeho zajímavého, ohromujícího

a nevídaného. K vytvoření něčeho, co by vyrazilo dech. V následujících podkapitolách

jsou uvedené nejzajímavější a nejznámější funkcionalistické památky po celém světě.

Počínaje vilou Savoye ve Francii a konče u Domu nad vodopádem ve Spojených státech

amerických.

30

4.2.1 Villa Savoye

Vila postavená v Poissy ve Francii v letech 1928 – 1931

a navržená známým architektem Le Corbusierem měla

být víkendovým venkovským domem. [Stevenson,

2003, str. 84]

Přízemní půlkruhová forma obklopuje vstupní část

budovy, kde můžeme vidět točité schodiště, ze kterého

je vidět několik zajímavých pohledů na vnitřek domu,

garáž a jiné místnosti. Hlavní obytná část pak sousedí

se střešní terasou a má tvar písmene L. [11]

Vila Savoy je tak přesným příkladem Le Corbusierova díla Pět bodů architektury. Je

postavená na štíhlých sloupech, které zvedají obytný prostor nad úroveň půdy, má volný

půdorys a fasádu, pásová okna pokračují po celé délce stěn a umožňují výhled na obzor

a je doplněná o střešní zahradu. [Stevenson, 2003, str.84-85]

4.2.2 Fransworth House

Fransworth house je dílem známeho architekta Miese

van der Rohe, kterého v České republice proslavila

především vila Tugendhat. Dům se nachází jen několik

kilometrů od Chicaga ve státě Illiois v USA.

Půdorys umožňuje co největší pohled do krajiny a jsou

zde tři spojené oblasti: krytý přístřešek, vyvýšená

plošina a zasklený prostor. Obytná část obsahuje dvě

koupelny, kuchyň, skladovací část a krb. [Stevenson, 2003, str. 90]

4.2.3 Schröderův dům

Schröderův dům byl postaven v letech 1923 – 1924 a navržen Gerritem Rietveldem,

jehož klientkou byla paní Schröder-Schraderová. [Stevenson, 2003, str. 82] Rietveld se

Obrázek 3: Vila Savoye, zdroj:

http://www.mujdum.cz/rodinne-

domy/moravsky-le-

corbusier_86_katalog_fotogalerie.

html

Obrázek 4: Fransworth House,

zdroj:

http://www.living.cz/vyjimecne-

bydleni/farnsworth-house.html

31

při svém studiu architektury seznámil s Theem van

Doesburgem, který jej vtáhl do nového uměleckého

hnutí De Stijl2. [Stevenson, 2003, str. 83]

Dům, který navrhl, je uvnitř zařízen tak, aby splňoval

podmínky3 hnutí De Stijl a jeho jednoduchost a účelnost

doprovázejí myšlenky funkcionalismu. Veškerý nábytek

je vyroben podle návrhů paní Schröder-Schraderové.

Otevřený prostor je jak v přízemí, tak i v prvním patře

domu, ale pro pocit soukromí disponuje také několika posuvnými stěnami a příčkami.

Na seznam památek UNESCO byl zapsán roku 2000 a dnes je budova součástí

městského muzea v Holandsku. [12]

4.2.4 Vila Mairea

Vila Mairea představuje rozhraní mezi funkcionalismem

a tradicí. Funkcionalismus se objevuje v klasickém

omítnutém betonu a bílé barvě a finská tradice pak

především v materiálu, kterým je dřevo a kámen.

Vila byla postavená v letech 1938 – 1941

v Noormarkku ve Finsku a navržená architektem

Alvarem Aaltem pro manžele Gullichsenovi. Hlavním

záměrem bylo postavit letní sídlo s důrazem na úpravy

pro přijímání hostů. Půdorys vily je do tvaru L a vytváří

tak soukromější vnitřní dvůr, kde se nachází bazén.

2 Hnutí založené v Holandsku roku 1917 zaměřené na moderní umění. Zdroj: STEVENSON, Neil.

Architektura: Fascinující příběh nejvýznamnějších staveb světa. 1. vyd. Praha: Euromedia Group k.s. -

Knižní Klub, 2003, 112 s. ISBN 80-242-1010-X

3 Podmínkami bylo dodržet kvádrový tvar budovy, pravý úhel a barvy (lineární prvky červené modré

nebo žluté a plochy bílé nebo šedé). Zdroj: Dům Rietvelda a Schröderové v Utrechtu, Nizozemí.

INGEMA: Internet Geographic Magazine [online]. 1999-2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:

http://www.ingema.net/in2001/clanek.php?id=738

Obrázek 5: Schröderův dům,

zdroj:

http://www.ingema.net/in2001/cla

nek.php?id=738

Obrázek 6: Vila Mairea

zdroj:

http://www.kubodo.com/2011/11/2

0/modern-architecture-villa-mairea-

by-alvar-aalto/villa-mairea-by-

alvar-aalto-04/

32

[Prianová a Damartiniová, 2006, str. 320]

4.2.5 Fallingwater

Dům nad vodopádem, známý též jako Fallingwater, od

Franka Lloyda Wrighta byl postavený v letech 1935 –

1939. Stavba byla realizována pro rodinu Kaufmanna,

jako náhrada za stávající dřevěnou chatu. Wright do

poslední chvíle návštěvy pana Kaufmanna, který se

chtěl přesvědčit, jak jeho práce na projektu pokračuje,

nevěděl, jak bude dům vypadat. Projekt pak nakreslil za

dvě hodiny a to tak, že začal u půdorysů, které rýsoval

na každý papír zvlášť a jinou barvou pro každé z pater.

Kaufmannovi se náčrty zdály příliš hrubé, ale základ

domu byl již položen.

Hlavní Wrightovou myšlenkou bylo bydlení s vodopádem, ne s pouhým pohledem na

něj. A tak se vodopád stal součástí domu.

Ačkoliv to není klasický příklad funkcionalistických staveb, tak jeho konstrukce

z železobetonu a doba výstavby, ho do tohoto období zařazuje. [13]

4.3 Funkcionalismus v Československu

V Československu se funkcionalismus začal projevovat po první světové válce.

Důležitou propagací tohoto směru byly výstavy. Ty totiž vyžadovaly rychlou výstavbu a

výhodné pro ně tedy byly nové stavební metody. Při konání brněnské výstavy byl

postaven například Hlavní výstavní palác J. Valenty a J. Kalouse, Skleněná rozhledna

od architekta Františka Čermáka či typový rodinný dům Bohuslava Fuchse, jehož hotel

Avion v ulici Česká je jednou ze staveb, které funkcionalismus nejlépe charakterizují.

V Praze se tento směr prosazoval postupně od oblasti obchodu a služeb – Obchodní

dům, Pražské vzorkové veletrhy od Josefa Fuchse či obchodní dům Baťa na

Václavském náměstí. Dále se projevoval v individuální bytové výstavbě – vilová

kolonie Baba, ve výstavbě škol a sportovních zařízení. Funkcionalismus pronikal do

Obrázek 7: Fallingwater

zdroj: http://www.wright-

house.com/frank-lloyd-

wright/fallingwater-

pictures/F1SW-fallingwater-in-

fall.html

33

státních a správních budov, ale i do staveb sakrálních, jako byl například kostel Sv.

Václava v Praze-Vršovicích.

Díky tomu, že se funkcionalismus ujal tak dobře ve velkých městech, postupoval dále

na venkov. Největší pole působnosti získal tam, kde bylo potřeba celkového

urbanistického řešení, jako například ve Zlíně. Stavěly se také nemocnice, školy,

nádraží, pojišťovny a jiné.

Na Slovensku po většinu dvacátých let dvacátého století převládal zprvu kubismus,

který později přešel ke konstruktivismu. Ale objevují se zde i funkcionalistické stavby,

jako je například koupaliště Zelená žába v Trenčianských Teplicích, postavené podle

plánů Bohuslava Fuchse. [Pavel, 1978, str. 201–208]

4.4 Významné funkcionalistické památky v České republice

Jak již bylo zmíněno výše, v České republice (tehdejším Československu) se

funkcionalismus ujal nejvíc, včetně Německa a Holandska. Naše republika se tak může

pyšnit několika nejnavštěvovanějšími architektonickými památkami z dvacátých let

dvacátého století.

Praha byla jedním z měst, kde se funkcionalismus úspěšně rozvíjel. Za zmínku zde stojí

několik památek. Nejvíce zmiňovaná je například Kolonie Baba, která začala vznikat ke

konci roku 1928. Šlo o plán vybudovat kolonii moderních typových domů. Jako vhodná

parcela bylo zvoleno místo v Dejvicích. Pozemek se svažoval jižním směrem k Vltavě a

tak bylo potřeba původní plány přepracovat, aby místu vyhovovaly. Zástavba je tak

navržena šachovitě, aby byl z budov zajištěn co nejlepší výhled. Všechny budovy jsou

funkcionalistické, ačkoliv se jejich podoba mění. [14]

Mülerova vila je další ze známých funkcionalistických staveb v Praze. František Müller,

vysoce postavený muž ve společnosti tehdejší doby, zadal projekt svého sídla Adolfu

Loosovi, jež byl významný architekt dvacátých let. Vila byla v letech 1997 – 2000

opravena a zpřístupněna veřejnosti jako Národní kulturní památka. [15]

V neposlední řadě je nutné zmínit i Veletržní palác v Praze, který je od roku 1958

kulturní památkou. Budova byla postavena v letech 1926–28 podle projektu Oldřicha

34

Tyla a Josefa Fuchse. Roku 1974 ale vyhořela a zamýšlenou demolici se naštěstí

podařilo odvrátit. I tak trvalo přes deset let, než se stavba obnovila. [16]

Dalším městem, které stojí za zmínku a které překypuje funkcionalistickými

památkami, je město Zlín, který se stal funkcionalistickým městem díky Tomáši Baťovi.

Slavnou stavbou je například Baťův mrakodrap, který je vysoký 77,5 metru. Ten nechal

postavit Jan Antonín Baťa jako ředitelství obuvnické firmy. [17] Další Baťovou slavnou

budovou je továrna, kde se dnes nachází centrála této firmy pro Českou republiku. [18]

V Tišnově pak můžeme vidět funkcionalistickou Komerční banku, tehdejší Spořitelnu

města Tišnova, která vyrostla na začátku třicátých let ve spojení architektů Bohuslava

Fuchse a Jindřicha Kumpošta.

Boskovická Česká spořitelna, bývalá Moravská banka, je také funkcionalistická. Byla

budovaná v letech 1936 – 1937 a je to řadová budova na Masarykově náměstí. Dále zde

můžeme najít Základní uměleckou školu, která byla dříve Okresní nemocenskou

pokladnou.

Bývalá Spořitelna města Kyjova, dnes Česká spořitelna jen málo připomíná klasický

funkcionalismus. Jedná se o dílo Miloslava Kopřivy. V Kyjově je také možné vidět

rodinný dům Stelly a Arnošta Hayekových, či rodinný dům Marie a Metoděje

Součkových.

Několik dalších funkcionalistických památek se nachází také ve Znojmě. Lze zmínit

Tyršovu obecní školu (dnes Základní a mateřskou školu), k jejímuž projektu byl přizván

Bohuslav Fuchs, Obchodní dům Kratochwil & Wozelka (dnes herna), Baťův dům

služeb (dnes prodejna obuvi Baťa) a vilu JuDr. Josefa Mareše. [Kudělková, 2009, str.

32-44]

Místem, kde se nachází snad jedna z největších koncentrací funkcionalistických staveb,

je Brno. Na něj se práce zaměřuje samostatně v následující kapitole a dále při tvorbě

trasy.

35

5 Funkcionalistické Brno

Brno je jedním z měst v České republice, kde se funkcionalismus po druhé světové

válce uplatnil snad nejvíc. Začaly zde vznikat funkcionalistické školy, lázně,

administrativní i obytné budovy a mnoho dalších účelových domů. A to všechno díky

mladým českým architektům.

Tato kapitola se věnuje jednotlivě zajímavým a známým funkcionalistickým památkám

v Brně. Památky jsou seřazeny chronologicky podle roku výstavby. Významné

památky, které jsou pro Brno důležité, byly zařazeny do prohlídkové trasy a jejich popis

a historie je uvedena v kapitole pět.

Vedle zmíněných památek je v Brně i několik bloků nájemních domů či rodinných vil,

postavených ve funkcionalistickém slohu, stejně jako Dětská nemocnice, Univerzita

obrany (kdysi Zemské vojenské velitelství), synagoga Agudas Achim, několik škol a

obchodních obytných domů. Tyto objekty jsou zaznačeny v mapách, které jsou

zařazeny do příloh.

5.1 Münzova vila (1924 – 1926)

Pro tuto vilu je typické rozdělení do dvou křídel, kde každé má jinou funkci. Obytné

místnosti jsou situovány do zahrady a provozní a obslužná část se nachází u vstupní

části domu.

Suterén byl určený pro sloužící, přízemí a první patro

bylo rodinné a druhé patro bylo vyhrazeno pro hosty a

pro střešní terasu. [19]

Fotografie či jiné záznamy o původním vybavení

interiéru se nedochovaly. Jediné, co se dochovalo, byla

štuková výzdoba v hudebním salonu. Část vybavení

bylo zničeno rekonstrukcí v 80. letech. [20]

Původně vila patřila České bance Union, od které ji

odkoupila rodina Münzových. Pan Münz ale roku 1940

zemřel a jeho žena byla deportována do Osvětimi a Terezína. Vilu převzal

Vystěhovalecký fond pro Čechy a Moravu, ale po válce byla znárodněna. Synové

Obrázek 8: Münzova vila,

zdroj:

http://brnensky.denik.cz/zpravy_r

egion/z-munzovy-vily-jsou-

trosky-zemanova-kavarna-

zmenila-vizaz-20120811.html

36

manželů Münzových, kteří v té době působili v zahraniční československé armádě, se

po skončení druhé světové války vrátili do Československa a vila jim byla na krátkou

dobu vrácena. Od roku 1951 vlastnilo polovinu domu Ministerstvo financí a poté

domovní správa Městského národního výboru v Brně. [19]

Roku 2012 byla vyhlášena velká rekonstrukce, která by měla vile navrátit její původní

podobu. S velkou pravděpodobností ale vilu čeká demolice a následné postavení

dokonalé repliky, jak tomu je například v případě Zemanovy kavárny. [21] [22] [23]

5.2 Krematorium (1925 – 1930)

Pro vybudování Krematoria v Brně byla vyhlášena

soutěž na návrh stavby. Do konečného kola soutěže se

dostal Pavel Janák, Antonín Blažek, Vladimír Škarda a

Ernst Wiesner, který nakonec vyhrál. Navrhoval

umístění stavby tak, aby byl zachován pohled na Brno,

ačkoliv původní plány na výstavbu byly plánovány o

něco níž. [24]

5.3 Kudelův rodinný dům (1926 – 1927)

Rodinný dům prof. Dr. J. Kudely byl postaven

v Masarykově čtvrti a autorem byl Jan Víšek. Také to

bylo jedno z jeho prvních děl, kdy byl ovlivněn

myšlenkami A. Loose, se kterým se přátelil. Hlavní

myšlenkou tohoto díla byla čistota a jednoduchost, což

se Víškovi opravdu podařilo. Zdržel se jakýchkoli

dekorativních prvků a vzniklo tak typické

funkcionalistické dílo. [25]

Vila je od roku 1958 zapsána na seznam kulturních památek. [26]

Obrázek 9: Krematorium,

zdroj:

http://www.brnovinky.cz/mista-

znama-neznama-brno/brnenske-

krematorium-slavi-80-let-otevre-

sve-dvere

Obrázek 10: Kudelův rodinný

dům, zdroj:

http://www.bam.brno.cz/objekt/c0

18-kudeluv-rodinny-

dum?filter=code

37

5.4 Kolonie Nový dům (1927 – 1928)

Výstavba Kolonie měla lidem přiblížit nový, moderní

způsob výstavby menších rodinných domů při využití

tehdejších stavebních novinek. Této akce se zúčastnilo

devět architektů a vzniklo šestnáct rodinných domů,

jejichž přízemí bylo určené sklepům a technickému

zázemí. První patro mělo obytnou funkci s kuchyní a

jídelním koutem. Ložnice a koupelna byla ve druhém

patře. [Kudělková, 2009, str.16]

5.5 Palác Morava (1926 – 1929)

Na místě, kde dnes stojí Palác Morava, měl původně

stát hotel Ritz. Na jeho návrh byla vyhlášena soutěž

roku 1926, ale nakonec bylo toto místo zastavěno

komplexem budov od Ernsta Wiesnera. Stavbu

provázelo několik problémů, jako byl například obtížný

půdorys parcely nebo špatné geologické podloží. Ve

spodní části komplexu se nacházela obchodní část,

v suterénu pak bar a kino. V prvním patře byla umístěna

kavárna, ke které patřila rozlehlá terasa. V horní části

byly navrženy bytové jednotky. [27]

5.6 Fuchsův rodinný dům (1927 – 1928)

Tento dvoupatrový dům se čtvercovým půdorysem má

v suterénu garáž a provozní zázemí. V přízemí a

v prvním patře se nachází hala, jejíž součástí je také

balkon, jídelna a část kuchyně a místnost, určená pro

domácí práce, s oběžnou galerií a knihovnou. V prvním

patře můžeme vidět také kancelář s ateliérem.

Obrázek 11: Kolonie Nový dům,

zdroj:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Soub

or:Brno_%C5%BDabov%C5%99

esky_Kolonie_Nov%C3%BD_d%

C5%AFm_1.jpg

Obrázek 13: Fuchsův rodinný

dům, zdroj:


16-vlastni-dum-bohuslava-

fuchse?filter=code

Obrázek 12: Palác Morava,

zdroj:


13-palac-

morava?filter=code#!prettyPhoto

38

Sklad, šatna, koupelna, tři ložnice a dva pokoje pro hosty se nacházejí ve druhém patře.

Jako u většiny funkcionalistických domů, slouží rovná střecha jako terasa. [28]

5.7 Kavárna Era (1927 – 1929)

Původně dům patřil J. Špunarovi. Byl obytný a

s kavárnou. Navrhnout budovu tak, aby byla pod jednou

střechou kavárna s obytnou částí, a to odděleně, byl

nesnadný úkol. Josef Kranz to ale zvládl výborně.

Objekt totiž horizontálně rozdělil na dvě jednotky

s odlišnou funkcí. V přízemí byla kavárna, která

zasahovala až do prvního patra a v patře druhém byl byt

majitele. Prosvětlení kavárny dosáhl velkými okny z ulice a ze zahrady stěnou ze

skleněných cihel. [Kudělková, 2009, str. 23]

5.8 Husův sbor (1927 – 1929)

Husův sbor byl jednou z prvních moderních sakrálních

staveb u nás. Vznikl jako výsledek soutěže, kterou

vypsala Československá církev roku 1926.

Budova má plochou střechu, stojí samostatně a prostory

jsou seřazeny za sebou tak, aby kopírovaly vedlejší ulici

a aby měly odlišné funkce. Základ kostela je odvozen

z klasických křesťanských kostelů. V přízemí je

víceúčelový sál. Modlitebna je v prvním patře a je přístupná z venkovního schodiště

veřejnosti. [Kudělková, 2009, str. 17] Výstavba tehdy stála 1 570 000 Kč. [29]

5.9 Masarykův studentský domov (1929 – 1930)

Původně na místě, kde dnes stojí Domov mládeže, tehdejší Masarykův studentský

domov, měla stát středoškolská menza a klinika. Později, roku 1926, bylo zadání práce

rozšířené o internát určený mimobrněnským studentům a o společenské centrum.

Bohuslav Fuchs zvítězil se svým architektonickým návrhem v soutěži, která na tuto

parcelu byla vyhlášená.

Obrázek 14: Kavárna Era, zdroj:

http://www.tyden.cz/rubriky/relax/

bydleni/cesko/v-brne-se-otevrela-

funkcionalisticka-kavarna-

era_203934.html

Obrázek 15: Husův sbor, zdroj:

http://www.nockostelu.cz/index.ph

p?pg=programdetail&IdProgram=

59

39

Domov se skládá ze dvou budov, které jsou spojeny

schodištěm. V nižší části se nacházela menza,

v mezipatře klubovny a přednáškový sál. Ve vyšší,

čtyřpatrové části, byla lékařská ordinace, ložnice a

studovny. [Kudělková, 2009, str.16]

5.10 Vila Stiassny (1929 – 1930)

Vila byla postavená podle návrhů Ernsta Wiesnera pro Alfreda Stiassnyho a jeho ženu.

Alfredova rodina se věnovala textilnímu průmyslu a jeho žena pocházela z rodiny

uhelných podnikatelů.

Dům je, jako většina funkcionalistických staveb,

rozdělen na obytnou a provozní část. Jelikož rodina

Stiassnych byla velice sportovně založena, nechali si na

zahradě vybudovat tenisový kurt a bazén. Ve sklepě se

nacházela velká tělocvična a dokonce vlastnili i několik

koní.

V přízemní části domu byly pokoje pro služebnictvo a

také kuchyně s výtahem na jídlo. V domě nesměla

chybět luxusní jídelna a salon. Ložnice pro oba manžele a dětský pokoj s hernou se

nacházely v patře.

Rodina Stiassnych v domě bydlela bohužel jen deset let. Poté museli emigrovat do

Spojených států před nacistickou okupací. Gestapo vilu zabavilo a několik dní v květnu

1945 v ní bydlel sám prezident Beneš při své cestě z Košic do Prahy. Později v červnu

roku 1946 už celý pozemek vlastnila národní správa a v srpnu 1952 přešel pod

komunistický krajský národní výbor. [30]

Obrázek 16: Masarykův

studentský domov, zdroj:


1-masarykuv-studentsky-

domov?filter=code#!prettyPhoto

Obrázek 17: Vila Stiassny, zdroj:

http://www.kudyznudy.cz/Aktivit

y-a-akce/Aktivity/Vila-

Stiassni.aspx#1

40

5.11 Městské lázně (1929 – 1931)

Městské lázně vybudované na ulici Zábrdovická, jsou

dalším z několika děl Bohuslava Fuchse. Roku 1929 na

její vybudování byla vypsaná soutěž a Fuchs vyhrál.

První projekt mu pomohli vytvořit zaměstnanci

Městských vodáren.

Lázně byly rozděleny na letní a zimní provoz. Zimní

lázně měly železobetonovou kostru a obsahovaly mnoho

služeb a funkcí. Letní lázně měly bazény, travnaté

plochy a různá hřiště. [Kudělková, 2009, str. 27]

5.12 Všeobecný penzijní ústav (1930 – 1932)

Dnes je budova tehdejšího Všeobecného penzijního

ústavu Nejvyšší soud v České republice. Na jeho

vybudování byla vypsaná soutěž a dům měl stát hned

naproti dokončovanému Masarykovu studentskému

domovu.

Výhercem soutěže se stal Emil Králík.

Po válce se v budově vystřídalo několik institucí. Přes sekretariát Krajského výboru

KSČ, Ústav výpočetní techniky Masarykovy univerzity, až po nynější Nejvyšší soud

ČR.

Budova je šestipatrová, do tvaru písmene U, kostru tvoří železobeton, tak jako u většiny

funkcionalistických staveb a je zahrnována mezi nejcennější památky moderní

architektury. [Kudělková, 2009, str. 19]

Obrázek 18: Městské lázně,

zdroj:


4-mestske-lazne-v-

zabrdovicich?filter=code

Obrázek 19: Všeobecný penzijní

ústav, zdroj:

http://tema.novinky.cz/nejvyssi-

soud-ceske-republiky

41

6 Vytvoření trasy po nejznámějších funkcionalistických

stavbách pro starší generaci a handicapované občany

Tato kapitola se zabývá vytvořením trasy po nejznámějších funkcionalistických

památkách v Brně a jejich případnou přístupností pro handicapované občany a starší

generaci. Památky jsou seřazeny podle jejich postupné návštěvy. Je u nich také zmínka

o vstupném, pokud nějaké je, a otevírací době. Též je propočtena doba trvání přesunu

od jedné památky ke druhé. Samozřejmostí je i uvedení způsobu přepravy mezi

památkami, tedy čísla a časy příjezdu městské hromadné dopravy. Text je doplněn o

ilustrační fotografie, fotografie z procházení trasy a zjišťování přístupnosti a mapy se

znázorněnými trasami k jednotlivým památkám a informace přímo pro vozíčkáře jsou

zvýrazněné tučným písmem. V přílohách jsou uvedeny mapy Brna se zaznačenými

funkcionalistickými stavbami.

Sraz je naplánovaný na Brněnském Výstavišti nejlépe v 9:30 ráno. Trasu je možné

projít dvojím způsobem – první je pěšky s využitím hromadné dopravy, druhý je

s využitím autobusu pro vozíčkáře, či jiného vypůjčeného autobusu (v případě seniorů a

jiných občanů s lehčím tělesným postižením).

V případě využití hromadné dopravy je doporučeno zakoupit si celodenní jízdenku po

městě (základní – 90 Kč a zlevněná – 45 Kč [56]). Dle Dopravního podniku města Brna

je doprava pro ZTP, ZTP/P a důchodce nad sedmdesát let zdarma v zónách 100 a 101

[56]:

držitelé průkazu ZTP a držitelé průkazu ZTP/P v tramvajích, autobusech a

trolejbusech v zónách 100, 101, 225, 235, 571, 575, 675, 740, 800, 900 a na linkách

s provozním označením 1 až 99 i mimo tyto zóny,

průvodci držitele průkazu ZTP/P včetně asistenčního nebo vodícího psa, invalidního

vozíku a dětského kočárku - je-li držitelem průkazu ZTP/P dítě,

v zónách 100 a 101 osoby starší 70 let (tj. včetně dne 70. narozenin), prokazují se

průkazkou IDS JMK s bezplatným kupónem vydanou dopravcem.

K vytvoření trasy a jejímu opravdovému prozkoumání a realizaci bylo zapotřebí

vypůjčení invalidního vozíčku. Typ vozíčku byl klasický, kde bylo zapotřebí druhé

42

osoby, která vozík vezla. Tento způsob nejefektivněji ukázal, ve kterých objektech se

s přístupem tělesně postižených počítá. Zapůjčení invalidního vozíčku bylo

zprostředkováno Oblastní charitou Brno (viz kapitola 3).

6.1 Brněnské Výstaviště (1926 – 1928)

Trasa po významných funkcionalistických stavbách

začíná na brněnském Výstavišti, jednom

z nejdůležitějších míst v celém Brně. Exkurze jsou

zde naplánované vždy dva dny v měsíci, takže je

potřeba trasu naplánovat tak, aby to vyšlo na datum,

kdy je areál otevřený pro veřejnost. Je to prohlídka

všech pavilónů a po konzultaci se zaměstnanci

brněnského Výstaviště bylo zjištěno, že trasa je

přístupná i zdravotně handicapovaným občanům,

ačkoliv by se některé její části musely vypustit či pozměnit (například začátek

prohlídkové trasy, který začíná na střeše administrativní budovy, což je jedenácté

patro a přístup pro vozíčkáře je výtahem pouze do patra desátého, nebo

vyhlídková věž pavilonu A, kde je podobný problém). Exkurze stojí 50 Kč. [57]

Historie brněnského Výstaviště začala projektovou

soutěží vyhlášenou roku 1924. Podnětem k vybudování

tohoto obrovského komplexu se stala příprava Výstavy

soudobé kultury v tehdejším Československu, která

měla být uspořádaná k desátému výročí vzniku

republiky. Soutěž nakonec vyhrál E. Králík a roku 1926

byl pověřen realizací tohoto projektu. [Kudělková, 2009,

str. 14]

Brno navrhovalo vytvoření výstaviště už po roce 1918,

ale z tohoto návrhu se upustilo poté, co tehdejší ministr obchodu řekl, že stavbu podpoří

až o několik let později. Roku 1923 padlo konečné rozhodnutí o výstavbě Výstaviště a

začala se hledat vhodná parcela. Bylo zde několik možností, ale favoritem byl pozemek

pana Bauera, kde dříve byla pole a cukrovar. Nabízely se také možnosti vybudování

Obrázek 20: Vybraná parcela

na stavbu Výstaviště se stavbou

Pavilonu A, zdroj:

http://www.bvv.cz/public/galleries

/4/3099/buildings_whole_view_0

01.jpg

Obrázek 21: Pavilon A, BVV,

zdroj:

http://www.ticbrno.cz/cz/sluzby-

tic/pruvodcovske-sluzby/brnenske-

architektonicke-stezky

43

Výstaviště v Černých polích, kde dnes stojí Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita, nebo v Židenicích,

Lužánkách a Zábrdovicích.

Bauerovy pozemky však byly nejlépe umístěné a Brno

od něj odkoupilo zhruba 36 hektarů. Tehdy se počítalo

s tím, že výstavba bude trvat několik desítek let a

pozemky se budou dokupovat postupně. Tento plán ale

nevyšel z důvodu naplánování Výstavy soudobé kultury, která měla větší rozsah, než se

původně předpokládalo.

Po realizaci projektu a jeho dokončení se konala

výstava, která byla zahájena 6. května 1928.

Protektorem výstavy byl tehdejší prezident Tomáš

Garrigue Masaryk a jeho socha byla umístěna

doprostřed pavilonu A. Za dobu otevření výstavy ji

navštívilo přes 2 600 000 návštěvníků a to jak místních,

tak i ze zahraničí.

Výstaviště se také stalo nejvýznamnější a nejznámější

budovou funkcionalismu v Československu. [31]

Od hlavní brány se rozbíhají dvě osy, které svírají ústřední Pavilon A, tehdejší

Obchodně-průmyslový palác. Tento pavilon navrhl J. Kalous, který byl ze začátku

doporučen jako hlavní tvůrce návrhů pro Výstaviště, spolu s J. Valentou. Jak je uvedeno

v brožuře Po stopách funkcionalismu, tak: „tato architektonická dominanta výstaviště

Obrázek 22: Letecký pohled na

Výstaviště, zdroj:

http://www.pulmaratonbrno.cz/wp

-content/uploads/BVV.jpg

Obrázek 23: Pohled na BVV ze

zastávky tramvaje, zdroj: vlastní

Obrázek 24: Před hlavní bránou BVV, zdroj: vlastní

44

prošla složitým vývojem. Kalous ho nejdřív pojal jako soustavu půlkruhových oblouků,

rovného stropu a galerií, připomínající trojlodní chrámový prostor.“ [Kudělková, 2009,

str. 14]

Podél ulice Hlinky je známý dnešní Pavilon G, tehdejší pavilon Brněnských výstavních

trhů od B. Čermáka, který se chlubí prosklenou vyhlídkovou věží. Dalším důležitým

architektem byl Bohuslav Fuchs. Ten se stal autorem Pavilonu města Brna. Tato budova

je cihlový hranol s točitým schodištěm umístěným na zadní fasádě. Vzhledově je mu

podobný sousední Pavilon země Moravy. [Kudělková, 2009, str. 14-15]

Exkurze po výstavišti trvá hodinu a půl. [57] To znamená, že na další památky

umístěné u Hlavního nádraží se dostaneme kolem tři čtvrtě na dvanáct.

Na Hlavní nádraží se lze dostat dvěma způsoby – již zmíněnou tramvají číslo 1,

kdy cesta trvá přibližně deset až patnáct minut a jezdí zde tramvaje

s bezbariérovým nástupem, nebo předem objednaným autobusem pro tělesně

postižené. Časově se od sebe tyto dva způsoby příliš neliší.

Cesta od výstaviště na zastávku tramvaje číslo 1 je pro vozíčkáře komplikovanější

– musí se jít pod nadjezdem tramvaje a obejít tak celý blok, jelikož přímo od

výstaviště na zastávku vedou pouze schody. Přesná trasa je zaznačena v mapě.

Mapa 1: Od Výstaviště po cestě sjízdné vozíkem na zastávku tramvaje č. 1, zdroj: www.mapy.cz

45

Na mapě následující pak můžeme vidět, kudy vede trasa tramvaje a kde vystoupíme na

Hlavním nádraží.

Mapa 2: Cesta z Výstaviště na Hlavní nádraží tramvají, zdroj: www.maps.google.cz

6.2 Nádražní pošta (1937 – 1938)

Na Hlavní nádraží se dostaneme před 11:45 a čeká

nás druhá zastávka – Nádražní pošta.

Hlavní pošta na brněnském nádraží je jedno z děl

Bohuslava Fuchse. Jelikož bylo místo pro stavbu

vybráno hned vedle nádraží a v místě bývalého příkopu

pod hradbami, byla její stavba značně komplikovaná

nestabilním podložím. Tento problém se Fuchsovi

podařilo vyřešit díky pomoci statika Boleslava Bloudka,

který navrhl dvoupodlažní železobetonový základ pro

suterén budovy. To zajistilo pevné základy. [32]

Dalším chytrým řešením bylo využití lehké ocelové

kostry, která sloužila ke snadné případné změně a

dalšímu rozšíření. Návrh původního průčelí byl také

změněn. Místo kamene byl použit umělý materiál.

[Kudělková, 2009, str. 12]

Nevýhodou budovy je v současné době nedostupnost

Obrázek 25: Nádražní pošta,

zdroj:

http://www.bam.brno.cz/data/phot

o/thumb/1929_b6d797dc14.jpg

Obrázek 26: Páternoster na

poště v Brně, zdroj:

http://foto.mapy.cz/original?id=54

804

46

prvního patra pro handicapované občany a starší

generaci. Ti se mohou dostat pouze do přízemí, ale

původní výtah, páternoster, je již několik let

nefunkční. [33]

Jak je zmíněno výše, budova je přístupná pouze do

přízemí, kde jsou dnes pobočky pošty. Výtah

páternoster je momentálně v rekonstrukci, proto je

těžké se z haly dostat přímo k pobočkám.

Budova pošty je otevřená od 01:00 - 02:30 a pak od 03:00 - 24:00. [61]

6.3 Městská ubytovací kancelář (1928)

Přímo naproti Nádražní poště stojí další

funkcionalistická budova, která je zařazena do

prohlídkové trasy. K této stavbě se dostaneme přes

přechod, který je hned před poštou.

Autorem tohoto objektu na rohu ulic Nádražní a Bašty

je Oskar Poříska. Projekt byl vytvořen v souvislosti

s Výstavou soudobé kultury, díky které vzniky i budovy

Výstaviště.

Poříska jako první vypracoval následující návrh, který

však nebyl realizovaný. Původní výstavba byla

rozdělena na dvě etapy. V první šlo o postavení

přízemního bloku, který měl mít osmdesát metrů na

délku a nacházely se zde veřejné toalety a několik

obchodů. Na každý z nich připadlo jedno velké výkladní

sklo zhruba po celé délce jedné prodejny. Celý blok

obchodů byl pak rozdělen na tři části, které od sebe šlo

opticky rozlišit. Rozdělení bylo především kvůli plánované terase na střeše obchodů.

Druhá etapa se zaměřovala na postavení budovy o třech částech, která by navazovala na

blok obchodů a zároveň ho o jedno patro převyšovala. Mělo to být centrum služeb, kde

by se nacházel salón krásy, holičství, umývárny a WC.

Obrázek 27: Před Nádražní

poštou, zdroj: vlastní

Obrázek 28: Městská ubytovací

kancelář, zdroj:

http://www.docomomo.cz/index/bu

ilding/282

Obrázek 29: Cestovní kancelář

Čedok, zdroj:

http://www.brno.cz/turista-volny-

cas/funkcionalismus-a-moderni-

architektura/

47

Poříska ale tento původní návrh změnil. V dalším návrhu už to byl jen přízemní blok s

obchody a nebylo zde žádné členění budov. Domy na pravém okraji byly nejnižší a

naopak. Změna byla i v původní druhé etapě. Tvar budovy na okraji měl zůstat stejný,

zaoblený, ale již se nejednalo o centrum služeb, ale o obchodní dům, který měl mít dvě

patra.

Původně v plánech nebyla zmínka o ubytovací

kanceláři, ale o informační a cestovní. O ubytovací

kanceláři se rozhodlo až později během roku 1927, kdy

na ni bylo potřeba více místa, a cestovní kancelář

z plánů vymizela.

Po skončení Výstavy soudobé kultury však ubytovací

kancelář už potřebná nebyla, ale její prostory byly

nadále využívány jako ubytovací a cizinecké kanceláře, díky svojí blízkosti k nádraží.

Cestovní kancelář Čedok budovu získala až v šedesátých letech. [34]

V současné době je tato budova přístupná vozíčkářům pouze s pomocí. Je ale

možné se dostat na střešní terasu, kde se nachází zahrádka a restaurace. Možností

je také prohlédnout si celou budovu a obejít si ji ze strany vitráží a navštívit

toalety, které jsou i dnes přístupné.

Cestovní kancelář Čedok je otevřená od pondělí do pátku od 9:00 do 18:00 a

v sobotu od 9:00 do 12:00. [62]

6.4 Pojišťovna Riunione Adriatica di Sicurtà (1936 – 1938)

Od budovy dnešního Čedoku se vydáme k pojišťovně. Tuto budovu lze vidět při

výstupu z tramvaje, jelikož stojí naproti Hlavnímu nádraží. Téměř okamžitě si

všimnete, že je to novější stavba, i když ji po pravé straně nyní zastiňuje novodobá

stavba.

Tento dům italské pojišťovny, založené v Terstu roku 1938 [35], je jeden z několika

významných památek, dokládajících přítomnost a důležitost funkcionalismu ve

dvacátých a třicátých letech minulého století.

Obrázek 30: Před Městskou

ubytovací kanceláří, pohled od

Nádražní pošty, zdroj: vlastní

48

Karel Kotas4 projektoval tento dům již v roce 1936 a

jeho výstavba začala o rok později. [Kudělková, 2009,

str. 13]

Budova má tvar nepravidelného obdélníka a je

sedmipatrová. [Kudělková, 2009, str. 13] Nachází se na

místě bývalých hradeb a hned naproti Hlavnímu nádraží.

[35]

Hlavní částí je vestibul se dvěma bočními schodišti.

Následující patra byla určena pro garsoniéry a

třípokojové byty. Od šestého patra mají byty i balkony a sedmé patro je kryto rovnou

střechou. [Kudělková, 2009, str. 13]

V dnešní době se v přízemí nacházejí především

rychlá občerstvení a lékárna. Vyšší patra jsou

určena kancelářím a bytům.

Budova je zpřístupněná veřejnosti, avšak k vidění je

zde pouze mramorové obložení a do vyšších pater,

kde sídlí například pobočka politické strany ČSSD,

se nedostaneme. S vozíčkem je možné dostat se do

přízemí.

Po prohlídce budov před Hlavním nádraží se přesuneme pomalu nahoru k náměstí

Svobody po ulici Masarykova. Před tím nás ale čeká zastávka v ulici Jánská, kde

se nacházejí dvě důležité památky.

Zdržení v okolí Hlavního nádraží je plánované na třicet pět minut, takže přesun na

ulici Jánská je zhruba ve 12:15.

4 Kotas též projektoval o deset let starší sídlo v Ostravě pro stejnou pojišťovnu. Zdroj: C122 -

Administrativní budova a nájemní dům pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà 1937 - 1938. BAM:

Brněnský architektonický manuál [online]. 2011 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z:

http://www.bam.brno.cz/objekt/c122-administrativni-budova-a-najemni-dum-pojistovny-riunione-

adriatica-di-sicurta?filter=code

Obrázek 31: Pojišťovna

Riunione Adriatica di Sicurtà,

zdroj:


22-administrativni-budova-a-

najemni-dum-pojistovny-riunione-

adriatica-di-sicurta?filter=code

Obrázek 32: Pohled na obchody

v přízemí bývalé pojišťovny,

zdroj: vlastní

http://www.bam.brno.cz/objekt/c122-administrativni-budova-a-najemni-dum-pojistovny-riunione-adriatica-di-sicurta?filter=code


49

Následující mapa ukazuje, kudy se bude naše cesta ubírat a to včetně zastávek v Jánské

ulici. Také budeme míjet obchodní a obytný dům F. Wittreicha a H. Deutcheho,který je

na rohu ulic Masarykova a Orlí, též postavený ve funkcionalistickém slohu.

Mapa 3: Cesta z Hlavního nádraží na ulici Jánská se zastávkami u České spořitelny a Alfa pasáže,

zdroj: www.maps.google.cz

6.5 První moravská spořitelna (1937 – 1939)

První z památek, kterou při cestě na náměstí

Svobody navštívíme je První Moravská spořitelna,

kam nám cesta trvá přibližně deset minut pomalou

chůzí.

Sídlo, které měla První moravská spořitelna v Jánské

ulici, přestala peněžnímu ústavu vyhovovat a tak roku

1936 vypsala soutěž o nejlepší návrh na novou budovu.

V této soutěži zvítězily plány Josefa Poláška a Otakara

Oplatky a ke spolupráci s nimi byl přizván i Heinrich

Obrázek 33: První moravská

spořitelna, zdroj:


8-administrativni-a-najemni-dum-

prvni-moravske-

sporitelny?filter=code#!prettyPhoto

50

Blum. Hlavním požadavkem na architekty bylo, aby úřad mohl fungovat po celou dobu

své výstavby. Architekti tedy navrhli dvě budovy. Jedna byla postavena dříve a byla

provizorním sídlem a po dokončení projektu byla spojena s druhou budovou halou a

využívána pro kancelářské a obchodní účely.

Stavba má jednotný reprezentativní ráz a průčelí je

sjednoceno keramickým obkladem. Vstupuje se do

oválného vestibulu, který je obložen černým a bílým

mramorem, s točitým schodištěm, které vede do haly

v patře. Za tímto vestibulem je umístěná hala

s přepážkami.

Interiér úzce připomíná interiér zaoceánské lodi. To

především díky podélnému tvaru, zábradlím a kruhovým oknům.

Při projektování se architekti pečlivě věnovali i

suterénu budovy, kde byly umístěny železobetonové

trezory, které byly vyztužené ocelí a měly speciální

heslový zámek. Budova byla chráněna alarmem a

signálním zařízením. Hlavní vchod byl zabezpečen

kovovou mříží.

Samozřejmostí byla i klimatizace a umělé osvětlení, ke

kterému byl ve velkém využit neon.

Dnes zde má pobočku Česká spořitelna. [36]

Budova je veřejnosti přístupná a můžete se pokochat

krásou předního vestibulu a nakouknout k pobočkám přes dělící sklo. Po optání se

slečny, která vás vítá při vstupu do samotné spořitelny, ale zjistíte, že do druhého

patra se s vozíčkem nedostanete a tudíž musí stačit prohlídka přízemního patra.

Česká spořitelna je otevřená veřejnosti každé pondělí až pátek od 9:00 do 17:00

nebo ve středu do 18:00. [63]

Obrázek 35: Před Českou

spořitelnou, zdroj: vlastní

Obrázek 34: Točité schodiště.

zdroj: vlastní

51

6.6 Palác Alfa (1929 – 1937)

Naproti České spořitelny je vidět malý, téměř

nenápadný vsup do Alfa pasáže, bývalého paláce

Alfa.

Původní plán z roku 1929 na výstavbu této budovy byl

od Karla Bezrouka a měl mít podle vzoru Baťova

mrakodrapu na Kobližné ulici čtrnáct pater.

Bohuslav Fuchs byl k výstavbě přizván roku 1930. Navrhoval totiž kino v suterénu

budovy, pasáž, galerii i obytná patra. [Kudělková, 2009, str. 9]

Nakonec byly v paláci i podzemní garáže, kino pro osm

set diváků a taneční bar Metro-Hall. V přízemí byly

obchody, které nebyly umístěné pouze do ulice, ale také

uvnitř, kolem hlavní pasáže, tam bylo například

moderní rychlé občerstvení s prodejem moravských vín.

Galerie, umístěná nad pasáží sloužila jako obchodní a

výrobní místo. Nacházelo se zde dámské krejčovství,

obuvnictví, hodinářství či knihařství.

Hlavní a důležitou částí galerie byla kavárna Alfa. Zde se nacházela velká herna, která

zaujímala jedno celé mezipatro několika částí domu (Jánská č. 11, Jánská č. 13 a

Poštovská č. 10).

Sál kavárny byl vzdušný a světlý, byly zde klasické

obdélníkové či kulaté stoly, které měly mramorovou

desku. Čalouněné boxy, židle i křesla byla umístěna u

vnitřních stěn i obvodových zdí a nabízela tak výhled

do ulic Jánská, Poštovská a Minoritská. Kavárna

fungovala až do devadesátých let, kdy celý dům

v restituci získali potomci původních majitelů. [37]

Vstup do pasáže je bezbariérový a je možné nahlédnout dovnitř. Jak je zmíněno

v předchozím odstavci, původní kavárna ve druhém patře již není a nahradil ji

obchod s obleky. I když je v pasáži umístěný výtah a tudíž by vyšší patra měla být

Obrázek 37: Palác Alfa, zdroj:

http://www.ibrno.cz/historie/36508

-slavne-brnenske-kavarny-vi.html

Obrázek 38: Kavárna Alfa, zdroj:

http://www.ibrno.cz/historie/36508

-slavne-brnenske-kavarny-vi.html

Obrázek 36: Alfa Passage, zdroj:

vlastní

52

zpřístupněné i pro vozíčkáře, chybí k nim nájezdní

můstek, protože k výtahu vedou tři nebo čtyři

schody. Ačkoliv se zdá, že pasáží je nemožné projít

až k náměstí Svobody a nenarazit na schody, je to

omyl. Pasáž je totiž propojena s obchodním domem

Omega a to především přes schody, ale průchod je

doplněn i o výtah pro vozíčkáře (viz obrázek 37).

Díky tomuto můžeme pasáž projít a vidět ji celou a

vyjít až na hlavním brněnském náměstí, kam

dorazíme kolem jedné hodiny odpolední. Zde se ale

nezdržíme dlouho, pouze se pokocháme pohledem na

dnešní Komerční banku, jenž představuje

funkcionalistický skvost a nelze jej přehlédnout a přesuneme se k jedné

nejznámějších funkcionalistických staveb v Brně – ke kavárně Savoy.

Na mapě lze vidět cestu přes Alfa pasáž a východ před obchodním domem Omega.

Mapa 4: Cesta přes Alfa pasáž na náměstí Svobody, zdroj: www.mapy.cz

Obrázek 39: Výtah pro

vozíčkáře z Alfa pasáže do

obchodního domu Omega, zdroj:

vlastní

53

6.7 Kavárna Savoy (1929)

Kavárna Savoy, na rohu ulice Běhounská a Jakubského

náměstí vznikla na místě původního Thonethofu. To byl

dům bratrů Thonethových, ve kterém měli svoji

prodejnu s nábytkem, sklady a kanceláře. V přízemí se

také nacházela kavárna, ale její nájemci se střídali.

Nejznámější název této kavárny byl Louvre.

Roku 1926 se Jan Nekvapil, významný brněnský

kavárník rozhodl, že tento objekt koupí. Jeho původní

záměr bylo přestavení domu na hotel. Bohužel tehdejší

nájemce mu to nechtěl dovolit a nedal mu k tomu

patřičnou koncesi. Nekvapil se proto rozhodl o

nadstavbu dvou nových pater. Do celé budovy tak bylo

zavedeno ústřední topení a namontovány elektrické

výtahy. Právě kvůli této rekonstrukci do stále fungující

kavárny začalo chodit méně lidí a Nekvapil tak mohl

zbytek domu odkoupit. V prostorách kavárny pak začal

s přestavbami a úpravami do nové podoby. Hlavní

technickou novinkou bylo vyřešení šatny v suterénu.

Hned za vstupními dveřmi byla šatny, kde se oděvy

pouze odebíraly a poté spouštěly dolů do suterénu

elektrickým výtahem. Tam byla také druhá zdviž určená

pro vrácení šatů. Zajímavostí byla také klimatizace.

Přes ni se do prostor kavárny pouštěl vzduch s vůní

borového lesa.

Architektem této kavárny byl Jindřich Kumpošt. Ten

využil umístění stavby na rohu ulic a podél každé z nich

udělal hlavní křídla kavárny. Uprostřed pak vytvořil

rozbíhající se schodiště na obě strany a kavárnu tak

rozšířil o další patro.

Obrázek 40: Původní kavárna,

zdroj:


95-kavarna-

savoy?filter=code#!prettyPhoto

Obrázek 41: Kavárna Savoy

dnes, zdroj: vlastní

Obrázek 42: Interiér kavárny

Savoy dnes a bezbariérový

přístup do přízemí kavárny,

zdroj: vlastní

54

V kavárně byla část určená herně, která byla od zbytku

kavárny oddělena, stejně jako salónek pro dámy.

Co je i dnes ohromující, je kapacita kavárny, která byla

tisíc osob. Té se dosáhlo díky blízko rozmístěným

menším stolkům.

V padesátých letech byla kavárna bohužel naprosto

pozměněná. Veškerý interiér, a to i vybavení, byl

znehodnocen a to především kvůli přestavbě kavárny na

obchod s textilem. Již na začátku devadesátých let byl první pokus o znovuobnovení

kavárny, ten ale neuspěl a kavárna byla do budovy navrácena až v roce 2008 a to se

značnými rozdíly jak ve fasádě domu, tak v interiéru kavárny. [39] [40]

Kavárna má bezbariérový přístup a je velice útulná i dnes. Velice nás překvapil i

přístup na toalety, který je taktéž bezbariérový (viz obrázek 41), sice jen na

dámských záchodech, ale i to postačí.

Z důvodu příjemného prostředí a blízkosti na náměstí Svobody a k další památce,

která je na seznamu, je zde naplánovaná přestávka na oběd a na kávu a to hodinu

a čtvrt. Sraz, či pokračování v poznávání nejznámějších funkcionalistických

staveb, je určený před dnešní Komerční bankou na náměstí Svobody.

Kavárna je otevřená od pondělí do pátku od 9:00 do půlnoci a o sobotách a

nedělích od 11:00 do půlnoci. [64]

Na mapě je znázorněná vzdálenost kavárny Savoy od náměstí Svobody.

Mapa 5: Cesta z náměstí Svobody ke kavárně Savoy, zdroj: www.maps.google.cz

Obrázek 43: Bezbariérový

přístup na toalety v kavárně

Savoy, zdroj: vlastní

55

6.8 Moravská banka (1928 – 1931)

Před bankou se sejdeme před půl třetí odpoledne.

Moravská banka roku 1928 vypsala soutěž na svoji novou budovu. Ta měla být

postavena na místě bývalého Kounicova paláce5. Soutěž vyhráli Bohuslav Fuchs a Ernst

Wiesner. Samotná stavba byla zahájena až v září roku 1929.

Budova má šest pater, rovnou střechu a průběžnou

lodžii v pátém patře. Tam jsou umístěné byty, tak jako

v posledním ustupujícím patře.

Vnitřek budovy je soustředěn kolem hlavní haly, která

sahá přes dvě podlaží a je osvětlená sklobetonovým

stropem. Kvůli potřebě administrativních prostor, bylo

mezi druhé a třetí patro vsunuto ještě jedno patro.

[Kudělková, 2009, str. 1]

Stavba stále slouží svému původnímu účelu6 a díky

pečlivě promyšlené pasáži, která spojuje náměstí

Svobody s ulicí Veselá, kde se nacházely obchody i

restaurace, se stala důležitou součástí tohoto města a

jeho veřejného života. [38]

Budova je přístupná veřejnosti. Hned ve vstupu

ohromí její mramorový obklad, lesk a elegance.

Dovnitř se vchází pomocí otáčecích prosklených

dveří a naproti nim je dlouhé schodiště. Výtah se

5 První zmínka o paláci byla zaznamenána ve 14. století. Majitelem byl Karel st. ze Žerotína a v letech

1869 – 1870 byl přestavěn na novorenesanční stavbu. Na nádvoří stála kašna se sochou Venuše, která

byla přesunuta do Slavkova u Brna a to z důvodu požáru, který dům zničil. Parcela se tak uvolnila pro

novou stavbu. Zdroj: ČEMPELOVÁ, Nikola. Scénologie náměstí Svobody [online]. Brno, 2009 [cit.

2013-04-06]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/216800/ff_b/scenologie-namesti-svobody_1yg39.pdf.

Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzta. Vedoucí práce PhDr. Aleš Filip, Ph. D.

6 Dnes sídlo pobočky Komerční banky.

Obrázek 44: Moravská banka,

zdroj:

http://www.zob.cz/?q=node/989

Obrázek 45: Komerční banka,

zdroj: vlastní

56

nachází po pravé straně. V prvním patře se nachází pouze pobočky Komerční

banky, ale je zde odtud vidět krásně rozpracovaný interiér budovy.

Banka je otevřená od pondělí do pátku od 8:30 do 17:00 nebo v pondělí a ve středu

do 18:00. [65]

Od Komerční banky budeme pokračovat po ulici Česká. Tato cesta je znázorněna na

následující mapce.

Mapa 6: Cesta od Komerční banky a jednotlivé zastávky u staveb na ulici Česká, zdroj:

www.google.maps.cz

6.9 Obchodní dům Brouk & Babka (1934)

Dále nás čeká cesta po nejznámější ulici v Brně, po ulici Česká, kde se nacházejí

hned tři funkcionalistické památky, které jsou zařazeny do naší trasy a jedna

stavba, na kterou bude pouze upozorněno. První z památek je dnešní obchodní

dům Baťa.

Obchodní dům spolužáků Jaroslava Brouka a Josefa

Babky byl postaven na místě, kde stával Žerotínův palác

a od roku 1894 první český obchod v Brně a to

Barvičovo knihkupectví. Také to byla nejstarší pouze

obchodní budova ve městě. Na její postavení byla

vyhlášena soutěž, kterou vyhrál architekt Miroslav

Kopřiva. Stavba proběhla velice rychle. V březnu

Kopřivovi zadali vypracování projektu, v květnu vybrali

Obrázek 46: Obchodní dům

Baťa, zdroj: vlastní

57

stavební firmu a začaly se stavět základy. Koncem září byl dům hotov a slavnostně

otevřen.

Budova má pět pater a to poslední, administrativní, je

posunuté o pár metrů dozadu a vytváří menší terasu.

Přízemí je z části volné, na sloupech a s výkladními

skříněmi. Každé patro prosvětlují pásová okna.

Tehdejší technické vybavení domu bylo na vysoké

úrovni. Byla zde potrubní pošta či eskalátory. Nechyběl

zákaznický servis, který nabízel samoobslužný prodej,

prodej na úvěr a zásilkovou službu. Navíc zde byly

zřízeny dětské koutky a odpočinkové zázemí pro

zaměstnance. [Kudělková, 2009, str. 2] [41]

V dnešní době dům slouží obchodní firmě Baťa.

Budova je přístupná veřejnosti, i když se mezi naaranžovanými botami těžko

pohybuje, je to možné. Vzadu po levé straně se nachází výtah. V nejvyšším patře

můžeme najít opravnu obuvi.

Po svolení pořízení ilustrativní fotografie interiéru bylo

zjištěno, že majitelé plánují nynější průhled do vyšších

pater v nejbližších letech znovu upravit tak, aby byl

strop plný, jako tomu bylo původně.

Obchodní dům je otevřený od pondělí do pátku od 9:00

do 19:00 a v sobotu od 9:00 do 15:00. [66]

Po prohlídce se dále přesunujeme po ulici Česká k další

významné památce. Předtím se ale na okamžik

zastavíme u Friedmanova nájemního a obchodního

domu, který je po cestě. Dnes v jeho přízemí sídlí

pobočka Raiffeisenbank.

Obrázek 47: Interiér dnešního

obchodu a průhled stropem do

vyšších pater, zdroj: vlastní


Brouk a Babka ve 30. letech,

zdroj:

http://bohuslavbrouk.wordpres

s.com/fotografie/brouk-a-

babka-2/

58

6.10 Convalaria (1937 – 1939)

Convalaria je naší další hlavní zastávkou.

Architektem této stavby byl Oskar Poříska. Dům byl

navržen jako nájemný dům s obchody, kavárnou,

nejkratší pasáží v Brně a stojí na místě bývalé městské

brány.

V přízemí a prvním patře bylo zachováno měřítko

původní stavby, avšak následná patra už měla

velkoměstský vzhled. Boční strany domu mají charakter

klasického nájemního domu, ale přední strana nese

pásová okna, která prosvětlují každé z pater.

Obklad domu je tvořen světlými keramickými deskami.

Poslední patro, jak je pro funkcionalismus v Brně

typické, je ustoupené o pár metrů dozadu a tvoří tak

terasu, navíc je ohraničené lodním zábradlím.

Až do konce dvacátého století se v přízemí nacházela parfumerie Convalaria, po které

budova dostala svoje jméno. První patro bylo určené pro kavárnu s cukrárnou Aloise

Dorotíka, kde se scházeli místní studenti a intelektuálové.

Roku 2008 byla budova rekonstruovaná a díky

architektům Šrabaly a Gryma bylo navráceno několik

původních detailů budovy. [Kudělková, 2009, str. 3]

[42]

Dnes v budově sídlí redakce Mladé fronty Dnes,

Metra a Lidových novin. V přízemí je obchod

s hodinkami Top Time, obchůdek s oříšky, sušeným

ovocem a jinými cukrovinkami a jiné obchody.

Budova je nepřístupná veřejnosti, můžeme se projít

jen nejkratší pasáží v Brně. Hned vedle Convalarie

ale zaujme jiná stavba, která přímo bije do očí.

Obrázek 49: Convalaria, zdroj:


91-najemni-dum-s-obchody-a-

kavarnou-

convalaria?filter=code#!prettyPhot

o

Obrázek 50: Convalaria dnes,

zdroj: vlastní

59

6.11 Hotel Avion (1926 – 1928)

Na místě, kde dnes stojí již pomalu chátrající hotel Avion, dříve stával velice oblíbený

hostinec U Kosteleckých, který byl zřízen okolo roku 1880. Majitelem tohoto hostince

byl Ignác Kostelecký, muž zběhlý v hostinské činnosti a také velký vlastenec.

Po jeho smrti hostinec zdědil jeho syn Miroslav a díky

němu se menší dům proměnil v moderní hotel

s bufetem v přízemní části. Ten vyrostl na současné

parcele a ještě na parcele sousední. Architektem

nejužšího hotelu v Českých zemích byl Bohuslav Fuchs

a jeho logo vytvořil Emanuel Hrbek.

Úkol naplánovat stavbu hotelu nebyl snadný, ale Fuchs

se ho zhostil bravurně. Parcela byla značně nesouměrná.

Průčelí do ulice mělo pouhých 8,5 metru a hloubku 34

metry.

Budova má tvar nepravidelného čtyřúhelníka a devět pater. Přízemí a první patro bylo

vyhrazeno pro kavárnu, kde se scházeli básníci a spisovatelé, jako byl například Jiří

Kratochvil.

Provoz hotelu přetrval i během druhé světové války, ale

roku 1948 byl znárodněn a získal ho národní podnik

Československé hotely. Až do devadesátých let budova

s přestávkami sloužila ke svému původnímu účelu a to

z důvodu, že se často měnili jeho majitelé. Ačkoliv byl

hotel otevřen, jeho pověst se propadla do horšího

průměru zbylých kaváren. Byly zde vlastnické spory a

nedostatečná údržba a hotel chátral. [43]

Roku 2005 koupil hotel od restituentů Stanislav

Berousek a měl s ním opravdu velké plány. Hned na

začátku koupě ujišťoval, že logo hotelu i jeho

zevnějšek zůstanou stejné, obnovené, novější, ale ve

svojí podstatě nezměněné. V plánu bylo také zachovat

Obrázek 51: Původní kavárna,

zdroj:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/r

egiony/jihomoravsky-kraj/119028-

majitele-unikatniho-

funkcionalistickeho-hotelu-avion-

se-jej-rozhodli-prodat/

Obrázek 52: Hotel Avion dnes,

zdroj:

http://commons.wikimedia.org/wi

ki/File:Hotel_Avion,_Brno_(May

_2008).JPG

60

původní restauraci a to s českou kuchyní a přilehlou zahrádkou. Památkáře ale zarazilo

několik jiných úprav, jako bylo například zastřešení terasy v posledním patře a ve

druhém patře, kde bývala kavárna, mělo být kasino. Tento návrh byl ale zamítnut. [44]

I přes velké plány na rekonstrukci, které vypracovala

sama architektka Eva Jiřičná, nedostal Berousek dotaci

z Regionálního operačního programu Jihovýchod a

nebyly vyslyšeny ani jeho pozdější žádosti. V Brně už

je údajně hotelů dost a turisté další z nich nevyužijí.

[45]

Nakonec bylo o osudu hotelu rozhodnuto a majitel ho

dává k prodeji se slovy, že jeho prodej ani cena nebudou

veřejné. A ačkoliv je hotel na prodej již dlouho, stále

nenašel nového majitele. [46]

Plány na rekonstrukci od paní Jiřičné byly skvostné. Hotel měl nabídnout 37 pokojů,

zasklenou terasu s kavárnou Eva (pojmenované podle samotné architektky) a s

dokonalým výhledem na město v posledním patře, v přízemí se měla obnovit

samoobslužná jídelna, první patro mělo patřit restauraci s bezbariérovým přístupem,

který by byl zajištěn výtahem a v suterénu byl naplánovaný vinný bar. [47]

Hotel již není přístupný veřejnosti, i tak je ale

neodmyslitelnou součástí brněnské historie a sám o

sobě je zajímavým objektem. Mnoho lidí nezná jeho

název, ale když se zmíníte o „té ošklivé modro-

červené budově nahoře na České“, všichni si

vzpomenou. A také tento popis k hotelu patří, i když

neprávem. V dnešní době sice působí nehezky a

zchátrale, ale o to víc by měl přitahovat oči znalců či

zájemců a o tento architektonický styl.

Od hotelu Avion je to jen kousek na ulici Joštova,

jak je znázorněno na mapě číslo 7, odkud nás čeká

cesta k nejznámější funkcionalistické budově v Brně, a to vile Tugendhat. Můžeme

se k ní dostat dvěma způsoby – první je doprava tramvají číslo 9, která má i

Obrázek 53: Zastřešená terasa

hotelu Avion podle Jiřičné, zdroj:

http://www.stavbaweb.cz/Novinky

/Funkcionalisticky-hotel-Avion-v-

Brne-ceka-oprava-podle-

Jiricne.html

Obrázek 54: Hotel Avion, zdroj:

vlastní

61

bezbariérový přístup a která nás zaveze na zastávku Tomanova, kde vystoupíme.

Odtud se vydáme po ulici Muchova nebo Tomanova, až narazíme na ulici

Černopolní, která nás bezpečně dovede k vile. Tato varianta je znázorněna na

mapě číslo 8. Druhý způsob je přesun předem vypůjčeným autobusem, který nás

vyzvedne na Moravském náměstí a doveze až k vile.

Mapa 7: Cesta od hotelu Avion na zastávku Česká na přesun k vile Tugendhat tramvají č. 9, zdroj:

www.mapy.cz

Mapa 8: Cesta tramvají a pěšky k vile Tugendhat, zdroj: www.maps.google.cz

62

6.12 Vila Tugendhat (1929 – 1930)

Cesta k vile je o něco obtížnější, ale její předem

domluvená prohlídka stojí za to. Tramvají číslo 9 i

autobusem trvá trasa přibližně deset minut, ale při

cestě hromadnou dopravou si musíme ještě přičíst

deset minut pomalé chůze k samotné vile.

Jelikož prohlídky probíhají každou hodinu, budeme

mít chvíli čas a na prohlídku se dostaneme v 16:00

odpoledne.

Historie vzniku nejznámější funkcionalistické vily

v Brně začala již v době, kdy se Brno stalo centrem

textilního průmyslu ještě v tehdejším Rakousko-

Uhersku. Díky tomu se Brno stále rozšiřovalo a vznikala

tak nová předměstí. Mezi ně patřila i Černé Pole, kde se

vila nachází.

Černá Pole byla blízko centra a nabízela nádherný

výhled na město a vznikaly zde nové vilové čtvrtě. Zhruba kolem roku 1900 byla

postavena vila pro manžele Löw-Beerovi a jejich dcera, která tam s nimi žila, se

podruhé vdávala za továrníka Fritze Tugendhata. Greta věnem dostala pozemek hned

nad domem jejích rodičů.

Ještě před svatbou při pobytu v Berlíně kontaktovali

Ludwiga Miese van der Rohe, jelikož se jim velice líbil

dům, který navrhl pro Eduarda Fuchse. Navrhnutí

moderního plánu jejich domu tedy nabídli jemu a Rohe

souhlasil.

Hned, jak Rohe viděl parcelu, na které měl být dům

postaven, byl nadšený. Okamžitě začal pracovat na

plánech a stavba byla zahájena roku 1929 a hotova rok

poté. Již v prosinci 1930 se Tugendhatovi mohli nastěhovat.

Obrázek 55: Vila Tugendhat z

ulice, 1931, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/s

tavba.html

Obrázek 56: Vila Tugendhat ze

zahrady, 1931, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/st

avba.html

Obrázek 57: Onyxová stěna a

stěna z makassarského dřeva,

zdroj:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/k

ultura/166233-vila-tugendhat-opet-

v-plnem-lesku/

63

Vila vychází z plánů a myšlenek z Rohova barcelonského pavilonu postaveného roku

1927. [48]

Finanční omezení stavby nebylo žádné a Rohe byl

inspirován vrbou rostoucí na pozemku natolik, že se

rozhodl, že jeho dílo bude porušovat jak

architektonické, tak i společenské konvence.

Hlavním rozhodnutím bylo, nestavět vilu v klasickém

slova smyslu. Využil svažujícího se pozemku a místo,

aby se vila „tyčila k nebi“, stála „vzhůru nohama“. To

znamenalo, že se do vily nevcházelo z přízemí, nýbrž z posledního, nejvyššího patra.

Kritici vilu nazvali „sklepení“ a byla pro ně symbolem

zbohatlického života. Tvrdili totiž, že za drahé

materiály, které byly na stavbu vily použity, by se dalo

postavit mnoho rodinných domů pro chudší obyvatele.

[49]

Ve vstupní části domu, v nejvyšším patře, byla hala a

ložnice s koupelnou, dále pak garáže a byt pro personál.

Také zde byl přímý vstup na terasu, odkud byl nádherný výhled na město Brno.

Druhé patro patřilo obytným prostorám se zimní

zahradou a kuchyni s přípravnou a jídelnou. Nechybí tu

ani pracovna, knihovna či příležitostné domácí kino.

[Kudělková, 2009, str. 24] [48]

Obývací pokoj ve druhém podlaží měl rozměry 15x25m2

a stěny byly zbaveny své hlavní funkce – nosnosti. To

především z důvodu, že Rohe chtěl propojit dům

s přírodou, takže po obvodu umístil okna, která umožňovala vyhlídku na město, ale také

prosvětlení celého domu denním světlem.

Kritici se však domnívali, že právě díky tolika oknům bude nemožné prostory vily

zateplit a v létě zde naopak bude nesnesitelné horko. Roheho však velice podcenili.

Díky tomu, že byl dům orientovaný na jih, tak se v zimě občas nemuselo ani topit, což

Obrázek 58: Vila v roce 1980,

zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/o

bnova-vily-1981-az-1985.html

Obrázek 59: Vila Tugenhdat

dnes ze zahrady, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/unor-

2012.html#

Obrázek 60: Vila Tugendhat

dnes z ulice, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/fotogaler

ie/fotogalerie-2012.html

64

dnes není žádné překvapení, ale v té době bylo toto řešení neobvyklé. Rohe myslel i na

horké letní dny a vybavil dům vzduchotechnikou, která umožňovala cirkulaci vzduchu,

byla to taková dnešní klimatizace.

Okna v obývacích prostorách jsou také jedinečná.

Stačilo zmáčknout jedno tlačítko a okna zajely do zdí

domu. Vznikl tak plynoucí prostor a mezi obývacím

pokojem a zahradou nebyla žádná bariéra. Především

díky tomuto triumfu i kritikům došel dech a Rohe se

stal architektonickou ikonou.

Ojedinělým materiálem, který Rohe ve vile použil, byli

všichni ostatní architekti i lidé ohromeni. Dělící stěna ve druhém patře byla totiž

z onyxu dovezeného až z Maroka a za její cenu by se dalo postavit několik rodinných

domů. Ale stěna v sobě skrývala něco, co ani Rohe před použitím nevěděl, světlo skrz

ni prosvítalo a tak některé její části při zapadajícím slunci červeně září.

Rohe se podílel nejen na plánech domu, ale také na návrzích jejího nábytku, které byly

různých tvarů a linií.

Osud bohužel Tugendhatovým nepřál a ve vile strávili

pouze necelých osm let a to kvůli druhé světové válce.

Jelikož byli židovského původu, byli nuceni emigrovat

do exilu. Vila byla zkonfiskována a stala se majetkem

Německé říše. I Sovětská armáda se podílela na její

devastaci. Během náletů byla vymlácena okna a

veškerý nábytek spálen vojáky. [49]

Od roku 1945 až do roku 1950 vila soužila jako taneční škola a téhož roku byla

převedena do majetku Československa. Ti zde zřídili rehabilitační středisko, které zde

vydrželo až do konce sedmdesátých let. [50]

Od osmdesátých let byla vila majetkem města Brna. [51]

Roku 1992 zde byla podepsána smlouva o rozdělení Československa.

Zajímavá je i historie půlkruhové stěny z makassarského dřeva v jídelním koutě. Ta

totiž v době druhé světové války zmizela. Gestapo jej získalo od řidiče

Obrázek 61: Pohled na vilu

z ulice Muchova, zdroj: vlastní

Obrázek 62: U vily Tugendhat,

zdroj: vlastní

65

Tugendhatových, rozřezalo ji a dřeva narovnali, aby si s nimi mohli vyzdobit svůj klub.

Dřevo objevil až Miroslav Ambroz roku 2011 v menze brněnské právnické fakulty a tak

se stěna vrátila na své původní místo.

Roku 1994 byla vila pro veřejnost poprvé otevřena, následně zrekonstruována a znovu

otevřena až roku 2012. Na seznam památek UNESCO byla vila Tugendhat zapsaná

roku 2001. [49]

Vila je otevřená od úterý do neděle včetně státních svátků od 10:00 do 18:00 a jsou

zde tři okruhy prohlídek – první zahrnuje obytné části domu a zahradu a trvá 60

minut, druhý okruh jsou obytné prostory, technické zázemí a zahrada a trvá

devadesát minut a třetí okruh je pouze zahrada a vstupenka je časově neomezená.

Cena prvního okruhu je pro seniory, ZTP a ZTP/P 180 Kč, plné vstupné je 300 Kč.

Cena vstupenky druhého okruhu je pro seniory, ZTP a ZTP/P 210 Kč a plné

vstupné 350 Kč. Vstup na zahradu samotnou je zpoplatněn 50 Kč. Doprovod ZTP

má vstup zdarma. [58]

Na prohlídku vily je vyhrazen čas devadesát minut, což znamená, že k další

památce se budeme přesouvat o půl šesté. Možnosti přesunu jsou dvě, buď předem

vypůjčeným autobusem a cesta by trvala přibližně pět až deset minut, nebo jet

hromadnou dopravou ze stejné zastávky, kterou jsme dojeli k vile Tugendhat, ale

tentokrát tramvají číslo 11, která má také bezbariérový přístup, a vystoupili

bychom na zastávce Malinovského náměstí, cesta trvá přibližně deset minut (viz

mapa 9).

Mapa 9: Cesta od vily Tugendhat na Malinovského náměstí, zdroj: www.maps.google.cz

66

6.13 Obchodní dům Baťa (1930 – 1931)

Tramvaj číslo 11 nám zastavuje přesně tak, aby se

prosklený obchodní dům se tyčil přímo před námi,

když vystoupíme.

Baťova obuvnická firma na přelomu dvacátých a

třicátých let dvacátého století začala značně prosperovat

a tak se rozhodla pro stavbu obchodních domů nejen

v Brně, ale v celém Československu. Parcela byla

zvolena mezi ulicemi Kobližná a Jánská.

Tomuto velkému plánu ale předcházela soutěž na

projekt Baťova paláce. Soutěže se účastnili významní

architekti, jako byl například B. Fuchs nebo J. Kumpošt.

Nakonec ale zvítězil původní plán Vladimíra Karfíka,

který byl změněn. Plánoval vybudovat první evropský

mrakodrap se dvaceti třemi až dvaceti osmi patry. Počet

pater byl postupně snižován kvůli nejistotě s výpočty ve

statice a nestabilnímu terénu, až klesl k číslu osm.

Dům byl vybaven dvěma výtahy, elektrickým

odsávacím zařízením a centrálním vytápěním.

V suterénu se nacházela prodejna pneu, opravna obuvi a

čištění, v přízemí pak byl obchod s punčochovým

zbožím. První až čtvrté patro bylo zasvěceno obuvi a

pedikúře. V pátém patře byla znovu oprava obuvi a

v šestém a sedmém kanceláře.

Roku 1944 fasádu poškodily výbuchy při náletech

sovětských letadel a po válce Baťův obchodní dům

vystřídal Obchodní dům Centrum. Budova byla necitlivě

opravena roku 1966 podle J. Brichty, který použil tzv.

boletické panely, a ty narušily horizontální členění.

Obrázek 63: Původní plán

mrakodrapu, zdroj:


09-obchodni-dum-firmy-bata-od-

centrum?filter=code


Baťa, zdroj:


09-obchodni-dum-firmy-bata-od-

centrum?filter=code

67

Později v devadesátých letech byla stavba

zprivatizována a bylo několik návrhů na její obnovení a

dostavění. Mezi navrhovanými projekty byl i jeden od

architektky Evy Jiřičné. Ten navrhoval dostavění

jedenácti pater s byty a terasami. Bohužel brněnský

Národní památkový ústav s tímto návrhem nesouhlasil a

na dostavění již nedošlo. [Kudělková, 2009, str. 8] [55]

Obchodní dům je přístupný veřejnosti a výtah

umožňuje nahlédnutí i do vyšších pater. Dnes se zde ale nacházejí převážně

obchody s oblečením.

Otevírací doba je od pondělí do pátku od 9:00 do 18:30 a v sobotu od 9:00 do

13:00. [67]

Po menší zastávce u obchodního centra se přesuneme k poslední budově naší trasy.

Tou je Zemanova kavárna a cesta k ní je vyznačena na mapě číslo 10.

Mapa 10: Cesta od obchodního domu centrum k Zemanově kavárně, zdroj: www.maps.google.cz

Obrázek 65: Před obchodním

centrem na Malinovského

náměstí, zdroj: vlastní

68

6.14 Zemanova kavárna (1925)

K Zemanově kavárně se dostaneme krátkou

procházkou přes Malinovského náměstí, okolo

Mahenova divadla k ulici Za divadlem a přes park.

Zde bychom se měli nacházet kolem šesté hodiny

večer a také to je naše konečná zastávka, kde si

můžeme v klidu vychutnat kávu nebo čaj. Vstup do

kavárny je bezbariérový a v letních podvečerech je

možné posedět i na venkovní zahrádce. Kavárna je od pondělí do soboty otevřená

až do jedenácti hodin do večera, v neděli pak pouze do tří hodin odpoledne [59].

V místech, kde dnes stojí replika Fuchsovy Zemanovy

kavárny, stával ještě ze začátku dvacátého století

pavilon Café Schopp. Po první světové válce se jej však

rozhodl odkoupit Josef Zeman, kavárník, a chtěl na jeho

místě vybudovat vlastní zděnou kavárnu. Najal si proto

architekta Bohuslava Fuchse, který tak vytvořil jednu

z prvních funkcionalistických staveb v celém

Československu. Kavárna byla otevřena pod názvem

Pavillon roku 1926.

Hlavní část tvořil kvádr, na který navazovala vstupní část, salónek a dvoupatrové

provozní zázemí. Nemohla chybět ani velká okna zasazená do železobetonových rámů,

která se otevírala tak, že se zasunovala do suterénu a zasloužil se tak o to, že tento

systém byl o několik let později použit při stavbě vily Tugendhat.

Kavárna vydržela sloužit svému účelu až do roku 1948,

kdy byla znárodněna a přeměněna na mateřskou školku.

Okolo roku 1960 se město rozhodlo, že budovu zbourají

kvůli plánované výstavbě Janáčkova divadla, ačkoliv

nijak nezasahovala do jeho vyměřené parcely. Fuchs se

ji ještě pokusil zachránit jiným návrhem na umístění

divadla, ale marně. Budova byla zbourána roku 1964.

Obrázek 66: Zemanova kavárna

1926, zdroj:

http://www.tugendhat.eu/cz/zeman

ova-kavarna.html


z roku 1995, zdroj:

http://www.waymarking.com/way

marks/WMA7KV_Zemanova_kav

rna_Brno_Czech_Republic

Obrázek 68: Pavillon interiér,

zdroj:

http://brnonow.com/2012/09/food-

scene-news/

69

Roku 1991 Zbyněk Pech a Jana Janíková, mladí

architekti, připomněli místo, kde kavárna kdysi stála

okolním lidem. Vytyčili místo, kde se kavárna

nacházela, a zvali kolemjdoucí lidi ke krátkému

posezení u kávy. Tato událost byla začátkem první

myšlenky o vytvoření repliky Pavillonu.

Nová stavba, postavená o několik metrů dál, aby

nezasahovala do Janáčkova divadla, byla rozšířena o klub v suterénu a hudební altán,

který se nacházel jen kousek od kavárny a byl i v původních Fuchsových plánech z roku

1925, avšak nebyl nikdy realizován.

Kavárna byla otevřena roku 1995 a sloužila jako kavárna a restaurace pod jménem

Zemanova kavárna. [52]

Roku 2011 byla budova znovu rekonstruována. Měla

dostat svoji původní podobu, to se nestalo. Místo toho

mnozí lidé tvrdí, že to již není ani její replika.

Zemanova kavárna dostala luxusní interiér i staronové

jméno, Pavillon. [53] [54]

Na tomto místě naplánovaná trasa končí. Dále se

účastníci mohou rozhodnout, jestli zde setrvají či se

vydají na cestu domů. V případě skupin, které sem dovezl předem objednaný

autobus, je možné chvíli posedět a poté nastoupit do autobusu, který má možnost

zaparkovat v ulici Za divadlem.


/ Pavillon, zdroj: vlastní

Obrázek 70: Před Zemanovou

kavárnou, zdroj: vlastní

70

7 Shrnutí trasy

Tvorba trasy po funkcionalistických stavbách vhodná pro handicapované občany nebyla

jednoduchá. Bylo nutné propočítat časové rozložení trasy do jednoho dne, vybrat

vhodné památky, počítat s přestávkami na jídlo a správně vybrat hromadnou dopravu,

aby disponovala bezbariérovým přístupem.

7.1 Zhodnocení přístupnosti

Přístup do jednotlivých objektů by se dal ohodnotit známkami od 1 (výborný přístup) do

5 (žádný přístup), jak je uvedeno v následující tabulce:

Tabulka 1: Zhodnocení přístupnosti do jednotlivých budov zařazených do trasy, zdroj: vlastní

Stavba Přístupnost pro

mladší generaci

Přístupnost pro

seniory a osoby s

lehčím postižením

Přístupnost pro

vozíčkáře

Výstaviště 1 1

2 (přístup k hlavní

bráně především po

schodech)

Pošta na Hlavním

nádraží 1

3 (schody do druhého

patra)

3 (přístup pouze do

přízemí)

Budova Čedoku 1 2 (schod do budovy) 2 (schod do budovy)

Bývalá pojišťovna

Riunione

3 (schody do vyšších

pater)

3 (schody do vyšších

pater)


přízemí)

První Moravská

spořitelna 1 3


přízemí)

Palác Alfa 1 1 1

Kavárna Savoy 1 2 (schody do druhého

patra) 1

Moravská banka 1 2 2 (výtah do druhého

patra)

Obchodní dům

Brouk & Babka 1 1

3 (úzký výtah do

vyšších pater)

Convalaria 5 (nepřístupná

veřejnosti)

5 (nepřístupná

veřejnosti)

5 (nepřístupný

veřejnosti)

Hotel Avion 5 (uzavřený) 5 (uzavřený) 5 (uzavřený)

Vila Tugendhat 1 1 2 (použití výtahu)

Obchodní dům

Centrum 1 1

3 (úzký výtah do

vyšších pater)

Zemanova kavárna 1 1 1

71

Z tabulky zjistíme, že nejjednodušší přístup pro vozíčkáře je bohužel jen do tří budov a

dvě ze všech vybraných staveb nejsou veřejnosti přístupné vůbec. Co se týče

přístupnosti staveb pro seniory a osoby s lehčím tělesným postižením, je hned do šesti

z nich přístup téměř či naprosto bezproblémový. Do dalších šesti je v případě zájmu o

prohlídku nutné jít to vyšších pater po schodech.

7.2 Časový harmonogram pro jednodenní výlet

V případě jednodenního výletu po funkcionalistických památkách je v následující

tabulce uveden možný časový harmonogram.

Výlet by trval přibližně devět hodin i s přestávkami na oběd a kávu.

Tabulka 2: Časový harmonogram pro jednodenní výlet, zdroj: vlastní

Čas Popis trasy Časové rozmezí Přibližná délka

trasy

9:30 Výstaviště - sraz 09:30 - 09:45 x

9:45 Výstaviště - prohlídka 09:45 - 11:15 x

11:15 cesta k zastávce tramvaje č. 1 11:15 - 11:27 360 m

11:27 cesta na Hlavní nádraží 11:27 - 11:38 2 km

11:38 Pošta na Hlavním nádraží 11:38 - 11:55 149 m

11:55 Budova Čedoku 11:55 - 12:05 50 m

12:05 Bývalá pojišťovna Riunione 12:05 - 12:15 100 m

12:15 cesta k první Moravské spořitelně 12:15 - 12:25 480 m

12:25 První Moravská spořitelna 12:25 - 12:40 x

12:40 Palác Alfa 12:40 - 12:55 50 m, 130 m

pasáž

12:55 cesta ke kavárně Savoy 12:55 - 13:00 180 m

13:00 přestávka na oběd 13:00 - 14:20 x

14:20 Moravská banka 14:20 - 14:35 x

14:35 Obchodní dům Baťa 14:35 - 14:50 90 m

14:50 Convalaria 14:50 - 15:00 90 m

15:00 Hotel Avion 15:00 - 15:15 15 m

15:15 cesta na zastávku tramvaje č. 9 15:15 - 15:25 280 m

15:33 cesta tramvají č. 9 na zasávku Tomanova 15:33 - 15:40 2 km

15:40 přesun ze zastávky Tomanova k vile

Tugendhat 15:40 - 15:50 350 m

15:50 Vila Tugendhat 15:50 - 17:30 x

17:30 přesun od vily Tugendhat na zastávku

tramvaje 17:30 - 17:40 350 m

17:42 cesta tramvají č. 11 na Malinovského

náměstí 17:42 - 17:51 2 km

72

17:51 Obchodní dům Centrum 17:51 - 18:05 100 m

18:05 cesta k Zemanově kavárně 18:05 - 18:15 340 m

18:15 Zemanova kavárna x x

Jednotlivé přestupy na hromadnou dopravu jsou naplánované přesně podle serveru

jizdnirady.idnes.cz a mají bezbariérový přístup.

7.3 Časový harmonogram pro dvoudenní výlet

Dvoudenní výlet je návrhem navíc pro milovníky funkcionalismu. Původní trasa je zde

rozdělena na dvě části a první den je doplněn o návrh na menší výlet na jiné budovy v

Pisárkách. První den by výlet trval přibližně sedm hodin a druhý den pak čtyři až pět

hodin z důvodu následného času na návrat na ubytovnu a odjezd domů.

Tabulka 3: Časový harmonogram pro dvoudenní výlet, zdroj: vlastní

Čas Památka

Časové

rozmezí

Přibližná

délka trasy

1. den 9:30 Výstaviště - sraz 09:30 - 09:45 x

9:45 Výstaviště - prohlídka 09:45 - 11:15 x

11:15 cesta k zastávce tramvaje č. 1 11:15 - 11:27 360 m

11:27 cesta na Hlavní nádraží 11:27 - 11:38 2 km

11:38 Pošta na Hlavním nádraží 11:38 - 11:55 149 m

11:55 Budova Čedoku 11:55 - 12:05 50 m

12:05 Bývalá pojišťovna Riunione 12:05 - 12:15 100 m

12:15 cesta k první Moravské spořitelně 12:15 - 12:25 480 m

12:25 První Moravská spořitelna 12:25 - 12:40 x

12:40 Palác Alfa 12:40 - 12:55 50 m, 130 m

pasáž

12:55 cesta ke kavárně Savoy 12:55 - 13:00 180 m

13:00 přestávka na oběd 13:00 - 14:20 x

14:20 přesun na zastávku tramvaje číslo 4 na

náměstí 14:20 - 14:23 x

14:23 cesta tramvají na zastávku Úvoz 14:23 - 14:28 1,3 km

14:28 přestup na trolejbus č. 38 14:28 - 14:36 x

14:36 cesta trolejbusem na zastávku M.

Pujmanové 14:36 - 14:42 2 km

14:42

procházka ulicemi M. Pujmanové,

Kalvodova, Hroznová (Petrákova vila, vila

Löw Beer, nájemní dům L. Bluma,

Tesařova vila, Münzova vila a vila

Stiassny)

14:42 - 16:15 900 m

73

16:15

cesta na trolejbusovou zastávku Pisárky,

kde jezdí trolejbusy č. 26, 27 a 37, nebo na

zastávku tramvaje Pisárky, kde jezdí

tramvaj č. 1

16:15 - 16:25 300 m

následné přemístění na ubytovnu nebo

volno

2. den 10:00 Moravská banka, náměstí Svobody 10:00 - 10:15 x

10:15 Obchodní dům Baťa 10:15 - 10:30 90 m

10:30 Convalaria 10:30 - 10:40 90 m

10:40 Hotel Avion 10:40 - 10:55 15 m

10:55 cesta na zastávku tramvaje č. 9 10:55 - 11:05 280 m

11:13 cesta tramvají č. 9 na zasávku Tomanova 11:13 - 11:21 2 km

11:21 přesun ze zastávky Tomanova k vile

Tugendhat 11:21 - 11:31 350 m

11:31 Vila Tugendhat 11:31 - 13:30 x

13:30 přesun od vily Tugendhat na zastávku

tramvaje 13:30 - 13:40 350 m

13:42 cesta tramvají č. 11 na Malinovského

náměstí 13:42 - 13:51 2 km

13:51 Obchodní dům Centrum 13:51 - 14:05 100 m

14:05 cesta k Zemanově kavárně 14:05 - 14:15 340 m

14:15 Zemanova kavárna x x

následné volno na oběd a poté přesunutí na

ubytovnu a odjezd domů

I tento výlet je navržený způsobem, aby jej mohli absolvovat handicapovaní občané a

senioři, tudíž všechny využité typy hromadné dopravy jsou časově rozloženy podle

serveru jizdnirady.idnes.cz tak, aby měly bezbariérový přístup.

74

Závěr

V současné době se veřejnost zaměřuje na handicapované občany a starší generaci a

jejich možnosti návštěv různých památek. Nejen majitelé hradů a zámků se snaží těmto

lidem vyjít co nejvíce vstříc, aby i oni mohli navštěvovat zajímavá a historická místa.

Tato bakalářská práce se zaměřovala na vytvoření vhodné trasy po funkcionalistických

památkách v Brně pro handicapované občany a starší generaci. Do trasy byly zahrnuty

různé druhy staveb, jako například Výstaviště, obchodní domy, banky či samotná vila

Tugendhat a u všech se zjišťoval přístup k těmto stavbám stejně jako možnost pohybu

v nich především pro vozíčkáře.

Teoretická část se věnovala všeobecnému shrnutí druhů postižení a vývoji

funkcionalismu ve světě i u nás. Jednak tedy šlo o rozdělení jednotlivých postižení a

vysvětlení, co všechno zahrnuje označení TP, ZTP a ZTP/P. V první kapitole se práce

zabývala přímo tímto rozdělením a uvádí přesné podmínky, za kterých se kartičky

postiženým osobám vydávají. Druhá kapitola uváděla problematiku nynějšího přechodu

na tak zvanou sKartu, která by měla nahradit barevně odlišené průkazky postižení a

zároveň by měla sloužit jako platební karta. Kapitola třetí popisovala možnosti, způsoby

a pravidla vypůjčení invalidního vozíku v Brně, aby mohlo dojít k vytvoření autentické

trasy, a to včetně denních poplatků a výpůjční doby.

V následujících kapitolách je shrnutá historie funkcionalismu ve světě i u nás. Jsou zde

zmíněny i některé světové památky a jejich popis je doplněn o ilustrační obrázky.

Funkcionalismus jako takový může na mnoho lidí působit jako studený architektonický

styl, jak ze začátku působil i na mě samotnou. Ale po nahlédnutí do jeho historie a do

příběhu některých staveb, jsem se na něj začala dívat se zájmem, což byl jeden

z důvodů, proč jsem se snažila vytvořit zajímavou, méně náročnou trasu, kterou by

mohli absolvovat právě i handicapovaní občané a senioři.

K uskutečnění trasy a zjištění její vhodnosti především pro vozíčkáře byl vypůjčen

invalidní vozíček z Oblastní charity města Brna, kdy manipulace s ním a s osobou na ní

sedící byla poměrně složitá, jelikož vypůjčený typ nebyl samoobslužný ani elektrický.

Navíc některé úpravy povrchu terénu (například dlažební kostky na Hlavním nádraží)

cestu značně ztěžovaly.

75

Co se týče přístupu do jednotlivých památek zařazených do trasy, musím říct, že nebyl

zrovna snadný. Mnoho objektů není natolik vybavených a přizpůsobených k tomu, aby

se v něm pohybovali vozíčkáři. Starší občané a osoby s lehčím postižením by většinou

neměli problém, ale jakmile je zapotřebí vozíčku, narazíme zde na několik překážek,

jako je například přítomnost schodišť nebo jednoho schodu a zároveň nepřítomnost

výtahu nebo nájezdu.

Poslední kapitola byla věnována shrnutí celé trasy, ohodnocení vstupů do jednotlivých

objektů a také navržení dvou různých časových harmonogramů na jednodenní výlet a

dvoudenní výlet.

Cílem této práce bylo zmapování funkcionalistických památek v Brně pro potřeby

cestovního ruchu a vytvoření trasy po těchto památkách a dále také zjištění vhodnosti

přístupu k těmto památkám a možnosti pohybu v nich pro handicapované občany a

starší generaci. Z důvodu velkého množství funkcionalistických staveb, které jsou

rozmístěny po celém Brně, by návštěva všech znamenala i vícedenní výlet nebo spíše

jednodenní maraton, bylo do trasy zahrnuto čtrnáct nejznámějších a nejvýznamnějších

budov. Vybrané objekty jsou umístěné především v centru nebo jen pár zastávek od něj

(Výstaviště a vila Tugendhat).

Vytvořená trasa trvá přibližně devět hodin, ale jsou do ní zahrnuty přestávky na oběd i

případné čekání na prohlídky. K přemístění se mezi jednotlivými stavbami je možné

využít předem objednaný autobus pro handicapované občany nebo seniory či využít

městské hromadné dopravy. Především z tohoto důvodu je trasa určená spíše pro menší

počet osob. Vhodnější varianta by pro vozíčkáře mohla být i taková, aby si s sebou vzali

nějakého kamaráda, který by jim pomáhal při zvládání překážek (např. schod v budově

Čedoku na Hlavním nádraží). Nevýhodou je nutnost plánování trasy dopředu, a to

především kvůli návštěvě vily Tugendhat a Výstaviště a také nebezpečí časové

nenávaznosti tramvají. Finanční náročnost na této trase se pohybuje kolem 500 – 1000

Kč, ale záleží na výběru prohlídkového okruhu ve vile Tugendhat nebo třeba na slevě na

jízdném a na ceně oběda. Vytvořením trasy a zjištěním přístupnosti k památkám a do

jejich prostor pro handicapované občany a starší generaci byl splněn primární cíl této

práce.

76

Veškeré dohledané stavby postavené ve funkcionalistickém slohu v Brně jsou

zmapovány v přílohách.

Tento výzkum a následné přehledné zpracování trasy a informací o budovách, které jsou

do ní zařazeny, by mělo pomoci především vozíčkářům, handicapovaným občanům a

seniorům, kteří se o funkcionalismus zajímají, ale také občanům, kteří se rádi dozvědí

něco nového a zajímavého z Brna. Tímto by tedy tato práce měla být přínosem i pro

budoucí cestovní ruch v tomto městě a mohla by sloužit k vytvoření publikace nejen pro

handicapované turisty.

77

Seznam použité literatury

Odborná literatura

KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách funkcionalismu. Brno: Brno: Centrála cestovního

ruchu - Jižní Morava, 2009, 20 s. ISBN 978-80-260-3282-3. Dostupné z: www.jizni-

morava.cz/doc/mat/5628.pdf. průvodce.

PAVEL, Jakub. Dějiny umění v Československu: stavitelství sochařství malířství. Vyd.

2. Praha: Práce, 1978. 269 s.

PRINA, Francesca a Elena DEMARTINI. 1000 let architektury. V Praze: Slovart, 2006,

429 s. ISBN 80-7209-838-1.

PROCHÁZKA, Vladimír. Příruční slovník naučný, I. díl, A–F. Redakce Vladimír

Procházka. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1962. 820 s.

PROCHÁZKA, Vladimír. Příruční slovník naučný, II. díl, G–L. Redakce Vladimír

Procházka. 1. vyd. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1963. 932 s.

STEVENSON, Neil. Architektura: Fascinující příběh nejvýznamnějších staveb světa. 1.

vyd. Praha: Euromedia Group k.s. - Knižní Klub, 2003, 112 s. ISBN 80-242-1010-X.

Vyhláška 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon

České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení.

Zákon číslo 329/2011Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, ve

třech stupních

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 Sb.

78

Internetové zdroje

[1] Kdo jsou osoby se zdravotním postižením z hlediska zákona o

zaměstnanosti?. PRACEPROZP.cz [online]. 2011 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z:

http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o-

zamestnanosti/695-2-1-kdo-jsou-osoby-se-zdravotnim-postizenim-z-hlediska-zakona-o-

zamestnanosti

[2] Tělesné postižení. Bezbarierova.knihovna.cz [online]. 2013 [cit. 2013-03-13].

Dostupné z:

http://bezbarierova.knihovna.cz/index.php?option=com_k2&view=itemlist&task=categ

ory&id=31:o-handicapu&Itemid=141

[3] Průkazy mimořádných výhod po 1. lednu 2012. Helpnet.cz: Informační portál pro

osoby se specifickými potřebami [online]. 2011 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:

http://www.helpnet.cz/aktualne/51271-3

[4] Jakou funkci plní sKarta?. Sociální reforma: Změny 2012 [online]. © MPSV ČR

2011 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/18

[5] Charakteristika. SKontakt [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:


[6] Výhody. SKontakt [online]. 2013 [cit. 2013-03-14]. Dostupné z:

http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_vyhody

[7] Functionalism (architecture). In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San

Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-13]. Dostupné z:

http://en.wikipedia.org/wiki/Functionalism_(architecture)

[8] Historie bydlení: Funkcionalismus - architektonicky styl, který má stále co říci. Svět

bydlení [online]. 2007 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z: http://www.svet-

bydleni.cz/bydleni-1/historie-bydleni-funkcionalismus-architektonicky-styl-ktery-ma-

stale-co-rici.aspx

[9] Funkcionalismus. Metropolité [online]. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:

http://metropolite.blog.cz/0805/funkcionalismus

http://www.praceprozp.cz/zamestnavani-ozp/zamestnavani-ozp-v-ramci-zakona-o-zamestnanosti/695-2-1-kdo-jsou-osoby-se-zdravotnim-postizenim-z-hlediska-zakona-o-zamestnanosti



http://bezbarierova.knihovna.cz/index.php?option=com_k2&view=itemlist&task=category&id=31:o-handicapu&Itemid=141

http://bezbarierova.knihovna.cz/index.php?option=com_k2&view=itemlist&task=category&id=31:o-handicapu&Itemid=141

http://www.helpnet.cz/aktualne/51271-3

http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/18


http://www.skontakt.cz/sportal/menu/cs/main/nav02_vyhody

http://en.wikipedia.org/wiki/Functionalism_(architecture)

http://www.svet-bydleni.cz/bydleni-1/historie-bydleni-funkcionalismus-architektonicky-styl-ktery-ma-stale-co-rici.aspx



http://metropolite.blog.cz/0805/funkcionalismus

79

[10] Funkcionalismus II. Metropolité [online]. 2008 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:

http://metropolite.blog.cz/0805/funkcionalismus-ii

[11] Vila Savoye. KRATOCHVÍL, Jan. Archiweb [online]. 20.07.2010 [cit. 2013-03-

05]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=29

[12] Dům Rietvelda a Schröderové v Utrechtu, Nizozemí. INGEMA: Internet

Geographic Magazine [online]. 1999-2012 [cit. 2013-03-05]. Dostupné z:


[13] Fallingwater - Dům pro Edgara J. Kaufmanna. Archiweb [online]. 12.08.2005 [cit.

2013-03-25]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=365

[14] ROSA, Martin. Meziválečné výstavy soudobého bydlení: Příčiny vzniku a dobový

ohlas. Archiweb [online]. 2006 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2283&type=10

[15] Mullerova vila. Mullerova vila [online]. 2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://www.mullerovavila.cz/

[16] GRISA, Ivan. Veletržní palác. Hrady.cz: Cestujte s přehledem [online]. 2009 [cit.

2013-03-08]. Dostupné z: http://www.hrady.cz/index.php?OID=7767

[17] Baťův mrakodrap. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco

(CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap

[18] Baťa. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-08]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5ovy_z%C3%A1vody

[19] Vila Münz. Archiweb [online]. 01.04.2010 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1251

[20] C044 - Münzova vila (1924 - 1926). BAM: Brněnský architektonický

manuál [online]. 2011 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://www.bam.brno.cz/objekt/c044-munzova-vila?filter=code

http://metropolite.blog.cz/0805/funkcionalismus-ii

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=29



http://www.archiweb.cz/salon.php?action=show&id=2283&type=10

http://www.mullerovavila.cz/

http://www.hrady.cz/index.php?OID=7767

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5%C5%AFv_mrakodrap

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ba%C5%A5ovy_z%C3%A1vody


http://www.bam.brno.cz/objekt/c044-munzova-vila?filter=code

80

[21] V Brně se opravuje Münzova vila od Ernsta Wiesnera. Archiweb [online].

07.05.2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=11842&type=1

[22] Funkcionalistickou Münzovu vilu možná čeká demolice. Česká televize: Televizní

studio Brno [online]. 4. 5. 2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/174702-funkcionalistickou-

munzovu-vilu-mozna-ceka-demolice/

[23] Z Münzovy vily jsou trosky, Zemanova kavárna změnila vizáž. Brněnský

deník [online]. 11.8.2012 [cit. 2013-03-25]. Dostupné z:

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/z-munzovy-vily-jsou-trosky-zemanova-

kavarna-zmenila-vizaz-20120811.html

[24] Krematorium Brno. Archiweb.cz [online]. 28.08.2011 [cit. 2013-03-27]. Dostupné

z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=441

[25] Rodinný dům prof. Dr. J. Kudely. Archiweb.cz [online]. 20.03.2007 [cit. 2013-03-

27]. Dostupné z: http://www.archiweb.cz/buildings.php?&action=show&id=1215

[26] Kudelův rodinný dům. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco

(CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-03-27]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kudel%C5%AFv_rodinn%C3%BD_d%C5%AFm

[27] Palác Morava. Archiweb [online]. 28.08.2005 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=442&type=city

[28] Fuchsův rodinný dům. Slavné vily [online]. 2007-2012 [cit. 2013-03-30]. Dostupné

z: http://www.slavnevily.cz/vily/brno/fuchsuv-rodinny-dum

[29] Husův sbor církve československé. Archiweb [online]. 20.03.2007 [cit. 2013-03-

30]. Dostupné z:

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=156

[30] Vila Stiassni. Kudy z nudy [online]. 19.5.2011 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z:

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Vila-Stiassni.aspx

http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&id=11842&type=1

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/174702-funkcionalistickou-munzovu-vilu-mozna-ceka-demolice/

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/174702-funkcionalistickou-munzovu-vilu-mozna-ceka-demolice/

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/z-munzovy-vily-jsou-trosky-zemanova-kavarna-zmenila-vizaz-20120811.html

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/z-munzovy-vily-jsou-trosky-zemanova-kavarna-zmenila-vizaz-20120811.html



http://cs.wikipedia.org/wiki/Kudel%C5%AFv_rodinn%C3%BD_d%C5%AFm

http://www.archiweb.cz/buildings.php?action=show&id=442&type=city

http://www.slavnevily.cz/vily/brno/fuchsuv-rodinny-dum

http://www.archiweb.cz/buildings.php?type=arch&action=show&id=156

http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Vila-Stiassni.aspx

81

[31] Historie brněnského veletržního areálu. Eouroexpo [online]. 10. 6. 2009 [cit. 2013-

04-03]. Dostupné z: http://www.euroexpo.cz/2-100014-historie-brnenskeho-

veletrzniho-arealu

[32] C123 - Nádražní poštovní úřad 1938. BAM: Brněnský architektonický


http://www.bam.brno.cz/objekt/c123-nadrazni-postovni-urad?filter=code

[33] Na poštu o berlích či s kočárkem? V Brně u nádraží bez šance. In: iDnes.cz: Brno a

jižní Morava [online]. 6. 8. 2011 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://brno.idnes.cz/na-

postu-o-berlich-ci-s-kocarkem-v-brne-u-nadrazi-bez-sance-peh-/brno-

zpravy.aspx?c=A110803_1628707_brno-zpravy_bor

[34] RAGULOVÁ, Zuzana. Městská ubytovací kancelář v Brně [online]. Brno, 2010

[cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/261492/ff_b/bakalarska_prace.pdf .

Bakalářská diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce prof. PhDr. Jiří

Kroupa, CSc.

[35] C122 - Administrativní budova a nájemní dům pojišťovny Riunione Adriatica di

Sicurtà 1937 - 1938. BAM: Brněnský architektonický manuál [online]. 2011 [cit. 2013-

04-06]. Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c122-administrativni-budova-a-

najemni-dum-pojistovny-riunione-adriatica-di-sicurta?filter=code

[36] C078 - Administrativní a nájemní dům První moravské spořitelny 1937 -

1939. BAM: Brněnský architektonický manuál[online]. 2011 [cit. 2013-04-06].

Dostupné z: http://www.bam.brno.cz/objekt/c078-administrativni-a-najemni-dum-prvni-

moravske-sporitelny?filter=code

[37] KUDĚLKOVÁ, Lenka. Slavné brněnské kavárny VI. IBrno.cz: Děláme Brno

větší [online]. 2013 [cit. 2013-04-06]. Dostupné z: http://www.ibrno.cz/historie/36508-

slavne-brnenske-kavarny-vi.html. ISSN 1805-8531.

[38] C086 - Moravská banka 1928 - 193. BAM: Brněnský architektonický


http://www.bam.brno.cz/objekt/c086-moravska-banka?filter=code

http://www.euroexpo.cz/2-100014-historie-brnenskeho-veletrzniho-arealu

http://www.euroexpo.cz/2-100014-historie-brnenskeho-veletrzniho-arealu

http://www.bam.brno.cz/objekt/c123-nadrazni-postovni-urad?filter=code

http://brno.idnes.cz/na-postu-o-berlich-ci-s-kocarkem-v-brne-u-nadrazi-bez-sance-peh-/brno-zpravy.aspx?c=A110803_1628707_brno-zpravy_bor



http://is.muni.cz/th/261492/ff_b/bakalarska_prace.pdf



http://www.bam.brno.cz/objekt/c078-administrativni-a-najemni-dum-prvni-moravske-sporitelny?filter=code

http://www.bam.brno.cz/objekt/c078-administrativni-a-najemni-dum-prvni-moravske-sporitelny?filter=code

http://www.ibrno.cz/historie/36508-slavne-brnenske-kavarny-vi.html

http://www.ibrno.cz/historie/36508-slavne-brnenske-kavarny-vi.html

http://www.bam.brno.cz/objekt/c086-moravska-banka?filter=code

82

[39] Káva a čaj > Zmizelý svět - Kavárna Savoy - Brno. GASTRO tv: televize, která

chutná [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z: http://www.gastrotv.cz/kava-

a-caj/191-zmizely-svet-kavarna-savoy-brno

[40] KUDĚLKOVÁ, Lenka. Slavné brněnské kavárny I. - Kavárna Savoy. IBRNO.cz:

Děláme Brno větší [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]. Dostupné z:

http://www.ibrno.cz/historie/13712-slavne-brnnske-kavarny-i-kavarna-savoy-.html.

ISSN 1805-8531.

[41] C087 - Obchodní dům Brouk a Babka (od Baťa) 1934. In: BAM: Brněnský

architektonický manuál [online]. 2011 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:

http://www.bam.brno.cz/objekt/c087-obchodni-dum-brouk-a-babka-od-

bata?filter=code#!prettyPhoto

[42] C091 - Nájemní dům s obchody a kavárnou (Convalaria) 1937. In: BAM: Brněnský


http://www.bam.brno.cz/objekt/c091-najemni-dum-s-obchody-a-kavarnou-convalaria?filter=code

[43] Slavné brněnské kavárny. In: IBrno.cz: Děláme Brno větší [online]. 2013 [cit.

2013-04-08]. Dostupné z: http://www.ibrno.cz/historie/755-slavne-brnenske-

kavarny.html. ISSN 1805-8531.

[44] Doufám, že otevření Avionu doprovodí velká show, napsal majitel Berousek.

In: IDnes.cz: Brno a jižní Morava [online]. 2009 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:

http://brno.idnes.cz/doufam-ze-otevreni-avionu-doprovodi-velka-show-napsal-majitel-

berousek-1nw-/brno-zpravy.aspx?c=A090422_151012_brno_dmk

[45] Hotel Avion zůstal bez dotace. In: Deník.cz [online]. 2010 [cit. 2013-04-08].

Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-avion-zustal-bez-

dotace20100402.html

[46] Hotel Avion je na prodej, majitel nemá peníze na obnovu. In: Aktuálně.cz [online].

2011 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihomoravsky/clanek.phtml?id=695521

[47] Funkcionalistický hotel Avion v Brně čeká oprava podle Jiřičné.

In: StavbaWEB [online]. 2009 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z:

http://www.gastrotv.cz/kava-a-caj/191-zmizely-svet-kavarna-savoy-brno

http://www.gastrotv.cz/kava-a-caj/191-zmizely-svet-kavarna-savoy-brno

http://www.ibrno.cz/historie/13712-slavne-brnnske-kavarny-i-kavarna-savoy-.html

http://www.bam.brno.cz/objekt/c087-obchodni-dum-brouk-a-babka-od-bata?filter=code#!prettyPhoto

http://www.bam.brno.cz/objekt/c087-obchodni-dum-brouk-a-babka-od-bata?filter=code#!prettyPhoto

http://www.bam.brno.cz/objekt/c091-najemni-dum-s-obchody-a-kavarnou-convalaria?filter=code

http://www.ibrno.cz/historie/755-slavne-brnenske-kavarny.html

http://www.ibrno.cz/historie/755-slavne-brnenske-kavarny.html

http://brno.idnes.cz/doufam-ze-otevreni-avionu-doprovodi-velka-show-napsal-majitel-berousek-1nw-/brno-zpravy.aspx?c=A090422_151012_brno_dmk

http://brno.idnes.cz/doufam-ze-otevreni-avionu-doprovodi-velka-show-napsal-majitel-berousek-1nw-/brno-zpravy.aspx?c=A090422_151012_brno_dmk

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-avion-zustal-bez-dotace20100402.html

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-avion-zustal-bez-dotace20100402.html

http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/jihomoravsky/clanek.phtml?id=695521

83

http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Funkcionalisticky-hotel-Avion-v-Brne-ceka-oprava-

podle-Jiricne.html

[48] Vila Tugendhat. Archiweb [online]. 2011 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z:


[49] Národní klenoty: Vila Tugendhat - srdce z onyxu. Česká televize [online]. 2011

[cit. 2013-04-09]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-

narodni-klenoty/211563235200011-vila-tugendhat-srdce-z-onyxu/video/

[50] PO ODCHODU RODINY. Vila Tuhendhat [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-09].

Dostupné z: http://www.tugendhat.eu/cz/dum/po-odchodu-rodiny.html

[51] 60. LÉTA. Vila Tuhendhat [online]. 2010-2013 [cit. 2013-04-09]. Dostupné z:

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/60-leta.html

[52] C102 - Zemanova kavárna 1925-1926. BAM: Brněnský architektonický


http://www.bam.brno.cz/objekt/c102-zemanova-kavarna?filter=code

[53] Slavnou brněnskou Zemanovu kavárnu opraví, bude v ní luxusní

restaurace. IDnes.cz: Brno a Jižní Morava [online]. 2011 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

http://brno.idnes.cz/slavnou-brnenskou-zemanovu-kavarnu-opravi-bude-v-ni-luxusni-

restaurace-1o8-/brno-zpravy.aspx?c=A111025_1674254_brno-zpravy_bor

[54] Nový název, nový interiér. Zemanova kavárna se po rekonstrukci otevřela. Česká

televize: Televizní studio Brno [online]. 2012 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z:

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/190122-novy-nazev-novy-

interier-zemanova-kavarna-se-po-rekonstrukci-otevrela/

[55] C109 - Obchodní dům firmy Baťa (OD Centrum) 1930-1931. BAM: Brněnský


http://www.bam.brno.cz/objekt/c109-obchodni-dum-firmy-bata-od-centrum?filter=code

[56] Jízdné - výtah z ceníku IDS JMK. DPMB: Dopravní podnik města Brna

a.s. [online]. 2012 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z:

http://www.dpmb.cz/default.aspx?seo=jizdne

http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Funkcionalisticky-hotel-Avion-v-Brne-ceka-oprava-podle-Jiricne.html

http://www.stavbaweb.cz/Novinky/Funkcionalisticky-hotel-Avion-v-Brne-ceka-oprava-podle-Jiricne.html


http://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/211563235200011-vila-tugendhat-srdce-z-onyxu/video/

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10361869257-narodni-klenoty/211563235200011-vila-tugendhat-srdce-z-onyxu/video/

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/po-odchodu-rodiny.html

http://www.tugendhat.eu/cz/dum/60-leta.html

http://www.bam.brno.cz/objekt/c102-zemanova-kavarna?filter=code

http://brno.idnes.cz/slavnou-brnenskou-zemanovu-kavarnu-opravi-bude-v-ni-luxusni-restaurace-1o8-/brno-zpravy.aspx?c=A111025_1674254_brno-zpravy_bor

http://brno.idnes.cz/slavnou-brnenskou-zemanovu-kavarnu-opravi-bude-v-ni-luxusni-restaurace-1o8-/brno-zpravy.aspx?c=A111025_1674254_brno-zpravy_bor

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/190122-novy-nazev-novy-interier-zemanova-kavarna-se-po-rekonstrukci-otevrela/

http://www.ceskatelevize.cz/zpravodajstvi-brno/zpravy/190122-novy-nazev-novy-interier-zemanova-kavarna-se-po-rekonstrukci-otevrela/

http://www.bam.brno.cz/objekt/c109-obchodni-dum-firmy-bata-od-centrum?filter=code

http://www.dpmb.cz/default.aspx?seo=jizdne

84

[57] Exkurze. BVV: Veletrhy Brno [online]. 2013 [cit. 2013-04-18]. Dostupné z:

http://www.bvv.cz/navstevnici/exkurze/

[58] Pro návštěvníky. Vila Tugendhat [online]. 2010 - 2013 [cit. 2013-04-19]. Dostupné

z: http://www.tugendhat.eu/cz/pro-navstevniky.html

[59] Kontakty. Pavillon restaurant [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z:

http://www.restaurant-pavillon.cz/pavillon.php#kontakty

[60] Půjčovna kompenzačních pomůcek. Oblastní charita Brno [online]. 2013 [cit.

2013-04-23]. Dostupné z: http://brno.charita.cz/sluzby-pro-seniory/charitni-

osetrovatelska-sluzba/pujcovna-kompenzacnich-pomucek/

[61] Základní informace o poště Brno 2. Posty-psc.cz: PSČ měst a obcí [online]. 2013

[cit. 2013-04-27]. Dostupné z: http://www.posty-psc.cz/60200/posta-brno-2/

[62] Pobočky - Jihomoravský kraj. Čedok: cestovní kancelář [online]. 2013 [cit. 2013-

04-27]. Dostupné z: http://www.cedok.cz/kontakty/jihomoravsky-kraj.aspx

[63] Česká spořitelna, a.s. Firmy.cz [online]. 1996-2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:

http://www.firmy.cz/detail/219089-ceska-sporitelna-brno-mesto.html

[64] Kavárna savoy. Savoy: Coffee & Restaurant [online]. 2012 [cit. 2013-04-27].

Dostupné z: http://www.savoy-brno.cz/kontakty.htm

[65] Pobočky a bankomaty. KB: Komerční banka [online]. 2013 [cit. 2013-04-27].

Dostupné z: http://kb.cz/pobocky-

bankomaty/cs/hledani.x?placeType=0&placeId=413&inOffices=true&day=0&province

Id=3&countyId=0&detail

[66] BAŤA: pobočka Brno-město. Firmy.cz [online]. 1996-2013 [cit. 2013-04-27]. Dostupné z:

http://www.firmy.cz/detail/449296-bata-brno-mesto.html

[67] Kontakt. Centrum: textil a oděvy s tradicí [online]. 2013 [cit. 2013-04-27].

Dostupné z: http://www.od-centrum.cz/kontakt.html

[68] NĚMEC, Jan. SKarta je mrtvá. Zrušíme ji klidně s opozicí, zní z ODS.

Aktuálně.cz [online]. 19. 4. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z:

http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=777351

http://www.bvv.cz/navstevnici/exkurze/

http://www.tugendhat.eu/cz/pro-navstevniky.html

http://www.restaurant-pavillon.cz/pavillon.php#kontakty

http://brno.charita.cz/sluzby-pro-seniory/charitni-osetrovatelska-sluzba/pujcovna-kompenzacnich-pomucek/

http://brno.charita.cz/sluzby-pro-seniory/charitni-osetrovatelska-sluzba/pujcovna-kompenzacnich-pomucek/

http://www.posty-psc.cz/60200/posta-brno-2/

http://www.cedok.cz/kontakty/jihomoravsky-kraj.aspx

http://www.firmy.cz/detail/219089-ceska-sporitelna-brno-mesto.html

http://www.savoy-brno.cz/kontakty.htm

http://kb.cz/pobocky-bankomaty/cs/hledani.x?placeType=0&placeId=413&inOffices=true&day=0&provinceId=3&countyId=0&detail



http://www.firmy.cz/detail/449296-bata-brno-mesto.html

http://www.od-centrum.cz/kontakt.html

http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=777351

85

Přílohy

Příloha 1: Mapa města Brna s vyznačenými funkcionalistickými památkami – sever,

1:25000 (zdroj: http://chalooopka.unas.cz/palm/brno_all.jpg, vlastní úprava) .............. 86

Příloha 2: Mapa města Brna s vyznačenými funkcionalistickými památkami – jih,

1:25000 (zdroj: http://chalooopka.unas.cz/palm/brno_all.jpg, vlastní úprava) .............. 87

Příloha 3: Mapa Brna s číselně vyznačenými památkami pro trasu podle jejich postupné

návštěvy, 1:15000 (zdroj: http://www.brnomesto.eu/mapa-brno.htm, vlastní úprava) .. 88

86

Příloha 1: Mapa města Brna s vyznačenými funkcionalistickými památkami – sever, 1:25000 (zdroj: http://chalooopka.unas.cz/palm/brno_all.jpg, vlastní úprava)

87

Příloha 2: Mapa města Brna s vyznačenými funkcionalistickými památkami – jih, 1:25000 (zdroj: http://chalooopka.unas.cz/palm/brno_all.jpg, vlastní úprava)

88

Číselný seznam jednotlivých památek

vyznačených v mapě podle roku

výstavby

1 – MÜNZOVA VILA, Hroznová 19

(1924-1926)

2 – KREMATORIUM, Jihlavská 1

(1925-1930)

3 – KUDELŮV RODINNÝ DŮM,

Klácelova 10 (1926-1927)

4 – SKUPINA MĚSTSKÝCH

MALOBYTOVÝCH DOMŮ,

Nováčkova 2-10, Svitavská 2, Svitavské

nábřeží 49-57 (1926-1927)

5 – PALÁC MORAVA, Divadelní 3

(1926-1929)

6 - KOLONIE NOVÝ DŮM, Bráfova

109 a 111, Drnovická 2–10, Petřvaldská

2–10, Šmejkalova 144–148 (1927-1928)

7 - FUCHSŮV RODINNÝ DŮM,

Hvězdárenská 2 (1927-1928)

8 - KAVÁRNA ERA, Zemědělská 30

(1927-1929)

9 – HUSŮV SBOR, Botanická 1 (1927-

1929)

10 – MALOBYTOVÁ KOLONIE,

Gallašova 2-10, Grmelova 6-10 (1927-

1931)

11 – MALOBYTOVÉ DOMY

DRUŽSTEV STAVOG A

BLAHOBYT, Pod kaštany 26–30,

Tábor 28a/b/c, 34a/b/c, Kounicova 89–

93 (1927-1932)

12 – VILA NEUMARK, Vinařská 38

(1928-1929)

13 – KINO AVIA, Štolcova 6 (1928-

1929)

14 – MASARYKŮV STUDENTSKÝ

DOMOV, Cihlářská 21 (1928-1930)

15 – HAASOVA VILA, Lipová 43

(1929-1930)

16 – VILA STIASSNY, Hroznová 14

(1929-1930)

17 – KROHŮV RODINNÝ DŮM,

Sedlákova 45 (1929-1930)

18 – NĚMECKÁ DÍVČÍ ŠKOLA,

Jugoslávská 126 (1929-30)

19 – MĚSTSKÉ LÁZNĚ, Zábrdovická

13 (1929-1932)

20 – ŠILHANOVO SANATORIUM,

Veveří 125 a 127 (1929-1935)

21 – ŠKOLA PRO ŽENSKÁ

POVOLÁNÍ VESNA A DOMOV

ELIŠKY MACHOVÉ, Lipová 16 a 18

(1930)

22 – EISLEROVA VILA, Neumannova

10 (1930)

89

23 – OBYTNÝ DŮM DRUŽSTVA

FREUNDSCHAFT, Rybářská 10

(1930-1931)

24 – SLAVÍKOVA VILA, Tůmova 15

(1930-1931)

25 – OBCHODNÍ A OBYTNÝ DŮM

F. WITTREICHA A H. DEUTSCHE,

Masarykova 19-21 (1930-1931)

26 – MALOBYTOVÁ KOLONIE, Jana

Svobody 15 a 17, Trávníčkova 3 a 5,

Vranovská 22–28, Zubatého 4 a 6

(1930-1931)

27 – MASARYKOVA ČESKÁ

OBECNÁ ŠKOLA CHLAPECKÁ A

DÍVČÍ, Zemědělská 29 (1930-1931)

28 – MASARYKOVA NĚMECKÁ

LIDOVÁ VYSOKÁ ŠKOLA,

Janáčkovo náměstí 2a (1931)

29 – MALOBYTOVÁ KOLONIE,

Purkyňova 48 a 50, Skácelova 23-69,

Vodova 51 a 53 (1931-1933)

30 – BAASOVA VILA, Lipová 22

(1932)

31 – VŠEOBECNÝ PENZIJNÍ ÚSTAV

(NEJVYŠŠÍ SOUD ČR), Burešova 20

(1932)

32 – TYRŠOVY ŠKOLY, Kuldova 38

(1932)

33 – KYSELKŮV RODINNÝ DŮM,

Tomešova 4a (1932)

34 – ŽÁČKŮV RODINNÝ DŮM,

Lipová 17 (1932-1933)

35 – POLÁŠKOVA VILA, Barvičova

56 (1932-1933)

36 – KRANZŮV RODINNÝ DŮM,

Alešova 24 (1933-1935)

37 – SKUPINA RODINNÝCH DOMŮ,

Rezkova 28-40 (1933-1936)

38 – SYNAGOGA AGUDAS ACHIM,

Skořepka 13 (1934)

39 – RODINNÉ DOMY, Střední 27-51

(1934-1936)

40 – PATOČKOVA VILA, Kaplanova

11 (1935-1936)

41 – MÍČKŮV RODINNÝ DŮM,

Zeleného 5a (1935-1936)

42 – ZEMSKÁ POJIŠŤOVNA,

Benešova 2 a 4, Malinovského nám. 4

(1935-1937)

43 – ADMINISTRATIVNÍ BUDOVA

ALPA, Palackého třída 158 (1936)

44 – PETRÁKOVA VILA, Marie

Pujmanové 4 (1936)

45 – VILA LÖW BEER, Kalvodova 8

(1936)

90

46 – FRIEDMANŮV NÁJEMNÍ A

OBCHODNÍ DŮM, Česká 12 (1936)

47 – NÁJEMNÍ DŮM L. BLUMA,

Kamenomlýnská 14 (1936)

48 – SKUPINA MĚSTSKÝCH

MALOBYTOVÝCH DOMŮ,

Rennenská 1-13, Dvorského 4-12

(1936-1937)

49 – TESAŘOVA VILA, Hroznová 18

(1937)

50 – NÁJEMNÍ DŮM DR. KARLA

PURA, Údolní 25 (1937)

51 – ZEMSKÉ VOJENSKÉ

VELITELSTVÍ, Kounicova 65 (1937)

52 – NÁJEMNÍ DOMY, Kotlářská 34–

50 (1939)

53 – NÁJEMNÍ DOMY, Kounicova 60-

64, Tábor 42a-50d (1946-1948)

54 – DĚTSKÁ NEMOCNICE,

Černopolní 9 (1947-1954)

Zdroj: Seznam funkcionalistických staveb v

Brně. In: Wikipedia: the free

encyclopedia [online]. San Francisco (CA):

Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-

04-23]. Dostupné z:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_funkcional

istick%C3%BDch_staveb_v_Brn%C4%9B

91

Abecední seznam památek

zařazených do vytvořené trasy

A – VÝSTAVIŠTĚ, Pisárky (1926-

1928)

B – POŠTA NA HLAVNÍM

NÁDRAŽÍ, Nádražní ulice č.7 (1937-

1938)

C – BUDOVA ČEDOKU, Nádražní

ulice 10 a 12, Bašty č.2 (1927-1928)

D – BÝVALÁ POJIŠŤOVNA

RIUNIONE, Nádražní ulice č. 2 (1936-

1938)

E – ČESKÁ SPOŘITELNA, Jánská 4-

10 (1937-1939)

F – PALÁC ALFA, Jánská 11 a 13,

Poštovská 10, 8, 6, a 4 (1929-1937)

G – KAVÁRNA SAVOY, Běhounská

9, Jakubské náměstí č.1 (1928-1929)

H – KOMERČNÍ BANKA, náměstí

Svobody č.21 (1928-1930)

I – OBCHODNÍ DŮM BAŤA, Česká 4

(1934)

J – CONVALARIA, Česká 19-21,

Veselá 26 (1937-1939)

K – HOTEL AVION, Česká 20 (1926-

1927)

L – VILA TUGENDHAT, Černopolní

45 (1928-1930)

M – OBCHODNÍ DŮM CENTRUM,

Kobližná 24 (1930-1931)

N – ZEMANOVA KAVÁRNA, Koliště

(1925)

Zdroj: KUDĚLKOVÁ, Lenka. Po stopách

funkcionalismu. Brno: Brno: Centrála

cestovního ruchu - Jižní Morava, 2009, 20 s.

ISBN 978-80-260-3282-3. Dostupné z:

www.jizni-morava.cz/doc/mat/5628.pdf.

průvodce.

92

Legenda:

1 – Brněnské výstaviště

2 – Pošta na Hlavním nádraží

3 – Budova Čedoku

4 – Bývalá pojišťovna Riunione

5 – Česká spořitelna na Orlí

6 – Alfa Passage

7 – Kavárna Savoy

8 – Komerční banka na náměstí

Svobody

9 – Obchodní dům Baťa

10 – Convalaria

11 – Hotel Avion

12 – Vila Tugendhat

13 – Obchodní dům Centrum

14 – Zemanova kavárna

Příloha 3: Mapa Brna s číselně vyznačenými památkami pro trasu podle jejich postupné návštěvy, 1:15000 (zdroj:

http://www.brnomesto.eu/mapa-brno.htm, vlastní úprava)

funkcionalistické stavby v brně a jejich přístupnost pro

Documents