UvA-DARE is a service provided by the library of the University of Amsterdam (http://dare.uva.nl)

UvA-DARE (Digital Academic Repository)

Finding phonological features in perception

Chládková, K.

Link to publication

Citation for published version (APA):Chládková, K. (2014). Finding phonological features in perception.

General rightsIt is not permitted to download or to forward/distribute the text or part of it without the consent of the author(s) and/or copyright holder(s),other than for strictly personal, individual use, unless the work is under an open content license (like Creative Commons).

Disclaimer/Complaints regulationsIf you believe that digital publication of certain material infringes any of your rights or (privacy) interests, please let the Library know, statingyour reasons. In case of a legitimate complaint, the Library will make the material inaccessible and/or remove it from the website. Please Askthe Library: https://uba.uva.nl/en/contact, or a letter to: Library of the University of Amsterdam, Secretariat, Singel 425, 1012 WP Amsterdam,The Netherlands. You will be contacted as soon as possible.

Download date: 19 Feb 2020

S H R N U T Í

Vetšina objektu ve svete okolo nás je spojena s abstraktními pojmy. Kon-krétní objekt je tedy fyzickou realizací abstraktní kategorie. Napríklad,objekt vyobrazený na zadní strane prebalu této dizertace je asociován spojmem “Rubikova kostka”. Dále, každý fyzický objekt má radu vlast-ností, z nichž nekteré jsou kontrastivní, což znamená, že daný objektodlišují od ostatních objektu spojených s jinými pojmy. Mezi vlastnostiobjektu patrí: tvar krychle, šest ruzných barev, rotující cásti.

Hlásky jsou jako objekty. Hlásky, nebo seskupení hlásek, jsou spojenys abstraktními pojmy. Hláska je tedy fyzickou realizací abstraktní ka-tegorie. Napríklad, zvuk, který vyslovuje mluvcí na zadní strane pre-balu této dizertace, je samohláska ‘o’ (fonetici ji píší jako [o:]) a tatoje v nekterých jazycích asociována s pojmem “výraz obdivu”. Podobne,samohlásku [o:] najdeme také v seskupení hlásek [fo:r], které je v ceš-tine asociováno s pojmem “krátké vyprávení, jehož úcelem je pobavit”.Každá hláska má radu vlastností, z nichž nekteré jsou kontrastivní, cožznamená, že odlišují danou hlásku od ostatních hlásek spojených s ji-nými pojmy. Hláska [o:] je charakterizována neprerušovaným, hlasitýmakustickým signálem, je relativne dlouhá, produkovaná se zaoblenýmirty, a má znacné množství energie v nízkých frekvencích. Vlastnosti hlá-sek, které jsou kontrastivní, se nazývají fonologické rysy.

Je dobre známo, jaké vlastnosti každá hláska má, protože mluvcí mu-žeme nahrát a jejich hlásky potom na pocítaci akusticky zanalyzovat.Nicméne, doposud není zcela jasné, jak jsou hlásky vlastne vnímány.Ješte nebylo prokázáno, jestli lidé pri vnímání reci rozeznávají každýkontrastivní rys hlásek jednotlive, nebo jestli okamžite rozeznají hláskujako jeden celistvý segment bez toho, aniž by museli poznat každý z je-jích kontrastivních rysu zvlášt’. V této dizertacní práci, nazvané Pátránípo fonologických rysech v percepci, jsme se tuto záhadu pokusili vyrešit –zkoumali jsme, jestli fonologické rysy existují jako abstraktní kategoriebehem procesu vnímání reci. Obrázek na následující strane znázornuje,jak by mohlo vnímání reci vypadat s fonologickými rysy a bez nich.

Abychom zjistili, jestli lidé vnímají hlásky prostrednictvím fonologic-kých rysu, a jestli si hlásky jako skupiny fonologických rysu i osvojují,provedli jsme radu experimenu s reálnými a s virtuálními posluchaci.Zde je duležité si uvedomit, že když prehrajeme zvuk [o:] a zeptámese posluchace, co slyšel, témer jiste odpoví, že slyšel /o:/, tedy, pojme-nuje danou hlásku jako jeden celistvý segment. Deje se tak proto, žehlásky jako segmenty jsou explicitne oznaceny, cili mají jména, kteráznají všichni mluvcí daného jazyka (uvedomme si, že abeceda obsahuje

137

138 shrnutí

fyzický svět:nepřerušovaný hlasitýsignál s nízkoufrekvencí a dlouhým trváním,produkovaný se zaoblenými rty

asociovanýpojem:

“výraz obdivu”

vnímanékategorie:

/plynulost/+/zaoblenost/+ /dlouhé trvání/

zvuk [oː]

Proces porozumění řeči s fonologickými rysy

fyzický svět:nepřerušovaný hlasitýsignál s nízkoufrekvencí a dlouhým trváním,produkovaný se zaoblenými rty

asociovanýpojem:

“výraz obdivu”

vnímanékategorie:

/oː/

zvuk [oː]

... a bez fonologických rysů

jména pro témer všechny hlásky daného jazyka). Na druhou stranu, fo-nologické rysy nemají žádná oznacení ci jména, která by znal každýbežný uživatel jazyka. Z tohoto duvodu je tedy nemožné, zeptat se po-sluchace, jestli vnímá hlásku [o:] prostrednictvím jejích fonologickýchrysu (t.j. jako kategorii /plynulost/ plus kategorii /zaoblenost/ plus ka-tegorii /dlouhé trvání/), nebo jestli tuto hlásku vnímá jako jeden celistvýsegment (t.j. jako kategorii /o:/).

V našich experimentech jsme se tedy úcastníku prímocare neptali,jestli slyší fonologické rysy. Namísto toho jsme použili radu behavio-rálních, elektrofyziologických a výpocetních metod, které nám umož-nily odhalit, jak lidé vnímají rec. Napríklad jsme testovali percepci zvu-kových segmentu, které nemají v daném jazyce žádné jméno a nejsouspojeny s žádným pojmem, ale které obsahují nekteré z rysu prítom-ných v hláskách materského jazyka našich posluchacu. Usuzovali jsme,že pokud budou lidé schopni poslechove kategorizovat takové neznámézvuky stejne, jako kategorizují zvuky svého materského jazyka, bude toznamenat, že fonologické rysy existují jako percepcní kategorie.

Výsledky našich experimentu naznacují, ze dospelí posluchaci vskutkuvnímají hlásky prostrednictvím fonologických rysu. Napríklad, zvuk jakoje [o:] je vnímán prostrednictvím svých fonologických rysu /plynulost/+ /zaoblenost/ + /dlouhé trvání/ (viz. levá cást obrázku výše). Tentovýsledek je také znázornen na prebalu této knihy, kde je fyzický objekt

vnímán jako skupina kontrastivních rysu /krychle/ + /barvy/ +/ro-tace/.

Naše zjištení dále ukazují, že behem pozorumení reci rozeznávají po-sluchaci ty fonologické rysy, které mají kontrastivní funkci v jejich vlast-ním jazyce. Napríklad, pokud by – v imaginárním jazyce – byl zvuk [o:]vždycky vyslovován se špickou jazyka vystrcenou z úst, rodilý mluvcítakového jazyka by pravdepodobne vnímal [o:] jako /plynulost/ + /za-oblenost/ + /dlouhé trvání/ + /jazyk venku/. Pro znázornení tohotovýsledku použijeme opet náš oblíbený objekt. Pokud by – v imaginár-

shrnutí 139

ním svete – mela úplne každá nejen rotující cásti, ale bylo by možnéji i celou zmackat, byla by pravdepodobne vnímána jako /krychle/ +/barvy/ + /rotace/ + /stlacitelnost/.

A nakonec, výsledky našich výpocetních simulací ukazují, že kdyžsi virtuální nemluvnata osvojují jazyk, tak se nejprve ucí interpretovathlásky jako celistvé segmenty, ale po dostatecné zkušenosti se svým ma-terským jazykem si vytvorí abstraktní kategorie i pro fonologické rysytechto hlásek. Velmi malé díte tedy možná nejrpve vnímá zvuk [o:] jakojeden celistvý segment /o:/. Jak se ale setkává s mnoha ruznými instan-cemi hlásky [o:] a se všemi dalšími hláskami a slovy svého jazyka, takprijde na to, že hláska [o:] má fonologické rysy /plynulost/ + /zaob-lenost/ + /dlouhé trvání/, které ji odlišují od hlásky jako je [e:], ježnení vyslovována se zaoblenými rty, nebo od hlásky jako je [p], jež neníplynulá ani dlouhá. I tento výsledek znázorníme na Rubikove kostce.Zpocátku muže díte vnímat jako jeden celek, ale jak získává zkuše-nosti s okolním svetem, prijde na to, že tento objekt má kontrastivnírysy /krychle/ + /barvy/ + /rotace/, které jej odlišují od objektu jakoje , jenž nemá rotující cásti, nebo od objektu jako je , jenž nemárotující cásti ani tvar krychle.

Pro zrekapitulování, výzkum popsaný v této dizertacní práci mel zacíl objasnit roli fonologických rysu v procesu porozumení reci. Naševýsledky naznacují, že fonologické rysy jsou percepcními kategoriemi,skrze než posluchaci vnímají rec. Naše zjištení dále svedcí o tom, zeuživatelé jazyka se naucí rozpoznávat ty fonologické rysy, které jsou re-levantní v jejich vlastním jazykovém prostredí.

Všechny odkazy na percepci objektu mají za úcel pouze ilustrovat naše zjištení o per-cepci reci na príkladech, jež jsou bližší bežnému ctenári. Naše závery nejsou mínenyjako závery o percepci objektu obecne.