f - european commissionec.europa.eu/environment/water/water-framework/pdf/... · v plánech povodí...

CS CS

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne XXX

[…](2012) XXX draft

7/30

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Členský stát: Česká republika

Průvodní dokument k

ZPRÁVĚ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

týkající se provádění rámcové směrnice o vodě (2000/60/ES) Plány povodí

1

1. OBECNÉ ÚDAJE

Obrázek 1.1: Mapa oblastí povodí

Mezinárodní oblasti povodí (v rámci EU)

Mezinárodní oblasti povodí (mimo EU)

Národní části oblastí povodí (v rámci EU)

Země (mimo EU)

Pobřežní vody

Zdroj: WISE, Eurostat (hranice zemí)

2

Česká republika má celkovou plochu 78 866 km ² a 10,5 milionů obyvatel. Nejvýznamnějším

hospodářským odvětvím je stále strojírenství, zejména výroba automobilů, obráběcích strojů

a strojírenských výrobků. Na východě země, na Moravě, je důležitý železárenský a ocelářský

průmysl. Orná půda pokrývá přibližně 39 % rozlohy země, jiná zemědělská půda 15 % a lesy

33 %. K hlavním plodinám patří kukuřice, cukrová řepa, brambory, pšenice, ječmen a žito.

Území České republiky leží ve třech mezinárodních oblastech povodí (OP): povodí Dunaje,

povodí Labe a povodí Odry.

Informace o rozloze národních částí oblastí povodí, včetně zemí sdílejících povodí, jsou

uvedeny v následující tabulce:

OP Název Rozloha

(km2)

Země sdílející

povodí

CZ_1000 Dunaj (Danube) 21 688 AT, PL, SK

CZ_5000 Labe (Elbe) 49 933 AT, DE, PL

CZ_6000 Odra (Oder) 7 246 DE, PL

Tabulka 1.1: Přehled oblastí povodí České republiky

Zdroj: Plány oblasti povodí oznámené WISE1: http://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/wfdart13

Podíl České republiky na příslušných oblastech povodí je 2,7 % (Dunaj), 33,7 % (Labe) a 5,9

% (Odra).

Název

mezinárodní

oblasti povodí

Národní část

oblasti povodí Země sdílející

povodí

Kategorie koordinace

1

km² %

Dunaj CZ_1000 AT, PL, SK 21 688 2,7

Labe CZ_5000 AT, DE, PL 49 933 33,7

Odra CZ_6000 DE, PL 7 278 5,9

Tabulka 1.2: Povodí přesahujících hranice států podle kategorií (viz pracovní dokument útvarů Komise oddíl

8.1) a procentní podíl v České republice2

Kategorie 1: Dohoda o spolupráci, orgán pro spolupráci, platný plán povodí.

Kategorie 2: Dohoda o spolupráci, fungující orgán pro spolupráci.

Kategorie 3: Platná dohoda o spolupráci.

Kategorie 4: Formálně spolupráce nefunguje.

Zdroj: Srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních povodí v EU.

1 V této příloze jsou uvedeny údaje, které nahlásil členský stát WISE, a tyto údaje mohly být od přijetí

plánů povodí aktualizovány. Z toho důvodu mohou existovat určité nesrovnalosti mezi údaji uvedenými v

plánech povodí a WISE.

2 Kategorizace stanovená na základě srovnávací studie EK týkající se vlivů a opatření v plánech hlavních

povodí v EU (úloha 1b: mezinárodní koordinační mechanismy).

http://cdr.eionet.europa.eu/cz/eu/wfdart13

3

2. SITUACE OHLEDNĚ OHLÁŠENÍ PLÁNU POVODÍ A PLNĚNÍ

POŽADAVKŮ

2.1 Přijetí plánů povodí

Plány povodí v České republice byly vypracovány na třech úrovních:

Plány A – mezinárodní plány povodí

Plány B – plány národních částí mezinárodních povodí

Plány C – plány oblastí povodí.

Všechny plány, tj. plány národních částí mezinárodních povodí, mezinárodní plány povodí i

plány oblastí povodí, byly schváleny.

Mezinárodní plány povodí schválili vedoucí delegací komisí pro ochranu Dunaje, Labe a

Odry (Labe – 2. října 2009, Dunaj – 10. prosince 2009, Odra – 12. března 2010). Plány

oblastí povodí schválily krajské orgány (v různých termínech do 22. prosince 2009).

2.2 Hlavní přednosti a slabiny

Hlavní přednosti plánů jsou tyto:

Obsah a všechny metodiky při přípravě plánů povodí (včetně těch, které se týkají

vymezení vodních útvarů, charakterizace, vyhodnocení dopadů a vlivů, posouzení

rizik, stanovení programů monitorování a posouzení stavu) byly na vnitrostátní úrovni

koordinovány.

Hlavní vnitrostátní cíle v oblasti životního prostředí byly koordinovány v rámci

mezinárodního plánu povodí.

U všech tří úrovní plánů povodí se uskutečnila veřejná konzultace a vhodné

připomínky byly do plánů zapracovány3.

Většina významných vlivů byla jednoznačně určena.

Metodiky pro posouzení chemického stavu povrchových vod a podzemních vod

vycházejí z pokynů CIS a byly srozumitelně vysvětleny (povrchové vody pouze

v plánech C).

Fyzikálně-chemické kvalitativní složky byly posouzeny u všech útvarů povrchových

vod.

3 Jak uvedly české orgány, i když nepředložily podrobné údaje.

4

V plánech C byly připraveny seznamy výsledků posouzení a plánovaných opatření

pro jednotlivé vodní útvary (povrchové a podzemní vody). Všechna plánovaná

opatření mají jasnou spojitost s konkrétním vodním útvarem.

Hlavní slabiny plánu jsou tyto:

Různé úrovně plánů nejsou dostatečně harmonizovány.

Pro biologické posouzení nebyly stanoveny žádné typově specifické referenční

podmínky.

Pro posouzení složek biologické kvality nebyly použity výsledky mezikalibračního

porovnání.

Ekologický potenciál nebyl vymezen u vodních toků, pouze u silně ovlivněných jezer

(nádrží).

Posouzení ekologického stavu bylo dost zjednodušeno – složky biologické kvality

byly použity pouze pro bentické bezobratlé a v některých případech pro ryby a

chlorofyl a.

V plánech povodí nebyly uvedeny žádné vztahy mezi složkami biologické kvality a

fyzikálně-chemickými kvalitativními složkami.

Mnohá opatření jsou pouze obecné povahy nebo jsou plánována pro příští cyklus

plánů povodí.

U některých opatření v plánech povodí nebyl jasně stanoven orgán odpovídající za

jejich provádění.

3. SPRÁVA

3.1 Harmonogram provádění

Všechny plány povodí byly zaslány Komisi dne 22. března 2010 a několik z nich (např.

plány B, soubory týkající se útvarů povrchových vod či chráněných oblastí) byly předloženy

znovu v období od dubna do prosince 2010.

Konzultace podle článku 14 rámcové směrnice o vodě proběhly takto:

Časový plán a program prací: 30/11/2006

Významné problémy hospodaření s vodou: 30/09/2007

Návrhy plánů povodí: 22/12/2008

5

3.2 Správní opatření – oblasti povodí a příslušné orgány

V České republice byly připraveny tři různé úrovně plánů: i) Mezinárodní plány povodí pro

Dunaj, Labe a Odru (plány A), koordinované příslušnými mezinárodními komisemi pro

jednotlivá povodí, ii) plány národních částí mezinárodních povodí Dunaje, Labe a Odry

(plány B), koordinované ministerstvem životního prostředí, a iii) osm plánů oblastí povodí

(plány C), koordinovaných českou komisí pro plánování v oblasti vod.

Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí. Kvůli zeměpisné

poloze státních hranic se malé části oblastí povodí (oblasti povodí Dunaje a Odry) nacházejí

odděleně od hlavní plochy povodí a v prvních plánech byly připojeny k oblasti povodí Labe,

v důsledku čehož byly vypracovány plány pro osm oblastí povodí (plány C). Plány národních

částí mezinárodních povodí (plány B) však zahrnují všechny významné části oblastí povodí,

včetně těchto malých oddělených oblastí. Česká republika oznámila, že ve druhém cyklu

plánů povodí bude vypracováno deset plánů dílčích povodí.

3.3 Plány povodí – struktura, úplnost, právní postavení

Struktura všech tří plánů národních částí mezinárodních povodí ČR (plány B) se řídí

strukturou plánu mezinárodního povodí Labe a v plánech je uveden především stručný

přehled výsledků, zatímco další informace lze nalézt v plánech oblastí povodí (plány C).

Plány národních částí mezinárodních povodí odkazují na příslušné mezinárodní plány, které

jsou k dispozici na těchto adresách:

Dunaj: www.icpdr.org/participate

Labe: www.ikse-mkol.org

Odra: www.mkoo.eu

Ministerstva životního prostředí a zemědělství jsou příslušnými orgány pro provádění

rámcové směrnice o vodě. K dalším státním orgánům zúčastněným v procesu jsou

ministerstvo dopravy, ministerstvo zdravotnictví a další ministerstva, která mají specifické

úkoly v oblasti vodohospodářství vyplývající z rámcové směrnice o vodě a ze souvisejících

směrnic. Za přijetí plánů dílčích povodí odpovídají krajské orgány.

Vnitrostátní přístup k provádění rámcové směrnice o vodě byl dodržen na celém území České

republiky, mezi jednotlivými oblastmi povodí nebo dílčími povodími nebyly shledány žádné

zvláštní rozdíly.

Požadavky rámcové směrnice o vodě byly implementovány do českých právních předpisů

zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění

zákona č. 150/2010 Sb.

Plány národních částí mezinárodních povodí (úroveň B) schvaluje vláda a plány oblastí

povodí (úroveň C) schvalují kraje.

Právní účinek stávajících plánů povodí z prvního plánovacího cyklu byl upraven. Jak

stávající plány národních částí mezinárodních povodí, tak regionální plány oblastí povodí

http://www.icpdr.org/participate

http://www.ikse-mkol.org/

http://www.mkoo.eu/

6

byly rozděleny na závaznou a nezávaznou (doporučenou) část. Závazné části byly schváleny

a zveřejněny ve formě legislativních aktů. Závazná část plánu národních částí mezinárodních

povodí byla schválena a konkrétně vydána ve formě nařízení vlády; závazné části

regionálních plánů oblastí povodí byly schváleny a vydány v podobě nařízení rady kraje.

Závazné části výše uvedených plánů jsou závazné pro všechny.

Právní status příštích plánů povodí zřejmě projde změnou, bude se jednat o odvětvové plány,

které mají stejné postavení jako plány a programy v jiných odvětvích, např. v dopravě nebo

obchodu. Nebudou mít formu právního předpisu, a tudíž budou podřízeny všem platným

právním předpisům.

Plány povodí představují v současné době podkladové dokumenty pro výkon veřejné správy,

především pro postupy související s územním plánováním a se zákonem o vodě. Z toho

důvodu musejí orgány zapojené do postupů v rámci územního plánování a zákona o vodě

zohledňovat i stávající plány povodí. Požadavek „zohledňovat“ znamená, že orgány nemusí

jednat v souladu s plány povodí, pokud mohou poskytnout dostatečné odůvodnění, proč tak

nečiní; na druhé straně patří k požadavkům plánů povodí závazné vyjádření

vodohospodářských orgánů, které má právní účinek na všechny dotčené postupy. Samotné

plány povodí neznamenají práva a povinnosti pro jednotlivce, ale jsou závazné pro

vodohospodářské orgány a pro orgány územního plánování ve městech i na venkově. Práva a

povinnosti pro jednotlivce byly zavedeny jednotlivými rozhodnutími, která byla vydána,

změněna nebo zrušena na základě plánů povodí.

Současné plány povodí souvisejí se jednotlivými rozhodnutími. Stávající plány povodí v

prvním cyklu plánování, environmentální cíle a programy opatření jsou zahrnuty do závazné

části plánů povodí, a proto jsou závazné pro všechny, včetně orgánů vydávajících povolení.

Plány povodí, které jsou připravovány pro druhý cyklus plánování, nebudou formálně

závazné. Environmentální cíle v nich obsažené jsou však pro orgány v podstatě závazné,

neboť tyto cíle musí minimálně aplikovat na nová rozhodnutí. Kromě toho jsou povinny

přezkoumávat nebo zrušit stará rozhodnutí, která nejsou s těmito cíli v souladu.

3.4 Konzultace s veřejností, zapojení zúčastněných stran

Strategie na zapojení veřejnosti do procesu vypracování plánů povodí (zejména pokud jde o

dílčí povodí) byly vypracovány v roce 2005. Veřejnost se podílela již na přípravě těchto

strategií. Následně byly v letech 2006, 2007 a 2008 vypracovány podrobné akční plány na

zapojení veřejnosti, které se zaměřily na veřejné konzultace.

V průběhu přípravy plánů C proběhly konzultace s veřejností ve třech fázích: i) oznámení

časového plánu; ii) oznámení hlavních témat oblasti hospodaření s vodou a iii) oznámení

návrhu plánů C. Obdržené připomínky byly posouzeny a v příslušných dokumentech byly

provedeny změny. Připomínky se většinou týkaly navrhovaných opatření a návrhů ohledně

nových oblastí akumulace povrchových vod. Pravidelně rovněž byly pořádány krajské

semináře pro veřejnost i konkrétní skupiny hlavních uživatelů vody.

3.5 Mezinárodní spolupráce a koordinace

Česká republika je signatářem úmluv týkajících se ochrany Dunaje, Labe a Odry a smluvní

stranou jejich mezinárodních komisí. Otázky týkající se spolupráce v celém povodí a

7

přeshraniční problémy týkající se oblastí povodí se řeší v komisích sestavených na bilaterální

úrovni se Slovenskem, Německem, Rakouskem a Polskem. Během přípravy a vypracování

plánů povodí byly harmonizovány údaje týkající se společně sdílených vodních útvarů

(vymezení přeshraničních vodních útvarů, výsledky analýzy vlivů a dopadů, nebezpečí

nedosažení dobrého stavu, ekonomická analýza, vodohospodářská problematika a stav

vodních útvarů). Na úrovni příslušných mezinárodních komisí byly stanoveny nejdůležitější

mezinárodní environmentální cíle a tyto cíle byly schváleny v plánech národních částí

mezinárodních povodí.

4. CHARAKTERIZACE OBLASTÍ POVODÍ

4.1 Kategorie vod v oblastech povodí

Česká republika je vnitrozemský stát, takže jedinými kategoriemi vod v oblasti jsou řeky a

jezera (všechna jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Neexistují zde žádné brakické ani

pobřežní vody.

8

4.2 Typologie povrchových vod

OP Řeky Jezera Brakické Pobřežní

CZ_1000 54 10 0 0

CZ_5000 35 22 0 0

CZ_6000 31 8 0 0

Tabulka 4.2.1: Typy útvarů povrchových vod na úrovni oblasti povodí

Zdroj: WISE

Typologie povrchových vod byla vypracována pro řeky a jezera za použití abiotických

kritérií (systém A a B). Podle nejnovějších informací od českých orgánů nebyla provedena

validace biologických údajů, protože v době vypracování plánu povodí nebyly k dispozici

spolehlivé referenční podmínky. Referenční podmínky byly stanoveny expertním

posouzením pouze pro některé řeky a v omezeném rozsahu.

Návrh typově specifických referenčních podmínek byl vypracován až po uplynutí lhůty

stanovené Komisí. Typologie byla znovu prozkoumána během vypracovávání prvních plánů

povodí a změny byly schváleny v nové vyhlášce č. 49 ze dne 21. února 2011 o vymezení

útvarů povrchových vod. Typově specifické referenční podmínky vyhovující rámcové

směrnici o vodě budou využity při vypracovávání druhých plánů.

V plánech povodí nebyl oznámen ani zmíněn žádný podkladový dokument, s výjimkou názvu

nové vyhlášky (viz výše); v prvních plánech povodí nebyla použita nová typologie.

4.3 Vymezení útvarů povrchových a podzemních vod

OP

Povrchové vody Podzemní vody

Řeky Jezera

Počet Průměrná

délka (km) Počet

Průměrná

plocha

(km2)

Počet

Průměrná

plocha

(km2)

CZ_1000 316 16 16 3 54 436

CZ_5000 615 19 47 4 99 570

CZ_6000 138 14 8 2 20 406

Celkem 1069 17 71 4 173 509

Tabulka 4.3.1: Útvary povrchových vod, podzemních vod a jejich velikost

Zdroj: WISE

Vymezení útvarů povrchových vod bylo provedeno u všech významných vodních útvarů (řek

a jezer). Malé vodní útvary (řeky s plochou povodí menší než 10 km2 a nádrže s plochu menší

0,5 km2) nebyly vymezeny samostatně a byly považovány za součást vodního útvaru v

povodí, kde se nacházejí. Žádné z přírodních jezer nemělo rozlohu větší než 0,5 km2.

9

Všechna nahlášená jezera patří buď do kategorie silně ovlivněných vodních útvarů, nebo

umělých vodních útvarů.

4.4 Určení významných vlivů a dopadů

Vlivy, které by mohly být důvodem nedosahování dobrého stavu nebo potenciálu, se považují

za „dočasně“ významné. Dočasně významné vlivy jsou identifikovány při posuzování rizika a

pokud jsou potvrzeny i) konečným určením silně ovlivněného nebo umělého vodního útvaru

(regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy) nebo ii) výsledky posouzení

stavu/potenciálu (u všech ostatních vlivů), považují se za významné. Tato koncepce byla

aplikována jednotně na všechny oblasti povodí.

Povrchové vody:

Přezkum významných vlivů na povrchové vody v České republice zahrnuje:

bodové zdroje znečištění,

difúzní zdroje znečištění,

odběry a převádění vod,

regulaci odtoku a hydromorfologické úpravy,

jiné vlivy.

Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány) představovaly regulace

odtoku vody a hydromorfologické úpravy, difúzní zdroje znečištění a bodové zdroje

znečištění . Odběry nebyly zjištěny jako významný vliv u žádného útvaru povrchových vod.

Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:

všechny odtoky (v oblasti komunální, průmyslové, integrované prevence a

omezování znečištění aj., upravené i neupravené) o objemu vyšším než 6 000

m3/rok nebo 500 m

3/měsíc.

Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:

nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,

nadměrné emise fosforu uvolňovaného erozí,

pesticidy používané v zemědělství,

nadměrné emise síry z atmosférické depozice.

10

Emisní zatížení u dusíku, fosforu a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších

údajů4 v modelu. Emisní zatížení u pesticidů bylo zjištěno expertním posouzením.

Tyto odběry a převádění vod byly hodnoceny jako dočasně významné:

všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství,

chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo

500 m3/měsíc,

převádění vod (podle expertního posouzení5).

Tyto regulace odtoku vody a hydromorfologické úpravy byly hodnoceny jako dočasně

významné:

nádrže s kapacitou vyšší než 1 000 000 m3 nebo jiné důležité nádrže (podle

expertního posouzení),

překážky (hráze, jezy a další vodní díla) vyšší než 1 m,

plavební komory, protipovodňové hráze a odklánění vod (číselné údaje a

expertní posouzení),

fyzické úpravy koryt vodních toků (číselné údaje a expertní posouzení).

Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné:

teplovodní přivaděče, vodní doprava, strojírenské činnosti, odbahňování a jiné

(blíže neurčené).

Podzemní vody:

Přezkum významných vlivů na podzemní vody v České republice zahrnuje:

bodové zdroje znečištění,

difúzní zdroje znečištění,

odběry,

jiné vlivy (většinou těžba).

Nejčastější vlivy ve všech oblastech povodí (zdroj: národní plány B) představovaly difúzní

zdroje znečištění a bodové zdroje znečištění . Odběry byly identifikovány jako významný

vliv u 26 % útvarů podzemních vod v povodí Dunaje, u 21 % v povodí Labe a v povodí Odry

pouze u 5 %.

Tyto bodové zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:

4 V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.

5 V informacích zaslaných Komisi nebyly podrobnější údaje.

11

lokality se starou ekologickou zátěží s koncentrací nebezpečných látek vyšší

než mezní hodnota,

odtoky do podzemních vod (na základě expertního posouzení).

Tyto difúzní zdroje znečištění byly hodnoceny jako dočasně významné:

nadměrné emise dusíku ze zemědělství a atmosférická depozice,

pesticidy používané v zemědělství,

nadměrné emise síry z atmosférické depozice,

emisní zatížení z městských a průmyslových oblastí.

Emisní zatížení u dusíku a síry bylo vypočítáno ze statistických údajů a dalších údajů v

modelu. Emisní zatížení u pesticidů a emisní zatížení u městských a průmyslových oblastí

bylo zjištěno expertním posouzením.

Tyto odběry byly hodnoceny jako dočasně významné:

všechny odběry (zemědělství, dodávky vody pro veřejnost, strojírenství,

chlazení při výrobě elektřiny a lomy) o objemu vyšším než 6 000 m3/rok nebo

500 m3/měsíc.

Tyto jiné vlivy byly hodnoceny jako dočasně významné:

dřívější i stávající těžba (na základě expertního posouzení).

Emise z průmyslových zdrojů (energetika, hutnictví, potravinářský průmysl a chemický

průmysl) byly v plánech povodí uvedeny jako hlavní odvětví přispívající k chemickému

znečištění povrchových vod prioritními a nebezpečnými látkami.

12

OP Žádný vliv Bodový zdroj Difúzní zdroj Odběr vody

Regulace

odtoku vody a

morfologické

úpravy

Říční

hospodářství

Správa

brakických

a pobřežních

vod

Jiné

morfologické

úpravy

Jiné vlivy

Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet % Počet %

CZ_1000 17 5,12 152 45,78 198 59,64 0 0 255 76,81 72 21,69 0 0 0 0 40 12,05

CZ_5000 34 5,14 295 44,56 331 50 0 0 409 61,78 139 21 0 0 0 0 116 17,52

CZ_6000 8 5,48 58 39,73 55 37,67 0 0 102 69,86 23 15,75 0 0 0 0 26 17,81

Celkem 59 5,18 505 44,3 584 51,23 0 0 766 67,19 234 20,53 0 0 0 0 182 15,96

Tabulka 4.4.1: Počet a procentní podíl útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy

Zdroj: WISE

13

Obrázek 4.4.1: Graf procentního podílu útvarů povrchových vod zasažených významnými vlivy

1 = žádný vliv

2 = bodové zdroje znečištění

3 = difúzní zdroje znečištění

4 = odběr vody

5 = regulace odtoku vody a morfologické úpravy

6 = říční hospodářství

7 = správa brakických a pobřežních vod

8 = jiné morfologické úpravy

9 = jiné vlivy

Zdroj: WISE

14

4.5 Chráněné oblasti

Plány povodí zahrnovaly tyto chráněné oblasti:

chráněné oblasti pitné vody;

oblasti vod ke koupání (směrnice 76/160/EHS);

citlivé oblasti a zranitelné oblasti;

lokality soustavy Natura 2000 vymezené podle směrnice 92/43/EHS (přírodní

stanoviště) a směrnice 79/409/EHS (ptáci);

vnitrostátní chráněné oblasti: chráněné oblasti s malou rozlohou (bez lokalit

soustavy Natura 2000) a lokality spadající do směrnice o sladkovodních

rybách.

OP

Počet chráněných oblastí

Člá

nek

7

Od

běr

pit

né

vo

dy

Ko

up

án

í

Ptá

ci

Ev

rop

ské

ost

atn

í

Ry

by

Sta

no

viš

tě

Mís

tní

Ná

rod

ní

Du

sičn

an

y

Měk

ký

ši

Čiš

těn

í

měs

tsk

ých

od

pa

dn

ích

vo

d

CZ_1000 591 40 7 132 210 1487

CZ_5000 1878 114 7 269 481 4375

CZ_6000 204 34 1 38 55 178

Celkem 2673 188 15 439 746 6040

Tabulka 4.5.1: Počet chráněných oblastí všech druhů v jednotlivých oblastech povodí a pro celou zemi,

povrchové a podzemní vody6

Zdroj: WISE

6 Tyto informace odpovídají zprávám o chráněných oblastech podle rámcové směrnice o vodě. Další

nebo jiné mohly být nahlášeny v rámci povinností podle jiných směrnic.

15

5. MONITOROVÁNÍ

5.1 Obecný popis monitorovací sítě

Obrázek 5.1.1: Mapy monitorovacích stanic povrchových vod (vlevo) a monitorovacích stanic podzemních vod

(vpravo)

• Monitorovací stanice na řekách

• Monitorovací stanice na jezerech

• Monitorovací stanice v brakických vodách

• Monitorovací stanice v pobřežních vodách

• Nezařazené stanice pro monitorování povrchových vod

• Stanice pro monitorování podzemních vod

Oblasti povodí

Země mimo EU


Informace o monitorovacích sítích a programech v národních plánech povodí jsou založeny

na zprávě z roku 2007 podle článku 8. V plánech byl pouze aktualizován seznam

monitorovaných prioritních nebezpečných látek, specifických znečišťujících látek v povodí a

posouzení týkající se dosti omezeného využívání údajů biologického monitoringu.

16

OP

Řeky Jezera

KS

1.1

Fy

top

lan

kto

n

KS

1.2

Da

lší

ak

va

tick

á f

lóra

KS

1.2

.3 M

ak

rofy

ta

KS

1.2

.4 F

yto

ben

tos

KS

1.3

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

KS

1.4

Ry

by

KS

1.5

Jin

é d

ruh

y

KS

2 S

ložk

y

hy

dro

mo

rfo

log

ick

é k

va

lity

KS

3.1

Vše

ob

ecn

é

pa

ram

etry

KS

3.3

Sp

ecif

ick

é p

rio

ritn

í

zneč

išť

ují

cí l

átk

y

KS

3.4

Jin

é zn

ečiš

ťu

jící

látk

y v

e st

átě

KS

1.1

Fy

top

lan

kto

n

KS

1.2

Da

lší

ak

va

tick

á f

lóra

KS

1.2

.3 M

ak

rofy

ta

KS

1.2

.4 F

yto

ben

tos

KS

1.3

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

KS

1.4

Ry

by

KS

1.5

Jin

é d

ruh

y

KS

2 S

ložk

y

hy

dro

mo

rfo

log

ick

é k

va

lity

KS

3.1

Vše

ob

ecn

é

pa

ram

etry

KS

3.3

Sp

ecif

ick

é

nep

rio

ritn

í zn

ečiš

ťu

jící

látk

y

KS

3.4

Jin

é zn

ečiš

ťu

jící

látk

y v

e st

átě

CZ_1000

CZ_5000

CZ_6000

Tabulka 5.1.1: Monitorované kvalitativní složky (KS)

Monitorované KS

Nemonitorované KS

- Není relevantní

Zdroj: WISE

17

OP Řeky Jezera Podzemní vody

Sit. Prov. Sit. Prov. Sit. Prov. Kvant.

CZ_1000 32 137 6 22 104 104 156

CZ_5000 67 528 16 41 38 38 49

CZ_6000 12 170 5 13 25 25 63

Celkem podle typu

místa 111 835 27 76 167 167 268

Celkový počet

monitorovacích

míst7

885 76 275

Tabulka 5.1.2: Počet monitorovacích míst podle kategorie vod

Pozn.: Sit. = situační, Prov. = provozní, Kvant. = kvantitativní

Zdroj: WISE

5.2 Monitorování povrchových vod

Monitorovací programy byly navrženy podle článku 8 rámcové směrnice o vodě, který se

týká programů pro monitorování stavu vod.

Ve všech třech oblastech povodí byly uplatňovány stejné přístupy, metodiky i normy.

Byly vypracovány specifické monitorovací programy pro provozní, situační a průzkumné

monitorování. Tyto monitorovací programy vycházejí z cílů rámcové směrnice o vodě a

rovněž z cílů vodního zákona ČR.

Situační a provozní režimy monitorování mají dva specifické podprogramy – jeden pro řeky a

druhý pro jezera (nádrže). Při výběru místa u obou typů podprogramů je upřednostňována

stávající monitorovací síť. Do návrhu situačního monitorování byla zahrnuta ta místa, která

splňují alespoň jedno z kritérií pro výběr monitorovacích míst vyžadovaných v rámcové

směrnici o vodě. Provozní monitorování je víceúčelovým programem ke splnění požadavků

rámcové směrnice o vodě, českého vodního zákona i mezinárodních závazků České republiky

vůči mezinárodním komisím pro ochranu povodí.

Všechny příslušné kvalitativní složky (KS) byly monitorovány v rámci situačního

monitoringu povrchových vod. Hydromorfologické kvalitativní složky zahrnovaly bariéry,

hydrologický režim a morfologii. Provozní monitorovací program zahrnoval monitorování

chráněných oblastí. V plánech povodí není uvedeno, jakým způsobem byly biologické

kvalitativní složky vybírány k provoznímu monitoringu a zda byl jejich výběr podmíněn

nějakými vlivy.

Byly monitorovány všechny prioritní látky a celý dlouhý seznam jiných specifických

znečišťujících látek, avšak popis procesu jejich výběru není k dispozici8. Sedimenty a biota

7 Celkový počet monitorovacích míst se může lišit od součtu monitorovacích míst podle typu, protože

některá místa se využívají pro několik účelů.

8 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po ohlášení plánů.

18

byly monitorovány pouze v rámci sítě situačního monitoringu a mezinárodní monitorovací

sítě9. Údaje byly systematicky sledovány až od roku 2007, a proto nemohly být využity pro

posuzování trendů v kvalitě vod v plánech povodí.

Metodika pro slučování vodních útvarů do skupin pro účely monitoringu nebyla

vypracována. V případech, kdy nebyly k dispozici monitorovací údaje, bylo namísto

slučování vodních útvarů do skupin použito nepřímé posouzení (na základě údajů o vlivech).

Podle plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje funguje mezinárodní monitorovací síť

v povodí Dunaje (ICPDR TNMN). Dvě monitorovací místa v České republice jsou součástí

tohoto programu10

.

Pro sedm monitorovacích míst v České republice byl zaveden mezinárodní monitorovací

program pro povodí Labe a dvě monitorovací místa jsou součástí mezinárodního

monitorovacího programu pro povodí Odry11

.

Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující

informace.

5.3 Monitorování podzemních vod

Do monitorovací sítě podzemních vod patří monitorování chemického i kvantitativního stavu

vod. V roce 2007 bylo k monitorování chemického stavu podzemních vod využíváno 451

míst a k monitorování kvantitativního stavu 671 míst – situačnímu i provoznímu). Situační a

provozní monitorovací místa jsou totožná a monitorují parametry ve stejném rozsahu. Není

zcela zřejmé, zda může monitorovací síť odhalit všechny stávající vlivy. Týká se to zejména

bodových zdrojů znečištění.

Bylo oznámeno, že monitorovací program je schopen odhalit významné a trvalé vzestupné

trendy koncentrace znečišťujících látek vyvolané antropogenní činností.

Mezinárodní monitorovací programy pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřují na

harmonizaci běžně monitorovaných znečišťujících látek a mezních hodnot kvantifikace.

V oblasti povodí Dunaje existuje stejně jako pro povrchové vody mezinárodní monitorovací

síť pro podzemní vody v rámci Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje (ICPDR).

Monitorovací síť se v posledních několika letech změnila (byla vytvořena nová monitorovací

místa), ale v plánech k tomu nebyly uvedeny žádné konkrétní údaje.

Nebyl uveden žádný odkaz na podkladovou dokumentaci nebo podrobnější doplňující

informace.


10 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje

s vnitrostátním monitoringem.

11 Nebyly poskytnuty podrobnosti o monitorovaných parametrech ani o tom, jak se doplňuje

s vnitrostátním monitoringem.

19

5.4 Monitorování chráněných oblastí

Informace byly poskytnuty o chráněných oblastech pitné vody.

Monitorování chráněných oblastí pitné vody provádějí v souladu s vyhláškou 428/2001

společnosti dodávající vodu pro veřejnou potřebu. Některá z těchto míst byla zahrnuta do

monitorovací sítě chemického stavu podzemních vod v roce 2008.

O počtu monitorovacích míst v chráněných oblastech nebyly v systému WISE uvedeny žádné

údaje.

20

6. PŘEHLED STAVU (EKOLOGICKÉHO, CHEMICKÉHO A PODZEMNÍCH

VOD)

OP Celkem

Velmi

dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené

Není

známo

Poč

et (%)

Poče

t (%)

Poče

t (%)

Poče

t (%)

Poč

et (%)

Poče

t (%)

CZ_1000 212 0 0 37 17,5 76 35,8 99 46,7 0 0 0 0

CZ_5000 561 0 0 83 14,8 60 10,7 418 74,5 0 0 0 0

CZ_6000 113 0 0 55 48,7 13 11,5 43 38,1 0 0 2 1,8

Celkem 886 0 0 175 19,8 149 16,8 560 63,2 0 0 2 0,2

Tabulka 6.1: Ekologický stav přirozených útvarů povrchových vod.

Zdroj: WISE

OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo

Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%)

CZ_1000 115 0 0 4 3,5 5 4,3 106 92,2 0 0 0 0

CZ_5000 101 0 0 8 7,9 0 0 89 88,1 0 0 4 4,0

CZ_6000 33 0 0 6 18,2 1 3,0 26 78,8 0 0 0 0

Celkem 249 0 0 18 7,2 6 2,4 221 88,8 0 0 4 1,6

Tabulka 6.2: Ekologický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů.

Zdroj: WISE

OP Celkem Velmi dobrý Dobrý Střední Poškozené Zničené Není známo

Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%) Počet (%)

CZ_1000 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 100

Celkem 5 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 5 100

Tabulka 6.3: Ekologický stav útvarů povrchových vod nezařazených mezi přirozené, silně ovlivněné nebo umělé

Zdroj: WISE

OP Celkem Dobrý Poškozené Není známo

Počet % Počet % Počet %

CZ_1000 212 148 69,8 64 30,2 0 0

CZ_5000 561 405 72,2 156 27,8 0 0

CZ_6000 113 84 74,3 27 23,9 2 1,8

Celkem 886 637 71,9 247 27,9 2 0,2

Tabulka 6.4: Chemický stav přirozených útvarů povrchových vod

Zdroj: WISE

21



CZ_1000 115 77 67,0 38 33,0 0 0

CZ_5000 101 70 69,3 31 30,7 0 0

CZ_6000 33 19 57,6 14 42,4 0 0

Celkem 249 166 66,7 83 33,3 0 0

Tabulka 6.5: Chemický potenciál umělých a silně ovlivněných vodních útvarů.

Zdroj: WISE



CZ_1000 54 10 18,5 44 81,5 0 0

CZ_5000 99 21 21,2 78 78,8 0 0

CZ_6000 20 6 30,0 14 70,0 0 0

Celkem 173 37 21,4 136 78,6 0 0

Tabulka 6.6: Chemický stav podzemních vod

Zdroj: WISE



CZ_1000 54 39 72,2 15 27,8 0 0

CZ_5000 99 57 57,6 42 42,4 0 0

CZ_6000 20 16 80 4 20 0 0

Celkem 173 112 64,7 61 35,3 0 0

Tabulka 6.7: Kvantitativní stav útvarů podzemních vod

Zdroj: WISE

22

OP Celke

m

Celkový stav (ekologický a chemický) Dobrý

ekologický

stav 2021

Dobrý

chemický

stav 2021

Dobrý

ekologický stav

2027

Dobrý

chemický

stav 2027

Výjimky celkem 2009 (%

všech útvarů povrchových

vod)

Dobrý nebo

lepší 2009

Dobrý nebo

lepší 2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7

Počet % Počet % % Počet % Počet % Počet % Počet % % % % %

CZ_1000 332 28 8,4 28 8,4 0 90 0 0 0

CZ_5 000 662 74 11,2 79 11,9 0,7 88 0 0 0

CZ_6000 146 54 37,0 54 37,0 0 62 0 0 0

Celkem 1140 156 13,7 161 14,1 0,4 65 0 0 0

Tabulka 6.8: Útvary povrchových vod: Přehled stavu v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202712

Vodní útvary v dobré stavu v roce 2009 se dělí na tyto kategorie:

1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí

Vodní útvary, u nichž se očekává, že dosáhnou dobrého stavu v roce 2015, se dělí na tyto kategorie:

1. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a chemický stav je dobrý, výjimky se nepřipouštějí

2. Chemický stav je dobrý a ekologický stav je střední nebo horší, ale výjimky ohledně ekologického stavu se nepřipouštějí

3. Ekologický stav je velmi dobrý nebo dobrý a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně chemického stavu se nepřipouštějí

4. Ekologický stav je střední nebo horší a není dosaženo dobrého chemického stavu, ale výjimky ohledně ekologického ani chemického stavu se nepřipouštějí

Pozn.: Vodní útvary, u nichž není ekologický či chemický stav známý / klasifikovaný / relevantní, nejsou hodnoceny

Zdroj: WISE (údaje o stavu v roce 2009, 2015 a výjimkách) a plány povodí (údaje o stavu v roce 2021 a 2027)

12 Údaje za rok 2009 a 2015 pocházejí z WISE. Údaje pro roky 2021 a 2027 byly zjištěny během posuzování shody plánů povodí.

23

OP Celke

m

Ekologický stav Dobrý

ekologický

stav 2021

Dobrý

ekologický stav

2027

Výjimky u ekologického stavu

(% všech útvarů povrchových

vod)

Dobrý nebo

lepší 2009

Dobrý nebo

lepší 2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7

Počet % Počet % % Počet % Počet % % % % %

CZ_1000 212 37 17,5 37 17,5 0 88,7 0 0 0

CZ_5000 561 83 14,8 88 15,7 0,9 86,5 0 0 0

CZ_6000 113 55 48,7 5 48,7 0 55,8 0 0 0

Celkem 886 175 19,8 180 20,3 0,5 83,1 0 0 0

Tabulka 6.9: Přirozené útvary povrchových vod: Ekologický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202713



24

OP Celke

m

Chemický stav Dobrý

chemický stav

2021

Dobrý

chemický stav

2027

Výjimky u chemického stavu

(% všech útvarů povrchových

vod)

Dobrý nebo

lepší 2009

Dobrý nebo

lepší 2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7


CZ_1000 212 148 69,8 148 69,8 0 30,2 0 0 0

CZ_5000 561 405 72,2 405 72,2 0 27,8 0 0 0

CZ_6000 113 84 74,3 84 74,3 0 23,9 0 0 0

Celkem 886 637 71,2 637 71,2 0 27,9 0 0 0

Tabulka 6.10: Přirozené útvary povrchových vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202714



25

OP Celke

m

Chemický stav podzemních vod Dobrý

chemický stav

2021

Dobrý

chemický stav

2027


(% všech útvarů podzemních

vod)

Dobrý nebo

lepší 2009

Dobrý nebo

lepší 2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7


CZ_1000 54 10 18,5 17 31,5 13,0 69 0 0 0

CZ_5000 99 21 21,2 27 27,3 6,1 74 0 0 0

CZ_6000 20 6 30,0 7 35,0 5,0 65 0 0 0

Celkem 173 37 21,4 51 29,5 8,1 71 0 0 0

Tabulka 6.11: Útvary podzemních vod: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202715



26

OP Celke

m

Kvantitativní stav podzemních vod Dobrý

kvantitativní

stav 2021

Dobrý

kvantitativní

stav 2027

Výjimky u kvantitativního

stavu (% všech útvarů

podzemních vod)

Dobrý nebo

lepší 2009

Dobrý nebo

lepší 2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7


CZ_1000 54 39 72,2 39 72,2 0 28 0 0 0

CZ_5000 99 57 57,6 59 59,6 2,0 40 0 0 0

CZ_6000 20 16 80,0 16 80,0 0 20 0 0 0

Celkem 173 112 64,7 114 65,9 1,2 34 0 0 0

Tabulka 6.12: Útvary podzemních vod: Kvantitativní stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202716



27

OP

Celkem

silně

ovlivněn

é a

umělé

vodní

útvary

Ekologický potenciál Dobrý

ekologický

potenciál 2021

Dobrý

ekologický

potenciál 2027

Výjimky u ekologického

potenciálu (% všech silně

ovlivněných/umělých vodních

útvarů)

Dobrý nebo lepší

2009

Dobrý nebo lepší

2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7


CZ_1000 115 4 3,5 4 3,5 0 96,5 0 0 0

CZ_5000 101 8 7,9 8 7,9 0 94,1 0 0 0

CZ_6000 33 6 18,2 6 18,2 0 81,8 0 0 0

Celkem 249 18 7,2 18 7,2 0 93,4 0 0 0

Tabulka 6.13: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Ekologický potenciál v roce 2009 a očekávaný ekologický potenciál v letech 2015, 2021 a 202717



28

OP

Celkem

silně

ovlivněn

é a

umělé

vodní

útvary

Chemický stav

Dobrý chemický

stav 2021

Dobrý

chemický stav

2027


(% všech silně

ovlivněných/umělých vodních

útvarů)

Dobrý nebo lepší

2009

Dobrý nebo lepší

2015

Nárůst

2009-

2015

čl. 4

odst.

4

čl. 4

odst.

5

čl. 4

odst.

6

čl. 4

odst.

7


CZ_1000 115 77 67,0 77 67,0 0 33,0 0 0 0

CZ_5000 101 70 69,3 70 69,3 0 33,7 0 0 0

CZ_6000 33 19 57,6 19 57,6 0 42,4 0 0 0

Celkem 249 166 66,7 166 66,7 0 33,3 0 0 0

Tabulka 6.14: Silně ovlivněné a umělé vodní útvary: Chemický stav v roce 2009 a očekávaný stav v letech 2015, 2021 a 202718



29

Obrázek 6.1: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009

Obrázek 6.2: Mapa ekologického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015

Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu i) .


Velmi dobrý

Dobrý

Střední

Poškozené

Zničené

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

30

Obrázek 6.3: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.

Obrázek 6.4: Mapa ekologického potenciálu umělých a silně ovlivněných

vodních útvarů 2015.

Pozn.: Standardní barevné označení podle přílohy V bodu 1.4.2 podbodu ii) .


Dobrý nebo lepší

Střední

Poškozené

Zničené

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

31

Obrázek 6.5: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2009

Obrázek 6.6: Mapa chemického stavu přirozených útvarů povrchových vod 2015

Pozn.: Standardní barevné označení podle bodu 1.4.3 přílohy V.


Dobrý

Nedosahující dobrého

stavu

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

32

Obrázek 6.7: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných vodních útvarů 2009.

Obrázek 6.8: Mapa chemického stavu umělých a silně ovlivněných

vodních útvarů 2015.



Dobrý


stavu

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

33

Obrázek 6.9: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2009.

Obrázek 6.10: Mapa chemického stavu útvarů podzemních vod 2015.



Dobrý


stavu

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

34

Obrázek 6.11: Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2009.

Obrázek 6.12 : Mapa kvantitativního stavu útvarů podzemních vod 2015.



Dobrý

Nevyhovující

Není známo

Oblasti povodí

Země mimo EU

35

7. HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD

7.1 Metody hodnocení ekologického stavu

Česká republika má k hodnocení ekologického stavu vlastní přístup, který byl jednotně

aplikován na všechny tři oblasti povodí. Pro hodnocení ekologického stavu byly použity

pokyny CIS č. 13 týkající se klasifikace ekologického stavu.

Metody biologického hodnocení nebyly pro první cyklus plánování vypracovány. Nicméně

podle zprávy o provádění rámcové směrnice o vodě z roku 2009 byly plně vypracovány

metody klasifikace ekologického stavu pro všechny biologické kvalitativní složky. České

orgány však vysvětlily, že se jednalo o nedorozumění – předložené metodiky se vztahují k

odběru vzorků, včetně analýzy, ale ne na metody hodnocení pro klasifikaci ekologického

stavu. V prvním cyklu plánování byla použita zjednodušená metoda hodnocení ekologického

stavu, která neodpovídá rámcové směrnici o vodě19

(např. použití saprobického indexu

namísto hodnocení bentických bezobratlých či chlorofylu a namísto hodnocení

fytoplanktonu). S použitím metodiky podle rámcové směrnice o vodě se počítá ve druhém

období plánování vzhledem k nově přijaté vyhlášce č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a

plánech pro zvládání povodňových rizik20

. Tato nová metodika je nyní ve finální fázi

schvalování21

.

Normy pro všechny požadované fyzikálně-chemické kvalitativní složky i složky

hydromorfologické kvality byly stanoveny postupem uvedeným v rámcové směrnici o vodě.

Protože metody pro biologické hodnocení na základě bentických bezobratlých chyběly a

výsledky monitorování ryb byly k dispozici asi u 1/10 vodních útvarů, bylo namísto výsledků

hodnocení podle bentických bezobratlých použito hodnocení obecných fyzikálně-chemických

kvalitativních složek a hydromorfologické kvalitativní složky nahradily chybějící výsledky

z monitorování ryb.

Byly zavedeny normy environmentální kvality (EQS) pro specifické znečišťující látky

z hlediska jejich ekotoxicity a tyto normy vycházejí z výsledků vědeckého výzkumu. Údaje

pocházejí z výzkumných databází (Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka a

Český hydrometeorologický ústav).

Při zjišťování celkového ekologického stavu byla uplatněna zásada „one-out-all-out“

(celkový výsledek podle nejnižší hodnoty).

Požadovaná spolehlivost výše uvedených metodik nebyla během jejich přípravy posuzována,

a pro účely zpráv byla proto pouze odhadnuta.

Mezikalibrační výsledky nebyly pro hodnocení ekologického stavu použity.

19 Tyto informace poskytly vnitrostátní orgány po podání zpráv.



36

Klasifikační systémy byly typově specifické a vztahovaly se na všechny druhy všeobecných

fyzikálně-chemických kvalitativních složek.

Metodický dokument poskytla Česká republika později.

7.2 Uplatňování metod a výsledky hodnocení ekologického stavu

Při hodnocení ekologického stavu byla použita většina existujících metod pro fyzikálně-

chemické a hydromorfologické kvalitativní složky. Není jasné, zda byly použity metody,

které se zabývají hydrologickým režimem (informace chybí). Ačkoli je v metodickém

dokumentu uvedeno více než 100 specifických znečišťujících látek v povodí, byl v plánech

národních částí mezinárodních povodí uveden jako specifická znečišťující látka odpovědná

za nedosažení dobrého ekologického stavu u 11 útvarů povrchových vod (přibližně 1 %)

pouze nitrobenzen.

Vypracování a využívání fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek

pro hodnocení ekologického stavu přirozených vodních toků odpovídalo rámcové směrnici o

vodě (jiné kategorie přirozených vod nepřicházejí v České republice do úvahy – všechna

jezera jsou silně ovlivněné nádrže). Z důvodu chybějících referenčních podmínek

neodpovídaly použité metody hodnocení biologických složek rámcové směrnici o vodě a u

většiny vodních útvarů byly chybějící biologické složky nahrazeny výsledky hodnocení

fyzikálně-chemických a hydromorfologických kvalitativních složek.

37

OP

Řeky Jezera Brakické Pobřežní

Fy

top

lan

kto

n

Ma

kro

fyta

Fy

tob

ento

s

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

Ry

by

Fy

zik

áln

ě-c

hem

ick

é

Hy

dro

mo

rfo

log

ick

é

Fy

top

lan

kto

n

Ma

kro

fyta

Fy

tob

ento

s

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

Ry

by

Fy

zik

áln

ě-c

hem

ick

é

Hy

dro

mo

rfo

log

ick

é

Fy

top

lan

kto

n

Ma

kro

sko

pic

ké

řasy

Kry

tose

men

né

rost

lin

y

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

Ry

by

Fy

zik

áln

ě-c

hem

ick

é

Hy

dro

mo

rfo

log

ick

é

Fy

top

lan

kto

n

Ma

kro

sko

pic

ké

řasy

Kry

tose

men

né

rost

lin

y

Ben

tičt

í b

ezo

bra

tlí

Fy

zik

áln

ě-c

hem

ick

é

Hy

dro

mo

rfo

log

ick

é

CZ_1000 - - - - - - - - - - - - -

CZ_5000 - - - - - - - - - - - - -

CZ_6000 - - - - - - - - - - - - -

Tabulka 7.2.1: Dostupnost metod biologického hodnocení

Metody hodnocení plně vypracované pro všechny biologické kvalitativní složky

Metody posuzování částečně vypracovány nebo se vypracovávají pro všechny biologické kvalitativní složky nebo jejich část

Metody hodnocení pro biologické kvalitativní složky nevypracovány, informace o metodách hodnocení nedodány, dodány nejasné

informace

- Kategorie vod není relevantní

Zdroj: Plány povodí

38

8. VYMEZENÍ SILNĚ OVLIVNĚNÝCH VODNÍCH ÚTVARŮ A HODNOCENÍ

DOBRÉHO EKOLOGICKÉHO POTENCIÁLU

Obrázek 8.1: Mapa procentního rozložení silně ovlivněných a umělých vodních útvarů podle oblasti povodí

0 – 5 %

5 – 20 %

20 – 40 %

40 – 60%

60 – 100 %

Nedodány údaje

Oblasti povodí

Země mimo EU


8.1 Vymezení silně ovlivněných vodních útvarů

Při předběžném vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v roce 200722

bylo 50 % vodních

útvarů označeno jako silně ovlivněné a méně než 1 % jako umělé. V plánech povodí České

republiky bylo vymezeno 245 silně ovlivněných vodních útvarů, tedy 21 % z celkového počtu

vodních útvarů, a čtyři umělé vodní útvary, tedy 0,4 % z celkového počtu vodních útvarů.

V plánech povodí je specifikováno využití vody, kvůli kterému byl vodní útvar vymezen jako

silně ovlivněný (plavba, včetně přístavních zařízení, rekreace, zásobování pitnou vodou,

výroba elektrické energie, úprava vodních poměrů a ochrana před povodněmi), a popsány

změny fyzikálních poměrů, které vedly k označení „silně ovlivněný vodní útvar“ (plavební

komory, hráze/přehrady/nádrže, zatrubnění/napřímení úseků vodních toků/stabilizace koryta,

22 http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/implrep2007/pdf/sec_2007_0362_en.pdf

http://ec.europa.eu/environment/water/water-framework/implrep2007/pdf/sec_2007_0362_en.pdf

39

zpevnění břehů/budování hrází, rekultivace půdy/úpravy pobřeží/přístavy a překážky vyšší

než 1 m).

Při vymezování silně ovlivněných vodních útvarů byl využit vnitrostátní metodický přístup,

který vycházel z postupných kroků uvedených v pokynech CIS č. 423

(definice podstatných

změn v charakteru způsobených lidskou činností, posouzení výrazně nepříznivých účinků

opatření zaměřených na obnovu na využívání vodního útvaru nebo na širší okolí). Pokud jde o

vymezení silně ovlivněných útvarů, nevykazují plány povodí nejistotu.

Po předložení plánů povodí informovala Česká republika Komisi, že probíhají práce na

zlepšení metodiky na vymezování silně ovlivněných vodních útvarů ve druhém cyklu

plánování24

.

8.2 Metodika pro určování dobrého ekologického potenciálu

Metodika není srozumitelná a je ve fázi pouhé přípravy. Dobrý ekologický potenciál je

vymezen na základně expertního posouzení, ale pouze pro jezera. Maximální ekologický

potenciál nebyl vymezen. Plánuje se vypracování nové metodiky, ale podrobnější informace

nebyly uvedeny. Nebyl uveden žádný odkaz na zmírňující opatření nebo očekávané účinky.

Česká republika v současné době pracuje na vývoji nových metodik pro druhý cyklus

plánování25

.

8.3 Výsledky hodnocení ekologického potenciálu v silně ovlivněných a umělých

vodních útvarech

172 (97 %) ze 178 silně ovlivněných a umělých říčních vodních útvarů a 58 (82 %) z 71

nádrží bylo zařazeno mezi útvary s poškozeným či se středním ekologickým potenciálem.

Podrobnosti viz tabulky v kapitole 6.

České metodiky pro předběžné a konečné vymezení silně ovlivněných vodních útvarů v

prvním cyklu plánování jsou v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť vycházejí ze zásad

CIS, i když nebyly aplikovány v plné míře. Posouzení dobrého ekologického potenciálu u

nádrží nebylo v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny

biologické kvalitativní složky; posouzení dobrého ekologického potenciálu pro řeky chybělo.

Tyto nedostatky budou vyřešeny v příštím cyklu plánování26

.

23http://circa.europa.eu/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/guidance_documents/gds04shmwbsp

olicyssummar/_EN_1.0_&a=d




http://circa.europa.eu/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/guidance_documents/gds04shmwbspolicyssummar/_EN_1.0_&a=d

http://circa.europa.eu/Public/irc/env/wfd/library?l=/framework_directive/guidance_documents/gds04shmwbspolicyssummar/_EN_1.0_&a=d

40

9. HODNOCENÍ CHEMICKÉHO STAVU POVRCHOVÝCH VOD

9.1 Metodický přístup k hodnocení

Dobrým chemickým stavem povrchových vod se rozumí chemický stav nezbytný ke splnění

environmentálních cílů pro povrchové vody stanovených v čl. 4 odst. 1 písm. a) rámcové

směrnice o vodě, tj. takový chemický stav útvaru povrchové vody, ve kterém koncentrace

znečišťujících látek nepřesahují EQS stanovené v příloze rámcové směrnice o vodě, a v

dalších příslušných právních předpisech Společenství, které stanoví EQS na úrovni

Společenství.

Směrnice 2008/105/ES stanoví EQS pro prioritní látky a některé další znečišťující látky podle

článku 16 rámcové směrnice o vodě 2000/60/ES s cílem dosáhnout dobrého chemického

stavu povrchových vod.

V České republice byly při hodnocení chemického stavu použity všechny EQS, s výjimkou

bromovaného difenyletheru uvedeného v části A přílohy I směrnice 2008/105/ES. Návrh

směrnice 2008/105/ES ze dne 21. června 2007 byla použit pro zavedení ukazatelů

monitorování na základě průměrných ročních a maximálních přípustných hodnot koncentrace.

Všechny prioritní látky podle (tehdejšího) návrhu směrnice 2008/105/ES byly za účelem

hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod monitorovány na monitorovacích

místech situačního monitoringu. Do hodnocení chemického stavu nebyly zařazeny analýzy

sedimentů a bioty.

Koncentrace pozadí pro těžké kovy nebyly stanoveny. Mísicí zóny nebyly pro hodnocení

chemického stavu použity. Ani v plánech ani v podkladových dokumentech nebylo

vysvětleno, jakým způsobem byly zohledněny faktory biologické dostupnosti kovů při

posuzování souladu s EQS.

41

9.2 Látky vyvolávající mimořádné jevy

Prioritní látky, které jsou odpovědné za mimořádné jevy, jsou uvedeny v tabulce níže, včetně

procentního podílu vodních útvarů nedosahujících dobrého chemického stavu:

Číslo CAS Název látky

% vodních útvarů nedosahujících dobrého

chemického stavu

CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000

7440-43-9 kadmium 10,8 36,0 21,9

7439-92-1 olovo 6,9 23,0 2,7

7439-97-6 rtuť 25,6 85,0 5,5

7440-02-0 nikl 9,3 31,0 6,2

2921-88-2 chlorpyrifos 0,3 1,0 0,0

34123-59-6 isoproturon 0,3 1,0 0,0

608-93-5 pentachlorbenzen 0,3 1,0 0,0

120-12-7 anthracen 0,9 3,0 0,0

107-06-2 1,2-dichlorethan 0,6 2,0 2,1

140-66-9 oktylfenol 4,2 14,0 0,0

18-74-1 hexachlorbenzen 0,3 1,0 0,0

191-24-2 benzo(g,h,i)perylen 0,3 1,0 15,8

193-39-5 indeno(1,2,3-cd)pyren 0,3 1,0 15,8

36643-28-4 sloučeniny tributylcínu 0,9 3,0 0,0

206-44-0 fluoranten 0,0 0,0 1,4

104-40-5 nonylfenol 0,0 0,0 1,4

75-09-2 dichlormethan 0,0 0,0 0,7

Tabulka 9.2.1: Látky vyvolávající mimořádné jevy


Těžké kovy a oktylfenol jsou nejčastější prioritní látky, které jsou odpovědné za nedosažení

dobrého chemického stavu vodních útvarů povrchových vod v České republice.

Hodnocení chemického stavu bylo v zásadě v souladu s rámcovou směrnicí o vodě v

návaznosti na ustanovení směrnice o EQS, ale je nutné upřesnit, které prioritní látky byly

monitorovány ve kterých vodních útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány,

protože nebyly považovány za relevantní z hlediska analýzy vlivů a dopadů, doplnit

odpovídající odůvodnění. Vzhledem k tomu, že biota z hlediska hodnocení chemického stavu

nebyla monitorována, měly být použity EQS pro vodu v případě rtuti, hexachlorbenzenu a

hexachlorbutadienu, aby se dosáhlo stejné úrovně ochrany, jakou zajišťují EQS pro biotu ve

směrnici o EQS. Informace v tomto ohledu však chybějí.

10. HODNOCENÍ STAVU PODZEMNÍCH VOD

Informace o stavu podzemních vod byla založena na hodnocení chemického a kvantitativního

stavu podzemních vod a posouzení trendů.

42

Během charakterizace podle článku 5 rámcové směrnice o vodě bylo provedeno posouzení

rizik u útvarů podzemních vod. Výsledky analýzy byly zveřejněny ve zprávě za rok 2005 a

nahlášeny WISE.

V plánech povodí je uvedena informace, že hodnoty norem kvality pro podzemní vody nebo

prahové hodnoty byly překročeny u 35 znečišťujících látek (např. dusičnany, chloridy, sírany,

kovy, vybrané pesticidy a jiné specifické znečišťující látky). Nejčastěji se vyskytujícími

parametry, které způsobují, že útvary podzemních vod nedosahují dobrého chemického stavu,

jsou dusičnany, pesticidy, amonium, hliník a acidita. Znečišťujícími látkami z lokalit se starou

ekologickou zátěží jsou především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), kadmium,

olovo, rtuť, benzen a tetrachlorethylen.

10.1 Kvantitativní stav podzemních vod

Pro posouzení kvantitativního stavu podzemních vod byla použita tato kritéria vyžadovaná

rámcovou směrnicí o vodě:

Dlouhodobé průměrné roční odebírané množství vody nepřevyšuje

dosažitelnou kapacitu zdroje podzemní vody;

nedojde k významnému poškození suchozemských ekosystémů závislých na

útvaru podzemních vod v důsledku antropogenních změn úrovně hladiny vody.

V plánech povodí je uvedeno, že bylo v plné míře uplatněno kritérium „dosažitelného zdroje

podzemní vody“ podle čl. 2 bodu 27 rámcové směrnice o vodě. Bylo nahlášeno, že srovnání

ročního průměrného odběru podzemních vod s „dosažitelným zdrojem podzemních vod“ bylo

vypočteno pro každý útvar podzemní vody. Kvůli tomuto kritériu nedosáhlo 33 ze 173 útvarů

podzemních vod ve všech oblastech povodí dobrého kvantitativního stavu. Kvantitativní stav

byl hodnocen jako srovnání odběru podzemních vod a přirozených zdrojů podzemních vod v

několika scénářích s různou potřebou odběru a dosažitelností zdrojů podzemních vod. Dopady

odběrů byly posouzeny s ohledem na hodnocení kvantitativního stavu, závislé suchozemské

ekosystémy a související povrchové vody. Zohledněny byly rovněž další možné významné

vlivy, zejména těžba a geotermální vrty ve zvodnělých vrstvách.

10.2 Chemický stav podzemních vod

Při posuzování rizik u útvarů podzemních vod byl zohledněn vztah mezi chemickým stavem

podzemních vodních útvarů a stavem suchozemských ekosystémů závislých na útvaru

souvisejících povrchových nebo podzemních vod. Snížení chemické nebo ekologické kvality

povrchových vod a poškození suchozemských ekosystémů přenosem znečišťujících látek z

podzemních vod nebylo zjištěno. Očekává se, že podrobnější hodnocení bude provedeno ve

druhém cyklu plánování27

.

Při stanovování prahových hodnot pro podzemní vody byly vzaty do úvahy všechny látky

uvedené v příloze II části B směrnice o podzemních vodách. Referenční hodnoty použité při


43

výpočtu prahových hodnot byly odvozeny z norem pro pitnou vodu, s výjimkou kovů, kde

byly použity hodnoty přirozeného pozadí.

V případě, že monitorovací síť nebyla plně reprezentativní z hlediska zjištěných významných

vlivů, byl chemický stav útvaru podzemních vod posouzen jako potenciálně nevyhovující a

výsledky by měly být ověřeny. Pro účely podávání zpráv podle rámcové směrnice o vodě je

potenciálně nevyhovující chemický stav nahlašován jako nevyhovující chemický stav.

Posouzení trendů u znečišťujících látek v podzemních vodách bylo provedeno na základě

údajů z období 2001–2006. Dopady stávajících zón znečištění nemohly být posouzeny pro

nedostatek příslušných údajů. Změny trendu (u stávajících významných a setrvale

vzestupných trendů koncentrace znečišťujících látek) nebyly v prvních plánech povodí

posuzovány, protože se s tím počítá jako s nástrojem pro posouzení účinku použitých

opatření.

Nebyly zjištěny žádné přeshraniční útvary podzemních vod.

10.3 Chráněné oblasti

Shrnutí stavu podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody v České republice podle

článku 7:

OP Dobrý Nedosahující

dobrého stavu

Není

známo

CZ_1000 10 40

CZ_5000 16 72

CZ_6000 5 14

Celkem 31 126 0

Tabulka 10.3.1: Stav podzemních vod v chráněných oblastech pitné vody

Zdroj: WISE

11. ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE A VÝJIMKY

Na základě hodnocení stavu útvarů povrchových a podzemních vod byly v České republice

každému vodnímu útvaru přiřazeny programy obsahující opatření, která by měla vést ke

zlepšení stavu tak, aby bylo do roku 2012 dosaženo dobrého stavu. Existují různé vlivy, které

vedou k méně dobrému stavu útvarů povrchových nebo podzemních vod, a tudíž bylo třeba

přijmout další opatření. Na posouzení rizik a posouzení účinnosti opatření měla vliv vysoká

míra nejistoty v prvním cyklu plánování a nedostatek údajů. Proto bylo na vnitrostátní úrovni

rozhodnuto, že v České republice nebudou uplatňovány výjimky podle čl. 4 odst. 5 a čl. 4

odst. 7 a že se použije pouze prodloužení lhůt podle čl. 4 odst. 4.

V plánech povodí nebyly uvedeny dopady v souvislosti s uplatňováním výjimek podle čl. 4

odst. 4, i když byly zjištěny spouštěče nebo vlivy pro výjimky u podzemních vod a látky či

složky pro povrchové vody.

44

Metodika posuzování neúměrných nákladů nebyla v České republice relevantní, protože tento

druh výjimky nebyl uplatněn.

Nahlášené plány shodně uváděly, že vzhledem k velkému počtu opatření požadovaných pro

dosažení environmentálních cílů je nebylo možno dokončit ve lhůtě stanovené v rámcové

směrnici o vodě. Důvodem byl buď nedostatek technických kapacit, nebo delší doba potřebná

k dokončení souvisejících komplikovaných právních postupů.

Hlavním důvodem pro výjimky podle čl. 4 odst. 4 je technická proveditelnost. Bylo

stanoveno, že přírodní podmínky odůvodňují výjimky pro útvary podzemních vod v

hlubokých hydrogeologické strukturách.

V plánech povodí nebyly uvedeny žádné výjimky vztahující se k zamezení nebo omezení

vstupů znečišťujících látek do podzemních vod. Výjimky z chemického a kvantitativního

stavu podzemních vod se týkají pouze prodloužení lhůty (čl. 4 odst. 4) a jsou odůvodněny

technickou neproveditelností a/nebo přírodními podmínkami pro hluboké hydrogeologické

struktury s pomalým oběhem podzemní vody a dlouhou dobou obnovy. Látky a vlivy

odpovědné za výjimky jsou stejné jako u nedosažení dobrého chemického stavu: dusičnany,

pesticidy (zemědělství) a kovy a jiné látky z lokalit se starou ekologickou zátěží. Byl uveden

pouze celkový počet útvarů podzemních vod s výjimkami, podrobnější informace o

odpovědných znečišťujících látkách nebyly poskytnuty. Výjimky podle čl. 4 odst. 6 nebyly

uplatněny.

V národních plánech bylo uvedeno, že v chráněných oblastech pitné vody nebyly uplatněny

žádné výjimky.

OP

Celkem28

Technická proveditelnost Neúměrné náklady Přírodní podmínky

Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5 Čl. 4 odst. 4 Čl. 4 odst. 5

CZ_1000 299 0 0 0 0 -

CZ_5000 585 0 0 0 0 -

CZ_6000 90 0 0 0 0 -

Celkem 974 0 0 0 0 -

Tabulka 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5

Zdroj: WISE

28 Výjimky jsou kombinované pro ekologický a chemický stav.

45

Obrázek 11.1: Počet výjimek podle čl. 4 odst. 4 a čl. 4 odst. 5 T = technická proveditelnost

D = neúměrné náklady

N = přírodní podmínky

Modrá = výjimky podle čl. 4 odst. 4

Červená = výjimky podle čl. 4 odst. 5

Zdroj: WISE

11.1 Další cíle v chráněných oblastech

U hlavních znečišťujících látek a u neupravených vod (povrchových a podzemních) byly

stanoveny cíle pro chráněné oblasti pitné vody v souladu s českými právními předpisy. U

útvarů podzemních vod nejsou tyto cíle přísnější než cíle týkající se dobrého stavu (prahové

hodnoty pro dobrý chemických stav jsou tytéž nebo přísnější než u norem pro pitnou vodu).

Situace je nejasná, pokud jde o útvary povrchových vod.

Chráněné oblasti pro měkkýše nejsou v České republice relevantní.

Cíle pro vody ke koupání byly stanoveny podle směrnice o vodách ke koupání 76/160/EHS.

Nebylo uvedeno žádné srovnání s cíli týkajícími se stavu – není jasné, zda jsou cíle směrnice

o vodách ke koupání přísnější než u dobrého stavu útvarů povrchových vod. V plánech

povodí nebyly uvedeny žádné parametry.

Byla provedena analýza lokalit sítě Natura 2000 a byly vybrány ohrožené lokality. V

národních plánech nebyly uvedeny další cíle. Nebyly poskytnuty podrobnější informace o

analýze rizik.

46

Uplatnění výjimek bylo koordinováno v přeshraničním rámci v oblasti povodí Dunaje. V

plánu mezinárodní oblasti povodí Dunaje byly sloučeny výjimky uplatňované v různých

zemích a byl vypracován přehled o celém povodí.

V plánech oblastí povodí Labe ani Odry nebyl uveden žádný odkaz na přeshraniční spolupráci

při stanovování výjimek z environmentálních cílů.

Použití výjimek podle čl. 4 odst. 4 v případě útvarů povrchových i podzemních vod a jejich

odůvodnění je v souladu s ustanovením čl. 4 odst. 4 rámcové směrnice o vodě, v příštím cyklu

plánování je však třeba předložit podrobnější údaje o odpovědných vlivech a znečišťujících

látkách zejména u útvarů povrchových vod. Přesněji je třeba definovat i další cíle týkající se

chráněných oblastí.

12. PROGRAMY OPATŘENÍ

Podle přílohy VII rámcové směrnice o vodě by měly plány povodí obsahovat souhrn

programů opatření, včetně postupů, jejichž prostřednictvím mají členské státy dosáhnout cílů

přijatých podle článku 4 rámcové směrnice o vodě. Programy měly být vypracovány do roku

2009, ale fungovat musí začít až od prosince 2012. Posouzení v tomto oddíle je založeno na

programu opatření shrnutém členským státem v jeho plánu povodí a na jeho souladu

s požadavky článku 11 a přílohy VII rámcové směrnice o vodě.

Neobsahuje proto vyčerpávající posouzení shody s požadavky čl. 11 odst. 329

týkajícího se

základních opatření. Zaměřuje se zejména na hlavní soubory opatření. Členské státy předloží

Komisi do prosince 2012 zprávu o úplné implementaci svých programů opatření, včetně

zprávy o pokroku dosaženém při provádění základních opatření, jak vyžaduje čl. 11 odst. 3.

Komise zprávy členských států posoudí a své posouzení zveřejní v souladu s článkem 18

rámcové směrnice o vodě.

12.1 Programy opatření – obecně

Programy opatření byly v souladu s požadavky rámcové směrnice o vodě založenými na

hodnocení stavu a určení relevantních vlivů. Pokud však nebyly k dispozici údaje z

monitorování nebo metodiky pro jednotlivé biologické kvalitativní složky, byla opatření

založena pouze na analýze rizik (vlivy a dopady).

Všechna základní opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) a písm. b) rámcové směrnice o vodě

byla nahlášena jako provedená; byla potřebná doplňující opatření pro povrchové vody u

bodových a difúzních zdrojů znečištění, regulace odtoku vody a morfologických změn

povrchových vod a jiných vlivů. Byla potřebná doplňující opatření pro podzemní vody u

všech hlavních typů vlivů, s výjimkou umělého doplňování a vnikání slané vody.

Všechna opatření byla stanovena na úrovni vodního útvaru a byl poskytnut přehled opatření

pro plány pro dílčí povodí, plány národních částí mezinárodních povodí i pro oblasti povodí.

29 Jedná se o minimální požadavky, které je třeba dodržet a které zahrnují opatření vyžadovaná jinými

právními předpisy Společenství i opatření na splnění požadavků jiných článků rámcové směrnice o vodě a na

zajištění příslušných kontrol různých činnosti ovlivňujících hospodaření s vodou.

47

V přehledu je mimo jiné uveden počet čistíren odpadních vod, rybích přechodů ap.

Harmonogram opatření je rozdělen do tří kategorií – krátkodobá, střednědobá a dlouhodobá,

většinou nejsou uvedeny konkrétní roky z důvody vysoké míry nejistoty; podrobný

harmonogram byl uveden pouze u některých opatření.

Informace o navrhovaných opatřeních jsou rovněž uvedeny v tzv. „seznamu opatření“, kdy je

každé opatření podrobně popsáno v plánech oblastí povodí. U vodních útvarů, kde nebyly

známy specifické vlivy (např. vlivy odpovědné za překročení EQS u specifických

znečišťujících látek), byla navržena a uplatňována pouze obecná opatření (např. program

průzkumného monitoringu).

U některých konkrétních opatření byli určeni „uchazeči o opatření“, tj. zajišťovatelé

odpovědní za provádění opatření, včetně financování (výstavba a rekonstrukce zařízení na

čištění městských odpadních vod a specifická hydromorfologická opatření); jiné typy opatření

však nejsou spojena s žádným odpovědným orgánem. To by mohlo mít na řádné provádění

plánovaných opatření negativní dopad.

Programy opatření byly koordinovány mezi členskými státy u všechny tří oblastí povodí jako

součást mezinárodních oblastí povodí a jako základ pro vnitrostátní opatření byly určeny

problémy týkající se celého povodí a přijaty do národních plánů.

Konkrétní mezinárodní opatření pro oblasti povodí Labe a Odry se zaměřila na otázky

kontinuity toků (Labe a jeho 40 přítoků bylo vybráno pro opatření zaměřená na kontinuitu pro

plán mezinárodního povodí Labe, zatímco Odra a Lužická Nisa byly vybrány pro opatření

zaměřená na kontinuitu pro plán mezinárodního povodí Odry). Jako mezinárodní cíl pro plán

mezinárodního povodí Labe bylo stanoveno 24% snížení zatížení živinami; Česká republika a

Německo se rovněž dohodly na snižování emisní zátěže u vybraných znečišťujících látek pro

několik profilů na hlavních tocích. V plánu mezinárodního povodí Odry bylo zmíněno

překročení EQS v důsledku přeshraničního chemického znečištění, avšak bez uvedení

konkrétních opatření.

Pro celou oblast povodí Dunaje byl vypracován mezinárodní společný program opatření.

Tento program je zcela založen na vnitrostátních programech opatření, které mají začít

fungovat od prosince 2012, a popisuje očekávaná zlepšení stavu vod do roku 2015.

Zdůrazňuje priority pro účinné provádění vnitrostátních opatření týkajících se celého povodí a

poskytuje základ pro další mezinárodní koordinaci. V programu jsou rovněž představeny

některé další společné iniciativy a opatření na úrovni celého povodí, které jsou přeshraniční

povahy a probíhají v rámci ICPDR.

Náklady na opatření

Údaje o nákladech na opatření uvedené v přehledu WISE a v plánech povodí nahlášených

Komisi se značně liší a není možné konstatovat, které jsou ty správné. Podle nejnovějších

informací od českých orgánů to lze vysvětlit skutečností, že plány C obsahují rovněž opatření

na ochranu před povodněmi, zatímco náklady na opatření v plánech B se vztahují výhradně k

provádění opatření vyplývajících z rámcové směrnice o vodě.

Údaje z plánů národních částí mezinárodních povodí B jsou uvedeny níže. Při výpočtu

nákladů v eurech byl použit směnný kurz 26,19 (EUR/CZK).

48

Plán povodí Dunaje: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (17 663,4

milionů CZK = 674,4 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (16 775,9 milionů

CZK = 640,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (117

milionů CZK = 3,1 milionů EUR).

Plán povodí Labe: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (47 064,1 milionů

CZK = 1 797 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (18 320,3 milionů CZK =

699,5 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (529 milionů

CZK = 20,2 milionů EUR).

Plán povodí Odry: Pouze celkový rozpis nákladů podle základních opatření (14 899,6 milionů

CZK = 568,9 milionu EUR), opatření podle čl. 11 odst. 3 písm. a) (8 649,2 milionů CZK =

330,2 milionu EUR) a čl. 11 odst. 3 písm. b) a dalších a doplňujících opatření (50 milionů

CZK = 1,9 milionů EUR).

Podkladový dokument „Plán hlavních povodí České republiky“, který schválila vláda ČR,

obsahuje strategii pro financování navrhovaného programu opatření na obecné úrovni – např.

výstavba čistíren městských odpadních vod bude financována z finančních prostředků

ministerstva životního prostředí a státního rozpočtu.

12.2 Opatření týkající se zemědělství

V České republice bylo zjištěno, že hlavním významným vlivem ze zemědělství jsou difúzní

zdroje znečištění dusíkem a pesticidy. Jako významné vlivy ze zemědělství nebyly uvedeny

bodové zdroje znečištění, nadměrný odběr ani morfologické změny; eutrofizace byla uvedena

jako problém způsobený zemědělstvím a domácnostmi. Eroze půdy byla označena za

významnou, ale nevztahuje se pouze k zemědělství, neboť není jasné, jak velký podíl eroze

souvisí se zemědělskou půdou.

Informace o tom, jakým způsobem byla opatření projednávána se zemědělci a jinými

zúčastněnými subjekty, o hospodářských nástrojích, opatřeních netechnické povahy a další

podrobnější informace mohou být ve skutečnosti součástí současného provádění směrnice o

dusičnanech. To v plánech povodí ani v podkladových dokumentech nebylo uvedeno.

49

Opatření CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000

Technická opatření

Snížení/změna používání hnojiv

Snížení/změna používání pesticidů

Přeměna na zemědělství s nízkými vstupními náklady (např.

postupy ekologického zemědělství)

Hydromorfologická opatření vedoucí ke změně zemědělských

postupů

Opatření proti erozi půdy

Opatření s vícenásobnými cíli (např. střídání plodin, vytvoření

posílené nárazníkové zóny/mokřady nebo záplavová území)

Technická opatření pro úspory vody

Ekonomické nástroje

Náhrada za pokrytí půdy

Dohody o spolupráci

Cenové specifikace pro zavlažovače

Obchodování s emisemi živin

Zdanění hnojiv

Opatření netechnického charakteru

Dodatky týkajících se provádění a prosazování stávajících

právních předpisů EU

Institucionální změny

Zásady správných zemědělských postupů

Zemědělské poradenství a školení

Zvyšování informovanosti zemědělců

Opatření na zlepšení znalostí pro lepší rozhodování

Systémy certifikace

Vymezení pásem (např. stanovení využívání půdy na základě

map z geografického informačního systému)

Specifické akční plány a programy

Územní plánování

Technické normy

Konkrétní projekty související se zemědělstvím

Udělování povolení v oblasti životního prostředí a vydávání

licencí

Tabulka 12.2.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se zemědělských vlivů, jak jsou

uvedeny v programu opatření


50

Snížení nadměrného používání hnojiv je součástí programu opatření, i když se toto opatření

ve skutečnosti týká akčních programů v rámci provádění směrnice o dusičnanech. Součástí

programu opatření jsou pouze obecná opatření (snížení/úprava používání pesticidů). V

plánech povodí byla uvedena technická opatření proti erozi půdy. Společný přístup k tomuto

druhu témat bude nezbytný ve druhém cyklu rámcové směrnice o vodě. Není jasné, zda se

plánují doplňující opatření.

Všechna opatření se vztahují ke konkrétnímu vodnímu útvaru, ale skutečná oblast ovlivněná

konkrétním opatření není v programu opatření specifikována.

Náklady na opatření vyplývající z rámcové směrnice o vodě v zemědělství však nebyly jasně

stanoveny. Některá opatření přispívající k odstranění difúzních zdrojů znečištění byla

uplatňována za podpory programů rozvoje venkova.

Časový plán provádění opatření v zemědělství nebyl v plánech uveden s dostatečnými

podrobnostmi. Česká republika poskytla informace, že tato opatření nemohou být včas

uplatněna, protože by měla vliv na úroveň zaměstnanosti v příslušných regionech a měla by

za následek vysoké finanční kompenzace.

12.3 Opatření týkající se hydromorfologie

Plánovaná hydromorfologická opatření odpovídají zjištěným vlivům (konstrukce příčného

profilu a přerušení kontinuity, konstrukce podélného profilu a přerušení podélné kontinuity,

zatrubnění/napřímení, změna říčního substrátu atd.).

Očekávaná zlepšení v důsledku hydromorfologických opatření jsou v plánech povodí

popsána: rybí přechody, obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření,

odstranění struktur: hrází, překážek, zpevnění břehů, napojení dříve oddělených meandrů

nebo mrtvých ramen, obnova struktury břehu a meandrování dříve napřímených vodních toků.

V některých silně ovlivněných vodních útvarech byla naplánována hydromorfologická

opatření, avšak jejich značná část byla odložena na příští cyklus plánování. Vodní útvary

ovlivněné hydromorfologickými vlivy byly předmětem výjimky podle čl. 4 odst. 4 z důvodů

technické proveditelnosti vzhledem k tomu, že neproběhla dostatečná příprava např.

z hlediska zaručeného financování nebo podrobné technické dokumentace.

Ekologické režimy toku nebyly jako opatření použity, protože již byly implementovány do

stávajících právních předpisů a jejich uplatnění již bylo právně prosazeno.

51

Opatření CZ_1000 CZ_5000 CZ_6000

Rybí přechody

Obtokové kanály

Obnova stanovišť, budování míst pro rozmnožování a tření

Nakládání se sedimenty/odpady

Odstranění překážek: hrází, překážek, zpevnění břehů

Napojení dříve oddělených meandrů nebo mrtvých ramen

Snížení říčních břehů

Obnovení struktury břehu

Stanovení minimálních ekologických požadavků pro vodní

tok

Provozní úpravy pro kolísání průtoků

Zaplavení záplavových oblastí

Výstavba retenčních nádrží

Snížení nebo změna odbahňování

Obnova struktury koryta

Meandrování dříve napřímených vodních toků

Tabulka 12.3.1: Druhy opatření podle rámcové směrnice o vodě týkajících se hydromorfologických vlivů, jak

jsou uvedeny v programu opatření


Nebyl uveden žádný konkrétní podkladový dokument.

Vnitrostátní přístup k provádění hydromorfologických opatření se obecně řídí ustanoveními

čl. 11 odst. 3 písm. i) rámcové směrnice o vodě, nicméně většina opatření bude

pravděpodobně uplatněna v příštím cyklu plánování. Vzhledem k chybějícím metodám

posuzování složek biologické kvality není zřejmé, zda byly určeny všechny příslušné

specifické vlivy.

12.4 Opatření týkající se podzemních vod

Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se podzemních vod se obecně řídí

ustanoveními rámcové směrnice o vodě a směrnice o podzemních vodách, ale většina z nich

(kromě sanace lokalit se starou ekologickou zátěží) je spíše obecného charakteru.

Existuje jasná vazba mezi zjištěnými významnými vlivy (na základě posouzení rizik),

výsledky hodnocení stavu a plánovanými opatřeními v plánech povodí. Pro každý útvar

podzemní vody jsou uvedeny specifické znečišťující látky nebo důvod nedosažení dobrého

stavu a zároveň příslušný druh vlivu (např. difúzní zdroje znečištění ze zemědělství) a

související opatření. Pouze u vodních útvarů s neznámými specifickými vlivy byl podrobněji

popsán monitoring nebo plánovaná studie.

52

Za účelem toho, aby nedocházelo k nadměrnému využívání zdrojů podzemních vod, byla

zavedena základní a doplňující opatření (povolení k odběru podzemních vod, měření odběru

podzemních vod, nahlašování odběru vyššího objemu podzemních vod než 6 000 m3/rok nebo

500 m3/měsíc, průzkum možnosti umělého doplňování, možnost dalšího snížení objemu

odčerpávaných podzemních vod z důvodu dosažení minimální hladiny podzemních vod; nový

hydrogeologický průzkum za účelem lepší kvantifikace dostupných zdrojů podzemní vody).

Mezi opatření pro prevenci a omezení vstupu znečišťujících látek patří zákaz přímého nebo

nepřímého vypouštění nebezpečných látek do podzemních vod a nepřímé vypouštění látek,

které nejsou klasifikovány jako nebezpečné, do podzemních vod je možné pouze na základě

příslušného povolení. Dalším opatřením je sanace lokalit se starou ekologickou zátěží

(zejména těch, kde dochází k uvolňování kovů). Sanace se provádí u všech útvarů

podzemních vod v blízkosti významných lokalit se starou ekologickou zátěží (včetně útvarů

podzemních vod v dobrém chemického stavu), u nichž bylo stanoveno, že jsou potřebná

doplňující opatření.

V oblastech povodí nejsou žádné přeshraniční útvary podzemních vod. Mezinárodní

koordinace opatření týkajících se podzemních vod nebyla nutná.

12.5 Opatření týkající se chemického znečišťování

Na základě vyhodnocení výsledků monitorování a/nebo zjištění příslušných vlivů byl

vypracován soupis prioritních látek a některých dalších znečišťujících látek, neprioritních

specifických znečišťujících látek zjištěných na úrovni povodí, odkysličujících látek a živin.

Bylo zjištěno, že na chemickém znečišťování se významnou měrou podílejí městské odpadní

vody, průmyslové odpadní vody a jiné bodové zdroje. Přispívá k němu ale také dopravní a

mimoměstská infrastruktura.

Do programu opatření byla zařazena obecná opatření na předcházení průmyslovým emisím

nebo jejich omezování (např. povolení vypouštění, použití nejlepších dostupných technik),

vývoj nebo posílení výstavby čistíren městských odpadních vod a opatření proti náhodnému

znečištění (monitorování, akční plány).

Pokud není jasná vazba mezi znečištěním nebezpečnými látkami a jejich zdrojem (tj. nebyl

nalezen příslušný zdroj znečištění), musí být před stanovením konkrétního opatření provedeno

průzkumné monitorování.

Nebyly poskytnuty žádné údaje o opatřeních zaměřených na specifické látky nebo skupiny

látek.

Vnitrostátní přístup k provádění opatření týkajících se chemického znečišťování se řídí

ustanoveními čl. 11 odst. 3 písm. g), písm. h), písm. k) a písm. l), avšak chybějí informace o

konkrétních opatřeních a účinnosti plánovaných opatření.

53

12.6 Opatření vztahující se k článku 9 (politika poplatků v oblasti vody)

Nebyla uvedena žádná definice vodohospodářských služeb. Pojem „vodohospodářské služby“

je používán ve vnitrostátních plánech pouze u odběrů a vypouštění. Využití v zemědělství,

průmyslu, vodních elektrárnách a chlazení bylo spojeno pouze s odběry (zemědělství, vodní

elektrárny, chlazení), nebo s odběry a vypouštěním (průmysl).

Významné oblasti využití vody byly stanoveny takto:

domácnosti, průmysl a zemědělství (zásobování vodou a vypouštění);

vodní elektrárny v hlavních přehradách a malé vodní elektrárny na vodních

tocích, těžba štěrku v tekoucích a stojatých vodách, vodní doprava, ochrana

před povodněmi, využití vody k chlazení, zavlažování, rybniční hospodářství,

rybářství a rekreace (využívání vody v plánech pro dílčí povodí). Všechna

uvedená využití vody byly určena jako významné vlivy.

Ve vnitrostátních plánech je obecně uveden odpovídající příspěvek na uhrazení nákladů, ale

není řádně vysvětlen. V plánech byl uveden pouze odkaz na dopady vodohospodářských

služeb a využívání vody na náklady za vodohospodářské služby zjištěné u dodávek pitné vody

a vypouštění z čistíren městských odpadních vod. V souvislosti s výše uvedeným byly sazby

úhrady nákladů použity pouze u dodávek pitné vody a úpravy odpadních vod (voda dodávaná

pro veřejnou potřebu).

Do výpočtu úhrady nákladů patří investiční náklady, provozní náklady a náklady na údržbu.

Při výpočtu úhrady nákladů jsou zohledňovány dotace.

Environmentální náklady a náklady na využívané zdroje nejsou hodnoceny kvůli

nedostatečným údajům a chybějící vhodné metodice.

Podle plánů povodí se v České republice zásada „znečišťovatel platí“ uplatňuje od roku 1975,

ale pouze u dodávek vody (odběru) a úpravy vody30

.

Bylo uvedeno, že současná politika poplatků v oblasti vody poskytuje dostatečné podněty pro

domácnosti a průmysl v souvislosti s dodávkou vody pro veřejnou potřebu prostřednictvím

měření využívání vody. Poplatky za dodávky pitné vody a zpracování městských odpadních

vod jsou v České republice stejné pro všechna odvětví. U jiných uživatelů však žádné

zavedení motivačních cen nahlášeno nebylo. Do budoucna se s žádnými významnými

změnami s výjimkou případných zvýšení poplatků za dodávku a úpravu vody nepočítá.

Poplatky za údržbu navigačních zařízení a využívání vody pro vodní elektrárny nejsou

vybírány.

30 Nebyly poskytnuty žádné podrobnější údaje o kritériích a metodikách.

54

Flexibilní ustanovení článku 9 se používají u domácností, průmyslu a zemědělství. Bylo

uvedeno, že nebylo možno výrazně zvýšit poplatky vzhledem k negativním sociálním

dopadům na veřejnost (dostupnost pro domácnosti). Zvýšení poplatků za dodávky pitné vody

a úpravu městských odpadních vod by na víc pravděpodobně vedlo k problémům při výrobě,

v energetice, službách i zemědělství. Maximální plánované poplatky by byly přibližně 2 %

příspěvku na domácnost. Ohledně mezinárodní spolupráce při uplatňování článku 9 nebyly

uvedeny konkrétní údaje. Byla uvedena určitá vnitrostátní spolupráce mezi oblastmi povodí

při provádění článku 9.

12.7 Doplňující opatření v chráněných oblastech

Všechny vodní útvary jsou dány do souvislosti s příslušnými chráněnými oblastmi a pro

chráněné oblasti byly vymezeny environmentální cíle. Posouzení rizik je zmíněno v

souvislosti s chráněnými oblastmi v rámci Natura 2000, u jiných typů chráněných oblastí

(kromě pitné vody) existuje pouze poznámka o požadavcích jiných směrnic EU. Žádné další

vysvětlení ohledně posouzení rizik nebylo poskytnuto. Žádná zvláštní doplňující opatření

nejsou v plánech povodí uvedena.

Plány povodí i programy opatření zahrnují opatření spadající do směrnice o ptácích, směrnice

o stanovištích a směrnice o vodách ke koupání. Směrnice o měkkýších není pro Českou

republiku relevantní. Lokality, na které se vztahuje směrnice o sladkovodních rybách, nejsou

v České republice považovány za oblasti vymezené pro ochranu hospodářsky významných

druhů vázaných na vodní prostředí (se zaměřením pouze na sportovní rybolov). Nicméně

lokality spadající do směrnice o sladkovodních rybách jsou v plánech uvedeny jako

„vnitrostátní“ chráněné oblasti.

Doplňující opatření jsou obecně zmiňována pouze jako požadavek vyplývající z jiných

směrnic nebo z článku 7 rámcové směrnice o vodě (vody využívané k odběru pitné vody). V

plánech povodí nebyla uvedena žádná konkrétní opatření v souvislosti s dobrým chemickým

nebo ekologickým stavem.

Ochranná pásma na ochranu odebírané pitné vody jsou povinná u veškerého zásobování

vodou pro veřejnost. Byl nahlášen zvláštní režim u ochranných pásem a plány na zlepšení

jakosti povrchových vod. V plánech povodí však nebyla uvedena žádná konkrétní opatření

ohledně vod využívaných k odběru pitné vody, s výjimkou nových odběrů.

13. PŘIZPŮSOBENÍ SE ZMĚNĚ KLIMATU, NEDOSTATEK VODY A OBDOBÍ

SUCHA A ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK

13.1 Řešení problému s nedostatkem vody a sucha

Nedostatek vody není v plánech povodí výslovně uveden jako významný. Do plánů povodí je

zařazena bilance potřeby vody (např. odběr) a dostupnosti vody za současné situace a

základní scénář do roku 2015. Výsledky bilance ukazují, že využívání vody v měřítku povodí

odpovídá dostupným zdrojům. V místním měřítku dochází asi u čtvrtiny (28 %) útvarů

55

podzemních vod k nadměrnému čerpání vody, což má za následek špatný kvantitativní stav

útvarů podzemních vod.

Do základního scénáře do roku 2015 je zařazena poptávka po odběru vody, která je rozdělena

z hlediska povrchových a podzemních vod, použití v domácnostech, zemědělství, průmyslu a

energetice/chlazení. Údaje o současné spotřebě vody vycházejí z měření přímé spotřeby vody.

Prognóza budoucích poptávky po vodě vychází z koncepčních dokumentů: „Koncepce

vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství pro období po vstupu do EU na léta

2004–2010“ a „Státní politika životního prostředí České republiky“. Současné a budoucí

údaje o dostupnosti vody jsou zastoupeny dlouhodobými hydrologickými a

hydrogeologickými charakteristikami a akumulační kapacitou. Do ekonomické analýzy bylo

zařazeno rozmezí očekávaného minimálního/maximálního zvýšení odběru vody v roce 2015

v odvětvích využívajících vodu.

Byla uvedena období sucha a jejich hydrologické charakteristiky v celé oblasti povodí nebo v

dílčích/místních povodích.

V plánech povodí jsou uvedeny vodní útvary, u nichž bylo zjištěno, že je vhodné uplatňovat

opatření v plochách povodí zaměřená na zlepšení retence a akumulační kapacity oblasti, a kde

se intenzivně jedná o programu opatření v příslušných plánech povodí týkajícím se problémů

sucha a nedostatku vody. Nedostatek vody a sucho budou součástí plánů povodí v druhém

cyklu plánování.

Problematika nedostatku vody a sucha je řešena v obecné rovině v plánu mezinárodního

povodí Dunaje jako problém do budoucna související se změnou klimatu.

13.2 Zvládání povodňových rizik

Otázka zvládání povodňových rizik byla uvedena jako samostatná významná složka

vodohospodářství a do programů opatření v plánech pro dílčí povodí byla zařazena některá

technická protipovodňová opatření (většinou nové hráze), tato opatření však nebyla uvedena v

plánech národních částí mezinárodních povodí.

V České republice nebylo zvládání povodňových rizik využito jako specifický důvod při

určování silně ovlivněných vodních útvarů ani nebyly využity výjimky podle čl. 4 odst. 6 a 7.

Tato problematika byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale bez jasné

souvislosti s vnitrostátními plány. V plánech je zmíněna budoucí koordinace plánu povodí s

prováděním směrnice o povodních.

13.3 Přizpůsobení se změně klimatu

V plánech národních částí mezinárodních povodí byla otázka změny klimatu zmíněna ve

velmi obecné rovině v souvislosti s ekonomickou analýzou využití vody a s programem

opatření. Analýza dopadů změny klimatu nebyla zařazena do základního scénáře do roku

2015, s podrobnou analýzou se počítá ve druhém a třetím cyklu plánování. Příprava

56

adaptačních opatření byla pouze obecně zmíněna mezi programy opatření, zejména v

souvislosti s protipovodňovou ochranou.

Na vnitrostátní úrovni bylo mimo plánů povodí vypracováno několik studií, které hodnotily

dopad změny klimatu na dostupnost vody a poptávku po vodě.

Problematika změny klimatu byla řešena obecně v plánu mezinárodního povodí Dunaje, ale

bez jasné souvislosti s vnitrostátními plány. Otázky uvedené ve vztahu k přizpůsobení se

změně klimatu byly tyto:

zvláštní monitorování dopadů změny klimatu;

analýza variability a změn vybraných hydrologických a klimatických složek;

dopady na zemědělskou produkci;

dopady na lesní ekosystémy;

návrh adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství.

14. DOPORUČENÍ

Dodržování kroků při plánování povodí, tak jak je stanoví rámcová směrnice o vodě, by mělo

zajistit, aby hospodaření s vodou vycházelo z lepšího porozumění hlavním rizikům a vlivům v

povodí a aby ve výsledku byly provedené zásahy nákladově efektivní a bylo zajištěno

dlouhodobě udržitelné zásobování vodou pro obyvatele, podniky i přírodu.

Aby bylo hospodaření s vodou úspěšné, je třeba tyto různé kroky propojit. Na základě

informací o vlivech a rizicích by měly být vytvořeny monitorovací programy, údaje

z monitorovacích programů a výsledky ekonomické analýzy by měly vést k určení

nákladově efektivních programů opatření a ke zdůvodnění výjimek. Transparentnost

celého tohoto procesu v rámci jasné řídící struktury podpoří účast veřejnosti jak při

vytváření, tak při realizaci opatření nezbytných k zajištění udržitelného hospodaření s vodou.

V rámci dokončení prvního cyklu plánování povodí a při přípravě druhého cyklu podle

rámcové směrnice o vodě se doporučuje:

Ve druhém cyklu plánování povodí by měly být lépe harmonizovány a vzájemně

porovnávány plány na různých úrovních.

Pro biologické posouzení by měly být sestaveny typově specifické referenční

podmínky. Pro posouzení složek biologické kvality by měly být použity výsledky

mezikalibračního porovnání.

Hodnocení ekologického stavu bylo v prvním plánování povodí poněkud

zjednodušeno, byly použity pouze složky biologické kvality u bentických

57

bezobratlých a v některých případech ryb a chlorofylu a, ve druhém cyklu plánování je

třeba vypracovat lepší metody biologického hodnocení.

Je třeba stanovit vztah mezi složkami biologické kvality a složkami fyzikálně-

chemické kvality. Pro vodní toky by měl být vymezen ekologický potenciál.

V tomto cyklu je třeba vyřešit případy současné vysoké míry nejistoty při

charakterizaci oblasti povodí, zjišťování vlivů a hodnocení stavu, aby se zajistilo, že

před příštím cyklem bude možné zavést vhodná opatření.

Určení specifických znečišťujících látek v povodí musí být transparentnější s jasnou

informací o tom, jak byly vybírány znečišťující látky, jak a kde byly monitorovány,

kde došlo k překročení a jakým způsobem bylo toto překročení zohledněno při

posuzování ekologického stavu. Je důležité, aby existoval ambiciózní přístup k boji

proti chemickému znečištění a aby byla přijata vhodná opatření.

Měly by být vyjasněny vazby mezi stavem a odpovědnými specifickými vlivy.

V prvním cyklu plánování nebyla v plném rozsahu použita česká metodika pro

předběžné a finální určení silně ovlivněných vodních toků. Určení silně ovlivněných

vodních toků by mělo být v souladu se všemi požadavky čl. 4 odst. 3. V plánech

povodí by měly být konkrétně posouzeny výrazně nepříznivé účinky na jejich využití

nebo životní prostředí a uvedena neexistence lepších variant pro životní prostředí. To

je nutné pro zajištění transparentnosti procesu určování silně ovlivněných vodních

toků.

U nádrží nebylo hodnocení dobrého ekologického potenciálu v souladu s rámcovou

směrnicí o vodě, neboť se nevztahovalo na všechny složky biologické kvality, a u řek

hodnocení dobrého ekologického potenciálu chybělo. Tyto nedostatky by měly být

vyřešeny v příštím cyklu plánování.

Je třeba lépe objasnit, které prioritní látky byly monitorovány v kterých vodních

útvarech, a v případě, že některé látky nebyly analyzovány, protože nebyly na základě

analýzy vlivů a dopadu považovány za významné, je nutné doplnit odůvodnění.

V biotě by měly být monitorovány rtuť, hexachlorbenzen a hexachlorbutadien pro

srovnání s normami pro biotu uvedenými ve směrnici o normách environmentální

kvality, pokud nebyly použity normy environmentální kvality pro vodu zajišťující

stejnou úroveň ochrany. V příštích plánech povodí by se mělo také objevit

monitorování trendů v sedimentu nebo biotě u látek uvedených v čl. 3 odst. 3 směrnice

o normách environmentální kvality.

V příštím cyklu plánování by mělo být uvedeno více podrobností o vlivech a

znečišťujících látkách, které vedou k výjimkám, zejména u útvarů povrchových vod.

Přesněji je třeba formulovat i další cíle týkající se chráněných oblastí.

Není jasné, zda jsou v plánech povodí plánovány nové fyzikální poměry. Pokud tomu

tak je, mělo by se použití výjimek podle čl. 4 odst. 7 zakládat na pečlivém posouzení

58

všech opatření, jak to vyžaduje rámcová směrnice o vodě, zejména posouzení, zda je

projekt v nadřazeném veřejném zájmu a zda výhody pro společnost převažují nad

zhoršováním životního prostředí a zda neexistují alternativy, které by z hlediska

životního prostředí byly vhodnější. Kromě toho se tyto projekty mohou realizovat

pouze v případě, že budou přijata veškerá možná opatření k omezení nepříznivého

dopadu na stav vody. Všechny podmínky pro použití čl. 4 odst. 7 v jednotlivých

projektech musí být v plánech povodí uvedeny a odůvodněny v co nejranější fázi

plánování projektu.

Program opatření by měl být dále upřesněn. Je třeba do něj zařadit důležité informace

o rozsahu, časovém harmonogramu a financování opatření, aby byl jasný přístup

vedoucí k dosahování cílů a ambice programu opatření byly transparentní. Všechny

příslušné informace o základních a doplňujících opatřeních by měly být zahrnuty do

přehledu programu opatření, aby byla zajištěna transparentnost, pokud jde o plánované

akce zaměřené na dosažení environmentálních cílů, které byly stanoveny v rámcové

směrnici o vodě.

Odpovědnost za provádění opatření, včetně financování, je stanovena u některých

konkrétních opatření (budování a rekonstrukce čističek městských odpadních vod a

konkrétní hydromorfologická opatření). Jiné typy opatření však nejsou spojeny s

žádným odpovědným orgánem. V této oblasti je třeba vyšší míra transparentnosti.

Některá opatření (zejména hydromorfologická) se plánují pro vodní útvary v dobrém

stavu bez jasného vysvětlení.

Pokud jde o zemědělství, neměl by program opatření vycházet pouze ze současného

provádění směrnice o dusičnanech, ale měl by v případě potřeby využívat i další

doplňující opatření.

Zemědělství bylo označeno jako odvětví, které má v České republice výrazný vliv na

vodní zdroje. To by se mělo odrazit v jasné strategii, v níž budou vymezena

základní/povinná opatření pro všechny zemědělce i další doplňující opatření, která

mohou být financována. Jejich vypracování by mělo probíhat ve spolupráci se

zemědělci, aby byla zajištěna jejich technická proveditelnost a přijetí. Je třeba

vypracovat srozumitelný základ, tak aby každý zemědělec znal pravidla. Přiměřeným

způsobem by o nich mohl být informován a mohla by být prosazována, a příslušné

orgány odpovědné za financování SZP by tak mohly vypracovat adekvátní programy

rozvoje venkova a stanovit požadavky podmíněnosti týkající se vody.

Návratnost nákladů by se měla týkat široké škály vodohospodářských služeb, včetně

vzdouvání vody, odběru, jímání, úpravy a rozvodu povrchových vod, odvádění, čištění

a vypouštění odpadních vod, a to i pokud se jedná o otázku „samoobsluhy“, např.

„samoobslužného odběru vody“ v zemědělství. Návratnost nákladů by měla být pro

všechny příslušné uživatelské sektory transparentní a environmentální náklady a

náklady na využívané zdroje by měly být zahrnuty do nákladů, které jsou vraceny

zpět. Rovněž by měly být poskytnuty informace o podnětech při stanovování poplatků

za všechny vodohospodářské služby, s cílem zajistit účinné využívání vody. V plánech

59

povodí by měla být uvedena informace o tom, jakým způsobem se zohledňuje zásada

„znečišťovatel platí“.

f - european commissionec.europa.eu/environment/water/water-framework/pdf/... · v plánech povodí...

Documents