evropské literatury středověku
TRANSCRIPT
Evropské literatury
středověku
Rysy:
- velký vliv křesťanství
- převažuje verš – díla určena pro poslech, šířena přednesem
- nezájem o původnosti tématu
- důležitost formy (ne obsahu)
- cílem literatury: poučovat, vychovávat
- zlomkovitost (nejsou dochována celá)
- obtížná datace
- anonymita autora
- alegorie, symboly, kontrasty (Bůh x ďábel, dobro x zlo)
- literatura duchovní a světská
Latinská literatura
1) Náboženská literatura
➢ Bible, tzv. Písmo svaté
➢ duchovní lyrika – duchovní písně, modlitby, hymny (velebení Boha)
➢ duchovní epika – legendy, homilie (kázání)
2) Světská literatura (laická, vernakulární jazyk)
a) hrdinský národní epos
I) staroanglický
● Beowulf
Beowulf
- odehrává se v Dánsku a Švédsku
- 5. a 6. století
- autor neznámý
- vznikl na základě germánských pověstí
- veršované
- vyznívá jako alegorie neustálého boje dobra se zlem
- příběh: v úvodu rodokmen, Beowulf (velitel lodi ze země
Geatů) nabídne pomoc Hrothgarovi, jehož sídlo je pustošeno obludou Grendlem, Beowulf se stává dánským králem; po 50 letech ohrožuje zem drak chrlící oheň – Beowulf v boji umírá
II) francouzský
● Píseň o Rolandovi
- poč. 12. století
- chansons de geste = píseň o činech
- psána vysokým stylem
- dokonalý rytíř
- příběh: Roland v družině Karla Velikého – král francké říše - boj proti Saracénům (Arabové ve Španělsku); Roland navrhuje, aby k saracénskému králi Marsilovi byl vyslán jeho nevlastní otec Ganelon. Nevlastní otec Rolanda však v tom vidí úskok a přesvědčuje Marsila, aby přiměl krále Karla Velikého k odchodu a pak aby v průsmyku napadl jeho zadní voj, kterému měl velet Roland. Roland zrazen, může zatroubit na kouzelná roh Olifant, aby přivolal vojsko zpět; zatroubí pozdě a tak silně, že mu praskne spánková tepna a on umírá.
- pravdivé jádro: historická bitva
III) španělský
● Píseň o Cidovi
- neznámý autor
- hrdina CID (= pán), skuteční postava RodrigoDiaz de Vivar – inspiroval vznik skladby, ideál křesťanského rytíře
- 3 části: Zpěv o vypovězení
Zpěv o svatbě
Zpěv o pohaně
- příběh: Cid odchází z Vivaru do vyhnanství, ale snaží se získat zpět panovníkovu přízeň. Vydává se na válečnou výpravu proti Maurům (ve Valencii), úspěšný a válečnou kořist zasílá králi. Král se obměkčí, dovolí mu setkat se ve Valencii se svou rodinou. Cid tam provdá bohatě své 3 dcery. Po nějaké době dojde k příhodě, kdy uteče lev z klece a ohrožuje Cida. Manželé jeho dcer se však zachovají zbaběle a Cid lva přemůže sám. Král určí manželům v Toledu souboj, aby si zachránili svou čest. Prohrávají a jsou prohlášeni za zrádce. Cidovy dcery si mohou vzít nové muže.
IV) něměcký
● Píseň o Nibelunzích (konec 13. století)
- dějiny Burgundů a Hunů
- hrdina: Siegfried
- příběh: Siegfried je bájný hrdina, díky koupeli v dračí krvi je
nezranitelný až na malé místo mezi lopatkami. V boji získává 3 zázračné
předměty – poklad Nibelungů, meč Balmung a plášť (nesmrtelný). Slouží
králi Guntherovi, získává pro něj manželku Brunhildu. Sám se žení s
krásnou Kriemhildou. Obě ženy se po letech dostávájí do sporu, který
manžel je vznešenější. Bratři Brunhildy zavraždí Siegfrieda a Kriemhilda
úkladně pomstí vraždu jejího manžela.
V) skandinávský
● Edda – vikingské mýty a hrdinské pověsti
VI) ruský
●Slovo o pluku Igorově (epos)
● byliny (veršované vyprávění o prostých lidových hrdinech)
b) rytířský dvorský epos
- náměty antické a středověké, idealizace rytíře, v
popředí milostná tematika
- bretonský cyklus – okruh příběhů o králi Artušovi
c) vyprávění o skutcích makedonského krále Alexandra Velikého
●Alexandreida – předloha pro českou verzi
● Tristan a Izolda – epos z keltských pověstí o tragické lásce rytíře a dcery irského krále
d) dvorská (kurtoazní lyrika)
- původem z jižní Francie
- téma lásky i neopětované
- galantní milostné nabídky
● PASTORELA
● EPISTOLA
● SVÍTÁNÍČKO
● SERENA
- PŘEDNAŠEČI, VYPRAVĚČI: TRUBADÚŘI, MINNESÄNGŘI
- PŘEDVADĚČI: ŽÁKÉŘI, ŽERTÉŘI
Přepis do češtiny: Český překlad:
Cěsarьstvě našemь, Gospodi,
milostьjo tvoejo prizьri,
i ne otъdazь našego tuzimъ
i ne obrati nasъ vъ plěnъ
narodomъ poganьskymъ.
Christa radi, Gospodi, našego
i že cěsaritъ sъ Otьcemь
i sъ Svěntymь.
Na království naše, Pane,
milostí svou pohlédni (milosrdenstvím
svým shlédni),
nevydej našeho cizím
a nás nedej v zajetí
národům pohanským.
Pro Krista, Pána našeho,
který kraluje s Otcem
a s Duchem svatým.
Latinský originál: Překlad z latiny:
Rege nostras domine
propitius voluntas,
ut nec propriis
iniquitabilis implicentur,
nec subdantur alienis ...
Řiď, Pane,
milostivě naše vůle,
aby se ani do vlastních
nepravostí nezapletly,
ani se nepoddávaly cizím ...
Počátky literární tvorby v období
Velkomoravském (9. století)
- Rastislav v roce 862 vysílá posly k
byzantskému císaři Michalu III.
- posílá pro učitele křesťanství
- 2 bratři: Konstantin (později přijal jméno Cyril)
Metoděj
- přichází v roce 863
- abeceda HLAHOLICE
- jazyk STAROSLOVĚNŠTINA
- zasloužili se o překlad Bible do staroslověnštiny
- veršovaná předmluva k překladu evangelia
PROGLAS (= předzpěv, autorem Konstantin,
nejstarší dochovaná staroslověnská skladba –
obhajuje důležitost vzdělanosti; boží slovo pozvedá
člověka i národ nad nedokonalým životem,
založeným na pudech a smyslech)
Kdo může povědět všechna podobenství,
jež usvědčují národy bez knih,
nehovoří-li řečí srozumitelnou?
Ani umí-li všechny řeči,
nedovede vylíčit jejich bezmoc.
Nahé jsou jistě všechny národy bez knih.
A nemohou bojovati bez zbraní
s protivníkem našich duší,
uchystáni za kořist věčné muky.
Další památky tohoto období:
- 2 hagiografické texty (o životě svatých)
- označovaný jako tzv. Panonské legendy: Život Konstantinův, Život Metodějův
- stojí na pomezí legendy a historie, sepsány žáky Konstantina a Metoděje
- po Metodějově smrti převaha latiny a vliv západní kultury
- kníže Svatopluk staroslověnskou kulturu nepodporoval – poč. 10. století –pronásledování Metodějových žáků, rozpad Velkomoravské říše
- Posledním útočištěm slovanské literatury byl Sázavský klášter (opat Prokop, založen r. 1032)
❑ 10. století – koexistence staroslověnštiny a latiny
❑ 11. století – vytlačování staroslověnštiny latinou – 1097 konečné vyhnání stoupenců slovanské liturgie a konec staroslověnské literatury na našem území
❑ křesťanství však zůstává
❑mění se hierarchie žánrů – LITERATURA HAGIOGRAFICKÁ = LEGENDY (zejména o životě významných osobností – světců: sv. Ludmila, sv. Václav, sv. Vojtěch)
❑ původně historický záznam o jejich životě = 1. krok k historické próze
Legendy staroslověnské texty českého původu:
- dochovaly se z opisů
❑ První staroslověnská legenda o svatém Václavu (2. pol. 10. století)
❑ Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu
❑ Legenda o sv. Ludmile – doplňuje 1. legendu o Václavovi
❑ Kristiánova legenda – život a umučení Václava a jeho babičky Ludmily, nejznámější latinsky psaná legenda 10. století, důležitým pramenem našich dějin
Další literární texty z tohoto období:
❑ Kyjevské listy (hlaholicí psaný zlomek misálu – mešní
kniha)
❑ Pražské zlomky
❑ Hospodine, pomiluj ny – jediný přesvědčivý
důkaz živé existence staroslověnské literatury, z
konce 10. století, 1. česká duchovní píseň (původně
staroslověnská), plnila funkci národní hymny, prosí o
mír a úrodu, autorství připisováno sv. Vojtěchovi
❑Kroniky – chronologická kompozice textu, kronikář
měl psát jednoduše a krátce
Kosmas(1045- 1125 Praha)
- považován za zakladatele českého dějepisectví
- víme o něm jen to, co napsal v kronikách
- neobyčejně vzdělaný, cestoval
- samozřejmě kněz, vysoký hodnostář
❑ Kronika česká: nejvýznamnějším dílem písemnictví tehdejší doby
Kronika česká
3 části:
1) Mytologické počátky lidstva, pohanské příběhy, bájná vyprávění starců (praotec Čech, Kazi, Teta, Libuše)
2) Pověsti – vyprávění pamětníků, začíná převezením ostatků sv. Vojtěcha do Prahy, končí rokem 1092
3) Události, které Kosmas sám zažil, 1092 -1125
Kronika česká
- Psána latinsky, občas slova bohemikálního
původu (Vyšehrad, Přemysl)
- Kosmovi pokračovatelé – Kanovník vyšehradský,
Mnich sázavský
- Další kroniky:
❑ Zbraslavská kronika: latinsky, GLOSY (vpisy
českých slov do vět, vysvětlivky, komentáře)
Další texty: 13. – 15. století – vrcholný středověk
- duchovní lyrika
❑ Svatý Václave, vévodo české země
- Z konce 12. století, 2. česká duchovní píseň, slavnostní a váleční, světec = patron země
❑ Ostrovská píseň (Slovo do světa stvořenie) = o Kristově vtělení a vykoupení lidstva
❑ Kunhutina modlitba (veršovaná, vepsána do latinské modlitební knihy, autorem abatyše kláštera sv. Jiří, dcera Přemysla Otakara II.)
❑Spor duše s tělem – hádka duše s tělem, forma dialogu, názorový konflikt, způsob středověké výuky
- duchovní epika
❑ legendy – veršované
- světská rytířská epika
❑ Alexandreida – veršovaný rytířský epos, 13/14. století, oslava maked. krále Alexandra Velikého (přiblíženo českému prostředí – zde A. V. = Přemysl Otakar II.), vzniká dle předlohy
❑ Kroniky: Dalimilova kronika (* 1310-1314)
- Kronika tak řečeného Dalimila
- z prvních let vlády Jana Lucemburského
- autor neznámý
- česky psaná!, veršovaná!
- zaznívá protiněmecký tón
- od Babylonské věže – Jana Lucemburského = skutečnost + fantazie
- dochovala se celá
https://www.youtube.com/watch?v=BBfplkZ279g&list=PLuXsZWggJdGib7ZzNkK2fC38VmNQkcjEI&index=8
Doba Karlovapol.14. – poč. 15. stol.
Karel IV. (1346-1378) – Otec vlasti, syn Elišky
Přemyslovny a Jana Lucemburského
- vyrůstal ve Francii, češtinu se učil, vzdělaný
- upevnil panovnickou moc, omezil moc šlechty
- v r. 1355 se stal římským císařem – české království
součástí Svaté říše římské – v centru Praha
- založil Nové Město pražské, nový hradní palác, kamenný
most, Svatovítskou katedrálu, posílil svatováclavský kult,
korunovační klenoty, Karlštejn – nejcennější fresky https://www.youtube.com/watch?v=_zgPewmOokw
- v roce 1348 založil pražskou univerzitu –
Univerzitu Karlovu
- během jeho vlády došlo k obohacení chrámové
hudby o varhany
- v 90. letech 14. století - * šestidílná Bible
Václava IV. Zřejmě nejkrásnější rukopis z té
doby
Literatura
- na trzích se hrály jarmareční písně
- žánrově velmi pestrá:❑ legendy: Život sv. Kateřiny, Legenda o sv. Prokopu
❑ rozvíjí se česky psaná tvorba:
a) SVĚTSKÁ LYRIKA,
b) DRAMA,
c) SOCIÁLNÍ SATIRA (Hradecký rukopis - kritika nepořádků v tehdejší společnosti, *1340, autor neznámý, humorné, satirické)
❑ rozvoj latinsky psané literatury – souvisí se založením univerzity, slovníky, encyklopedie, naučná literatura (spisy právní), literatura dějepisná, legendy (zábavná četba)
❑ rozvoj slovní zásoby češtiny (nová slova z latiny – kostel, či z němčiny – rychtář, říše)
Karel IV.
❑ autorem vlastní biografie Vita Caroli (Život
Karlův)
❑ Legenda o sv. Václavu (Historia nova de
Sancto Wenceslai)
❑ spolupracoval na kronice Přibíka Pulkavy z
Radenína
❑ spjat s Korunovačním řádem a se sbírkou
právnických norem Karlův Majestát
- pokusem o počeštění latinsky psané naučné
literatury je dílo Bartoloměje z Chlumce (Mist
Klaret) – slovníky – skládal je ve verších,
vedle latinských termínů uvádí české
ekvivalenty
- Tkadleček: kolem r. 1400, vrcholná skladba
české umělecké prózy, autor neznámý,
filozofická disputace o problémech
filozofických a teologických
- žákovská poezie (druh)- plná ironie, výsměchu
vyšším vrstvám i vůči sobě, některé verše psány
v tzv. makarónských verších – střídají se české a
latinské verše
❑ Podkoní a žák – satirická skladba, forma
sporu o tom, kdo má lepší postavení ve
společnosti, končí rvačkou, v hospodě
❑ Píseň veselé chudiny – o nouzi studentů
Drama
- vzniklo z církevních obřadů (velikonoční a
vánoční hry – postupně bilingvní)
- přesouvali se z kostela před kostel a na
náměstí
❑nejstarší dochovaná hra je pašijová hra: Hra tří
Marií
❑Mastičkář: 3 Marie nakupují zázračné masti,
chtějí nabalzamovat Kristovo tělo. Nebiblická
scéna s mastičkářem.
❑Hra veselé Magdalény: hra o napravené
hříšnici, příběh o Luciferovi – padlém anděli
❑Trojanská kronika (2. pol. 14. století) –inkubále =
1. tištěná kniha u nás
❑Epos Tristan a Izalda –rytířská veršovaná epika
❑Milostné lyrické písně: Stratilať jsem milého
❑Závišova píseň – umělecky nejvyspělejší
❑ Smil Flaška z Pardubic – Nová rada –alegorie,
zvířata radí novému králi (Václav IV.)
❑1. úplný český překlad: Bible leskovecko-
drážďanská)
https://www.youtube.com/watch?v=bLrrvP7pE1E