1

European Commissio

Stan

dard

Eur

obar

omet

er 7

2 / P

odzi

m 2

009

– TN

S O

pini

on &

Soc

ial

EUROBAROMETR 72 VEŘEJNÉ MÍNĚNÍ V ZEMÍCH EVROPSKÉ UNIE

PODZIM 2009

NÁRODNÍ ZPRÁVA

ČESKÁ REPUBLIKA

TENTO VÝZKUM BYL ZADÁN A KOORDINOVÁN GENERÁLNÍM ředitelstvím pro komunikaci. Tato zpráva byla zpracována pro Zastoupení Evropské komise v České republice. Dokument nereprezentuje stanoviska Evropské komise. Názory a interpretace v něm obsažené reprezentují výhradně pohled autora.

STANDARD EUROBAROMETER EUROPEAN

Commission

2

SHRNUTÍ.................................................................................................................... 3

ÚVOD ......................................................................................................................... 8

1. NÁZOROVÉ KLIMA V ČESKÉ REPUBLICE......................................................... 9

1.1 Hodnocení situace v České republice ............................................................................................................ 9

1.2 Očekávání do budoucnosti ........................................................................................................................... 14

1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika ...................................................................................................... 18

1. 4 Hodnoty a priority naší společnosti ............................................................................................................ 19

2. VZTAH K EVROPSKÉ UNII ................................................................................. 22

2.1. Hodnocení členství ....................................................................................................................................... 22

2.2. Asociace spojené s EU.................................................................................................................................. 24

2.3. Důvěra v instituce......................................................................................................................................... 26

3. CHARAKTERISTIKA A NÁZORY NA FUNGOVÁNÍ EU..................................... 31

3.1. Fungování EU............................................................................................................................................... 31

3.2 Charakteristika EU....................................................................................................................................... 34

3.3. Hodnoty EU a priority EU .......................................................................................................................... 37

4. EKONOMICKÁ KRIZE A SÍLA EU PŘI JEJÍM ŘEŠENÍ...................................... 40

4.1. Fáze ekonomické krize................................................................................................................................. 40

4.2. Řešení ekonomické krize ............................................................................................................................. 41

4.3. Vliv eura na ekonomickou krizi .................................................................................................................. 46

4.4. Ekonomické reformy ................................................................................................................................... 48

5. BUDOUCÍ SMĚŘOVÁNÍ EU ................................................................................ 50

5.1. Priority EU ................................................................................................................................................... 50

5.2. Oblasti, na které by se EU měla zaměřit .................................................................................................... 52

5.3. Úroveň rozhodování..................................................................................................................................... 57

ZÁVĚRY................................................................................................................... 59

TECHNICKÉ SPECIFIKACE.................................................................................... 61

DOTAZNÍK............................................................................................................... 63

3

Shrnutí Eurobarometr popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty EU a jejich vlastní život a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněž na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o jedenáctou zprávu od doby, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie. Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla tato zpráva zpracována, se uskutečnil mezi 1056 občany České republiky v období od 30. října do 11. listopadu 2009.

Hodnocení situace v České republice Hodnocení české národní ekonomiky není, stejně jako tomu bylo na jaře 2009, vůbec pozitivní. Dobrý stav české ekonomiky deklaruje pouhých 16 % Čechů, opak uvádí 84 % obyvatel České republiky. V tomto směru je národní ekonomika hodnocena hůře, než je průměr celé EU. V zemích staré Evropy (EU 15) můžeme po propadu hodnocení zaznamenaném na jaře 2009 vidět mírné zlepšení vnímání národních ekonomik. U nových členských zemí (NČZ 12) je situace jiná – ekonomika si vede ještě o něco hůře než před půlrokem.

Ani hodnocení evropské ekonomiky nedopadlo v ČR dobře – jako dobrou hodnotí situaci jen 26 % populace, jako špatnou pak 71 % obyvatel. Češi jsou ohledně ekonomické situace Evropy pesimisté – ještě hůře vnímají situaci občané jen 7 členských států celé EU 27. Ve vnímání stavu evropské ekonomiky je situace opačná než u národní ekonomiky. Nové členské země vidí hospodářství EU většinou lépe než země EU 15.

I když obecné hodnocení situace národní (i evropské) ekonomiky nedopadlo příliš pozitivně, osobní finanční situace domácností je Čechy hodnocena dobře (62 %). Stejně jako v minulém šetření z jara 2009 se tedy ukazuje, že ani situace domácností ani osobní pracovní situace nejsou tak vážné, jak veřejnost deklaruje v obecných názorech na ekonomickou situaci.

Očekávání do budoucnosti Očekávání ohledně situace národních ekonomik i evropského hospodářství jsou téměř ve všech zemích EU negativní. Větší důvěra je přitom kladena v ekonomiku evropskou i světovou, národní ekonomiky vzbuzují do budoucnosti spíše obavy.

V České republice věří ve zlepšení národní ekonomiky pouze pětina (18 %) populace. Zhoršení české ekonomiky přitom očekává téměř polovina (43 %) osob.

Češi více důvěřují evropské ekonomice – největší podíl (43 %) populace si myslí, že zůstane stejná a podíl těch, kteří věří ve zlepšení, a těch, kteří se naopak obávají zhoršení, je 25 % : 29 %. Obecně jsou však Češi ve srovnání se zeměmi EU 27 spíše skeptičtější a ve zlepšení situace příliš nevěří.

Ve srovnání s minulou vlnou šetření se naděje a obavy ohledně národního hospodářství příliš nezměnily. Co se týče evropské ekonomiky, sledujeme posun vnímání směrem k optimismu – podíl odpovědí „situace se zlepší“ vzrostl ve srovnání se situací na jaře 2009 o 5 procentních bodů.

4

Problémy, kterým čelí Česká republika Stejně jako v minulé vlně šetření se u české populace opět nejvíce projevily obavy z nezaměstnanosti a z celkové ekonomické situace. Nezaměstnanost i ekonomickou situaci jmenuje jako aktuální problém polovina (50 % resp. 53 %) populace ČR. Toto zjištění koresponduje s předchozími závěry o vnímání národní ekonomiky. Po prudkém vzestupu jmenování těchto oblastí, kdy ještě před rokem jmenovalo ekonomickou situaci jako problém 25 % a nezaměstnanost 17 % Čechů, se v době ekonomické a finanční krize tyto problémy dostaly podle české veřejnosti na čelo pomyslného žebříčku.

V tomto ohledu nejsou Češi výjimkou – tyto aspekty jmenují jako dva nejzávažnější problémy obyvatelé většiny evropských zemí.

Hodnocení členství v EU Pokud mají Češi hodnotit samotné členství své země v EU, pak největší část populace uvádí, že členství není ani dobrá ani špatná věc (46 %). Podíl těch, kteří mají za to, že členství v Unii je věc dobrá (40 %), však převažuje nad těmi, kteří mají za to, že se jedná o věc špatnou (13 %). Celkový dojem je tedy v populaci pozitivní.

Současně však zaznamenáváme pokračující pokles podílu pozitivních odpovědí. Před rokem toto stanovisko zastávalo 46 % osob, tedy o 6 procentních bodů více než v současnosti.

Při hodnocení výhod a nevýhod našeho členství v Evropské unii je však situace odlišná – většina populace uvádí, že členství přineslo České republice výhody. Jedná se o 63 % české veřejnosti. Že členství v EU nepřináší žádné výhody, si myslí třetina (32 %) populace.

Obecně vidí členství ČR v Evropské unii jako pozitivum i výhodu především mladší, vzdělanější lidé s vyšším životním standardem a také voliči, kteří se zařadili na pravou stranu politického spektra. Tito lidé mají také častěji v EU i v její instituce obecně větší důvěru a jsou i pozitivnější v otázkách budoucího směřování Unie.

Asociace spojené s Evropskou unií Nejčastější asociace s EU se váží k pojmu svoboda cestování, studia a práce. Tuto možnost uvádí více než polovina (55 %) české veřejnosti. Druhou nejčastější asociací je společná měna euro (32 %). Tyto dvě asociace jsou nejčastější i ve většině evropských zemí – Češi svobodu cestování, studia a práce jmenují častěji, a naopak euro méně často, než je celoevropský průměr.

Dalšími charakteristikami často spojovanými s Evropskou unií jsou silnější slovo ve světě (28 %), mír (25 %) a také negativní asociace plýtvání penězi (23 %).

Celkově pozitivnější asociace mají lidé, kteří mají k Unii dobrý vztah, a především ti, kteří mohou ze jmenovaných hodnot těžit – tedy mladí lidé a ekonomicky aktivní, zejména duševně pracující. Naopak starší obyvatelé, kteří nemohou výhod EU tolik využívat, častěji spojují EU s negativními asociacemi, např.: větší kriminalitou, plýtvání penězi a nezaměstnaností.

5

Důvěra v politické instituce Češi mají tradičně velmi nízkou důvěru v národní politické instituce. V současné vlně Eurobarometru se toto zjištění potvrdilo v nízké důvěře v parlament – důvěru mu projevuje jen 15 % populace, což je poloviční podíl než průměr za EU 27 (30 %). Sledujeme také pokles o 5 procentních bodů oproti jaru 2009.

Na druhé straně důvěra ve vládu stále stoupá. Nyní jí důvěřuje 37 % Čechů, což je nadprůměrná hodnota. Stejně jako v minulém šetření se tak projevuje vliv nepolitické vlády J. Fischera, která se na rozdíl od vlád složených ze zástupců politických stran (nejméně důvěryhodné politické instituce v ČR) těší velké důvěře populace. V současné době věří Češi své vládě více než obyvatelé většiny evropských zemí.

Evropské instituce jsou českou veřejností vnímány jako důvěryhodnější než národní parlament a vláda. Evropskému parlamentu důvěřuje 60 % Čechů a obdobný podíl (59 %) registrujeme i u Evropské komise.

Zatímco nové členské státy věří více než země EU 15 evropským politickým institucím, v případě národních institucí je tomu naopak. Tam se projevuje nedůvěra NČZ 12 daleko silněji než u zemí staré Evropy.

Fungování Evropské unie V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Tomu, jak funguje EU, rozumí 42 % české populace, kdežto opak tvrdí 55 % Čechů. V tomto směru se názory Čechů podobají spíše názorům zaznamenaným ve starých členských zemích EU 15, ve kterých obyvatelé vykazují vyšší „míru nerozumění“ než v nových členských zemích. Ve srovnání s výzkumem z jara 2009 nedošlo k žádnému výraznému posunu porozumění problematice EU.

V případě otázky, zda jsou zájmy ČR v Evropské unii brány dostatečně v úvahu, odpovídá většina české veřejnosti (59 %), že nikoliv. Opak tvrdí 36 % populace. Zde se Česká republika názorově blíží spíše zemím skupiny NČZ 12, které častěji než země EU 15 deklarují, že jejich národní zájmy jsou v EU hájeny nedostatečně. V celé EU 27 sledujeme trend poklesu názoru, že národní zájmy jsou v EU brány dostatečně v úvahu.

Charakteristika Evropské unie Evropská unie znamená pro většinu jejích obyvatel především hospodářskou moc. V České republice tak uvedlo 44 % populace. Silné je i vnímání Unie pro její politický vliv. V ČR je to 42 % osob, což je po Švédsku a Dánsku třetí nejvyšší podíl z celé EU 27. EU si s jejím kulturním a vojenským vlivem mnoho lidí ani v ČR ani v zemích EU 27 nespojuje.

Češi se staví pozitivně k dalšímu rozšiřování Evropské unie. Celkem 63 % Čechů je pro a 31 % je proti. Pro rozšiřování jsou především nové členské státy, země EU 15 se k rozšiřování staví spíše negativně. V celé EU tedy není ohledně rozšíření shoda.

Jednotné názory na druhé straně panují s charakteristikou EU jako měnovou unií s jedinou měnou – eurem. Souhlas deklaruje 6 z 10 Evropanů. Češi jsou mírně pro (55 %) a řadí se tak spíše k vlažnějším příznivcům eura. Největší optimismus ohledně měnové unie panuje v zemích eurozóny, tedy v zemích, kde již bylo euro přijato.

Mezi hodnotami, které EU reprezentuje, se nejčastěji objevují pojmy demokracie (45 % české veřejnosti), mír (41 %) a také lidská práva (34 %).

6

Řešení ekonomické krize Podle obyvatel zemí EU 27 i České republiky není ekonomická a hospodářská krize ještě překonána. Více než polovina osob v České republice (55 %) i v zemích EU 27 (54 %) má za to, že to nejhorší teprve přijde. Odpovídá tomu i relativně pesimistický pohled do budoucna, který obyvatelé evropských zemí deklarovali v jiných otázkách.

Češi se od zbytku Evropy odlišují v důvěře v instituce, které se dokážou s ekonomickou krizí vypořádat. Téměř polovina (43 %) české veřejnosti jmenuje jako nejefektivnější instituci země G 20. To výrazně přesahuje celoevropský průměr důvěry v tuto instituci (18 %). Jako druhá nejčastěji jmenovaná instituce se umístila v ČR Evropská unie – jmenovalo ji 16 % Čechů. Ve srovnání s ostatními zeměmi je to naopak nízký podíl osob.

Nejméně Čechů pak věří, že ekonomickou krizi dokáže nejefektivněji řešit národní vláda. Jedná se jen o 6 % populace. Vláda má obecně velkou důvěru, především ve vnitrostátních záležitostech, nicméně v řešení celoevropských ekonomických problémů jí Češi nedůvěřují.

Z nabízených spíše makroekonomických opatření v boji proti ekonomické krizi byla všechna hodnocena jako efektivní. Nejvíce pokládala česká veřejnost za efektivní dohled EU nad poskytováním veřejných prostředků směřujících na záchranu finančních institucí (79 %). Následovala těsnější koordinace ekonomických a finančních politik členských států (77 %) a dozor nad aktivitami vlivných finančních skupin (74 %). Nejméně efektivní ze 4 nabízených možností je podle české veřejnosti účinné posílení postavení EU při regulaci finančních služeb na globální úrovni (69 %).

V oblasti mikroekonomické se pak podle Čechů má Evropská unie soustředit na podporu malých a středních podniků (59 %) a na podporu nezaměstnaných (26 %). Na třetím místě se umístila podpora a investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu (23 %). Češi více než průměr EU 27 požadují podporu malých a středních podniků a naopak vlažněji než celoevropský průměr se staví k podpoře vzdělání a výzkumu.

Vliv eura na ekonomickou krizi Šetření Eurobarometr zkoumalo i otázku, jaký vliv má společná evropská měna euro na mírnění dopadů ekonomické krize. Názory Evropanů nebyly jasně vyhraněné. K tomu, že euro obecně pomáhá mírnit dopad krize, se přiklánějí spíše obyvatelé zemí eurozóny, tedy zemí, kde již euro platí. Nicméně míra souhlasu není nijak vysoká (46 % souhlas : 44 % nesouhlas). Obyvatelé zemí, kde ještě euro zavedeno nebylo, jsou skeptičtější a mají za to, že euro dopady krize příliš nezmírňuje (33 % : 46 %). Češi jsou v tomto ohledu ještě pesimističtější a poměr souhlasných a nesouhlasných odpovědí je u nich 37 % : 56 %.

Ekonomické reformy V otázce reforem je česká veřejnost nakloněna jejich prosazování a má za to, že naše země potřebuje více reforem, aby mohla čelit budoucnosti (65 %). Celkem 69 % Čechů si také myslí, že reformy, které přináší prospěch budoucím generacím, by měly být realizovány i za cenu jistých obětí generace současné.

7

Priority Evropské unie Pro českou veřejnost je jasnou prioritou Evropské unie ekonomické oživení. Uvádí to více než tři čtvrtiny (77 %) populace. Tato priorita je hlavní pro téměř všechny země EU 27 (69 %), Češi ji však uvádí častěji. Druhou nejčastěji jmenovanou prioritou je pak dosažení stability ve světě (47 % české populace) a třetí pak posílení růstu udržitelným způsobem (39 %).

Nejméně by se podle české veřejnosti měla EU soustředit na boj proti změnám klimatu. Tuto oblast uvádí pouze 29 % Čechů.

Konkrétní opatření V rámci ekonomického oživení by se Evropská unie měla soustředit především na zavedení silnějšího systému dohledu nad finančními trhy a institucemi (44 % Čechů) a také na omezení nadměrných deficitů veřejných financí v budoucnu (42 %). V tomto bodě se Češi řadí mezi 5 národů, které toto opatření prosazují nejvíce. Může to mít souvislost se současnými vládními opatřeními, jež by právě deficit veřejných financí měla udržet na optimální výši.

V porovnání s obyvateli EU 27 prosazují Češi více (47 %) podporu zemědělství jako opatření k posílení růstu trvale udržitelným způsobem. Češi si tedy uvědomují, že zemědělství v EU je tématem velmi kontroverzním, a udržení vlastního zemědělství kladou na přední místa v žebříčku opatření. Třetina populace (34 %) pak také k trvale udržitelnému růstu navrhuje povzbuzení lidí k podnikání.

V rámci boje proti změnám klimatu by se EU měla podle Čechů zaměřit hlavně na rozvoj odvětví, služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí (44 % české populace). Dalším důležitým aspektem boje proti změnám klimatu je snížení emisí CO2 z dopravy a výroby elektřiny (38 %). Nejmenší část populace (14 %) doporučuje zaměřit se na využívání jaderné energie.

Úroveň rozhodování Poslední okruh témat zkoumal, jestli se mají oblasti života Evropanů řešit spíše na národní nebo na celoevropské úrovni. Vzhledem k tomu, že institucím EU důvěřují lidé téměř ve všech zemích více než institucím národním, není překvapením, že většina témat by se podle obyvatel EU 27 měla řešit na evropské úrovni. Především se jedná o vědecký a technologický výzkum, obranu a zahraniční politiku, boj proti zločinu a také ochranu životního prostředí. Na národní úrovni by chtěli Evropané řešit především daně a důchody.

Češi nejsou žádnou výjimkou a jejich pohled na úroveň řešení jednotlivých oblastí se neliší od pohledu všech obyvatel EU 27.

8

Úvod Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 72.4 probíhal v období od 23. října do 18. listopadu 2009 v 27 členských zemích Evropské unie, 3 kandidátských zemích (Chorvatsku, Turecku a Bývalé jugoslávské republice Makedonii) a v Tureckém kyperském společenství. Průzkum prováděl TNS Opinion & Social, konsorcium složené z TNS plc a TNS opinion. V České republice průzkum probíhal od 30. října do 11. listopadu 2009 mezi 1056 respondenty. Názory české veřejnosti jsou v této zprávě1 porovnávány nejčastěji s průměrem 27 členských zemích Evropské unie (EU 27), v některých případech s průměrnou hodnotou v „nových“ (NČZ 12) a „starých“ (EU 15) členských zemích Evropské unie a také s míněním v jednotlivých členských a kandidátských státech. Aktuální výsledky jsou rovněž porovnávány s předchozími vlnami Eurobarometru a u vybraných otázek jsou na základě časového srovnání tvořeny časové řady. Minulá vlna šetření byla poznamenána končícím předsednictvím ČR v Radě EU a příchodem ekonomické krize do zemí střední a východní Evropy. Současná vlna šetření proběhla v době předsednictví Švédska, kdy ekonomická krize v západních zemích, jak se zdá, již polevuje, ale ve východních ještě přetrvává. V tomto období se dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy týkalo zejména Irska a České republiky. Irové se 3. října ve druhém hlasování vyslovili pro přijetí Lisabonské smlouvy a 10. října na základě tohoto hlasování ji podepsal i polský prezident L. Kaczyński. Po dlouhém váhání a dalších požadavcích vznesených na poslední chvíli 3. listopadu Lisabonskou smlouvu podepsal také prezident ČR V. Klaus. Česká republika se tak stala poslední zemí, která tento zásadní smluvní dokument EU ratifikovala. Na počátku října se měly konat předčasné parlamentní volby, které měly ukončit mandát úřednické vlády J. Fischera. Nicméně po ústavní stížnosti a zablokování možnosti voleb Ústavním soudem se volby do Parlamentu ČR nekonaly. Parlamentní krize vyvolaná pádem vlády za doby našeho předsednictví v Radě EU tak pokračovala. V současné době se stále rozhoduje mezi dvěma tradičně nejsilnějšími stranami, ale na scénu vstoupily i nově vzniklé strany, které budou v případě naplnění svého voličského potenciálu oním rozhodujícím hlasem při tvorbě koaliční většiny. V polovině září se také rozhodlo, že v ČR nebude umístěn americký radar. Rozhodnutí vyvolalo protichůdné reakce, především vzhledem k tomu, že bylo některými politiky vnímáno jako vítězství Ruska. Ve vztahu k Rusku se do popředí stejně jako minulou zimu dostává otázka dodávek ruského plynu do Evropy. I když Ukrajina a Rusko uvádějí, že se krize opakovat nebude, země EU, které jsou na ruském plynu závislé, se o dodávky obávají.

1 Národní zprávu pro Zastoupení Evropské komise v České republice zpracoval Vojtěch Hündl.

9

1. Názorové klima v České republice

1.1 Hodnocení situace v České republice Pravidelně se v šetření Eurobarometru objevuje otázka na hodnocení názorů obyvatel České republiky (resp. zemí zařazených do šetření) na stav národní ekonomiky i jejich životní úrovně. Vzhledem k výraznému posunu vnímání ekonomik jak národních, tak nadnárodních, zjištěném mezi šetřeními z podzimu 2008 a jara 2009 (tj. v době příchodu ekonomické a finanční krize) byly tyto okruhy zkoumány i v tomto šetření. Výsledky ukazují, že se situace v České republice ve srovnání s jarem 2009 nezlepšila.

Hodnocení současné situace v ČR

5%

10%

10%

15%

20%

24%

57%

46%

54%

54%

58%

56%

30%

15%

35%

30%

18%

15%

6%

6%

2%

3%

2%

23%

2%

2%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Situace v zaměstnanosti

Situace národní ekonomiky

Situace světové ekonomiky

Situace evropské ekonomiky

Finanční situace domácnosti

Osobní situace v práci

Velmi dobrá Spíše dobrá Spíše špatná Velmi špatná Neví, bez odpovědi

Situace národní ekonomiky

Situace české ekonomiky není hodnocena dobře. Za dobrou jí považuje jen 16 % populace (1 % jako velmi dobrou a 15 % jako spíše dobrou). Více než polovina (54 %) obyvatel považuje současnou ekonomickou situaci České republiky za spíše špatnou a velký je i podíl těch, kteří považují národní ekonomiku za velmi špatnou (30 %).

Hodnocení národní ekonomické situace bylo zkoumáno ve všech členských zemích EU, stejně jako v dalších evropských zemích. Ve srovnání s dalšími státy je vnímání české národní ekonomiky spíše špatné. Ze starých členských států vnímají hůře než Češi ekonomiky svých zemí Francouzi – dobrá (tj. velmi dobrá + spíše dobrá) je podle 15 % osob a Španělé s Portugalci (10 % resp. 9 %). Horší než v ČR je situace také v Řecku, Irsku a v nových členských státech: v Rumunsku, Bulharsku, Litvě a Lotyšskuem.

Nejhůře je hodnocena národní ekonomika Maďarska – za dobrou jí označují pouhé 3 % Maďarů.

Lze konstatovat, že lépe jsou národní ekonomiky vnímány ve starých členských zemích EU 15 než mezi novými členskými zeměmi.

10

Obecně lze přijmout tvrzení, že vnímání situace národních ekonomik je stále špatné, a k velkým změnám oproti situaci z jara 2009 nedošlo. Velmi mírné zlepšení zaznamenáváme u zemí EU 15 a naopak mírné zhoršení lze sledovat u NČZ 12. Srovnání vývoje vnímání národních ekonomik ukazuje následující tabulka. Jak hodnotíte současnou situaci národní ekonomiky?

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví, bez odpovědi

Podzim 2008 2 % 37 % 47 % 13 % 1 % Jaro 2009 - 19 % 57 % 24 % - Česká republika

Podzim 2009 1 % 15 % 54 % 30 % - Podzim 2008 2 % 27 % 46 % 23 % 3 %

Jaro 2009 1 % 19 % 53 % 25 % 2 % EU 27 Podzim 2009 1 % 22 % 53 % 22 % 2 %

Negativní pohled na českou národní ekonomiku je zřetelný ve všech skupinách obyvatelstva. Mírně pozitivnější názor na ni mají spíše mladší lidé, studenti a také osoby s deklarovaným vyšším sociálním statusem, horší naopak starší lidé s nižším vzděláním a nižším deklarovaným sociálním postavením.

V České republice došlo na počátku krize k výraznému zhoršení vnímání situace národní ekonomiky. Důvodem byl především velký státní dluh a mediálně sledované uzavírání velkých podniků. I když v současné době vládnoucí úřednická vláda těšící se velké důvěře obyvatel provádí nezbytné kroky ke snížení dopadů ekonomické krize, na vnímání hospodářské situace ČR se tento fakt zatím nijak neprojevil – hodnocení situace zůstává stejné jako na jaře 2009, tedy špatné.

Evropská ekonomika

Stejně jako v předcházejících vlnách šetření je situace evropské ekonomiky vnímána českou populací lépe než situace národní ekonomiky. Přesto je však situace evropského hospodářství vnímána negativně. Evropskou ekonomickou situaci označují za špatnou (tedy spíše a velmi špatnou) téměř tři čtvrtiny (71 %) české populace.

Češi se v hodnocení řadí k pesimistům. Hůře vnímá ekonomickou situaci Evropy jen 7 zemí EU 27 (Itálie, Španělsko, Francie, Portugalsko, Řecko, Maďarsko a Irsko). Potvrdil se trend z minulých šetření, ve kterých byly tyto země opakovaně nejpesimističtější k ekonomické situaci EU.

V tomto bodě se Češi odlišují od NČZ 12, neboť lze říct, že lépe hodnotí ekonomickou situaci Evropy nové členské země EU (průměr hodnocení „dobrá“ 42 %), kdežto původní členové EU 15 hodnotí situaci hůře (průměr hodnocení „dobrá“ 26 %). Z pohledu na hodnocení evropské ekonomiky se zdá, že občané nových členských států nemají tolik zkušeností s ekonomickou situací uvnitř EU, takže mají za to, že ekonomika EU je na tom o hodně lépe než jejich národní ekonomiky. Naproti tomu obyvatelé starých členských zemí s většími zkušenostmi zastávají názor, že situace evropské ekonomiky na tom není o tolik lépe než situace ekonomiky národní.

Změna hodnocení ekonomické situace Evropské unie je pozitivní. Všechny země EU 27 včetně nových členských zemí hodnotí situaci ekonomiky EU o 6, resp. 4 procentní body lépe než na jaře 2009 (viz graf níže). Situaci hodnotí lépe než před půlrokem především Němci a Britové (zlepšení o 10 procentních bodů), u ostatních sledovaných států převažuje velmi mírné zlepšení (od 1 do 5 procentních bodů). Větší podíl negativních odpovědí ve srovnání s minulým šetřením registrujeme pouze u 5 zemí (Slovinsko, Irsko, Kypr, Dánsko a Portugalsko), ovšem jedná se opět pouze o mírné zhoršení.

11

Světová ekonomika

Názory na ekonomickou a finanční krizi odráží i další ukazatel – jak občané jednotlivých zemí hodnotí stav světové ekonomiky. Ta, stejně jako situace národních ekonomik, není hodnocena žádným státem pozitivně. Češi se v tomto ukazateli nijak výrazně neliší od celoevropského průměru – jako dobrou označuje světovou ekonomickou situaci jen o málo více než pětina (22 %) populace ČR. Negativně hodnotí světovou ekonomiku 76 % osob. Opět se zde setkáváme se skutečností, že Češi hodnotí stav světového hospodářství spíše jako země EU 15 a nikoliv jako NČZ 12. Jsou tedy pesimističtější, neboť nové členské země mají na světovou ekonomiku (stejně jako na evropskou) pozitivnější názor než staré země EU.

Po poklesu v období podzim 2008 – jaro 2009, kdy se mínění občanů všech států o světovém hospodářství velmi zhoršilo, se nyní zdá, jako kdyby krize již končila. Nedošlo sice k obnovení původního stavu, nicméně téměř ve všech sledovaných zemích došlo oproti šetření z jara 2009 k nárůstu pozitivních odpovědí. Sice ne o mnoho, přesto se zdá, že se situace pozvolna zlepšuje.

Hodnocení současné ekonomické situace - srovnání v čase(součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá")

39%

19%16%

51%

26% 26%32%

18%22%

29%

20%23%

33%

23%29%

20%15%

19%

30%

20% 19%

52%

38%42%

35%28%

32%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Podzim2008

Jaro2009

Podzim2009

Podzim2008

Jaro2009

Podzim2009

Podzim2008

Jaro2009

Podzim2009

Národní ekonomika Evropská ekonomika Světová ekonomika

ČR EU27 NČZ 12

Situace zaměstnanosti

Situace ohledně zaměstnanosti je také tradičně součástí šetření Eurobarometr. Tento ukazatel pomáhá určit ekonomickou situaci hodnocených zemí. Obdobně jako u názorů na stav národního hospodářství je situace ohledně zaměstnanosti v ČR i EU 27 hodnocena špatně.

V České republice hodnotí situaci zaměstnanosti pozitivně pouhá desetina (11 %) obyvatel. Je to jen o 2 procentní body méně, než je průměr EU 27, takže Češi se nijak výrazně od zbytku Evropy neodlišují.

Jako alespoň částečně pozitivní hodnotí situaci ohledně zaměstnanosti ve své zemi pouze Nizozemci (52 %), Lucemburčané (51 %) a částečně také Dánové (40 %). U ostatních zemí jasně převažuje negativní hodnocení.

12

Situace zaměstnanosti je ve srovnání s podzimem 2008, tedy před nástupem ekonomické krize, velmi špatná, nicméně po prudkém poklesu na přelomu roku 2008/09 se již stabilizovala. Oproti minulému šetření se u většiny zemí téměř nezměnila – u mnoha zemí se dokonce dá mluvit o velmi mírném zlepšení.

Jak hodnotíte současnou situaci zaměstnanosti ve své zemi?

velmi dobrá

spíše dobrá

spíše špatná

velmi špatná

neví, bez odpovědi

Podzim 2008 2 % 41 % 46 % 10 % 1 % Jaro 2009 - 15 % 53 % 31 % 1 % Česká republika

Podzim 2009 1 % 10 % 54 % 35 % - Podzim 2008 2 % 26 % 48 % 21 % 3 %

Jaro 2009 1 % 12 % 53 % 32 % 2 % EU 27 Podzim 2009 1 % 12 % 54 % 31 % 2 %

Zaměstnanost v České republice je obecně vnímána jako špatná. Poněkud lépe ji vnímají studenti, mladí lidé a osoby s vyšším vzděláním. I když se v současné době krize projevuje již ve všech odvětvích, mladí lidé se méně často bojí ztráty zaměstnání a také případné rekvalifikace nebo stěhování za prací. I když ani jejich názory nejsou v žádném případě pozitivní (jako dobrou hodnotí situaci zaměstnanosti 18 % studentů a 17 % osob do 24 let) jedná se o nejméně negativistickou skupinu. Naopak nejhůře hodnotí zaměstnanost lidé nad 55 let a osoby s nižším vzděláním.

Oproti šetření z jara 2009 se však rozdíly mezi jednotlivými skupinami stále zmenšují. Zvláště patrné je to při pohledu regionálním – v minulém šetření hodnotili Pražané jak situaci národní ekonomiky, tak zaměstnanosti lépe než osoby z ostatních regionů. Dlouhodobější krize však nakonec postihla i tradičně ekonomicky silný region hlavního města a Pražané již dnes hodnotí situaci víceméně podobně jako celá ČR.

Osobní situace v zaměstnání

Kromě hodnocení celkové situace zaměstnanosti Češi také subjektivně hodnotili svou práci. Zde je situace poněkud odlišná. Téměř 9 osob z 10 (89 %) v České republice hodnotí obecně situaci zaměstnanosti jako špatnou, více než polovina (56 %) osob však zhodnotila osobní situaci ve svém zaměstnání jako dobrou.

Ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi je osobní situace v práci hodnocena Čechy jako nadprůměrná. Lepší hodnocení osobní situace než ČR mají tradičně severské země (Dánsko, Švédsko, Finsko), země Beneluxu a také Rakousko, Německo a Velká Británie. U těchto zemí je podíl osob deklarujících pozitivní hodnocení více než 60 %.

Naopak nejhůře je osobní situace v práci hodnocena Maďary (dobrá podle 20 %), Rumuny, Turky a Bulhary (32 % – 34 %).

Zde se opět Česká republika odlišuje od skupiny NČZ 12, jež se spíše vyznačuje negativním hodnocením osobní pracovní situace (43 % dobrá), a přibližuje se spíše k zemím EU 15, které průměrně deklarují mírnou spokojenost (57 % dobrá).

Po poklesu podílu spokojených se svojí prací zjištěném v minulém šetření se situace stabilizovala. V některých zemích dokonce spokojenost stoupá, nejvýrazněji v Německu a Velké Británii. V České republice se situace téměř nezměnila.

13

Finanční situace domácností Horší finanční situace domácností není poněkud překvapivě ani po delším trvání krize v České republice patrná. Pozitivní hodnocení tohoto aspektu deklaruje 62 % Čechů a 36 % má za to, že finanční situace domácností je špatná (jen 6 % uvádí, že je velmi špatná). Stejně jako u hodnocení osobní situace zaměstnanosti se hodnocení Čechů blíží spíše k průměru EU 27 než k hodnocení skupiny NČZ 12, ke které by měla mít teoreticky blíž. Z nových členských zemí hodnotí lépe než Češi finanční situaci domácností jen Estonci (68 %) a Slovinci (65 %).

Hodnocení současné ekonomické situace(součet odpovědí "velmi dobrá" a "spíše dobrá")

62%

56%

26%

22%

16%

11%

64%

54%

29%

19%

23%

13%

49%

43%

42%

32%

19%

10%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Finanční situacedomácnosti

Osobní situace v práci

Situace evropskéekonomiky

Situace světovéekonomiky

Situace národníekonomiky

Situace vzaměstnanosti

ČR

EU27

NČZ 12

14

1.2 Očekávání do budoucnosti Kromě hodnocení současného stavu ekonomiky a životní úrovně obyvatel sleduje šetření Eurobarometr i vývoj, který obyvatelé zkoumaných zemí v příštím roce očekávají. Očekávání zvláště ohledně ekonomické situace nejsou pozitivní.

Pokud se zaměříme na budoucnost ekonomiky, pak můžeme konstatovat, že největší podíl obyvatel České republiky deklaruje, že očekává zlepšení v oblasti evropské (25 %) i světové (27 %) ekonomiky. K tomu je však třeba podotknout, že u těchto položek je i vyšší podíl osob (29 % resp. 31 %), které mají za to, že se situace zhorší. Situace národní ekonomiky je vnímána hůře – zlepšení očekává celkem 18 % populace, nicméně více než dvojnásobek (43 %) se obává zhoršení. Češi jsou ve srovnání s Evropou pesimističtější – očekávání výsledků národní, evropské i světové ekonomiky zaostávají za průměrem EU 27, ale i za průměrem NČZ 12. Nejlépe hodnotí výhled svých ekonomik Švédové, Dánové a Britové, nejhůře pak Chorvati.

Ve srovnání se situací na počátku krize se očekávání obyvatel ČR ohledně národní ekonomické situace nezlepšilo. Podíl pozitivních i negativních očekávání je ve srovnání s jarem 2009 téměř beze změn. Situace je obdobná mezi novými členskými zeměmi, i v těchto zemích je stále patrný vysoký podíl negativních očekávání. Je tedy zřejmé, že krize je stále vnímána jako aktuální téma.

Očekávání v následujících 12 měsících - Česká republika

17%

18%

14%

27%

25%

11%

31%

38%

60%

39%

43%

57%

51%

43%

25%

31%

29%

14%

1%

1%

1%

3%

3%

18%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Situace v zaměstnanosti

Situace národní ekonomiky

Finanční situace domácnosti

Situace světové ekonomiky

Situace evropské ekonomiky

Osobní situace v práci

Lepší Stejná Horší Neví, bez odpovědi

15

Optimističtější jsou očekávání spojená s evropskou ekonomikou. Očekávání jak Čechů, tak obyvatel většiny členských států vykazují zlepšující se tendenci. Podíl osob, které mají za to, že se situace evropské ekonomiky v následujícím roce zlepší, se v rámci celé EU 27 blíží třetině (30 %), což je o 6 procentních bodů více než před půlrokem. I když jsou Češi stále ohledně evropské ekonomiky skeptičtí, i u nás můžeme sledovat postupné zlepšování situace (z 20 % na 25 %).

Výhled ekonomické situace – srovnání v čase

Situace národní ekonomiky Ekonomická situace v EU Ekonomická situace ve

světě Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim 2009

Lepší 17 % 18 % 20 % 25 % 22 % 27 % Horší 41 % 43 % 33 % 29 % 34 % 31 % ČR Stejná 41 % 38 % 42 % 43 % 40 % 39 % Lepší 25 % 28 % 24 % 30 % 24 % 29 % Horší 34 % 31 % 28 % 21 % 30 % 24 % EU 27 Stejná 36 % 37 % 38 % 38 % 36 % 36 % Lepší 18 % 20 % 24 % 29 % 24 % 29 % Horší 39 % 38 % 23 % 19 % 24 % 20 % NČZ 12 Stejná 36 % 37 % 39 % 39 % 37 % 37 %

Stejně jako u hodnocení současného stavu všech třech zkoumaných ekonomik, i při očekávání do budoucna můžeme vidět zřetelné rozdělení na EU 15 a NČZ 12. Zatímco situaci i výhled národních ekonomik hodnotí obyvatelé nových členských zemí jako horší než obyvatelé zemí EU 15, do Evropy vkládají větší naděje než staré členské státy. Naproti tomu země „staré Evropy“ jsou pozitivnější v hodnocení současné ekonomiky i jejího výhledu a oproti NČZ 12 jsou mírně skeptičtější v hodnocení hospodářské situace EU.

16

Další zkoumanou oblastí je výhled na následující rok v možnostech zaměstnání. Očekávání Čechů jsou velmi negativní. Polovina populace (51 %) se domnívá, že se situace oproti současnému stavu ještě zhorší. Ve zlepšení přitom věří jen 17 % obyvatel. V tomto směru Češi sice patří k pesimističtějším Evropanům, nicméně ve srovnání s očekáváním občanů NČZ 12 jsou na 3. místě (lepší vyhlídky ohledně zaměstnanosti očekávají z NČZ 12 jen Slovinci a Poláci).

Ve srovnání s minulou vlnou šetření téměř nedošlo k žádnému posunu vnímání budoucnosti situace zaměstnanosti.

S touto otázkou opět souvisí očekávání budoucnosti ohledně vlastní práce. Zde se znovu projevuje disproporce mezi očekávaným vývojem zaměstnanosti obecně (vnímána negativně) a očekáváním situace ve vlastní práci (hodnocena neutrálně). Češi totiž ve většině případů (57 %) deklarují, že za 12 měsíců bude situace v jejich práci stejná jako nyní. Desetina (11 %) populace očekává zlepšení své osobní pracovní situace a obdobný podíl naopak očekává její zhoršení.

17

Češi, stejně jako občané nových členských států, jsou ve svých očekáváních skeptičtější než země EU 15. Zatímco NČZ 12 mají očekávání neutrální (15 % : 17 %), staré členské státy mají poměr 20 % : 10 % ve prospěch optimistů.

Finanční situace vlastní domácnosti není v Česku vnímána špatně, ale podle občanů se mírně zhorší. Zatímco zlepšení očekává jen 14 %, zhoršení finanční situace během roku očekává čtvrtina (25 %) osob. Ještě na jaře 2009 přitom očekávalo zhoršení finanční situace své domácnosti 18 % osob.

Zatímco u mladých lidí v ČR převládá optimismus (23 % : 14 %), starší osoby se finanční situace své domácnosti obávají daleko více. Zlepšení své finanční situace také očekávají spíše podnikatelé a voliči pravice. Naopak voliči levice jsou ohledně finanční budoucnosti své domácnosti velmi skeptičtí.

I v této oblasti je jasně vymezen rozdíl mezi novými a starými členskými zeměmi. Zatímco v zemích EU 15 převažují, co se odhadů budoucí situace domácností týče, optimisté (22 % : 16 %) v NČZ 12 je téměř dvojnásobek negativistů (17 % : 30 %).

18

1.3 Problémy, kterým čelí Česká republika Z výzkumu předchozích témat jasně vyplynulo, že ekonomická situace a zaměstnanost jsou českou veřejností vnímány negativně. Toto hodnocení se samozřejmě projevilo i v otázce, jakým dvěma největším problémům v současné době země čelí.

Problémy, kterým země v současné době čelí(odpovědi s četností více než 5 %)

50%

53%

22%

17%

13%

14%

5%

51%

40%

19%

19%

14%

9%

8%

49%

41%

28%

17%

21%

12%

7%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Nezaměstnanost

Ekonomická situace

Zvyšování cen,inflace

Kriminalita

Zdravotní systém

Důchody, penze

Daně

ČR

EU 27

NČZ 12

Více než polovina osob uvedla, že v současné době je problémem pro ČR ekonomická situace (53 %) a nezaměstnanost (50 %). Po prudkém zvýšení četnosti jmenování těchto dvou problémů zaznamenaných na jaře 2009 oproti podzimu 2008 (u nezaměstnanosti se jednalo o nárůst 33 procentních bodů a u ekonomické situace o 25 procentních bodů) se trend zastavil a stabilizoval. Ve srovnání s jarem 2009 se počet osob jmenujících nezaměstnanost nezměnil a u ekonomické situace došlo jen k mírnému nárůstu o 8 procentních bodů.

Hodnocení Čechů není v evropském měřítku ojedinělé. Nezaměstnanost jako současný problém jmenuje polovina (51 %) obyvatel Evropské unie. Ekonomická situace není v Evropě jmenována tak často jako u nás, nicméně je to se 40 % druhý nejčastěji jmenovaný problém.

Zvyšování cen a inflaci jmenuje jako problém, kterému v současné době čelí ČR, pětina (22 %) populace. Je to téměř shodný podíl jako na jaře 2009. Ve srovnání se zeměmi EU 27 se jedná o relativně vyšší podíl, nicméně ve srovnání s novými členskými zeměmi není tento podíl tak vysoký.

Dalšími problémy jmenovanými více než 10 % populace jsou kriminalita (17 %), důchody a penze (14 %) a zdravotní systém (13 %). Ani u ostatních jmenovaných problémů nedošlo oproti minulému stavu k výrazným změnám. Pořadí se změnilo jen minimálně a i absolutní počty osob jmenující dané problémy zůstaly shodné.

19

1. 4 Hodnoty a priority naší společnosti Kromě názorů na ekonomické problémy a na s nimi spojená témata jsou v šetření Eurobarometru zkoumány i postoje občanů ke směřovaní země a prioritám společnosti. Následující kapitola se nejdůležitějším aspektům, na které by se daná země měla vzhledem k celosvětovým výzvám zaměřit.

Nejvýše na žebříčku hodnot stojí v České republice i v celé Evropské unii sociální rovnost a solidarita. U nás ji mezi dvěma nejdůležitějšími aspekty jmenovala téměř polovina (46 %) populace, což je téměř shodný podíl jako v celé EU. Nejvíce by se na tento problém, podle svých obyvatel, měly soustředit Kypr, Řecko, Francie, Chorvatsko a Portugalsko. Jedná se o země, kde je ekonomická situace hodnocena hůře, a sociální solidarita je zde „vyžadována“ jako kompenzace důsledků ekonomické recese.

Poněkud překvapivě se na opačném konci pomyslné tabulky častěji pohybují nové členské země. Zřejmě proto, že tyto země prošly komunistickým režimem, který pojem sociální rovnosti postavil na úroveň státní politiky, mají obyvatelé postkomunistických zemí s tímto termínem částečně spojené negativní asociace.

Druhým nejčastěji jmenovaným problémem, na který by se Česká republika vzhledem ke světovým výzvám měla zaměřit, je volný obchod a tržní hospodářství (40 %). Češi tento cíl jmenují na druhém místě, stejně jako obyvatelé NČZ 12 (37 %). Státy EU 15 však staví tento cíl až na čtvrté místo za ochranu životního prostředí a pokrok a inovaci. Je tedy zřetelné, že země „západu“ kladou na volný obchod a tržní hospodářství daleko menší váhu než nové členské země „východu“.

Aspekty, na které by se země měla zaměřit

46%

40%

31%

27%

20%

15%

46%

30%

39%

34%

16%

10%

40%

37%

30%

30%

14%

13%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

Sociální rovnost a solidarita

Volný obchod / tržní hospodářství

Ochrana životního prostředí

Pokrok a inovace

Kulturní rozmanitost, otevřenost vůčiostatním

Tradice

ČR

EU 15

NČZ 12

20

Následující graf znázorňuje rozdíl umístění zemí v pořadí podle četnosti odpovědí „sociální solidarita“ a „volný obchod“. Například Francie s 57% podílem osob, které upřednostňují sociální solidaritu, se umístila na třetím místě z 27 zemí EU. Zároveň se s 20 % osob podporujícími volný trh umístila na 27. místě stejného žebříčku. Rozdíl v umístění je tedy 24 a to je hodnota, kterou má Francie ve svém sloupci.

Sociální solidarita vs. volný obchod

1918181614141313997665431

10101214152121

24242430

20

10

0

10

20

30

LVROPLSKMTEEUKLTIECZDKDEBGITNLSIHUBEATSELUFIESELPTFRCY

Solidarita

Volný trh

Z grafu jasně vyplývá, že sociální solidarita je daleko větší prioritou pro země jižní Evropy a v menší míře také severských států (kromě Dánska). Na druhé straně, priorita volného trhu má větší váhu v postkomunistických zemích – zvláště se jedná o Litvu, Rumunsko a Polsko. Češi se tedy mezi státy EU 27 řadí spíše k zastáncům volného trhu, i když důraz na solidaritu je u nich velmi zřetelný.

Je však třeba konstatovat, že téměř ve všech zemích, kromě Litvy, Lotyška, Rumunska a Spojeného království mají procentuální převahu zastánci priority sociální solidarity.

V České republice prosazují sociální solidaritu především starší lidé, osoby s nižšími příjmy a také voliči levice. Volný obchod zastávají naproti tomu mladší osoby, osoby s vyšším vzděláním a voliči pravice. Toto zjištění by nebylo tolik překvapivé, kdyby se neukázalo, že v celoevropském měřítku toto rozdělení tak úplně neplatí. Pokud bereme v potaz všechny země EU, pak je evidentní jen rozdělení na zastánce volného obchodu rekrutující se z voličů pravice a zastánce sociální solidarity z řad voličů levice. Jiné socio-demografické charakteristiky nejsou tak výrazné.

Dalšími aspekty, na které by se podle české veřejnosti měl stát zaměřit, je ochrana životního prostředí (31 %) a pokrok a inovace (27 %). Tyto aspekty jsou Čechy upřednostňovány méně často než v EU 27. Češi vnímají ochranu životního prostředí jako třetí nejdůležitější cíl, který by měla naše společnost zdůrazňovat, nicméně mezi Evropany jsou v tomto ohledu Češi mezi méně přesvědčenými zeměmi (19. místo z 27 zemí). Stejnou příčku obsadili i u hodnocení zdůraznění cíle pokroku a inovace (19. místo z 27). U obou aspektů také došlo ke snížení jejich důležitosti. Pokles sice není nijak významný (4 procentní body), nicméně je sledovatelný.

Nastavení priorit naší společnosti zkoumala také postojová otázka zaměřená na fungování státu a ekonomické směřování země.

21

Názory na fungování společnosti - Česká republika

14%

15%

9%

57%

44%

38%

20%

34%

40%

6%

10%

7%

3%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Volná hospodářská soutěž je nejlepšízárukou ekonomické prosperity.

Stát příliš zasahuje do našeho života.

Ekon. růst musí být pro ČR nejpřednější, ikdyž to bude mít vliv na životní prostředí.

Rozhodně souhlasí Spíše souhlasí Spíše nesouhlasí Rozhodně nesouhlasí Neví

V České republice si téměř tři čtvrtiny (71 %) obyvatel myslí, že volná hospodářská soutěž je nejlepší zárukou ekonomické prosperity. Rozhodně s tímto názorem souhlasí 14 % české veřejnosti, více než pětina (22 %) s tímto názorem nesouhlasí. Ve srovnání s minulou vlnou šetření sledujeme také nárůst kladných odpovědí (o 9 procentních bodů), takže je zřejmé, že Češi se stále více přiklánějí k volnému tržnímu hospodářství jako k receptu na současnou ekonomickou krizi.

V tomto názoru se Češi, stejně jako v šetření z jara 2009, řadí ke skupině nových členských zemí. NČZ 12 totiž toto stanovisko podporují o něco silněji než země EU 15. Podíl kladných odpovědí v EU 15 je 64 %, zatímco průměr NČZ 12 je 70 %.

Sice ne tak výrazná, ale přesto nadpoloviční většina (59 %) české veřejnosti má za to, že stát příliš zasahuje do našeho života. 4 z 10 Čechů mají opačný názor. Ani v tomto ohledu se Česká republika příliš od EU 27 neodlišuje (podíl kladných odpovědí v celoevropském měřítku je 61 %). Rozdíl je zde opět zaznamenán mezi novými a starými členskými státy. Zatímco NČZ 12 mají za to, že stát do života svých občanů zasahuje v 54 % případů, obyvatelé EU 15 tento názor zastávají v 63 % případů. Je tedy vidět, že nové členské státy, zřejmě zvyklé velmi přísnému státnímu dozoru v minulých 40 letech, hodnotí tento problém jako menší než státy západního bloku, které mají se státním dozorem menší zkušenost. Poslední zkoumanou položkou je otázka, zda má ekonomický růst přednost před životním prostředím. V ČR s tímto názorem souhlasí 47 % populace a 50 % je proti. Oproti jaru 2009 zaznamenáváme nárůst kladných odpovědí o 8 procentních bodů (minule byl zaznamenán nárůst o 12 procentních bodů). Tímto nárůstem se hodnocení ČR dostalo na úroveň celé EU 27. Je tedy zřetelné, že v současné ekonomické situaci, která je hodnocena negativně, se ochrana životního prostředí dostává stále více do pozadí.

Ve srovnání s ostatními zeměmi EU je tedy Česká republika průměrná. Souhlas s tvrzením, že ekonomický růst musí být přednější i za cenu vlivu na životní prostředí, souhlasí více země NČZ 12 (54 %) než starých členské státy EU 15 (45 %). Nové členské země, jejichž ekonomika je v současné době ve větších problémech než ekonomika zemí EU 15, mají z recese svého hospodářství větší obavy, a proto také deklarují větší ochotu riskovat ekonomický rozvoj i za cenu vlivu na přírodu.

22

2. Vztah k Evropské unii

2.1. Hodnocení členství Dlouhodobě jsou v šetření Eurobarometru zkoumány postoje obyvatel zemí EU 27 k jejich členství v Unii. Jedna otázka se týká hodnocení členství v EU (dobré vs. špatné) a další pak zda členství v EU přineslo zemím nějaké výhody či nikoliv. V České republice má větší podíl osob pocit, že členství naší země v EU je dobrá věc. Uvádí to 40 % české veřejnosti, přičemž opačný názor má 13 % populace. Pravdou ale je, že největší část populace si přínosem členství není jistá – téměř polovina (46 %) uvádí, že naše členství v EU není ani dobrá ani špatná věc. Mezi členskými zeměmi se Češi řadí spíše k negativistům – nižší podíl kladných odpovědí mají (tradičně) z celé EU 27 jen Britové, Maďaři a Lotyši. Naopak největší eurooptimisté, tedy lidé, kteří si myslí, že členství v EU je dobrá věc, jsou občané zemí Beneluxu a také Irska, Estonska a Slovenska. Obecně lze říct, že optimističtější jsou ve svém vztahu k EU spíše obyvatelé nových členských zemí (55 % : 10 % ve prospěch kladných odpovědí). U názorů veřejnosti starých členských zemí EU 15 je poměr méně pozitivní (52 % : 16 %). Navíc můžeme v České republice sledovat soustavný pokles kladných odpovědí. Maximum bylo zjištěno na jaře 2006, kdy byl podíl osob uvádějících, že členství v EU je dobrá věc, nadpoloviční (52 %). Od té doby dochází sice k pomalému, nicméně konstantnímu úbytku těchto osob. Nyní registrujeme další pokles o 2 procentní body ze 42 % na 40 %.

Je členství Vaší země v EU dobrá věc?Zastoupení odpovědí "dobrá věc"

52% 51%46% 45% 48% 46%

42% 40%

55% 53%57% 58%

52% 53% 53% 53%54% 56%60% 62%

57% 57% 55% 55%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Jaro2006

Podzim2006

Jaro2007

Podzim2007

Jaro2008

Podzim2008

Jaro2009

Podzim2009

ČR EU 25/27 NČZ 10/12

I když hodnocení samotného členství v EU není v České republice jasně pozitivní, velká část populace si myslí, že členství v Unii přineslo naší zemi výhody. Tento názor zastává 62 % české veřejnosti. Členství v EU nepřináší naší zemi žádné výhody podle třetiny (32 %) osob.

23

Oproti minulému šetření došlo jen k minimální změně. O 1 procentní bod ubylo Čechů, kteří mají za to, že členství je pro nás přínosem a o 2 procentní body přibylo těch, kteří si myslí, že výhody ze členství nemáme žádné. V tomto případě se názory Čechů pohybují někde „uprostřed“ mezi členskými zeměmi. Nejsilněji vnímají výhody z členství v Unii Irové, Slováci a Estonci. Naopak nejméně výhod vidí v členství v EU obyvatelé Velké Británie, Maďarska a Lotyšska. Stejně jako v předchozí otázce, obyvatelé nových členských zemí vnímají přínosy a výhody členství v EU silněji než země EU 15. V nových členských zemích převažují přínosy a výhody členství v EU u 65 % osob, zatímco v EU 15 u 55 % osob. Mladí lidé hodnotí naše členství v EU pozitivněji než starší generace. Kladněji také hodnotí naše členství lidé s vyšším vzděláním, s deklarovaným vyšším sociálním statusem a také voliči pravice. Negativněji se projevuje hodnocení u osob s nižším vzděláním a nižším sociálním statusem. Jedná se také častěji o voliče levice. Stejné rozložení můžeme najít i u otázky ohledně přínosu našeho členství v EU. Skupiny osob, které mají za to, že členství v EU je dobrá věc, také častěji uvádějí, že toto členství nám přineslo výhody. Naopak lidé s negativnějším vztahem k EU mají častěji za to, že členství v EU nám výhody nepřineslo. Tyto výsledky se shodují se závěry dosaženými v šetření z jara 2009 – z hlediska socio-demografických charakteristik nedošlo k žádnému posunu vnímání přínosu EU.

24

2.2. Asociace spojené s EU Eurobarometr zkoumá EU nejen z hlediska jejího přínosu evropským zemím. Další okruh otázek zkoumá, jaké asociace si obyvatelé členských i nečlenských zemí spojují s EU. V současné vlně výzkumu nedošlo k výrazným změnám oproti minulému šetření a pořadí jednotlivých asociací zůstává téměř beze změny.

Asociace spojené s EU - Česká republika a EU 27Zastoupení odpovědí "dobrá věc"

55%

32%

28%

25%

23%

22%

22%

22%

19%

19%

18%

16%

12%

9%

46%

37%

25%

28%

21%

26%

20%

14%

18%

14%

22%

14%

11%

11%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU

Euro

Silnější slovo ve světě

Mír

Plýtvání penězi

Demokracie

Byrokracie

Vyšší kriminalita

Ekonomická prosperita

Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích

Kulturní rozmanitost

Nezaměstnanost

Ztráta kulturní identity

Sociální ochrana

ČR

EU27

Česká veřejnost si s pojmem „Evropská unie“ nejčastěji spojuje pojem svobody cestování a práce kdekoliv v EU (tuto možnost zmínilo 55 % obyvatel). Druhou nejčastější asociací je euro, které zmínila třetina osob (32 %). Pro více než čtvrtinu osob také EU reprezentuje silnější slovo ve světě (28 %) a mír (25 %).

Pozitivní je, že asociace jako ztráta kulturní identity nebo nezaměstnanost jsou jmenovány jen menší částí obyvatel (12 % resp. 16 %). Nicméně jejich protipóly, tedy kulturní rozmanitost a ekonomická prosperita nejsou jmenovány o moc více lidmi. Kulturní rozmanitost si s EU spojuje 18 % Čechů a ekonomickou prosperitu jen o 1 procentní bod více.

25

Ve srovnání se všemi zeměmi EU 27 Češi častěji jmenují pojem svoboda cestování a práce. Zajímavostí určitě je, že nejčastěji tuto možnost uvádějí země severní Evropy (Skandinávie, ale i pobaltské republiky). Tyto státy obsadily v top 10 zemí podle hodnocení tohoto aspektu 6 míst. Češi se umístili na 11. místě. Stejně jako v minulém šetření také tentokrát Češi častěji uvádějí pojem vyšší kriminalita (22 % oproti 14 % v EU 27). Zajímavá charakteristika zjištěná v minulém šetření tedy nebyla výkyvem. Nejvíce si spojují EU a vyšší kriminalitu Rakušané – tuto asociaci uvedlo 50 % osob.

Naopak méně často než EU 27 obyvatelé České republiky uvádějí asociace euro (o 5 procentních bodů), demokracie a kulturní rozmanitost (o 4 procentní body).

Češi zatím nemají se společnou měnou takové zkušenosti jako země, kde je již euro zavedeno. Obecně můžeme vidět v NČZ 12 nižší míru asociace s tímto pojmem. Je to dáno právě malou osobní zkušeností občanů těchto zemí. Výjimkou je Slovensko a Slovinsko, kde je již euro zavedeno – obyvatelé těchto zemí nejčastěji uvádějí právě euro (61 % resp. 56 % osob), což je velmi častá asociace. Opakem jsou pak Britové – na rozdíl od zemí EU 15 euro jmenují méně často – opět díky osobní nezkušenosti s touto měnou.

Asociace spojené s Evropskou unií

ČR EU 27

Jaro 2009 Podzim 2009 Jaro 2009 Podzim

2009 Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 53 % 55 % 42 % 46 % Euro 28 % 32 % 33 % 37 % Silnější slovo ve světě 24 % 28 % 23 % 25 % Mír 18 % 25 % 25 % 28 % Plýtvání penězi 22 % 23 % 20 % 21 % Vyšší kriminalita 20 % 22 % 11 % 14 % Demokracie 24 % 22 % 22 % 26 % Byrokracie 23 % 22 % 19 % 20 % Nedostatečná kontrola na vnějších hranicích 14 % 19 % 12 % 14 % Ekonomická prosperita 16 % 19 % 16 % 18 % Kulturní rozmanitost 12 % 18 % 19 % 22 % Nezaměstnanost 14 % 16 % 13 % 14 % Ztráta kulturní identity 11 % 12 % 10 % 11 % Sociální ochrana 7 % 9 % 10 % 11 %

V časovém srovnání můžeme vidět, že se především zvýšil počet asociací uváděných obyvateli zkoumaných zemí. Zatímco na jaře 2009 uváděli Češi průměrně 2,9 položek, v současné době jsou to 3,2. Obdobná je situace v EU 27 (z 2,8 na 3,1). Zvýšení podílu jednotlivých asociací tedy souvisí spíše s celkovým nárůstem počtu odpovědí, než se skutečným posunem ve vnímání Unie.

Výrazněji v ČR vzrostla pouze asociace s pojmem mír (o 7 procentních bodů) a kulturní rozmanitost (o 6 procentních bodů). U EU 27 nebyl posun u žádné z položek vyšší než 4 procentní body.

Při pohledu na rozdělení socio-demografických charakteristik konstatujeme, že především mladší lidé si s EU spojují euro, svobodu cestování a práce a také mír a kulturní rozmanitost. Starší osoby si s EU naopak tyto charakteristiky spojují méně a pro ně EU znamená častěji než pro mladé byrokracii, plýtvání penězi a ztrátu kulturní identity.

26

2.3. Důvěra v instituce Kromě hodnocení přínosu členství v EU a asociací s touto institucí se šetření Eurobarometr také pravidelně věnuje otázkám důvěry v národní i nadnárodní politické instituce. Důvěra v tyto orgány je zkoumána obecně, bez návaznosti na konkrétní témata. Důvěrou v jednotlivé orgány na národní, evropské i nadnárodní úrovni vzhledem k řešení ekonomické krize se zabývá jiná kapitola této zprávy.

Důvěra v národní a evropské politické instituceodpovědi "důvěřuji"

60%

59%

59%

37%

15%

50%

48%

46%

29%

30%

58%

58%

53%

22%

16%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%

Evropský parlament

Evropská unie

Evropská komise

Národní vláda

Národní parlament

ČR

EU 27

NČZ 12

Evropské politické instituce i Evropská unie jako celek jsou pro občany téměř všech zemí EU důvěryhodnější než národní politické instituce. Česká republika není výjimkou. Zatímco Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřuje 6 z 10 Čechů (60 % resp. 59 %), naší vládě důvěřuje jen každý třetí (37 %) a parlamentu pak dokonce jen 15 % osob.

Jasně se také ukazuje diferenciace rozložení důvěryhodnosti jednotlivých typů politických institucí vzhledem k postavení zemí v EU. Evropské politické instituce jsou důvěryhodnější pro nové členské státy (58 % resp. 53 %) než pro staré členské země (50 % resp. 46 %).

Naopak národní politické instituce jsou důvěryhodnější pro země EU 15 (důvěra 29 % resp. 30 %) než pro nové členské státy (22 % resp. 16 %). Zde je v ČR poněkud odlišnější situace, jak bude dále vysvětleno.

27

Důvěra v národní instituce

Do šetření byly zařazeny otázky ohledně důvěryhodnosti české vlády a parlamentu. Tyto instituce mají v České republice tradičně velmi nízkou důvěryhodnost. V současné době důvěřuje českému parlamentu jen 15 % populace a celkem 82 % mu nedůvěřuje. U vlády je ovšem situace jiná. Důvěru deklaruje 37 % osob a 61 % jí nedůvěřuje. V současnosti, kdy je vláda složená z osobností nespojených tak výrazně s politickými stranami pod vedením velmi populárního premiéra J. Fischera, se důvěra ve vládu v České republice velmi rychle zlepšuje. Již v šetření na jaře 2009 byl zaznamenán nárůst důvěry o 8 procentních bodů, a nyní je nárůst o dalších 9 procentních bodů. Na podzim 2008 patřila důvěra v českou vládu mezi nejnižší v EU. Nyní se pohybuje nad průměrem EU 27 a je dokonce vyšší než důvěra ve vlády zemí EU 15, které patřily z hlediska důvěryhodnosti k těm nevyšším. Z nových členských zemí deklarují vyšší důvěru jen Estonsko (47 %) a poněkud překvapivě i Bulharsko (44 %), kde se ovšem konaly volby a důvěra ve vládu velmi prudce vzrostla. Důvěra Čechů ve vlastní vládu je tedy v současné době nejvyšší za posledních několik šetření.

28

Naopak parlament ČR, který se již dlouho pohybuje hluboko v pásmu nedůvěry, si po zlepšení z minulého šetření opět pohoršil a důvěra v něj se propadla o 5 procentních bodů na 15 %. V tomto ohledu se český parlament řadí k nejhorším v Evropě – méně důvěry mají ke svým parlamentům jen Chorvati (12 %), Poláci (11 %) Lotyši (7 %) a Litevci (6 %).

Obecně lze říci, že národní instituce jsou hodnoceny lépe v zemích „staré Evropy“ a především pak v severských zemích a v Rakousku a Lucembursku. Nové členské státy věří ve své národní politické instituce méně – rychlý proces transformace, někdy poněkud neprůhledné praktiky účastníků politické scény v postkomunistických zemích a především pomalé tempo ekonomického růstu mohou být zdůvodněním tohoto faktu.

Z hlediska socio-demografických charakteristik České republiky není velkých rozdílů mezi skupinami osob v jejich důvěře v parlament. Poněkud větší důvěru projevují mladší lidé a osoby s vyšším životním standardem.

Vládě více důvěřují spíše osoby nad 40 let, s vyšším vzděláním a také manažeři nebo podnikatelé. Jsou to zároveň lidé s vyšším deklarovaným životním standardem, což jsou do jisté míry totožné skupiny.

29

Důvěra v evropské instituce

Zatímco národním institucím důvěřují více země evropské patnáctky, evropské instituce jsou vnímány jako důvěryhodnější novými členskými zeměmi. V tomto šetření byly (kromě jiných) zařazeny instituce Evropského parlamentu a Evropské komise, a také důvěra v Evropskou unii jako celek.

Evropská unie je Čechy vnímána jako důvěryhodná. Nadpoloviční většina osob (59 %) v ní důvěru má, zatímco opak deklaruje třetina (35 %) české veřejnosti. V rámci zařazení do celoevropského kontextu je to důvěra vysoká. Průměr celé EU 27 je 48 % důvěry a 40 % nedůvěry, což řadí ČR na 11. pozici mezi všemi členskými státy. Velmi důvěryhodná je Evropská unie pro Slováky, Estonce a obyvatele dvou nejpozději přijatých členů – Bulharska a Rumunska. V těchto zemích se důvěra v EU blíží (a v případě Slovenska přesahuje) 70 %.

Češi tedy vnímají Evropskou unii ve srovnání s národními politickými institucemi jako důvěryhodnou instituci, navíc i ve srovnání s ostatními zeměmi EU 27 deklarují vyšší důvěru v EU jako celek.

30

Celkové hodnocení důvěryhodnosti jednotlivých evropských institucí nutně musí korespondovat s hodnocením důvěryhodnosti Evropské unie jako celku. I když většina lidí o Evropském parlamentu a Evropské komisi slyšela (v České republice 93 % resp. 83 %), o přesném fungování těchto institucí a jejich kompetencích toho nejspíše mnoho lidí příliš neví. Proto se hodnocení důvěryhodnosti těchto evropských institucí odráží spíše v hodnocení, které lidé přisuzují EU celkově.

Evropský parlament je jak Čechy, tak obyvateli zemí EU 27 i NČZ 12, vnímán jako ještě důvěryhodnější instituce než Evropská unie jako celek. Důvěru mu vyslovilo 60 % české veřejnosti a nedůvěřuje mu 32 % Čechů. V rámci EU 27 se jedná o poměr 50 % : 33 %. Česká republika tedy důvěřuje Evropskému parlamentu více než je průměrné hodnocení EU 27. Obecně opět platí, že nové členské státy důvěřují evropským institucím více než staré členské státy – průměrný podíl občanů z NČZ 12, kteří Evropskému parlamentu důvěřují, je 58 %, tedy o 10 procentních bodů více než je průměr EU 15. Největší důvěru má Evropský parlament na Slovensku a v Lucembursku, kde důvěra překračuje 65 %.

Oproti minulému šetření také výrazně přibylo kladných odpovědí - zatímco na jaře 2009 projevilo Evropskému parlamentu důvěru 49 % občanů, nyní je to již 60 %. Tento trend odpovídá celkové změně v EU (nárůst o 2 procentní body), ale je ze všech sledovaných zemí nevyšší zaznamenaný. Češi tedy velmi silně posílili důvěru v tuto evropskou instituci.

Evropská komise je Čechy hodnocena obdobně jako Evropský parlament – důvěřuje jí 59 % populace oproti 28 % osob deklarujících nedůvěru. V pořadí zemí EU 27 jsou Češi v tomto ohledu na 7. příčce – větší důvěru deklarují jen Slováci, Estonci, Portugalci, Nizozemci, Lucemburčané a Bulhaři.

Stejně jako u důvěry v Evropský parlament došlo u české veřejnosti k výraznému nárůstu podílu osob důvěřujících Evropské komisi. V tomto případě se jedná dokonce o 13 procentních bodů. Tento nárůst je zdaleka nejvyšší v celé EU 27.

Změna ve vnímání důvěry v evropské politické instituce je u Čechů velmi silná. Nejzásadnějším důvodem je ale fakt, že v minulém šetření Eurobarometru důvěra v obě instituce velmi poklesla – takže současné hodnoty se dostaly na úroveň zjištěnou na podzim 2008. Nejde tedy o významný nárůst důvěry, ale o vyrovnání výkyvu zaznamenaného na jaře 2009.

Evropskému parlamentu i Evropské komisi důvěřují spíše mladí lidé než starší, pravicově orientovaní voliči a také lidé s vyšším deklarovaným sociálním statusem. Častěji se také jedná o studenty. Tyto skupiny mají všeobecně k EU pozitivnější vztah, a tak i evropské instituce jsou jimi hodnoceny lépe. Souvisí to především s tím, co pro Evropany EU znamená. Jak bylo již dříve uvedeno, Evropská unie znamená pro své občany především svobodu cestování a práce kdekoliv v EU, což jsou atributy, které zajímají spíše mladé osoby a studenty.

31

3. Charakteristika a názory na fungování EU

3.1. Fungování EU Stejně jako v minulém šetření byly na podzim 2009 do výzkumu zařazeny otázky zkoumající, zda obyvatelé evropských zemí chápou, jak EU funguje a jestli jsou zájmy jejich země v rámci Unie dostatečně brány v úvahu.

V České republice převažují lidé, kteří fungování EU nerozumějí. Celkem se jedná o 55 % populace, zatímco 42 % Čechů tvrdí, že fungování EU rozumí. Podíl osob, které fungování EU nerozumí, tedy není nijak významný, přesto je však ve srovnání s ostatními novými členskými státy skupiny NČZ 12 relativně vysoký.

Stejně jako v minulé vlně šetření z jara 2009 se ukazuje, že obyvatelé NČZ 12 uvádějí, že rozumí fungování EU lépe než obyvatelé zemí EU 15. Zatímco poměr u nových členských států je 51 % : 39 % a převažuje tedy porozumění, u zemí EU 15 je to 42 % : 51 % a převažuje podíl osob, které fungování EU nechápou. Největší podíl osob, které uvádějí že Unii rozumí, se nachází v Lucembursku, na Kypru a na Slovensku – podíly přesahují 60 %. Naopak nejméně osob, které rozumí fungování EU, je v Itálii a na Maltě – méně než 35 % populace. Na Maltě ovšem došlo k výraznému propadu (o 40 procentních bodů), až další šetření ukáží, zda jde o momentální výkyv nebo trend.

32

V České republice nedošlo od minulého šetření k výraznějším změnám. Podíl osob deklarujících, že fungování Evropské unie chápou, se zvýšil o 1 procentní bod a podíl osob, které EU nerozumí, zůstal stejný.

Z hlediska socio-demografických charakteristik fungování EU rozumí více mladší osoby do 24 let, s vyšším vzděláním a také voliči pravice. Naopak vyšší podíly osob deklarujících, že Unii nerozumí, registrujeme ve skupině osob starších 55 let, s nižším vzdělání a také u voličů levice.

V zemích EU 27 je situace obdobná, i když rozdíly nejsou tak patrné. Není také rozdíl v názorech voličů pravice a levice – deklarují přibližně shodný stupeň porozumění fungování EU.

Zájmy České republiky jsou podle jejích občanů v Evropské unii brány do úvahy nedostatečně. Souhlas s tvrzením, že „zájmy České republiky jsou v EU dostatečně brány v úvahu“ uvádí 36 %, kdežto proti je téměř 6 z 10 (59 %) obyvatel ČR. Zdá se tedy, že Češi Unii spíše nerozumí, a navíc mají za to, že zájmy jejich země nejsou v Unii dostatečně reflektovány.

V tomto ohledu došlo v ČR k mírnému posunu názorů její populace směrem k nesouhlasu. Oproti šetření na jaře 2009 došlo k poklesu těch, kteří mají za to, že naše zájmy jsou EU brány v úvahu o 1 procentní bod, podíl opačných odpovědí se o 3 body zvýšil.

Tento trend je však možné sledovat v celé Unii. Osob, které mají za to, že EU bere v úvahu zájmy jejich zemí, ubylo o 5 procentních bodů a těch, kteří mají za to, že zájmy jejich země v úvahu brány nejsou, přibylo o 6 procentních bodů. V celé EU 27 tedy výrazně přibylo přesvědčení, že EU nebere zájmy svých členských zemí v potaz.

Česká populace není v názoru na hájení zájmu ČR v rámci Unie zcela jednotná. S názorem, že naše zájmy nejsou Unií brány v potaz, souhlasí téměř všechny skupiny, ale míra nesouhlasu se v závislosti na socio-demografických ukazatelích liší. Osoby, které obecně mají k EU pozitivnější vztah, tedy studenti, mladší lidé, osoby s vyšším vzděláním i vyšším deklarovaným sociálním statusem, jsou daleko méně skeptičtí než osoby starší, osoby s nižším vzděláním a nižším sociálním statusem. Příznivci pravice jsou v názorech spíše vyrovnaní (49 % : 49 %), zatímco voliči levice mají častěji za to, že zájmy ČR Evropská unie nerespektuje (poměr 26 % : 68 %).

33

Přesvědčení, že národní zájmy jsou v Evropské unii dostatečně brány v úvahu, není velké v žádné zemi (nadpoloviční souhlas registrujeme pouze ve 4 zemích EU 27 – Lucembursku, Slovensku, Švédsku a Dánsku).

Z hlediska skupin zemí je respektování národních zájmů v rámci EU vnímáno opačně než pochopení fungování EU – staré členské země z EU 15 deklarují častěji než noví členové, že jejich zájmy jsou v EU brány v úvahu (souhlas 40 % a nesouhlas 46 % populace, zatímco NČZ 12 mají 36 % souhlasných a 49 % nesouhlasných odpovědí). Výjimkou je Slovensko, kde souhlas deklaruje 63 % osob, což je 2. nejvyšší podíl v celé EU 27. Další výjimkou z „pravidla“ je Velká Británie – její zájmy jsou v EU dostatečně brány do úvahy jen podle 30 % populace.

34

3.2 Charakteristika EU Dalším okruhem témat, které šetření Eurobarometr pravidelně sleduje, jsou názory na fungování EU a její charakteristiky. Pořadí jednotlivých charakteristik je beze změn – pro Evropany je nejdůležitější charakteristikou EU její hospodářská moc a politický vliv. Ostatní dvě zkoumané charakteristiky pro většinu Evropanů Unii nereprezentují.

Charakteristika Evropské Unie (1. uvedená možnost)

7%

5%

51%

6%

8%

31%

47%

5%

7%

42%

44%

30%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Její vojenská síla

Její kulturní vliv

Její politický vliv

Její hospodářskámoc

ČREU27NČZ12

Pro českou veřejnost Evropská unie představuje především hospodářskou moc. Jako první charakteristiku ji uvádí téměř polovina (44 %) populace. Pro Čechy je sice tato charakteristika nejdůležitější, přesto však ve srovnání s ostatními zeměmi deklarují tuto vlastnost méně často. V zemích EU 27 tak uvádí 47 % a v nových členských zemích ještě o 4 procentní body více. Častěji než země EU 27 i NČZ 12 uvádí česká veřejnost, že Evropskou unii nejlépe charakterizuje její politický vliv. Jako první charakteristiku ho vybralo 42 % osob. Častěji než Češi uvádí na prvním místě politický vliv jen Švédové (51 %) a Dánové (48 %). Toto hodnocení má jistě souvislost s českým předsednictvím EU. Již v minulém šetření z jara 2009 se ukázalo, že Češi hodnotí politický vliv EU častěji než ostatní státy (byl zaznamenán rozdíl 9 procentních bodů oproti průměru EU 27). Nyní je tento rozdíl 11 procentních bodů. I když konec předsednictví České republiky byl provázen ne zcela pozitivními událostmi, především kvůli pádu vlády a následné parlamentní krizi, dopad na hodnocení politického vlivu EU to u české veřejnosti nemělo. Kulturní a vojenský vliv nejsou podle obyvatel evropských zemí nijak určující charakteristiky Unie. Na prvním místě ho jako charakteristiku EU uvádí jenom 8 % resp. 6 % obyvatel EU 27. Češi nejsou v tomto ohledu výjimkou. Rozdíly mezi zeměmi nejsou výrazné, přesto si však můžeme všimnout, že podle většiny zemí je kulturní vliv EU silnější než vliv vojenský. A také, že kulturní vliv hodnotí častěji obyvatelé zemí EU 15 a vojenský naopak NČZ 12.

35

Kromě charakteristik, jak lidé vnímají Evropskou unii, zkoumá dotazníkové šetření také souhlas nebo nesouhlas s politikami EU. Zde se jedná o budoucí rozšiřování Evropské unie, monetární unii (s jednotnou měnou eurem) a model vícerychlostní Evropy. Zatímco ohledně představy EU jako celku s jednotnou měnou panuje mezi zeměmi relativní shoda a je vnímána pozitivně, u budoucího rozšiřování Unie shoda není a navíc není všemi zeměmi vnímáno jako pozitivní. Nejnižší souhlas je pak s modelem vícerychlostní unie, tedy se situací, kdy je stupeň evropské integrace v jedné skupině zemí vyšší než v ostatních zemích.

Podpora politik EU (souhlasné odpovědi)

63%

55%

46%

60%

40%

41%

60%

40%

64%

59%

40%

45%

0% 20% 40% 60% 80%

Budoucí rozšiřování EU o další země vpříštích letech

Evropská měnová unie s jedinouspolečnou měnou, eurem

Rychlost budování Evropy je v jednéskupině zemí vyšší než v ostatních

zemích

ČR EU 27 EU 15 NČZ 12

V České republice je pro další rozšiřování EU celkem 63 % osob, 31 % je proti a 6 % se nedokázalo k otázce vyjádřit. Rozšiřování Unie je tedy českou veřejností vnímáno kladně. Obdobné názory panují i mezi obyvateli nových členských států (souhlas 64 % osob). Nejvíce kladných odpovědí registrujeme v Bývalé jugoslávské republice Makedonie (85 %), která zatím členem EU není. Na dalších místech následují Polsko a Slovensko (70 %) a Slovinsko (68 %). Naopak, proti rozšiřování Evropské unie jsou občané států EU 15 a především pak států, které mají problémy s imigrací a národnostními menšinami a jsou také na geografickém „okraji“ zemí EU 15. Souhlas s tím, aby se EU dále rozšiřovala, deklarovalo pouze 28 % Rakušanů, 31 % Němců, 34 % Francouzů a 35 % Britů.

Je tedy jasně vidět, že staré členské státy mají z rozšiřování Unie daleko větší obavy než nové členské země, a jejich obyvatelstvo vnímá rozšiřování negativně. Vysvětlením může být především obava ekonomicky vyspělých států, že po dalším rozšíření EU se stanou cílovými destinacemi pro levnou pracovní sílu z méně vyspělých nových členských států. Další příčinou negativního postoje zemí EU 15 k rozšiřování Unie také může být fakt, že staré členské země dotují rozpočet EU, zatímco nové členské země naopak peníze z fondů EU využívají. Únava a rostoucí nespokojenost s tímto stavem se promítá i do hodnocení dalšího rozšiřování EU. V ČR došlo oproti šetření z jara 2009 k nárůstu počtu osob, které zaujímají k dalšímu rozšíření EU kladný postoj. Nárůst o 9 procentních bodů patří k největším ze zkoumaných zemí. Obecně se v EU k rozšiřování staví kladně více osob než před půlrokem.

36

V Evropě i v České republice se k rozšiřování staví pozitivněji především mladí lidé s vyšším vzděláním a také s deklarovaným vyšším sociálním statusem. Na celoevropské úrovni také zaznamenáváme vyšší míru souhlasu u pravicově orientovaných voličů. V ČR toto rozdělení neplatí, souhlas s rozšiřováním není závislý na politické orientaci jedince. Tvrzení, že Evropská unie by měla být společenstvím zemí s jednou měnou, je v České republice podporováno mírně nadpoloviční částí populace. Pro je 55 % osob, proti 41 %. V tomto ohledu se ČR řadí ke skeptikům ohledně měnové unie. Menší míru souhlasu můžeme sledovat ve Velké Británii (28 % souhlasných odpovědí), která ovšem tradičně využívá svou silnou národní měnu, Turecku, Polsku, Švédsku, Litvě, Lotyšsku a Dánsku.

Na druhé straně, v zemích, ve kterých bylo euro jako společná měna přijato, je souhlas s tímto tvrzením daleko větší. Měnovou unii podporují především Slováci (88 % souhlasu), Irové a Slovinci (86 %) a také Nizozemci a Finové (81 %). Podpora eura na Slovensku a ve Slovinsku je tradičně velmi vysoká, nejednalo se tedy o přechodné zvýšení v závislosti na nedávném přijetí této měny.

Obecně se tedy dá říci, že země, kde již euro zavedeno bylo (země eurozóny), mají k měnové unii postoj pozitivní (67 % pro a 27 % proti), zatímco země, kde euro ještě neplatí, se k jednotné měně staví vlažně – ne sice přímo odmítavě, ale spíše neutrálně (46 % pro a 45 % proti).

V České republice přibylo lidí, kteří mají za to, že EU by měla mít jedinou společnou měnu. Jedná se o nárůst o 4 procentní body. Zatímco u nás osob podporujících euro přibylo, v EU 27 naopak mírně (o 1 procentní bod) těchto osob ubylo.

Příznivci eura jsou především z řad osob do 24 let věku, osob s vyšším vzděláním a s deklarovaným vyšším sociálním statusem. Jedná se také častěji o voliče pravice. Naopak proti zavedení měnové unie se staví více starší osoby, lidé s nižším vzděláním a s nižším deklarovaným sociálním statusem. Jedná se také o levicově orientované voliče. S konceptem vícerychlostní Evropy mírně nesouhlasí větší část populace evropských zemí. Nejedná se o jasnou deklaraci negativa (v EU 27 je poměr 40 % : 43 % ve prospěch nesouhlasu), nicméně více osob má za to, že model vícerychlostní Unie by neměl platit. Mezi skupinami zemí neexistují významnější rozdíly v pohledu na tuto problematiku. Jak u NČZ 12, tak u EU 15 se míra souhlasu s tímto tvrzením pohybuje okolo 40 %. O tom, že model vícerychlostní EU by měl být zaveden, jsou nejvíce přesvědčeni obyvatelé Estonska (68 %). Naopak nejvíce odpůrců má tato myšlenka ve Francii a Chorvatsku (29 %). Ostatní země se již blíží k průměrným hodnotám. Češi se v tomto ohledu řadí spíše k průměru (45 % souhlas : 48 % nesouhlas). V časovém srovnání nedošlo v zemích EU 27 ani v ČR k výrazným postojovým změnám.

37

3.3. Hodnoty EU a priority EU Po delší době byla do šetření Eurobarometru zařazena také otázka týkající se hodnot, které EU představuje. Obyvatelé zemí EU 27 a 4 nečlenských zemí definovali, jaké hodnoty EU charakterizují.

Hodnoty, které reprezentuje EU 45%

41%

28%

24%

23%

19%

11%

8%

7%

4%

2%

39%

36%

37%

26%

18%

17%

14%

15%

12%

10%

4%

3%

34%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

Demokracie

Mír

Lidská práva

Právní řád

Respekt k jiným kulturám

Solidarita, podpora druhých

Osobní svoboda

Respekt k lidskému životu

Rovnost

Tolerance

Seberalizace

Náboženství

ČR

EU 27

Pro českou veřejnost jsou nejdůležitějšími hodnotami, které EU reprezentuje, demokracie (45 %) a mír (41 %). Více než třetinou populace jsou také zmíněna lidská práva (34 %). Pro obyvatele EU 27 jsou první tři priority stejné, ale v jiném pořadí – po demokracii (39 %) následují liská práva (36 %) a mír (26 %).

Častou odpovědí pro Čechy je také právní řád (28 %) a respekt k jiným kulturám (24 %). V ukazateli respekt k jiným kulturám jsou Češi na 3. místě v pořadí zkoumaných zemí. Větší podíl osob deklarujících, že EU znamená respekt k jiným kulturám, je v této vlně Eurobarometru jen mezi Kypřany a Francouzi (32 % resp. 26 %).

Češi uvádějí více hodnot, které EU reprezentuje – průměrně 2,46, zatímco průměr EU 27 je 2,31. Tento fakt částečně vysvětluje vyšší podíly odpovědí v ČR oproti EU 27. Zároveň se prohlubuje rozdíl u položek, kde je hodnocení EU 27 vyšší než v České republice. Jedná se především o hodnoty respekt k lidskému životu, rovnost a tolerance.

Obecně nejsou zaznamenány velké rozdíly mezi skupinami zemí – hodnocení NČZ 12, EU 15 i EU 27 jsou velmi obdobná. Hodnoty, které EU reprezentuje, jsou tedy pro všechny země víceméně stejné.

38

Evropská unie je pro své obyvatele tedy především zárukou demokracie a míru. Pro mnoho Evropanů také znamená dodržování lidských práv a respekt k jiným kulturám. Následující otázka byla do šetření Eurobarometru zařazena již poněkolikáté – dotazuje se na oblasti, na které by se EU měla zaměřit, aby se její role v budoucnu posílila.

Oblasti, na které by měly evropské instituce klást důrazodpovědi s četností > 10 %

56%

37%

22%

23%

17%

14%

12%

13%

13%

8%

15%

33%

26%

18%

19%

24%

13%

21%

12%

14%

24%

17%

11%

16%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Ekonomické otázky

Otázky sociální a zdravotní

Solidarita s chudšími regiony

Energetické otázky

Boj se zločinem

Vnitřní trh

Otázky životního prostředí

Zahraniční politika

Vzdělávací politika

Imigrační otázky

Boj proti změnám klimatu

Vědecký výzkum

ČR

EU27

Češi častěji deklarují, že by se Evropská unie měla zaměřit především na ekonomické otázky (56 %). O této prioritě jsou z celé EU nejvíce přesvědčeni Češi, Lotyši a Litevci (průměr EU 27 je 33 %). Stejně jako mnoho obyvatel zemí skupiny NČZ 12 hledají Češi odpověď na finanční krizi postihující národní ekonomiky a doporučili by Unii se zaměřit především tímto směrem.

I v šetření z jara 2009 deklarovali Češi častěji než ostatní Evropané důležitost koncentrace na ekonomické otázky. Nyní došlo navíc k dalšímu zvýšení o 9 procentních bodů, což je nejvíce z celé EU 27. Důležitost této oblasti je tedy pro Čechy velmi silná.

Dalším aspektem, na který by se EU měla pro své posílení soustředit, je podle 37 % české veřejnosti sociální a zdravotní problematika. Tato priorita je opět Čechy vnímána častěji než zbytkem Evropy. Společně s Litevci a Estonci jsou na předních místech tabulky. Průměr EU 27 je v tomto případě 26 %, tedy o 11 procentních bodů méně než v ČR.

Na rozdíl od stále se zvyšující podpory ekonomických otázek se podpora zaměření se na sociální a zdravotní otázky stabilizovala a oproti minulému šetření již nedošlo k žádnému posunu.

39

Podle české veřejnosti by se EU měla zaměřit také na boj se zločinem (23 %) a energetické otázky (22 %). Další oblasti jsou již jmenovány méně než pětinou populace.

U Evropské unie jako celku je situace odlišná. Především díky hodnocením zemí EU 15 (a především severských zemí – Švédska, Dánska a Finska), které již mají za sebou několik let „výchovy“ k odpovědnosti k životnímu prostředí, se otázky s environmentální tématikou dostávají do popředí častěji. Jedná se o zaměření na otázky životního prostředí (EU 27 21 %, zatímco ČR 14 %) a zaměření se na boj proti změnám klimatu (EU 27 17 %, zatímco ČR 8 %).

Velký význam má na rozdíl od České republiky pro EU 27 také imigrace. Zaměřit se především na imigrační otázky doporučuje 24 % Evropanů (opět často ze zemí EU 15), zatímco v ČR je to 13 %. Na toto téma by se podle obyvatel EU 15 měla Unie zaměřit jako na druhé v pořadí, hned za ekonomickými otázkami. V imigračních zónách, jakými bezpochyby vyspělé evropské země jsou, tedy panuje velká obava z důsledků nekontrolovatelné migrace. Nové členské státy tento problém nepociťují – byl v žebříčku hodnot až na 10. místě.

Zaměření na ekonomické posílení není specifické pro určitou skupinu obyvatel – je vnímáno všemi přibližně stejně. Jiná je situace u druhé nejčastější odpovědi, sociálních a zdravotních otázek. Ty jsou preferovány spíše staršími osobami, osobami s nižším vzděláním a také s nižším deklarovaným sociálním statusem. Častěji se také jedná o voliče levice. Zaměření se na environmentální otázky a zaměření se na vědecký výzkum odpovídají „opačné“ skupině osob – tedy spíše mladším, s vyšším vzděláním a také vyšším deklarovaným sociálním statusem. U environmentálních otázek není jasná diferenciace mezi příznivci pravice a levice, ale pravicoví voliči častěji deklarují zaměření se na vědecký výzkum.

40

4. Ekonomická krize a síla EU při jejím řešení

4.1. Fáze ekonomické krize Nově zařazené otázky zkoumají postoje a názory obyvatel EU 27 i nečlenských zemí na problematiku finanční a ekonomické krize. První z otázek se zabývala zjištěním, zda podle mínění Evropanů již krize dosáhla svého maxima, nebo zda máme očekávat další zhoršení.

Česká veřejnost je ve vnímání dopadu krize na zaměstnanost polarizována, převažuje však mínění, že nejhorší dopady krize jsou ještě před námi. Tento názor zastává 55 % obyvatel a přesvědčení, že dopad krize na pracovní místa již dosáhl vrcholu, je vlastní 40 % lidí.

Obyvatelstvo ČR se v názoru na tuto problematiku shoduje s obyvateli zemí evropské sedmadvacítky (54 % „to nejhorší teprve přijde“ : 38 % „krize již dosáhla vrcholu“), starých členských států EU 15 (53 % : 39 %) a podobné výsledky lze pozorovat i u nových členských zemí (54 % : 35 %). Velmi podobné názorové klima panuje i v sousedních zemích – na Slovensku (51 % : 42 %) a v Maďarsku (56 % : 38 %) .

Tvrzení, že negativní dopad krize na zaměstnanost již dosáhl svého vrcholu, uvádí častěji mladí lidé do 24 let věku. Většina lidí starších než 25 let se naopak domnívá, že to nejhorší teprve přijde. Zhoršení dopadu krize očekává pouze třetina studentů. Většina nezaměstnaných, důchodců, fyzicky pracujících i OSVČ (osob samostatně výdělečně činných) si ale myslí, že nejhorší je ještě před námi.

Skupina manažerů je v názoru na kulminaci krize rozdělena na dvě téměř stejné skupiny: 51 % se domnívá, že krize se bude ještě zhoršovat, a 48 % naopak tvrdí, že už dosáhla svého vrcholu.

V pětiprocentním podílu obyvatel, kteří se k této otázce nevyjádřili, jsou častěji zastoupení mladší než starší a také častěji lidé s nižším vzděláním.

Hodnocení vývoje dopadu ekonomické krize na trh práce

55%

54%

54%

40%

38%

35%

5%

8%

11%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

ČR

EU27

NČZ12

To nejhorší teprve přijde Dopad krize už dosáhl svého vrcholu Neví, bez odpovědi

41

4.2. Řešení ekonomické krize Vyřešení finanční a ekonomické krize je jistě záležitostí multiinstitucionální. Řešení nelze očekávat od jediného subjektu, ale je nutná koordinace více institucí. V tomto ohledu se šetření Eurobarometru zaměřilo na větší geopolitická uskupení i na vlády jednotlivých států.

Při řešení dopadů krize Češi, nejvíce ze všech obyvatel zemí evropské sedmadvacítky, vyzdvihují roli seskupení G20. To, že se G20 dokáže nejefektivněji vypořádat s dopady krize, si myslí až 43 % Čechů, což je více než dvojnásobek průměru EU 27 (18 %). Důvěru v G20 deklarují obyvatelé EU 15 (18 %) stejně často jako rezidenti z dvanáctky nových členských zemí (17 %).

Tento názor je víceméně rovnoměrně zastoupen napříč různými skupinami obyvatelstva ČR, co se týče pohlaví, věku, zaměstnání; pouze u lidí se základním vzděláním má tento názor výrazně nižší zastoupení (31 %).

Evropská unie je při řešení krize tou nejefektivnější institucí podle mínění 16 % Čechů. Je to méně než průměr EU 27 (22 %). Češi se tak řadí k pesimističtějším zemím Evropy, horší hodnocení mají jen tradiční pesimisté z Velké Británie, Chorvatska, Nizozemska, Francie a Švédska.

Nové členské země věří při řešení krize Evropské unii více než země EU 15. EU jako nejefektivnější instituci při řešení krize jmenovali téměř 3 z 10 (28 %) obyvatel NČZ 12. Je to dáno jejich postojem k EU obecně – staré členské země jsou ohledně evropské ekonomiky v jejím současném stavu i odhadu do budoucna pesimističtější, zatímco nové členské země Evropské unii na ekonomickém poli věří. I v této otázce se tedy projevil český euroskeptismus, alespoň co se ekonomiky týče. Jak se již ukázalo, česká veřejnost se často v hodnocení ekonomiky Evropské unie blíží spíše zemím EU 15 než skupině NČZ 12.

Důvěru v efektivnost EU při řešení dopadů krize deklarují v ČR častěji studenti a mladí lidé do 24 let věku. Výrazně vyšší důvěra v EU při řešení krize je mezi příznivci politické pravice (23 %) než mezi příznivci levice (10 %).

V hodnocení efektivity institucí při řešení dopadů ekonomické a finanční krize skončily u obyvatel ČR na třetím místě USA (13 %) a na čtvrtém pak Mezinárodní

Hodnocení institucí podle efektivity se kterou se dokáží vypořádat s dopady krize

43%

16%

13%

12%

6%

18%

22%

12%

11%

19%

17%

28%

9%

10%

19%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

G20

EU

USA

MMF

Vláda

ČR

EU27

NČZ12

42

měnový fond – MMF (12 %). Češi mají k těmto subjektům mírně vyšší důvěru než obyvatelé EU 27 nebo NČZ 12, rozdíly však nejsou příliš vysoké.

Hodnocení efektivity USA a MMF sice není z perspektivy české veřejnosti nijak dobré, přesto je ale lepší než hodnocení vlády České republiky. Tu jako nejefektivnější nástroj řešení krize uvádí pouhých 6 % Čechů.

Češi jsou v otázce důvěry ve schopnost své vlády zvládnout krizi největšími skeptiky v EU. Z 27 hodnocených zemí se umístili na posledním místě. Pro Evropany jsou jejich národní vlády efektivnějšími institucemi než USA a MMF. Nejlépe hodnotí vlády svých zemí Malťané a také obyvatelé nejnovějších členů EU – Rumunska a Bulharska. Důvodem může být to, že tyto vlády „zařídily“ vstup do Evropské unie, která je podle Rumunů i Bulharů zárukou ekonomické stability. Zjištění o nízké důvěře ohledně efektivity řešení krize, kterou Češi deklarují své vládě, je na první pohled nekonzistentní se zjištěním tohoto šetření, že vláda ČR se obecně těší velké důvěře. Důvěru české vládě projevuje 37 % Čechů. Pokud se ale jedná o řešení finanční a ekonomické krize, důvěra je značně nižší. Tento rozpor je zřejmě důsledkem toho, že Češi své vládě věří stále více v národních otázkách, ale nemají přílišnou důvěru v to, že dokáže řešit celosvětovou krizi. Důvody krize jsou spíše mimo naší republiku a naše vláda je tedy nemůže příliš ovlivnit. Dalším důvodem je také časově omezený mandát vlády – během roku 2010 její působení skončí.

Další dotaz byl zaměřen na konkrétní opatření, která by měla EU prosazovat v boji s ekonomickou a finanční krizí na mezinárodním poli. Obyvatelé evropských zemí měli opatření EU hodnotit z hlediska jejich efektivnosti.

Českým občanům se jako nejefektivnější opatření v boji proti krizi jeví dohled EU nad poskytováním veřejných prostředků na záchranu finančních institucí. Za účelné to považuje téměř osm z deseti Čechů (79 %). Významný rozdíl v odpovědích je mezi přívrženci české politické pravice (87 %) a levice (72 %).

Hodnocení efektivnosti opatření v boji proti ekonomické krizi - ČR

69%

74%

77%

79%

20%

18%

16%

15%

11%

8%

7%

6%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Důležitější postavení EU na mezinárodním polipři regulaci finančních služeb

Dozor a kontrola aktivit nejdůležitějšíchsvětových finančních skupin Evropskou unií

Těsnější koordinace ekonomických a finančníchpolitik všech členských států EU

Dohled EU při poskytování veřejných prostředkůna záchranu finančních institucí

Efektivní Neefektivní Neví, bez odpovědi

43

Toto opatření vidí jako účinné 69 % obyvatel EU 27. Češi jsou tak při zvažování efektivnosti tohoto kroku optimističtější než obyvatelé EU. Ve vnímání účinnosti zmíněného opatření nejsou mezi původními zeměmi EU 15 a novými členskými zeměmi nijak významné rozdíly (69 % resp. 68 %).

Těsnější koordinace ekonomických a finančních politik členských států EU je účinným řešením krize podle 77 % Čechů. Opět je zde patrný významný rozdíl až 17 procentních bodů mezi příznivci pravice (85 %) a příznivci levice (68 %).

Z porovnání s agregovanými daty za EU 27 vyplývá, že i u vnímání účinnosti tohoto opatření jsou Češi mírně optimističtější než je evropský průměr. Koordinaci politik totiž za účinnou považuje 73 % obyvatel Unie, což je o 4 procentní body méně.

Dozor nad aktivitami vlivných finančních skupin za účelné považuje 74 % obyvatel ČR. Zmiňované opatření je nejčastěji podporováno studenty (81 %). Sympatizanti pravice vidí toto řešení jako účinné významně častěji (83 %) než sympatizanti levice (66 %). Obyvatelé ČR hodnotí účinnost opatření lépe než obyvatelé EU 27, kde dozor a kontrolu finančních skupin považuje za efektivní nástroj v boji proti krizi 68 % lidí.

V boji s krizí by podle mínění 69 % Čechů mohlo být účinné posílení postavení EU při regulaci finančních služeb na globální úrovni. O efektivnosti uvedeného kroku jsou přesvědčeni častěji lidé ve věku 25-39 let (75 %) a opět také více sympatizanti pravice (79 %) než levice (61 %). Češi se v této otázce víceméně shodují s občany EU 27 (67 %).

I když Češi vidí Evropskou unii jako instituci, která se s dopady krize vypořádává nejefektivněji, uvádějí ji méně často než je průměr EU 27 (viz předchozí zjištění). V hodnocení efektivnosti konkrétních opatření jsou optimističtější. Předložíme-li české populaci konkrétní řešení, ve většině případů s ním souhlasí, i když obecná důvěra v EU jako instituci efektivní v řešení krize je nízká.

V ČR lze pozorovat další zajímavý jev: účinnost výše uvedených regulačních opatření deklarují častěji sympatizanti politické pravice než levice. Pravicově orientovaní občané totiž obvykle upřednostňují volnou soutěž před regulací ekonomiky.

44

Další pohled se zaměřuje na opatření, která by měla Evropská unie přednostně prosadit, aby pomohla lidem překonat dopady ekonomické a finanční krize.

49%

26%

23%

19%

17%

15%

15%

15%

10%

37%

24%

28%

17%

12%

14%

13%

22%

17%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Podpora malých a středních podniků

Podpora nezaměstnaných

Investice do vzdělání, odb. přípravy a výzkumu

Zabezpečení zdravotní péče

Podpora velkých společností / průmyslu

Investice do infrastruktury

Podpora důchodců

Podpora nejchudších

Investice do energetiky a životního prostředí

Preference opatření napomáhajících překonat dopady ekonomické a finanční krize, která by EU měla přijmout

ČR

EU 27

Každý druhý Čech (49 %) si myslí, že EU by měla při překonávání dopadů krize primárně podporovat malé a střední podniky. Podporu malým a středním podnikům deklarují zejména manažeři (66 %) a samostatně výdělečně činné osoby (62 %).

Toto opatření nejčastěji preferují i obyvatelé ostatních zemí EU 27; kde má podporu 37 % obyvatel, což je ale výrazně (o 12 procentních bodů) méně než v ČR. Nejčastěji se pro podporu malých a středních podniků vyslovili Lotyši (53 %), Kypřané (51 %), Francouzi a právě Češi (shodně 49 %).

Čtvrtina (26 %) českých obyvatel upřednostňuje podporu nezaměstnaných. Nejčastěji toto opatření uvádí pochopitelně samotní nezaměstnaní (52 %) a lidé v domácnosti (46 %). Podporu nezaměstnaným preferují častěji lidé se základním (34 %) než s vysokoškolským vzděláním (24 %).

Podíl podpory tohoto opatření je mezi Čechy i občany EU 27 srovnatelný (26 % resp. 24 %).

Investice do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu podporuje 23 % Čechů. Jsou to zejména studenti (39 %) a manažeři (35 %). Podpora investic do vzdělání je výrazně vyšší u vysokoškolsky vzdělaných (33 %) než u lidí se základním vzděláním (13 %).

V ČR je podpora tohoto opatření o pět procentních bodů nižší oproti průměru evropské sedmadvacítky (28 %). Preference investic do vzdělání, odborné přípravy a výzkumu se významně liší v zemích EU 15 a v nových členských zemích (31 %: 20 %). Obyvatelé EU 15 podporují toto řešení častěji než obyvatelé NČZ 12.

45

S tím, aby EU v zájmu překonání dopadů krize přednostně zabezpečila poskytování zdravotní péče, souhlasí 19 % obyvatel ČR. Toto opatření podporují více důchodci a také lidé starší 55 let než mladí do 24 let. V podpoře této aktivity se česká populace téměř neliší od populace EU 27 a NČZ 12.

Podporu velkých podniků a průmyslu ze strany EU favorizuje 17 % Čechů. Uvedené řešení podporují zejména manuálně pracující (23 %). Relativní míra podpory tohoto řešení je v české populaci o 5 procentních bodů vyšší než v zemích EU 27 (12 %).

O tom, že by EU měla prioritně podpořit nejchudší lidi, je přesvědčených 15 % obyvatel ČR. Myslí si to zejména nezaměstnaní (34 %) a ti, kteří mají problémy s placením svých běžných výdajů (29 %). Pomoci nejchudším je v ČR nakloněná významně menší část populace než v NČZ 12 (24 %) a EU 27 (22 %). Podíl lidí, kteří se přiklání k tomuto řešení, je v ČR jeden z nejnižších v Evropě.

Pro investice do infrastruktury se vyslovilo 15 % Čechů a z nich nejčastěji studenti (24 %) a častěji muži než ženy (19 % : 11 %). Podíl příznivců zmiňovaného opatření v ČR se jen nepatrně odlišuje od průměru zemí EU 27.

O tom, že by EU měla při řešení dopadu ekonomické a finanční krize upřednostnit podporu důchodců je přesvědčených 15 % obyvatel ČR. Jsou to nejčastěji lidé se základním vzděláním (40 %) a samotní důchodci (34 %). V podpoře této aktivity se Češi výrazně neliší od průměru EU 27.

Z nabízených opatření má v ČR nejnižší podporu investování do energetiky a životního prostředí; řešení dopadů krize tímto způsobem preferuje desetina Čechů (10 %). V zemích EU 27 je podpora tohoto kroku významně vyšší a dosahuje 17 %.

V řešení dopadů krize na obyvatelstvo upřednostňují Češi zejména investice do malých a středních podniků, podporu nezaměstnaných a rozvoj vzdělávání, odborné přípravy a výzkumu. Podpora těchto aktivit výrazně převyšuje preference investic do energetiky a životního prostředí. Podíl Čechů preferujících pomoc malým a středním podnikům výrazně převyšuje evropský průměr a patří k nejvyšším v EU. Naopak podpora těch nejchudších a investic do energetiky a životního prostředí má v ČR na rozdíl od Evropy výrazně nižší podporu obyvatel.

46

4.3. Vliv eura na ekonomickou krizi Tato otázka, resp. její národní varianta, byla položena v 11 členských zemích EU, kde není zavedena jednotná evropská měna – euro. Ve zbývajících 16 zemích byla položena varianta této otázky dotazující se, zda by země byla nyní lépe chráněna, kdyby si ponechala svou národní měnu.

Většina obyvatel ČR se nedomnívá, že by jejich země byla lépe chráněná před současnou krizí, pokud by měla zavedenou jednotnou měnu euro. Jedná se o 57 % obyvatel. Tento názor zastávají nejčastěji obyvatelé skeptičtí vůči EU; tedy ti, kteří si myslí, že členství ČR v EU je špatná věc (89 %), a ti, kteří v EU nemají důvěru (74 %). Stejný názor mají také často lidé, kteří mají potíže s placením účtů, a důchodci.

Téměř čtyři Češi z deseti (38 %) si naopak myslí, že kdyby ČR euro v minulosti zavedla, byla by dnes více ochráněna před dopady krize. S tímto názorem souhlasí zejména studenti a mladí lidé do 24 let (54 % resp. 51 %).

V ostatních zemích, které nemají zavedené euro, jsou o pozitivním dopadu přijetí eura na ochranu před krizí přesvědčeni zejména obyvatelé Maďarska (61 %). To, že by zavedení eura místo národní měny nepřineslo pozitivní efekt, si myslí zejména Švédové, Dánové (shodně 64 %) a Britové (61 %).

Češi jsou větší skeptici, co se týče role eura při ochraně před krizí než obyvatelé eurozóny, a jsou dokonce skeptičtější než obyvatelé zemí EU mimo eurozónu. Srovnáme-li Čechy s obyvateli zemí EU mimo eurozónu, je v ČR patrná o něco vyšší míra souhlasných tvrzení. V ČR je na rozdíl od dalších zemí mimo eurozónu (15 %) menší míra nerozhodnutých, proto se zde vyskytuje i vyšší míra nesouhlasných tvrzení na pozitivní dopad přijetí eura v ČR.

V zemích EU mimo eurozónu 34 % obyvatel vidí euro jako vhodný nástroj ochrany před krizí, zatímco 51 % s tímto tvrzením nesouhlasí. Významná část populace (15 %) to nedokáže posoudit.

Hodnocení pozitivního dopadu zavedení eura na ochranu před krizí

34%

47%

38%

51%

45%

57%

15%

8%

5%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Země, kde euronebylo zavedeno

Eurozóna

Česká republika

Souhlasí Nesouhlasí Neví, bez odpovědi

47

Navazující otázka je podobná - zkoumá názor lidí na to, zda euro, tentokrát v obecné rovině, mírní dopady krize. Výsledky jsou v souladu s odpověďmi na předchozí dotaz.

Většina Čechů (56 %) se domnívá, že euro obecně nemá pozitivní dopad na zmírnění současné finanční a ekonomické krize. Podobně jako v předchozí otázce tento názor zastávají, zejména „euroskeptici“. Pozitivní dopad zavedení eura dále nepřipouští lidé, kteří mají problém vyjít s příjmem (69 %), a také lidé se základním vzděláním (65 %) a důchodci (64 %).

Přestože ČR dosud nepřijala společnou měnu euro, významná část české populace mu přisuzuje pozitivní úlohu ve zmírňování krize. 37 % Čechů si myslí, že euro obecně mírní dopady krize. K uvedenému názoru se kloní nejčastěji studenti, mladí lidé a také lidé s vyšším společensko-ekonomickým postavením (všechny skupiny více než 50 %).

Celkově jsou obyvatelé EU vůči vlivu eura na zmírňování důsledků finanční a ekonomické krize spíše skeptičtější. V evropské sedmadvacítce je o pozitivním dopadu eura přesvědčeno 41 % lidí; 45 % lidí si naopak myslí, že jednotná evropská měna negativní dopad současné krize nemírní.

Obyvatelé eurozóny jsou v hodnocení vlivu eura na zmírňování dopadů krize názorově polarizováni do dvou zhruba stejných skupin: 46 % se domnívá, že euro má pozitivní vliv, a 44 % obyvatel eurozóny zase míní, že nikoliv.

Obyvatelé jedenácti členských zemí mimo eurozónu nejsou v hodnocení vlivu eura příliš optimističtí; pozitivní dopad připouští jen třetina (33 %) obyvatel těchto zemí. Významná část populace (21 %) vliv eura na krizi neumí posoudit.

Ve dvanáctce nových členských zemí je patrná vysoká míra těch, kteří vliv eura na tlumení negativních dopadů krize nedokáží posoudit; podíl těchto lidí v populaci tvoří významných 22 %. Jinak jsou obyvatelé NČZ 12 v názoru na tuto otázku rozděleni do dvou téměř stejně početných skupin; 38 % se domnívá, že euro má pozitivní vliv, a 40 % si naopak myslí, že euro dopady krize nezmírní. Největší důvěru v euro jako prostředek tlumení krize mají Slováci (68 %) a Finové (60 %). S tím, že má euro obecně příznivý vliv na zmírňování dopadu krize, nejčastěji nesouhlasí právě Češi, Švédové a Dánové.

Hodnocení vlivu eura na zmírňování negativního dopadu krize

33%

37%

38%

41%

46%

46%

56%

40%

45%

44%

21%

7%

22%

14%

10%

0% 20% 40% 60% 80% 100%

Země, kde euro nebylo zavedeno

ČR

NČZ 12

EU 27

Eurozóna

Souhlasí Nesouhlasí Neví, bez odpovědi

48

4.4. Ekonomické reformy

V otázce reforem se Češi obecně nejvíce shodují s výrokem, že změny ve prospěch budoucích generací by měly být realizovány i za cenu obětí současné generace. Můžeme ale vyslovit domněnku, že se zde jedná o tzv. NIMBY efekt. Tedy souhlas s tímto tvrzením pro Čechy (a i ostatní Evropany) bude platit tak dlouho, dokud se jich nebudou reformy osobně dotýkat. O pravdivosti tvrzení je přesvědčena většina (69 %) Čechů. Proti se vyslovila téměř čtvrtina populace (24 %) a 7 % lidí je nerozhodnutých. Zmíněné tvrzení má podporu zejména samostatně výdělečně činných osob (82 %) a lidí, kteří své politické smýšlení označují spíše jako pravicové (75 %).

V zemích EU 27 je míra souhlasu jen mírně, - o pouhé dva procentní body - vyšší, než je tomu mezi obyvateli ČR. Souhlas se zmiňovaným výrokem je mírně silnější v zemích původní evropské patnáctky než ve dvanáctce nových členských zemí (72 % : 67 %). Realizaci reforem ve prospěch budoucích generací i za cenu oběti, které přinese současná generace, podporují zejména Finové a Švédové. Nejnižší míra souhlasu s tímto tvrzením je v Litvě a Lotyšsku.

Mírně nižší ale přesto významnou podporu většiny populace má mezi obyvateli ČR druhé nabízené tvrzení. Téměř dvě třetiny Čechů (65 %) se domnívají, že jejich země potřebuje více reforem, aby mohla čelit budoucnosti. Proreformně jsou v ČR naladěni spíše mladí lidé do 24 let a studenti (shodně 75 %).

Naopak proti potřebnosti dalších reforem se vyslovila početně menší ale přesto významná skupina lidí (28 %). Jsou to zejména nezaměstnaní (50 %), ale tento názor také často sdílí vysokoškolsky vzdělaní lidé (38 %).

Souhlas s výroky týkající se reforem

69%

65%

52%

71%

73%

50%

67%

72%

39%

0% 20% 40% 60% 80%

Reformy, které přinášejí prospěch budoucímgeneracím, by měly být realizovány, i když toznamená určité oběti pro současnou generaci

Naše země potřebuje více reforem, aby mohlačelit budoucnosti

Finanční a hospodářská krize usnadňujepřijímání reforem

ČR EU 27 NČZ 12

49

V hodnocení potřebnosti reforem jsou Češi méně nakloněni reformním krokům, než je tomu v průměru zemí EU. Ze srovnání výsledků vyplývá, že v zemích EU je celkově podíl souhlasných reakcí na tvrzení o potřebnosti reforem vyšší o 8 procentních bodů než v ČR. S potřebností dalších reforem souhlasí zejména Finové, Estonci (shodně 89 %), Řekové a Kypřané. Naopak proti potřebnosti dalších reforem jsou nejvíce obyvatelé Francie (31 %), Maďarska, Dánska (shodně 29 %) a také ČR (28 %).

V české populaci převládá názor, že období krize spíše přeje reformám. Více než polovina (52 %) obyvatel ČR se domnívá, že finanční a hospodářská krize ulehčuje přijímání reformních změn. S výrokem nesouhlasí 40 % Čechů a 8 % obyvatel tuto situaci nedokáže posoudit. V porovnání s průměrem EU 27 je v ČR podíl lidí souhlasících s tímto tvrzením o pouhé dva procentní body vyšší.

Obyvatelé zemí původní EU 15 jsou častěji než obyvatelé dvanácti nových členských zemí ochotni připustit, že krize vytváří podmínky pro reformní kroky. Souhlas s výrokem, že krize usnadňuje příjímání reforem, je u obyvatel zemí původní evropské patnáctky častější než u nových členských zemí (EU 15 = 53 %; NČZ 12 = 39 %). S tvrzením, že krize ulehčuje přijímání reformních kroků, souhlasí zejména obyvatelé Řecka, Lucemburska, Nizozemí, Finska (shodně 64 %) a Švédska (62 %). Nejvyšší počet nesouhlasných tvrzení je v Bulharsku (54 %), Polsku (51 %), na Slovensku a také v Maďarsku (shodně 49 %).

50

5. Budoucí směřování EU

5.1. Priority EU Mezi nově zařazené bloky otázek patří i problematika budoucího směřování Evropské unie.

V současném výzkumu Eurobarometru bylo zjišťováno, na jaké priority by se Evropská unie měla v budoucnu zaměřit, a také jaké konkrétní oblasti by měly být v rámci těchto priorit upřednostňovány. Češi i Evropané si myslí, že v budoucnu by se EU měla více zabývat otázkou ekonomického oživení. Uvádí to téměř tři čtvrtiny (77 %) obyvatel České republiky. Průměr EU 27 je 69 %, tedy o 8 procentních bodů méně než v ČR. Již v jiných kapitolách průzkumu Eurobarometr se ukázalo, že Češi více než ostatní obyvatelé EU 27 vidí v EU především prostředek ekonomického růstu. Z toho jasně vyplývá fakt, že podle české veřejnosti by se EU měla více zaměřit právě na toto téma. Pro všechny země je tato problematika na prvním místě pomyslného seznamu priorit EU do budoucna a v této oblasti není větších rozdílů mezi starými a novými členskými zeměmi.

Pomoc při dosahování stability ve světě je pro Čechy druhá nejdůležitější priorita. Téměř polovina české veřejnosti (47 %) doporučuje, aby se EU věnovala právě této otázce. Opět jako u předchozího tématu je to více než průměr zemí EU 27 (40 %). Pro Čechy je toto téma na druhém místě, v případě EU 27 však pomoc při dosažení stability ve světě obsadila až čtvrté místo.

Z hlediska rozdělení Evropy na staré a nové členské země konstatujeme vyšší zájem o prosazování stability ve světě u zemí EU 15 – především se jedná o severské země (Dánsko, Švédsko, Finsko) a také Nizozemí a Rakousko.

Podpora trvale udržitelného rozvoje je pro českou veřejnost třetím nejdůležitějším tématem. Na tuto prioritu by se EU měla soustředit podle 4 z 10 (39 %) obyvatel ČR.

Preference témat, která by měly patřit k nejvyšším prioritám EU v následujících letech

77%

47%

39%

37%

29%

69%

40%

45%

28%

44%

0% 20% 40% 60% 80%

Ekonomické oživení

Pomoc při dosahování stability ve světě

Posílení růstu udržitelným způsobem

Zlepšení práv občanů

Boj proti změnám klimatuČR

EU 27

51

V tomto případě však Češi uvádějí tuto možnost méně často než obyvatelé EU. Průměr hodnocení EU 27 je 45 % (2. místo), v případě zemí EU 15 pak 46 % a NČZ 12 43 %. Priorita trvale udržitelného rozvoje je tedy pro českou veřejnost méně významná než pro většinu evropských zemí, a to i nových členských států. Dalším tématem je zlepšení práv občanů – 37 % české populace si myslí, že toto téma by se mělo stát prioritou EU. Je to o 9 procentních bodů více než je průměr EU 27 (28 %). Češi jsou o důležitosti této oblasti přesvědčeni téměř nejvíce ze všech zemí EU 27. Větší podíl osob uvádějících, že by se EU měla zaměřit na oblast zlepšení práv občanů, je pouze na Kypru, na Maltě a ve Francii.

Boj proti změnám klimatu patří mezi témata, která jsou pro Čechy méně významná než pro obyvatele celé EU 27. Podle 29 % Čechů by se Evropská unie měla soustředit na boj proti změnám klimatu. V rámci celé EU 27 je průměr 44 %, tedy o 15 procentních bodů více. Zatímco pro Evropany jako celek se jedná o třetí nejdůležitější téma (jen o 1 procentní bod méně než pomoc se stabilitou ve světě), pro Čechy je toto téma až poslední.

Obyvatelé starých členských států EU mají daleko větší zájem na tom, aby se EU soustředila na boj se změnami klimatu (průměr 48 % - 2. místo), než obyvatelé nových členských států (31 %). Česká republika se v tomto ohledu pohybuje na konci tabulky – méně důrazu na toto téma uvedly pouze 4 země (Litva, Estonsko, Polsko a Lotyško).

Je tedy vidět, že česká veřejnost vnímá EU především jako ekonomický subjekt koncentrující se zejména na ekonomický rozvoj a v menší míře na udržení stability ve světě. Tento názor je shodný ve všech zemích EU 27, nicméně není tak výrazně prosazován. Na druhé straně je pro Čechy charakteristické, že se na rozdíl od ostatních Evropanů méně soustřeďují na environmentální témata. Stejně tak jsou Češi více než ostatní Evropané skeptičtější k podpoře růstu trvale udržitelným rozvojem. V tomto směru se neliší tak výrazně od skupiny NČZ 12, pro které je také trvale udržitelný rozvoj méně důležitý než pro vyspělé země EU 15.

52

5.2. Oblasti, na které by se EU měla zaměřit

Oblast ekonomického oživení

Do budoucna Češi očekávají od Evropské unie především zlepšení ekonomické situace (77 % osob deklaruje ekonomické oživení v následující letech jako hlavní prioritu EU). Význam této oblasti je široce sdílen obyvatelstvem EU. Detailní pohled na konkrétní oblasti ekonomické sféry přináší následující otázka.

V zájmu ekonomického oživení by Evropská unie měla preferovat především zavedení silnějšího evropského systému dohledu nad finančními trhy a finančními institucemi. Myslí si to 44 % Čechů.

I v součtu všech členských zemí EU má zavedení silnějšího dohledu nad finančními trhy a institucemi nejvíce preferencí ze všech nabízených opatření. Pro tento krok se vyslovilo 40 % občanů EU 27. Nejčastěji zmiňují posílení dohledu Nizozemci (59 %), nejméně často se k tomuto řešení přiklání Řekové (29 %).

Omezení nadměrných deficitů veřejných financí je v ČR druhým nejčastěji preferovaným opatřením v zájmu zajištění ekonomického oživení; uvádí to 42 % obyvatel ČR. Jeho stoupenci jsou zejména mezi manažery a duševně pracujícími. Častěji se také jedná o voliče pravice než levice.

Snížení deficitů veřejných financí podporuje 34 % obyvatel EU 27, což je o 8 procentních bodů méně než v ČR. U obyvatel NČZ 12 je tento podíl ještě nižší a dosahuje úrovně 28 %. Nejčastěji je zmíněné řešení podporováno v Řecku (51 %) a Francii (47 %), naopak nejnižší míru podpory mu vyjádřili Bulhaři (19 %) a Rumuni (16 %).

Oblasti, které by měly být v EU preferovány v zájmu zajištění ekonomického oživení

44%

42%

35%

30%

13%

40%

34%

31%

35%

22%

0% 10% 20% 30% 40% 50%

Zavedení silnějšího evropského systémudohledu nad finančními trhy a finančními

institucemi

Omezení nadměrných deficitů veřejnýchfinancí v budoucnosti

Rozvoj další koordinace hospodářské politikyna evropské úrovni

Zlepšení kvality vzdělávání

Usnadnění přístupu společností k úvěrůmČR

EU27

53

Posílení koordinace hospodářské politiky na evropské úrovni preferuje 35 % obyvatel ČR.

Toto opatření podporuje 31 % obyvatel EU 27, což je o 4 procentní body méně než v ČR. Posílení koordinace hospodářských politik podporují zejména obyvatelé Kypru, Bulharska, Maďarska a Finska. Nejnižší míra podpory tohoto kroku je mezi obyvateli Velké Británie (22 %), Malty a Polska (shodně 23 %).

30 % Čechů je přesvědčeno o tom, že v zájmu ekonomického oživení by měla být podporována zejména kvalita vzdělávání. Pro podporu této oblasti se vyslovili zejména studenti (44 %) a mladí lidé ve věku 15–24 let (42 %).

Podíl lidí podporujících zvýšení kvality vzdělávání je v součtu EU 27 o pět procentních bodů vyšší (35 %) než v ČR. V preferování této oblasti je patrný významný rozdíl mezi obyvateli EU 15 (36 %) a dvanáctky „nových“ zemí (28 %). Nejvyšší preference dosahuje podpora kvality vzdělávání na Kypru a v Dánsku. Naopak nejnižší míra podpory byla zaznamenána v Bulharsku, Litvě, ve Slovinsku a také v Polsku a na Slovensku.

Usnadnění přístupu firem k úvěrům preferuje v rámci ekonomického oživení 13 % obyvatel ČR. Toto opatření je z pohledu české veřejnosti nejméně preferovaným z nabízených. Upřednostňují ho zejména studenti.

Celkově je v zemích EU podíl preference snadnějšího přístupu k úvěrům pro firmy výrazně vyšší – dosahuje úrovně 22 %. Mezi zeměmi původní EU 15 a NČZ 12 je však jen nepatrný rozdíl (22 % : 21 %).

Zajímavý rozhodně je velmi vysoký podíl Čechů, kteří mají za to, že je třeba omezit růst nadměrného deficitu veřejných financí v budoucnu. V tomto ohledu je Česká republika na 5. místě pomyslného žebříčku evropských zemí. V současné době se v rámci české politické scény dlouhodobě řeší omezení státního rozpočtového deficitu a tento jev se zřejmě promítá i do hodnocení cílů politiky na úrovni EU. I když registrujeme rozdíl mezi voliči pravice (podporují tento krok více) a levice (podpora jen v menší míře), rozdíly nejsou až tolik výrazné – tyto dvě skupiny se liší o 6 procentních bodů. V rámci celé EU 27 se tento rozdíl stírá úplně – není zaznamenán žádný rozdíl vnímání priority mezi voliči levice a pravice. Úkol dále nezvyšovat deficit veřejných financí je tak téměř shodně důležitý pro obě strany voličského spektra.

54

Téma boje proti změnám klimatu

Na rozdíl od ekonomického oživení, které je na prvním místě v žebříčku preferencí české veřejnosti, téma boje proti změnám klimatu patří mezi nejméně favorizované priority (29 %). Češi jsou také mezi státy, které boj se změnami prosazují v rámci EU 27 nejméně.

Boj proti změnám klimatu by se podle české veřejnosti měl realizovat především pomocí rozvoje služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí. Uvádí to 44 % Čechů. Nejdůležitější je tento způsob i pro obyvatele EU 27 – uvádí ho také 44 % Evropanů. Rozvoj technologií a služeb šetrných k životnímu prostředí preferují více země EU 15 (46 %) než nové členské státy (36 %). U zemí EU 15 je tento důvod na prvním místě, u NČZ 12 až na druhém.

Pro Čechy, stejně jako pro celou EU 27, je dalším způsobem, jak bojovat se změnami klimatu, snížení emisí CO2 z dopravy a výroby elektřiny. V České republice se jedná o 38 % populace, u EU 27 pak 36 %.

Snížení emisí CO2 preferují spíše NČZ 12 (40 %) než EU 15 (35 %). Veřejnost nových členských zemí vnímá omezení emisí oxidu uhličitého jako výhodnější. Je to zajímavé zjištění, především proto, že emise CO2 jsou v zemích EU 15 vyšší než u NČZ 12, zejména díky vyšší industrializaci a intenzitě dopravy. Tato možnost by tedy měla být starými členskými zeměmi prosazována více, nicméně tomu tak není.

Zařazení tématu boje proti změnám klimatu do všech politik EU prosazuje 30 % Čechů. V rámci EU 27 se jedná o spíše nižší podíl osob. Vyšší podíly osob prosazující toto opatření jsou spíše v zemích EU 15 (35 %) než v nových členských státech (27 %). Češi se v tomto ohledu řadí spíše do spodní poloviny pomyslné tabulky zemí.

Oblasti, které by měly být v EU preferovány v zájmu boje proti změnám klimatu

44%

38%

23%

22%

14%

44%

36%

33%

25%

20%

10%

30%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Rozvoj odvětví, služeb a technologiíšetrných k životnímu prostředí

Snížení emisí CO2 z dopravy a výroby elektřiny

Respektování boje proti změnám klimatuve všech politikách Evropské unie

Vývoj ekologických automobilů

Bezpečné dodávky energie

Rozvíjet využívání jaderné energieČR

EU 27

55

Vývoj ekologických automobilů (23 %) a bezpečné dodávky energie (22 %) jsou dalšími tématy, na která by se česká veřejnost v rámci boje s klimatickými změnami soustředila. Nijak výrazně se od celkového průměru EU 27 v těchto ohledech neodlišuje.

Poslední oblastí, na kterou by se EU v rámci boje s klimatickými změnami měla zaměřit, je pro českou veřejnost i Evropany rozvíjení jaderné energie. V ČR se jedná o 14 % osob, v celé EU 27 pak desetina (10 %) populace. Podíl osob, které by chtěly, aby se EU v boji proti změnám klimatu zaměřila na tuto oblast, je velmi nízký – jaderná energie je tedy vnímána nepříliš pozitivně. Odmítavě se k ní staví především mladí lidé, studenti a osoby s nižším vzděláním.

I když Česká republika není žádnou výjimkou z EU 27 ohledně vnímání jaderné energie, je v pořadí zemí na 5. místě. Nejčastěji by její využívání chtěli rozvíjet Britové (17 %). Následují Slováci, Finové, Švédové a Češi.

Téma posílení růstu udržitelným způsobem

Obecné téma posílení růstu vnímá populacíe ČR jako méně důležité než obyvatelé zemí EU 27. Jako oblast, na kterou by se EU v budoucnu měla zaměřit, ho uvedlo 39 % Čechů (3. místo). Konkrétní opatření zkoumá další otázka.

Oblasti, které by měly být v EU preferovány v zájmu posílení růstu trvale udržitelným způsobem

47%

34%

24%

21%

20%

14%

14%

14%

10%

4%

4%

27%

25%

30%

31%

19%

19%

14%

16%

19%

15%

7%

4%

33%

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60%

Podpora zemědělství

Povzbuzení lidí k podnikání

Podpora ekologické výroby zboží/služeb

Stimulace výzkumu/inovací v průmyslu EU

Kontrola přílivu migrantů podle potřebevropského hospodářství

Posílení práv spotřebitelů

Modernizace sektoru služeb

Investice do nových informačních akomunikačních technologií

Odměňování nových myšlenek a výtvorů

Racionalizace veřejných služeb

Usnadnění integrace legálních migrantů

Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímuinternetu

ČR

EU 27

56

Nejdůležitější oblast, na kterou by se EU v rámci posílení růstu udržitelným způsobem měla zaměřit, je podle české veřejnosti zemědělství. Uvádí to téměř polovina (47 %) české populace. Je to zdaleka nečastěji jmenovaná oblast a Češi se v tomto ohledu řadí mezi 5 zemí, které tuto možnost volí nejčastěji. Větší podíl než v ČR byl zaznamenán jen v Rumunsku, Maďarsku a Estonsku. Je to o plných 20 procentních bodů více než v EU 27. Obecně lze konstatovat, že nové členské země tuto oblast prosazují daleko častěji než země EU 15. Zatímco průměr v nových členských zemích je 41 %, ve starých členských zemích je to jen 24 % populace. Zemědělství není v nových členských státech v dobré situaci a bez dotací by vůbec neobstálo na trhu EU. Tento důvod tedy zřejmě obyvatelé nových členských zemí spojují spíše s obecnou podporou zemědělství, než že by ji přiřazovali přímo k trvale udržitelnému rozvoji.

Povzbuzení k podnikání (zakládání vlastních podniků) je pro Čechy druhou nejdůležitější prioritou. Uvedla ho téměř třetina (34 %) osob. Opět je to více než průměr EU 27 (25 %). I v této oblasti se projevuje vyšší podpora obyvatel NČZ 12 než obyvatel zemí EU 15 (30 % vs. 24 %). I když svobodné podnikání je v postkomunistických zemích již 20 let legální, pro mnoho lidí je stále obtížné vlastní podnik založit a ocenili by podporu z Evropské unie.

Téměř shodně jako oblast povzbuzení k podnikání uvádějí Češi možnost ekologické výroby a služeb. Jako prostředek k trvale udržitelnému rozvoji ho uvedla třetina (33 %) české veřejnosti. Tato oblast je podporována více zeměmi EU 15 (32 %) než novými členskými zeměmi (25 %). Česká veřejnost se tedy chová spíše podle modelu západních evropských zemí než podle nových členských států.

Češi by si více než EU 27 přáli zaměřit se na oblast zemědělství, ale na rozdíl od EU 27 méně prosazují modernizaci, jež by mohla vést k posílení růstu cestou trvale udržitelného rozvoje. Stimulace výzkumu a inovací v průmyslu EU by podpořilo 24 % Čechů, což je o 7 procentních bodů méně než EU 27. U oblasti investic do nových informačních technologií je to o 2 procentních bodů méně a u oblasti odměňování nových myšlenek a nápadů pak o dalších 5 procentních bodů méně. Ve všech těchto případech jsou o významu těchto oblastí přesvědčeni spíše obyvatelé zemí EU 15 než nových členů. Obyvatelé zemí západní Evropy si více než obyvatelé NČZ 12 uvědomují roli výzkumu a modernizace v trvale udržitelném rozvoji EU a doporučují se na ně zaměřit.

Větší obavy české veřejnosti oproti EU 27 se projevují i v otázce kontroly přílivu migrantů a usnadnění integrace legálních migrantů. Jako prostředek k trvale udržitelnému rozvoji uvádí kontrolu přílivu migrantů pětina (21 %) české veřejnosti. Toto téma je častěji jmenováno zeměmi EU 15, tedy zeměmi s tradiční vysokou mírou migrace – především Dánskem, Rakouskem, Velkou Británií a Belgií (více než 25 %) a dále Řeckem, Itálií a Nizozemím. Tyto země jsou důležitými imigračními oblastmi, které tento problém dlouhodobě řeší. Česká republika se však také postupně stává imigrační oblastí – podle údajů Eurostatu se do ČR v roce 2007 přistěhovalo přes 100.000 osob (z velké části se jedná o občany Ukrajiny a Slovenska). Otázka imigrantů tedy českou veřejnost zajímá a reflektuje relativně vysoký podíl osob, které by si přály zavést kontrolu imigrantů do ČR.

57

Druhou oblastí související s imigrací je usnadnění integrace legálních migrantů. Zde již jsou podíly odpovědí velmi malé, toto opatření není vnímáno jako prostředek k zabezpečení růstu trvale udržitelným způsobem. V ČR jej uvedla 4 % populace. Nicméně umístění České republiky se zde odlišuje od zemí EU 15, které mají na integraci imigrantů zájem. Zvláště v severských zemích západní Evropy podporuje integraci legálních migrantů více než desetina (10 %) populace, zatímco u nás se jedná o poloviční číslo (4 %). Češi tedy v zájmu trvale udržitelného rozvoje požadují kontrolu počtu migrantů relativně více než EU 27 a zároveň si méně přejí jejich integraci.

5.3. Úroveň rozhodování U některých témat se také šetření Eurobarometr zaměřilo na to, zda mají být řešena na celoevropské nebo národní úrovni. Hodnoty v grafu ukazují rozdíl podílu odpovědí „na celoevropské úrovni“ a „na národní úrovni“ – tedy například česká veřejnost by si ze 78 % přála řešit vědecký a technologický výzkum na evropské úrovni a z 21 % na úrovni národní. Výsledek je tedy 57 % (78% – 21%) „pro“ evropskou úroveň. 1 % osob se k otázce nevyjádřilo a není do rozdílu zahrnuto.

Rozhodování na evropské a národní úrovni

34%

42%

8%

23%

9%

17%

22%

37%

30%

43%

38%

48%

36%

27%

11%

5%

3%

3%

11%

24%

34%

35%

49%

57%

57%

23%

ČR

EU 27

Ochrana životního prostředí

Důchody

Vzdělávací systém

Imigrace

Obrana a zahraniční politika

Vědecký a technologický výzkum

Boj proti nezaměstnanosti

Daně

Boj proti zločinu

EVROPSKÁ ÚROVEŇ NÁRODNÍ ÚROVEŇ

Energetika

Boj s inflací

Hospodářství

Zemědělství a rybolov

58

Ze zkoumaných charakteristik tak můžeme vidět, že Češi by nejraději řešili vědecký a technologický výzkum a obranu své země na celoevropské úrovni. Pro je nadpoloviční většina populace (shodně 57 %).

V obou případech se jedná o vyšší podíl než deklarují země EU 27. Důvodem pro vyšší deklaraci oblasti vědy a výzkumu může být to, že česká veřejnost možná poněkud neprávem vnímá omezené možnosti české vědy, především co se financování týče. V poslední době byla řešena kauza omezení finančního rozpočtu české Akademie věd, což se mohlo do hodnocení promítnout. Češi si také uvědomují, že Česká republika je malá země a na vědeckém poli nemůže znamenat tolik jako nadnárodní celky.

Důvody pro jmenování obrany leží opět v omezených možnostech české armády. Česká republika nemá vlastní početnou armádu. Obrana země tak leží především na mezinárodních vojenských organizacích.

Mezi důležitá témata, která by se měla podle české veřejnosti řešit na celoevropské úrovni, patří také boj proti zločinu (pro 49 % populace) a ochrana životního prostředí (35 %).

Podle čtvrtiny Čechů (24 %) by se také energetika měla řešit na evropské úrovni . Ve srovnání s EU 27 je to o 13 procentních bodů méně. Češi jsou tedy méně zapálení pro řešení energetiky na evropské úrovni než ostatní země EU 27. Méně se pro celoevropskou úroveň vyslovují obyvatelé NČZ 12. V žádné zemi však nepřevážil názor, že by bylo lepší energetiku řešit na národní úrovni. Nejmenší podíl osob, které by si přály řešit energetiku v rámci EU, je ve Velké Británii (49 %). Nedávná plynová krize, kdy došlo k přerušení dodávek ruského plynu, zřejmě zanechala v lidech obavy z možného opakování, jemuž by národní vlády čelily hůře než jednotná EU.

Naopak na národní úrovni by se Češi chtěli věnovat především důchodům (27 %) a daním (36 %). V tomto ohledu se česká veřejnost neliší od ostatních evropských zemí – téměř všechny země (kromě Portugalska) by raději řešily daně na domácím poli, stejná situace je i u důchodů (opak deklarují opět Portugalci a Kypřané).

Rozdíl je ve velikosti „příklonu“ k národní úrovni. Zatímco pro řešení situace ohledně důchodů v rámci ČR podporuje 27 % osob, v celkovém průměru EU 27 je to 42 %. Pro národní úroveň se v tomto případě vyslovují častěji obyvatelé zemí EU 15 než NČZ 12.

Jedinou oblastí, kde se představy české veřejnosti a Evropanů liší, je zemědělství a rybolov. Zde můžeme sledovat, že Češi by raději řešili zemědělství na domácí úrovni (pro 11 %), kdežto průměr EU 27 je 8 % pro řešení na celoevropské úrovni. V případě ČR se jedná o zvláštní postoj – v předchozích otázkách Češi doporučovali EU, aby se v rámci udržení trvale udržitelného rozvoje soustředila na oblast zemědělství, ale v tomto případě deklarují, že by zemědělství měla řešit vláda ČR. Celkem 10 zemí (Švédsko, Malta, Maďarsko, Lotyšsko, ČR, Rakousko, Bulharsko, Velká Británie, Rumunsko a Finsko) by si přálo řešit zemědělství raději v rámci vlastního státu. Obyvatelé ostatních zemí by rozhodování o oblasti zemědělství přenechali na celoevropské úrovni, i když poměr zastánců a odpůrců je relativně vyrovnaný.

59

Závěry Šetření Eurobarometr zastihlo Evropu v době pokračující ekonomické a finanční krize. Hodnocení národní i evropské ekonomiky je v České republice negativní a budoucnost nepřinese podle české veřejnosti velké zlepšení. Národní ekonomika je přitom Čechy hodnocena hůře než evropská a i při pohledu do budoucna je na evropskou ekonomiku pohlíženo lépe. V západních zemích je alespoň podle názorů jejich obyvatel krize již z části za vrcholem a očekává se zlepšení národních ekonomik. Naproti tomu nové členské země se dále obávají dalšího zhoršování národních ekonomik a ve zlepšení věří spíše v rámci celé EU.

Stejně jako v minulém průzkumu se v hodnocení ekonomické situace v České republice projevuje jistý stupeň rozporuplnosti vnímání situace. Zatímco obecně je současný stav i výhled do budoucna hodnocen negativně, osobní ekonomická situace i její výhled již tak špatně hodnoceny nejsou. Stejná je situace v zaměstnání – česká veřejnost deklaruje obecně velmi špatnou situaci v zaměstnanosti a jako největší současný problém, kterému ČR čelí, jmenují právě nezaměstnanost. Osobní pracovní situace občanů je však hodnocena daleko lépe.

Většina české veřejnosti má za to, že členství v EU je dobrá věc. Nicméně toto přesvědčení je rok od roku slabší a stále více osob si není jisto, zda je členství v EU pro Českou republiku dobré. Nicméně Češi vnímají výhody, které jim členství v Evropské unii přináší – tyto výhody opět hodnotí častěji země, které mají z členství především ekonomický prospěch. Jsou to nové členské státy a také méně rozvinuté země “západní” Evropy.

V pohledu na důvěru v národní instituce ČR pokračuje rozevírání nůžek mezi důvěrou v parlament a vládu. Zatímco parlament má dlouhodobě důvěru velmi nízkou a ani současná vlna šetření nepřinesla změnu, důvěra ve vládu stále stoupá. Souvisí to s tím, že úřednická vláda J. Fischera má na rozdíl od politických subjektů v zemi velmi vysokou důvěru obyvatel.

Evropské instituce jsou Čechy vnímány jako důvěryhodné. Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je to dokonce nadprůměrné hodnocení. Zatímco země EU 15 věří více svým národním vládám, nové členské státy věří naopak více evropským institucím.

Pro českou veřejnost znamená Evropská unie především hospodářskou sílu. Odráží se v tom i hodnocení oblastí, na které by se EU podle obyvatel ČR měla především zaměřit – většina populace uvedla, že se jedná o ekonomické otázky. Zároveň se Češi staví pozitivně k dalšímu rozšiřování EU. Rozšiřování je však mezi zeměmi EU 27 vnímáno rozporuplně – zatímco nové členské země další rozšiřování podporují, staré členské země se k tomuto tématu vyjadřují spíše zdrženlivě. Ve všech zemích je však pozitivně vnímána představa Evropské unie jakožto celku s jedinou měnou – eurem. Češi jsou v tomto ohledu poněkud skeptičtější, nicméně i v české veřejnosti převažuje názor, že by EU měla být měnovou unií.

V názoru, zda je ekonomická krize již za námi nebo zda to nejhorší teprve přijde, je společnost (evropská i česká) polarizována. Polovina osob má za to, že krize již dosáhla vrcholu, polovina tvrdí opak. V otázce subjektu, který bude krizi řešit nejefektivněji, jsou Češi daleko více než jakýkoliv jiný národ nakloněni názoru, že se jedná o skupinu zemí G 20. Na druhém místě se umístila Evropská unie, nicméně ve srovnání s ostatními zeměmi jí Češi věří méně. V rámci opatření v boji proti ekonomické krizi, která by měla EU učinit, by pak

60

Češi nejčastěji požadovali podporu malých a středních podniků a také podporu nezaměstnaných.

Rozdílný pohled mají Evropané na roli eura v rámci zmírňování dopadů krize. V zemích, kde již euro platí, převažuje názor, že společná měna krizi mírní. Tam, kde se eurem neplatí, naopak převažuje názor, že společná měna na průběh krize žádný vliv nemá. Češi jsou v tomto ohledu velmi skeptičtí.

V ČR převažuje názor, že ekonomické reformy ve prospěch budoucích generací je třeba realizovat i za cenu obětí pro generaci současnou. Česká veřejnost se tedy reforem (deklaratorně) nebojí a má za to, že jsou potřebné.

Priority, na které by se EU měla přitom zaměřit, jsou jasně ekonomické. Češi jsou o této prioritě přesvědčeni mnohem více než průměr EU 27. EU by se především měla zaměřit na dohled nad finančními institucemi a trhy a také na omezení deficitu veřejných financí.

61

Technické specifikace V období od 23. října do 18. listopadu 2009 uskutečnilo TNS Opinion & Social, konsorcium složené z TNS plc a TNS opinion, na základě žádosti Generálního ředitelství pro komunikaci Evropské komise vlnu 72.4 výzkumu Eurobarometr. Vlna Eurobarometru 72.4. je standardním Eurobarometrem 72 a zahrnuje populaci všech členských států Evropské unie, kteří sídlí v těchto členských státech a dovršili 15 let věku. Standardní Eurobarometr 72 proběhl také ve třech kandidátských zemích (Chorvatsku, Turecku a Bývalé Jugoslávské republice Makedonii) a v Tureckém kyperském společenství. V těchto zemích výzkum pokrývá populaci občanů všech zúčastněných zemí, která vládne jedním z jazyků těchto zemí v takové míře, která umožňuje odpovědět na otázky dotazníku. Základní formou výběrového postupu používaného ve všech zemích je vícestupňový náhodný (pravděpodobnostní) výběr. V každé zemi byl počet výběrových bodů stanoven s pravděpodobností úměrnou počtu obyvatelstva (pro celkové pokrytí státu) a hustotě obyvatelstva. Za tímto účelem byly výběrové body vybrány systematicky z každé „administrativní regionální jednotky“ po stratifikaci dle jednotlivých jednotek a typu oblasti. Reprezentují tedy celé území každé prozkoumané země podle jednotek EUROSTAT NUTS II (nebo ekvivalentních) a podle rozdělení rezidentní populace příslušných národností v metropolitních, městských a venkovských oblastech. V každém ze stanovených výběrových bodů byla náhodně vybrána startovací adresa. Další adresy (každá N-tá adresa) byly vybírány standardní procedurou „náhodné procházky“ počínaje výchozí adresou. V každé domácnosti byl rovněž náhodně vybrán respondent (na základě „pravidla nejbližších narozenin“). Všechny rozhovory byly provedeny face-to-face v domácnostech respondentů v příslušném národním jazyce. Pokud jde o způsob zaznamenávání dat, byla v zemích, kde je to možné, používána metoda CAPI (Computer Assisted Personal Interview).

Pro každou zemi bylo provedeno srovnání výběrového souboru se základním. Údaje o základním souboru byly získány z populačních dat Eurostatu a z národních statistických úřadů. Pro všechny země, kde průzkum proběhl, byla aplikována procedura vážení založená na popisu základního souboru a využívající marginální a mezibuněčné vážení. Ve všech zemích byly do vážení zahrnuty pohlaví, věk, region a velikost místa bydliště. Pro mezinárodní vážení (např. průměry za EU) využil TNS Opinion & Social oficiální populační údaje Eurostatu nebo národních statistických úřadů. Celkové hodnoty pro základní populaci vstupující do procedur vážení jsou uvedeny níže. Čtenáře upozorňujeme, že výsledky výzkumu jsou odhady, jejichž přesnost (za jinak shodných podmínek) závisí na velikosti výběrového souboru a zjištěné procentní hodnotě. U výběrových souborů o rozsahu cca 1000 interview kolísají skutečné procentuální hodnoty v rámci následujících intervalů spolehlivosti:

Hodnota v procentech 10 % nebo 90 % 20 % nebo 80 % 30 % nebo 70 % 40 % nebo 60 % 50 %

Interval spolehlivosti ± 1,9 % ± 2,5 % ± 2,7 % ± 3,0 % ± 3,1 %

62

ZKRATKY ZEMĚ INSTITUTY POČTY ROZHOVORŮ TERMÍNY SBĚRU DAT POPULACE

15+

BE Belgie TNS Dimarso 1.006 30/10/2009 17/11/2009 8.866.411 BG Bulharsko TNS BBSS 1.008 29/10/2009 09/11/2009 6.584.957 CZ Česká republika TNS Aisa 1.056 30/10/2009 13/11/2009 8.987.535 DK Dánsko TNS Gallup DK 1.006 24/10/2009 17/11/2009 4.503.365 DE Německo TNS Infratest 1.514 30/10/2009 15/11/2009 64.545.601 EE Estonsko Emor 1.002 23/10/2009 16/11/2009 916.000 IE Řecko TNS MRBI 1.011 30/10/2009 15/11/2009 3.375.399 EL Španělsko TNS ICAP 1.000 28/10/2009 15/11/2009 8.693.566 ES Francie TNS Demoscopia 1.020 30/10/2009 17/11/2009 39.059.211 FR Irsko TNS Sofres 1.005 28/10/2009 16/11/2009 47.620.942 IT Itálie TNS Infratest 1.036 30/10/2009 14/11/2009 51.252.247 CY Kyperská republika Synovate 506 26/10/2009 15/11/2009 651.400 LV Lotyšsko TNS Latvia 1.006 30/10/2009 16/11/2009 1.448.719 LT Litva TNS Gallup Lithuania 1.023 27/10/2009 11/11/2009 2.849.359 LU Lucembursko TNS ILReS 502 27/10/2009 15/11/2009 404.907 HU Maďarsko TNS Hungary 1.023 29/10/2009 15/11/2009 8.320.614 MT Malta MISCO 500 28/10/2009 14/11/2009 335.476 NL Nizozemsko TNS NIPO 1.004 29/10/2009 18/11/2009 13.017.690 AT Rakousko Österreichisches Gallup-Institut 1.030 27/10/2009 13/11/2009 6.973.277 PL Polsko TNS OBOP 1.000 30/10/2009 15/11/2009 32.306.436 PT Portugalsko TNS EUROTESTE 1.025 29/10/2009 15/11/2009 8.080.915 RO Rumunsko TNS CSOP 1.021 30/10/2009 11/11/2009 18.246.731 SI Slovinsko RM PLUS 1.015 24/10/2009 15/11/2009 1.748.308 SK Slovensko TNS AISA SK 1.040 30/10/2009 15/11/2009 4.549.954 FI Finsko TNS Gallup Oy 1.018 29/10/2009 18/11/2009 4.412.321 SE Švédsko TNS GALLUP 1.032 26/10/2009 15/11/2009 7.723.931 UK Velká Británie TNS UK 1.322 30/10/2009 17/11/2009 51.081.866

Celkem EU 27 26.731 23/10/2009 18/11/2009 406.557.138

Turecké kyperské společenství Kadem 500 02/11/2009 14/11/2009 143.226

HR Chorvatsko Puls 1.000 27/10/2009 12/11/2009 3.749.400

TR Turecko TNS PIAR 1.002 27/10/2009 15/11/2009 52.728.513

MK Bývalá jugoslávská republika Makedonie TNS Brima 1.005 27/10/2009 02/11/2009 1.678.404

TOTAL Celkem 30.238 23/10/2009 18/11/2009 464.856.681

63

Dotazník

A Číslo průzkumu

(AISA)

(101-105) EB72.3 A

B Kód země (106-107) EB72.3 B

C Číslo výzkumu (klient)

(108-110) EB72.3 C

D Číslo rozhovoru (111-116) EB72.3 D

E Verze dotazníku

(117) A 1 B 2 EB72.1 E Položku 28 dotazovat pouze v Turecku. Položku 29 dotazovat pouze v Chorvatsku. Položku 30 dotazovat pouze v turecké kyperské komunitě. Položku 31 dotazovat pouze v Bývalé jugoslávské republice Makedonii.

Q1 Jaké jste státní příslušnosti? Prosím uveďte název státu nebo států, jejichž jste občanem.

Více možných odpovědí (138-170) Belgie 1,

64

Dánsko 2, Německo 3, Řecko 4, Španělsko 5, Francie 6, Irsko 7, Itálie 8, Lucembursko 9, Nizozemsko 10, Portugalsko 11, Velká Británie 12, Rakousko 13, Švédsko 14, Finsko 15, Kypr (jižní část) 16, Česká republika 17, Estonsko 18, Maďarsko 19, Lotyšsko 20, Litva 21, Malta 22, Polsko 23, Slovensko 24, Slovinsko 25, Bulharsko 26, Rumunsko 27, Jiná země (VYPIŠTE)... 32, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 33, EB72.3 Q1 POKUD JINÁ ZEMĚ NEBO NEVÍ, UKONČETE

ROZHOVOR.

ZÁKLADNÍ TRENDOVÉ

OTÁZKY

QA1 Řekl(a) byste, že jste celkově se svým životem velmi spokojen(a), spíše spokojen(a), spíše

nespokojen(a) nebo velmi nespokojen(a)? Nabídněte. (191) Velmi spokojen(a) 1 Spíše spokojen(a) 2 Spíše nespokojen(a) 3 Zcela nespokojen(a) 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 EB71.3 QA1 Na QA2a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou

na QA2b

65

QA2a Jak hodnotíte současnou situaci v následujících oblastech?

Předložte kartu QA2a Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Velmi

dobrá Spíše dobrá

Spíše špatná

Velmi špatná

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(192) 1 Situace české ekonomiky 1 2 3 4 5 (193) 2 Situace evropské

ekonomiky 1 2 3 4 5

(194) 3 Situace ekonomiky ve světě

1 2 3 4 5

(195) 4 Vaše osobní situace v zaměstnání

1 2 3 4 5

(196) 5 Finanční situace Vaší domácnosti

1 2 3 4 5

(197) 6 Zaměstnanost v České republice

1 2 3 4 5

(198) 7 Životní prostředí v České republice

1 2 3 4 5

EB71.3 QA2a Na QA3a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejděte na QA3b.

QA3a Pro každou z následujících oblastí prosím řekněte, zda si myslíte, že situace v České republice je lepší nebo horší v porovnání s průměrnou situací v zemích Evropské unie?

Předložte kartu QA3a. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. MNOHE

M LEPŠÍ SPÍŠE LEPŠÍ

SPÍŠE HORŠÍ

URČITĚ HORŠÍ

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(206) 1 Situace české ekonomiky 1 2 3 4 5 (207) 2 Zaměstnanost v České

republice 1 2 3 4 5

(208) 3 Životní náklady v České republice

1 2 3 4 5

(209) 4 Ceny za energii v České republice

1 2 3 4 5

(210) 5 Kvalita života v České republice

1 2 3 4 5

(211) 6 Životní prostředí v České republice

1 2 3 4 5

EB70.1 QA7a TREND MODIFIED

66

Na QA4a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejděte na QA4b.

QA4a Jaká jsou Vaše očekávání související s následujícími dvanácti měsíci? Budou lepší, horší nebo stejné, pokud jde o…?

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. LEPŠÍ HORŠÍ STEJNÉ Neví, bez

odpovědi [NENABÍZEJTE]

(218) 1 Váš život obecně 1 2 3 4 (219) 2 ekonomickou situaci v ČR 1 2 3 4 (220) 3 finanční situaci Vaší domácnosti 1 2 3 4 (221) 4 možnosti zaměstnání v ČR 1 2 3 4 (222) 5 Vaši situaci v zaměstnání 1 2 3 4 (223) 6 ekonomickou situaci v EU 1 2 3 4 (224) 7 ekonomickou situaci ve světě 1 2 3 4 (225) 8 životní prostředí v České republice 1 2 3 4

EB71.3 QA3a (ITEM 1-7) + EB70.1 QA6a (ITEM 8) TREND MODIFIED Na QA5a a QA6a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QA5b.

QA5a Které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelí Česká republika?

PŘEDLOŽTE KARTU QA5a, NABÍDNĚTE. Maximálně 2 možné odpovědi. (234-250) Kriminalita 1, Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Daně 4, Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Obrana, zahraniční vztahy 7, Bydlení 8, Přistěhovalectví 9, Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, penze 12, Životní prostředí 13, Energetika 14, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 15, Žádná z uvedených možností [NENABÍZEJTE] 16, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 17, EB71.3 QA4a TREND MODIFIED

67

QA6a A které jsou podle Vás dva nejdůležitější problémy, kterým v současnosti čelíte vy osobně?

PŘEDLOŽTE KARTU QA6a, NABÍDNĚTE. Maximálně 2

možné odpovědi.

(251-267) Kriminalita 1, Ekonomická situace 2, Rostoucí ceny, inflace 3, Daně 4, Nezaměstnanost 5, Terorismus 6, Obrana, zahraniční vztahy 7, Bydlení 8, Přistěhovalectví 9, Zdravotnictví 10, Vzdělávací systém 11, Důchody, penze 12, Životní prostředí 13, Energetika 14, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 15, Žádná z uvedených možností [NENABÍZEJTE] 16, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 17, EB71.3 QA5a TREND MODIFIED Na QA7a a QA8a se ptejte pouze v EU27 - FYROM, TR a HR přejdou na QA7b - CY(tcc)

přejdou na QA7c

QA7a Řekl(a) byste obecně, že členství České republiky v Evropské unii je...? Nabídněte. (302) dobrá věc 1 špatná věc 2 ani dobrá, ani špatná věc 3 Neví, bez odpovědi

[NENABÍZEJTE] 4

EB71.3

QA6a

QA8a Když uvážíte všechny souvislosti, řekl(a) byste, že Česká republika má nebo nemá

prospěch a výhody ze vstupu do Evropské unie? (303) Ano, má 1 Ne, nemá 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.3 QA7a

68

Na QA9a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QA9b

QA9a Řekl(a) byste, že v současné době se věci v ... obecně ubírají správným směrem nebo špatným směrem?

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. věci se

ubírají správným směrem

věci se ubírají

špatným směrem

Ani tak, ani tak

[NENABÍZEJTE]

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(308) 1 České republice 1 2 3 4 (309) 2 Evropské Unii 1 2 3 4 (310) 3 USA 1 2 3 4

EB71.3 QA8a (ITEMS 1-2) + EB71.1 QA8a (ITEM 3) Pro všechny respondenty:

QA10 Rád bych se Vás zeptal(a), nakolik důvěřujete různým institucím. Řekněte mi prosím o každé z následujících institucí, zda jí spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete.

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. SPÍŠE

DŮVĚŘUJE

SPÍŠE NEDŮVĚŘUJE

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(314) 1 Tisk 1 2 3 (315) 2 Rozhlas 1 2 3 (316) 3 Televize 1 2 3 (317) 4 Internet 1 2 3 (318) 5 Armáda 1 2 3 (319) 6 Soudy, český právní systém 1 2 3 (320) 7 Politické strany 1 2 3 (321) 8 Vláda České republiky 1 2 3 (322) 9 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR 1 2 3 (323) 10 Evropská unie 1 2 3 (324) 11 Organizace spojených národů 1 2 3 (325) 12 Regionální nebo místní zástupci veřejné správy 1 2 3 (326) 13 NATO (Organizace Severoatlantické smlouvy) 1 2 3

EB71.3 QA9 (items 6-11) + EB69.2 QA12 (items 1-5) + EB70.1 QA12 (item 12-13)

QA11 Obecně řečeno, představa, jakou ve Vás vyvolává Evropská unie, je velmi pozitivní, spíše pozitivní, neutrální, spíše negativní nebo velmi negativní?

Nabídněte. Jedna možná odpověď.

69

(327) velmi pozitivní 1 spíše pozitivní 2 neutrální 3 spíše negativní 4 velmi negativní 5 Neví, bez odpovědi

[NENABÍZEJTE] 6

EB71.3

QA10

QA12 Co znamená Evropská unie pro Vás osobně? Předložte kartu QA12. Nabídněte. VÍCE MOŽNÝCH ODPOVĚDÍ. Rotace shora dolů/zdola

nahoru. (328-343) Mír 1, Ekonomická prosperita 2, Demokracie 3, Sociální ochrana 4, Svoboda cestování, studia i práce kdekoli v EU 5, Kulturní rozmanitost 6, Silnější slovo ve světě 7, Euro 8, Nezaměstnanost 9, Byrokracie 10, Plýtvání peněz 11, Ztráta kulturní identity 12, Větší kriminalita 13, Nedostatečná kontrola na vnějších

hranicích 14,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 15, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 16, EB71.3 QA11

QA13 Slyšel(a) jste o ...? Nabídněte. slyšel(a) neslyšel(a

) Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(344) 1 Evropský parlament 1 2 3 (345) 2 Evropská komise 1 2 3 (346) 3 Rada Evropské unie 1 2 3 (347) 4 Evropská centrální banka 1 2 3

EB71.3 QA13 (item 1, 2, 4) + EB70.1 QA16 (item 3)

QA14 Řekněte mi, prosím, zda uvedeným evropským institucím spíše důvěřujete nebo spíše nedůvěřujete.

70

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. SPÍŠE

DŮVĚŘUJE

SPÍŠE NEDŮVĚŘUJE

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(348) 1 Evropský parlament 1 2 3 (349) 2 Evropská komise 1 2 3 (350) 3 Rada Evropské unie 1 2 3 (351) 4 Evropská centrální banka 1 2 3

EB71.3 QA14 (item 1, 2, 4) + EB70.1 QA18 (item 3)

QA15 Jaký je Váš názor na každý z následujících výroků? Řekněte mi prosím u každého z nich, jste-li pro nebo proti tomu.

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. PRO PROTI Neví, bez

odpovědi [NENABÍZEJTE]

(352) 1 Evropská měnová unie s jedinou společnou

měnou, eurem 1 2 3

(353) 2 Budoucí rozšiřování EU o další země v příštích letech

1 2 3

(354) 3 Rychlost budování Evropy je v jedné skupině zemí vyšší než v ostatních zemích

1 2 3

EB71.3 QA15

QA16 Evropská integrace se v posledních letech zaměřovala na různé otázky. Na které oblasti by podle Vašeho názoru měly evropské instituce klást důraz v nadcházejících letech, aby se v budoucnu Evropská unie posílila?

Předložte kartu QA16. Nabídněte. Rotovat. Maximálně 3 možné odpovědi. (355-372) Vnitřní trh 1, Kulturní politika 2, Zahraniční politika 3, Obranná politika 4, Imigrační otázky 5, Vzdělávací politika 6, Otázky životního prostředí 7, Energetické otázky 8, Solidarita s chudšími regiony 9, Vědecký výzkum 10, Otázky sociální a zdravotní 11, Boj se zločinem 12,

71

Boj proti změnám klimatu 13, Ekonomické otázky 14, Infrastruktura dopravy a energetických sítí 15, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 16, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 17, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 18, EB71.3 QA18 TREND MODIFIED

QA17 O každém z následujících výroků týkajících se Evropské unie mi prosím řekněte, zda si myslíte, že je pravdivý či nepravdivý.

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. Pravdivý Nepravdiv

ý Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(373) 1 EU se v současné době skládá z dvaceti pěti

členských zemí 1 2 3

(374) 2 Irové se ve druhém referendu, které se konalo 2. října 2009, vyslovili pro Lisabonskou smlouvu

1 2 3

(375) 3 Eurozóna se v současné době skládá z 12 členských států

1 2 3

(376) 4 (POUZE VERZE A) Švýcarsko je členem Evropské unie

1 2 3

(377) 5 (POUZE VERZE B) Island je členem EU 1 2 3 EB70.1 QA24 TREND MODIFIED Na QA18a až QA19a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QA19b

QA18a Obecně řečeno, jste s fungováním demokracie v České republice…?

QA18b Obecně řečeno, jste s fungováním demokracie v Evropské unii...? Předložte kartu QA18. (378) (379) Nabídněte. QA18a QA18b v České

republice v Evropské unii

Velmi spokojen(a) 1 1 Spíše spokojen(a) 2 2 Spíše nespokojen(a) 3 3 Velmi nespokojen(a) 4 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 5 EB68.1 QA11a & b Na bod 2 se ptejte pouze v EU27

72

QA19a U uvedených tvrzení mi prosím, řekněte, zda s nimi spíše souhlasíte nebo spíše

nesouhlasíte. Nabídněte. spíše

souhlasím

spíše nesouhla

sím

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(380) 1 Rozumím tomu, jak Evropská unie funguje 1 2 3 (381) 2 Zájmy České republiky jsou v EU dostatečně brány

v úvahu 1 2 3

EB71.3 QA12a TREND MODIFIED Pro všechny respondenty:

QA20 Mohl byste mi prosím říci, zda-li souhlasíte, nebo nesouhlasíte s následujícími výroky o budování a postavení Evropy?

Předložte kartu QA20. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídnět

e. Rozhodn

ě souhlasí

m

Spíše souhlasí

m

Spíše nesouhla

sím

Rozhodně

nesouhlasím

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(383) 1 EU se rozšiřuje příliš rychle 1 2 3 4 5

(384) 2 To, co spojuje obyvatele z různých zemí, je důležitější než to, co je rozděluje

1 2 3 4 5

(385) 3 V současné době nemá EU své myšlenky a projekty

1 2 3 4 5

(386) 4 EU je nepostradatelná při řešení globálních otázek (klimatické změny, terorismus, atd… )

1 2 3 4 5

EB70.1 QD16 TRENDOVÉ OTÁZKY O PŘEDSEDNICTVÍ Na QA21 až QA25 se ptejte pouze v EU27 - ostatní přejdou na QB1a

QA21 V Evropské unii se každých 6 měsíců jeden členský stát po druhém stává předsedou Rady Evropské unie. Teď předsedá Švédsko. Četl(a) jste v novinách, slyšel(a) v rádiu nebo viděl(a) v televizi nebo na internetu v poslední době něco o švédském předsednictví?

73

(387) Ano 1 Ne 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.3 QA19 TREND MODIFIED PRO VŠECHNY RESPONDENTY V EU27

QA23 Od 1.ledna 2010 bude předsedat Španělsko. Četl(a) jste v novinách, slyšel(a) v rádiu nebo viděl(a) v televizi nebo na internetu v poslední době něco o španělském předsednictví?

(389) Ano 1 Ne 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.3 QA21 TREND MODIFIED Ptejte se všech v EU27

QA25 Řekl(a) byste, že jste velmi optimistický(á), spíše optimistický(á), spíše pesimistický(á) nebo velmi pesimistický(á) pokud jde o budoucnost Evropské unie…?

POUZE JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ (391) velmi optimistický(á) 1 spíše optimistický(á) 2 spíše pesimistický(á) 3 velmi pesimistický(á) 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 EB71.3 QF1 2) EU, SVĚT, GLOBALIZACE Pro všechny respondenty:

QB1a Která z následujících záležitostí je podle Vás nejdůležitější při určování celkové moci a vlivu určité země nebo skupiny zemí ve světě? Za prvé?

QB1b A za druhé?

Předložte kartu QB1. V každém sloupci jedna odpověď. (412) (413) Nabídněte - rotujte zespodu nahoru / seshora dolů QB1a QB1b Za prvé Za druhé Její hospodářská moc 1 1

74

Její politický vliv 2 2 Její vojenská síla 3 3 Její kulturní vliv 4 4 Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 5 5 Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 6 6 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 7 7 EB71.3 QB1a, b

QB2a A co podle Vašeho názoru nejlépe charakterizuje Evropskou unii? Za prvé?

QB2b A za druhé? Předložte kartuQB2. V každém sloupci jedna odpověď. (414) (415) Nabídněte - rotujte zespodu nahoru / seshora dolů QB2a QB2b Za prvé Za druhé Její hospodářská moc 1 1 Její politický vliv 2 2 Její vojenská síla 3 3 Její kulturní vliv 4 4 Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 5 5 Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 6 6 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 7 7 EB71.3 QB2a, b

QB3 Pro každý z následujících výroků mi prosím řekněte, zda s ním rozhodně souhlasíte, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte anebo rozhodně nesouhlasíte.

Předložte kartu QB3. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. Rozhodn

ě souhlasí

m

Spíše souhlasí

m

Spíše nesouhla

sím

Rozhodně

nesouhlasím

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(416) 1 Globalizace je příležitostí k

ekonomickému růstu 1 2 3 4 5

(417) 2 Globalizace zvyšuje sociální nerovnosti

1 2 3 4 5

(418) 3 Kvůli globalizaci jsou nezbytná nějaká společná celosvětová pravidla ("celosvětové řízení")

1 2 3 4 5

(419) 4 Evropská unie a USA mají stejné zájmy, pokud jde o globalizaci

1 2 3 4 5

(420) 5 Globalizace nás chrání před růstem cen

1 2 3 4 5

(421) 6 Globalizace napomáhá míru ve světě

1 2 3 4 5

75

(422) 7 Globalizace představuje hrozbu pro českou kulturu

1 2 3 4 5

(424) 9 Globalizace je užitečná pouze pro velké firmy, ne pro občany

1 2 3 4 5

(425) 10 Globalizace znamená více zahraničních investic v ČR

1 2 3 4 5

(427) 12 Globalizace napomáhá rozvoji chudších zemí

1 2 3 4 5

(428) 13 Globalizace umožňuje lidem, aby byli otevřenější k jiným kulturám

1 2 3 4 5

(429) 14 EU má dostatečnou moc a dostatečné nástroje k obraně svých hospodářských zájmů v celosvětovém hospodářství

1 2 3 4 5

(430) 15 (POUZE VERZE A) EU pomáhá chránit evropské občany před negativními účinky globalizace

1 2 3 4 5

(431) 16 (POUZE VERZE B) Díky EU mohou evropští občané více těžit z pozitivních účinků globalizace

1 2 3 4 5

EB71.3 QB3 (item 1-3) EB69.2 QA47a&b (item 4-13) Ptejte se na QB4a všech vyjma CY(tcc) - CY(tcc) přejde na QB4b.

QB4a Které z následujících dvou tvrzení je nejblíže Vašemu názoru, pokud jde o globalizaci? Nabídněte. Jedna možná odpověď. (432) Globalizace představuje dobrou příležitost pro české firmy díky otevírání

trhů. 1

Globalizace představuje hrozbu pro zaměstnanost a firmy v ČR 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.3 QB4a Pro všechny respondenty:

QB5 Řekl(a) byste, že Evropská ekonomika si vede v současné době lépe, hůře, nebo stejně jako ekonomika ...?

Předložte kartu QB5.

76

Nabídněte. Lépe Hůře Stejně Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(434) 1 Spojených států amerických 1 2 3 4 (435) 2 Japonska 1 2 3 4 (436) 3 Číny 1 2 3 4 (437) 4 Indie 1 2 3 4 (438) 5 Ruska 1 2 3 4 (439) 6 Brazílie 1 2 3 4

EB71.3 QB7

QB6 Které dva z následujících aspektů by měla naše společnost zdůrazňovat tváří v tvář významným celosvětovým výzvám?

Předložte kartu QB6. Nabídněte. Rotujte. Max. 2 odpovědi (440-448) Ochrana životního prostředí 1, Sociální rovnost a solidarita 2, Volný obchod / tržní hospodářství 3, Kulturní rozmanitost a otevřenost vůči ostatním 4, Pokrok a inovace 5, Tradice 6, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 7, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 8, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 9, EB71.3 QC3 3) FINANČNÍ A HOSPODÁŘSKÁ KRIZE

QC1 Někteří analytici říkají, že dopad hospodářské krize na trh práce už dosáhl svého vrcholu, a že se situace bude pomalu zlepšovat. Jiní naopak tvrdí, že to nejhorší teprve přijde. Který z těchto dvou výroků je vám bližší?

Jedna možná odpověď. (469) Dopad krize na pracovní místa už dosáhl svého vrcholu 1 To nejhorší teprve přijde 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.2 QB3

QC2 Které z těchto tvrzení nejlépe vystihuje situaci ve Vaší domácnosti? Nabídněte. Předložte kartu QC2. Pouze jedna možná odpověď. (470)

77

Současná situace ve Vaší domácnosti neumožňuje dělat plány do budoucna. Děláte si plány jen ze dne na den.

1

Víte, co budete dělat v následujících šesti měsících. 2 Máte dobrou představu o tom, co bude Vaše domácnost dělat v

následujícím roce nebo dvou. 3

Jiné [NENABÍZEJTE] 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 EB71.3 QJ6

QC3 Která z následujících institucí se, podle vašeho názoru, dokáže nejefektivněji vypořádat s dopady ekonomické a finanční krize?

PŘEDLOŽTE KARTU QC3, NABÍDNĚTE, ROTUJTE, POUZE JEDNA MOŽNÁ ODPOVĚĎ

(471) Vláda České republiky 1 Evropská unie 2 USA 3 G20 (20 nejbohatších států světa) 4 Mezinárodní měnový fond (IMF) 5 Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 6 Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 7 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 8 EB71.3 QB8 Na QC4b se ptejte pouze v zemích EU27, které nejsou součástí eurozóny - ostatní přejdou

na QC5

QC4b Řekněte mi prosím, zda-li rozhodně souhlasíte, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo rozhodně nesouhlasíte s následujícím tvrzením: Česká republika by byla lépe chráněna před současnou finanční a ekonomickou krizí, kdyby již měla zavedenou jednotnou evropskou měnu; Euro.

Jedna možná odpověď. (473) Rozhodně souhlasím 1 Spíše souhlasím 2 Spíše nesouhlasím 3 Rozhodně nesouhlasím 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 EB71.1 QD6b Na QC5 až QC8 se ptejte pouze v EU27 - ostatní přejdou na QC9

QC5 Mohl(a) byste mi prosím říci, zda-li rozhodně souhlasíte, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo rozhodně nesouhlasíte s následujícím tvrzením: Euro obecně mírní negativní dopad současné finanční a ekonomické krize.

78

Jedna možná odpověď. (474) Rozhodně souhlasím 1 Spíše souhlasím 2 Spíše nesouhlasím 3 Rozhodně nesouhlasím 4 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 5 EB71.1 QD8

QC6 V rámci evropských institucí jsou v současné době diskutována některá opatření, která mají pomoci čelit současné ekonomické a finanční krizi. U každého z těchto opatření mi prosím řekněte, do jaké míry si myslíte, že bude účinné nebo neúčinné při boji s krizí?

Předložte kartu QC6. Jedna odpověď v

každém řádku.

Nabídněte. velmi

účinné spíše

účinné spíše

neúčinné naprosto neúčinné

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(475) 1 Důležitější postavení

Evropské unie na mezinárodním poli při regulaci finančních služeb

1 2 3 4 5

(476) 2 Dozor a kontrola aktivit nejdůležitějších světových finančních skupin Evropskou unií

1 2 3 4 5

(477) 3 Těsnější koordinace ekonomických a finančních politik všech členských států EU

1 2 3 4 5

(478) 4 Dohled EU kdykoliv jsou prostředky z veřejného rozpočtu použity na záchranu finanční instituce

1 2 3 4 5

EB71.1 QD9

QC7 Které z těchto opatření byste upřednostnil(a) pro zlepšení výkonnosti evropské ekonomiky?

Nabídněte. Maximálně 3 možné odpovědi. (479-489) (POUZE VERZE A) Zvýšení počtu pracovních hodin v zaměstnání 1, (POUZE VERZE B) Zvýšení povoleného počtu pracovních hodin v

zaměstnání 2,

79

Zlepšení vzdělávání a profesního školení 3, Investice do výzkumu a vývoje 4, (POUZE VERZE A) Usnadnění přístupu společností k úvěrům 5, Usnadnění procedury založení nové firmy 6, Efektivnější využívání energie 7, Investice do dopravní infrastruktury jakou představují dálnice, železnice,

atd. 8,

(POUZE VERZE A) Investice do vývoje ekologických výrobků nebo služeb 9,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 10, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 11, EB66.1 QA46 TREND MODIFIED

QC8 Které dvě z následujících opatření by Evropská unie měla upřednostnit, aby pomohla lidem překonat dopady ekonomické a finanční krize?

Předložte kartu QC8. Nabídněte. Maximálně dvě možné odpovědi. Rotovat. (490-501) Investice do vzdělání / odborné přípravy / výzkumu 1, Investice do infrastruktury 2, Investice do energetiky a životního prostředí 3, Podpora velkých společností / průmyslu 4, Podpora malých a středních podniků 5, Záruka poskytnutí zdravotnictví péče 6, Podpora důchodců 7, Podpora nezaměstnaných 8, Podpora nejchudších 9, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] … 10, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 11, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 12, EB71.3 QB10 Na QC9 se ptejte v EU27+FR, HR, TR - CY(tcc) přejdou na QD

QC9 U každého z následujících výroků mi prosím řekněte, zda s ním rozhodně souhlasíte, spíše souhlasíte, spíše nesouhlasíte nebo rozhodně nesouhlasíte.

Předložte kartu QC9. Jedna odpověď v každém řádku. Rozhodn

ě souhlasí

m

Spíše souhlasí

m

Spíše nesouhla

sím

Rozhodně

nesouhlasím

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(502) 1 (POUZE VERZE A)

Finanční a hospodářská krize usnadňuje přijímání reforem

1 2 3 4 5

80

(503) 2 (POUZE VERZE B) Finanční a hospodářská krize ztěžuje přijímání reforem

1 2 3 4 5

(504) 3 Reformy, které přinášejí prospěch budoucím generacím, by měly být realizovány, i když to znamená určité oběti pro současnou generaci

1 2 3 4 5

(505) 4 (POUZE VERZE A) Česká republika potřebuje více reforem, aby mohla čelit budoucnosti

1 2 3 4 5

(506) 5 (POUZE VERZE B) Reformy, které byly doposud v České republice uskutečněny, stačí k tomu, aby země mohla čelit budoucnosti

1 2 3 4 5

NEW Na QC10 se ptejte v EU27 - ostatní přejdou na QD

QC10 Která z položek z následujícího seznamu by měla mít přednost, pokud jde o reformu finančního systému v Evropské unii?

Nabídněte. Předložte kartu QC10. Pouze jedna možná odpověď. (507) Transparentnost přínosů, nákladů a rizik na finančních trzích 1 Osobní odpovědnost finančních manažerů, včetně bonusů 2 Vládní záruky pro vklady jednotlivých osob 3 Silnější evropský systém dohledu nad finančními trhy a finančními

institucemi 4

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 5 Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 6 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 7 NEW 4) HODNOTY Pro všechny respondenty:

QD1 Nabídnu Vám nyní několik pojmů. U každého z nich mi, prosím řekněte, zda Vaše představy o něm jsou velmi pozitivní, spíše pozitivní, spíše negativní nebo velmi negativní.

Předložte kartu QD1. Jedna odpověď v každém řádku.

81

Nabídněte. Rotujte. velmi pozitivní

spíše pozitivní

spíše negativní

velmi negativní

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(528) 1 Společnost, firma 1 2 3 4 5 (529) 2 Sociální stát 1 2 3 4 5 (530) 3 Konkurenceschopnost 1 2 3 4 5 (531) 4 Volný trh 1 2 3 4 5 (532) 5 Protekcionismus,

ochranářství 1 2 3 4 5

(533) 6 Globalizace 1 2 3 4 5 (534) 7 Liberalizace 1 2 3 4 5 (535) 8 Odbory 1 2 3 4 5 (536) 9 Reformy 1 2 3 4 5 (537) 10 Veřejná správa 1 2 3 4 5 (538) 11 Flexibilita 1 2 3 4 5 (539) 12 Hospodářská soutěž 1 2 3 4 5 (540) 13 Bezpečnost 1 2 3 4 5 (541) 14 Solidarita 1 2 3 4 5

EB67.2 QA28 (1-11) TREND MODIFIED Na QD2a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QD2b

QD2a Do jaké míry souhlasíte či nesouhlasíte s každým z následujících tvrzení? Předložte kartu QD2a. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. rozhodně

souhlasíte

spíše souhlasít

e

spíše nesouhla

síte

rozhodně nesouhla

síte

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(542) 1 Stát příliš zasahuje do

našeho života. 1 2 3 4 5

(543) 2 (POUZE VERZE A) Ekonomický růst musí být pro Českou republiku tím nejpřednějším, i když to bude mít vliv na životní prostředí.

1 2 3 4 5

(544) 3 (POUZE VERZE B) Ochrana životního prostředí by měla být pro Českou republiku tím nejpřednějším, i když to bude mít vliv na hospodářský růst.

1 2 3 4 5

(545) 4 Volná hospodářská soutěž je nejlepší zárukou ekonomické prosperity.

1 2 3 4 5

82

EB71.3 QC1a Pro všechny respondenty:

QD3 Pokud by v našem způsobu života došlo v blízké budoucnosti k následujícím změnám, byla by to podle Vás dobrá věc, špatná věc, nebo ani špatná, ani dobrá věc?

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. dobrá věc špatná

věc ani dobrá,

ani špatná

věc

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(550) 1 Menší důraz na peníze a materiální

vlastnictví 1 2 3 4

(551) 2 Větší důraz na vývoj technologií 1 2 3 4 EB71.3 QC2

QD4 Když se zamyslíte na svojí kupní silou, tedy tím, co si Vaše domácnost může běžně dovolit, a srovnáte svou současnou situaci s obdobím před pěti lety, řekl(a) byste, že se Vaše kupní síla zlepšila, zůstala zhruba stejná, anebo se zhoršila?

(552) Zlepšila se 1 Zůstala zhruba stejná 2 Zhoršila se 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 4 EB71.1

QA12

QD5 Myslíte si, že dnešní děti budou mít obecně život jednodušší, složitější anebo ani jednodušší ani složitější, než je život Vaší generace?

(553) Jednodušší 1 Složitější 2 Ani jednodušší ani složitější 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 4 EB71.1

QA14

Na QD6a se neptejte v CY(tcc) - CY(tcc) přejdou na QD6b

83

QD6a Prosím řekněte mi, zda-li spíše souhlasíte, nebo spíše nesouhlasíte s následujícím výrokem: Děti, které žijí v České republice by měly lepší život, pokud by emigrovaly do jiné země.

(554) spíše souhlasím 1 spíše nesouhlasím 2 Záleží, jak kdy [NENABÍZEJTE] 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 4 EB70.1 QA23 TREND Pro všechny respondenty

QD7 A které tři hodnoty z následujícího seznamu jsou nejdůležitější pro Vás osobně? PŘEDLOŽTE KARTU QD7 - NABÍDNĚTE – MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI (556-569) Právní řád 1, Respekt k lidskému životu 2, Lidská práva 3, Osobní svoboda 4, Demokracie 5, Mír 6, Rovnost 7, Solidarita, podpora druhých 8, Tolerance 9, Náboženství 10, Sebenaplnění 11, Respekt k jiným kulturám 12, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 13, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 14, EB69.2 QD2 TREND MODIFIED

QD8 Které tři z následujících hodnot nejlépe charakterizují Evropskou unii? PŘEDLOŽTE KARTU QD8 - NABÍDNĚTE – MAXIMÁLNĚ 3 MOŽNÉ ODPOVĚDI (570-583) Právní řád 1, Respekt k lidskému životu 2, Lidská práva 3, Osobní svoboda 4, Demokracie 5, Mír 6, Rovnost 7, Solidarita, podpora druhých 8, Tolerance 9, Náboženství 10, Sebenaplnění 11,

84

Respekt k jiným kulturám 12, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 13, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 14, EB69.2 QD3 5) SUBSIDIARITA Na QE se ptejte pouze v EU27 - ostatní přejdou na demografii

QE1 Která z různých úrovní veřejných orgánů, tj. evropská úroveň, národní úroveň, regionální nebo místní úroveň, má podle vašeho názoru největší vliv na Vaše životní podmínky?

Nabídněte. Pouze jedna možná odpověď. (604) Evropská úroveň 1 Národní úroveň 2 Regionální nebo místní úroveň 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 4 EB71.3 QG1

QE2 Jsou podle vás regionální nebo místní veřejné orgány brány v potaz dostatečně, či nedostatečně při rozhodování o politice Evropské unie?

Nabídněte. (605) Dostatečně 1 Nedostatečně 2 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 3 EB71.3 QG2 6) ŠPANĚLSKÉ PŘEDSEDNICTVÍ Na QF se ptejte jen v EU27 - ostatní přejdou na demografii

QF1 Se kterými z těchto výroků souhlasíte? Nabídněte. Rotujte. Více možných odpovědí. (626-635) Inovativní produkty nebo služby jsou většinou jen technické hračky 1, Inovativní produkty nebo služby jsou módní záležitostí 2, Inovativní produkty nebo služby často usnadňují každodenní život 3, Společnost, která prodává nový nebo inovovaný produkt nebo službu tím

zlepšuje image [imidž] všech svých produktů nebo služeb 4,

Společnost, která neinovuje produkty a služby časem zanikne 5, Pořízení inovativního produktu nebo služby je pro spotřebitele riskantní 6, Výhody inovativních produktů a služeb jsou často zveličované 7,

85

Inovace jsou nezbytné pro zlepšení ekonomického růstu 8, Žádná z těchto možností [NENABÍZEJTE] 9, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 10, EB63.4 QE6

QF2 Nabídnu Vám nyní několik oblastí lidské činnosti. Pro každý z nich mi, prosím řekněte, zda je v něm Evropská unie před Spojenými státy americkými, pozadu za nimi nebo na stejné úrovni jako Spojené státy americké.

Předložte kartu QF2. V každém řádku 1 odpověď. Nabídněte. Před Pozadu Na stejné

úrovni Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(636) 1 Vědecký výzkum 1 2 3 4 (637) 2 Ochrana životního prostředí 1 2 3 4 (638) 3 Technologické inovace 1 2 3 4 (639) 4 Systém zdravotnictví 1 2 3 4 (640) 5 Systém vzdělávání 1 2 3 4 (641) 6 Boj proti sociálním nerovnostem 1 2 3 4 (642) 7 Boj proti nezaměstnanosti 1 2 3 4 (643) 8 Boj proti diskriminaci 1 2 3 4 (644) 9 Podnikání 1 2 3 4

EB66.1 QA39 TREND

MODIFIED

QF3 U každé z následujících oblastí mi prosím řekněte, zda si myslíte, že rozhodnutí týkající se této oblasti by se měla dělat na úrovni české vlády nebo společně v Evropské unii?

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. NA

ÚROVNI VLÁDY ČR

SPOLEČNĚ V EU

NEVÍ, BEZ

ODPOVĚDI

(NENABÍZEJTE)

(645) 1 Boj proti zločinu 1 2 3 (646) 2 Daně 1 2 3 (647) 3 Boj proti nezaměstnanosti 1 2 3 (648) 4 Boj proti terorismu 1 2 3 (649) 5 Obrana a zahraniční politika 1 2 3 (650) 6 Imigrace (tzn. stěhování cizinců do ČR) 1 2 3 (651) 7 Vzdělávací systém 1 2 3 (652) 8 Důchody 1 2 3 (653) 9 Ochrana životního prostředí 1 2 3

86

EB70.1 QA25

QF4 U každé z následujících oblastí mi prosím řekněte, zda si myslíte, že rozhodnutí týkající se této oblasti by se měla dělat na úrovni české vlády nebo společně v Evropské unii?

Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte. Rotujte. NA

ÚROVNI VLÁDY ČR

SPOLEČNĚ V EU

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

(654) 1 Zdraví 1 2 3 (655) 2 Sociální péče 1 2 3 (656) 3 Zemědělství a rybolov 1 2 3 (657) 4 Ochrana spotřebitele 1 2 3 (658) 5 Vědecký a technologický výzkum 1 2 3 (659) 6 Podpora regionům s ekonomickými problémy 1 2 3 (660) 7 Energetika 1 2 3 (661) 8 Hospodářská soutěž 1 2 3 (662) 9 Doprava 1 2 3 (663) 10 Hospodářství 1 2 3 (664) 11 Boj s inflací 1 2 3

EB70.1 QA26 7) PRIORITY NOVÉ EVROPSKÉ KOMISE Na QG se ptejte pouze v EU27 - ostatní přejdou na demografii

QG1 Která z následujících oblastí by měla v nadcházejících letech patřit k nejvyšším prioritám Evropské unie?

Předložte kartu QG1. Nabídněte. Rotujte. Maximálně 3 možné odpovědi. (685-692) Ekonomické oživení 1, Boj proti změnám klimatu 2, Posílení růstu udržitelným způsobem 3, Zlepšení práv občanů 4, Pomoc při dosahování stability ve světě 5, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 6, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 7, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 8, NEW

QG2 Které z následujících aspektů by měly být v Evropské unii preferovány v zájmu zajištění ekonomického oživení?

87

Nabídněte. Rotujte. Maximálně 2 možné odpovědi. (693-700) Rozvoj další koordinace hospodářské politiky na evropské úrovni 1, Zlepšení kvality vzdělávání 2, Zavedení silnějšího evropského systému dohledu nad finančními trhy a

finančními institucemi 3,

Omezení nadměrných deficitů veřejných financí v budoucnosti 4, Usnadnění přístupu společností k úvěrům 5, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 6, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 7, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 8, NEW

QG3 Které z následujících aspektů by měly být v Evropské unii preferovány v zájmu boje proti změnám klimatu?

Nabídněte. Rotujte. Maximálně 2 možné odpovědi. (701-709) Snížení emisí CO2 (oxidu uhličitého) z dopravy a elektřiny 1, Vývoj ekologických automobilů 2, Rozvoj odvětví, služeb a technologií šetrných k životnímu prostředí 3, Respektování boje proti změnám klimatu ve všech politikách Evropské

unie, např. v průmyslu, zemědělství či dopravě 4,

Bezpečná dodávka energie 5, Rozvíjet využívání jaderné energie 6, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 7, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 8, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 9, NEW

QG4 Které z následujících aspektů by měly být v Evropské unii preferovány v zájmu posílení růstu udržitelným způsobem?

Nabídněte. Rotujte. Maximálně 3 možné odpovědi. (710-724) Stimulace výzkumu a inovací v evropském průmyslu 1, Modernizace sektoru služeb 2, Racionalizace veřejných služeb 3, Podpora zemědělství 4, Podpora ekologické výroby zboží a služeb 5, Povzbuzení lidí k podnikání (zakládání vlastních podniků) 6, Kontrola přílivu migrantů podle potřeb evropského hospodářství 7, Usnadnění integrace legálních migrantů 8, Posílení práv spotřebitelů 9, Zlepšení přístupu k vysokorychlostnímu internetu 10, Investice do nových informačních a komunikačních technologií (ICT) 11, Odměňování nových myšlenek a výtvorů 12, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 13,

88

Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 14, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 15, NEW

QG5 Které z následujících aspektů by měly být v Evropské unii preferovány v zájmu zlepšení práv občanů?

Nabídněte. Rotujte. Maximálně 2 možné odpovědi. (725-732) Posílení ochrany hranic Evropské unie 1, Rozvoj schopnosti Evropské unie předcházet přírodním katastrofám a

reagovat na ně 2,

Usnadnění mobility mladých lidí v rámci Evropské unie 3, Reakce na výzvy vznikající v důsledku stárnutí obyvatelstva 4, Zlepšení dialogu mezi občany Evropské unie a institucemi Evropské unie 5,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 6, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 7, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 8, NEW

QG6 Které z následujících aspektů by měly být Evropskou unii preferovány v zájmu dosahování stability ve světě?

Nabídněte. Rotujte. Maximálně 2 možné odpovědi. (733-741) Podpora a ochrana lidských práv 1, Účast na řešení konfliktů, dodržování míru a jeho budování 2, Opatření proti šíření zbraní hromadného ničení (jaderné, chemické zbraně

atd.) 3,

Rozvoj vztahů Evropské unie s východními zeměmi, jako je Rusko, Ukrajina atd.

4,

Rozvoj vztahů Evropské unie se středomořskými zeměmi 5, Podpora rozvoje chudých zemí 6, Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ... 7, Nic z tohoto [NENABÍZEJTE] 8, Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 9, NEW 8) OTÁZKY GENERÁLNÍHO ŘEDITELSTVÍ PRO

VNĚJŠÍ VZTAHY

Na QH se ptejte pouze v EU27 - ostatní přejdou na

demografii

QH1 Na které z následujících celosvětových hrozeb a výzev by měla Evropská unie podle vašeho názoru zaměřit svou pozornost v oblasti svých vztahů se zbytkem světa?

89

Předložte kartu QH1. Nabídněte. Rotovat. Maximálně 3 možné odpovědi.

(762-777) Chudoba 1, Změny klimatu 2, Odzbroje

ní 3,

Nešíření zbraní hromadného ničení (jaderné, chemické zbraně atd.)

4,

Dodržování míru

5,

Humanitární pomoc

6,

Lidská práva a demokracie

7,

Terorismus

8,

Vzdělání 9, Celosvětové zdraví (přístup ke zdravotní péči, boj proti pandemiím, AIDS a

dalším chorobám) 10,

Životní prostředí

11,

Obchod a hospodářský rozvoj

12,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ...

13,

Všechny z nich [NENABÍZEJTE]

14,

Nic z tohoto [NENABÍZEJTE]

15,

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

16,

NE

W

QH2a U kterých z následujících světových hrozeb a výzev by měla hrát podle vašeho názoru větší roli Organizace spojených národů?

Předložte kartu QH2a. Nabídněte. Rotovat. Maximálně 3

možné odpovědi.

(778-793) Chudoba 1, změny klimatu 2, Odzbroje

ní 3,

Nešíření zbraní hromadného ničení (jaderné, chemické zbraně atd.)

4,

Dodržování míru

5,

Humanitární pomoc

6,

Lidská práva a demokracie

7,

Terorismus

8,

90

vzdělání 9, Celosvětové zdraví (přístup ke zdravotní péči, boj proti pandemiím, AIDS a

dalším chorobám) 10,

Životní prostředí

11,

Obchod a hospodářský rozvoj

12,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ...

13,

Všechny z nich [NENABÍZEJTE]

14,

Nic z tohoto [NENABÍZEJTE]

15,

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

16,

NE

W

QH2b A u kterých z následujících celosvětových hrozeb a výzev může přinést maximální výhody větší spolupráce mezi Evropskou unií a OSN?

Předložte kartu QH2b. Nabídněte. Rotovat. Maximálně 3

možné odpovědi.

(794-809) Chudoba 1, změny klimatu 2, Odzbroje

ní 3,

Nešíření zbraní hromadného ničení (jaderné, chemické zbraně atd.)

4,

Dodržování míru

5,

Humanitární pomoc

6,

Lidská práva a demokracie

7,

Terorismus

8,

vzdělání 9, Celosvětové zdraví (přístup ke zdravotní péči, boj proti pandemiím, AIDS a

dalším chorobám) 10,

Životní prostředí

11,

Obchod a hospodářský rozvoj

12,

Jiné [NENABÍZEJTE] [VYPIŠTE] ...

13,

Všechny z nich [NENABÍZEJTE]

14,

Nic z tohoto [NENABÍZEJTE]

15,

Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE]

16,

NEW

91

DEMOGRAFIE

D1 V politických záležitostech se hovoří o „levici“ a „pravici“. Kam byste zařadil své názory na této stupnici?

Předložte kartu D1. Nenabízejte. (830-831) 1 -

LEVICE

2 3 4 5 6 7 8 9 10 - PRAVICE

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 ODMÍTL(A) [NENABÍZEJTE] 11 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 12 EB71.3 D1 otázky D2 až D6 nejsou

D7 Jaký je Váš rodinný stav? Nabídněte. Předložte kartu D7. Pouze jedna možná odpověď. (832-833) ŽENATÝ/VDANÁ NEBO ZNOVU ŽENATÝ/VDANÁ Žijící bez dětí 1 Žijící s dětmi z tohoto manželství 2 Žijící s dětmi z předchozího manželství 3 Žijící s dětmi z tohoto manželství a z předchozího manželství 4 SVOBODNÝ/Á ŽIJÍCÍ S PARTNEREM Žijící bez dětí 5 Žijící s dětmi z tohoto vztahu 6 Žijící s dětmi z předchozího vztahu 7 Žijící s dětmi z tohoto vztahu a z předchozího vztahu 8 SVOBODNÝ/Á Žijící bez dětí 9 Žijící s dětmi 10 ROZVEDENÝ/Á NEBO ODLOUČENÝ/Á Žijící bez dětí 11 Žijící s dětmi 12 VDOVEC/VDOVA Žijící bez dětí 13 Žijící s dětmi 14 Jiné [NENABÍZEJTE] 15 Odmítl/a [NENABÍZEJTE] 16 EB72.3 D7

92

D8 Kolik Vám bylo let, když jste ukončil(a) své vzdělávání? Máme na mysli řádné, denní studium.

Pokud stále studuje, zapište odpověď "00". Pokud je bez vzdělání, zapište kód 01. Pokud

odmítne odpovědět, zapište kód 98. Pokud neví nebo neodpověděl(a), zapište 99.

(834-835) EB72.3 D8 otázka D9 chybí

D10 Pohlaví: (836) Muž 1 Žen

a 2

EB72.3 D10

D11 Kolik je Vám let? (837-838) EB72.3 D11 otázky D12 až D14 nejsou Otázku D15B dotazujte pouze pokud respondent nevykonává žádnou placenou práci -

odpověď 1,2,3 nebo 4 v otázce D15A!

D15a Jaké je Vaše současné zaměstnání?

D15b Vykonával jste někdy v minulosti nějakou placenou práci? Jaké bylo Vaše poslední povolání?

(839-840) (841-842) D15a D15b SOUČASNÉ

ZAMĚSTNÁNÍ POSLEDNÍ

ZAMĚSTNÁNÍ NE-AKTIVNÍ Stará se o běžné nákupy a domácnost nebo nemá

žádné zaměstnání, nepracuje 1 1

Student 2 2 Nezaměstnaný(á) nebo přechodně nepracující 3 3 V penzi nebo neschopný(á) práce kvůli nemoci 4 4 SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝ(Á) Zemědělec 5 5 Rybář 6 6 Profesionál (právník, lékař, účetní, architekt, …) 7 7 Vlastník prodejny, řemeslník nebo jiná samostatně

výdělečně činná osoba 8 8

Majitel firmy, vlastník (úplný nebo společník) podniku 9 9 ZAMĚSTNANEC

93

Zaměstnaný profesionál (zaměstnaný lékař, právník, účetní, architekt)

10 10

Vrcholný management a ředitelé (generální ředitelé, ředitelé obecně, jiní ředitelé)

11 11

Střední management, jiní manažeři (vedoucí oddělení, učitel, technik)

12 12

Zaměstnanec, pracující hlavně stacionárně (na jednom místě)

13 13

Zaměstnanec, ne stacionární, ale na cestách (obchodní zástupce, řidič ..)

14 14

Zaměstnanec, ne stacionární, ve službách (nemocnice, restaurace, policie, hasiči)

15 15

Kontrolor 16 16 Kvalifikovaný dělník 17 17 Jiní (nekvalifikovaní) dělníci, služebnictvo 18 18 NIKDY NEVYKONÁVAL(A) ŽÁDNOU PLACENOU

PRÁCI 19 19

EB72.3 D15a&b otázky D16 až D24 nejsou

D25 Řekl(a) byste, že žijete… Nabídněte. (843) Na venkově, na vesnici 1 V malém nebo středně velkém městě 2 Ve velkém městě 3 Neví, bez odpovědi [NENABÍZEJTE] 4 EB72.3 D25 otázky D26 až D39 nejsou

D40a Mohl(a) byste mi říci, kolik osob ve věku 15 a více let žije ve Vaší domácnosti včetně Vás?

Nabídněte.Zapište. (844-845) EB72.3 D40a

D40b Mohl(a) byste mi říci, kolik dětí mladších deseti let žije ve Vaší domácnosti? Nabídněte.Zapište. (846-847) EB72.3 D40b

94

D40c Mohl(a) byste mi říci, kolik dětí ve věku 10 až 14 let žije ve Vaší domácnosti? Nabídněte.Zapište. (848-849) EB72.3 D40c OTÁZKY D41 A D42 NEJSOU

D43a Je v domácnosti k dispozici pevná telefonní linka?

D43b Vlastníte osobní mobilní telefon? (850) (851) D43a D43b Pevná linka Mobilní telefon Ano 1 1 Ne 2 2 EB72.3 D43a D43b OTÁZKY D44 AŽ D59 NEJSOU

D60 Řekl/a byste, že jste v posledních dvanácti měsících měl/a potíže s placením účtů na konci měsíce….?

Nabídněte. Předložte kartu D60. Pouze jedna možná odpověď. (85

2) většinou 1 jen někdy 2 téměř nikdy/nikdy 3 Odmítl(a) [NENABÍZEJTE] 4 EB72.3 D60

D61 Na následující stupnici odpovídá bod "1" "nejnižší úrovni ve společnosti" a bod "10" "nejvyšší úrovni ve společnosti". Mohl/a byste mi říci, kam byste umístil/a sebe?

Předložte kartu D61. Pouze jedna odpověď. (853-854) 1 Nejnižší úroveň ve společnosti 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 6 7 7 8 8 9 9 10 Nejvyšší úroveň ve společnosti 10

95

Odmítl(a) [NENABÍZEJTE] 11 EB72.3 D61

D62 Mohl/a byste mi říci, zda…? Předložte kartu D62. Jedna odpověď v každém řádku. Nabídněte.

každ

ý de

n, té

měř

kaž

dý

den

2x n

ebo

3x tý

dně

Asi

jedn

ou tý

dně

dvak

rát n

ebo

třikr

át z

a měs

íc

Méně ča

sto

nikd

y

Nem

á př

ístu

p k

inte

rnet

u [N

EN

AB

ÍZE

JTE]

(855) 1 používáte internet doma, ve svém domě 1 2 3 4 5 6 7 (856) 2 používáte internet na pracovišti 1 2 3 4 5 6 7 (857) 3 používáte internet někde jinde (škola,

univerzita, internetová kavárna atd.) 1 2 3 4 5 6 7

EB72.3 D62 PROTOKOL O ROZHOVORU

P1 DATUM ROZHOVORU (878-879) (880-881) DEN MĚSÍC EB72.3

P1

P2 ČAS ZAČÁTKU ROZHOVORU

ZAPIŠTE VE 24 HODINOVÉM FORMÁTU (882-883) (884-885) HOD MIN EB72.3 P2

P3 DÉLKA ROZHOVORU (V MIN) (886-888) MIN EB72.3 P3

P4 Počet osob přítomných při rozhovoru, včetně tazatele (889) Dva (tazatel a respondent) 1

96

Tři 2 Čtyři 3 Pět a více 4 EB72.3 P4

P5 Respondent spolupracoval (890) Výborně 1 Dobře 2 Průměrně 3 Špatně 4 EB72.3 P5

P6 Velikost místa bydliště Lokální kódy (891-892) EB72.3 P6

P7 Okres Lokální kódy (893-894) EB72.3 P7

P8 Město, obec (895-902) EB72.3 P8

P9 Číslo výběrového bodu (903-910) EB72.3 P9

P10 Číslo tazatele (911-918) EB72.3 P10