ekologické centrum na setkání koordinátorů evvo Ústeckého ... · ekologické centrum na...
TRANSCRIPT
1
Ekologické centrum na setkání koordinátorů EVVO Ústeckého kraje
Dne 18.02.2015 se konalo v Ústí nad Labem již IV. setkání koordinátorů environmentální
výchovy Ústeckého kraje, které pořádal Klub ekologické výchovy (KEV) ve spolupráci
s Ústeckým krajem a se Základní školou Svážná, Most. Setkání se zúčastnila i vedoucí
Ekologického centra Most pro Krušnohoří (ECM) Ing. Milena Vágnerová, která přiblížila
účastníkům setkání cíle a poslání ECM, jeho činnost v uplynulém období (ECM slaví v roce
2015 již 15 let své existence) a především pak připravovaný další ročník Brány ekologie
otevřené aneb OVZDUŠÍ, který v roce 2015 naváže na 0. ročník věnovaný tématu VODA
PRO ŽIVOT (realizováno v roce 2013). Vyzvala přítomné pedagogy a koordinátory
ekologické výchovy k zapojení do projektu, jehož součástí bude soutěž, OZVĚNY
EKOFILMU, výstavy, edukativní prezentace, hry a aktivity, odborná konference a také pokus
o rekord.
Setkání koordinátorů pořádá každoročně KEV postupně ve všech krajích ČR, v roce 2015 pak
dne 9. ledna proběhlo setkání Plzeňského kraje s účastí 37 pedagogů, dne 28. ledna setkání
Moravskoslezského kraje s účastí 92 pedagogů a na setkání Ústeckého kraje dne 18. února
bylo přítomno více jak 70 účastníků, především koordinátorů environmentálního vzdělávání
ve školách Ústeckého kraje. Zúčastnily se ale i další organizace, např. Ekologické centrum
VIANA, společnost Česká společnost ornitologická, OA a SOŠZE v Žatci, Střední lesnická
škola a Střední odborná škola sociální Šluknov.
Další setkání proběhnou pak v Jihočeském kraji, (24.02.2015), Karlovarském kraji
(12.03.2015), Středočeském kraji (27.03.2015), Praze (9.4.2015) a Olomouckém kraji
(10.04.2015).
Význam EVVO
Environmentální vzdělávání, ekologická výchova či jen ekovýchova jsou pojmy, se kterými
se setkáváme stále častěji. Nejvíce žáci a studenti, jejich pedagogové a následně i rodiče.
Environmentální výchova, vzdělávání a osvěta (zkráceně EVVO) nepatří ale jen do škol, ale
2
měla by patřit do běžného – pracovního i soukromého – života i těch, kteří mají školní
docházku již za sebou. EVVO je celoživotním procesem vytvářejícím ekologickou kulturu
člověka a společnosti.
EVVO vede k myšlení a jednání, které je v souladu s životním prostředím tak, aby se udržela
jeho kvalita i pro budoucí generace. Termín „budoucí generace“ se objevuje taktéž v definici
trvale udržitelného rozvoje, jež má tři pilíře – vedle environmentálního také ekonomický a
sociální. Aby byla EVVO úspěšná, musí být s těmito oblastmi úzce spjata.
Obsahem EVVO je vytváření pozitivních postojů k okolnímu životnímu prostředí, úcty
k veškerému životu na Zemi a pochopení vzájemné provázanosti všech oblastí a dějů
probíhajících okolo nás. Cílem je navrácení povědomí o životním prostředí především lidem,
kteří ztratili přímý kontakt s přírodou. Výsledkem EVVO jsou znalosti a dovednosti
využitelné pro následnou péči o okolní prostředí spočívající především v šetrném
a předvídavém chování.
Z toho, co bylo již uvedeno výše, je jasné, že EVVO je také preventivním nástrojem ochrany
životního prostředí a vede k přijetí plné zodpovědnosti za životní prostředí a vytváří
podmínky pro zapojení každého jednotlivce do jeho ochrany.
Nevýhodou EVVO je velmi obtížné měření dosažených hodnot, protože se (ne)úspěšnost
projevuje až v delším časovém období. Efektivita EVVO se ale později ukáže nižšími náklady
na odstranění vzniklých škod na životním prostředí a zdraví obyvatel.
EVVO není žádný módní výstřelek, ale má v našich krajích dlouhodobou tradici – počínaje
okrašlovacími spolky zakládanými již v 19. století, přes Český svaz ochránců přírody, akci
Brontosaurus ze 70. let minulého století, jež přerostla v celé hnutí, definici „ekologické
výchovy“ v roce 1985 až po přijetí základního strategického dokumentu zajišťujícího
dlouhodobý rozvoj EVVO v ČR, Státního programu environmentálního vzdělávání, výchovy
a osvěty v České republice, v roce 2000.
EVVO má mnoho podob a setkáváte se s ní dnes již na každém kroku. Je na každém
jednotlivci, jaké informace přijme, s jakým postoji se ztotožní a jak se bude ke svému okolí
chovat.
Co je Klub ekologické výchovy?
Klub ekologické výchovy (KEV) je občanským sdružením, které soustřeďuje jednotlivé
pedagogické pracovníky a zájemce o ekologické vzdělávání a výchovu (individuální členství)
i školy a další instituce a organizace (kolektivní členství) zajímající se o ekologické
(environmentální) vzdělávání a výchovu. Členy KEV je 286 škol z celé ČR a 38 členů v rámci
individuálního členství.
KEV vznikl v roce 1995 a v roce 2015 slaví 20 let svého trvání.
Klub ekologické výchovy patří mezi kluby UNESCO a jeho hlavním cílem je rozvíjet
komplexní pojetí ekologického vzdělávání a výchovy v zájmu podpory udržitelného rozvoje.
KEV je kolektivním členem České společnosti pro životní prostředí, jejímž prostřednictvím
může spolupracovat s mnoha oblastmi výrobní i nevýrobní sféry v České republice a členem
3
mezinárodní ekologické organizace Zelený kříž, založené po Summitu Země v Rio de Janeiro,
jejíž ústředí je v Ženevě.
Hlavní úkoly KEV
Mezi hlavní úkoly KEV patří řešit otázky související s prohlubováním a rozšiřováním
ekologického vzdělávání a výchovy v celé populaci, zejména pak dětí a mládeže ve školách,
šířit informace a dobré zkušenosti o ekologickém vzdělávání a výchově prostřednictvím
seminářů, konferencí, exkurzí, odborně metodických publikací, audiovizuálními a dalšími
prostředky, přispívat ke zvyšování odborné a metodické připravenosti učitelů a dalších
pedagogických pracovníků pro ekologické vzdělávání a výchovu a umožňovat výměnu
dobrých zkušeností v této oblasti,
Cíl setkání
Setkání bylo zaměřeno na problematiku managementu environmentální výchovy, konkrétně
na evaluaci výsledků v oblasti EV. Dalším tématem byla informace o mezinárodních
programech vyhlašovaných OSN a UNESCO. Pro rok 2015 jsou to Mezinárodní rok světla
a světelných technologií, Mezinárodní rok půdy a akce k 70. výročí vzniku UNESCO.
Průběh setkání
Ing. Romana Maturkaničová
Setkání zahájila Ing. Romana Maturkaničová z odboru životního prostředí a zemědělství
krajského úřadu Ústeckého kraje, která přivítala účastníky a kterou příjemně překvapil
velký zájem o setkání. Předpokládala totiž, že přijde max. 35 účastníků a dle toho vybrala
prostory. Účast byla více jak dvojnásobná, a tak bylo účastníkům v sále celkem těsno.
Zahájení setkání – nabitá zasedací místnost Krajského úřadu
4
Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV
Doc. Dr. Milada Švecová, CSc., předsedkyně KEV
Ve své prezentaci Doc. Švecová zdůraznila význam evaluace v environmentální výchově.
V pedagogické terminologii pojem evaluace pochází z latinského slova valere, což znamená
být silný. Ve školní praxi má však tento pojem více významů a není zcela přesně definován
ani používán. Jako příklad širokého pojetí používání označení evaluace lze uvést:
a) využití ve vědecké terminologii pro aktivity spojené s hodnocením
b) v pedagogice jde především o zjišťování, porovnávání a vysvětlování dat
charakterizujících stav, efektivnost a kvalitu vzdělávací soustavy
c) ve školní praxi pak je pak využití v nejširším kontextu, a to v souvislosti
s hodnocením vzdělávacích výsledků, vzdělávacích projektů a v neposlední řadě také
s hodnocením kurikulárních dokumentů konkretizujících učivo, tedy hodnocení
učebnic (stanovení obtížnosti celkové, syntaktické či pojmové)
Pojem evaluace nemá v české pedagogice příliš dlouhou historii. Jeho implementace se
traduje od počátku 90. let, kdy do pedagogické terminologie pronikla řada pojmů z angličtiny.
Do té doby byl používán pojem hodnocení a měl by být i nadále uváděn jako český ekvivalent
evaluaci. Evaluace je prováděna s využitím evaluačních nástrojů. Evaluační nástroje zahrnují
různé metody sběru dat pro účely vlastního hodnocení nebo postupy podporující další fáze
evaluačního procesu. Například pozorování, dotazníky, posuzovací, postojové škály, testy,
interview, rozhovory s účastníky, analýza dokumentů, zpětné vazby od účastníků procesu
vzdělávání, výstupy z interních a externích supervizí, autoevaluace, SWOT analýza,
indikátory hodnocení, standardy a další.
Často se využívá kombinace více evaluačních nástrojů. Některé evaluační nástroje (např.
dotazníky) mohou být standardizovány. Reliabilita (spolehlivost, konzistentnost) a validita
(platnost) evaluace je vyšší, pokud se použijí existující nástroje, které již byly odzkoušeny
a propracovány, popř. standardizovány.
5
Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV
Mgr. Eva Jiříková, CSc., KEV
Mgr. Jiříková hovořila v průběhu setkání koordinátorů EVVO dvakrát, o evaluaci v práci
koordinátora environmentální výchovy ve škole a o programech vyhlašovaných OSN a
UNESCO a dalších připravovaných akcích v roce 2015 v oblasti EVVO.
Připomněla, proč Valné shromáždění Organizace spojených národů rok 2015 vyhlásilo rok
2015 Mezinárodním rokem světla a světelných technologií a Mezinárodním rokem půdy – viz
článek ECM. Velmi působivé byly prezentace videosekvencí k Mezinárodnímu roku světla a
to International Year of Light 2015 Final Official Trailer od Nickolase Barrise
a Celebrate The International Year of Light in 2015 with SPIE
A proč právě rok 2015 je Mezinárodním rokem světla? Protože právě v tento rok je slaveno
kulaté výročí mnoha objevů:
1015 Ibn Al Haytham Book of Optics (Kniha Optiky)
1815 Augustin Fresnel a vlnová povaha světla
1865 James Clerk Maxwell a elektromagnetické vlny
1915 Albert Einstein a obecná relativita – světlo v prostoru a čase
1965 Charles Kuen Kao a technologie optických vláken
Všechny účastníky setkání zaujala Mgr. Jiříková zdůrazněním nebezpečí světelného
znečištění a informací o projektu „Litr světla“; jednoduchý nápad, který výrazně zlepšil život
obyvatelům chudinských čtvrtí na Filipínách. Svítí si totiž pomocí lahve s vodou. Je to
jednoduchý způsob, který je navíc zadarmo. Založil ho Ilac Diaz, který bere šíření podobných
vychytávek a energie z udržitelných zdrojů jako poslání. Světlo podle něj nahradí až
60wattovou žárovku. Alternativní projekt má podporu vlády a světlou budoucnost.
Velice působivé byla i její výzva, aby se pedagogové zaměřili v rámci Mezinárodního roku
půdy na obnovení vztahu dětí k půdě a k „rodné hroudě“. „Dnešní děti zcela zapomněly, jak
voní hrst země v rukou. Děti by si měly umět vzít půdu do rukou – bez rukavic, přičichnout
a nasát její vůni“, řekla Mgr. Jiříková.
Na rozdíl od ostatních přírodních zdrojů, je půda předmětem soukromého vlastnictví, je
předmětem konfliktů zájmů => nejkvalitnější půdy se nacházejí v oblast nejvhodnějších
6
k průmyslovému podnikání. Přitom průměrná rychlost vzniku půdy je 0,1 mm/rok a 1 cm
půdy na žulovém podkladu vzniká 5 000 až 10 000 let!
Úrodná půda byla vždy tématem pro spisovatele, básníky, přírodovědce, ekology, malíře….
Připomněla, že ne náhodně je mottem Všeobecné světové výstavy EXPO 2015 v Miláně je
„Uživit planetu“ a také slova Winstona Churchilla: „Společnost, která ničí půdu, ničí sama
sebe“.
Závěrem svého příspěvku pak popřála všem účastníkům zcela výstižně: „Neztrácejme půdu
pod nohama!“
PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV
PhDr. RNDr. Danuše Kvasničková, CSc., čestná místopředsedkyně KEV
Velmi zajímavá byla přednáška PhDr. RNDr. Kvasničkové, která se v letošním roce dožívá
významného životního jubilea. Tématem byl význam informace pro ekologické vzdělávání
a jejich využívání ve škole. P. Kvasničková připomněla, že škola nemůže fungovat bez
informací, ať už se týkají pojetí ekologického vzdělávání, vzdělávání pro udržitelný rozvoj
či stavu vědy a techniky a ostatních oblastí rozvoje společnosti apod. Informace by měly být
rozmanité a průběžně aktualizované s tím, že je nutné sledovat novinky v daném oboru,
protože jen tak je možné žáky zaujmout a stačit jim v jejich znalostech v užívání techniky
(mobil, tablet, notebook, aplikace do mobilu atd.) či znalosti informací, kterých je dnes
internet plný. Poznamenala také, že je ale nutné umět přiznat, že něco z novinek nevím,
přiblíží to pedagoga žákům více, než předstírání, že pedagog ví...
Vzdělávání formální (to co společnost chce a jehož základem je systém => vede k získání
diplomů a kvalifikací v rámci formálního vzdělávacího systému), vzdělávání neformální (děje
se vedle formálního vzdělávacího systému, nevede k získání vyššího stupně vzdělání, je
poskytováno v rámci pracovního zařazení nebo v rámci aktivit občanské společnosti =>
má doplňující a aktualizační funkci) a vzdělávání informální (přirozenou součástí
každodenního života, nemusí se jednat o záměrné učení, nemusí být ani jednotlivci
samotnými uznáno za něco, co přispívá k rozvoji jejich znalostí nebo dovedností, přesto se
děje => přímé vlivy prostředí) se v průběhu celého životního cyklu prolínají a přelévají jeden
7
v druhý. Vzájemně se tak podporují a umocňují, přičemž v jednotlivých obdobích života jsou
individuálně a sociálně akcentovány v různých kombinacích (předškolní věk – informální,
školní věk –formální, dospělost – neformální, starší věk – informální). Z tohoto pojetí
(Collet, 1996) tří typů učení zřetelně vyplývá, že je nelze vnímat izolovaně.
„ Výuka musí být interaktivní, musí zaujmout, musíme učit s nasazením… Jinak hodina uplyne
a žák si nic neodnese“, sdělila p. Kvasničková účastníkům setkání.
Cíle vzdělávání pro udržitelný rozvoj jsou následující:
Poznatky – Znalosti - Pochopení - Přesvědčení
Dovednosti – návyky – schopnosti
Hodnoty – životní styl
Informace je mimo aktualizace nutné třídit, např. mít zpracovanou kartotéku a mít je vždy „po
ruce“.
Informace lze uplatnit:
jako základ kognitivní funkce učení
o Přírodovědné obory
o Společenskovědní obory
jako základ motivační a emoční funkce učení
Kde informace získávat:
Odborné články (časopisy: např. 21. století)
Internet
Regionální a místní informace
Denní tisk
apod.
Problém je s časovou náročností získávání a zpracování informací a také někdy finanční
problémy. Zdůraznila, že pro členy Klubu ekologické výchovy informace ona již více jak 12
let vyhledává, zpracovává a 1x za měsíc zasílá jejich přehled včetně anotací a vazbou na
předměty výuky, kde se dají informace využít.
Příklady zajímavých zpráv za minulé období:
na kancelářském stole žijí miliony nakažlivých bakterií
Evropská směrnice o potravinových alergenech se prosazuje těžce
Lidem zřídly kosti o pětinu, když přestali lovit
Česko je třetím největším vývozcem elektřiny v Evropě
Revoluční grafen, už brzy za revoluční cenu
Růst spotřeby uhlí ve světě se téměř zastaví
Oceány se plní plasty rychleji, než se čekalo. Odpad by pokryl všechny pobřeží světa
Za 15 let bude Afrika potravinově soběstačná
atd.
Závěrem svého příspěvku p. Kvasničková konstatovala: „Zájem je nejefektivnější cestou
k poznání a klíčem k utváření postojů“.
8
Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost
Gabriela Dobruská, Česká ornitologická společnost
P. Dobruská, která hovořila velice zasvěceně o programech České společnosti ornitologické
a informaci o ptačím druhu pro rok 2015.
Akci Pták roku od roku 1992 každoročně vyhlašuje Česká společnost ornitologická. Je
bezesporu jednou z jejích nejoblíbenějších akcí a kampaní a těší se zájmu veřejnosti i médií.
Jejím posláním je upozornit na zajímavé ptačí druhy žijící kolem nás a vybídnout veřejnost
k jejich sledování a praktické ochraně, zvýšit zájem o ptactvo a přírodu vůbec. Výbor ČSO
každoročně vybírá jeden ptačí druh, který se pro příští rok stává Ptákem roku. P. Dobruská
přiblížila účastníkům setkání akci Pták roku a kritéria jeho volby. Důvodem ke zvolení je
pomocí běžných druhů ptactva, které lidé znají, které jsou nápadné a které je možné snadno
pozorovat tzv.“ deštníkový druh“, pomoci dalším druhům ptactva. Ptákem roku může být
pěvec i nepěvec. Pravidlo tzv. „běžných druhů“ bylo porušeno v roce 2015 u tetřeva hlušce,
jehož životaschopná populace je u nás jen na Šumavě, kde žije až 300 jedinců. Jestli zde
dlouhodobě přežijí záleží především na tom, zda jim my lidé poskytneme dostatek klidu
a vhodné prostředí pro nerušený vývoj. Prostřednictvím jeho zvolení ptákem roku 2012 byl
současně upozorněno na téma záchrany Šumavy.
V roce 2015 bylo pravidlo znova porušeno, ptákem roku se stal obyvatel mokřadů – potápka
černokrká, symbolizující neradostný stav většiny našich rybníků a současně naději, že se jej
podaří změnit. Potápek černokrkých, dříve nejpočetnějšího druhu potápek, u nás hnízdí jen 50
párů.
Potápka černokrká se rozvojem podnikání v chovu ryb dostala do tzv. „ekologické pasti =>
kapři sežerou potravu a zakalí vodu (potápka potřebuje vodu průhlednou), neumí chodit
po souši, nemá k tomu uzpůsobené nohy => nemůže přejít na jiné hnízdiště spolu s mláďaty,
musí je nechat na nevyhovujícím hnízdišti! Důsledkem je jejich alarmující nízký stav v ČR,
který není nikde jinde v Evropě
V letech 1985 – 1989 bylo v ČR 2500 – 5000 párů, v letech 2001 – 2003 pokles o 90 % ,
pouze 300 – 600 párů a v roce 2014 pouze 50 párů !!!
Gabriela Dobruská dále hovořila o projektu:
a) Jaro ožívá, který v ČR koordinuje a který se týká sledování příletu stěhovavých
druhů ptáků v rámci celoevropské kampaně Spring Alive. Na
www.springalive.net lze vložit své první pozorování čápa bílého, vlaštovky
9
obecné, rorýse obecného, kukačky obecné a vlhy pestré! Projekt je určen
především pro děti školního věku, jejich rodiny a dětské kolektivy (školy, kroužky,
oddíly). Zúčastnit se však může každý, kdo chce pomocí svých pozorování
zmapovat i oslavit „přílet jara” do Evropy
b) „Rorýsí škola“ - do tohoto programu se mohou přihlásit všechny školy, na jejichž
budovách rorýs hnízdí a které se chtějí aktivně zapojit do ochrany těchto hnízdních
kolonií. Přihlásit se mohou i školy, na jejichž budovách sice rorýsi nehnízdí, ale
které by nainstalováním náhradních hnízdních příležitostí (budek) rády vytvořily
nové rorýsí hnízdiště.
A proč právě rorýs? Důvodů je několik:
snadno pozorovatelný druhu
hlasovými projevy velmi nápadný druh
celý život tráví ve vzduchu
pouze když hnízdí, nejsou ve vzduchu
hnízdí na budovách (větrací otvory, podstřešní budovy)
je to ohrožený druh
jeho hnízdiště mizí díky rekonstrukcím panelových domů
v době hnízdění se nesmí rekonstruovat dům
počet pražských rorýsů klesl v letech 1989-2000 o 45 %
řešení:
o šetrná rekonstrukce budov
o respektovat hnízdovou sezónu
o dávat budky
o možno do budek vložit webkameru a pak děti mohou sledovat
rorýse on-line
o aby si rorýsi zvykli na budku, je dobré pouštět jim mp3 s hlasy, aby
se k budce přiblížili
o gymnázium v Soběslavi má instalovánu elektronicky ovládanou
budku, díky které zabrání, aby se v ní neuhnízdili např. vrabčáci
Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV
10
Mgr. Ivana Strnadová, předsedkyně Krajské skupiny KEV
Mgr. Strnadová seznámila přítomné s tím, že výbor KS KEV ÚK sídlí v Motsě, v 1. ZŠ
Svážná. Hovořila na téma následujících připravovaných akcí Krajské skupiny KEV:
Soutěž „Víš, kde žiji?“- výchova k vlastenectví
Mezinárodní spolupráce Meppel – Holandsko
Žákovská ekologická konference => 8. dubna 2015 od 8:30 – 15:00 hod., Magistrát
města Mostu, žáci ZŠ a SŠ, prezentace prací v oblasti environmentální výchovy
Exkurze: rok 2014 rok geologických věd a rodinných farem
Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas
Ing. Miroslav Tarant, Schola Humanitas - VIANA Centrum Ekologické výchovy
Ing. Tarant prezentoval činnost centra VIANA a upozornil na některé zajímacé akce roku
2015, např.: Chemie after dark (8.-9. Třídy ZŠ noční setkání přírodovědců) v 11/2015,
Litvínovský choroš v 12/2015, Vlaštovkiáda ke Dni Země, tradiční fotografická soutěž na
téma VODA, v roce 2015 je tématem „Voda základ života“ atd.
Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov
11
Ing. Jan Jirásek, Střední lesnická škola Střední odborná škola sociální Šluknov
Ing. Jirásek velice pěkně prezentoval činnost školy i její plánované akce v roce 2015, např.
Myslivecký tábor (únor 2015), Dny otevřených dveří v arboretu, Jarní poznávačkové požerky,
Majáles, Turistický kurz ELBA, Zelená stopa, Lesnický den (12.09.2015), Mladý ochránce
přírody – soutěž pro ZŠ, Zkušební obhajoby závěrečných maturitních prací, Podzimní den
otevřených dveří v arboretu, Projektu „RUKU NA TO“ (během 48 hod. vymyslet a realizovat
pomoc), Hubertská jízda, školní hon a školní naháňka atd.
Účastníci obdrželi na závěr setkání Osvědčení o absolvování vzdělávacího programu
Evaluace v environmentální výchově a elektronické materiály pro realizaci vlastních
výukových aktivit k vyhlašovaným tématům a náměty pro evaluaci EV vzdělávání v oblasti
managementu EV ve škole. Setkání bylo pro obě strany velice přínosné.
Autor: Ing. Milena Vágnerová, vedoucí ECMaK