EEIIAAIIPPPPCCSSEEAA

Mgr. Tomáš Šikula:Liniové stavby a ÚSES v procesu EIA

(str. 2)

Ing. Svatopluk Valíček:Posuzování protipovodňových opatření

v prostoru Bohumínska v procesu EIA (str. 5)

Ing. Jan Maršák:Implementace integrovaného registru znečišťování

v České republice (str. 9)

Ing. Zdeňka Volná:Projekt Phare Twinning 2002

„Posílení implementace IPPC v České republice“ (str. 13)

Krátké zprávy:Konference SEA/EIA 2005 (str. 15)

První díl příručky pro ohlašování do IRZ (str. 15)

Příloha:Mezistátní EIA pro Českou republiku

ČÍSLO 1 ROČNÍK XLEDEN 2005

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

2

AbstraktJedním z mnoha problémů, které jsou řešeny

v rámci posuzování vlivů staveb na životní prostře-dí(EIA) je vliv na územní systémy ekologické stability(ÚSES).

Zde posuzovatel velice často naráží na protichůd-né požadavky ze strany zájmů ochrany přírody a kra-jiny a ze strany investora. Bohužel častou příčinoukomplikovaných střetů silničních staveb a liniovýchsegmentů ÚSES je nedůsledné projektování plánůÚSES v rámci zpracování územně plánovací doku-mentace (ÚPD) obcí a měst, kdy bývá opomenut ver-tikální rozměr.

1. ÚvodS problematikou ÚSES se setkáváme také v pro-

cesech posuzování vlivů na životní prostředí (EIA),které jsou nyní právně vymezeny zákonemč.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní pro-středí. Rád bych se ve svém článku zmínil o problémech střetů posuzovaných záměrů a seg-mentů ÚSES z pohledu posuzovatele (zpracovateleEIA dokumentací, případně Oznámení dle § 6 záko-na č. 100/2001 Sb.), který se nejčastěji zabývá posu-zováním vlivů liniových dopravních staveb – silnic,rychlostních silnic a dálnic na životní prostředí.

2. Vymezení problémuTato problematika je poměrně rozsáhlá a rád

bych se zaměřil pouze na nejčastěji řešený pro-blém, jímž je křížení liniových prvků zakotvených veschválené ÚPD. Jedná se o konflikt liniových seg-mentů ÚSES, které náleží mezi limity území a linio-vých silničních staveb, které náleží mezi veřejněprospěšné stavby.

V mnoha územních plánech dochází zcela záko-nitě ke křížení těchto liniových prvků, ale ve velké vět-šině není řešen třetí, vertikální rozměr těchto střetů.Zvláště v ÚPD větších obcí a měst je tento problémzásadní, neboť je značně omezen prostor pro alter-nativní trasování.

V rámci procesu projednávání a schvalování ÚPDse stabilizuje pouze horizontální rozměr, zatímco roz-měr vertikální se ponechává, pravděpodobně neúmy-slně, až na období realizace ÚSES, respektive obdo-bí projektové přípravy silniční stavby.

Následkem této disproporce jsou situace, kdytechnické řešení střetu, které by umožňovalo plnoufunkčnost silniční stavby i biokoridoru, je velmi fi-nančně náročné, pokud by bylo vůbec realizovatelné.

3. Typické příklady problematických stře-tů

Abych se přenesl z obecné roviny, rád bych uvedlněkolik konkrétních příkladů výše uvedených a po-psaných střetů, se kterými jsem se ve své praxi set-kal.

I. Východní tangenta I/46 – střety v rámci ÚPDměsta Olomouc

Olomouc má ve své územně plánovací dokumen-taci z roku 1999 nově navržený plán ÚSES, který sena několika místech kříží s dlouhodobě plánovanoua nyní naplno připravovanou stavbou tzv. Východnítangenty – silnice I/46 na Šternberk, která bude mítparametry směrově dělené komunikace s šířkouzpevněné plochy v koruně místy téměř 50 m. Přestoprojektant plánu ÚSES v takovém místě navrhl vede-ní lokálního biokoridoru. Parametry silnice byly v do-bě navrhování segmentů ÚSES zjistitelné, neboť v tédobě byla již v plném proudu realizace tzv. Jižního ob-chvatu Olomouce (R35) a s připojením silnice I/46 sejiž v té době počítalo a bylo vyprojektované. Navíc by-lo zřejmé, že šířkové uspořádání v místě křížení budeminimálně v parametrech čtyřpruhové směrově děle-né komunikace šířky 22,5 m, což je také údaj udáva-jící minimální délku přerušení lokálního biokoridoru.

Problém se začal řešit až v rámci předprojektovépřípravy Východní tangenty v rámci zpracování „Pod-kladů pro EIA dokumentaci“.Výsledkem bylo vyjádře-ní Magistrátu města Olomouc, že bude provedena ak-tualizace plánu ÚSES v Olomouci, která tento pro-blém posoudí a vypořádá.

II. Dálnice D47 stavby 4705 a 4706 – mnoho stře-tů v rámci ÚPD obcí

Jedná se o 30ti kilometrový úsek mediálně velmiznámé dálnice D47 „do Ostravy“. Dálnice v této částiprochází jedenácti obcemi z nichž většina má schvá-lenou územně plánovací dokumentaci z druhé polovi-ny devadesátých let. Ve všech schválených ÚPD by-la dálnice zahrnuta, ale přesto v nich byly plányÚSES řešeny tak, že v rámci zpracování EIA doku-mentace muselo být navrženo přeprojektování devítisegmentů ÚSES, převážně lokálních biokoridorů.

Liniové stavby a ÚSES v procesu EIAMgr. Tomáš Šikula

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

3

K řešení došlo buď vlastní iniciativou obcí nebo ažv rámci zpracování samotné dokumentace pro územ-ní rozhodnutí pro příslušné stavby dálnice D47.

III. Dálnice D1 – křížení s NRBK 139 na km 184,2(západně od Brna)

V tomto území se jedná o křížení nadregionálníhobiokoridoru (NRBK 139) s dálnicí D1. Vedení je natra-sováno do mostního objektu nevhodných parametrů(obr.1), které se při plánovaném rozšíření dálnice ješ-tě více zhorší. Zlepšení situace umístěním mostníhoobjektu patřičných parametrů není možné vlivem kon-figurace terénu. Zde je situace poněkud odlišná, ne-boť trasování NRBK je v kompetenci MŽP a do ÚPDobcí se v upřesněné podobě pouze přebírá. I v tomtopřípadě opět nikdo neřešil, že křížení je v tomto pro-storu do budoucna nevyhovující a de facto nefunkční.

Zde se po dohodě s investorem (ŘSD ČR) uvažu-je řešení nadchodem (ekoduktem), vybudovanýmv rámci zkapacitnění dálnice D1 na 6ti pruhové uspo-řádání a situovaným západně od stávajícího křížení.Realizace ekoduktu musí být ovšem podložena prů-kaznými studiemi, dokládajícími v tomto prostoru mi-graci velkých savců.

Tento výčet důsledně neřešených střetů dvou vý-znamný liniových prvků v rámci ÚPD obcí a měst ne-ní ani zdaleka úplný, ale domnívám se, že je pro do-kreslení problému dostačující.

4. DůsledkyDůsledkem výše popsaného bývá paradoxní situ-

ace, kdy zpracovatel oznámení, případně dokumen-tace EIA dostane „na stůl“ záměr (rychlostní silnici,dálnici) v území, kde je schválená územně plánovacídokumentace. Tato ÚPD obsahuje i posuzovaný zá-měr. Oprávněně předpokládá, že všechny prostorovéstřety v území byly již vyřešeny v rámci projednávánía schvalování územně plánovací dokumentace (včet-ně připomínek NGO). Náhle ovšem zjišťuje, že jaké-koliv snahy projektantů posuzovaného záměru o vy-řešení střetů záměru s liniovými segmenty ÚSESjsou marné, neboť parametry pro křížení (např. para-

metry mostních objektů) jsou stále nedostačující. Na-víc, čím více se projektant snaží o řešení tohoto pro-blému (např. upravením nivelety silnice směremvzhůru), tím více se zase jinde dostává do dalšíchstřetů (např. s krajinným rázem – velikost násypů,související protihluková opatření ad.).

Zcela konkrétně to znamená minimálně následují-cí dopady, které ve výsledku zatíží nás všechny. A tonejen finančně.

Jedná se o:

– zvýšené náklady ze státního rozpočtu a rozpočtůobcí, někdy zcela zbytečné,

– finance vynaložené na přeprojektování a projed-nání plánů ÚSES a následné zpracování a projed-nání změny schválené ÚPD obcí a měst,

– prodlužování termínů předprojektové a projektovépřípravy,

– změna plánů ÚSES s výsledným definitivním pro-mítnutím do schválené a platné ÚPD obcí je pro-ces na několik měsíců, které citelně chybí v rámciprojektové přípravy stavby.

5. Návrh řešeníPopsané problematické střety a jejich dopady by

bylo možné z velké části eliminovat právě ve fázizpracování ÚPD obcí a měst.

Dovoluji si navrhnout ke zvážení tyto přístupy:

a) Zahrnout při řešení střetů v rámci zpracování ÚPDtaké vertikální rozměr.

Nemám za to, že práce projektantů plánů ÚSES jeodvedená nekvalitně, ale chybí mi u těchto střetův textové části Plánu ÚSES minimálně komentář,který by obsahoval údaje, jak takovéto křížení nej-lépe vyřešit, případně pro jaký typ migrace byl bio-koridor převážně uvažován a jaké omezení v rám-ci technického řešení by bylo únosné. Konkrétněby bylo vhodné například odstupňovat podmínkypro realizaci technického řešení dle šířkových pa-rametrů komunikace – jak řešit křížení dvoupruho-vé a jak řešit křížení čtyř a vícepruhové silnice.

Komentář by dále například obsahoval informace,zda-li je nutné, aby propojení zůstalo zachovánobez přerušení nebo zda pouze postačí úpravaokolí ústí biokoridoru ve smyslu zachování podmí-nek pro migraci v daném směru s možností přeru-šení biokoridoru dle metodiky.

b) Již v rámci vyhledávacích studií (stupeň projekto-vé dokumentace pozemních komunikací), kteréjsou mnohdy podkladem pro zpracování ÚPD ob-cí a měst, sledovat tyto možné střety a snažit sejim předejít v obtížně řešitelných místech.

Obr.1 Křížení NRBK 139 s dálnicí D1

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

4

Tento přístup přísluší spíše projektantům technic-kého řešení dopravních staveb, ale také kompetentníorgány životního prostředí, které mají na starosti lo-kální ÚSES, by měly věnovat patřičnou pozornostprojednávání tohoto stupně projektových dokumenta-cí, aby se předcházelo případným problémovým stře-tům.

c) Prověřovat cíleně migrační trasy v území a zapra-covat tuto informaci do plánů ÚSES.

Lokální biokoridory jsou mnohdy vedeny zcela mi-mo migrační trasy zvěře, ačkoliv jsou jimi zdůvod-ňovány.

Při jiném migračním koridoru v území, mimo seg-menty ÚSES, by bylo vhodné tuto informaci v plá-nu ÚSES zdůraznit a zbytečně tak neomezovattechnické řešení liniové stavby v místě křížení sesegmenty ÚSES s následnou kompenzací tohotov prostoru skutečné migrační trasy v území (např.v místech biokoridoru zbytečně nepředimenzová-vat mostní objekty, ale v místě migrační trasy po-žadovat dostatečně dimenzovaný mostní objekt(obr.2).

Souhrnně lze říci, že je nutné při projektování plá-nů ÚSES již dopředu definovat podmínky kříženís minimálními parametry například pro mostní objek-ty a v případě, že to nebude technicky reálně řešitel-né uvést zda-li je možné přerušení biokoridoru, pří-padně jiné náhradní řešení.

Navíc se domnívám, že v území, kde je plánovanávýznamná liniová stavba nadregionálního charakteru,není možné lokální (místní) ÚSES zahušťovat tak, ja-ko je to potřebné a vhodné jinde a z toho je také nut-né vycházet při zpracování plánů ÚSES.

6. ZávěrPokusil jsem se popsat problém, se kterým se jis-

tě řada zpracovatelů dokumentací dle zákonač.100/2001 Sb., a projektantů ÚSES setkala a do-mnívám se, že se jím také zabývala a řešila jej. Je miovšem líto, alespoň podle mých zkušeností, že toto„zabývání se“ a „řešení“ je až ve fázi, kdy by bylomožné a vhodné věnovat sílu, energii a samozřejmětaké finance na užitečnější věci.

Dokonce se odvážím konstatovat, že mnoho pro-jektantů ÚSES tento problém při zpracování plánůÚSES ani moc netrápí. Je to naopak vítaná práce na-víc. ÚSESů se už moc neprojektuje a každý peníz na-víc dobrý. Ale pokud je snaha povznést a restaurovatpojem ÚSES, jak zaznívá na některých odbornýchseminářích, mělo by se také ke zpracování plánůÚSES přistupovat i v tomto ohledu zodpovědněji. Je-dině tak se může ÚSES stát opravdu tím šperkemv krajině, který je třeba hájit, obnovovat a účelně pro-jektovat, a ne tím obtížným institutem ochrany přírody,se kterým je vždy spousta mnohdy i zbytečných sta-rostí a problémů.

P.S.Dobře vím, že připravovaný nový Stavební zákon

by měl ošetřit i problematiku, kterou se zabýval můjčlánek, ale projektuje se stále, nový Stavební zákonzde stále není a navíc – kdo ví, jak bude vypadat …

Použité podklady:

– Löw, J. a kol. (1995): „Rukověť projektanta míst-ního ÚSES“, DOPLNĚK, Brno.

– Hlaváč, V. a Anděl, P. (2001): „Metodická příruč-ka k zjišťování průchodnosti dálničních komunikacípro volně žijící živočichy“, AOPK ČR, Praha

– Projektové dokumentace EIA, plánů ÚSESa technických studií firem HBH projekt spol. s r.o.,ENVIROAD s.r.o., LÖW & spol. s r.o., Ekologické in-ženýrství.

Mgr. Tomáš ŠIKULA, HBH Projekt spol. s r.o., e-mail: t.sikula@hbh.cz, tel.: 549 123 426

Obr. 2 Ekodukt

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

5

ÚvodNáplní předkládaného článku je popis průběhu

a výsledků posuzování vlivů na životní prostředí prostavbu protipovodňové ochrany v prostoru Bohumín-ska. Jedná se o stavbu v kategorii II, sloupec B, bod1.4 Úpravy toků a opatření proti povodním význam-ně měnícím charakter toku a ráz krajiny dle § 21 zá-kona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životníprostředí.

Charakteristika protipovodňové ochra-ny

Navrhovaná protipovodňová opatření jsou před-běžně zahrnuta dle záměru z 12/2001 do programuč. 329 060 Protipovodňová prevence, který je sledo-ván MZ ČR.

Důvodem realizace záměru je zajištění ochranyStarého Bohumína před povodňovými rozlivy řekyOdry a ochrany obce Šunychlu před zatápěním vo-dami Bajcůvky a Bohumínské Stružky z vlastníchpovodí. Protipovodňová ochrana Starého Bohumínaa obce Šunychlu před zatápěním z řeky Odry, Baj-cůvky a Bohumínské Stružky je součástí systémuprotipovodňových opatření v prostoru Bohumínskas ochranným efektem až do stoleté povodně Q100.Systém je tvořen odsazenými protipovodňovýmihrázemi.

Názvy jednotlivých staveb a jejich náplň:

Stavba č. 3: Šunychl I

– Bohumínská Stružka v Šunychlu

– Čerpací stanice II

Stavba č. 4: Hráz Šunychl II

– Hlavní hráz mezi Bajcůvkou a BohumínskouStružkou

Stavba č. 5: Nad dálnicí D47

– Bohumínská Stružka nad dálnicí

– Navázání drobných vodotečí

Stavba č. 6: Odlehčení pod dálnicí D47

– Odlehčení Bajcůvky a Bohumínské Stružkypod dálnicí

– Hlavní hráz mezi Bohumínskou Stružkou a dálnicí D47

Soubor protipovodňových opatření tvořený stav-bami č. 3 až 6 řeší ochranu území na 100letou vodus tím, že z důvodů ekonomických a jiných nebyla doprotipovodňové ochrany zařazena méně hodnotnáúzemí a vodní plochy. Realizací záměru protipovod-ňových opatření (staveb č. 3 – 6) bude chráněnocelkem cca 5780 obyvatel. Rozsah ohroženého úze-mí před navrženým opatřením představuje u těchto4 staveb cca 2330 ha, rozsah území chráněnéhonavrženým opatřením představuje cca 1130 ha.

Výběr scénáře povodňové událostiKlíčovým parametrem protipovodňové ochrany je

výšková úroveň povodňové hladiny. Ve stěžejní kapi-tole dokumentace C.II.2. Povrchová voda byl použitvýběr scénářů povodňových událostí bez bližšíhoosvětlení. Toto zdůvodnění si zpracovatel posudkuvyžádal dodatečně. Zásadním zjištěním analýzyhydrologického režimu průtoků z dat ČHMÚ je, ženedochází k souběhu velkých vod Q100 na Odřea Olši. Předpoklad, že zároveň nedochází k soubě-hu Q100 na velkých řekách (Odra, Olše) a na ma-lých přítocích není exaktně prokázán (chybějící sou-vislé režimní měření průtoků na malých tocích). Tatookolnost je při matematickém modelování povodňo-vé hladiny eliminována tím, že je uvažováno se sou-během povodně Q100 na řekách a Q1 na malýchtocích a obráceně. Pro návrh protipovodňové ochra-ny je pak brán v úvahu horší případ (vyšší hladinazátopy z jednotlivých variant). Lze předpokládat, žetímto přístupem jsou pokryty případy extrémních pří-valových lokálních srážek v povodí malých tokůa zároveň dlouhotrvajících vydatných cyklonálníchsrážek na rozsáhlém území přesahujícím povodí vel-kého toku. Souběh těchto dvou typů srážek obvyklenepředpokládáme.

Rozsah zátopy( a její výškové úrovně) byl zjišťo-ván matematickým modelováním. Přesnost modelo-vého výpočtu je dána dvěmi skupinami chyb a to:1. chyby plynoucí z vlastního použitého modelu (te-dy matematického aparátu) a 2. chyby vstupníchdat. V doplnění informací k dokumentaci není prvnískupina chyb diskutována. Ze zkušenosti je všakznámo, že numerické chyby vlastního modelu (chy-by diskretizace modelové sítě, určení počátečnícha okrajových podmínek, použité numerické metodyjsou v dobře odladěném modelu menší než chybyvstupních dat. Správnost odladění modelu lze pova-

Posuzování protipovodňových opatření v prostoru Bohumínska v procesu EIA

Ing. Svatopluk Valíček

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

6

žovat za prokázanou po srovnání se skutečným roz-sahem záplavy v r. 1997. Chyby vstupních dat se tý-kají zejména chyby ve výšce terénu a chyby ve výš-ce povodňové hladiny. Předpokládá se chyba vypo-čtené hladiny ve výpočtových profilech ±10 cm.To jereálný odhad a z hlediska technického přijatelnápřesnost pro stavbu poměrně dlouhých hrází. Výškukoruny hrází není ani prakticky možné vybudovata udržovat s větší přesností. Navíc je podle doku-mentace projektovaná výška hrází o 30 cm vyššínež vypočtená úroveň při průtoku Q100, takže jsmena straně bezpečnosti.

Charakteristika předpokládaných významných vlivů záměru na životníprostředí

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

K důležitému zjištění botanického průzkumu pat-ří, že žádný ze zjištěných druhů nenáleží mezi dru-hy zvláště chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb.,a jeho prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. Zjištěnízoologického průzkumu lze shrnout do následujícítabulky. Byl zde zaznamenán jak výskyt druhů váza-ných na mokřadní stanoviště (stojaté i tekoucí vody,bažiny apod.), tak i druhy vyhledávající lokality„stepního“ charakteru až druhy teplomilné. Podleprovedeného průzkumu lze oblast označit jako vel-mi cennou z hlediska výskytu zejména ptáků. Na za-chování jejich biotopu je nutno zaměřit ochranuzdejší přírody.

Podle směrnice Evropského společenstvíč. 92/43/EEC by se část zájmového území, a to do-tčené části biokoridoru podél Odry, Malý Kališčáka západní část Velkého Kališčáku) měly stát sou-částí souvislé evropské ekologické soustavy zvláštěchráněných oblastí NATURA 2000 (SAC – SpecialAreas of Conservation – zvláštní oblasti ochrany).Jedná se o území hraničních meandrů a navazují-cích částí nivy mezi Bohumínem a státní hranicíu Kopytova podél Odry a navazující části nivy Olšepo Karvinou. Toto území bylo zařazeno mezi síť ev-ropských území, v nichž je prováděn systematickýbotanický průzkum, a již v této fázi se prokázalaoprávněnost jejich předpokládaného zařazení do ci-tované soustavy.

Navíc v současné době probíhají intenzivní jed-nání na vyhlášení mezinárodního zvláště chráněné-ho území (v ČR se statutem přírodní památky) Hra-niční meandry Odry (mj. pod záštitou WWF – Svě-tové organizace na ochranu přírody).

Stavba protíná jedno z několika proponovanýchjádrových území ptačí oblasti SPA Heřmanský stav-Odra-Poolzí (SPA – Special protection areas – ob-lasti ochrany ptáků). Zároveň stavba protíná území,které je navrženo z hlediska zájmových druhů oboj-živelníků chráněných v EU pro zařazení mezi lokali-ty soustavy Natura 2000.

Část území zasahuje do jednoho ze 16 dosudevidovaných významných ptačích území (IBA –Important Bird Areas) v ČR – (Heřmanský stav-Stružka o rozloze 3000 ha), které byly zařazenydo seznamu významných ptačích oblastí v Evro-pě (Heath M. F. & Evans M. I. [eds.] 2000). Na zá-kladě skutečnosti, že všechna území IBA před-stavují z mezinárodního hlediska prioritní oblastiochrany přírody v Evropě, bylo toto území zařa-zeno v rozšířené formě rovněž mezi navrženéoblasti ochrany ptáků – SPA – v ČR. V této rozší-řené formě pak bylo území navrženého SPA podnázvem Heřmanský stav-Odra-Poolzí předloženoAgenturou ochrany přírody spolu s dalšími kandi-dáty na SPA v ČR Ministerstvu životního prostře-dí ČR tak, aby mohlo být spolu s lokalitami SACpřipravováno pro zařazení do soustavy NATURA2000. Tato území budou s největší pravděpodob-ností (po novelizaci zákona č. 114/1992 Sb.) dal-ším typem zvláště chráněného území v ČR.

Dokumentace konstatuje, že realizací a pro-vozem plánované stavby nedojde k narušenísoučasného ekosystému, který se v zájmovémúzemí nachází. Nepředpokládá se možnost záni-ku výskytu nějakého ohroženého druhu v oblas-ti. Prostor pro pohyb a budování sídel migrujícíchživočichů v daném území je totiž natolik velikýa rozmanitý, že nalezení dočasného nebo trvalé-ho biotopu by pro tyto živočichy neměl být pro-blém. Rozsah IBA (International Bird Area) je takveliký, že vlastní zásah stavby do tohoto areáluje z hlediska plošného nepatrný. Samozřejměpro méně mobilní živočichy (plazy, obojživelníky)bude nutné v případě nutnosti zajistit záchrannétransfery do příhodných lokalit. I když se u hrázíjedná o poměrně nízké (výška 1 až max. 3,5 m)a dlouhé lineární stavby, nemělo by dojít k ohro-žení ekologické stability stávajícího ekosystémua rázu krajiny. Rovněž vliv ostatních staveb (od-lehčovací příkop, drobnější stavby) na ekologic-kou stabilitu a krajinný ráz bude omezenýa v nivní krajině nebude znamenat významnějšízměnu.

počet zjištěných

druhů

ohrožené druhy

silně ohrožené

druhy

kriticky ohrožené

druhy

bezobratlí 58 3

ryby 4

obojživelníci 9 3 4 1

plazi 2 1 1

ptáci 115 16 18 5

savci 21 1 1

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

7

Z procesu posuzování vlivů na životní prostře-dí vyplývá, že jako nejvýznamnější se jeví trvalévlivy na půdu, na živočišná společenstva a vlivyna ekosystém. Během stavby je možné považo-vat za negativní mírné navýšení hlukové zátěžea prašnosti v bezprostředním okolí stavenišťa dopravních tras. Vlivy na ostatní složky životní-ho prostředí lze označit za nepatrné nebo málovýznamné. Při realizaci navržených opatřeník prevenci, vyloučení, snížení, popř. kompenzacinepříznivých vlivů na životní prostředí lze pova-žovat potenciální vlivy záměru v dotčeném územíjako společensky a environmentálně přijatelné.

Povodně přesahují státní hranice, protipovodňová opatření nikoliv

Významným vlivem vybudování protipovodňo-vých hrází na českém území přesahujícím státníhranice by teoreticky mohlo být měřitelné zvýše-ní hladiny při Q100 na navazujícím polském úze-mí. Matematické modelování odtokových poměrůpo vybudování hrází kolem Odry ukázalo, že vlivna zvýšení hladiny v hraničním úseku Odry ne-přesahuje ± 5 cm. Po katastrofálních povodníchv r. 1997 bylo totiž přikročeno při obnově mostůna polské straně ke zkapacitnění profilů, takžeaktualizovaná úroveň hladiny při Q100 na souto-ku Odry a Olše poklesla o 1,16 m. Aktualizovanýmodel rovněž potvrdil závěr o minimálním vlivuprotipovodňových opatřeních v prostoru Bohumí-na na vzdutí hladiny na polském území. Z hledis-ka vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů najednotlivé složky životního prostředí v rámci pro-bíhajícího procesu posuzování vlivů na životníprostředí lze tedy konstatovat, že předložený zá-měr nepřesahuje svými vlivy státní hranice. Tatoskutečnost vyloučila z procesu posuzování vlivůsousední stát.

Návrh opatření k prevenci, vyloučení,snížení, popřípadě kompenzaci nepříz-nivých vlivů záměru na životní prostředí

Lze konstatovat, že použité metody hodnocenía úplnost vstupních informací předkládané doku-mentace a doplňujících informací jsou na základěreálné dostupnosti podkladů zpracovány s dobrouvypovídací schopností a jsou dostačující pro vyhod-nocení vlivů na životní prostředí dle zákonač. 100/2001 Sb.

Technické řešení ošetřené navrženými podmín-kami vyplývajícími z procesu posuzování vlivů na ži-votní prostředí, respektuje požadavky na omezenírespektive vyloučení řady negativních vlivů na život-ní prostředí.

Mezi nejvýznamnější opatření vyplývající z hod-nocení vlivů patří:

Pro fázi výstavby: zajistit účinnou techniku pročištění vozovek, s přebytečnou výkopovou zeminou,příp. stavební sutí, nakládat v souladu s výsledkyzkoušek vyluhovatelnosti dle příslušné legislativyv odpadovém hospodářství, stavbu neprovádět v noč-ních hodinách, vypracovat plán havarijních opatření,neskladovat na staveništi odplavitelné látky, stavebnímechanismy odstavovat na vymezených plochácha vybavit je sanačními prostředky, na plochách stave-nišť neskladovat látky škodlivé vodám, v rámci dalšíprojektové přípravy doložit nutné záchranné transferychráněných druhů živočichů, stavební práce v těchtodotčených lokalitách, je nutno realizovat mimo obdo-bí reprodukce většiny živočišných druhů, tj. od září dobřezna (respektive poloviny března – dle aktuálníhovývoje počasí), doložit rozsah kácení stromů rostou-cích mimo les a vypracovat projekt náhradní výsadby,v místech zásahu do vodního toku provést v předsti-hu ichtyologický průzkum, na základě vyhodnocenídopadu stavby na populace chráněných druhů živoči-chů navrhnout konkrétní kompenzační opatření a tatozapracovat do projektové dokumentace pro stavebnípovolení, v maximální možné míře zachovat kvalitníbřehové porosty, kompenzovat migrační bariéry.

Pro fázi provozu: předložit projekt monitoringuvlivu stavebních úprav na režim hladiny podzemnívody, v dotčených povodňových plánech provést pokolaudaci stavby revizi.

Možnosti variantního řešení byly omezené

Varianty řešení záměru nebyly předloženy. V doku-mentaci jsou jako varianty představována možná tech-nická řešení profilu odlehčovacího příkopu z Bajcůvkya Bohumínské Stružky nebo způsob řešení doprovod-né zeleně či prohloubení strouhy. Jedná se spíše jeno dílčí technická řešení nebo postupy nesrovnatelné sezákladní variantou, takže vlastně ani variantami zámě-ru nejsou. Rovnocennou (lokalizační) variantou by na-příklad mohlo být vedení hrází jinou (kratší) trasou.Podle doplňující informace pracovníků zpracovateleprotipovodňové ochrany, kratší směrové řešení hráze,při kterém by bylo využito konsolidované deponieskrývkového materiálu z ložiska štěrků pro vedení tra-sy hráze mezi Bajcůvkou a Bohumínskou Stružkou,bylo zvažováno. Pro delší trasu hráze pak vedly zejmé-na důvody environmentální (snaha vyhnout se staveb-ním pracím v biokoridoru) a technické (v blízkosti řekyby průsaková dráha pod hrázemi byla kratší a tím bybyly i větší problémy s průsaky pod hrázemi). S tímtopostupem lze vyslovit souhlas.Trasa v blízkosti řeky bypatrně nebyla z hlediska ochrany biokoridoru environ-mentálně vůbec průchodná.

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

8

Podstata záměru předkládaného oznamovate-lem je zřejmá a protože v dosavadní projektové pří-pravě byly již zvažovány možné trasy hrází, není tu-díž účelné posuzovat záměr z hlediska dalších loka-lizačních variant. Rovnocenné technické varianty(tzn. jiný způsob ochrany – např. vybudování novépřehrady na Odře či Olši) jsou pak natolik náročnéz hlediska územního, technického, sociálního či eko-nomického, že je nelze souběžně projektově připra-vovat. Rozhodnutí o způsobu protipovodňové ochra-ny tak musí padnout již dlouho před procesem EIA.Oznamovatel proto logicky předložil jednovariantnířešení, které bylo také podrobeno procesu posuzo-vání vlivů dle zákona č. 100/2001Sb.

Příslušným správním úřadem vzhledem k cha-rakteru záměru nebylo požadováno doplnění vari-ant. Tento přístup lze považovat za účelný zejménav případech, kdy hledání variantního řešení je časo-vě a finančně neúnosné. Domnívám se, že předlo-žení jednovariantního řešení v případě rozsáhléstavby protipovodňové ochrany území hrázemi, jezcela opodstatněné.

Vypořádání vyjádření k dokumentacia k posudku

V rámci předkládaného záměru rozeslal přísluš-ný správní úřad celkem sedm vyjádření, obdržel pět.Jednalo se o vyjádření čtyř dotčených správníchúřadů a jednoho dotčeného územního samospráv-ného celku.

Pouze jedno vyjádření obsahovalo tři faktické při-pomínky (Agentura pro ochranu přírody a krajiny,středisko Ostrava), ostatní vyjádření byla souhlasnáa bez připomínek. Všechny požadavky vyplývajícíz tohoto vyjádření byly zpracovatelem posudku od-povídajícím způsobem komentovány a ve formě pod-mínek navrženy do stanoviska příslušného správníhoúřadu. Souhlasná vyjádření dotčených správníchúřadů a města Bohumína jen podtrhují podporu a vý-znam protipovodňové ochrany. Připomínky Agenturyzase logicky navazují na environmentální významúzemí jako významné ptačí oblasti.

Příslušný správní úřad neobdržel žádná vyjádře-ní občanů, občanského sdružení nebo iniciativ. To,že se veřejnost k dokumentaci nevyjádřila, je dánopatrně tím, že tato stavba je vnímána veřejností vy-soce pozitivně. Je to jakoby určitá hojivá náplast nanedávné trauma rozsáhlých záplav, které majívšechny žijící generace v živé paměti. Ochrana pro-ti povodním je veřejností vnímána jako nutné „dobro“a proto není vůči ní prakticky žádný veřejný odpor.

Popis průběhu hodnocení vlivůKlíčovým pro proces posuzování vlivů se stal

závěr Krajského úřadu Moravskoslezského kraje,

odboru životního prostředí a zemědělství, který nazákladě zjišťovacího řízení provedeného podle § 7odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., stanovil, že prostavby č. 3, 4, 5 a 6 bude oznámení dopracováno ja-ko dokumentace k posouzení vlivů na životní pro-středí. Doplněné oznámení bylo zveřejněno za 4 měsíce od závěru zjišťovacího řízení.

Veřejného projednání se mimo pověřené osobyzúčastnily dvě desítky osob, z nich přes polovinutvořili pracovníci investora, dotčených úřadů a orga-nizací a projektanti. Veřejné projednání této obecněpozitivně vnímané kauzy lze charakterizovat jakoklidné a věcné. Po představení záměru, dokumenta-ce i posudku se jednání soustředilo na problémochrany živočichů a zeleně, jak se ostatně dalo če-kat při zásazích v nivách toků. Ukazuje se, že obec-ně formulované podmínky ve stanovisku (tj. ty, co senedají měřit a jsou obtížně kontrolovatelné) mohoučinit při praktickém dodržování problémy: např. po-žadavek na monitoring předpokládaného osušenínivy byl převeden na monitorování hladiny podzem-ní vody v blízkosti největších předpokládanýchzměn.V průběhu veřejného projednání nebyly uplat-něny takové připomínky, které by zpochybnily mož-nost realizace posuzovaného záměru. Nově přibylypřipomínky k dokumentaci ZO ČSOP Olza, kterézazněly až na tomto veřejném projednání.

Stanovisko příslušného správního úřadu prohodnocení vlivů na životní prostředí, tj. Krajskéhoúřad Moravskoslezského kraje k realizaci zámě-ru, bylo souhlasné s dvacetipěti podmínkami. Odzávěru zjišťovacího řízení do vydání stanoviska ubě-hl 1 rok.

ZávěrCelý proces posuzování vlivů dle zák. č. 100/2001 Sb.,

lze v případě předkládaného záměru nazvat přívlast-ky vedoucí k cíli, avšak poněkud zdlouhavý a těžko-pádný. V jeho praktické proceduře by mělo jít o zapo-jení odborníků a veřejnosti do diskuse, použitelnýmvýstupem by měl být soubor podmínek, za kterých jemožné stavbu realizovat. První úkol se v našem pří-padě podařilo splnit jen částečně (s výjimkou zapoje-ní veřejnosti), druhý úkol plně. Je otázkou, zda by k cí-li nevedla časově podstatně kratší cesta, pokud se jižve fázi zjišťovacího řízení ukazuje, že veřejnost nebu-de mít k záměru výhrady či o něj nejeví zájem nebojej tiše podporuje. Pak bych ze svého pohledu navr-hoval legislativní úpravu a zkrácení procesu tím, že byse v dokumentaci pouze vypořádaly připomínky zezjišťovacího řízení. Vypořádání připomínek by pak by-lo posouzeno v posudku.

Ing.Svatopluk ValíčekAQ – test, spol. s r.o., Ostrava

příloha EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

I

4.5.1. Úvodní poznámkaV České republice je příslušným úřadem pro me-

zistátní EIA výhradně Ministerstvo životního pro-středí (viz § 21 písmeno f zákona č.100/2001 Sb.).To-to platí jak v případě, že Česká republika je státem pů-vodu, tak v případě, že je dotčeným státem. V oboupřípadech musí Ministerstvo postupovat ve spolu-práci s Ministerstvem zahraničních věcí (viz §11odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb.).

Jestliže orgán kraje zjistí, že záměr, pro který jev podstatě příslušným úřadem pro EIA, vzhledem k to-mu, že je uveden ve sloupci B přílohy č.1 zákonač. 100/2001 Sb., může mít vliv na sousední stát, musípostoupit posuzování Ministerstvu životního prostředí (viz § 11 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb.).

4.5.2. Právní zásady pro mezistátní EIAMezistátní EIA pro Českou republiku se v podstatě

řídí stejnými pravidly jako provádění EIA na národníúrovni (viz § 12 odst. 1 zákona č. 100/2001 Sb.). Avšakv následujících ustanoveních zákona č. 100/2001 Sb.,je možno najít některá speciální pravidla:

– § 11 až § 14

– § 16 odst. 1 písmeno h

– § 18 odst. 2

– § 21 písmeno f

Tato speciální pravidla jsou založena na článku 7Směrnice EIA a na ustanoveních Espoo úmluvy.

Na základě Espoo úmluvy a Směrnice EIA Českárepublika sjednává dvoustranné smlouvy se svýmičtyřmi sousedními státy Německem, Polskem, Ra-kouskem a Slovenskem.Tyto dvoustranné smlouvy bu-dou obsahovat detailní procedurální pravidla pro mezi-

státní EIA. Po ratifikaci oběma stranami se stanouprávně závazné.

Dokud se tyto dvoustranné smlouvy nestanou práv-ně závazné, mohou pomoci k zvládnutí některých roz-hodujících bodů mezistátní EIA následující doporučení.

4.5.3. Doporučení

a) Zjišťovací řízení

Každý záměr, pro který je vypracována EIA (bezomezení na záměry uvedené v dodatku I Úmluvy Es-poo) a který může mít významný negativní vliv na ži-votní prostředí jiného státu, musí být oznámen tomutostátu. Toto pravidlo je vyhrazeno v § 12 odst. 1 zákonač. 100/2001 Sb., v obecné formě, a proto je použitelnépro každý stát, nejenom pro členské státy EU. Je pro-to třeba si uvědomit, že opatření mezistátní EIA nejsouomezena jen na posuzování vlivů na životní prostředípřesahujících hranice mezi sousedními státy, ale týkajíse také dálkových mezistátních vlivů.

V případě pochybnosti, zda záměr by mohl nebonemohl mít významný vliv na životní prostředí na úze-mí možného dotčeného státu, existují dvě možnosti:buď nejdříve konzultovat kontaktní místo možného dot-čeného státu a projednat případ neformálním způso-bem nebo oznámit záměr okamžitě bez ohledu na to,že otázka možného nepříznivého vlivu nebyla ještěrozhodnuta.

b) Vyrozumění a předání dokumentace

Dopis na vyrozumění musí obsahovat:

– základní informace o navrhovaném záměru, kdo jeoznamovatelem, kde je záměr umístěn, co je úče-lem záměru a jaké jsou možné mezistátní vlivy,

– informace o postupu EIA,

– informace o možných následných povolovacích ří-zeních záměru a možných rozhodnutích,

– stanovení rozumné doby pro odpověď dotčenéhostátu, zda si přeje nebo nepřeje zúčastnit se v pro-cesu EIA (čtyři týdny jsou považovány za vyhovující).

Tento dopis by měl být napsán v jazyce dotčenéstrany nebo alespoň v angličtině. Způsob oznámení,který může být použit, můžete najít na domovské strán-ce UN ECE, vizhttp://www.unece.org/env/eia/notification.htm

K dopisu musí být přiloženo oznámení podle § 6zákona č. 100/2001 Sb.

4.5 Mezistátní EIA pro Českou republiku

Vysvětlivka

stát původu = stát, pod jehož soudní pravomo-cí a obvykle na jehož území se s navrhova-nou činností počítá

dotčený stát = stát, který pravděpodobně budedotčen vlivem přesahujícím hranice z navr-hované činnosti

Úmluva Espoo = UN ECE Úmluva o posuzová-ní vlivů na životní prostředí přesahujících hra-nice států, přijata v Espoo (Finsko) 25. února1991 a jejíž jsou Česká republika a všechnyjejí sousední státy členskou zemí.

Pozn.: Příloha „Mezistátní EIA pro ČR” je vyňata z „Metodických pokynů pro EIA v ČR”. Zpracoval ji rakouský krátkodobý expert Dr. Christian Baumgartner (viz EIA IPPC SEA 4/2004).

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1 příloha

V pozdějším stadiu procesu musí být zaslány dot-čenému státu některé další dokumenty, zvláště:

– závěr zjišťovacího řízení

– dokumentace

– posudek

– zápisy z veřejného projednávání

– stanovisko k EIA

– žádosti o povolení k realizaci záměru v dalších po-volovacích řízeních,

– rozhodnutí o záměru v dalších povolovacích říze-ních

Všechny dokumenty by měly být doručeny v elek-tronické podobě nebo zaneseny do EIA informačníhosystému s odkazem na něj. Toto umožňuje příslušné-mu správnímu úřadu dotčeného státu zpřístupnit doku-mentaci veřejnosti. Pouze objemné dokumenty jako jeEIA dokumentace nebo dokumentace žádostí o povo-lení k realizaci záměru by měly být zasílány v tištěnépodobě.

c) Určení příslušného správního úřadu v sousednímstátě

V případě, že Česká republika je státem původu,příslušný správní úřad musí rozhodnout, kterémusprávnímu úřadu dotčeného státu budou zaslány pří-slušné dokumenty. Dokud pro toto neexistují pravidlav dvoustranných smlouvách s dotčeným státem, doku-menty by měly být zaslány následujícím správním úřa-dům:

– Německo: příslušnému správnímu úřadu urče-nému federálním a zemským právem

– Polsko: Polskému ministerstvu životního pro-středí

– Rakousko: Rakouskému ministerstvu zeměděl-ství, lesnictví, životního prostředía vodního hospodářství

– Slovensko: Slovenskému ministerstvu životníhoprostředí

V případě Německa může být prospěšné konzulto-vat Ministerstvo životního prostředí dotčené země,(buď Bavorska nebo Saska nebo obou, jestliže záměrje plánován v regionu Cheb), ještě před tím, než se zji-stí příslušný správní úřad.

Dále jsou kontaktní body pro oznámení každéstrany Espoo úmluvy vyjmenovány na webovýchstránkách Espoo úmluvy, viz

http://www.unece.org/env/eia/points_of_contact.htm

d) Použitelný zákon

Ustanovení § 12 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., ří-ká, že v případě pochybností, zda mezistátní posu-zování je předmětem předpisů platných na území dot-čeného státu nebo předpisů platných na území státu

původu, se postupuje podle právních předpisů plat-ných na území státu původu, pokud mezinárodnísmlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanovíjinak. To znamená, že český zákon musí být použit,jestliže Česká republika je státem původu a zákonsousedního státu musí být použit, jestliže Česká re-publika je dotčeným státem.

Může se stát, že sousední stát má rozdílná pravidlaa trvá na jejich použití. V tomto případě, pokud neexis-tuje dvoustranná smlouva upravující tento typ konfliktu,můžete použít § 12 odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb.,protože jde o "případ pochybnosti".

V tomto případě Ministerstvo životního prostředíČeské republiky, jakožto odpovědný ústřední správníúřad za Českou republiku v roli dotčeného státu, se bu-de muset dobře informovat o právních zásadách proEIA v státu původu, neboť by mělo zajistit své veřej-nosti stejné příležitosti zúčastnit se procesu, jako máveřejnost státu původu. Toto se zvláště týká doby propřipomínky a způsobu informování veřejnosti.

Naopak české Ministerstvo životního prostředí rov-něž v roli představitele České republiky jako státu pů-vodu, by si mělo být vědomo důležitosti úplných infor-mací pro dotčený stát za účelem umožnění správnímúřadům dotčeného státu použít české právní požadav-ky pro účast veřejnosti a konzultace dotčených správ-ních úřadů.

e) Konečné termíny

V mnoha případech konečné termíny mezistátníEIA stanovené státem původu nejsou dodrženy státemdotčeným. Jedním z důvodů je poštovní doprava přeshranice, která rovněž i dnes může způsobit značnézpoždění. Proto byste měli zajistit, aby konečný termínpro dotčený stát byl stanoven teprve, až tento proka-zatelně obdrží příslušné dokumenty. Za účelem zjiště-ní data příjmu byste měli zaslat dokumenty doporuče-ně nebo vyžádat si zpětně potvrzení příjmu. Jestližeznáte kompetentní osobu na druhé straně hranic, mů-žete ji požádat o zpětné potvrzení e-mailem nebo fa-xem nebo telefonicky a udělat o tom malý záznam.V každém případě byste si to měli zapsat.

Mnohem jednoduší je předávání e-mailem. Všech-ny dokumenty, které máte k disposici v elektronické po-době ( jako oznamovací dopis a oznámení podle § 6zákona č. 100/2001 Sb.), mohou být předány tímtozpůsobem alespoň dodatečně. To může proces mezi-státní EIA značně urychlit.

V každém případě je velmi prospěšné konzultovatpříslušný správní úřad dotčeného státu před navrže-ním časového rozvrhu pro mezistátní postup s cílemvyhnout se nedorozuměním a porozumět okolnostemv dotčeném státě. Toto je předpokladem pro zefektiv-nění celého procesu.

f) Překlad

Jestliže dokumenty poslané dotčenému státu ne-jsou přeloženy do jazyka dotčeného státu, bude

II

příloha EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

III

v mnoha případech velmi složité pro dotčený stát za-slat své stanovisko státu původu do konečného termí-nu stanoveného státem původu. Podle zákonač. 100/2001 Sb., stanovisko zaslané po konečném ter-mínu nemusí být vzato v úvahu českým příslušnýmúřadem (viz § 6 odst. 4 pro oznámení, § 8 odst. 3 prodokumentaci a § 9 odst. 8 pro posudek). Pokud všakstanovisko dotčeného státu není vzato v úvahu v pro-cesu EIA, může to způsobit značné politické potíže.Proto je důležité, aby všechny vybrané dokumenty by-ly přeloženy do jazyka dotčeného státu.

V každém případě MŽP by mělo objasnit oznamo-vateli, že je v jeho vlastním zájmu zajistit dobrý překladširokého rozsahu dokumentů. Všechny nepřeloženédokumenty otevírají prostor pro nedorozumění a pode-zření ze strany veřejnosti dotčeného státu. Jestliže ne-jsou předány překlady, dotčený stát by musel zajistitpřeklad sám a rozhodnout, které části dokumentacevybrat pro překlad. To je nejenom časově náročné, aletaké ani oznamovatel, ani stát původu nemají žádnývliv na kvalitu překladu. Zatížit dotčený stát náklady napřeklad navíc nevyhovuje zásadě "znečišťovatel platí".

Bohužel ani zákon č. 100/2001 Sb., ani EIA Směr-nice a rovněž ani Úmluva Espoo neobsahují žádnépravidlo pro otázky: Co má být přeloženo? Kdo musízajistit překlad? Kdo nese náklady? § 18 odst. 2 záko-na č. 100/2001 Sb., pouze zmiňuje, že náklady spoje-né s překladem dokumentace a posudku musí néstoznamovatel.

Co je potřeba přeložit?

– Dopis na vyrozumění by měl být poslán v jazykudotčeného státu nebo alespoň v angličtině (viz for-mát oznámení na UN ECE webových stránkách,který je v anglickém jazyku).

– Dokumenty předané oznamovatelem (oznámenípodle § 6 zákona č. 100/2001 Sb., dokumentace,žádosti o povolení k realizaci záměru), pokud popi-sují záměr všeobecným způsobem a možné mezi-státní vlivy, by měly být přeloženy do jazyka dotče-ného státu.

– Posudky a zápisy z veřejného projednávánía z ostatních setkání by měly být přeloženy, pokudse týkají možných mezistátních vlivů.

– Dokumenty vydané příslušnými správními úřady(např. stanovisko EIA, rozhodnutí povolovacích ří-zení) by měly být přeloženy následovně: celé sta-novisko, u povolujících rozhodnutí celý výrok a odů-vodnění jenom v těch částech, které se týkají kon-krétních mezistátních vlivů.

– Stát původu by měl rovněž umožnit veřejnosti dot-čeného státu se zúčastnit veřejného projednávánía zajistit tlumočnickou službu.

Kdo má zajistit překlad?

Překlad svých vlastních dokumentů by mělzajistit oznamovatel, ostatní dokumenty a tlumo-

čení na veřejném projednávání by mělo zajistitMŽP.

Kdo ponese náklady?

Na tuto otázku dává jasný návod § 18 odst. 2 záko-na č. 100/2001 Sb. (viz shora uvedené). Všechny ná-klady, které nenese oznamovatel, musí hradit MŽP.

Pro zefektivnění procesu může být účelné, když dotčený stát připraví (přeložený) souhrn obdrženýchpřipomínek veřejnosti. Předpokládá se, že dotčenýstát musí být připraven na to, že shromáždí připomín-ky veřejnosti pro stát původu. To může být použitelnérovněž pro stát dotčený, aby byl informován o přístupusvé vlastní veřejnosti k záměru.

g) Účast veřejnosti a účast správních úřadů

Státy, kterých se to týká, musí zajistit, aby veřejnostdotčeného státu byla informována o záměru a mělamožnost předložit vyjádření k navrhovanému záměrua aby tato vyjádření byla předána příslušnému úřadustátu původu.

Jak stát původu tak dotčený stát musí zajistit, abymožnost poskytnutá veřejnosti dotčeného státu bylastejná jako možnost poskytnutá veřejnosti státu půvo-du.To znamená, že dotčený stát může použít svá vlast-ní pravidla pro informování své veřejnosti, která jsouobyčejně dobře známá a běžná na jeho území, pokudvšak tato jsou rovnocenná těm, která používá stát pů-vodu.

Jako příklad nerovnocenných požadavků je možnouvést kratší lhůtu pro připomínky veřejnosti (na příklad6 týdnů v státě původu a jenom 3 týdny v dotčenémstátě).

Jestliže se v EIA procesu koná veřejné projedná-vání, je vhodné dát veřejnosti dotčeného státu příleži-tost se ho zúčastnit a vyjádřit se stejným způsobem ja-ko veřejnost státu původu. Příslušný úřad pro EIA byměl – ve spolupráci s dotčeným státem – zajistit tlu-močení.

Může být rovněž vhodné zorganizovat veřejné pro-jednání na území dotčeného státu (zvláště, když veřej-nost dotčeného státu bude mít pravděpodobně zájemo speciální otázky, které nebudou základním předmě-tem vnitrostátního projednávání). V tomto případě oběstrany budou muset úzce spolupracovat při organizo-vání projednávání a úhradě nákladů.

Pro zajištění rovnocennosti musí oba státy udržo-vat dobrou informovanost o procedurálních poža-davcích na účast veřejnosti druhého státu. Je povin-ností státu původu spolupracovat v tomto směru s dot-čeným státem.

Jak již bylo řečeno v bodě f), může být pro zvýšeníefektivity procesu užitečné, aby dotčený stát shro-máždil připomínky od veřejnosti a připravil (přeložený)souhrn obdržených připomínek od veřejnosti.

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1 příloha

IV

Nicméně může být také užitečné, když občané dot-čeného státu zašlou svá vyjádření přímo příslušnémuúřadu státu původu, aby hájili svá práva. V Německunapříklad může občan podat soudní žalobu proti zá-měru pouze v případě, že předložil (negativní) vyjádře-ní v průběhu procesu EIA. Je vhodné veřejnost o tako-vých omezeních předem informovat.

Záleží na dotčeném státě, zda bude informovatvlastní správní úřady, kterých se pravděpodobněz důvodů jejich specifických environmentálníchodpovědností záměr týká, a dá jim příležitost vyjádřitsvůj názor na záměr a dodané dokumenty.

h) Konzultace

§ 13 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., zajišťuje kon-zultace s dotčeným státem po obdržení EIA dokumen-tace. Konzultace by měly probíhat:

– na každé administrativní a politické úrovni v soula-du s charakterem a politickou důležitostí záměru(nízká úroveň – mezi experty obou států, nebo vy-soká úroveň – mezi vyššími představiteli ústředníchsprávních úřadů nebo také mezi politiky)

– kdykoli jsou konzultace považovány jednou stranouza nutné

– do doby vydání rozhodnutí o povolení k realizaci zá-měru a rovněž v poprojektovém období

Je důležité zdůraznit, že hlavní zájem dotčené stra-ny a nejdůležitější účel konzultací nespočívá pouzev dosažení dobrého řešení v rámci postupu EIA, alev ovlivnění konečného rozhodnutí a jeho závaznýchopatření. Z těchto důvodů může být také potřebné pro-vádět konzultace za účasti správních úřadů přísluš-ných pro následné povolovací řízení k realizaci zámě-ru. Proto může být potřebné organizovat konzultacei po vydání stanoviska EIA.

Článek 6 odst. 3 Espoo úmluvy požaduje navíc,aby konzultace byly prováděny rovněž po koneč-ném rozhodnutí v případě dodatečných informacío významných mezistátních vlivech navrhované čin-nosti, které v době rozhodnutí nebyly k dispozici a kte-ré by mohly podstatně ovlivnit rozhodnutí, a aby byly ty-to zpřístupněny straně, které se to týká, než začne prá-ce na činnosti.

V případech, kdy nastanou komplikace, je důležitésouhlasit s rozumným časovým rozvrhem pro kon-zultace (kolik setkání bude potřeba a k jakému účelu,co by mělo být výsledkem každého setkání atd.).

i) Konečné rozhodnutí

Nejenom stanovisko EIA, ale zvláště rozhodnutío povolení realizace záměru v dalších povolovacíchřízeních musí vzít v úvahu připomínky a námitky dot-čeného státu, jeho veřejnosti a správních úřadů a vý-sledky konzultací s dotčeným státem. To znamená, žejestliže dovolí tato rozhodnutí, aby záměr pokračoval,

musí obsahovat velmi konkrétní opatření pro zamezenínebo zmírnění nepříznivých mezistátních vlivů. Musí sevypořádat s připomínkami a námitkami a dát jasné in-formace, jakým způsobem tyto ovlivnily rozhodnutí.

Stanovisko EIA a všechna konečná rozhodnutípodle zvláštních právních předpisů (např. stavební zá-kon, vodní zákon, horní zákon), musí být předána dot-čenému státu okamžitě po jejich vydání. Toto se týkátaké rozhodnutí o odvoláních a soudních rozhodnutích,která jsou důležitá pro realizaci záměru.

j) Poprojektová analýza

Článek 7 Úmluvy Espoo stanovuje opatření propoprojektové analýzy, pokud stát, kterého se to týká,s tím souhlasí.

Pro určité druhy záměrů může být možnost po-projektových analýz a monitorovacího programurozhodující a pro dotčený stát rovněž více důležitá,než samotné povolení k realizaci záměru. Může tobýt "otvírač dveří" pro záměr a brzda zásadní oposi-ce proti činnosti. Stát původu by měl být proto velmivstřícný, pokud jde o monitorování, poprojektovéanalýzy a poskytnutí možnosti, aby dotčený stát setohoto účastnil.

k) Společné záměry

Zvláštní situace vznikne, jestliže záměr je pláno-ván ve dvou nebo více sousedních státech a můžemít vliv na všechna území. V tomto případě jsou ty-to státy v roli státu původu a současně dotčené-ho státu (např. mezistátní dálnice). Další text se tý-ká pouze dvoustranných společných záměrů.

Ve většině případů je užitečná maximální koor-dinace národních EIA postupů, protože jedna částzáměru nemůže existovat bez druhé. Tak může sta-novení dopravních tras v jednom státě záviset na vli-vech záměru na vysoce chráněné území v jinémstátě.

Oznamovatel(é), často státní nebo státem řízenéspolečnosti, by měl(i) připravit společná zjišťovacířízení a souhrnné dokumenty jakož i obsáhloudokumentaci o vlivu na životní prostředí, včetněobecně platných norem pro hodnocení vlivu na ži-votní prostředí, ochraně životního prostředí a o opat-řeních pro zmírnění negativních vlivů. Tyto materiályby mohly být otevřeny pro nahlédnutí veřejnosti vestejné době a obou jazycích, takže není potřebaspeciálních materiálů pro mezistátní EIA.

Rovněž posudky vypracované experty určenýmisprávními úřady pro EIA by mohly být připravenyspolečně experty obou stran (např. na pravidelnýchspolečných setkáních), zatímco správní rozhodnutíučiněná oběma stranami podle jejich legislativy ne-mohou být společnými rozhodnutími, nicméně byměl být zajištěn srovnatelný standard na obou stra-nách hranice.

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

9

Východiska a mezinárodní kontext IRZDůvodů pro budování registrů úniků a přenosů

znečišťování (Pollutant Release and Transfer Register– PRTR) je mnoho. Státy potřebují relevantní a věro-hodná data o znečištění životního prostředí k formula-ci environmentálních politik (sledování znečištění, pl-nění mezinárodních závazků v oblasti znečištění, lo-kální politiky). Vysoce strukturované registry přinášejízásadní prospěch veřejnosti, která získává jinak obtíž-ně dostupné údaje. Veřejná kontrola působí na odpo-vědnější ekologické chování jednotlivých podniků. Prů-myslovým a zemědělským zařízením slouží data z re-gistru jako nástroj ekologického řízení (úspory látek,zavádění nových technologií), případně jako srovná-vací kritérium.

Tvorba registrů úniků a přenosů znečišťujících lá-tek se stala předmětem mnoha mezinárodních doku-mentů. Na konferenci v Riu de Janeiru v roce 1992 při-jatá Agenda 21 vyzývá jednotlivé země, aby snížilya omezily své úniky do životního prostředí a monitoro-valy svůj pokrok v této oblasti. Zároveň se v deklara-ci z Ria objevuje obhajoba nároku veřejnosti mít k dis-pozici informace o únicích (right to know).

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj(OECD) publikovala v roce 1996 manuál pro vlády(Pollutant Release and Transfer Registers. A Tool forEnvironmental Policy and Sustainable Development.Guidance Manual for Government), které se rozhodlyzavést registry úniků a přenosů znečištění jako nástrojk monitorování tohoto snižování.V ten samý rok OECDpřijala doporučení k implementaci registrů únikůa přenosů znečišťujících látek (C(96)41/Final). V ro-ce 1996 přijala Evropská unie směrnici o IPPC, kterápožaduje ohlašování emisí a zdrojů, které je způsobu-jí. Rozhodnutím Evropské komise (2000/479/EC) bylv roce 2000 založen Evropský registr emisí znečišťují-cích látek (EPER). V Aarhuské úmluvě (Aarhus,1998) se všechny smluvní státy zavázaly veřejně šířitúdaje o emisích a využívat PRTR jako nástroj ke sle-dování pokroku v environmentálních přístupech. Ná-sledně 36 států a Evropská unie podepsaly Protokolo registrech úniků a přenosů znečišťujících látek(Kyjev, 2003). Protokol obsahuje již parametry, které byměly systémy PRTR splňovat. Evropská komise na za-čátku října 2004 schválila návrh na zřízení Evropské-ho registru úniků a přenosů znečišťujících látek

(tzv. E-PRTR), který nahradí EPER. Zároveň doporuči-la Radě ratifikovat Protokol o PRTR.

Česká republika se vstupem do Evropské unie, ra-tifikací Aarhuské úmluvy a podpisem Protokolu PRTRzavázala plnit povinnosti, které z těchto mezinárodnízávazků vyplývají. V roce 2003 byl proto přijat zákonč. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezováníznečištění a integrovaném registru znečišťování. Zá-kon má za cíl kromě implementace směrnice o inte-grované prevenci (96/61/EC) zřídit integrovaný registrznečišťování životního prostředí (dále jen integrovanýregistr znečišťování – IRZ). Následující text charak-terizuje stav implementace IRZ v České republice.

Koncepce integrovaného registru znečišťování

Zákon o integrované prevenci vytváří nový zvláštnínástroj, jehož základním smyslem je zajištění exi-stence veřejně přístupného informačního systé-mu, v němž bude možné získat data týkající se pří-padného negativního vlivu zařízení na životní prostře-dí. Tímto nástrojem je integrovaný registr znečišťování(IRZ), který zákon definuje jako „databázi údajů o vy-braných látkách, jejich přenosech a emisích" (viz § 2 písm. i) zákona o integrované prevenci). Z technic-ko-organizačního hlediska je IRZ připravován jakosoučást Jednotného informačního systému o ži-votním prostředí (JISŽP).

Význam tohoto registru je zřejmý a plně odpovídáprincipu práva na informace o životním prostředí, po-tažmo právu na účast veřejnosti ve věcech týkajícíchse životního prostředí. Ochranu životního prostředíje nutno brát jako veřejný zájem (samotné životníprostředí je označováno za veřejný statek) a v tomtoohledu je nezbytné zajistit, aby každý měl přístup k in-formacím, které vypovídají o tom, k jakému ohrožová-ní a poškozování životního prostředí dochází nebo mů-že docházet, jaký vliv na životní prostředí má nebomůže mít příslušná realizovaná činnost. Data v IRZbudou zcela jasně spojena s konkrétním podnikema vypouštěnou látkou, což naznačuje další širokémožnosti využití nového registru.

V návaznosti na princip práva na informace je integrovaný registr znečišťování také jednou z cest,kterou je možné prakticky zajistit působení základníchprincipů integrované prevence vůbec. Jedná se ze-

Implementace integrovaného registru znečišťování v České republice

Ing. Jan Maršák

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

10

jména o trvale udržitelný rozvoj, vysokou úroveňochrany životního prostředí, princip prevence, integra-ce aj.

Integrovaný registr znečišťování naplňuje požadav-ky Evropského registru emisí znečišťujících látek(EPER) podle Rozhodnutí 479/2000 ES, které musíčlenské státy EU plnit. Zároveň je v souladu s Proto-kolem o registrech úniků a přenosů znečišťujících lá-tek (Protokol o PRTR).

Pro sféru povinných osob bude mít fungování inte-grovaného registru znečišťování rovněž značné příno-sy. Vede zejména k hledání úspor ve výrobách, pří-padně k nahrazování některých látek méně škodlivý-mi. Vzhledem k zavádění úspornějších technologiímůže vést i ke zvyšování konkurenceschopnosti.V ne-poslední řadě bude díky ustanovením zákona o inte-grované prevenci možné dosáhnout snížení administ-rativní zátěže ohlašovatelů a zefektivnění toku ohlašo-vaných dat mezi ohlašovatelem a subjekty státnísprávy. Přínosem pro uživatele registrované látky bu-de zejména skutečnost, že ohlašovací systém jimusnadní plnění ohlašovacích povinností.

Cíle zavedení integrovaného registru znečišťování

Zavedením integrovaného registru znečišťovánív České republice bude vytvořený stav, kdy:

– stát má v každém okamžiku k dispozici relevantnía věrohodné informace o znečišťování životního pro-středí, přičemž tyto informace jsou k dispozici jak veformě pro rozhodování (například pro umístění dozprávy o životním prostředí), tak pro vzdělávání,

– odborná i široká veřejnost má k dispozici snadnodostupné věrohodné informace o znečišťování ži-votního prostředí,

– ohlašovací povinnosti mohou povinné subjekty pl-nit efektivně, jednoduše a transparentně,

– povinné subjekty nemusejí zkoumat, jak a komumají zaslat své hlášení, protože ohlašovací povin-nost ve všech složkách znečišťování životního pro-středí splní na jediném místě,

– cíle MŽP v oblasti integrované prevence jsou do-sahovány rychleji a s vynaložením menšího úsilí,

– data z IRZ slouží ke splnění povinnosti České re-publiky jako členského státu Evropské unie ohla-šovat údaje o znečištění do EPER a následně doE-PRTR.

Právní předpisy k integrovanému registru znečišťování

Integrovaný registr znečišťování zakládá zákon o in-tegrované prevenci (Hlava III zákona). Legislativním

aktem, který problematiku integrovaného registru zne-čišťování upravuje, je nařízení vlády č. 368/2003 Sb.,o integrovaném registru znečišťování.

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované pre-venci– definuje základní pojmy (integrovaný registr zne-

čišťování životního prostředí, uživatel registrovanélátky),

– zřizuje IRZ,

– vymezuje ohlašovací povinnosti,

– ukládá povinnost vést evidenci údajů nezbytnýchpro splnění ohlašovací povinnosti,

– upřesňuje způsob zveřejňování z IRZ.

Nařízení vlády č. 368/2003 Sb., o integrovaném registru znečišťování: – definuje ohlašovací jednotku ("provozovnu")

a ohlašovací prahy

– stanovuje seznam ohlašovaných látek a jejichhmotnostní prahy (příloha č. 1 a 2),

– určuje způsob zjišťování a vyhodnocování ohlašo-vaných látek,

– způsob a formu ohlašování do registru,

– opatření k zajištění jednoty informačního systémuv oblasti životního prostředí.

Nařízení vlády má celkem 5 příloh:– v přílohách č. 1 a 2 k NV č. 368/2003 Sb., jsou

stanoveny seznamy látek, jejichž emise a přenosyje uživatel registrované látky povinen zjišťovat, vy-hodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohla-šovat (tzv. ohlašované látky),

– příloha č. 3 se zabývá otázkami zjišťování a vy-hodnocování ohlašovaných látek,

– příloha č. 4 obsahuje povinné údaje pro ohlašová-ní do IRZ,

– v příloze č. 5 jsou uvedeny kódy NOSE-P, kterébudou v případě ohlašování do IRZ vyplňovat pro-vozovatele zařízení podle zákona o integrovanéprevenci.

Látky ohlašované do integrovaného registru znečišťování

Přílohy č. 1 a 2 k nařízení vlády č. 368/2003Sb., tvoří seznamy látek, jejichž emise a přenosy jeuživatel registrované látky povinen zjišťovat, vy-hodnocovat a Ministerstvu životního prostředí ohla-šovat (tzv. ohlašované látky). Kromě seznamuohlašovaných látek jsou pro látky stanoveny ohla-šovací prahy.

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

11

Integrovaný registr znečišťování bude pokrývatemise (do ovzduší, vody, půdy) a přenosy (odpadnívody čištěné mimo provozovnu a odpady). Ohlašova-ným látkám jsou přiřazeny hodnoty ohlašovacích pra-hů. Pokud u látky hodnota ohlašovacího prahu neníuvedena, látka se v dané složce životního prostředínesleduje. Řada znečišťujících látek bude sledovánave všech oblastech (ovzduší, voda, půda, přenosy),neboť je nutné mít přehled o všech směrech vstuputěchto látek do životního prostředí. Zároveň je posíle-ný integrační prvek registru. Budou ohlašovány rovněžhavarijní emise (jednorázové nevýrobní emise), pokuddojde k překročení stanoveného prahu.

Od roku 2004 až do roku, ve kterém vstoupí v plat-nost a stane se pro Českou republiku závazným Pro-tokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek(Protokol o PRTR), bude ohlašováno celkem 72 látek(Příloha č. 1). Od roku následujícího po roce vstupuProtokolu o registrech úniků a přenosů znečišťujícíchlátek v platnost se počet ohlašovaných látek zvýšía dosáhne celkem 881 látek (Příloha č. 2).

Ohlašovatelé a ohlašovací povinnost dointegrovaného registru znečišťování

IRZ bude obsahovat informace od tzv. uživatelůregistrované látky. Uživatelem registrované látky jepodle zákona o integrované prevenci (§ 2 písm. l)provozovatel zařízení, jakož i jiná právnická osobanebo fyzická osoba, která provozuje technickou ne-bo technologickou jednotku, v níž je zpracovávánanebo produkována látka evidovaná v integrovanémregistru znečišťování. Pojem uživatel registrovanélátky je širším pojmem než provozovatel IPPCzařízení.

Ohlašovací povinnost do IRZ musí splnit každý,z jehož zařízení (provozovny) jsou vypouštěny do vo-dy, ovzduší, půdy či ve formě přenosů (odpadní vodya odpady) některé z látek uvedených v nařízení vládyč. 368/2003 Sb., v množství shodném nebo vyššímnež udává ohlašovací práh. Při překročení či dosaže-ní stanovených ohlašovacích prahů pro ohlašovanélátky je spuštěna povinnost ohlašovat do IRZ. Zároveňjsou spuštěny i další procesy vyplývající z ustanovenízákona o integrované prevenci a nařízení vlády o inte-grovaném registru znečišťování.

Uživatel registrované látky je povinen ohlásit Mi-nisterstvu životního prostředí údaje do IRZ do 15. února běžného roku za předchozí kalendářní rokv listinné a v elektronické podobě. Způsob zjišťovánía vyhodnocování ohlašovaných látek a způsob a for-ma ohlašování jsou stanoveny v nařízení vládyč. 368/2003 Sb. První ohlašovací povinnost uživatelé

registrované látky splní k 15. únoru 2005. Ministerstvoživotního prostředí může na žádost uživatele registro-vané látky lhůtu prodloužit, nejdéle však o 60 dní. Spl-nění podmínek pro ohlašování do IRZ sebou přinášíněkteré změny v ohlašování vybraných údajů podlezvláštních právních předpisů (viz centralizace ohlašo-vacích povinností).

Způsob a forma ohlašování údajů do in-tegrovaného registru znečišťování

Údaje požadované pro ohlašování do integrované-ho registru znečišťování jsou stanoveny v příloze č. 4k nařízení vlády č. 368/2003 Sb. Provozovatelé zaříze-ní, která jsou zařazena do přílohy č. 1 k zákonu o in-tegrované prevenci, budou povinni uvádět kódyNOSE-P. Kódy NOSE-P (Nomenclature of Sources ofEmission – Process List) pro jednotlivé kategorie zaří-zení tvoří přílohu č. 5 k nařízení vlády. Mezi další po-vinné údaje bude patřit například odvětvová klasifika-ce ekonomických činností (OKEČ). Náležitosti formu-láře pro ohlašování údajů do IRZ budou přesněspecifikovány Ministerstvem životního prostředí. Uži-vatel registrované látky ohlašuje požadované údajev elektronické podobě Ministerstvu životního prostředí.Z ohlášení v elektronické podobě se vytvoří vytištěnímlistinná podoba ohlášení, kterou je uživatel povinenzaslat MŽP.

Centralizace ohlašovacích povinnostía opatření k zajištění jednoty informačního systému v oblasti životního prostředí

Zavedení integrovaného registru znečišťování sedotkne i některých dalších ohlašovacích povinnostíuživatele registrované látky. K zajištění jednoty infor-mačního systému v oblasti životního prostředí je v na-řízení vlády o integrovaném registru znečišťování (§ 4)stanoveno ohlašovat s údaji do integrovaného registruznečišťování i další údaje z evidence v oblasti životní-ho prostředí, které je jinak uživatel registrované látkypovinen ohlašovat podle zvláštních právních předpisů(zákon o ovzduší, zákon o odpadech, vodní zákon).Uživatelé registrované látky tak budou ohlašovatúdaje požadované podle nařízení vládyč. 368/2003 Sb., a vybrané údaje podle zvláštníchprávních předpisů na jedno místo, do centrálníohlašovny, kterou zabezpečuje a spravuje MŽP,a z ní budou data distribuována subjektům pověřenýmkontrolou hlášení.

Je nutné důsledně odlišovat pojmy centrálníohlašovna a integrovaný registr znečišťování.Centrální ohlašovna je komunikačním rozhraním meziohlašovateli a subjekty určenými na základě legisla-

1 Vzhledem k poslednímu vývoji na úrovni Evropské komise bude pravděpodobně nutné rozšířit počet sledovaných látek až na celkově 92 (viz Návrh nařízeníEvropského parlamentu a Rady o založení Evropského registru úniků a přenosů znečišťujících látek –http://www.eper.cec.eu.int/eper/Documents/COM(2004)634.pdf).

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

12

tivy ke kontrole a zpracování dat. Integrovaný registr znečišťování je registr přesně specifikovaný v NV č. 368/2003 Sb. IRZ bude obsahovat informace,které vyplývají z uvedeného nařízení vlády.

Proces centralizace ohlašovacích povinnostía ohlašování přes centrální ohlašovnu se dotknevýhradně uživatelů registrované látky, kteří pře-kročí ohlašovací prahy a vznikne jim povinnostohlašovat do IRZ. Pokud nedojde k překročení či do-sažení ohlašovacích prahů, nevzniká povinnost ohlá-šení do IRZ a ohlašování přes centrální ohlašovnu sesubjektů nedotýká.

Podpora ohlašovatelů a subjektů určených ke kontrole

Šíření informací a vzděláváníIntegrovaný registr znečišťování je novým regis-

trem a jeho existence přináší nové skutečnosti pro ve-řejnost, pro ohlašovatele i pro orgány určené podle le-gislativy ke kontrole údaje o znečištění životního pro-středí. Vzhledem k těmto skutečnostem byla v rámciprojektu budování IRZ v květnu 2004 zahájena inten-zivní informační kampaň. Kampaň probíhá i v sou-časnosti a má přispět ke zvýšení informovanostivšech stran zapojených do nových procesů nastave-ných vznikem IRZ.

V rámci komunikační strategie byly definovány cí-lové skupiny, které budou oslovovány. Na straně po-tenciálních uživatelů registrované látky to jsou: asocia-ce, sdružení, komory a další organizace sdružující práv-nické a fyzické osoby (celkem byl určen okruh přibližně80 organizací). Na straně pověřených subjektů zodpo-vědných za kontrolu a další zpracování ohlašovanýchúdajů to jsou: krajské úřady, obce s rozšířenou působ-ností, provozovatelé složkových registrů, správci povo-dí, resortní organizace Ministerstva životního prostředí.

Prvním výstupem kampaně byl seznamovací do-pis se základní informací o IRZ. Následovala infor-mační brožura o IRZ, která byla připravena na oddě-lení IPPC (ve spolupráci s Agenturou integrované pre-vence). Brožura obsahuje všechny hlavní informacesouvisející s IRZ. Bylo vytištěno 10 000 ks brožury. Projejí rozšiřování byla opět zvolena cesta přes určenýokruh organizací. Brožura byla poskytnuta i odborůma oddělením životního prostředí na krajských úřadecha obcích s rozšířenou působností. Další informačníbrožura o IRZ, která byla vydána v roce 2004 měla zacílovou skupinu širokou veřejnost.Tímto způsobem sek ní dostaly v přijatelné formě informace o IRZa o možnostech veřejné participace na budování re-gistru. Nesporně významným nástrojem pro přenosinformací o IRZ se stala internetová stránka projek-tu (viz dále), která byla zřízena během června 2004(http://www.irz.cz). Stránka se stala dominantním

komunikačním kanálem celého projektu a bude využí-vána i pro samotný registr. Kromě již zmíněných "pro-duktů" se pracovníci oddělení IPPC účastnili (a účast-ní) celé řady seminářů či jednání, na kterých pre-zentují integrovaný registr znečišťování.

Na oddělení IPPC byly připraveny i dva díly rozsáh-lé Příručky pro ohlašování do IRZ, které se detailnězabývají celou problematikou nového registru i novéhoprocesu ohlašování. Jednotlivé díly manuálu jsou konci-povány tak, aby usnadnily implementaci požadavkůIRZ.Ve spolupráci s REC Česká republika se připraviladlouhodobá vzdělávací strategie pro integrovaný re-gistr znečišťování. Zahrnuje cílové skupiny a vzdělávacínástroje, kterými tyto skupiny efektivně oslovovat.

Internetové stránky IRZ – http://www.irz.cz

Všechny důležité informace o IRZ i o posunechv projektu IRZ jsou zveřejňovány na stránce projektu(www.irz.cz). Stránka byla rozdělena do následujícíchsekcí (rozdělení není konečné a bude postupně dopl-ňováno i v průběhu roku 2005):

– legislativa – nachází se zde zákon o integrovanéprevenci a nařízení vlády o integrovaném registruznečišťování,

– aktuality – informace o změnách na stránkách

– dokumenty – oficiální materiály projektu IRZ – do-kumenty jsou k dispozici ke stažení ve formátech.doc a .pdf,

– odkazy – velké množství odkazů na zahraniční re-gistry, mezinárodní organizace, úmluvy, nevládníorganizace, složkové registry v ČR,

– důležité pojmy – tabulka pojmů, které souvisejís IRZ,

– otázky a odpovědi – průběžně doplňované odpo-vědi na otázky kolem IRZ,

– kontakty – na pracovníky projektového týmu IRZ

– výsledky projektu – budou zde zveřejňoványprůběžně výsledky celého projektu IRZ

– integrovaný formulář – informace o důležitémnástroji v rámci celého projektu IRZ

– HELPDESK – služba pro kontakt a pomoc v otáz-kách IRZ – služba je provozována ve spolupráciMŽP a oddělení IRZ/CO.

Na těchto stránkách budou do 30. 9. 2005 zveřej-něny výsledky prvního ohlašování do IRZ za rok 2004.

Ing. Jan Maršák,pověřený vedením oddělení IPPC,

odbor posuzování vlivů na životní prostředía IPPC MŽP

e-mail: jan.marsak@env.cz

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

13

Projekt byl zahájen v srpnu 2003 jako společnýprojekt partnerů z České republiky, Nizozemí a Vel-ké Británie a byl zaměřen na posílení existujících ka-pacit pro praktickou implementaci směrnice EU96/61/EC o Integrované prevenci a omezování zne-čištění (IPPC) s tím, že navazoval na předchozí pro-jekty Phare Twinning 2000 „Implementační strukturypro IPPC a registr IRZ“ a Phare Twinning Light2001 „Posílení aplikace Direktivy 96/61/ECo IPPC“ zabývající se problematikou integrovanéprevence. Zahraniční partneři byli v projektu zastou-peni společností DCMR z regionu Jižní Holandsko,Infomil z Nizozemí, Provincií Jižní Holandskoa Agenturou pro životní prostředí z Velké Británie.Projekt byl určen zejména pro instituce státní sprá-vy zodpovědné za implementaci směrnice o IPPC tj.Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady a dal-ší účastníky povolovacího procesu (Agenturu inte-grované prevence, Českou inspekci životního pro-středí a krajské hygienické stanice), financovánz prostředků EU ve výši 550 000 eur a trval dvanáctměsíců.

Pracovní balík č. 1V první fázi projektu byla posouzena návaznost

na výstupy a znalosti získané v předchozích projek-tech. Dále bylo cílem této části projektu vytvořeníkontaktů s institucemi do něj zapojenými v rámciokružní cesty po České republice a téma výměny in-formací o IPPC s kanceláří v Seville.

Pracovní balík č. 2Další pracovní balík se zabýval vytvořením příru-

ček pro integrované povolování a studijní cestou doHolandska. Příručky, respektive doporučení ze stranypartnerů projektu k danému tématu, se týkaly napří-klad tématu aplikace směrnic EU o velkých spalova-cích zařízeních a o těkavých organických látkáchv rámci povolování IPPC zařízení, zahrnutí EIAa EMS do povolovacího procesu, dále posouzení po-platkového schématu pro IPPC, obsahovaly příručkuk revizi vydaných IPPC povolení, příručku k posuzo-vání přeshraničních vlivů a zveřejnění výstupů z Pha-re projektů zaměřených na IPPC na internetu.

Příručka k přeshraničním vlivůmTéma přeshraničních vlivů je důležité pro Českou

republiku, protože sousedí se 4 členskými státy EU.

Tato příručka obsahuje informace o požadavcích narozptylové modelování, které je používáno při po-souzení existence přeshraničních vlivů. Protože senakonec jakékoliv emise do ovzduší v České repub-lice dostanou do jiného členského státu, musí býtrozhodnuto, jak velké procento příspěvku k standar-du kvality ovzduší z hodnoceného zdroje se pova-žuje za dostatečně významné, aby bylo považovánoza přeshraniční znečištění. V příručce je poskytnutnávod k množství, které by bylo vhodné používata dostupné informace o standardech kvality ovzdu-ší. Pokud více znečišťovatelů způsobí určité dopady,bude rovněž velmi důležité vyhodnotit, jaké procen-to existujícího znečištění je způsobeno daným zne-čišťovatelem.

Návrh kritérií pro revizi (kontrolu) povolení

Příprava strategie a návodů, jak a kdy provádětkontroly povolení dle § 18 zákona č. 76/2002 Sb.,o integrované prevenci, byla jedním z výstupů pro-jektu. Na základě interaktivního semináře, na kte-rém byly prezentovány a zkoumány názory úřadůstátní správy, experti projektu navrhli strategii pro re-vizi povolení a příručku, jak revizi provádět.

Během semináře se úřady státní správy shodly,že harmonogram pro revizi je potřebný a že bykontroly měly začít v roce 2009. Harmonogram byměl být připraven centrálně s možností úprav jed-notlivými kraji na základě aktuální vytíženosti jed-notlivých krajských úřadů a počtu zařízení v jedno-tlivých kategoriích s důsledkem, že některé revizeproběhnou dříve než před maximálním 8letým ter-mínem.

Komunikace mezi kraji s centrální koordinacía podporou jednotného přístupu bude stěžejní přizajišťování, aby revize (kontroly) povolení byly pro-váděny efektivně a účinně. Dále bude třeba při revi-zích a stanovení jejich harmonogramu brát v úvahuzměny v BREFech a změny v legislativě.

Vyhodnocení efektivnosti poplatkovéhosystému v rámci IPPC

Informace k uskutečnění revize efektivnosti po-platkového systému v rámci integrovaného povo-lování v České republice (jak je stanoven v záko-ně o integrované prevenci) se týkaly příjmů z po-

Projekt Phare Twinning 2002„Posílení implementace IPPC v České republice“

Ing. Zdeňka Volná

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

14

volování (poplatek za podání žádosti) a nákladůspojených s povolováním (zaměstnanci, školení,management, provozní náklady atp.). Protože bylyk dispozici jen omezené informace o nákladech naintegrované povolování, bylo nutné zjednodušitzdroje požadovaných dat a přístup k finančnímumodelování. Z daného modelu bylo zjištěno, žeodhadované náklady na vydání jednoho integrova-ného povolení představují v současnosti částkukolem 90 000 Kč. Tato částka však nezahrnuje ná-klady na kontrolu (inspekci) integrovaných povole-ní.

Zpráva k poplatkovým systémům zahrnuje 5 dílů:

1. Hlavní přehled principů stanovování poplatkůa systém zpoplatnění v České republice, včetněodhadu možných úrovní poplatků pro odlišnésystémy v České republice

2. Výpočtový program v Excelu, jehož model je za-ložen na rozdělení zařízení podle kategorií v pří-loze č. 1 zákona o integrované prevenci a návrhzměny poplatků založený na poplatkových mo-delech popsaných v Díle 1

3. Popis poplatkového systému založeného nakomponentech

4. Popis poplatkového systému založeného na rizi-ku

5. Pracovní příklady

Studijní cesta do provincie Jižní Holandsko seuskutečnila v prosinci roku 2003 a byla zaměřenana návštěvu IPPC zařízení v přístavu Rotterdam.Poskytla 19 českým zástupcům příležitost srovnatjejich praktické zkušenosti s praxí v Nizozemí.Během cesty účastníci navštívili příslušné úřady nacentrální i regionální úrovni a byla zorganizovánai návštěva řady odlišných průmyslových podnikůs komplexními problémy v oblasti životního prostře-dí i v integrovaném povolování. Zařízení byla vybrá-na tak, aby se zdůraznily problémy, které se mohouobjevit během reálného povolování a pro které bylojiž řešení zpracováno částečně nebo úplně. Zámě-rem bylo demonstrovat, že i v Nizozemí stále ještěprobíhají diskuse, jak systém pracuje, jaké technikyreprezentují BAT a jaké náklady mohou být považo-vány za nadměrné.

Navštívená zařízení zahrnovala:

a. zařízení na skladování chemikálií

b. spalovnu odpadů

c. rafinerii ropy

d. elektrárnu, která spoluspaluje odpady

Pracovní balík č. 3Náplní této části projektu byla příprava a realiza-

ce školení určeného pro zástupce státní správy za-bývajících se integrovaným povolováním. V první fá-zi projektu byli osloveni tito zástupci, aby vyjádřilisvůj názor na potřeby školení v oblasti IPPC. Na zá-kladě zjištěných požadavků byly následně stanove-ny cíle školení a vytvořena metodika školení. Bylynaplánovány celkem 3 školící moduly, z nichž každýtrval 4 dny. Náplní jednotlivých modulů byla násle-dující témata:

Modul 1

První modul byl zaměřen na strategie a postupy,které jsou nejdůležitější pro integrované povolování.Speciálně se účastníci věnovali směrnici o velkýchspalovacích zařízeních, přeshraničním vlivům, otáz-kám monitoringu emisí a životního prostředí, roli roz-ličných státních úřadů v rámci procesu integrované-ho povolování a definici hranice zařízení.

Modul 2

Tento modul byl zaměřen na interaktivní práci veskupinách za použití BREFů na velkoobjemové or-ganické látky, velká spalovací zařízení, neželeznékovy a výrobu cementu včetně zpracování odpadůspalováním. Kromě práce s BAT a BREFy se exper-ti zabývali tématy standardu kvality životního pro-středí v integrovaném povolování a energetickéúčinnosti.

Během druhého dne pracovních seminářů účast-níci školení navrhli podmínky pro povolení velkéhospalovacího zařízení a cementárny používající odpa-dy na základě nejlepších dostupných technik, kterévybrali předchozí den.

Modul 3

Obsahem tohoto modulu bylo téma komunikace,technik vyjednávání, vymahatelné podmínky, ekono-mické dopady.

Metodika školení byla zaměřena na interaktivnípráci ve skupinách při využití příkladů z integrova-ného povolování ve Velké Británii, Nizozemí a Čes-ké republice. Školení zahrnovalo úvodní krátkou pre-zentaci experta na dané téma následovanou skupi-novým cvičením jako praktickou ilustrací aplikacepřednášky. Byl zde také dostatek příležitostí pro dis-kusi s ostatními delegáty a experty k otázkám povo-lování a souvisejícím problémům během i po cviče-ních.

Pracovní balík č. 4Dále se projekt zabýval pilotním, respektive reál-

ným, povolováním zařízení kategorie 1.1 dle přílo-hy č. 1 zákona o integrované prevenci, tj. velkého

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

15

spalovacího zařízení s jmenovitým příkonem nad 50 MW. Pro tento účel bylo vybráno zařízení společ-nosti ČEZ, a.s. – Elektrárny Prunéřov. Všichni účast-níci této části projektu (zahraniční partneři, Agentu-ra integrované prevence, zástupci krajského úřadu,Elektráren Prunéřov, ČIŽP a MŽP) se podíleli na pří-pravě žádosti a připomínkovali veškeré dokumentypřed i během reálného povolovacího řízení. Důleži-tými tématy diskusí v době přípravy žádosti byla de-finice zařízení a možnost přeshraničních vlivů zaří-zení. Žádost o integrované povolení pro ElektrárnyPrunéřov byla podána na Krajský úřad Ústeckéhokraje 7. 4. 2004. Integrované povolení pro toto zaří-zení bylo Krajským úřadem Ústeckého kraje vydánodne 7. 9. 2004.

ZávěrVšechny výstupy z projektu, jak v anglické, tak

v české verzi jsou k dispozici na webové stránceprojektu http://sharepoint.infomil.nl/eu/czech/IPPC/.Poděkování patří všem, kteří se aktivně zapojili doseminářů, školení a ostatních aktivit projektu a tímumožnili jeho zdárný průběh.

Ing. Zdeňka Volná, oddělení IPPC,odbor posuzování vlivů na životní prostředí

a IPPC, MŽP ČR

Ve dnech 19.4. – 20. 4. 2005 se bude v Ostravěv hotelu Atom konat 5. ročník konference SEA/EIA2005. Konference bude zaměřena na výměnu zku-šeností s platnou EIA legislativou, na diskusi k me-todice i praxi EIA/SEA posuzování na národní i regi-onální úrovni a na nové trendy v procesech EIA/SEApo vstupu do EU. Konferenci pořádá Regionální

centrum EIA s.r.o. Ostrava. Bližší informace o orga-nizaci konference na e-mailové adrese moravcikova@receia.cz, nebo na tel. 5960114040,737939481

Redakce

Konference SEA/EIA 2005

Ministerstvo životního prostředí vydalo v listopadu2004 v rámci budování integrovaného registru znečišťo-vání(IRZ) první díl příručky pro ohlašování do IRZ. Pří-ručka obsahuje veškeré důležité informace vztahující sek IRZ a umožní všem zainteresovaným subjektům získatorientaci v řešené problematice. Je členěna do 7 kapi-tol(obecné informace, integrovaný registr zněčišťování,

centralizace ohlašovacích povinností, otázky a odpovědi,legislativa, důležité pojmy a přílohy). Přílohu příručkytvoří nařízení vlády č. 368/2003 Sb, o integrovaném re-gistru znečišťování. Elektronická verze příručky(ve for-mátu pdf) je dostupná i na www.irz.cz.

Zdroj: MŽP

První díl příručky pro ohlašování do IRZ

EIA - IPPC - SEA - 2005 č. 1

16

EIA – IPPC – SEA – vydává MŽP ve spolupráci s Centrem EIA při Českém ekologickém ústavu. • Redakce Mgr. Naděžda Bilincová, ČEÚ , Kodaňská 10, 10 010 Praha 10 – Vršovice, tel.267 22 52 88, • Administrace a objednávky: SEVT a. s., Pekařova 4, 18 106 Praha 8 – Bohnice, 283 0 90 354 (52 ),

fax. 233 543 918, e-mail sevt@sevt.cz., www.sevt.cz • ISSN – tištěná verze. 1211-7296 • MK ČR E 7678.• Předplatné měsíčníku Věstník a Zpravodaj MŽP s čtvrtletníkem EIA • IPPC • SEA pro rok 2005 je 750,- Kč.• Sazba: Litostudio.cz. Tisk PeMa. Otištěné příspěvky nemusí vždy vyjadřovat stanovisko MŽP.