Romský hlas – čtRnáctideník Romů v české Republice Ročník 17 • číslo 8 • vyšlo 29. čeRvna 2015

15,–Kč

bRno – Za tři měsíce už třetí sta-rosta v brněnské městské části Br-no-sever. Tentokrát už vítěz voleb, kterým se stal Spolek občanů Les-ná (SOL), Martin Maleček. Nyní vytvořili koalici s ČSSD a KDU--ČSL. Byla odvolána dřívější sta-rostka Barbora Maťáková (ANO) a zůstává jen členkou zastupitel-stva, ANO je nyní v opozici. Dří-vější člen rady Ing. Rostislav Hakl (ČSSD) se nyní stává místostaros-tou. Místostarostkou se stává Ing. Kateřina Kalinová (ČSSD) a Ing. Petr Hladík (KDU-ČSL). Uff, ta-kové zemětřesení!

bRatislava – Půl milionu Romů na Slovensku dělá z této země Evropské unie zemi s největ-ší koncentrací Romů na světě. Po-díl Romů tu činí 10 % z celkového počtu obyvatel. Zdejší romské osa-dy na východě země nemají ve svě-tě konkurenci, v tom negativním slova smyslu. Říká se, že je to ča-sovaná bomba.

zprávy

Pokračování na str. 4

Pokračování na str. 6

Jsme důstojní lidé a chceme důstojně bydlet

Pan Štefan Horváth se každé ráno spolu se svou ženou Irenou probou-zí do smutné reality domu na ulici Cejl 75, v němž oba bydlí již přes padesát let. Kdysi přátelské soužití s Čechy a Romy, kteří dům v minu-lém století obývali, se obrátilo v ži-voření v neúnosných podmínkách polorozpadlého nebezpečného cih-lového monstra. Všichni obyvatelé domu kromě pana Horvátha a jeho ženy již dostali obstojné bydle-ní. Sympatický čiperný sedmde-sátník Štefan Horváth v minulosti pracoval dvanáct let v brněnských Teplárnách, poté byl řidičem z po-volání. Nyní mu hrozí soudní vy-

stěhování bez náhrady bytu. Jeho důchod dohromady s důchodem jeho ženy tvoří deset tisíc korun. Za bydlení Horváthovi platili i přes osm tisíc. Penále, které rodina musí zaplatit za neúplatu několika mě-síců, již přesahují tří sta tisíc ko-run. Redakce Romano hangos na-vštívila byt rodiny Horváthových v srdci města Brna a považuje stav prostoru, ve kterém tito lidé bydlí, za neúnosný a dehonestující. Spo-lu s manželi Horváthovými žádá-me o co nejrychlejší vyřízení je-jich požadavku na důstojný sociální byt v Brně.

z obsahutéma čísla: kriminalita, drogy, prostituce…

strana 2–3, 5

ostrava má plán pro řešení sociálních problémů

strana 6

neonacisté řádili v bratislavě – zadrženo i 60 čechůslovenská policie v souvislosti se sobotní demonstrací proti přílivu imigrantů do evropy, kterou pro-vázely výtržnosti, mimo jiné za-držela 60 českých občanů. v dis-kusní relaci hlavního televizního kanálu veřejnoprávní rozhlasové a televizní stanice Rtvs to řekl slovenský ministr vnitra Robert kaliňák. policie čtk sdělila, že 41 čechů je podezřelých z trest-ného činu výtržnictví. slovenští policisté podle dřívějších infor-mací dohromady předvedli na služebny kolem 140 osob. u něko-lika účastníků protestu policisté našli atrapy výbušnin a takzvané chladné zbraně, mezi které pat-ří například nože. dva policisté byli zasaženi z davu slzným ply-nem, podezřelého z útoku poli-cie zadržela.

Na demonstraci do centra Brati-slavy přišlo v sobotu několik tisíc lidí. Jinou akci v centru slovenské metropole proti nesnášenlivosti

podpořilo mnohem méně demon-strantů.

Část protiimigračních demon-strantů se sešla u hlavního nádraží, odkud se v doprovodu policistů včetně těžkooděnců vydala na po-chod na místo hlavního shromáž-dění. Když lidé procházeli kolem sídla slovenského prezidenta, kde byly asi dvě stovky účastníků de-monstrace proti nesnášenlivosti, někteří účastníci pochodu začali házet do davu svých odpůrců plas-tové láhve, plechovky či světlice. Oba davy pokřikovaly různá hesla, jejich přímému střetu ale policisté zabránili.

kotleba provokativně: přeji vám vydařený bílý denNa pódiu se během protiimigrant-ské demonstrace vystřídali zejména lídři ultranacionalistů a krajní pra-vice. Největší potlesk sklidil ban-

skobystrický župan Marian Kot-leba, který tak jako ostatní řečníci kritizoval kvóty na uprchlíky, Bru-sel i slovenské politiky.

Davu nejprve provokativně po-přál „vydařený bílý den“ a pokra-čoval: „Nejsme tu jen proto, aby-chom zastavili imigranty, ale aby-chom zastavili i ty, kteří nás ničí z parlamentu a z vlády. Naší povin-ností je postarat se i o zrádce z par-lamentu a vlády.“ Dav lidí mu od-pověděl pokřikem „oběsit“.

Na pódiu vystoupil i několikrát trestně stíhaný Marián Mišun, bý-valý městský policista z Púchova. Řekl, že jelikož v Česku není prý pálení vlajky EU trestný čin, dává evropskou vlajku demonstrantům z Česka, „ať s ní udělají, co chtějí“. Dav začal křičet – podpálit. Nako-nec ji dav roztrhal a zapálil.

Zbylí řečníci vyhrožovali parla-mentním politikům „zúčtováním“ či vyhozením z okna, nebo zdravi-li dav pozdravem „Na stráž!“, kte-

rý používali členové Hlinkovy gar-dy během válečného Slovenského státu.

S projevem vystoupil rovněž místopředseda české Dělnické stra-ny sociální spravedlnosti Jiří Fro-něk. „Mnoho imigrantů trpí nemo-cemi, které tu nebyly ani ve středo-věku,“ prohlásil.

Účastníci demonstrace, první svého druhu na Slovensku od vy-puknutí migrační krize v EU, často křičeli „My jsme tu doma!“, „Slo-vensko Slovákům!“ nebo vulgární hesla namířená proti Spojeným stá-tům. Organizátoři ohlásili, že de-monstraci v budoucnu zopakují.

neonacisté napadli diváky závodu i rodinu s dítětemK výtržnostem na různých místech Bratislavy došlo zejména po skon-čení protestní akce. Skupina asi 300 osob napadla v areálu Bratislavské-

ho hradu diváky cyklistického zá-vodu. Policie tam zadržela 27 neo-nacistů, podle českého policejního přidělence na Slovensku Petra Le-ssyho mezi nimi byli i Češi.

Mezi diváky na závodech byl i Ondřej. „Sledovali jsme trať, na-jednou jsme spatřili, jak k nám jdou neonacisté,“ řekl pro Denník N. „Lidé zpanikařili a začali utíkat směrem k hradu, děti plakaly a kři-čely, extremisté s kuklami na hla-vách běželi k nám. Chtěli jsme jim utéct, ale ze strany, kde je Zámec-ká ulice přicházeli další, takže nás obklíčili.“

V té chvíli podle Ondřeje doběh-li policisté. Část radikálů se poku-sila vmísit mezi lidi. „Tehdy na ně lidé křičeli – nyní buďte hrdinové.“ Další extremisté házeli kameny po policistech, ale těm se je nakonec podařilo dostat pod kontrolu. Ještě předtím však napadli kameramana RTVS, který závod natáčel.

2 JunosčeRven téma

zprávypRaha – V pátek 19. června sněmovna schválila novelu přestupkové-ho zákona, která zavádí „registr přestupků“. Před časem se vedla diskuse o podobě této novely jako „třikrát a dost“. Jedná se tedy o registr přestupků opakovaných. Přestupek, ani opakovaný, se nemůže stát trestným činem. Opakování se rozumí během jednoho roku, avšak jeho registrace vytrvá pět let. Dá se použít v dobrém i špatném. Při nějaké jiné trestné činnosti vám přestupek může zhoršit jeho posuzování. Naopak, obce, které velmi toužily po této novele, ji mohou použít ke snaze zbavit se opakovaného přestupníka a z katastru obce ho vyhnat. Lze doufat v rozumný přístup obcí. Co však tato novela umožňuje lépe než dosud, je vytváření vylou-čených lokalit, segregovaných a co do složení zcela identifikovatelných.

pRaha – Dosavadní místopředseda vládní Rady pro záležitosti Romů David Beňák rezignuje na svoji funkci, protože se stává vládním úřední-kem. Opouští Radu, ale na jaké místo nastupuje, to se naše redakce ne-dověděla. Nepochybně však bude zastávat vysoký úřednický post a to je posila věcí Romů.

bRno – Předminulý víkend v sobotu 6. června probíhal v brněnském Bronxu neformální festival brněnské studentské obce vytvořený pro ten-to jediný účel, tedy Ghettofest. Jeho součástí bylo mimo jiné i divadelní představení Brundibár, které odkazuje na život židovských dětí v Tere-zíně. Autorem je Hans Krása. Tato dětská opera byla poprvé předvádě-na v terezínském ghettu v roce 1942. Ve městě Brně se dějí pozoruhod-né věci. Zatímco městská část Brno-sever nonkonformní hudbě nepřeje, městská část Brno-střed je tolerantní. Ghettofest se konal přesně na hra-nici těchto částí. Tak si z toho něco vyberte. bRno – Naše redakce si dovoluje představit jiným městům v republice 10 brněnských ostud:• brněnský Bronx• nádraží a Zvonařka• Bobycentrum• Hotel Avion• stadion za Lužánkami• brněnské cyklostezky• centrum Brna• Pasáž Jalta• Zbrojovka• textilní továrnyA to si troufáme tvrdit, že v Brně je situace mimořádně dobrá! Jak je to u Vás?

budapešŤ – Maďarsko vytváří na své hranici plot, aby zabránil uprch-líkům ve vstupu do země, a tím i do Evropské unie. Neboť je jím ohra-ničen i dosavadní tzv. schengenský prostor. Tento plot, jakož i jiné, které se objevují po Evropě, je znamením, že Evropa nemá řešení přílivu bě-ženců ve svém programu. Nejvíce běženců se v Evropě objevuje ze Sý-rie v počtu bezmála 12 milionů. Druhý Irák a africké Kongo se projevu-jí v počtu asi čtyř milionů.

o drogi, e prostitucija, e tharďi, the e kriminalita

But Romen hin adaďives andro dži-vipen bare pharipena, le drogenca, la prostitucijaha, the le zakonen-ca. Odoj, kaj o Roma pijen, drogi-nen, the dživen la prostitucijatar, ta ačhel pes the avka, kaj ola fajti mo-neki cerpinen, o pharipen len marel savore serendar. Doperen moneki bibachtales, o drogi, e prostitucija, the e kriminalita rozmaren o fajti the lengro dživipen. Ada imar ta-ľinďas but Romen. O Roma naka-men pal ada te vakerel, bo ladžan pes, aľe rakhľom jekhe dženes, so manca pal kale pharipena vakere-las. Nakamel, hoj o džene te dža-nen k oda hin, ladžal pes u vaš oda kamel te ačhel anonimno.

čirla san imar romňaha, keci čha-ve hin tumen?Romňaha dživav imar buter sar sa-randa berš. Hin man štar čhave, duj murša the duj čhaja. Mire vnuča-ta hin bare benga, našťi peske len-ca das rada.

ta so pes lenca kerel, so pes lenge ačhiľa?Mire vnučata pele andro drogi, the lengro dživipen hin le bengende an-dro vasta. Nadžanav, sar lenge te šigitinel, sar len olestar te dochu-del avri. Andro kher nane dživipen, nane loš aňi bacht, savoro džal tele le paňeha. Sar somas me terno, ta kajso vareso paš o Roma naekzis-tinlas. Mire čhave kerenas buťi, ci-nenas peske, so kamenas, the mek peske thovenas love pre sera. Oda has paramisi dživipen. O Roma ľi-kerenas peha, adaďives oda imar nane. Korkore o Roma bikenaven o drogi le Romenge.

sar oda, hoj he tumen ada taľinďas?Hin aver svetos, o manuša amen na-kamen. Amen, o Roma, nasamas pre ada richtimen. Sar has o čha-ve imar bare, ta dojekh geľa pe-skre dromeha. Sakones hin imar peskri fajta, aľe mire čhave nadži-ven lačhes, bo lengre čhave drogi-

nen. Mire vnučata nadikhen ňikas, ča korkore pes, nabajinen ňisostar, andro kher naden aňi fiľeris, savo-re love den ča andro drogi. Lengro dživipen terďol imar ča pro dro-gi the pre tharďi. Andro kher len nane dživipen, ča bari bida, baro halasišagos.

tumare vnučata imar čirla droginen?Droginen imar buter sar deš berš, aleha pes nadel imar ňič te kerel, choc bi manuš kamelas. O vnuča-ta bi o drogi imar nadžanen te dži-vel. Berš beršestar hin lenca gore-der the goreder.

Ľikeren peskro dživipen, sar Roma?Lengro dživipen imar namol ňič. E fajta pes rozpeľas, dživen paš pes-te sar te cudza manuša. Nekfeder bi avelas, te bi pes džanas o vnuča-ta te lečinel avri le drogendar. Kajča jon nakamen, khere nasoven a da-rav, te na meren avri pro tretuha-ris. Hine pre oda avka bibachtales, hoj bi o drogi merenas tiš. Duminav mange, kaj bi naľikerenas avri aňi e ľečba, merenas bi le doktorenge andro vasta.

ko hin vaš kada došalo? Adaďives hin aver svetos sar va-rekana. E demokracija pekel tele le romengro dživipen. Le Romen nane adaďives imar ňisavi opora, nane ko vaš lenge te terďol. Aľe o Roma hine peske došale tiš. Na-bajinen pal peskre čhave, naľidžan len kija ňisoste, nakeren perdal len-de ňič, kaj te študinen, kaj lendar vareso te avel.

sar dživnas o Roma varekana?Akor o komuňisti bajinenas pal o Roma, o Roma kerenas buťi, dži-venas peske lačhes. Phirnas peske the andre karčma, bečeľinenas pes, aľe tosara džanas andre buťi sar pes patrinelas. Khere pijenas ča akor, sar andre fameľija pes vareso kere-las, abo sar has inepa. Akor le Ro-

menca oda nahas avka bibacht sar adaďives. Le Romen adaďives imar ňiko nakamel. Nane len paťiv the angl oda, kaj pes nadžanen te ľi-kerel, nabajinen pal ňisoste, keren bares bibacht. But Roma čoren, pi-jen, maren pes, cale ďivesa hine an-dro haďos a buťi nakamen te kerel. Paľis nane soske pes te čudaľinel, hoj le Romen ňikhaj nakamen.

sar pes tumenge dživel andre demokracija?Nalačhes, bo andre miro dživi-pen man taľinďa mek aver phari-pen. Miri čhaj pes diňas andro pi-jiben. Hiňi mek terňi džeňi, o rom la mukhľas korkora štare čhavenca. Sar man kada dodžanľon, ta našťi oleske paťavas. Aľe sar dikhľom, hoj e čhaj phirel pal o foros maťi he le čhavenca, ta rovavas sar cikno čhavoro. Te nadikhľomas o čačipen pre mre jakha, ta šoha bi pre kada napeľomas. Mire čhaven ľikerďom avri sar pes patrinel. Diňom len sa-voro, so kampelas, šoha naphenďo-mas, kaj miri čhaj varekana avela alkoholička. Kerďas mange he mira romňake andro dživipen baro pha-ripen. Moneki pes pal late daras, hin oda terňi manušňi u imar hin latar ča ščamba.

džanav, hoj hin tumen duj čhaja, sar dživel oki čhaj?E phureder čhaj dživel sar pes pat-rinel. Hin la lačho rom, the duj čha-vore. Latar man hin radosca.

so phenen pre kada, so pes akana kerel pre kaja luma?Sar džav pal o tretuharis, ta taľinav mate Romen, mate gadžen, zdrogi-men manušen. Dikhav, sar o Roma bikenaven o drogi, sar terne čhajo-ra bešen le muršenge andro motora the džan lenca vaš o love te sovel. Prekľejinav kada režimos, prekľeji-nav calo svetos, mangav le Devles, kaj te šigitinel le manušenge, kaj te zachraňinel kaja luma.

Gejza horváthfoto: sabir agalarov

Reakce sRnm na bagárův článek

Budu reagovat na článek pana Bagára, kde uvádí, že organizace nic nedě-lají. Ráda bych podotkla, že znám organizace v Olomouci, ať už se jed-ná o SRNM, Charitu, Člověk v tísni, Magistrát města Olomouce, Kudy Kam atd. Je to vzájemná pomoc pro Romy k začleňování do společnosti.

Jenom bych uvedla, že SRNM pomohlo za 25 let mnoha mladým li-dem, a nejedná se jen o tanečky. I když mohu říct, že talenty máme. V sou-těži La Sophia uspěl letos v červnu Jiří Somsi.

Především jde o vzdělanost dětí. Letos v NZDM pět dětí bylo přijato na SŠ, některé také studují na VŠ. V terénu spolupracujeme s celou rodi-nou, aby nikdo nezůstal na ulici. Jiřina somsiová

3Junos čeRvenanketa

komentář

děti jsou budoucnost národa

kaRel holomek

Platí to i u Romů a mezi Romy? A co si vlast-ně v představě o budoucnosti myslí, aby i jejich děti naplňovaly tuto obecně platnou a uznáva-nou představu?

Máme-li na mysli budoucnost národa, pak se ptejme, zda i ten většinový národ, v našem případě ten český, v jehož prostředí se od ne-paměti „naši“ (amare Roma) vyskytují a žijí, je součást jejich národa?

Otázky, které se mnohému mohou zdát být nepřípadné, ale nastolila je společnost sama, která najednou rozděluje své „pappenheimské“ na různé skupiny, nejen dle národnosti. Bohužel! Už dost dlouho a je to špatně!

Nad těmito otázkami je dobré se zamyslet a udělat si z nich pro sebe nějaký závěr.

Obraťme však list! Jedna věc je jistá: romští rodiče své děti velmi milují. Někdy se jim však

o to méně věnují, protože sami mají svých starostí dost a na nic dalšího už jim nezbývá. To je zase dobře i špatně. Dobře proto, že romské dítě si musí zvyknout pomáhat si samo, protože se nemůže na jinou pomoc moc spolé-hat. Jedinou jeho jistotou je právě rodina. Té romské by mohlo stačit – a všichni kolem by se s tím mohli spokojit, kdyby rodina dávala dobrý pří-klad a jasně tím naznačila, co se může a co už ne, co je za hranicí přijatel-nosti.

A to je celý problém dětské kriminality u Romů a všech dalších sou-vislostí.

Nezbývá než vrátit se k rodině a držet se tradičních zvyklostí ve fun-gování rodiny. To platí pro rodinu českou, romskou i indiánskou. Nedá se nic dělat!

anketní otázkaJakými nástroji je možné odvrátit mladé lidi od vstupu na cestu prostituce, narkomanie a kriminality?

lenka horváthová-klimková, Kolinovce (SK) No, je to veľmi ťažká otázka, s ktorou si nevedia rady ani tí „najvyšší“, aľe čo sa týka drog, niektorí aktivisti to rie-

šia tým, že organizujú rôzne akcie, kde sa veľa hovorí o drogách a o ich možných dôsledkoch. No ja mám pocit, že čím viac sa o nich hovorí, tým viac vzras-tá počet narkomanov a drogových dealerov. Možno sa mýlim, aľe myslím si, že by sa o tom nemalo tak veľa hovoriť, pretože z každej strany počuť len samé „dro-gy“, možno aj to ovplyvňuje myslenie mladých, niek-torých v pozitívnom zmyslu a niektorých zas v tom ne-gatívnom. Prostitúcia… záleží na tom, či je dobrovoľná alebo nedobrovoľná. Pokiaľ niekto nie je nútený bojo-vať o prežitie týmto spôsobom a robí to aj z vlastného potešenia, ťažko proti tomu bojovať. No pokiaľ niekto žije len z toho, ponúknuť mu pomocnú ruku a skúsiť s ním hľadať nejaké iné riešenie. V tejto sfére možno zápasiť len s pohlavnými chorobami, prostredníctvom nejakých zákazov a príkazov, ktoré by museli ľudia pracujúci v sexbiznise dodržiavať, napr. pravidelný-mi lekárskymi kontrolami. A čo sa týka kriminality, média učia ľudí kriminalite, dávajú im návody svojím dôkladným popisovaním trestných činov, ktoré niek-to spácha. V minulosti sa nemedializoval každý trest-ný čin. Aľe dnes nás média kŕmia samými vraždami, samovraždami, lúpežnými prepadmi… čo je podľa môjho názoru dôsledkom veľa zloby a nenávisti, kto-rá vo svete panuje.

lýdia kotlárová, Topolčany (SK)Zmenou sociálnych pomerov v spoloč-nosti sa začínajú výraznejšie prejavovať aj sociálno-patologické javy, ako neza-mestnanosť, chudoba, kriminalita, drogové závislosti, prostitúcia, a preto je veľmi dôležité, aby sa o nich ho-vorilo. Jednou z príčin patologických javov u Rómov je aj predčasná sexuálna aktivita, pôrody mladých dievčat a žien do 18 rokov, neschopnosť mnohých rodín starať sa o svoje deti, neúplné rodiny, alebo naopak, mnoho-početné rodiny žijúce v nevyhovujúcich podmienkach. V takomto prostredí rastie kriminalita, prostitúcia, dro-gová závislost a dílerstvo. Nízka pracovná mobilita, nedostatočné vzdelanie, nezáujem presadiť sa na trhu práce napokon vedie jednotlivcov, aj celé skupiny do situácie, že strácajú schopnosť a motiváciu hľadať si prácu. Pri riešení týchto problémov je treba, aby spo-lupracovali rodina a škola. Výchovou a usmerňovaním svojich detí sa rodičia majú možnosť vyhnúť týmto zá-važným problémom. Mali by dbať na pravidelnú škol-skú dochádzku a byť informovaní o prospechu a sprá-vaní sa v škole a na verejnosti. Mládež sa v mnohých

prípadoch stáva obeťou trestnej činnosti, ktorú na nej páchajú dospelí páchatelia. V značnej miere sa vysky-tujú prípady pohlavných zneužití, znásilnení, obcho-dovania s mladými dievčatami. Tieto, pod rúškom za-obstarania lukratívneho zamestnania, sú vyvážané do cudziny, kde sú obmedzované na slobode a nútené k vý-konu prostitúcie. Navrhovala by som, aby v osadách, v obciach, ale aj v mestách, kde je väčší počet romskej mládeže, boli zriadené hliadky, ktoré by dohliadali, aby táto mládež bola o 22. hodine doma. Ďalej by som bola za to, aby rómski aktivisti a zdravotní asistenti robili tejto mládeži prednášky o nechcenom tehotenstve, aby ich oboznamovali s antikoncepciou, o škodlivosti a zá-vislosti na drogách, vrátane alkoholu. Škola a romské organizácie by mali dať možnosť romskej mládeži na-vštevovať rôzne záujmové krúžky, aby mali vyplnený svoj volný čas a zároveň sa zdokonalovali v tom, v čom sú dobrí, čo ich baví a zaujíma. Zásadne by som sa vy-varovala tieto problémy riešiť represiou, pretože mno-hokrát sa stáva, že nastáva opačný efekt.

Roman Růžička, BrnoOno nejde jen o drogy, alkoholismus, prostituci. Jde o žebříček hodnot, který je v mnoha romských rodinách nasta-ven. Nedávno jsem se setkal s jedním extrémním případem. Seděl jsem na jedné zahrádce čtvrté cenové skupiny a slyšel telefonát jedné notně pod-napilé paní se svým synem. Z rozhovoru bylo zřejmé, že došlo k nějakému konfliktu. A pak si svým kama-rádkám stěžovala, jak se o něj starala a jak je strašný. „Na šestnáctky jsem chodila, aby mohl chodit v naj-kách.“ Nemám důvod té paní nevěřit. Ale o tom to je. Pro část Romů je představa toho, že se dobře o děti po-starají v tom, že dětem pořídí značkové oblečení a obutí. Pokud by se měli rozhodovat, zda dítěti zaplatit nějaké doučování či nějaký kroužek anebo „najky“, zvítězí ty značkové kecky. Tohle je jedna z cest, která část Romů přímo stahuje do toho kolotoče, který vede k drogám, chlastu, prostituci… Na jedné straně jako všichni ro-diče chtějí dát dětem to nejlepší, ale omezují to pouze na materiálno. Je to vidění jen toho bezprostředního, okamžitého prospěchu, ale už ne toho, co dál. Navíc to, že děti nejsou dostatečně zaměstnané, třeba těmi kroužky, zvyšuje nebezpečí, že se chytí nějaké partič-ky, která svou nudu „řeší“ drogami. A taky nastupuje problém, jak holka bez vzdělání má přijít k penězům, aby měla na ty najky (nebo drogy)? Moc jiných způso-bů než ta prostituce mě nenapadá. Co v tomhle může dělat stát a město? Vytvářet podmínky, ale i tlak na to, aby rodiny z té ohrožené sociální vrstvy (zdaleka nejde jen o Romy) poskytovaly děckám i jiné způsoby vyžití, než jen to, že se blýsknou před svými kamarády znač-kovým oblečením. připravil Gejza horváth

chcete-li hrát fotbal, dodržujte pravidla. toť vše.Do redakce se k nám před nějakou dobou stavil zoufalý pan Mucha. Jeho neštěstí spočívalo v tom, že ve-dení základní školy na ulici Křeno-vá v Brně mu dle jeho slov zakázalo nadále trénovat fotbalový tým. Spo-lečně s panem Muchou jsme se roz-hodli navštívit školu a zjistit, proč se tak stalo. Otevřela nám zaměst-nankyně kanceláře ředitele, která se nám odmítla představit a spolu s další nejmenovanou zaměstnan-kyní školy nás vykázaly ven. Na audienci k panu řediteli a jeho zá-stupci jsme se vypravili již bez pana Muchy následující den.

Pan ředitel Vladimír Tulka a jeho zástupce Zdeněk Lichtneger komu-nikovali úplně jiným tónem než předchozí den jejich zaměstnanky-ně. Beseda proběhla v přátelské at-mosféře a argumentace nejvyššího managementu školy dávala téměř ve všech bodech smysl. Pan Mucha byl vykázán v letošním roce z roz-vrhu volnočasových aktivit ZŠ a MŠ Křenová, protože nedodržo-val pravidla, která byla určená ve smlouvě. Pravidla jasně hovořila o tom, že kromě sportovců a jejich trenéra nemá na hřišti nikdo jiný trávit čas. Kromě toho pravidla ur-

čovala bezpodmínečně pořádek, který tam po návštěvě fotbalového týmu často nebyl. Není nám ani úplně jasné, proč trénink trval šest hodin. To, co nám zůstalo nejasné, proč správce školy Křenová 21 není schopen řídit plynulý provoz hřiště a zamezovat situacím, které jsou dočasně v rozporu s pravidly.

„Nejsme proti Romům, do naše-ho zařízení chodí sportovat i děcka z Muzea romské kultury a nikdy jsme s nimi neměli problém,“ řekl ředitel školy. „V podstatě nemáme nic ani proti panu Muchovi a jeho snaze vyplnit dětem jejich čas fot-balem. Naopak, této jeho snahy si

velice vážíme. Rozhodli jsme se, že v září s ním podepíšeme novou smlouvu a budeme doufat, že ten-tokrát svoje sliby splní a bude do-držovat pravidla,“ dodal zástupce školy Lichtneger. Letošní zákaz pro pana Muchu lze vnímat tedy jako sankci za to, že nedodržel pravidla. Jeho svěřenci budou moct opět po-užívat sportovní infrastrukturu školy výhradně pro fotbalový tré-nink od nového školního roku. „Ať za námi pan Mucha přijde v prvním týdnu v září a určitě spolu najdeme optimální řešení a způsob spoluprá-ce,“ dodal Vladimír Tulka.

sabir agalarov

chcete přispívat na naše anketní stránky?

ozvěte se na rhangos@volny.cz, nebo přímo šéfredaktorovi na

romanohangos@gmail.com.

i Romové se zúčastnili rekonstrukce Zelného trhu v brně

Zdeněk Horváth na fotu je mistrem svého oboru a byl oceněn jako nejlep-ší pracovník při rekonstrukci Zelného trhu v Brně.

text a foto: dana teinitzer

téma4 JunosčeRven fotoreportáž

Dokončení ze str. 1Jsme důstojní lidé a chceme důstojně bydlet text a foto: sabir agalarov

paní irena horváthová se již několikrát poranila po cestě na toaletu. Jednou si zvrtla kotník a manžel ji musel vozit po domě na vozíku. podruhé spadla na nebezpečné podla-ze a narazila si žebra a hrudní koš.

pan horváth po celou dobu bydlení celý dům sám uklízí. Zůstal v domě totiž téměř sám. kromě něj zde bydlí rodina labilních lidí. nepořádek, kterým je dům přeplněn, zůstal po těch, kteří dům opustili a odešli bydlet mnohem lépe.

složenky, které rodina horváthových musela za svoje nedůstojné by-dlení platit. Jejich občasná neúplata vyhrotila penále do výše stovek tisíc. místo důstojného sociálního bytu jim hrozí soudní vystěhování bez náhrady bytu.

cejl 75 je dnes známým místem mezi narkomany, kteří si sem chodí „spravovat“ své biologické potřeby a přidat si životní energie pomocí injekčních stříkaček.

Řemeslníci z domovní správy chodí a kanagonem „opravují“ zdevastovanou střechu domu. Řemeslníci zazdili komín, aby štefan a irena nemohli v zimě topit. „Zatímco s administrativou na brně-sever se nedá jednat vůbec, administrativa brno-střed nenachází na nás čas. vědomě či nevědomě tak dělají vše pro to, aby nás jako lidi úplně zničili,“ řekl štefan horváth.

téma 5Junos čeRventéma

umění nebýt feťákem

Jaké metody je podle vás potře-ba použít, aby děti nepropadly na sociální dno, kde je čekají drogy, kriminalita a prostituce? Jak by se měli chovat ostatní, když vidí, že mladí lidé fetují, prostituují a páchají zločin?

přílivové vlnyO drogách, prostituci a krimina-litě se v dnešní době hodně mluví a mnozí už zažili, že jim někdo, ať už na diskotéce, na ulici nebo jinde, drogy nabídl. Každý ve svém oko-lí se s tímhle problémem setkal. Jak jistě víme, ten, kdo drogy prodává nebo šiří, se dopouští trestného činu.

Můžete také přijít o řidičský prů-kaz. Je to dlouhodobý proces, jak se z toho potom dostat, opět se očistit a být svobodný a nezávislý člověk. Často trvá mnoho let, než si rodiče uvědomí, že drogový problém ně-kterého člena rodiny již zaujímá hlavní roli. Často se sami ptáte, vy rodiče, či jste schopni svoje děti za-jistit, aby se děti nesetkávaly s dro-govou problematikou a kriminali-tou. Drogová závislost se pohybuje u 90% mladých lidí. Oproti alkoho-lu mají nedovolené drogy podstatně rychlejší účinek a obsahují podstat-ně vyšší potenciál návykovosti a do-chází také k mnohem rychlejší psy-chické a tělesné závislosti. Je dobré se s lidmi, zvlášť s mladými, bavit a konverzovat na dané téma. Proto pamatujte, když berete drogy, kon-zumujete často alkohol a dostáváte se do stresových, nebezpečných si-tuací, ničíte nejen své zdraví, které je nejdůležitější, ale dostáváte se i do konfliktu se zákonem. Proto se obraťte o radu, o pomoc. Je velice těžké posoudit, co je to závislost. Dá se říci, že každý z nás je na něčem závislý (práce, mobil, peníze, part-ner…). Většina lidí si svou závislost nepřipouští. Nejčastější slova „mám vše pod kontrolou a můžu kdykoli přestat“ jsou prvním signálem.

V tomto okamžiku je potřeba zamy-slet se nad svým jednáním a poku-sit se alespoň o okamžitou změnu.

Mezi běžné typy závislosti patří: závislost na alkoholu, závislost na drogách, závislost na návykových lé-cích, patologické hráčství, závislost na vztazích, závislost na sektách.

Alkohol je nejčastější užívanou psychoaktivní látkou, která ovliv-ňuje psychické funkce. Má povzbu-zující účinky, ale jen v malém množství, naopak ve větším množ-ství působí na člověka a jeho orga-nismus tlumivě. Snižuje úzkost, u většiny lidi zlepšuje celkové na-ladění a poměrně často zvyšuje pravděpodobnost agresivního jed-nání. Je velmi lehké si na alkohol závislost vytvořit. Mnohem těžší je se závislosti na něm zbavit. Alko-hol postupně a nenápadně zvyšuje potřebu pít. V pokročilém stádiu al-koholismu se tolerance najednou sníží. Opilost již přichází po mini-málním množství vypitého alkoho-lu. Mezi závislosti se také řadí zá-vislost na nikotinu.

Přidala bych k tomu i gambler-ství, které bych přirovnala k nějaké epizodě hráčství, které dominují v našich životech na úkor sociál-ních, rodinných a materiálních hod-not, a vedou k zadlužení. Lidé, kte-ří propadli gamblerství, riskují své zaměstnání, mohou se zadlužit, po-rušovat zákony, nebo lžou. Hrají bez ohledu na prohrané částky pe-něz. Čím více ztrácejí, tím více hra-jí. Tato závislost je častěji u mužů a zhoršuje se při stresu. Mezi další rizikový faktor patří prostituce – provozování sexuální činnosti za úplatu. Mládež se setkává s prosti-tucí ve dvou formách: 1. přímá pro-stituce a 2. nepřímá, prostřednic-tvím přibývajících kontaktních in-zerátů ve všech regionálních časo-pisech, lechtivých rozhovorů o tom-to tématu v rodině, mezi přáteli a známými. Nebo i vlastním pozná-

ním bordelů či míst, kde se prosti-tuce realizuje.

Nejhorší je, když se do toho člo-věk dostane a droga či jiná závislost mu vezme všechno. V naší společ-nosti se dějí všelijaké věci na tohle téma a jiné bohužel hrozné věci, o kterých bychom měli všichni mlu-vit a měnit je.

co pro to můžeme udělat my?• Zajímejte se o své děti.• Zapojujte je do volnočasových

aktivit. • Podporujte jejich talent. • Vychovávejte je k zodpovědnos-

ti. • Vzdělávejte je. • Dávejte správný rodičovský pří-

klad.• Nepropadejte panice, ale učte.• Všímejte si svého okolí, kde se

vaše dítě zdržuje.• Pozorujte jeho zájmy.• Nikdy nepochybujte o svých

dětech, neříkejte jim negativní věci.

• Nežijeme ve světě vysněném, ale reálném.

• Podporujte své děti, ale neroz-mazlujte je!

• Posilujte jejich sebedůvěru a svou schopnost jim důvěřovat.

• Motivujte je.• I ten, kdo ve škole selhává,

by se měl doma citít přijímán a v bezpečí, jinak je nebezpečí, že si bude hledat uznání jinde – u svých kamarádů bude hrdinou, protože se vyhýbá škole a konzu-muje drogy.

• Důležité je, abyste vy, rodiče, svým dětem zprostředkovávali základní zkušenost, že je miluje-te takové, jaké jsou.

• Mladiství vždy hledají uznání, potvrzení a náklonnost.

veronika kačováfoto: sabir agalarov

o denašle the o RomaE Evropa adaďives pes but phagerel bare pharipnaha – ezera manuša adaj denašen anglo mariben. Paš e Italija, Grecija the aver thana aven o šifa pherdo denašlenca.

O evropska thema nane richtimen pre ajci but manuša. O tabora hine pherde, o manuša daran kolendar, kas na prindžaren.

Čudaľinav man, hoj maškar amende hin ajse Roma, so tiš na kamen ole manušen, so denašen u kamen adaj pro Čechi te dživel.

Na achaľuvav oleske, amaro nipos tiš varekana denašelas opre tele pal feder dživipen. Amare phure dada varekana omukhenas peskere famiľi-jen u džanas pro Čechi te rodel feder dživipen.

Perši avenas o murša, sar peske arakhenas e buťi the bešiben, pal oda avenas pal lende lengere romňija le čhavenca. Pal o mariben pre Sloven-sko na sas ňisavi buťi, ča bokh the čoripen.

Adaďives o denašle andal e Afrika na mukhen peskere khera vaš e bokh či čoripen, aľe vaš e dar pal peskero dživipen.

Vaš kada mange duminav, hoj musaj te ľikeras kole manušen, so dena-šen u kamen adaj te dživel. Hine igen čore nipi. Šaj avel ďives, kaj the amen šaj denašas u kampela amenge te del o vast u the šigitinel. Lošana-ha, hoj amenge vareko dela lačho lav.

Na sudzinas ňikas, sam savore jekh bari fameľija. Jan horváth

Romové a uprchlíciEvropa čelí v současnosti největšímu přílivu uprchlíků ze zemí zmíta-ných válkou a násilím.

Ke břehům Itálie, Řecka a dalších zemí připlouvají lodě přeplněné ute-čenci a evropské státy nejsou na tak velkou vlnu emigrantů připraveny.

Utečenecké tábory jsou přeplněné, veřejnost se bouří a má strach a oba-vy z lidí, které nezná.

Kupodivu se najdou i mezi námi někteří Romové, kteří jsou proti tomu, aby se u nás usadili uprchlíci.

Nechápu to a nesouhlasím s nimi. I náš národ věčně někam putuje a hle-dá si místo k lepšímu životu. Tito lidé utíkají před válkou a násilím, svo-je holé životy zachraňují útěkem do bezpečí. Naši tátové a dědové kdysi také opouštěli svoje domovy a přicházeli sem do Čech a na Moravu. Nej-dřív odjeli muži a za nimi, když si našli práci a bydlení, odjížděli jejich ženy a rodiny. Přicházeli za prací, neboť po válce na Slovensku žádná prá-ce nebyla, jen bída a hlad.

V současnosti uprchlíci opouštějí své domovy ne kvůli hladu a bídě, ale kvůli většímu nebezpečí – strachu o své životy.

Z těchto důvodů si myslím, že je na místě vyjádřit svou solidaritu a pod-poru těmto zuboženým lidem. Přijde doba, kdy i my budeme potřebovat pomoc a podporu a budeme vděčni lidem, kteří nás pochopí a podají nám pomocnou ruku.

Neodsuzujme proto uprchlíky, jsme všichni jedna velká rodina.Jan horváth

o Roma vakeren Jeho jednotlivé relace

lze zpětně vyhledat v archivu textů

na www.romove.cz

džanes romanes viiidenašlo utečenec, uprchlíkdenašle manuša utečenci, uprchlício mariben válkae bokh hlado čoripen bídadenašen utíkají, prchajíMukhen peskeri phuv. Opouštějí svou vlast.peskero kheriben svůj domove dar strachpal peskere čhavore o své dětipal peskere fameľiji o své rodinyDžan pal feder dživipen. Jdou za lepším životem.o meriben smrto šifos/e šifa loďpherdo šifos plná loďO Roma tiš varekana denašenas. I Romové kdysi utíkali.angle bokh před hlademanglo meriben před válkou a násilímRodenas peske feder dživipen. Hledali si lepší život.bije dar bez strachupal peskero dživipen o svůj životSavore sam manuša. Všichni jsme lidé.O Del tumenca. Bůh vám žehnej.

Jan horváth

téma6 JunosčeRven z domova

ostrava má plán pro řešení sociálních problémůostrava, 11. června 2015 – Zastu-pitelé města Ostravy včera schvá-lili Strategický plán sociálního za-čleňování Ostrava, který bude pro období nejbližších tří let podrob-nou strategií města pro řešení pro-blémů spojených se sociálním vy-loučením. Plán pro tuto dobu počítá se získáním více než 900 milionů korun ze tří operačních programů evropských fondů. Díky nim by v Ostravě mělo být například zre-konstruováno nejméně 200 soci-álních bytů a vznikne téměř 250 pracovních míst pro dlouhodobě nezaměstnané nebo 8 sociálních podniků. S přípravou plánu po-mohla městu v rámci tříleté spolu-práce vládní Agentura pro sociální začleňování.

Strategický plán sociálního za-čleňování se pro Ostravu stává ústředním dokumentem pro čerpá-ní finanční podpory ze tří operač-ních programů evropských struk-turálních a investičních fondů (z Operačního programu Zaměst-nanost, z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání a z In-tegrovaného regionálního operač-ního programu).

„Plán a aktivity, které jsou v něm obsažené, přímo podpoří téměř de-vět tisíc lidí. Zaměřuje se na obča-ny města, kteří se z různých důvo-dů ocitli nebo ocitnou v situaci ohrožení sociálním vyloučením. Tito lidé se potýkají s problémy, které sami neumějí efektivně řešit: se zadlužeností, s podstandardním bydlením, nezaměstnaností, nedo-statečným vzděláním, s problémy dětí ve školách, nedostatkem práv-ního povědomí. Naplánovaná opat-ření zlepší situaci ve vyloučených

lokalitách, ubytovnách a v jejich okolí, ale pomohou také mnoha dal-ším obyvatelům Ostravy,“ říká ná-městek primátora, Zbyněk Pražák.

Plán navrhuje koordinované ře-šení uvedených problémů ve všech relevantních oblastech života. Nej-častěji jde o oblasti zaměstnanosti, bydlení, vzdělávání, prevence rizi-kového chování, rodiny a zdraví. Navrhuje konkrétní kroky s kon-krétními termíny a konkrétní zod-povědností. Zabývá se například ri-ziky bezdomovectví, stabilizací ro-din (podpůrné programy pro 400 rodin, služby pro rodiny s dětmi získají zázemí s roční kapacitou 820 uživatelů), podporou smyslupl-ného trávení volného času dětí a mládeže, snížením rizik užívání drog.

Významnou roli mezi navrhova-nými aktivitami hraje podpora vzdělávání. Do tří let by tak mělo předškolními kluby projít minimál-ně 500 dětí ze sociálně znevýhod-něného prostředí, mateřskými ško-lami projde 610 dětí ohrožených bu-doucím školním neúspěchem, v zá-

kladních školách budou zřízena školní poradenská centra s novými pozicemi školních psychologů, spe-ciálních a sociálních pedagogů.

„Na přípravě plánu se podíleli zástupci odborů magistrátu, vede-ní města a jeho obvodů, úřadu prá-ce, policie, nestátních neziskových organizací a mnoha dalších subjek-tů,“ vysvětluje vedoucí týmu pra-covníků Agentury pro Ostravu Martin Navrátil. „Plán vychází z již realizovaných aktivit v Ostravě, pečlivě na ně navazuje a rozvíjí je,“ dodává Navrátil.

Na schválení tohoto plánu nyní naváže příprava jednotlivých pro-jektů a projektových žádostí. Při přípravě projektů bude Agentura městu Ostrava i zmíněným organi-zacím nadále k dispozici. Pomůže také město připravit na novou legis-lativu v oblasti bydlení a sociální-ho podnikání. Plnění strategického plánu bude průběžně monitorová-no a plán bude zpětně aktualizován a revidován.

martin navrátilAgentura pro sociální začleňování

mladí Romové a imigranti se učí, jak být slyšet

Romští teenageři a mladí imigranti spolu s českými studenty se učí, jak být slyšet. Pracovat s kamerou, zvukem a také na sobě budou o víkendu 19.–21. 6. a také 26.–28. 6. v televizním studiu Masarykovy univerzity. Celodenní workshopy jsou součástí programu Media Voice mladé rom-ské filmařky a novinářky, Věry Lackové.

„Mladí Romové mají co říct k tomu, co se děje kolem nich. Narážejí ale na to, že nedokážou vyjádřit svůj názor tak, aby obstál ve veřejné de-batě, a často ani nemají prostor, kde svoje názory, nejen na otázky souži-tí, prezentovat,“ říká autorka programu Media Voice, Věra Lacková. „Roz-hodla jsem se to změnit.“

Media Voice je vzdělávací inkubátor zaměřený na získání profesních dovedností a osobnostního rozvoje mládeže z různého kulturního a soci-álního prostředí. Během dvou let se tak mladí Romové, přistěhovalci, ale také Češi naučí pracovat s kamerou, zvukem, střihem, fotografií a získa-jí základní mediální a PR dovednosti, aby byli schopni prezentovat sebe nebo témata, které je zajímají.

„Na inkubátor pak v horizontu dvou let naváže sociální podnik zamě-řený na produkci audiovizuálních materiálů, který pro některé z nich bude prvním zaměstnáním, odrazovým můstkem pro další práci v oboru,“ do-dává Lacková.

Media Voice vznikl ve spolupráci s ERSTE Foundation, spolkem vzdě-lávání PRO-SPECT a Masarykovou univerzitou. V současnosti je v něm 12 mladých lidí ve věku 15–25 let.

alica sigmund heráková

věra lacková, 26 letVystudovala žurnalistku a mediální studia na Fakultě sociálních stu-dií Masarykovy univerzity v Brně. Natáčela dokument Because there is a hope (Protože je naděje), který vznikl v rámci projektu Europe: Home-land for Roma (Evropa: domov Romů). V současnosti natáčí dokumenty o romském a židovském holocaustu a o romských umělkyních v Evropě. Absolvovala stáže ve finské produkční společnosti MRS a mainstreamo-vých médiích v České republice a na Slovensku.

Slovenská policie zasahovala mimo jiné i nedaleko Hradu, kde výtržníci poškodili policejní vozy a kde policisté zadrželi 45 lidí. K in-cidentům došlo také na hlavním ná-draží, kde například maskovaní ex-tremisté házeli kameny po členech rodiny ze Saúdské Arábie s dítětem v kočárku.

Rodina vystoupila z trolejbusu na bratislavském hlavním nádraží prá-vě ve chvíli, kdy se tam vracela tlu-pa neonacistů. Tři zahalené ženy a jeden muž s dítětem v kočárku ze Saúdské Arábie se okamžitě stali terčem vulgárních nadávek.

„Hej, dej si to dolů,“ křičel podle serveru Aktuality.sk mladý radikál na ženu se zahalenou tváří. V tu chvíli si rodiny s plačícím malým dítětem všimla i policie a několik mužů v zelených uniformách ji ob-klopilo a chránilo.

Extremisté na ženy a dítě v ko-čárku začali házet kameny a láhve naplněné vodou. Kameny přitom zasáhly i reportéra Aktualit a blíz-ko zaparkovaná policejní auta. Ro-dina nakonec pod policejní ochra-nou nastoupila do taxíku a odjela.

policie zadržela 60 extremistů z čRSlovenská policie mimo jiné zadr-žela 60 českých občanů. Česká di-plomacie má informace o více než čtyřech desítkách zadržených čes-

kých občanů, kteří se v Bratisla-vě prý dopustili výtržností. Z nich slovenská policie už 21 propustila, dalších 21 čekalo v celách předběž-ného zadržení, řekla v neděli ČTK mluvčí Černínského paláce Micha-ela Lagronová.

Podle českého policejního přidě-lence na Slovensku Petra Lessyho slovenská policie některým čes-kým občanům sděluje obvinění z trestného činu výtržnictví. Podle něj Češi byli zadrženi na vícero místech slovenské metropole. Slo-venská policejní mluvčí Tatiana Kurucová uvedla, že vyšetřování

výtržností skončeno nebylo a že policie kromě jiného analyzuje vlastní nahrávky i záběry, které jí poskytli občané a média. Za výtrž-nictví hrozí na Slovensku až tříle-té vězení.

Násilnosti ve slovenské metropo-li odsoudili občanští aktivisté a po-litování nad incidenty vyjádřil předseda parlamentu Peter Pelleg-rini. Ministr vnitra Kaliňák řekl, že policie podle něj situaci zvládla a že po narušení veřejného pořádku za-sahovala okamžitě. čtk

foto: ivo dvořák

Dokončení ze str. 1

neonacisté řádili v bratislavě – zadrženo i 60 čechů

strategický plán sociálního začleňování ostrava 2015–2018 v číslech● přímo podpoří téměř devět tisíc

lidí ohrožených sociálním vy-loučením

● počítá se získáním více než 900 milionů korun ze tří operačních programů evropských fondů

● bude zrekonstruováno nejméně 200 sociálních bytů

● vznikne téměř 250 pracovních míst pro dlouhodobě nezaměst-nané

● vznikne osm sociálních podni-ků

● budou zajištěny podpůrné pro-gramy pro 400 rodin

● služby pro rodiny s dětmi získa-jí zázemí s roční kapacitou 820 uživatelů

● předškolními kluby projde mi-nimálně 500 dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí

uctění památky lázara cruze

Za chladného červnového dne zahájila paní ředitelka Ivana Shorná ze Španělského gymnázia v Brně spolu s Ing. Josefem Štofanem ze Společ-nosti česko-kubánského přátelství v zaplněném sále uctění památky Lá-zara Cruze.

Studenti z Konzervatoře Vejvanovského z Kroměříže, Zděňka Hřibo-vá – varhany a Marcel Fuxs s kolegyní-trubka, zahráli skladbu v D-mol.

Za velkého potlesku při zahájení vystoupila romská taneční skupina, která za doprovodu paní Adriany Kryštofové a mne prezentovala Základ-ní školu na Křenové v Brně.

Tanečníci předvedli tance na romskou hudbu z Maďarska a Rumunska. Do programu si připravili také latinskoamerický tanec bachata (čti bača-ta). Celé vystoupení provázel aplaus přibližně dvou set diváků.

Odměnou nám všem byla růže z rukou Ing. Josefa Štofana, v přítom-nosti manželky zesnulého Lázara Cruze. dana teinitzer

foto: ervin dirda

téma 7Junos čeRvenkultura

to není z pohádky, to je krásná realita ze života Romů

Již jednou jsem v Romano hangos psala o zpěvákovi z hudební skupiny „Bartošovci“ z Bučovic na Vyškovsku. Zpěvák této kapely Martin Bar-toš se 20. 6. 2015 ve 13 hodin před knězem v bučovickém kostele oženil s Júlií Gunárovou. Před kostelem i v průběhu obřadu jim k tomu hráli nos-talgičtí muzikanti – kamarádi. Na hostině hrály dvě kapely.

Svatba byla z opravdové lidské lásky, k oltáři je přivedly vlastní děti.dana teinitzer-šarkóziová

čajový dýchánek zaplnil zahradu střelnice

Benefice s názvem Čajový dýchánek se Swing Bandem Tábor, která se konala 5. června, s úspěchem navázala na předchozí tři ročníky. Na za-hradu Střelnice přišlo více než sto padesát lidí, což pomohlo vydělat se-dmdesát tisíc korun. Výtěžek z akce podpoří činnost obecně prospěšné společnosti Cheiron T, která osmnáct let provozuje komunitní centrum.

Návštěvníci benefičního večera si ve většině dali záležet na výběru ob-lečení, čímž podpořili atmosféru, která připomínala dobu první republi-ky. K tomu přálo i dobré počasí, takže na tanečním parketu se lidé bavi-li dlouho do noci.

K získaní částky sedmdesát tisíc korun výrazně přispěli partneři akce a účastníci takzvané Tiché Střelnice, což je soutěž, v níž si lidé kupují různé ceny a zážitky. V nabídce letos byla například cyklistická helma stáje Etixx, kde působí český reprezentant Zdeněk Štybar, nebo let nad Táborem s pilotem Red Bull Air Race Martinem Šonkou. Swing Band Tábor se vzdal honoráře ve prospěch Cheironu, akci moderoval Štěpán Pavlík, záštitu nad ní převzaly místostarostky Olga Bastlová a Kateřina Bláhová. „Děkujeme všem, kteří se jakýmkoliv způsobem na akci podí-leli. Ať už nám darovali nějaké ceny nebo si koupili lístky. Čajový dýchá-nek se stal tradicí v kulturním programu Tábora. Měli jsme radost z at-mosféry večera, kterou pomohly vytvořit úsměvy návštěvníků a jejich dobrá nálada,“ dodává Roman Varga, ředitel obecně prospěšné společ-nosti Cheiron T. martin donát

Cheiron T, o.p.s.

ida kelarová, dětský sbor čhavorenge a hudebníci české filharmonie zahrají pro slovenské romské osadyPřes 50 romských dětí z Česka a Slovenska prožije dva inspirativ-ní týdny plné hudby a tance pod ve-dením nejlepších profesionálů obo-ru: Idy Kelarové a hudebníků České filharmonie v rámci projektu Ro-mano drom. Pro mnohé z nich je to šance, jak poznat nové obzory a nasměrovat svůj život pozitivním způsobem.

Romano drom (romská cesta) je letní škola pro romské děti, které mají během dvou týdnů poznávat sebe, svoji identitu a tradice, ze kte-rých vycházejí a zároveň společně vytvářejí něco krásného a silného – v tanci i v hudbě. Projekt je založe-ný na dlouholetých zkušenostech o. s. MIRET, které pracuje s Romy v ohrožení sociálním vyloučením.

Kromě poznávání a spolupráce mají zúčastněné děti a mladí lidé možnost potkat se s romskými od-borníky z různých oborů, součástí školy jsou i specializované worksho-py zaměřené na romskou historii, kulturní tradice a současné problé-my každodenního života. Význam a naprostou mimořádnost projektu si uvědomuje také Česká filharmo-nie, jejíž hudebníci na koncertech doprovodí romský dětský pěvecký sbor Čhavorenge a pro děti z osad připraví hravé hudební workshopy.

„Umění v dnešní době podléhá jednotvárnosti a většina mladých lidí pod vlivem komercionalizace ztrácí svou identitu,“ upozorňuje Ida Kelarová. „Následkem toho člo-věk přichází o svůj vlastní originál-ní a kreativní potenciál. Vzniká tak nevědomost, která způsobuje ten-denčnost v umění. Činnost zapsa-ného spolku MIRET se proto zamě-řuje na přirozenou tvorbu, směřuje k ryzosti a autenticitě.

Právě hluboká a upřímná tvoři-vost dává člověku pocit sebevědo-mí, identity i jistoty, a tím pádem svobody. Čerpá z ní sílu a životní energii. Tyto faktory mu pomáhají vést plnohodnotný, zdravý život, ale především probouzí skutečnou osobnost, což je nejen v umění na-prostý základ. Právě toto chceme dětem předat,“ říká Ida Kelarová.

Největšího úspěchu dosáhla let-ní škola v minulém roce, kdy vyvr-cholila sérií koncertů v romských osadách v Lenartově, Raslavicích a v synagoze v Liptovském Miku-láši za doprovodu České filharmo-nie a dalších romských profesionál-

ních umělců z Česka, Slovenska, Maďarska a Srbska.

Letos se letní škola Romano drom bude konat v Mníchovském potoku u Bardějova na východním Sloven-sku ve dnech 23. 7.–5. 8. 2015. Tato letní škola se bude konat pro 50 rom-ských dětí a mladých Romů ze soci-álně slabších rodin, ghett, vylouče-ných lokalit, osad a dětských domo-vů. Přihlášku si lze stáhnout na www.miret.cz. Záštitu nad projektem Ro-mano drom převzal prezident Slo-

venské republiky J. E. Andrej Kis-ka.

Široká veřejnost si může hudbu Idy Kelarové a sboru Čhavorenge ve spojení s Českou filharmonií vychut-nat při Open Air koncertu na Hrad-čanském náměstí v Praze 17. června od 20:20. Vstup na koncert je volný a přenáší ho živě i kanál ČT Art.

Partnery projektu jsou: Erasmus plus, Česká filharmonie, Právnická fakulta univerzity Karlovy v Praze.

ida kelarová

8 JunosčeRven inzerce

Romano hangos / Romský hlas. vychází s podporou ministerstva kultury české republiky. Vydává Společenství Romů na Moravě. Registrováno ministerstvem kultury čR pod č. e 8154. Redakce: sabir agalarov (šéfredaktor) romanohangos@gmail.com; alica heráková, Jan horváth-döme, karel holomek. Sazba: Radim šašinka. Elektronická verze: www.srnm.cz. Redakční rada: Roman čonka, prešov; alica heráková, brno; drahomír Radek horváth, děčín; ivona parčiová, brno; barbora antonová, brno; margita Racová, brno. Adresa redakce: bratislavská 65a, 602 00 brno, tel.: 545 246 673, e-mail: rhangos@volny.cz.

IČO vydavatele: 44015178. Bankovní spojení: Fio banka, číslo účtu: 2300661977/2010. Tiskne: samab press group, a.s, cyrilská, brno. Rozšiřuje: kongrestakt brno.

nabídka inzercecelá strana 5 000 kč (rozměr 26×40)1/2 strany 3 500 kč (rozměr 26×20 nebo 40×13)1/4 strany 1 500 kč (rozměr 13×20)menší formát – 7 kč/cm2

sleva při opakované inzerci na druhé a další vydání 25 %žádosti o inzerci na mail: holomkova@srnm.cz

otevírací doba • po a so zavřeno • út–pá 10–18, poslední vstup 1715 • ne 10–18, poslední vstup 1715

program na červenec–září 2015

OTEVÍRACÍ DOBA V NEDĚLI PRODLOUŽENA DO 1800 (poslední vstup v 1715)

muzeum romské kulturybratislavská 67, 602 00 brno, tel.: 545 571 798e-mail: media@rommuz.cz, www.rommuz.czMHD: tram. 2, 4, 11, zast. Tkalcovská, tram. 3, 5, 9, zast. Dětská nemocnice

výstavykesaj čhave – příběh dětí víly kesajVýstava komiksů a fotografií z dílny francouzských autorů, jejichž společným tématem je romský hu-dební soubor Kesaj čhave ze Slovenska. Pokud máte rádi výstavy, které vyprávějí příběhy, přijďte navští-vit „Kesaj čhave“. 17. 4.–15. 9. 2015

mistr martin matěj holub … a možná přijede na kozeVýstava dřevěných soch, loutek a hraček profesio-nálního výtvarníka – řezbáře Martina Matěje Holuba z Horních Chvatlin, který se v Muzeu romské kultu-ry poprvé představil během 4. Sochařského sympó-zia na podzim 2014. 24. 9. 2015–21. 2. 2016

vernisáž proběhne 24. 9. v 16 hodin

stálá expoZice příběh RomůDějiny Romů od starověké Indie po současnost na ploše celého jednoho muzejního patra. Prezentace je rozložena do šesti výstavních sálů, kde za doprovodu romské hudby zhlédnete kromě unikátních historic-kých sbírkových předmětů i umělecká díla a filmové dokumenty, to vše v atraktivních kulisách, přenáše-jících návštěvníka v čase hluboko do minulosti. Ex-ponáty doplňují originální dioramata, imitující reál-né situace ze života Romů. Expozice obsahuje řadu audiovizuálních prvků a je vhodná pro děti i dospě-lé. Je ideálním prostředkem pro doplnění výuky zá-kladních a středních škol.

Pro objednávku prohlídky kontaktujte průvodce e--mailem: pruvodce@rommuz.cz

Filmové čtvrtky v moravské zemské knihovněPravidelná filmová promítání pořádaná Muzeem romské kultury. Po projekci následuje diskuze s hos-tem. Vstupy na filmové čtvrtky jsou volné.

václav kubásek: čarovné oči (85 min., 1923, němý)Projekce němého melodramatického snímku s téma-tem „cikánské lásky“ za doprovodu živé hudby. Ve fil-mu účinkují Romové z osady „Na Písečňáku“ v Osla-vanech u Brna, v níž byla část filmu natáčena. Večer bude pokračovat posezením u hudby v muzejní ka-várně Beng! 16. 7. v 1800 – Muzeum romské kultury

sabine Wewer: piroshka a Remus (35 min., 2015)Rena milgron: Folklor of rajasthán (25 min., 2015) Host Rena Milgrom

17. 9. v 1800 – Moravská zemská knihovna

další akce23. 8. Pietní shromáždění v Hodoníně u Kunštátu V roce 2015 si připomínáme 72. výročí transportu Romů z protektorátního tzv. cikánského tábora v Ho-doníně u Kunštátu do KT Auschwitz II-Birkenau. Za-čátek od 11 hod. na tzv. Žalově, v místě hromadných hrobů, poté přesun na obecní hřbitov do Černovic, kde bude akce zakončena. Na místo konání a zpět do Brna bude vypraven autobus.

V případě zájmu se přihlaste na e-mailu: media@rommuz.cz.

Bližší informace o programu budou uvedeny na webových stránkách muzea: www.rommuz.cz

sledujte muzeum romské kultury i na facebooku

Adresa redakce

Romano hangos

a Společenství

Romů

na Moravě

Bratislavská 65a,

Brno 602 00

tel.: 545 246 673

www.srnm.cz

číslo účtu:

2300661977/2010

S R N M

Společenství Romů na MoravěRomano jekhetaniben pre Morava

vydávání Romano hangos podporujeministerstvo kultury české republiky

nabízíme starší ročníky Romano hangos. cena jednoho ročníku 100,– kč + poštovné.

objednávky na: 545 246 673

nebo: holomkova@srnm.cz