BŘECLAVSKO | Aktuálně
Chtějí chodník, musí převést pozemkyVelké Bílovice – Nový bez-bariérový chodník o délce450 metrů hodlá do rokavybudovat vedení VelkýchBílovic. Plán se týká Podi-vínské ulice. „Měl by vést odkřižovatky s ulicí Svárov pokřižovatku s ulicí Krátká,“uvedla starostka Marie Vl-
ková. Náklady ještě nezná.Zastupitelé schválili podánížádosti o bezúplatný převodpozemků, na nichž máchodník vzniknout. Teď se jíbude zabývat rada Jihomo-ravského kraje.Dohoda je nutná ke sta-
vebnímu povolení. „Pokud
to zvládneme do konceroku, podáme si žádost naStátní fond dopravní in-frastruktury o dotaci,“ sdě-lila Vlková.Verdikt o přidělení peněz
padne do konce dubna,chodník musí být hotový vlistopadu. (hra)
Břeclavská chemičkaFosfa modernizuje zá-zemí firemní školky.Její provoz stojí téměřtři čtvrtě milionu.
MICHAL HRABAL
Břeclav – Nové hřiště ote-vřela pro „své“ děti Fosfaškolka v Břeclavi. Chemičkatak dál investuje do zařízení,které funguje pět let a za-městnancům umožňuje vy-hnout se problémům spoje-ným s veřejnými školkami.Náklady na modernizaci
hřiště přesáhly půl milionukorun. „Děti si zdokonalí
obratnost i trpělivost. Na-vazují také dobré kontakty skamarády, upevňují si se-bevědomí. Prvky jsou urče-né pro zábavu i rozvoj mo-toriky,“ uvedla vedoucí ma-teřinky Jiřina Kratochvílová.
JAKO PRACOVNÍ DOBAProstor pro vybití energienabízí prolézací velrybu,pískoviště nebo žebříky.„Předtím tam byla jenomhoupačka a domeček. Byloto velmi skromné. Nyníjsme hřiště vystavěli skorocelé nové,“ zmínila Krato-chvílová.Fosfa je na Břeclavsku
jednou ze dvou společností,které se rozhodly pro vznikpředškolního zázemí. Loni
je navštěvovalo průměrněšestnáct dětí. „Náklad naprovoz je přibližně sedm settisíc korun ročně. Školkupovažujeme za součást fi-remní kultury. Současnákapacita se ukazuje jakodostačující. Pokud jsou vol-ná místa, otvírá se školka idětem mimo Fosfu. Našizaměstnanci dávají jen pětset korun měsíčně za jednodítě paušálně plus přispívajína stravné. U těch, conejsou našimi zaměstnanci,je částka v řádu několika ti-síc za měsíc,“ nechal se sly-šet generální ředitel FosfyIvan Baťka.Spokojenost neskrýval
pracovník firmy Jan Zahon-ský. Do školky dá brzy už
druhé dítě. „Břeclav je do-pravně zacpaná. Jezdit třebana druhý konec města prodítě, to je výlet skoro nacelý den. Když jedu do prá-ce, dám je do školky, pak sije vyzvednu a jedeme spoludomů,“ zmiňuje muž. Pro-vozní doba školky kopírujepracovní dobu ve firmě.Podobné reakce od za-
městnanců mají i v brumo-vické firmě Blanář nábytek.„Rodiče si firemní školkupochvalují. Všichni pracujícíve výrobě mohou do ní dátděti hned, jak přijdou dopráce. Nemusí přemýšletnad tím, že by jinde školkaotevírala později,“ sdělilaasistentka ředitelky společ-nosti Ana Vlahović.
O firemní školky je zájem, taFosfy se chlubí novým hřištěm
DĚTSKÝRÁJ.Děti z Fosfa školky v Břeclavi i v chladnějšímdni skotačily na novémhřišti a vyzkoušely si různá nářadí. Foto: Deník/Michal Hrabal
Slávek Janoušek zahraje napomoc lidem z Domova Narnie
Morkůvky, Hovorany – Folková legenda Slávek Ja-noušek společně s Lubošem Vondrákem, LáďouZítkou a dětmi z Pěveckého sboru při Základníškole v Hovoranech podpoří svým vystoupenímDomov Narnie v Morkůvkách. Ten pomáhá dětem smentálním a kombinovaným postižením. Koncertse uskuteční v sobotu od osmnácti hodin v hovo-ranské sokolovně. „Účastníci se mohou těšit naspoustu známých hitů i písniček pro děti. Uvítámetedy celé rodiny. Svou účastí a dobrovolným vstup-ným pomohou dětem z Narnie,“ pozvala Jana Le-xová za pořádající Diakonii Českobratrské církveevangelické – Střediska Betlém. (ber)
Na co se dnes těšímDominik Košulič20 let, policista
Ažmi skončísměna vpráci, domasi odpočinu aodreaguji se.Nejlépe u fil-mu. (hra)
ANETA BERÁNKOVÁ
M ít vlastní firemní mateřskou školu? Pokud na tofirma má, tak je to podle mě opravdu skvělý
tah. Zaměstnanci nemusí řešit případné dlouhé pře-jíždění od školky do práce, celkově to může také při-spět k jejich lepší psychice, a tím i pracovnímu výko-nu. Navíc je fajn, že školku mohou využít i ostatní. Vdobě, kdy se řeší nedostatek míst ve státních škol-kách, to může být pro některé rodiče jedna z variant.Pokud na to ovšem budou mít peníze. V zahraničíjsou soukromé školky běžné. Jen u nás na ně někteřístále ještě pohlížejí jako na „snobárnu“.
Krátce
HLAS PRO KSČM – HLASPRO LEPŠÍ ŽIVOT V NAŠEM KRAJI!Vážení spoluobčané,
čtyřleté období uteklo jako voda a my znovu stojíme před rozhodnutím, kambude náš kraj směřovat. KSČM jde na rozdíl od různých hnutí a stran slibujícíchvšechno možné (na což po volbách rychle zapomenou) cestou práce. Poctivé, dlou-hodobé a trvale zlepšující kvalitu života občanů našeho překrásného kraje. Stojípřed námi nové výzvy, na které budeme muset reagovat. Nejdůležitější z nich bude
otázka bezpečnosti kraje a jeho občanů, alenapříklad i hospodaření s vodou v krajině. Ne-zapomínáme na naše seniory, vždyť péče o ty,kteří obětovali svoje pohodlí pro náš lepší život,je prvořadá povinnost. Samozřejmě neménědůležité bude udržení sítě speciálního školstvía zachování rozmanitosti oborů středních škola učilišť, kvalitní a dostupná zdravotnická péčeči opravené komunikace. Je toho zkrátka přednámi hodně, ale kandidáti za KSČM jsou při-praveni postavit se k těmto výzvám čelema udělat vše pro to, aby se nám všem žilodobře.
Mgr. Ivo Pojezný, vedoucí kandidát KSČM do Zastupitelstva Jihomoravského kraje
Radoslav SKÁLAkandidát KSČM do Senátu, volební obvod č. 55 – Brno–městoa do Zastupitelstva Jihomoravského kraje
Děkuji Vám, žepřijdete k volbám
Mária KOUDELOVÁkandidátka KSČM do Senátu, volební obvod č. 49 – Blansko
1001241227_EZ
1001241745_CL
1001241745_BR
INZERCE
1001258442_A
36. října 2016 Deníkwww.denik.cz
Igor Chlup prošel od roku 1998 téměř všemi úrovněmi státní správy a samosprávy. V roce 2010 se stal Zastupitelem města Podivína. O dva roky později jej občané zvolili do Zastupitelstva Jihomoravského kra-je, kde dnes jako radní zodpovídá za oblast životního prostředí a ze-mědělství.
„Zcela zásadní téma pro budoucnost občanů, a to nejen Jihomo-ravského kraje, je sucho a zadržování vody v krajině. Chci proto do-táhnout do konce aktualizace plánů vodovodů a kanalizací v kraji se zaměřením na pitnou vodu, pořízení digitálních povodňových plánů v rámci Jižní Moravy a koordinace se zemědělci v otázce využívání a eroze půdy,“ uvádí radní Jihomoravského a jeden z lídrů kandidátky ČSSD kraje Igor Chlup.
Jak chceme bojovat proti suchu? Sucho můžeme defi novat jako nedostatek vláhy okolo nás pro-
jevující se v půdě, vodních tocích, v podzemních vodách). Sucho je označováno za plíživý jev s negativním dopadem do zemědělství, zá-sobování obyvatel vodou a dalších oblastí hospodářství. Sucho ovliv-ňuje naši každodenní kvalitu života. Nejoptimálnějším způsobem jak eliminovat dopady sucha je zadržovat vodu v krajině. Co si pod tímto pojmem máme představit? Obecně lze říci, že zásadní je zpomalit od-tok vody z území a to jak volné tak i z technické krajiny. A to zejména: zpomalit odtok ve vodních tocích revitalizačními opatřeními
(zpřírodnění napřímených koryt vodních toků) umožnění neškodných rozlivů v území zejména pak na zatravně-
né pozemky v rozsahu jednoletých až dvouletých vod zemědělské pozemky rozdělit zatravněnými pásy tak, jak to dě-
lali naši dědové volit vhodné plodiny, neumísťovat širokořádkové plodiny
do území kde hrozí vodní eroze případně s širokořádkovými plodinami aplikovat protiero zní plodiny
zabránit větrné erozi účinnými stromořadími (větrolamy) se za-pojením i keřového patra a tím zabránit degradaci ornice, která má zásadní význam pro akumulaci vody v krajině
nesnižovat zalesnění a technickými opatřeními napomáhat co nejvíce udržet vodu v lesních porostech
vytvářet tůně a nebeské rybníky a zlepšovat mikroklima v kraji-ně včetně zmíněného udržení vody v krajině
Sucho a pitná voda. To jsou velké otázky
budoucnosti
