UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI FILOZOFICKÁ FAKULTA

Katedra muzikologie

Pavlína Krá čmarová

Housla ř František K říž (1887-1943)

Violin – maker František Kříž (1887-1943)

Bakalá řská diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Lyko, Ph.D.

Olomouc 2009

2

Prohlašuj i , že jsem bakalá řskou d ip lomovou práci

vypracovala samostatně , použi la uvedené l i teratury,

pramenů a využ i la pomoci odborných rad vedoucího

práce.

V Olomouci 1. pros ince 2009 …………………..……..

3

Poděkování

Pokládám za samoz řejmou nezbytnost poděkovat

Mgr . Petru Lykovi ,Ph.D. za cenné rady, p ř ipomínky a

obě tavou pomoc p ř i vedení mé bakalá řské d ip lomové

práce. Dále bych chtě la poděkovat PhDr. I reně Bukačové,

k terá poskyt la dů lež i tou pramennou základnu pro výzkum

housla řova zahraničního a o lomouckého působení.

Závě rem velmi děkuj i Tomáši Pi la řovi za odborné

rady p ř i posuzování nástro jů Frant iška K ř íže, Adamu

Novákovi a L ibuši Prečanové za poskytnut í fo tograf i í

nástro jů Frant iška K ř íže, Mgr . J i tce Koců rkové, Bc.

Jaroslavu Šla isovi , Mgr . Růženě Krhutové a Mgr. Mar i i

Vybíhalové za pomoc p ř i řešení technických problémů na

této práci .

4

Obsah

Úvod . . . . . . . . 5

Stav bádání . . . . . . . 7

1. Charakter ist ika housla řské produkce z h led iska

typolog ického a obecného p ř ístupu

1. 1. Typologické rozč lenění houslařské produkce 11

1 . 2 . Houslařská produkce v českých zemích na p řelomu

19. a 20. sto let í . . . . . . 14

2. Ž ivot Frant iška K ř íže . . . . 22

3. Vývojový charakter a speci f ika housla řské produkce

Frant iška K ř íže

3.1. Éra pražská . . . . . . 29

3 .2. Éra o lomoucká . . . . . . 54

4. Závě r . . . . . . . 62

Resumé . . . . . . . 65

Summary . . . . . . . 67

Zusammenfassung . . . . . 69

Použitá l i teratura . . . . . 71

Anotace . . . . . . . 78

Seznam p ř í loh . . . . . . 79

5

Úvod

Bakalá řská práce na téma „Housla ř Frant išek K ř íž“

je prací pr imárně heur is t ickou. Těžiště výzkumu je

položeno na ref lexi housla řského odkazu osobnost i ve

vztahu k Moravě , respekt ive městu Olomouci.

Cílem práce je p ř inést ucelený obraz housla ře

Frant iška K ř íže v rovině ž ivotopisné a umě lecké.

Vzhledem k min imální pramenné základně , je hlavním

úkolem dohledání potřebných pramenů , na základě

k terých by bylo možné zrekonstruovat osobní údaje

Frant iška K ř íže.

Nedí lnou součástí té to práce je rozbor problemat iky

a charakter nástro jařské produkce, k terou b l íže

p ředstavuje kapito la „Typologické rozč lenění housla řské

produkce“ .

K vytvo ření kompletního h is tor ického pohledu na

tuto osobnost je nutné srovnání para le lního vývoje

nástro ja řství na území českých zemí. Toto vyst ihu je

kapi to la „Housla řská produkce v českých zemích na

p řelomu 19. a 20. s to le t í “ . Cí lem obecné kapi to ly je př inést

náhled na nástroja řskou s i tuaci v Čechách a na Moravě

v době K ř ížova ž ivota. Jmenovaná část rovněž podává

p řehled významných českých a moravských housla řů ,

k te ř í jsou dále rozč leněni do daných typů housla řské

produkce a upozorn i la na K ř ížovy současníky.

Následuj íc í kapi to la „Ž ivot Frant iška K ř íže“

p ředstavuje sondu do ž ivotopisných údajů housla ře. Jeho

tvorbu, rozdí lnost ve stavbě nástro jů v Praze a

6

v Olomouci př ináší kapi to la „Vývojový charakter a

speci f ika houslařské produkce Frant iška K ř íže“ .

Housla řovo pražské období zaznamenává založení

ž ivnost i a působení na pražské konzervatoř i . S t ím je

spojeno i následné soudní ř ízení kvů l i z t rátě nástro jů na

konzervatoř i , K ř ížovo zatčení a zadržení ve vazební

věznic i v Praze.

Olomoucká éra Frant iška K ř íže je s ledovaná od

opě tovného založení ž ivnost i v Olomouci roku 1937, až do

jeho přestěhování do Města Albrecht ice, kde v roce 1943

zem řel.

V textu je uváděn název města Schönbach, ve

kterém Frant išek K ř íž začal s tudovat roku 1903. Toto

označení města se p řesta lo používat roku 1945 a bylo

změněno na Luby. Vzhledem ke stář í pramenů , ve kterých

je město uváděno pod názvem Schönbach, budeme

používat to to označení . Archivní mater iá ly z doby K ř ížova

studia v Schönbachu a zahranič í jsou dochovány

v německém jazyce a v poznámce pod čarou jsou

parafrází německého p řekladu. Značná část archivního

mater iá lu v českém jazyce je v textu ponechána bez

styl is t ických a pravopisných úprav.

7

Stav bádání

L i teratury a písemných zmínek o Frant išku K ř ížovi je

poskromnu a doposud neexistu je monograf ie, k terá by se

K ř ížem zabývala dopodrobna. Základní in formační p i l í ř

p ředstavuje kn iha Pi la ře a Šrámka Umění housla řů ,1 je j íž

součást í je heslovi tý výčet českých a moravských

housla řů . V této kn ize nalezneme jediné obsáhle jš í heslo

týkaj íc í se osoby Frant iška K ř íže.2 Výtkou je fakt, že Pi la ř

z ískané in formace kr i t icky neposuzuje a považuje za

hodnově rné. Uvádí řadu nekonkrétních údajů týkaj ících se

jeho studi jních, učňovských, pražských a o lomouckých le t ,

k teré jsou zde up řesněny a podloženy vě rohodným

mater iá lem. Spis naopak podává kval i tn í výk lad o

housla řské tvorbě Frant iška K ř íže.

Dalšími publ ikacemi zmiňuj íc í K ř ížovu osobu jsou

pouze krátká in formační hesla. Jde o housla řskou

encyklopedi i Kar la Ja lovce,3 s lovník Josefa Tomeška,4

dě j inný vývoj housl í Jana Ma řáka a Viktora Noppa,5

ž ivotopisnou automonograf i i Albína Vr tě la ,6 Hudební

nástro je Pavla Kur fürsta7 a heslo zpracované

1 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , Frant išek : Uměn í hous la řů , Praha 1989. 2 V lad im í r P i la ř in fo rm ace o K ř í žov i získ a l od Sp yt ihněva Šorm a, k te rého uvedem e n íže . 3 Ja lovec , Kare l : Češ t í hous la ř i , Praha 1959 . 4 Tom eš , Josef a k o l . : Český b iogra f ický s lovn ík XX. s to le t í , 2 . d í l , K - P . Praha 1999. 5 Ma řák , Jan – Nopp, V ik to r : Hous le , dě j iny vývo je hous l í , hous la řs tv í a h ry hous lové , Praha 1941. K ř í ž j e zde uveden cob y hous la ř p ražsk ý. 6 Vr tě l , A lb ín : Hus le s d račou h lavou , Bra t is lava 1996. 7 Kur fü rs t , Pave l : Hudební nás t ro je , Praha 2002. Kur fü rs t K ř í že zm iňu je jen v souv is los t i s hous la řsk ým vyná lezcem Janem Černým .

8

v in ternetové verz i Českého hudebního s lovníku osob a

inst i tucí .8

Uvedeným výč tem l i teratury konč í veškeré písemné

zmínky o osobě Frant iška K ř íže.

Slovníková hesla v The New GROVE Dict ionary of

Music and Music ians9 tvo ř í para le lní in formační základnu

pro výzkum housl í od 16. sto let í po současnost . Dále

ref lektu je houslaře Guarner ia del Gesú, podle jehož

modelů Frant išek K ř íž tvo ř i l .

Cennými prameny, k teré se vztahuj í ke K ř ížově

osobnost i , se stala dvoj ice dopisů . První z n ich obdržel

Vladimír Pi lař od Spyt ihněva Šorma.10 Tento pramen se

sta l hodnotným zdro jem k získání dalších podně tných

in formací k osobě Frant iška K ř íže, a le vše je zde psáno

pod rouškou osobních sympat i í ke K ř ížovi . Text tohoto

dopisu se pak téměř doslova shoduje s textem v knize

8 Kur füs t , Pave l . F ran t išek K ř í ž : Český hudební s lovn ík osob a ins t i tuc í [on l ine ] . 14 .11 .2002 [c i t . 12 . l i s topadu2007 ] . Dos tupné z WWW : <ht tp : / /www.m us ico log ica .c z>. 9 Boyden , Dav id , a k o l . : V io l in . The New Grove D ic t i onary o f Mus ic and Mus ic ians , 2nd ed i t i on , ed . Sad ie , S tan ley – T yr re l l , John. London 2001 , sv . č . 26 . Sp ie th-W eissenbacher , Chr is t iane: V io l i n , In : The New Grove D ic t ionary o f Mus ic and Mus ic ians . 1s t ed i t ion , ed . Sad ie , S tan le y. London 1980, sv . č . 19 . Beare , Char les : (Bar to lom eo) G iuseppe Guarner i ( ´de l Gesu´ ) . The New Grove D ic t i onary o f Mus ic and Mus ic ians , 1s t , sv . 7 , ed i t i on , ed . Sad ie , S tane ly, London 1980. Beare , Char les , a k o l . : (Bar to lom eo) G iuseppe Guarner i ( ´de l Gesu´ ) . The New Grove D ic t ionary o f Mus ic and Mus ic ians , 2nd ed i t ion , sv . 10 , ed . Sad ie , S tan ley – T yr re l l , John , London 2001. Druhé vydán í The New Grove je lépe s ys tem at ick y řešeno , avšak po obsahové s t ránce se tex t ve své pods ta tě shodu je s p r vn ím vydáním . 10 Napsa l Spyt ihněv Šorm , v Bergenu 28. -30 .9 . 1976 . Dom ác í a rch iv V lad im í ra P i la ře a Tom áše P i la ře. Byl s tudentem pražsk é k onze rva to ře a K ř í že pozna l zde. Napsa l Spyt ihněv Šorm , V Bergenu 28 . -30 .9 . 1976 . Dom ác í a rch iv V lad im í ra P i la ře.

9

Umění housla řů . V závě ru Šormova dopisu autor žádá,

aby někol ik údajů , k teré uvedl o Frant išku K ř ížovi , zůsta ly

uta jeny a aby Vladimír Pi lař tento dopis po p řeč tení

z l ikvidoval . 11

Druhý dopis jsme obdržel i od Vladimíra Vr tě la . Tento

pramen dokládá vyhotovení mist rovského nástro je

v Olomouci v roce 1938.12 Zmíněný Spyt ihněv Šorm se o

tomto nástro j i vyjád ř i l jako o Kř ížově „Schwanengesang“ .13

Nejdů lež i tě jš í pramennou základnu nalezneme v

Národním archivu Praha, Státním Oblastním archivu

Praha a Archivu hlavního města Prahy.

In formace o schönbachsšké houslové škole jsou

u ložené v Oblastním archivu Cheb. Zde u ložené fondy

jsou však nezpracované a není možné do n ich nahlédnout

a získat pot řebný textový mater iá l . Fond Národního

archivu Pol ice jní ředi te lstv í14 obsahuje in formace o

založení ž ivnost i K ř íže v Praze, osobní údaje housla ře a

jeho manželky. Valná část tohoto fondu obsahuje výs lechy

jak K ř íže, tak i jeho kolegů , k teré jsou spojeny

s krádežemi a obchodováním s houslemi odcizenými na

pražské konzervato ř i . Fondy Archivu h lavního města

Prahy Společenstvo hotovi te lů hudebních nástro jů15

obsahuj í in formace týkaj ící se K ř ížova studia, za ložení

11 To to p řání a le neb y lo v ys l yšeno a Tom áš P i la ř ( s yn au tora k n ihy Umění hous la řů Vlad im íra P i la ře) posk yt l dop is k badate lsk ým úče lům s p ř ih lédnut ím , že jde j i ž o t ř i ce t le t s ta rou zá lež i t os t . 12 Dop is V lad im í ra Vr tě la ( zas lan ý au torce) . V Bra t is lavě , zas lané 12. 11 . 2007 . 13 V p řek ladu znač í pos lední ve lk é d í lo . 14 Z t rá ta ús tavního maje tk u . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národn í a rch iv Praha. 15 Spo lečens tvo ho tov i t e lů hudebních nás t ro jů v Praze. Index k m at r ice m is t rů (1851-1949) . Doposud neuspo řádaný fond. Arch iv h lavn ího měs ta Prah y.

10

živnost i a je j í ukončení . V neposlední řadě uveďme

Úst řední vo jenský archiv Praha,16 Magist rát h lavního

města Prahy,17 Masarykův ústav a Archiv akademie věd

Praha18 v němž se nacházejí in formace o houslařské

soutěži , k terá proběhla v roce 1933.

Období , k teré ref lektu je K ř ížovo o lomoucké

působení , je zaznamenáno ve Státním okresním archivu

Olomouc ve formě adresářů .19 Značná část mater iá lů ,

k terá dokumentu je K ř ížovo působení v zahranič í a

v Olomouci , pochází z domácího archivu I reny Bukačové,

vnučky Frant iška K ř íže.

16 Arch ivá ř Vo jensk ého ús t ředního arch ivu Praha Vác lav S luk a sdě l i l , že Vo jensk ý ús t řední a rch iv nem á k d ispoz ic i úda je o vo jensk é s lužbě F ran t išk a K ř í že . Vo jensk ý ús t ředn í a rch iv Praha. Zas láno 13 . ř í j na 2008 . 17 Výp is z k onsk r ipce pražsk ých ob yvate l . Mag is t rá t h lavn ího měs ta Prah y. Zas láno 17 . zá ř í 2008 . 18 Zv láš tn í sou těž – hous la řsk á 1933. Ka r ton č . 55 , poznámka I I . 217/08. Inv . č . 165, NÚ 612.22, W ieh lův Fond, (4 ) Praha Národohospodá řsk ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak adem ie věd Praha. 19 Po l ice jn í p ř ih lášk y. S tá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . Zas lané dne 21 . s rpna 2007. Adresá ř Ve lk é O lom ouce a ok resu. O lom ouc 1938 ; Adress - Buch – Haupts tad t O lm ütz, O lm ütz 1905 ; Adressnanze iger der k g l . Hupts tad t O lm ütz, O lm ütz 1911; Adressen-anze iger der k g l . Haupts tad t O lm ütz , O lm ütz 1913; Propagační adresá ř Česk ých ž i vnos tn íků a obchodníků v O lom ouc i , O lom ouc 1921; Adresá ř ve lk é O lom ouce a ok resu, O lom ouc 1932; Adresá ř h lavn ího měs ta O lom ouce, Praha 1948.

11

1. Charakter ist ika housla řské produkce

1. 1. K otázce p ř ís tupu houslové výroby

Typologické rozč lenění housla řské produkce je

s lož i té a exis tu je ce lá řada různých kr i tér i í a h ledisek

jakým na n i můžeme nahl ížet . Housla řskou produkci ( jako

celek) jsme s i s tanovi l i za výchozí bod zkoumání , k terý

dále rozč leňujeme do dalších podskupin:

1 . Technologie výroby (způsob výroby)

- sér iová

- kusová

2 . Účel výroby

- funkční využi t í v běžném provozu (p ř .

cvičný nástro j)

- pr imárně vysoká umě lecká kval i ta (p ř .

koncertní nástro j – „mist rovský“)

3 . Míra typ izace ( je dána způsobem výroby)

- un i f ikovaná

- jed inečná

Pro tato kr i tér ia je však charakter is t ická j is tá

p ř íbuznost , kterou pozoru jeme na produkci „Technologie

výroby“ a „Míra typ izace“, kdy pomyslný spojovník probíhá

mezi sér iovou a uni f ikovanou výrobou, kusovou a

jed inečnou .20

Všemi uvedenými h ledisky však prostupuje jednotící

č in i te l – kval i ta (č i l i kva l i ta t ivní h ledisko) . Kval i ta zde

působí : 1 . pomyslně nad produkcí a prostupuje j í jako

20 Pom ys lné spo jovník y však pros tupu j í ce lou sk up inu t ypo log izace produk ce.

12

celek,21 2 . p ř íčně prochází jednot l ivými h ledisky,22 3 .

z pohledu obecně p la tného stanoviska vysoké a nízké

kval i ty - možno též znázorn i t :

V y s o k á k v a l i t a

N í z k á k v a l i t a

P ředpoklad vysoké kval i ty se očekává u kusového

výrobku, a le na základě výrobního zámě ru je evidentní i u

výrobku sér iového.23 Zde pak p ř ichází možnost dalšího

č lenění , k terým se kval i ta u jednot l ivých výrobků opě t

různí . Lze vyjád ř i t :

Technologie výroby

- sér iová24- 1 . typ

- 2 . typ

- 3 . typ

- kusová 25 - 1 . typ

- 2 . typ

- 3 . typ

21 Nezab ývá se ted y k onk ré tn ím i h led isk y, a le g lobá lně j ednot l i v ým i h led isk y prochází . 22 Jednot l i vá h led isk a propo ju je ve sm ys lu k va l i ta t ivn í p ř íbuznos t i . 23 I u sér iové produk ce ex is tu j í k va l i t a t i vn í s tupně . 24 První t yp se zab ývá výrobou nás t ro jů se zák ladním funkčním už i t ím . Nás t ro je pos t ráda j í pa t ř ičn ý zvuk , tón a m aj í pouze m in im áln í umě leck é k va l i t y ( rozum ím e t ím jednoduchou výt varnou s t ránk u, levně j š í a m éně k va l i t n í m ater iá l , k te r ý se prom í tne na uvedeném zvuk u a tónu) . Druhý t yp sér iové t vorb y se zaměřu je na nás t ro je vyžadu j íc í j i ž v yšš í umě leck é hodnot y. T řet í t yp t vorby se pak svým i umě leck ým i k va l i tam i p řev yš u je n í že uvedené. 25 Prvn í t yp p ředs tavu jem e po jm em „s tandardní “ výrobek , k te r ý může prok azovat k va l i ta t i vně shodné v las tnos t i j ak o výrobek 3 . t ypu výroby sér iové (č i l i vo lbou m ater iá lu , tónov ým i a zvuk ovým i p ředpok lady) . Druhý t yp produk ce se od l išu je opě t vo lbou m ater iá lu , k te r ý se pro k aždou t ypo log ick ou sk up inu vyb í rá k va l i t ně j š í , č ím ž ros te i hodno ta nás t ro je (ne jen f inanční a le i umě leck á) . T řet í t yp vyhotovu je nás t ro je j i ž s p r im árně v ys okým i umě leck ým i hodnotam i ( z h led isk a úče lu výroby) a „abso lu tn í “ k va l i tou .

13

Z uvedeného vyplývá, že každé z h ledisek

technologického způsobu výroby má svoje měř í tko kval i ty .

Ono měř í tko je pak apl ikovate lné na další typy housla řské

produkce.26

Pokusi l i jsme se o částečné objasnění typologického

problému houslařské výroby s p ř ih lédnutím na obecně

p la tné normy produkce. Samotné rozč lenění produkce je

v ce lku log ické, avšak kval i ta t ivní pohled (kval i ta 1.

pomyslně nad produkcí a prostupuje j í jako celek, 2.

p ř íčně prochází jednot l ivými h ledisky, 3. z obecně

p la tného stanoviska vysoké a nízké kval i ty) se jeví jako

h lavní kompl ikace typologického rozč lenění produkce.

Není však záměrem této práce jednoznačně s tanovi t

výs ledek housla řské typologizace.

26 Obdobným způsobem lze z poh ledu k va l i t a t ivn ího h led isk a pos tupovat u h led is ek „Úče l výroby“ a „Mí ra t yp izace“ .

14

1. 2. Housla řská produkce v českých zemích na

p řelomu 19. a 20. s to let í

Technologická produkce typu sér iové tvorby byla

charakter ist ická pro město Schönbach.27 Toto místo je

spojeno s d louhou houslařskou tradicí a s íd l i la zde i

housla řská škola. S p ř ibýváním housla řů v Schönbachu

začala vznikat manufaktura, jež se posléze p řetvo ř i la v

továrnu na hudební nástro je. Továrny níže uvedeného

charakteru se nejvíce rozví je ly právě na p řelomu 19. a 20.

s to let í . V manufakturách se každý housla ř zaměřoval na

urč i tou část nástro je, k terou mě l za úkol vyrobi t .

Charakter is t ika sér iové produkce ink l inu je spíše

k uni f ikovanost i . Nástroje tohoto typu postrádají

z h lediska účelu výroby pr imárně vysoké umě lecké

hodnoty, a le naprosto sp lňuj í účel za kterým byly

vyrobeny – tedy funkční využi t í nástro j . Od sér iového

nástro je lze očekávat n ižší tónové a zvukové vlastnost i č i

vzhledové kval i ty , a le z h lediska typologizace víme, že

v rámci účelu výroby ( tedy za jakým účelem byl nástroj

27 Hous la řs tv í se zde rozv í je lo j i ž od počá tk u 17 . s to le t í . I n fo rm ace, k te ré by dok um entova l y hous la řsk é m is t ry t oho to období dochován y ne jsou z důvodu n ič i vého požáru z r ok u 1739. Schönbach je m im o j iné znám i za ložením odborné hudební šk o ly rok u 1873. Dana Š těpánová p íše : . „ […] Jedna lo s e však o č i s tě p rak t icko- teore t ickou vý uku a učební p lán p ř ipomína l sp íše osnovy zák ladní umě lecké š ko ly č i konzerva to ře. P ř i j ímán i by l i ch lapc i , vý j imečně d ívky nad deset l e t . Po t ř í le tém s tud iu moh l i obzv láš tě nadaní s tudent i pok račova t jako ex tern is t i , tak zv aní hosp i tan t i [… ]Samotná prak t ická výuka by la zavedena až 15 . zá ř í 1908 , kdy zača l m is t r Kar l Sandner vés t výuku s tavby hudebních nás t ro jů . K řádné d í lenské výuce by l i vyb í rán í žác i z řad adeptů s dokončenou obecnou ško lou a s ta rš í šes tnác t i l e t , k te ř í se muse l i d ruhým rokem uč i t u něk terého mis t ra […]“ . Dí lensk ou výuk u a le m oh l i navš těvovat i hosp i tan t i , k te ř í ško lu navš těvova l i p řed rok em 1908 . In fo rm ace vycháze j í z bak a lá řsk é práce je j í ž au tork ou je : Š těpánová, Dana: 130 le t hous la řské ško ly v Lubech u Chebu. Dě j i ny hous la řs tv í na Lubsku. Brno: Masar yk ova un iver z i t a , F i lozo f ick á fak u l ta , Ús tav hudebn í vědy, 2006. s t r . 18-19.

15

vyhotoven) se tónové a zvukové vlastnost i sér iové

produkce l iš í .

Technologie výroby u níže uvedených houslařů

p ředstavuje ve své vývojové fáz i první a druhý stupně

kval i ty výroby kusové produkce. Tento typ produkce je

vid i te lný v houslařské tvorbě rodu Vi léma Kužela a Vi léma

Kužela ml. Vilém Kužel (1924-2007) se houslařskému

umění uč i l u děda i otce, kteř í byl i houslař i amatéř i . Jeho

syn Vilém Kužel mladší (1949) je rovněž houslař .

Posledním pokračovatelem roku se stal Jan Kužel (1979),

který se vyuč i l u svého otce Vi léma a houslařské zkoušky

složi l v Lubech u Chebu na SOU hudebních nástrojů . Kužel

patř í v současnost i k vyhledávaným stavi telům kval i tních

nástrojů .28

Do tohoto typu produkce lze zařadit i houslařskou

rodinu Vávrů . Vávrové se zprvu zabýval i pouze opravou

nástro jů . Významným housla řem se sta l Jan Bapt is ta

Vávra (1870-1937) . Na svého otce navázal Alfons

Frant išek Vávra (1901-1957) . Karel Vávra, s tarší (1903-

1973), byl synem sestry Jana Bapt is ty, k terý po vyučení

pracoval u svého bratrance Al fonse Frant iška. U Jana

Bapt is ty Vávry pracoval i i da lší : synovec Josef Vávra

(1912-1998) a obě Vávrovy dě t i Ludmi la Vávrová -

Bouchalová (1931) a Alfons Frant išek Vávra (1936) . U

Kar la Vávry staršího se následně vyuč i l i jeho syn Karel

28 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la ř ů , Praha 1989 , s t r . 109-115. Stránky Kuže l [on l ine ] . [ c i t . 3 . února 2009] . Dos tupné z W W W : <ht tp : / /www.k uze l .hous le .c z> .

16

Vávra mladší (1935) , k terý dodnes spolupracuje se svým

synem Tomášem Vávrou (1966) .29

Olomoucké nástro ja řství se výhradně zaměřovalo na

kusovou výrobu n iko l i sér iovou. Uvedené houslaře lze

typologicky rozč len i t do kusové výroby kval i ty prvního a

druhého typu. T řet í typ vrcholné tvorby v o lomoucké

houslové produkci nepozoru jeme. Z h lediska účelu výroby

se zde vyrábě ly nástro je p řevážně pro funkční využi t í (č i l i

nástro je tzv. cvičné) .

Vladimír Pi la ř v Umění housla řů uvedl jména

housla řů Mart ina Brunnera (1724-1801), který se údajně

vyuč i l u dalšího olomouckého houslaře Jana Strobla (1700-

1753). Stroblova tvorba byla vyhledávaná a podle slov

Pi laře se stal významným občanem města Olomouce.30

Jan Josef Hentschl (1709-1782), byl synem

varhaná ře Josefa Hentschla. Jan Josef př išel do Olomouce

z Brna roku 1718. Roku 1728 ale odešel do Vídně a po

návratu do Čech přesídl i l do Brna.31

Pi la ř uvedl i Bohuslava Lantnera (1862-1917) , k terý

v Olomouci s íd l i l pouze od roku 1887 do roku 1891.32

Theodor Pr ima (1913-1979) působi l v Olomouci od

roku 1956. V 60. letech vstoupi l coby houslař do družstva

v Olomouci a následně se opě t osamostatni l . Dle slov

Pi laře byla jeho práce průměrná.33

29 Stránky Vávra [on l i ne ] . [ c i t . 3 . února 2009 ] . Dos tupné z WWW : <ht tp : / /www.hous le- vavra .c z>. P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , Frant išek : Umění hous la řů , Praha 1989, s t r . 171-174. 30 Ib idem , s t r . 93 , 165. 31 Ib idem , s t r . 106. 32 Ib idem , s t r . 129. 33 Ib idem , s t r . 153-154 .

17

Z uvedeného výč tu vyplývá, že v Olomouci

neexistoval významný housla řský rod, jenž by město

umě lecky reprezentoval (mimo mist ra Jana Strobla, u ně j

však není znám pokračovate l) .

Níže uvedený přehled jmen udává seznam houslařů ,

k te ř í v Olomouci pracoval i mezi lé ty 1905-1948 a v le tech

1937-1942 představoval i konkurenci Frant išku K ř ížovi .

Vladimír Pi lař v Umění housla řů je j iž neuvádí .

Dle adresáře z roku 1905 jsou známi nástro já ř i Chyt i l

Method , Fischer Alo is , Pekelsky Wenzel ,34 Tichý Josef .35

Roku 1907 p ř ibyl pouze jeden nový stavi te l nástro jů –

Klatowsky Vinz. Z adresáře z roku 1911 víme, že ze

zmíněných houslařů v Olomouci zůsta l i pouze dva – Alois

F ischer a Wenzel Pekelský.36 Menší změna se udála

roku 1913, kdy Alo is F ischer rozšíř i l svou f i rmu o

společníka pana Theinera na Fischer a Theiner.37 Adresá ř

až z roku 1921 poukazuje na vě tš í rozší ření nástro já řů

v Olomouci . Jmenovi tě : Kroupan Bed ř ich , Osladi l Josef ,

Pekelský Václav, Tichý Josef .38 Roku 1932 se v Olomouci

vyskytoval i j iž uvedení nástro já ř i Fischer, Pekelský a

T ichý .39 Poslední prozkoumaný adresá ře je z roku 1948,

34 W enze l znač í Vác lav 35 Adress -Buch – Haupts tad t O lm ütz, O lm ütz 1905 . Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . 36Adressnanze iger der k g l . Hupts tad t O lmütz, O lm ütz 1911. Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . 37 Adressen-anze iger der k g l . Haupts tad t O lm ütz, O lm ütz 1913. Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . 38 Propagační adresá ř Česk ých ž ivnos tn íků a obchodníků v O lomouc i , O lom ouc 1921. Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . Josef T ichý mě l v tom to adresá ř i uvedenou rek lam u s m ís tem s íd la svého obchodu a se s lužbam i j ež posk ytu je . Provádě l opravy nových i m is t rovsk ých nás t ro jů . 39 Adresá ř ve lk é O lom ouce a ok resu, O lom ouc 1932. Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc .

18

kde je uveden Rudol f Šmída , Václav Pekelský a Bohumi l

Kasal .40

Dochované nástro je zmíněných houslařů se

typologicky řadí do kusové výroby kval i ty prvního a

druhého typu.

Kusová produkce t řet ího typu z h lediska míry

typ izace p ředstavuje produkt jed inečný a z h lediska účelu

výroby se vyznačuje pr imárně vysokými umě leckými

hodnotami. Níže uvedení housla ř i se vyznačoval i t ím, že

mimo produkci výrobků s pr imárně vysokými umě leckými

hodnotami se zabýval i i výrobou nástro jů , k teré

zač leňujeme do skupiny výrobků kusových druhého typu.

P ř ík ladem je rod Dvo řáků a Homolků . Zakladatelem

rodu Dvořáků byl Jan Bapt ista Dvořák (1825-1890), který

se vyuč i l u Jana Kulíka v letech 1840-1844.

Pokračovatelem rodu se následně stal jeho syn Karel

Bornejský Dvořák (1856-1909), Jaroslav Antonín Dvořák

(1861-1921) a Karel Josef Dvořák (1884-1947), který

představoval konkurenta Frant išku Kř ížovi v Praze.

Houslařská tvorba rodu Dvořáků byla velmi ceněná

v prvních třech generacích. Karel Josef Dvořák j iž nebyl

tak specif ický a ojedině lý jako jeho předchůdci. Byl však

výborným znalcem starých a moderních nástrojů .41

Zakladatelem rodu Homolků byl Emanuel Adam

Homolka (1796-1849), který se vyuč i l u Kašpara Strnada, u

kterého rovněž studoval i jeho bratr Václav Homolka

(narozen mezi léty 1792-8, zemřel mezi rokem 1856 a 40 Adresá ř h lavn ího měs ta O lom ouce, Praha 1948 . Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . 41 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la ř ů , Praha 1989 , s t r . 98-100 .

19

1858). Karel Jalovec uvedl, že svou tvorbou př í l iš nevynikl .

Žákem Emanuela Homolky se posléze stal další jeho bratr

Ferdinand Josef Homolka (1810-1862). Pi lař píše, že

nástroje Ferdinanda Homolky patř í k ukázce kval i tní české

houslařské tvorby. U Ferdinanda Josefa se vyuč i l a

pracoval jeho syn Ferdinand Josef Homolka ml. (1842-

1863).

Emanuel Adam Homolka byl otcem dalšího

významného jména Vincence Emanuela Homolky (1826-

1861) a Jana Štěpána Homolky (1800-1883). Tvorba

Vincence je dochovaná v hudebních sbírkách Národního

muzea. Mladším synem Emanuela Adama byl i i Ferdinand

August Vincenc Homolka (1828-1890), který se u svého

otce vyuč i l v roce 1844 a byl o tcem jednoho z dalších

Homolků Eduarda Emanuela Kar la Homolky (1860-1934).

Podle Pi la ře je dnes jeho tvorba téměř neznámá.

Posledním z Homolků byl Eduard Ferd inand Homolka

(1886 – 1915) . V důsledku brzkého úmrtí nemůžeme jeho

tvorbu objekt ivně posoudi t .42

K fenoménu českého houslařství spadá rod Metelků .

Nejstarším z rodu byl Josef Metelka (1841-1880), který byl

mladším synem Věnceslava Metelky (houslaře amatéra).

Houslařem se vyuč i l roku 1854. Pi lař uvedl, že na důkaz

úcty ke svému otc i popisoval své vině ty textem: Josef, syn

Věnceslava Metelky. První zde zmíněná žena houslařka a

první houslařka u nás byla Johana Metelková (1843-1867),

dcera Věnceslava Metelky a sestra Josefa Metelky. Johana

Metelková byla velmi talentovanou houslařkou a je j í

42 Ib idem , s t r . 109-115 . Jm éna Hom olk a a Dvo řák s t r ik tně za řazu jeme do té to sk up in y, p ro tože je j ich rodové vě t ve se od sebe svým i výrobním i k va l i t am i od l išova l i .

20

exemplář se nachází v hudebním oddě lení Národního

muzea v Praze. Posledním synem Věnceslava Metelky byl

Václav Metelka (1838-1856). Mete lkova práce vzhledem k

jeho předčasnému úmrtí není dost známá, avšak jeho otec

ho považoval za velmi nadaného houslaře. Vladimír Pi lař

dále uvedl jméno Josefa Metelky (1868-1920), který nebyl

př íbuzný s Věnceslavem Metelkou ani Josefem Metelkou.

Dle Pi lařových slov jeho práce př ipomíná podkrkonošskou

školu. 43

Kusová produkce t řet ího typu a z h lediska účelu

výroby nástro je s pr imárně vysokými umě leckými

hodnotami jsou prezentovány jedním z nejznámě jš ích

houslařských rodů u nás – rodina Pi lařova. Zakladatel rodu

Antonín Pi lař (1881-1958) se vyuč i l u Benjamina Patočky

v roce 1895. Na jeho tradici navázal i dva synovci Antonína

Pi laře - Karel Pi lař (1899-1985) a Bedř ich Pi lař (1906-

1968). Žákem Karla Pi laře se stal následně jeho syn

Vladimír Pi lař (1926) a v jeho umu pokračoval syn Tomáš

Pi lař (1954). Rodinná tradice však Tomášem Pi lařem

nekonč í . V houslařském atel iéru Pi lařů pracuje nyní

synovec Tomáše Pi laře Jan Pi lař (1978) a dcera Šárka

Pi lařová (1980). Pi lař patř í v Čechách a na Moravě (a le i

v zahranič í ) k velmi váženým jménům. V každé generaci

je j ich rodu se vždy objeví významná osobnost, která

nadále kval i tně reprezentuje jméno Pi lař . 44

Pražská houslařská tvorba je demonstrována

jménem Špidlen. Zakladatelem rodu byl Frant išek Špidlen

43 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la ř ů , Praha 1989 , s t r . 133-135. 44 Ib idem , s t r . 145-151. S t ránky P i la ř [on l ine ] . [ c i t . 3 . února 2009] . Dos tupné z W W W . <ht tp : / /www. jmc .cz/s tan /v lno /p i la r /> .

21

(1867-1916). Houslařství se vyuč i l u Frant iška Vitáčka.

Své houslařské schopnost i dále předal svému synovi

Otakaru Frant išku Špidlenovi (1896-1958) a vnukovi

Přemyslu Otakaru Špidlenovi (1920). Vladimír Pi lař o

Přemyslu Špidlenovi napsal: „[ . . . ]prošel vývojem

všestranného houslaře, jaký mezi současníky téměř nemá

obdobu[. . . ] “ .45 V současnost i velmi ceněný houslař Jan

Bapt ista Špidlen (1967) je synem Přemysla Otakara. Ve

své tvorbě se soustředí i na inovaci dnešních klasických

houslí46 v podobě : „[ . . . ]zvě tšená plocha eff , t i tanový šroub

uvnitř krku, uhlíková výztuž ř ímsy, osobité ztvárnění šneku

se zapuštěným olověným závažím[. . . ] “ .47

Houslaře Frant iška Kř íže z hlediska způsobu výroby –

č i l i výrobní technologie, jednoznačně zařazujeme do

skupiny výrobků kusových a z pohledu kval i tat ivního je j

zapojujeme do druhého a třetího typu produkce. Z hlediska

míry typizace spadá do skupiny výrobků jedinečných.

Avšak z hlediska účelu výroby, nemůžeme str iktně

stanovit , že nástroje vyrábě l s pr imárně vysokými

umě leckými hodnotami, protože i v jeho tvorbě se objevi ly

výrobky se zaměřením na funkční využit í nástroje, č i l i

nástroje tzv. cvičné. Tato skutečnost je však vysvě t l i te lná

počátečními problémy s p ř is těhováním Frant iška K ř íže do

Olomouce.48

45 Vys tudova l hous lovou hru , t eor i i hudb y a r eá lné g ym náz ium , ze vše z ísk a l s tá tn í zk oušk u. P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , Frant išek : Uměn í hous la řů , Praha 1989 . s t r . 167-168. 46 Pojem m odern í hous le se už ívá pro nás t ro j e v yrobené j i ž na počátk u 20 . s to le t í . 47 Ib idem , s t r . 166-169 . Stránky Šp id len [on l i ne ] . [c i t . 3 . února 2009 ] . Dos tupné z W W W : <ht tp : / /www.sp id len .v io l in .c z>. 48 K ř í ž mě l v Praze něk o l ik zaměs tnání a s tá l ý p ř í sun zák azníků j ak s žádos tm i o správu hous l í , č i v yhotoven í nového nás t ro j . Tom u tak

22

2. Život Františka K ř íže

Frant išek K ř íž (ce lým jménem Frant išek Kare l ) se

narodi l 20. června 1887 v Praze na Smíchově , zem řel 7.

ledna 1943 ve Městě Albrecht ice.49 Jeho otec Cyr i l K ř íž

byl housla řský amatér ,50 k terý vyučoval na Akademickém

gymnáziu v Praze, matka se jmenovala Mar ie K ř ížová,

rozená Pelzová.

Roku 1903 začal Frant išek K ř íž s tudovat

v housla řské škole v Schönbachu,51 odkud 31. kvě tna

1904 odešel do německého Markneukirchenu. Zde 5.

kvě tna 1906 získal výuční l is t s ce lkovým ohodnocením

„dobře“.52 Po obdržení výučního l is tu K ř íž s tř ídavě

bylo z důvodu spo lupráce s p ražsk ou k onzerva to ř í , k de působ i l j ak o správce a opravá ř nás t ro jů a t ím , že jeho d í lna s obchodem byla hned ved le k onzerva to ře. H lavní (ne však výhradn í ) výrobní zaměření v Praze b ylo v yrábě t výrobk y k usové, s p r im árně vysok ým i umě leck ým i hodnotam i a z h led is k a m í ry t yp izac e výrobk y jed inečné. V O lom ouc i však k onzerva to ř nebyla , po p řes těhování s i m use l h ledat novou k l ien te lu a nás t ro je t řet ího s tupně k usové v ýrob y vyrábě l pouze na zák ladě p řání ind iv iduá ln ího zák azník a . P řes to však v O lom ouc i byla dos ta tečná pop távk a, vzh ledem k zak ládán í různ ýc h hudebn ích spo lků po sk ončení vá lk y, spo lečně se s íd lem tehde jš í Hudební šk o ly „Žero t ín “ . V íce n í že . 49 Obec se nachází u Krnova. D le m at r ik y Měs ta A lbrecht ice zde K ř í ž byd le l na Zám eck é u l i c i č . 7 , a le d í lnu j i ž nemě l . 50 Cyr i l K ř í ž b yl hous la řsk ým am atérem a nezůs ta l j en u teore t ick ých zna los t í a deduk c í . Něk o l ik hous l í pos tav i l . P i la ř uvádí , že hous lov ý exem plá ř Cyr i la K ř í že v las tn i l p ro fesor Norber t Kubát . V iz P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989, s t r . 124. 51 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 1 . 52 Tex t výučního l i s tu : „Hous la ř i F ranz i K ř í žov i z Prahy , narozenému 20. června 1887 na Smíchově , Praha je t ímto po tv r zeno dne 5 . kvě tna 1906 n íže podepsaný mi ško l i te l i , že s lož i l svo j i tovaryšskou zkoušku: - p rak t ická zkouška s cenzurou : ve lm i dob ře - teore t ická zkouška s cenzurou : uspoko j ivě . “ I n fo rm ace pochází z dom ác ího arch ivu I reny Buk ačové. Obrazová p ř í loha, obrázek č . 2 . P ř i k on f ron tac i m ater iá lů dos tupných z pub l ik ac í Ja lovce, P i l a ře – Šrámk a a Pav la Kur fü rs ta nám j sou dos tupné dva t yp y le t K ř í žova vyučení . P i l a ř se Šrámk em uvádě j í rok vyučení 1902-1905 v Schönbachu. Ja lovec uved l rok 1903-1906 a Kur fü rs t lé ta 1902-1905. Správn ý rok v yučení j e uveden v Kn ize učňů Arch ivu h lavn ího měs ta Prah y, avšak chybí m ís to jeho vyučen í . Spo lečens tvo ho tov i te lů

23

pracoval v Německu a v Čechách. Vzápě t í po vyučení

začal pracoval v Markneukirchenu u Oscara Zäge [ny]

v časovém rozmezí od 7. kvě tna do 7. června 1906.53 Ve

švýcarském ate l iéru v Basi le j i byl zaměstnán od 1. června

do 3. ř í jna 1908,54 poté pobýval od 5. ř í jna do 15. února

1909 v Zur ichu.55 V Čechách působi l u J ind ř icha Zazvoni la

v Kladně v období od 14. března do 9. ř í jna 1909.56

Po svém def in i t ivním návratu do Čech s i 5 . února

1910 v Praze založ i l ž ivnost .57 Svou f i rmu nazval

„Frant išek K ř íž – housla ř “ . „[ . . . ]Dí lnu mě l původně

v Kar lově u l ic i , pozdě j i v Rudol f inu a na konec p řesíd l i l do

Vyšehradské u l ice č . 45 v Praze 2[ . . . ] . “58

Spyt ihněv Šorm ve svém dopise adresovaném

Vladimíru Pi lařovi tvrd i l , že K ř íž z Prahy odešel do první

svě tové války. 59 K ř íž skutečně mohl ně jakou dobu na

f rontě být , tomuto tvrzení může poslouži t Kniha učňů

hudebních nás t ro jů v Praze. I ndex k mat r ice m is t rů (1851-1949) . Neuspo řádan ý fond . Arch iv h lavn ího měs ta Prahy. 53 Dom ác í a rch iv I reny Buk ačové. Více v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 3 . 54 „Pan Franz K ř í ž , Praha, by l od 1 . června 1908 do 3 . ř í jna 1908 u mne jako tovaryš . by l p i lný a jeho výkon by l ve lmi uspoko j ivý . “ Dom ác í a rch iv I reny Buk ačové. Více v i z obrazová p ř í l oha , obrázek č . 6 . 55 „N íže podepsaní po tv rzu j í t ímto , že pan Franz K ř í ž by l u nás od 5 . ř í jna do 15 . února 1909 i zaměs tnán jako hous la ře. Jeho výkony by l i uspoko j ivé . “ Dom ác í a rch iv I ren y Buk ačové . Více v i z ob razová p ř í loha, obrázek č . 5 . 56 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 4 . 57 P i la ř se Šrámk em v Umění hous la řů však uvádě j í , že se K ř í ž do Prah y vrá t i l až p řed prvn í svě t ovou vá lk ou, to však není dos t dob ře m ožné už k vů l i za ložení ž i vnos t i r ok u 1910. Zdro j : V ýp is z k onsk r ipce pražsk ých ob yvate l . Mag is t rá t h lavn ího měs ta Prahy. Zas láno 17. zá ř í 2008 . Více v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 7 . 58 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la ř ů , Praha 1989 , s t r . 124. O K ř í žově d í lně se doč tem e i u Pav la Kurürs ta , k te r ý v k n ize uved l ž i vo top is hous la řsk ého vyná lezce Jana Černého , ve svých vzpom ínk ách uvádí , že d í lnu Frant išk a K ř í že v Praze navš těvova l . Kur fü rs t , Pave l : Hudební nás t ro je , Praha 2002, s t r . 872-873. 59 Sp yt ihněv Šorm , v Bergenu 28. -30 .9 . 1976. Dom ác í a rch iv V lad im í ra P i la ře.

24

(1892-1948)60 v Archivu h lavního města Prahy, uvádě j íc í

učně Ju l ia Hubičku (K ř ížova žáka z le t 1913-1914), k terý

u ně j pracoval v počátku válečných le t .61 Toto tvrzení však

není př í l iš re levantní . Konfrontací mater iá lů poskytnutých

Vojenským úst ředním archivem v Praze,62 j iž víme, že

Frant išek K ř íž v první svě tové válce vůbec nebyl .

Důkazem (s loužící jako podpora našeho tvrzení , že K ř íž

ve svě tové válce nebyl) je i výpověď Rudol fa Eber leho,63

k terý uvedl , že s K ř ížem spolupracoval od roku 1914, tedy

od počátku války.

K ř íž v Praze pobýval do roku 1937. Téhož roku se

odstěhoval do Olomouce, odkud v roce 1942 odešel do

Města Albrecht ice.

Frant išek Kř íž byl dvakrát ženatý. Jeho první žena

L ibuše K ř ížová, rozená Mladě jovská, zem řela 9. kvě tna

1919.64 J iž 27. zá ř í téhož roku se na Smíchovské radnic i

oženi l se svoj í druhou ženou L ibuší K ř ížovou, rozenou

Bur ianovou.65 Manželství t rva lo do 10. kvě tna 1935, kdy

bylo rozvedeno. Z druhého svazku mě l K ř íž jednoho syna

Cyr i la , narozeného 13. února 1922 v Praze I I .66 K ř ížův syn

Cyr i l od roku 1948 pracoval jako úředník. Frant išek K ř íž

se pak už neoženi l . Jeho druhá žena se znovu provdala

60 Mat r ik a Pom ocníků spo lečens tva ho tov i te lů hudebních nás t ro jů v Praze. Nezpracovaný fond. Arch iv h lavn ího měs ta Prahy. 61 Tu to sk u tečnos t P i l a ř se Šrámk em neuvádě j í . 62 Vo jensk ý ús t řední a rch iv Praha, Působen í F . K ř í že v p r vn í svě tové vá lce . Zas láno 13. ř í j na 2008. 63 Po l ice jn í řed i te ls tv í Praha I I – ev idence obyva te l . Kar ton č . 8047 , s ig . : K4815 K ř í ž F r . Národní a rch iv Praha . Rudo l f Eber le b yl schönbachšsk ým obchodn ík em s hudebním i nás t ro j i . 64 U K ř í žov i p rvn í žen y nám ne jsou doposud k d ispozic i úda je o je j ím narození , an i rok vs tupu do m anže lsk ého s vazk u s F rant išk em K ř í žem . 65 L ibuše Bur ianová byla ses t rou E . F . Bur iana a dcerou ope rn ího pěvce Em i la Bur iana . 66 Zem ře l 6 . ledna 2009 .

25

roku 1938 za Václava Vaňátka.67 Podle s lov I reny

Bukačové, vnučky Frant iška K ř íže, K ř íž po rozvodu

st ř ídavě ž i l v Praze, Olomouci a Městě Albrecht ic ích

s družkou Mimi Brueger ,68 k terá byla v roce 1945

odsunuta se svou rodinou do Německa.

P řehled stěžejních životních dat Frant iška K ř íže:

Datum a rok ž ivotopisná a umě lecká fakta

- 20. června 1887 – narozen v Praze

- 1903 – s tudium na housla řské

škole v Schönbachu

- 1904 – s tudium na housla řské

škole v Markneukirchenu

- 5. kv ě tna 1906 – vyučen

v Markneukirchenu

- 7. kv ě tna – 7. června 1906 – zaměstnán u Oscara

Zäge[ny ]

v Markneukirchenu

- 1. června – 3. l is topad 1908 – zaměstnán ve

švýcarském ate l iéru

v Basi le j i

- 5. l is topad – 15. únor 1909 – zaměstnán v ate l iéru

v Zur ichu

- 14. b řezen – 9. l is topad1909 – zaměstnán u

J ind ř icha Zazvoni la

v Kladně 67 Z rešerše fondu Magis t rá tu h lavn ího měs ta Prah y I , Referá t IV pop isný. Ev idence pražsk ých dom ovsk ých p ř í s lušn íků 1911 -1949. Mag is t rá t h lavn ího měs ta Prahy. Zas láno 23. zá ř í 2008. 68 Dom ác í a rch iv I reny Buk ačové.

26

- 5. únor 1910 – za ložení ž ivnost i v Praze

- 1913 – 1914 - u K ř íže zaměstnán první

učeň a zároveň poslední

učeň Ju l ius Hubička

- 1914 - začátek obchodní

spolupráce s Rudol fem

Eber lem ze Schönbachu

- 1915 – 1918 – žádné zmínky

- 19?? – uzavřel manželství

s L ibuší K ř ížovou,

rozenou Mladě jovskou

(ne jsou k d ispozici osobní

údaje manželky, ani datum

sňatku)

- 9. kv ě ten 1919 – smrt první ženy L ibuše

Mladě jovské – K ř ížové

- 27. zář í 1919 – uzavřel manželství

s L ibuší K ř ížovou, rozenou

Bur ianovou

- 1919 – 1922 – správce archivu pražské

konzervatoře

- 13. únor 1922 – narození syna Cyr i la

K ř íže

- 20. b řezen 1924 – započet í t restního ř ízení

s pražskou konzervato ř í a

Frant iškem K ř ížem

- 22. duben 1925 – zatčení Frant iška K ř íže

- 29. kv ě ten 1925 – zastavení t restního

ř ízení prot i Frant išku

K ř ížovi

27

- 9. pros inec 1933 – ví tězství v housla řské

soutěži v Praze

- 10. kv ě ten 1935 – rozveden s manželkou

L ibuší K ř ížovou, rozenou

Bur ianovou

- 16. červenec 1937 – zrušení ž ivnost i v Praze

- červenec 1937 – opě tovné nahlášení

ž ivnost i v Olomouci

- 1937 - provedl náročnou úpravu

mist rovských housl í

Antonia Stradivar iho

- oprava poničené desky

housl í Nicolause Amit iho

- 1938 - v Olomouci vyrobi l

poslední mist rovský

nástro j

- 1942 – odchod do Města

Albrecht ice

- 7. leden 1943 – zem řel ve Městě

Albrecht ice.

Z uvedených fakt ických údajů vyplývá, že o

Frant išku K ř ížovi máme dochované prameny až od roku

1903, kdy začal s tudovat na housla řské škole

v Schönbachu. V prvním deset i le t í 20. s to let í byl

pomocným tovaryšem v zahranič í , kde sbíra l pot řebné

prakt ické zkušenost i . Od února roku 1910 se j iž

osamostatn i l a založ i l s i ž ivnost v Praze. Chronologický

výčet dále konkrétně poukazuje na dobu K ř ížova

zatčení a t restního st íhání v p ř ípadu ztrát smyčcových

28

nástro jů na konzervato ř i v Praze. Za povšimnut í sto j í i

fakt , že významné opravá řské č innost i provádě l až od

roku 1937.

29

3. Vývojový charakter a specif ika housla řské

produkce Františka K ř íže

3 . 1 . Éra pražská

Frant išek K ř íž začal v Praze akt ivně působit od roku

1910. V h lavním městě s i z ř íd i l obchod s menší dí lnou

v zadní část i prodejny. Ta byla roz lohou nevyhovuj í a

proto často odj íždě l do dí lny v Lahovičkách u Prahy.

V Praze nezaměstnával n ikoho, a le do Lahoviček si

výpomoc naj ímal . Z kn ihy učňů69 je známo, že jed iným

žákem Frant iška K ř íže byl Ju l ius Hubička, k terý se u

K ř íže uč i l v le tech 1913-1914. Z archivních záznamů

vyplývá, 70 že učně a následné své pokračovate le j iž

Frant išek K ř íž nemě l . Vladimír Pi la ř v Umění housla řů

někol ik pokračovate lů uvádí , a le jednalo se j iž o housla ře

vyučené. T i po obdržení výučního l is tu hledal i

zaměstnavate le, k terý by j im poskyt l nutnou praxi a

vš ichni jeho zaměstnanci se posléze osamostatn i l i .

Z tohoto důvodu K ř íž nemá svého nástupce. Jeho

pomocníc i u ně j pracoval i vždy v rozmezí dvou až t ř í let

(vý j imkou je Antonín W il f r ,71 k terý u K ř íže působi l od roku

1919 pouhé t ř i měsíce).

Do K ř ížovy f i rmy byl p ř i ja t Hynek Marker t , k terý u

housla ře pracoval t ř i roky (od roku 1920 do roku 1923).

V Umění housla řů Pi la ř uvádí za j ímavou in formaci, že u

69 Mat r ik a Pom ocníků spo lečens tva ho tov i te lů hudebních nás t ro jů v Praze. Nezpracovaný fond. Arch iv h lavn ího měs ta Prahy. 70 Ib idem . 71 P i la ř j e j nezm iňu je . V ím e však , že W i l f r s tudova l v Lubech a za nu tnou tovaryšsk ou prax í odeše l do L ipsk a, k de pracova l od m ez i lé t y 1907-1908.

30

K ř íže pracoval j is tý Ignác Markert . Vyuč i l se též

v housla řské škole v Schönbachu v le tech 1905-1908,72

avšak spoj i tost i mezi oběma Markerty nejsou .

Poslední K ř ížův zaměstnanec byl Čestmír Musi l (od

roku 1934 do roku 1937), k terému po odchodu z h lavního

města Kř íž pražskou dí lnu prodal .73

Mimo houslařského řemesla se K ř íž ž iv i l jako

správce nástro jů na Konzervato ř i v Praze. Etapa

spolupráce s konzervato ř í byla narušena soudním

ř ízením, které na dva měsíce p řeruši lo prodejní a výrobní

č innost Frant iška K ř íže.

Ztráty na pražské konzervato ř i

Frant išek K ř íž byl v le tech 1919-1920 správcem

nástro jů arch ivu pražské konzervato ře. V roce 1920

inventá ř převzal (a ve funkci vyst ř ída l ) Josef Hut ter . K ř íž

zde nadále f iguroval jako opravá ř hudebních nástro jů .

Frant išek K ř íž zavedl ident i f ikační označení jednot l ivých

nástro jů textem „Majetek státní konzervato ře“ , které bylo

vpalováno na spodní desku housl í u krku. Zmíněné

č innost i provádě l ve své dí lně v Praze a v Lahovičkách.

Vedení konzervato ře a K ř ížovi nástupci zmíněný postup

kr i t izoval i , což také uvedl i do protokolu o Komisním

vyšet ření s tavu nástro jů ve státní konzervato ř i hudby

Praha,74 kde byl K ř ížův postup označen za vandal ismus

72 P i la ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la ř ů , Praha 1989 , s t r . 132. 73 Ib idem , s t r . 125. 74 Kom isn í vyšet ření s tavu nás t ro jů ve s tá tn í k onzerva to ř i hudb y Praha . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národní a rch iv Praha.

31

s upozorněním, že tato opatření provádě l houslař .75 K ř íž

svým poč ínáním nástro je n i jak neporuši l , jednalo se o

běžnou praxi označení majetku, k terá se dá šetrně

odstrani t bez sebemenšího poškození desky nástro je.

Tato skutečnost může př i b l ižším pohledu s louži t jako

domně lé a l ib i , k teré s i K ř íž vytvá řel pro svoje údajné

poč ínání .

Ve zmíněném inventá ř i je uvedeno, že jeden nástro j

chybí . Bylo nalezeno pouze pouzdro a smyčec. Josef

Hut ter p ř i následném šet ření uvedl , že p ř i poslední

kontro le 20. b řezna 1924 nástro j nechybě l . Dalším

dů lež i tým údajem je fakt , že inventá ř , k terý vedl K ř íž , byl

psán tužkou. Tyto důkazné mater iá ly byly p ředány pol ic i i

a ta následně s Frant iškem K ř ížem započala trestní

ř ízení.76

Prvním povolaným svědkem, se kterým byl sepsán

protokol 20. dubna 1925, byl Hynek Marker t .77 Dotyčný se

vyuč i l v housla řské škole v Schönbachu a od 1. března

1920 do jara 1923 byl zaměstnán u f i rmy Frant išek K ř íž –

housla ř , pracoval v dí lně v Lahovičkách u Prahy.78 Marker t

uvedl , že K ř íž mnohokrát podotk l , že nástro je, k teré

p ř ivážel do dí lny, byly majetkem státní konzervato ře ( toto

však nemůžeme považovat za re levantní důkaz vzhledem

75 Z t rá ta ús tavního maje tk u . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národn í a rch iv Praha. 76 Ve s te jném roce byla na k onzerva to ř i š e t řena i k rádež hudebn in . Obv iněn b yl podú ředník Antonín Ka lhous z odc izení něk o l ik a no tových m ater iá lů a k onk ré tně k rádeže k lav í rn ího výtahu Dvo řák ovy Svatební k oš i le pos luchačce Anně He řm anové, a započa lo t res tn í ř í zen í . Ta to zá lež i t os t byla še t řena na upozornění Josefa Hut te ra . T res tn í č in neb yl Antonínu Ka lhousov i p rok ázán a zahá jeno bylo še t řen í p ro t i neznám ém u pachate l i . Pro tok o l . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047 , s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národn í a rch iv Praha. 77 Z t rá ta ús tavního maje tk u . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národn í a rch iv Praha. 78 Ve Zbras lav i .

32

k tomu, že K ř íž na konzervato ř i pracoval jako opravá ř

nástro jů a t ím tak p ř icházel s nástro j i do kontaktu), a le

původ dalších nástro jů Markert neznal .

P ř ík ladem nástro jů neznámého původu jsou housle

značky „Kul ík“ , k teré K ř íž p ř ivez l do dí lny ve dvou

exemplá ř ích. Jedny lakované a druhé bez laku, jež údajně

koupi l . Po čase chtě l Marker t zakoupi t Kul íkovy housle

nelakované. K ř íž mu je nabíd l za 300 Kč ,79 a le Marker t

uvedl , že je n ikdy nedosta l . Nelakovaný nástroj prý

zakoupi l obchodník Rudol f Eber le z Schönbachu, k terý

nelakované housle koupi l za 2500 Kč . K ř íž s i nechal 300

Kč a zbytek dal svému zaměstnanci . Co se sta lo

s druhými houslemi Marker t nevědě l , a le podle ně j je K ř íž

odvezl do Lubů , kde je prodal . Marker t dá le uvedl , že roku

1922 p ř ivez l K ř íž do Lahoviček vio loncel lo výroby

Antonína Si t ta. Opě t tvrd i l , že jde o majetek konzervato ře.

Podle s lov Marker ta, bylo h lavním záměrem udě lat kopi i

nástro je, tu dát konzervato ř i a or ig inál prodat .

Konzervato ř však chtě la nástro j brzy vrát i t a K ř íž kopi i

vyrobi t nest ih l .

Marker t kromě toho podotk l , že velká část nástro jů ,

k teré š ly ke K ř ížovi na opravu, se na konzervato ř už

nevrát i la . Byly vráceny pouze je j ich kopie, č i nástro je

zcela j iné. Značky, 80 k teré K ř íž nechával vypalovat na

nástro je, mě l v dí lně Marker t p řelakovat a vypál i t na

nástro j , jenž mě l původní nahradi t . Cenné nástro je se zde

79 „Úpravu správy a oběhu p la t ide l s tanov i l zákon z r . 1919, k te r ý také vy jád ř i l zásadu p řevod i te lnos t i 1 K (koruna) = 1 Kč . Po de f in i t i vn ím vy rovnáním s rakousko-uherskou měnou by lo možno p ř i s toup i t k de f in i t i vn í s tab i l i zace Kč . “ H laváček , Ivan – Kašpar , Jaros lav – Nov ý, Ros t is lav : Vademecum Pomoc ných věd h is to r ických, L ipn ík nad Bečvou 1997, s t r . 397 . 80 Značk y s označením Maje tek s tá tn í k onzerva to ře.

33

často objevovaly v poničeném stavu, proto se je pokoušel i

opravi t . Když se úprava nezdař i la , K ř íž je prodával opě t

Eber lemu za vyšší částky, k teré se pohybovaly od 2000

Kč do 4500 Kč .

Otázkou zůstává, proč K ř íž zavedl vypalování

značek do nástrojů a proč tyto akt iv i ty provádě l nadále i

p řesto, že je j ve funkci správce archivu nástrojů vyst ř ída l

Josef Hut ter . Vysvě t lení se jeví zcela prostě . Z Kř ížova

pohledu by bylo nesmyslné na jednot l ivé nástro je

vypalovat ident i f ikační značky, k teré by následně pracně

odstraňoval . Lze soudi t , že š lo o k las ický způsob

označení majetku ústavu, k teré následně bylo použi to

prot i Frant išku K ř ížovi .

Prot i K ř ížovi svědč i l i ještě dva jeho zaměstnanci a

zmiňovaný Rudol f Eber le. Samotný obviněný šel

k výs lechu jen jednou a konfrontován byl pouze s

výpovědí Hynka Marker ta.

Obhajoba Frant iška K ř íže byla sepsaná na

bezpečnostním oddě lení pol ice jního ředi te lství v Praze

24. dubna 1925.81 K ř íž popřel , že nástro je, k teré do dí lny

p ř ivez l byly vždy majetkem konzervato ře. Uvádí př ík lad

housl í z dí lny „Francesco Rugger“, k teré koupi l od

Arnolda Voigta as i za 8 500 marek a následně prodal

Otakaru Špid lenovi .

Zmíněné Kul íkovy housle mě l j iž od roku 1910.

Zakoupi l je od neznámých l id í . Jeden z nástro jů

(ne lakovaný) prý daroval Markertovi , ten pak housle

81 Pro tok o l . Po l ice jn í š e t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887 . Národní a rch iv Praha .

34

prodal Eber lovi za 2 000 Kč . K ř íž druhé housle ( lakované)

prodal také Eber lovi za 2 500 Kč . Na otázku, co zamýšle l

s v io loncel lem od Si t ta , Kř íž odpovědě l , že p lagiát

nástro je udě la t chtě l , a le zcela pro své soukromé potřeby.

Uvedl , že padě lek nástro je chtě l vyrobi t v Schönbachu.

K tomu nedošlo, protože nástro j musel vrát i t do Prahy na

konzervatoř .

Na svoj i obhajobu k vyškrabávání a za lakovávání

značek „Majetek Pražské konzervatoře“ tvrd i l , že u

jednoho nástro je to to skutečně uč in i l . To však jen

z důvodu, že na nápise bylo „[ . . . ]p ř išva řeno ženské

p ř i rození [ . . . ] “ .82 Úkolem Marker ta pak bylo opat ř i t nástro j

novým lakem a znovu vpál i t značku.

Veškeré housle K ř íž podle svých s lov zakoupi l od

c ikánů č i neznámých obchodníků za poměrně malé částky,

k teré se často pohybovaly od 300 – 600 Kč a opravené je

pak prodával za částky mnohem vyšší (p ř ib l ižně od 2 000

– 5 000 Kč ) opě t Rudol fu Eber lovi . V závě ru podotk l , že

nástro je konzervato ře n ikdy neodciz i l a ani nevyměni l .83

Posledními vypovídaj íc ími byl i Antonín W il f r , Antonín

Riedl a Rudol f Eber le. W il f r pocházel z Dolního

Schönbachu a protokol s ním byl sepsán 24. dubna

1925.84 Vyslýchaný uvedl , že u K ř íže pracoval od roku

82 Pro tok o l . Po l ice jn í š e t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887 . Národní a rch iv Praha . 83 Bezpros t ředně po jeho výs lechu b yl y dne 28. dubna 1925 zabaveny hous le „N ik o la Lusot “ a vydán y m aj i te l i Vo j těchu Fra i t nov i z O lom ouce. Téhož dne b yl y da lš í hous le „Cranc ino“ , k te ré K ř í ž p roda l O tak aru Šp id lenov i , zabaven y a vrácen y s te jném u m aj i te l i . Za j ím avé je , že oba nás t ro je pocháze l y z O lom ouce a oba pa t ř i l i s te jném u m aj i te l i . 84 Pro tok o l . Po l ice jn í š e t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887 . Národní a rch iv Praha .

35

1919 po dobu tř í měsíců v dí lně na Zbraslavi .85 Téhož

roku se konzervato ř stěhovala z K ř ížovnické u l ice do

Emauz. V tu dobu K ř íž prý p ř inesl model housl í

„Wui l laume“, jež byly značně poničené a byly opat řeny

ident i f ikační značkou konzervato ře. W il f r následně od je l

do Schönbachu za nemocným otcem. Když se po čase

setkal s Marketem, který už u K ř íže pracoval a pta l se, co

se s houslemi s ta lo, dosta l odpověď , že jsou j iž prodané.

Výpověď Antonína Riedla byla po ř ízena ste jného dne

24. dubna 1925. Riedl se ž iv i l jako výrobce houslových

součást í a pocházel z Schönbachu. V roce 1920 nebo

1921 za ním K ř íž do Schönbachu př i je l s pravým

nástro jem Petrus Guarner i a společně se domlouval i na

p lagiátu těchto housl í . Nástro j následně Riedl (kopi i nebo

or ig inál) prodal Arnoldu Voigtovi z Markneukirchenu

v ceně 40 000 marek nebo korun českých.86

Posledním vyslýchaným dne 30. dubna 1925 byl

Rudol f Eber le. Obchodní s tyky mezi ním a K ř ížem

započaly roku 1914 a t rva ly do roku 1920. V tomto

časovém rozhraní K ř íž Eber lemu prodal nástro je

v hodnotě as i 280 000 Kč . Od roku 1920 obchodní

kontakty mezi dvěma jmenovanými byly p řerušeny. Eber le

potvrzuje, že zmíněné Kul íkovy housle zakoupi l za 2 500

Kč , o druhých nelakovaných se už nezmíni l . Následně

uvedl , že všechny nástro je byly prodány do Saska

(Markneukirchenu) . V závě ru popřel skutečnost , že by mě l

prodat housle se značkou pražské konzervatoře.

85 Lahov ičk y u Prah y. 86 Vys l ýc han ý v p ro tok o lu uved l , že s i j i ž nepam atu je zda nás t ro j p roda l v m ark ách nebo k orunách. Z t rá ta ús tavního m aje tk u . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815 /21 K ř í ž F r . 1887. Národní a rch iv Praha .

36

Důkazný mater iá l , k terý Frant iška K ř íže z krádeží a

padě lků usvědč i l , je poslední sp is . Jde o závě rečné

zhodnocení Společenstva hotovi te lů hudebních nástro jů

v Praze.87 K d ispozic i je opis závě rečného ustanovení, kdy

d le pol ic ie h lavní důkaz podal doktor Krupka.88

87 „Úče lem spo lečens tva hudebních nás t ro jů by lo j ak p íš í „pěs tovat ducha pospo l i tého, udržova t i a zve lebovat i čes t s tavu , jakož i podporovat i human i tn í , hospodá řské a v zdě lávaní zá jmy svých č lenů a p ř í s lušn íků “ . Č l en je d le p rav ide l nucen zachovávat spo řádané pomě r y mez i ma j i te l i ž iv nos t í , má potv r zova t učebná vysvědčení a vydávat výuční l i s ty , po tv r zovat vysvědčení pomocníků a v nepos lední řadě každoročně podávat zprávy . “ Spo lečens tvo ho tov i te lů hudebních nás t ro jů v Praze. Nezpracovan ý fond. Arch iv h lavn ího měs ta Prahy. 88 „Hous le č í s lo 8 maj í bý t i hous le „Pet r Quarner ius “ , j ež oceněny by ly p řed 30 lé ty čás tkou 800K. Hous le ty to by ly odc izeny a mís to n ich podvrženy hous le továrn í vý roby opat řeny psanou cedu lkou „Pet rus Quarner ius f i l . Josef Cremonons is “ v nyně j š í ceně as i 150Kčö Hous le č í s lo 9 ma j í bý t i hous le „F rancesco Rugger Crenoma 1695“ mís to n ich však podvržen jes t nás t ro j t y ro lský v ceně as i 1 500Kč . Hous le č í s lo 13 ma j í bý t i hous le or ig iná l „Eber le “ , mís to n ich však v konserva to ř i j sou hous le továrn í v ý roby . Hous le č í s lo 19 maj í bý t i hous le or ig iná l „Ku l ík “ , mís to n ich však podvržen jes t bezcenný továrn í vý robek v ceně as i 60Kč . Do tohoto padě l ku v lepena jes t cedu lka or ig iná l Ku l ík jež vyňata by la nesporně z hous l í č í s lo 12 vý roby „Ku l ík “ j ež s i ce jsou pravé (or ig iná l ) j es t však do n ich v lepena fa lešná cedu lka sesazená ze 3 čás t í a na lepena v době nové, nebo ť p ře lepena jes t j í opravná cedu lka Homolkova i s označením konserv a to ře. Hous le č í s lo 20 ma j í bý t i hous le „Ku l ík “ mís to n ich však podvržen by l z doby v á lečné pocháze j íc í německý vý robek v ceně nyn í as i 200Kč . Hous le č í s lo 21 maj í bý t i hous le „Ku l ík “ , mís to n ic h však podvrženy by ly hous le , německá kop ie „Ku l í ka“ v ceně as i 600Kč . Hous le č í s lo 22 vý roby „Shamal 1911“ scháze j í vůbec . Tento odha lený pos udek poda lo spo lečens tvo pražských hous la řů v če le s p ředsedou svým mis t rem hous la řem Kar lem Josefem Dvo řákem, by tem na Ž ižkově č . p . 632 jenž odc izené nás t ro je oceňu je da leko p řes 100 000Kč . Během vyšet řován í vysky t ly se oko lnos t i , jež s napros tou j i s to tou usvědču j í z k rádeží hous l í , hous la ře Frant i ška K ř í že by tem nyní na Kr . V inohradech, J ič í nská u l . č . 3 . [čás t tex tu chybí ] O tom že Frant išek K ř í ž by l schopen mach inac í , j aké s hous lemi na pražské konserva to ř i by ly p rováděny , svědč í výpověď p ro fesora konserva to ře PhD r Jaros lava Krupky , by tem Smíchov , Vác lavka č . p . 324. Kdy ž s těžova l s i K ř í žov i na z t rá tu hous l í Sc harma lový ch K ř í ž řek l : „p roč j s te m i to ne řek l to jsem tam moh l i něco dát . “ Do Schӧnbachu vys lán by l bezpečnos tn í o rgán, aby na mís tě dá l ješ tě pá t ra l . Výs ledek še t ření bude sdě len dodatečně . P ř i domovní p roh l ídce by la u K ř í že na lezena jedna bas a j i ž konzerva to ř da la jemu do správy a dá le jedna v io la d ´amore , o n i ž konserva to ř vůbec nevědě la , že je u K ř í že . “ Z t rá ta ús tavního m aje tk u . Po l ice jn í še t ření . Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887. Národn í a rch iv Praha.

37

Položíme- l i s i otázku, zda je nasnadě tvrd i t , že

výpověď Krupky je vě rohodná a zda je opravdu

usvědčuj íc í , z j ist íme, že rozhodně není . Kř íž svým

tvrzením mohl Krupkovi pouze nabídnout j iný nástro j ,

k terý by odcizený nahradi l .

K ř íž byl však p řes všechny výpovědi jed iným, který

mě l na konzervato ř př ís tup. Byl jed iným houslařem, který

nástro je opravoval . Jediný, k terý nástro je vracel zpě t na

konzervatoř . Dů lež i té je též př ipomenout , že dí lnu mě l

p ř ímo p řed konzervato ř í a po p řesunu síd l i la v Emauzích.

Pro pol ic i i se sta l usvědčuj íc í nejspíš fakt , že nástro je

odvážel do Lahoviček, to však č is tě z důvodu, že jeho

dí lna v Praze s louži la p ředevším jako obchod. Nutno

podotknout , že domovní prohlídka proběhla pouze v Praze

( jak v dí lně , tak v bytě na Vinohradech), a le lahovičská

dí lna prohlédnuta nebyla.

Frant išek K ř íž byl j iž 22. dubna 1925 ve 14:10

zatčen a umístěn do cely č .14 vazební věznice. U sebe

mě l 7 Kč , s t ř íbrné hodinky, s t ř íbrnou tašku na c igarety a

poukaz na housle Špid len.89 Následně byl p ředán

zemskému trestnímu soudu v Praze.

Pátrání, k teré pokračovalo v Schönbachu, provádě l

A lo is K ř ížek. Postupně vys lýchal znovu všechny

jmenované, kte ř í se v Praze na pol ice jním ředi te ls tví

ob jevi l i (mimo Eber leho, k terý odcestoval do Rakouska) a

každý ze svědků znovu potvrd i l svoj i výpověď . Prokázalo

se prodání housl í Petruse Guarner iho 15. srpna 1921 za

50 000 marek Voigtovi do Saska, který je převezl do New

Yorku. Vypátrány byly i housle „Wui l laume“, k teré byly 89 Pouk az na hous le od Šp id lena b yl červeně za t rhnut .

38

prodány též do Německa za 5 000 marek. Soudní znalec

Jan Chudla řský potvrd i l , že nalezené nástro je byly

majetkem konzervato ře v Praze.

K ř ížův p ř ípad byl p ředán Zemskému t restnímu soudu

v Praze. Ve vazbě se oc i t l 22. dubna 1925 v osm hodin

dopoledne a zůsta l v ní do 19. kvě tna 1925 do č tyř hodin

odpoledne. Vazba byla uvalena na základě §197, 200, 203

t restního zákona. V době zatčení bydle l K ř íž na

Vinohradech, u l . J ič ínská č . 3 .

Nově započatým výslechům se podrobi l i t i , k te ř í byl i

vys lýcháni pol ic i í . P ř ibyl i i da lší svědci ,90 jednalo se

p ředevším o zaměstnance konzervato ře. Dle fondu

Oblastního archivu Praha91 vš ichni vys lýchaní ani

nepotvrd i l i , an i nevyvrát i l i t restný č in , jehož se mě l K ř íž

dopust i t . Obviněný K ř íž po celé vyšet řování obhajoval

svoj i nevinu.92

90 Bram berger , Jan ; Krupk a Jaros lav ; Hoderm ent Antonín ; Dvo řák Kare l Josef ; Šp id len Otak ar ; K luge Kare l ; Ma řák Jan; Re iss ing Rudo l f ; Fe ld J ind ř i ch ; K ř í žová L ibuše. 91 T res tn í ř í zen í s F . K ř í žem , Zem sk ý soud Praha. Kar ton č . 120, č . 1 -66 , s ig . : XVI I - 3340/25 . Ob las tn í a rch iv Praha. 92 „ Od kvě tna 1919 js em zaměs tnán v e s tá tn í konserva to ř i v Emauzy . V roce 1919 dě l a l j sem soup is nás t ro jů , p ř i tom jsem z j is t i l , že jsou 2 nás t ro je vyměněny a h lás i l j sem to v rchnímu rev identu Ve l ichovskému a nyně j š ímu ad junk tov i Hodrmen tov i . V té době mě l j sem k rám v Praze I Kar lově u l ic i č . 24 kam ško ln íc i m i nos i l i do opravy kont rabas , k te rý s i po opravě zase odnes l i . V té době s těhova la se ško la do Emaus . V té době j sem v Praze vůbec neby l , jež to jsem byd le l na Zbras lav i a obchod jsem mě l zav řený . Na začátku ško ln ího roku jsem oprav i l k žádos t i p ro f . Sp i lky tehde jš ího správce 16 v io l , k te ré m i vyda l v rá tný Háček . Po té jsem do ško ly p ř i še l až r oku 1920, kdy mě t ehde jš í a rch ivá ř Dr . Krupka požáda l , abych vybra l ne j lepš í nás t ro je a v ys tav i l je na výs tavu, j ež se kona la v též budově a t r va la as i 4 nedě l e . Teprve u únoru 1921 p ř idě l i l i mě mís tnos t ve s tá tn í konserva to ř i v Emauzích , kde jsem nás t ro je opravov a l . Není p ravda, že jsem vyměňova l ně jaké hous le s ta ré značky za hous le nového původu. V konserva to ř i by l ve l iký nepo řádek , do ar ch ivu mě l p ř í s tup kde kdo a n ikdo to nekont ro lova l .

J inak odvo lávám se na svo j i výpověď ze dne 24. dubna 1925 , k te rá je správná. T rvám na tom, že jsem nev innen a je l ikož j i ž téměř vš ichn i svědc i by l i s l yšen i žádám,abych by l p ropuš těn pro t i s l i bu d le

39

P ř i novém posudku ( jež provádě lo Společenstvo

pražských houslařů v čele s p ředsedou Kar lem Josefem

Dvo řákem) vyměněných a odcizených nástro jů se škoda

odhadovala př ib l ižně na 100 000 Kč .93

Frant išek K ř íž na svou obhajobu konstatoval , že

housle č ís lo 9 „Francesco Rugger“ prodal Otakaru

Špid lenovi . Ten je pak prodal j is tému Mal inovi a ten

továrníkovi Kar lu Klugemu. Místo, kde mě lo být označení

„Majetek státní konzervato ře“ , bylo opat řeno ebenovou

korunkou. K ř íž tvrd i l , že je koupi l od obchodníka Arnolda

Voigra v Markneukirchenu v Sasku a že housle mě ly patku

nastavenou. Housle č ís lo 8 Petrus Guarner ius obviněný

koupi l prý od c ikána jménem Ferar i .94 Otakar Špid len na

svoj i obhajobu uvedl , že housle Francesco Rugger

skutečně od Frant iška K ř íže koupi l as i p řed č tyřmi nebo

§191 t r . ř . na svobodu, poněvadž jsem j i ž č t y ř i nedě le ve v azbě a obchod mů j jes t zav řen a moh l bych bý t i úp lně f inančně zru jnován a k romě toho mus ím s e s ta ra t i o ženu a t ř í le té děcko a mám s tá le byd l iš tě se zavedeným obchodem.“ Výpověď obv iněného. Kar ton č . 120, s ig . : X VI I -3340/25. Ob las tn í a rch iv Praha. 93 V seznam u odc izen ých nás t ro jů j e uvedeno nás ledu j íc í : „Hous le č . 1 „Vu i l laume“ – nahrazeny tová rn ím nás t ro jem v ceně 150, - s novou cedu lkou „J . B . Vu i l l aume“ Hous le č . 2 „Vu i l l aume“ – nahrazeny německým d le v zoru Vu i l laume s cennou cca 300, - Hous le č . 3 „S t raduar ius “ – nahrazeny za továrn í s cenou cca 100, - Hous le č . 8 „Pet r Quarner ius “ – továrn í s psanou cedu lkou „Pet r Quarner ius f i l . Josefph Cremonens is fec is “ za 150, - Hous le č . 9 „F rancesc o Rugger , Cremona 1695“ j e nás t ro jem ty ro lským za 1 500, - Hous le č . 13 – maj í bý t o r ig iná l Eber le – nahrazeny za továrn í Hous le č . 19 – or ig iná l „Ku l ík “ – továrn í za 60 , - s cedu lkou or ig iná l Ku l ík , ta to cedu lka by la prý vyňata z hous l í č . 12 a do n ich nás ledně v lepena fa lešná v ině t a . Hous le č . 20 – „Ku l í k “ – pochází z doby vá lečné, německý vý robek v ceně 200, - Hous le č . 21 – „Ku l ík “ – j de o německou kop i i Ku l íka v ceně 600, - Hous le č . 22 – vý roby „Schamal 1911“ scháze j í úp lně . “ T res tn í ř í zen í s F r . K ř í žem , Zem sk ý soud Praha. Kar ton č . 120, č . 1 -66 . , s ig . : XVI I -3340 /25, Ob las tn í a rc h iv Praha. 94 Nás ledné in fo rm ace, k te ré j sou uvedeny v Ob las tn ím arch ivu Praha j sou to tožné z m ater iá l y na lezeným i ve S tá tn ím arch ivu Praha fondu Po l ice jn ího řed i te ls tv í .

40

pě t i lety a to za 17 000 nebo 18 000 Kč . Následně je

prodal za 20 000 Kč Mal inovi , a p řed pě t i le ty koupi l za

20 000 Kč housle Petrus Guarner ius, k teré následně

prodal panu Bed ř ichu Mayerovi .

Výslechy svědků se uskutečni ly ve dnech 7.-19.

kvě tna 1925.

Jako první svědek byl p ředveden Jan Bramberger,

(odborný rada min is terstva školství ) , k terý uvedl : „[…] že

by K ř íž nástro je vyměni l méněcennými nástro j i , k teré se

tam nyní nalézaj í a j ichž cena jest v shora uvedeném

seznamu zaškr tných nástro jů uvedena, nemohu tvrd i t i

poněvadž mě v tomto smě ru není n ičeho známo.

V p ř ípadě vypátrání pachate le žádám jako zástupce

konservatoře, náhradu škody[…]“ .95

Jaroslav Krupka, na základě jehož výpovědi byla na

K ř íže uvalena vazba, ve své výpovědi uvedl , že k samotné

věci se j iž vyjád ř i l , avšak nemůže tvrd i t , že je K ř íž

v inen.96

Antonín Hoderment (adjunkt konservato ře) uvedl , že

mu není známo, že by K ř íž ně jaké housle vyměni l .

Housla ř Kare l Josef Dvo řák uvedl následuj íc í : „[…]

že by K ř íž některé nástro je vyměni l a nahradi l je

95 T res tn í ř í zen í s F . K ř í žem , Zem sk ý soud Praha . Kar ton č . 120, č . 1 -66 , s ig . : XVI I – 3340/25. Ob las tn í a rch iv Praha. 96 „ […] jsem pověřen správou arch iv u a kn ihovny . Z j is t i l j sem že s chází věc i v kn ihovně a žáda l jsem aby by lo z j iš těno co tam jes t všechno za nás t ro je . Z j is t i lo se , že zda j í se bý t i podv rženy j i né nás t ro je . Zda skutečně by ly něk teré nás t ro je j iným i méně cennými nahrazeny známo mi není , nebo ť j sem teprve v pos ledn í době zavádě l v kn ihovně po řádek a by l j sem tam p ř idě l en 26 . l i s topadu 1924. Nemohu tv rd i t , že K ř í ž ně j aké nás t ro je vyměn i l a nahrad i l je méněcennými , poněvadž v tomto s mě ru není mi n ičeho známo. Ve své nové výpověd i uved l j i ž zmíněnou K ř í žovu vě t u „mě l i j s te mě k tomu povo la t a p roč tam neda l i j iné . “ T res tn í ř í zen í s F . K ř í žem , Zemsk ý s oud Praha. Kar ton č . 120, č . 1 -66 , s ig . : XVI I – 3340/25. Ob las tn í a rch iv Praha .

41

méněcennými nevím, nebo ť mi z v lastní zkušenost i

v tomto smě ru není n ičeho známo. Jsem ochoten v té to

věci jako znalec zároveň s Antonínem Chula řským

sestavi t seznam vyměněných housl í […]“ .97 Dál se k té to

zá lež i tost i na adresu Frant iška K ř íže nevyjád ř i l .

Otakar Špid len ve své výpovědi p rohlás i l „[…] K ř íž

by l d ř íve někde housla řem v Hamburku a pak Sasku. Není

mě n ic známo, že by K ř íž ně jaké housle odcizi l ve zdejší

konservatoř i za méněcenné[…]“ .98 T ímto tvrzením potvrd i l

kontakty, k teré Frant išek K ř íž udržoval s obchodníkem

Voigem v Markneukirchenu.

Továrník Kare l Kluge vypovědě l , že housle Rugger

koupi l j is tý Mal ina od Špid lena. Chtě l za ně 28 000 Kč . Že

by byly kradené, nevědě l a ani tak neuvažoval , jen

odkazoval na Špid lena a Mal inu jako na vážené občany.

Odkud mě l nástroj Špid len, nevědě l a ani po tom nepátra l .

Jan Ma řák (profesor konservato ře) uvedl , že o

výměně nástro jů n ic neví a nemůže prot i Kř ížovi ř íc t

ně jaké obvinění . O odcizených nástro j ích n ic nevědě l a

n ikdy na ně nehrál .

Rudol f Reiss ing (profesor konzervato ře) n ikdy

nevidě l téměř žádný nástro j z archivu konzervato ře a také

nemě l , co by k obvinění Frant iška K ř íže dodal .

J ind ř ich Feld ( taktéž profesor konzervato ře)

odcizené nástro je n ikdy nemě l v ruce, protože byly

uzamčeny v archivu a byly tak řka nep ř ís tupny. Také

nemě l co by k obvinění K ř íže dodal .

L ibuše K ř ížová na obhajobu svého muže uvedla:

„[…] Byla jsem v Německu se svým mužem v roce 1919 a 97 Ib idem . 98 Ib idem .

42

stavě l i jsme se tam též v Markneukirchenu u housla ře

Voigta, a sešl i jsme se tam s Konrádem. Mů j muž tam

kupoval ně jaké nástro je, nevím však zda též tam koupi l

ně jaké housle a koupi l - l i ně jaké, nepoznala bych je , zda

jsou ty ty též, k teré tehdy koupi l , neboť housl ím vůbec

nerozumím a o celou věc jsem se nestara la. “99

Antonín Kondyl (obchodník s hudebními nástro j i )

potvrd i l , že se s K ř ížem v roce 1919 sešel u Voigta a že

koupi l někol ik housl í . Byly to s taré nástro je, a le ko l ik j ich

koupi l , nevědě l . Podotk l , že Voigt prodával jen dražší a

vzácně jš í nástro je.

Posledním vyslýchaným byl Antonín Benewity

( ředite l konzervato ře), ten konstatoval , že všechny housle

znal a p ředkládané nejsou a nebyly majetkem

konzervatoře.

Z výpovědí lze usuzovat , že zt ráty, k teré se na

konzervatoř i uskutečni ly byly do j is té míry vinou

samotného ústavu. Do archivu s ice běžný kantor

nevstoupi l , a le z jednot l ivých výpovědí je patrno, že tam

mě l př ís tup takřka každý.

Na základně výpovědí svědků 29. kvě tna 1925 bylo

prot i Frant išku Kř íž i t restní ř ízení zastaveno. P ř ípad byl

od ložen a nepoda ř i lo se z j is t i t , zda byl znovu otevřen a

zda byl na lezen pachate l , k terý nástro je měni l .

Frant išek K ř íž byl v ce lém procesu poškozen takřka

min imálně . Obchod byl na dobu soudního ř ízení

pozastaven, a le po návratu z vazební věznice začal

podnikat znovu. P ředpokládá se, že v Praze se o celé

99 Ib idem .

43

kauze přesta lo mluvi t hned po je j ím ukončení . V současné

době se v ku loáru českých houslařů o tomto p ř ípadu neví

a na K ř íže je nahl íženo jako na uznávaného mist ra

housla ře.

Charakter is t ika pražské nást ro jové tvorby

Houslová tvorba Frant iška K ř íže je v mnohém

speci f ická. Jednak výbě rem mater iá lu, metodou práce a

způsobem vyhotovení samotného nástro je. Pracoval d le

modelu Guarner iho del Gesú a nástro je vyrábě l podle

svých vlastních šablon.100

Podle údajů uvedených Vladimírem Pi la řem

p ředpokládáme, že K ř íž používal v Praze dva druhy vině t .

Nástro j z roku 1922 je označen textem vině ty: Frant išek

Kare l K ř íž, zhotovi l v Praze roku 1922 s vlastnoručním

podpisem. Na druhém nástro j i z roku 1933 je vině ta

opat řena textem: Zhotovi l Frant išek K ř íž, mist r housla ř ,

v Praze roku 1933, i zde je podepsaná.101 Poslední

p ředvedené housle pocházej í z roku 1924, maj i te lem je

student Janáčkovy akademie múzických umění v Brně

Adam Novák a vině ta tohoto nástro je zní : Mistr housla ř ,

Frant išek Kare l Kř íž, zhotovi l v Praze roku 1924, je ovšem

bez podpisu.

Na základě na lezených nástro jů hovo ř íme o třech

typech vině t , a le nepopíráme existenci dalších typů .102

100 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989 , s t r . 125. 101 Ib idem , s t r . 125. 102 Viz n í že tvorba o lom ouck á.

44

Mimo označení vině tou u K ř íže s ledujeme pouhé vyryt í

svého jména na zadní desku v dolní část i nástro je.

Vladimír Pi la ř k charakter ist ice K ř ížovy housla řské

práce dodává:„ [ . . . ] v práci nebyl tak dokonalý jako jeho

s lavní současníc i K. J . Dvo řák a O. Špid len. Tvrd i l , že

nejdů leži tě jš í je zvuk nástro je a práce nemusí být krásná,

a le h lavně osobi tá. Důkazem toho je někol ik vý j imečných

housl í , kde použi l pěkně žíhaného javoru. Na h lav ičkách

s i vě tš inou dával zá ležet a umě l je řezat rychle a j is tě . [ . . . ]

Nežíhaný javor tzv. kobylkové d řevo používal

z p řesvědčení . Tvrd i l , že to je mater iá l , k terý nej lépe

zní . [ . . . ] “ .103 Nezabráni l a le upozornění konkurence, že

tento mater iá l má s ice akust ické vlastnost i , a le je

nej levně jš í .104

Houslové desky lad i l poklepem: „držel je palcem a

prostředníkem levé ruky v různých bodech a proklepával

b ř íškem prstu nebo kotníky. Foukal do effů a poslouchal ,

jaký tón vydává vzduchový obsah korpusu. Byl

p řesvědčen, že lak má být l ihový. Č ím je jeho vrstva

s labší , t ím je tón lepší. Tvrd i l , že nenalakované housle

zně j í lépe a že kval i ta základu pod lakem je dů leži tě jš í

než samotný lak. [ . . . ] “ .105 Dá se ř íc i , že toto tvrzení lze

považovat v oblast i housla řství za obecně p latné. Existu je

mnoho výroků , k teré dbaj í na tzv. „zázračný“ lak.106

Kur fürst v Hudebních nástro j ích p íše, že lak se nesmí

vsáknout do dřeva nástro je, protože by zcela změni l

103 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek , Umění hous la řů , Praha 1989 , s t r . 125. 104 Běžnou prax í v ob las t i v ýrob y hous lov ýc h nás t ro jů j e k om binova t dvo j ic i m ater iá lů j avo rového a sm rk ového d řeva . 105 Ib idem , s t r . 125. 106 Ideá ln í (nereá lná) podoba dok ona lého lak u . Každ ý lak a jeho vrs tv y p ln í svo j i f unk c i a není m ožné t zv . „ zázračný“ l ak zhotov i t .

45

akust ické p ředpoklady výrobku. K tomu, aby nedošlo

k vsáknut í laku, se používá lak tzv. základní , na který se

následně může polož i t druhá vrstva, k terá j iž přes první

nátě r laku neprosákne. Můžeme tedy popř í t exis tenci

„zázračného“ laku proto, že další vrstva laku s louží

p ředevším k ochraně nástro je před vně jš ími v l ivy ( jako je

vlhkost , změny ovzduší a teploty) , má chráni t nástro je

p řed opotřebením a v neposlední řadě p lní funkci

vzhledovou. 107

Nástro jovou tvorbu Fratnš ika K ř íže lze rozč len i t do

někol ika období , p ř ičemž v Praze se setkáme hned se

dvěma způsoby tvorby. Nástro je pocházej íc í z 20. le t jsou

v podstatě kopiemi Guarner iho del Gesú108 a j iž v tomto

období začal využívat pů lových desek.109 Podle K ř íže

nástro je z pů lových desek mě ly mnohem lepší zvuk (Pi la ř

uvedl , že byl až fanat icky posedlý myšlenkou krásného

zvuku) . Počátkem 30. le t housle tvo ř i l podle ste jného

107 Para f ráze tex tu Pave l Kur fü rs t : Hudebn í nás t ro je , Praha 2002 , s t r . 882. 108 Modern í hous la ř ( t ím to te rm ínem označu jem e hous la ře 20. s to le t í ) vyráb í nás t ro je d le p řed lohy s ta r ýc h m is t rů , j e j i chž tvorba je na to l ik osvědčená a v ýrazná, že nepot řebu je da lš ích úprav. Od 18. s to le t í hous la ř i p ř ináše l i nové im pu ls y a exper im enty. Jak o p ř í k lad uveďm e dvo j i té hous le pocháze j íc í úda jně z Něm eck a, k te ré byly v yho toveny k oncem 18. s to le t í . Nás t ro j j e m aje tk em pražsk é k onzerva to ře, v j ehož sb í rce se tak é nachází . T yto h ybr idn í hous le , však mě l i s vé opods ta tnění p ředevš ím p ř i h ře t zv . s ta ré hudb y, k te rá čas to v yužíva la scordatur y. Hráč tedy nem use l nás t ro j p ře laďovat , pouze ho o toč i t . T yto hous le se sk láda j í ze dvou k orpusů se spo lečným dnem , a le m aj í sam os ta tný k rk , hm atn ík , k obylk u a s t runík . H lavu m á ten to nás t ro j zdvo jenou a j sou spo jen y v horn í čás t i . Č í žek , Bohus lav : Hudební nás t ro je ev ropské hudební ku l tu ry , Praha 2002, s t r . 65 . I v současnos t i se se tk ám e s řadou nových podně tů , k te ré můžem e dem ons t rovat na p ř í k ladu tvorb y Jana Bapt is t y Šp id lena. S podobným i exper im enty se a le nesetk ám e jen v ob las t i hous lové tvorby, naopak podobné p ř í k lad y h ybr idn ích nás t ro jů na leznem e tak řk a ve všech ob las tech nás t ro jov ýc h sk up in . Stránky Šp id len [on l ine ] . [ c i t . 2009-03-02] . Dos tupné z W WW : <ht tp : / /www.sp id len .v io l in .c z>. 109 Desk a ce lá je v yrobena z jednoho k usu d řeva . Desk a pů l ová je vyrobená z pů leného p ř í řezu – ted y je ze dvou k usů d řeva a upros t řed je lepená.

46

modelu Guarner ia, a le ve l ikost desky nástro je se

pohybovala mezi 4/4 a 7/8.110 Desky pak p řevážně užíva l

pů lové.

Období 20. le t demonstru jme na dvou nástro j ích.

První popisuje opě t Vladimír Pi la ř . Nástro j pochází z roku

1922, housle „ [ . . . ] jsou lakované bez st ínování , léta na

vrchní desce nepravidelná. Lak je poloole jový,

červenokaštanový a lehce odprýskává. Výška lubů je 31,

5- 31,5 – 33 mm, kra j h lubší , vykládání š i rš í (1 ,5 mm),

ef fy dost i š i roké (8 mm), 41 mm vzdálené od sebe,

h lav ička středně h luboko probraná, rozmě ry p řes k lenbu

354 – 165 – 113,5 – 205 mm[. . . ] . “ 111

Nástro j , k terý je majetkem j iž zmíněného Adama

Nováka, pochází z roku 1924.112 P řední deska tohoto

nástro je má d řevo pomě rně jasné, bez kazů a vě tš ího

žíhání s č is tě o le jovým lakem. Hlava nástro je je

jednoduchá, p řesto důkladně propracovaná a jedná se o

k las ický p ř ík lad K ř ížových h lav. Nástro j je vyroben d le

modelu Guarner ia. Obě desky se sk ládají ze dvou kusů

d řeva. Délka zadní desky korpusu nástro je bez patky je

355 mm, šířka 166 – 204 mm, výška lubů se pohybuje

mezi 30 až 32 mm. Vzdálenost ef f ve st řední část i u

kobylky je 73 mm.

Dalším nástro jem, který p ředstavuje K ř ížovu tvorbu

pražskou a završuje tak jeho druhé tvů rč í období , je

nástro j pocházejíc í z roku 1933, k terý Vladimír Pi la ř

popisu je následovně : „ [ . . . ]housle maj í téměř nežíhaný

110 Nást ro je 4 /4 j sou hous le ce lé , ve l ik os t nás t ro je 7 /8 je zm enšen ý nás t ro j 4 /4 . 111 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989 , s t r . 125. 112 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 17 .

47

javor , vrchní deska má nepravidelná hustší lé ta, lak je

l ihový, měkč í , tmavě červeno-kaštanový, s t ínovaný.

Nástro je je lehce imi tován na staro. Výška lubů 30 – 30,5

– 30,5 mm, ší řka ef fů 7 mm; jsou vzdáleny 39,5 mm od

sebe, kra j je mě lký, téměř bez hrany. Hlav ička je řezaná

bez prohloubení, rozmě ry nástro je p řes k lenbu: 356 – 166

– 114 – 206,5 mm.“113

K ř ížův údajný nástro j pocházejíc í z doby p řed první

svě tovou válkou,114 je vyroben z žíhaného javorového

d řeva, a le je opat řen p ř í l iš tmavým lakem. K ř íž používal

p ředevším laky svě t le jš í , směřuj ící do z latavého odst ínu.

Housle jsou však menšího korpusu, a le postrádaj í v ině tu

nebo podpis na zadní s traně nástro je. Proto ještě

dů razně j i zpochybňujeme výrobní podí l Frant iška K ř íže na

tomto nástro j i .115

Jednot íc ím prvkem období pražské tvorby je

mater iá l . Javorové d řevo bez žíhání , vyznačených le t a

pů lové desky, jsou charakter is t ické pro K ř ížovu tvorbu

pražskou.

113 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989 , s t r . 125-126. 114 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 18 . 115 Nás t ro j označ i l hous la ř Pave l Ce l ý j ak o výrobek K ř í že a dobu výroby s tanov i l na období p řed prvn í svě tovou vá lk ou.

48

Housla řská sout ěž v roce 1933

K ř ížovo pražské působení završuje jeho účast na

housla řské soutěži z roku 1933, je j ímž in ic iá torem byl J i ř í

Hero ld.116 Šlo o o jedině lou záleži tost , k terá se j iž

nekonala.117 Podobných akcí , spojených s p ředváděním

nástro jů , se dě lo někol ik . Tato byla speci f ická především

t ím, že se jednalo o housla řskou soutěž pouze pro mist ry

s československým občanstvím a nástro je byly hodnoceny

č is tě poslechově .118

Záměrem J i ř ího Herolda (vio l is ta Českého kvar teta)

bylo p ředstavi t ne j lepší české housla ře. Na tento podně t 116 O Hero ldov i ( 1875-1934) Pave l Kur fü rs t napsa l , že mě l p ř í l i š sebevědom é názor y, coby hous la ř am atér . P řes to Hero ld sám vyrob i l něk o l ik nás t ro jů , k te ré vyhotovova l po vzo ru s ta r ých i ta lsk ých m is t rů (S t rad ivar i , Guarner i , Crem ona) . Kur fü rs t , Pave l : Hudební nás t ro je , Praha 2002 , s t r . 871. Pro to b yl t ed y J i ř í Hero ld in ic iá to rem té to soutěže. Můžem e se dom níva t , že soutěž by j i s tě mě la i da lš í ročník y, neb ýt j eho úm r t í v roce 1934. Kur fü rs t , Pave l : J i ř í Hero ld . Český hudební s lovn ík osob a ins t i t uc í [on l ine ] . 2002 [c i t . 12 . b řezna 2008] . Dos tupné z W W W : h t tp : / /www.m us ico log ica .c z . Č í žek , Bohus lav : Hudební nás t ro je ev ropské hudební ku l tu r y , Praha 2002, s t r . 74 . 117 Z důvodů sm r t i J i ř ího Hero lda . 118 „ [ . . . ] Zprvu jedna lo by se o vypsání té to soutěže snad v odborném časop ise českos lovenských hous la řů a oba by la by p ř í zn ivá v k vě tnu 1933 , aby se vš ichn i účas tn íc i dob ře mohl i p ř ip rav i t i . Dá le š lo by o rozsah té to soutěže, snad aby by l i jen hous la ř i z povo lán í a českos lovenské národnos t i p ř ipuš těn i? Kdyby se zúčas tn i l i též amaté ř i , naby l by podn ik tak ve lkých rozmě rů , že by soutěž sama zabra la něko l ik večerů . Dá le bych nav rhova l aby by ly zhotoveny jen hous le d le mode lů An t . S t rad ivar ia a Jos . Quarner ia de l Gesu, k te ré modern ím požadavků vyhovu j í . Vše by mus i lo bý t v las tnoručně zho toveno, bezvadné v laku a s ty lu , vše os ta tn í by se k soutěž i nep ř i pus t i lo . Rozt ř í dění bych proved l za pomoc i něk terého odborného hous la ře a svých ko legů . [ . . . ] V ře le bych se p ř im louva l za laskavé udě len í f inanční podpory panu Ant . Lanc ingerov i hous la ř i v mě ln ické u l ic i na Smíchově , k te rý ž i je ve lmi sk romě a s tav í výborné nás t ro je , nemá však pros t ředk u na zaopat ření p rov tn ího ma ter iá lu . Očekávám od s lavného Národohospodá řského ús tavu da lš í pokyny a rady , znamenám se v ne jh lubš í úc tě oddaný

Pro f . J i ř í Hero ld , č l en českos lovenského kv ar te ta . Na H řebenkách, 15 . l edna 1933“ . Zv láš tn í soutěž – hous la řsk á 1933. Kar ton č . 55 , poznámka I I . 217/08 . , I nv . č . 165, NÚ 612.22, W ieh lův Fond, (4 ) Národohospodá řsk ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak adem ie věd Praha . Prvn í oh lášení Národop isném u ús tavu, j ehož c í lem bylo soutěž vyzdv ihnout a obdrže t souh las od Národop isného ús tavu.

49

reagoval se souhlasem a rozhodnutím Národohospodá řský

ústav, jenž podpo ř i l a z totožni l se s názory Herolda.

Nástro je byly označeny pod č ís ly z důvodů zachování

anonymity. Odměny byly s tanoveny ve výši 5 . 000 Kč pro

ví těze, 3. 000 a 2. 000 Kč pro soutěžící , k teř í se umíst i l i

na druhém a t řetím místě . Pokyny schvál i l Josef Jan Fr ič

dne 5. b řezna 1933.119

Of ic iá lní oznámení , jež upozorn i lo ve řejnost na

konání soutěže, vyš lo s následuj íc ími konečnými dodatky,

že nástro j musí být :

1 . vyhotoven pouze pro vi r tuózní hru

2. u ložen v pouzd ře bez smyčce, opat řený

podbradníkem,

3. ne j lepšími s trunami a stř íbrem opředou strunou G

4. poj iš těn na vlastní náklady autora a zaslány na

adresu: Rektorát s tátní konservato ře v Praze I I , na

Slovanech, ne d ř íve než v zá ř í 1933 s dopisem

(obálka byla označena heslem „Houslový konkurz“) .

Zási lky byly p ř i j ímány u Herolda a Voldána, k te ř í

jako jed iní znal i autora vyrobeného nástro je, avšak

porota n iko l i .120

119 Č len Národohospodá řsk ého ús tavu. 120 D le f ondu Arch ivu ak adem ie věd p ředs tavm e jednot l i vé poro tce soutěže: „Za Národohospodá řs ký ús tav : Dr . Josef Jan Fr ič . Za Stá tn í konserva to ř hudby : J ind ř i ch Baš tá ř , J ind ř i ch Fe ld , Kare l Hof fmann, Jaros lav Koc ián , Kare l Procházk a, Rudo l f Re iss ing , Josef Suk Za Národní d ivad lo : J an Buchte le , A lo is Sy nek Za Českou f i l harmoni i : S tan is lav Novák Za Orches t r Rad io jou rna lu : F rant išek Dan ie l Za Ond ř í škovo kvar te to : Jaros lav Peke lský Z ce lkového poč t u 27 a 5 německých soutěžíc ích jmenu jme zás tupce ne jvý znamně j š ích hous la řů : Homolka Eduard , V inohrady ; Dvo řák Kare l , Praha I I ; Kreutzer A. J . , Brno; K ř í ž F rant išek , Praha I I ; Lanc inger Antonín , Smíchov ; Patočka Ben jamín , J ič ín ; P i la ř Kare l , Hradec Krá lové ; Šp id len Otakar , Praha I I ; Herc l ík Josef , Mladá

50

Počet soutěžících byl i p řes výslovné uvedení

v pravid lech soutěže rozšířen ještě o pě t německých

housla řů , k te ř í se soutěže mě l i též účastn i t .

Konečný součet všech p ř ih lášených housla řů se

ustá l i l na č ís le 22. Soutěžní program se sk ládal ze dvou

kol . Vzhledem k tomu, že nástro je nebyly hodnoceny po

st ránce výtvarné,121 nýbrž d le zvukových kval i t , vše

probíhalo v koncer tním sále pražské konzervato ře. První

ko lo se uskutečni lo 25. l is topadu 1933. Soutěžní nástro j

byl p ř idě len pověřenému hráč i , který během č tyř i minut

rozezně l všechny st runy G, D, A, E a provedl úryvky

Smetanovy „Z domoviny“ část Andant ino, Bruchův Koncer t

D dur , Paganin iho Koncer t D dur .122

Druhé kolo proběhlo 28. l is topadu 1933. Osm

vybraných nástrojů na svou prezentaci mě lo j iž deset

minut . Vybraný in terpret p ředvedl Bachovo Adagio z I .

Sonáty, Čajkovského začátek houslového koncer tu a

koncert Dvo řáka (oba zazně ly za doprovodu k laví ru),

posledním uvedeným dí lem byl Paganin iho Koncer t D dur

z první zkoušky.123

Boles lav ; Vávra A l fons , Praha I I ; Váv ra Jan, Smíchov . Mez i da lš í pa t ř i l Boček Bohus lav , Smíchov ; Hub ička Ju l i us , Bubeneč ; Langer Max , Kroměř í ž ; Langer Bohus lav , Praha I I ; Pod laha Frant išek , Kar l í n ; Prokop Lad is lav , Ch rud im; Herc l ík Josef , M ladá Bo les lav ; Drozen Frant išek , Turnov ; Bí lek Josef , Praha I I ; Mach Antonín , Nová Paka; Podešva Jan, Brno; B i t t ner A lo is , K ladno; Čermák Josef , Kurná Hora ; V lková Věnces lava, České Budě jov ice ; Ga l la Antonín , Koš ice ; Šmída Rudo l f , Nový Bohumín; Černý Jan , Vršov ic e ; Pecha J . Nus le . “ Zvláš tn í soutěž – hous la řsk á 1933. Kar ton č . 55 , poznámk a I I . 217/08. Inv . č . 165, NÚ 612 .22, W ieh lův Fond, Národohospodá řsk ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak ademie věd Praha. 121 I p řes to , že jeden z bodů sou těžn ích prav ide l zně l , že hous le m aj í být k op i í S t rad ivar iho a Guarner iho . 122 Zv láš tn í sou těž – hous la řsk á 1933. Kar ton č . 55 , poznámk a I I . 217/08. I nv . č . 165, NÚ 612 .22, W ieh lův Fond, Národohospodá řs k ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak adem ie věd Praha 123 Ibidem

51

Po dohodě porotců bylo konečné znění zasláno

p ředstavenstvu Národohospodá řskému ústavu se zněním:

„[ . . . ]ze zasedání poroty dne 25. a 28. l is topadu t . r .

z dvacet i housl í vyš ly č ty ř i jako nejvýše ceněné. Z n ich t ř i

získaly vypsané ceny s ice:

1. cena Kč 5 . 000,- - Frant išek K ř íž

2. cena Kč 3 . 000,- - Otakar Špid len

3. cena Kč 2 . 000,- - J . B. Vávra

P ř i první zkoušce z dvacet i nástro jů zv láště vynik lo osm,

které, jak s potěšením dosvědčujeme, možno všechny

nazvat i mist rovskými. Z těch č tyř vyš ly z druhé zkoušky

jako nej lepší i p ř imlouváme se z usnesení poroty za to,

aby představenstvo Národohospodářského ústavu

rozmnoži lo ceny fondu Antonína Wiehla a jeho manželky

Mar ie ještě o jednu cenu ve výši Kč 1 . 000,- - , aby nebylo

nutno vy řazovat i nástro j , k terý z osmi podruhé

zkoušených nástro jů rovněž ví tězně prošel a pro svou

výbornou jakost jako ostatní odměny zasluhuje. Č tvr tý

tento nástro j pro který doporučujeme cenu ve výši Kč 1 .

000,-- zasla l panu Kar lu Pi lař i , housla ř i v Hradci Krá lové,

Husova 95. [ . . . ] “ .124

Výsledek soutěže byl ví tězům zaslán písemnou formou,

k terou soutěžící obdržel i 9 . pros ince 1933.125

124 Sp is P ředs tavens tvu , Zv láš tn í soutěž – hous la řsk á 1933 . Kar ton č . 55 , poznámk a I I . 217/08. Inv . č . 165, NÚ 612 .22, W ieh lův Fond, Národohospodá řsk ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak adem ie věd Praha . Zv láš tn í cena byla však ješ tě udě lena Larc ingov i , j ehož jméno j i ž zazně lo , k te r ý se bodově um ís t i l těsně za Kar lem Pi la řem , obdrže l 660 Kč . 125 V i z obrazová p ř í loha , obrázek č . 10 .

52

O výsledku soutěže byly zá jemci a mi lovníc i

housla řského umění informováni v t isku. Avšak

Společenstvo hotovi te lů hudebních nástro jů ve řejně

vys lovi lo nespokojenost s průběhem soutěže a soutěží

samotnou. J iž 14. prosince 1933 se v „Národní pol i t ice“

ob jevi l č lánek, který zpochybni l ce lé dění.

Nežádoucím bylo, že jednot l ivé nástro je byly

hodnoceny pouze po zvukové st ránce, v porotě sedě l i

p řevážně housl isté a n iko l i housla ř i . V níže uvedeném

č lánku se mimo j iné doč teme, jakou mě la dohru společná

debata mezi Národohospodá řským ústavem a

Společenstvem hotovi te lů hudebních nástro jů : „ [ . . . ]po

bou ř l ivé kontravers i z pp. profesorů hudby p řekvapi l i s i lou

svých h lasových orgánů , s luhou konservato ře Lacinou

nejnešetrně jš ím způsobem z místnost i vykázáni .

K takovým soutěžím p ř i n ichž jakožto znalc i funguj í

namnoze i osoby, j ichž odborné znalost i jsou velmi

problemat ické, nemaj í housla ř i pochopi te lně ne jmenší

důvě ry a prohlašuj í , že by se j ich j i ž nezúčastn i l i [ . . . ] “ .126

Za sekci housla řkou pronesl Ju l ius Hubička a za

Společenstvo hotovi te lů hudebních nástro jů Kare l Stárek.

Průběh samotné soutěže se mohl zdát zavádě j íc í j iž

z důvodu, že byla p řesně s tanovena pravid la, k terá dů raz

k ladla i na výtvarnou stránku, byl s tanovený model , podle

kterého mě ly být nástro je vyrobeny a p ř i samotné soutěži

se na tyto aspekty j iž nepohl íže lo ( to však proto, že tyto

požadavky musely být sp lněny p ř i vstupu do soutěže) .

126 Výs t ř i žek č lánk u z „Národní po l i t i k a“ (14 . 12 . 1933) . Sp is P ředs tavens tvu , Zv láš tn í soutěž – hous la řsk á 1933. Kar ton č . 55 , poznámk a I I . 217/08. Inv . č . 165, NÚ 612.22, W ieh lův Fond, Národohospodá řsk ý ús tav p ř i ČAVU. Arch iv ak adem ie věd Praha.

53

Samotná soutěž K ř ížovi nadbíhala. Vytvá řel to t iž

nástro je, je j ichž p ředlohou byl právě Guarner i . Vel ikost

nástro je mě l zvládnutou v menším a k lasickém

provedení .127 Výtvarnou stránku též „zanedbával“ a těžiště

své tvorby vidě l ve zvuku a tónu nástro je, což se projevi lo

právě na této soutěži .

Závě rem lze konstatovat , že oné sporné soutěže se

účastn i la řada mist rů , k teř í jsou svoj i tvorbou známi

dodnes (viz Pi la ř , Špid len). Šlo pouze o j iný typ č i průběh

soutěže, k terá mě la být novou.128 Společenstvu hotovi te lů

hudebních nástrojů ta to akce naruši la š iroké pole jeho

působnost i v té to oblast i .129 P řesto že se po řadate l na

počátku potýkal s organizačními problémy v podobě

vě tš ího poč tu soutěžících a h lavně s neočekávanou účast í

někol ika německých housla řů ,130 ce lá soutěž mě la svů j

zák ladní c í l s tanoven a ten byl dodržen. Byla speci f ická

ve způsobu hodnocení nástro jů , č i l i pouze podle

zvukových a tónových p ředpokladů nástro je. V odborné

porotě a le nesedě l i la ic i , nýbrž housl is té. Dle výs ledků ,

k teré jsou k d ispozic i a skutečnost i , že nástro je byly

vybírány anonymně , nemůže zpochybni t jména, k terá se

objevi la na ví tězní l is t ině . Tato soutěž další ročník už

nemě la kvů l i úmrtí J i ř ího Herolda.

127 S tandardní ve l ik os t ce l ýc h hous l í 4 /4 . 128 Novou ve sm ys lu hodnocení nás t ro jů a to pos lechem , odborná poro ta se s es táva la z vě t š ího m nožs tv í hous l is tů než hous la řů a zaměření se p ředevš ím na tónové a zvuk ové p ředpok lady nás t ro je . P ředevš ím však byla nově vzn ik lou a tvo ř i la k onk urenta pro soutěže jež po řáda lo Spo lečens tvo ho tov i te lů hudebních nás t ro jů . 129 Sam i po řáda l i m noho soutěží a ak c í p rezen tu j íc í t vorbu českýc h hous la řů . 130 Ta to chyba b yla napravena a do sam otné soutěže vs toup i l i pouze hous la ř i s česk ou národnos t í .

54

2. 2. 2 . Éra olomoucká

Frant išek K ř íž mě l d le fondů Národního arch ivu

Praha131 v Olomouci kontakty j iž z le t soudního procesu

s Pražskou konzervato ř í . Je v n ich uvedeno, že se u K ř íže

vyskyt ly kradené nást ro je od Voj těcha Fra i tna z Olomouce.

Dokladem je poukázka na komisní prode j nást ro jů ,132 k teré

se od Fra i tna dosta ly až ke K ř ížovi , jenž mě l d le fondu

snahu prodat housle dá l . Nást ro je byly a le zabaveny a

vráceny zpě t do Olomouce. Tento pramen dok ládá, že K ř íž

mě l v Olomouci kontakty j iž od roku 1924.

K ř ížova vnučka I rena Bukačová uved la , že K ř íž byl

s Moravou (konkrétně O lomoucí a Městem Albrecht ice)

akt ivně v kontaktu od roku 1935.

Frant išek K ř íž s i dne 16. července 1937 zruš i l svou

živnost v Praze a téhož měsíce se p řestěhoval do

Olomouce. Dokumenty, k teré by regis t rova ly opě tovné

nah lášení ž ivnost i , tentokrá t v Olomouci dochovány nebyly.

Prameny Arch ivu h lavního města Prahy však dokumentu j í ,

že 16. zá ř í 1937 byla z Magis t rátu h lavního města Prahy

zas laná živnost Frant iška K ř íže do Olomouce. Ve Stá tn ím

okresním arch ivu v Olomouci se dá le nacháze ly i bern í

zprávy, k teré byly zas lané z výpravné rady dne 15. zá ř í a 2 .

l is topadu 1937,133 a le tyto dokumenty se nedochova ly.

Jed iné zmínky, k teré hmotně ref lektu j í působení

Frant iška K ř íže v Olomouci , jsou záznamy dí lny v Soko lské

131 Záp is o věcech zabaven ých. Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř í ž F r . 1887 . Národní a rch iv Praha . 132 Ib idem . 133 Mag is t rá t h lavn ího měs ta Prahy, Podac í p ro tok o ly. S ig . : P I . Referá t , I I .A Ž ivnos tensk ý. Arch iv h lavn ího měs ta Prah y. Zas láno 6 . ř í j na 2008 . F rant išek K ř í ž ted y v O lom ouc i vešk eré dok um enty o znovu za ložené ž i vnos t i mě l . Obsah zpráv se nedochova l .

55

ul ic i t ř . 10 s názvem „Hudební nást ro jová výroba a prode j “134

a výp is z po l ice jn ích p ř ih lášek ve Stá tn ím okresním arch ivu

Olomouc.135 Z uvedeného pramene vyplývá, že se

Frant išek Kř íž č tyř i měsíce nacházel v Moravské Ostravě

a dva měsíce ve městě Pol ička. Dle mater iá lů z ískaných

v obou jmenovaných městech víme, že K ř íž tu nemě l

d í lnu, p ř íbuzné a ani p řáte le.

Charakter is t ika o lomoucké nást ro jové tvorby

V Olomouci se dochovalo nemálo nástro jů , k teré tu

původem pražský houslař od roku 1937 vyrobi l . Značný

počet těchto nástro jů se dnes nachází ve vlas tn ic tví

uč i te lů ZUŠ Iš i Kre jš ího, ZUŠ „Žerot ín“ a některé

exemplá ře vlastní hráč i Moravské f i lharmonie Olomouc a

Moravského d ivadla Olomouc.

K ř íž v Olomouci používal pouze vině ty s pražským

označením, jsou však vždy poopraveny o místo vyrobení .

Olomoucká nástro jová tvorba u K ř íže p ředstavuje

poslední období jeho tvů rč í č innost i . V etapě 30. a 40. le t

134 Adresá ř Ve lk é O lom ouce a ok resu 1938. Stá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . Více v i z ob razová p ř í loha, obrázek č . 13 . 135 - O lom ouc – Prask ova 8 ( ř í j en 1937 – pros inec 1937) - O lom ouc – t ř ída Čs . Leg i í 12 (1 . p ros ince 1937 – 30 . ledna 1938) – uvedené m ís to odchodu A lbrech t ice - O lom ouc – Sok o lská 10 (8 . zá ř í 1938 – 30 . ledna 1939) – uvedené m ís to odchodu Moravsk á Os t rava - O lom ouc – Husovo náměs t í 3 (1 . zá ř í 1939 – 1 . l i s topadu 1940) – uvedené m ís to odchodu Po l ičk a - O lom ouc – 4 Čes k á 18 (1 . l i s topadu 1940 – ne jm éně do da ta p řeh lášk y dne 2 . června 1942. In fo rm ace pochází z : Po l ice jn í p ř ih lášk y. S tá tn í ok resní a rch iv O lom ouc . Zas láno 21. s rpna 2007. Z uvedeného pram enu vyp l ývá , že se F rant išek K ř í ž č t yř i měs íce nacháze l v Moravsk é Os t ravě a dva měsíce ve měs tě Po l ička. D le m ater iá lů z ísk aných v obou jm enovan ých měs tech v ím e, že K ř í ž tu nemě l d í lnu , p ř íbuzné a an i p řáte le . In fo rm ace posk ytnu té Měs tsk ým m uzeem a ga ler i í Po l ičk a a Arch iv měs ta Os t rava, k te ré nem aj í o K ř í žově působen í žádnou dok um entac i .

56

se vracel k tvorbě nástro jů z desek celých (nástro je

z desek pů lových také vyrábě l ) a pozoru jeme i v l iv jeho

otce Cyr i la K ř íže, houslaře amatéra.136

V době o lomoucké etapy s i K ř íž p ř i výrobě udržel

vysoké umě lecké hodnoty a i zde se zabýval opravou

poničených nástro jů .

Jako p ř ík lad Kř ížovy opravá řské č innost i v Olomouci

je č lánek, k terý byl poskytnut vnučkou Frant iška K ř íže

I renou Bukačovou. V tomto novinovém ústř ižku se nachází

in formace, že K ř íž v Olomouci nejspíš j iž v roce 1937

provedl náročnou úpravu mist rovských housl í Antonia

Stradivar iho, pocházej íc ích z roku 1718. Hlavním a

nej těžším úkolem úpravy bylo ce lkové p řetočení137 housl í

pro obrácenou hru pr imár ia Kol ischova kvar teta Rudol fa

Kol ische. Kol isch ve svě tové válce p ř iše l o č lánek prstu

na levé ruce. K ř íž během tř í týdnů nástro j p řepracoval

tak, že jeho hodnota, k terá se v roce 1937 pohybovala

ko lem 250 000 Kč , se nezměni la a nástro j zůsta l

neponičen.138

Další ukázkou K ř ížovy opravá řské zručnost i je

opravený nástro j housl is ty Adama Nováka, s tudenta

Janáčkovy akademie múzických umění v Brně . Jedná se o

housle Nicolause Amit iho ze 17. s to let í , u k terých není

p řesně č i te lný rok výroby, v ině ta obsahuje pouze počátek

roku 16.. . U tohoto exemplá ře byl K ř íž schopen vyhotovi t

ce lou poničenou vrchní desku.139 Nahrazený mater iá l byl

136 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989 , s t r . 125. 137 Určené pro hru ne na levé s t raně , n ýbrž na pravé. Levá ruk a po p řetočení d r ž í sm yčec a pravá je hm ata j íc í . 138 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 8 a 9 . 139 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 16 .

57

vybrán pozoruhodně p řesně co do hustoty d řeva, k terá na

obou deskách p řechází od ř idších kra jů k hustšímu

st ředu, tak i kopie kazu na desce housl í , mírně

zak ř ivených le t v levé horní část i s i jdou dost podobné s

or ig inálem. Desky se od sebe odl išu j í pouze vý ložkami -

původní byly ve lmi jemné s extrémně tenkou vrstvou

ebenu. Výložky zhotovené K ř ížem jsou mnohem

robustně jš í než u or ig inálu a dokonale jš í . Původní vý ložky

jsou př í l iš tenké a prakt icky se s n imi v tak úzké podobě

setkáme pouze ojedině le . Nejvě tš í za j ímavost í jsou ef fa.

Ta K ř íž zhotovi l e legantně jš ím způsobem (podobaj í se

spíše typu Stradivar iho) a jsou mnohem bl íže k sobě , než

tomu bylo na or ig inálu. Délkové pomě ry jsou ste jné, a le

mnohem subt i lně jš í . Klenut í horní desky, k teré je u

or ig inálu výrazně menší než u desky spodní , je dodrženo

p řesně . Zadní deska je jednol i tá , obě p řední desky

(or ig inál i kopie) jsou ze dvou kusů d řeva.

Opravy č i upravení s tarých nástro jů do moderní

podoby jsou vždy náročné. Musíme s i uvědomit , že pokud

barokní nástro j p řetvo ř íme do nového, dnes k lasického

vzhledu housl í , žádá s i ve lkou časovou i pracovní

náročnost . P ř i p řestavbě nástro je na moderní jsou pro

výměnu dů lež i té dva základní aspekty:

1 . Výměna hmatníku, k terý staré nástro je maj í kratší .

Tento úkol je náročný, vzhledem k tomu, že dojde ke

kontaktu s t rupem nástro je a odtržení jedné z dů lež i tých

část í houslí , k terou nahradí nový prvek – o něco delší

hmatník, umožňujíc í j iž hru v nejvyšších polohách.

58

2 . Výměna st runíku, k terý se z původního

d řevěného, bez dolaďovačů , vymění za kovový

s dolaďovač i .

P ředpokládejme, že nástro je, k teré se v Olomouci

dosta ly K ř ížovi k opravě , byly j iž houslemi upravenými do

moderní podoby. U obou houslových exemplářů se potýkal

s různým typem náročnost i opravy. Housl ím Amat iho

musel vyhotovi t ce lou novou vrchní desku, u Stradivar iho

naopak tě lo nástro je zachoval , a le upravi l vně jš í

funkčnost housl í tak, aby nedošlo k je j ich poškození .

Olomoucká nástro jová tvorba Frant iška Kř íže je

prezentována nástro j i , k teré jsou s i svou kval i tou velmi

podobné.

První p ředvedené housle jsou vyhotoveny z desek

pů lových. Nástroj pochází z roku 1939, byl vyroben

v Olomouci a je opat řen vině tou s popisem: Zhotovi l

Frant išek K ř íž, mist r housla ř v Praze, Olomouc r . 1939.

Housle jsou zhotoveny z téměř nežíhaného javoru, opě t s

odprýskávaj íc ím lakem. Rozměry lubů jsou 30 – 30 – 30,5

mm, ší řka ef fa 7 mm a jsou od sebe vzdáleny 43 mm,

rozměry nástro je p řes k lenbu jsou 353 – 153 – 112 – 201

mm.140

V o lomouckém prost ředí K ř íž vyhotovi l i da lš í

nástro j , k terý je speci f ický svým označením. Neobsahuje

vině tu , a le je opat řen K ř ížovým podpisem. Stá ř í těchto

housl í známo není , a le lze vys lovi t domněnku, že se jedná

o housle vyrobené v Olomouci.141 Nástro j je vyhotoven

140 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 19 . 141 A to d ík y vzh ledu nás t ro je , k te r ý se pro t i p ražsk ém u l iš í výrazně ž íhan ým i desk am i .

59

z žíhaného lakovaného javoru a lehce proveden „na

staro“ .142 Housle jsou opě t menšího korpusu, s rozmě ry

lubů 40 – 37 – 40 mm, nástro j je tedy i p řes svou

subt i lnost dost i vysoký. Ší řka nástro je je 208 – 110 – 170

mm, ef fa jsou od sebe vzdáleny 43 mm a je j ich ší řka je 8

mm, délka nástro je je 351,5 mm.143

Dalším př ík ladem je nástro j zhotovený roku 1938.

Nepodař i lo se nám získat fo tograf i i tohoto nástro je, proto

se spokoj íme pouze s ústním okomentováním histor ie

těchto housl í . Nástro j vznik l na popud Kar la Frö l icha,144

k terý d le s lov Ladis lava Vr tě la s t rávi l ce lé lé to roku 1938

u Frant iška K ř íže v Olomouci . Jak Vr tě l uvedl , Fröhl ich

byl z důvodů po l i t ických nucen emigrovat do Spojených

států amer ických. Značnou část své sbírky prodal , a le

housle vyrobené K ř ížem, věnoval Albínu Vr tě lovi .

Vlastníkem houslí je v současnost i jeho syn, j iž zmíněný

Ladis lav Vr tě l . Vině ta tohoto nástro je obsahuje popisek:

Zhotovi l Fr . K ř íž, mist r houslař v Praze, Olomouc 1938.145

Zde můžeme zaregist rovat další typ vině ty, kde K ř íž své

k řestní jméno uvádí pouze ve zkratce. Spyt ihněv Šorm o

tomto nástro j i ve svém dopise mluvi l jako o nejvě tš ím dí lu

Frant iška K ř íže (z řejmě chtě l upozorn i t na jeho akt ivní

o lomouckou tvorbu) . Tento nástro j byl vyhotoven na p řání

Fröhl icha z desek celých a d le s lov Šorma se jedná o tzv.

„Schwanengesang“ .

142 Vzh ledově se p ř i b l i žu j í nás t ro jům vyroben ím v 17 . s to le t í . 143 V íce v i z obrazová p ř í loha, obrázek č . 20 . 144 Byl zám ožným hous lovým am atérem , k te r ý v las tn i l sb í rk u m is t rovsk ých i t a lsk ýc h hous la řů . 145 Vychází z dop isu V lad im í ra Vr tě la . Zas láno 12. l i s topadu 2007.

60

Olomoucká etapa Frant iška K ř íže proběhla

v časovém rozmezí le t 1937-1942. Tohoto roku se

p řestěhoval do Města Albrecht ice, kde roku 1943 zem řel .

P ř i svém p ř íchodu do Olomouce se potýkal

s problém etablované značky z h lavního města, k terá

v Olomouci známá nebyla. Vladimír Pi la ř v Umění

housla řů uvedl , že K ř íž v Praze patř i l k váženým

housla řům, a le: „[…]olomoučané ho neznaly a nemě ly

snad i chu ť komunikovat s nep ř í jemným p ř is těhovalým

Pražákem. V Olomouci se F. K ř íž, zvyklý na pražský život ,

necí t i l šťastně . Navíc: j inak se mohl obchodně chovat p ř i

prodej i nových nástro jů v Praze než v Olomouci . Jeho

typ ická formulace – tady máte housle, ty s i vezmě te , to

jsou pravé kř ížovky – na Hanáky nepůsobi la[…]“.146

Neobvyklé je i to , že K ř íž v Olomouci nevyužíval

rek lamy. Svů j krám mě l s ice vid i te lně označen, a le o

inzerc i v novinách zájem nemě l . Ste jně tomu bylo i u jeho

o lomouckého konkurenta Václava Pekelského. Novinami,

k teré mohly inzerc i houslaře zaznamenat , byl ze jména

o lomoucký Našinec vycházej íc í do roku 1943 a Cyr i l

vycházej íc í do roku 1948. Prameny však nedokumentu jí

inzerc i obou jmenovaných houslařů .

Technologické proměny v tvorbě Frant iška K ř íže

pozoru jeme p ředevším v době konce 30. le t , kde (na p řání

zákazníka Fröhl icha) vyhotovi l nást ro j z desek celých, a le

i v té to etapě tvo ř i l nástro je z desek pů lových. Lze však

p ředpokládat , že nástro je vyráběné v Olomouci

vyhotovoval vždy na p řání budoucího maj i te le .

146 P i l a ř , V lad im í r – Šrám ek , F rant išek : Umění hous la řů , Praha 1989 . s t r . 125.

61

Z uvedeného textu nelze s j is totou stanovi t , zda

tvorba Frant iška K ř íže v Olomouci byla p ředě lová č i

sekundární . K ř íž v Olomouci vytvo ř i l a opravi l mnoho

nástro jů , k teré jeho produkci nesnižu j í , a le udržují

v rovině , ve které tvo ř i l v Praze. Proto soudíme, že

o lomoucká nástro jová tvorba Frant iška K ř íže byla

sekundární , č ímž však nechce opomenout ani zpochybni t

jeho významné výrobní a opravá řské poč iny v Olomouci .

62

3. Závěr

Odkaz housla ře Frant iška K ř íže spoč ívá především

v rovině housla řské a obchodní s t rategie. Co se týče jeho

housla řských schopnost í , lze s j istotou tvrd i t , že š lo o

ve lmi ta lentovaného houslaře. Ač výuční l is t , který získal

v německém Markeneukirchenu, dokazuje jeho pouze

„dostatečný“ teoret ický prospěch, po prakt ické st ránce byl

d le výučního l istu „ve lmi dobrý“, a to nejen v době

vyučení , a le k ladná ohodnocení se pro jevovala i v jeho

tovaryšských začátcích v Německu, Švýcarsku a v

Čechách.

V K ř ížově tvorbě se setkáme s tvorbou výrobků

produkce kusové. Kval i ta t ivně tyto nástro je spadaj í do

druhé a t řetí hodnot ící skupiny, což poukazuje na j iž

vysoké umě lecké p ředpoklady jeho nástro jů . Kvant i tat ivně

jsou jeho nástroje pr imárně kval i tn í kusové produkty,

k teré se z h lediska míry typ izace výroby zač leňuj í do

skupiny nástro jů jed inečných. Prot i tomuto tvrzení s to j í

účel výroby. K ř íž během své housla řské č innost i vyrobi l

nespočet nástro jů , k teré se účelem výroby l iš i ly. V jeho

tvorbě tedy nalezneme výrobky s hlavním p ř ih lédnutím na

funkční využi t í a dále výrobky s pr imárně vysokými

umě leckými hodnotami. Způsob výroby je však dán

poptávkou, k terá se v p ř ípadě Frant iška K ř íže l iš i la dvěma

pobyty v Praze a v Olomouci .

Vzhled jeho nástro jů nepůsobí okázale, nýbrž ve lmi

jednoduše. Jedná se o jeho styl , o osobi tý pro jev

v housla řské práci . D řevo, které používal na výrobu svých

nástro jů , bylo p řevážně nežíhané javorové. Tím byl nucen

63

čel i t kr i t ice konkurentů , je l ikož javorové nežíhané d řevo

je označováno jako kobylkové.147 P řesto i tento levně jš í

mater iá l , ze kterého své nástro je vyrábě l , je akust icky

velmi kval i tn í , což se pro jevi lo i v jeho tvorbě .

V K ř ížově housla řské produkci nalezneme imi tace

starých nástro jů , k teré jsou typ ické svou více vyklenutou

deskou s vě tš ími luby a nástro je moderní .148 Speci f ické je

i ve lké množství vyrobených housl í z pů lových desek,

k teré mě ly podle Frant iška K ř íže mnohem lepší tónové

vlastnost i . Kategor ie nástro jů z desek celých a pů lových

se v jeho tvorbě vyrovnává. Vyrovnaná je i tvorba nástro jů

4 /4 a 7/8.149

V Olomouci Kř íž vyrobi l množství nástro jů , k teré

pat ř i ly v nástro ja řské tvorbě tohoto města k vý j imečným a

K ř íž zde svým housla řským umem obohat i l a vypln i l

prázdné místo o lomouckého nástro ja řství . V době K ř ížova

ž ivota se v Olomouci především nástro jář Václav

Pekelský. Tvorba jmenovaného je známa p ředevším

v Olomouci , v p ř i leh lých částech a jednalo se pouze o

provinčního nástro ja ře.

S t ímto tvrzením souvisí i fakt , že Olomouci byla

v době K ř ížova ž ivota vysoká poptávka, a le nedostačuj íc í

nabídka. V oblast i hudební ku l tury se v Olomouci

dvacátého sto let í zakládalo mnoho hudebních spolků a

seskupení . V roce 1920 bylo za loženo Městské d ivadlo

Olomouc. Rokem 1925 datu jeme vznik F i lharmonie

„Žerot ín“ , dá le pak Volné sdružení p řáte l komorní hudby

147 S tandardním m ater iá lem pro v ýrobu hous l í j e j avorové d řevo . Nežíhané javorové d řevo se už íva lo na k obylk y z důvodů své jednoduchos t i a „nehezk ého“ vzh ledu. 148 Vyrobené od k once 19. s to le t í . 149 Vys vě t leno výše.

64

v Olomouci .150 Byla zde i Hudební škola „Žerotín“ . K ř íž

tedy musel mí t množství zá jemců z řad nejen

profes ionálních hudebníků , a le i amatérů .

Dokladem jeho houslařských poč inů v Praze a

v Olomouci jsou uvedené kapito ly, k teré jeho tvorbu b l íže

rozebíra j í v závis lost i s jeho opravá řskými schopnostmi ,

jež jsou prezentovány na mist rovských housl ích Amat iho a

p řetočeném nástro j i St radivar iho.

Nástro je vyrobené v Olomouci jsou subt i lně jš ího

charakteru, polovina těchto housl í je pak vyhotovena s

výrazně ž íhanou zadní deskou, která se l iší prot i výrobě

pražské.

150 Hudec , V lad im í r : Ka lendár ium opery a opere t y. In AUPO VI I I , O lom ouc 2006, s . 153-177. V ičarová, Eva: Gus tav P ivoňk a v o lom ouck ém hudebním živo tě (1919-1977) . In : Hudba v O lomouc i a na s t ředn í Moravě , ed . V ičarová, Eva , O lom ouc 2008.

65

Resumé

Cí lem předkládané bakalá řské práce je vnesení

nových poznatků do českého a moravského nástro ja řství

s h lavním zaměřením na housla ře Frant iška K ř íže. Práce

zmapovala tu to housla řskou osobnost jak po stránce

ž ivotopisné tak i výrobní . K ř íže podrobně reg is tru jeme od

roku 1903, kdy započal svoje studium v housla řské škole

v Schönbachu. Sleduje je j v lé tech pražských – poč ína je

za ložení ž ivnost i od roku 1910 do roku 1937 a

o lomouckých v časovém rozmezí let 1937-1942.

Na základě pramenů pocházej ících z pražských

archivů a domácího archivu I reny Bukačové p ř inesla

etapa pražského ž ivota nové údaje o jeho rodinných

poměrech a spolupráci s pražskou konzervato ř í (kde

zastával funkci správce archivu nástro jů a je j ich

opravá ře) . Podrobně jsme tak rozebra l i kauzu mezi

K ř ížem a konzervato ř í od jeho zatčení a pobytu ve

vazební věznic i až po ví tězství v housla řské soutěži roku

1933.

Etapu o lomouckého (moravského) ž ivota datu jeme

rokem 1937 až do roku 1943, kdy zem řel ve Městě

Albrecht ice. Tato kapi to la se snaží p ř inést vysvě t lení jeho

p řestěhování do Olomouce, a le p ředevším představuje

Frant iška Kř íže jako housla ře, opravá ře a předkládá jeho

dí la houslařská a zároveň vrcholnou opravá řskou tvorbu,

k terá probíhala právě v Olomouci .

Spis neopomí j í i dů lež i té zhodnocení jeho nástro jové

tvorby, k terá je zachycena v sub-kapi to lách

66

„Charakter is t ika pražského nástro jové tvorby“ a

„Charakter is t ika olomoucké nástro jové tvorby“ .

Práce mě la s tanovena kr i tér ia otázek, k teré ve

výsledném komplexu p ř inášej í nová, heur is t icky ověřená

fakta: 1 . h is tor icky prověř i t ž ivot Frant iška K ř íže, 2. na

základě obecné typologie housla řské produkce p ředstavi t

housla řskou výrobu českých mistrů housla řů a

prostřednictvím komparačních postupů spoj i t s tvorbou

Frant iška K ř íže, 3. zhodnot i t Frant iška K ř íže v etapě

pražské a o lomoucké. Na tyto zálež i tost i se j í ve vě tš í

část i poda ř i lo odpovědě t .

67

Summary

The goa l of const rued thes is is to c lear out a new

knowledge to musica l ins t rument making in czech and

moravian wi th the main representa t ion of v io l in -maker

Frant išek K ř íž . The thes is has mapped the personal i ty of

v io l in -maker Frant išek K ř íž f rom the b iograph ica l and vio l in -

making po in t of v iew. The thes is records Frant išek K ř íž f rom

the year 1903, when he s tared h is stud ies at v io l in-maker 's

school in Schönbach. The focus is put on h im in the years

1910-1937 in Prague (beginn ing when he estab l ished

bus iness) and in the years 1937-1942 in Olomouc.

Many ava i lab le resources, which brought in new data

about h is fami ly re la t ionsh ips and co-operat ion wi th Prague

academy of music ( in accordance wi th h is funct ion as a

curator of arch ive of ins t ruments and the i r repa i rman) have

been ava i lab le form the Prague per iod. W e have close ly

ana lyzed the cause between K ř íž and Academy of music

f rom the t ime when he was arrested and h is p lacement in

the s tockade to h is v ic tory in v io l in -maker contest in 1933.

We have dated the per iod of l iv ing in Olomouc f rom

the year 1937 to 1943 when he d ied in Město A lbrecht ice .

Th is chapter t r ies to br ing in the exp lanat ion of h is moving

to Olomouc but par t icu lar ly presents Frant išek k ř íž as a

v io l in -maker, repai rman and of fers h is v io l in -maker 's p ieces

of work and herewi th paramount repa i rman product ion which

took p lace in Olomouc.

The thes is doesn ' t leave out the important eva luat ion

of h is inst rumenta l product ion which is located in sub-

chapters „The character is t ics of ins t rumenta l product ion in

68

Prague“ and „The character is t ics of ins t rumenta l product ion

in Olomouc“ .

69

Zusammenfassung

Das Zie l präsent ier ter Bachelor Arbei t is t e ine

Erk lärung neuer Erkenntn isse ins W erkzeugwesen in

Olmütz mi t dem pr imären Schwerpunkt an d ie

geigenmachere Persönl ichkei t – Frant išek K ř íž. Die Arbeit

hat d iese Persönl ichkei t e inerseits nach der

b iographischen andersei ts nach der geigenmacheren

Sei te untersucht . Ausführ l ich fo lgt K ř íž ab 1903, wann er

mi t se inem Studium in der geigenmacheren Schule in

Schönbach angefangen hat. Folgt ihm auch in den Prager

Jahren (beginnend mi t der Gründung des Gewerbes) ab

1910 b is 1937, und in den Olmützer Jahren zwischen

1937 und 1942.

In der Etappe seines Prager Lebens haben uns vie le

Quel len zur Ver fügung gestanden, d ie neue Informationen

über se inem Fami l ienverhäl tn is und seiner Mi tarbei t mi t

der Prager Konservator ium ( in dem Sinn seiner Funkt ion

des Verwal ters der Urkundensammlung von den

Inst rumenten und ihr Reparateur) er te i l t haben.

Ausführ l ich haben wir d ie Causa zwischen K ř íž und dem

Konservator ium - ab seiner Verhal tung und des

Aufenthaltes in der Haf tvo l lzugsansta l t b is zu dem Sieg in

dem geigenmacheren W ettkampf im 1933 - zer faser t .

Die Etappe seines Olmützer Lebens dat ieren wir ab

1937 b is 1943, wann er in der Stadt Albrecht ice gestorben

is t . Dieses Kapi te l bemüht um Erk lärung seiner

Übers iedlung nach Olmütz, vor a l lem ste l l t Frant išek K ř íž

a ls e in Geigenmacher und Geigenreparateur vor, und

präsent ier t se ine geigenmachere Werke und g le ichzei t ig

70

den Hochpunkt von den Reparaturen. Diese Reparaturen

haben s ich gerade in Olmütz entwickel t .

Die Arbei t vergeht n icht d ie wicht ige Bewertung

seiner Inst rumentenschaffung. Das beschre iben d ie Sub-

Kapi te l „Charakter is t ik der Instrumentenschaf fung in

Prag“ und „Charakter ist ik der Inst rumentenschaffung in

Olmütz“ .

71

Literatura

1. Beare, Char les: (Bar to lomeo) Giuseppe Guarner i

( ´del Gesu´) . The New Grove Dict ionary of Music and

Music ians, 1st , sv. 7 , ed i t ion, ed. Sadie, Stanely,

London 1980.

2. Beare, Char les, a ko l . : (Bar tolomeo) Giuseppe

Guarner i ( ´del Gesu´) . The New Grove Dict ionary of

Music and Music ians, 2nd edi t ion, sv. 10, ed. Sadie,

Stanley – Tyrre l l , John, London 2001.

3 . Boyden, David, a ko l . : Vio l in . The New Grove

Dict ionary of Music and Music ians , 2nd edi t ion, sv.

26, ed. Sadie, Stanley – Tyrre l l , John, London 2001.

4 . Č ížek, Bohuslav: Hudební nástro je evropské hudební

ku l tury , Praha 2002.

5 . Hlaváček, Ivan – Kašpar , Jaroslav – Nový, Rost is lav:

Vademecum Pomocných věd h is tor ických, Lipník nad

Bečvou 1997.

6 . Jalovec, Kare l : Češt í housla ř i , Praha 1959.

7. Pi la ř , Vladimír – Šrámek, Frant išek: Umění

housla řů , Praha 1989.

8. Tomeš, Josef a ko l . : Český b iograf ický s lovník XX.

s to let í , 2 . d í l , K – P. Praha 1999.

72

9. Ma řák, Jan – Nopp, Viktor : Housle, dě j iny vývoje

housl í , houslařství a hry houslové , Praha 1941.

10. Vr tě l , Albín: Husle s dračou h lavou , Brat is lava

1996.

11. Kur fürst , Pavel : Hudební nástro je , Praha 2002.

12. Spieth-W eissenbacher , Chr is t iane: Vio l in . The New

Grove Dict ionary of Music and Music ians , 1st

edi t ion, sv.19, ed. Sadie, Stanley, London 1980.

13. Štěpánová, Dana: 130 le t housla řské školy

v Lubech u Chebu. Dě j iny housla řství na Lubsku .

Brno: Masarykova univerz i ta , F i lozof ická fakul ta ,

Ústav hudební vědy, 2006.

14. Hudec, Vladimír : Kalendár ium opery a operety. In

AUPO VI I I , Olomouc 2006.

. 15. Vičarová, Eva: Gustav Pivoňka v o lomouckém

hudebním ž ivotě (1919-1977) . In : Hudba v Olomouci

a na st řední Moravě , ed. Vičarová, Eva, Olomouc

2008.

73

Elektronické zdroje

� Stránky Špid len [on l ine] . [c i t . 3 . února 2009] .

Dostupné z WWW: <ht tp: / /www.spidlen.vio l in .cz>.

� Stránky Vávra [on l ine] . c2004 [c i t . 3 . února 2009] .

Dostupné z WWW: <ht tp: / /www.housle-vavra.cz>.

� Kurfüst , Pavel . Frant išek K ř íž: Český hudební

s lovník osob a inst i tucí [on l ine] . 14.11.2002 [c i t . 12.

l is topadu 2007] .Dostupné z WWW:

<ht tp : / /www.musico logica.cz>.

� Kur fürst , Pavel . J i ř í Hero ld. Český hudební s lovník

osob a inst i tucí [on l ine] . 2002 [c i t . 12. b řezna 2008].

Dostupné z WWW: ht tp: / /www.musicologica.cz.

� Stránky Kužel [onl ine] . [c i t . 3 . února 2009]. Dostupné

z WWW: ht tp: / /www.kuze l .housle.cz.

� Časopis Cyr i l . [on l ine] . [c i t . 2 . zá ř í 9009] . Dostupné

z WWW: <ht tp: / /www.cyr i l .psal ter ium.cz>.

74

Prameny

� Trestní ř ízení s F. K ř ížem, Zemský soud Praha.

Kar ton č . 120, č . 1-66, s ig . : XVI I -3340/25, Oblastní

archiv Praha.

� Výpověď obviněného. Kar ton č . 120, s ig. : XVI I -

3340/25. Oblastní archiv Praha.

���� Společenstvo hotovi te lů hudebních nástro jů v Praze.

Index k matr ice mist rů (1851-1949) . Nezpracovaný

fond. Archiv h lavního města Prahy.

���� Matr ika Pomocníků společenstva hotovi te lů

hudebních nástro jů v Praze. Nezpracovaný fond.

Archiv h lavního města Prahy.

���� Zápis pol ice jní šet ření . Karton č . 8047, s ig . :

K4815/21 Kř íž Fr . 1887. Národní archiv Praha.

���� Pol ice jní ředi te lství Praha I I – evidence obyvate l .

Kar ton č . 8047, sig . : K4815 Kř íž Fr . Národní archiv

Praha.

���� Ztráta ústavního majetku. Pol ice jní šet ření . Kar ton č .

8047, s ig . : K4815/21 K ř íž Fr . 1887. Národní archiv

Praha.

75

���� Pol ice jní ředi tels tví , Praha I I . Všeobecná spisovna

1931-1945. Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř íž Fr.

1887. Národní archiv Praha.

���� Protokol . Pol ice jní ředi te lství . Kar ton č . 8047, s ig . :

K4815/21 Kř íž Fr . 1887. Národní archiv Praha.

���� Zápis o věcech zabavených. Karton č . 8047, s ig . :

K4815/21 Kř íž Fr . 1887. Národní archiv Praha.

���� Komisní vyšet ření s tavu nástro jů ve státní

konzervatoř i hudby Praha. Pol ice jní šetření . Kar ton

č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř íž Fr . 1887. Národní archiv

Praha.

���� Zvláštní soutěž – housla řská 1933. Karton č . 55,

poznámka I I . 217/08., Inv. č . 165, NÚ 612.22,

W iehlův Fond, (4) Národohospodá řský ústav př i

ČAVU. Archiv akademie věd Praha.

���� Výst ř ižek č lánku z „Národní pol i t ika“ , 14. 12. 1933.

Spis P ředstavenstvu, Zvláštní soutěž – housla řská

1933. Karton č . 55, poznámka I I . 217/08. Inv. č . 165,

NÚ 612.22, W iehlův Fond, Národohospodářský ústav

p ř i ČAVU. Archiv akademie věd Praha.

���� Spis P ředstavenstvu, Zvláštní soutěž – housla řská

1933. Karton č . 55, poznámka I I . 217/08. Inv. č . 165,

NÚ 612.22, W iehlův Fond, Národohospodářský ústav

p ř i ČAVU. Archiv akademie věd Praha.

76

���� Vojenský úst řední archiv Praha, působení F. K ř íže

v první svě tové válce. Vojenský úst řední archiv

Praha. Zasláno 13. ř í jna 2008.

���� Výpis z konskr ipce pražských obyvate l . Magist rát

h lavního města Prahy. Zasláno 17. zá ř í 2008.

���� Magist rát h lavního města, Podací protokoly. Sig. : PI .

Referát , I I .A Ž ivnostenský. Archiv h lavního města

Prahy. Zasláno 6. ř í jna 2008.

���� Rešerše fondu Magist rátu h lavního města Prahy I ,

Referát IV popisný. Evidence pražských domovských

p ř ís lušníků 1911-1949. Magist rát h lavního města

Prahy. Zasláno 23. zá ř í 2008.

���� Pol ice jní př ih lášky. Státní okresní archiv Olomouc.

Zasláno 21. srpna 2007.

���� Matr ika Města Albrecht ice. In formace poskytnuté 4.

února 2009.

���� Adresá ř Velké Olomouce a okresu. Olomouc 1938.

���� Adress-Buch-Hauptstadt Olmütz. Olmütz 1905.

Státní okresní archiv Olomouc.

���� Adressnanzeiger der kg l . Huptstadt Olmütz, Olmütz

1911. Státní okresní archiv Olomouc.

77

���� Adressen-anzeiger der kg l . Hauptstadt Olmütz,

Olmütz 1913. Státní okresní archiv Olomouc.

���� Propagační adresá ř Českých ž ivnostníků a

obchodníků v Olomouci , Olomouc 1921. Státní

okresní archiv Olomouc.

���� Adresá ř ve lké Olomouce a okresu, Olomouc 1932.

Státní okresní archiv Olomouc.

���� Adresá ř h lavního města Olomouce, Praha 1948.

Státní okresní archiv Olomouc.

���� Dopis Spyt ihněva Šorma, v Bergenu 28.-30. zář í

1976. Domácí archiv Vladimíra Pi laře.

���� Dopis Vladimíra Vr tě la , v Brat is lavě , zaslané 12. 11.

2007.

���� Domácí archiv I reny Bukačové.

���� Domácí archiv Vladimíra Pi la ře a Tomáše Pi laře.

78

Anotace

Př í jmení a jméno autora : Kráčmarová Pavl ína

Název katedry a fakul ty: Katedra muzikologie,

F i lozof ická fakul ta UP

Olomouc

Název d ip lomové práce: Frant išek K ř íž –

housla ř (1887-1943)

Vedoucí d ip lomové práce: Mgr. Petr Lyko, Ph.D.

Počet znak ů : 79 562

Počet p ř í loh: 22 (stran 48)

Počet t i tu l ů použi té l i teratury: 15

Klí čová s lova:

housle, housla ř i , houslová produkce, Frant išek K ř íž,

Pražská konzervato ř , soutěž, Praha, Olomouc

Charakter is t ika d ip lomové práce:

Bakalá řská d ip lomová práce je zaměřena na českou

housla řskou osobnost Frant iška K ř íže. Podrobně housla ře

s leduje od roku 1903, kdy započal svoje studium

v housla řské škole v Schönbachu do jeho smrt i ve Městě

Albrecht ic ích roku 1943. Ref lektu je houslařovo působení

a tvorbu pražskou a zmiňuje i kauzu ztrát smyčcových

nástro jů na konzervato ř i v Praze, se kterou byl K ř íž

spojen. V neposlední řadě p ř ipomíná pě t i le té působení

K ř íže v Olomouci a jeho opravá řskou a umě leckou č innost

zde.

79

Seznam p ř í loh

Obrazová p ř í loha

Obrázek č . 1

K ř ížovo osvědčení o studiu v Housla řské škole

Schönbach, pochází z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 2

Výuční l is t z Německého Markneukirchenu, pochází

z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 3

Potvrzení vyučení v Maukneukirchenu, pochází

z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 4

Vysvědčení o práci u J ind ř icha Zazvoni la , pochází

z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 5

Potvrzení o práci v Zür ichu

Obrázek č . 6

Potvrzení o práci v Baselu, pochází z domácího archivu

I reny Bukačové.

Obrázek č . 7

Živnostenský l ist , pochází z domácího archivu I reny

Bukačové.

80

Obrázek č . 8

Č lánek o „přetočených“ houslích A. Stradivar iho, pochází

z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 9

Česká verze německého textu, pochází z domácího

archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 10

Dopis, k terý informoval K ř íže o ví tězství v housla řské

soutěži roku 1933, pochází z domácího archivu I reny

Bukačové.

Obrázek č . 11

Skladba V. J . Novotného věnovaná mist ru housla ř i

K ř ížovi , pochází z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 12

Úmrtní oznámení a nekro log v novinách 1943, pochází

z domácího archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 13

Dílna Frant iška K ř íže v Olomouc, pochází z domácího

archivu I reny Bukačové.

Obrázek č . 14

Frant išek Kř íž cca v roce 1917, pochází z fondu: Pol ice jní

ředi te ls tví , Praha I I , Všeobecná spisovna 1931-1945.

Kar ton č . 8047, s ig . : K4815/21 K ř íž F. 1887. Národní

archiv Praha.

81

Obrázek č . 15

Frant išek K ř íž kolem 1940, pochází z domácího archivu

I reny Bukačové.

Obrázek č . 16

Amat i Cremona, oprava Frant išek K ř íž , obrázek poničené

původní desky, fo tograf ie pochází od maj i te le Adama

Nováka.

Obrázek č . 17

Frant išek K ř íž 1924, fo tograf ie pochází od maj i te le Adama

Nováka.

Obrázek č . 18

Údajné K ř ížovi housle, doba výroby cca rok 1913-1914,

fo tograf ie pochází od maj i te le Petra Zapleta la.

Obrázek č . 19

Frant išek K ř íže, Olomouc 1939, fo tograf ie pochází od

maj i te lky Pavl íny Kráčmarové.

Obrázek č . 20

K ř íž neoznačený, fo tograf ie pochází od maj i te lky Ludmi ly

Prečanové.