Fascinace nevid itel nostíStudie k interpretační

fozmanitosti díla

J aroslava H avlíčka

jmsef Fuxfi qa

jmrms mw {mEpotrruy

(eďs$

u$iffi*

vil,a irrl.rll*cliv;i

PanonnrunrlcrÁ zÁvnnŤ v DoMENrvlolrelruÉno

ONoŘe.1 VÁšn

,,Z domovních dve í ... vyLoupla se otylá postava podivné-

ho chlapíka, strnula na okamžik p ekvapením, rozpači,

tě zatančiLa na gumov ch nožkách, zabL skla Pod žárov,

kou hoLou, obrovskou lebhou a zmizela zase v Pološerusíně prdvě tak rychle, jako se objevila, , , Kdesi naho epráskly dve e, zajásalo hylkovité zasmání."1

V Havlíčkově románu Neviditeln se Cyril Hajn poprvé zjevína pomezí vstupních ďve í, za jejichž prahem záhy opětzmizí. Shodou okolností avinou Sonina opomenutí se s nímp icházejícíPetr Švajcar seznámíponejprv jako s tím, o kte-rém se nemluví a na kterého je v souladu s nepsan mi pra-vidly Hajnova domu zakázáno pohledět. Zároveňvšak jakos tím, kdo tvo iu raznou osu vych;ílení celé rezidence,

Stn_ ček Cyril prochází domem a jeho bezprost ednímokolím coby permanentní nárok na potxrzení vlastní p ed-stavy, což z nějv posledku neviditelného, lépe ečeno neu-chopitelného v jistém smyslu skutečně činí. Vratká povahaabizarnost celé situace, která mimo jiné zamezuje Cyriloviz dobrého drivodu vydat se všanc pohledrim mimo toleranci

1 J. Hnvr-íčex, Neviditeln , Praha: Nakladatelství Lidové noviny,2aO6, s,75.

domu a p ilehllích pozemkri, je dána poclropitelně už jen sa-motnou povahou bludu, jehož k eh[<ost pregnantně shrnulZbyněk Hav]íček v eseji ,,Blud neviditelnosiť': ,,Terrto bludnemá životaschopnost. Rozbije se ve své složce jednání, kte-rá je nezbytnou podmínkou bludu, p i první konfrontacis rea]itou, ... Žádtl ,jinl blud ne]ze st etnutínr se skuteč-ností r,}rlrátit; každ , z,istává uzayien ve světě svrchovanédruhosignální fikce. Blud se vyvíjí p edevším tam, kde do-chází k zkomolenénru, nesprávnéÁu, zvrácenému vztahuke skutečnosti, jak konstatují shodně Pavlov i Freud. Thm,kde dochází kztrátě vitá]ního kontaktu se skutečností. p ibludu neviditelnosti hlásí se tato skutečnost p íliš naléhavěo svá nezadatelná právv."2

V Hajnově domě však dochází naopak k situaci, kdy senaléhavě o slovo hlásí Cyrilova rreviditelno st, jež máale da-leko k transparenci. Cyril je mnohem spíše akutní slepouskvrnou a jeho neviditelnost má opakní,iuhou povahu, ježje ostatními obl,vateli domu coby nevidite]nost artikulová-na. Právě tato inverze prrihlednosti snad nebude činit p ílišrrásiln;im vstup do Havlíčkova ronlánu skrze stejnojmennounovelu H.G. Wellse, p estože v druhé jmenovaná k ze jechemi]< Griffin skutečně neviditeln}, taeZto Cyril Hajn tr:pí,lépe ečeno je mu trpěn blud, ktery se manifestuj ev záke népodobě vytknutí p ed závorku viditelnéhojeclnání.

Stopy neviditelného

Pro neviditelného chemika Grifl]na z Wellsova románu jeclrarakterističtější nikoliv snad to, že by nrohl bl.t kdekoňv,ale že naopak nikdy není zcelabezu hrádrrě turn, kde sejeví

2 Z. Hevtíčrr,,,Blud neviditelnosti'', in J. Hnvríčtx, Neviditelny,s, 529, P i-pomeňme, že 7byněk Havllček skutečna natezt pacienta, lež bludem nevi-ditelnosti trpěl, nutně se ale jednalo o blud tr;n;i;;n ,,"|!niurut za své vechvíli, kdy byl dotyčn pacient konfrontován s pro.1íZdj;icím trolejbusem.

__-.

b t. Hlas, p evrženép edměty, stopyvprachu čip ímohma-tateln rlto]< na obydlí nepochybně indikují jeho p ítom-nost, ovšem vždy jenjako v}chylku od p edpokládanéhomísta. Pohled snrě ující k zanechané stopě míjí Grifljnovotělo už z povahy stopyjakožto manifestované absence, vy-

tvá ející interval mezi neurčitou aktuální polohou 'někde /p ibližně l poblíž' p ítornného těla a určit m zápisenl jehoněkdejší pozice.

Zachrtlt pohledem nevidite]ného tedy vyžaduje dívat setam, kde ještě není, lépe ečeno odhadovat jeho pozici nazákladě sťop - zanechává-li jaké, z stávajících tam, kdejižbyl. Polapit a sev ít, dotknout se neviditelného znanenáp edevším p edvídat; a tato p edvídavost se posléze p eklá-pí i do samotn ch st etri, v nichž se oblvatelé lpingu rvouv posledku s agramaticklinr tělem,3 alespoň zpočátku seshlukem nesouvisejících končetin, kloub , hrudníkťl či hlav.Táková rvačka se stávájakousi obrácenou pitvou, v rámcinižse tělo neviditelného konstruuje kolem otev en ch ran; po-dobu a vlastní místo, lze-li to tak nazvat, získává teprue vechvíli, kdyjeho tělo ztuhne ve znovunablté podobě.

Podstatnější pro souvislost s Havlíčkovlim románem jeskutečnost, že obyvatelrim rněstečka nakonec nezbpá nicjiného, než zvolit v d sledku krutou, leč itčinnou taktiku:cesťy jsou posypány drcen m sklem, p ičemž neviditeln)i jenucen se vyh bat rovněž - či zejmérra - rikrytrirn miwo píeď-pokládané trasy svého pohybu, sťejně tak se musí vyst ílratvšeho, co zanáši jeho prlihlednost (čímž se nrimochodem

3 Blíže k tomuto pojmu viz P Wrtael, ,,Der anagrammatische l(órper", inC. J, LrscH xa (H rs g,), Kunstkórper, Werbekórper: Beitrrige der beiden Symposien

,,Kunstkórper" am 2. Oktober 1999 im Kunstmuseum Bern und,,Werbekórpey''am27. November im Kornhaus - Forum f r Medien und Cestaltung in Bern, Kóln:Wienand, 2000, s. 33-39.

oNDŘEJ VÁšA PANoRAMATlc]<Á ZÁVRAŤ V DoMĚ NEVlD TELNEHo

Cyril vubec n ezab ná).a Městečko je doslova učiněno nepro-stupnym a Griffinova neviditelnost, kterou se snaží uchovatv perspekivě pohledri, up en;fch jeho směrem, se postupněstává p inejmenším nespolehlivou.

Situace, ke které docházi v Hajnově domě, je v jistémsmyslu v či té Griffinově inverzní. Nárokovaná neviditelnoststryčka Cyrila nepodléhá zpochybnění, naopak: stopy, kte-ré neviditeln ost za normálních okolností (miižeme-li v rám-ci fantastické p edstavy hovo it o normaňtě) zpochybňují,v p ípadě Cyrila naopak pomáhajíjeho nepoít ehnutelnoststvrzovat a fakt neviditelnosti umožňují vltvá et.

Jistá technická nesnáz, která v domě vzniká, pochopi-telně není tolik vyhraněná jako v p ípadč Wellsova hrdirry;Cyril se každopádně musí nějak žívii, což se neobejde bázkomplikací. ,,Co nám jen dalo práce, než jsme p išli na to,jak ho stravovati! Privodněrnu ,luž.ilná ÁnaSáta;etro sni-dani, jeho oběd a veče i nahoru do komrirky. Och, ten sevztekal!.Ten ádil! Byl hněvem cel. bez sebá, žejsme dalinajevo, že vime o jeho sk4 šil"5 Vzniklé potíie Hajnova ro-dina vy eší následovně: ,,Snídáme, pat odeldem e z jídelny,zapomináme však na stole jednu pórci káv s košíčkem pá-čiva. Cyril čeká na náš odchod někde v kouti za dve mi, pakopatrně, nesmírně opatrně sahá na kliku, otev e, ur.á.r.,naji se, stejně tajemně odejde. Domnívá ,., ž. ,uou snídani

a :_T:il"._lltrměti,'

pokračoval Kemp, 'že po'rrur.1" u Ň,n uidě.3okud,, lliYl! llg Pa|ll lí| PUK'dcoval Kemp,'ze potravu je v něm vidět, dokudi,i_?il*í9j:.í_:._!:, 9lyJ : :". 1yii p._ jrur", r.,li*;. M ;i" tedy bez.:;l1ll.|!9t*áy"t c.elé.okolí. Kdej.k;;J"šťi il"j;ťi ;.r';ffi!: r:Tň,ff:všechny zbraně - všechny nástroje, l.t"Jr,Íj*-Ň;};i ;i; zbraň, Ne-:i::::il"í]::!]9uho 1oslt n'c9 Ň;.hňÓ;d;.ň ťiii uy ," ,ot,lvrhnout na lidi, to se musísct"uut.''í.t ,| ffijoi'iY"l Ojr'JrČfi];ho dostanemel''A po cestách *' ekl (.io,

-,,;;;i';i,^], ^^L,Jt L^l:.,1"::r::| 'A po cestách:; r"r,i "",íď"

,á";;;.i';,Í"?";."o,1iTJAdye. 'Skleněné ;t epy,'odpovědel r<"rp. j"i. r.,"i;;i,;il. ii:" ,,il;te, co všechno mtiže ten člověk provést!';' n'. C.WrrrJ,'Ňrriaitetn; , Praha:Melantrich, 1990 (p ekl. E, a E. Tilschovi).

5 J. Hevr_íčrr, Neviditetn , s,99.

ukradl, Stejně je to s obědem. Moudí se do jídelny po nás

a dojídá zdánlivé zbytky.Nalézávžďy na p íslušném místějídlo i pití."6 P esto však lze stopy Cyrllanalézt i mimo ku-chyň či jídelnu: ,,'To nic není,' posmívala se mi Katy, 'to jejen svatojans í chleba. \Aude jej má zastrkan, - za pelestípostele, pod sk íní, na sk íni, pod pokqlhrkou stolu. Rád sijej schovává a zase nalézá, rád jej chroupe, Je to jeho velikávášeň - pw už od dětství.' 'Beztoho si jej také krade,' po-znamenal jsem. 'Ale ovšem, jako všechno. Paní teta mu jejpodstrkuje, kde mtiže."'7

Cyril nejenže vztahuje na ostatní požadavek vlastní ne-viditelnosti, ale zároveň tuto neviditelnost exponuje na ro-vině vlastní nelokalizovatelnosti. Vedle toho, že Cyrila z jeho

vlastního hlediska nikdo nevidí, zárovei nikdo neví, kde m, že

bYt. To samoz ejmě dává smysl - kdo není vidět, nemá vjis-tóm ohledu polohu. Právě ale do té míry do jaké se sám ne-hybe (avzato do drisledkri - do jaké nedl chá). Zatímco sto-py v p ípadě Wellsova chemika zužovaly pole, ve kterém semohl neviditelnlí vyskytovat, stopy v p ípadě Cyrila v rám-ci poněkud velkoryse pojatého bludu naopak paradoxněnaznaěují, že neviditelnl mriže b t kdekoliv, protože ZDErozhodně není. Neboli zprisob, ja\ m se Grífin nutně vpi-suje do viditelného světa, se v Hajnově rezidenci obrací vezprisob, jak existovatve specifickém světě p itakání Hajnovadomu jako nep ítomné, odvozené, z koherence domu se vy-maňující tělo. Tento paradoxní zprisob Cyrilova okupovánírczídence je v pravém slova smyslu nemktn , ve stejné mí ese však tato permanentní odchylka manifestuje i v rámci ča-sové kontinuity.

ó Tamt., s. 99-100.

7 Tamt., s,113.

pANoRAMATIcKÁ zÁvRAŤ v DoMĚ nrvtotrElNÉHooNDŘE] VÁšA

Znovu zdůrazněme, že Cyritsi je hranic své neviditelnos-ti velicedob e vědom; pfi návr atu z p sychiatrické léčebny ví,že je t eba se chovat slušně,

".U" rraá

".]..., ao háj.-rtoí,kde na jeho neviditelnost nebude brán z etst,s nechává siPravidelně uklízet svoji skr,líš9 a do světa mirno zdi Hajnovapozemku se neodvažuj., n.boťl.ho ,r.uiait.t.rort je ihnedusvěd!e11 ze své podmínečnosii.10 notonce ve chvíli, kdyostatní p estanou respektovat pravidla a požadavky ,Íúrá-vy nwiditelnosti, Cyril nepokrytě zu í a msti se.1l Cyrilovaneviditelnost tedy není nijak iwalá, a, Ái' ,yrc fragmen-tá:::a momentální p ovahi,r' 1ežr" j.á"ari.*ě umožňujest ídat režim neviditelrnědruhé|otffi;,;;#il;ťl,T,]i',f;

]""r.r,iÍ,ii;11*á1.telnost skrze vlastní jednáni v dan , á"á."i"ei"i z etelnou.Tato nespojitost a nemístnost neviditelného se po jeho

internaci pozoruhodn ě navraci u pripuat Šá"i. Ta Cyrilrivnir9_k a perspektir,u neviditelnostl " "..i"r""i nejprve

P eklápí v at už odr.ivodněno_u, li ryzipurunoi,r,r' na každ,pád vakt akutního zp ítomneni ml.no io."l p"r., načež ne-viditelného nep o znáv á na foto grafi i.' * Nir.Jirrarrodou. Vy-jdeme-li z Barthesovy teze o reieren ční povaze ,tady a teď'

fotografického snímku,15 pak neviditeln r, jehož ,,tady" jevždy formulováno jako ,,někde jinde" a jehož ,,teď' je de-kontextualizováno a vyjmuto z kontinuálního časovéhotoku, a tím pádem zbaveno referenční povahy, principiál-ně nemriže b;ít referentem fotografie. Pochopitelně pouzez hlediska Soni, jež Cyrilovu neviditelnost afirmuje. Soňajej ostatně coby p elud posléze vidí: str rčkova fotografie takpro ni nemriže znamenat drikaz jeho nep ítomnosti, ale na-opak cosi na zprisob ,,skutečné halucinace."76

panorama neviditelného

Jaké jsou ale samotné reakce p ihlížejících v situacích, kdyneviditeln vstupuje na scénu? P edevším odvracejí pohled,jako se tomu stanejiž p i první Švajcarově společné veče iv domě, ,,V celém záhadném chování jediná pr zračná sna-ha: zristati nepozorován. Vlastně se mu to poda ilo. Kunc,kte{.í byl obrácen čelem k dve ím, nedal ani mrknutím okanajevo, že ho spat il, Hajn byl obrácen zády.Soňa, schoule-ná k mému lokti, nedívala se, co se děje v pokoji."17 Švajcarjeihned poučen: ,,'Prosím Vás, nedívejte se na něho,' ekl Hajnpo chvíli p em šlení. 'Chovejte se, jako by ho tu nebylo. Ažse pozorován i nabaží, odejde.'"18

Pohled, ktery se obrací kamkoliv, jen ne na neviditelné-ho, pop ípadé prochází skrze něj, je p inejmenším podivn;f.Snad ne s p íliš velkou nadsázkou lze ici, že Cyril posílápohledy ostatních na hanbu: čelem do kouta, od kterého senelze odvrátit, anlž by nedošlo k porušení domácího tabu.

15 R. Bnnrnes, Světlá komora. Vysvětlivka k fotografi, Bratislava: Archa,7994(p ekl, M, Pet íček jr.), s. 9*23.

16 B. Srleclen, Bilder der Photographie. Ein Album photographkcher Metaphern,Frankfurt am Main: Suhrkampf,2006, s. 116-118.

17 J, Hevr_íčer, Neviditeln,,s. 83.18 Tamt., s.84.

8 Tamt,, s.98.9 Tamt., s. 100.

10 Tamt., s. 1o1.

11 Tamt., s. 167.12 Tato figura se do j.isté ní71cldllv Cyrilov,lch p íbězích jeho toužícíhoalter ega Lorda Hakerleve, které vždy ."m"jlii- rriiitu bez ohledu nakontext p edchozích črttl

,a mnohdy postráir;ilr."á." naraci a konec.Viz tamt., s. 114: ,,'Nikdvto neaokonÉule,'n ;Í$;;;; li"y. 'Nacházímečastojen jedinou větu, nlbo ; potouinu irliy.ii

13 Tamt., s. 199,

74 Tamt.,s.327,

a8 oNDŘE,] VÁšA PANORAMAT|CKÁ ZÁVRAŤ V DOMĚ NEVlDlTELNÉHO

Pokud tuto situaci radikalizujeme, lze p edp oklád,at, žespolustolovníci v takovou chvíti hledí na tapety, na skleniceči jeden na druhého, v žádném p ípadě alá ta-, ]<de se na-clrází drivod tétobizartlíkonstelace - na neviditelného, odkterého ne]ze neodhlédnout, respektive nelze než se nedívatrnimo tento palčiqi zdroj naší pozornosti, Autistickli svět,kterli takto neviditelnli konstruuje,je v pravém slova smysluabsurdní, ne}:ot žádny p edmět, na kte4i pohled paclne, ne-vykazuje nic, čím by tento pohled oanvóanlt.

Prostor, jejž opanuje neviditeln se stává prosťorem,v němž se zrcadlí Cyrilova nespojitost. J elikožkaidávěc, nakteré spočinou oči p ítomnlích, usvěáčuje tako1f po lledjakožto nemístn}, v d s]edku ruší a vykazuje jakožto iraci-onální i souvislost se zbytkem místnosii tl aátSimi p edměty.Pohled kamkoliv je pohled zaklíněn , nárokem neviditelné-ho, pohnuťí očima není vedeno r,ytvá ením prostorovéhokontinua, ale těkavostí. Strnout tímto dost edi4lm pohle-dem na jedné věci znamená ztuhnout a če]<at na chvíli, ažpomi19 rodinou akceptovanli zákaz spat it neviditelného.

Odhlédneme-li od této krajnosti, k níž p ese všechnu ra-dikalitu p ítomnost neviditelného smě uje, pak je perspek-tiva takového prostoru pozoruhodrrě poáobná perspektivěpanoramatu. Je p iznačné, že paralelně s tímto qlnálezem18. století (Robert Barker poprvé vystavil panorama Londy-na v roce 1787) se do širšího povědomí dostal pojem hori-zontl. Samoz ejmě nikolijakožto technickli termín,n bržjako specifická zkušenost vnímání, pojící dokonallí p elleda RundbLick s p ekračováním v poclob ě p epadánía s tím sou-visející, na p elomu 18. a 19. století dokonce vyhledávanounevolností.19 V rámci panoramatu se tato zkuŠenost modi-

i Y" l O_crrnvlru ru, Ihe Pa n ora ma : H i st ory ofá a ss M ed i u m,New York : ZoneBooks, 1997 (p ekl. D.L. Schneider), I edevším ,. i+S; rež.A. KoscHon-

-_ fikuje v pop edí a kondenzuje do závratt, zpťrsobené všakni]<oli iluzí horizontu, ale nesrovnalostí iluzorní distancea vzdálenosti od ripatí této (malované) iluze. Jak vystihujeAdo]f Hildebrand, ,,.,, jemnocitné oko vnímá rozpor mezidruhem akomodace a zrakovlími dojny, jichž se rnu dostává.Podle akomodace se vzdálenost jeví jako jeden metr, podlezrakového dojmu víc než kilometr. Tento rozpor D,,volávánelibost, jistého druhu závrat, namísto libosti jasného pro-storového dojmu."]0Jin mi slovy, panoramatu nebrání v do-konalém ťrčinku reprezentace nic menšího než naše vlastnítělo a jemu vlastní prostorovost. Táto odchylka mezi náro-kem čistě optické reprezentace a haptickou frustrací diváka,ztrácejiciho rovnoválru, ještě více lyniká zejména v p ípaděk ížencri panoramat a dioramat či v p ípadě kulovitého ob-ího modelu povrchu zeměkoule Jamese Wylda (1851), na-

hlížené však na rozdí.l od globusu ,,zevnit ".

Vrátíme-li se zpět do jídelny Hajnova domu s takto chá-panou rozpolceností panoramatu (v žádnémp ípaďé se zdenepol<oušíme o p ímou analogii s kontextem 18. století), ne-lze nepost ehnout, že Cyrilem konstruovan světje specific-lgim a sv m zp sobem drimysln m interiérem reprezentacenevidite]ného, jehož nevidite]nost, jakjsme se snažili nazna-čit, je frázována odhlížením ostatních a zakoušena pohledemCyrila na tvá e ostatních bez st etnutí s ctzima očima.2 |

rz, Die Geschíchte des Horizonts. Grenze und Grenzijberschreitung in literarischenLandschaftsbildern, Frankíurt am Main: Suhrkamp, 7990, s.1,38-1,93.

20 A. Hlloegnnruo, Problém formy ve v tvarném umění, Praha,. Triáda, 2004(p ekl, D. Filip), s. 32-35.

21 Cyrila v tomto ohledu nelze ztotožnit s figurou Pozorovate|e či jej pojímatjakožto dohlížitele, pop ípadě všemocné ol<o v kontextu osvícenství. CyriIv žádném p ípadě nezristává mimo perspektivu, kterou vytvá í, a mimobezprost ední a de facto závisl, vztah na těch, které pozoruje. Stejně taknení CyriI voyeurem, zohledníme-|i utl<vělé, sexuálně motivované slíděníSoni. O patologii pohledu zde nelze v dobrém slova smyslu mIuvit, neboťv p ípadě Cyrila, p idržíme-li se Freudova vymezení, pohled v žádném p í-

oNDŘE] VÁšA PANoRAMATlcKÁ ZÁVRAŤ V DoMĚ Nrv otrernÉlo

. O{a!ní ví, že jsou pozorováni,Ieč toto vědomí je vědo-mím deficitním, nenasycenlím. Struktura tohoto vědomí jedána p ítomn m pozorovat elem, ježle sic. .r.oyrrnutelně

:?\r.""t do prostoru, kter vytváiii ^t,

p""u 1^to l}chylkači disonance tohoto prostoru, či jako nemístná a nečekanáďepá.skvrna, která je zánětem tárr.t, p."rtoru. Sofistiko-vanli interiér reprezentace neviditelného port.aaa v tomtokontextu exteriér. Využijme p i této p íi.Ziior'' p".roramatujakovizuálnimetafory - sterru.,.rou.i it*i;. u ia.ani, pri-padě právě to uto iluzi zbavenatloušťky aiihy, a jeji materia-lita, včetně světa existujícího za touto ,ie"""];.

"rlastněnave prospěch nereáIné distance, Cyrilriv nárok neviditelnostinení v jistém ohledu ničím jin;ím

".Z "aror.ouáním tohotoideálního p íp adu, p o Z adoi animr*S."i

""?;Srho světa, kte-rbybyl rubem aÝrhávajicimmate.iat.m á'o lcj,žené iluzeneviditelnosti.

Takov ideál však samoz ejmě není dosažite ln ,; ne bezristupkri druh ch, kte íjsou.vsár."i d;p;;;;Jrcnycy.itouupanoramatu,jehož limitu p edstavuje on sám. Ve chvíli, kdyse pohled stoČí na neviditeiného, neize n ežhledětskrzeněi,zzneb oť v neviditelném chyb ějici

"O"rie. r.o"a Jrr"uj. p ou".jako čirá negace sebe sama, Spat it Cyrtlaby znamenalo ob-da itjej viditelnlim tělem a souvisejícim,,u.,ÉlSi." světem tě-lesnosti, leč toto ,,vyrovnání'' lv

"áp.:r"Ujiffio proh ešeka zpťrsobilo naprosté zhroucení celé situace.

Nutné p eklápění p es iluzorní horizont - či lépe eče-no horizont iluze, kteryi nacházi svévzdálené uplatnění vezdechHajnova pozemku, ale zejména je ztělesněn Cyrilemsamym - prochází nakonec coby závrať, odhližejícimi, ježsice tento horizont nesdílí co dojeho pevné hranice (nejsouna něj ,,akomodováni", jejich svět deformovan;í neviditel-n m p ece jen za zdmi pokračuje, Qlto zďi prolatnuje a Cy-rila obtěžkává viditelnou tělesností), alejsou zcelav zajetijeho všeobjímajicího nároku. Nároku, ktery sice postráďáreferent a hmatatelnost, ale klade sám sebe s neochvějnouneristupností iluze.

Llrennru nn

R. BenrHrs, Světlá komora. Vynlětlivka k fotografii, Bratislava:Archa,"1994 (p ekl. M. Pet íčekjr.).

S, Fxruo,,,Drei Abhandlungen zur Sexualtheorie",in A. Fnpuo (Hrsg.), GesammeLteWerke. Chronologischgeordnet, Band 5, London: Imago,1940.

J. Hevlíčrr, N viditelny, Praha: Nakladatelsťví Lidovénoviny,200ó.

Z. Hnvr.íčEr<,,,Blud neviditelnosti", in J, Hevr.íčnr<, Neviditeln,,Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 200ó,

A. HILoBrRANo, ProbLém folmy ve vynarném umění,Praha;Tiiáda,2O0a (p ekl. D. Filip).

A. KoscHonrn, Die Geschichte des Horizonts. Grenze undGrenzíib ers c hreitung in literarisc hen Landsc haft sbiLdern,Frankfurt am Main: Suhrkamp, 1990.

S. OnrnnlraNv,The Panorama: Hbtory of a Mass Medium,NewYork: Zone Books, "1997 (píekl. D. L, Schneider).

padě nesubstituuje sexuální akt. Ať už Cyril Hajn nuboi-a Hrt u.tuffii."u,.fi

,ii:iť":lI'"v^1,l"::l:|:žt.;;;bj'.il;";"éil,itri;,,",,,,a-m ěrem dosá h n out *en o, u t i.1:" u-ti ič;;;#'k#liT :fi ifi 'i,T:Iff i;s jeho touhou Ie v tomtá,.yriu ui" )..i,

" ňJrji'k)]v-rr. s. Fneuo, ,,DreiAbhandlungen zur 5exualthórie".i";: Ě-;;r"G;;), tesammelte Wuke.Chronologisch geordnet, Band 5, London: lmago, rb+ti,.rl'se.22 právě zde mrjžeme ooět

poznámku. "'--!iil! vPE! Vzpomenout Hildebrandovu rnfše citovanou

'l oNDŘE] VÁsA PANoRAl\4ATlcl<Á ZÁVRAŤ V DoMĚ ntvtotrrrNÉlo

B. Srrecr,on, ,B ilder der Photographie. Ein Atbum photographischerMetaphern, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 200ó.

P. Wrrntr,, ,,Der anagrammatische Kórper.., in

9:.J; ar:."l*.(H1 .), KunsthórPe4 Werbekórper: Beitr(ige derbe en symposien,,Kunxkórper* am 2. Oktober 1999

im Kunstwuseum Bern und,,Werbekórper'' am 27. Novemberim Kornhaus - Forum ftir Medien und Gestaltung in Betn,Kóln: Wienand, 2000, s. 33-39.

H. G._Wnr.rs, Neviditeln ,Praha: Melantrich, 1990 (p ek].E. a E. Tilschovi).

Dílčí interpretace vybran, ch dělJaroslava Havlíčka

oNDŘEj VÁšA