analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU

Analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Vypracovala:

PaedDr. Martin Tůma, PhD. Alena Humlová

Ostrava, srpen 2010

2

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou

literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.

V Ostravě, dne 23. srpna 2010 ……………………………

podpis diplomantky

3

Evidenční list

Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem

stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými

prameny.

Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis:

______________________________________________________________________

4

Děkuji PaedDr. Martinu Tůmovi, PhD. za cenné připomínky a rady při psaní

diplomové práce.

5

ABSTRAKT

Název: Analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti

Cíle: Cílem práce bylo zjistit, zda činnosti trenérů v házené u družstev v oddílech

spadajících pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH) odpovídají

doporučením vydaným Českým svazem házené (ČSH).

Metody: Pro celý výzkumný projekt byla zvolena empiricko – analytická metoda.

Za nejvýhodnější vzhledem ke geograficky rozlehlému území jsme shledali

metodu dotazování, kterou lze využít ke sběru dat jak v kvantitativním, tak i

v kvalitativním výzkumu.

Do sumarizačních tabulek a grafů byla zanesena všechna nashromážděná data.

Při verifikaci hypotéz byla data vyhodnocena pomocí základních statistických

metod aritmetický průměr, absolutní četnost a relativní četnost.

Výsledky: Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném

regionu. Podle výsledků výzkumu v této práci se doporučení pro vzdělávání

trenérů nebudou vztahovat k apelu na pouhou účast, neboť, jak jsme zjistili,

samotné absolvování vzdělávacích akcí problém není.

Doporučení se budou vztahovat ke změně přístupu. Je potřeba změnit pasivní

přístup v aktivní tak, abychom si odnesli kromě potvrzení o absolvování

vzdělávací akce i nové teoretické vědomosti a praktické zkušenosti a snažili se

je implementovat do naší trenérské praxe, což považujeme za absolutně

nejdůležitější!

Klíčová slova: házená, trenér házené, činnosti trenéra u družstva, vzdělávání trenéra,

trenérská licence

6

ABSTRACT

Title: Analysis of handball coaches' activities in selected area.

Objectives: The aim of the thesis was to determine wether the activities of coaches in

handball teams, divisions under the Regional North-Moravian Handball

Association (OSSH), are in accordance with the recommendations issued by

the Czech Handball Federation (CSH).

Methods: For the entire research project was chosen the epirically analytical method.

With respect to the geografically large area, we considered interrogation

method which can be used to collect both quantitative and qualitative research

data. All collected data were summarized by entering inno tables and graphs.

In the verification of hypotheses the data was evaluated by using basic

statistical methods, the arithmetic mean, absolute frequency and relative

frequency.

Results: The thesis was intended to result in recommendation for coaches' education

and development in the mentioned region. With reference to the research

results in this thesis the recommendation will not related to impetus for only

participation in the trainings. As we found out, the passing of the education and

training activities themselves is not a problem. The recommendation will be

predominantly related to the change of approach. It is necessary to transform

the passive approach into the active one in order to not only recive a certificate

about a training session completion but gain the theoretical knowledge and

practical experience in the first place. And it is the implementation of these

gained knowledge and experience in our coach practice we consider absolutely

important!

Key words: handball, handball coach, activities of the coach in the team, coach education,

coach licence

7

OBSAH 1 ÚVOD ………………………………………..………………………………….......... 8

2 TEORETICKÁ ČÁST ………………………………………………………………… 10

2.1 Věková období ………………………………………………………………. 10

2.2 Věkové a vývojové zákonitosti ……………………………………………… 11

2.3 Didaktické a pedagogické zásady …………………………..………………. 12

2.4 Etapy sportovního tréninku ………………………………………………….. 13

2.5 Koncepce tréninku …………………………………………………….…….. 15

2.6 Cíle sportovní přípravy …………………………………………………….... 18

2.7 Složky sportovního tréninku ……………………………………………….... 20

2.7.1 Kondiční příprava ………………………………………………..... 20

2.7.2 Technická příprava ………………………………………...………. 22

2.7.3 Taktická příprava …………………………………………………... 24

2.7.4 Psychologická příprava ………………………………………….… 24

2.8 Typologie trenéra házené …………………………………………..………... 25

2.9 Činnosti trenéra házené u družstva …………………………………..……… 27

2.10 Stupně trenérské odbornosti ………………………………………………… 35

2.11 Získávání, prodlužování a obnovování licencí ……………………………... 35

2.12 Další vzdělávání trenérů házené ……………………………………………. 37

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, HYPOTÉZY ………………………………………………. 38

4 METODOLOGIE VÝZKUMU ………………………………………………………. 40

4.1 Výzkumný soubor …………………………………………………………… 40

4.2 Měřící techniky a metody sběru dat ………………………………………… 41

4.3 Analýza dat ………………………………………………………………….. 46

5 VÝSLEDKY …………………………………………………………………………... 47

6 DISKUSE ……………………………………………………………………………... 69

7 ZÁVĚR ………………………………………………………………………………... 75

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………………………………………. 78

PŘÍLOHY ………………………………………………………………………………... 82

8

1 ÚVOD

Házená patří do skupiny týmových sportovních her. Z hlediska historie našeho sportu patřila

házená k nejúspěšnějším kolektivním hrám jak v mužské, tak i v ženské složce.

V současné době česká házená jak na reprezentační, tak i na klubové úrovni stagnuje.

Čeští hráči a hráčky zaostávají ve srovnání s ostatními zeměmi především v úrovni herních

činností jednotlivce.

Jednou z příčin zaostávání může být nedodržování metodických zásad tréninku v žákovských

a dorosteneckých kategoriích, kde se herní činnosti jednotlivce osvojují a zdokonalují (Šimek,

2005).

Snad v každé publikaci týkající se sportovní přípravy dětí a mládeže se dočteme, že děti

nejsou pouhé kopie dospělých, že je zapotřebí respektovat biologické, psychické i sociální

zákonitosti, jak důležité jsou znalosti o určitých anatomicko-fyziologických a psycho-

sociálních zvláštnostech, charakteristických v určitých věkových obdobích pro danou

věkovou skupinu a také o důsledcích, které vyplývají z nepřiměřeného nebo nesprávného

zaměření obsahu tréninku (Perič, 2004, resp. 2008).

Ne jinak je tomu i v literatuře týkající se problematiky házené.

Podle Svobody (1997) v dřívějších dobách stačilo, aby měl trenér dostatek sportovních

zkušeností. V současné době je již zřejmé, že do trenérské profese je potřeba zahrnovat i

pedagogicko-psychologické vědomosti.

Existují však námitky proti tomuto tvrzení, protože jsou zdokumentovány výborné výsledky

lidí, kteří nemají pedagogické vzdělání. Naproti tomu vzdělaný trenér neměl úspěch, ať už je

to hodnoceno z jakéhokoliv hlediska.

Zda je tedy podmíněn úspěch trenéra tvůrčí složkou osobnosti (uměním) či pedagogicko-

psychologickými vědomostmi (vědou), to je odvěký spor snad v každé pedagogické práci.

9

Práce trenéra je v tom nejširším slova smyslu uměním i vědou, neboť má syntetický charakter.

Při práci se osobnost trenéra a jeho kapacity a vlastnosti uplatňují v komplexu.

Na tento fakt klade důraz také Český svaz házené (dále jen ČSH), který, ve smyslu svého

poslání daného Stanovami, uskutečňuje systém vzdělávání trenérů házené a umožňuje jim tak

získat odbornou způsobilost (trenérskou licenci) k vedení tréninku.

Dále pak ve svých řádech a zásadách ČSH stanovuje pravidla pro prodlužování a obnovování

licencí a také pro systém dalšího vzdělávání trenérů i po dosažení určitého stupně trenérského

vzdělání.

K tématu naší diplomové práce nás přiměla moje vlastní zkušenost s házenou a to jak z pozice

bývalé profesionální hráčky, tak z pozice trenérky.

Záhy jsem ve své trenérské činnosti totiž poznala nedostatek znalostí o problematice dětí a

mládeže a pochopila jsem, že je nelze trénovat stejně jako dospělé.

Poslední trénink, který jsem si zapamatovala ze své aktivní hráčské kariéry, byl trénink

z kategorie dospělých a logicky jsem ho tedy použila při prvních trénincích dětí.

Ovšem děti nepředvedly požadovaná cvičení tak, jak jsem po nich požadovala, ale ne z toho

důvodu, že by nechtěly, ale z toho důvodu, že nemohly, neboť nebylo v jejich možnostech ani

schopnostech vyhovět mým požadavkům.

Z výše zmiňovaného tedy vyplývá, že dobrému trenérovi házené jen případné osobní hráčské

zkušenosti nepostačí a že je potřeba se dále vzdělávat.

V praxi ovšem zaznamenáváme, že přístup některých trenérů a funkcionářů družstev házené

ke vzdělávání je velmi laxní až skeptický a potřebu vzdělávání mnohdy vnímají jako

nepotřebnou nutnost stanovenou ČSH.

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli získat názor trenérů na jejich vzdělávání k získávání,

obnovování nebo prodlužování licencí a také dalšího vzdělávání.

Zajímat nás bude také náhled na licenční politiku ČSH a také porovnání zastoupení

jednotlivých licencí trenérů v každé věkové kategorii.

Dále si chceme ověřit skutečný stav činností trenérů v házené u družstev a porovnat je

s doporučeními vydanými v odborné literatuře, to vše ve vybrané oblasti.

10

2 TEORETICKÁ ČÁST

V teoretické části práce se zaměříme na trenéra házené a jeho činnosti u družstva. Z důvodu

výše zmiňovaného bude kladen důraz především na kategorii žactva a dorostu.

2.1 Věková období

Obecně přijímané rozdělení věku podle období vývoje tak, jak je uváděno v odborné literatuře

(Dovalil, 1998; Perič, 2004, resp. 2008; Štilec, 1989), je následující:

předškolní věk 3 - 6 let (pueritia)

mladší školní věk 6 - 11 let (postpueritia)

starší školní věk 11 - 15 let první fáze 11 - 13 let (prepubescence)

druhá fáze 13 - 15 let (puberta)

dorostový věk 15 - 19 let (adolescence)

věk dospělosti od 19 let

V soutěžním řádu házené ČSH (2010) jsou základní věkové hranice jednotlivých kategorií

bez rozdílu pohlaví stanoveny takto:

ostatní žactvo mladší 9 let

minižactvo 9 až 11 let

mladší žactvo 11 až 13 let

starší žactvo 13 až 15 let

mladší dorost 15 až 17 let

starší dorost 17 až 19 let

dospělí starší 19 let

11

2.2 Věkové a vývojové zákonitosti

Na věk dětí můžeme podle Dovalila (1998) a Štilce (1989) pohlížet třemi způsoby:

věk sportovní - určený dobou, po kterou se jedinec věnuje určitému sportu

věk kalendářní - nejznámější, slavíme jej v den svého narození

věk biologický - dán ontogenetickým vývojem jedince.

Ke stanovení biologického věku se používá různých způsobů měření a vyšetření, nejčastěji:

- porovnání tělesné výšky vzhledem k růstovému grafu populace (tzv. růstový věk)

- stav prořezaných zubů (tzv. zubní věk)

- stupeň osifikace kosti (tzv. kostní věk)

- psychologické vyšetření (tzv. mentální věk)

- stanovení stupně pohlavní zralosti na základě rozvoje sekundárních pohlavních

znaků

- zhodnocení proporcionality těla

O úrovni biologického vývoje vzhledem k úrovni kalendářního věku nás informují dva

základní pojmy a to:

biologická akcelerace - vývojové zrychlení

- biologický vývoj předbíhá kalendářní věk

biologická retardace - vývojové zpoždění

- kalendářní věk předbíhá biologický vývoj.

V jednom družstvu se mohou tudíž vyskytovat jedinci sice se stejným kalendářním, ale

odlišným biologickým a sportovním věkem (Perič 2004, resp. 2008).

Podle Hollmana a Hettingera (1990, resp. 2000) mohou být mezi stejně starými jedinci

rozdíly v biologickém věku téměř tři roky.

K těmto okolnostem je potřeba vždy přihlížet, abychom tréninkové dávky neurčovali podle

vyspělých jedinců a tím nevytvářeli neúměrné požadavky pro ostatní.

12

2.3 Didaktické a pedagogické zásady

Mezi základní didaktické zásady patří (Dovalil, 1998; Perič 2004, resp. 2008):

Zásada přiměřenosti. Tato zásada zajišťuje přizpůsobení obsahu i rozsahu

tréninkového zatížení, jeho obtížnost i způsob trénování tělesným schopnostem

jedince, stupni psychického rozvoje, jeho věkovým zákonitostem a individuálním

zvláštnostem.

Pozitivně se tak ovlivňuje efektivita tréninkového procesu, adekvátně se stimuluje

rozvoj schopností a vytváření a osvojování dovedností, které se v daném věku mohou

a mají rozvíjet.

V neposlední řadě je uplatňování této zásady důležité i pro bezpečnost v tréninkové

jednotce. Předpokladem je dokonalá znalost svěřenců.

V praxi ji můžeme využít k různému způsobu dělení družstva do malých skupin.

Zásada uvědomělosti a aktivity. Zásada uvědomělosti vyžaduje u trenéra, aby vedl

svěřence k promyšlenému a přesnému přemýšlení a pozorování a aby u nich rozvíjel

schopnost rozpoznat vlastní chyby.

V praxi je možno k tomuto využít různé druhy soutěží, rozhovorů, povzbuzení,

pobídek apod.

Zásada aktivity vede trenéra k tomu, aby vybíral cvičení a následně je vedl tak, aby se

děti aktivně zúčastňovaly jeho průběhu a výsledku.

Zásada názornosti. Vždy je důležité vytvořit si co nejdokonalejší správnou představu

o pohybu, který chci provádět nebo se naučit.

U dětí nelze pohyb popsat pouze slovně, neboť zadání nebudou rozumět a nebudou

vědět, co se po nich žádá.

Proto je nejúčinnější prostředek názorného předvedení pohybu ukázka, a to jak přímá

(trenér či jiný demonstrátor) tak nepřímá (videozáznam, fotografie, obrázky, schémata

apod.).

Dále je možno navštěvovat soutěže a tréninky starších dětí, mládeže či dospělých.

Je potřeba zde ale zdůraznit, že zásadním požadavkem na názornost je vždy co možná

nejkvalitnější provedení dané ukázky.

13

Zásada soustavnosti. Nejlépe na několik let dopředu, minimálně však na rok je

potřeba sestavit si plán, který zaručí, aby na sebe naučené dovednosti a znalosti

navzájem navazovaly a utvářely ucelený systém.

Zásada trvalosti. Podstatou této zásady je nacvičovat dovednosti a rozvíjet schopnosti

tak, aby si je svěřenci dokázali kdykoliv vybavit a prakticky je použít, je potřeba, aby

se jim důkladně vtiskly do paměti.

Proto je potřeba pravidelně kontrolovat dosaženou úroveň rozvoje, důkladně a reálně

plánovat tréninky, obměňovat cvičení, stupňovat přiměřené požadavky a podle

kontrolních výsledků upravovat další postupy.

Při sportovní přípravě je potřeba plnit i určité výchovné požadavky, proto by měl být trenér

také pedagog.

2.4 Etapy sportovního tréninku

Podle Jančálka, Táborského a Šafaříkové (1971) a také Periče (2004, resp. 2008) se

tréninkový proces rozděluje do 4 základních etap, které trvají různě dlouho, vzájemně na sebe

navazují, ovlivňují se a prolínají, proto není možné některou z těchto etap výrazně zkrátit,

popřípadě úplně vynechat, neboť to by se následně velmi negativně odrazilo na pozdější

výkonnosti jedince.

V těchto etapách se používají různé druhy činností, které se dle obsahové části dělí:

Nespecifické (všeobecně rozvíjející cvičení zaměřené na rozvoj faktorů ovlivňujících

všeobecnou pohybovou výkonnost jako prostředky obecné kondiční přípravy s

důrazem na všestrannost, regeneraci a kompenzaci).

Specifické (cvičení zaměřené na nácvik speciálních pohybových dovedností, to

znamená, že musí být blízká nebo totožná s obsahem házené nejen co do podobnosti,

ale i co do energetických charakteristik a dynamiky pohybu).

14

Jednotlivé etapy a jejich aplikace v tréninku házené (Perič 2004, resp. 2008; Tůma a Tkadlec,

2002):

Etapa seznamování se se sportem.

ostatní žactvo, minižactvo (začíná v 6. roce, končí kolem 9. roku dětí)

cílem je vytvoření všeobecných základů pro daný sport

nespecifická cvičení

Etapa základního tréninku.

minižactvo, mladší žactvo (začíná v 9. roce, končí kolem 12. roku dětí)

cílem je pokračovat v rozvíjení pohybového fondu se zvyšováním objemu i

zatížení

převažují nespecifické, všeobecně rozvíjející aktivity

Etapa specializovaného tréninku.

starší žactvo, mladší dorost (začíná v 13. roce, končí kolem 17. roku dětí)

cílem je rozvoj základních i speciálních pohybových schopností; učení se nových

pohybových dovedností; zvládnutí základní techniky a taktiky

nespecifická cvičení, specifická cvičení

Etapa vrcholového tréninku.

starší dorost, dospělí (od 17. let)

cílem je zdokonalovat a stabilizovat sportovní techniku; rozvoj jednotlivých

faktorů sportovního výkonu tak, aby vedl k růstu sportovní výkonnosti

nespecifická cvičení, specifická cvičení

Dovalil a Choutková (1988) celý problém vyjádřili graficky (Graf č. 1).

V něm můžeme délku a věk zahájení jednotlivých etap v házené porovnat s ostatními typy

sportovních odvětví, kdy můžeme pozorovat opravdu velké rozdíly např. mezi házenou a

krasobruslením.

Graf č. 1: Délka a věk zahájení jednotlivých etap u některých sportovních odvětví

2.5 Koncepce tréninku

Podle Dovalila a Choutkové (1988) můžeme k tréninku přistoupit v podstatě dvěma způsoby:

ranou specializací

tréninkem přiměřeným věku

Raná specializace

Jedná se o snahu o co největší výkonnost již od útlého dětství. Trénink je zaměřený na

okamžitý výkon, proto jde většinou o monotónní zatížení vedoucí k jednostrannosti.

Koncepce tréninku přiměřeného věku

Jedná se o vytvoření co nejširší zásobárny pohybů prostřednictvím všeobecné a všestranné

přípravy.

15

Přehledně jsou uvedeny rozdíly těchto koncepcí podle Periče (2004, resp. 2008) v následující

tabulce (Tabulka č. 1).

Tabulka č. 1: Dvě základní koncepce tréninku dětí a mládeže a jejich specifika

Jak uvádí Baker (2003), Wiersma (2000), Choutka a Dovalil (1991), Šimek (2005), Dobrý

(1988), Perič (2004, resp. 2008) a Tůma a Tkadlec (2004) děti nejsou pouhé kopie dospělých

a proto trénink dětí nemůže být kopií tréninku dospělých a je tedy zapotřebí přizpůsobit

trénink dětem a ne naopak.

V rané specializaci se děti přizpůsobují tréninku, u tréninku přiměřeného věku se trénink

přizpůsobuje možnostem (vývoji) dětí.

Je potřeba respektovat biologické, psychické i sociální zákonitosti jedince a využívat znalosti

o určitých anatomicko-fyziologických a psycho-sociálních zvláštnostech, charakteristických v

určitých věkových obdobích pro danou věkovou skupinu.

16

17

Podle Kvapilíka et al (1979), Dovalila (1998) a Tesaříka (1990) reaguje organismus na

tělesnou aktivitu jako celek a to nejenom se všemi pozitivními důsledky, ale bohužel také i

těmi negativními.

Následky, které vyplývají z nepřiměřeného nebo nesprávného zaměření obsahu tréninku,

mohou mít až fatální důsledky na zdraví jedinců a mohou tak ovlivnit zásadně jejich celý

život.

Z příkladů můžeme uvést ze špatně zvoleného silového zatížení urychlení osifikačních

procesů v růstových zónách, k jejich předčasnému uzavírání a zpomalení či dokonce zástavě

růstu do délky.

Dále porucha ve vývoji svalového aparátu, kdy dochází ke svalové dysbalanci z důvodu

oslabení nezatěžovaných svalů a naopak přetěžování svalů zatěžovaných.

Přetěžování šlach a šlachových úponů může způsobit změnu statiky i dynamiky páteře, což

může mít za následek rozvoj některých patologických stavů jako je Osgood Schlatterova

choroba (aseptická osteonekróza tuberositas tibiae), morbus Scheuermann (aseptická nekroza

hrudních obratlů), choroba Calve-Leeg-Perthesova (idiopatické onemocnění kyčelního

kloubu, způsobené poruchou prokrvení proximální epifýzy femoru z důvodu nekrozy).

V neposlední řadě jde také o velmi bolestivé degenerativní onemocnění kloubů, které vzniká

nepřiměřeným zatížením chrupavky (Kvapilík, et al, 1979).

Z hlediska vrcholového výkonu je statisticky dokázáno, že je sice možné dosáhnout této

úrovně oběma způsoby, nicméně daleko nižší procentuální zastoupení mají jedinci, kteří prošli

koncepcí rané specializace, kdy dochází z důvodu rychlého vývoje výkonnosti ke stagnaci,

která se projevuje zhruba v 18. letech.

Pak převážná část jedinců ukončí předčasně svoji sportovní kariéru, kdy hovoří o tzv.

"přesycení sportem".

Dovalil a Choutková (1988) celý problém vyjádřil graficky (Graf č. 2).

Graf č. 2: Porovnání vývoje výkonnosti koncepcí rané specializace a tréninku odpovídajícího

vývoji.

2.6 Cíle sportovní přípravy

Tesařík (1990) ve své publikaci zdůrazňuje, že: "Cílové zaměření přípravy a tím dynamiku

fyzického a psychického zatížení, volíme přesně s ohledem na zákonitosti dané věkové

kategorie".

Dále je podle něj důležité z koncepčního hlediska předat do vyšší kategorie určitý počet

všestranně připravených hráčů.

Podle Periče (2004, resp. 2008) jsou při sportovní přípravě tři základní priority trenéra:

Nepoškozovat jedince fyzicky ani psychicky.

Kvůli nepřiměřenému a nadměrnému tréninku v dětském věku může docházet jak k

fyzickému poškození (tomuto tématu jsme se již věnovali v naší práci dříve), tak i

k psychickému poškození.

18

19

Psychická poškození se projevují méně nápadně, ale to neznamená, že jsou méně

závažná, ba naopak.

Různé nátlaky, dlouhodobé stavy frustrace, podceňování a úzkosti mohou vést až k

pozdějšímu depresivnímu onemocnění a úzkostným poruchám.

Tyto stavy jsou potřeba už i od těch nejlehčích forem léčit minimálně farmakologickou

léčbou.

Vytvořit u jedinců vztah ke sportu jako k celoživotní aktivitě.

Jen málo dětí, které sportují, se v pozdějším věku opravdu prosadí i ve vrcholovém

sportu na profesionální úrovni.

I přes tento fakt je velmi důležité, aby si děti vytvořily vztah ke sportu jako takovému

a sportovaly, byť jen rekreačně, po celý život.

Pohybová aktivita v dospělosti může eliminovat některé z civilizačních chorob, se

kterými se setká v běžném životě snad každý z nás.

Sedavé zaměstnání, stres, nevhodná strava, obezita, vysoký krevní tlak, vysoká

hladina cholesterolu v krvi, to vše může mít za následek v pozdějším věku různá

srdečně cévní onemocnění, avšak pohybová aktivita může velmi výrazně zmírnit jejich

riziko.

Vytvořit základy pro pozdější trénink.

Uvedeme příklad.

Děti mají dostatečně rozvinuté dispozice pro koordinaci pohybu a zvládání techniky, v

tom se téměř blíží dospělým, naopak srovnání není možné v oblasti síly a vytrvalosti,

pro jejichž rozvoj nemají děti ještě dostatečné předpoklady.

Přehnaným rozvojem síly se tudíž u malých dětí nebudeme zabývat, protože by nám

nezbyl čas na dostatečný rozvoj koordinace a nácvik dovedností v technice.

20

2.7 Složky sportovního tréninku

Mezi složky sportovního tréninku patří příprava kondiční, technická, taktická a psychologická

(Choutka a Dovalil, 1991).

2.7.1 Kondiční příprava

Převládající pohyby v házené jsou:

rychlostní acyklické

dynamické silové pohyby výrazně střídavé intenzity.

Senzitivní fáze vývoje pohybových schopností (Choutka a Dovalil, 1989)

Podle teoretických i praktických zkušeností se jedná o citlivé fáze vývoje, v nichž probíhá

rychlejší rozvoj určité pohybové schopnosti.

Ve sportovní přípravě dětí a mládeže je vhodné maximálně využívat senzitivní fáze a zabránit

tak jejich promeškání, což by mohlo znamenat ztrátu, kterou lze jen těžko dohonit.

Senzitivní období rychlostních schopností

Reakční rychlost

– 7 - 11 let největší přírůstky

– zlepšení trvá do 13 - 14 (15) let - zde již dosahuje úrovně dospělých

Rychlost jednotlivého pohybu

– dívky 11 - 13 let - v tomto věku přibližně končí změny rychlosti

– chlapci 14 - 15 let

Frekvence pohybu

– chlapci 13 - 14 až 17 -18 v závislosti na svalové síle

– dívky o něco dříve

Rychlostně obratnostní schopnosti

– 6 - 7 až 11 - 12 let

Rychlostní schopnosti jako celek

– 7 - 14 let; přírůstky po 14 - 15 roce jsou v důsledku síly.

21

Senzitivní období silových schopností

Přírůstky jsou výrazně individuální, závisí na pohlavním dozrávání.

explosivní síla

- dívky 11 – 13 let

- chlapci 13 - 15 let

relativní síla

– dívky 13 - 15 let (začíná narůstat od 7 let)

– chlapci 15 - 16 let (začíná narůstat od 9 - 11 let)

maximální síla

– dívky 15 - 17 let

– chlapci 16 - 18 (20) let

rychlostně silové schopnosti

– chlapci 12 - 15 let dolní končetiny

– dívky 10 - 12 let dolní končetiny

– chlapci 14 - 16 let horní končetiny

– dívky 10 - 12 let horní končetiny - po 15 roce již nepatrný nárůst.

Senzitivní období vytrvalostních schopností

- universální (do 15 let pouze aerobní oblast).

Senzitivní období obratnostních schopností

- 7 - 12 let.

Senzitivní období pohyblivosti

- 8-12 letech nejvyšší nárůst kloubní pohyblivosti.

22

2.7.2 Technická příprava

Ve sportovní přípravě dětí a mládeže se jedná spolu s rozvojem rychlostních a obratnostních

schopností o absolutní prioritu a zásadní složku sportovního výkonu.

Technická příprava je obsahem tréninku již u nejmenších dětí a později i mládeže také z toho

důvodu, že pokud nezískají potřebné technické dovednosti, dojde k nedostatečnému zvládnutí

techniky a to může limitovat jedince v jeho maximální výkonnosti.

Cviky se provádějí nejprve pomalu do požadovaného provedení, po potřebném zvládnutí se

zařazují cvičení s velkým počtem opakování (nejprve kvalita a až potom kvantita).

Učení se novým pohybovým dovednostem můžeme rozdělit:

Představení dovednosti.

Demonstrace a krátké vysvětlení podstaty dovednosti.

Začátky nácviku dovednosti.

Zpětné vazby pro korekci chyb.

Další opakování a upevňování dovedností.

2.7.3 Taktická příprava

Táborský a Šafaříková (1982) definují taktiku jako "umění využít v dané situaci dostupných

prostředků k dosažení předem stanoveného strategického cíle, kdy se zvažují všechny situace,

které mohou nastat v průběhu boje" nebo jako " způsob, jak postupovat" či jako "umění využít

toho, co člověk umí, to znamená vědět kdy, kde, co, kam, tedy nejen jak".

Období hlavního rozvoje taktiky je spojeno s etapou specializovaného a vrcholového tréninku

(asi od 13. let - starší žactvo).

Je potřeba vést hráče k tomu, aby byli schopni řešit určité situace dle taktických pokynů tak,

aby se utvářeli především kreativní hráči, kteří umí vyřešit situaci vlastním heuristickým -

tvůrčím řešením a aby byl asociační reakční čas co nejkratší.

23

K ovlivňujícím faktorům patří:

Kvalita vlastního vnímání (výběrová pozornost, která se zlepšuje se zkušenostmi).

Množství informací a jejich zpracování.

Rychlost výběru řešení (anticipace, která se zlepšuje se zkušenostmi).

Vlastní realizace.

Aktuální psychický tlak.

Nácvik taktických dovedností:

Taktické dovednosti jsou úzce spjaté s technickými dovednostmi.

Pro každou situaci existuje specifické řešení.

Před vlastním nácvikem provést teoretickou přípravu.

Navrhnout řešení a nechat sportovce jej prodiskutovat a upravit.

Skupinové dovednosti učit analyticky (po dvojicích, trojicích).

Učit se z počátku bez tlaku, teprve později přidávat na obtížnosti.

Raději zvládnout méně situací, ale co nejkvalitněji.

Pro dokonalé zvládnutí nacvičovat situaci v závěru pod tlakem.

Modelovat situaci podle očekávaných podmínek

24

2.7.4 Psychologická příprava

V házené se projevuje snaha o tvůrčí řešení nových herních situací.

Cílem psychologické přípravy je obecně rozvoj a upevňování kladných morálních a volních

vlastností a rozumových schopností. Psychologická příprava u dětí je ovšem věc velmi

nesnadná (Svoboda a Vaněk, 1986).

Má to několik důvodů:

Do házenkářského oddílu přicházejí děti různých povah a různých stupňů psychické

zralosti.

Samotné věkové rozmezí jednotlivých věkových kategorií v sobě obsahuje velké

psychické rozdíly jednak dané věkem, jednak i jednotlivci během několika let

procházejí bouřlivým psychickým vývojem a co na ně platilo jeden rok, se příští rok

zcela míjí účinkem.

Velké rozdíly jsou i v motivaci – některé děti házená baví a snaží se co nejlépe naučit

základy, jiné ještě nemají jasně vyhraněné zájmy a zkouší jeden sport za druhým,

některé děti chodí na tréninky pouze z donucení ze strany rodičů a házená je nebaví.

Většinou se rychlost, emotivnost, výbušnost pojí s neklidem, nízkou schopností

soustředění a nekázní.

Pro trenéra to znamená, že se musí obrnit nekonečnou trpělivostí, klidem a pevnými nervy.

Také si musí uvědomovat velkou odpovědnost, protože jeho postoje, názory a vlastní příklad

může děti ovlivňovat na mnoho následujících let, někdy i na celý život.

Vlastní psychologická příprava ovšem není samostatná část tréninku, ale prolíná kondiční i

technickou přípravu.

Jako hlavní konkrétní cíle a prostředky psychologické přípravy dětí, a to nejen pro házenou,

lze vyjmenovat následující body:

Vštípení a upevňování vědomí toho, že kvalitní výkon přichází až po dlouhé a pečlivé

přípravě.

Posilování sebevědomí a důvěry ve vlastní schopnosti pozorováním růstu vlastní

výkonnosti.

Zvyšování celkové psychické odolnosti osobnosti.

25

Lepší uvědomění si místa v kolektivu.

Posilování kázně prostřednictvím pravidelné docházky na tréninky a plnění pokynů

trenéra.

Posilování kladných emocí po dobrém výkonu.

V neposlední řadě i radost z pohybu a příjemný prožitek.

Podobně jako u tělesné výkonnosti nelze výsledky psychologické přípravy jasně odlišit od

vlastního rozvoje osobnosti, přestože vliv psychologické přípravy je nesporný.

Ale cílem trenéra není vychovávat silné osobnosti a budoucí mistry světa, ale spíše vzbudit a

udržet u svěřenců zájem o sport a posilovat všechny jeho kladné vlivy na rozvíjejícího se

jedince.

Na závěr části o psychologické přípravě stojí za to podotknout, že nejen trenér působí

psychologicky na své svěřence, ale i opačně svěřenci na trenéra.

A to je možná ten nejhezčí důvod, proč jim věnuje svůj čas a práci.

2.8 Typologie trenéra házené

Podle Tesaříka (1990), Periče (2004, resp. 2008) a také na základě zkušenosti ze sportovní

činnosti uvádíme nejčastější typologii trenérů házené:

Trenér - rodič.

V tomto případě jde většinou o družstva žactva, kde začnou trénovat rodiče dětí z

družstva.

Dostanou se k metodickým materiálům, kde se třeba vůbec neuvádí specifika přípravy

nejmladších, popřípadě si vyslechnou rady od trenérů družstev dospělých a dojde (i

když bez zlého úmyslu) k necitelné aplikaci přípravy dospělých na dětskou nebo

mládežnickou kategorii.

26

Trenér - bývalý hráč.

Mnoho bývalých hráčů začne s trénováním po skončení své vlastní aktivní kariéry.

Začnou kopírovat svůj dřívější trénink, který jim utkvěl v paměti nejvíce, a to je

trénink z posledních let aktivního sportování.

Pokud se ale dostanou k družstvu dětí nebo mládeže, zapomínají na přizpůsobení

přípravy věkovým zákonitostem a opět dojde (i když zase bez zlého úmyslu)

k necitelné aplikaci přípravy dospělých na dětskou nebo mládežnickou kategorii.

Trenér - bývalý trenér z kategorie dospělých.

Jedná se o ambiciózní trenéry, kteří z různých důvodů opustili kategorii dospělých a

jdou dokázat své kvality k dětem nebo k mládeži.

Při přípravě aplikují tvrdý režim a strohé plnění úkolů a nasadí objemem a intenzitou

velmi náročný trénink, který opět nerespektuje biologické, psychické ani sociální

zákonitosti dětí a mládeže a tudíž vůbec nevyhovuje.

Jak jsme se již zmiňovali v úvodu, kde Šimek (2005) uvádí, že "jedním z hlavních důvodů

stagnace házené v ČR je zaostávání v herních činnostech hráčů, tedy v takových činnostech,

jejichž základní prvky a návyky se vytvářejí již v nejranějším házenkářském věku, ... přitom

právě ve věkové kategorii žactva a dorostu má výchova budoucích hráčů házené vysoké

rezervy" a dodává, že "tou obrovskou rezervou je především lidský faktor; znalosti a

zkušenosti těch, kteří děti v tomto věku k házené vedou a v házené vzdělávají s příkladným

nadšením pro věc, ale mnohdy bez odpovídajících nástrojů, zkušeností a znalostí.

Přitom především v mládežnických složkách, kde se mnohdy trenéři rekrutují především z řad

rodičů, může docházet až k trvalému poškození zdraví jedinců způsobené nesprávným

vedením tréninkového procesu.

2.9 Činnosti trenéra házené u družstva

Základem úspěšné trenérské práce je stálý intenzívní kontakt se svěřenci, kdy musí trenér přes

individualitu každého rozvíjet jeho pohybovou, funkční i psychickou připravenost a navíc

zvládnout součinnost hráčů v herních činnostech nebo ve vzájemném vztahu družstva jako

sociální skupiny (Tesařík, 1990).

Činnosti trenéra u družstva mají komplexní charakter. Patří sem náročná pedagogická práce

s lidmi, organizování, kontrola, evidence, plánování, vyhodnocování, vzdělávání, motivace

apod.

Tréninkový proces je přehledně zpracován podle Tesaříka (1990) v následujícím diagramu

(Diagram č. 1).

Diagram č. 1: Racionální postup práce trenéra

UTKÁNÍ

- tréninkové utkání

- kontrolní utkání - mistrovské

utkání

VYHODNOCENÍ

- dílčí - komplexní

PŘÍPRAVA model hry

- motivace - celkový popis - reakce hráčů - zpětné vazby

- nácvik - trénink - přenos

27

28

Trenér má mimořádnou zodpovědnost nejen za výkony, ale především za zdraví svěřenců.

Má-li správně vést, vychovávat a radit, musí se neustále učit, a to vlastní praxí, pozorováním,

přemýšlením a studiem, neboť "teorie je zobecněná zkušenost a vědomosti jiných".

Hráči se nebudou úspěšně vyvíjet, nebude-li se trenér vzdělávat.

Zajímavé je pak srovnání s masérem či fyzioterapeutem, kterého u družstev bez příslušného

vzdělání také neobjevíme. Přitom nevědomost trenéra může způsobit mnohem závažnější a

nenapravitelné škody.

K činnostem trenéra u družstva patří podle doporučení vydaným ČSH mimo jiné:

vedení Deníku trenéra

písemná příprava na každou tréninkovou jednotku

příprava a plnění ročního tréninkového plánu

účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání, prodlužování nebo obnovování

trenérských licencí

další individuální odborné vzdělávání

Deník trenéra

Deník trenéra slouží k snadnému, rychlému, přehlednému a systematickému plánování a

evidenci tréninkového procesu.

Měl by mimo jiné obsahovat:

seznamy hráčů/hráček

evidenci docházky

evidence osobních karet hráčů/hráček

plánování (roční tréninkový plán, operativní tréninkový plán - mezocyklus,

mikrocyklus, plán tréninkové jednotky, případně i perspektivní tréninkový plán)

plán zatížení v jednotlivých obdobích a tréninkových jednotkách

evidenci tréninkového procesu

přípravy na utkání

hodnocení utkání

statistiky

výsledky jednotlivých hráčů/hráček – analýza, hodnocení

výsledky celého družstva – analýza, hodnocení

V dnešní moderní době je možno vést Deník trenéra i v elektronické podobě, jako příklad

uvádíme následující schéma (Schéma č. 1) vytvořené Bukem (2010).

Schéma č. 1: Deník trenéra

29

30

Plánování (Tůma a Tkadlec, 2010)

Podle délky období, na které je daný plán připravován, rozlišujeme:

Perspektivní tréninkové plány

Roční tréninkové plány (makrocykly)

Operativní tréninkové plány (plány cyklů – mezocykly, mikrocykly)

Plán (konspekt) tréninkové jednotky

Perspektivní tréninkové plány

Jedná se o dlouhodobý plán (čtyřletý v rámci olympijského cyklu nebo kratší časové období

např. při přípravě družstva na vrcholné akce jako jsou mistrovství světa, mistrovství Evropy,

atd.).

Na klubové úrovni se s perspektivním tréninkovým plánem můžeme setkat nejen u seniorské

kategorie, ale především u mládeže, a to jak v případě, kdy trenér přechází s družstvem (podle

stáří hráčů) k vyšší věkové kategorii, tak i v situaci, kdy hráči přechází k jinému trenérovi.

Perspektivní tréninkový plán, který připravuje klubový trenér seniorské kategorie, by měl

obsahovat:

charakteristiku družstva

charakteristiku jednotlivých roků perspektivního plánu

plánování změn hráčů v družstvu

plánování cílů sportovní přípravy

plánování soutěží a nejdůležitějších turnajů

plánování kontrol a hodnocení hráčů i družstva

plánování podmínek pro sportovní přípravu

Roční tréninkové plány

Roční tréninkový plán vychází z perspektivního plánu. Na příslušný rok konkretizuje cíle a

úkoly.

Trenér při jeho sestavování vychází z důkladné a podrobné analýzy uplynulého roku, na

základě které je schopen připravit prognózu dalšího růstu sportovní výkonnosti jak

jednotlivce, tak i celého družstva.

31

Roční tréninkový plán obsahuje:

Základní informace.

Hodnocení uplynulého ročního tréninkového cyklu.

Složení realizačního týmu a družstva.

Hlavní cíl.

Cíle (úkoly) v jednotlivých složkách sportovní přípravy.

Kalendářní plán akcí.

Periodizace ročního tréninkového plánu.

Ekonomické zajištění ročního plánu.

Zdravotní zabezpečení.

Kontrola a hodnocení.

Přílohy

Vzhledem k systému uspořádání házenkářských soutěží v cyklu podzim – jaro, můžeme pro

potřeby ročního tréninkového plánu obecně stanovit následující období:

1. Letní přípravné období (přípravné I.).

2. Podzimní hlavní období (hlavní I.).

3. Zimní přechodné období (přechodné I.).

4. Zimní přípravné období (přípravné II.).

5. Jarní hlavní období (hlavní II.).

6. Letní přechodné období (přechodné II.).

Základem pro rozpis obecných tréninkových ukazatelů v jednotlivých obdobích je stanovení

délky trvání jedné tréninkové jednotky (TJ) a četnost TJ v týdenním mikrocyklu.

Tůma a Tkadlec (2010) to přehledně vyjádřili v následující tabulce (Tabulka č. 2).

32

Tabulka č. 2: Příklad periodizace ročního tréninkového plánu

počet počet TJ počet TJ počet dny hodiny hodiny dny Období datum

týdnů v týdnu v období utkání zatížení zatížení regener. volna

přípravné I. 26.07. - 29.08.

5 7-10 43 9 29 - - 6

hlavní I. 30.08. - 14.11.

11 4 44 11 55 - - 22

přechodné I. 15.11. - 05.02.

3 3 9 0 9 - - 12

přípravné II. 06.02. - 05.03.

13 0-13 61 9 54 - - 37

hlavní II. 06.03. - 18.06.

15 3-4 55 20 71 - - 34

přechodné II. 19.06. - 23.07.

5 0-3 6 0 6 - - 29

SOUČET x 52 x 218 49 224 - - 140

V tabulce neuvádíme hodiny zatížení (závisí na délce jedné TJ) a hodiny regenerace (závisí na možnostech

daného klubu).

Operativní tréninkový plán

Operativní tréninkové plány rozpracovávají podrobněji roční tréninkový plán v úrovni

mezocyklů a mikrocyklů, jejichž struktura a obsah závisí na období, ve kterém probíhá, na

úrovni soutěže, pohlaví a věkové kategorii.

Mezocyklus je střednědobý tréninkový celek, který se skládá z několika mikrocyklů typického

sledu. Jeho hlavním cílem je regulovat zatížení tréninkových mikrocyklů a vytvářet

předpoklady pro plánovité změny trénovanosti a sportovní výkonnosti.

Ve sportech s pravidelnými starty je „detailní“ plánování jeho obsahu a struktury uplatňováno

především v přípravném období.

Mikrocyklus je relativně krátký, několikadenní (většinou trvá 5 - 7 dní) tréninkový celek

s typickým sledem tréninkových jednotek s navazujícím obsahem. Jeho hlavním cílem je

přispívat k vytváření předpokladů pro plánované změny trénovanosti. V současném

tréninkovém procesu je základním stavebním kamenem sportovního tréninku.

Plán tréninku pro konkrétní mezocyklus trenér zpracovává těsně před jeho zahájením z toho

důvodu, že do něj zapracovává jak informace získané vyhodnocením předchozího mezocyklu,

tak i současný stav hráčů (celého družstva) včetně podmínek pro sportovní přípravu (hala,

hřiště, tělocvična, bazén aj.).

Operativní tréninkový plán pro mezocyklus obsahuje:

1. Charakteristiku mezocyklu:

časové období,

o počet mikrocyklů,

o druh jednotlivých mikrocyklů (rozvíjející, stabilizační, kontrolní, …)

2. Cíl a úkoly:

o cíl a úkoly v jednotlivých složkách tréninku,

o úkoly v regeneraci.

3. Dynamiku zatěžování

o objem a intenzita v jednotlivých mikrocyklech.

4. Rozložení tréninkových prostředků v mikrocyklech.

5. Materiálně-technické zabezpečení.

6. Kontrolní činnost.

Ukázku řazení mikrocyklů v mezocyklu uvádíme ve schématu (Schéma č. 2).

Schéma č. 2:

33

34

Plán (konspekt) tréninkové jednotky

V rámci dlouhodobé sportovní přípravy je tréninková jednotka (TJ) základním organizačním

celkem.

Hlavní cíl TJ, včetně dílčích úkolů, skladbu TJ a její obsah (prostředky, metody, organizační

formy, …) je třeba pečlivě a zodpovědně připravit.

Z tohoto důvodu trenér pracuje s plánem (konceptem) tréninkové jednotky, do kterého si

všechny potřebné informace (týkající se jedné konkrétní TJ) zaznamenává.

Nejčastěji se v plánu TJ objevují následující údaje:

družstvo (kategorie),

datum,

čas,

místo (hala, tělocvična, atletické hřiště, posilovna, …)

číslo TJ (fáze TJ),

počet hráčů,

pomůcky, sportovní materiál (kužele, švihadla, medicinbaly, ….),

cíl TJ (zaměření TJ),

vybraná cvičení (grafické znázornění, případně schéma doplněné poznámkami),

charakteristiky zatížení (délka cvičení, počet opakování, počet sérií, délka

odpočinku,…..)

zhodnocení.

Při sestavování plánu TJ se používají co nejjednodušší záznamy, využívají se smluvená

grafická značení, jednotné a přehledné zkratky, apod. (Tůma a Tkadlec, 2010).

35

2.10. Stupně trenérské odbornosti (ČSH, 2009).

Český svaz házené uskutečňuje vzdělávání trenérů ve smyslu svého poslání daného

Stanovami ČSH.

Po úspěšném absolvování kursu příslušného stupně odbornosti a po úspěšném složení

závěrečných zkoušek obdrží trenér osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu trenérské

činnosti, kterým je trenérská licence A+, A, B, C, přičemž stupeň C je nejnižší stupeň.

Trenérská licence je platná 4 roky.

Ve své licenční politice pak má ČSH zájem na zajištění odborné úrovně vedení

reprezentačních družstev, družstev talentované mládeže a družstev startujících v soutěžích

ČSH a proto stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří tato družstva připravují nebo

vedou v utkáních.

Navíc byla mezi European Handball Federation (dále jen EHF) a ČSH podepsána Konvence o

vzdělávání evropských trenérů (Rinck Convention).

Na základě tohoto dokumentu má ČSH právo udělovat absolventům trenérského vzdělávání

licence s mezinárodní platností a účinností. Na licence získané v signatářských federacích

Konvence o vzdělávání evropských trenérů se pohlíží jako na licence získané v rámci ČSH.

2.11 Získávání, prodlužování a obnovování licencí (ČSH, 2009).

Získávání licencí

ČSH ve smyslu svého poslání daného Stanovami ČSH, uskutečňuje systém vzdělávání trenérů

házené jako službu svým členským klubům a jednotlivcům, kterým tak umožňuje získat

odbornou způsobilost k vedení tréninků a dalšímu působení u družstev házené v klubech i v

orgánech ČSH.

Základními podmínkami pro získání příslušného stupně odbornosti a jemu odpovídající

licence trenéra je absolvování školení příslušného stupně a úspěšné složení závěrečných

zkoušek.

36

Minimální rozsah školení je stanoven takto:

60 hodin školení trenérů pro licenci C (dva víkendové bloky + zkoušky)

100 hodin školení trenérů pro licenci B (dva týdenní bloky + zkoušky)

128 hodin školení trenérů pro licenci A (dálkové studium na FTVS UK v Praze nebo

na FTK UP v Olomouci)

Prodlužování licencí

O prodloužení licence se žádá v době platnosti (trenérská licence je platná 4 roky) nebo

nejpozději do 6 měsíců po skončení doby platnosti původní licence.

Držiteli licence může být prodloužena platnost na další období na základě

účasti na 1 doškolovacím semináři, který je pořádán ČSH či jiným členským subjektem

EHF. Toto nařízení platí u všech licencí bez rozdílu.

V případě, že trenér splnil podmínky pro prodloužení licence, avšak nepodal žádost o

prodloužení licence, je na něj pohlíženo jako na člena ČSH bez trenérské licence.

Obnovování licencí

V případě, že trenér nesplnil podmínky pro prodloužení licence uvedené v předchozím textu,

může požádat o obnovení licence. Obnovení licence se děje buď udělením licence nižší, nebo

stejné na základě dodatečného splnění podmínek.

Držiteli licence A může být udělena licence B bez splnění dodatečných

podmínek. Po absolvování jednoho doškolovacího semináře mu může být

obnovena licence A.

Držiteli licence B může být udělena licence C bez splnění dodatečných

podmínek. Po absolvování jednoho doškolovacího semináře mu může být

obnovena licence B.

Držiteli licence C s prošlou dobou platnosti zaniká licence C a obnovit ji lze

pouze absolvováním jednoho doškolovacího semináře.

V případě, že trenér splnil podmínky pro obnovení licence, avšak nepodal

žádost o obnovení licence, je na něj pohlíženo jako na člena ČSH bez trenérské

licence.

37

2.12 Další vzdělávání trenérů

V zásadách dalšího vzdělávání trenérů pak ČSH klade důraz na vzdělávání trenérů i po

dosažení určitého stupně vzdělání a to za účelem prohloubení znalostí v těch otázkách, které

považuje pro další rozvoj házené v ČR za principiální.

Projekt dalšího vzdělávání zahrnuje přenos poznatků a zkušeností ze zahraničí ve formě

výroby výukových a metodických materiálů a DVD, ve formě překladů vybraných článků ze

zahraniční literatury a především ve formě organizace tématických seminářů.

Účast na těchto seminářích zakládá nárok na prodloužení licence podle zásad obnovování

trenérských licencí (viz předchozí text).

Dále zde uvádíme část dokumentu Trenérsko-metodické komice (dále jen TMK) ČSH

s názvem „Programové cíle TMK“ (2010), který popisuje současný stav ve vzdělávání trenérů

házenkářského hnutí a jeho možná řešení:

„ Vzdělávání trenérů je nezbytnou podmínkou rozvoje házené v ČR a to jak v oblasti

výkonnosti, tak v oblasti vývoje členské základny (mít trenéra, který ví „jak“ a umí děti

„přivést“ k házené by mělo být zásadním požadavkem na klub, který chce přispět rozvoji

házené v ČR. V opačném případě se „klub“ stává pouze zájmovou organizací skupiny

dospělých, kteří uspokojují toliko vlastní potřebu pohybové aktivity).

Prvotním smyslem vzdělávání je přenos informací a osvojování didaktických dovedností

trenérů. Je potřeba snažit se postupně přesvědčit hnutí, že vzdělávání je dlouhodobý proces,

ve kterém MUSÍ převládat aktivita vzdělávaných nad aktivitou vzdělávajících, což znamená,

že kýženou osobou je trenér, který sám vyhledává informace a informační materiály a

implementuje je do vlastní práce (semináře a školení jsou tedy místem, kde je přednostně

uskutečňováno vzdělávání a nikoliv společenské setkání za účelem „protrpění“ času nutného

k prodloužení licence pomocí konzumace vysoce energetických tekutin)“ (TMK ČSH, 2010).

38

3 CÍLE A ÚKOLY PRÁCE, HYPOTÉZY

Cíl práce

Cílem práce je zjistit, zda činnosti trenérů v házené v oddílech spadajících pod Oblastní

severomoravský svaz házené odpovídají doporučením vydaným ČSH.

Úkoly práce

K dosažení cíle je třeba splnit následující úkoly:

1. Provést rešerši literárních pramenů týkajících se podobné problematiky a designu podobných

typů výzkumů.

2. V teoretické části podat přehled o činnostech trenérů u družstev (obecné poznatky

doplněné aplikací na házenou).

3. Připravit vstupní dotazníkové šetření.

4. Provést kvalitativní a kvantitativní analýzu získaných dat a komparaci s doporučeními

z literatury.

Práce by měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu.

Nutno dodat, že práce si neklade za cíl hledat vztah mezi "vzděláním" a "výkonem".

Absolvování některého školení nemůže samo o sobě zaručit trenérovu odbornou způsobilost,

je však formálním výrazem dosažení určitého stupně vědomostí ve spojení s předchozí,

současnou i budoucí tvořivou praxí.

39

Hypotézy

Základem pro dokazování a ověřování nashromážděných dat jsou předpoklady, že činnosti

trenéra odpovídají doporučením vydaným ČSH, což mimo jiné obnáší:

písemnou přípravu na každou tréninkovou jednotku

přípravu a plnění ročního tréninkového plánu

vedení Deníku trenéra

účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání, prodlužování nebo obnovování

trenérských licencí

další individuální odborné vzdělávání

Celou prací nás tedy povede tato hypotéza:

Činnosti trenérů v házené v oddílech spadajících pod Oblastní severomoravský svaz

házené odpovídají doporučením vydaným ČSH.

40

4 METODOLOGIE VÝZKUMU

4.1 Výzkumný soubor

Po zpracování odborné literatury a stanovení téma a předmětu výzkumu je potřeba popsat

uvažovaný základní soubor, kritéria pro jeho určení a způsob výběru zkoumané skupiny

(Chráska, 2007).

Pro výzkum jsem zvolila kraj s největší členskou základnou, tedy kraj Moravskoslezský.

Tento kraj spadá pod Oblastní severomoravský svaz házené (dále jen OSSH).

Toto vyjádření není ovšem zcela přesné, neboť do výzkumu budou zařazeny také oddíly, které

sice geograficky nepatří pod Moravskoslezský kraj, ale hrají soutěže, které spadají pod OSSH

(např. se jedná o oddíly ze Zubří nebo Rožnova p/R., přesný výčet oddílů zařazených do

výzkumu uvádím níže).

Důvodem výběru tohoto kraje je také fakt, že zde bydlím a věnuji se trenérské činnosti.

Osloveny budou všechny kluby spadající pod OSSH, celkem tedy 29 klubů.

Mezi tyto kluby patří:

HC Ostrava SOKOL Poruba DTJ Polanka TJ SOKOL Ostrava SOKOL Hrabůvka HCB Karviná TJ METEOR Orlová TJ SOKOL Karviná TJ TŽ Třinec TJ Baník Havířov

SKP Frýdek-Místek KH OREL Paskov SOKOL Krmelín KH Kopřivnice TJ Nový Jičín SOKOL Trnávka TJ SOKOL Klimkovice TJ LOKO Suchdol SK P.E.M.A. Opava HC Zubří

TJ Lesana Zubří TJ Rožnov p/R. KH „Z“ Vsetín TJ Veselá TJ Cement Hranice HC Hlučín SOKOL Ostrava-Zábřeh HCB s.r.o. Karviná TJ SOKOL Krnov

Výzkumný soubor tvoří trenéři a trenérky házené, kteří v těchto klubech působí.

41

Data trenérské základny, která jsou získána z matriční databáze ČSH a OSSH, budou konzultována

se správcem internetových stránek a také s předsedou Trenérsko-metodické komise OSSH.

Tato data budou porovnána s informacemi od organizačních pracovníků jednotlivých klubů o počtu

současných aktivně působících trenérů-respondentů v jejich klubech.

Jména a kontakty na organizační pracovníky získáme rovněž z matriční databáze ČSH a OSSH a

oslovíme je z důvodu distribuce dotazníků k jednotlivým respondentům.

4.2 Měřící techniky a metody sběru dat

Pro celý výzkumný projekt bude zvolena empiricko – analytická metoda.

Na základě již stanovených cílů obsahuje empirická část výzkumu volbu vhodné metody získání a

zpracování dat.

Za nejvýhodnější vzhledem ke geograficky rozlehlému území jsme shledali metodu dotazování,

kterou lze využít ke sběru dat jak v kvantitativním, tak i v kvalitativním výzkumu (Hendl, 1999).

Dotazník bude konzultován se sociologem, metodologem a také s vedoucím práce a to nejen po

stránce formální, ale také po stránce obsahové.

Teorie dotazování

Podle mnoha autorů (např. Chráska, 2007; Gavora, 2000; Gratton a Jones, 2004) je dotazník velmi

frekventovanou metodou získávání dat.

Jedná se o techniku sběru dat, která je realizována skrze respondentovy odpovědi na výzkumníkem

vytvořené otázky v psané, orální či video podobě. Dotazník by měl na první pohled upoutat

pozornost, nesmí respondenta hned na začátku odradit. Je potřeba se zaměřit především na jeho

srozumitelnost, přehlednost a snadnou orientaci, jednoduchost vyplňování, jazykovou korektnost,

typografickou úpravu a grafickou úpravu.

42

Základní předpoklady při tvorbě dotazníku:

- musí obsahovat jasné pokyny k vyplňování

- otázky musí být jasné, jednoznačné a srozumitelné všem respondentům

- nemá klást na respondenta přehnané nároky

- nemá mít „skrytou agendu“

- požaduje údaje, které respondent pravděpodobně zná

- má být zajímavý svojí úpravou a účelem

- nesmí působit jakkoli sugestivně

Výhody dotazníků (Gratton a Jones, 2004):

Přístupnost / Dostupnost. Dotazníky umožňují shromáždění dat od respondentů

z geograficky rozsáhlého území za nižší náklady (jedna z nejlevnějších metod průzkumu).

Redukce zaujatosti. Dobře vytvořený dotazník minimalizuje možnost ovlivnění výsledků,

jako tomu bývá u rozhovorů, např. formou, kterou dotazovaný odpovídá, řečí těla apod.

Anonymita. Přítomnost tazatele může mít v některých případech nepříznivý vliv na kvalitu

odpovědí, jako např. při otázkách týkajících se užívání dopingu, podvádění apod. (jedna z

nejméně dotěrných metod průzkumu).

Strukturovaná data. Dotazníky vedou k vysoce strukturovaným kvantitativním výsledkům,

které jsou jednoduše porovnatelné (jednoduše se zpracovává a vyhodnocuje).

Prodloužení času pro respondenta. Respondent má čas na vyplnění dotazníku. Může více o

otázkách přemýšlet. Má čas se k jednotlivým dotazům vracet.

Nevýhody dotazníků (Gratton a Jones, 2004):

Potenciální problém s komplexními otázkami. Otázky musí být jasné a srozumitelné pro

všechny respondenty. Není zde možnost pro detailní a průběžné vysvětlování jednotlivých

otázek. Velký důraz by měl být kladen na jednoduchost otázek.

Nelze kontrolovat, kdo dotazník vyplňuje. I když přesně specifikujete osobu, která má

dotazník vyplnit, může se stát, že jej vyplní někdo jiný bez vašeho vědomí.

Není možnost hlubšího zkoumání. Pokud již respondent jednou odpověděl, nelze do hloubky

zjišťovat proč tak učinil či zda otázce zcela porozuměl. Respondent má volbu na otázku

neodpovědět.

Potenciální nízká návratnost. Návratnost dotazníků je velice nízká a může se pohybovat jen

mírně přes 5 %. Nízká návratnost může mít vliv na hodnotu celé studie.

43

Podle Chrásky (2007) se dotazník skládá z částí, které jsou nazývány dotazníkové položky.

Místo termínu položka se často používá termín otázka, to však není úplně přesné označení, neboť

některé položky nemusí být formou otázky, nýbrž např. formou příkazu (např. „Vyberte tvrzení, se

kterým souhlasíte“).

Jednotlivé položky dotazníku se dělí podle (Chráska, 2007):

Cíle, pro který je položka určena.

o Kontaktní položky. Jsou snadné a nenáročné, slouží k vytvoření kontaktu, plní funkci úvodu k dotazování.

o Funkcionálně psychologické položky. Jsou určeny k odstranění stereotypních postojů respondenta nebo při přechodu od jednoho tématu k druhému.

o Kontrolní položky. Jsou určeny k prověření věrohodnosti zjišťovaných údajů o Filtrační položky. Užívají se při zkoumání problémů, které se netýkají celého

souboru zkoumaných jedinců.

Formy požadované odpovědi.

o Otevřené (nestrukturované) položky. Respondentovi se nenavrhují žádné hotové odpovědi, jen je určen předmět, ke kterému se má vyjádřit. Výhoda je možnost hlubšího proniknutí ke sledovaným jevům a zjištění skutečného mínění respondentů. Nevýhoda volnosti otázek je v obtížnosti jejich vyhodnocování.

o Polouzavřené položky. Jsou mezistupněm mezi uzavřenými a otevřenými otázkami. Kombinuje se zde tvorba vlastní odpovědi s výběrem z možných a předem daných alternativ.

o Uzavřené (strukturované) položky. Respondentovi se předkládá určitý počet předem připravených odpovědí. Výhoda je zjednodušené vyhodnocování odpovědí. Nevýhoda je fakt, že všechny možné kvality odpovědí jsou násilně vtěsnávány do schématu připravených odpovědí.

- Dichotomické položky. Na položku lze dát jen dvě vzájemně se vylučující odpovědi (např. ano-ne).

- Polytomické položky. Na položku se předkládá více odpovědí než dvě. Výběrové. Možnost výběru jedné z nabízených variant. Kategorie

nabídky by měla být vyčerpávající, ale ne příliš početná. Patří sem i tzv. škálové položky (respondent vybírá určitý bod na předložené škále).

Výčtové. Možnost výběru současně několika nabízených variant. Stupnicové. Předkládá se respondentům určitý počet odpovědí s tím,

že je mají seřadit podle určitého kritéria (např. podle oblíbenosti apod.).

44

Obsahu, který položka zjišťuje.

o Položky zjišťující fakta. Často se používají v úvodu dotazníku nebo v průběhu

dotazování, aby si respondent odpočinul. Otázky nevyžadují velkou námahu, bývají

nejčastěji dichotomické.

o Položky zjišťující znalosti nebo vědomosti. Položky je potřeba formulovat velmi

opatrně, aby se respondent necítil kompromitován při neznalosti.

o Položky zjišťující mínění, postoje a motivy. V těchto položkách se nesmí projevovat

postoje, názory a hodnocení autora dotazníku.

Na základě výše uvedených poznatků sestavíme dotazník pro zkoumaný soubor.

Zvolíme metodu dotazování poštou a to hlavně z toho důvodu, aby byla zachována úplná anonymita

respondentů. Každý dotazník bude předem vložen spolu s průvodním dopisem do ofrankované

obálky s vyplněnou zpáteční adresou.

V každém oddíle oslovíme telefonicky organizačního pracovníka, kterému zašleme na

korespondenční adresu jím požadované množství dotazníků podle aktuálního stavu trenérů-

respondentů v jejich oddíle a ten zajistí distribuci dotazníků k jednotlivým respondentům.

Tímto chceme zajistit „vlastnosti dobrého dotazníku“, aby na něj odpovídali všichni současně

aktivní trenéři působící v soutěžích spadajících pod OSSH. Ti pak vyplněný dotazník vloží do

obálky a hodí do kterékoliv poštovní schránky. Tímto chceme zaručit respondentům absolutní

anonymitu.

Dotazník bude konzultován se sociologem a metodologem po stránce formální. S vedoucím

diplomové práce a dalšími dvěma odborníky z oblasti házené po stránce obsahové.

Budeme se snažit předejít statisticky nízké návratnosti, která je uváděna v literatuře, všemi

prostředky. Pro obecnou populaci je obvyklá návratnost při poštovním dotazování 30-40%, někdy

však může být např. jen 10%, ale i 90%, ale to velmi zřídka v případě, že je téma respondentům

blízké.

Snížíme počet otázek na nejmenší možný, při zachování obsahu, ze kterého lze získat relevantní

data nutná pro výzkum.

Dotazník pro naše respondenty-trenéry bude obsahovat celkem 18 položek a to z toho důvodu, že

více než 20 položek zpravidla respondenta odradí. Obzvláště u dotazníků posílaných klasickou nebo

elektronickou poštou je vhodné udržet celkovou dobu vyplňování pod 10 minutami.

45

Sestavíme též průvodní (motivační) dopis (viz Příloha č. 1), který bude obsahovat účel výzkumu;

označení instituce nebo skupiny, která výzkum organizuje nebo zaštiťuje; údaj o tom, jak byl

dotázaný vybrán; výzvu ke spolupráci; příslib důvěrného zacházení s údaji; pokyny, jak vyplnit

dotazník; dotaz, zda chce dotázaný obdržet výsledky výzkumu.

Dobře formulovaný průvodní dopis by měl respondenta zbavit obav a motivovat ho k vyplnění

dotazníku.

Při opadnutí první vlny vrácených dotazníků upomeneme respondenty opětovným dopisem a po

vypršení stanoveného termínu pro odevzdání oslovíme respondenty ještě jednou (Hendl, 2004).

Jako úvodní položku obsahuje dotazník kontaktní uzavřenou dichotomickou položku zjišťující

fakta.

Dále následuje 16 položek rozdělených do 3 oblastí:

A. Oblast získávání licencí trenéra. Tato oblast obsahuje 3 položky, jedna položka je

uzavřená dichotomická, další dvě jsou uzavřené polytomické výběrové.

B. Oblast činnosti trenéra u družstva. Tato oblast obsahuje 3 položky, všechny jsou

uzavřené polytomické výběrové.

C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra. Tato oblast obsahuje 9 položek. Dvě položky jsou

otevřené, dvě položky jsou polouzavřené polytomické výčtové, dvě jsou uzavřené

polytomické doplňující a tři jsou uzavřené polytomické výběrové.

Na závěr dotazníku jsou uvedeny dvě položky zjišťující fakta a to položka polouzavřená

polytomická výběrová a uzavřená polytomická výčtová (celý dotazník viz. Příloha č. 2).

46

4.3 Analýza dat

Analytická část výzkumu bude obsahovat především vyhodnocení dotazníků.

Dotazníky vyhodnotíme celkově po jednotlivých položkách, ke kvantitativní analýze budou sloužit

položky uzavřené a polozavřené, ke kvalitativní analýze budou sloužit položky otevřené.

Dále zpracujeme data členské základny respondentů podle úrovně trenérské licence, dále pak podle

zastoupení respondentů z jednotlivých věkových kategorií a také podle zastoupení jednotlivých

úrovní licencí v každé věkové kategorii.

Data získaná od respondentů budou vyhodnocena pomocí základních statistických metod

aritmetický průměr a absolutní četnost.

Je velmi účelné doplnit tabulku četností ještě o relativní četnosti. Relativní četnost fi je podíl

četnosti absolutní ni a celkové četnosti n, tj.:

n i

f i = -------- n V našem případě budeme vyjadřovat relativní četnosti v procentech. Z tohoto důvodu se vypočítaná

hodnota fi vynásobí 100%. Relativní četnost poskytuje informaci o tom, jak velká část z celkového

počtu hodnot připadá na danou hodnotu (Chráska, 2007).

U položek s možnou jednou odpovědí tříděním prvního stupně a zobrazením formou výsečových

grafů a tabulek pro lepší přehlednost.

V položkách, kde respondenti uvádějí více odpovědí, budeme procenta počítat vůči respondentům z

každé odpovědi, nikoli jako podíl ze všech odpovědí, což znamená, že celkový součet v % je vyšší

než 100 %.

Např. pokud všichni respondenti odpoví za a), polovina i za b) a čtvrtina z nich uvede i

za c), v % to budeme interpretovat jako 100 % respondentů uvedlo že a), 50 % uvedlo b) a 25 %

uvedlo c). U grafů pak v tomto případě budeme používat sloupcové nebo pruhové grafy, nikoli

výsečové (Hendl, 2009).

Pro kvantitativní analýzu dat a vyhodnocení dotazníků bude využit program Microsoft Office Excel

2007, ve kterém budou zpracovány všechny tabulky a grafy této práce.

47

5 VÝSLEDKY

Přesné hodnoty výsledků výzkumu, jak již bylo uvedeno v předchozím textu, budeme uvádět jak

v tabulkách, tak i v grafickém znázornění.

Obrázky totiž přitahují pozornost a pomáhají pochopit globální tvar výsledků.

Z důvodu toho, že každý čtenář má jiné osobní preference při vnímání dat, uvádíme stejné výsledky

jak v tabulkách, tak i v grafech (Hendl, 2009).

Celkem bylo rozesláno 178 dotazníků.

V ofrankované obálce se zpětnou adresou jich v předem stanoveném termínu přišlo 91, do 14 dnů

po uplynutí stanoveného termínu jich přišlo dalších 11.

Vzhledem k tomu, že výsledky ještě nebyly zpracovány, byly zařazeny do zpracování výsledků

všechny došlé dotazníky, celkem tedy od 102 respondentů. Všechny dotazníky byly aspoň z části

vyplněné, žádný nepřišel nevyplněný.

Návratnost dotazníků byla 57,3 %, což nás velmi mile překvapilo a svědčí to o aktuálnosti tématu

a o potřebě respondentů – trenérů se k tomuto tématu vyjádřit.

Výsledky dotazníku

Výsledky jsme vyjádřili v číslech (absolutní četnost) a v procentech (relativní četnost).

Vzhledem k tomu, že na dotazník odpovědělo 102 respondentů, což znamená, že u té položky, na

kterou odpověděli všichni respondenti, se 102 odpovědí rovná 100%, budou absolutní hodnoty

velmi podobné s hodnoty relativními (výsledky uvedeny v číslech budou stejné nebo velmi podobné

výsledkům uvedeným v procentech).

48

Jako úvodní položku obsahuje dotazník kontaktní uzavřenou dichotomickou položku zjišťující

fakta.

Házené se věnuji v oblasti spadající pod OSSH:

a. ano

b. ne

Pokud jste na otázku odpověděli za b) ne, dotazník dále nevyplňujte, děkujeme.

Touto položkou jsme se snažili zajistit, aby na dotazník odpovídali respondenti z řad trenérů klubů

z oblastí spadajících pod OSSH.

Na tuto otázku všichni respondenti (102) odpověděli za a. ano. Odpovídá tomu i rozeslání

dotazníků a předpokládáme, že pokud by respondenti nesplňovali tuto podmínku a odpověď v této

položce by byla za b. ne, dotazník by dále nevyplňovali.

Nyní tedy přejděme k dalším položkám v dotazníku, jejich specifikaci, možnostem odpovědí a ke

konkrétním výsledkům.

Dotazník byl rozdělen do 3 částí:

A. Oblast získávání licencí trenéra

B. Oblast činnosti trenéra u družstva

C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra

A. Oblast získávání licencí trenéra

V této oblasti jsme se snažili zjistit názor respondentů na potřebu studia k získání příslušné licence

trenéra, na kvalitu tohoto studia a na licenční politiku svazu, která určuje výši licence v jednotlivých

věkových kategoriích v závislosti na úrovni soutěže.

Otázka č. 1: Studium k získání příslušné licence trenéra považuji za potřebné: Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky:

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. ano 101 99% b. ne 1 1%

Celkem 102 100%

Grafické znázornění:

Na tuto položku odpověděli respondenti téměř shodně, 99% respondentů se vyjádřilo kladně

k potřebě studia k získání příslušné licence trenéra, pouze 1% respondentů si myslí, že studium není

potřebné.

49

Otázka č. 2: Jak jste spokojeni s kvalitou školení během studia?

Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto otázku.

Výsledky:

Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. vždy ano 11 11% b. většinou ano 54 53% c. někdy ano, někdy ne 35 34% d. většinou ne 1 1% e. nikdy ne 1 1%

Celkem 102 100%


Téměř dvě třetiny respondentů, celkem 64%, odpovědělo na tuto položku kladně, což znamená, že

jsou s kvalitou školení k získání licence vždy nebo většinou spokojeni.

Pouhé 2% dotázaných odpovědělo záporně, což znamená, že jsou s kvalitou školení k získání

licence většinou nebo vždy nespokojeni.

50

Otázka č. 3: S licenční politikou Českého svazu házené (dále jen ČSH), která stanovuje

minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou

v utkáních (např. u družstva v 1. lize staršího dorostu by měl být trenér s licencí A apod.):

Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku. Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. naprosto souhlasím 15 15% b. spíše souhlasím 54 53% c. ani souhlasím, ani nesouhlasím 16 15% d. spíše nesouhlasím 12 12% e. naprosto nesouhlasím 5 5%

Celkem 102 100%


Více jak dvě třetiny respondentů, celkem 68%, odpovědělo na tuto položku kladně, což znamená, že

s licenční politikou svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva

připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo naprosto souhlasí.

17% dotázaných odpovědělo záporně, což znamená, že s licenční politikou svazu, která stanovuje

minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo

naprosto nesouhlasí.

51

B. Oblast činnosti trenéra u družstva

V této oblasti jsme se snažili zjistit realitu v oblasti činností respondentů – trenérů u družstva. Jak

jsme již uváděli v práci, tak mezi povinnosti trenéra mimo jiné patří také písemná příprava na každý

trénink, příprava a plnění ročního tréninkového plánu a vedení deníku trenéra.

Otázka č. 4: Písemnou přípravu na trénink mám:

Všichni respondenti z celkového počtu respondentů (102), kteří vyplnili dotazník, odpověděli na tuto položku.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. vždy ano 10 10% b. většinou ano 31 30% c. někdy ano, někdy ne 26 26% d. většinou ne 32 31% e. nikdy ne 3 3%

Celkem 102 100%


40% respondentů odpovědělo na tuto otázku kladně, že mají většinou nebo vždy písemnou

přípravu na tréninkovou jednotku.

Více jak třetina dotázaných, 34%, odpověděla na tuto otázku záporně, že písemnou přípravu na

tréninkovou jednotku většinou nebo nikdy nemají.

52

Otázka č. 5: Roční tréninkový plán:


Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnosta. si připravuji sám a plním ho 17 17% b. si připravuji sám a neplním ho 15 15% c. připravuje někdo jiný a já ho plním 24 23% d. připravuje někdo jiný a já ho neplním 13 13% e. vím,co je roční tréninkový plán,ale nikdo ho nepřipravuje 28 27% f. nevím, co znamená pojem roční tréninkový plán 5 5% Celkem 102 100%


Stejně jako v minulé položce odpovědělo i na tuto položku 40% respondentů kladně, což znamená,

že plní roční tréninkový plán, z toho 17% respondentů si ho i samo připravuje.

60 % respondentů neplní roční tréninkový plán, z toho 5% vůbec neznají pojem roční tréninkový

plán.

53

Otázka č. 6: Deník trenéra si vedu:


Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. ano 33 32% b. ne 65 64% c. neznám pojem Deník trenéra 4 4%

Celkem 102 100%


Na tuto položku odpověděla asi třetina dotázaných kladně, že si vedou deník trenéra, zbylé dvě

třetiny dotázaných odpovědělo záporně, že si nevedou Deník trenéra, z toho 4% dotázaných vůbec

neznají pojem „Deník trenéra“.

54

Otázka č. 7: Vzdělávacích akcí (semináře, konference mládeže apod.), pořádaných ČSH, se zúčastňuji (doplňte čísla):

Na tuto položku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent.

Celkový počet odpovědí je tedy 101.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost 0 7 7% 2 x 1 rok 10 10% 1 x 1 rok 34 33% 3 x 2 roky 2 2% 2 x 3 roky 2 2% 1 x 2 roky 23 23% 1 x 3 roky 8 8% 1 x 4 roky 14 14% 1 x 5 let 1 1%

Celkem 101 100%


Z odpovědí na tuto položku vyplývá, že více jak dvě třetiny respondentů, celkem 70%, se

zúčastňuje vzdělávacích akcí pořádaných ČSH minimálně jednou každé dva roky,

55

z toho 45% respondentů se zúčastňuje 1 a více krát ročně, dalších 25% respondentů 1 a více krát za

dva roky. 7% respondentů odpovědělo, že se akcí pořádaných ČSH nezúčastňuje vůbec.

Otázka č. 8: Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných ČSH?

(odpovězte v případě, pokud jste se zúčastnili aspoň jednou)

Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 7 odpověděli, že se zúčastnili

vzdělávacích akcí minimálně jednou, aby byli kompetentní na tuto položku odpovědět.

Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 7 (101) takto odpovědělo 94.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost (%) a. vždy ano 8 9% b. většinou ano 53 56% c. někdy ano, někdy ne 29 31% d. většinou ne 3 3% e. nikdy ne 1 1%

Celkem 94 100%


Asi dvě třetiny respondentů, 65%, odpovědělo na tuto položku kladně, to znamená, že s kvalitou

vzdělávacích akcí pořádaných ČSH jsou vždy nebo většinou spokojeni.

Pouhá 4% respondentů odpovědělo záporně, to znamená, že s kvalitou vzdělávacích akcí

pořádaných ČSH jsou vždy nebo většinou nespokojeni.

56

Otázka č. 9: Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč?

Na tuto otevřenou otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 7 odpověděli, že se nezúčastnili

vzdělávacích akcí ani jednou.

Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 7 (101) odpovědělo takto 7.

Toto číslo přesně koreluje s počtem respondentů bez trenérské třídy (viz další text).

Po porovnání výsledků jsme opravdu zjistili, že se vzdělávacích akcí pořádaných ČSH nezúčastňují

respondenti bez trenérské licence, neboť respondenti s trenérskou licencí jsou povinni podle

legislativa ČSH absolvovat po dobu platnosti licence minimálně jeden seminář.

Každý respondent na tuto otázku odpověděl pouze jeden důvod neúčasti.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost nebyl jsem nikým pozván 1 14% velké pracovní vytížení 2 29% časová zaneprázdněnost 2 29% nedostatek informací o těchto akcích 1 14% není to pro mě potřebné 1 14%

Celkem 7 100%


Téměř dvě třetiny respondentů, 58%, uvedlo jako důvod neúčasti velké pracovní vytížení nebo

časovou zaneprázdněnost. Tyto dva důvody spolu velmi úzce souvisí a daly by se shrnout do

jednoho důvodu a tím je nedostatek času (ať už z jakéhokoliv důvodu).

57

Otázka č. 10: Vzdělávacích akcí, pořádaných jiným členským subjektem European Handball Federation (dále jen EHF) se zúčastňuji (doplňte čísla):

Z celkového počtu respondentů (102) neodpovědělo 7 respondentů na tuto položku vůbec.

Celkový počet odpovědí je 95.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost 0 71 76% 1 x 1 rok 7 7% 1 x 2 roky 6 6% 1 x 3 roky 3 3% 1 x 4 roky 5 5% 1 x 5 let 1 1% 2 x 5 let 1 1% 1 x 6 let 1 1%

Celkem 95 100%


Na tuto položku odpověděla pouze necelá čtvrtina dotázaných (24%) kladně, že se vzdělávacích

akcí, pořádaných jiným členským subjektem EHF, zúčastňují a to v různých intervalech.

76% respondentů se těchto akcí nezúčastnilo ani jednou.

58

Otázka č. 11: Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných EHF?

(odpovězte v případě, že jste se zúčastnili aspoň jednou)

Na tuto otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 10 odpověděli, že se zúčastnili

vzdělávacích akcí minimálně jednou, aby byli kompetentní na tuto položku odpovědět.

Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 10 (95) odpovědělo na tuto otázku

24, čímž každý odpovídající respondent označil pouze jednu odpověď.

Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. vždy ano 3 12% b. většinou ano 16 67% c. někdy ano, někdy ne 5 21% d. většinou ne 0 0% e. nikdy ne 0 0%

Celkem 24 100%


Na tuto položku odpověděly více jak tři čtvrtiny (79%) respondentů kladně, to znamená, že jsou

s kvalitou vzdělávacích akcí pořádaných EHF vždy nebo většinou spokojeni.

Většinou nebo vždy nespokojen nebyl ani jeden z respondentů odpovídajících na tuto položku.

59

60

Otázka č. 12: Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč?

Na tuto otevřenou otázku odpovídali respondenti, kteří v položce č. 10 odpověděli, že se

nezúčastnili vzdělávacích akcí ani jednou.

Z celkového počtu respondentů, kteří odpověděli na položku č. 10 (95) takto odpovědělo 71

respondentů.

Respondenti na tuto položku odpověděli jeden, ale i více důvodů neúčasti. Z důvodu opakujících se

odpovědí a kvůli lepšímu přehledu je všechny uvádíme v tabulce a následně i v grafu.

Výsledky: Odpověď počet odpovědí nebyl jsem nikým pozván 9 13% velké pracovní vytížení 3 4% časová zaneprázdněnost 13 18% nedostatek informací o těchto akcích 21 30% nepovažuji to za potřebné 6 8% vzdálenost místa konání 3 4% nevyhovující termíny 2 3% finančně náročné 12 17% jazyková bariéra 15 21% trénuji krátce 2 3% příliš vysoká úroveň 3 4%


Jako nejčastěji uvedený důvod neúčasti na seminářích pořádaných EHF uvedli respondenti

nedostatek informací o těchto akcích a to téměř v jedné třetině odpovědí, celkem v 30%.

Jako další nejčastěji uvedený důvod byla uvedena jazyková bariéra, a to v 21%, dále pak časová

zaneprázdněnost (18%), finanční náročnost (17%) a neobdržení pozvání (13%).

61

Otázka č. 13: S povinnou účastí na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném

ČSH nebo jiným subjektem EHF z důvodu prodloužení nebo obnovování

licence:


Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost a. naprosto souhlasím 46 45% b. spíše souhlasím 44 43% c. ani souhlasím, ani nesouhlasím 6 6% d. spíše nesouhlasím 3 3% e. naprosto nesouhlasím 3 3%

Celkem 102 100%


Většina respondentů, celkem 88%, souhlasí s povinnou účastí z důvodu prodloužení nebo

obnovování licence na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném ČSH nebo jiným

subjektem EHF, z toho 45% souhlasí naprosto.

Pouhých 6% respondentů odpovědělo na tuto položku, že nesouhlasí, z toho 3% naprosto.

62

Otázka č. 14: Využíváte ke svému vzdělávání některé zdroje z následujícího výčtu? (možnost označit více možností)


Celkový počet respondentů, kteří odpověděli na tuto položku, je tedy 101.

Výsledky: Odpověď Počet odpovědí a. literatura (knihy, časopisy) 65 64% b. internet 62 61% c. CD, DVD, videokazeta 69 68% d. zahraniční média 18 18% e. jiné, uveďte … 10 10%


Asi dvě třetiny dotázaných využívá ke svému vzdělávání CD, DVD, videokazety (68%), dále

literaturu (64%) a internet (61%).

10% respondentů uvedlo jiné zdroje, z toho 5% respondentů uvedlo spolupráci s jinými

zkušenějšími trenéry, 3% monitorování mezistátních utkání, 1% uvedlo vlastní praxi a 1%

respondentů odpovědělo, že ke svému vzdělávání nevyužívá žádné zdroje.

63

64

Otázka č. 15: Uveďte, která témata by Vás zajímala na vzdělávacích akcích: (možnost označit více odpovědí)



Výsledky: Odpověď Počet odpovědí a. kondiční příprava 45 44% b. taktická příprava 28 27% c. psychologická příprava 40 39% d. útočné činnosti 38 37% e. obranné činnosti 41 40% f. činnosti brankáře 38 37% g. pravidla házené 14 14% h. problematika tréninku dětí a mládeže 57 56% i. materiální vybavení 12 12% j. moderní trendy ve světové házené 41 40% k. výživa sportovce 26 25% l. regenerace 31 30% m. jiné, uveďte … 10 10%


Více jak polovinu respondentů by zajímala problematika tréninku dětí a mládeže (56%). Dále pak

kondiční příprava, která by na vzdělávacích akcích zajímala 44% respondentů.

Dále se v rozmezí 3% seřadila témata moderní trendy ve světové házené (40%), obranné činnosti

(40%), psychologická příprava (39%), útočné činnosti (37%) a činnosti brankáře (37%).

10% respondentů by zajímala i jiná témata, z toho 5% by na vzdělávacích akcích rádo uvítalo

praktická cvičení a názorné prezentace, 2% ekonomiku klubu, 1% praktické ukázky posilování

mládeže (10-15let), 1% vliv sexuality na jedince v dorostenecké kategorii a 1% respondentů uvedlo,

že by ho nezajímalo ani žádné z uvedených, ani kterékoliv jiné téma.

65

Zastoupení trenérských licencí respondentů v dotazníku

Na tuto položku v dotazníku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent.


Výsledky: Odpověď Absolutní četnost Relativní četnost A nebo A+ 12 12% B 29 29% C 51 50% jiná odpověď … 9 9%

Celkem 101 100%


Polovina respondentů, kteří odpovídali v dotazníku, byli trenéři s trenérskou licencí C. Druhou

nejčastěji zastoupenou skupinou byli respondenti s trenérskou licencí B a to v 29%, dále následují

respondenti s trenérskou licencí A (12%) a v 9% jsme dostali jinou odpověď, přičemž měli

respondenti možnost uvést důvod.

Z těchto 9% byl nejčastěji uveden důvod, že licenci nemají a to v 7% (dříve licenci vlastnili, ale po

skončení platnosti si již neobnovili 3%, dále pak že trenérskou licenci nemají a ani v minulosti

neměli 3%, 1% neuvedlo důvod, uvedlo pouze, že licenci nemá).

Zbylé 2% respondentů uvedlo jako důvod absence licence spíše organizační povinnosti u družstva a

s tím spojené jen velmi občasné vypomáhání trenérům.

66

Zastoupení jednotlivých věkových kategorií, ve kterých působí respondenti z dotazníku

Na tuto položku v dotazníku z celkového počtu respondentů (102) neodpověděl jeden respondent.


Respondenti měli možnost označit i více odpovědí, neboť mohou ve svých klubech působit i u více

družstev, než jenom u jednoho.

Výsledky: Odpověď počet odpovědí a. minižactvo (ostatní žactvo, „přípravka“) 24 24% b. mladší žactvo 29 29% c. starší žactvo 22 22% d. mladší dorost 8 8% e. starší dorost 8 8% f. dospělí 20 20% g. jiná odpověď … 1 1%


Tři čtvrtiny respondentů (75%), kteří odpověděli na dotazník, působí v kategorii žactva a to nejvíce

u mladšího žactva (29%), dále pak u minižactva (24%) a nakonec u staršího žactva (22%).

Kategorie dospělých je zastoupena ve 20%, kategorie dorostu v 16% a to v poměru 8% mladší

dorost a 8% starší dorost. Jinou odpověď uvedlo 1% respondentů a bylo uvedeno, že se jedná o

respondenty s platnou trenérskou licencí, ale momentálně u žádného družstva nepůsobí.

67

Zastoupení trenérských licencí v jednotlivých věkových kategoriích

Výsledky v číslech:

A nebo A+ B C jiná odpověď

a. minižactvo(ostatní žactvo,přípravka) 2 6 14 2 b. mladší žactvo 2 11 10 6 c. starší žactvo 5 5 12 0 d. mladší dorost 0 4 3 1 e. starší dorost 5 1 2 0 f. dospělí 4 4 10 2

g. jiná odpověď … 0 1 0 0

Grafické znázornění v číslech:

68

Výsledky v procentech:

A nebo A+ B C jiná odpověď

a. minižactvo(ostatní žactvo,přípravka) 8% 25% 59% 8% b. mladší žactvo 7% 38% 34% 21% c. starší žactvo 22% 22% 56% 0% d. mladší dorost 0% 50% 38% 12% e. starší dorost 62% 13% 25% 0% f. dospělí 20% 20% 50% 10%

g. jiná odpověď … 0% 100% 0% 0%

Grafické znázornění v procentech:

69

70

6 DISKUSE

Cílem práce bylo dokazování hypotézy, že činnosti trenérů házené v oddílech spadajících pod

Oblastní severomoravský svaz házené odpovídají doporučením vydaným ČSH, což mimo jiné

obnáší:

účast na vzdělávacích akcích v rámci získávání trenérských licencí (v dotazníku část A)

mít písemnou přípravu na každou tréninkovou jednotku (v dotazníku část B)

přípravu a plnění ročního tréninkového plánu (v dotazníku část B)

vedení Deníku trenéra (v dotazníku část B)

účast na vzdělávacích akcích v rámci prodlužování nebo obnovování trenérských licencí

(v dotazníku část C)

další individuální odborné vzdělávání (v dotazníku část C)

Přesné číselné i procentuální vyjádření odpovědí respondentů jsme již uvedli (viz kapitola

Výsledky), teď bychom chtěli výsledky zhodnotit a porovnat s výše uvedenými doporučeními,

případně doplnit o názory respondentů vepsaných navíc do dotazníku a také o názory naše vlastní.

Oblast A

V oblasti získávání licencí trenérů jsme chtěli získat informace o tom, jak trenéři nahlížejí na

studium k získání licence, na kvalitu tohoto studia a jaký mají názor na licenční politiku svazu,

která stanovuje minimální úrovně licencí trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních.

V otázce potřeby studia k získávání licencí trenérů odpověděli respondenti téměř shodně, 99% se

vyjádřilo kladně, pouze 1% respondentů si myslí, že studium není potřebné.

Tato odpověď přesně koreluje s doporučením v literatuře, kde se mimo jiné uvádí, že i lékař nebo

masér u družstva musí mít vždy patřičnou kvalifikaci z všeobecně známých důvodů, které jsme

zmínili i v naší práci v teoretické části.

Ohledně spokojenosti s kvalitou školení během studia k získání trenérské licence odpověděli

kladně, že jsou vždy nebo většinou spokojeni, téměř dvě třetiny respondentů.

Třetina respondentů odpovědělo někdy ano, někdy ne. Jako důvod nespokojenosti uváděli např.

nedostatečnou úroveň některých školení, velmi častou absenci novinek, nových metod a informací

ze zahraničí.

71

Tuto variantu výběru přisuzujeme hlavně k faktu, že každý respondent má v rámci své trenérské

práce jiné zaměření a odlišnou oblast zájmu, z tohoto důvodu jsme také zařadili do dotazníku

položku týkající se vhodných témat na vzdělávacích akcích, viz dále.

Když uvážíme, že proti studiu k získání licence trenéra se vyjádřilo pouze 1% respondentů a že

s kvalitou studia jsou většinou nebo nikdy nespokojena pouze 2% respondentů, hodnotíme tuto

oblast vzdělávání velmi pozitivně.

S licenční politikou svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva

připravují nebo vedou v utkáních, spíše nebo naprosto souhlasí více jak dvě třetiny respondentů.

Spíše nebo naprosto nesouhlasí necelá pětina dotázaných, kteří mimo jiné jako důvod nesouhlasu

uvádějí pocit tlaku ze strany ČSH na studium vyšší trenérské licence a přitom se zde nezohledňuje

trenérská praxe, zkušenosti trenéra případně jeho výsledky.

Dále někteří respondenti uvádějí, že tato politika svazu vede k nutnosti uchylovat se k podvodům,

kdy se k družstvu napíše trenér s požadovanou trenérskou licencí a je u družstva přítomen pasivně

jenom v době utkání, i když tréninkový proces vede jiný trenér, nebo není u družstva přítomen

vůbec.

Také se v dotazníku objevil názor, že pokud jde o licenční politiku svazu, měl by se ČSH také

podílet na financování tohoto vzdělávání, neboť, jak respondent uvádí, trénuje zadarmo ve svém

volném čase a ještě aby věnoval čas, dovolenou a nemalé finanční prostředky na studium licence.

Např. dvouleté dálkové studium trenérské licence A stojí na FTK UP i na FTVS UK zhruba 20.000,-

Kč plus výdaje na kurzy, které je povinen si zaplatit v plné výši sám uchazeč.

U finančně méně zajištěných klubů je to bohužel tak, že se na této částce nepodílí a že veškerá

finanční zátěž na studium, ale i na další vzdělávání jedinců potřebné k trenérské práci, leží na

uchazeči samotném.

Z našeho pohledu to vnímáme jako investici, která je totožná s investicí jako do kteréhokoliv jiného

vzdělávání a od které očekáváme, že získáním nových vědomostí, vhodně využitých v praxi, se nám

otevírají další, nové, případně lepší možnosti.

72

Já osobně nahlížím na licenční politiku ČSH a vzdělávání trenérů velmi pozitivně, neboť se

s podobnou situací setkávám i ve svém profesním životě zaměstnání farmaceuta, kdy máme

z asociace nařízeno další vzdělávání a také většinou na vlastní náklady (za každou navštívenou

vzdělávací akci dostaneme určitý počet kreditů; asociace stanovuje kolik jich je celkem potřeba

získat za dané období; bez těchto kreditů není možno pracovat v lékárně samostatně; zaměstnavatel

mi na financování vzdělávacích akcí nepřispívá).

Odborné vědomosti získané na těchto vzdělávacích akcích uplatňuji v praxi a klientům lékárny se

snažím podávat erudované odpovědi na jejich dotazy a nabízet řešení jejich problémů podle

nejnovějších moderních trendů.

Odměnou je mi spokojenost klienta a jeho opětovné navštěvování naší lékárny, což přináší lékárně

mimo jiné také větší zisky a tím pádem větší možnosti pro mé finanční ohodnocení. Vrací se mi

tedy investice do dalšího vzdělávání a to mnohonásobně.

Oblast B

V oblasti činnosti trenéra u družstva jsme si chtěli ověřit odbornou způsobilost respondentů.

V doporučeních vydaných ČSH se uvádí, že by trenér měl mít písemnou přípravu na každou

tréninkovou jednotku, měl by provádět přípravu a plnění ročního tréninkového plánu a měl by si

vést Deník trenéra.

Výsledky jsou v této oblasti velmi alarmující.

U tak bazální položky, jako je písemná příprava na tréninkovou jednotku, celé dvě třetiny

respondentů odpovědělo, že nemá vždy písemnou přípravu, z toho více jak třetina respondentů ji

většinou nebo nikdy nemá.

Ohledně plánování jsou výsledky velmi podobné jako v předchozí položce. Téměř dvě třetiny

respondentů odpovědělo, že neplní roční tréninkový plán. Třetina z nich plán neplní a ani ho oni

ani nikdo jiný nepřipravuje.

Velmi překvapivé byly odpovědi, ve kterých se uvádělo, že respondenti neplní roční tréninkový

plán nejen, když ho mají připravený od někoho jiného, ale ani i když si ho připravují sami. Jeden

respondent dopsal k této odpovědi, že sice roční tréninkový plán podle literatury připravuje, ale

neplní ho, protože neví jak.

73

Poslední položka v této oblasti dotazníku dopadla stejně jako předchozí dvě. Dokonce více jak dvě

třetiny dotázaných odpovědělo záporně, že si nevedou Deník trenéra nebo tento pojem vůbec

neznají.

Tato oblast činností trenérů u družstva nedopadla nejlépe. Bohužel musíme z naší vlastní trenérské

praxe konstatovat, že tyto výsledky korespondují s realitou, což nás na jednu stranu těší z toho

důvodu, že respondenti zřejmě odpovídali na položky v dotazníku pravdivě, na druhou stranu jsme

si ověřili, že odborná způsobilost respondentů skrývá velké rezervy.

Oblast C

Tato oblast dalšího vzdělávání trenérů byla nejdříve zaměřena na účast respondentů na vzdělávacích

akcích pořádaný ČSH nebo jiným subjektem EHF a na jejich kvalitu.

Z odpovědí vyplývá, že celkem 70% se zúčastňuje vzdělávacích akcí pořádaných ČSH minimálně

jednou každé dva roky, což je častěji, než je povinností vyplývající z legislativy ČSH. Navíc stejné

procento respondentů uvedlo, že je vždy nebo většinou spokojeno s kvalitou těchto vzdělávacích

akcí.

Co se týče vzdělávacích akcí pořádaných jiných subjektem EHF, pouhá čtvrtina respondentů se

někdy zúčastnila, což je škoda i vzhledem k tomu, že 80% zúčastněných byli s kvalitou těchto akcí

spokojeni.

Jako důvod neúčasti byl téměř u jedné třetiny dotázaných uveden nedostatek informací o těchto

akcích.

Zde jsme provedli malý test, neboť se domníváme, že pokud mají trenéři opravdu o tyto vzdělávací

akce zájem, informace si mohou celkem snadno opatřit.

K testu jsme využili internet, který v dnešní moderní počítačové době velmi výrazně slouží ke

komunikaci a také většina respondentů v dotazníku uvedlo, že jej využívá k dalšímu vzdělávání.

Do vyhledávacího okénka na úvodní straně vyhledavače Google (jeden z nejpoužívanějších

vyhledavačů nejen u nás, ale také ve světě) jsme zadali hledaný výraz ve tvaru:

„semináře ehf házená“.

Za necelou vteřinu nám bylo nabídnuto nespočet různě datovaných odkazů na námi požadované

vzdělávací akce, přičemž hned první odkaz nás přesměroval na internetové stránky ČSH, kde byla

informace o nejaktuálnějším semináři pro trenéry mládeže v rámci juniorského ME, který pořádá

EHF ve spolupráci se SZH v Bratislavě v rámci závěrečné fáze ME juniorů v srpnu 2010.

74

Přehledně byly uvedeny informace v češtině o celém semináři a navíc vzhledem k nadstandardním

vztahům mezi ČSH a SZH měli případní účastníci z ČR snížen účastnický poplatek.

V testu jsme si tedy ověřili, že u respondentů, kteří uvedli jako důvod neúčasti nedostatek informací

o těchto akcích, se může jednat z části pouze o výmluvu.

S dalším vzděláváním trenérů souvisela i další položka dotazníku, ve které jsme chtěli znát názor

respondentů na povinnou účast na jednom doškolovacím semináři z důvodu prodloužení nebo

obnovování licencí.

Většina respondentů, celkem 88%, souhlasí s povinnou účastí, z toho 45% souhlasí naprosto.

Je tedy jasné, že respondenti považují další vzdělávání trenérů za velmi potřebné.

U několika respondentů se vyskytl problém ohledně financování těchto akcí.

Argumenty se podobaly těm, které jsme již uvedli v oblasti A u položky týkající se licenční politiky

svazu, která stanovuje minimální úrovně licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou

v utkáních. Z tohoto důvodu se již nebudeme podrobně vyjadřovat k této problematice.

Ty nejzajímavější názory uvádíme, pro úplnost citujeme:

„ Když už jednou trenér má licenci vystudovanou a stále trénuje jakékoliv družstvo v klubu a své

znalosti si zdokonaluje hlavně svoji trenérskou praxí a samostudiem, proč musí obnovovat nebo

prodlužovat licenci? Inženýr, lékař nebo učitel také přece v práci nemusí obnovovat své vzdělání.“

„Účast na seminářích si musíme hradit z vlastních prostředků a čerpat dovolenou na úkor rodiny,

v tomto případě nevidím důvod k odebrání licencí za neúčast. Teprve v případě finančního krytí ze

strany ČSH má pak povinná účast smysl.“

Poslední dvě položky v dotazníku v oblasti C se týkaly zdrojů, které využíváme ke svému

vzdělávání a témat, které by nás nejvíce zajímala na vzdělávacích akcích.

Odpovědi jsme zpracovali podrobně ve výsledcích, respondenti využívají všechna dostupná média,

nejvíce DVD, CD, video, internet apod.

75

Co se týče témat, tak více jak polovina respondentů by uvítala témata zaměřená především na

problematiku dětí a mládeže, ovšem tyto výsledky korespondují s faktem, že tři čtvrtiny

respondentů, kteří odpověděli na dotazník, působí u družstev v kategorii žactva (mini, mladší a

starší).

V obou těchto položkách se opakoval apel na novinky všeho druhu včetně světové házené a

zejména pak na praktická cvičení a ukázky od jiných zkušenějších trenérů.

Z praxe musíme potvrdit, že k výše uvedeným informacím je jen velmi složitý přístup.

Rozdělením respondentů podle trenérských licencí a věkových kategorií se zjistilo, že největší

zastoupení respondentů, přesně polovina, bylo ze skupiny trenérů s licencí C.

Z věkové kategorie tvořila největší počet respondentů kategorie žactva (mini, mladší, starší) a to

celkem tři čtvrtiny.

Zajímavé pak bylo porovnání zastoupení jednotlivých trenérských licencí v každé kategorii zvlášť.

V nejpočetněji zastoupené skupině žactva musíme konstatovat, že trenérů s licencí A je v těchto

kategoriích VŽDY nejméně!

V kategorii minižactva pouze 8%, mladšího žactva 7% a staršího žactva 22%.

76

7 ZÁVĚR

Cílem práce bylo dokazování hypotézy, že činnosti trenérů házené v oddílech spadajících pod

OSSH odpovídají doporučením vydaným ČSH.

Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu.

Jak již víme podle výsledků výzkumu (výsledkům jsme se věnovali podrobně v předešlých

kapitolách), hypotéza se potvrdila jen částečně.

Činnosti trenérů v oblasti získávání, prodlužování nebo obnovování trenérských licencí a dalšího

vzdělávání trenérů se hypotéza potvrdila a troufáme si zde uvést, že to bylo velmi milé překvapení.

Převážná většina respondentů souhlasí se vzdělávacími akcemi, které se týkají nejen získávání

licencí, ale také jejich obnovování a prodlužování a také jsou většinou respondenti spokojeni

s kvalitou těchto vzdělávacích akcí jak pořádaných ČSH, tak i jiným subjektem EHF.

Pravdou je, že seminářů pořádaných jiným subjektem EHF se zúčastnilo malé procento

respondentů.

Ovšem vzdělávacích akcí pořádaných ČSH se dvě třetiny respondentů zúčastňuje minimálně jednou

za dva roky, což je daleko více, než je nutné jako povinnost podle legislativy ČSH.

V další části dokazování hypotézy, která se týkala činností trenérů u družstva ve smyslu vedení

tréninkových jednotek, plánování apod. se hypotéza nepotvrdila, neboť shodně vždy zhruba dvě

třetiny respondentů v každé položce neodpovědělo podle doporučení vydaných ČSH a to se nám

zdá být alarmující i z toho důvodu, že převážná část respondentů byla z řad trenérů působících u

družstev žactva a dorostu.

O problémech s nesprávně vykonávanou trenérskou prací a nezanedbatelných rizicích z toho

plynoucích jsme se podrobně zabývali v teoretické části práce.

Je tedy potřeba zamyslet se nad tím, jak je možné, že i když se respondenti poměrně často a rádi

zúčastňují vzdělávacích akcí, jejich odborná způsobilost s tímto tvrzením nekoresponduje.

Zde je nutno dodat, že práce si nekladla za cíl hledat vztah mezi "vzděláním" a "výkonem".

Absolvování některého školení nemůže samo o sobě zaručit trenérovu odbornou způsobilost, je

pouze formálním výrazem dosažení určitého stupně vědomostí.

77

Vědomosti ale velmi zaostaly za očekáváním, je zde proto na místě zapochybovat o kvalitě

vzdělávacích akcí.

Odpověď na tuto otázku nám dali sami respondenti, kteří ve všech položkách dotazníku týkajících

se kvality vzdělávacích akcí k získávání, prodlužování, obnovování licencí či dalšího vzdělávání

trenérů, odpověděli, že jsou ve více jak dvou třetinách s kvalitou spokojeni.

Nezbývá než konstatovat, že problém vidíme v přístupu respondentů ke vzdělávacím akcím (viz

níže).

Práce měla vyústit v případná doporučení pro vzdělávání trenérů v příslušném regionu. Podle

výsledků výzkumu v této práci se doporučení pro vzdělávání trenérů nebudou vztahovat k apelu na

pouhou účast, neboť jak jsme zjistili, samotné absolvování vzdělávacích akcí problém není.

Doporučení se budou vztahovat ke změně přístupu.

Je potřeba změnit pasivní přístup v aktivní tak, abychom si odnesli kromě potvrzení o absolvování

vzdělávací akce i nové teoretické vědomosti a praktické zkušenosti a snažili se je implementovat do

naší trenérské praxe, což považujeme za absolutně nejdůležitější!

Této problematiky jsme se již dotkli v naší práci dříve, kdy jsme zmiňovali Programové prohlášení

trenérsko-metodické komise, k jejichž závěrům a doporučením se vzhledem k výsledkům výzkumu

v práci připojujeme.

Na závěr nám dovolte citovat úryvek z tohoto prohlášení, který z části nastiňuje společné řešení

vzniklé situace:

„Snažit se postupně přesvědčit hnutí, že vzdělávání je dlouhodobý proces, ve kterém MUSÍ

převládat aktivita vzdělávaných nad aktivitou vzdělávajících, což znamená, že kýženou osobou je

trenér, který sám vyhledává informace a informační materiály a implementuje je do vlastní práce

(semináře a školení jsou tedy místem, kde je přednostně uskutečňováno vzdělávání a nikoliv

společenské setkání za účelem „protrpění“ času nutného k prodloužení licence pomocí konzumace

vysoce energetických tekutin).“

Tato doporučení se týkají nás všech, celé házenkářské obce, nebo aspoň té části, která má snahu o

navrácení české házené zpět na výsluní.

78

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BITLJANOVÁ, V., ŠAFFKOVÁ, Z. Diplomová práce krok za krokem. Liberec : Technická

univerzita, 2006. ISBN 80-7372-081-7.

BLAHUŠ, P., HENDL, J. Nový vyučovací předmět „Metodologie M/D práce“. In společenské

problémy kinantropologie. Praha : Karolinum, 2000. s. 36-41.

CHOUTKA, M., DOVALIL, J. Sportovní trénink. 2. rozšířené vydání. Praha : Olympia, 1991.

ISBN 80-7033-099-6.

CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1369-4.

DOBRÝ, L. Didaktika sportovních her. 2. přepracované vydání. Praha : SPN, 1988.

DOVALIL, J. Věkové zvláštnosti dětí a mládeže a sportovní trénink. Praha : Karolinum, 1998. ISBN

80-7184-653-8.

DOVALIL, J., CHOUTKOVÁ, B. Abeceda tréninku chlapců a děvčat. Praha : Olympia, 1988.

ISBN 27-009-88.

ECO, U. Jak napsat diplomovou práci. Olomouc : Votobia, 1997, 271 s. ISBN 80-7198-173-7.

GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno : Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

GLOGAR, A. Metodický manuál pro vypracování bakalářské a diplomové práce. 3. vydání. Zlín :

Univerzita Tomáše Bati, 2004. ISBN 80-7318-161-1.

GRATTON, C., JONES, I. Research Methods for Sports Studies. London : Routledge, 2004.

HENDL, J. Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 80-7367-040-2.

HENDL, J. Přehled statistických metod zpracování dat. Praha : Portál, 2004. ISBN 80-7178-820-1.

79

HOLLMAN, W., HETTINGER, T. Sportmedizin. Arbeits und Trainingsgrundlagen. Stuttgart New

York, 1990 (1. vydání), 2000 (2. vydání).

HOLOUŠOVÁ, D. Diplomové a závěrečné práce. Olomouc : Univerzita Palackého, 2005. ISBN

80-86419-93-2.

JANČÁLEK, S., TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Házená. Teorie a didaktika. Praha : SPN,

1989. ISBN 80-04-23974-9.

JANČÁLEK, S., TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Kapitoly z teorie a didaktiky házené I.

Praha : SPN, 1971.

KOHOUTEK, R. Metoda dotazníku pro pedagogy. Brno : CERM, 1998. ISBN 80-7204-067-7.

KVAPILÍK,J., et al. Tělovýchovné lékařství pro posluchače tělesné výchovy. Praha : SPN, 1979.

LOCKE, L.F. et al. Proposals that work. 3. vyd. London : Sage, 1993. 322 s. ISBN 0-8039-5067-5.

MICHALIK, P. et al. Zpracování diplomové a bakalářské práce na počítači. Plzeň : Západočeská

univerzita Plzeň, 2004. ISBN 80-7082-921-4.

PERIČ, T. Sportovní příprava dětí. Praha : Grada, 2004 (1. vydání), 2008 (2. vydání). ISBN 978-

80-247-2643-4.

PETERKOVÁ, J. Tvorba diplomové práce. Praha : Oeconomica, 2004.

ŘEZANKOVÁ, H. Analýza dat z dotazníkových šetření. Praha : Professional Publishing, 2007.

SELIGER, V., CHOUTKA, M. Filosofie sportovní výkonnosti. Praha : Olympia, 1982.

SVOBODA, B., VANĚK, M. Psychologie sportovních her. Praha : Olympia, 1986.

SVOBODA, B. Stručná pedagogika sportu. Praha : Karolinum, 1997. ISBN 80-7184-325-3.

ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Házená. Praha : NS Svoboda, 1998.

80

ŠIMEK,J. Házená a děti aneb jak na to. Olomouc, 2005.

ŠTILEC, M. et al. Sportovní příprava dětí a mládeže. Praha : SPN, 1989. ISBN 80-7066-026-0.

TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Malá škola házené. Praha : Olympia, 1986

TÁBORSKÝ, F., ŠAFAŘÍKOVÁ, J. Kapitoly z teorie a didaktiky házené III. Praha : SPN, 1982.

TÁBORSKÝ, F. Herní výkon. Praha : Olympia, 1981.

TESAŘÍK, J. Trenér házené. Praha : Sportpropag, 1990.

TŮMA, M., TKADLEC, J. Házená. 1. vydání. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0219-3.

TŮMA, M., TKADLEC, J. Hry s míčem pro děti. 1. vydání. Praha : Grada, 2004. ISBN: 80-247-

0707-1.

WIERSMA, L.D. Risks and benefits of youth sport specialization : Perspectives and

recommendations. Pediatric Exercise Science, 2000.

81

Internetové zdroje: BUK, J. Deník trenéra [online]. 2007, poslední revize 25.8.2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na:

http://www.deniktrenera.cz/.

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Zásady prodlužování, obnovování uznávání licencí trenérů [online].

Listopad 2009 [cit.2010-08-23]. Dostupné na:

http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/zasady_prodluovani,_obnovovani_a_uznavani_licenci_tre

neru_(07.11.2009).pdf

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Licenční řád [online]. Listopad 2009 [cit.2010-08-23]. Dostupné na:

http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/licencni_rad_(07.11.2009).pdf

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Programové cíle Trenérsko-metodické komise [online]. Únor 2010

[cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/documents/programove_prohlaseni_tmk-

pracovni_verze.pdf.

ČESKÝ SVAZ HÁZENÉ. Soutěžní řád [online]. Červenec 2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na:

http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/srh_konecna_upravy-05_10.pdf

TŮMA, M., TKADLEC, J. Plánování a evidence tréninkového procesu [online]. Poslední revize

8.2.2010 [cit.2010-08-23]. Dostupné na: http://www.svaz.chf.cz/metodika.aspx.

http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/licencni_rad_(07.11.2009).pdf

http://www.svaz.chf.cz/documents/programove_prohlaseni_tmk-pracovni_verze.pdf

http://www.svaz.chf.cz/dated_documents/srh_konecna_upravy-05_10.pdf

http://www.svaz.chf.cz/documents/pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD%20a%20evidence%20t%20procesu.doc

http://www.svaz.chf.cz/metodika.aspx

PŘÍLOHY

Příloha č. 1

Dobrý den,

dovolte nám zdvořile Vás požádat o spolupráci na výzkumu diplomové práce, diplomantka

Alena Humlová, který se uskutečňuje na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, José

Martího 31, 162 52 Praha 6 – Veleslavín pod vedením PaedDr. Martina Tůmy, PhD.

Účelem výzkumu bude analýza skutečných poměrů v činnostech trenérů u družstev v oblasti

spadající pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH).

Výzkum je prováděn formou dotazníku, který, prosíme, vyplňte nejlépe co nejdříve,

nejpozději však do 30. 7. 2010

a v přiložené ofrankované obálce zašlete zpět na adresu, která je předepsána na obálce.

Vyplněním tohoto dotazníku pomůžete získat reálný náhled mimo jiné na potřebu vzdělávání

trenérů.

Dotazník je anonymní, výsledky budou použity pouze pro potřeby diplomové práce.

Z tohoto důvodu prosíme, vyplňte jen pravdivé informace!

V případě Vašeho zájmu Vám samozřejmě po analýze dat poskytneme dosažené výsledky,

o které si můžete zažádat na níže uvedené korespondenční nebo emailové adrese.

Děkujeme za Váš čas a názor, který nás velmi zajímá.

Těšíme se na spolupráci, s úctou a s pozdravem Alena Humlová

Hulvácká 22/2822 700 30 Ostrava 30

[email protected]

82

mailto:[email protected]

83

Příloha č. 2

DOTAZNÍK

Analýza činnosti trenérů v oblasti spadající pod Oblastní severomoravský svaz házené (OSSH)

________________________________________________________________________________

Dotazník je rozdělen do 3 částí:

A. Oblast získávání licencí trenéra B. Oblast činnosti trenéra u družstva C. Oblast dalšího vzdělávání trenéra

________________________________________________________________________________ Označte vždy jen jednu Vámi vybranou odpověď, případně doplňte text. Házené se věnuji v oblasti spadající pod OSSH:

a. ano b. ne

Pokud jste na otázku odpověděli za b) ne, prosíme, dotazník dále nevyplňujte, děkujeme.

A

1. Studium k získání příslušné licence trenéra považuji za potřebné: a. ano b. ne

2. Jak jste spokojeni s kvalitou školení během studia?

a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne

3. S licenční politikou Českého svazu házené (dále jen ČSH), která stanovuje minimální úrovně

licence trenérů, kteří družstva připravují nebo vedou v utkáních: (např. u družstva v 1. lize staršího dorostu by měl být trenér s licencí A apod.)

a. naprosto souhlasím b. spíše souhlasím c. ani souhlasím ani nesouhlasím d. spíše nesouhlasím e. naprosto nesouhlasím

B

4. Písemnou přípravu na trénink mám: a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne

84

5. Roční tréninkový plán: a. si připravuji sám a plním ho b. si připravuji sám a neplním ho c. připravuje někdo jiný a já ho plním d. připravuje někdo jiný a já ho neplním e. vím, co je roční tréninkový plán, ale nikdo ho nepřipravuje f. nevím, co znamená pojem roční tréninkový plán

6. Deník trenéra si vedu:

a. ano b. ne c. neznám pojem Deník trenéra

C

7. Vzdělávacích akcí (semináře, konference mládeže apod.), pořádaných ČSH, se zúčastňuji (doplňte čísla):

______ x ______ rok/y

(např. 0,1,2,3,4…atd. x (krát za) 0,1,2,3,4…atd. rok/y

8. Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných ČSH?

(odpovězte v případě, pokud jste se zúčastnili aspoň jednou) a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne

9. Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč?

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

10. Vzdělávacích akcí, pořádaných jiným členským subjektem European Handball Federation (dále jen EHF) se zúčastňuji (doplňte čísla):

______ x ______ rok/y

(např. 0,1,2,3,4…atd. x (krát za) 0,1,2,3,4…atd. rok/y

11. Jak jste spokojeni s kvalitou těchto vzdělávacích akcí pořádaných EHF? (odpovězte v případě, že jste se zúčastnili aspoň jednou) a. vždy ano b. většinou ano c. někdy ano, někdy ne d. většinou ne e. nikdy ne

12. Pokud jste se nezúčastnili ani jednou, napište proč?

_________________________________________________________________________________

_________________________________________________________________________________

85

13. S povinnou účastí na minimálně jednom doškolovacím semináři pořádaném ČSH nebo jiným

subjektem EHF z důvodu prodloužení nebo obnovování licence:

a. naprosto souhlasím b. spíše souhlasím c. ani souhlasím ani nesouhlasím d. spíše nesouhlasím e. naprosto nesouhlasím

14. Využíváte ke svému vzdělávání některé zdroje z následujícího výčtu? (možnost označit více možností)

a. literatura (knihy, časopisy) b. internet c. CD, DVD, videokazeta d. zahraniční média e. jiné, uveďte ___________________________________________________________________

15. Uveďte, která témata by Vás zajímala na vzdělávacích akcích: (možnost označit více možností)

a. Kondiční příprava b. Taktická příprava c. Psychologická příprava d. Útočné činnosti e. Obranné činnosti f. Činnosti brankáře g. Pravidla házené h. Problematika tréninku dětí a mládeže i. Materiální vybavení j. Moderní trendy ve světové házené

k. Výživa sportovce l. Regenerace m. Jiné, uveďte____________________

_______________________________ __________________________________

__________________________________

Mám trenérskou licenci (zakroužkujte příslušný stupeň i v případě, že ho teprve studujete): a. A nebo A+ b. B c. C d. jiná odpověď _____________________________________________________________

Působím u družstva:

a. minižactvo (ostatní žactvo, „přípravka“) b. mladší žactvo c. starší žactvo d. mladší dorost e. starší dorost f. dospělí g. jiná odpověď _____________________________________________________________

Děkujeme za Váš názor a čas.

analýza činností trenérů v házené ve vybrané oblasti

Documents