Účetní závěrka - theses.cz

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management

Studijní obor: Účetnictví a finanční řízení podniku

Účetní závěrka

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor: Kateřina SOJKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Eva SLÁDKOVÁ

Znojmo, 2012

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Účetní závěrka“ vypracovala

samostatně pod vedením Ing. Evy Sládkové a uvedla v ní všechny použité literární a

jiné odborné zdroje, uvedené v přiloženém seznamu použité literatury.

V Praze dne 4. 1. 2012 ......................................................

Kateřina Sojková

PODĚKOVÁNÍ

Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Evě Sládkové za cenné připomínky,

odborné rady a čas, který mi během vypracování této bakalářské práce poskytla.

Dále děkuji firmě TIBBIS, s.r.o. za poskytnuté informace.

ABSTRAKT

Předmětem bakalářské práce „Účetní závěrka“ je poskytnout ucelený pohled na

tvorbu účetní závěrky. Bakalářská práce je rozdělena do dvou kapitol. V teoretické

části se zabývá obecnými informacemi o účetní závěrce dle platné české legislativy.

Je zde popsán proces účetní uzávěrky, definovány jednotlivé účetní výkazy a

povinnosti související s ověřením a zveřejněním účetní závěrky. Praktická část je

věnována sestavení účetní závěrky konkrétní společnosti.

KLÍČOVÁ SLOVA

Účetní uzávěrka, účetní závěrka, rozvaha, výkaz zisku a ztráty

ABSTRACT

The aim of the bachelor´s thesis “The Financial Statement” is to provide a complex

account of issuing a financial statement. The thesis is divided into two parts:

theoretical and practical. The former deals with general information on financial

statements in accordance with valid legislation in the Czech Republic. The procedure

for closing the books is described and definitions of financial reports and duties

pertaining to verification and publishing of the financial statement are introduced

here. The latter presents the preparation of a financial statement of a specific

company.

KEYWORDS

Closing the books; financial statement; balance sheet; profit and loss account

Obsah

1 Úvod ..................................................................................................................... 7

2 Cíl práce a metodika ............................................................................................. 8

3 Teoretická část ..................................................................................................... 9

3.1 Účetní závěrka a uzávěrka ............................................................................. 9

3.2 Vlastnosti účetní závěrky .............................................................................. 11

3.3 Právní úprava ............................................................................................... 11

3.4 Proces účetní závěrky .................................................................................. 13

3.5 Účetní uzávěrka ........................................................................................... 14

3.5.1 Inventarizace ......................................................................................... 14

3.5.2 Oceňování k rozvahovému dni .............................................................. 15

3.5.3 Přechodné účty ...................................................................................... 16

3.5.4 Uzavírání účetních knih ......................................................................... 19

3.5.5 Výsledek hospodaření ........................................................................... 20

3.5.6 Daň z příjmů .......................................................................................... 20

3.6 Účetní závěrka ............................................................................................. 22

3.6.1 Druhy účetní závěrky ............................................................................. 23

3.6.2 Rozvaha (Bilance) ................................................................................. 24

3.6.3 Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka) ......................................................... 25

3.6.4 Příloha ................................................................................................... 26

3.6.5 Přehled o peněžních tocích (Cash flow) ................................................ 27

3.6.6 Přehled o změnách vlastního kapitálu ................................................... 28

3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou .......................................................... 28

3.7.1 Ověření účetní závěrky auditorem ......................................................... 28

3.7.2 Zveřejňování účetní závěrky .................................................................. 29

4 Praktická část ..................................................................................................... 30

4.1 Charakteristika účetní jednotky .................................................................... 30

4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky ............................................................... 31

4.3 Inventarizace ................................................................................................ 31

4.4 Odpisy .......................................................................................................... 38

4.5 Zásoby ......................................................................................................... 41

4.6 Časové rozlišení a dohadné položky ............................................................ 41

4.7 Kurzové rozdíly ............................................................................................ 43

4.8 Daň z příjmů ................................................................................................. 43

4.9 Uzavření účetních knih ................................................................................. 46

4.10 Účetní závěrka .......................................................................................... 47

4.11 Rozvaha .................................................................................................... 47

4.12 Výkaz zisku a ztráty .................................................................................. 49

4.13 Příloha k účetní závěrce............................................................................ 52

4.14 Analýza účetní závěrky ............................................................................. 53

5 Závěr................................................................................................................... 56

Seznam použité literatury .......................................................................................... 58

Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................ 60

Seznam zkratek ......................................................................................................... 61

Přílohy ....................................................................................................................... 62

7

1 Úvod

Účetní závěrka je vrcholnou fází v každé společnosti a uzavírá právě uplynulé účetní

období. Veškeré informace o procesech a činnostech, které nastaly v účetní

jednotce v průběhu celého období, jsou shrnuty do účetních výkazů tak, aby

poskytovaly ucelený přehled o majetkovém složení společnosti, jejím výsledku

hospodaření, jejích závazcích a finanční pozici.

Účetní závěrka je základním zdrojem informací o hospodaření účetní jednotky a pro

spoustu jejích uživatelů, hlavně externích, je i zdrojem jediným. Proto, aby účetní

závěrka vykazovala veškeré potřebné informace, jsou obsah i uspořádání

sestavovaných výkazů v České republice ustanoveny poměrně rozsáhlou

legislativou.

Samotnému vyhotovení účetních výkazů předchází řada procesů a operací, které

zajišťují, že účetní závěrka podá úplný, ale zároveň věrný a poctivý obraz o

majetkové a finanční situaci. Tato část veškerých kontrolních a dokončovacích prací

je nazývána účetní uzávěrka. Při jejím zpracování probíhají procedury, které zajišťují

úplnost, správnost a průkaznost účetních záznamů. Dochází k provedení

inventarizací, doúčtování všech účetních případů a uzavření účetních knih. Je

vyčíslen výsledek hospodaření, který je následně transformován na základ pro

výpočet daně.

Po provedení veškerých uzávěrkových operací následuje samotné sestavení účetní

závěrky. Výstupem jsou účetní výkazy, které souhrnně vyjadřují veškerá účetní data.

Dle zákona je soubor výkazů tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztráty a přílohou

k účetní závěrce. Zatímco rozvaha nám vykazuje přehled o stavu majetku a zdrojích

jeho krytí k určitému okamžiku, výkaz zisku a ztráty informuje o finanční výkonnosti

účetní jednotky za celé období a vykazuje zisk či ztrátu za každou jednotlivou oblast

činností účetní jednotky. Příloha oba tyto výkazy doplňuje a upřesňuje. Účetní

jednotky mohou připojit přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního

kapitálu dle svého uvážení.

8

2 Cíl práce a metodika

Cílem mé bakalářské práce je charakterizovat celý proces zpracování účetní

uzávěrky a závěrky v souladu s platnou právní úpravou a následně tyto poznatky

aplikovat na účetní závěrku konkrétní společnosti.

V teoretické části své práce shrnu jednotlivé procesy a operace účetní uzávěrky,

které je potřeba dodržet, aby byly dodrženy právní předpisy a účetní zásady a došlo

tak k naplnění charakteru účetní závěrky. Definuji podstatu účetní závěrky, její druhy

a cíle, stejně tak jako vlastnosti, které musí účetní závěrka splňovat. Stručně uvedu

související legislativu, která vymezuje požadavky, kladené na sestavení účetní

závěrky a následné související činnosti. V závěrečné části popíšu jednotlivé výkazy,

vysvětlím jejich vypovídací schopnost a požadavky kladené na jejich rozsah a

způsob zveřejnění.

Praktická část bude věnována konkrétní společnosti, kde popíšu jednotlivé kroky,

vedoucí k úspěšnému vyhotovení účetní závěrky. Následně porovnám své teoretické

poznatky s touto konkrétní společností, vyhodnotím vypovídací schopnost účetní

závěrky, a v případě zjištění nedostatků či chyb, navrhnu zlepšení, směřující

k odstranění chyb, či k lepšímu naplnění podstaty účetní závěrky.

Při vypracování bakalářské práce použiji platné zákony, vyhlášky a účetní standardy i

další odborné publikace, související s oblastí závěrkových a uzávěrkových procesů.

V neposlední řadě využiji vlastních praktických zkušeností a informací získaných

studiem.

9

3 Teoretická část

3.1 Účetní závěrka a uzávěrka

„Účetnictví je velmi rozsáhlý ucelený v penězích vyjádřený systém informací“1

Hlavním účelem účetnictví je zachycovat ekonomické informace o stavu a pohybu

majetku za vymezenou účetní jednotku za určité účetní období. Účetním obdobím

může být kalendářní nebo hospodářský rok. Kalendářním rokem se rozumí období

od 1. ledna do 31. prosince, hospodářský rok je 12 po sobě jdoucích kalendářních

měsíců, počínajících 1. dnem kteréhokoliv měsíce, kromě ledna.

Každá účetní jednotka se při své činnosti setkává s větším či menším množstvím

dalších subjektů, kterými mohou být vlastnící či zaměstnanci podniku, stejně jako

externí uživatelé v podobě bank, věřitelů či státu, pro které jsou informace o

hospodaření a majetku účetní jednotky nepostradatelným zdrojem informací. Jelikož

informace, zpracovávané účetní jednou v účetnictví, jsou velice obsáhlé, je potřeba

předložit informace v souhrnné podobě. Vymezeným uživatelům jsou tedy za každé

jednotlivé účetní období předkládány informace o majetkové a finanční situaci účetní

jednotky ve formě účetní závěrky v takovém uspořádání a obsahu, aby uspokojila co

nejvíce svých uživatelů.

„Podstatou účetní závěrky je zjistit k rozvahovému dni stav majetku, závazků a

vlastního kapitálu podniku, oceněném v peněžních jednotkách, vyjádřit na základě

přiřazení nákladů a výnosů věcně a časově do období, za nějž se účetní závěrka

sestavuje, hospodářský výsledek, a zachytit za vymezený časový interval (účetní

období) k datu účetní závěrky (rozvahový den) tok peněžních prostředků, případně

detail pohybu vlastního kapitálu.“2

1 BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha:

Institut Svazu účetních, a.s.. 2 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo:

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

10

V účetnictví jsou rozlišeny tyto pojmy:

Účetní uzávěrka - dochází k završení celoročního účtování uzavřením účetních

knih, zjištění hospodářského výsledku a zpracování souhrnných informací pro

sestavení účetní závěrky. V rámci účetní uzávěrky prochází účetnictví řadou

kontrolních činností, aby byla zaručena správnost a úplnost údajů.

Účetní závěrka – je vyvrcholením účetní uzávěrky, kdy dochází k sestavení

účetních výkazů

Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví tak, aby účetní závěrka, sestavená na

jeho základě, podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace

účetní jednotky. Zákon uvádí, že zobrazení je věrné, jestliže obsah položek účetní

závěrky odpovídá skutečnému stavu, který je zobrazen v souladu s účetními

metodami dle zákona. Zobrazení je poctivé, když jsou při něm použity metody

způsobem, který vede k dosažení věrnosti. Účetní metody je jednotka povinna použít

způsobem, který vychází z předpokladu jejího nepřetržitého trvání.

Účelem účetní závěrky je provést kontrolu průběžného evidování transakcí, k nimž

v účetním období docházelo, zkompletovat jednotlivé operace, související vždy

s konkrétním účetním případem, aby bylo prokázáno, že jsou v účetnictví zachyceny

veškeré účetní případy (že je účetnictví úplné), že zvolené účetní postupy odpovídají

charakteru účetního případu, ale také platným normám (účetnictví je správné), a že

jsou jednotlivé operace doloženy (účetnictví je průkazné). Uvedené principy jsou

podřízeny dominantní účetní zásadě, kterou je zásada věrného a poctivého

zobrazení skutečnosti.

Forma účetní závěrky je vymezena třemi základními prvky, které tvoří nedílný celek.

Skládá se z účetních výkazů rozvahy (bilance) a výkazu zisku a ztráty, doplněných o

přílohu, která vysvětluje a doplňuje infima, obsažené v rozvaze a výkazu zisku a

ztráty. Účetní závěrka může zahrnovat též přehled o peněžních tocích a přehled o

změnách vlastního kapitálu.

11

3.2 Vlastnosti účetní závěrky

Kromě toho, že účetní jednotka musí při sestavování účetní závěrky dbát

všeobecných účetních zásad, jsou zde stanoveny i požadavky na vlastnosti

podávaných informací.

Informace účetní závěrky musí být: 3

spolehlivé – informace je spolehlivá, pokud účetní závěrka, sestavená na jejím

základě, podává věrný a poctivý obraz, a je-li úplná a včasná z pohledu uživatele

údajů účetní závěrky

srovnatelné – informace je srovnatelná, jestliže účetní závěrka, sestavená při

respektování zásady nepřetržité doby trvání, splňuje zásadu stálosti účetních

metod, tzn., že údaje jsou srovnatelné s předchozími účetními obdobími a to

z pohledu období aktuálního.

srozumitelné – informace je srozumitelná, jestliže umožňuje jednotlivě i

v souvislostech spolehlivě a jednoznačně určit obsah účetních případů s použitím

účetních metod

významné – informace se považuje za významnou, jestliže by její neuvedení

nebo chybné uvedení mohlo ovlivnit úsudek nebo rozhodování osoby informaci

využívající

3.3 Právní úprava

Aby byla účetní závěrka sestavena v souladu s platnými zákony a předpisy, je

potřeba se před jejím sestavením seznámit s platnou legislativou. Na základě těchto

předpisů je sestavená i moje bakalářská práce. V České republice je účetnictví

upraveno soustavou těchto právních předpisů:

zákon č. Sb., o účetnictví

financí č. 500/2002 vyhláška Ministerstva 563/1991 Sb., kterou se provádějí

některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších

3 SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-

80-7357-434-5.

12

předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě

podvojného účetnictví

České účetní standardy

zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

pokyny, informace a opatření Ministerstva financí České republiky

vnitřní předpisy účetní jednotky

Dále účetnictví nepřímo souvisí i s těmito předpisy:

zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu

zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech

Zákon o účetnictví je základním pilířem pro účetnictví. Určuje nám následující:

vymezuje účetní jednotky

definuje předmět účetnictví a účetní období

stanoví základní povinnosti při vedení účetnictví a použití účetních metod

definuje účetní knihy, jejich otevírání a uzavírání a určuje směrnou účtovou

osnovu,

vymezuje účetní závěrku, okamžik sestavení, požadavky na obsah a její druhy

určuje pravidla pro oceňování a inventarizace

upravuje způsob vydávání další účetní metodiky

Pro účetní závěrku je velmi významná prováděcí vyhláška, která nám upravuje

zejména:

rozsah a způsob sestavování účetní závěrky

obsahové vymezení položek jednotlivých účetních výkazů

účetní metody a jejich použití

metody konsolidace účetní závěrky

směrnou účtovou osnovu

13

Dle § 36 zákona o účetnictví vydává ministerstvo financí České republiky České

účetní standardy pro dosažení souladu v používání účetních metod účetními

jednotkami a zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek. ČÚS nejsou

právním předpisem, tudíž nejsou právně závazné, ale jsou doporučenou metodickou

pomůckou, vydávanou MFČR. ČÚS byly poprvé publikovány v roce 2004, kdy

nahradily Postupy účtování pro podnikatele. V současné době máme k dispozici 22

platných standardů.

V současné době se předpisy mění tak, aby již neodpovídaly pouze národním

standardům, ale i Mezinárodním účetním standardům (IAS) a směrnicím Evropské

unie.

3.4 Proces účetní závěrky

„ Aby účetnictví plnilo své úkoly a poslání, musí být dodržovány účetní principy,

účetní metody, zásady a postupy při jeho uplatňování a vykázání výstupů pro

uživatele“4

Účetní jednotky upravují postup a rozsah prací účetní uzávěrky vnitřními předpisy, ve

kterých stanoví celý průběh účetní závěrky a odpovědnost za jednotlivé oblasti. Tyto

vnitřní předpisy by měli být tvořeny vždy aktuálně pro dané účetní období.

Uzavření účetního období v sobě přináší okruhy na sebe navazujících činností, které

by se daly rozdělit do těchto fází:

přípravné práce – tyto činnosti mají zabezpečit správnost a úplnost údajů účetních

knih a to provedením inventarizací a doúčtováním všech účetních případů, které se

daného období týkají, prověřením použitých metod.

účetní uzávěrka – v této fází dochází k vyčíslení konečných zůstatků na rozvahových

i výsledkových účtech, zjištění výsledku hospodaření, vyčíslení daně z příjmu splatné

a odložené a její zaúčtování a následné uzavření účetních knih.

sestavení účetní závěrky – vyhotovení účetních výkazů.


Institut Svazu účetních, a.s..

14

následné související povinnosti – v případě povinnosti ověření auditorem, vyhotovení

výroční zprávy, schválení účetní závěrky a její uložení do sbírky listin.

Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky

Zdroj: BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I., str. 4265

3.5 Účetní uzávěrka

Zaúčtování veškerých účetních zápisů za účetní období do účetních knih je

základním zdrojem pro zpracování účetní závěrky. Aby tyto informace mohly být

vzaty za základ pro účetní výkazy, musí být nejprve porovnány se skutečným

stavem, a to po stránce věcné, časové a po stránce správnosti a vhodnosti ocenění.6

3.5.1 Inventarizace

Provedení inventarizace je považováno za stěžejní bod přípravných prací. Zároveň je

zásadní mimo jiné pro zajištění, že účetnictví je průkazné.


Institut Svazu účetních, a.s.. 495 s. ISBN 978-80-86716-45-9 6 BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo:

Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

15

Inventarizací zjišťují účetní jednotky skutečný stav veškerého majetku a závazků a

ověřují, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví a

zda nejsou dány důvody pro účtování snížení hodnoty.

Druhy inventur:

fyzická – používá se u hmotného a některého nehmotného majetku, zásob,

hotovosti a cenin. Probíhá zjišťování skutečného stavu počítáním, měřením,

vážením.

dokladová – používá se u pohledávek a závazků, rezerv a časového rozlišení,

kde nelze zjistit stav inventurou fyzickou.

Údaje mezi zjištěným skutečným stavem a stavem účetním by měly být totožné.

Mohou však také vzniknout tyto inventarizační rozdíly:

manko – v případě, že skutečný stav je nižší než účetní

přebytek – skutečný stav je vyšší než účetní

O těchto inventarizačních rozdílech musí být účtováno do období, za které byla

provedena inventarizace.

Při evidenci zásob způsobem B musí účetní jednotka k rozvahovému dni zaúčtovat

do spotřeby počáteční stav zásob a naopak zaúčtovat na příslušný účet zásob na

skladu konečný stav ověřený inventarizací.

3.5.2 Oceňování k rozvahovému dni

Z důvodu dodržení zásady opatrnosti, která nám říká, že by v účetní závěrce nikdy

neměla být nadhodnocena aktiva a podhodnoceny závazky, aby byla vzata v úvahu

předvídatelná rizika, je potřeba při inventarizaci zohlednit tyto skutečnosti pomocí

rezerv, opravných položek a odpisů.

Opravné položky

V případě, že účetní jednotka při inventarizací zjistí, že hodnota majetku je nižší, než

hodnota uváděná v účetnictví, vykáže tento majetek v účetní závěrce v nižší

hodnotě. Snížení ceny se provede pomocí opravné položky, a to v případě, že

16

snížení není trvalého charakteru nebo není vyjádřeno jiným způsobem. Opravné

položky se tvoří pouze k účtům majetku a není možno je použít pro zvýšení jeho

hodnoty. Trvalé snížení hodnoty majetku se vyjadřuje jeho odpisem.

Rezervy

Pokud by účetní jednotka zjistila podhodnocení závazku, vytvoří rezervu. Rezervy

jsou určeny k pokrytí budoucích závazků či výdajů, u kterých je znám pouze účel,

avšak není jistá částka a období. Rezervy nelze používat k úpravě ocenění aktiv. Při

inventarizaci se posuzuje výše a odůvodněnost vytvořených rezerv. 7 V rozvaze jsou

rezervy vykazovány jako cizí zdroj, ale nikoliv jako závazek, protože skutečný

závazek v době tvorby fakticky neexistuje.

Kurzové rozdíly

V průběhu účetního období přepočítává účetní jednotka majetek a závazky,

vyjádřené v cizí měně, na českou měnu kurzem devizového trhu, vyhlášeným

Českou národní bankou (ČNB) k okamžiku uskutečnění účetního případu dle

příslušných ustanovení zákona o účetnictví.

Účetní jednotka si stanoví vnitřním předpisem, zda bude používat denní kurz nebo

pevný kurz pro určité období, kterým se rozumí kurz vyhlášený ČNB pro první den

tohoto období.

Konečné stavy majetku a závazků, vyjádřené v cizích měnách k rozvahovému dni, je

účetní jednotka povinna přepočítat na českou měnu kurzem vyhlášeným ČNB

k okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

3.5.3 Přechodné účty

Zásada akruálního principu říká, že skutečnosti musí být zachyceny do účetního

období, se kterým věcně a časově souvisí. Pokud tuto zásadu nelze dodržet, musí

být o daných skutečnostech účtováno v období, ve kterém byla účetní jednotkou

zjištěna. Základem je tedy určení okamžiku, kdy se účtuje o nákladu a výnosu a kdy

7 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-

7357-692-2.

17

se výnosům přiřazují s nimi související náklady a naopak. K dodržení této zásady

nám slouží přechodné účty aktiv a pasiv, dohadné účty a rezervy.8

Rezervy spíše zohledňují očekávaná rizika a ztráty. Občas je problém rezervy a

přechodné účty odlišit. V případě pochybnosti lze tedy určit, o jakou položku se jedná

v konkrétním případě, dle následujícího schématu:

Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu

Kritérium Nástroj

účel, čas a částka časové rozlišení

účel a čas dohadné účty

Účel rezervy

Zdroj: KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010, str. 489

Časové rozlišení

Podmínkou pro účtování časového rozlišení je mít k dispozici současně tyto

informace:

účel – věcné vymezení, čeho se časově rozlišovaná částka týká

čas – účetní období, kterého se týká

částka – přesná výše nákladu či výnosu

Časové rozlišení je možné počítat na dny, měsíce nebo roky. Vhodné je ponechat

standardní měsíční období. Pokud jsou splněny podmínky, rozlišujeme právě tyto

čtyři druhy základních titulů:10

náklady příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částky výdajů, které

uskutečnila v běžném účetním období, avšak týkají se nákladů příštího období

8 KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2009, roč.

11, č. 1/2010, s. 2-10 9 KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE, s.r.o., 2011. 176 s.

ISBN 978-80-7365-323-1 10

AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha: KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.

18

výdaje příštích období - slouží účetní jednotce k vykazování částek nákladů, které

souvisejí s běžným účetním obdobím, avšak výdaj na ně nebyl uskutečněn

výnosy příštích období - zde jsou vykazovány částky příjmů, přijatých v běžném

účetním období, které časově patří do příštího nebo příštích období

příjmy příštích období - slouží pro zachycování nepřijatých peněžních prostředků,

které budou inkasovány v příštím období, avšak věcně a časově souvisejí

s výnosy běžného účetního období

Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu

Položka časového

rozlišení

Rozvahová

položka

Výsledková položka v

běžném účetním období

Vliv na výši

peněž. prostředků

v běžném

účetním období Výnosy náklady

ANO NE ANO NE přírůstek úbytek

Náklady příštích období aktivum

X

X

Výnosy příštích období pasivum

X

X

Příjmy příštích období aktivum X

Výdaje příštích období pasivum

X

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka, str.

9711

Časové rozlišení není nutno používat v případech, kdy se jedná o nevýznamné

položky, jejichž ponecháním v nákladech či výnosech není dotčen účel časového

rozlišení a není tím záměrně upravován výsledek hospodaření, a také v případě

opakujících se výdajů a příjmů. Dále časově rozlišovat nelze pokuty, penále, manka

a škody.

11

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.

19

Dohadné položky

Dalším nástrojem, který nám zajišťuje dodržení akruálního principu, jsou dohadné

položky. Oproti časovému rozlišení zde však neznáme jejich přesnou výši. Jelikož

dohadné položky nejsou součástí časového rozlišení, ale vykazují se jako

pohledávky, resp. závazky, je nutné o nich účtovat vždy, je-li pro ně obsahová náplň,

a to i tehdy, jedná-li se o částky nevýznamné či pravidelně se opakující. 12

Dohadné položky aktivní používáme v případech, kdy se jedná o pohledávku, jejíž

přesná výše nám není známa, avšak výnos je spjat s běžným účetním obdobím.

Nejčastěji se jedná o pohledávku za pojišťovnou z důvodu dosud nevyúčtované

náhrady škody, nevyúčtované výnosové úroky či poplatky za propůjčenou licenci.

Dohadné položky pasivní slouží pro zachycení závazků, které souvisejí s běžným

účetním obdobím, ale neznáme jejich přesnou výši. Příkladem mohou být

nevyfakturované dodávky za spotřebu energie, náhrady za nevyčerpanou dovolenou

nebo závazky k úhradě z odpovědnosti za způsobenou škodu.

Při stanovení hodnoty dohadné položky vycházíme z dostupných informací,

uvedených ve smlouvě, obvyklých cen, či z cen předchozí dodávky, popř. z výše

záloh. K zúčtování případného rozdílu mezi skutečnou fakturovanou částkou a výší

dohadné položky dochází v období, ve kterém došlo k přijetí daného daňového

dokladu.

3.5.4 Uzavírání účetních knih

Po zaúčtování všech účetních případů za dané účetní období a provedení kontrol

dochází k uzavírání účetních knih, při kterém dochází k těmto činnostem: 13

zjišťují se obraty stran Má dáti a Dal jednotlivých syntetických účtů

zjišťují se konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů

nákladů a výnosů

12

PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1. 13

Český účetní standard pro podnikatele č. 002 – Otevírání a uzavírání účetních knih

20

zjistí se základ daně z příjmů a daňová povinnost splatná, případně odložená,

účetní jednotky za účetní období, případně se zaúčtuje rezerva na daň z příjmů

zjistí se účetní výsledek hospodaření převodem nákladových účtů na vrub účtu,

který se nazývá Účet zisků a ztrát a převodem výnosů ve prospěch tohoto účtu

uzavře se účetnictví účetní jednotky převodem zůstatků rozvahových účtů a

zůstatku příslušného účtu Účet zisků a ztrát na Konečný účet rozvažný

Při sestavování účetní závěrky nám může být Konečný účet rozvažný podkladem pro

vyhotovení rozvahy, stejně tak Účet zisků a ztrát může být zdrojem pro vytvoření

Výkazu zisku a ztráty.

3.5.5 Výsledek hospodaření

Informaci o výsledku hospodaření získáme jak z Konečného účtu rozvažného jako

rozdíl mezi aktivy a pasivy, tak i z Účtu zisků a ztrát jako rozdíl mezi výnosy a

náklady. Pokud výnosy převyšují náklady, jedná se o účetní zisk, v obráceném

případě by vznikala účetní ztráta.

Účetní výsledek hospodaření můžeme rozdělit následovně:14

provozní – vychází z předmětu činnosti, účelu, pro který byla účetní jednotka

zřízena

finanční – v souvislosti s finančními službami

mimořádný – výjimečné, neplánované, nepředpokládané skutečnosti, opravy

chyb z minulých let či změny metod

3.5.6 Daň z příjmů

Pokud účetní jednotka provedla veškeré uzávěrkové práce a zaúčtovala všechny

účetní případy, které s účetním obdobím souvisí, musí ještě stanovit výši daňové

povinnosti dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v jeho platném znění a tuto

následně zaúčtovat, jakožto poslední zápis před definitivním uzavřením účetních

knih.

14

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN 978-80-903914-6-8.

21

Odložená daň

Odložená daň se zjišťuje a je o ní účtováno u účetních jednotek, které tvoří

konsolidační celek, a u všech účetních jednotek, které sestavují účetní závěrku

v plném rozsahu podle § 18 odst. 3 zákona o účetnictví. Účtování o odložené dani

daňovou povinnost neovlivňuje, má vliv pouze na výši výsledku hospodaření, jenž je

určen k rozdělení.

Odložená daň plyne z rozdílů mezi účetním a daňovým pojetím vybraných účetních

položek, kdy po přechodné období dochází k nesouladu výsledku hospodaření a

daňového základu. Výše daně se spočítá jako součin sazby daně z příjmů, platné

v daném účetním období, a výsledného přechodného rozdílu.

Odložený daňový závazek je zdanitelný přechodný rozdíl, který se stane zdanitelnou

částkou v budoucím období, to znamená, že v budoucnu bude zvýšen základ daně a

tím i daňová povinnost. Vzniká nejčastěji v případech, kdy je účetní zůstatková cena

majetku vyšší, než zůstatková hodnota daňová. O odloženém daňovém závazku

účtuje účetní jednotka vždy.

Odložená daňová pohledávka je odečitatelný přechodný rozdíl, který vyústí v částky,

jež lze odečíst při určování základu daně budoucích období. S ohledem na zásadu

opatrnosti by mělo být o účetní pohledávce účtováno pouze při dostatečné jistotě, že

je její úhrada reálná. Příkladem vzniku odložené daňové pohledávky může být rozdíl,

kdy účetní hodnota pohledávek, snížená o opravné položky, je nižší než hodnota

pohledávek, snížená o opravné položky daňově účinné.

Splatná daň

Účtování o splatné dani je poslední účtovanou operací poté, co účetní jednotka

sestaví daňové přiznání. Při zjišťování základu daně účetní jednotka vychází

z výsledku hospodaření před zdaněním zjištěným v účetnictví, který se rozdělí na

výsledek hospodaření za běžnou činnost a výsledek hospodaření za mimořádnou

činnost.15 Samotný výpočet je však prováděn mimo účetní knihy a to následovně:

15

V daňovém přiznání je vyčíslena daň jako jedna položka, členění na daň z běžné činnosti a daň z mimořádné činnosti je pouze pro účely účetnictví.

22

Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné

Výnosy

- Náklady

= Účetní výsledek hospodaření před zdaněním

+ Daňově neúčinné náklady (§ 25 ZDP)

- Daňově neúčinné výnosy

= Základ pro výpočet daně – mezisoučet

- Odečitatelné položky (§ 34 ZDP)

= Základ daně

Základ daně zaokrouhlený na tisíce dolů

x Sazba daně (§ 21 ZDP)16

= Daň z příjmů

- Slevy na dani

= Daňová povinnost

Zdroj: vlastní zpracování

3.6 Účetní závěrka

Obsah účetní závěrky je stanoven § 18 Zákona o účetnictví, který nám říká, že účetní

závěrka je nedílný celek a tvoří ji:

rozvaha

výkaz zisku a ztráty

příloha, která vysvětluje a doplňuje informace, obsažené v rozvaze a výkazu

zisku a ztráty

přehled o peněžních tocích – nepovinný

přehled o změnách vlastního kapitálu – nepovinný

16

Sazba daně platná pro období 2010-2012 činí 19%.

23

Účetní závěrka musí obsahovat:

jméno a příjmení, obchodní firmu nebo název účetní jednotky; u účetních

jednotek, které jsou právnickou osobou sídlo nebo u účetních jednotek, které

jsou fyzickou osobou bydliště a místo podnikání, liší-li se od bydliště

identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno

právní formu účetní jednotky

předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena

rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje

okamžik sestavení účetní závěrky

K účetní závěrce musí být připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní

jednotky nebo podpisový záznam fyzické osoby. Připojením podpisového záznamu

se považuje účetní závěrka za sestavenou.

3.6.1 Druhy účetní závěrky

Řádná účetní závěrka je účetní závěrka sestavovaná k rozvahovému dni, kdy účetní

jednotka uzavírá účetní knihy. Dle zákona o účetnictví se při využívání kalendářního

roku rozvahovým dnem rozumí 31. prosinec, při využívání hospodářského roku

poslední den jakéhokoliv jiného měsíce než prosince.

Mimořádná účetní závěrka je sestavována ve stejném rozsahu jako řádná účetní

závěrka. Rozvahovým dnem je ten den, kdy se uzavírají účetní knihy, a není

posledním dnem účetního období. Sestavení mimořádné účetní závěrky může být

například ke dni předcházejícímu dni vstupu do likvidace, ke dni předcházejícímu dni,

kdy nastanou účinky rozhodnutí o úpadku nebo ke kterému nastanou účinky

rozhodnutí soudu o přeměně reorganizace na konkurs aj.

Mezitímní účetní závěrka je účetní závěrka, sestavovaná k jinému okamžiku, než ke

konci rozvahového dne, vyžaduje-li to zvláštní právní předpis. Při sestavování

mezitímní účetní závěrky nejsou uzavírány účetní knihy a inventarizace je prováděna

pouze pro účely ocenění.

Konsolidovaná účetní závěrka je sestavována účetní jednotkou, která je v pozici

ovládající či řídící osoby v jiné účetní jednotce. Konsolidovanou účetní závěrkou se

24

rozumí účetní závěrka za skupinu ekonomicky propojených podniků, která slučuje

stav majetku a závazků a dosažené výsledky hospodaření konsolidující účetní

jednotky s jí ovládanou osobou.17

Účetní jednotky mohou sestavit účetní závěrku v plném rozsahu nebo ve

zjednodušeném rozsahu. V plném rozsahu sestavují účetní závěrku vždy akciové

společnosti. Výkazy v plném rozsahu mají povinnost sestavit ty účetní jednotky, které

mají povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem a zveřejňovat informace z ní. Ty

jsou dále povinny vytvářet výroční zprávu, která obsahuje ucelené, vyvážené a

komplexní informace o vývoji výkonnosti účetní jednotky, činnosti a stávajícím

hospodářském postavení.18

3.6.2 Rozvaha (Bilance)

Rozvaha je výkaz, vypovídající o finanční situaci účetní jednotky. Jedná se o

uspořádaný přehled aktiv (majetku) na straně jedné a pasiv (zdrojů krytí) na straně

druhé.

Aktivem rozumíme prostředek vložený do podnikání, který účetní jednotka vlastní.

Uspořádání položek aktiv je dáno jejich likviditou a jsou vykazovány v pořadí od

nejméně likvidních položek po nejlikvidnější. V rozvaze jsou aktiva běžného účetního

období oceněna v brutto hodnotě, která je formou opravných položek a oprávek

upravována na netto hodnotu. Každá položka též obsahuje informaci o netto hodnotě

minulého období.

Pasiva jsou vykazována v členění na vlastní kapitál a závazky. Závazky vyjadřují

povinnost účetní jednotky, která v budoucnosti sníží jeho ekonomický prospěch.

Pasiva jsou vykazována vždy v brutto hodnotách, z důvodu dodržení zásady

opatrnosti jsou korekce v tomto případě nepřípustné.

17

SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s., 2009. 452 s. ISBN 978-80-

7357-434-5. 18

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a rozšířené vyd. Praha: Institut

Svazu účetních, a.s..

25

Uspořádání a označování položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky

k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 5 - § 19

vyhlášky k zákonu o účetnictví.19

Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy

AKTIVA PASIVA

Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál

Dlouhodobý nehmotný majetek Základní kapitál

Dlouhodobý hmotný majetek Fondy

Dlouhodobý finanční majetek Výsledek hospodaření (zisk)

Oběžný majetek Cizí zdroje

Zásoby Rezervy

Dlouhodobé pohledávky Dlouhodobé závazky

Krátkodobé pohledávky Krátkodobé závazky

Krátkodobý finanční majetek Bankovní úvěry

Časové rozlišení Časové rozlišení

AKTIVA CELKEM = PASIVA CELKEM

Zdroj: vlastní tvorba

3.6.3 Výkaz zisku a ztráty (Výsledovka)

Výkaz zisku a ztráty je stupňovitě uspořádaný přehled nákladů a výnosů

s příslušnými mezisoučty na úrovni jednotlivých stupňů.20

Jednotlivé stupně nám stanovují, ve které činnosti hospodaření byl výsledek

hospodaření vytvořen:

provozní výsledek hospodaření

finanční výsledek hospodaření

výsledek hospodaření za běžnou činnost

mimořádný výsledek hospodaření

19

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve

znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného

účetnictví

20 RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd. Olomouc: ANAG, spol.

s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.

26

výsledek hospodaření za běžné účetní období

výsledek hospodaření před zdaněním

Výnos lze definovat jako zvýšení ekonomického prospěchu, které se projeví

zvýšením aktiv, případně snížením závazků. Náklad způsobí snížení ekonomického

prospěchu, jež se projeví ve formě snížení aktiv nebo zvýšení závazků.21

Uspořádání a označování položek výsledovky se stanoví v příloze č. 2 a č. 3

vyhlášky k zákonu o účetnictví. Obsahová náplň položek rozvahy je vymezena v § 20

- § 38 vyhlášky k zákonu o účetnictví.22

Příloha č. 2 prováděcí vyhlášky nám stanoví uspořádání a označování položek

výkazu zisku a ztráty v druhovém členění.

Příloha č. 3 prováděcí vyhlášky specifikuje uspořádání a označování položek výkazu

zisku a ztráty v účelovém členění. V případě, že se účetní jednotka rozhodne sestavit

výkaz zisku a ztráty v účelovém členění, je povinností uvést jako součást přílohy

k účetní závěrce rozpis nákladů a výnosů provozního výsledku hospodaření

v druhovém členění.

3.6.4 Příloha

Příloha k účetním výkazům má jejich uživatelům dokreslit a zpřesnit údaje, vykázané

v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Údaje, uvedené v příloze, by měly být významné,

užitečné, spolehlivé a srozumitelné. Na rozdíl od rozvahy a výkazu zisku a ztráty, kde

se uvádějí pouze skutečnosti jisté či vysoce pravděpodobné a u nichž lze

kvantifikovat jejich hodnotu, se v příloze uvádějí i skutečnosti, které mohou nastat a u

kterých není ještě přesně známá jejich výše.23

Uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze

v účetní závěrce je stanoveno § 39 prováděcí vyhlášky.

21 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2. 22 Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví 23 STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.

27

Příloha musí obsahovat zejména tyto informace:

obecné informace o účetní jednotce a formální náležitosti

informace o účetních zásadách, metodách oceňování a způsobech odepisování

doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisku a ztráty

informace o propojených osobách, podrozvahové evidenci, půjčkách a úvěrech

3.6.5 Přehled o peněžních tocích (Cash flow)

Přehled o peněžních tocích podává informace o tocích peněžních prostředků

v účetní jednotce. Zachycuje počáteční stav, změny v průběhu účetního období a

konečný stav skutečných peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, které má

účetní jednotka k dispozici, čímž ukazuje, zda je společnost schopná uvolnit

prostředky a splácet závazky.

Peněžní toky jsou vykazovány jednotlivě za tyto činnosti:

Provozní činnost – peněžní toky související se základní výdělečnou činností

Investiční činnost – pořízení a prodej dlouhodobého majetku a ostatních investic

Finanční činnost – činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení

vlastního kapitálu a dlouhodobých, popřípadě i krátkodobých závazků

Účetní jednotka vykazuje peněžní toky z provozní činnosti dvěma způsoby:24

Přímá metoda – vykazují se vhodně zvolené a uspořádané skupiny peněžních

příjmů a výdajů, například v návaznosti na výkaz zisku a ztráty

Nepřímá metoda – výsledek hospodaření je upraven o nepeněžní transakce,

neuhrazené náklady a výnosy minulých nebo budoucích účetních období,

položky příjmů a výdajů, spojených s finanční a investiční činností.

Nepeněžní transakce jsou takové, které nemají vliv na přírůstek či úbytek peněžních

prostředků a peněžních ekvivalentů. Nepeněžní transakce v investiční a finanční

činnosti se vylučují z přehledu o peněžních tocích.

24

PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1. VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1., str. 88

28

Přehled o peněžních tocích je upraven českým účetním standardem č. 23.

3.6.6 Přehled o změnách vlastního kapitálu

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o zvýšení a snížení

jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny. Současně

účetní jednotka vyčíslí vyplacené dividendy a zdroje, ze kterých bylo čerpáno.

3.7 Povinnosti spojené s účetní závěrkou

Po sestavení účetní závěrky je potřeba ještě splnit další související povinnosti. Mezi

takové patří například ověření účetní závěrky auditorem, zhotovení výroční zprávy a

povinnost účetní závěrku zveřejnit.

3.7.1 Ověření účetní závěrky auditorem

Povinnost ověřovat účetní závěrky je účetním jednotkám stanovena v § 20 zákona o

účetnictví v platném znění. U akciových společností tato povinnost nastává, pokud

splní k rozvahovému dni alespoň jedno z uvedených tří kritérií za běžné a

předcházející období. Ostatní společnosti mají povinnost auditu při splnění dvou

těchto kritérií:

Aktiva celkem více než 40 000 000 Kč

Roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč

Průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období více než 50

Účetní jednotky, které mají povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavují

výroční zprávu.

„Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji

výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky“25

Obsah výroční zprávy je vymezen v § 21 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví

v platném znění. Pokud podléhá účetní závěrka ověření auditorem, vztahuje se tato

25

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011. 304 s. ISBN 978-80-7357-692-2., str. 134

29

povinnost i na ověření výroční zprávy. Účetní jednotka, která ověřuje účetní závěrku

dobrovolně, není jí uložena povinnost zákonem, nemusí vyhotovovat výroční zprávu.

3.7.2 Zveřejňování účetní závěrky

Zveřejňování účetní závěrky vyplývá z ustanovení § 21a zákona o účetnictví a z § 38i

obchodního zákoníku. Účetní závěrku zveřejňují účetní jednotky, které se zapisují do

obchodního rejstříku, jejím uložením do sbírky listin. Za splnění povinnosti zveřejnit

účetní závěrku se považuje předání těchto dokumentů příslušnému rejstříkovému

soudu předepsaným způsobem.

Auditované účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku, sestavenou v plném rozsahu,

společně s výroční zprávou a zprávou auditora. Musí tak učinit do 30 dnů od ověření

auditorem a schválení valnou hromadou. Uložení účetní závěrky do sbírky listin, bez

ohledu na povinnost auditu, musí být provedeno nejpozději do konce bezprostředně

následujícího účetního období. Tímto krokem je účetnictví účetní jednotky za účetní

období považováno za úplné.

30

4 Praktická část

4.1 Charakteristika účetní jednotky

Společnost TIBBIS, s.r.o. byla založena 28.5.2001 třemi společníky, aby navázala na

tradiční dlouholeté dodávky rotačních lamelových kompresorů výrobce CompAir do

České republiky. Historie však sahá do roku 1993, od kterého jeden z pozdějších

zakládajících společníků poskytoval servisní zásahy na tomto typu kompresorů a

dovážel z Velké Británie nové modely a náhradní díly. Z důvodu nárůstu zakázek

v tomto oboru a důležitosti postavení na trhu vznikla v roce 2001 společnost

s ručením omezením, která se zároveň stala výhradním zástupcem společnosti

CompAir v České a Slovenské republice.

V současné době jsou základním kamenem společnosti dodávky speciálně

upravených kompresorů do trolejbusů, které jsou vyráběny v České republice a

Polsku. Neméně důležité je však pokrytí dodávek stlačeného vzduchu rotačními

lamelovými kompresory ve výrobních podnicích v České a Slovenské republice,

zabezpečení servisu těchto strojů a provádění školení zaměstnanců pro obsluhu a

údržbu. Doplňkovou činností v oblasti prodeje kompresorů je i prodej pneumatického

nářadí. V roce 2009 společnost TIBBIS, s.r.o. rozšířila své aktivity o maloobchodní

prodej instalatérského zboží v prodejně v Praze 10. Další předměty činnosti

podnikání jsou například reklamní činnosti, silniční motorová nákladní doprava či

pronájem strojů a movitých věcí.

Společnost TIBBIS, s.r.o. pro svoji činnost využívá ekonomický a účetní software

MRP K/S, který umožňuje vedení veškerých potřebných agend, nutných pro chod

společnosti, v uceleném a provázaném souboru. Výhodou tohoto programu je

uchovávání dat na serveru, což umožňuje získávání stále aktuálních dat při každém

připojení. Hlavní moduly, které společnost využívá pro vedení účetnictví, jsou dány

tímto výčtem:

Účetnictví

Faktury vydané a přijaté

Sklady

31

Majetek

Pokladny, bankovní výpisy

Evidence pro DPH

Software poskytuje množství analýz a grafů, které umožňují porovnávání výsledků

hospodaření či peněžních toků za jednotlivá období, dávají možnost analyzovat vývoj

hospodaření ve společnosti a tím napomáhají při rozhodování o budoucím vývoji. Pro

daňové účely nabízí možnost vyplnění všech potřebných druhů daňových přiznání

v platném znění.

4.2 Průběh účetní uzávěrky a závěrky

Účetním obdobím společnosti TIBBIS, s.r.o. je kalendářní rok. Rozvahovým dnem je

tedy 31. prosinec příslušného roku. Daňové přiznání je předkládáno daňovým

poradcem, veškeré uzávěrkové a závěrkové operace tedy musí být provedeny tak,

aby daňové přiznání bylo podáno do 30. června roku, následujícího po účetním

období, za které je daňové přizná ní podáváno.

Podle vnitřní směrnice společnosti TIBBIS, s.r.o. lze shrnout proces účetní závěrky

do následujících kroků:

Kontrola počátečních stavů účtů

Fyzická inventura

Dokladová inventura

Zaúčtování zjištěných inventarizačních rozdílů, kurzových rozdílů pro účty,

vedené v cizí měně, kontrola správnosti zaúčtování časového rozlišení a

vyčíslení a zaúčtování dohadných položek, výpočet odpisů a jejich zaúčtování

Výpočet daňové povinnosti a zaúčtování daně

Uzavření účetních knih

Sestavení účetních výkazů

4.3 Inventarizace

Cílem inventarizace je zjištění skutečného stavu majetku a závazků, následné

porovnání se stavem vedeným v účetnictví a případné opravení skutečných stavů

32

majetku a závazků v účetnictví z důvodu dodržení průkaznosti účetnictví. Ve

společnosti TIBBIS, s.r.o. je prováděna inventarizace k 31. 12. inventarizační komisí,

která je stanovena jednatelem společnosti, dle postupů stanovených vnitřní účetní

směrnicí účetní jednotky.

Postup inventarizace lze shrnout do těchto kroků:

Zjištění skutečného stavu dlouhodobého majetku a zásob přepočítáním, resp.

dokladovou inventurou u majetku a závazků nehmotné povahy.

Zaznamenání skutečných stavů do inventurního soupisu.

Porovnání skutečného stavu se stavem evidovaným v účetních knihách.

Vyčíslení inventarizačních rozdílů a jejich zaúčtování do účetního období, za

které byla inventarizace provedena.

Posouzení, zda nenastaly důvody pro účtování o snížení hodnoty majetku

Ve společnosti je prováděna fyzická inventura přepočítáním skutečných stavů u

majetku hmotné povahy, kterým jsou zásoby zboží, dlouhodobý hmotný majetek,

drobný dlouhodobý hmotný majetek a peněžní prostředky. Inventura je prováděna v

posledním týdnu měsíce prosince a po jejím provedení nedochází v účetním období

dále k žádným dalším pohybům tohoto majetku.

Dokladová inventura je prováděna u majetku a závazků nehmotné povahy, u kterých

není možné provést inventuru fyzickou. Takovéto zjištění skutečného stavu se

prokazuje písemnostmi, kterými mohou být například účetní doklady, bankovní

výpisy, smlouvy nebo i tzv. konfirmační dopisy, ve kterých se odsouhlasí stav

pohledávek, respektive závazků, vedených u obchodních partnerů. Dokladová

inventura probíhá ve společnosti na počátku následujícího účetního období a je

zabezpečena účetní této společnosti.

Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek

022001 – Samostatné movité věci

Na tomto účtu je evidován majetek v pořizovací ceně vyšší než 40 000,- Kč.

K rozvahovému dni je prováděna kontrola, zda veškeré položky majetku má účetní

jednotka v užívání a jsou plně funkční.

33

Účet 022002 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek

V souladu s vnitropodnikovou směrnicí je na tomto účtu sledován drobný dlouhodobý

hmotný majetek. Směrnice stanoví, že účetní jednotka odepisuje majetek

v pořizovací ceně vyšší než 10 000,- Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok formou

měsíčních odpisů. I u tohoto majetku je provedena fyzická inventarizace.

042001 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku

Tento účet slouží pro účtování při pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Je zde

zachycena cena pořízení a všechny náklady s pořízením majetku související. Po

uvedení do provozu je majetek zaúčtován v pořizovací ceně na vrub majetkového

účtu 022. K rozvahovému dni bylo ověřeno, že veškerý majetek je již v užívání a stav

tohoto účtu byl nulový.

042001 – Technická zhodnocení

Účet slouží k zachycování technických zhodnocení v průběhu účetního období.

K rozvahovému dni jsou technická zhodnocení sumarizována dle jednotlivých

položek zhodnocovaného majetku. Pokud celková hodnota technického zhodnocení

jednoho majetku nepřekročí hodnotu 40 000,-, je technické zhodnocení přeúčtováno

přímo do provozních nákladů pomocí účtu 548. Při překročení stanovené hranice je

technické zhodnocení převedeno na majetkový účet 022001 a odepisováno

v souladu se zákonem o daních z příjmů.

Účtová třída 1- Zásoby

132 – Zboží na skladě a v prodejnách

U zásob zboží je prováděna taktéž fyzická inventura přepočítáním, popřípadě

měřením. Do inventurního seznamu jsou zaznamenávány skutečně zjištěné stavy

zboží.

34

Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek

211001 – Pokladna v Kč

Na účtu 211001 jsou zachycovány veškeré toky peněžní hotovosti v české měně. Při

inventuře pokladny jsou jednotlivé bankovky a mince spočítány a zaznamenány do

výčetky platidel. K přepočítání stavu pokladny dochází mimo rozvahový den i na

konci každého měsíce.

211XXX – Pokladna v cizí měně

Na účtech valutových pokladen je účtováno o pohybech hotovosti v cizích měnách.

Valutová hotovost je využívána pro úhrady výdajů nutných na pracovních cestách

zaměstnanců společnosti. V současné době jsou pokladny vedeny v měnách euro,

maďarský forint a polský zlotý. Průběh fyzické inventarizace je stejný jako u pokladny

v korunách.

221001 – Bankovní účet v Kč

221002 – Termínovaný bankovní účet v Kč

221003 – Bankovní účet v EUR

U bankovních účtů je prováděna inventarizace dokladová, která spočívá

v odsouhlasení konečného zůstatku podle bankovního výpisu k rozvahovému dni a

stavu uvedeného v účetnictví. Pokud jsou nalezeny nesrovnalosti v těchto zůstatcích,

je potřeba důkladně zkontrolovat všechny pohyby evidované na tomto účtu.

261XXX – Peníze na cestě

Peníze na cestě slouží pro zachycení časového nesouladu mezi výběry a vklady

peněžních prostředků mezi pokladnou a bankou. Měl by mít nulový zůstatek,

případně zde může být zachycen výběr, provedený ke konci účetního období,

zaúčtovaný dle bankovního výpisu v období následujícím. I na tomto účtu je

prováděna dokladová inventura dle bankovních výpisů.

35

Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy

311XXX – Pohledávky z obchodního styku

321XXX – Závazky z obchodního styku

Společnost vykazuje pohledávky i závazky z obchodního styku s tuzemskými i

zahraničními obchodními partnery, a to v české i cizí měně. K rozvahovému dni musí

konečné zůstatky v hlavní knize souhlasit se stavem skutečně nezaplacených

vydaných, respektive přijatých, faktur. Z důvodu lepšího prokázání skutečného stavu

je možné provést odsouhlasení pohledávek a závazků s obchodními partnery. Toto

však společnost TIBBIS, s.r.o. neprováděla, protože její pohledávky a závazky byly

k rozvahovému dni převážně do 10 dnů po splatnosti nebo jejich splatnost ještě

nenastala a v průběhu účetní uzávěrky byly uhrazeny.

314XXX – Poskytnuté zálohy

324XXX – Přijaté zálohy

K rozvahovému dni nebyly evidovány žádné přijaté zálohy, konečný zůstatek na účtu

324 byl tedy nulový. Konečný zůstatek na účtu 314 - Poskytnuté zálohy krátkodobé,

vykazovaný v hlavní knize, odpovídal svou výší počtu měsíčních zaplacených záloh

na energie, které jsou každoročně vyúčtovány v měsíci září. Na analytickém účtu

314005 jsou zaznamenány poskytnuté zálohy dlouhodobé a jeho zůstatek odpovídal

složeným kaucím na nájemné za pronajímané prostory.

331001 – Zaměstnanci

366001 – Závazky ke společníkům ze závislé činnosti

336XXX- Zúčtování s institucemi sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění

342001 – Daň z příjmů ze závislé činnosti

Konečné zůstatky vykazované na kreditních stranách těchto účtů byly prověřeny dle

zúčtovací a výplatní listiny za měsíc prosinec a žádné rozdíly nebyly zjištěny.

Všechny tyto závazky byly skutečně uhrazeny do výplatního termínu 14.1.2011.

36

325001 – Ostatní závazky

Účet je využíván pro účtování splátek finančního leasingu. Jeho konečný stav byl

vykázán záporný a odpovídal splátkám finančního leasingu na leden roku 2011,

zaplaceným na konci měsíce prosince 2010.

341001 – Daň z příjmů

Před sestavením daňového přiznání k dani z příjmů odpovídal konečný stav tohoto

účtu zálohám zaplaceným na daň z příjmů v průběhu účetního období.

343XXX – Daň z přidané hodnoty

Tento účet vykazoval pasivní zůstatek, který odpovídal daňové povinnosti k DPH za

měsíc prosinec. Pokud by byl vykázán zůstatek aktivní, je nutné odsouhlasit tento

zůstatek s přiznáním k DPH i za měsíc listopad, kde by mohl být vyčíslen nadměrný

odpočet hrazený až v měsíci lednu následujícího období.

345001 – Silniční daň

Dokladová inventura byla provedena odsouhlasením dle daňového přiznání k dani

silniční. Konečný stav byl na tomto účtu aktivní a odpovídal přeplatku na této dani.

355XXX – Ostatní pohledávky za společníky

365XXX – Ostatní závazky ke společníkům

Na těchto účtech jsou zaznamenávány pohledávky a závazky vůči společníkům

z titulu poskytnutých půjček. Účty jsou analyticky členěny dle jednotlivých společníků

a dále na úroky vyplývající z těchto půjček. Stavy účtů byly ověřeny dle smluv o

půjčce a z nesplacené jistiny vypočítány úroky k rozvahovému dni.

379XXX – Jiné závazky

Účet je využíván převážně pro předpisy plateb pojistného. I na tomto účtu byla

provedena dokladová inventura dle interních dokladů společnosti a stav vykazovaný

v hlavní knize korespondoval s neuhrazeným závazky z titulu pojistného.

37

395 – Vnitřní zúčtování

Prostřednictvím tohoto účtu je prováděno zúčtování zápočtů pohledávek a závazků

s odběrateli a dodavateli společnosti. Stav tohoto účtu by měl být a byl na konci

účetního období nulový.

Účtová třída 4 - Kapitálové účty a dlouhodobé závazky

411 – Základní kapitál

Stav tohoto účtu je roven základnímu kapitálu ve výši 210 000,- Kč, zapsanému

v Obchodním rejstříku.

421 – Rezervní fond

Rezervní fond byl naplněn ze zisku do výše 10% základního kapitálu a jeho výše

tedy činí 21 000,- Kč.

479 – Jiné dlouhodobé závazky

Konečný zůstatek tohoto účtu odpovídá výši nesplaceného úvěru na financování

dlouhodobého majetku.

Inventurní rozdíly

Pokud jsou při inventuře zjištěny rozdíly mezi stavem vedeným ve skladové evidenci

a skutečným stavem, je nutné před uzavřením tyto inventurní rozdíly promítnout do

účetnictví dle příčiny jejich vzniku. Zjištěné inventarizační rozdíly mohou mít podobu

manka u majetku a zásob, resp. schodku u pokladny, když skutečný stav je nižší než

účetní, nebo přebytku za situace, kdy zjištěný stav je vyšší než účetní.

38

Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů

Účetní případ Má dáti Dal

Dlouhodobý hmotný majetek - manko

zůstatková cena 549 082

vyřazení v pořizovací ceně 082 022

Dlouhodobý hmotný majetek - přebytek 022 082

Zásoby zboží - manko 548 132

Zásoby zboží - přebytek 132 648

Pokladní hotovost - schodek 569 211

předepsání odpovědné osobě k úhradě 335 668

úhrada škody 211 335

Pokladní hotovost - přebytek 211 648


4.4 Odpisy

Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje pouze nakoupený dlouhodobý hmotný majetek,

konkrétně na účtu 022001- Samostatné movité věci a soubory movitých věcí. Účetní

odpisy jsou kalkulovány ve výši daňových a jejich souhrn je evidován na účtu 082001

– Oprávky k samostatným movitým věcem. Zvolený způsob odepisování, doba

odepisování dle příslušného zařazení do odpisové skupiny, roční odpisová sazba a

výše odpisu za jednotlivá zdaňovací období jsou uvedeny v kartě majetku.

Společnost stanovuje výši účetních odpisů na úrovni odpisů daňových. Pro ilustraci

uvádím v následující tabulce, jak by mohly být stanoveny účetní odpisy například u

osobního vozu Toyota, pořízeného 30. 8. 2010 v pořizovací ceně 1 127 113,- Kč a

srovnání se skutečně uplatněnými odpisy.

39

Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů

Rok

Daňové odpisy Účetní odpisy

Rozdíl Roční

odpisy ZC

Měsíční

odpis

Počet

měsíců

Roční

odpis ZC

2010 225 423 901 691 11 741 4 46 963 1 080 150 -178 460

2011 360 676 541 014 11 741 12 140 889 939 261 -219 787

2012 270 507 270 507 11 741 12 140 889 798 372 -129 618

2013 180 338 90 169 11 741 12 140 889 657 483 -39 449

2014 90 169 0 11 741 12 140 889 516 594 50 720

2015 0 0 11 741 12 140 889 375 704 140 889

2016 0 0 11 741 12 140 889 234 815 140 889

2017 0 0 11 741 12 140 889 93 926 140 889

2018 0 0 11 741 8 93 926 0 93 926


Účetní odpisy jsem stanovila dle předpokladu, že účetní jednotka bude vozidlo

využívat po dobu 8 let, resp. 96 měsíců. Z vyplývajícího rozdílu je patrné, jak

uplatňování daňových odpisů zrychlených může ovlivnit výsledek hospodaření v

jednotlivých letech.

Společnosti TIBBIS, s.r.o. eviduje ve svém dlouhodobém hmotném majetku položky

zahrnuté do 1., 2. a 3. odpisové skupiny. Odepisování provádí účetní jednotka u

všeho evidovaného majetku ve formě zrychlených odpisů z pořizovací ceny.

40

Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin

DHM 2010 Pořizovací cena Odpis 2010 Oprávky

1. odpisová skupina 271 329,92 46 331,64 178 667

2. odpisová skupina 5 371 886,20 1 229 457,40 1 861 950

3. odpisová skupina 159 866,51 15 986,65 15 987

4. odpisová skupina 0,00 0,00 0

5. odpisová skupina 0,00 0,00 0

Celkem 31.12.2010 5 803 082,63 1 291 775,70 2 056 603


Účetní jednotka měla k rozvahovému dni ve své evidenci 2 osobní automobily

zařazené do 2. odpisové skupiny, nakoupené do 30. června 2010. U tohoto majetku

byly uplatněny mimořádné odpisy v souladu s § 30a Zákona o daních z příjmu.

Výpočet ročního mimořádného odpisu z pořizovací ceny 708 921 Kč byl proveden

následujícím způsobem.

Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu

Rok Výpočet Odpis

2010 (60% z PC/12) x 6 měsíců 212 676

2011 (60% z PC/12) x 6 měsíců + (40% z PC/12) x 6 měsíců 354 460

2012 (40% z PC/12) x 6 měsíců 141 784


U drobného dlouhodobého hmotného majetku má společnost TIBBIS, s.r.o.

stanovenou hranici vnitřní směrnicí, od které je drobný dlouhodobý hmotný majetek

odepisován. Drobný majetek do hodnoty 10 000,- Kč je účtován přímo do spotřeby

na účet 501008. Majetek v pořizovací ceně od 10 000,- Kč do hranice ve výši

40 000,- Kč, dané zákonem o daních z příjmů, je účtován na majetkový účet 022002

a odepisován po dobu 12-24 měsíců.

41

Zaúčtování ročního odpisu do účetnictví probíhá na základě interního dokladu:

Roční odpis DHM 1 291 776,- 551001/082001

4.5 Zásoby

Společnosti TIBBIS, s.r.o. disponuje pouze zásobami zboží, o kterých účtuje

způsobem B, to znamená přímo do spotřeby. Pro operace související se zásobami

zboží je využíváno skladového hospodářství, které zajišťuje sledování přírůstků a

úbytků jednotlivých druhů zboží na skladových kartách a zároveň je schopno

poskytnout kdykoliv aktuální stav zásob. Jelikož je veškeré zboží nakupované, jsou

jeho přírůstky ve skladové evidenci oceňovány na úrovni pořizovací ceny, u výdejů,

resp. úbytků zboží je cena zjištěna váženým aritmetickým průměrem. V účetnictví

jsou v průběhu účetního období veškeré výdaje související s pořízením zboží

účtovány přímo do nákladů na vrub nákladového účtu 504 – Prodané zboží. Proto je

nutné k rozvahovému dni provést zaúčtování zásob tak, aby konečný stav

v účetnictví odpovídal skutečnému stavu, vykazovanému ve skladové evidenci,

ověřenému inventarizací zásob a celková suma nákladů odpovídala hodnotě zboží,

které bylo v průběhu účetního období skutečně spotřebováno, resp. prodáno.

Převod konečné zásoby zboží byl proveden podle stavu skladové evidence a poté

byla vyúčtována manka a přebytky zásob zboží. Zaúčtování bylo provedeno

k rozvahovému dni takto:

Převod počáteční zásoby do spotřeby 500 347,- 504/132

Převod konečné zásoby na sklad 429 970,- 132/504

4.6 Časové rozlišení a dohadné položky

Aby bylo účetnictví úplné, je potřeba dodržovat akruální princip vedení účetnictví,

tedy zahrnout všechny náklady a výnosy do období, se kterým věcně a časově

souvisí. Společnost TIBBIS, s.r.o. pro zajištění tohoto souladu využívá dva

přechodné účty. V případě, že je znám účel, období a částka je účtováno na účet

381 – Náklady příštích období v potřebném analytickém členění, a pokud není

známa částka, je používán dohadný účet 389 – Dohadné účty pasivní.

42

Náklady příštích období

Na tomto účtu jsou na debetní stranu účtu zachycovány takové výdaje běžného

období, které budou náklady až budoucích účetních období. Opakující se částky,

například z titulu vyúčtování telefonních služeb na přelomu účetních období, nejsou

časově rozlišovány a jsou účtovány přímo do nákladů.

Položky, které jsou časově rozlišovány, jsou především:

Nájemné placené dopředu dle smlouvy na období 6 měsíců

Platby za poskytování webhostingu a provozování internetových domén na 12

měsíců až 5 let dopředu

Pojištění vozidel

1. navýšené splátky u finančního leasingu.

Z titulu časového rozlišení u finančního leasingu je účet analyticky členěn pro každý

najatý majetek. Časové rozlišení je počítáno s přesností na měsíce následujícím

způsobem:

Přijatá faktura na provoz webhostingové prezentace od 1.4.2010 do 31.3.2015

v hodnotě 5 000,- Kč bez DPH

5 000/60 = 83,33 Kč měsíčně

Provoz webhostingové prezentace 2010 750,- 518.AÚ/321

Provoz webhostinové prezentace - NPO 4 250,- 381.AÚ/321

Ve prospěch účtu je každý rok na základě interního dokladu do nákladu převedena ta

část nákladů, které s běžným účetním obdobím věcně a časově souvisí. Na konci

účetního období je nutno zkontrolovat, že jsou v nákladech skutečně jen ty částky,

které s daným obdobím souvisejí, a konečný zůstatek na účtu 381 odpovídá

výdajům, které budou náklady v příštích obdobích.

Dohadné položky

Účet 389 – Dohadné položky společnost využívá pro zaúčtování odhadu nákladů,

které věcně a časově souvisejí s běžným obdobím, ale nebyly do konce účetního

období vyfakturovány. Převážně se jedná o spotřebu energií, která je stanovena dle

43

zaplacených záloh za dané období a dále jde o položku vyčíslující zpracování

daňového přiznání, která je odhadována dle předchozích let. Pro rok 2010 byly

dohadné položky tvořeny ve výši Kč. 54 151,-.

4.7 Kurzové rozdíly

Společnost TIBBIS, s.r.o. eviduje majetek a závazky v cizí měně, pro které si zvolila

v průběhu účetního období přepočítávání na českou měnu pevným měsíčním

kurzem, vyhlášeným k prvnímu pracovnímu dni příslušného měsíce.

Při sestavování účetní závěrky jsou konečné stavy aktivních i pasivních účtů

vedených v cizí měně přepočítány k rozvahovému dni aktuálním kurzem ,

vyhlášeným Českou národní bankou, v případě společnosti TIBBIS, s.r.o. tedy

k 31.12..

Kurzový rozdíl, který vznikne přepočítáním aktuálním kurzem k rozvahovému dni

mezi touto nově vypočtenou hodnotou v Kč a stavem vykazovaným v účetnictví, je

zaúčtován dle jeho povahy na vrub účtu finančních nákladů 563 – Kurzové ztráty

nebo ve prospěch finančních výnosů zachycením na účtu 663 – Kurzové zisky.

Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010

Účet Měna Stav v CM HK kurz Stav v Kč

Kurzový rozdíl Účtování

211003 EUR 796,34 20 307,41 25,06 19 956,28 -351,13 563/211

211008 PLN 524,58 3 293,61 6,308 3 309,05 15,44 211/663

221006 EUR 11 071,33 285 779,27 25,06 277 447,53 -8 331,74 563/221

311004 EUR 4 587,25 114 542,41 25,06 114 956,49 414,07 311/663

321002 EUR 30 449,66 835 259,27 25,06 763 068,48 -72 190,79 321/663


4.8 Daň z příjmů

Společnost TIBBIS, s.r.o. využívá pro sestavení daňového přiznání k dani z příjmů

služeb daňové poradkyně. Po zaúčtování všech účetních operací prochází celé

účetnictví kontrolou správnosti externí daňovou poradkyní. Po tomto procesu je

44

teprve stanovena výše daňové povinnosti, která je následně zaúčtována jako

poslední účetní zápis za účetní období.

Před samotným výpočtem musela účetní jednotka ověřit u určitých účetních nákladů,

že splňují podmínky dané zákonem o dani z příjmů, aby byly daňově uznatelné.

Jedná se o tyto podmínky:

Pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem bylo

zaplaceno v zákonné lhůtě

Hodnota nezaplacených závazků, od jejichž splatnosti uplynulo více než 36

měsíců

Zaplacení poplatků, smluvních pokut, poplatků a úroků z prodlení

V tabulce č. 11 je uvedeno, jakým způsobem byl upraven výsledek hospodaření na

základ daně v roce 2010 a výsledná daňová povinnost.

Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti

26 955 565,13 Výnosy

19 863 028,44 Náklady

před zaúčtováním DzP 2010

7 092 537 účetní výsledek hospodaření

sk. 59 (DDAP nebylo v r. 2009 podáváno)

ř. 10 7 092 537 výsledek hospodaření upravený o tř. 59x

ř. 40 147 305 daňově neúčinné náklady: účet: částka Kč

nákupy bez dokladu, nesouv.

s podn. 501/009 73 761,19

PHM: 3 vybraná vozidla na

paušál 501/017 3 008,91

501/018 749,98

501/028 3 182,25

náklady na reprez.

513/001 65 310,86

parkovné: 3 vybraná vozidla na paušál -

bez náplně

nedaňové služby

518/009 0,00

pojistné (ve lhůtě)

524/xxx 0,00

45

nezaplacené poplatky 538/xxx 0,00

dary (odpočet - viz dále ř. 260) 543/1 0,00

nezaplacené sml. pokuty a

penále 544/001 0,00

pokuty a penále

545/001 1 000,00

odpisy pohledávek

546/001 292,00

ostatní provozní náklady 548/002 0,00

úroky z půjček od FO -

nezaplacené 562/001 0,00

úrok z odložené částky daně §

60/6 562/003 0,00

manka a škody - neuznatelné 582/001 0,00

mimoř. náklady (inv. rozdíly) 588/900 0,00

ř. 70 147 305 147 305,19

ř. 111 5 586 úroky z půjček od FO – zaplacené (r. 2009 vyloučeno)

ř. 112 180 000

3x výdajový paušál na dopravu silničním motorovým

vozidlem

ř. 170 185 586 položky snižující základ daně

ř. 220 7 054 256 základ daně

ř. 230 0

odečet daňových ztrát minulých let (vyčerpány v r.

2002)

ř. 250 7 054 256 mezisoučet

ř. 260 0 odečet daňově relevantních darů

(minimální hodnota 2.000,-, ne více než 5% uprav.

základu daně)

7 054 256

ř. 270 7 054 000 zaokrouhlený základ daně

ř. 290 1 340 260 daň 19 %

224 500 zaplacené zálohy

ř. 350 0 sražená daň z termínovaného vkladu

1 115 760 nedoplatek


46

Společnost v roce 2010 neměla mimořádný výsledek hospodaření, posledním

zápisem je tedy zaúčtování daně z příjmů ve výši 1 340 260 Kč na vrub nákladového

účtu 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná a ve prospěch výnosů na účet

341 – Daň z příjmů. Po tomto účetním zápisu konečný zůstatek na účtu 341 – Daň

z příjmů odpovídá hodnotě jejího nedoplatku po odečtení záloh ve výši 1 115 760 Kč.

4.9 Uzavření účetních knih

Při tomto procesu dochází k zjištění obratů na stranách Má dáti a Dal a posléze

výpočtu konečných stavů jednotlivých rozvahových a výsledkových účtů. Konečné

stavy nákladových účtů jsou účetními zápisy přeúčtovány na vrub účtu 710 – Účet

zisků a ztrát. Konečné stavy jsou přeúčtovány ve prospěch tohoto účtu. U

rozvahových účtů jsou přeúčtovány konečné stavy aktivních účtů na vrub a konečné

účty účtů pasivních ve prospěch účtu 702 – Konečný účet rozvažný. Výsledný

zůstatek na Účtu zisků a ztrát je výsledkem hospodaření a je taktéž přeúčtovaný na

účet 702 – Konečný účet rozvažný a to podle toho, zda se jedná o ztrátu nebo zisk.

Ve společnosti TIBBIS, s.r.o. však tyto zápisy nejsou ručně prováděny, ale po

spuštění ročního převodu jsou tyto účetní operace provedeny účetním programem

naprosto automaticky a dojde k uzavření hlavní knihy i účetního deníku. Operace je

nevratná, položky zaúčtované před provedením převodu získají příznak archivní a

nelze do uzavřeného účetního roku více jakýmkoliv způsobem zasahovat. Proto je

velmi důležité, aby k veškerý uzávěrkovým operacím bylo přistupováno s maximální

zodpovědností.

Tabulka č. 11 Uzavírání účtů

Uzavření účtů MD D

Účtové třída 5 - Náklady 5XX 710

Účtové třída 6 - Výnosy 710 6XX

Rozvahové účty -aktivní 702 1,2,3XX

Rozvahové účty - pasivní 3,4XX 702

Účet zisků a ztrát - zisk 710 702

Účtu zisků a ztrát - ztráta 702 710


47

4.10 Účetní závěrka

Sestavení účetních vychází z účtu 710 – Účet zisků a ztrát jako podkladu pro

zhotovení Výkazu zisku a ztráty a z účtu 702 – Konečný účet rozvažný jako podkladu

pro zhotovení rozvahy. Protože v našem případě se jedná o společnost s ručením

omezeným, která nemá povinnost ověření účetní závěrky auditorem, sestavuje

účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu podle § 18 odst. 3 Zákona o účetnictví.

Účetní závěrka se skládá pouze z povinných výkazů, to znamená, rozvahy, výkazu

zisku a ztráty a přílohy. Tyto výkazy byly podány společně s daňovým přiznáním

finančnímu úřadu 30. 6. 2011 a jsou zveřejněny ve Sbírce listin.

4.11 Rozvaha

Rozvaha je jedním z povinných výkazů, který vypovídá o její finanční situaci. Aktiva

nám říkají, jakým majetkem společnost disponuje, a pasiva nám sdělují, jakými zdroji

je tento majetek financován. Rozvaha se sestavuje ze z rozvahových účtů, které jsou

definovány v účtových třídách 0 – 4.

Na straně aktiv jsou hodnoty uvedeny ve čtyřech sloupcích. V prvním je uváděna

částka aktiv brutto, to znamená v hodnotě, za kterou společnost tento majetek nabyla

nebo v jeho jmenovité hodnotě. Druhý sloupec, nazývaný korekce, vyjadřuje výši

oprávek a opravných položek, to znamená, o kolik je hodnota aktiv dočasně či trvale

snížena. Třetí sloupec je hodnota aktiv netto, tedy vyjádření ve snížené hodnotě.

Sloupec čtvrtý uvádí údaj za minulé období v netto hodnotách, aby mohl uživatel

srovnat vývoj mezi minulým a současným účetním obdobím. Na straně pasiv

nedochází ke snižování hodnoty, proto jsou veškeré hodnoty uváděny pouze ve dvou

sloupcích vyjadřujících hodnotu aktuálního a minulého účetního období.

48

Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu - aktiva

Ozna

čení

Aktiva Brutto Korekce Brutto Korekce Netto

Aktiva celkem Účet Účet 19 706 -4 139 15 567

A. Pohledávky za

upsaný ZK 353

B. Dlouhodobý

majetek Součet B. Součet B. 8 489 -4 139 4 350

B. I.

Dlouhodobý

nehmotný

majetek

01x,041,

051

07x,091,

093,095 0 0 0

B. II.

Dlouhodobý

hmotný

majetek

02x,042,

052

08x,092,

094,095,

098

8 489 -4 139 4 350

B. III.

Dlouhodobý

finanční

majetek

06x,043,

053 095 0 0 0

C. Oběžná aktiva Součet C Součet C 10 286 0 10 286

C. I. Zásoby 11x,12x,

13x 19x 430 0 430

C. II. Dlouhodobé

pohledávky

31X,335,35

x,371,373,3

74,375,376,

378,388

41 0 41

C. III. Krátkodobé

pohledávky

31X,335,35

x,371,373,3

74,375,376,

378,388,39

8

2 020 0 2 020

C. IV.

Krátkodobý

finanční

majetek

21x,22x,25x

,26x 291 7 795 0 7 795

D. I. Časové

rozlišení

381,382,38

5 931 0 931

Zdroj: vlastní zpracování

49

Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva

Ozna

čení Pasiva celkem

Účet Stav období

Součet A+B+C 15 567

A. Vlastní kapitál Součet A 12 197

A. I. Základní kapitál 411,419 210

A. II. Kapitálové fondy 412,413,414,418 0

A. III. Rezervní fondy, nedělitelný

fond a fondy ze zisku 421,422,423,427 21

A. IV. Výsledek hospodaření

minulých let 428, -429 6 214

A. V. Výsledek hospodaření

běžného účetního období Výsledovka 5 752

B. Cizí zdroje Součet B 3 370

B. I. Rezervy 451,453,459 0

B. II. Dlouhodobé závazky 321,47x,481 321

B. III. Krátkodobé závazky

32x,331,333,336,

34x,36x372,373,

377,379,389

3 049

B. IV. Bankovní úvěry a výpomoci 221,231,232,249,

461 0

C. I. Časové rozlišení 383,384 0


Pokud by byla rozvaha sestavována v plném rozsahu, byly by položky členěny ve

třech úrovních tak, že by kromě výše použitého velkého písmene latinské abecedy a

římské číslovky bylo ještě využito arabských číslic pro podrobnější členění. Údaje z

rozvahy mohou sloužit jako základna pro výpočty ukazatelů likvidity, finanční stability

podniku a zadluženosti.

4.12 Výkaz zisku a ztráty

Výkaz zisku a ztráty podává obraz o způsobu hospodaření účetní jednotky za jedno

účetní období a ukazuje, jaké položky ovlivňovaly výsledek hospodaření. Výkaz zisku

50

a ztráty je ve společnosti TIBBIS, s.r.o. sestavován ve druhovém členění. Je tedy

strukturovaný do tří oblastí, dle jednotlivých činností, na provozní, finanční a

mimořádnou. Náklady a výnosy jsou přiřazovány podle jejich druhu a tím je vykázán

výsledek hospodaření z jednotlivých činností. Stejně jako u rozvahy jsou hodnoty

sledovány za aktuální a minulé období ve dvou sloupcích.

Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty

Ozna

čení Text Účet

Aktuální

období

I. Tržby za prodané zboží 604 25 480

A. Náklad vynaložené na prodané zboží 504 12 010

+ Obchodní marže I. – A. 13 470

II. Výkony 601,602,611,613,614,621,62

2,623,624

793

B. Výkonová spotřeba 501,502,511,512,513,518 4 718

+ Přidaná hodnota I. – A. + II. –B. 9 545

C. Osobní náklady 521,522,523,524,525,526,52

7,528

744

D. Daně a poplatky 531,538 43

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a

hmotného majetku

551 1 837

III. Tržby z prodeje dlouhodobého

majetku a materiálu

641,642 529

F. Zůstatková cena dlouhodobého

majetku a materiálu

541,542 103

G. Změna stavu rezerv a opr. položek v

prov. oblasti a komplexní nákl. P.o.

552,554,555,559

IV. Ostatní provozní výnosy 644,645,646,648

H. Ostatní provozní náklady 543,544,545,546,548,549 293

V. Převod provozních výnosů 697

I. Převod provozních nákladů 597

* Provozní výsledek hospodaření I. až V. – A. až I. 7 054

Tržby z prodeje cenných papírů a

podílů

661

51

J. Prodané cenné papíry a podíly 561

VII. Výnosy z dlouhodobého finančního

majetku

665

VIII. Výnosy z krátkodobého finančního

majetku

666

K. Náklady z finančního majetku 566

IX. Výnosy z přecenění cenných papírů

a derivátů

664

L. Náklady z přecenění cenných papírů

a derivátů

564

M. Změna stavu rezerv a oprav. položek

ve finanční Oblasti

571,579

X. Výnosové úroky 662 3

N. Nákladové úroky 562 102

XI. Ostatní finanční výnosy 663,667,668 113

O. Ostatní finanční náklady 563,567,568,569

XII. Převod finančních výnosů 698

P. Převod finančních nákladů 598

* Finanční výsledek hospodaření VI. až XII. – J. až P. -11

Q. Daň z příjmů za běžnou činnost 591,595,592 1 340

** Výsledek hospodaření za běžnou

činnost

Provozní + finanční VH – Q. 5 703

XIII. Mimořádné výnosy 681,688 49

R. Mimořádné náklady 581,582,584,588

S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti 593,594

* Mimořádný výsledek hospodaření XIII. – R. – S. 49

T. Převod podílu na výsledku

hospodaření společníkům

596

*** Výsledek hospodaření za účetní

období

Provozní + finanční +

mimořádný VH

5 752

*** Výsledek hospodaření před

zdaněním

Provozní + finanční +

mimořádný VH + Q.

7 092


52

Náklady označovány velkým písmenem latinské abecedy, výnosy jsou značeny

římskou číslovkou. Znaménkem „+“ jsou označeny ukazatele ekonomického

významu. Jednotlivé stupně výsledku hospodaření jsou označovány „*“ a to provozní

výsledek hospodaření, finanční výsledek hospodaření a mimořádný výsledek

hospodaření. Výsledek hospodaření za běžnou činnost je označen „**“ a je dán

součtem provozního a finančního výsledku hospodaření. Celkový výsledek

hospodaření účetní období je označen „***“ a je vyjádřením součtu výsledku

hospodaření za běžnou a mimořádnou činnost.

Obchodní marže udává rozdíl tržeb za prodané zboží po odečtení vynaložených

nákladů na prodané zboží. Obchodní marže tedy vyjadřuje, jaká část tržeb za zboží

účetní jednotce zůstane po odečtení nákladů souvisejících s pořízením tohoto zboží.

V případě společnosti TIBBIS, s.r.o. činí její obchodní marže 13 470 tis. Kč, což

odpovídá 52,86% z tržeb za prodané zboží. Z každého 1 000 Kč za prodané zboží

zůstane společnosti 528,6 Kč na úhradu dalších nákladů, resp. pro tvorbu zisku.

Přidaná hodnota je rozdíl mezi hodnotou všech tržeb a nákladů na zásoby a služby

vynaložených pro dosažení tržeb. Tato částka následně slouží k pokrytí osobních

nákladů, daní a poplatků a odpisů.

4.13 Příloha k účetní závěrce

Příloha k účetní závěrce podává informace o účetní jednotce, používaných účetních

metodách, obecných zásadách, způsobech oceňování a dále uvádí doplňující

informace, které nelze vyčíst z rozvahy a výkazu zisku a ztráty.

Příloha k účetní závěrce společnosti TIBBIS, s.r.o. se obsahuje tyto informace:

Obecné informace o účetní jednotce – identifikační údaje společnosti, předmět

činnosti, údaje o společnících a statutárních orgánech, průměrný přepočtený

počet zaměstnanců a výši osobních nákladů

Účetní metody, zásady a způsoby oceňování – způsob oceňování a účtování o

zásobách, odpisový plán, systém účtování drobného dlouhodobého hmotného

majetku, změny postupů, používaný způsob přepočtu cizích měn na českou

měnu

53

Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty – informace o úvěrech,

dotacích, o zástavních právech, výše pohledávek a závazků po lhůtě splatnosti

Kompletní příloha účetní závěrky je přílohou této bakalářské práce.

4.14 Analýza účetní závěrky

Z údajů rozvahy a výkazu zisku a ztráty lze pomocí poměrových ukazatelů zjistit, jaká

finanční stabilita podniku, posoudit jeho likviditu, dále můžeme stanovit, zda není

společnost překapitalizována či podkapitalizována, případně jakým způsobem by

mohla být ovlivněna rentabilita kapitálu společnosti změnou struktury jeho zdrojů

krytí. Pro názornost se zaměřím pouze na některé z těchto ukazatelů a zhodnotím

situaci společnosti.

Likvidita je základní ukazatel, který indikuje, jestli je podnik schopen hradit své

splatné závazky. Ukazatel je rozlišován v několika stupních dle použité struktury

oběžného majetku při výpočtu. Při výpočtu použiji ukazatel pohotové likvidity, též

nazývané likviditou 2. stupně, která zahrnuje pouze hotovostní prostředky a

pohledávky, výsledek je tedy očištěn o nejméně likvidní oběžná aktiva v podobě

zásob.

Pohotová likvidita = (finanční prostředky + pohledávky)/ krátkodobé závazky

Pohotová likvidita = (7 795 + 2 020) / 3 049 = 3,22

Z výsledku je patrné, že společnost je schopna hradit své krátkodobé závazky 3,22

krát. Tato skutečnost je pozitivní pro věřitele společnosti, protože společnost udržuje

dostatečnou výši likvidních aktiv. Naopak pro vlastníky by měla signalizovat

neefektivní vázání finančních prostředků. Jelikož ukazatel je počítán ze stavových

veličin k rozvahovému dni, je nutné pro objektivnější posouzení situace vzít v úvahu

další ukazatele.

Protože dlouhodobé zdroje jsou považovány za dražší než zdroje krátkodobé, dle

zlatého bilančního pravidla financování by měla být dlouhodobá aktiva kryta

dlouhodobými zdroji financování, zatímco oběžná aktiva by měla být financována

krátkodobými zdroji.

54

Dle ukazatele kapitalizace podniku lze zhodnotit, zda podnik využívá svůj kapitál

hospodárně.

Ukazatel stupně krytí stálých aktiv dlouhodobými zdroji = (vlastní kapitál +

dlouhodobé zdroje) / stálá aktiva = (12 197 + 321) / 4 350 x 100 = 2,88

Doporučená hodnota ukazatele odpovídá rozmezí 0,75 – 1. Z výsledku je tedy

patrné, že podnik je překapitalizován a používá dlouhodobé zdroje ke krytí

k financování krátkodobých oběžných aktiv. Takovýto přístup k financování je sice

nejméně rizikový, ovšem také nejdražší.

Zadlužeností společnosti se určuje, zda a v jaké výši účetní jednotka používá cizí

kapitál ke svému podnikání a lze ji charakterizovat několika ukazateli.

Věřitelské riziko = cizí kapitál/celková aktiva x 100 = 3 370/15 567 x 100 =

21,65%

Koeficient samofinancování = vlastní kapitál/celková aktiva x 100 = 12 197/15

567 x 100 = 78,35%

Poměr dluhu k vlastnímu kapitálu = cizí kapitál/vlastní kapitál x 100 = 3 370/12

197 x 100 = 27,63%

Poměr vlastního a cizího kapitálu je u obchodních společností považován za Podíl

vlastního kapitálu na celkových zdrojích společnosti je 78,35%, resp. podíl cizího

kapitálu 21,65% na celkovém financování aktiv je relativně nízký, čímž ovlivněna

výnosnost podniku. Pokud by společnost více používala cizí zdroje, mohla by zvýšit

rentabilitu vlastního kapitálu díky působení daňového štítu.

Dopad využití cizích zdrojů na celkovém financování lze posoudit při porovnání

rentability vlastního kapitálu a rentability celkového kapitálu.

Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) = zisk po zdanění / vlastní kapitál

= 5 752/12 197 = 0,47

To znamená, že vlastníkům 1 Kč vlastního kapitálu v roce 2010 vyprodukovala 0,47

Kč zisku.

55

Rentabilita celkového kapitálu (ROA) = (zisk před zdaněním + nákladové úroky)

/ celková aktiva = (7 092+102)/ 15 567 = 0,46

Jelikož je hodnota ROE větší než hodnota ROA, cizí kapitál pokryl náklady na jeho

využití a přispěl i ke zvýšení hodnoty kapitálu vlastního.

56

5 Závěr

Tato bakalářská práce je zaměřená na poskytnutí přehledu o průběhu sestavení

účetní závěrky společnosti v souladu s platnou legislativou. Jejím smyslem je

zpracování teoretických poznatků do jednotlivých částí, charakterizujících jednotlivé

procesy, které je nutno dodržet, tak, aby účetní závěrka sestavená na základě

informací za účetní období podávala věrný a poctivý obraz. Následně bylo vše

aplikováno na sestavení účetní závěrky společnosti TIBBIS, s.r.o.

V teoretické části jsem nejprve vysvětlila podstatu sestavení účetní závěrky,

stanovila, které platné právní předpisy určují požadavky na obsah a formu účetní

závěrky a s ní souvisejících procedur. Poté jsem shrnula přípravné práce v rámci

účetní uzávěrky, které předcházejí uzavření účetních knih a stanovení výsledku

hospodaření. Další část práce je věnována pouze účetním výkazům, ze kterých

účetní závěrka sestává a to jak povinných, tak i nepovinných, jejich popisu a náplni.

Celou kapitolu jsem uzavřela povinnostmi, které musí v souvislosti s účetní závěrkou

účetní jednotka splnit, aby její účetnictví bylo úplné.

Praktická část je rozborem účetní závěrky a uzávěrky společnosti TIBBIS, s.r.o.

zhotovená za rok 2010. Je rozdělena do několika částí, které popisují jednotlivé

operace procesu zpracování účetní závěrky společnosti tak, abych poskytla ucelený

pohled na celkový průběh sestavení účetní závěrky a povinností, které se k ní vážou.

Nejrozsáhlejší část z uzávěrkových činností je věnována inventarizaci. Zde popisuji,

jak probíhá inventarizace fyzická a dokladová inventura před uzavřením účetních

knih. U fyzické inventury doporučuji společnosti, aby na inventurních soupisech

nebyly uváděny konečné stavy dle skladového programu, které mohou počítající

osobu případně ovlivnit při počítání skutečného množství. Na inventarizaci následně

navazuje účtování o zásobách, jelikož společnost účtuje způsobem B, je nutné

převést počáteční a konečné stavy k rozvahovému dni. Dlouhodobá hmotný majetek

společnost odepisuje i účetně ve výši dané zákonem o dani z příjmů. Vzhledem

k tomu, že jednotka účetně odepisuje i drobný hmotný majetek, by měla zvážit, zda

daňové odpisy, používané u dlouhodobého hmotného majetku, odrážejí skutečnou

míru opotřebení a zohledňují jeho životnost, a případně odepisovat tento majetek

účetně. Z provedeného výpočtu, aplikovaného pouze na jednu položku majetku, je

57

patrné, že stanovení účetních odpisů na roveň daňových, při daném objemu

dlouhodobého majetku, se jeví jako nevhodné. Daňové odpisy jsou výhodné pro

optimalizaci základu daně z příjmů, avšak z účetního hlediska nepodávají věrný a

poctivý obraz čili dochází ke zkreslení účetní závěrky. Jinak jsem u uzávěrkových

operací neshledala žádné nedostatky, veškeré náklady a výnosy jsou účtovány dle

věcné a časové souvislosti.

Na uzávěrkové operace navazuje stanovení výše daňové povinnosti a sestavení

výkazů účetní závěrky. Společnost TIBBIS, s.r.o. sestavuje výkazy ve

zjednodušeném rozsahu a účetní závěrku tvoří pouze povinné výkazy v podobě

rozvahy, výkazu zisku a ztráty a příloha k účetní závěrce, které jsou součástí mé

bakalářské práce. Za rok 2010 byla účetní závěrka zveřejněna ve Sbírce listin.

Osobně bych společnosti TIBBIS, s.r.o. doporučila v budoucích účetních obdobích

tvořit také přehled o peněžních tocích, ze kterého lze vyčíst situaci z pohledu

peněžních prostředků, tedy jak společnost v průběhu účetního období využívala

peněžní prostředky. Rovněž bych navrhovala uvádět více podrobností do přílohy

k účetní závěrce, čímž by byla zvýšena její vypovídací schopnost.

Na závěr jsem provedla velmi okrajovou analýzu vyhotovené účetní závěrky, na

jejímž základě jsem dospěla k závěru, že společnost je značně překapitalizována. Ze

svých dlouhodobých zdrojů financuje oběžný majetek, má tedy neustále dostatek

likvidních prostředků na hrazení svých závazků, ale využití dlouhodobého kapitálu se

jeví jako neefektivní. Bylo by tedy vhodné změnit kapitálovou strukturu tak, aby

společnost zvýšila svou celkovou výnosnost.

Účetní závěrka sestavená za rok 2010 naplňuje veškeré legislativní požadavky, její

vypovídací schopnost odráží skutečný stav o jejím finančním postavení a výsledku

hospodaření.

58

Seznam použité literatury

AMBROŽ, Jan. 1. Účetní závěrka po novele veřejných financí. Praha:

KORŠACH, 2008. 167 s. ISBN 978-80-86296-18-0.

BŘEZINOVÁ, Hana; MUNZAR, Vladimír. Účetnictví I. 3. přepracované a

rozšířené vyd. Praha: Institut Svazu účetních, a.s..

BŘEZINOVÁ, Hana; ŠTOHL, Pavel. Účetní závěrka - výklad a praktické příklady.

1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, 2008. 126 s. ISBN

978-80-903914-6-8.

KOCH, Jiří. Účetní závěrka podnikatelů za rok 2010. Český Těšín: PORADCE,

s.r.o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7365-323-1.

PILAŘOVÁ, Ivana; PILÁTOVÁ, Jana. Účetní závěrka, základ daně, finanční

analýza podnikatelských subjektů roku 2011. 4. aktualizované vyd. Praha: 1.

VOX a.s., 2011. 204 s. ISBN 978-80-87480-02-1.

RYNEŠ, Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. 11. aktualizované vyd.

Olomouc: ANAG, spol. s r. o., 201 1031 s. ISBN 978-80-7263-663-4.

SLÁDKOVÁ, Eva. Finanční účetnictví a výkaznictví. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s.,

2009. 452 s. ISBN 978-80-7357-434-5.

STROUHAL, Jiří. Účetní závěrka. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2011.

304 s. ISBN 978-80-7357-692-2.

JANDA, Karel. Účetní závěrka. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále, 2010,

roč. 12, č. 1/2011, s. 3-11.

KOCH, Jiří. Časové rozlišení v roce 2009. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a

penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s. 2-10.

MIRČEVSKÁ, Dalimila. Odložená daň. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a

penále, 2009, roč. 11, č. 1/2010, s.39-42.

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č.

500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.

563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky,

které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších právních

předpisů.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších právních předpisů.

59

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních

předpisů.

Zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů

60

Seznam tabulek a obrázků

Tabulka č. 1 Nástroje zajištění akruálního principu

Tabulka č. 2 Členění vybraných účetních položek podle účetního přístupu

Tabulka č. 3 Výpočet daně z příjmů splatné

Tabulka č. 4 Schéma základního členění položek rozvahy

Tabulka č. 5 Účtování inventurních rozdílů

Tabulka č. 6 Výpočet účetních odpisů

Tabulka č. 7 Přehled odpisů a oprávek dle odpisových skupin

Tabulka č. 8 Výpočet mimořádného odpisu

Tabulka č. 9 Výpočet kurzových rozdílů k 31.12.2010

Tabulka č. 10 Kalkulace daňové povinnosti

Tabulka č. 11 Uzavírání účtů

Tabulka č. 12 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – aktiva

Tabulka č. 13 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu – pasiva

Tabulka č. 14 Výkaz zisku a ztráty

Obrázek č. 1 Proces účetní závěrky

61

Seznam zkratek

ČÚS České účetní standardy

MFČR Ministerstvo financí České republiky

IAS Mezinárodní účetní standardy

ČNB Česká národní banka

ROE Rentabilita vlastního kapitálu

ROA Rentabilita celkového kapitálu

ZC Zůstatková cena

62

Přílohy

Příloha č. 1 Rozvaha ve zjednodušeném rozsahu ke dni 31.12.2010

Příloha č. 2 Výkaz zisku a ztráty ve zjednodušeném rozsahu

Příloha č. 3 Příloha k účetní závěrce za rok 2010

Účetní závěrka - theses.cz

Documents