České perikopy v husově leccionariu bipartitu

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academyof Sciences in Prague

České perikopy v Husově Leccionariu bipartituAuthor(s): ANEŽKA VIDMANOVÁSource: Listy filologické / Folia philologica, Roč. 99, Čís. 3 (1976), pp. 164-171Published by: Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy ofSciences in PragueStable URL: http://www.jstor.org/stable/23459201 .

Accessed: 16/06/2014 00:14

Your use of the JSTOR archive indicates your acceptance of the Terms & Conditions of Use, available at .http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp

.JSTOR is a not-for-profit service that helps scholars, researchers, and students discover, use, and build upon a wide range ofcontent in a trusted digital archive. We use information technology and tools to increase productivity and facilitate new formsof scholarship. For more information about JSTOR, please contact [email protected].

.

Institute for Classical Studies, part of the Institute for Philosophy, Czech Academy of Sciences in Prague iscollaborating with JSTOR to digitize, preserve and extend access to Listy filologické / Folia philologica.

http://www.jstor.org

This content downloaded from 195.34.79.208 on Mon, 16 Jun 2014 00:14:42 AMAll use subject to JSTOR Terms and Conditions

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/action/showPublisher?publisherCode=icsipcasp

http://www.jstor.org/stable/23459201?origin=JSTOR-pdf

http://www.jstor.org/page/info/about/policies/terms.jsp


České perikopy v Husově Leccionariu bipartitu

ANEŽKA VIDMANOVÁ (PRAHA)

„Stará láska nerezaví", říká přísloví. A tak snad prof. Janáček laskavě

přijme i tento článek ve vzpomínce na svou první literárně-kritickou práci, recenzi Vašicovy knihy Staročeské evangeliáře,1 k jejímuž tématu se později vracel.

Necháme zde stranou otázku eventuálního Husova podílu na staro české bibli, který po celý život dokazoval prof. Bartoš.2 Náš cíl je skromnější: upozornit na dosud neznámé české perikopy ve dvou ruko pisech zimní části Husova Leccionaria bipartita a pokusit se o jejich zařazení do některé ze staročeských biblických verzí.3

Tyto české perikopy čteme v rukopise pražské universitní knihovny I C 27, značeném v připravované edici T, a v rukopise plzeňského měst ského archívu 4 e 82, pro nějž byla zvolena značka P, jako interlineární glosy k latinským perikopám, uváděným in extenso,4 jež jsou inherentní součástí Husova textu. Oba rukopisy byly napsány mezi lety 1420—1440,5 každý z nich však patří do jiné filiační skupiny.6 České texty jsou věcí písařů rukopisů, nikoli předloh, z nichž Leccionarium opisovali, ne vznikly však jejich vlastním překladem, nýbrž byly opsány z hotových českých textů.7 V T je zapsal přímo písař Husova textu, v P byly při psány jinou souvěkou rukou, nepatrně odlišnou od té, která psala zá kladní text Husův (P2). Český text je v každém z rukopisů jiný, a proto se musíme jimi zabývat odděleně.

Písař P2 připojil český text ke všem perikopám zimní části vyjma epištolu na čtvrtou neděli adventní (Ph 4,4-7) a evangelium při druhé mši vánoční (L 2,15-20) a na druhou neděli postní (Mt 15,21-28). Český text je zpravidla úplný, vynechávky jsou jen v evangelní perikopě na první mši vánoční (L 2,1-14) a v epištolní perikopě na svátek sv. Ště pána [A 6,8-10; 7,54-60). Evangelní perikopy mají na první pohled velmi blízko k jejich znění v Husově české Postille, a proto se jako jejich předloha nabízí verze bible Boskovické.8 K ní se hlásí i perikopy

1 ČMM 55, 1931, 491—509. 2 Především v souboru tří už dříve publikovaných článků Počátky české bible, Praha

1941; Hus a jeho účast na staročeské bibli: Strahovská knihovna 3, 1968, 86—109; O původu prvé české bible: tamtéž 110—115; První česká bible: AUC-HUCP 12, 1972, 10—23.

3 Tuto práci mí značně usnadnila laskavost a vskutku přátelská služba dr. Miriam Bohatcové; tím, že mi dovolila užívat svého bohužel dosud stále jen rukopisného soupisu českých biblí a literatury o nich, který napsala jako součást Soupisu pramenů k dějinám staré české literatury, ušetřila mi mnoho času. Nemenšími díky jsem zavá zána nejlepšímu znalci staročeských biblí, dr. Vladimíru K y a s o v i, který mě orien toval v množství staročeských biblických rukopisů.

4 Jejich sled i znění potvrzuje vývody V a š i c o v y, Staročeské evangeliáře, Praha 1931, str. 103—121.

5 Za tuto dataci děkuji dr. Pavlu Spunarovi. 6 P patří do skupiny s rukopisem A, T má společné znaky s rukopisy GS (viz

Husovo Leccionarium ve světle textové kritiky: LF 98, 1975, 199—202). 7 Dokazují to rozdíly mezi latinským a českým zněním perikop. Např. v perikopě

na Mláďátka Mt. 2,13 chybí v T (fol. 29r"v) et fuge in Egyptům et est o ibi usque, český překlad a utec do Egypta a buď tam ai tu je. V J 6,10 má P (fol. 160r) v la tinské perikopě distribuerunt místo discubuerunt, P2 má správné zsadichu sě.

8 Na podobnost biblických textů v Husově české Postille s biblí Boskovickou upo zornil Vladimír K y a s, Dobrovského třídění českých biblických rukopisů ve světle

164



České perikopy v husové leccionariu bipartito

epištolní, které v Postille nejsou. České perikopy Pz mají přímo k Bosko vické bibli často dokonce blíže než perikopy Husovy. Názorně je to vidět na evangelní perikopě čtvrté neděle postní (J 6,1-14), v níž Husovo znění má blíže k bibli Padeřovské (Ap) než Boskovické (Ab), kdežto P2

(fol. 157r—161r) se liší od Ab jen nepatrnými odchylkami:9

P2 Odjide11 Ježíš za moře Galilejské, jení slove Tiberiadské

Ab Potom „ „ „ „ „ „ jest Tiberiadis

Hus10 V ten čas odiel jest „ přes „ „ „ „ Tiberiadské

Ap Potom otjide „ „ „ „ „ „ „

a jdieše po něm množstvie veliké, nebo vidiechu znamenie, kteréž óinieše nad tèmi,

„ ,, „ ,, ,, ,, ,, n divy ješto ,, ,, „

„ šlo jest „ „ „ „ neb sú viděli „ které jest činil „ „

11 il li il J» 11 11 11 11 11 11 11 11 11 11 î>

kteříž nemaháchu. Protož vjide na horu Ježíš a tu sedieše s učedlníky svými.

„ biechu nemocni. „ vznide Ježíš na horu „ „ „ „ „ „

„ sú nemocni byli. Tehdy vešel jest na horu Ježíš „ „ „ „ „ „

„ sú byli nemocni. „ všel „ Ježíš na horu „ „ „ „ svými učedlníky.

A bieše blízko veliká noc, den slavný židovský. Když tehda pozdviže oči

i, ii ii ii ii ii i, ii Prolož ,, ,, ,i

„ „ velme blízký beránka „ „ židóv. A „ „ „

„ „ velmi „ „ „ „ židovský. „ „ „ Ježíš

Ježíš a uzře, že množstvie veliké jde k němu, vece k Filipovi: Odkud nakúpíme

„ ,1 „ ,1 i, převeliké „ „ „ „ „ „ „ nakúpímy

„ „ „ „ „ velme veliké „ „ „ die „ „ „ kúpíme

oči ,, ,, ,i ,, velmi veliké ,, „ „ ,, ,, ,, ,, „

chlebóv, aby jedli tito? Ale to pravieše pokúšeje jeho, neb sám vědieše, co by měl

ii ii ii ii ii ii ii ii li ii ii ii mejieše

chleby „ „ „ „ „ jest řekl pokušuje ho „ on věděl jest „ by měl

„ pokúšeje 11 11

učiniti. Odpovědě jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebóv nestatčí jim, aby každý z nich

11 11

Hniti. „ „ „ dvú stú „ chlebové A 11 11 11 11 11 11 11

pramenů: Josef Dobrovský 1753—1953, Sborník studií k dvoustému výročí narození, Praha 1953, str. 300, pozn. 37; Dvě evangelní perikopy u Štítného: LF 94, 1971, 266. Potvrdil to řadou dokladů v dosud nepublikované práci Antonín Zeman, Biblický text v Husově Postile ve vztahu k I. a II. redakci evangelia Matoušova, jíž jsem mohla

použít díky laskavosti autora. 9

Děkuji dr. Igoru Němcovi a ostatním pracovníkům Staročeského slovníku Ústavu pro jazyk český, že mi umožnili užívat staročeských biblí ve svých fotokopiích.

10 J e s c h k e, str. 126. Vynechávám výklady v závorkách, protože nepatří k biblic kému textu.

11 Kvůli přehlednosti opomíjím hláskoslovné a interpunkční rozdíly mezi jednotli vými texty.

165



ANEŽKA VIDMANOVÁ

málo něco vzal. Vece jemu jeden z učedlníkóv jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:

malecko co „ ,, ,, ,, „ „ „ „ ,, ,, ,,

maličko „ „ Die „ „ „ „ „ „ „ Šimonóv Petrov:

11 JJ 11 11 11 11 11 11 11 JJ 11 11 11

Jest jedno dietě zde, jenž má pět chlebóv ječných a dvě rybě; ale to co jest mezi

„ tuto „ ,, ješto ,, ,, „ ,, „ „ ,, „ co jest to „

„ dietě jedno zde, jenž „ „ „ „ „ „ „ „ ted co jsú „

„ tuto jedno diete ,, „ „ „ „ „ ,, „ „ „ „ „ ,, ,,

tak mnohé ? Tehdy vece jim Ježíš: Kažte lidu ssaditi sě. I bieše sena mnoho

„ veliké množstvie ? „ „ „ „ „ „ zsiesti. A „ mnoho sena

„ mnohé? „ „ „ „ lidem siesti. „ „ séno mnohé

„ „ „ „ „ „ „ „ „ „ mnohé seno

na tom miestě. Tehdy zsadichu sě mužie číslem jako pět tisícóv. Tehdy vzal jest

il 11 ,, ,, ,, Když

„ I sedli sú „ v počtu jednak

„ Tehdy i 11 11 11 Jí

„ vzem

I vzal jest A JJ JJ

Ježíš chleby, a když dieky učini, rozdá sedícím, též i z ryb, což sú

11 11 11 11 11 JJ

rozdělil jest „ „ „ z „ kterak sú mnoho

11 11 11 11 11 11 JJ JJ JJ

JJ JJ

JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ JJ

chtěli. A když nasyceni sú byli, vece učedlníkóm svým: Zbeřte drobty, ješto sú

chtiechu. „ „ naplnili biechu, řekl jest „ „ „ „ „ „

chtěli. „ „ sú plni byli „ „ „ „ „ ty kteříž „

zbyli, ať nezahynú. Tehdy sebrali sú a naplnichu dvanádcte košóv

„ „ „ „ oni sebrachu i „ „ „ zóstali úlomky „ nezhynú „ sebrali sú a naplnili sú dvanadct „ ostali zlomky „ „ „ oni JJ JJ JJ

otruskóv z pěti chlebóv ječných a ze dvú rybu JJ JJ JJ JJ JJ jj jj jj

úlomkóv „ „ „ „ „ „

JJ JJ JJ JJ JJ JJ jj jj

,12 ješto zbylo těm, kteříž sú jedli.

,, „ ,, jesto „ ,,

jenž sú zóstali „ kteříž „ „

„ kteří

Tehdy ti lidé, když uzřěcliu ten div, kterýž bieše učinil, praviechu, že tento jest jistě

« 5, „ „ ten div uzřechu „ „ „ „ „ „ „ „

» „ „ „ sú uzřeli div který jest „ řekli sú „ „ „ „

»» ss ,, uzřeli su ten div ,, ,, ,, ,, ,, „ ,, „ ,,

prorok, jenž má přijíti na svět.

JJ JJ JJ JJ

11 11

11 11

přijíti má má přijíti

12 P2 rubu.

166



ČESKÉ PERIKOPY V HUSOVĚ LECCIONARIU BIPARTITO

Jindy je znění P2 bližší bibli Padeřovské než Boskovické, i když jejich vztah je poněkud volnější. Je tomu tak např. na fol. 70v—72v v epištolní perikopě na první neděli po Zjevení (R 12,6-16):

P2 Majíce darovánie rozličná podlé milosti, kteráž dána jest vám, buďto proročstvte

Ap „ „ „ ,, ,, ,, ,, „ nam „ ,,

Ab „ rozličné dary vedli „ kteří dáni sú 11 11

vedlé rozumu viery, buďto službu v posluhování, buďto kto učí, v učení, kto napomíná,

podle ,, ,, ,, v ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, „ ,,

vedle ,, ,, ,, ,, „ sluzeni ,, ,, ,, ,, ,, ,, „

v napomínaní, kto dává, v upřémnosti, kto nad jiným jest, v pilnosti, kto sé smiluje,

„ jinými „ „ „ „ „ slitovává

„ „ „ „ „ smiluje

11 11 11 11 11

11 11 11 »? 11 11 11

v ochotnosti, milovánie bez pokrytstvie, nenávidiece zlého, přídržiece se dobrého, láskú

11 11

bratrská vespolek milujte, v poctivosti spolu se přichodiece, snaženstvím ne lént, duchem

„ „ milujíce „ „ „ „ „ 11 11 11 11 11 11

11 11 11 11 11 11

horliví, Pánu slúžiece, nadějí sě radujíce, v zamúcení trpěliví, na modlení ustaviční,

,, ,, ,, ,, ,, „ „ „ ,, ,, modlitbě ,,

,, bohu ,, „ ,, „ „ ,, ,, ,, ,, „

potřebám svatých obcujíce, přívětivosti následujíce, dobrořečte těm, ješto se vám protivie,

„ „ „ hospodářstvie „ „ „ „ „ „ „

»? »> ?» 11 11 11 11 11 11 11 11

a neroďte zlořěčiti, radujte sè s radujícími a plačte s plačícími, též spolu dobrořečte ,, „ ,, „ ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, „

smýšléce, ne vysoké věci rozumějíce, ale pokorným přivolujíce.

>» »> ?» »» ?» »» ?» ?»

rozumějíce a nevysoce smýšléce „ „ „

Celkem výjimečně má P2 znění, které není ani v bibli Boskovické ani v Paderovské. S několika jsme se setkali v uvedených ukázkách, jiné je např. v překladě Mt 8,3 volo mundare, u něhož Hus v české Postille13 vehementně obhajuje překlad chci, buď číst, jak má sám v perikopě a jak mají obě bible, Boskovická i Padeřovská. P2 má na fol. 81r infitivní překlad chci očistiti, který čteme v textech první re

dakce,14 pravděpodobně však nejde zde o vliv tohoto staršího biblického

13 J e s c h k e, str. 57. Toto pojetí odůvodňuje Hus v Leccionariu citátem z Jeroný mových Commentarli in evangelium Matthaei, 1. I, cap. 8,43 (PL 26, c. 52 B-C): Ex

ponitur secundum Ieronimum ly MUNDARE imperative sic separatim, quod dicatur VOLO indicative et post inseratur MUNDARE, id est esto mundus (konstituovaný text, srov. A fol. 32v, P fol. 81r, T fol. 55v).

14 Např. Eh, Eu, Ez, ale i No, patřící k II. redakci (viz pozn. 17).

167



ANEŽKA VIDMANOVA

překladu, ale o nezávislou opravu písaře P2, navozenou latinským mun dare. Někdy uvádí P2 pro jedno slovo latinské dva české ekvivalenty, z nichž jeden se shoduje s biblí Boskovickou, druhý s Padeřovskou.

Např. v Hb 9,13 cinls vetule — popel telíce jalovice na fol. 162v se ve

výrazu telíce shoduje s Ab, slovem jalovice s Ap. Stojí tedy P2 zhruba uprostřed mezi biblí Boskovickou, která je repre

zentantem II. redakce, a biblí Padeřovskou, počítanou k III. redakci staročeského biblického překladu.15 Nepřináší nic nového a nadto je napsán altera manu. Proto nebude pojat do edice Leccionaria stejně jako jiné dodatky, psané druhou rukou.

Rukopis T má českých perikop výrazně méně než P16 a častěji má v nich neúplný text. Z evangelních perikop chybí sice jen jediná, L 21,25-27 na druhou neděli adventní, epištolní perikopy však přichá zejí jen od začátku adventu po oktáv Narození Páně (R 13,11-14, R 15,4-13, 1 C 4,1-5, Ph 4,4-7, Tt 2,11-15) a pak už jen R 13,8-10 na třetí neděli po oktávu Zjevení a 1 C 13,1-13 na Quinquagesimu. Ve staro

českých biblických překladech17 nacházíme paralelní znění jedině k pe rikopám z evangelia Matoušova. Jsou v bibli Litoměřicko-třeboňské (AI) a zvláště v českých perikopách v rukopise pražské UK VIII C 17 (Eu, Vašicův evangeliář U). Např. perikopa Mt 8,1-13 zní v těchto textech takto (T fol. 54v—57r, Eu fol. 44v):

T A když snide s hory Ježíš, jide po něm veliký zástup. Aj

Eu Toho času „ Ježíš snide s hory „ „ „ „ „ Tehdy

AI „ „ „ „ „ „ „ „ mnoho zástupuov.

15 Pokud se mohu odvážit domněnky pro Nový zákon jen na základě několika

zkolacionovaných úseků (Mt 8,1-13, L 8,4-15, ] 6,1-14, A 6,8-10; 7,54-60, R 12,6-16, 1 C 13,1-13, 2 C 6,1-10, G 4,1-7, E 5,1-9, Ph 2,5-11, C 3,12-17, 1 Th 4,1-17, Tt 2,11-15, Hb 9,11—15), nepřipadají mi změny v Ap oproti Ab jako změny redakční, ale toliko

jako písařské. Všechny lze pojímat jako písařské modifikace, aniž by jejich autor

musel korigovat svou předlohu podle latinského znění, jak se to předpokládá pro

jiné části III. redakce jsrov. Bohatcová, str. 80). 16 V letní části Leccionaria překládá T jen jednotlivá slova v perikopách, jako tó

dělají i ostatní rukopisy a jak to alespoň na několika místech dělal i sám Hus. 17 Byly prohlédnuty tyto české biblické texty (uvádím standardní značku podle

soupisu Bohatcové): Es — Seitenstettenský evangeliář: perikopa L 8,4-15, publikovaná ve Výboru z české

literatury doby husitské II, str. 449—450, varianty str. 493—494.

Eo — Evangeliář olomoucký. Vyd. František Černý, Praha 1901.

Ez — Čtenie zimnieho času. Vyd. Adolf Patera, Praha 1905. Eb — Čtenie kněze Benešovy. Vyd. Vojtěch Měrka, Prostějov 1918. Eh — Evangelium sv. Matouše s homiliemi. Vyd. Josef Holub, Praha 1913. Eu — Universitní evangeliář. Rkp. UK Praha VIII C 17. Aa — Leskovecká (Drážďanská) bible: perikopa L 8,4-15, publikovaná v citovaném

článku K y a s o v ě, LF 94, 1971, 263—265. AI — Litoměřicko-třeboňská (Zmrzlíkovská) bible. Rkp. Státního archívu v Litoměři

cích B I F 3,1.2 a v Třeboni A 2, fotokopie ÚJČ Arch. fot. 139. Ao — Olomoucká bible. Rkp. UK Olomouc M III 1, fotokopie ÚJČ Arch. fot. 396. Ab — Boskovická bible. Rkp. UK Olomouc M III 3, fotokopie ÚJČ Arch. fot. 258.

Ap — Padeřovská bible. Rkp. ONB Vídeň 1175, fotokopie ÚJČ Arch. fot. 11. AB — Sante Graciotti, La biblia paleoboema della biblioteca di Brera, Milano 1964. Nh — Musejní Nový zákon starší. Rkp. KNM 1 H 28. No — Krumlovský Nový zákon. Rkp. KNM III E 28.

Výbor z české literatury husitské doby II, Praha 1964, str. 450—451 (1 C 13,1-13) a str. 456—459 (L 2,1-52) s variantami na str. 494—495, 500—503. — Perikopy ve vy daných českých postilách od Waldhausera po Chelčického.

168



České perikopy v husové leccionariu bipartito

malomocný přišed, móžeš mě očistiti. Tehdy „ „ modléše sé jemu a řka: Pane, chceš-li, „ „ „ „

» » " přišed „ ,, ,, ,, „ „ ,, „ «

Ježíš stah ruku dotée sě jeho a řka: Chci oěistiti. A inhed by očištěna

»» »» »» »> » »» 11 11 11 11 11 îî li

„ „ svú „ „ sě „ „ „ Bud očištěn.16 Tehdy na tom miestě „ „

jeho nemoc. I vece jemu Ježíš: Viz, aby10 žádnému nepravil, ale di a ukaž sě

„ trudovatina. „ „ „ „ „ „ nikomému „ „ „ „ „ „

'» »? » »' »' »» »» 11 11 11 11 11 11 11 11

knězi, ofěru daj, jako přikázal Mojžieš na svédectvie jim. A když vjide Ježíš

„ ofčruj dar, jenžto „ „ „ „ „ „ „ vynde .» « » jenž „ „ „ „ „ „ „ vnide „

do Capharnaum, přistúpi k němu centurio prose jeho a řka: Pane,20 dietě mé leží

„ Kafarnau „ „ „ „

„ Cafarnaum „ „ „ „

11 11 11 11

11 11 11 11

v domu, neb je dna lámá, a velikú nemoc trpí. Die jemu Ježíš: Já přídu

Tehdy vece „ „ „

bolest „ Tehdy vece jemu „ „ „

11 11 11 11 11 11 11 11 ii ii

11 5» 11 11 11 11 11

a uzdravím jej. Odpověděv centurio vece jemu: Pane, nejsem hoden, by ty přišel

»' »» »» »' î» 11 11 11 11 11 11 11

,, » je „ „ „ „ „ „ duostojen, aby „ všel

pod mú střechu, ale jedno rei slovem, i bude uzdraveno mé21 dietě, nebo i já také

i» î» ï) „ ,, „ „ ,, ,, diete me „ ,, sem ,,

») • ■ )i ï» „ „ ,, „ mé diete „ ,, ,,

člověk pod mocí ustaven a mám pod sébú rytieřě. A řku onomu: Di,

„ poddaný „ moc ustanovený „ „ „ „ slúhy „ jenž má moc „ „ „ sobů rytieřstvo

11 11 11 «

a ihned pójde, a druhému: Přid, a inhed přídě, a sluzě svému: Včiři to, an učiní.

» » » » druhé * ,, „ „ ,, „ „ ,, ,, ,, ,, ,,

„ „ „ „ druhému „ „ „ „ „ „ „ „ toto a on „

Perikopy, čerpané z evangelia Lukášova a Janova, a perikopy epiš tolní mají s texty I. redakce málo společného. Jsou bližší textům II. re

dakce, ačkoliv se i od nich hodně liší, jak je vidět např. z perikopy na čtvrtou neděli postní (J 6,1-14 J, jejíž znění z Ab jsme uvedli výše u P2:

T Otešev22 Ježíš za moře Galilee, kteréž jest Tiberské, a šlo po něm množstvie

veliké, nebo viděli divy (zázraky], kteréž činil nad těmi, jako nemohli. Tedy vjide

18 Al a očistiti škrtnuto. 19 T omylem opakoval a ztah dotekl sye gest geho. 20 T Panye. 21 T mye. 22 T Otewsew.

169



ANEŽKA VIDMANOVÁ

na horu Ježíš a tu sedl s učedlníky svými. A byla blízko veliká noc, den hodu židov

ského. A když pozdviže Ježíš oči, uzře, že množstvie veliké přišlo k němu. Vece

k Filipovi: Otkud kupíme chlebuov, aby tito jedli? Ale to řekl, zkušuje jeho, nebo

on viděl, co by měl učiniti. Vece jemu: Šh dvě stě peněz chleba jim nestatčí [jim],

aby každý z nich něco málo vzal. Vece jemu jeden z vučedlníkóv jeho, Ondřěj, bratr

Šimonův Petr: Jest dietě jedno zde, jako má pět chlebuov ječných a dvě rybě. Ale

co je to mezi toliko? Tedy vece Ježíš: Kažte lidem siesti. A bieše mnoho sena na

tom miestě. Tedy sedli sů v počtu jako pět tisícóv. Protož vze Ježíš chleby, a když chválu vzda, rozdělí jedúcím, též i z ryb, cožkoli chtěli. A když sě nasytili,23 vece

učedlníkům svým: Sbeřte drobty, jako sú zuostaly, at nezhynu. Tedy sebrali a na

plnili dvanáct košuov zbytkuov z pěti chlebuov ječných a ze dvů rybú, jako zaostalo

těm, kteří sů jedli. Protož ti lidé, když viděli, jako byl učinil divy, řekli, že tento

jest jistě prorok, jako má přijití na svět.

Písař T nebyl autorem této úpravy biblického textu, ale přebíral ji hotovou z některého zatím nezjištěného textu, neboť z téhož zdroje vypsal své překlady dvou perikop na Sexagesimu (2 C 11,19—12,9 a L 8,4-15) i písař jiného rukopisu Leccionaria, patřícího opět k jiné filiační skupině než T, totiž drkolenského 71 (R):

L 8,4-15: T fol. 79v—83r, R fol. 45v—47r

T Když zástup mnohý sbieráše sě a z měst blížili sě k Ježíšovi, vece skrze

R » ») » ,, ,, ,, ,, ,, přibližovali ,, ,, ,, ,, ,,

podobenstvie (v podobenství): Vyšel jako rosievá rozsévač siemě své. A kdy rozsieval,

„ „ jenž „ „ „ „ „ když jest „

jiné padlo podlé cesty a potlačeno jest od lidí a ptáčci nebeští snědli je. A jiné jedno „ „ „ „ „ „ „ „ „ ptáci „ „ jsú „ „ „

padlo na skálu a vyšed i uschlo, neb nemělo vláhy. A jiné padlo mezi

„ „ „ když vyšlo „ „ nebo „ mokrosti „ „ „ „ „

trnie a spola rostla trnie s ním, udusilo je. A jiné padlo v zemi dobrá

„ „ spolu rosta „ „ „ „ „ udusila sú „ „ „ „ „ „

a vyšed učinilo ovoce stokrát viec. Pověděv to i voláše: Kto má uši k slyšení, slyš. » " >» » " vteče ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,, ,,

I tázali ho učedlníci jeho, které jest to podobenstvie. Jimž on vece: Vám dáno

Ale tázachu jeho „ „ „ „ „

jest věděti tajem,stvie buožie, ale jiným v podobenstvie, aby vidúc neviděli

» „ „ královstva božího „ „ „ podobenstvím „ vidúce „

a slyšiec nerozuměli. Atd.

slyšiece „

Rukopis T přináší tedy svérázné znění českých perikop. Protože jsou v něm zapsány prima manu, budou v kritické edici Leccionaria uvedeny

23 T nasuly.

170



ČESKÉ PERIKOPY V HUSOVĚ LECCIONARIU BIPARTITO

in extenso. Snad se časem najde jejich předloha v některém z dosud

neprozkoumaných českých biblických rukopisů.24

Pericopae Bohemicae in libris Iohannis Hus Leccionarium bipartitum RÉSUMÉ

nuncupatis occurrentes

ANEŽKA VIDMANOVÁ

In codice bibliothecae Universitatis Pragensis I C 27 ( X] aeque atque in libro manu

scripto, qui in archivio urbis Pilsnae sub signo 4 e 82 (P) asservatur, pericopae Lati

nae, quae in parte hiemali Leccionarii bipartiti leguntur, glossis Bohemicis sunt prae ditae. Voces Bohemicae in codice P altera manu eiusdem aetatis scriptae e versione Bibliorum Palaeobohemica, quae in Bibliis Boskovicensibus (Ab) ad nos pervenit, sumptae nonnumquam textui Bibliorum Bible Padeřovská (Ap) nominatorum similiores sunt et locum quasi medium inter has versiones Palaeobohemicas tenent. Voces Bohe micae in codice T occurrentes, prima manu scriptae, in partibus ex evangelio s. Matthaei haustis textui pericoparum in codice bibliothecae Universitatis Pragensis VIII C 17 (Eu, nuper U) exarato simillimae sunt, aliis vero locis textům adhuc ignotum praebent, qua de causa in editione Leccionarii critica publici iuris sunt faciendae.

24 Srov. práci Bohatcové, str. 86—92.

171



České perikopy v husově leccionariu bipartitu

Documents