buněčný cyklus
DESCRIPTION
Buněčný cyklus. Je to generační doba buňky. Průměrně trvá 6 hodin až 9 dnů. 1953: Howard, Pelc Interfáze = G1 + S + G2 fáze Mitóza (či meióza) = M fáze U daného druhu buňky je konstantní doba trvání S+G2+M, proměnlivé je trvání G1 fáze. Schéme buněčného cyklu. - PowerPoint PPT PresentationTRANSCRIPT
Je to generační doba buňky. Průměrně trvá 6 hodin až 9 dnů.
1953: Howard, Pelc Interfáze = G1 + S + G2 fáze Mitóza (či meióza) = M fáze U daného druhu buňky je konstantní
doba trvání S+G2+M, proměnlivé je trvání G1 fáze.
/gap/=mezera Zabere 1/3 času Buňka roste!-syntetické procesy,
zvl.RNA a proteinů. Leží zde první a hlavní kontrolní bod
B cyklu (která B jím neprojde, ta se nedělí)
Probíhá zde replikace DNA (i mitochondriální i chloroplastové DNA)
Zabere 1/3 času V každém chromozomu je asi 100
replikačních počátků
Zabere ¼ až 1/5 času Růst B- syntéza proteinů a RNA Je tu 2. základní kontrolní bod, pokud
jím buňka neprojde, nedělí se.
Zabere 1/1O času Tvoří se dělicí aparát Kondenzace chromozomů Nejdříve probíhá karyokineze, pak
cytokinze
Konvenčně se dělí na 5 stádií: 1) profáze: kondenzace
chromozomů,vznik mitotického aparátu tvořeného mikrotubuly(z organizačního centra=centrozomu), mizí jadérko
2)prometafáze: rozpad jaderného obalu, tvorba kinetochorů, polární mikrotubuly jdou do jádra
3)metafáze: posun chromozomů do ekvatoriální roviny buňky
4)anafáze: oddělení chromatid dosud spojených v místě centromery a jejich posun k opačným pólům buňky.Zároveň se póly vřeténka vzdalují od sebe.
5)telofáze: mizí kinetochorové mikrotubuly,tvorba jaderného obalu a jadérka,dekondenzace chromozomů
6)cytokineze: proces dělící mateřskou B na dvě dceřinné B
Tzv. redukční dělení. Zahrnuje 2 po sobě jdoucí dělení B=
I. A II. meiotické dělení Probíhá pouze u pohlavních buněk
(při tvorbě gamet) I. dělení= heterotypické-redukční II. Dělení= homeotypické-ekvační
I. Profáze 90 % času celé
meiozy, má 5 fází, jádro má zachován obal i jadérko
1)leptotene: částečná kondenzace CH, CH jsou svými konci přichyceny k jadernému obalu
Homologní(původně mateřské a otcovské ) CH se k sobě podélně přikládají. Dochází k tzv. synapsi=spoj a tvoří se bivalenty. Počet bivalentů=počet CH v jedné sadě (1n CH)
Další kondenzace CH
V každém CH viditelné 2 sesterské chromatidy.
1 bivalent má 4 chromatidy =tetráda
V tetrádě se chromatidy kolem sebe spirálně ovíjí a kříží=crossing over!!-C.O.
Místo překřížení=chiasma
Díky tomu dochází k rekombinaci genetického materiálu!
Postupné oddělování homologních CH, změněných díky C.O.
Vznikají tak rekombinované chromatidy
Kondenzace chromatid
Terminalizace chiazmat (posun ke koncům chromatid)
Centrozomy dosahují k pólům B
Začíná mizet jaderný obal a jadérko
Tetrády se posunují do ekvatoriální roviny B.
Centrozomy homologických CH náhodně orientovány k opačným pólům B.
Napojení mikrotubulů dělicího vřeténka na kinetochory centromer
Zánik bivalentů= oddělení homologních CH.
CH obsahují na rozdíl od mitózy vždy 2 chromatidy spojené centromerou.
Posun chromatid k opačným pĺům B
Částečná dekondenzace CH Cytokineze Vznik 2 buněk s haploidním (1n)
počtem dvouchromatidových CH!!
Je to v podstatě mitóza 1n B . Výsledkem jsou tedy 4 buňky s
polovičním počtem CH= 1n
Spermatogeneze: od začátku pohlavní dospělosti celý život. Vznik 4x1n spermatid-zrají v hotové spermie asi 65 -75 dní. (denně až 3 mil)
Začíná v kůře vaječníků v 8-9 měsíci nitroděložního vývoje plodu-oocyty I.řádu (prošly I. Meiozou)
Po narození 500.000 oocytů I.řádu, v klidovém stádiu až do puberty.
Meioza II dokončena souběžně s dozráváním Graafových folikulů ve 28 denních cyklech po dobu asi 20 let. Vzniká vždy jen 1 oocyt II.řádu, 3 1n B semění v pólocyty (resorbce).
II. Meiotické dělení dokončeno jen dojde-li k oplození.