B0J{)r-{) n)

- ,

IulLA

l . :a vdetnE modelu 135 Kd / 6 €*

s riMTo ciswtrtcu Pnruzenwrnrrn 42 nur S eresrrnHnlererre

So.Krz. 411 - 1944

s8' t { '

i ,a\ f

BOJOUf ffiil?rVONIDTA v pftt$rlu CI{snm

scrunm|lrNlsnsklrul|cnN(erADf sD.rueau

\ Telze "r piedslavi l modern r armidu bez cele aki ly rr iTnich !ozidel,

l \ pouzruanych k transporru. priTkumu a boi i . lsou mezi nrmi vel ice znami

konstrukani ieseni,jako modernitanky, ale i relativn€ malo Popularni tahaae,

n6kladni automobilya speciilni vozidla. V naii kolekci vim piedstavujeme bojovii

vozidla pouZivanl od druh6 sv€tov€ valky do souiasnosti.

NEMECKERAKETOMETNEJEDNOTKY 3

MoBILNIRAKETOVEDELOSTRXLECTVO 4

TAZENERAKETOMETY 5

15 CM PANZERWERTER AUF SELBSTFAHRLAFETTE

SD.KFZ.4/l 8

_ SAIiIOHYBNERAKETOMETYPANZERWERIER 10

_ NEMECKERAKETOVEDELOSTRXLECTVO

BEHEMDRUHE SVETOVEVALKY 14

Vydavatel: oxfod EducationalSp. z o.o.G rnwaldzka 2A, Slupsk, Polsko

ceneftilni dodavateltitulu pro teski a slovenskli trh:AIVERCOI,I SA, O/POZNAIiGrochowe tqki 6, 61 752 Pozna6, Polsko;tel. : +48 618 515 147

Ziikaznicki servis v aR vietn6 ob,edniivek slariich tisel:AIIER [IEDIA 5 . o.N.4odianski i 11, 143 00 PRAHA4ziikaznickS l inka: (+420)296 188 900 (9-17 hod.)lvlobilnitel. kontak: (+420) 725 600 872E-mail: amercom@amercom,cz, www.amercom.cz

Piiprava protisk PREss-PYGMAL|0N,5. r o.fi,4iinesova 536,737 01 Ceski TiiinRedaktor: I\,4ilan BronclikOdbornii spoluprace: lvliloi Kmel Stanisav Komijrek, JiiiRatajBarevne ilustrace: GlzegoIz Ja(kowski

Piedplatn6 v aR: A.L.L. production, s. L o.P 0. BoX 732, I11 21 PRAHA 1; Tel.: 840 306 090E maili predplatne@predplatne.tzPiedplatn6je moin6objednat od 2. iisla. Piedplatiteld obdriikaidi rn€sicvjedndziisilce dvE iisla rnagazinu.Pololetnipiedplatnd (12 i is€l)- cena 1 548KiRoinipiedplatne (24 i isel)- cena 3096Ki

objedniivky predplatn6ho v 5R: IMAGNET PREss, SLoVAKIA s. r oP 0. BoX 169, 830 00 BlatislavaTel.r02167 20 19 31 33, Fax: 02/67 20 19 30E maiI predplatne@press.sk

Predplatneje mo:nd objednatod 2. aisla. Predplatitelia obdriia ka:di mesiacv,ednej ziisilke dve iisla magazinu.Predplatne za 6 tisiel 34,20€Prcdplatne za 12 iisiel 58,40 €Predplatnd za 24 i isiel 136,80 €

ISBN:9i8-83-252 1846-1 S6tiei 918'83-252 1229-2

Pozor! Model neni h6tka. Je urien pro osoby starli t4 let.

Kola a pdsy nejsou pohyblivE. Naie modely se mohou v detailech lisitod origin5lnich vozid€|. Vydavatel si vyhrazuje prSvo na zm6n! poftu iisela poiadi piiloienid model0.

. .r-

ffiE-

GI Maximalni

kamufl6ze

litoSII Maximdlni

ryI Va.nd

V naiikolekci vinr pitdslavujenre

rnzn,i bojovi vozidla s popiscdjelicb vznlka, konsfuk.niho ieie-

Di a bojov€ho nasazeni od druhasvetovd vilky do souaasnosti.

lsou nlezi nimijak veLice znrn€konstrukce, taki Ly, kiere ikdy,jsou velice zajitnave -jsou unrmy

pouze fanouSktn nilitirii.I Ruhe mab-

15c lDaNzDf,wDf,rER 42aur, Srr,nsrtAtrRr,|fD|rE

Sn.f,rz. 4l - 10.14

I Plastov€ I Historick6pouzdro dophkychr{nlci nodel a charakeristicke

pflky konstrutce

ll0JOlrlfVOZI|)I..4

ItilNZllRlt'll R[ lill 42

Navzdory bdZnd rozSiiendmu n6zoru to nebyla Rud6 armAda, )eLv letech druhe svdtovd vilky jako prvni pouiila v roli ddlostieleck6hopalebneho prostiedku pozemni raketovi odpalovaci zaiiz"eni, niivanizpotiitku ke kladeni kouiovlch clon .lil. v roce 1936 byla do vfzbrojeWehrmachtu piijata trhavi raketovii stfela Wurfgranate 4l SprengreLe 158,5 mm. Byly zavedeny rovn&. stiely riLi 105 mm a 110 mmodpalovand ze speciillnich minomett a v roce 1940 byla raketovdvfzbroj doplndna trhar,'r.imi stielami r6Li 280 mm a 320 mm.Do roku 1941 byly ndmeckd raketovd stiely odpalovriny hlavndze staciondrnich r6movfch raketometri, slouZicich z:lroveir k jejichtransDortu.

Ndmeck6 raketometn6 pluk. Pii lom pouze jeden z praporriinstrukiniho pluku odpil i l beherrpalebnd piiprary aZ 1600 stiel. Iezn6mo, Le po jednom raketomet-nem pluku bylo piideleno dvematankovim divizim - 77. Panzer-Di-vision a 18. Panzer-Division, nic-mdne uaast raketometn/ch jednoteltv bojich byla v prvnich mdsicich ve-lice skromnd. Noql druh vyzbroje,jejr. neznali velitele tankorych an-pddich svazk0. byl pii pldnovdnibojov'.ich akci zpravidla opomijen,pouze bdhem likvidace sovdtskdhouskupeni obkJiiendho na podzirrl94l u Vjazmy byly ve velkdm md-iitku pouzity raketomety 51. ra-ketom€lndho piuku. Teprve v roce1942 byl po&t raketornetnfch plu-kri zv'ften na devdt. N€meckd arm6da m€la maximdln€ 40 techto plukf-

I Pobpasort podvozek s tlzf,nou pt€dni

I Pmc6ioland korba vaetne fidiask{ kabhy.I Desetibhvnovt raketomet M ototndm

podstavci r. stt€a€ ko6y

B0JOrra

jednotkyrvni jednotkou raketovdho dE-lostiel€ctva ndmeckd arme-

dy byl v dubnu 1940 zformovanf51. raketomelni p luk (Nebelwer.

fer-Regiment 5l) a krdtce po ndmvznildy dali i pluky NebelwerfReg. 52, Nebelwerf.Reg. 53, Ne-belwerflReg. 54 a instrukani Nebel.Lehr.Reg. Ka2d/ raketometn/ plukse sklr idal ze stdbu,6tdbni bater ieti i palebnich prapor0, transportnikolony a hospod6iskfch pododdiliOtvar byl q'zbrojen celkem 54 ra-ketomety r i iZ i 150 mm.2l0 mm,280/320 mm a dodateinE i300 mmPozddji bdhem vdlky proti Sovdtsk6mu svazu byly organizovdny tdzkeraketometn6 pluky (schweres Wer-fer-Regiment) sloLent ze dvou pra-porri vyzbrojenych pouze tazkimiraketomery rdzi 280132O mm nebo300 mm a jednoho praporu rryzbro.jen6ho lehklimi raketomety reie150 mm. V lezkdm praporu byly ti ibaterie po Sesti raketometech a ve-dle nich dety zdsobovaci, dopravni,oprav6rensk6 a topografi ckii.

\ / dobd zahdjeni operace,,Barba-V rossa" m€l Wehrmacht v prv

nim sledu pouze ityii bojovd rake-tometnd pluky a jeden instrukiniraketometnf pluk, z nichZ se na bo-jov'.ich operacich v prvnich hodinech ftoku podilely 51. raketomet-nf pluk a l. instrukani rakelometnt

VOZIDI..A.4t

ItANZnmuinrtrin 42

a 20 samostatnich praporri ryzbro-jeny'ch celkem asi 2 500 raketomety.

7a uaelem zqtseni efektivity rake-l-.itometnlch jednotek zadaly byhkoncem roku 1943 a zad6tkem roku1944 formovdny brigddy vyzbrojend| 8 raketomety rdze 300 mm. I 8 raketomety rdie 210 mm a 72 raketo-mety rdLe 150 mm. V dubnu 1944eKistovalo sedm a v lednu 1945Sestn5ct takovfch brig6d. fednotkyWalTen-SS obdrZely raketometnou!"izbroj relativnd pozdd, ale dikytomu jim byly piiddleny vfhradndsamohybn6 raketomety.

Mobilni raketov6d6lostielectvo

7 vet3i aiisti kovovd odpalovaciI-Lzaiizeni fungovalo dobie pouzeza ptiznirrych povetrnostnich pod-minek. zato v podminkdch krutdruske zimy bylo ovldddni lelo tech-niky a vedeni palby nesmirnd zli-teno. Za extremnd nizh.y'ch teplotmdnily chemikdlie v raketovdm Pa-lil'u sv6 vlastnosti, coL zpisobovalozeslabeni tahu a v dfisledku vfrazndzkrdceni dolelu a paesnosti stieI pii svd jednoduchd konstrukcimily rakelomety pohyblive kompo-nenry vyZadujici oietieni mazacimituky, kter6 vaak v mrazu okamzitdtuhly a zamrzaly. Za takoq;ch pod-minek musel b1t raketomet nabijen

aZ bezprostiednd pted odp6lenimstiel. Nizkd teploty dinily probldmyrovndZ voj6krim, kteii museli vi-zbroj obsluhovat v neohrabanfchtlust'.ich rukavicich.

lf yla pouiivdna rdmovd odpalo-l,)vaci zaiizenl schweres Wurf-geret 40 (Holz) ze dieva, do nichibyly nabijeny trhav6 stiely Spren-granate ftte 28O rnm anebo z6paln€stiely Flammgranate r|i.e 320 mm.V obou piipadech byl pouiivdnidentickf raketov'f motor na Pra-chovou nipli umoZfujici po zaprile-ni elektrickou jiskrou dolet do dvoukilometrri. Postaveni zaiizeni Projednu nebo atyii rakety, propojenielektricLich vodie0, nabiti a za-miieni zabralo hodnd iasu. Protobyla pro mechanizovand iednot-ky vl.vinuta dievEnd klecovd kon-strukce schweres Wurfrahmen 40(Holz) na jednu raketu uPeviovanina boinicj polopdsovdho transpor-tdru Sd.Kfz. 251/1. Na obe boinicevozidla bylo moZno zavEsit Po tiechtdchto raketometech, kter6 mdlyndmdr v rozsahu od +5' do +40'K zamiieni v horizontdlni rovindslouZilo man6vrov6ni cel€ho trans'porldru, kterd mely usnadnovatdva 400 mm vysokd ocelov6 prutyna kapotE motoru. Dievdn€ klece

ryrdbdnd firmou ). Cast AG z Ber-lina mEly na obou stranich rlchPyk zavdSeni na bocnice transporldrua pro zamEiovdni ve vertikdlni rovi-nE byly dodateini upevndny na W-ky'vnd desce a r,Tbaveny stabilizaini podpdrou. Byla lo univerzdlnisestava vhodnd k montezi i na iin6vozidla. V pozd€jSim obdobi vri lkypied otekdvan'y'm rryloddnim Spo-jencli ve Francii byly timito ldecemiopat ieny koiistni francouzske tankyHotchkiss Hl5 a tahaae Renault UEve vlizbroji ndmeck;?ch jednotek.

J)opsany raketomelni transPortdr

-f obdrZel typicky ndmeckyi dlou-hy ndzev mittlerer Schiitzenpanzerwagen mil. Wurfrahmen (stiedni

pCchotni obrnend vozidlo s odpalo-vacimi rdmy), ale diky svd mobilitda velke palebne sile dostal od voidkipiezdivku Stuka zu Fuss (peSi stuka),jeZ jej ptirovn6vala ke zndm€mustiemhlav€mu bombarddru Junkers

lf0JOV/rt=>VOZIl)I..4

PrrNZlllt.fliItInR 42

. lu 87. Trhavd sliela o hmotnos-ti kolem 40 kg mdla dolet 1900 m.kdeZto zdpaln6 stiela obsahujici 50 Ioleje s podobnymi vlastno<tmi jako

napalm mela dolet aZ 2 200 m. Ackoliv bylo zpocdtku pJdnovino pouZitir.yhradnd dievinych raketomet0.byly v roce 1941 r.lpracoviny protrhav6 stiely rovndZ ocelovd kleceoznadovan6 schweres Wurfgerdt 41{srahl) . v lerech 1942 a l94J bylo'i')ryobeno 4000 kusri t6to kovovdvarianty. Klec slouZila ziirovei jako

piepravni obal rakety a jeji vnitiekbylo moZno upravit k odpalov6niraket rdZi 280 mm nebo 300 mrn,kterd bylo iizeno z ovl6daci deskyv transporreru. Nercasrerr Dylo v Krecich na vozidle piipraveno k palbepdt trhay'y'ch stiel a jedna zrlpaln6stiela, evenluerlne po tfech slreldchka2deho qpu. Odpdleni vsech iesttraket zabralo deset sekund. Osidkr.,vozidla tvoii lo sedm vojdkri. ktetrmi l i na bl izkou obranu k dispozi-ci jeden ai dva kulomety MG J4se zdsobou 2010 ndboj0. Takto rry-zbrojend transportdry byly uZitedn6bdhem bojr.i ve mdstech, kde se dikypanceiove ochrane mohly piibliTilaZ k protivnikovi.' \ 4 ene zn;mii ie konstrukce l i i-

l-v-[ hlavnoveho raketometu rdZ(280 mm klasifikovandho jako mi-nomet. Toto zaiizeni se skl6dalrze dvou adsti. z nichT spodni tvoii lr6m s kovovou montdZni deskoua zameiovacimi prvky v horizontdl-ni i vertik6lni rovin€. Na r6mu bylyna montovdny ti i hladkd odpaJovaciroury (hlavni) se zdv6r1 a riderni-

ky. Ka2dd hlaveii se opirala o raima zdvdroqi mechanismus o ziikladnidesku. Cel,i sestava mohla blt sta.vena na zem nebo na ti i tunog; nd-kladni automobil. napi. Opel Bli lz.Sttely byly odpaloviiny postupn€,nate2 byly vyaTeny hlavnd k novemu nabi t i a na je i ich mrsla na-sazeny j ine, j i i nabi td. Odpalovaciroura vd2ila 65 kg a zdkladni deskamela hmolnost 200 kg. Odpdlenidvou plnych salv l rvalo l0 l5 minut a stiela o hmotnosti 74 kg m€ladolet az 6.5 km. Viroba tdto zbraneviak nedos6hla vyS6iho objemu.

\ /zhledem k rrysokd hmotnostiV stiel byla obsluha klecorrych

i rouro"lch rakelomelt znacne ob-ti.i.nd a rryLadovala nasazeni q'i5ihopoitu vojdkri a manipulaini techniky. Spoleini s ornezenym dole-tem stiel a nedostatefnou piesnostipalby to ovlivnilo skepticki postoimnoha vojenskych veliteli vrici to-muto druhu qizbroje. Ke zmdndjejich ndzoru bylo tieba \.f/vinoulno\ry rakelomet o nevelkd hmotnos-ti, ale znatne mobilitd, kteri by bylomoZno pouZivat i v prvni linii.

Taien6 raketomety

| 5 cm Nebelwerfer 41. Prvni po.|. kus o sestrojeni lehkeho raketo-metu podnikJa skupina pod vele-nim zndm6ho prtkopnika raketov6techniky generdlma.jora dr. WalteraDornbergera. Pro stielu byly na-vrzeny zmensend rdze {na pf ib l iT-nd 150 mm) a sniZend hmotnost(na 40 kg). Rakelo!.y molor byl po

I I{rnotnostr bojod - 8,5 t.I ostdkd 4 osoby (velitel, sttelec, nabijea,

tidit).r D€1k.. 6 020 mn.I Sitkar 2 260 mm.r vilka 3 0s0 nm (korba 2 500 nn).r Svaddlttk podvozkur 370 nm.r Hn.cI netroil: tadort zizehNi kapalino!

cl azni restivil€c Opel o objemu 3 625 cmla vikonu s0 kw (68 k) pti 3000 ot/min; mechanicka ptevodovl skiin (5 rychlosd Wted+ I vzad)r jednokotouEovi suchl spojka.

I Msimdlni rychlost na sihi.i 32 kn/h,

r M.limdlnt dojed: na silnici 130 km, v terdnu 55 kn.

r virbloi: desetihhvnolt raketometNeb€lrerfer-Zehnling 42 reze 150 mm(20 sttel), hrlomet MG 34 nebo MG 42 rrze7,92 mm (2 000 nrbojn).

r ZanEtovaci a pozororacl zailzed: optickizmetuwa/dnlkomEr RA 35, atyri pozorokcl{terbiny v botnicich korby.

r PancdlovAdl z aasteinE svaiova4.h a ads-teanE litovanth oceloltch desek tlousfka:piedek, boky a zadni ftut 8 mmt strop a podlaha 6 mmi podstavec raketometu l0 mm.

r Podvozek tizent ptedni n6prava se dvdmakoly s pnematikaini o rozmarech 19,0 20odpruzeDa pruznicemi z listovich peri %duprsovt podvozek na kazde strd| d€pojezdov6 lozilq po dvou kolech s sumovoubedazi odpruienich jednou vinutouprurinoq M Lazddm vozlku j€dna podpurn{kladka s gumovou bed1zii Wiedu j€dno-duchC ozuben€ ( 16 ozubt) hraci kolo, vzadujedrcduchd napinacl kolo se srouboviEnechmismen aodlehtoracirni otvory;ocelove dtouhtebenovd pdsy, v kazddm p6su80 aldnk! mechanicka a hydhrnickd brzdy.

r Spoiovrci technika: radiostanice Fu.Sprrr Zdoltvdrl ptekdr€k stoupani 30', kolmd

zed 0,6 rn, pnkop l,0r m, brod€ni 2 m.

iillJiil_vriv()zn)r,4

.,<

lDilNZf lllwllRl rtrr 42

hdn€n lisovanym iernlim prachem.Stiela byla odpalovdna z klecov€.ho raketometu, aviak zaiizeni, jeidoslalo podle svdho autora a rokuvzniku oznateni Dornberger Gerdt1938, zkrdcend Do-Gerdt 38, nebylokonstruktnd zdaiild a dasto doch6-zelo k explozi stiely j i i pii odpdle-ni. Z lohoto dtvodu se Do-Geriit 38nedostal do s6riov€ v'y'roby.

J-1alsi r"fvojovou etapou byloI-,,f nahrazeni derndho prachuv hnaci ni{plni bezdjmnfm pra-chem na brizi diglykolu. Vznikly dvd velmi podobnd verze stie\rdie 158,5 mm s identickou hnacinriplni. Zajimar.Tm konstrukanimieienim bylo umistdni raketovdhomotoru do piedni i6sti sttely a r7-bu$nd n6lo2e dozadu. Trhavd stielanesla oznadeni 15 cm Wurfgrana-te 41 Spreng a zadfmovaci varian-ta dostala oznadeni 15 cm Wurf-granate 4I w Kh Nebel. Zpoeelkupracovala Dornbergerova skupinana jednohlavrtovdm raketometuDo-Gerat 1 urten€m pro vzdudndrjsadkovd jednotky. Objem v'lrobytdto zbrand byl nevelkli a rozsah je-jiho pouziti byl iestd men$i.

\ Trisleduiici raketomet dostall - \ndzev 15 cm Nebelwerfer 4l(zamli:ovaci gran6tomet), aleve skutetnosti mel rdii 158,5 mm.Navzdory dildim nedostatkrim sejednalo o usp€3nou zbrai. Odpa-lovaci zai{zeni se sldddalo ze $es-ti hlavni spojenfch v okrouhl€mrdmu. Raketu pohdndl dak spdle-nych plynri z 26 trysek po obvo-du t€la stiely ve dvou tietinrlch jejid6lky od Spice. Tlto trysky z6roveislouiily ke stabilizaci stiely za letupomoci autorolace. diky iemuZbyly ndmeckd rakety piesnEjii neZstiely sovdtsk)tch katu$i. Umistdnimrjbu3nd n6loze do zadni diisti stie-ly bylo tak6 dosaZeno lepii polohytdzistd behem letu, navic po dopa-du a {buchu n6loZe explodovalrovne2 zbltek neryhoieldho paliva,coZ zesil i lo it inek stiely. Vyhoba ra-ketometri tohoto tl?u byla zah6jenajiZ v bieznu 1940 a prlni exempld-ie byly armddd doddny v ldtd, nic-mdnd ndkolik prvnich mdsicri bylynebelwerfery piid€lovriny vlihradndjednotkdm chemickdho vojska, kdeslouZily svdmu prvotnimu posld-ni - stavdni kouiov'.y'ch clon. Teprve

B0JOvat>voiztl)l,L

PirnzunWUnln* r|2

po piehodnoceni jejich urdeni zada-ly bjt masovd pouZiv6ny raketovj'rndelostfelectvem. Nebelwerfer 4 I bylvyr6bEn prakticky do konce vdl-ky, v rriznfch pramenech se pou-ze liSi uddvanl objem produkceod 5 283 kus& do 5 769 kusri.

l\ f obility raketometu bylo dosa-.I.YIieno jeho montdZi na podvo-zek adaptovan/ z lafery protitanko-veho ddla PaK 35/36 r6ie 37 mm,kter6 m€la zvdt5enjr rozchod kola zesllenou konstrulci. Pri palbebyl rakelomet spouitdn na urovei-podloZi. Transportni hmotnostpouhy'ch 590 kg umoziovala zapia-Zeni raketometu za osobni terdnniautomobil, i td)d rychlost tazenibylo nutno omezit na 20 km/h. Ses-tidlenn6 obsluha mohla raketometna kr6tkou vzd6lenost tlaiit a teh-nout vlastnimi silami, coZ usnadio-valo zmdnu a maskovdni palebndhostanovi3t€. Odp6leni cel6 salvy trva-lo piibliZnd deset sekund a v prfi-bdhu pdti minut ji bylo moZno tlikrdt zopakovat. Dolel rakety by-prodlouZen na 6900 m. Sliela mdlarelativni tenky pldst, kteri se ti i$lina mdlo stiepin, a proto mdla hlavninit i\.^), efekt t lakovd vlna vznikajicipii explozi.

J I cm Nebelwerfer 42. Po vzoruZpiedchoziho modelu byla v rocel94l zkonstruovena jeho zvCtSendverze s pEti hlavn€mi rdZe 210 mmStiela 21 cm Wurfgranate 42 SprengmEla dolet ai 7 85O m a byla velmiutinnd. Byla vyrdbdna q;hradni tr-havS verze o hmotnosti I12,5 kg, jei

nesla 47,5 kg tdZkou trhavou hlaviciobsahujici 10,2 kg !"ibusniny. Aako-Iiv byla vfroba tCchto raketometirspuStEna v roce 1942, na frontd seobjevily teprve v prribehu ndsle-dujiciho roku. Informace o jejich

produkci, kerd s€ opdt znatnE roz-chdzeji, udi*qi poaty 1487 kus0ai 2626 kust. Raketomet byl kon-strukind natolik zdaii lf, 2e byl oko-pirovdn a qrdbdn ve Spojeny'ch std-tech pod oznatenim T36.

)8132 cm Nebelwerfer 41. Dal-2ii n€necki, raketomet mdl kle-covou konstrukci pro Sest stiel,Byly pou2ivdny diivdjSi rakery rriii280 mm a 320 mm, pii men6im ka-

libru byla do ra.ketometu vkldddnaredukdni vloZka. Stiely byly do klecinabijeny ve dvou lad6ch nad seboua cel6 konstrukce byla namonto-v6na na voziku (Einheits-Einachs-

-Anh?inger Typ B), kterli bylo moZ-no t6hnout za vozidlem rychlostido 35 km/h. V letech 1941 a 1942bylo ryrobeno 287 nebo 345 rEchtosestavO0 cm Nebelwerfer 42. JednaloJse o non^7 model zkonstruovanliv roce 1943. Raketa Wurfkorper 42Spreng mEla jinj' tvar a ufkonndj-5i motor, coZ prodlouZilo jeji doletna 4 550 m. Nov'.i raketovi motorprodukoval meni{ mnoZswi dfmu,takZe na rozdil od star5{ch verzi seza odp6lenou stielou netdhla nd-padnd kouiov6 stopa demaskuji-ci palebnd postaveni. Novd stielao hmotnosti 127 kg nesla 66,3 kgtdZkou hlavici, takle byla samoziej-mE ridinndjS{ nei stiela r6Ze 280 mm.Cel6 sestava mdla podobnou kleco-vou konstrukci jako 28132 cm Ne-belwerfer 41. Vyrobeno bylo celkerr954 raketom€ti tohoto t)?u.

t0 cm Raketenwerfer 56. Byla toJprrrni z ndmecloy'ch reakivnichzbranl, jei koneind dostala nilzevadekvdtni svdmu urieni - Raketen-werler iili raketomet. Raketomet byLnamonlovdn na modifrkovand lafe-td protitankovdho ddla PaK 38 r6Ze50 mm a jako odpalovaci platformaslouZila opdt klec se dvima iadami

-,It0JOrrav()zI|)r,a

.4l!-l

PANZriRrriRlr\rr 42

KAMUFLAZNa ilustraci ie Panzetwerfer 42 z nez)i6t4-ne nEmecke jednotky, leden 1945. Zimnikamufl6Z vozidla rznikla v pohich podmin-lqich piekrltim zikladniho tmavoZlut6ho(RAL 7028 Dunkelgelb) n6tEru smltelnoubilou barvou (v6pnem). Na boku korby je

ndmeckf vjsostnf znah dislo 17 v dern6mna lrcholu postavendm iwerci (pravddpo-

dobnd oznadeni jednotky) a taktickd oznade-ni baterie - pismeno F.

OSADKAOs6dku samohybndhoraketometu tvoiili dq.li vo-jeci - velitel, stielec, nabijeia nolc-

B0JOvaT_vOz[)LA

[rturu.tt*"rillu,;ilt + i;:

PANCERoVANijednou z modifikaci pii6pravd n6kladniho au-tomobilu Opel Maultierna nosid raketometu bylokompletni pancdiovdnijeho korby a iididskd ka'biny. TlouStka pancile se na riznlich mistechl is i la v rozmezi od 6 mm do l0 mm, nicmdnezajiStovala ochranu pied stielami z rudnichzbrani a stiepinami d€lostieleckfch granritimallich a stiednich rdZi.

Modt

15 cm Panzerwerfer 4auf Selbstfahrlafett

Sd.Kfz.4lI - 194merttKo r : ./

Model pledstavujsamohybnli raketon(

1 5 cm Panzerwerfer 42 Sd.Kfz. 4l. raketometndho pluku 7. raketometn6 brig6dy (Wer

83 / Werf.Brig. 7), kierj se 16. derr.na 1944 zudastnil ftokproti britsk€mu piedmosti na iece Orne ve Franci

A.t r >\7,

"=-.y4lo\)+

SILUETAPrototlp vozidla Panzerwerfer 42 mdlbodnice stejnd rysokd jako iididskoukabinu, coZ usnadirovalo odhaleni stro-je v terenu a znatnd komplikovalo nov6nabiti raketometu po odp6leni stiel.Proto byly v sdrior.y'ch exempl6iichbotnice o polovinu sniZeny.

VYZBROJPrimArni v"y'zbroji v ozidla Panzerwerfer 42 bylodesetihlavfi ovd odpalovaci zaiizeni neiizenlichraketovy'ch stiel r6Ze 158,5 mm. V korbd byla pie-v62ena zdsoba 20 sttel. D6le bylo vozidlo ryzbroje-no kulometem MG 34 rcbo MG 42 riLe 7,92 mm,urienfm na blizkou nebo protiletadlovou obranu.

iimmi <=- qvOz[)t,A

lDitNZfltUTliRIrt* 42

po ttech stielich. V1'rnenitelnd vniti-ni vloZky umoZiovaly nabiti novlchraket r6Ze 300 mm nebo stariich ra-ket reie 158,5 mm. Na odpalov6nistiel r6Ze 300 mm byla upravena rov-n€l i6st kleci montovanlich na obr-ndnd transportery.

\ /Sechny tazend raketomety melyV jednu spoleenou vadu jejich

obsluhy nebyly nijak chrdndny piedpalbou z pEchotnich zbrani a stiepi-nami grardtu. V mnoha piipadechtato absence ochrary znemoZiovalapouZiti raket k piimd palebn€ pod-poie dtodicich tankovfch formaci.

Jedinjm zpfisobem ieieni tohotoprobldmu bylo umistcni raketomet$na kolov6 nebo pdsovl obrndn6 vo-zidla.

Samohybn6 raketometyPanzerwerfer

\Tosia raketometu musel byt talrI\velky, aby na ndj bylo moznonamontoval vizbroj a pod panciiuklit obsluhu a alespofi nevelkouzdsobu munice. PouZite vozidlomuselo b14 rovneZ schopno postu-pu soubEZnd s pdsov'/mi bojovrl -mi vozidly. Vyroba poloprisor"yct-transportdri a tahaai nestaii la po-krll po2adavky armddy, vhodnli do-pravni prostiedek bylo proto lfebahledat j inde. Nabizela se moZnosLpouZiti nrikladnich automobihi,na nichZ byla zadni n6prava s kolynahrazena pi{sov'frn podvozkem.

-,

fTato konstrukeni fprava vznik-I la pro potieby q;chodni fronty,

pondvadZ ndmecki ndkladni auto-mobily byly projektovdny k pou-Ziti na silniclch v NFmecku a sou-sednich st6tech, zatimco na uzemiSovitskdho svazu se zper,nEnd ko-munikace prakticlq nevyskJtovalyTransport po ruskych cestilch, kterdbyly v zimE zavdte sndhem a bdhemde3ti nebo t6ni se mdnily v bahnitdrivozy, byla schopna zprostiedkovatpouze vozidla s housenkovfmi p6sy

\lrikladni automobily s polopd-I \ sovou trakci, oznaiend jako

Sd.Kfz. 3, qwinuly firmy Ford-Wer-ke Deutschland, Kliickner-Hum-boldt-Deutz. Opel a Daimler-Benz,herd do roku 19,14 dodaly celkem21960 tdchlo vozidel, jeL byla zn6-ma pod spolednfm niizvem Maultier(mula). Za konstrukind nejzdaiilejii-ho zdstupce t6to kategorie byl pova-iov6n r"jrobek firmy Opel rrychdzejicize standardniho ndldadniho automo-bilu Opel Blitz. Polopdsor.y model ob-drZel tov6rni oznadeni 3,6-36S/SSMa vojenske oznateni Sd.Kfz. 3a.Namisto zadni nrlprary v nEm bylnamontovdn pdsor{ podvozek oko-pirovanf z britskeho taniiku Car-den-Lloyd. Jeho konstrukce mdla b/tprozkoum6na je$t€ ve tiicdrfch letechv dobd spoluprdce mezi Nimeckema SovFts$m svazem, keri tehdy za-koupiJ tyto taniiky i licenci na jejichr"lrobu. Podle jinfch pramenfi bylototo konstruktni ieieni okopirovd-no z britskych lransportdrt, kterdn€meckd armdda ukoiistila v roce1940. Vozidlo vdZilo 5930 kg a jeho\.ryisi hmotnost z{sila rovndi spo-tiebu paliva z 30 l/100 km v kolovdmmodelu Blitz na 50 Ul00 km v polo-pdsovdm modelu Maultier. Cdstednipouziti pdsi vty'Taznc nezlepsilo jizd-

ni vlastnosti vozidla v ter€nu, zatovsak znaanc zati'ilo jeho pievodov€ustroii. V).nutilo si to omezeni jizd-

ni rychlosti na 38 km/h, kerd piestonezabrdnilo rychlimu opotiebovd-vdni mechanismu. Bylo ryobenokolem 4000 aulomobihi Opel Maul-tier, z nichZ bylo 2 130 kusri posldnona v'.ichodni frontu.

I 5 cm Panzerwerfer 42 (Sf.) aufI Gleisketten Lastkraftwagen 2t

ll0J0II/f10* v()zn)r,a

PANZTRIT'IIRilrarr 42

Sd.Kfz. 4/1. Navzdory svim detn)tmslabindm byl prive Opel Maultierrrybrdn za nosic raketoveho odpalovaciho zaiizeni. Na podvozek au-tomobi lu byla ndmontov6na pancdiov5 korba podobnd konstrukceiako korba obrndndho lransporreru.Spodni cdst korby byla svaiovan,horni t jst byla nltovand. Panceio-v6 desky r.piedu, vzadu i na bocichmily 'tejnou tlouitku 8 mm. na podlaze a stropd 6 mm a na otoan6mpodstavci rakelometu l0 mm. Iedenvellqi obddlnikor.y pri lez byl ve strope a druhy v zadnr desce. Primdrnir,ry,, brojr vozidla byl rouro',ry raketomet konslrukce Nebelwerfer-Zehnl ing 42s deset i h lavnemi proslrely rdze 158.5 mm. leho podst,rvec byl namontovdn na stieie korbya umoTnoval zameiovani r horizon-tdlni ivertikdlni rovine. V rdketomelu bylo piev.i,/eno deset raket a stejn)t podet raket tvoiil zdsobu municepievdienou uvnitr korby. Pro blrzkou a proli le(eckou obranu bylo vo-zidlo vyzbrojeno kulometenr MC 34nebo MG 42 r6Ze 7 ,92 m]m.l l ro lo l )? po(tdveni na zaa. i t -' krr roku lq4l mel po cele delce

slejne vy.o[e bocnice a raketomet

byl postaven dost ry'oko. Takovdtomont6i. t$zbroje ztdZovala nabijeni, n fienim siluety dinila z vozidlasnadnejSi cil a zbytecne posunulanahoru jeho tezisle. Z tohoto dri-vodu byla na seriorych ,,trojich

Sd.Kfz. 4/ l horni cdst bocnic za i id i i<kou kabinou sni iena na po-lovinu privodni v'rf iky. Informaceo poatu ryrobenich r ozidel Panzerwerfer 42 se opel r izni . Nejcdstej ibyva uvideno 248 exempldiri v rocel94l , a\Sak nel lere prameny zmi-nui i pouze i88 exempldi t . Za prav-ddpodobn€jii je poklidrin prvnitidaj, pondvad2 ve stejn6m roce bylodod.Ano 232 muniinich transportd.rt doproviizejicich mobilni raketo.mety, a piitom produkce obou vozi.del byla spuit€na soubdin€. V roce1944 pak bylo ryrobeno jeitd 52 vozidel s raketomety a 57 doprovodnlich munidnich transportdrt.

' ransporter raketore munice Cleis.ketlen I aslkrafiwagen 2t gepan-

zcrl fMunil ionskraftwagenl nes.oznadeni Sd.Kfz. 4 a od bojovd verzese liSil absenci q2broje a os6dkouredukovanou na ti i vojdky. V korbipteviLel 20 kompletnich raket. Pozdej(r verze mely opel zr'ryienou zadnr

IIOJOVAvOztDt,.L

.<11

Pnrnlnwrrr,nn 42

d6st korby, aby se dowiti veilo 30 ra-ket. NEkdy bylo munidni vozidloSd.Kfz. 4 pouZiv6no k tazeni raketo-metu Raketenweder 56. V takov6mpiipadd byla uvniti piev6Zena z6sobamunice do tdto zbrand.

\ fobilni raketomet Sd.I(2. 4/1lVImel etyielennou osddku. V ka-bind seddli iidit a velitel, keri zaro-vei obsluhoval radiostanici Fu.Spr.fAnt6na byla umistdna na piednistEnE kabiny. Ve velitelski variantdvozidla byla instaloviina piidar.nd ra-diostanice s ant6nou na levdm bokuza kabinou. Nabijet seddl v kor-bd za kabinou, ale kvrili stisndqhnpodminkrim sv6ho stanoviStd muselza jizdy sedEt v oteviendm prulezu,kterf byl zavirrin pouze bdhem palby.Stlelec sedEl na sedadle, kter6 se ot6-delo spoleind s podstavcem. V ho-rizontAlni rovind mohla b1t palbaneru3end vedena v rihlu 270'. Pies ii-didskou kabinu bylo odpalovr{ai stielvelmi omezeno, pondvad, v tomtosektoru odm€ru nebylo moZno pou-Zivat kombinovaqi zamdiovad a d6l-komdr RA 35. Znaend velJcy ndmEr

rakelomelu od 12'do t80" umoz-rioval vedeni palby ipii boinimsklonu terenu. Z6sobni rakety bylomoZno nabijet podle otodeni hlavnibud pies prrilez v zadni stene korby,anebo pies horni prulez, Slielec od-paloval rakety elektrickou spou3ti.

Diestoze objem r1'roby nebyl ptiliiI velJq;, bylo na vozidlech pouZivd-no aZ iest q?n pojezdovi(h kol tilivSechny. kterd se montovaly na maul-tiery Byla 10 lisovand kola se iqrmiowory, plochii dvoudiskovd kola spojen6 dvEma nfty, plochd dvoudiskov6kola spojend ttytmi n!ty. kola se Sestipaprsky, kola se sesti otvory a zesile-nim a zdvojend kola ze dvou vzdrjem-nd se nedotikajicich diski se Sestiotvory. V kaZdd postranici byly tiipancdiovd schrdnky. Zpoddtku neby-ly ltbec zakrye. pozddji byl nad v6e-mi tiemi umistdn dlouhf okap, abydo nich neprdelo, a nakonec dostalydviika chrdndnd shora individu6lni.mi kr6tkfmi okapy.panzerwerfer 42 byl konstrukindI zdatillim vozidlem pro konkrdtni bojovd pouziti. V terdnu mel lepsi

i izdni vlastnosli neZ sovetskd samo-hybnd raketomety BM-8 a BM-l Jmontovane na ndldadni automobillMenii poaet stiel kompenzovala iejich vdt$i piesnost a i i innost. Dal-5i v'y'hodou byla moZnost rychldhoopdtovndho nabiti a ndslednd po-uZiti zdsoby raket z doprovodntihumuniiniho transporldru. V podsta-l€ hlavni vadou vozidla Sd.KIz. 4/-bylo omezeni objemu jeho vlirobyDo3lo k ndmu, pondvadZ podvozekfirmy Opel mdl byt nahrazen nov'/mnosidem schopnfm ldpe plekon6vatterdnni plekdZky. Ukilzalo se v5ak,ie toto rozhodnuti bylo ukvapenda zbavilo armddu potiebnd palebnepodpory.

I 5 cm Panzerwerfer 42 (Sf.)lauf schweren Wehrmachts-

schlepper. Zmindnj'rn ndstupcemmodelu Opel Maultier se mEl stettdZ\i armddni tahaa sWS (schwerer

Wehrmachlsschlepper) ryvinunjv podniku Biissing-NAG. Tento stroibyl objedn6n v roce 1942 a podleplint m€l nahradit v td dobd po-uZivand ti i tunovd a pelitunovd ta.haie. Po konstrukini strdnce sWS

B0J012-

lDANZfinunnrnrr 42

navazoval na dtiv€jSi polopdsovd ta-hate. Byl vyrr{bdn od prosince 1943ve dvou variantdch - nepancdiovandtransportni a obrn€nd k piepravEmunice nebo k neseni rriznfch zbra-iovfch syst6mi. Kabina a motorov'iprostor druhd varianty byly chrd-ndny ocelov'.foni deskami o tlou$tte6-15 mm. Tento obrndntr tahai seneosvdddil. Dosahoval hmolnosliI 3,5 t, coz byla pro motor MaybachHL 42 TRKMS o objemu 4198 crn3a vykonu 73,6 kW (100 k) neimdrndLzdtdz. Proto sWS ani na silnici nepie-katoval rychlost 28 km/h. ale oprotimaultieru mdl alespoi del5i dojezddo vzddlenosti 300 km. Navzdorypiekrjvajicim se pojezdovftn kohlm,jejich odpru2eni toznimi tydemia pouZiti housenkovy'ch p5stl o Siice500 mm byly jizdni vlastnosti tahadev terenu horii, ne2 se piedpoklddalo.

fdst vozidel lransportni vari-Vanty byla q'uzita ke stavbe sa-mohybndho protiletadlov6ho ddlaFlak 43 r6Ze 37 mm chrdn6ndho8 mm siln)'rn pancdio\"im Stilem.Mdn€ bd2n1i byl samohybnf raketo-met Nebelwerfer-Zehnling 42, jehoZnrlklador."l prostor byl vzadu chrd-ndn panc6ior"lmi deskami bezmdlasteind rySky jako bodnice na pledniiristi. IelikoZ kabina sWS byla pro-

storndjdi neZ v maultieru, nailo sev ni misto i pro nabijete, podstave(s odpalovacim zaiizenim byl posu-nut dopledu a rnisto rznikld v zadniiristi korby bylo vyliito k piepravd40 z6sobnich raket. Objem vlrobytdZkfch tahadi nebyl velkyi. V matei.skdm podniku a v koplivnickd tovdr-nd Ringhoffer-Tatra bylo do biezna1945 dokondeno celkem 825 exem-pl6iri sWS. Kolik z nich bylo qzbro-jeno raketomety, neni zn6mo, ale za-rudend to byl jen nevelhi podet.

Qcm Vielfachwerfer auf MaultierO40. obrndn)t opel Maultier bylpouiit ke stavbd je$td jednoho sa-mohybndho raketometu. lednalo sev podstatE o multiplikovanou verzitypu Panzerwerfer 42 s odpalova-cim zaiizenim pro 24 stiel, jeZ bylokopii sovdtsk6ho raketometu BM-8Ndmeiti konstrul<tdii okopirova-li ro\.ndZ sovEtskou stielu M-8, alemodifikaci slabil izdtoni dosdhli jeji

aulorotace. Diky tomu byla ndmeckr{verze piesndjdi nei origin6l.

\ /e Francii bylo v r6rnci piipravV na obranu Atlantickdho valu td-

mito raketomety r.Tzbrojeno 12 ko.i istnich obrndnych polopdsovychtahairi Somua MCL francouzskduftoby, kterd dostaly oznateni 8 cmVielfachwerfer auf Fahrgestell So-

BammvOzI|)r,a

G13

ItauznnwDnlwt 42

rnua MCL 5-303 (f). Podstavec ne-souci vodici kolejnice raliet o d6lce1860 mm pochdzel z raketometuPanzerwerfer 42. Existovaly dvd ver-ze vozidla, kterd neslo ndzev 8 cmVielfachwerfer (S[) auf GleiskettenLastkraftwagen 2L (Maultier). Kabinaprotot'?ov6ho exempl6ie byla pro-dlouZena aZ za horni prrilez, kdeZtov sdriovd verzi mElo jiL o standardniPanzerwerfer 42 li5ici se jedind rry-zbroji. Krom€ toho byly kolejnic<lrybaveny aretaci, kterd je zaji$tbvalabdhem jizdy. Piinejmeniim ndkoliksdriov,y'ch exempl:iit slouZilo u pol-nich jednotek SS.

7 potlt!:t nebyla pldnoviiaa mon-Ittiz vielfachw erfert na ncmeckeani koiistni tahate a iako nosit mdlslouiit r"j hradnd francouzsky stiednilan-k Somua S35. Na jeden exempliibylo instalov6no 48 vodicich kolej-nic ve atyiech iaddch, z nich2 bylomolno v kiitkdm dase odp{lit 96 ra-kel, av$ak testy prokiizaly, Ze to nenvhodnd koncepce. Vozidlo bylo pii l iS

rysokd a mdlo probldmy s mandwo-vanlm.

Ndmeck6 raketov6ddlostielectvo b6hemdruh6 svdtov6 vrllky

amllovaci granetomety, ker6nebyly znideny v prtbdhu bojri,

-a

byly drikladnd prozkoumdny specia-listy vitdznich mocnosti. Uk6zalose, ze nemeati konstrukteti dosdhlrqlrazneho piedstihu v konstrukciraket a vjejich pfesnosti. Tento ieiichniiskok vdak nebyl nikdy plnd vnrtitv praxi, pondvadi takick6 raketovil

ryzbroj z0stala nedocendna konzer-valivnim velenim armddy, kterd la-vorizovalo hlavfi ovd ddlostielectvo.

Drvni raketometnd pododdily po-I uzivaly svd raketove minometyl0 cm NbW 40 rdze 105 mm vy-hradnd ke stavdni kouiovy'ch clonTii taldo \.yzbrojend prapory se zu-dastnily invaze do Polska v z6ii 1939Na konci teho2 roku slouiilo u ra-ketometnfch jednotek 2044 muZi,z toho 100 d&stojnik[ a 332 poddt-stojniki. Podet praponi se mezitimzv'y'siI na osm.

\/ dervnu l94l €Kistovaly dtfirV bojovd pluky, jeden instrufttni

pluk a dest nebo sedm samostatnichpraport vyzbrojenfch raketometyr62i 2801320 mm nebo 150 mm. Na-vic byla v Norsku dislokov6na jedna

baterie s raketomety r6le 105 mm.

\ / prnbchu operace ,,Barbaros-Y sa" se po inlenzit 'nim pou2iti

nebelwerfer0 v prvnich hodindchritoku ryskytlo jen mdlo moZnosiik nasazeni raketometnich iedno-tek. Vzhledem k rychldmu tempupostupu a dastfun zmdn6m situacezristdvaly t)'to formace spile v zdlo-

B0JOva14- v()zI|)LA

PANZTTn$rnnFln 42

ze. Teprve v iiinu 1941, kdy ndmec-k6 11. armdda generdlplukormikaEricha von Mansteina zahdjila ttokna Krym, se pro tulo lryzbroj na-5lo vJrrZiti. Stietfi bdhem obl€h6niSevastopolu, sovctskdho 11,lodenina Keriskdm poloostrovC a boii pro-ti iedno&dm Kryrnskdho frontu ge-neriilporudika Dmitrije TimofejevideKozlova se ritastnily 1. pluk tdZlcjchraketomet0 (schwere Werfer-Regi-ment l).70. raketomelni pluk (Wer-fer-Regiment 70), 1. raketometnfa 4. raketometni prapor (Werfer--Abteilungen I +4), kterd spoleindtvoii ly l. taklickou zadlmovaci sku-pinu (Nebeltruppe 1).

f\d l. biezna 1942 byla iast ra-\-/ keLometny'ch plukt piitlendnak diviznim ddlostieleck/m plukrim.Timto zpisobem dostaly po jednd ra-ketometndbaterii plukyArt.Reg. 336,Art .Reg. 340, Art .Reg.345, An.Reg. 371, Art. Reg. 376, Art.Reg. 377,Art.Reg. 383, Art.Reg. 384,Art.Reg. 386, Art.Reg. 387a Art.Reg. 389. K Waffen-SS bylypiiddleny dvd raketometnd baterie.

\ / iijnu 1942 byly za ucelemV lep3iho vy.u2it i celkem skrom

nich raketometnich sil zi izeny ti iStdby (Kommandeur der Nebel-truppen) a na zaddtku roku 1943k nim piibyl jesre itvrhi. Tilo srd-by disponovaly pdti bojovlmi plu-ky Wer[Reg. 51, Werf.Reg. 52,Werl Reg. 53. Werf. Reg. 54,Werf .Reg.55 a inslrukcnim plu-kem Wer[Lehr.Reg. l. Z6d.-nimu z tdchto St6bt nebylypod iizenypraporyNebelwerfer-Abtei-

lung 9 v severni Africe a Gebirgs--Werfer-Abteilung 10 v Norsku.

\Ta konci roku 1942 se j iZ situaceI \ na r.fchodni frontd pro ndmec-kd sily nevl'vijela pliznivd, a protobyla pondkud pozmdndna strukturaraketometnlich baterii. K ochrandraketometri pied protiitol<y sovet-skycb tanli bylo kaZde baterii pti-deleno protitankovd dilo PaK 39rrlZe 50 mm. Od ii jna 1943 se kaZddbaterie nebelwerfert sklddala z osmisamohybnych raketomett a osmimunidnich transportdrfi .

\/ lednu 1944 probihalo formo-V vdni brigdd raketoveho delo-

stielectva. Podle potieb mdly bytorganizov6ny raketometnd brigddykompletnd motorizovand. edsteinEmotorizovan€ a poziini. Z6kladnim

ry?em mela b1t motorizovand ra-ketometnd brig6da se dvdma plukyV kaZd6m pluku mdly bjt tii praporypo tiech bateriich. Brig6dni prapory1., 2., 3. a 4. byly

"ryzbrojeny raketo

mety rdze 150 mm, 5. prapor doslalraketomety rdie 210 mm a 6, praporrakelomery rd2e 300 mm, pii iem2vSechny raketomety byly taZend.Vedle toho mEla mit kazdd brigridadvd baterie samohybn/ch raketo-met0 Panzerwerfer 42. Na obranupied tanky bylo brigSdd piiddleno500 pancdio\"lch pesti Panzerlaust.Plnd motorizovand raketometndbrigrida titajici 2993 vojdkri mdlak dispozici 284 niikladnich automo-bihi a 109 tahait. edsteine moto-rizovand raketometn6 brigrida mdlasteiny poaet tazenich raketometfi.ale pouze 96 ndldadnich automobilu

iillilovrivOzn)1A

<G- 15

lDANZnnrrnnl'r,n 42

a 54 lahadri. fedind poziini raketo-metnd brig6da Stellungs-Werfer-Bri-gade 300 byla na zatdLku roku 1945rozmistdna na linii ieky Odry. Iejiv'rizbroj se sH6dala ze 72 raketometrlr6Ze 150 rnm a 36 raketometri rdie2801320 mm. K transportu obdrZela59 ndkladnich automobilt a 18 ta-hadri.

\ f popsandm slozeni mdly bf.Y zformovilny raketomelnd brigd-

dy pro nasazeni na v'.fchodni fronld.naproti tomu Werfer-Brigade 7, jei

byla zorganizovdna na podzim 1944na obranu Francie, mEIa pondkud

iinou sestavu. Tvoiily ji dva plu-ky - Werf.Reg. 83 a Werf.Reg. 84V kaZddm mdly byt dva praporypo tiech bateriich vyzbrojeqich ta-zenimi raketomety raze 150 mma jedna baterie samohybnych rake-tometfi Panzerwerfer 42. Ve sku-teinosti mdl 83. plul dva praporypo dtt'ech bateriich (26 nebelwerfe-rri) ajeden prapor se tlemi bateriemi(18 nebelwerfer0), zatimco viech-ny prapory 84. pluku mdly po tiechbateri{ch (teoreticky 36x 150 mma 18x300 mm, redln€ 34x 150 mma l5x 300 mm). Ka2df pluk mFl sa-moziejmd takd baterii panzerwer-[efii 42. Kazd1 baterii bylo piid€le-

no protitankov€ ddlo PaK 40 r6Ze75 mm.

f\o kaZddho z pdti sbor0 Waffen-I-I-SS byl zaiazen jeden raketo-metnf prapor se dqrimi bateriemi\Azbrcleni 24 raketomety Nebelwer-fer 41. V r6mci Luftwaffe byl rake-tometni prapor zaiazen do 1. para-iutistickd tankovd divize,,Hermannciiring" (Fallschirm-Panzer-Divi-sion I ,,Hermann Gdring') a ve vf-zbroji mcl iest raketometi rdi€300 mm.

\la zr{padn{ frontd se nejvdt6iI \ operaci, v niZ byly nasazenyraketovd zbranE, stala protiofenzi-va v Ardendch zahdjend v prosinci1944. Ziaastnilo se ji osm brigdd

ryzbrojenfch 957 raketomery z toho369 rEitl<fmi. Efekivni bojovou din-nost Vy!.Ijely raketometnd jednotkl

za Spatndho podasi, kerd znemoZni-lo nasazeni spojeneck6ho letecwa.

\lakonci roku 1944 mEl jen Wehr-I \ macht ve q;zbroii 3 528 raketo-metu r6Ze 150 mm, I 215 raketome-tt rdZe 210 mm a 756 raketometr:rdie 300 mm. Iestd v dobd kapitulacedisponor.'aly raketometnd jednotlq

ndmeckd armddy 4 816 raketome-ly a 27 066 vozidly obsluhovanlimi112321vojil<y.

B0J0r?ll6-VOZ[)LA