2017 - dauc.cz · daŇ z pŘidanÉ hodnoty vrácení dph z pohledávek 17 zdaněná záloha a...

62017

ÚČETNICTVÍ

Účtování o přijatých stravenkách v restauraci a EET 6Zaúčtování daru 6Platba kartou v zahraničí 6Přepočet měny 7Náklady na trvalé odnětí půdy 7Účetní odpisy majetku – zpětná oprava k datu zařazení majetku 7Inventura skladových zásob k 31. 12. 8Účtování přijaté zálohy na bonus od dodavatele 8Prodej firemního automobilu – odpisy 9Chyby minulých let 9Účtování výnosů 9Platby kartou v restauraci – zaúčtování tržeb 9Odměny vyplácené v dalším období a předpis odvodů sociálního a zdravotního pojištění 10

DAŇ Z PŘÍJMŮ

Dodanění pohledávek při přechodu na skutečné výdaje 11

Daň z příjmů u sdružení 11Příjem v hotovosti u pohledávek z roku 2015 a EET 11Čerpání benefitů jako alternativa výplaty podílu z nerozděleného zisku 12Daňová úspora 12Úroky z půjčky 12Výplata podílů na zisku 13Pořízení automobilu na základě budoucí smlouvy o koupi vozu 14Rovnoměrné odpisy – možnost volby jejich výše 14Technické zhodnocení dosud neodpisovaného majetku 15Daň z příjmů fyzických osob a přerušení živnosti 15Nákup cenných papírů 15Pojištění a letenky – daňový náklad 16Daňové zvýhodnění na dítě 16

DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTYVrácení DPH z pohledávek 17Zdaněná záloha a neuskutečněný obchod 17

MOSS 18Vstupné do muzea – zapsaný spolek 18Dovoz vzorků z Číny 18Prodej osobního automobilu 19Fakturace práce na nemovitosti na Slovensku 19Dočasné přidělení zaměstnanců z jiného členského státu nebo poskytnutí služby 19Kontrolní hlášení 20Režim přenosu DPH 20

DOVOLENÁ NA ZOTAVENOU

Nárok na dovolenou – nerovnoměrná pracovní doba 21Neproplacená dovolená 21Nárok na dovolenou – změna druhu vykonávané práce 21Učitelka v MŠ – nárok na dovolenou 22Krácení dovolené 22

AKTUALITYNovinky v legislativě 24

TIP Wolters KluwerOBSAH

Novela zákona o dani z přidané hodnoty 2Ing. Jiří Nigrin

30. 6. 2017 daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou

podle zvláštní sazby daně za květen 2017

oznámení CRS (GATCA) • podání oznámení dle § 13k zákona

č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

oznámení FATCA • podání oznámení dle § 13k zákona

č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní a o změně dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

3. 7. 2017 daň z příjmů • podání přiznání k dani a úhrada

daně za rok 2016, má-li poplatník

povinný audit nebo mu přiznání zpracovává a předkládá daňový poradce

10. 7. 2017 spotřební daň • splatnost daně za květen 2017

(mimo spotřební daň z lihu)zdravotní pojištění • odvod zálohy OSVČ za červen

2017

17. 7. 2017 daň silniční • záloha na daň za 2. čtvrtletí 2017

20. 7. 2017 daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň k MOSS

daň z příjmů • měsíční odvod úhrnu sražených

záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti

sociální pojištění • odvod zálohy OSVČ za červen 2017 • odvod pojistného na dobrovolné

nemocenské pojištění OSVČ za červen 2017

• podání formuláře Přehled o výši pojistného zaměstnavatele za červen 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za červen 2017

zdravotní pojištění • podání formuláře Přehled o platbě

pojistného zaměstnavatele za červen 2017

• odvod pojistného za zaměstnance za červen 2017

25. 7. 2017 daň z hazardních her • daňové přiznání a splatnost daně

za 2. čtvrtletí 2017daň z přidané hodnoty • daňové přiznání a daň za 2.

čtvrtletí a za červen 2017

• souhrnné hlášení za 2. čtvrtletí a za červen 2017

• kontrolní hlášení za 2. čtvrtletí a za červen 2017

energetické daně • daňové přiznání a splatnost daně

z plynu, pevných paliv a elektřiny za červen 2017

spotřební daň • splatnost daně za květen 2017

(pouze spotřební daň z lihu) • daňové přiznání za červen 2017 • daňové přiznání k uplatnění

nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů a ostatních (technických) benzinů za červen 2017 (pokud vznikl nárok)

31. 7. 2017 daň z příjmů • odvod daně vybírané srážkou

podle zvláštní sazby daně za červen 2017

NOVĚ jako

Zjistěte více na www.dauc.cz

TÉMA MĚSÍCE

DAŇ

OVÝ

KAL

END

ÁŘ

1DAUC.cz | Otázky & Odpovědi z praxe | 6 / 2017

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

https://www.dauc.cz/predplatne/otazkyaodpovedi

http://www.dauc.cz

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


Mezi hlavní změny, které novela přináší, patří:a) zrušení všech ustanovení, která upra-

vují uplatnění DPH u osob podnikají-cích na základě smlouvy o společnosti podle § 2716 občanského zákoníku (dříve „sdružení“); s touto změnou sou-visí také přechodné ustanovení, kdy stávající společnosti budou mít stano-venou dobu na změnu režimu;

b) upřesnění definice nového dopravního prostředku;

c) změny ve vymezení služby vztahující se k nemovité věci;

d) vznik povinnosti přiznat daň, tedy přes-něji nepřiznání daně u úplaty, u které ke dni přijetí není zdanitelné plnění známo dostatečně určitě (např. vou-chery a jiné poukázky);

e) rozšíření použití režimu přenesení daňové povinnosti;

f ) zavedení pojmu „nespolehlivá osoba“;g) ručení při úhradě virtuální měnou.

Nyní se uvedeným hlavním změnám bude-me věnovat podrobněji, s využitím důvo-dové zprávy k novele zákona.

Nová úprava u společnosti

V ZDPH se ruší specifická úprava registra-ce a postupů při správě daně z přidané hodnoty u společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity), a to z důvodu uvedení ZDPH do souladu s evropskou směrnicí a obecnými principy daně z přidané hodno-ty. Současně se ruší ustanovení upravující podmínky pro uplatnění nároku na odpo-čet u plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění jako společníci společnosti. Jedná se o stávající ustanovení § 73 odst. 7 ZDPH, které se touto novelou ruší.

Rovněž se ruší ustanovení upravující „plát-covství“ osoby povinné k dani, která je nebo se stane společníkem společnosti (dosavadní § 6a ZDPH), v jejímž rámci se uskutečňuje plnění s nárokem na odpočet daně. Členem společnosti tak nově mohou být jak plátci, tak také neplátci daně.

Nově společník společnosti bude postupo-vat podle obecných ustanovení ZDPH. Dosavadní praxe byla taková, že u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti společnosti uplatňoval nárok na odpočet daně vždy pouze určený společník, který vedl evidenci pro účely daně z přidané hodnoty za společnost, přičemž ostatní společníci, kteří neměli jiné aktivity mimo společnost, podávali nulová daňová při-znání. V praxi se však velice často stávalo, že jednotliví společníci společnosti naku-povali některé služby či zboží vlastním jménem a nikoliv přes pověřeného společ-níka, což způsobovalo při vykazování potí-že. Jak vyplývá z důvodové zprávy, je problematické vyžadovat na dodavateli, aby na doklad uváděl údaje určeného spo-lečníka společnosti.

Podle nové právní úpravy „řadový“ společ-ník, tedy společník, který není pověřeným společníkem takto nakoupené zboží či služby, které svým jménem pro společnost pořídil, určenému společníkovi společnosti „přefakturuje“. Nemělo by to však zname-nat fakturaci v pravém slova smyslu, jak se běžně používá. Řadový společník společ-nosti tak dosáhne stavu, kdy má v daňo-vém přiznání plnění nakoupená pro společnost na vstupu a stejná plnění na výstupu jako „přefakturaci“ určenému společníkovi společnosti, i když mu faktic-ky žádné plnění neposkytl. Určený společ-ník společnosti je uvede ve své evidenci a daňovém přiznání jako plnění přijatá pro činnost společnosti. Tato změna tak bude

nutit společníky ke vzájemné „fakturaci“ pouze z důvodu, že náklady na činnost společnosti vynaložil jiný než určený společník.

Přechodné ustanovení pak upravuje pře-chodové období, po které bude ještě možné uplatnit pravidla podle stávající právní úpravy. Toto období se stanovuje v délce 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti novely zákona (tj. do 31. 12. 2018). Do této doby tak budou moci společníci společ-nosti uplatňovat stávající specifická pravi-dla, pokud se pro jejich zachování rozhodnou. Ke změně režimu ze stávající-ho na nový pak budou moci přistoupit kdykoliv v dané době do 31. 12. 2018. V okamžiku, kdy se společníci rozhodnou uplatňovat nová pravidla, nebude již možné vrátit se k původní úpravě.

Pokud se společníci dohodnou, že přejdou na novou právní úpravu v průběhu přecho-dového období, vznikne společnosti povinnost tuto skutečnost oznámit správci daně, a to ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tj. do 25 dnů od konce zdaňovací-ho období, kdy naposledy postupovali podle stávající právní úpravy. Pokud urče-ný společník tuto skutečnost neoznámí, má se za to, že nadále postupují ve stávají-cím režimu. Po uplynutí 18 měsíců od naby-tí účinnosti novely zákona tato oznamovací povinnost zaniká, neboť od 1. 1. 2019 dochází ke změně stávajícího režimu na nový již ze zákona.

Dle mého názoru dochází touto úpravou k dalšímu navýšení administrativy u všech společníků společnosti. V dané situaci lze jedině doporučit následující: ukončit čin-nost sdružení (společnosti) do 31. 12. 2018 a další „spolupráci“ realizovat jedině na základě vzájemné skutečné fakturace jako subdodavatelé. Dalším problémem

Novela zákona o dani z přidané hodnotyDnem 1. 7. 2017 vstupuje v platnost další „balíček zákonů“, který vyšel ve Sbírce záko-nů 16. 6. 2017 pod č. 170/2017 a jehož součástí je také novela zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), kterou se budeme v následujícím textu zabývat podrobněji. Novela obsahuje celkem 124 bodů včetně některých legislativ-ně-technických změn a sjednocení pojmů.

ING. JIŘÍ NIGRIN

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


z hlediska DPH bude totiž i otázka vkladů do společnosti a nejasná situace je i v pří-padě souběhu skupiny a společnosti. Dosavadní právní úprava souběh skupiny a společnosti neumožňovala. Toto bude možné až po novelizaci zákona od 1. 7. 2017.

Upřesnění definice nového dopravního prostředku

V § 4 odst. 4 písm. b) ZDPH se mění defini-ce nového dopravního prostředku. V souladu s čl. 2 odst. 2 písm. b) směrnice č. 112/2006/EU o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „směrnice 112/2006/EU“) se tato definice rozšiřuje na všechna motorová pozemní vozidla. To znamená, že tato definice zahrnuje také terénní čtyřkolky, které nejsou určeny k provozu na pozemních komunikacích.

Zpřesňuje se také pojem „obchodní maje-tek“. V souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora EU jsou touto definicí pokryty také případy, kdy osoba povinná k dani využije dané majetkové hodnoty pro uskutečňování svých ekonomických činností s určitým časovým odstupem. Osoba povinná k dani je oprávněna určit, zda, popř. v jaké části, majetkové hodnoty zařadí do svého obchodního majetku.

Služby vztahující se k nemovitosti

V § 10 se mění odst. 2 ZDPH, kde se dopl-ňuje vymezení služby vztahující se k nemovité věci, tj. služby spadající do působnosti tohoto zvláštního pravidla pro stanovení místa plnění. V souladu s čl. 31a odst. 1 prováděcího nařízení Rady (EU) č. 282/2011 se stanoví základní zása-da, že službou vztahující se k nemovité věci je pouze taková služba, která má dostatečně přímou souvislost s danou nemovitou věcí.

V této souvislosti je vhodné uvést, že v roce 2017 vstupují také v platnost „Vysvětlivky k pravidlům týkající se místa poskytnutí služby související s nemovitostí pro účely DPH v EU“. Tyto vysvětlivky však nejsou právně závazné a nebrání členským státům a vnitrostátním daňovým správám v přijetí vnitrostátních pokynů k téže záležitosti.

Jejich cílem je přispět k lepšímu porozu-mění evropským právním předpisům.

Vznik povinnosti přiznat daň

Z důvodu zpřesnění pravidel pro stano-vení vzniku povinnosti přiznat daň a jejich lepší přehlednosti se přesouvá text dosavadního § 21 odst. 1 do nového § 20a ZDPH. Pravidlo, které stanoví povinnost přiznat daň z titulu přijaté úplaty před uskutečněním plnění, se formulačně zpřesňuje a promítají se do něj zásady vyplývající z ustálené judikatury Soudního dvora EU.

Nové ustanovení § 20a ZDPH zní:

„(1) Povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni usku-tečnění zdanitelného plnění.(2) Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost při-znat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. To neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.(3) Dodání zboží nebo poskytnutí služby je pro účely tohoto zákona známo dostatečně určitě, jsou-li známy alespoň tyto údaje:a) zboží, které má být dodáno, nebo služba, která má být poskytnuta,b) sazba daně v případě zdanitelného plnění ac) místo plnění.“

Tyto zásady se uplatní i v případě, kdy se budoucí plnění uskuteční nepřímo na základě poukazu. Jestliže poukaz opravňu-je k získání předem známého konkrétního plnění (např. voucher na ubytování v pře-dem určeném hotelu), každá úplata přijatá v souvislosti s prodejem či převodem tako-vého poukazu se považuje za úplatu před uskutečněním plnění a podléhá zdanění jako dodání zboží nebo poskytnutí služby, na něž se vztahuje.

Jestliže však plnění, které je možné na základě zakoupeného poukazu obdr-žet, není předem určené (např. dárková poukázka obchodního domu na nákup různého zboží, u kterého se uplatňují různé sazby daně), částka úplaty přijatá v souvis-losti s prodejem či převodem takového poukazu nepodléhá zdanění. U tohoto typu poukazu se příslušná daň uplatní až při jeho čerpání, tj. v okamžiku dodání urči-tého zboží nebo poskytnutí určité služby.

Tímto typem poukazu jsou také předplace-né kupony (tzv. dobíjecí kupony) mobil-ních operátorů, které opravňují využít balíček služeb svého operátora, včetně slu-žeb poskytnutých třetími stranami (např. jízdného městské hromadné dopravy nebo stahování různých aplikací).

K uvedenému ustanovení a jeho aplikaci vydalo GFŘ bezprostředně Informaci pod čj. 41830/17/7100-20116-506729, kde jsou uvedeny příklady, jak správně v praxi toto ustanovení aplikovat. Pokud tedy má před samotným dodáním zboží či poskytnutím služby vzniknout daňová povinnost z přija-té úhrady, je nutné, aby v okamžiku přijetí úplaty byly známy relevantní znaky zdani-telného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo budoucího poskytnutí služby. Ty jsou uvedeny ve výše citovaném ustanovení § 20a odst. 3 ZDPH.

Rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti

Nově se zavádí režim přenesení daňové povinnosti v těchto případech:zz poskytnutí zprostředkovatelské služby

podle § 92 odst. 5 ZDPH plátci (§ 92b): jedná se o případy, kdy plátce zpro-středkuje dodání investičního zlata, které by bylo osvobozeno od daně a u kterého se výrobce rozhodl uplatnit daň a zprostředkovatel se rozhodl pro uplatnění daně při poskytnutí tohoto zprostředkování dodání investičního zlata;zz dodání nemovité věci prodávané dluž-

níkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci (§ 92d): jedná se o případy prodeje nemovitého majetku ve veřejné dražbě při soudním prodeji majetku v rámci likvidace pod-niku v případech, kdy je toto dodání zdanitelným plněním;zz poskytnutí pracovníků pro stavební

nebo montážní práce plátci (§ 92e);zz dodání zboží poskytovaného jako záru-

ka při realizaci této záruky (§ 92ea): tímto se řeší situace, kdy má ručitel omezenou schopnost uhradit své závazky, včetně dlužných daní. Pokud příjemce záruky využije svých práv a tuto záruku prodá třetí straně, usku-tečnil tímto prodejem ručitel zdanitel-né plnění (dodání zboží) příjemci záruky. Příjemce záruky má nárok

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


na odpočet daně. Vzhledem k tomu, že ručitel je většinou insolventní nebo již neexistuje, nově se uplatní režim pře-nesení daňové povinnosti na příjemce záruky;zz dodání zboží po postoupení výhrady

vlastnictví nabyvateli a výkon tohoto práva nabyvatelem (§ 92ea).

Také k této problematice byla vydána Informace GFŘ, a to pod čj. 64930/17/7100-20118-011073. Jejím cílem je poskytnout podrobnější klíčové informace pro správ-nou aplikaci režimu přenesení daňové povinnosti v jednotlivých oblastech.

Zavedení nového institutu nespolehlivé osoby (§ 106aa ZDPH)

Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem, pokud závažným způ-sobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daní. Dojde-li ke zrušení registra-ce nespolehlivého plátce, stává se tato osoba nespolehlivou osobou okamžikem, kdy přestane být plátcem.

Cílem tohoto opatření je:zz zamezit účelovému rušení registrace

nespolehlivých plátců za účelem „očiš-tění“ se a opětovnému návratu do stavu plátců azz možnost označit statusem nespolehli-

vé i jiné osoby než jsou plátci, pokud vykazují srovnatelné společensky škod-livé jednání tak, aby v momentě vzniku plátcovství již měli označení nespoleh-livého plátce.

V souvislosti s touto novelou byla vydána Informace GFŘ k aplikaci institutu nespo-lehlivé osoby pod čj. 47484/17/7100-20118-012287. K tomu lze uvést, že správce daně bude zveřejňovat skutečnost, že daná osoba je nespolehlivou osobou nebo nespolehlivým plátcem prostřednictvím Registru DPH. Institut nespolehlivé osoby nemá přímou vazbu na ručení za nezapla-cenou daň podle § 109 odst. 3 ZDPH. Ručitelský vztah podle tohoto ustanovení může vzniknout pouze mezi dvěma plátci DPH (osoby registrované k DPH), kdy roz-hodující pro případnou aplikaci ručení je status poskytovatele zdanitelného plnění – zveřejněný v Registru DPH k oka-mžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty na něj.

Ručení za daň

Dalším významným opatřením proti daňo-vým únikům je zavedení ručení v přípa-dech, kdy úplata za zdanitelné plnění je poskytnuta virtuální měnou (§ 109). Obdobně jako v ostatních případech se toto ručení vztahuje na veškerá zdanitelná plnění.

Virtuální měna, jako například Bitcoin, Litecoin, CzechCrownCoin apod., není podle stanoviska ČNB v České republice uznána jako oficiální měna. Transakce s vir-tuálními měnami proto nepodléhají záko-nu o platebním styku ani žádným jiným kontrolním mechanismům státu. S ohle-dem na principy jejich fungování v praxi (například anonymitu uživatelů) předsta-vuje používání měn tohoto typu jakožto úplaty za poskytnuté/přijaté plnění velmi rizikový faktor, a to zejména při zapojení do karuselových podvodů.

Některé další změny

Z dalších drobných změn se zvyšuje hra-nice pro vrácení přeplatku ze 4 EUR na 10 EUR (§ 110f ZDPH). Toto opatření je navrženo vzhledem k vysokým bankovním poplatkům ve styku v eurech.

Z důvodu zjednodušení se ruší specifická lhůta pro podání daňového přiznání plátcem, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň podle § 108 odst. 1 písm. j) ZDPH [§ 101 odst. 1 písm. c)], tj. na základě toho, že vystavil doklad, na kterém uvedl daň.

Nadále již plátce v takovém případě nebu-de povinen podat daňové přiznání do 25 dnů po skončení příslušného kalen-dářního měsíce, ve kterém doklad vystavil, a to bez ohledu na své zdaňovací období. Plátce, jehož zdaňovací období je kalen-dářní čtvrtletí, zahrne daň z tohoto titulu do svého daňového přiznání za příslušné kalendářní čtvrtletí.

Z důvodu zjednodušení pro plátce i správ-ce daně se v § 73 odst. 4 zavádí výjimka z obecného pravidla, podle kterého plát-ce může uplatnit nárok na odpočet v čás-tečné výši vždy v příslušném kalendářním roce, ve kterém byl oprávněn tento nárok uplatnit nejdříve, resp. za určitých okolnos-tí již plátce nebude muset uplatňovat

nárok na odpočet daně vzniklý v předcho-zím kalendářním roce pouze v dodateč-ném daňovém přiznání.

Výjimka se vztahuje na případy, kdy plátce má u přijatého zdanitelného plnění nárok na odpočet daně v krácené výši, přičemž příslušný vypořádací koeficient pro krácení nároku se v důsledku tzv. de minimis pravi-dla podle § 76 odst. 5 ZDPH považuje za roven 100 %. V takovém případě bude plátce oprávněn příslušný nárok na odpo-čet daně uplatnit rovněž v řádném daňo-vém přiznání za některé z následných zdaňovacích období i po uplynutí přísluš-ného kalendářního roku, ve kterém mu nárok na uplatnění odpočtu daně vznikl.

Pokud nastane situace, kdy plátce nárok na odpočet daně uplatnil v řádném daňo-vém přiznání za zdaňovací období spadají-cí do jiného kalendářního roku, a poté v důsledku následných oprav bude hodno-ta koeficientu nižší než 95 %, výjimka již nebude nadále platit a plátce bude povi-nen uplatnění odpočtu zpětně opravit, a to v dodatečných daňových přiznáních.

S ohledem na specifické korekční mecha-nismy nároku na odpočet daně tato výjim-ka nepokrývá případy uplatnění nároku na odpočet daně u dlouhodobého majetku.

Podle § 104 odst. 3 se upouští od plošného omezení postupu správce daně podle prv-ních dvou odstavců tohoto ustanovení v případech, kdy plátce s nárokem na odpočet daně v částečné výši uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v nesprávném zdaňovacím obdo-bí, a to v jiném kalendářním roce. Jestliže nesprávné uvedení údajů nebude mít dopad do výše příslušných koeficientů pro výpočet nároku na odpočet daně v částeč-né výši (v rámci postupů podle § 75 nebo 76), správce daně bude postupovat podle odstavce 1 nebo 2 tohoto ustanovení a daň za zdaňovací období, ve kterém měla být správně uplatněna, dodatečně nevyměří.

Omezení se již nadále nebude vztahovat na situace, kdy plátce uvedl skutečnosti rozhodné pro stanovení daně v nespráv-ném zdaňovacím období v rámci jiného kalendářního roku, uplatnil nárok na odpo-čet daně v poměrné výši, přičemž metoda, kterou pro výpočet příslušného poměrné-ho koeficientu používá, nevychází z hod-noty uskutečněných plnění (například

TÉM

A M

ĚSÍC

EZPĚT NAOBSAH


u služebního automobilu používaného zčásti pro soukromé účely, jestliže stanove-ní podílu použití pro ekonomické účely vychází z poměru kilometrů ujetých pro služební účely podle evidence z knihy jízd). Tato úprava částečně navazuje na úpravu pravidel pro uplatnění nároku na odpočet daně v krácené výši uvedené v § 73 odst. 4 ZDPH.

V rámci novely zákona o DPH od 1. 7. 2017 byla ještě vydána poměrně obsáhlá Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH při vyrovnání odpočtu daně podle § 77 odst. 2 písm. c) a úpravě odpočtu dle § 78e ZDPH pod čj. 55985/17/7100-20116-050485. Tato Infor mace je vydávána z důvodu vyjasnění možných interpretačních nejasností, které mohou vznikat s doplněním povinnosti

vyrovnání odpočtu daně v § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH nebo s doplněním povin-nosti úpravy odpočtu daně v ustanovení § 78e ZDPH.

Vyrovnání odpočtu daně se provádí u obchodního majetku s výjimkou dlouho-dobého majetku plátce, zatímco úprava odpočtu daně se provádí u dlouhodobé-ho majetku plátce.

Tato Informace se týká pouze § 77 odst. 2 písm. c) nebo § 78e ZDPH, žádné jiné usta-novení zákona o DPH není touto Informací dotčeno.

Cílem je, aby plátce vyrovnal nebo upravil dříve uplatněný nárok na odpočet daně při nedoložených případech zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku.

Posledním (alespoň prozatím) dokumen-tem vydaným v souvislosti s novelou ZDPH platnou od 1. 7. 2017 je doplnění pokynů k vyplnění kontrolního hlášení. Doplnění „Pokynů“ se týká především osob podnika-jících na základě smlouvy o společnosti a několika drobných úprav v obecné části kontrolního hlášení a dále v obsahové části, kde se doplňuje číselník k režimu přenesení daňové povinnosti o nové položky a také se upřesňují odkazy na pří-slušná ustanovení zákona o DPH.

Úplné aktualizované znění Pokynů k vypl-nění kontrolního hlášení podle § 101c a násl. zákona o DPH ze dne 16. 6. 2017, je zveřejněno na Internetu Finanční správy v sekci „Daně a pojistné/DPH/Kontrolní hlášení/Soubory ke stažení/“.

Knižní tipZdaňování příjmů fyzických a právnických osob 2017, 2. vydání

Veronika Dvořáková, Marcel Pitterling, Hana Skalická

V knize naleznete vedle základních principů zdanění příjmů fyzických a právnických osob i specifická témata, jako je např. zdanění příjmů z prodeje cenných papírů, plnění poskytovaná zaměstnancům, bezúplatná plnění (dědictví a dary) či pravidla nízké kapitalizace.Nechybí ani vybrané problémy spojené s finančním leasingem, odpisy pohledávek, tvorbou opravných položek k pohledávkám a technickým zhodnocením u nájemce. Výklad je propojen řadou praktických a názorných příkladů.Publikace může být pomocníkem pro studenty, daňové oborníky, akademiky a pracovníky finanční správy, ale také pro všechny, kteří se připravují na zkoušky na daňového poradce.

Ing. Veronika Dvořáková, Ph.D. je daňová poradkyně specializující se na daně z příjmů, daň z přidané hodnoty a mezinárodní zdanění. Je autorkou řady odborných publikací na daňová a účetní témata, spoluautorkou monografie Účetnictví a daně v cestovním ruchu a publikace Zdaňování příjmů fyzických a právnických osob.

Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D. působí na Ministerstvu fi nancí jako vedoucí oddělení Daně z příjmů fyzických osob. Odborně se zaměřuje na zdaňování příjmů fyzických osob z kapitálové-ho majetku (příjmy z cenných papírů, z obchodních podílů apod.), na nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob v souvislosti s investicemi do bytových potřeb a do produktů spo-ření na stáří a na slevy na dani z příjmů fyzických osob.

JUDr. Ing. Hana Skalická, Ph.D., BA je advokátkou specializující se na daňové právo v České i Slovenské republice, zejména na mezinárodní zdanění a daňové spory. Dále působí jako lek-torka daňových a právních předmětů ve ŠKODA AUTO Vysoké škole, o. p. s., a rovněž v Business Institutu v Praze a Bratislavě. Je členem výboru české pobočky International Fiscal Association (IFA), přičemž byla jmenována národním zpravodajem za Českou republiku pro roky 2013, 2014 a 2015. V soutěži Daňař & Daňová firma roku byla zařazena do „Daňové kanceláře snů 2011, 2014, 2015 a 2016“ a rovněž zvolena „Daňovou hvězdou roku 2011, 2015 a 2016“ v kategorii „Mezinárodní daně“. Je autorkou mnoha odborných článků včetně tří vydání knihy Mezinárodní daňové vztahy.

http://obchod.wolterskluwer.cz/cz/zdanovani-prijmu-fyzickych-a-pravnickych-osob-2017-2-vydani.p3924.html

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Účtování o přijatých stravenkách v restauraci a EET

Restaurace přijímá od zákazníků při úhradě tržby stravenky Sodexo. Tyto stravenky dekádně zasílá vydavateli stravenek k proplacení spolu s fakturou, která je částečně uhrazena a čás-tečně započtena proti provizní faktuře vystavené Sodexo. Jak o tomto správně účtovat a kdy promítnout do EET? Nyní restau-race postupuje tak, že při přijetí stravenky od zákazníka vysta-vuje doklad o přijaté tržbě hotově a zasílá do EET. Účtuje jako o přijetí peněz, tj. MD 211/D 604. Následně je vystavena faktu-ra, která je účtována MD 311/D 395 a současně –MD 211/–D 395, takže se vlastně přijaté stravenky účtované jako peníze pře-účtují na pohledávku. A při připsání úhrady na běžný účet se vypořádá pohledávka na 311. Je toto účtování a postup pro EET správný, nebo by se mělo pro EET postupovat jinak a účto-vat taky jinak, a potom jak?

Tržba hrazená stravenkou je evidovanou tržbou a je třeba ji zahr-nout do EET nejpozději v momentě přijetí evidované tržby – tedy „on-line“ při přijímání stravenky. Tento moment nemá nic společného se zaúčtováním denní tržby ani s momentem, kdy dojde odeslání stravenek k proplacení, ani s datem příjmu peněz na účet. Okamžik vystavení účtenky a odeslání datové zprávy do systému EET je nezávislý na účetnictví.

Tržby hrazené stravenkami není možné účtovat proti příjmu hoto-vých peněz, ale účtují se proti ceninám. Správná souvztažnost je tedy MD 213/D 604. Při dekádním odesílání stravenek k proplacení bude účtováno o pohledávce a úbytku cenin souvztažností MD 311/D 213. Inkaso pohledávky je zaúčtováno proti běžnému účtu.

Ing. Ivana Pilařová

Související předpisy:• § 18 odst. 1 ZET• ČÚS pro podnikatele č. 013, bod 3.2.2

Zaúčtování daru

Jsme příspěvková organizace zřízená městskou částí a dostali jsme jako dobrý zákazník od firmy dar – přístroj za 1,21 Kč. Skutečná cena je 370 000 Kč. Magistrát, kterému odevzdáváme roční závěrku (je to nadřízený našeho zřizovatele), nám nabídl dvě varianty řešení:1) V případě, že je již na daňovém dokladu uvedena cena,

např. 1,00 Kč (ač neodpovídá reálné ceně), naúčtujete v pořizovací ceně MD 501/D 649.32x, MD 902/D 999 – na majetkové kartě pouze uvedete informaci o reálné ceně. Tato varianta je nejčastější u mobilních telefonů.

2) V případě, že na daňovém dokladu žádná cena uvedena není nebo je uvedeno 0,00 Kč, musíte ohodnotit reálnou cenou: MD 558/D 649.32x, MD 028 – položka 142 (nebo 151)/088 MD 022 – položka 142 (nebo 151)/401.5xx a od dalšího měsíce odepisujete.

Můžete nám, prosím, poradit, jak zaúčtovat tento dar, aby to bylo správně i z hlediska daňového?

Ano, magistrát má pravdu. Skutečně jsou možné obě varianty a ještě by se našla i třetí varianta. U té první uváděné varianty se zkrátka příjemce tváří, že opravdu nakoupil přístroj za 1 Kč, pokud není s dodavatelem nijak spřízněn, pravděpodobně by to nebylo napadeno, protože i kdyby to bylo promítnuto jako sleva na jiném plnění, což ve skutečnosti je, tak by se daňově pravděpodobně nic nezměnilo, tedy zejména nic, co by navýšilo daňovou povinnost. Leda by měl správce daně na mušce dodavatele, u kterého by ho zajímal odvod DPH.

V druhém případě by šlo o bezúplatné nabytí. Pokud ho zřizovací listina povoluje, pak v něm není problém. Ocenění je v tomto případě jasné a daňově s ohledem na daň z příjmů lze přijatý dar osvobodit, odpisy pak nejsou daňově uznatelné.

Skutečnosti by se nejvíce blížila třetí varianta, která ale ne vždy je reálná. Takovéto téměř bezúplatné plnění z důvodu, že jde o dobré-ho zákazníka, je rozpočítáno do jiných plnění jako sleva. Vezmou se plnění, se kterými by takovýto „bonus“ mohl souviset – služby, majetky – a do nich se promítne snížení a zároveň se zaúčtuje nový majetek. Nicméně to se ani v podnikatelském prostředí neřeší lehko, v prostředí příspěvkové organizace by to bylo dost nestandardní.

Držela bych se tedy rady magistrátu, dopad na daň z příjmů nebu-de mít ani jedno řešení, v prvním účtujete o malinké částce a v druhém jde o osvobozený příjem (jen je nutné mít umožněno přijímání darů ve zřizovací listině nebo si vyžádat souhlas s přije-tím daru od zřizovatele a samozřejmě předpokladem je, že pří-spěvková organizace je veřejně prospěšným poplatníkem).

Ing. Miroslava Nebuželská

Související předpisy:• § 7 odst. 1 ZÚ

Platba kartou v zahraničí

Zaměstnanec zaplatil firemní kartou mýto na Slovensku, platil 100 EUR. Z korunového účtu bylo strženo 2 787,20 Kč. Používáme roční pevný kurs 27,02. Jak správně postupovat při evidenci závazku a jeho úhrady: 1) Lze zaúčtovat předpis do závazků přímo v Kč bez uvedení

EUR: 2702 účet 538 MD, 85,20 účet 563 MD/ 2787,20 účet 325 D?

2) Nebudu používat svůj pevný kurs, ale použiji kurs dle banky 2 787,20 účet 538 MD/ 2787,20 účet 325 D?

V praxi se pro přepočet cizích měn používají buď pevné, nebo aktuální kursy vyhlášené ČNB. Pevný kurz si stanovuje poplatník vždy pro celý rok či jiné kratší období, aktuální kurz stanovuje ČNB pro každý den samostatně. Při výběrech a vkladech v hotovosti, při platbě kartou z účtu atd. lze také použít tzv. obchodní kurz, tedy kurs, za který prodává či nakupuje valuty obchodní banka (při nákupu či prodeji cizí měny obdrží poplatník doklad, na kte-rém je kurs uveden), popř. přesná výše částky, která se z bankov-ního účtu odepsala. V každém případě je vhodné stanovit písemně pravidla, za kterých bude přepočet cizích měn probíhat, aby toto bylo možné doložit při kontrole finančního úřadu – nej-lépe nějakou vnitropodnikovou směrnicí.

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Ve vašem případě jsou tedy možné obě vámi navržené možnosti. Můžete si skutečně vybrat, zda použijete svůj pevný kurs – viz postup 1 a vznikne vám tedy i kursový rozdíl, nebo použijete kurz banky. Bylo by ale vhodné, abyste pak vždy účtovali stejně, pokud by zaměstnanci v cizině platili některé firemní výlohy firemní kartou.

Ing. Petra Konderlová

Související předpisy: • § 24 odst. 6 a 7 ZÚ

Přepočet měny

OSVČ nakupuje letenky zaměstnancům přes e-mail, kdy doda-vatelem je maďarská společnost.1) Faktura je vystavena v librách, a zaplacena kartou z české-

ho účtu v českých korunách. Jakým kurzem přepočítat a zaúčtovat?

2) Faktura je vystavena v librách, a zaplacena kartou z české-ho účtu v českých korunách, kde v poznámce je uvedena částka v EUR včetně použitého kurzu. Jak přepočítat a zaúčtovat?

Ve vnitřní účetní směrnici má každá účetní jednotka zvolen kurs, který v účetnictví pro přepočet cizí měny na českou měnu užívá. Lze volit mezi:a) aktuálním kursem ČNBb) pevným kursem.

Pevný kurs (také vychází z aktuálního kursu ČNB) se stanoví na předem stanovené období ne delší než kalendářní rok – napří-klad měsíc nebo čtvrtletí. Po celé toto období platí takový pevný kurs, který se rovná aktuálním kursu ČNB k prvnímu dni tohoto stanoveného období (tedy u měsíčního kursu je to aktuální kurs ČNB platný k prvnímu dni v měsíci).

Je možné volit odlišný druh kursu pro přijaté faktury, vydané fak-tury, pro devizové účty nebo valutovou pokladnu, či je možné používat jen jeden typ kursu pro celou účetní jednotku.

Nyní už záleží pouze na tom, jaké kursy si daná účetní jednotka zvolila.1) Přepočet liber na Kč pevným kursem při účtování přijaté

faktury za letenky MD 518/D 321, účtováno bude v Kč, nicméně se jedná o cizoměnový závazek.

2) Platba kartou z korunového účtu bude samozřejmě bankou stržena v jiné hodnotě, než je hodnota faktury MD 321/D 221 účtováno bude v Kč, které nebudou na žádnou jinou měnu přepočteny.

3) Rozdíl obou částek z bodu 1 a 2 je kursovým rozdílem z cizo-měnového závazku. Kurzový rozdíl bude zaúčtován na účtu 563 nebo 663 podle potřeby proti účtu 321 tak, aby byl po úhradě nulový.


Související předpisy:• § 24 odst. 7 ZÚ• § 60 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Náklady na trvalé odnětí půdy

Stavba komunikace byla uvedena do provozu v roce 2014 a součástí její pořizovací hodnoty byl i odvod za trvalé odnětí půdy. Následně v roce 2016 byl orgánem vyměřen další odvod za trvalé odnětí vzniklý na základě geometrického přeměření stavby. Je tento další odvod součástí pořizovací ceny, anebo je to již provozní náklad?

Odvody za odnětí zemědělské půdy jsou dle § 47 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb. součástí ocenění majetku a nemohou být účtovány jako provozní náklad, a to ani když jsou vyměřeny následně po uvedení stavby do provozu. Pokud v době dokonče-ní stavby není výše odvodů známa, musí poplatník účtovat odhad pomocí dohadných účtů. Pokud dohadná položka nebyla vytvo-řena, zvýší tento další odvod ocenění majetku a odpisy budou dále uplatněny ze změněné vstupní ceny.

Povinnost účtovat o časovém rozlišení je uložena v ustanovení § 3 odst. 1 ZÚ. Zákon zde dává povinnost účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období s nímž tyto skuteč-nosti časově a věcně souvisí. Pokud odvody za trvalé odnětí půdy mají přímou souvislost se stavbou komunikace, musí být zahrnuty do pořizovací ceny, a to i v případě, že v době dokončení komuni-kace není jejich přesná výše známa.

Ing. Jan Ployer

Související předpisy:• § 47 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účetní odpisy majetku – zpětná oprava k datu zařazení majetku

Společnost s. r. o. má výrobní činnost od roku 1993. Největšími položkami majetku jsou provozní budovy a strojní vybavení. Od roku 1993 dosud (včetně roku 2016) se uplatňovaly pouze daňové odpisy u tohoto majetku. Společnost účtuje na softwa-ru SAP, je povinně auditovaná. Auditor požaduje provést v roce 2016 opravu zpětně k roku 1993, tzn. vypočítat u aktuálně zařazeného majetku zpětně účetní odpisy a provést zaúčtování MD 081, 082/D 426, kdy tímto postupem se narovná stav, že společnost bude mít účetní a daňové odpisy majetku rozdílné. Jenže účetní software je schopen dopočítat zpětně účetní odpi-sy jen k roku 2000, kdy se přešlo na tento účetní systém. Zejména však budovy máme zařazeny už od roku 1993. Jak tedy dopočítat tyto účetní odpisy, tzn. za období 1993 až 1999 (rok 2000)? Nějakým odborným odhadem? Nenašli jsme postup v účetních předpisech.

Jako auditor se ztotožňuji s názorem, že by účetní a daňové odpi-sy u auditované společnosti s výrobní činností měly být rozdílné, aby byl správně zachycen stav majetku. Jediné, co lze v tomto případě doporučit, je dopočítat odpisy ručně. Jistě se nebude jednat o jednoduchou záležitost, protože pravděpodobně půjde o velké množství majetku, z nichž některý už účetní jednotka ani nebude mít v evidenci. Účetní předpisy žádný postup nestanoví,

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

neboť se nejedná o standardní účetní postup, který by bylo třeba nějakou zákonnou normou upravovat.

Ing. Miroslava Kočová

Související předpisy:• § 7 ZDP

Inventura skladových zásob k 31. 12.

Při inventuře skladu drobného materiálu došlo ke zjištění manka i přebytku. Jedná se o kusy, které nelze zaměnit. Jak účtovat o manku a jak účtovat o přebytku? Je možné DPH na výstupu, resp. minus vstupu zařadit do měsíce zjištění, nebo je nutné podat dodatečné daňové přiznání za prosinec (resp. za 4. čtvrtletí)? Je někde hranice pro rozhodnutí, že se jedná o malou výši DPH, proto není zapotřebí to zpětně řešit?

Hledisko daně z příjmů a účetnictví Inventarizační rozdíly jsou v souladu se zákonem o účetnictví rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem.

Inventarizační rozdíly mohou být v podobě:a) Manka – skutečný stav zásob, peněžní hotovosti či cenin je

nižší než stav v účetnictví jednotky. b) Přebytku – skutečný stav zásob, peněžní hotovosti či cenin je

vyšší než stav uváděný v účetnictví.

Inventarizační rozdíly se účtují do účetního období, za které se inventarizací ověřuje stav majetku a závazků a v naprosté většině se účtují výsledkově, tedy do nákladů či výnosů účetní jednotky.

Způsob zaúčtování inventarizačních rozdílů se odvíjí od charakteru zjištěného inventarizačního rozdílu. Budu předpokládat, že účetní jednotka vede způsob účtování A o pořízení a úbytků zásob.

Příklady zaúčtování: 1. Manko: MD 549/D 11xO daňově uznatelný náklad se jedná tehdy, pokud se jedná napří-klad o krádež způsobenou neznámým pachatelem nebo o ztrátu z důvodu živelné pohromy. O daňově uznatelný náklad by se jednalo i tehdy, pokud by byla škoda předepsána například zaměstnanci k úhradě.

2. Úbytek do výše norem přirozených úbytků zásob materiálu: MD 50x/D 11xJedná se o daňově uznatelný náklad podle § 25 odst. 2 ZDP, kde je vymezeno, že úbytky do výše norem nejsou škodou podle § 25 odst. 1 písm. n) ZDP.

3. Přebytek (oceněný reprodukční pořizovací cenou): MD 11x/D 64x

Hledisko DPH Z hlediska daně z přidané hodnoty platí, že zjištěné manko či škoda u zásob je předmětem DPH, pokud u chybějících zásob zboží plátce uplatnil nárok na odpočet daně na vstupu a sou-časně není schopen prokázat, že toto zboží použil pro účely

uskutečňování svých ekonomických činností. S účinností od 1. 7. 2017 se nebude jednat o zdanění manka či škody na výstupu, ale o vyrovnání odpočtu (v případě krátkodobé-ho majetku), nebo o úpravu odpočtu (v případě dlouhodobého majetku).

Doúčtování DPH ke zjištěnému manku: MD 549/D 343

Plátce je povinen provést vyrovnání, příp. úpravu odpočtu daně za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny – tedy obvykle za období, kdy byl inven-tarizační rozdíl zjištěn.

Obecně je plátce povinen provést nutné opravy odpočtu daně z přidané hodnoty u plnění, u kterých byl uplatněn odpočet daně za období ve lhůtě 3 let, a to v jakékoliv výši (i když se jedná o nevýznamnou částku).

Bc. Michaela Hauzarová

Související předpisy:• § 24 ZDP• § 25 odst. 1, 2 ZDP

Účtování přijaté zálohy na bonus od dodavatele

Náš dodavatel zboží, od kterého odebíráme velké objemy, nám poslal na účet zálohu na předpokládaný bonus, tj. slevu z ceny zboží, kterou nám poskytne, když splníme odběry. Kam mám přijatou zálohu na slevu zaúčtovat, lze ji zahrnout na účet 324, kam běžně účtuji přijaté zálohy na naše vydané faktury, nikoli na dodavatelské, nebo na jaký jiný účet? Až dodavatel poskytne konečným dokladem slevu, budu účtovat tento jeho doklad –D 321/–MD 131, a zápočet přijaté zálohy na tuto slevu –MD 321/–D 324? DPH byla odvedena při přijetí zálohy na účet.

Postup navržený v odpovědi je správný. Jedná se o přijatou zálo-hu na budoucí slevu, proto je správně zálohu zachytit na účtu 324 souvztažně a přijetím platby na bankovním účtu. Po splnění pod-mínek vzniku slevy bude záloha zúčtována se skutečnou hodno-tou slevy. Skutečná hodnota slevy bude zaúčtována buď na účet 131, pokud však zboží již bude naskladněno, pak na účet 132, pokud by již bylo dokonce prodáno, tak na účet 504.

Z hlediska DPH je nutné postupovat u příjemce slevy podle § 74 ZDPH, tj. snížit uplatněný odpočet DPH na vstupu. Opravu plátce – příjemce slevy – provede za zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro vznik povinnosti ji pro-vést. Opravu odpočtu daně plátce prokazuje opravným daňovým dokladem nebo jiným dokladem souvisejícím s opravou, popřípa-dě jiným způsobem.


Související předpisy:• § 7 ZÚ• § 74 ZDPH• ČÚS pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

Prodej firemního automobilu – odpisy

Firma prodala 11. 5. 2017 firemní automobil, který zakoupila v roce 2011. Daňové odpisy jsou zcela odepsané. Účetní odpisy jsou až do dubna 2019. Jak má firma uplatnit účetní odpisy 0 %, 50 %, 100 % při vyřazení automobilu?

Účetní jednotky snižují hodnotu majetku prostřednictvím účetních odpisů, čímž zvyšují své účetní náklady a ve finále dochází ke snížení výsledku hospodaření. Účetní odpisy jsou daňově neúčinným nákladem. Výše účetních odpisů se opírá pře-devším o zásadu věrného zobrazení, mají tedy průběžně kopíro-vat míru zastarání a opotřebení majetku (a to se neděje skokem).

Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy je řešen v daňovém při-znání k dani z příjmů právnických osob takto: rozdíl vyšších účet-ních a nižších daňových odpisů zvyšuje základ daně na řádku 50 daňového přiznání, rozdíl vyšších daňových a nižších účetních odpisů snižuje základ daně na řádku 150 daňového přiznání.

Účtování:Účetní odpisy u automobilu MD 551/D 082Účetní zůstatková cena při prodeji MD 541/D 082Vyřazení automobilu z důvodu prodeje v pořizovací ceně MD 082/ D 022

Obdobně jako v případě rozdílných účetních a daňových odpisů, tak i v případě vyřazení majetku je třeba v daňovém přiznání pra-covat s rozdílem účetní a daňové zůstatkové ceny majetku, při-čemž pro účely daně z příjmů je relevantní pouze daňová zůstatková cena.

Bc. Michaela Hauzarová

Související předpisy:• ČÚS pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý hmotný a nehmotný

majetek

Chyby minulých let

O chybách minulých let se účtuje na účet 426. Je povinností na tomto účtu nechávat konečné zůstatky nebo je povinností, aby valná hromada rozhodla, zda je v účetní závěrce přeúčto-vat do neuhrazených ztrát nebo nerozděleného zisku? Má účet-ní jednotka právo výběru, zda účtovat na účet 426 nebo na nákladový účet daňově neuznatelný, nebo je povinnost použít účet 426?

Účet Jiný výsledek hospodaření minulých let je součástí vlastního kapitálu. Vzhledem k tomu, že se jedná o hospodářský výsledek, který kdyby k významné chybě nedošlo, byl by vykázán na standardním účtu výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení, je nutné, aby valná hromada rozhodla, co se s tímto jiným výsledkem hospodaření minulých let stane, zda ho ponechá ve společnosti jako zisk nebo ztrátu minulých let, rozdělí, přidá do nějakého fondu ze zisku apod.

Na účet 426 Jiný výsledek hospodaření minulých let je účetní jednotka povinna účtovat v případě opravy významných chyb minulých let nebo při změně účetní metody. Pokud se tedy jedná o významnou chybu, nemá účetní jednotka možnost volby účto-vat do nákladů, neboť by tím zkreslila účetní výsledek hospodaře-ní a vypovídací schopnost účetní závěrky.

Ing. Zuzana Pšeničková

Související předpisy:• § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Účtování výnosů

Společnost s ručením omezeným vystavila fakturu dne 22. 12. 2016 na prodej výrobků alžírskému odběrateli a předala výrob-ky přepravní firmě, která převezla zboží do přístavu, naložení výrobků na loď proběhlo 30. 12. 2016, ale k proclení došlo až 2. 1. 2017. Do kterého zdaňovacího období se má zaúčtovat výnos?

„Okamžikem uskutečnění účetního případu je den, ve kterém dojde ke splnění dodávky, splnění peněžitého dluhu (…) Pro potřeby oce-ňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně ke dni jejich vzniku lze za okamžik uskutečnění účetního případu považovat u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu.“ Tato pravidla stanoví bod 2.4.3. ČÚS pro podnikatele č. 001 – Účty a zásady účtování na účtech.

Přikláním se k názoru, že pohledávka a i výnos vznikají v roce 2016, neboť okamžikem vzniku samotné pohledávky, a tím pádem i výnosem není přece okamžik proclení. Okamžik proclení pro nás může být důležitý z hlediska daně z přidané hodnoty, neboť datem uskutečnění zdanitelného plnění při vývozu zboží je dle § 66 odst. 3 ZDPH den výstupu zboží z území EU potvrzený celním úřadem.

Ing. Matěj Nešleha

Související předpisy:• § 66 odst. 3 ZDPH

Platby kartou v restauraci – zaúčtování tržeb

Fyzická osoba, plátce DPH, vede daňovou evidenci. Provozuje restauraci a zákazníci mohou platit i kartami. Peníze za platby kartou chodí na konci každého dne v celkovém denním součtu na účet u České spořitelny. Nelze tedy zjistit jednotlivé částky a nemáme od banky k dispozici žádný detailní přehled o trans-akcích platebními kartami. K účtování jednotlivých tržeb si stahujeme, jako podklad, detailní výpis o tržbách z aplikace EET, kde najdeme i tržby zaplacené kartou s rozpisem DPH. Takže dle tohoto výpisu zaúčtujeme do příjmů denní tržby restaurace. Jak tedy máme účtovat došlé úhrady zaplacené kartou, které jsou na výpise z účtu, když už máme tržby

ZPĚT NAOBSAH


ÚČ

ETN

ICT

VÍ

v příjmech zaúčtované v rámci denních tržeb (abychom neměli tyto tržby v příjmech dvakrát)?

Postup vedení daňové evidence o tržbách zaplacených kartou záleží na softwaru, jaký používáte pro evidenci EET. Každá firma to může mít trochu jinak. Podstatné je, aby tržby za hotové i placené kartou byly evidovány EET a abyste je neměli uvedeny v daňové evidenci dvakrát.

Pokud vám evidence o tržbách z aplikace EET eviduje všechny tržby denně souhrnně, tzn. že je máte na základě této evidence zaúčtovány jako příjem do pokladny, pak vám tyto tržby navyšují stav pokladny, přestože jsou uhrazeny na banku. Doporučuji tedy, abyste to účtovala jako doposud, tzn. denně všechny tržby (placeny hotově i kartou) účtovala jako příjem do pokladny za hotové a platby kartou na bance jako převod hotovosti z pokladny na banku. Tak vám bude sedět skutečný stav peněz v hotovosti a tržby za prodej budete mít uvedeny v daňové evidenci pouze jednou. Pokud si banka strhává za platbu kartou nějaký bankovní poplatek, tak ten proúčtujte klasicky na bance do nákladů.

Ing. Petra Konderlová

Související předpisy:• ZET

Odměny vyplácené v dalším období a předpis odvodů sociálního a zdravotního pojištění

Společnost s. r. o. zaúčtovala do roku 2016 na dohadnou polož-ku pasivní odměny zaměstnancům (13. plat), které budou

vyplaceny až v roce 2017 (je právní jistota, že budou tato odměny vyplaceny) – např. v dubnu 2017. Zaúčtovalo se MD 521/D 389. Je správný postup, když se k těmto odměnách vyplaceným až v roce 2017, zaúčtoval odvod sociálního a zdra-votního pojištění na účet MD 524/D 389? V daňovém přiznání za rok 2016 se na řádku 30 a řádku 40 toto sociální a zdravotní pojištění vyloučilo jako nedaňový náklad, protože nebylo uhra-zeno do 31. 1. 2017.

Pokud dojde ke vzniku právního nároku na odměny zaměstnan-cům ještě v průběhu roku 2016, je zcela správné na tuto situaci tvořit dohadnou položku pasivní ve výši hrubých mezd zaměst-nanců. V tomto bodě je tedy postup správný.

Správné je také zaúčtování nákladu na budoucí sociální a zdravot-ní pojištění do roku 2016, neboť se mzdovými náklady souvisí. Na straně D jste zvolili dohadnou položku pasivní, je možné a také správné volit na straně D účetní rezervu na výši tohoto pojištění. Pak by bylo ale nutné změnit i stranu MD na účet 554. Neexistuje přímá právní opora ani pro jeden z uvedených způsobů, dopo-ručovala bych ale již zavedený způsob účtování neměnit. Pokud byla v minulosti tvořena dohadná položka, pak bych doporučila v ní pokračovat a z důvodů srovnatelnosti bych nepřecházela na tvorbu rezervy.

Postup z hlediska daně z příjmů je správný – dotyčné náklady jsou daňově neúčinné a jsou správně ze základu daně vyloučeny.


Související předpisy:• ČÚS pro podnikatele č. 017 – Zúčtovací vztahy

Tip redakce

http://www.wolterskluwer.cz/cz/o-firme/aktuality/prozijte-e-leto-s-e-knihou-wolters-kluwer.c-683.html

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Dodanění pohledávek při přechodu na skutečné výdaje

Od r. 2009 má OSVČ, která vede daňovou evidenci, paušální výdaje. Od r. 2016 chce využít možnosti uplatňovat skuteč - né výdaje. Podává dodatečné daňové přiznání za rok 2015 a musí dodanit nezaplacené pohledávky a závazky. Je možné níže uvedené pohledávky vyřadit z dodanění? 1) pohledávka – firma (spol. s r. o.) – vymazána z rejstříku,2) pohledávka – firma (spol. s r. o.) – prohlášen konkurz, je v likvidaci,3) pohledávka – firma (spol. s r. o.) zrušen konkurz na majetek

dlužníka, insolvence ukončena, bylo částečné plnění a firma dál pokračuje v činnosti.

Jedná se o změnu způsobu uplatňování výdajů – přechod z pau-šálních výdajů na skutečné výdaje vedené v daňové evidenci. Především je nutné upřesnit, že se v úpravě základu daně jedná pou-ze o dodanění pohledávek, nikoliv o snížení základu daně o závazky.Z povinnosti zvýšení základu daně jsou vyňaty takové pohledáv-ky, které je možné (v případě vedení účetnictví) daňově účinně odepsat. Jedná se tedy o pohledávky, u kterých nastal důvod uvedený v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP. U jednotlivých pohledávek:zz číslo 1 – výmaz dlužníka z obchodního rejstříku je důvodem

č. 4 – tj. jedná se o dlužníka, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce, a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou, zz číslo 2 – skutečnost, že je dlužník v likvidaci, není kvalifikova-

ným důvodem uvedeným v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP,zz číslo 3 – z popisu není zřejmé, zda byla, či nebyla pohledávka

do insolvence přihlášena a zda byl konkurs zrušen. Pokud tato situace nastala, jedná se o důvod uvedený v bodu 2 § 24 odst. 2 písm. y) ZDP.

Závěr: u pohledávky č. 1 kvalifikovaný důvod nastal, u pohledávky č. 2 nenastal a u pohledávky č. 3 to není z dotazu zřejmé. U pohle-dávek, u kterých kvalifikovaný důvod nastal, nedojde ke zvýšení základu daně. U těch, u kterých nenastal, dojde o zvýšení základu daně o jejich hodnotu, a to vše v základu daně, kdy byly naposledy uplatněny paušální výdaje.


Související předpisy:• § 23 odst. 8 písm. b) ZDP• § 24 odst. 2 písm. y) ZDP

Daň z příjmů u sdružení

Pan N. a pan S. se rozhodli, že si otevřou malou restauraci. Nechtějí zakládat s. r. o. Je možné založit sdružení? Pokud ano, jak se vede daňová evidence během roku? Jak se potom vyplní daňové přiznání – příjmy a výdaje rozdělím napůl? Na koho nebo jak budu evidovat příjmy a výdaje během roku?

Společnost (dříve sdružení bez právní subjektivity) vzniká, pokud se smlouvou zaváže několik osob sdružit se jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Samotná společnost

pak nemá právní osobnost (subjektivitu), v podstatě se jedná o jakési vymezení vzájemných vztahů mezi společníky. Činnost společnosti se řídí podle § 2716 až 2746 NOZ.

Podle § 2728 NOZ platí, že neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné.

Vede-li každý ze společníků společnosti daňovou evidenci podle § 7b ZDP, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují společ-né příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení pří-jmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Dle § 12 odst. 1 ZDP, pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti rozděleny mezi poplatníky stej-ně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši.

U hmotného majetku, poskytnutého pro účely sdružení účastní-kem sdružení, zůstává vlastnictví tohoto majetku nezměněno a odpis uplatňuje vlastník majetku ve svém účetnictví, i když je tento bezplatně využíván ostatními účastníky sdružení.

Pokud účastníci sdružení pořídí z peněžních prostředků získaných vlastní činností sdružení hmotný majetek, stává se tento majetek spoluvlastnictvím účastníků sdružení. V žádném případě tento majetek není možno považovat za majetek sdružení. Každý z účastníků sdružení může společně pořízený majetek odpisovat dle § 29 odst. 5 ZDP ze vstupní ceny, která odpovídá výši hodnoty jeho spoluvlastnického podílu odvozeného ze vstupní ceny majetku. Odpisy jsou výdajem jednotlivých účastníků sdružení.

Ing. Vlasta Ptáčková

Související předpisy:• § 2716–2746, 2728 NOZ• § 7b, 12, 29 ZDP

Příjem v hotovosti u pohledávek z roku 2015 a EET

Máme v účetnictví nezaplacené pohledávky z roku 2015, vzta-huje se EET i na příjmy v hotovosti v případě zaplacení těchto faktur zákazníkem?

Pro účely evidence tržeb není podstatné, zda k transakci byla či nebyla vystavena faktura, ani jaká forma úhrady je na ní uvedena. Rozhodující je, jakým způsobem byla příslušná částka fakticky zaplacena. Pokud byla uhrazena v hotovosti, vzniká příjemci povinnost tržbu za evidovat. Zákon neřeší, že vznik pohledávky spadá do období před účinností tohoto zákona, ale stanoví, od kdy vzniká povinnost tržby v hotovosti evidovat.

Ing. Jiří Nigrin

Související předpisy:• § 5 odst. 6 ZET

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Čerpání benefitů jako alternativa výplaty podílu z nerozděleného zisku

Je možné vyčerpat podíl na nerozděleném zisku formou úhrady kulturních a sportovních vyžití společníků s. r. o.? Kumuluje se nám částka nerozděleného zisku, a nechceme vyplácet podíly společníkům kvůli odvodu 15% srážkové daně. Má taková forma čerpání podílu na nerozděleném zisku oporu v zákoně? Jaké má taková forma čerpání podílu na zisku daňové dopady na firmu či společníka?

Obvykle se společníkům vyplácí podíl na zisku v penězích. Zákon o obchodních korporacích ale v § 161 odst. 1 umožňuje vyplácet podíl na zisku i v jiné podobě (tj. třeba i formou uvedenou v dota-zu), určí-li tak společenská smlouva nebo valná hromada. K tomu je nutno uvést, že i v případě vyplácení podílu na zisku jinak než v penězích se u společníka jedná o příjem z kapitálového majetku [viz § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 3 ZDP], ze kterého musí být sražena a odvedena daň ve výši 15 % [viz § 36 odst. 2 písm. b) ZDP].

Jestliže však lze společníka označit jako „zaměstnance“ ve smyslu § 6 odst. 2 ZDP (to platí v případě, že mu od s. r. o. plynou příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, tj. např. příjmy za práci pro spo-lečnost, odměny za výkon funkce jednatele), může mu s. r. o. poskytnout ze zisku po jeho zdanění (ale také případně na vrub nedaňových nákladů) nepeněžní plnění ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce (obvykle zakoupením vstupe-nek nebo permanentek), které je podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP osvobozeno od daně. V tomto případě se jedná o tzv. zaměstnanecký benefit, který je na straně „zaměstnance“ zvýhodněn osvobozením od daně, jak výše uvedeno, přičemž na straně „zaměstnavatele“ není jeho výše nijak omezena.

Ing. Jiří Vychopeň

Související předpisy:• § 161 odst. 1 ZOK• § 6 ZDP• § 8 odst. 1 písm. a) ZDP• § 8 odst. 3 ZDP• § 36 odst. 2 písm. b) ZDP

Daňová úspora

Nezisková organizace si snížila v daňovém přiznání základ daně (o cca 300 000 Kč), a využívá tak daňovou úsporu; musí tuto daňovou úsporu použít na hlavní činnost v roce následují-cím? Musí potom na tu hlavní činnost použít celou částku, o kterou snížila základ daně (těch 300 000 Kč), nebo pouze tu daň, kterou by z té částky zaplatila (jen 19 % z těch 300 000 Kč).

Podmínky tohoto snížení základu daně u veřejně prospěšných poplatníků jsou stanoveny v § 20 odst. 7 ZDP. Vyjmenovaný okruh veřejně prospěšných poplatníků může snížit svůj základ daně až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky zís-kané touto úsporou na dani ke krytí nákladů (výdajů) souvisejí-cích s činnostmi, z nichž získané příjmy nejsou předmětem daně,

a to nejpozději ve 3 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Obecně prospěšná společnost a ústav musí prostředky získané touto úsporou použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činnos-tí. V případě, že 30% snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně.

Na použití prostředků daňové úspory na stanovené účely tak má poplatník lhůtu 3 zdaňovací období, kratší lhůta 1 zdaňovacího období se týká pouze obecně prospěšných společností a ústavů, a dále také veřejných vysokých škol, obecně prospěšných společ-ností nebo ústavů, které jsou soukromou vysokou školou podle zákona upravujícího vysoké školy, a veřejných výzkumných institucí, tato skupina poplatníků má však poněkud odlišná pravidla použití.

Nicméně pro všechny tyto poplatníky platí společné pravidlo, že povinnost použití na stanovené účely se vztahuje na prostředky získané touto úsporou na dani, tedy prostředky ve výši daně, kte-rou by jinak veřejně prospěšný poplatník byl povinen uhradit, pokud by ke snížení základu daně nedošlo. Neposuzuje se tedy použití 300 000 Kč, ale 19 % z 300 000 Kč.

Ing. Zdeněk Morávek

Související předpisy:• § 20 odst. 7 ZDP

Úroky z půjčky

Česká společnost uzavřela 1. 1. 2010 smlouvu o půjčce, kdy věřitelem je jiná česká společnost. V rámci této smlouvy byly dohodnuty úroky. Půjčka nebyla ze strany dlužníka splácena. K datu 30. 4. 2017 byla uzavřena dohoda, respektive dodatek ke smlouvě, mezi těmito subjekty, jehož obsahem je skutečnost, že úroky se ruší se zpětnou účinností. Dlužník v jednotlivých letech účtoval úrokové náklady na účet 562 a zahrnul je do svých daňových nákladů. Obdobně věřitel účtoval v jednotlivých letech na účet 662 a výnosové úroky zdanil.

Je nutné k datu účinnosti zmíněné dohody, aby dlužník podal dodatečná daňová přiznání za neprekludovaná období, kde úrokové náklady vyloučí z daňových nákladů a obdobně věřitel podá dodatečná daňová přiznání za neprekludovaná období, kde vyloučí z daňových výnosů účtované úroky?

Jakým způsobem naložit s částí úroku, která se vztahuje za období, které je již prekludováno? Nebo se změna smluvní-ho vztahu projeví v aktuálním roce, kde dlužník provede pře-účtování závazku z úroku souvztažně do zdanitelných výnosů a obdobně věřitel provede odúčtování úroků z pohledávky do daňových nákladů?

Základem je ekonomická skutečnost čili pravý důvod, proč došlo k uváděné změně – z původně úročené půjčky (zápůjčky) se dodatečně stala bezúročná. Takovýto postup totiž je v praxi zcela výjimečný a jen těžko pochopitelný. Pokud takto rozhodl statutár-ní orgán věřitele – který není závislý na dlužníkovi – oprávněně by se společníci (majitelé) dotyčné obchodní korporace ohradili, že není v souladu s „péčí dobrého hospodáře“ a mohli by požadovat

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

náhradu újmy po členech statutárního orgánu. Proto to spíše vypadá, že věřitel je vůči dlužníkovi v nějakém závislém postave-ní, a že se tedy slovy § 23 odst. 7 ZDP jedná o spojené osoby. Také je možné, že o zpětně bezúročnou půjčku se bude jednat jen zdánlivě (na papíře), zatímco ve skutečnosti dojde k protiplnění nějakou jinou formou mezi dotčenými subjekty, která není tak zjevná – např. skrze výhodnější cenu produktů dlužníka využíva-ných věřitelem (včetně služeb jako je nájemné či licence), v přene-chání části klientely (zákazníků), poskytnutí určité formy reklamy, možnost sdílení firemního know-how apod.

Dále je právní otázkou, jestli je taková změna ujednání po tolika letech vůbec možná a nejde-li věcně o něco jiného – o prominutí uplatněných úroků mající charakter majetkového prospěchu (potažmo daru) věřitele poskytnutého dlužníkovi. Je tedy vhodné vyžádat si důkladné právní posouzení změny, resp. dohody smluvních stran. Pro daňové účely je totiž vždy určující skutečný (materiální) stav, a nikoli stav pouze formálně právní.

Pokud by se skutečně právně jednalo o zpětně účinnou změnu úročené půjčky na bezúročnou, tak by se formou dodatečných daňových přiznání k dani z příjmů právnických osob daňově zřej-mě řešilo pouze období dřívějších cca 3 let, kdy ještě u dotčených daňových subjektů neuplynula lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta je ale hodně individuální, jelikož ji může ovlivnit celá řada faktorů, zejména případné dřívější daňové ztráty. Za období těch-to cca 3 let by tedy věřitel dodatečně snížil své zdanitelné výnosy a dlužník naopak snížil daňové výdaje z titulu úroků ze zápůjčky, jejichž právní důvod uplatnění by dodatečnou dohodou smluv-ních stran odpadl.

Jestliže by ale podle právního posouzení – a samozřejmě v soula-du se skutečným (materiálním) stavem šlo spíše o dodatečné prominutí balíku všech již doposud uplatněných úroků, tak by se účetně i daňově řešil nyní jednorázově celý tento balík úroků od počátku existence smlouvy o půjčce, tedy od zapůjčení jistiny v roce 2010. Přičemž všechny tyto „vrácené“, resp. dodatečně pro-minuté úroky by patrně musel tímto zvýhodněný dlužník zdanit, resp. o ně zvýšit základ daně z příjmů. Sporné by ale bylo daňové posouzení u tímto znevýhodněného věřitele. Podle mne by mělo věcně charakter daňově neuznatelného poskytnutí majetkového prospěchu, protože zjednodušeně řečeno tyto původně racionál-ně uplatněné úroky – coby cenu za zapůjčené peníze (za finanční službu) – nyní věřitel fakticky „daroval“ dlužníkovi, aniž by za to obdržel jakékoli protiplnění. Je to obdobné, jako když podnikatel poskytne zákazníkovi nejprve obvyklou službu za dohodnutou úplatu, načež se například kvůli finanční tísni dlužníka rozhodne změnit kupní smlouvu na darovací, darované zboží pak daňově neuplatní.

Ze zadání není jednoznačné, jestli předmětné úroky dlužník věři-teli uhrazoval. Pokud tomu tak nebylo, pak je třeba připomenout ustanovení o tzv. dodanění dluhů promlčených nebo déle než 30 měsíců po splatnosti, které zejména účtujícím dlužníkům „spra-vedlivě“ předepisuje § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 ZDP. A rovněž není jasné, jak se to má s vracením samotné zapůjčené peněžité částky – jistiny – jejíž případné prominutí věřitelem by pro dlužní-ka znamenalo zdanitelný majetkový prospěch a pro takto ochuze-ného věřitele daňově neúčinný odpis pohledávky. Jak bylo ale výše předesláno, zřejmě jde o osoby přímo či nepřímo spojené ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, což daňovou situaci komplikuje, jelikož

pro účely daně z příjmů by bylo nutno přistupovat k řešení, jako by půjčka a všechna návazná ujednání byla uzavřena mezi nezá-vislými, resp. nespojenými osobami.

Ing. Martin Děrgel

Související předpisy:• § 23 odst. 3, 7 ZDP

Výplata podílů na zisku

Naše společnost (družstvo) má podíl 33 % na jiné společnosti (s. r. o.) delší než 12 měsíců. Na valné hromadě s. r. o. bylo roz-hodnuto, že se rozdělí mezi všechny podílníky zisk roku 2016 a k tomu nerozdělený zisk minulých let. Bude výplata podílu u s. r. o. osvobozena od srážkové daně a u příjemců osvobozena od zdanění? V roce 2017 ještě budeme muset z daňových nákladů vyloučit 5 % z obdrženého podílu. Je to tak správně?

Příjmy z titulu podílů na zisku jsou u právnických osob osvoboze-ny na základě ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 ZDP. Podmínky pro osvobození jsou následně rozvedeny v ustanove-ních § 19 odst. 3 a 4 ZDP. Základní podmínkou je, že transfer podílů na zisku musí plynout mezi dceřinou a mateřskou společností.

Dle ustanovení § 19 odst. 3 ZDP se za mateřskou společnost pova-žuje ta společnost, která drží v dceřiné společnosti podíl na základ-ním kapitálu nejméně 10 %, a to po dobu nejméně 12 měsíců, přičemž dobu držbu podílu lze splnit i dodatečně až po vyplacení podílů na zisku (lze tedy osvobodit i podíly na zisku vyplacené např. po 8 měsících držby min. 10% podílu na základním kapitálu s tím, že předpokládám, že tento podíl budu držet ještě nejméně 4 měsíce).

Dále jsou vymezeny právní formy společností, pro které je pří-pustné osvobození podílů na zisku. Pro Českou republiku (osvo-bození je uplatňováno na základě celoevropské směrnice a právní formy společností jsou uvedeny pro každou zemi) jsou přípustné následující právní formy:zz společnost s ručením omezeným,zz akciová společnost,zz komanditní společnost,zz veřejná obchodní společnost nebozz družstvo.

Z dotazu je zřejmé, že podmínky pro osvobození příjmů z titulu výplaty podílů na zisku jsou splněny a dceřiná společnost (s. r. o.) tak nemusí při výplatě podílů na zisku mateřské společnosti (druž-stvu) srážet 15% daň. Vyplatí tedy nezdaněné podíly na zisku a mateřská společnost v daňovém přiznání k dani z příjmů tento příjem vyloučí ze zdanění na řádku 110.

Správně je v dotazu poukázáno na ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP, podle kterého nejsou daňově uznatelné náklady mateřské společnosti související s držbou podílu v dceřiné společ-nosti. Může se jednat o přímé náklady, tedy ty, které přímo hradí mateřská společnost a náleží dceřiné společnosti, s odkazem na Pokyn GFŘ D-22 se jedná například o výdaje:

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

zz na výkon působnosti valné hromady dceřiné společnosti mateřskou společností (tzn. má-li tato v dceřiné společnosti 100% podíl),zz spojené s účastí zaměstnance mateřské společnosti, který je sou-

časně orgánem nebo členem orgánů dceřiné společnosti, na jed-nání těchto orgánů nebo na valné hromadě dceřiné společnosti,zz na účast osoby zmocněné k jednání za akcionáře – mateřskou

společnost na valné hromadě dceřiné společnosti,zz jiné náklady na uplatnění akcionářských práv,zz cestovní výdaje, výdaje na pracovní volno příslušných zaměst-

nanců, odměna osoby zmocněné k jednání za akcionáře,zz správní poplatky za vedení majetkového účtu, poplatek

za služby archivní, informační a obchodní.

Nebo se jedná o nepřímé náklady, které jsou v Pokynu GFŘ D-22 charakterizovány jako poměrná část nákladů mateřské společ-nosti souvisejících s výkonem práv akcionářů nebo společníků, které souvisí jednak s držbou podílu, a jednak i s ostatními čin-nostmi společnosti, a to zejména:zz poměrná část cestovních výdajů, výdaje na pracovní volno

příslušných zaměstnanců, mzdy, odměny osoby zmocněné k jednání za akcionáře,zz výdaje na řídící činnost mateřské společnosti vůči dceřiné

společnosti,zz výdaje na sběr a vyhodnocování informací o vývoji výsledků

veškeré činnosti dceřiné společnosti a o stavu majetku dceři-né společnosti,zz výdaje na telefonické nebo písemné spojení mezi příslušnou

osobou a dceřinou společností.

Poplatník přitom může prokázat skutečnou výši režijních (nepří-mých) nákladů založenou na vhodném ekonomicky zdůvodnitel-ném kritériu.

Pokud poplatník není schopen vyčíslit nepřímé náklady, je v § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP stanovena fikce, že nepřímé náklady se rovnají částce ve výši 5 % příjmů z podílů na zisku. V případě obdržení podí-lů na zisku ve výši 100 000 Kč by se tedy jako nedaňový náklad vylučovala částka 5 000 Kč, pokud by poplatník neprokázal, že sku-tečná výše nepřímých nákladů je nižší.

Ing. Christian Žmolík

Související předpisy:• § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP• § 19 odst. 3, 4 ZDP• § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP

Pořízení automobilu na základě budoucí smlouvy o koupi vozu

Společnost s r. o. podepsala smlouvu s dodavatelem – prodej-cem aut – o budoucí koupi vozu cca za 1 rok. Firma s. r. o. složila jen zálohu, automobil dostala do užívání, neplatí žádný „nájem“, i přesto, že v jednom bodě smlouvy o budoucí koupi vozu je uvedeno, že firma s. r. o. dostane nájemní smlouvu. Nájemní smlouva ale neexistuje. Je možné i přes výše uvedené automobil (pohonné hmoty) daňově využívat v účetnictví ještě před zakoupením automobilu, či nikoliv?

Smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způ-sobem. Zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmě-tem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

Z vašeho dotazu vyplývá, že byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí s tím, že bude uzavřena nájemní smlouva na užívání vozidla do doby, než dojde k prodeji vozidla. Tato nájemní smlou-va však nebyla uzavřena, přesto s. r. o. dostala automobil do uží-vání. V tomto případě je potřeba vyjasnit, na základě jakého právního vztahu je vozidlo společností s r. o. využíváno. Z dikce dotazu lze předpokládat, že byla uzavřena smlouva o výpůjčce. Za tohoto předpokladu lze do daňových výdajů uplatnit výdaj ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 ZDP. Pro stanovení výdajů za spotřebo-vané pohonné hmoty lze použít ceny stanovené zvláštním práv-ním předpisem vydaným pro účely poskytování cestovních náhrad zaměstnancům v pracovním poměru, který je účinný v době konání pracovní cesty. Pro rok 2017 je tímto předpisem vyhláška MPSV č. 440/2016 Sb. Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich nákupu.

Mgr. Václav Pikal

Související předpisy:• § 24 odst. 2 písm. k) ZDP• § 1785, 2079 NOZ

Rovnoměrné odpisy – možnost volby jejich výše

Při rovnoměrném odpisování lze použít dle § 31 odst. 7 ZDP odpisy v rozmezí od nuly do maxima daného sazbou pro pří-slušný rok odpisování. Pokud se provede technické zhodnocení majetku, znamená to s odkazem na § 31 odst. 8, že lze použít pouze maximální odpisy dané sazbou pro zvýšenou vstupní cenu nebo odpisování přerušit? Ztrácí se technickým zhodno-cením možnost odpisy uplatnit v potřebné výši v daném rozme-zí jako u odstavce 7?

Provedení technického zhodnocení nijak nemění možnost využít přerušení daňového odpisování (to platí obecně, nejen u rovno-měrných odpisů) a také nic nemění na možnosti využití nižších odpisů než těch, které jsou podle § 31 ZDP vypočteny jako maxi-mální. Je tedy možné využít jak přerušení daňového odpisování (tj. stanovení odpisů ve výši nula), tak i snížení hodnoty rovno-měrných odpisů proti částce, která je podle § 31 ZDP vypočtena jako maximální. Tím dojde k prodloužení doby odpisování majetku, což je plně v souladu s § 31 odst. 1 ZDP.



ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Technické zhodnocení dosud neodpisovaného majetku

Společnost používá rovnoměrné daňové odpisy vzhledem k možnosti přizpůsobit jejich výši podle zjištěného základu daně. V roce 2014 pořídila společnost majetek, uvedla do uží-vání, ale vzhledem k nízkému základu daně nebyly uplatněny odpisy, a to ani v roce 2015. V roce 2016 bylo provedeno na tomto majetku technické zhodnocení, vstupní cena se změ-nila na zvýšenou vstupní cenu. Jaká sazba bude použita pro od pi-sování v roce prvního uplatnění odpisu – v prvním roce odpiso-vání nebo pro zvýšenou vstupní cenu? V obou případech před-pokládám, že základem bude zvýšená vstupní cena, tedy včet-ně hodnoty technického zhodnocení. Sazba je podle mého názoru důležitá i ve vazbě na znění § 31 odst. 7 a 8 ZDP (mož-nost či nemožnost volby výše odpisů).

Součástí vstupní ceny (nikoliv „zvýšené vstupní ceny“) je i technic-ké zhodnocení, nejpozději však v prvním roce odepisování (§ 29 odst. 1 ZDP). Rok 2016 je první rokem odpisování. Neboli v roce 2016 zahrnete do vstupní ceny hmotného majetku i tech-nické zhodnocení; přičemž nepůjde o „zvýšenou vstupní cenu“ ale o (základní) „vstupní cenu“, tj. se sazbou pro vstupní cenu.

Pokud jde o možnost uplatnění nižší než maximální odpisové sazby při rovnoměrném odpisování, domnívám se, že tato mož-nost platí i v případě odpisování ze zvýšené vstupní ceny. Neboť § 31 odst. 1 ZDP výslovně formuluje „jsou odpisovým skupinám přiřazeny tyto maximální roční odpisové sazby“ – a dále jsou uve-deny roční sazby jak ze vstupní ceny, tak i ze zvýšené vstupní ceny.

Ustanovení § 31 odst. 7 ZDP sice (znovu) výslovně připouští mož-nost použití nižších sazeb, zatímco ustanovení § 31 odst. 8 tako-vou možnost už výslovně neuvádí – to však je podle mého názoru poněkud matoucí. Odstavec 7 opakuje normu z odstavce 1 (lze použít nižší sazby) – což je nadbytečná (neboť opakující se) informace – a odstavec 8 v této věci mlčí, tj. ani nepřipouští ani nezakazuje.

RNDr. Libor Fiala

Související předpisy:• § 26 odst. 12 ZDP• § 29, 31 ZDP

Daň z příjmů fyzických osob a přerušení živnosti

Poplatník k datu 1. 1. 2016 přerušil živnostenské podnikání. Za rok 2016 podává daňové přiznání, kde jsou zahrnuty příjmy podle § 6 a 9. Může uplatnit vzniklou daňovou ztrátu z podni-kání podle § 7 z minulých roků, pokud je živnost přerušena?

Podle § 34 ZDP lze daňovou ztrátu od základu daně odečíst nej-déle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Odpočtem samotné daňové ztráty od základu daně se lze dostat nanejvýš na nulový základ daně, nikoli ovšem do další ztráty, a pokud základ daně poplatník nevytvoří, neuplatní ani zmíněný odpočet.

O ztrátu snížíte své další příjmy (dílčí základy daně), v tomto pří-padě příjmy z pronájmu, v žádném případě daňovou ztrátu nelze uplatnit proti dílčímu základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 ZDP).

Ztrátu z minulých let můžete v řádku 44 uplatnit částečně nebo celou, ovšem jen do výše daňového základu z řádku 41a.

V roce, kdy ztrátu uplatňujete, musíte vyplnit přílohu č. 6 k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2016 pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 ZDP.


Související předpisy:• § 6, 34 ZDP

Nákup cenných papírů

Tuzemská akciová společnost A nakoupila cenné papíry tuzem-ské akciové společnosti B na základě smlouvy o úplatném pře-vodu cenných papírů od fyzické osoby s bydlištěm na Maltě. Nevznikají tuzemské akciové společnosti A tímto nákupem nějaké daňové povinnosti?

Z popisu zadání lze usuzovat, že předmětem obchodu byly akcie tuzemské akciové společnosti B, které fyzická osoba – pravděpo-dobný daňový rezident Malty (pro další řešení celého případu předpokládám, že se skutečně jedná o maltského daňového rezi-denta) –, prodává tuzemské akciové společnosti A. Vzhledem k tomu, že se jedná o příjmy ze zdrojů na území ČR pobírané maltským daňovým rezidentem, je dokumentem, který bude nutné vzít v úvahu, Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, která byla v České republice publiková-na pod č. 164/1997 Sb.

Podle uvedené mezinárodní smlouvy bude tedy nejdříve nutné zjistit, zda má Česká republika právo uvedené příjmy maltského rezidenta z prodeje akcií tuzemské akciové společnosti B zdaňo-vat. Podle článku 13 odst. 3 uvedené mezinárodní smlouvy by mohly být uvedené příjmy z prodeje akcií v České republice zda-něny za předpokladu toho, že aktiva tuzemské akciové společnos-ti B, jejíž akcie jsou předmětem obchodu, sestávají přímo nebo nepřímo v zásadě z nemovitého majetku umístěného v České republice. Tuto okolnost však díky absenci podrobnějších infor-mací o tuzemské akciové společnosti B nelze spolehlivě posoudit. Pro bližší představu by se uvedené právo České republiky na zda-nění příjmů z prodeje akcií mohlo aplikovat v případě, kdy by tuzemská obchodní společnost podnikala např. v oblasti cestov-ního ruchu a z toho titulu by v České republice vlastnila síť hotelů. V takovém případě by se nepochybně aktiva takové tuzemské obchodní společnosti sestávala přímo v zásadě z nemovitého majetku umístěného v České republice.

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

ÍJM

Ů

Dotaz míří na případné daňové povinnosti tuzemské akciové spo-lečnosti A, která platí maltskému daňovému rezidentovi částku za nákup akcií tuzemské akciové společnosti B. Dotaz tedy zjevně směřuje k případné povinnosti zajištění daně z příjmů maltského daňového rezidenta. Podle § 38e odst. 1 ZDP se zajištění daně u fyzických osob, které jsou daňovými nerezidenty, provádí pouze v případě, že uvedená fyzická osoba není daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. V případě maltského daňového rezidenta zajištění daně z příjmů z prodeje akcií na tuzemské akci-ové společnosti B tuzemská akciová společnost A (plátce příjmu) provádět nebude, neboť Malta je členským státem Evropské unie.

Pokud by nebyly splněny podmínky podle čl. 13 odst. 3 výše uve-dené mezinárodní smlouvy, tzn. aktiva tuzemské akciové společ-nosti B, jejíž akcie jsou předmětem obchodu, nejsou tvořeny přímo nebo nepřímo v zásadě z nemovitého majetku umístěného v České republice, pak by se aplikoval článek 13 odst. 5 uvedené mezinárodní daňové smlouvy, který však dává výhradní právo na zdanění příjmů maltského daňového rezidenta z prodeje akcií tuzemské akciové společnosti B Maltě. V České republice by tedy ani maltskému daňovému rezidentovi, ani tuzemské akciové spo-lečnosti A z uvedeného titulu nevznikaly žádné daňové povinnosti.

Ing. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

Související předpisy:• Smlouva mezi Českou republikou a Maltou o zamezení dvojího

zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, č. 164/1997 Sb.

• § 38e ZDP

Pojištění a letenky – daňový náklad

OSVČ A má uzavřenou smlouvu s jinou OSVČ B na elektropráce v EU. Ve smlouvě je uvedeno, že OSVČ A zaplatí OSVČ B mimo práci i dopravu – letenky a cestovní pojištění. Doklady jsou vystaveny na OSVČ A. Lze tyto náklady uznat jako daňové?

Vzhledem k uvedeným skutečnostem, že je zajištění dopravy a pojištění ve smlouvě, se domnívám, že z pohledu OSVČ A se v uvedeném případě jedná o náklad na dosažení, zajištění a udr-žení příjmů, dle § 24 odst. 1 ZDP.

Ing. Tomáš Brokl


Daňové zvýhodnění na dítě

Zaměstnanci bylo uznáno otcovství k 10. 5. 2017, dítě se naro-dilo 2. 4. 2016. Může si zaměstnanec podat dodatečné daňové přiznání, kde uplatní daňové zvýhodnění i v předešlých letech (2. 4. 2016 – 9. 5. 2017), kdy nebyl uznán otcem?

Daňové zvýhodnění na děti je upraveno v § 35c ZDP. Nárok na toto daňové zvýhodnění dokládá poplatník zaměstnavateli doklady dle § 38l odst. 3 ZDP, tj. zejména prokázáním totožnosti dítěte a prohlášením druhého poplatníka žijícího ve společné domácnosti, že on nenárokuje daňové zvýhodnění na toto dítě, dále je nutné podepsat prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP.

Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytování měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP anebo nepodepíše-li prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plát-ce daně počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle § 38k odst. 4 ZDP.

Dodatečně přihlédne plátce daně k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, prokáže-li poplatník rozhodné skuteč-nosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo na daňové zvýhodnění na vyživované děti nejpozději do 15. 2. roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle § 38 k odst. 4 a 5 ZDP.

Nesplní-li zaměstnanec tuto podmínku ani do 15. 2. po uplynutí zdaňovacího období a nepožádá o provedení ročního zúčtování záloh na daň, zaměstnavatel není oprávněn zpětně, např. za 2 roky slevy na dani ani daňové zvýhodnění zaměstnanci poskytovat.

Ale podle § 141 daňového řádu má daňový subjekt možnost, tj. právo, podat dodatečné daňové přiznání, a to na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nasvědčují tomu, že daň byla stanovena v nesprávné výši. V případě, že doměřením na základě podaného dodatečného daňového přiznání vznikne vratitelný přeplatek, má daňový subjekt možnost požádat o jeho vrácení správce daně v souladu s § 155 daňového řádu. Podle § 148 daňového řádu daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uply-nula lhůta pro podání řádného daňového přiznání.

ZávěrPoplatník má nárok podat dodatečné daňové přiznání za rok 2016 a požádat o vrácení přeplatku správce daně.

Za rok 2017 mohl požádat zaměstnavatele od měsíce května 2017 o poskytování měsíční slevy na dani podle § 35ba ZDP nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35c ZDP, pokud doložil všechny požadované doklady. Za měsíce leden až duben plátce daně uplatní slevu při ročním zúčtování záloh.

V obou případech musí prokázat, prohlášením druhého poplatní-ka žijícího ve společné domácnosti, že on nenárokuje daňové zvýhodnění na toto dítě.


Související předpisy:• § 35ba, 35c, 38k, 38l ZDP• § 141, 148, 155 daňového řádu

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY

Vrácení DPH z pohledávek

Za jakých podmínek je možné nechat si vrátit DPH z pohledá-vek, které nám nebyly uhrazeny?

Podmínky pro opravu výše daně u pohledávek za dlužníky v insol-venčním řízení stanoví § 44 ZDPH a náležitosti daňového dokladu při provedení opravy daně § 46 ZDPH.

Plátce, kterému při uskutečnění zdanitelného plnění vůči jinému plátci (např. při dodání zboží) vznikla povinnost přiznat daň a jehož pohledávka z tohoto plnění vznikla v období končícím 6 měsíců před rozhodnutím soudu o úpadku (tedy jinak řečeno, nelze opra-vit daň z neuhrazené pohledávky vzniklé v období počínající 6 měsíců před rozhodnutím soudu a končící dnem předcházejícím rozhodnutí soudu), doposud nezanikla, je oprávněn provést opra-vu výše daně na výstupu z hodnoty zjištěné pohledávky tehdy, pokud splní následující podmínky (viz též § 44 odst. 1 ZDPH):zz plátce (dlužník) se nachází v insolvenčním řízení a insolvenční

soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka,zz věřitel přihlásil tuto svoji pohledávku nejpozději ve lhůtě sta-

novené rozhodnutím soudu o úpadku, tato pohledávka byla zjištěna a v insolvenčním řízení se k ní přihlíží,zz věřitel a dlužník nejsou a ani v době vzniku pohledávky nebyli

osobami, které jsou – kapitálově spojenými osobami podle § 5a odst. 3 s tím, že

výše podílu představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob,

– osobami blízkými, nebo – společníky téže společnosti, jsou-li plátci,

zz a věřitel doručil dlužníkovi daňový doklad s náležitostmi podle § 46 odst. 1 ZDPH.

Opravu výše daně na výstupu je věřitel oprávněn provést nejdříve v tom zdaňovacím období, ve kterém splnil podmínky stanovené § 44 odst. 1 ZDPH. Opravu však nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní zdanitelné plnění, a tehdy, pokud dlužník přestal být plátcem.

Plátce, věřitel, který provedl opravu výše daně podle § 44 odst. 1 ZDPH, je povinen předložit jako přílohu k daňovému přiznání kopie všech vystavených daňových dokladů, u kterých provedl opravu výše daně v tomto daňovém přiznání.

Pokud provede věřitel opravu výše daně podle § 44 odst. 1 ZDPH, je dlužník povinen snížit svoji daň na vstupu u přijatého zdanitel-ného plnění o částku daně opravenou věřitelem, a to ve výši, v jaké uplatnil odpočet daně z přijatého zdanitelného plnění. Tuto opravu výše daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění je dlužník povinen provést v tom zdaňovacím období, v němž byly splněny podmínky podle § 44 odst. 1 ZDPH.

Ing. Ladislav Pitner

Související předpisy:• § 44, 46 ZDPH

Zdaněná záloha a neuskutečněný obchod

Společnost s. r. o. vystavila v roce 2015 zálohu ve výši 30 % na dodání zboží tuzemské firmě. Po úhradě zálohy byl vystaven daňový doklad k platbě a odvedeno DPH. Dle podmínek objed-návky měla firma po nějaké době uskutečnit úhradu 70 % zbyt-ku zálohy a následně obdržet dodávku zboží. Přes urgence dodnes doplatek zálohy neuskutečnila. Naše firma mezitím ale pořídila zboží na svůj sklad od svého dodavatele a zřejmě ho dodavateli bude vracet, což bude spojeno s náklady a zřejmě i nějakými sankcemi od našeho dodavatele za zpětné přijetí zboží. Obchod bude zrušen, ale odběrateli nebude vrácena uhrazená záloha 30 %.

Jakým způsobem ukončit obchod, kde byla záloha zdaněna v roce 2015?1) Odběrateli bude účtován storno poplatek 30 %, tedy v celé

výši uhrazené zálohy. Vystavit v tomto případě 100% oprav-ný daňový doklad k daňovému dokladu k platbě a vystavit v aktuálním datu fakturu na storno poplatky, kde nebu-de DPH?

2) Odběrateli budou účtovány vícenáklady opět ve stejné výši uhrazené zálohy. Vystavit řádný konečný daňový doklad s odečtením zdaněné zálohy (tedy jako by byl obchod usku-tečněn v 30% výši)?

3) Odběrateli bude naúčtována sankce např. 15 % + vícenákla-dy např. 15 %. Jak v tomto případě zkombinovat správně režim bez DPH a vícenáklady s DPH v návaznosti na daňový doklad k platbě z roku 2015?

Podle mne v daném případě nelze odběrateli naúčtovat tzv. více-náklady, pokud cena za předmětné zboží byla dohodnuta pevnou částkou, a jestliže nebyla s odběratelem sjednána tzv. smluvní pokuta, nemůže ji dodavatel jednostranně požadovat. Přiléhavou sankcí jsou úroky z prodlení, jelikož ze zadání vyplývá, že odběra-tel řádně a včas nesplnil svůj peněžitý závazek (dluh) úhrady doplatku kupní ceny. Ovšem právní posouzení by měl provést právník obeznámený s uzavřenými obchodními smlouvami a sku-tečným stavem. Ze zadání ani nelze dovodit, jestli byla dohodnuta možnost odstoupení od smlouvy. Také jsou dle mě sporné storno poplatky, pokud tyto až nyní odběratel vymyslí ad hoc, aniž by o nich byla zmínka již při uzavření obchodu.

Obecně platí, že jelikož se nezamýšlené zdanitelné plnění neusku-tečnilo – nedošlo k dodání objednaného zboží – tak by měl doda-vatel vrátit odběrateli dříve zaplacenou úplatu (zálohu) na toto plnění. Pokud měl dodavatel (plátce DPH) povinnost vystavit původní daňový doklad k této záloze, z níž odvedl patřičnou DPH na výstupu, tak bude muset návazně nyní při jejím vracení vysta-vit opravný daňový doklad, na jehož základě opraví základ daně a výši daně v souladu s § 42 a 45 ZDPH.

Po doporučené konzultaci s právníkem obeznámeným s doku-menty a detaily předmětného obchodního případu patrně bude moci dodavatel požadovat adekvátní náhradu škody způsobené odběratelem nesplněním jeho smluvních závazků. Tato náhrada škody by zejména měla krýt skutečné náklady, které musel doda-vatel kvůli porušení smlouvy odběratelem vynaložit ze svého

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTY(platby jeho dodavateli za zmařený obchod a výlohy za právní

konzultaci, cestovné apod.), a případně také určitý přiměřený ušlý zisk, který mohl důvodně očekávat. Tato náhrada škody předsta-vuje provozní výnos účtovaný obvykle na účet 648-Ostatní pro-vozní výnosy, který coby finanční kompenzace nepředstavuje úplatu za dodané zboží ani za poskytnutou službu, a tudíž není vůbec předmětem DPH. Pohledávku z titulu této náhrady škody přitom může dodavatel (tazatel) započíst proti svému dluhu ohledně vracení dřívější zálohy zaplacené nesolidním odběratelem.

V zásadě obdobně jako u pohledávky z titulu náhrady škody by dodavatel postupoval v případě nároku na smluvní sankci (pokud jej osvědčí právník obeznámený se situací), o níž se účtuje obvyk-le do výnosu na účet 644, které jsou zdanitelné až při jejich úhra-dě. Jak vyplývá z § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 ve vazbě na § 23 odst. 3 písm. b) bod 1 ZDP.

Ing. Martin Děrgel

Související předpisy:• § 42, 45 ZDPH• § 23 odst. 1, 2 ZDP• § 23 odst. 3 písm. a), b) ZDP• § 23 odst. 10 ZDP

MOSS

Plátce DPH, jehož služby splňují definici elektronické služby, bude fakturovat do třetích zemí s nebo bez DPH v případě, že zákazník je nepodnikající osoba?

Změní se něco v případě, že se registruje k MOSS?

Pokud se k MOSS neregistruje, musí se registrovat v zemích EU, kam služby prodává? A musí se registrovat v těchto zemích už od jedné koruny tržby nebo jsou pro každou zemi jiná pravidla?

Uvádí se do MOSS přiznání i prodeje do třetích zemí?

Plátce, který poskytuje elektronické služby do třetí země osobě nepovinné k dani, musí především vycházet z místa plnění. V tomto případě se určí místo plnění podle § 10 i ZDPH, tj. podle místa příjemce, a následně podle článku 24, 24a až 24 f a člán-ku 25 prováděcího nařízení Rady č. 282/2011. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že při poskytnutí elektronických služeb je místo plnění ve třetí zemi, poskytne plátce tuto službu bez DPH, dani poskytnutí služby podléhá mimo EU.

Tzv. MOSS se vztahuje na poskytování telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání a elektronicky poskyto-vané služby osobě nepovinné k dani, a to poskytovateli, kteří jsou jak z členských států EU, tak i ze států mimo EU. MOSS se nevzta-huje na poskytování služeb osobami z EU osobám nepovinným k dani ve třetích zemích.

Ano, pokud např. český plátce poskytuje elektronicky poskytova-nou službu osobám nepovinným k dani do více členských států EU, je povinen se registrovat ve všech těchto členských zemích,

pokud se neregistruje k MOSS. Limity hodnoty poskytovaných služeb nejsou stanoveny.

Jak už bylo uvedeno, MOSS se třetích zemích netýká.Ing. Ladislav Pitner

Související předpisy:• § 10i, 110–110e ZDPH

Vstupné do muzea – zapsaný spolek

Jsme spolek, který provozuje muzeum ve svých prostorách. Zde vybíráme vstupné. Musím postupovat podle § 61 zákona o dani z přidané hodnoty a vstupné prodávat bez DPH (osvobo-zená plnění bez nároku na odpočet na vstupu), nebo mohu připočítat DPH ve výši 15 %.

Ano, osvobození kulturních služeb u neziskové organizace není dobrovolné, ale povinné. Musíte tedy postupovat podle § 61 písm. e) ZDPH a vstupné prodávat bez DPH, protože se jedná o osvobozené plnění.

Ing. Miroslava Nebuželská

Související předpisy:• § 61 ZDPH

Dovoz vzorků z Číny

Dovezli jsme vzorky z Číny, kdy jsme jako čeští plátci DPH zapla-tili čínskému partnerovi zálohu 200 USD dle proforma faktury, na které je uvedeno sample shipping fee by DH – vzorky expe-diční poplatek DHL. Po zaplacení nám byly vzorky dodány, clo vyměřeno nebylo. Jak zdanit tento dovoz – jako dovoz zboží – osvobozený nebo neosvobozený, nebo jako poskytnutí služby ze třetí země, dle jakého paragrafu? Je i v tomto případě možno použít § 104 ZDPH?

Pokud vám byly dodány vzorky zboží ze třetí země, nelze takové plnění posoudit jako poskytnutí služby ze třetí země, ale jako dovoz zboží. Ve vašem případě by předmětný dovoz mohl být osvobozen ve smyslu ustanovení § 71 odst. 2 písm. h) ZDPH.

Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení platí, že od daně je osvo-bozen dovoz zboží, jestliže je dováženému zboží přiznáno osvo-bození od cla podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým je Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla (dále jen „Nařízení“), pokud se jedná o zboží dovážené k podpoře obchod-ní činnosti, v daném případě o vzorky zboží nepatrné hodnoty. V článku 86 Nařízení je stanoveno, že od dovozního cla jsou osvo-bozeny vzorky zboží nepatrné hodnoty, které mohou sloužit pouze k získání objednávky zboží, jež představují a jež má být dovezeno na celní území Společenství.

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTYPříslušné orgány mohou podmínit osvobození vzorků zboží

od dovozního cla tím, že jsou učiněny neupotřebitelnými roztrže-ním, proděrováním, zjevným a nesmazatelným označkováním nebo jiným způsobem, aniž by ztratily povahu vzorků.

Vzorkem zboží se rozumí reprezentativní vzorek určité skupiny zboží, který způsobem nabízení k prodeji a množstvím pro zboží daného druhu nebo jakosti vylučuje své použití pro jiné účely, než je podpora obchodní činnosti. Pokud jsou tedy splněny všechny výše uvedené podmínky, bude dovoz vzorků z Číny osvobozen od daně s nárokem na odpočet daně. Jelikož v takovém případě nevzniká plátci povinnost přiznat daň na vstupu a uvést ji do daňového přiznání, je problematika ustanovení § 104 ZDPH bezpředmětná.

Ing. Martina Matějková


Prodej osobního automobilu

Fyzická osoba koupila osobní vozidlo k podnikání ještě v době, kdy nebyla plátcem DPH. Plátcem se stala více než po 12 kalen-dářních měsících, nemohla tedy zpětně uplatnit nárok na odpo-čet. Dnes po 3 letech vůz prodává. Musí být prodej zatížen DPH nebo se jedná o prodej osvobozený? Vůz byl pořízen nový z autosalonu.

V uvedeném případě půjde o běžné zdanitelné plnění, a bude tedy nutné z uvedeného plnění odvést DPH. Skutečnost, že při pořízení jste si nemohli uplatnit odpočet, na tom nic nemění. O osvoboze-ném plnění by se dalo přemýšlet pouze v případě, že by osobní automobil byl pořízen před 1. 4. 2009, kdy uplatnění odpočtu bylo zakázáno, a přechodné ustanovení (čl. II) zákona č. 87/2009 Sb. umožňuje následný prodej tohoto automobilu osvobodit.

Ing. Tomáš Brokl

Související předpisy:• § 2, 62 ZDPH

Fakturace práce na nemovitosti na Slovensku

Český plátce DPH provádí montážní práce na nemovitosti na Slovensku, konkrétně montáže tepelných čerpadel a jejich servis. Je zaregistrovaný na slovenském daňovém úřadě k DPH. Při těchto pracích pro slovenské neplátce DPH fakturuje se slo-venským DPH, odvádí DPH na Slovensku. Jak je to při fakturaci stejné práce, ale slovenskému plátci DPH? Postupuje se stejně, nebo se fakturuje bez DPH a uvede se „Daň odvede zákazník“? Kam se uvádějí do přiznání DPH oba případy?

V obou případech, tedy poskytnutí montáže osobě nepovinné k dani (zejména občanům) i osobě povinné k dani (registrované k DPH) je místo plnění na Slovensku, a to ať už se jedná o službu vztahující se

k nemovité věci (místem plnění je místo, kde se nachází nemovitá věc), nebo poskytnutí montáže v rámci dodání zboží s montáží (mís-tem plnění je místo, kde dochází k montáži zboží). Protože je český plátce rovněž registrován k DPH na Slovensku, doporučoval bych postupovat shodně, ať už je plnění poskytováno na Slovensko osobě nepovinné k dani, nebo osobě povinné k dani, tj. vystavovat pod slovenským DIČ daňový doklad s DPH a daň přiznávat v daňovém přiznání k DPH podávaném slovenskému správci daně.

Poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko v obou přípa-dech se v daňovém přiznání k DPH uvádí do ř. 26.


Související předpisy:• § 7 odst. 3 ZDPH• § § 10, 24a ZDPH

Dočasné přidělení zaměstnanců z jiného členského státu nebo poskytnutí služby

Jsme firma, která „nakupuje” od polské firmy, neplátce DPH. Polská firma nám poskytne pracovníky na úklid (úklid je prová-děn v Česku). Musíme z přijaté faktury od polské firmy odvést DPH nebo provedeme reverse charge – tj. odvedeme DPH a zároveň si DPH uplatníme? Nebo se k této faktuře chováme jako k faktuře od českého neplátce – tj. tato faktura se neproje-ví v přiznání DPH? Dále této polské firmě fakturujeme ubytová-ní a jiné služby za tyto pracovníky. Je toto plnění s DPH nebo bez DPH v systému reverse charge?

Při odpovědi na dotaz vycházím z předpokladu, že polská firma je osobou neusazenou v tuzemsku ve smyslu § 4 odst. 1 písm. m) ZDPH a dále, že vaše firma je tuzemským plátcem.

K vašemu dotazu je nutno na úvod uvést, že co se týká plnění spo-čívajícího v „poskytnutí pracovníků na úklid v Česku“, pro podání přesné odpovědi bylo by třeba znát konkrétní obsah smluvního ujednání mezi polskou firmou a firmou vaší. Z tohoto smluvní-ho ujednání by mohlo totiž vyplývat, že se jedná o dočasné přidě-lení zaměstnanců k jinému zaměstnavateli ve smyslu ustanovení § 43a zákoníku práce, neboť i po dobu dočasného přidělení posky-tuje zaměstnanci mzdu nebo plat, popřípadě též cestovní náhrady zaměstnavatel, který zaměstnance dočasně přidělil (§ 43a odst. 5 zákoníku práce). Samotné dočasné přidělení zaměstnance ve smy-slu zmíněného ustanovení § 43a zákoníku práce ovšem není plně-ním, které je předmětem daně z přidané hodnoty.

Pokud by se nejednalo o výše uvedený případ, patrně by se před-mětné plnění dalo posoudit jako poskytnutí služby ve smyslu § 14 odst. 1 ZDPH, resp. jako poskytnutí úklidové služby osobou povin-nou k dani z Polska, která je osobou neusazenou k dani v tuzem-sku, tuzemskému plátci. K problematice stanovení místa plnění je nutné uvést, že do stávajícího znění § 10 ZDPH se s účinností od 1. 1. 2017 promítá zpřesňující úprava v návaznosti na nová prováděcí opatření, která jsou zavedena přímo použitelným naří-zením Rady č. 282/2011. Od uvedeného data je tak i úklidovou službu třeba považovat za službu vztahující se k nemovité věci, u které se místo plnění podle § 10 ZDPH nachází tam, kde se

ZPĚT NAOBSAH


DA

Ň Z

PŘ

IDA

NÉ

HO

DN

OTYnachází nemovitá věc. Pokud je tedy úklidová služba vykonávána

v nemovité věci, která se nachází v tuzemsku, místo plnění se taktéž nachází v tuzemsku.

Pokud je tuzemskému plátci osobou neusazenou v tuzemsku poskytnuta služba s místem plnění podle § 9 až 10d ZDPH, je tento plátce povinen ve smyslu § 108 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDPH z toho-to plnění přiznat daň. Povinnost přiznat daň plátci vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni poskytnutí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Přijetí služby s místem plnění podle § 10 až 10d ZDPH od osoby povinné k dani z jiného členské-ho státu, která není osobou registrovanou v tomto členském státě, plátce vykáže na řádku 12, popř. 13 daňového přiznání. Při splnění podmínek vymezených v § 72 a násl. ZDPH si plátce zároveň může uplatnit nárok na odpočet daně. Nárok na odpočet daně (při splně-ní podmínek vymezených v ustanovení § 72 a násl. ZDPH) plátce vykáže na řádku 43, popř. 44 daňového přiznání.

Co se týče „přefakturování“ služeb spojených s ubytováním (nebo např. se stravováním) zaměstnanců polské firmy, pak tyto „přefak-turujete“ tak, jako byste předmětnou službu sami poskytovali. Služba ubytovací patří mezi služby vztahující se k nemovité věci, u kterých se místo plnění nachází ve smyslu § 10 ZDPH tam, kde se nachází nemovitá věc (hotel). Pokud by se jednalo např. o stra-vovací služby, u nich se místo plnění stanoví ve smyslu § 10c ZDPH tam, kde je služba skutečně poskytnuta, tj. v tuzemsku.

Pokud budete polské firmě fakturovat ubytování za její zaměst-nance v českém hotelu, místo plnění se bude nacházet v tuzem-sku. Daň z přidané hodnoty proto bude uplatněna v souladu s českým zákonem o DPH. Jelikož se jedná o službu uvedenou v příloze č. 2 k ZDPH, u této služby se uplatní první snížená sazba daně (15 %). K danému pouze doplňuji, že jelikož polská firma není, jak uvádíte, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, nemůže uplatnit nárok na vrácení daně na vstupu z plnění s místem plnění v tuzemsku ve smyslu § 82a ZDPH.

Ing. Martina Matějková

Související předpisy:• § 4, 10, 10c, 14, 72, 108 ZDPH

Kontrolní hlášení

Naše účetní kancelář má několik klientů, kteří mají malé množ-ství dokladů. Jsou čtvrtletní plátci DPH. V době před povinnos-tí podávání kontrolních hlášení jsme s ohledem na cenu za účet-nictví účtovali najednou za kalendářní čtvrtletí. Nyní účtujeme příjmy, resp. výnosy kvůli kontrolnímu hlášení měsíčně. Můžeme po dohodě s nimi účtovat výdaje, resp. náklady jen do 3. měsíce kalendářního čtvrtletí?

Ve vašem případě se jedná o služby poskytované na dlouhodobé bázi. U těchto služeb je obecně možno stanovit dílčí plnění (tj. vymezit období, za které se považuje zdanitelné plnění za usku-tečněné) nebo je vyúčtovávat za jednotlivá období v souladu se Směrnicí 2006/112/ES (vždy k poslednímu dni daného období).Pokud chcete služby účtovat na čtvrtletní bázi, je nutné do smlou-vy s klienty dodatkem přidat paragraf vymezující dílčí plnění.

Textace tohoto ustanovení by mohla vypadat např. takto:„Smluvní strany se dohodly, že služby budou fakturovány na základě uskutečnění jednotlivých dílčích plnění. Dílčím plnění se pro účely této smlouvy rozumí odměna za účetní služby v rozsahu jednoho kalendářního čtvrtletí. Dílčí plnění se považuje za uskutečněné vždy k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí (tj. služby se pro účely DPH považují za uskutečněné k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí, za nějž se fakturují).“

Pavla Hadrabová


Režim přenosu DPH

1) Akciová společnost, plátce DPH, se zabývá truhlářskou výro-bou. Vyrábíme hotové výrobky (skříně, postele apod.), ale poskytujeme i jiným firmám, plátcům DPH, drobné truhlářské práce: opravy nábytku (např. výměna zámků, přestříkání laku, seříznutí dveří, broušení, různé úpravy, předělání plných dveří na prosklené) Je možné tyto drobné úpravy a opravy účtovat v režimu přenosu DPH? Opravy provádíme jak v sídle naší akciové společnosti, tak i přímo v místě odběratele.

2) Dne 28. 4. 2017 přijala a. s. fakturu v režimu přenosu DPH ve výši 5 600 Kč. Datum uskutečnění zdanitelného plnění je 20. 3. 2017. Dodavatel fakturu poslal pozdě. Můžeme u tohoto plnění přiznat a samovyměřit DPH v měsíci dubnu a v kontrolním hlášení za duben napsat DUZP 20. 3. 2017? U DPH na vstupu neuplatňujeme krácení daně. Pokud je to chybně a fakturu zaúčtujeme do dubna, jaký nás čeká postih od FÚ?

Ad 1) Režimu přenesení daňové povinnosti podléhají truhlářské práce (CZ – CPA 43), ale opravy nábytku patří do jiné kapitoly CZ – CPA, a to 95 24 a tyto služby režimu přenesení daňové povinnos-ti nepodléhají. Je nutné případně si zařazení skutečně poskytova-ných oprav ověřit.

Ad 2) Dotaz k uplatnění režimu přenesení daňové povinnosti chápu tak, že se týká přijatého zdanitelného plnění, a to jiného než jsou opravy nábytku, protože ty režimu přenesení daňové povinnosti nepodléhají.

U plnění podléhajícího režimu přenesení daňové povinnosti je podle § 92a odst. 1 ZDPH plátce povinen přiznat daň ke dni usku-tečnění zdanitelného plnění, ve vašem případě ke dni 20. 3. 2017. Pokud po uplynutí termínu pro podání kontrolního hlášení zjistí-te, že jste uvedli nesprávné nebo neúplné údaje, jste podle § 101f odst. 2 povinni podat následné kontrolní hlášení, a to do 5 pra-covních dnů od zjištění nesprávných nebo neúplných údajů. Sankce jsou v § 101h odst. 1 stanoveny v souvislosti s nepodáním kontrolního hlášení ve stanovené lhůtě, sankce spojená s podá-ním následného kontrolního hlášení samostatně stanovena není.


Související předpisy:• § 92a odst. 1• § 101f, 101h ZDPH

ZPĚT NAOBSAH


DO

VO

LEN

Á N

A Z

OTA

VEN

OU

Nárok na dovolenou – nerovnoměrná pracovní doba

Zaměstnanec má sjednanou pracovní dobu 15 hodin týdně a bude docházet podle potřeb zaměstnavatele každý týden tak, aby odpracoval 15 hodin. Předem není stanoveno, v jaké dny ani kolik hodin bude pracovat v daný den. Zaměstnanci bude tento plán předkládán vždy na měsíc dopředu. U zaměstnavatele je zavedena týdenní pracovní doba 40 hodin od pondělí do pátku. Nárok na dovolenou je 5 týdnů. Jaký nárok bude mít tento zaměstnanec s 15hodinovou týdenní pracovní dobou?

Pokud zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době, má nárok na 25 dnů, přičemž 1 den = 3 hodiny.

Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru podle rozvržení pracovní doby [ § 213 odst. 4 a § 78 odst. 1 písm. m) ZP].

Nárok se přepočítává podle následujícího vzorce:

DPD = (PSxDT)/PT

DPD = nárok na dovolenou v pracovních dnech (tedy 20)PS = počet plánovaných směn v kalendářním roce vycházející ze stanovené týdenní pracovní dobyDT = počet týdnů dovolené, na které má zaměstnanec v roce nárok (bez ohledu na to, zda tomu tak skutečně v konkrétním roce bude)PT = počet týdnů v roce – je vhodné použít číslo 52,143, případně zaokrouhlené číslo 52. Při trvání pracovního poměru jen po část roku, bude použito číslo vyjadřující příslušný počet týdnů

Jestliže zaměstnanec s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou čerpá dovolenou, vyčerpá z vypočteného počtu pracov-ních dnů dovolené tolik dnů, kolik plánovaných směn mu v důsledku dovolené odpadlo.

U zaměstnanců, kteří pracují v rozdílně dlouhých směnách, vzni-kají značné nepřesnosti, protože tímto postupem je délka směn zprůměrována. Pokud by byl uvedený postup dodržen, lze těmto zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy za dovolenou ve výši průměrného výdělku odpovídajícího průměrné délce směny.

Lze použít i přepočet jejich nároku na dovolenou a jejího čerpání na hodiny, přestože zákon takový postup neuvádí a dovolenou v hodinách zatím čerpat nelze. Přesto zákoník práce takové odchylce od zákona nebrání, protože tento postup lze považovat za spravedlivý (odpovídající dobrým mravům), neboť zabraňuje tomu, aby zaměstnanec nebyl zvýhodněn ani znevýhodněn.

Zaměstnanec by ovšem dovolenou čerpal v pracovních dnech, nikoliv hodinách. Protože je pro náhradu mzdy za dovolenou používán průměrný hodinový výdělek, bude náhrada poskytnuta za příslušný počet hodin ve směně.

Uvedený postup tak sjednocuje i skutečnou dobu čerpání dovo-lené s dobou, za niž je poskytována náhrada mzdy.

Hana Rampírová

Související předpisy:• § 213 odst. 4 zákoníku práce• § 78 odst. 1 písm. m) zákoníku práce

Neproplacená dovolená

Zaměstnanci, který ukončil pracovní poměr, jsem nezúčtovala nevyčerpanou dovolenou. Zúčtování proběhne až v následujícím měsíci po ukončení pracovního poměru. Z tohoto příjmu se odvede sociální pojištění, zdravotní pojištění i daň z příjmu? Musí se u zdra-votního pojištění hlídat minimální vyměřovací základ? U daně z příjmu se sleva na poplatníka už v tomto měsíci nedá uplatnit?

Zákon o daních z příjmů v § 6 definuje příjmy ze závislé činnosti (mimo jiné) jako příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovně-právního poměru, v nichž je poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu povinen dbát příkazů plátce. Příjem zaměstnance z titulu proplacení nevyčerpané dovolené při skončení pracovního poměru podléhá jak dani z příjmů fyzických osob ze závislé čin-nosti, tak odvodům na pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení.

Dle § 3 odst. 9 ZPVZP se minimální vyměřovací základ zaměstnan-ce snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období. Vzhledem ke skutečnostem uvedeným v dotazu nemá zaměstna-vatel povinnost v tomto případě dodržet ustanovení o minimál-ním vyměřovacím základu pro účely zdravotního pojištění, protože v okamžiku proplacení nevyčerpané dovolené je již pra-covní poměr mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem ukončen.

Uplatnění základní slevy na poplatníka je podmíněno podepsá-ním prohlášení k dani podle § 38k. Nebude-li mít zaměstnavatel zaměstnancem podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti na měsíc, kdy bude dovolená zúčtována, nelze základní slevu na dani uplatnit.

Josef Rajdl

Související předpisy:• § 222 zákoníku práce• § 6, 35d, 38k ZDP• § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné

zdravotní pojištění

Nárok na dovolenou – změna druhu vykonávané práce

Od 1. 1. 2017 zaměstnáváme pedagogického pracovníka s nárokem na dovolenou 40 dní (za rok). Jeho pracovní poměr bude trvat do 27. 8. 2017. Od 28. 8. 2017 dojde k uzavření dohody, ve které bude změněn druh vykonávané práce a zaměstnanec bude nepedagogický pracovník s nárokem na dovolenou 25 dní (na rok). Pracovní poměr bude trvat až do konce roku 2017. Můžete nám, prosím, sdělit jaký bude jeho nárok na dovolenou v roce 2017?

ZPĚT NAOBSAH


DO

VO

LEN

Á N

A Z

OTA

VEN

OU

Nárok na dovolenou za 8 měsíců jako pedagogický pracovník: 40/12*8 = 26,5 dne.Nárok na dovolenou za 4 měsíce jako nepedagogický pracovník: 25/12*4 = 8,5 dne.Celkový nárok za rok bude 35 dní.

Hana Rampírová

Související předpisy:• § 212, 213 zákoníku práce

Učitelka v MŠ – nárok na dovolenou

Dne 28. 8. 2017 se bude zaměstnankyně vracet z rodičovské dovolené na místo učitelky v MŠ. Nárok ve výši 40 dní (splňuje podmínky nároku) se jí bude krátit o 4/12 za zameškané dny z důvodu rodičovské dovolené. Bude se jí zkrácený nárok na dovolenou zvyšovat, popřípadě o kolik dní, když od 27. 3. se vrátila z rodičovské dovolené na záskok za nemocnou učitelku. Předpokládaný návrat nemocné kolegyně je 31. 5. a poté bude opět na rodičovské dovolené do 27. 8. 2017.

Současně máme problém s tím, kdy si učitelka po rodičovské dovolené má řádnou dovolenou vyčerpat, když ji vznikne nárok na 26,5 dne dovolené, od srpna do konce roku jsou pouze 4 dny vánočních prázdnin. Čerpání dovolené v délce skoro 1 měsíce není za provozu mateřské školy možné, je nutné dodržet počet pedagogických pracovníků na počet dětí, při-jmout jinou učitelku na dobu 1 měsíce za učitelku, která čerpá dovolenou, je jednak dosti značný mzdový výdaj a také kde v průběhu roku sehnat kvalifikovanou učitelku. Proplacení dovolené v tomto případě zákon neumožňuje.

Krácení dovolené ve smyslu ustanovení § 223 zákoníku práce předpokládá neodpracování definovaného počtu pracovních dnů z důvodu překážek v práci. Jestliže tedy překážka v práci (v daném případě čerpání rodičovské dovolené) na určitou dobu pomine, je třeba důsledně počítat celkový počet pracovních dnů, které za měst-nankyně v roce neodpracuje. V případě výkonu práce zaměstnan-kyně po dobu zástupu od 27. 3. do 31. 5. se z původně předpokládaného počtu zameškaných pracovních dnů odečítá 45 pracovních dnů. A vzhledem ke skutečnosti, že v případě neodpracování vyššího počtu dnů než 100 se krátí dovolená vždy

o 1/12 za každých dalších 21 neodpracovaných dnů, krátí se dovo-lená zaměstnankyně jen o 2/12 celoročního nároku na dovole-nou. V daném případě tedy bude náležet zaměstnankyni dovolená v rozsahu 10/12 dovolené za kalendářní rok.

Pokud jde o dobu čerpání dovolené v situaci, kdy provoz mateř-ské školy nedovoluje uvolnění zaměstnance z naléhavých provoz-ních důvodů, je možné převedení nevyčerpané dovolené do dalšího kalendářního roku, a to v souladu s ustanovením § 218 odst. 1 zákoníku práce.

PhDr. et Mgr. Jiří Valenta

Související předpisy:• § 218, 223 zákoníku práce

Krácení dovolené

Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti od 10. 5. 2016 do 24. 5. 2017, dne 24. 5. 2017 byl zároveň ukončen pracovní poměr. Nárok na dovolenou v roce 2016 je 25 dnů, 10 dnů bylo vybráno do května 2016. Kolik pokrátím a bude mít nárok na dovolenou v nárok v 2017?

Krácení dovolené řeší § 223 zákoníku práce – zaměstnavatel krátí o 1/12 za neodpracovaných 100 pracovních dní a pak o další 1/12 za každých dalších 21 pracovních dní.

V tomto konkrétním případě je 100 neodpracovaných pracovních dnů od 10. 5. 2016 do 29. 9. 2016 – za tuto dobu bude nárok pokrácen o 1/12. Za dobu 30. 9. 2016 – 31. 10. 2016 (21 neodpra-covaných dnů) – krácení o 1/12. Za 11/2016 – krácení o 1/12 a za 12/2016 také o 1/12.Celkem tedy budete krátit o 4/12 nároku, tj. 8,5 dne (25/12*4).

Výpočet: Nárok 25 dnů – krácení o 8,5 dnů – čerpání 10 dnů = = 6,5 dne je zůstatek dovolené za rok 2016.

Za rok 2017 nárok nevznikne.Hana Rampírová

Související předpisy:• § 223 zákoníku práce

Využijte mimořádnou akci k nákupu knih v eshopu Wolters Kluwer

www.wolterskluwer.cz/obchod

Z nabídky knih doporučujeme

Akce platí od 1. do 31. 7. 2017 pouze pro Českou republiku.

Poštovné a balné na knihy

v červenci ZDARMA

http://obchod.wolterskluwer.cz/?utm_source=casopis_Otazky&utm_medium=Otazky_6_17&utm_content=Postovne_zdarma&utm_campaign=KNIHY

ZPĚT NAOBSAH


AK

TUA

LITY

ČÚS pro podnikateleČeské účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů

daňový řád zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů

NOZ zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

vyhláška č. 500/2002 Sb. vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

zákoník práce zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

ZDNVzákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDNNVzákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů

ZDP zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZDPH zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

ZET zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb

ZOK zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů

ZoR zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

ZSDzákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

ZÚ zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

ročník XIXelektronický měsíčník6/2017

vydáváWolters Kluwer ČR, a. s. www.wolterskluwer.com

odpovědná redaktorka Ludmila Caletkovátel. 246 040 435e-mail: [email protected]

technický redaktorJan Kučeratel. 246 040 484e-mail: [email protected]

odborný dohled dotazůIng. Drahomíra MartincováIng. Ivana Pilařová Ing. Ladislav PitnerIng. Bc. Marcel Pitterling, Ph.D.

novinky v legislativěredakce DAUC.cz

adresa redakce Wolters Kluwer ČR, a. s. Otázky & Odpovědi z praxe U Nákladového nádraží 6 130 00 Praha 3 tel. 246 040 444 fax 246 040 401

předplatné tel. 246 040 400 e-mail: [email protected]

sazbaMartina Průšová

Nevyžádané příspěvky nevracíme. Za správnost údajů uvedených v článcích odpovídají jejich autoři.

Jakékoli šíření dovoleno pouze se souhlasem vydavatele. Vydávání povoleno Ministerstvem kultury. ISSN 1803-9031.

Cena předplatného závisí na typu produktové verze, blíže na: www.dauc.cz/predplatne/.

Datum rozeslání 27. 6. 2017

© Wolters Kluwer ČR, a. s., 2017

OTÁZKY & ODPOVĚDI

Časopis je dostupný také v systému ASPI.

Novinky v legislativě1. Daňový balíček

Dotčené zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty předpisy: (č. 235/2004 Sb.), zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

(č. 593/1992 Sb.), zákon o místních poplatcích (č. 565/1990 Sb.), zákon o správních poplatcích (č. 634/2004 Sb.), zákon o působnosti orgánů Celní správy ČR (č. 355/2014 Sb.)

Dne 16. 6. 2017 nabyl platnosti dlouho očekávaný zákon č. 170/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní.

Účinnost: od 1. 7. 2017 (Vyšlo ve Sbírce zákonů pod č. 170/2017)

2. Informace GFŘ k daňovému balíčku

Dotčené zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.), zákon o dani z přidané hodnoty předpisy: (č. 235/2004 Sb.), zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů

(č. 593/1992 Sb.), zákon o správních poplatcích (č. 634/2004 Sb.)

Finanční správa ČR vydala v souvislosti s daňovým balíčkem informaci ke změnám a novým postupům, které novela č. 170/2017 Sb. přináší.

Účinnost: N/A (publikováno 16. 6. 2017) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR)

3. Informace GFŘ k uplatňování zákona o DPH ve znění účinném od 1. 7. 2017 ve vybraných oblastech

Dotčené zákon o dani z přidané hodnoty (č. 235/2004 Sb.)předpisy:

V souvislosti s novelou zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění záko-na č. 170/2017 Sb. účinném od 1. 7. 2017 vydává Generální finanční ředitelství 7 upřes-ňujících Informací.

Účinnost: N/A (publikováno 16. 6. 2017) (Vyšlo na webových stránkách Finanční správy ČR)

Zkratky a úplné názvy předpisů

http://www.wolterskluwer.com

mailto:[email protected]



www.dauc.cz/predplatne/

2017 - dauc.cz · daŇ z pŘidanÉ hodnoty vrácení dph z pohledávek 17 zdaněná záloha a...

Documents